Historické shrnutí vzniku Katedry energetiky

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Historické shrnutí vzniku Katedry energetiky Verze

2 Motto: Lucius Annaeus Seneca: Je třeba se i učit, i v praxi upevňovat to, co ses naučil. Děkuji všem členům současným i minulým pracovníkům katedry, že se zasloužili o vznik této publikace. Speciální poděkování patří panu doc. Jiřímu Míkovi, CSc. a doc. Ladislavu Kyselovi, kteří byli hlavními zpracovateli předloženého materiálu. Je mi ctí, že mohu tuto první souhrnnou verzi předložit právě já, věřím, že Vás aspoň kousek vrátí do příjemných časů studia. Dagmar Juchelková Vedoucí katedry energetiky 2015 Jako palivo dnes můžeme využít skoro cokoliv 2

3 Obsah 1 Úvod Historie katedry energetiky Vysoká škola báňská v Příbrami v letech Vysoká škola báňská v Ostravě a zřízení fakulty báňského a hutnického strojnictví Kořeny Katedry energetiky Počátky Katedry energetiky v letech 1955 až Katedra energetiky v letech 1990 až Obsah výuky katedry energetiky v průběhu let Zaměření studia a profil absolventa v současnosti Postgraduální studium Prostorové zabezpečení katedry energetiky Zahraniční spolupráce Výzkum a vývoj, spolupráce s praxí Personální obsazení Katedry energetiky Vedoucí katedry Personální obsazení katedry energetiky v jednotlivých etapách historie Rok , katedra hornického a hutnického strojnictví Personální stav při zřízení katedry energetiky po roce Působení na venek Činnost mimo obor energetiky Publikace Výsledky výzkumu a vývoje za rok 2014:

4 1 Úvod Čas letí a než se člověk naděje, objeví se významné výročí Katedře energetiky Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě je letos už 60 let. Za dobu své činnosti vychovala katedra stovky bakalářů, inženýrů, desítky kandidátů věd a philosophiæ doctors. Řešila vědecké úkoly pro státní výzkumné programy, později výzkumné projekty státu i EU, zabývala se hledáním řešení pro praktické problémy průmyslových podniků. Dle lidského měřítka se pomalu dostává do věku, kdy by měla být dostatečně zkušená. Katedra je živý organismus, který se stále obnovuje a na místo zakladatelů postupně nastupují noví a mladí. Tento děj je přirozený, jeho nevýhodou však je, že po vystřídání několika generací se postupně paměť na ty dřívější vytrácí. Cílem této publikace je udržet paměť na život katedry, pokusili jsme se dát dohromady některá fakta o tom, jak se katedra 60 let vyvíjela (od roku 1955, kdy byla založena). Nepracovali jsme na tom sami, řadu podnětů jsme dostali od dalších členů katedry a tak vnikl tento text. Věříme, že poslouží k připomenutí toho, co katedra za dobu své činnosti dokázala. Pokud pomůžete doplnit materiál, tak připravovaná Verze 02 už bude určitě obsahovat daleko více informací, zejména fotodokumentace. 2 Historie katedry energetiky Katedra energetiky vznikla jako součást Vysoké školy báňské a tedy věnujeme první kapitolu vývoji naší starobylé Alma Mater. Historie Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava je odvozována od první horní státní školy v českých zemích v Jáchymově. Vznikla na základě císařského dekretu z za účelem náležitého vzdělávání budoucích báňských úředníků a rozvíjela svojí činnost zhruba do druhé poloviny 18. století. Hornictví této doby doznávalo velkého rozmachu a Jáchymov byl v té době druhým největším městem v Království českém. Pro zajištění provozu rudných dolů bylo nutno zajistit dopravu horníků a materiálu, odčerpávání vody a větrání důlních prostorů. Některé tyto mechanismy byly poháněny lidskou nebo zvířecí silou, ale již ve schématech Georgiuse Agricoly nacházíme vyobrazení vodního pohonu čerpadel. Používala se čerpadla pístová, Heinzovo kožené četkové čerpadlo, primitivní objemová dmychadla. Jedná se z dnešního hlediska o mechanismy velice primitivní, nicméně zajišťovaly provoz dolů a studenti Jáchymovské horní školy, budoucí bánští úředníci, se museli seznamovat s principem jejich provozu. Protože se jednoznačně jedná o energetické stroje, můžeme s trochou nadsázky hledat základy výuky energetiky a tedy i katedra energetiky v tomto období. Po vyčerpání stříbra v Jáchymově byla horní škola přesunuta v roce 1727 do Báňské Štiavnice v tehdejších Horních Uhrách. Na základě císařského dekretu ze dne bylo založeno dvouleté montánní učiliště v Příbrami. Vyučovacím a úředním jazykem školy byla až do roku 1919 němčina. Od prvního studijního roku se realizovala v rámci výuky hornictví a hutnictví i výuka strojnictví. Z energetiky se zde již objevují podstatně modernější prvky jako parní stroj, rychloběžné pumpy, ventilátory apod. V roce 1865 získalo příbramské horní učiliště postavení Báňské akademie. Dle statutu z roku 1874 se vyučovala nauka o horních strojích, hornická energetika, nauka o hutních strojích a jejich konstrukce včetně hutnické energetiky. 4

5 V roce 1895 byl přiznán Báňské akademii v Příbrami vysokoškolský organizační statut, na jehož základě byly mimo jiné zavedeny státní zkoušky. Od studijního roku 1898/1899 probíhala výuka ve čtyřletém studijním plánu. Statutem z roku 1904 získala Báňská akademie v Příbrami postavení plnoprávných vysokých technických škol, získala právo promoční k udělování doktorátu montánních věd a její název byl změněn na Vysoká škola báňská. Mezi profesory strojnických oborů a energetiky zaujímal zcela mimořádné místo prof. Dr. Ing. J. Hrabák, který byl v roce 1871 jmenován řádným profesorem stolice horního a hutního strojnictví, kterou vedl do roku Zvláště významný byl jeho vědecký přínos v oboru konstrukce parních strojů, jejich rozvodů, čerpadel a dmychadel. 2.1 Vysoká škola báňská v Příbrami v letech Rozdělení Rakousko Uherska a vznik Československé republiky vedlo k posílení českého vlivu na chod VŠB. Zvýšil se počet českých profesorů a v roce 1919 byl zaveden český jazyk jako paralelní vyučovací jazyk s němčinou. Ve dvacátých letech minulého století byla řešena i alternativa přesunout VŠB do Prahy a přičlenit ji k pražské technice, přičemž by vlastně došlo k jejímu rozdělení na část českou a německou (vedle dnešního Českého vysokého učení technického existovala v Praze i německá vysoká škola technická). V té době se poprvé objevil i návrh přemístit VŠB do Moravské Ostravy se zdůvodněním, že montánní inženýr by měl dobu svého studia strávit ve městě, které žije hornickým a hutnickým průmyslem. Škola byla od školního roku 1924/25 organizačně rozdělena do 18 stolic (mezi nimi byla i Stolice horního a hutního strojnictví) a studium bylo čtyřleté, při absolvování jednoho oboru (hornictví nebo hutnictví) nebo pětileté při absolvování obou oborů. Význačné místo v energetice měl Prof. Ing. Dr. mont. Josef Hummel. Na VŠB nastoupil v roce Byl to význačný odborník v oboru pecí, kotlů, termomechaniky a spalovacích zařízení a autor knihy: Technické topení. V letech rektor VŠB. Okupace v roce 1939 vedla k uzavření Vysoké školy báňské. 2.2 Vysoká škola báňská v Ostravě a zřízení fakulty báňského a hutnického strojnictví Po druhé světové válce došlo ke znovu otevření vysokých škol v Československu. Vysoká škola báňská v Příbrami obnovila svoji činnost prvním zasedáním profesorského sboru. 8. září 1945 vyšel dekret presidenta republiky, kterým byla Vysoká škola báňská přeložena z Příbrami do Ostravy. Zápis studentů byl proveden 18. až 26. října Zapsalo se 170 studentů hutnického oboru a 251 studentů hornického oboru. V této době nebyly ještě zřízeny fakulty. V roce 1950 byla zřízena v Brušperku Vysoká škola báňského strojnictví pod patronací fakulty strojního a elektrotechnického inženýrství Vysoké školy technické v Brně. 5

