Platební karty. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví. Bakalářská práce. Markéta Korfová.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Platební karty Bakalářská práce Autor: Markéta Korfová Bankovní management, Bankovní manažer Vedoucí práce: Ing. Vanda Hadrabová Praha Duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne 10. března 2011 Markéta Korfová

3 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Vandě Hadrabové za pomoc, vedení, cenné rady a připomínky, které napomohly ke zpracování této bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat Evě Šourkové za textovou korekturu práce.

4 Anotace Cílem bakalářské práce je představit možnosti využití různých druhů platebních karet a jejich budoucnost. Teoretická část je věnována historii a druhům platebních karet. Praktická část je zaměřena zejména na porovnání platebních karet šesti nejznámějších bank v České republice. Předmětem porovnání jsou především poplatky, dále pak srovnání v oblasti pojištění, zabezpečení platební karty, dostupnosti bankomatů jednotlivých bank a v neposlední řadě i porovnání v nabídkách doplňkových služeb. Poslední kapitola odhaluje důvody nízkého využití nástrojů bezhotovostního platebního styku a názory na jejich možný budoucí vývoj jak z hlediska vzhledu, tak z hlediska použití. Annotation The aim of this bachelor thesis is to introduce the possibility of using different types of payment cards and their future. The theoretical part is devoted to the history and types of credit cards. The practical part focuses on a comparison of six best-known credit card banks in the Czech Republic. The object of comparison are mainly fees, then the comparison in the field of insurance, security cards, access to ATMs of banks and, last but not least, the comparison offers additional services. The last chapter reveals the reasons for the low use of cashless payment instruments and their views on possible future developments both visually and in terms of use.

5 Obsah Úvod Historie platebních karet Historický vývoj platebních karet Diners Club American Express JCB Vývoj platebních karet v ČR a používané systémy MasterCard VISA Srovnání bankovních a nebankovních společností Druhy platebních karet Podle způsobu zúčtování Debetní karta Kreditní (úvěrová) karta Charge karta Podle způsobu provedení Elektronická karta Embosovaná karta Podle záznamu dat Karta s magnetickým záznamem Karta s laserovým záznamem Čipová karta Porovnání bank v České republice Poplatky Vydání platební karty Výběr hotovosti na přepážce Platba kartou v rámci obchodních sítí Výběr hotovosti z bankomatu Výběr hotovosti z bankomatu jiné banky Výběr hotovosti v zahraničí Zabezpečení platební karty Pojištění

6 3.4 Bankomaty Ostatní bankovní služby Omezující faktory pro rozšíření platebních karet Důvody nízkého stupně využívání platebních karet Neochota populace sbírat nové informace Konzervativní přístup seniorů k moderním technologiím Vliv sousedních států Změna fyzických vlastností platební karty Čínské platební karty na českém trhu Budoucnost platebních karet Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh

7 Úvod V dnešní moderní uspěchané době se bezhotovostní platební styk stal neodmyslitelnou součástí života každého z nás. Platební kartu lze definovat jako nástroj přímého bankovnictví, kterou je možné využívat jednak k výběrům hotovosti, jednak k zaplacení zboží, služeb, a to nejen v síti hypermarketů, ale i na čerpacích stanicích, v restauracích, v kulturních domech a podobně. V posledních letech došlo k dynamickému rozvoji držitelů těchto platebních instrumentů a rovněž i k výraznému rozšíření míst, která je akceptují. S užíváním platební karty je beze sporu spojeno i jisté riziko, které je však oproti disponování s hotovostí minimální. Všichni majitelé platební karty dnes mohou využít značné výhody vyplývající ze široké nabídky doplňkových služeb, mezi něž patří například cestovní a úrazové pojištění. Cílem této bakalářské práce je zjistit možnosti využití různých druhů platebních karet a jejich budoucnost. Nejvýznamnějším zdrojem pro její sepsání byla kniha Pavla Juříka Platební karty: : velká encyklopedie. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována historii platebních karet, seznámení s největšími bankovními a nebankovními asociacemi a stručnému popisu vývoje platebního instrumentu v České republice. Nevyhýbá se ani rozboru nejzákladnějších druhů nástroje bezhotovostního platebního styku a obsahuje dva názorné obrázky. Praktická část se zabývá analýzou šesti vybraných bank v České republice a zaměřuje se zejména na výši poplatků jak za výběr hotovosti z bankomatu banky, u které má klient otevřený účet, tak z bankomatu cizí banky a za výběr hotovosti v zahraničí. Závěr bakalářské práce představuje problematiku nižšího stupně využívání platebních karet a nastiňuje možnosti budoucího vzhledu i nové možné technologie karty. 7

