Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí

Transkript

1 DOBÝVACÍ PROSTORY, VLIVY DOBÝVÁNÍ NA KRAJINU, CHARAKTERISTIKA POSTHORNICKÉ KRAJINY a. Historická charakteristika Těţba uhlí v česko-polském pohraničí je zaměřena na Ostravsko karvinský revír, který tvoří jihozápadní část hornoslezské černouhelné pánve. První ověřena písemná zpráva o nálezu uhlí v ostravsko-karvinském revíru pochází jiţ z roku 1763, mapově je však doloţena aţ v roce Od nálezu uhlí zhruba do 40. let 19. století probíhaly kutací práce a první těţba uhlí na různých místech v oblasti Petřkovic, Polské Ostravy i Karviné. Postupně bylo vyhloubeno velké mnoţství šachtic 30 m (výjimečně aţ 70 m) hlubokých. Dolovalo se v malých hloubkách, kde postačovalo odvodňování štolami. Rychlé odrubávání slojí nad úrovní odvodňovacích štol vedlo k zaloţení prvních dolů umoţňujících těţbu z větší hloubky, z nichţ některé existovaly po řadě rekonstrukcí aţ do 90. let 20. století (např. Anselm v Petřkovicích). V 50. letech 19. století byly zaloţeny první doly na Karvinsku (např. Gabriela, Jan a Karel). Koncem 19. a počátkem 20. století byly vyhloubeny i nové doly v ostravské (Ignát, Louis, Oskar, Alexandr, Odra), petřvaldské (Ludvík) a karvinské (Václav, Barbora, František) části revíru. Stávající doly byly prohlubovány a byla zahájena těţba v nových stratigrafických horizontech. Průměrná hloubka dolů v roce 1873 činila 240 m, v roce 1928 uţ 501 m. Ostravské doly byly hlubší nejen proto, ţe byly vybudovány dříve a těţily málo mocné sloje ostravského souvrství, ale zejména proto, ţe byly nuceny přecházet aţ 240 m mocné bez slojové skupiny mořských horizontů Enny a Františky. Počátkem 2. světové války došlo k velké přestavbě OKR s centralizací těţby na nově vyhloubené doly (např. František 2 v Ostravě - Přívoze, Barbora v Karviné a byla zahájena výstavba nového dolu v Heřmanicích). Po válce došlo k obrovskému rozmachu geologického průzkumu, na jehoţ základě byla zahájena výstavba nových dolů na jihovýchodě Karvinska (Suchá-Stonava a ČSM). V šedesátých a sedmdesátých letech byly vybudovány doly Koblov (Dolu Urx), Rychvald (Důl Rudý říjen), Darkov (Dolu 1. máj). Těţba postupovala do větších hloubek (v roce 1934 činila průměrná hloubka dobývání 365 m, v roce 1960 uţ 457 m, v roce 1990 pak 687 m). V roce 1990 byl zahájen proces privatizace státního podniku OKD. Na základě novelizovaného zákona o státním podniku č. 111/90 Sb. byla zřízena hospodářská organizace Ostravsko-karvinské doly, státní podnik, Ostrava. Státní podnik byl k zrušen a 1

