David Seidler KRÁLOVA ŘEČ. Z anglického originálu THE KING S SPEECH přeložila Jitka Sloupová, 2012

Transkript

1 David Seidler KRÁLOVA ŘEČ Z anglického originálu THE KING S SPEECH přeložila Jitka Sloupová, 2012 ******************************************* Text je autorským dílem, které podléhá ochraně podle autorského zákona. Užití tohoto díla je možné pouze formou dramaturgického studia pro potřeby inscenace díla. Jakékoliv jiné užití, zejména rozmnožování nebo poskytování třetím osobám, podléhá sankcím dle 152 trestního zákoníku. V případě zájmu o provozování nebo jiné užití díla se zavazujete požádat o zprostředkování autorských práv k divadelnímu provozování díla Aura-Pont s.r.o. ******************************************* 1

2 POSTAVY:, vévoda z Yorku LOGUE, australský logoped s ordinací na Harley Street, vévodkyně z Yorku MYRTLE, Lionelova australská manželka, arcibiskup z Canterbury WINSTON CHURCHILL, politik DAVID, princ velšský KRÁL JIŘÍ V., otec Bertieho a Davida STANLEY BALDWIN, ministerský předseda KOMPARS 2

3 PRVNÍ DĚJSTVÍ 1. obraz Koupelna a převlékárna, York House, Picadilly č.145, Londýn. Je den, kolem roku Jeviště je prázdné, až na ohromnou, volně stojící bílou smaltovanou vanu se zlacenými lvími tlapami namísto nohou. Ze studené vody se za zvuků Händelovy Trumpet Voluntary vynoří hlava. Vběhnou dva sluhové s velkými osuškami s erbem, zabalí do ní a rychle osuší nahou postavu. Ta teď stojí zády k publiku a točna s ní ujíždí. Zatímco je osušována a oblékána zajede postava za průsvitnou oponu v pozadí jeviště. Když se zase vrátí před publikum, je již zcela oblečená. Na sobě má ponožky na podvazcích, boty, lesknoucí se jako zrcadlo, naškrobenou košili, kalhoty od uniformy s puky jako ostří nože, vojenský kabátec, zářící medailemi, epolety se zlatými prýmky a střapci. Jako třešničku na dortu umístí sluhové na napomádovanou hlavu třírohý klobouk s bílým pštrosím peřím. Toto je Albert vévoda z Yorku, druhý syn Jiřího V., současného krále Anglie. Je mu mezi pětatřiceti a čtyřiceti, rysy jeho pohledné tváře prozrazují citlivost, která se zdá být v rozporu s tím, jak je nastrojen. Pro sebe si řekne: Vypadám jako vánoční stromek. 3

4 2. obraz Prší (projekce). Moře černých deštníků. K Bertiemu se připojí jeho mladá manželka Alžběta považovaná za jednu z nejrozkošnějších žen v zemi, pravá anglická růžička. Zašeptá: Do toho, Bertie. Náhle se vynoří obrovský mikrofon BBC. Ďábelsky působící záležitost, zavěšená na pružinách. Vypadá strašidelně i z našeho pohledu. Ozve se hlasatel: HLASATEL BBC (ze záznamu) Dobré odpoledne. Posloucháte celostátní i světový program BBC. Přímým přenosem ze stadionu ve Wembley vysíláme slavnostní zakončení Imperiální výstavy. Hodnostáři zaujímají svá místa. První je muž s robustní hrudí a kapitánskou bradkou v námořní uniformě. Další. Svou královskou přítomností nás poctilo Jeho Veličenstvo, král Jiří V. Jeho Milost, Arcibiskup z Canterbury, Dr. Cosmo Lang Vysoký úlisný církevní hodnostář s dlouhou a klenutou holou hlavou a setrvalým výrazem morální nadřazenosti. Pak: Náš ministerský předseda, Ctihodný Stanley Baldwin S výrazným obočím, vlasy jako vždy rozdělené pěšinkou uprostřed. a ministr financí, Ctihodný Winston Churchill. Cílevědomý politik, statný, pravý opak hubeného Langa, který je jeho rivalem. 4

5 Dnešní závěrečný projev je první příležitostí, kdy Albert, vévoda z Yorku, promluví k národu a světu prostřednictvím rozhlasových vln. Bertie vypne ramena v očekávání úderu. Arcibiskup hlasitě zašeptá Alžbětě: Deset milionů lidí poslouchá po celém světě. Tuhle panenskou plavbu Jeho Výsosti bych si nenechal ujít ani za nic. Lang je opravdu dáreček. Bertieho otec zasykne: KRÁL JIŘÍ V. Do toho, chlapče! Ukaž, co je v tobě! Bertie nesměle vykročí do deště, v sobě ani špetku sebedůvěry, zato přání, aby se pod ním pódium rozevřelo a spolklo ho, hluboko uvnitř si uvědomuje, že je odsouzen k záhubě. Čelist mu ztuhne, krční svaly se stáhnou. Vaše lordstva, dámy a p-p-pánové. Nepochybně byste dnes před sebou rádi viděli p-p-p-prince velšského Všichni si najednou uvědomí: tenhle člověk koktá! (V textu to však již dále nebude, v zájmu hladkého čtení, zdůrazňováno.) Tohle bude mučivý zážitek jak pro mluvčího, tak pro obecenstvo. Není to však možné můj bratr David se věnuje jiným povinnostem v nejodlehlejší části tohoto rozsáhlého impéria (Stojí jako přikovaný, s ústy otevřenými a zablokovanou čelistí, ví, že všichni /a především on sám/ ho teď považují za nezpůsobilého pro veřejný život. Otočí se zoufale na svého otce, a ten řekne Alžbětě.) KRÁL JIŘÍ V. Potřebuje víc cviku. 5