8 1 Historie platebních karet Platební karta je nástrojem bezhotovostního platebního styku, jenž je využíván až 87 % české populace. Zhruba desetina populace aktivně používá dvě a více karet. Jedná se o plastovou kartu, která slouží k výběru hotovosti z bankomatu či placení v hotelích, restauracích, nákupních centrech, k platbě pohonných hmot apod. Takovou kartu je možné používat jak na území České republiky, tak v zahraničí. Platební karta musí obsahovat: označení vydavatele platební karty jméno držitele platební karty, popřípadě identifikaci držitele (rodné číslo, podpis) číslo platební karty platnost platební karty záznam dat (magnetický proužek, mikročip, optický nebo jiný speciální záznam). 1 Při výběru hotovosti se doporučuje klientům výběr z bankomatu jeho banky, tj. banky, která mu platební kartu vydala (klient se tak vyhne placení vyšších poplatků za výběr. Více v kapitole Výběr hotovosti z bankomatu). Platební karty jsou vydávány především bankami jako doplňující produkt účtu, ale i úvěrovými společnostmi, a to zejména fyzickým a právnickým osobám. V případě výběru hotovosti vyšší částky než je schopen konečný zůstatek na účtu pokrýt, je banka oprávněna vyžadovat vrácení platební karty. Stejně tak je tomu i v případě nedodržení podmínek klientem či při pochybnosti banky o důvěře klienta. Karta je zabezpečena čtyřmístným identifikačním číslem, tzv. PIN (Personal Identification Number), který klient obdrží při vydání karty. Tento PIN kód slouží k ochraně karty před zneužíváním neoprávněnou osobou. Po klientovi je vyžadován při výběru hotovosti z bankomatu nebo při placení v obchodních domech apod., v některých případech společně s podpisem (záleží na zabezpečení karty). Rozměry a fyzikální vlastnosti identifikačních karet stanoví mezinárodní norma ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena z třívrstvého PVC, který musí být: schopen elasticky vyrovnat deformace vzniklé při běžném používání netoxický odolný vůči chemickým vlivům při běžném používání 1 SEKERA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Nakladatelství Profess Consulting, cit. 165 s. 8

9 strukturálně spolehlivý a použitelný při teplotách prostředí od -35 do +50 stupňů Celsia a při relativní vlhkosti vzduchu 5 95 % při 25 stupních Celsia odolný proti rozmačkání a zkroucení prolisovaných částí (reliéfní písmo) 2 Stejně jako jiné produkty, i platební karta skýtá řadu výhod a nevýhod. Touto problematikou se zabývá řada autorů. První výčet výhod pochází z knihy Bankovnictví z roku Autor se zabývá zejména výhodami pro klienta. Výhody platebních karet: přístup k finančním prostředkům bezpečnost a úspora času výhodnější směnný kurz přehled výdajů doplňkové služby snížení hotovostního obratu segmentace klientů 3 Další příklady výhod pocházejí z knihy Platební styk klasický a elektronický, jež vyšla v roce Výhody platebních karet: a) pro klienty jednoduchý přístup k potřebným finančním prostředkům. Držitel karty čerpá prostředky ze svého účtu až v době provedení platby (resp. později v závislosti na druhu karty) vyšší bezpečnost oproti hotovosti úspora času a poplatků spojených se směnou hotovostí výhodnější kurz pro zúčtování plateb (je prováděno kurzem deviza prodej) doplňkové služby pro držitele spojené s kartou b) pro obchodníky vyšší bezpečnost v důsledku přijímaní menší hotovosti větší obrat 2 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, cit. 37 s. 3 HLAČINA, Tibor. Bankovnictví. Kunovice: Nakladatelství Evropský polytechnický institut, cit. 104 s. 9