2 právním nástupcem byla zřízena nová hospodářská organizace Ostravsko-karvinské doly, akciová společnost, Ostrava. Jádrem celé restrukturalizace byl rozsáhlý útlum neefektivních těţebních kapacit. První etapa útlumu těţby ( ) byla zahájena na základě usnesení vlády ČR č.264/91. Týkala se těţebních závodů Svinov (Důl Jan Šverma), Zárubek (Důl Ostrava), Koblov (Důl Odra) v ostravské části revíru a Ludvík (Důl Julius Fučík) v petřvaldské dílčí. Druhá etapa útlumu ( ) se týkala celých důlních podniků Jan Šverma, Ostrava, Heřmanice a Odra. Důl ČSM byl od součástí ČMD. Příklad likvidace těţní věţe Dolu Heřmanice je znázorněn na Obr. 1 Ve třetí etapě útlumu byly stanoveny termíny ukončení likvidace ostravských dolů a Dolu Julius Fučík v Petřvaldě a částí dobývacích prostorů dolů ČSA (lokalita Jindřich a Nové Pole) a Darkov (lokalita závodu Mír). Obr. 1 Odstřel těţní věţe Dolu Heřmanice II v Ostravě-Heřmanicích Dalším krokem transformačního procesu byla restrukturalizace OKD, ve které došlo ke koncentraci těţebních kapacit do skupinových dolů. Vznikly tři skupinové doly OKD, a.s.: - Důl Lazy, o. z. (doly Lazy, Dukla a František) - Důl Čs. armáda, o. z. (doly Čs. armáda a Doubrava) - Důl Darkov, o. z. (doly 1. máj, Darkov a 9. květen) V roce 1998 došlo ke změně ve vlastnické struktuře akciové společnosti OKD. Stát ztratil své většinové podílnictví, většinovým vlastníkem se stala a.s. Karbon Invest. Schválena smlouva mezi Českomoravskými doly a.s. a OKD, a.s. (řízena a.s. Karbon Investem), čímţ došlo k ekonomickému spojení. 2

3 V roce 2008 došlo ke spojení Dolů Čs. Armáda a.s. a Dolu Lazy a.s. do jednoho organizačního celku s názvem Důl Karviná. V současné době je těţba uhlí v oblasti česko-polského pohraničí (ostravsko karvinského revíru) zajišťována následujícími doly: - Důl ČSM - Důl Karviná - Důl Darkov Důl ČSM - zahrnuje těţební lokality ČSM Sever a ČSM Jih, které jsou v podzemí propojeny, a úpravnu ČSM Sever. Důlní pole se nacházejí na katastrech obcí Stonava, Karviná, Albrechtice a Chotěbuz. Celková rozloha důlního pole je 22,106 km². Díky rozsáhlým investicím v 90. letech 20. století a po roce 2000 se očekává těţba minimálně do roku Důl Karviná - vznikl 1. dubna 2008 sloučením dřívějších Dolů ČSA a Lazy do jednoho organizačního celku. Celková rozloha důlního pole, které se nachází na katastrech obcí Orlová a Karviná, je 32,21 km², z toho u lokality ČSA 26,15 km² a u lokality Lazy 6,06 km². Důl Darkov - do dubna roku 2012 zahrnoval dva závody: závod 2 a závod 9. květen, který byl k 1. dubnu 2012 zrušen a činnost byla centralizována na závod 2. Surové uhlí se zpracovává v nejmodernějším úpravárenském komplexu v rámci OKD. Důlní pole s rozlohou 25,9 km² zasahuje do katastru obcí Stonava, Karviná, Horní Suchá a Albrechtice. b. Popis dobývacích prostor Dobývací prostory Dobývací prostor (DP) se stanoví podle 25 Horního zákona na základě výsledků průzkumu loţiska se zřetelem na jeho zásoby a úloţní poměry tak, aby výhradní loţisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného loţiskového území. Stanovení dobývacího prostoru má charakter rozhodnutí o vyuţití území ve smyslu 32 zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a jeho hranice jsou vyznačeny v územně plánovací dokumentaci. Stejný reţim ochrany platí pro dobývací prostory těţené i netěţené, rozhodující je pouze platnost dobývacího prostoru. V případě plánovaného umístění stavby do 3

4 prostoru DP je třeba projednat tuto záleţitost v rámci stavebního řízení s organizací, které byl DP stanoven a s územně příslušným obvodním báňským úřadem. Dobývací prostory se měnily podle historického vývoje dolů těţících uhlí v českopolském pohraničí. Na obrázku 2 jsou znázorněny dobývací prostory činných uhelných dolů OKR v roce Obr.2 Dobývací prostory OKR z roku