6 Alžběta je zničená. Zůstane na jevišti, zatímco ostatní odcházejí, a raději spustí závoj klobouku, aby zakryla výraz své tváře. 6

7 3. obraz Čekárna, Logueova ordinace na Harley Street. Vejde Alžběta, čeká, zakašle. Ztratí trpělivost, zakašle znovu. Stále žádná reakce. Panovačně zvolá: Je tu někdo? Za scénou. (za scénou) Na záchodě. Na takové věci není princezna zvyklá. Vzápětí ji popudí hlasité spláchnutí toalety a překvapí příchod Lionela Loguea. Jeho chování je přátelské, ale profesionální. Jeho australský přízvuk není výrazný, koneckonců je logoped. Jak ubozí jsou ti, jimž chybí výdrž! Zranění se snad někdy zhojí naráz? (zaskočeně) Prosím? Iago. Nejslavnější zlosyn světa. Bohužel nemám recepční. Bylo by to mrhání. Lionel nabídne Alžbětě ruku k podání. Alžběta ji nepřijme, i když má rukavici. (chladně) Cítila bych se lépe ve vaší ordinaci. Ta je pro klienty. Kde je pan J. (džej) On neví, že jsem tady. To není moc slibný začátek. Byl jste nám doporučen jako poslední útočiště. Manžel navštívil už kde koho. Všichni byli k ničemu. Vzdal se naděje. U mě ještě nebyl. Jste si sebou dost jistý. Jsem si jistý každým, kdo se chce vyléčit. 7

8 Samozřejmě, že si manžel přeje se vyléčit! Jeho povolání vyžaduje, aby mluvil na veřejnosti. Což je mučivý zážitek pro mluvčího i obecenstvo. Měl by změnit povolání. To není dovoleno. Nevolnictví? Svým způsobem ano. Já myslel, že je zakázané. V jeho případě nikoli. Dobře, paní Johnsonová, přitáhněte sem manžílka, ať mi řekne svoji osobní historii. A já vám sdělím své upřímné mínění. Já nemám žádného manžílka. O svém soukromí nikdy nemluvíme. A nikoho nikam netaháme. Musíte přijít vy k nám. Pardon, ale tohle je moje hra, moje hřiště, moje pravidla. Dáma si zvedne závoj. Možná uděláte výjimku? Logue pozná vévodkyni z Yorku, ale odmítne zastrašování. Myslel jsem, že se objednal pan Johnson. Používal to jméno za světové války. Námořnictvo nechtělo, aby nepřítel věděl, že je na palubě. Považujete mě za nepřítele? Když budete dál tak neochotný, stanete se jím. Je mi líto, nedělám výjimky. 8

9 V tom případě (spustí si závoj) jsem mrhala vaším časem. A svým také. (Odejde a zavře za sebou rázně dveře.) Sakra, to jsem zmrvil. 9

10 4. obraz Logueův byt, Jižní Kensington. Z bytu vejde Logueova žena Myrtle. MYRTLE MYRTLE MYRTLE Čaj je na stole. Mhmmm, cítím Austrálii. Kedgeree. (Pak.) Dnes mě navštívila dáma. Není divu. Jsi tak dobrej, Lioneli. Dobrý v tom co dělám. (Potom, jako na divadle:) Byla to dáma s velkým D. Ó, urozená a mocná? O to moc nestojíme, co, Lioneli? Rozumějí si beze slov. Nicméně. Ačkoli peníze na cestu domů by přišly vhod. (Jenže.) Opatrnosti není nikdy dost. MYRTLE MYRTLE Už se nevrátí. Řekl jsem té rozmazlené hlupačce, že mám plno. Byla zklamaná, samozřejmě. Samozřejmě. Člověku přijde zatěžko tyhle lidi litovat. (pauza, potom) Zítra mám konkurs. Drž mi palce. To víš, že jo, Lioneli, oba dva. (Odejdou.) 10