6 V roce 1951 došlo ke značným organizačním změnám. Vznikly fakulta hornická a fakulta hutnická. V říjnu 1951 se sloučila Vysoká škola báňského strojnictví v Brušperku s Vysokou školou báňskou v Ostravě (VŠB) a na VŠB byla zřízena fakulta báňského strojnictví. Prvním děkanem této fakulty se stal prof. Ing. Bohumil Kaňkovský, pozdější rektor VŠB v letech Ve školním roce 1952/53 vznikla geologická fakulta a fakulta ekonomického inženýrství. Tím byla dokončena organizační struktura Vysoké školy báňské v poválečných letech. 2.3 Kořeny Katedry energetiky Zřízením fakulty báňského strojnictví (FBS) byl v podstatě také položen základ budoucí katedry energetiky. Ve školním roce 1952/53 byly zřízeny dvě katedry s energetickou náplní a to: katedra hornického strojnictví vedoucí katedry prof. Ing. Bohuslav Kořínek, katedra hutnického strojnictví vedoucí katedry Ing. Jaroslav Kocich. V dalším školním roce byly obě katedry sloučeny jako Katedra hornického a hutnického strojnictví. Jako vedoucí katedry byl pověřen prof. Ing. Bohuslav Kořínek, Katedra zajišťovala výuku energetických strojů na všech třech fakultách VŠB, později i na fakultě geologické a ekonomické Počátky Katedry energetiky v letech 1955 až 1990 V roce 1955 byla do katedry hornického a hutnického strojnictví převedena část pracovníků katedry obecného strojnictví a dostala nové jméno: Katedra energetiky Vedoucím katedry zůstal prof. Ing. Bohuslav Kořínek Výuka katedry se pak rozšířila o předměty hydromechanika, termomechanika, technické měření a základy regulace. V krátkém období let 1956 až 1957 byla ke katedře energetiky připojena katedra elektrotechniky. Katedra se tak členila na dva ústavy oddělení: Tepelné stroje vedoucí prof. Ing. Bohuslav Kořínek, Elektrotechnika vedoucí prof. Dr. Ing. Vítězslav Vavřín. V letech 1954 a dalších končili diplomanti katedry energetiky v oborech: důlní strojnictví, mechanizace a elektrifikace, stroje a mechanická zařízení hutí. V letech 1958 až 1959 vedl katedru energetiky prof. Dr. Ing. Richard Doležal. Ten ke konci roku 1959 odešel na České vysoké učení technické v Praze. Vedoucím katedry se stal doc. Ing. Jaroslav Dobrozemský. V roce 1970 byla zřízena na fakultě báňského strojnictví nová specializace Energetické stroje a zařízení První absolventi této specializace (studijní obor Strojní zařízení dolů a hutí) ukončili studium v roce

7 V roce 1963/64 vzniká obor strojírenská technologie a v roce1968 se mění název fakulty na Fakulta strojní. Od 1970/71 vznikají nové specializace v rámci 2 oborů: Strojní zařízení dolů a hutí se specializacemi: Strojní zařízení dolů a mechanizace, Strojní zařízení hutní prvovýroby, Hutní tvářecí stroje, Energetické stroje a zařízení a Dopravní stroje a manipulační zařízení Strojírenská technologie se specializacemi: Svařování, Obrábění, Tváření a Projektování. V rámci oboru Strojní zařízení dolů a hutí se tak objevila specializace Energetické stroje a zařízení. Systém studia byl v té době uspořádán tak, že první tři ročníky studia byly společné pro všechny posluchače fakulty a teprve ve 4. ročníku došlo k rozdělení podle specializace, takže první absolventi se specializací na Energetické stroje a zařízení absolvovali v roce Od tohoto roku končilo každoročně cca 10 absolventů v této specializaci až do roku 1980, kdy byla tato specializace zrušena a zřízen nový studijní obor Energetické stroje a zařízení. V této době vznikla administrativním nedopatřením přestávka ve studiu energetiky, protože poslední ročník specializace končil v roce 1982 a první absolventi oboru Tepelné a jaderné stroje a zařízení končili v roce V tomto oboru pak každoročně končilo posluchačů do roku 1990, kdy byl tento obor nahrazen oborem Energetické stroje a zařízení. V této podobě probíhala výuka s menšími změnami v podstatě až do roku 1980, kdy byl na FS založen nový studijní obor Tepelné a jaderné energetické stroje a zařízení. V 70. letech postupně dochází na fakultě k posilování výuky elektrotechniky a vzniká fakulta strojní a elektrotechnická. V roce 1990 rozdělením této fakulty vzniká dnešní fakulta elektrotechniky a informatiky a naše fakulta se vrací k názvu fakulta strojní. Politická normalizace V Československu v období roků 1971 až 1989 postihla strojní fakultu i ostatní fakulty VŠB v Ostravě. Z politických důvodů muselo ze strojní fakulty odejít několik pedagogů, z katedry energetiky jeden. Někteří pracovníci katedry byli převedeni do kategorie technických pracovníků a případně jim byl zastaven další kariérní růst. Normalizace se dotkla i vedení katedry energetiky. v roce 1972 byl z funkce vedoucího katedry odvolán doc. Ing. Jaroslav Dobrozemský. V letech 1972 až 1976 byl vedoucím katedry prof. Ing. František Patrman, V letech 1976 až 1984 Ing. František Hradil, CSc. V letech 1984 až 1986 zastupoval vedoucího katedry doc. Ing. Vladimír. Podhorný. V roce 1986 se do funkce vedoucího katedry energetiky vrátil doc. Ing. Jaroslav Dobrozemský, který byl později jmenován profesorem. Ten tuto funkci zastával až do odchodu do důchodu v roce