5 Do oblasti ostravsko karvinského revíru náleţely v roce 1989 dobývací prostory dolů ČSM, 9. květen, Prezident Gottwald, 1. Máj, Darkov, ČSA, Doubrava, Zápotocký, Dukla, Fučík (karvinská část), Rudý říjen, Vítězný únor, Jan Šverma, Ostrava a Hlubina (ostravská část). V databázi Státní báňské správy České republiky je uveden přehled dobývacích prostorů těţených k Jsou jimi Darkov (0052), Dolní Suchá (0031), Doubrava u Orlové (0040), Karviná Doly I (0041), Karviná Doly II (0042), Lazy (0033), Louky (0044), Petřvald (0032) a Stonava (0034). V závorkách jsou uvedena čísla těchto dobývacích prostor. Na obr. 3, 4 a 5 jsou znázorněny zaniklé doly v ostravské, petřkovické a karvinské dílčí pánvi s uvedením hranic dobývacích prostorů. Obr. 3 Zaniklé doly v Ostravské dílčí pánvi 5

6 Obr. 4 Znázornění zaniklých dolů v petřvaldské dílčí pánvi 6

7 Obr. 5 Znázornění zaniklých a činných dolů v karvinské dílčí pánvi Geologická stavba Ostravské souvrství: Je vymezeno na spodu svrchní hranou Štúrova mořského patra. Horní omezení tvoří svrchní hrana Gaeblerova mořského horizontu nebo provozně počva sloje Prokop (bazální sloj sedlových vrstev karvinského souvrství). Charakter ostravského souvrství je rozdílný od neproduktivního karbonu i od uhlonosného souvrství karvinského. Mocnost ostravského souvrství v čs. části se značně mění. Sloje v ostravském souvrství nejsou rozloţeny stejnoměrně. Uhlonosné úseky se střídají s mořskými patry, po jejichţ sedimentaci následují zpravidla bez slojové partie. Stropy a často i nadloţí slojí tvoří převáţně jemnozrnné horniny (jílovce, prachovce nebo jemnozrnné pískovce). Počvy slojí jsou tvořeny převáţně prachovci. Průměrná mocnost slojí je okolo 65 cm. Karvinské souvrství: Svrchní hranice karvinského souvrství je tvořena erozivním stykem s neogenním nadloţím. Mocnost karvinského souvrství činí v průměru okolo 880 m. Průměrná mocnost vyuţívaných zásob slojí karvinského souvrství se pohybuje okolo 160 cm. Uhelné sloje jsou v průměru mocnější neţ v ostravském souvrství a jsou rovnoměrněji rozmístěné ve vrstevním sledu. 7

8 Existence tzv. těţkých stropů v nadloţí zhoršuje podmínky dobývání v důsledku moţností vzniků horských otřesů. Vytěžitelné zásoby Společnost OKD průběţně dokumentuje zásoby uhlí a aktualizuje těţební plány a s nimi související administrativní procesy, aby byla plynulá těţba zajištěna i v příštích letech. K bylo evidováno následující mnoţství vytěţitelných zásob (v tisících tunách): Důl Darkov , - Důl Karviná , Důl ČSM Těžba černého uhlí v OKD V tabulce 1 je uveden vývoj těţby v česko-polském pohraničí (surová těţba, odbytová těţba) v období let Tabulka 1 Vývoj těţby v období Těžební organizace Těžba surová (10 3 t) Těžba odbytová (10 3 t) companies engaged in extraction of useful minerals run-of-mine output salable output Důl Darkov Důl Karviná Důl ČSM c. Metody těžby 1. Stěnování Stěnování je dobývání na dlouhém porubním boku, viz obr. 6. Porubní bloky mají šířku shodnou s délkou stěnového porubu m a směrnou délku vymezenou přírodními podmínkami. 8

9 Obr. 6 Schéma stěnového porubu s individuální výztuţí V hlubinném dobývání uhlí Česko polského pohraničí je základní pouţívanou dobývací metodou, stěnování v různých alternativách. Stěnování dle úklonu a směru uhelného loţiska postup porubní fronty v dobývacím prostoru orientace porubní fronty k hranici demarkace dolu 9