10 zaručená platba (při splnění stanovených podmínek při přijímání platební kartou). 4 Autor se v této knize zabývá nejen výhodami pro klienty, ale i výhodami pro banku. Nejen v knihách, ale i na internetových stránkách lze nalézt velké množství výhod i nevýhod, příkladem může být webová stránka kde se dočteme o kladech i záporech různých druhů karet (Bankokarta, Perfekt karta, Styl karta, MasterCard Makro karta a další). Mezi nevýhody platebních karet lze zařadit: poplatky spojené s využíváním platební karty (u některých bank i poplatek za vydání karty) možnost zneužití karty (odcizení, ztráta, odposlech při zadávání důležitých údajů apod.) 1.1 Historický vývoj platebních karet Kolébkou platebních karet nemohla být jiná země než Amerika. Za předchůdce platebních karet je považován telegraf, který sloužil ve druhé polovině 19. století k převodu peněz. Dalším krokem ve vývoji bezhotovostního platebního styku byly cestovní šeky (vynálezce Thomas Cook); Hotel Coupons (hotelové poukázky), později The Circular Notes; poštovní poukázky, Metal Charge Coins (kovové úvěrové mince), které jsou známé spíše pod názvem Metal Coins nebo také Shopers Plate. Předchůdci platebních karet zvaných Frank Card se ve Spojených státech objevili nejpozději v roce 1892, kdy je vybraným klientům začala vydávat dopravní a kurýrní společnost American Express. Tyto karty byly vyrobeny z tvrdého oboustranně potištěného papíru a sloužily k prokázání nároku na bezplatné nebo zlevněné služby. 5 V roce 1914 vydala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company první platební kartu (vyrobena z plechu), která byla podobná vojenským identifikačním štítkům. Prostřednictvím této karty mohl majitel telefonovat či zasílat telegramy bez okamžitého placení. Na konci měsíce mu byl zaslán výpis, na němž byly údaje o veškerých 4 MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, cit. 59 s. 5 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: : velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, cit. 20 s. 10

11 telefonátech a zaslaných telegramech, jejich cena a celková částka, kterou společnosti dlužil. Částku uhradil buď šekem, nebo bankovním převodem. Společnost tím poskytovala krátkodobý obchodní úvěr. Použití platebních karet bylo velmi podobné dnešnímu užívání. Po předložení karty byl porovnán vzorový podpis na kartě s podpisem na účtu. Pro vyšší bezpečnost nebo pokud nebyl na kartě podpisový vzor, vyzval prodávající zákazníka k předložení průkazu totožnost. Od roku 1914 uběhlo mnoho let a samozřejmě se změnil i systém zabezpečení. Nyní je platební karta chráněna již zmíněným PIN kódem, který může být doplněn o ochranu v podobě podpisového vzoru. Bohužel narůstá i počet krádeží oproti minulému století a pokud si po odcizení či ztrátě platební karty nezajistíme zablokování přístupu na účet, může nás to hodně stát. Lidé jsou v dnešní době chytří i vynalézaví, a než si stačíme všimnout, že kartu postrádáme, můžeme mít nulový zůstatek na účtu. Obrázek 1 - Platební karta společnosti Western Union z roku Těmto platebním kartám se říkalo Věrnostní platební karty. Důvodem bylo, že si společnosti vydávající tyto karty snažily udržet dobré klienty. Již dříve bylo známo, že klient utratí více peněz za zboží, zejména pak za kvalitní a drahé výrobky, pokud zaplatí později. Stejnou psychologii používají obchodníci i dnes. Tento systém se nazývá Buy now, pay later (neboli nakup teď, zaplať později). Zákazník (popř. zaměstnanec) si nakoupí určité zboží, za které nemusí okamžitě platit. Nepřipouští si, že se jedná o výdaj. Tento fakt pocítí až v okamžiku skutečné platby. Na trhu se kromě Western Union Telegraph Company objevily další konkurenční společnosti. Například v roce 1924 společnost General Petroleum Corporation of California (dnešní Mobil Oil) vydávala nejdříve svým zaměstnancům a vybraným klientům úvěrové karty, které byly vyrobeny z papíru. Později se dostaly i do rukou širší veřejnosti. Tato úvěrová karta nabízela bezhotovostní placení pohonných hmot, náhradních 6 Idnes.cz. Jak a kde vznikly platební karty [online] [cit ]. 11