11 5. obraz Jeviště londýnského divadla. TLUMENÝ HLAS (neviděný) Teď? Z hlediště je slyšet hlas režiséra. REŽISÉR (ze záznamu) Teď! Mezerou v oponě se někdo protáhne. Je to Lionel. REŽISÉR Teď (ze záznamu) Ano, teď. Pohněte s tím. Lionela to zmátne, znejistí, začne znovu.) REŽISÉR Teď tedy zimu našich rozbrojů změnilo slunce z Yorku v krásné léto (Lukeš) (Jeho dikce je bezvadná, jeho herectví však nepřesvědčuje.) a mračna, stahující se nad naším rodem, zas pohřbil hluboký klín oceánu. Teď máme na čele vítězné vavříny (ze záznamu, rázně ho přeruší) Děkuji. Krásná dikce Ale neslyším žádný křik deformované bytosti, prahnoucí po trůnu. A taky jsem netušil, že Richard panoval u protinožců. Lionel se usilovně snaží zachovat si zdání důstojnosti. REŽISÉR Co navrhujete? (ze záznamu) Pokračujte v tom, co děláte, a já doufám, že vám to přináší hodně uspokojení. Lionel zdrceně ustoupí. 11

12 6. obraz Salon v York House. Vejde Bertie, ve smokingu mu to sluší. Alžběta má na sobě večerní róbu, je připravena absolovat večerní program ve společnosti. A ona tam bude? Předpokládám, že ano. Vážně? Vážně, na té večeři bude. On to myslí vážně? Co? Myslím s ní! S vdanou Američankou? Dvakrát rozvedenou. To nemůže. Ale ona může. Opona se zavře, ale za ní okamžitě nastane pohyb. 12

13 7. obraz Králova pracovna, Buckinghamský palác. Připomíná kajutu námořního kapitána. Momentálně jí dominuje obrovský mikrofon BBC. Král je v námořnické uniformě pro státní příležitosti. Bertie je v civilu. KRÁL JIŘÍ V. Statečně se tomu zatracenému krámu postav! Podívej se mu přímo do očí a mluv k němu, jako by to byl kterýkoli slušný Angličan. Ukaž mu, kdo tady velí. Bertie se na mikrofon dívá, jako by to byl mimozemšťan. Mmmyslím, žžže to nnnedokážu. V přítomnosti otce se Bertieho koktání projevuje v plné síle, Bertie dýchá krátce a mělce, jeho krční svaly jsou v křeči. KRÁL JIŘÍ V. V tom případě tahle ďábelská věc všechno změní. Dřív stačilo, aby král vypadal obstojně v uniformě a nepadal z koně. Dneska se musíme s kloboukem v ruce vkrádat lidem do domácností, kde je cítit vařené zelí, a hezky k nim promlouvat. Donutili nás snížit se na úroveň těch nejnižších tvorů stali se z nás herci! Nedívej se na mě s tím tvým tklivým poraženectvím. Tohle je rodinná krize! Tati, my nejsme rodina, my jsme firma. Jeho otec se na něho podívá s překvapením. Že by byl ten kluk přece jen inteligentní? KRÁL JIŘÍ V. KRÁL JIŘÍ V. Jsme nejstarší a nejúspěšnější korporace na světě a oborem našeho podnikání je sedět na trůnu! Ale teď můžeme každou chvíli zkrachovat. Tvůj bratr za mnou onehdy přišel, vzteky bez sebe, že jisté dámě bylo odmítnuto pozvání na oslavy mého Stříbrného jubilea. Upozornil jsem ho, že to není dáma a že to rozhodně není jeho manželka. A co na to řekl David? Prý ho činí navýsost šťastným. Řekl jsem, že to bude nepochybně proto, že s ním spí. Dávám vám své slovo, že 13

14 na našem vztahu není nic nemorálního, řekl na to. Jako můj syn, můj dědic a princ velšský, přísaháš na svou čest, že přátelství s touto ženou je zcela čisté? Ano, řekl. Podívej se mi do očí, naléhal jsem. Na mou čest, odpověděl. Díval se svému otci přímo do očí a lhal. Bertie zasténá. Až budu mrtvý, ten chlapec do roka zničí sebe, svou rodinu i svůj národ. Kdo potom sebere střepy? Oswald Mosley, ten jeho kamarád? Jeho Britský svaz fašistů pochoduje londýnskými ulicemi v černých košilích. Hitler terorizuje půlku Evropy a Stalin tu druhou. Kdo se postaví mezi nás, privilegované, a tu proletářskou propast? Ty? Rudé světlo na mikrofonu zahájí sérii varovných blikání. KRÁL JIŘÍ V. Co budeš říkat? Obvyklé pitomosti. Píše to arcibiskup a náš lid poslouchá rád, jak to čtu. Plynně, samozřejmě. HLASATEL BBC (ze záznamu) Dobrý večer, hlásí se vám BBC v přímém přenosu z Buckinghamského paláce. U příležitosti královského Stříbrného jubilea promluví Jeho Veličenstvo, král Jiří V. KRÁL JIŘÍ V. Mohu vám jen říci, můj drahý, předrahý lide, že královna i já Vám z hloubi srdce děkujeme za vaši věrnost a pokud to tak mohu nazvat lásku, se kterou jste nás dnes i doposud vždy zahrnovali. Znovu se hlásím do vašich služeb pro léta, která mi budou ještě dopřána. Ovace zesílené zvukovým systémem jsou ohlušující 14