10 ploše uloţené sloje z pole od hranice polostrmé sloje směrné strmé sloje do pole k hranici stěnování úklonné dovrchní úpadní z pole od hranice do pole k hranici diagonální z pole od hranice Do pole k hranici dle mocnosti velmi nízké sloje, nízké sloje, středně mocné sloje, mocné sloje, velmi mocné dle úklonu ploše uloţené, šikmé a polostrmě uloţené, strmě uloţené dle způsobu likvidace vyrubaného prostoru řízený zával, základka dle způsobu zakládání vyrubaných prostor foukaná základka, plavená základka, sypaná základka dle pouţívané výztuţe individuální výztuţe, mechanizované výztuţe Obr. 9 dle pouţívaných strojů dobývací kombajny Obr. 7, pluhy Obr. 8 10

11 Obr. 7 Dobývací kombajn Obr.8 Pluh se stabilizační deskou 1- pluhové těleso, 2- přestavné části, 3- přestavovací zařízení, 4- stabilizační deska, 5- dopravník, 6- taţný řetěz, 7- naklápěcí zařízení Z výše uvedených moţností je v OKD a.s. dnes výhradně pouţívanou metodou dobývání směrné stěnování od hranice (z pole) v plné mocnosti sloje. Nadloţí je zajišťováno mechanizovanou výztuţí (nízké mocnosti individuální výztuţí) a vyrubané prostory jsou likvidovány zavalováním nadloţních vrstev (výjimečně se vyrubané prostory vyplňují základkovým materiálem). Obr. 9 Řez stěnovým porubem 1- pilíř, 2- strop, 3- počva, 4- zával, 5- dobývací stroj (kombajn), 6- hřeblový dopravník, 7- výztuţ Výhodami dobývací metody stěnování je moţnost nasazení výkonné a bezpečné komplexní mechanizace, umoţňující vysoké výkony a denní těţby v porubu, coţ umoţňuje soustředit poţadovanou těţbu do malého počtu porubů. Větrání průchodním větrným 11

12 proudem zajišťuje v podmínkách plynujících dolů sníţení koncentrace metanu, coţ sniţuje nebezpečí vzniku záparu a důlních poţárů. Kladem je i vysoká výrubnost zásob, zvláště při dobývání na celou mocnost. Nevýhodami jsou vysoké výpadky těţby v případech poruch v porubu, při případných haváriích je ohroţen větší počet lidí nacházejících se v porubu, tektonické poruchy způsobují problémy v postupu porubu, nedostatkem vybavování a likvidace stěnových porubů je potřeba vysokého počtu směn a u mechanizovaných porubů rostou poţadavky na kvalifikaci osádky. Inovacemi ve výrobním procesu dobývání jsou:- nové moderní výztuţe od firmy Bucyrus - nejmodernější dobývací kombajny Eickhoff SL500 a SL300 - pluh RHH-42 - porubové dopravníky PF6/1042 a PZF/PF pásové dopravníky DP1200/1 2. Dobývání dlouhými široko průměrovými vrty Cílem této dobývací metody bylo dobývání zbytkových pilířů v OKR, pomocí upraveného dobývacího komplexu VS-SEAL-625 P1 (P2) upravený dobývací komplex BŠK-2DM a ověření zkušeností s nasazením této metody odvrtávání v zahraničí. Nasazení zmíněné nové dobývací metody bylo směřováno především k dobývání zbytkových pilířů v nízkých slojích o mocnostech 0,8 1,2 na Dole Paskov. Principiálně je metoda zaloţena na vyuhlování sloje komorami realizovanými odvrtáváním speciálním dobývacím (vrtným) komplexem. Stejně jako u metody klasického komorování ponechávají se mezi jednotlivými postupně odvrtávanými pásy (komorami) nevyuhlené bezpečnostní pilíře. Vrty mohou být realizovány do uhelného pilíře na jednu, případně následně na obě strany těţní chodby, kolmo na její osu v rozsahu úklonu sloje + 23 o aţ -15 o (viz Obrázek 10). Vyvrtávané komory nejsou vyztuţovány, pouze ústí jiţ vydobytých komor je uzavíráno hrázkami (zajílovaná uzávěra z důlní kulatiny). Při odvrtávání je uhlí rozpojováno vrtacími hlavami (viz. Obrázek 10) a je vynášeno dvěma šnekovými spirálami s protisměrnou rotací na těţní chodbu. Zde je rubanina odtěţována hřeblovým dopravníkem. Mezi šnekovými spirálami (soutyčími) je umístěno vodící zařízení, které zároveň slouţí k odvětrávání čelby komory, k ochraně technologických systémů a ke směrové stabilizaci řezného orgánu. Na Obr. 11 je znázorněno soutyčí a část pohonné jednotky, včetně hřeblového dopravníku. 12