12 dílů apod. Po tří měsíčním užívání obdržel klient novou kartu. Ovšem díky hospodářské krizi ve 30. letech byl rozvoj platebních karet zastaven. Mnohem horší následky pak přinesla 2. světová válka. Nevýhodou bylo, že karty byly vázány pouze na společnost, která je vydala. Změnu přinesla až společnost Diners Club International. Pravou bankovní kartu vydala až v roce 1951 The Franklin National Bank z New Yorku. Karty byly vydávány důvěryhodným klientům, kteří museli své nákupy uhradit do 30, 60, 90 dnů. Důsledkem nízkého zisku a vysokých nákladů přestala společnost karty vydávat. Další bankou vydávající platební karty byla Bank of America v roce Karty byly poprvé vyrobeny z plastu, což umožňovalo placení pomocí mechanických snímačů imprinterů. Bank of America zpřístupnila svůj úspěšný projekt v roce 1966 i ostatním bankám v Americe a jedné anglické bance (tzn. bezhotovostní platební styk se dostal i do Evropy) Diners Club Společnost Diners Club International stála u zrodu tzv. univerzálních platebních karet. Zakladateli společnosti jsou americký podnikatel Robert McNamara a Ralph Schneider. Ke vzniku společnosti se váže historka: roku 1950 pozvali tito dva pánové své přátele do luxusní restaurace v New Yorku. Společně povečeřeli a když došlo na placení, Robert McNamara zjistil, že nemá dostatek hotovosti k zaplacení celé útraty. Majitel restaurace mu nabídl splacení dlužné částky až na konec měsíce. V ten večer se zrodil nápad založit klub, který bude vydávat svým členům platební kartu (tzv. Charge Card) k zaplacení v restauracích, hotelech a obchodech, s nimiž klub uzavře smlouvu. Výhodou pro zákazníka byla možnost odložení placení za zboží či službu (pro obchodníky to znamenalo zejména zvýšení tržeb v důsledku vyššího zájmu o nakupovaní a ušetření prostředků, které by museli vynaložit na provoz vlastních věrnostních karet). Jelikož společnost ručila za závazky svých členů, obchodníci se nemuseli strachovat o případnou insolventnost zákazníků. Byli však povinni podílet se na nákladech a rizicích. Členové klubu při placení pouze předložili kartu a od společnosti dostávali každý měsíc výpis všech plateb, které museli uhradit do data splatnosti (za tento výpis, stejně jako dnes, museli držitelé karty platit). Byla zavedena provize z nákupu a poprvé byl zaveden i roční poplatek za vydání a správu karty. V únoru 1950 se oba pánové rozhodli zajít do newyorské restaurace Major s Cabin Grill na večeři. Při placení předložil McNamara na 7 Finance.cz. Historie platebních karet [online] [cit ]. 12

13 stůl malou kartonovou kartičku (Diners Club Identification Card) a podepsal doklad o zaplacení. Tato večeře se proslavila jako tzv. First Supper (první večeře). Společnost Diners Club International začala oficiálně provozovat svou činnost 28. ledna Na začátku roku 1950 vydala společnost okolo 200 karet. Nových zájemců přibývalo, poptávka se zvyšovala a na konci téhož roku se počet klientů vyšplhal na více než dvacet tisíc. Nejen počet klientů se zvyšoval, rostl i počet partnerů pro tento obchod. Z původních 14 partnerů na 285. Zmínky o společnosti Diners Club se rychle šířily a kreditní karta pronikla i do dalších zemí. Například v roce 1961 mohli kartu používat občané Argentiny a Rakouska, v roce 1968 se dostala i do bývalého Československa. Dnes kreditní kartu využívá okolo 10,5 milionů obyvatel v 200 zemích a smlouvu se společností sepsalo více jak 13,5 milionů partnerů. 9 Obrázek 2 - Karta Diners Club Classic 10 Karty byly úspěšné a obrat se stále zvyšoval. Zvyšování obratu vedlo k potřebě dalšího kapitálu. Poskytnout kapitál byl ochoten Alfred Bloomingdale, ale pouze pod podmínkou, že ve společnosti získá podíl (McNamarův podíl činil 70%). Ostatní společníci tuto nabídku odmítali. Bloomingdale začal v Los Angeles vydávat podobnou kartu, tzv. Dine and Sign. Jeho obrat brzy činil dolarů. Po třech měsících provozu se McNamara s Bloomingdale spojili. Propojením obou firem došlo k založení první celostátní Charge Card na území Spojených států amerických. Karta s sebou nesla i řadu problémů. Hlavním problémem byl materiál, z kterého byla karta vyrobena. Protože to byl papír, klienti na něj dopisovali svá jména, která byla často nečitelná. Bloomingdale musel najmout grafology, ale i ti nebyli vždy úspěšní. Nakonec musely být zavedeny karty 8 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: : velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, s. 9 Diners Club International. Historie [online] [cit ]. 10 Diners Club International. Karta Diners Club Classic [online] [cit ]. 13