15 8. obraz Balkón Buckinghamského paláce.král znovu začne mávat a zmizí. Bertie s Alžbětou zůstanou na jevišti. zbožňuje. Slíbilas, že už žádný šarlatán nebude, sakra! Neslyšels, co otec říká? Jak to, že nechápe, že já nemůžu! Promluv s ním, on tě Bertie, tady nejde o tebe a tvého otce. Všechno se mění, všude kam se podíváš. Budeme potřebovat pomoc. A tenhle člověk by ti pomoct mohl. (ji přeruší) Kolikrát to budu muset ještě slyšet? Už jsem byl u všech! Žádný to nedokáže spravit! On by mohl! Prosím aspoň to zkus. Kvůli nám oběma. V bouři každý přístav dobrý, co? 15

16 9. obraz Logueova čekárna. Vejde Alžběta s Bertiem. (vysvětluje šeptem) Nemá recepční. Je to opravdu nutné? Víš sám nejlíp, že ano. (Nervózně se podívá směrem k záchodu. Nahlas.) Tady Johnsonovi. Z ordinace. (za scénou) Ještě nejsem hotov. Alžbětě se uleví, že hlas nepřichází z toalety. Jak jsi na toho doktora přišla, prosím tě? (s tváří hráče pokeru) Inzerát. Hned vedle Hubatá masérka, soukromí zaručeno. Bertie se navzdory svému rozpoložení zasměje. Začíná být velmi doporučován. Účtuje si poměrně hodně, prý aby mohl nabízet pomoc chudým klientům. (Náhle si uvědomí.) Panebože, snad není bolševik?! Nevím, jestli se s tím chlapem chci seznámit. Já zas nevím, jestli se chce on seznámit s tebou. (za scénou) Právě lepím podpěru. Pane Johnsone, pojďte přece dál. Yorkovi se na sebe podívají. Bertie vkročí. 16

17 10. obraz Logueova ordinace. Oproti spartánské čekárně úplně jiný vesmír. Svět plný knih všude jsou jich hromady. Dvě poněkud omšelá, ale pohodlná křesla. Prošlapaná turecká rohož. Vařič a dva otlučené hrnky. Záznamový přístroj. Ze stropu či stěn visí letadýlka. Bertie do jednoho z těchto modýlků vrazí hlavou. Omlouvám se. Můj koníček. Udělejte si pohodlí. Logue napřáhne ruku k pozdravu. Namísto, aby jí potřásl, podá mu Bertie klobouk. Prosím jste příliš blízko. Pět kroků, zní pravidlo. Jak Logue couvá, téměř vrazí do nábytku. To by v téhle místnosti mohlo dělat problémy. Bertie se posadí váhavě na kraj křesla. V Logueově ordinaci se mu vrací koktavost, ačkoli časem zeslábne. Vaše paní si to rozmyslela. Co to? To s vámi nemohu probírat. A co spolu můžem probírat? V konverzaci s členem královské rodiny je to člen královské rodiny, kdo vybírá námět a zahajuje hovor. Vy si děláte legraci. Připouštím, že když člověk čeká, až zahájím hovor, může čekat poměrně dlouho. Mlčení. Dívají se na sebe. Tomuhle vy říkáte udělat pohodlí? Vy nemáte zájem léčit mě? Jen pokud máte vy zájem léčit se. 17

18 Další mlčení. Dáte si čaj? (upjatě) Ne, děkuji. Já bych ho potřeboval. Tak dobře. Lionel zapne vařič. Máte vůbec představu, do čeho se pouštíte? Čeká mě dost hulvátství, doktore Logueu. Lioneli. Dávám přednost doktorovi. Já dávám přednost Lionelovi. Rodina mi říká hůř. Jak mám říkat vám. Vaše Královská Výsosti. No tak, prosím. Později Sire. Mnohem míň formálně. Princ Albert Frederick Arthur George? Mám dost jmen na výběr. A co Bertie? (zrudne) Tak mi říká jenom rodina. Tak vám tedy budu říkat. Musíme si být opravdu rovní. Kdybychom si byli rovní, nebyl bych tady, byl bych doma s rodinou a nikdo by po mě ani neštěk. 18

19 Bertie si začne zapalovat cigaretu ze stříbrného pouzdra. To nesmíte! Bertie se na něho ohromeně podívá. Vdechování kouře do plic vás zabíjí. Moji lékaři říkají, že mi to uvolňuje krk. Jsou to blbci. Všichni byli povýšeni do rytířského stavu. Takže to mají oficiálně. Můj hrad, moje pravidla. Co je vaše nejstarší vzpomínka? Prosím? První na co si vzpomínáte? (koktání zesiluje) Nejsem tu, abych probíral osobní záležitosti. A proč tu tedy jste? (vybuchne) Protože sakra koktám! Prchlivost. Jedna z mých četných vad. Vyjmenoval byste je? Bertie mlčí. Pak: Voda už vaří. No dobře, koktáte, když přemýšlíte? Nebuďte směšný. Koktáte, když mluvíte sám se sebou? 19