8 2.3.2 Katedra energetiky v letech 1990 až 2015 V roce 1992 bylo studium na fakultě strojní VŠB upraveno na dvoustupňové studium bakalářské a studium magisterské. V roce 1992 nastoupili první studenti bakalářského studia. V prvním období se jednalo o tzv. paralelní způsob, kdy od prvního ročníku byli studenti rozdělení na tříleté bakalářské a pětileté magisterské studium. Bakalářské studium bylo bráno jako ukončené vzdělání a pokud jeho absolvent chtěl dosáhnout titulu inženýr, musel absolvovat vyrovnávací ročník, po kterém nastoupil do čtvrtého ročníku inženýrského studia. V průběhu druhé poloviny 90. let pak byl proveden přechod na sériové studium, ve kterém všichni přihlášení studenti nastupují do bakalářského tříletého studijního programu a po jeho absolvování obhájí před státní zkušební komisí bakalářskou práci a složí bakalářskou státní zkoušku. Po úspěšném ukončení bakalářského studia mohou být na základě přijímacích zkoušek přijati na dvouleté navazující magisterské studium. Po jeho ukončení státní závěrečnou zkouškou a získání titulu Ing. pak mohou pokračovat v doktorandském studiu ve studijním oboru Energetické stroje a zařízení. 2.4 Obsah výuky katedry energetiky v průběhu let V letech předchůdce katedry energetiky katedra hornických a hutnických strojů zajišťovala výuku: na fakultě báňského strojnictví předměty energetické stroje, energetické stroje v hutích a energetické stroje v hornictví ve specializacích a) důlní strojnictví a mechanizace, b) stroje a mechanická zařízení hutí. na ostatních fakultách vysoké školy báňské předměty: energetické stroje, stroje v hornictví a energetické stroje v hornictví. Po roce 1955, kdy došlo ke zřízení katedry energetiky sloučením pracovníků katedry hornických a hutnických strojů a skupiny pracovníků katedry obecného strojnictví, se rozsah výuky nové katedry energetiky podstatně rozšířil o další předměty na jednotlivých fakultách Vysoké školy báňské. Kromě dřívějších předmětů na jednotlivých fakultách se obsah výuky katedry energetiky rozšířil na fakultě báňského strojnictví o předměty hydraulika, termomechanika, základy regulace a technické měření, na ostatních fakultách hydraulika na hornické fakultě, hydraulika a termomechanika na hornické fakultě a základy strojnictví na nově zřízených fakultách geologické (v roce 1959 spojena s hornickou fakultou na současnou hornicko geologickou fakultu) a ekonomické. Ve školním roce 1964/65 vzniká na Fakultě báňského strojnictví studijní obor strojírenská technologie a v roce1968 se mění název fakulty na fakultu strojní. 8

9 Od 1970/71 vznikají nové studijní obory. Strojní zařízení dolů a hutí se specializacemi: Strojní zařízení dolů a mechanizace, Strojní zařízení hutní prvovýroby, Hutní tvářecí stroje, Energetické stroje a zařízení a Dopravní stroje a manipulační zařízení Strojírenská technologie se specializacemi: Svařování, Obrábění, Tváření a Projektování. V této době katedra zajišťovala výuku: na fakultě strojní předměty: termomechanika, energetické stroje, kotle a spalovací zařízení, rozvod energie, zkoušení energetických zařízení, čištění ovzduší a vod, regulace energozařízení, experimentální technika. na ostatních fakultách termomechanika na hornicko geologické fakultě a hutnické, hornická energetika a sdílení tepla na HGF V souvislosti s těmito změnami došlo k dalšímu rozšíření výuky katedry energetiky, zejména pak novými předměty ve specializaci Energetické stroje a zařízení, kterou zajišťovala katedra energetiky jako gestor. Ve školním roce 1991/92 zajišťovala katedra energetiky jako gestor výuku studijního oboru Tepelné a jaderné stroje a zařízení se zaměřením na: Tepelně energetická zařízení, Průmyslová energetika, Technika prostředí. V tomto roce se v tomto studijním oboru, včetně zaměření, jednalo o 10 předmětů ve společném 4. ročníku a 16 předmětů v 5. ročníku ve výše uvedených zaměřeních, které katedra energetiky zajišťovala. Pro všechny ostatní studijní obory strojní fakulty katedra zajišťovala výuku předmětů termomechanika a energetické stroje. V roce 1992 v souvislosti se založením bakalářského studia došlo k výraznému zvýšení počtu předmětů, které katedra energetiky zajišťovala. Ve školním roce 1992/93 byl zahájen 1. ročník bakalářského studia na strojní fakultě ve studijních oborech: Technika tvorby a ochrany životního prostředí, Technická diagnostika, opravy a udržování, Robotika. V příštích letech zajišťovala katedra energetiky obor Technika tvorby a ochrany životního prostředí. Ve školním roce 1994/95 byl zřízen další studijní obor zajišťovaný katedrou energetiky Provoz, ekonomika a management v energetice. Všechny tyto změny se pochopitelně vždy projevily v obsahu a rozsahu výuky jednotlivých předmětů, které v té době katedra energetiky zajišťovala. 9

10 Ve školním roce 2000/2001, kdy byl ukončen souběh bakalářského a inženýrského studia, zajišťovala katedra energetiky celkem 19 předmětů v bakalářském studiu a 19 předmětů (povinných a povinně volitelných) v magisterském studiu. V těchto letech se realizovala výuka předmětů katedry energetiky v největším rozsahu. Přechodem na sériový způsob studia na strojní fakultě se počet předmětů katedry postupně snižoval. Od školního roku 2003/2004 byl plně zaveden sériový způsob bakalářského a magisterského studia a tím také došlo další změny v počtu předmětů zajišťovaných katedrou energetiky. V obou studijních oborech bakalářského studia zajišťovala katedra energetiky celkem 16 společných předmětů a 5 povinně volitelných předmětů v jednotlivých oborech. V magisterském studiu v oboru Energetické stroje a zařízení to bylo 12 předmětů povinného studia a 9 předmětů povinně volitelného studia. Ve školním roce 2004/2005 byla zavedena v tomto studijním oboru dvě zaměření Tepelně energetická zařízení a průmyslová energetika, Alternativní energie a technika prostředí. V posledních letech došlo k dalším změnám obsahu bakalářského a magisterské studia ve smyslu posílení společných základních předmětů studijního programu Strojní inženýrství. V důsledku toho dochází ke snížení počtu předmětů zajišťovaných katedrou energetiky. Seznam předmětů vyučovaných v současné době pracovníky katedry energetiky je uveden v Příloze Zaměření studia a profil absolventa v současnosti Studium je obecně zaměřeno na znalosti z oblasti teorie přenosu tepla a hmoty, mechaniky tekutin, spalování paliv a techniky prostředí. Studenti se seznamují s konstrukcí a provozem základních agregátů energetického odvětví jako jsou kotle, turbíny, kompresory, energetické centrály, vodní hospodářství v energetice, technologiemi minimalizace emisí z procesů spalování, dále s ekonomikou a managementem energetiky, problematikou alternativních zdrojů energie, technikou prostředí a provozem, měřením a zkoušením energetických zařízení. Je kladen důraz na problematiku optimálního provozu a řízení energetických zařízení, řešení energetických technologií z hlediska jejich funkce a vlivu na životní prostředí. Důraz je kladen také na uplatňování energetické legislativy ve vztahu k Evropské unii, jako je energetický zákon s legislativou energetického hospodářství, vztah k jaderné energetice a životnímu prostředí, zákon o hospodaření s energií se získáním uceleného obrazu o způsobech využívání energie s ohledem na ochranu životního prostředí. Je vyučován energetický management a systém řízení jakosti v energetice se zaměřením na cílevědomé ovlivňování spotřeby energie ve společnosti. V magisterském studijním programu studenti získávají znalosti pro návrh a konstrukci energetických jednotek a zařízení pro techniku prostředí. 10