14 s předtištěnými jmény. Roku 1951 dosáhla společnost obratu 6,2 milionů dolarů a počet klientů narostl na O rok později se McNamara rozhodl ze společnosti odejít a svůj podíl prodal Bloomingdalovi a Schneiderovi za USD. Teprve v roce 1961 zavedl Diners Club plastové karty American Express Zlomem pro začátek American Expressu byl rok 1850 a otevření hranic divokého západu. Společnost založili Henry G. Wells a William G. Fargo. V době, kdy bylo zapotřebí rychlé přepravy zlata a bankovek, společně založili dopravní společnost. V roce 1882 vytvořila společnost bezpečnou alternativu posílání peněz, tj. peněžní poukázky. V roce 1886 zahájila společnost American Express spolupráci s bankami v Evropě a umožnila tak přistěhovalcům v USA předávat peníze svým rodinám v zámoří. Kromě peněžních poukázek společnost vydávala i směnky, které bylo možno proplatit v kterékoliv firemní pobočce. Později byl veřejnosti představen i cestovní šek, který zajišťoval převod dolarů na jinou měnu (v případě odcizení či ztráty jej bylo možné nahradit). V době druhé světové války poskytovala společnost uprchlíkům finanční služby a dopravu. 1. října 1958 vydala společnost svou první kartu. Stejně jako karty společnosti Diners Club, i karty American Express byly vydávány nejprve v papírové formě. Netrvalo dlouho a papírové karty byly nahrazeny kartami plastovými, které měly svou typickou zelenou barvu (Green Card se symbolem Centuriona). Karta dodávala majiteli prestiž a uznání. Dnes jsou v nabídce i platinové a zlaté karty. 12 American Express u nás: Transakce uskutečněné kartami American Express zpracovává kancelář společnosti American Express v Praze pro část obchodníků, se kterými má smlouvu přímo tato společnost nebo smlouvu taktéž se společností American Express ve spolupráci s Českou spořitelnou, a. s. V tomto případě Česká spořitelna může nabídnout pro své obchodníky, se kterými má uzavřenu smlouvu o akceptaci platebních karet, možnost uzavření smlouvy o akceptaci i platebních karet Amex, kterou však uzavírá opět sama společnost American Express. Kancelář American Express odesílá transakce od obchodníků ke zpracování přímo do zpracovatelského centra American Express v Brightonu. Zpracování se provádí v amerických dolarech. 11 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: : velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, s. 12 American Express. Historie a tradice značky American Express [online] [cit ]. 14