20 Já sám se sebou nemluvím! Každý si sám se sebou občas pokecá, Bertie. Přestaňte mi tak říkat! Já vám jinak říkat nebudu. Tak nebudeme mluvit. Ticho. Voda v konvici vaří. Lionel udělá čaj. Voda vaří. Za tohle mám platit? A pořádně. Jednu kostku nebo dvě? Bertie změní názor, ukáže tři prsty. Jsem na sladké. Další neodpustitelná charakterová vada? Lionel podá Bertiemu hrnek s čajem. Bertie si uvědomí, že je otlučený a možná ne moc čistý. Takže: když mluvíte sám se sebou, koktáte? Ovšemže ne! Když se Logue nedívá, Bertie otře tajně okraj hrnku kapesníkem. Což dokazuje, že vaše vada nemá vnitřní příčinu trvalého charakteru. Když mám projev nebo když mluvím s někým, koho neznám Tak koktám, sakra!!! 20

21 Vsadím šilink, že budete schopný bez chyby číst, tady, hned teď. Přijímám. Tak ukažte váš šilink. Příslušníci královské rodiny s sebou nenosí hotovost. Velmi výhodné. Logue vyloví z kapsy minci a položí ji na stůl. Já vás tedy založím. Zaplatíte mi příště. Jestli bude nějaké příště. (přikývne) Ještě jsem neřekl, že vás vezmu. Během tohoto rozhovoru Logue odkryl aparát, nahrávací přístroj se sluchátky. Na kotouč položil prázdnou desku a instaloval mikrofon, pak podá Bertiemu otevřenou knihu. Bertie na ni odmítavě zírá. Shakespeara rozhodně číst nemůžu. Vsadili jsme se. Bertie začne číst, koktá silně a stále víc. Být, nebo nebýt? To je to, oč jde! Je důstojnější trpělivě snášet Tak! (Sáhne po minci.) Ne tak rychle. Nedokážu číst. Lionel podá Bertiemu bytelně polstrovaná sluchátka. Bertie si je nechce vzít. V sázce je šilink od prince. Bertie si sluchátka neochotně nasadí. Logue otočí knoflíkem. 21

22 Pustil jste hudbu. Já vím. Jak mám slyšet, co říkám? Princův mozek jistě ví, co dělají jeho ústa? Vy ale moc princů neznáte, viďte? Chci vám předvést, že když svůj hlas neslyšíte, tak nekoktáte, a tím dokázat, že vaše vada není vrozená. Nesmysl. Bertie si vezme sluchátka a pokračuje ve čtení, zatímco Lionel otočí knoflíkem. Jak hudba, vháněná do sluchátek zesiluje a překrývá Bertieho hlas, jeho rty se pohybují, ale mi ho přes hudbu neslyšíme. Nakonec odhodí knihu, sundá si sluchátka a sáhne po minci. Ale Logue po šilinku chňapne. Říkal jsem vám, že to nedokážu! Nádhera. Bertie na něho zírá. Copak bych mohl lhát princi, jen abych vyhrál šilink? Netuším, čeho je Australan pro takovou sumu schopný. (Vezme si plášť a klobouk.) Tohle rozhodně není pro mě. Logue vloží desku do hnědé papírové obálky a podá ji Bertiemu. setkání. Suvenýr. Na památku našeho prvního a nejspíš posledního Bertie se podívá na desku. Je slyšet zvuk leteckého motoru. His Master s Voice. Hlas jeho pána. 22

23 11. obraz Přistávací dráha u královského zámku Sandringham. Vejde Bertie, zabalený do zimníku a s kloboukem naraženým hluboko do čela, a bojuje s prudkým větrem způsobeným přistávajícím letadlem (za scénou). Vejde David, s dramatickým gestem si sundává koženou přílbu a letecké brýle, odhalí tím své zlatě zářící vlasy; jeho zuby svítí jak reklama na zubní pastu. Tohle je princ na bílém koni, princ velšský, miláček médií, sluneční bůh, který sestoupil z nebe, zvyklý být všemi zbožňován. DAVID DAVID (škádlí bratra hraným koktáním) Aaaahoj, Bbbbertie, ččččekáš tu dlouho? Tři dny. Kde jsi b-b-b Byl? (Bertie v přítomnosti bratra silně koktá.) Neměl jsem čas. DAVID Já taky ne. Alžběta má zápal plic. Dostane se z toho. Bertie se na něho zle podívá. DAVID DAVID Táta ne. Dělá to schválně. Co? Že umírá? Z čiré zášti se pokouší odejít předčasně, aby všechno co nejvíc zkomplikoval. Wallis mi to vysvětlila. Ona je hrozně chytrá. Radši za dědkem hned zajdu. Zatmít. Ale pak náhlý sloup světla. 23