13 Větrání komory je zajišťováno jako foukací pomocí elektrického ventilátoru Ø 500 mm a flexibilních luten, kterými jsou čerstvé větry přiváděny k vrtnému stroji, kde je provedeno propojení na vodící zařízení (potrubí Ø 300 mm). Na těţní chodbě je instalováno celé technologické vybavení - dopravní dráha, napájecí elektrického zařízení a vlečný kabel k vrtnému stroji, manipulační závěsná dráţka pro přísun vrtných modulů, sestava vrtného nářadí. Ovládací panel celého vrtného dobývacího komplexu je cca 10 m od vrtané komory. Obr. 10 Pohled na vrtací hlavy a ústí jiţ odvrtané komory v boku důlního díla 13

14 Obr. 11 Pohled na vrtné soutyčí a část pohonné jednotky 3. Dobývací metoda chodba - pilíř Dobývací metoda chodba - pilíř (Room & Pillar - RP) v OKD, a.s. je metodou, jejíţ ověřovací provoz se předpokládá na Dole ČSM. Spočívá v raţení systému paralelních dobývacích chodeb a rozráţek o šířce 5,2 m uvnitř dobývky, zpravidla v plné mocnosti sloje. Mezi chodbami jsou ponechávány stabilní, nevyuhlované uhelné pilíře, slouţící jako podpora nadloţí, kterým při této metodě nejsou zavalovány vydobyté prostory. Tím je také zajištěna stabilita chodeb a rozráţek. Proti vypadávání horniny jsou chodby a rozráţky zabezpečeny výhradně samostatnou svorníkovou výztuţí. Na obrázku 12 je znázorněno schéma dobývání metodou chodba pilíř. Cyklus dobývání se skládá z rozpojování uhlí razícím kombajnem, nakládáním na shuttle car, mezitím druhý shuttle car čeká. První Shuttle car převáţí uhlí na Feeder breaker, mezitím je druhý shuttle car nakládán. První shuttle car vyklopí náklad na Feeder breaker, který uhlí drtí a nakládá na pásový dopravník. Dobývací stroj nejen dobývá, ale taky svorníkuje prostory, ze kterých bylo uhlí vytěţeno. 14

15 Obr.12. Schéma dobývací metody chodba pilíř Pro dobývání je potřeba speciálních zařízení, viz Obr.13, kterými jsou: Feeder Breaker, Shuttle Car, Scoop, Miner Bolter 12CM30 a dodatkový svorníkovací stroj. Obr. 13 Technologické zařízení pro dobývání metodou chodba-pilíř 15

16 Dobýváním dobývací metodou RP lze očekávat pouze minimální vlivy dobývání na povrch a povrchové objekty, protoţe nedochází k zavalování nadloţních hornin. Tím se nová dobývací metoda zásadně liší od dosud v OKD pouţívané dobývací metody stěnování na řízený zával. d. Vlivy těžby na území Provoz dolu má značný dopad na ţivotní prostředí a ovlivňuje celá území. Nejčastějšími vlivy provozu jsou: - poklesy terénu a objektů na něm postavených, - emise tuhých látek, - hlučnost, - emise důlních plynů, - důlní a odpadní vody, - hlušiny, - úpravny uhlí a usazovací nádrţe (kaliště), Poklesy terénu a objektů na něm postavených Poklesy a naklonění jsou projevy poklesové kotliny, která vzniká vedením stěnových porubů při dobývání uhelných slojí. Na obrázku 14 je příklad vlivů poddolování na stavbu, pod kterou bylo vydobyto 27 slojí o celkové mocnosti 46,8 m. Opatřeními pro stavbu na poddolovaném území bylo docíleno stability (i při odklonu 6,8 ), zabezpečená stavba je znázorněna na obr. 15. Obr. 14 Příklad poklesu kostela sv. Petra z Alcantry v Karviné 16