11 Profil absolventa bakalářského studijního programu: Provoz energetických zařízení. Studium tohoto oboru je zaměřené na problematiku optimálního provozu a řízení energetických zařízení v průmyslových, chemických, potravinářských a dopravních podnicích. Studenti po společném přírodovědném a strojírenském základě jsou seznámeni s problematikou provozu energetických zařízení, energetického managementu, ekonomiky a marketingu v energetice, poznatků z informatiky a výpočetních systémů a rozvíjení speciálních schopností tvořivé a týmové práce, potřebné pro uplatnění v managementu podniků. Studium je zaměřeno na řešení energetických technologií z hlediska jejich funkce v životním prostředí, průmyslové energetiky, plynárenství, vodního hospodářství a obnovitelných zdrojů energie. Důraz je kladen na uplatňování energetické legislativy ve vztahu k Evropské unii, jako je energetický zákon s legislativou energetického hospodářství, nová cenová a daňová politika, vztah k jaderné energetice a životnímu prostředí, zákon o hospodaření s energií se získáním uceleného obrazu o způsobech využívání energie. Vše je zaměřeno na dosažení energetických úspor rozvojem nových energetických technologií v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě s využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Ve studiu je kladen důraz také na energetický management a systém řízení jakosti v energetice a na cílevědomé ovlivňování spotřeby energie ve společnosti snižováním energetické náročnosti. Uplatnění v praxi najdou absolventi jako provozní, projekční a řídicí pracovníci v elektrárnách a teplárnách, v útvarech energetiky ve všech typech průmyslových podniků, v dopravních organizacích a v nevýrobní sféře také v útvarech státní správy. Jako projektanti energetických rozvodů, topenářských firem, systémů zásobování teplem, úpraven a čistíren odpadních vod a revizní a zkušební technici. Studenti po ukončení bakalářského studia mohou pokračovat ve studiu navazujícího magisterského studijního programu Strojní inženýrství v oboru Energetické stroje a zařízení. Technika tvorby a ochrany životního prostředí Studenti po společném přírodovědném a strojírenském základě jsou hlouběji seznámení s problematikou vlivu moderních průmyslových a energetických technologií na životní prostředí, zpracování průmyslových odpadů, strojů a zařízení pro techniku prostředí, obnovitelných zdrojů energie, monitorování stavu životního prostředí, techniky ochrany biosféry, ochrany vodních zdrojů organizace, optimalizace provozu energetických zařízení a legislativy. Studium je dále zaměřeno na řešení staveb a strojů z hlediska jejich funkce v životním prostředí, hlavně na úpravu stavu prostředí pomocí technických zařízení větrací a klimatizační techniky, vytápění, chladící techniky, odlučovacích zařízení, čištění odpadních vod, vodního a odpadového hospodářství, zařízení na snižování hluku aj. Ve studiu je kladen důraz na trvale udržitelný rozvoj společnosti, kdy je potřebná minimalizace přírodních zdrojů, včetně minimalizace odpadů v reprodukčním procesu s respektováním vlivů životního prostředí. Nezanedbatelnou částí studia je znalost uplatňování energetické legislativy v životním prostředí jako důležitý požadavek vstupu ČR do Evropské unie energetický zákon a energetická politika, regionální energetická politika, zákon o hospodaření energií. Uplatnění v praxi najdou absolventi jako provozní, projekční a kontrolní pracovníci v útvarech tvorby a ochrany životního prostředí ve všech typech průmyslových, chemických a energetických podniků, organizací zabývajících se odpadovým hospodářstvím, monitorováním a vyhodnocováním stavu životního prostředí a také v útvarech státní správy ve funkcích inspektorů státních orgánů. Studenti po ukončení bakalářského studia mohou pokračovat ve studiu navazujícího magisterského studijního programu Strojní inženýrství v oboru Energetické stroje a zařízení. 11

12 Energetika 21. století Tento studijní obor je otevřen pro všechny zájemce, kteří si potřebují doplnit vzdělání v oblasti energetiky a tím kariérně růst ve své profesní praxi, ale i pro ty kteří mají zájem změnit svou dosavadní profesi a nasměrovat svůj další profesní a odborný růst do tohoto dlouhodobě perspektivního technického odvětví, kterým energetika byla, je a bude. Profil absolventa magisterského studijního programu: Energetické stroje a zařízení Vedle povinné části pro všechny studenty oboru, v niž student prohlubuje své znalosti mechaniky tekutin, přenosu tepla a hmoty, teorie spalování a seznamuje se s konstrukcí a provozem základních agregátů energetiky, jako jsou kotle, turbíny, kompresory, apod. Výběrem volitelné části (předmětů) se student profiluje podle jednotlivých zaměření. Studijní zaměření: Tepelně energetická zařízení a průmyslová energetika Studium je zaměřeno na konstrukci, provoz a technologii výroby tepelně energetických centrál, výrobních energetických komplexů, palivového hospodářství, parních generátorů a vodního hospodářství. Absolventi se uplatní jako projektanti a provozní inženýři v elektrárnách a teplárnách, ve výzkumu a vývoji parních kotlů a zařízení pro spalování paliv a zařízení pro snižování škodlivých emisí, jako energetici průmyslových závodů, okresních úřadů, jako projektanti rozvodů a topenářských firem, jako revizní technici a zkušební technici, provozní technici energetických výroben průmyslových závodů, systémů CZT, provozní technici úpraven a čistíren vod. Studijní zaměření: Alternativní energie a technika tvorby prostředí Studium je zaměřeno na řešení strojů a staveb z hlediska jejich funkce v životním prostředí a hlavně na úpravu stavu prostředí pomocí technických zařízení (větrací a odlučovací zařízení, čištění vod, zařízení na snižování hluku apod.) a dále na využití a uplatňování obnovitelných zdrojů energie hlavně v podmínkách severomoravského regionu. Absolventi se uplatní jako projekční, provozní, a kontrolní pracovníci jak v průmyslu, tak i v orgánech státní správy, v projekci a konstrukci těchto zařízení a jako provozní technici. Studijní zaměření: Stavba parních kotlů a tepelných zařízení Studium je podrobněji zaměřeno na stavbu a provoz kotlů, proto se absolventi uplatní především jako projektanti a provozní inženýři v elektrárnách a teplárnách, ve výzkumu a vývoji parních kotlů a zařízení pro spalování paliv. Studijní zaměření: Jaderně energetická zařízení Studium je podrobněji zaměřeno na stavbu a provoz jaderné elektrárny, proto se absolventi uplatní především jako pracovníci konstrukce a technologové výroby komponent jaderné elektrárny. Profil absolventa doktorského studia: Energetické stroje a zařízení Absolvent doktorského studia je úzce zaměřen podle zvoleného tématu disertační práce. Od tématu disertační práce se odvíjejí volitelné předměty. Uplatnění absolvent nachází především ve výzkumu, nebo jako vědecký pracovník na vysoké škole. 12