24 12. obraz Pohřeb krále Jiřího V. ve Westminsterském opatství. Víření bubnů. Pak další. A další. Pohřební dudy zakvílejí a připojí se k bubnům vířícím v pravidelných intervalech. Úzký sloupec světla promítaný na průsvitnou oponu se rozšiřuje je to královská koruna s maltézským křížem. HODNOSTÁŘ (za scénou, ze záznamu) Když se všemocnému Bohu zlíbilo povolat ke své milosti našeho zesnulého panovníka, krále Jiřího V. požehnané a slavné paměti, stavá se naším jediným právoplatným králem urozený a mocný princ Edward Albert Christian George Andrew Patrick David. Žalostný nářek dud a zlověstné víření bubnů je stále hlasitější a hlasitější, až diváka mrazí v zádech. Náhle tento majestátní pochod bubnů a dud ustane. Obraz koruny prudce klesne k zemi. Zadní projekce zbledne. Do proudu světel vstoupí tři postavy. Arcibiskup Cosmo Lang, Winston Churchill a premiér Baldwin sledují události. Arcibiskup z Canterbury pro sebe vykřikne. BALDWIN BALDWIN BALDWIN Zatraceně! Zlé znamení, Vaše Milosti? Nebuďte licoměrný. Když z rakve našeho zesnulého krále spadne jeho koruna, nevěstí to nic dobrého. Co se stane teď? To by bylo možná dobré motto nového panování. Ale bude opravdu nějaké nové panování? WINSTON CHURCHILL Pane premiére, Vaše Milosti jsem tímto vývodem šokován. BALDWIN Nevypadáte na to. Jistě jste si musel všimnout, Winstone, i z těch zadních lavic, do kterých jste se uchýlil a ve kterých teď tak okázale strádáte, že naše obyvatelstvo nemá vůči 24

25 královskému smilstvu žádných námitek, nebude ale nikdy tolerovat cizoložství. BALDWIN A jelikož nové obyvatelstvo těžko seženeme Potřebujeme možná nového krále? WINSTON CHURCHILL Jsem šokován dvojnásob!!! BALDWIN BALDWIN Jeho Milost není. Má funkce vyžaduje, abych působil vyrovnaně za všech okolností. To vám bude dělat časem těžkosti. WINSTON CHURCHILL Král je král! Nemůžete ho jen tak vyměnit. BALDWIN Jenže bude-li se odmítat řídit radami svého kabinetu, bude se možná muset vyměnit sám. WINSTON CHURCHILL nikdy nestalo. Abdikace? To se v dějinách této velké země BALDWIN přijmout. Všechno je někdy poprvé. Šokující myšlenka, Winstone, ale budeme ji možná muset Právě vy si víc než jiní uvědomujete, že se brzy ocitneme v obklíčení temných sil. Kdo má podle vás sešikovat vojska, sjednotit národ, impérium, svět? WINSTON CHURCHILL Náš právoplatný panovník! Nebo byste dal přednost člověku, který neumí mluvit? Hitler fascinuje miliony, a vévoda z Yorku si přitom není schopen objednat pořádně ani řízek. Vždycky je v pořadí nástupnictví někdo další. WINSTON CHURCHILL Bisexuální vyléčený narkoman? Církev, natož naše puritánské obyvatelstvo, bude štěstím bez sebe! 25

26 BALDWIN Tak snad ten nejmladší? Ale ten je mdlého rozumu tomu mozek chybí úplně. WINSTON CHURCHILL Pak nám zbývá jen David, prvorozený dědic, který mluví krásně, i když říká nesmysly. Pojďme, pánové, musíme nejdřív jednoho krále pohřbít, než se pokusíme druhého dostat na kolena. Odejdou. 26

27 13. obraz Bertieho pracovna. Večer. Bertie, zoufalý a sklíčený, s Alžbětou. Táta mě varoval: David to zkomplikuje. Co budeš dělat? Co můžu dělat? Nedokážu nic říct ani udělat! (Všimne si něčeho na stole. Je to deska, kterou nahrál Logue.) Hlas jeho pána! Dej tu zatracenou věc pryč! Bertie Bertie vezme desku a chce ji rozbít o hranu svého stolu, pak si uvědomí, jaký by tím udělal nepořádek, a tak ji místo toho hodí do koše na papír. Pak si to zase rozmyslí. Chceš si to poslechnout? Ani ne. No, ale to bys měla. Aspoň bys viděla, co to bylo za podvodníka! Říkal, že můžu číst bez chyby. Prolhanej parchant! Bertie vytáhne desku z koše, přistoupí ke gramofonu, zvedne jeho ručičku a umístí jehlu na desku. Čeká, že uslyší vlastní koktavý hlas. To co slyší, je ale čím dál bezchybnější a plynnější přednes. HO HLAS ZE ZÁZNAMU Být, nebe nebýt? To je to, oč jde! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Jehla se zasekne. proti moři útrap a rázem všechno skončit? a rázem všechno skončit? 27

28 a rázem vše Bertie jehlu zvedne. Se svou ženou na sebe zírají. Odejdou. Pomalu začíná být slyšet ŘEV VELKÉHO DAVU, který stále sílí. Potom se nad tímto řevem ozve hlas, který ho bičuje k ještě většímu šílenství, známý hlas, z kterého mrazí. Hitlerova slova se valí nezadržitelným proudem. 28