17 Obr. 15 Kostel sv. Petra z Alcantry v Karviné na poddolovaném území po zpevnění Emise tuhých látek Emise tuhých látek na důlních podnicích patřily k největším znečišťovatelům ovzduší. Ekologické programy byly zaměřeny na realizaci staveb zaměřených na ochranu ţivotního prostředí. Byla realizována opatření na odprášení tepláren, plynofikace kotelen, opláštění provozních budov (Obr. 16), omezila se přeprava prašných produktů. Obr. 16 Příklad opláštění budov ke sníţení prašnosti 17

18 Hlučnost Zvýšená hlučnost byla dalším projevem hornické činnosti. Byla provedena celá řada opatření pro sníţení hlučnosti, kterými jsou: nová konstrukce a odhlučnění hlavních ventilátorů (Obr. 17), zkrácené oběhy vozů, omezené na šachetní budovu, lepší opláštění provozních budov, dopravních mostů a vysazování zeleně po obvodu areálů dolů. Obr. 17 Hlavní ventilátory s protihlukovou izolací Emise důlních plynů Výstup plynů má výrazný vliv na ţivotní prostředí, hlavně tím, ţe můţe vytvářet výbušnou směs (je nebezpečný v případech nekontrolovaného úniku na povrch) a patří mezi tzv. skleníkové plyny sniţující kvalitu ozónové vrstvy (při řízeném úniku na povrch). U činných dolů jeho výstup lze řídit (degazace, větrání dolů), u likvidovaných dolů zařízením pro odvádění a vyuţívání metanu z podzemí (uzavírací ohlubňový poval s potrubím pro kontrolu a odvádění škodlivých plynů, kogenerační jednotky). Na obr. 18 je uveden příklad uzavíracího ohlubňového povalu s potrubím z těţní jámy Dolu Dukla a na obr. 19 pak kogenerační jednotka umístěna v lokalitě Muglinov. 18

19 Obr. 18 Uzavírací ohlubňový poval s potrubím Obr. 19 Kogenerační jednotka Tedom Quanto D 1200 SP 19

20 Důlní a odpadní vody - podrobný průzkum černouhelných loţisek vrty z povrchu, coţ umoţnilo poznat veškeré typy důlních vod - výsledkem průzkumu je objevení léčivých vod - dalším přínosem je vybudování lázní Darkov a Klimkovice - podrobné zkoumání sedimentů bazálních klastik (tzv. detritu) nasyceného salinní vodou, soustavný monitoring pohybu hladiny vody v detritové zvodní - monitoring důlních vod po ukončení těţby uhlí (sledování a regulace hladiny vod v postupně zatápěných vytěţených důlních prostorech s cílem zabránit komunikaci důlních vod s jinými částmi - dosud těţebně činnými) - čerpání důlních vod na Vodní jámě Jeremenko ze zatápění ostravské části revíru - čerpání důlních vod na Vodní jámě Ţofie ze zatápění petřvaldské části uhelného revíru (závody bývalého dolu Fučík), na Obr. 20 jsou vyfocena čerpadla této stanice - centrální monitoring kvalitativních a kvantitativních parametrů vypouštěné vody - dávkovací nádrţe vzniklé s cílem omezení nadměrného znečistění řek zasolením (řízené napouštění a vypouštění důlních vod), příkladem dávkovací nádrţe je nádrţ Heřmanice Obr. 20 Čerpací stanice Dolu Ţofie 20

21 Hlušiny, uhelné kaly Hrubý kámen byl oddělován při úpravárenském procesu a ukládán na kuţelové nebo jinak tvarované haldy (od posledního desetiletí minulého století se kámen nevysypává na haldy), ale stal se stavebním materiálem s následným pouţitím: - rekultivace ploch dotčených hornickou činností - liniové stavby (např. dálnice, silnice, ţeleznice, hráze) - úprava terénu pro průmyslovou výstavbu Vzhledem k jeho nedostatku dochází k těţbě ze starých hald (např. Heřmanice) Hlušinové kaly vznikají oddělením jemných částí hlušiny z těţeného uhlí, vyplňují prostor usazovacích nádrţí a následně jsou plochy těchto nádrţí rekultivovány. Na Obr. 21 jsou znázorněna kaliště. Uhelné kaly vznikají oddělením jemných částic uhlí od hlušiny (tzv. flotaci). Uhelné kaly jsou vypuštěny do usazovacích nádrţí (kalových rybníků), jsou vysoušeny na uhelný granulát. Obr. 21 Kalové nádrţe Dolu ČSM 21