13 2.5 Postgraduální studium Od samého počátku existence katedry energetiky katedra zajišťovala postgraduální studium. Až do roku 1990 se to dělo v rámci tzv. aspirantury. Absolventi získali titul CSc. Po roce 1990 se studijní program změnil na doktorské studium. Katedra má akreditaci ve studijním programu Energetické stroje a zařízení. Absolventi doktorského studia získají titul Ph.D. První absolventem aspirantury v tomto oboru na katedře energetiky byl v roce 1964 Ing. Ladislav Kysela. Školitelem byl prof. Ing. Bohuslav Kořínek. Celkem katedra vychovala v letech kandidátů věd a doktorandů. Většina byla z České republiky a ze Slovenska, ale i z Ruska, Polska, Bulharska, Číny, Vietnamu, Koreje, Sri Lanky, Německa, Jugoslávie a Kostariky. Přehled v současné době řešených doktorských prací je uveden v Příloze Prostorové zabezpečení katedry energetiky V roce 2014 užívá katedra energetiky pro výuku a výzkumné aktivity následující laboratoře: E203 Laboratoř výuková modely termodynamiky a přenosu tepla a hmoty E229 Laboratoř pyrolýzní plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí E230 odborná učebna a modely pro měření G307 odborná učebna a modely pro měření G314 Laboratoř přenosu tepla a proudění G315 Laboratoř strojů pro stlačování a přepravu vzdušin a kapalin G317A, B Seminární místnost katedrální G322 Pracovna pedagoga, laboratoř doktorandů L13 přípravna, váhovna, měřicí laboratoř L15 laboratoř pro měřicí vůz L115 učebna CPIT D 101 Laboratoř tepelných procesů a proudění NK Laboratoř solárních systémů budova J Laboratoř bioplynových technologií Technologické centrum Václava Roubíčka Ostrava (Pohraniční, Vítkovice) 2.7 Zahraniční spolupráce Katedra energetiky měla a má intenzívní zahraniční spolupráci, jejich studenti, doktorandi i pracovníci vyjíždějí na zahraniční pobyty v rámci studia, výzkumné spolupráce, ale i spolupráce s praxí. Mezi tradiční historické partnery patří Polytechnika Gliwice (prof. Marek Pronobis), TU Košice (prof. Imriš, prof. Čarnogurská), TU Dresden (prof. W. Bernstein, Doc. Koppe) po roce 1990 TU Wien (prof. Hackl, prof. Winter), SIUC Carbondale USA (prof. Wiltowski), AGH Krakow, RWTH Aachen (prof. Senk, Dr. Babich). Mezi úspěchy patří zastupování ČR u Mezinárodní energetické agentury v pracovní skupině pro fosilní paliva a implementační dohodě pro fluidní konverze, kde se podařilo získat i předsednictví. 13

14 3 Výzkum a vývoj, spolupráce s praxí Vědeckovýzkumná a odborná činnost se od počátku katedry uskutečňovala v těchto oblastech: V letech 1955 až 1970: 1. Kotle a spalovací zařízení 2. Energetická zařízení v hutích V letech 1970 až 2015: 1. Kotle a spalovací zařízení 2. Plynárenství, teplárenství a kogenerační jednotky 3. Obnovitelné zdroje energie 4. Zpracování a využití energie odpadů. 5. Technika prostředí. Tato činnost se vyvíjela v rámci Státních programů vědy a výzkumu Grantových agentur ČR Grantů a projektů dotovaných EU Odbornou spoluprací s podniky v rámci hospodářských smluv. Katedra se podílela ve spolupráci s tehdejšími Vítkovickými železárnami (závod 6 Kotlárna) na vývoji parních kotlů a jejich ohnišť, včetně konstrukce, uvádění do provozu a optimalizace spalování pro bloky 30, 50, 55, 100, 200 a 500 MW pro elektrárny v ČSR a v zahraničí. Tyto kotle byly určeny pro spalování různých druhů uhlí (antracit, černé a hnědé uhlí a lignit, včetně spalování různých plynů). S touto činností souvisel i vývoj a realizace měřící techniky pro měření spalovacího režimu kotlů (chlazených sond pro měření teplot, složení spalin a odběr vzorků) pro kotle energetických a metalurgických zařízení s cílem získání podkladů pro regulaci a optimalizaci provozu a emisních hodnot. Přehled vědeckovýzkumných a odborných prací katedry Zpráva o výsledcích provozních zkoušek na kotelním souboru konvertoru K3 ocelárny Východoslovenských železáren Košice. Březen Zpráva o výsledcích pulzací a měření tepelně kinetických poměrů konvertorů č. 2 a č. 3 ve VSŽ Košice (1970) Měření na tandemových pecích Ve VŽKG (1969). Měření na tandemových pecích v NHKG (1970). Studie zaměnitelnosti topných plynů a model plynové bilance v Nové huti, a.s. Ostrava (červen 1995). Zkoušky hořáků při změně složení směsného plynu pro pece ve Vítkovických železárnách (prosinec 1992). Komplexní měření tandemové pece č. 6. V NHKG (1971) Racionalizace provozu sušárny, Důl Darkov Karviná (prosinec 1997). Studie podmínek pro přechod plynových spotřebičů ve s. p. Vítkovice na náhradní topný plyn (listopad 1991). Měrná spotřeba plynu a TZN spotřeby plynu u průmyslových pecí (červen 1997). 14