29 14. obraz Logueova ordinace. Lionel sedí u stolu, pracuje na modýlku letadla a poslouchá rádio. Ozve se zvonek u dveří. Lionel nikoho nečekal. Vypne rádio. Bertie s černou páskou na rukávu, vejde z postranních kulis jakoby z venkovních dveří a hlasitě zašeptá, tak aby nevzbudil pozornost. Doktore Logueu? Lionel je ohromený. Odloží modýlek na křeslo, stavební materiál shrne do krabice, ale nereaguje. Bertie je rozpolcený: jedna část jeho bytosti chce prchnout, ale zoufale potřebuje, aby byl vpuštěn. Ví, že je nutné to udělat. Je to pro něho velký krok. Lionel ho vpustí. Lioneli To jsem já, Bertie! Nečekal jsem vás tu. Je mi líto vašeho tatínka. Já zas nečekal, že tu budu. Mohu dovnitř? Myrtle by asi řekla, že to není dobrý nápad. Myrtle?! Kdo je to, Myrtle? Moje žena. Myrtle mě nezná. A já neznám ji. Můžeme si o tom promluvit v soukromí? Lionel na něho vrhne pohled, ale nechá ho vstoupit do prostoru ordinace. Co se mnou má vaše žena společného? Alžběta vás taky nebere, jste pro ni moc familiární, ale já jsem tady. Vypadáte příšerně. Tak přesně takové věci se členu královské rodiny neříkají. V téhle místnosti žádná královská rodina nejste. 29

30 A přesně proto vás Alžběta nemá ráda. (Chce se posadit.) Tam ne! KŘUP. V polštářích na křesle hnízdil eroplánek. Curtis dvojplošník. Teď už Curtis jednokřídlý. Hluboce se omlouvám. Koupím nový. Lionel vytáhne krabici se stavebnicí, kterou tam nechali jeho synové. Vy nemáte peníze. Já to spravím. (Pauza.) Takže? Určitě tu nejste proto, abychom si vyprávěli o svých manželkách. Bertie chvíli mlčí. Pak: Ležel v polosedě podložený polštáři, zavinutý do svého oblíbeného sepraného tibetského županu a napojený na kyslíkovou bombu. Sotva se dokázal podepsat na nástupnické dokumenty. Čaj? Ne, díky. Whiskey? Doufal jsem, že se zeptáte. Můj táta ležel ztuhle, vedle sebe pěsti zaťaté zlostí: vyzýval Zubatou: vem si mě, ty potvoro! Na co měl zlost? Hrozně jsem ho zklamal. Ach! Řekl bych, že by na vás měl být pyšný. Já bych to řek taky. 30

31 Měl vysoké postavení? Sládek v pivovaru. Aha. Aspoň bylo zadarmo pivo. Na zdraví. Řekli mi, až když umřel, že tátova poslední slova byla: Bertie má víc kuráže, než všichni jeho bratři dohromady. (Pauza.) Tváří v tvář mi to říct nemohl. (Pauza.) Tátův tajemník požádal o dovolení objednat rakev. (Pauza.) Spolu s doktorem Dawsonem upozornili Timesy, aby pozdrželi ranní vydání. Nechtěli, aby tu zprávu přinesly pochybný odpolední bulvár. Pak přijel arcibiskup z Canterbury. Nepozván. David ho chtěl vyzvat, aby odešel, ale ostatním se zdálo příliš nebezpečné doktora Langa obejít. Čas utíkal, kdyby král nezesnul podle plánu, nestihli bychom ranní vydání. Požádali o povolení k pokojnému ukončení. Dostali ho? Bertie kývne. Od vás? Já nejsem budoucí král. (Pauza.) Tři čtvrtě gramu morfia a jeden gram kokainu byly vpraveny do rozšířené krční žíly. Sestra protestovala, a tak ji požádali, aby odešla. Okamžik smrti byl určen na 23.55, zpráva odvysílána v 0.15 a ocitla se i na první straně londýnských Timesů přesně podle plánu. Matka vzala Davida za ruku a políbila ji jako ruku nového krále. Ale ten pohled, co měla v očích příšerné. 31

32 (Vyhrkne.) Můj zatracený bratr! Proto jsem tady! Co provedl? To nemůžu říct. Já jdu domů. Chápete, já nemůžu p-p-p-p (Čelist i krční svaly se mu zablokují.) Zkuste to zazpívat. Prosím? Znáte nějakou písničku? Písničku? Labutí řeku. Hrozně moderní. Náhodou je to moje oblíbená. Zazpívejte ji. To rozhodně ne. (Fascinuje ho opravované letadýlko.) Můžu? Vždycky jsem chtěl stavět modely. Táta to nedovolil. Musel jsem sbírat známky. On je totiž sbíral. Jen když zazpíváte. Je to takhle (Zpívá.) Plout po Labutí řece toužím. Já znám slova! (Zpívá.) Plout po Labutí řece toužím. Atakdál. Nekoktal jste. Ovšemže jsem nekoktal, zpíval jsem! Když člověk zpívá, nekoktá! 32