15 Mezinárodní transakce odesílá Komerční banka do zúčtovacího centra rovněž v Brightonu. Zúčtování se provádí v amerických dolarech. Pro asociaci American Express není v České republice žádné tuzemské zúčtovací centrum JCB Po 2. světové válce postihl Japonsko příliv amerického vlivu. Američané byli zvyklí na používání platebních karet, trend, který v Japonsku ještě nebyl zaveden. To bylo příčinou založení nejdříve dceřiných společností, které karty vydávaly. Až v roce 1961 byla založena společnost Japan Credit Bureau, ve zkratce JCB, se sídlem v Tokiu. Společnost si za vzor pro vytvoření vlastní karty vzala kartu společnosti American Express. V roce 1968 se společnost JCB spojila s další společností, OCB (Osaka Credit Bureau). Cílem JCB byla nabídnout Japoncům alternativu k cizím platebním kartám, které měly původ ve Spojených státech amerických. V roce 1972 vzrostl počet držitelů karty na 1 milion. V roce 1981 společnost výrazně rozšiřuje své podnikání do zahraničí. V tomto roce začali obchodníci přijímat první karty JCB a do deseti let přijímalo tyto karty na 1,7 milionů obchodů v Japonsku a okolo obchodů v zahraničí. Všechny mezinárodní operace jsou prováděny prostřednictvím dceřiné společnosti JCB International Co., Ltd. Ve spojených státech amerických nejsou JCB karty tak široce přijímány jako jiné karty (Visa, Diners Club, apod.). Vedle platebních karet vydává společnost JCB také benefity leteckých společností a mezinárodních hotelových sítí, poskytuje finanční a cestovní služby atd. V současné době má společnost 59 milionů členů, kteří nakupují zboží a služby ve více než 190 zemích světa u 14 milionů obchodníků. 14 JCB u nás: Transakce uskutečněné kartami JCB se odesílají do zúčtovacího centra v Tokiu. Zpracování transakcí JCB v České republice provádějí následující banky: Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a. s., a ČSOB, a. s Vývoj platebních karet v ČR a používané systémy Akceptace platebních karet na našem území fungovala daleko dříve, než byla vydána první platební karta. Onou první oficiálně akceptovanou kartou se stala v roce 1965 karta společnosti Diners Club. Později, do roku 1990, se přidaly i karty American Express, JCB, VISA, MasterCard a další. Karty byly ovšem v rukou cizinců, kteří se dostávali do 13 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, cit. 68 s. 14 Wikipedia the free encyclopedia. Japan Credit Bureau [online] [cit ]. 15 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, cit. 68 s. 15

16 styku pouze s cestovní kanceláří ČEDOK. Pod cestovní kancelář spadaly veškeré subjekty cestovního ruchu, a proto se Čedok stal společností akceptující platební karty. Začátkem 90. let vznikaly v bankách útvary, které se zabývaly vytvořením jednotného mezinárodního systému placení. V roce 1988 vydala v tehdejším Československu první platební kartu Živnostenská banka. Byla to tzv. dispoziční karta vydávaná k tuzexovým účtům, která sloužila k výběru odběrních poukazů PZO Tuzex v pobočkách ČSOB a SBČS (Státní banky československé) a k bezhotovostnímu placení v prodejnách Tuzex. Živnostenská banka se jako první banka u nás stala členem mezinárodní společnosti a roku 1991 vydala první VISA kartu. Společnost American Express otevřela v roce 1990 svoji kancelář v Praze a převzala od Čedoku úlohu akceptační společnosti. Čedok ukončil svou zprostředkovatelskou činnost v červnu 1992, kdy tyto služby převzaly členské banky VISA a MasterCard. Živnostenská banka svou službu zúčtování karet VISA, Diners Club a JCB ukončila roku 1996 a převzala ji Česká spořitelna. ČSOB, Komerční banka, Agrobanka, Investiční banka, Tatrabanka a Všeobecná úvěrová banka založily v roce 1991 Mezibankovní sdružení pro platební karty. Platební karty se pro mnoho lidí staly nezbytností. Ovšem některé banky se chovaly skepticky a vývoj podcenily. Ze začátku procházely banky nepříznivým obdobím. Důvodem byly zejména vysoké náklady, příkladem takových nákladů může být instalace bankomatu, která činila 1,5 milionů Kč (bankomaty byly v začátcích v systému off-line, tzv. sloužil pouze pro výběr hotovosti). Dalším příkladem je samotné vedení banky. V ředitelském křesle seděli pánové starší 60 let, kteří neměli mezinárodní zkušenosti. Boom platebních karet v České republice sice nastal v 90. letech 19. století, ale většina obyvatelstva karty odmítala. Bylo to zejména z důvodu nevědomosti, nedostatkem informací, k čemu ji používat a proč ji vlastně chtít. Tento fakt měl dopad především na obchodníky. Ti obchodovali převážně s tuzemskými občany. Pro ty, kteří obchodovali s cizinci, se staly platební terminály nezbytností. Proto zhruba 90 % kartového obratu tvořily karty vydané v zahraničí. Bylo jimi placeno hlavně v prodejnách skla, autopůjčovnách, hotelech, restauracích apod. V dnešní době je obrat maximalizován zejména prostřednictvím nákupů v hypermarketech Srovnání: JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, s. Peníze.cz. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie plná zajímavostí [online] [cit ]. 16