15 Ekonomické vyhodnocení provozu kotelny a kogeneračních jednotek v ÚSP Muglinov (leden 1998). Měření kogenerační jednotky TEDOM v podniku Zásobování teplem Ivančice. (srpen 1998). Měření kogeneračních jednotek v podniku Zásobování teplem Valašské Meziříčí (1997). Měření kogeneračních jednotek v podniku Zásobování teplem Vsetín (květen 2000). Zkoušky hořáků ohřívacích a žíhacích pecí na směsný plyn (vysokopecní + zemní plyn) ve VŽKG pracoviště v Nové huti Ostrava (prosinec 1992). Projekt: Rozvoj decentralizované výroby tepla a elektrické energie a obnovitelné zdroje. Označení projektu CEZ Studie využití vodíku a bioplynu. Studie pro a.s. Vítkovické železárny (prosinec 2008). Zkoušky kotelního souboru konvertorové ocelárny Krakov (prosinec 1968). Měření plynočistírny pro tandemovou pec ocelárny Krakov (květen 1969). Měření na hlubinné peci O B v Nové huti Ostrava (září 1968). Termovizní měření a tepelné ztráty budovy Severomoravských plynáren Ostrava (červenec 1992). Termovizní měření a tepelné ztráty budovy Vysoké školy báňské Ostrava. Měření garantovaných hodnot emisí kogenerační jednotky č. 2. Zásobování teplem Vsetín (únor 1999). Posouzení účinnosti a nezbytnosti vysokopecního plynojemu v síti a.s. Nová huť Ostrava (leden 1994). Porovnání užitné hodnoty a cenových relací mezi koksárenským a zemním plynem. Studie pro Vítkovické železárny (září 1998). V průběhu 70. a 80. let minulého století byla hlavní výzkumná činnost katedry spojena s rozvojem parních kotlů velkých výkonů, které byly produkovány zejména VÍTKOVICEMI. Katedra se podílela na vývoji kotlů ve fázi projekční dokumentace. Podle výkresové dokumentace kotle byl postaven model, na kterém bylo provedeno izotermické modelování provozu, jednak měření rychlostních profilů při měření s přívodem vzduchu (jednosložkové modelování) a jednak koncentračních profilů při měření s přívodem vzduchu a oxidu uhličitého (dvousložkové modelování). Na základě výsledků izotermického modelování pak byl proveden počítačový model a na základě jeho výsledků byly provedeny úpravy. Tyto úpravy byly ověřeny stejným postupem a podle potřeby korigovány. Po provedení realizace následovalo měření aerodynamiky spalovacího procesu na díle. V rámci těchto měření se měřily teplotní, koncentrační a rychlostní profily pomocí chlazených sond. Vzhledem k rozměrům velkých kotlů byly tyto sondy v délce 4 m, 6 m a pro kotel bloku 500 ME v EMĚ III dokonce 10 m. Pro manipulaci s těmito sondami byl potřebný určitý počet pomocných pracovníků, a proto se na každé taková akci kromě pracovníků katedry podíleli i posluchači, kteří tak měli příležitost navštívit stavby velkých elektráren a viděli moderní jednotky v průběhu výstavby. V 70. a 80. letech proběhla řada měření v elektrárnách v severních Čechách (Prunéřov, Počerady, Ledvice, Tušimice, Tisová, Mělník III) a dále v elektrárně v Poříčí u Trutnova, ve Chvaleticích, v Dětmarovicích a ve Vojanech. Většina těchto akcí probíhala v rámci státních a rezortních výzkumných úkolů: P /8 Výzkum aerodynamiky spalování kotlů velkých výkonů RC Výzkum aerodynamiky spalování kotlů velkých výkonů FR004 Výzkum aerodynamiky spalování kotlů velkých výkonů P Vývoj měření aerodynamiky spalování v kotli 1600 t/h 15

16 RC Aerodynamika přitápění kotle fluidním reaktorem pro blok 200 MW EPOČ Vývoj fluidního ohniště s odsiřováním spalin pro kotel 25 t/h páry v TTR A Vývoj fluidního ohniště s odsiřováním spalin pro blok 110 MW V letech 1986 až 1992 byl dále řešen státní výzkumný úkol Parogenerátor a kompenzátor objemu ve spolupráci s Vítkovicemi. V rámci tohoto úkoly bylo prováděno matematické modelování přenosových jevů v kompenzátoru objemu. Práce byly prováděny ve čtyřech etapách, ve kterých byly řešeny zejména havarijní a provozní situace v I. a II. okruhu jaderné elektrárny Temelín, dynamika spojovacího potrubí I. okruhu pomocí Laplaceových transformací. Souběžně prováděla katedra řadu akcí pro hutní průmysl, jako měření v ocelárnách (tandemové pece ve Vítkovicích a na Nové huti Ostrava a konvertory ve Východoslovenských železárnách Košice) a na aglomeraci Vítkovic. V druhé polovině 80. let dochází k určitému útlumu výstavby velkých elektráren a výzkumná činnost katedry se přeorientovává do oblasti závodní energetiky. Pro toto období je charakteristická řada optimalizačních měření v oblasti malých mazutových a roštových kotlů a v souvislosti s nástupem využití zemního plynu i plynových kotlů pro menší průmyslové závody a pro komunální podniky. Jako významnější akci v tomto období je možno uvést spolupráci na výzkumu spalování nízkokontaminovaných radioaktivních odpadů (A Spalování RAO). Začátek 90. let přinesl etapu emisních a garančních měření. První garanční zkouška velkého fluidního kotle K11 a.s. Energetika Třinec v roce Pak již následují garanční zkoušky všech velkých fluidních kotlů Poříčí K7, K8, Tisová FK1, FK2, Zlín, Třinec K12, Hodonín K1, K2. Garanční zkoušky znamenají prokázání projektovaných parametrů popelovin, aditiva, emise plynných a tuhých látek, elektrické vlastní spotřeby, hluku a řady jiných parametrů zařízení. V roce 1994 bylo v rámci katedry energetiky zřízeno výzkumné pracoviště v ochraně životního prostředí, které získalo autorizaci v oblasti měření emisí. Toto pracoviště vedl Dr. Ing. Tadeáš Ochodek. V roce 1999 se v rámci reorganizace toto pracoviště osamostatnilo a v současné době pod názvem Výzkumné energetické centrum tvoří samostatné pracoviště VŠB TUO. Konec 90. let je poznamenán dalšímu snížením investiční činnosti ve velké energetice. Dokončuje se výstavba energetického centra v Kladně, fluidních kotlů v Ledvicích, Zlíně a v Plzni, výstavba energetiky ve Škodovce v Mladé Boleslavi. Přesto pokračuje činnost katedry v oblasti diagnostických, garančních a optimalizačních měření, v oblasti návrhu úprav a rekonstrukcí. Začátkem roku 1998 bylo rozhodnuto o přípravě zřízení akreditovaného pracoviště. Toto úsilí bylo úspěšně zakončeno , kdy byla katedře energetiky udělena akreditace. V tomto období dochází ke vzniku měřící skupiny s akreditací na emisní měření na katedře. Další skupina je zaměřena na energetické stroje a zařízení a na nástup decentralizace teplárenských zdrojů zaváděním kogeneračních jednotek s pístovými spalovacími motory. Byla provedena řada měření na instalovaných kogeneračních jednotkách a garanční měření tří kogeneračních jednotek s výkonem 1000 kwe v ŽDB Bohumín a dvou kogeneračních jednotek s výkonem 4,5 MWe v Zásobování teplem ve Vsetíně. V oblasti motorové kogenerace byly řešeny 2 projekty GAČRu, zaměřené na oblast kogenerace: 16