33 (Uvědomí si to.) No jo! (Pak:) Nemůžu přece tančit a jódlovat! Se mnou můžete. Protože jste výstřední. Beru to jako kompliment. Chtělo by to vyřezat nějaké příčky z balzového dřeva. Promiňte, ale je to těžké, ukázat vám co dělat v pěti minutách. Chtěl jste mi zazpívat árii o svém bratrovi. O Davidovi si na melodii Labutí řeky broukat nebudu! Tak zkuste Camptownské dostihy (nahrál Karel Gott, Bonton Music 1996, český text Josef Hiršal). Řek mi bratr David, dů-da, dů-da Něco na ten způsob. Nebudu zpívat o vašem budoucím králi, dů-da, dů-da. O mém budoucím králi? Váš král to bude taky. Není to příčina toho bloku? To vědomí, že z něho vyroste král, kdežto z vás ne? To rozhodně ne! K Davidovi jsem vždycky vzhlížel. Abych řekl pravdu To lze jen doporučit. (Má na mysli křídlo letadýlka.) Potáhněte ho látkou. Byla to úleva. Vědět, že nebudu král. A proč? Lionel jim oběma nalije další skleničku. Nebudu muset číst projevy! (Sáhne do kapsy po pouzdru na cigarety.) Tady se nekouří! Jak velký je mezi vámi věkový rozdíl? 33

34 Osmnáct měsíců. Jen kvůli osmnácti měsícům byste neměl být králem?! My to takhle nebereme, doktore. (Zpívá.) Dů-da, dů-da. (Pak:) S Davidem jsme k sobě měli hodně blízko. Jak jste řekl: osmnáct měsíců. Jako bratři! Mladí hejsci znáte to. Líbily se vám stejný holky? Bertie mlčí. Princezna Alžběta? (vzplane) To je ale neuvěřitelně drzá otázka! (Rychle se ovládne.) Ano, jednu dobu se David snažil stát jejím nápadníkem. Než jsem se s ní seznámil já. Nechtěla ho. Nebylo to jako s mým otcem a jeho bratrem ti si, když byli mladí, vydržovali jedno děvče v St John s Wood a střídali se u ní po dnech. Nepříjemné ticho, bylo řečeno příliš mnoho. Teď musíte to druhé křídlo naimpregnovat. David si vás dobíral? To všichni, dělali na mě B-b-b-Bertie. Táta je naváděl. Vyplivni to, chlapče! Myslel, že pak přestanu. Je tohle nutné?! Jinak barva tu látku prožere. Já myslel ty zatracené otázky! Ty jsou povinné. Kdy se ten defekt poprvé projevil? Takhle jsem to měl vždycky! 34

35 (klidně) Ne, neměl. Co vy můžete vědět! Je to moje vada! (klidně) Je to můj obor. Ujišťuji vás, žádné dítě nekoktá, když začíná mluvit. Kdy to začalo? (naštvaně) Ve čtyřech nebo pěti. To je typické. Tak mi to aspoň řekli. (Rychle dodá.) Já si nepamatuju, že bych někdy nekoktal. Tomu bych věřil. (koktání nabere na intenzitě) Držme se lékařské stránky věci, jestli dovolíte. Lionel sleduje, jak Bertie pracuje na modýlku. Jste od přírody pravák? Od přírody jsem levák. To bylo nepřípustné. A tak? Trestali mě. Teď jsem pravák. Co dál? Nohy do O. Lionel čeká. Udělali mi kovové dlahy musel jsem je nosit ve dne v noci dost bolestivé. Teď mám nohy rovné. Je ještě něco, co bych měl o tom vašem pohádkovém dětství vědět? Z lékařského hlediska? Moje první chůva byla duševně chorá. Vždycky, když mě přivedla na každodenní návštěvu k rodičům, š-š-š 35

36 Logue se snaží strávit tuhle litanii. (Zpívá.) štípala mě tak, že jsem se rozplakal a poslali mě s ní hned zpátky. (Mluví.)...Labutí řece toužím. (Pak.) Nedávala mi najíst, takže jsem byl dost plačtivý. Rodičům to trvalo tři roky, než si toho všimli. Dodneška mívám žaludeční problémy. Nějaké vážné choroby v nejbližším příbuzenstvu? Můj čtvrtý bratr To jste nevěděl? Johnnie. Roztomilej kluk. Umřel, když mu bylo čtrnáct, v ústraní. Oficiální diagnóza byla epilepsie. Ve skutečnosti byl zvláštní. Nemyslím, že je to nakažlivé. To není ani koktání. Je to čistě moje vina, že? Chcete přijmout odpovědnost? Bertie se na něho ohromeně podívá. Po fyzické stránce jste v naprostém pořádku. (rozčílený) Je to tedy duševní povahy? No pak se nedá nic dělat! Šílený král Jiří se zase vrací. (Zarazí se.) Tohle je tak nevkusné. Potřebuju vaše služby řečového terapeuta, ne Velkého inkvizitora. Vezmete to? Nebo to zas bude: Myrtle nesouhlasí? Jste rozzlobený. Říkal jsem vám, jsem prchlivý. Zlobíte se na mě, nebo na svého bratra? Bertie dál zarytě mlčí. Pak vybuchne. Zamiloval se! To se stává. 36