17 1.3 MasterCard V současné době sobě konkurují dvě nadnárodní společnosti, MasterCard a Visa. Rozdílem mezi těmito asociacemi je kromě jiného jejich právní forma. MasterCard International se stala akciovou společností, zatímco Visa International je neziskovou organizací. Klient se dnes ve své bance může setkat s nabídkou obou karet (jedná se o tzv. duální banky ). Počátky společnosti sahají do roku 1964, kdy byla založena společnost Eurocard, která byla součástí švédské bankovní skupiny Wallenberg. Cílem této bankovní společnosti bylo konkurovat Charge Card American Express. V roce 1965 vznikla holdingová společnost Eurocard International, která sídlila v Bruselu. Rok 1966 byl zlomový. Skupina bank v Kalifornii vytvořila tohoto roku Interbank Card Association (ICA). ICA společně s pomocí New York s Marine Midland Bank, nyní HSBC Bank USA, vytvořila již zmíněnou Master Charge: Interbank Card. Roku 1968 se připojila i výše zmíněná Eurocard International a růst asociace byl obrovský. V roce 1979 se Master Charge přeměnilo na dnes známou MasterCard. Obchodní činností této společnosti je zpracovávání plateb mezi bankami obchodníků a bankami kupujících a to pomocí debetních nebo kreditních karet MasterCard. Poslední rok, o kterém se zmíním, je rok V tomto roce se společnost MasterCard změnila na MasterCard Worldwide, která sídlí v newyorském městě Purchase v USA. Příčinou změny bylo rozšíření činnosti v globálním měřítku. 17 MasterCard u nás: Transakce, které klient provede pomocí karty MasterCard, se odesílají do zúčtovacích center. O které zúčtovací centrum se bude jednat záleží na typu transakce: o transakce evropských zpracovatelů nebo vydavatelů jsou zpracovávány v zúčtovacím centru v Bruselu a konvertovány do přidělené měny člena. Pro české banky šlo většinou o německé marky, od roku 1999 jednotlivé členské banky postupně přešly na zúčtování v měně euro o transakce mimoevropských zpracovatelů nebo vydavatelů jsou zpracovávány v zúčtovacím centru v Saint Louis v USA do přidělené měny člena. Pro české banky jde většinou také o zúčtování v euro. 17 Kreditní karty MasterCard. Historie kreditních karet MasterCard [online] [cit ]. 17

18 Tuzemské transakce jsou tedy odesílány do zúčtovacího centra v ČR, které je ve společnosti Global Payments Europe nebo do clearingového centra v Bruselu (pro banky, které nejsou členy tuzemského zúčtování). 18 Druhů platebních karet společnosti MasterCard je několik, jednak z řad debetních, jednak z řad kreditních. Mezi nejvýznamnější patří: Maestro (elektronická debetní karta, od roku 1998 jsou znakem Maestro označovány i bankomaty. Asociace MasterCard a Europay založily v roce 1997 společnost Maestro International s cílem podpořit globální rozvoj této karty), MasterCard Electronic (2001), MasterCard Unembossed (2003), MasterCard Standard, MasterCard Gold, MasterCard Platinum, MasterCard World Signa, MasterCard Business Card, atd. 1.4 VISA Veškeré zúčtování ve Spojených státech prováděla Bank of America. Banky v Latinské Americe a v Evropě již nechtěly být závislé na této společnosti, a proto se snažily vytvořit asociaci, která by byla podobná společnostem Master Charge a NABANCO (National Bank Americard Corporation) a konkurovala jim. V září 1974 byla ve Vancouveru založena asociace IBANCO (International Bank Americard Corporation), která se stala předchůdkyní VISA International. V roce 1977 se NABANCO a IBANCO přejmenovaly na VISA USA a VISA International. Velice zajímavá byla v Encyklopedii P. Juříka i zmínka o tom, jak ve skutečnosti vznikl název VISA. Již v 60. letech se dalo předpokládat, že s názvem Bank Americard bude problém. Státy jako Mexiko, Velká Británie, Kanada a východní pobřeží USA opovrhovaly názvem samotným a důležitou roli hrál i fakt, že Amerika nebyla v zahraničí oblíbená (autor v knize uvádí jako příklad válku ve Vietnamu). Proto se rozhodly ve svých zemích název Bank Americard neuvádět a raději používaly místní obchodní značky. Vedení IBANCO se rozhodlo název změnit a po zdlouhavém vybírání se 12členný tým rozhodl pro název VISA VISA International Service Association. Visa u nás: Zúčtovací centrum společnosti VISA se nachází v Londýně, kde jsou všechny transakce přeměněny do přidělené měny člena. U českých bank se jedná hlavně o euro. Zúčtovací centrum zpracovává jak mezinárodní transakce, tak transakce tuzemské (pro české banky jsou tuzemské transakce zpracovávány v českých korunách) KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, cit s. 19 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, s. 18