17 GAČR č. 101/96/0816 Ekologické, ekonomické a technické hodnocení kogeneračních jednotek s plynovými pístovými motory GAČR č.101/04/0338 Optimalizace řešení konstrukce výměníku Stirlingova motoru Současný stav: Katedra energetiky disponuje třemi odbornými pracovišti, a to DEZ Pracoviště pro diagnostiku a provoz tepelně energetických zařízení, ES OZE Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných a alternativních zdrojů energie TAP Alternativní zdroje energie, počítačové modelování a tepelná měření. DEZ Akreditované pracoviště pro diagnostiku a provoz tepelně energetických zařízení Pracoviště vyvíjí svou činnost od roku 1996, kdy byla ustavena vedoucím katedry energetiky pracovní skupina se zaměřením na velkou energetiku. Základním požadavkem energetického průmyslu jsou spalovací zkoušky s různými typy paliv, alternativních paliv a biopaliv, ve směsi s uhlím i čistých biopaliv, garanční zkoušky velkých energetických zařízení a různá diagnostická měření spalovacích zařízení. Výsledky měření slouží pro rozhodnutí o záměně paliva, případně slouží projektantům energetických zařízení jako podklad pro rekonstrukci. Jako jediné pracoviště v ČR je vybaveno speciální diagnostickou technikou pro měření teplot, tlaků a koncentrací plynné fáze v ohništích velkých kotlů, spalinových traktů a v hořákové oblasti. Od roku 2000 je pracoviště akreditováno pro emisní měření. Od roku 2010 je pracoviště akreditováno jako zkušební laboratoř Pracoviště provádí měření a optimalizaci mlýnů a mlýnských okruhů zejména na černé uhlí, měření hmotových toků a koncentrací prášku v práškovodech. Pracovníci DEZ: doc. Dr. Ing. Bohumír Čech vedoucí Pracoviště pro provoz a diagnostiku tepelně energetických zařízení, Ing. Jan Matoušek, Ph.D., Ing. Michal Stáňa, Ph.D., Ing. Zbyszek Szeliga, Ph.D., Ing. Oto Pumprla, Ph.D., Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D. Významné realizace pracoviště DEZ Garanční měření retrofitu bloků C a D v Elektrárně Tušimice; Monitoring stability spalování na Teplárně Karviná, Přerov, Přívoz; Úpravy kotlů na Elektrárně Opatovice; Diagnostika poruch tlakových celků Elektrárna Tisová K9, Biocel Paskov regenerační kotel EKO II, Elektrárna Opatovice závěsné trubky PŘ I; Likvidace lagun OSTRAMO spolupráce na odstranění ekologické zátěže; Rekonstrukce mlýnů a mlýnských okruhů provedených dle návrhů pracoviště v: TČA Karviná, Energetika Vítkovice, Teplárna Olomouc K3, Teplárna ECKG Kladno; Diagnostika hnědouhelných mlýnských okruhů: Elektrárna Tušimice II, Elektrárna Prunéřov, Elektrárna Opatovice, Teplárna Plzeň, Teplárna Zvolen (Slovensko), Oroszlány (Maďarsko); Topné a spalovací zkoušky s alternativními palivy a biopalivy na většině elektráren a tepláren v ČR; Spalovací zkoušky druhotných energetických surovin ve směsi s uhlím na většině elektráren v ČR. Měření a garanční zkoušky filtrů a elektrofiltrů. V rámci grantů a podpory výzkumu a vývoji jsou řešeny výzkumné úkoly v oblasti Vývoj kotlů na obilnou slámu; Vývoj sušárny spalin s využitím tepla; Zvyšování účinnosti energetických zařízení pro snížení emisí včetně CO 2 ; Odsiřovací zkoušky sorbenty na bázi vápníku a sodíku; Vývoj čpavkových odsiřovacích metod.; Výzkum, vývoj a optimalizace primárních a sekundárních denitrifikačních metod; Výzkum a vývoj kotlů na spalování biomasy, dřevní hmota, obilná sláma, traviny a stébelniny. ES OZE Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných a alternativních zdrojů energie Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných a alternativních zdrojů energie (ES OZE) se ve své hlavní náplni zaměřuje na činnosti vedoucí k racionalizaci a zvyšování efektivnosti provozu energetických výroben a energetických strojů, ke snížení spotřeb energií a energetických ztrát např. u budov ap. Díky 17

18 kvalitnímu přístrojovému vybavení jsme schopni provádět krátkodobé i dlouhodobé monitorování energetických toků, teplot, tlaků atd. a na základě takto získaných informací o dynamickém chování sledovaného systému pak po analýze doporučit optimální řešení. Mezi další činnosti patří provádění garančních zkoušek, posudková činnost aj. Hlavní profesní obory: Zvyšování účinností energetických transformací; Racionalizace provozu energetických stroj; Měření spotřeb elektrické energie a tepla; Komunální energetika Hlavní činnosti: Technicko ekonomické analýzy; Provozní, ověřovací a garanční měření energetických strojů; Poradenská, konzultační a posudková činnost; Školící a přednášková činnost Pracovníci ES OZE: doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.; doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.; doc. Ing. Jiří Míka, CSc.; Ing. Radim Janalík, CSc.; Ing. Jiří Nezhoda, Ph.D.; Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D. Seznam služeb ES OZE: Garanční a provozní zkoušky elektrárenských bloků i jednotlivých energetických zařízení: kompresorů; kotlů; parních turbín; redukčních stanic; napájecích, kondenzátních a oběhových čerpadel; redukčních stanic; chladících věží; tepelných výměníků; kogeneračních jednotek. Energetická diagnostika v průmyslu: měření povrchových teplot; měření teplot vzdušin a kapalin (proudících, statických); měření tlaků (do cca 60 MPa); měření průtoků vzdušin a kapalin v potrubích; energetické spotřeby (elektrické energie, tepla, TUV, odběrové diagramy); energetické bilance. Monitorování energetických procesů. Racionalizace provozu energetických strojů. Zvyšování účinností energetických transformací. Technicko ekonomické analýzy. Energetické audity v průmyslu, staveb, občanských budov. Hodnocení stávajícího stavu, rekonstrukcí a modernizací zdrojů tepla, topných systémů, vhodnosti nasazení kogeneračních způsobů výroby tepla a elektrické energie, tepelných čerpadel, obnovitelných zdrojů energie, využití odpadního tepla z technologických procesů. Průkazy energetické náročnosti budov. Školící a přednášková činnost. Poradenská, konzultační a posudková činnost. Specializační kurzy a semináře se zaměřením na racionalizaci provozu energetických strojů. Soudní znalectví: ekonomika oceňování strojů a technologií, strojírenství energetické stroje Významné realizace pracoviště ES OZE Garanční zkoušky parních turbín: Energetika Třinec, a.s.; Teplárna Tábor, a.s.; Dalkia Česká republika, a.s. TOL; Dalkia Česká republika, a.s. ETB; Dalkia Česká republika, a.s. Divize Krnov; SCP a.s. Ružomberok; Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Krnov; Dalkia Česká republika, a.s. Divize Krnov Čerpadla, průtoky Garanční a ověřovací zkoušky napájecích čerpadel: ČEZ, a.s. Teplárna Tisová; Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Krnov; Dalkia Česká republika, a.s. ETB; ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník; United Energy, a.s. Teplárna Komořany; ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice; ČEZ, a.s. Elektrárna Dětmarovice; ČEZ, a.s. Teplárna Tisová; Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně ČEZ, a.s. Chladící věže: Garanční a ověřovací zkoušky chladící věže s přirozeným tahem, Dalkia Česká republika, a.s. ETB Parní kotle: Garanční a ověřovací měření plynového kotle NK1, Energetika Třinec, a.s.; ArcelorMittal Ostrava, a.s.; Energetika Vítkovice, a.s. Kompresory a stlačený vzduch: Měření energetických charakteristik kompresorů a monitorování provozu kompresorů a kompresorových stanic Energetika Třinec, a. s., ŽDB, a. s., Teplárna Trmice, Teplárna Tábor, Visteon Autopal Rychvald, Saint Gobain Vertex Litomyšl, Dalkia Industry (doly ČSA, ČSM, Lazy a další.), MSV Metal Studénka, a. s., IMI International, s. r. o. Modřice. Měření a monitoring bloku sušení tlakového vzduchu (Plzeň) DAIKIN AIRCONDITIONING CENTRAL EUROPE CZECH REPUBLIC spol. s r.o. Garanční zkoušky kompresorů Plzeňská energetika, a.s., Energetika Vítkovice, a.s. Garanční zkoušky suchého odběru popelovin, kompresorů, Dalkia Česká republika, a.s. ETB 18

19 Kogenerační jednotky s pístovými spalovacími motory: Měření garantovaných hodnot kogeneračních jednotek s výkonem 4,5 MWe, instalovaných v Zásobování teplem Vsetín a.s. Garanční měření kogenerační jednotky KGJ 1 a 2 Tedom Quanto C 1000 v ŽDB Bohumín pro MORAVIA ENERGEO, a.s. a kogenerační jednotky KGJ 3 Tedom Quanto D 1200 v ŽDB Bohumín pro MORAVIA ENERGEO, a.s. TAP Alternativní zdroje energie, počítačové modelování a tepelná měření Pracoviště se zabývá problematikou využívání alternativních zdrojů energie, přenosem tepla konvekcí a radiací, spalováním a matematickým modelováním různých energetických procesů. Z činností pracovní skupiny lze zmínit například tyto: Měření účinnosti vlnovcových výměníků vzduch voda/glykol na laboratorním systému s velmi vysokou přesností měření. Bezdotykové měření teplot pomocí termovizní kamery FLIR SC640 s možností měření teplot do 2000 C. Počítačové modelování pomocí CFD softwarů. Výzkum (ko)spalovacího procesu konvenčních i nekonvenčních plynných a pevných paliv a souvisejících fyzikálních jevů (proudění, radiace, kinetika hoření apod.). Modelování energetických soustav využívajících obnovitelné zdroje energie s využitím databází pro referenční roky a dále energetická diagnostika solárních soustav a tepelných čerpadel. Diagnostika zařízení využívajících obnovitelné zdroje na základě krátkodobého měření či dlouhodobého monitorování jejich provozu pomocí měření teplot, tlaků, průtoků kapalin i plynů, měření spotřeby či produkce elektřiny, měření intenzity slunečního záření celkového a difúzního, aj. Pracovníci TAP: doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D., doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D., Ing. Stanislav Honus, Ph.D., Ing. Ondřej Němček, Ph.D., Ing. Oldřich Kolářík Nedílnou součástí aktivit katedry je podíl na výzkumné činnosti Regionálního výzkumného centra ENET Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie ENET CZ.1.05/2.1.00/ MŠMT založeného prof. Václavem Roubíčkem, CSc. Dr.h.c. a následně vedeného prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. Dr.h.c. Na činnosti vědeckovýzkumné a spolupráci s praxí se velkou měrou podíleli jak jednotliví členové katedry, tak také celá řada studentů a doktorandů. Ti se účastnili zejména jednak při měření jednotlivých energetických zařízení, tak také spolupracovali na vyhodnocení výsledků. Tato činnost se tak stala i doplňkem k jejich studiu a ověření teoretických znalostí spoluprací s praxí. Přehled projektů, které řešila katedra v letech je uveden v příloze 5. 19

20 4 Personální obsazení Katedry energetiky 4.1 Vedoucí katedry : prof. Ing. Bohuslav Kořínek : prof. Dr. Ing. Richard Doležal a : doc., později prof. Ing. Jaroslav Dobrozemský : prof. Ing. František Patrman 20

21 : Ing. František Hradil, CSc : doc. Ing. Vladimír. Podhorný, v zastoupení : prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc, 2010 až dosud: prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. 4.2 Personální obsazení katedry energetiky v jednotlivých etapách historie Rok , katedra hornického a hutnického strojnictví vedoucí katedry prof. Ing. Bohuslav Kořínek, tajemník Ing. Ladislav Kysela, asistent Ing. Miroslav Fabián. korespondentka Marta Grossová. 21

22 4.2.2 Personální stav při zřízení katedry energetiky po roce 1955 K původním pracovníkům katedry přešli z katedry obecného strojnictví jako odborní asistenti Ing. Jaroslav Dobrozemský, Ing. Vratislav Fibinger, Ing. Jaromír Noskievič, CSc., Ing. Vladimír Blahož. Jako externí pedagogové v této době působili na katedře Ing. Ladislav Babický, Ing. Ferdinand Šádek. V průběhu let se pedagogický sbor dále rozšířil. prof. Dr. Ing. Richard Doležal. (v roce 1959 odešel na ČVUT), doc. Ing. Václav Voráček Ing. Jaroslav Kaminský, Ing. Jiří Ševčík. V této době zajišťovala katedra výuku na všech fakultách VŠB v předmětech Termomechanika, Hydromechanika, Energetické stroje, Energetické hospodářství, Energetická zařízení v hornictví, Energetická zařízení v hutích. V jubilejním roce 50. Výročí existence Vysoké školy báňské v Ostravě, tj. v roce 1995 byl stav pracovníků katedry energetiky následující: vedoucí katedry prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc, zástupce vedoucího katedry Dr. Ing. Tomáš Ochodek, tajemník doc. Ing. Ladislav Kysela, CSc., pedagogové: prof. Ing. Jaroslav Kaminský, CSc., doc. Ing. Vladimír Blahož, doc. Ing. Vratislav Fibinger, doc. Ing. František Hradil, doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc. doc. Ing. Michael Lichý, CSc., doc. Ing. Pavel Noskievič, CSc., Ing. Bohumír Čech, Dr. Ing. Dagmar Juchelková, Ing. Zdeněk Kadlec, Ing. Jiří Míka, CSc., Ing. Jiří Tomčala, sekretářka: Soňa Neustupová, TH pracovníci: Pavel Levinský, Ing. Tomáš Výtisk, Eva Žůrková. V průběhu dalších dvaceti let došlo k doplňování personálního stavu katedry energetiky, zejména v souvislosti s dvoustupňovým systémem výuky. 22