19 Mezi druhy VISA karet patří: VISA Cash (určená k úhradě drobných částek), VISA Travel Money (1993), VISA Plus, VISA Interlink,VISA Electron, VISA Classic, VISA Business, VISA Gold Card (určená pro nejvyšší příjmové skupiny klientů), Premier Card, VISA Platinum Card, VISA Signature Card Srovnání bankovních a nebankovních společností Závěr této kapitoly věnuji srovnání jednotlivých karet z hlediska jejich počtu a objemu transakcí. Mezi zástupce patří všechny výše zmiňované bankovní a nebankovní společnosti. Celosvětový počet kreditních a debetních General Purpose (GP) karet systémů MasterCard, VISA, American Express, JCB a Diners Club dosáhl na konci roku 2008 úctyhodných 3,18 miliardy, proti r to představuje nárůst 7,9%. Největší růst počtu karet vykázala Visa s 8,3 procenty, následována MC a AmEx. VISA a MasterCard dohromady reprezentují 94,98% celkového počtu vydaných karet (3,02 mld.), v r to bylo 94,86%. Největší procentní nárůst objemu plateb kartami vykázalo JCB (12,2%), za ním MC (11,3%) a Visa(10,1%). 20 Povšimněme si, že počet platebních karet na trhu rok od roku stoupá. Největší zastoupení má i nadále Visa. Následující tabulka poukazuje na stav ve světě z roku Tabulka 1 - Celosvětové počty a objemy transakcí General Purpose karet v r Systém Objem (mld. USD) Transakce (mld.) Karty celkem platby výběry celkem platby (mil.) VISA 6 405, , ,94 77,85 62, ,40 MC 2 533, ,50 633,69 29,88 26,34 980,6 AmEx 683,3 673,19 10,11 5,26 5,2 92,4 JCB 67,85 62,95 4,9 0,67 0,64 60,2 DC 31 29,88 1,12 0,17 0,16 7,2 Celkem 9 720, , ,76 113,84 94, ,70 Další srovnání se bude týkat pouze ČR. Již zmíněný zdroj Cardmag uvádí, že k bylo na našem území vydáno celkem karet, z toho: o debetních karet Cardmag. Platební karty ve světě 2008 [online] [cit ]. 21 Cardmag. Platební karty ve světě 2008 [online] [cit ]. 19

20 o kreditních karet o čipových karet o charge karet Podle SBK (Sdružení pro bankovní karty) bylo za celý rok 2009 vydáno celkem karet, což poukazuje na meziroční nárůst o 1,37 %. Z toho: o debetních karet , meziroční nárůst o 2,10 % o kreditních karet , meziroční pokles o -1,71 % o čipových karet , meziroční nárůst o 8,96 % Srovnání se týká karet systémů VISA, MasterCard, American Express, Diner Club a společnosti CCS (Česká společnost pro platební karty, s.r.o. akceptuje obchodních míst na území ČR i Slovenska. Jedná se o obchodní síť, která zahrnuje čerpací stanice, myčky, restaurace, prodejny náhradních dílů apod. CCS karty se vydávají především zaměstnancům firmy na služební cesty). Karty společnosti JCB zde nejsou uvedeny, důvodem je skutečnost, že tyto karty jsou vydávány držitelům hlavně na území Japonska. 20