22 e. Sociální a ekonomické aspekty vlivů těžby Těţbou rozumíme proces získávání nerostných surovin ze země. V česko-polském pohraničí je zaměřena na Ostravsko karvinský revír, ve kterém se těţí černé uhlí. Těţební činnost se sebou přináší negativní dopady především na ţivotní prostředí a lidské zdraví, ale má i svá pozitiva, která se projevují hlavně v ekonomickém rozvoji daného regionu. Pozitivní a negativní stránky však souvisejí nejen se samotnou těţební činností, ale také s obdobím útlumu a následným ukončením těţby příslušné suroviny. Mezi pozitivní vlivy můţeme tedy zařadit: zvýšení počtu pracovních příleţitostí v daném regionu, nárůst počtu zpracovatelů těţené suroviny, dobudování nové infrastruktury pro potřebu těţby, nárůst prostředků v rozpočtu dotčených obcí (úhrady z vydobytých nerostů úhrady z dobývacích prostor), dobrovolné finanční příspěvky organizacím a sdruţením s cílem pozitivní prezentace těţební firmy před veřejností, vznik nových ploch vhodných pro rekreační účely (jezera, golfová hřiště) v rámci rekultivací, vznik nových biocenter pro ţivočichy a rostliny v oblasti vytěţených prostor. K negativům těţební činnosti pak patří zejména: vliv na krajinu a georeliéf, narušování stability horninového prostředí, vliv na ţivočichy a rostliny, vliv na povrchové i podzemní vody, vliv na kvalitu ovzduší, sníţení hodnoty nemovitostí v oblasti těţby, sníţení kvality bydlení, vliv na vzhled regionu a s tím související problémy (sociální skladba obyvatelstva), ohroţení bezpečnosti samotných pracovníku v rámci těţební činnosti. Ekonomické a sociální aspekty těţby mají přímou souvislost se zaměstnaností. V případě, ţe na daném území probíhá těţba, pak tato činnost pozitivně ovlivňuje moţnosti pracovního 22

23 uplatnění jeho obyvatel. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, ţe strukturální nezaměstnanost, která souvisí s nerovnováhou mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich z hlediska místa, kvalifikace apod., patří k těm nejzávaţnějším typům nezaměstnanosti a je generována právě těţebním (a obecně těţkým) průmyslem. Jednostranné zaměření regionu a následný útlum těţby se pak projevuje vysokým počtem nezaměstnaných. Většinou se jedná o zaměstnance s nízkou schopností rekvalifikovat se na jinou práci, kteří se při ztrátě zaměstnání jen velmi těţko vyrovnávají s touto realitou. Navíc v těţebních společnostech aţ na výjimky nevznikají nové podnikatelské záměry, které by umoţnily zaměstnání pro takto uvolňované pracovníky. Aktuální vývoj nezaměstnanosti v České republice je vidět na obrázku 22. Mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností lze zařadit právě ty, které se vyznačuji výraznou orientací hospodářství na oblast těţebního, resp. těţkého průmyslu. Jedná se především o kraj Moravskoslezský, kde míra nezaměstnanosti přesahuje hodnotu 10 %. Obr. 22 Nezaměstnanost v jednotlivých krajích ČR k Moravskoslezský kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Jádrem tohoto územního celku, který je svým charakterem různorodý, je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především hutnictví, těţkého strojírenství a hornictví. V krajském městě Ostravě probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny a na trhu práce narůstal počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. I v současné 23

24 době patří Ostravský region v rámci celé ČR ke strukturálně nejpostiţenějším oblastem, pro něţ je charakteristický razantní útlum těţkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Společnost OKD, a. s., která je součástí skupiny New World Resources Plc, je jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v ČR působící v Moravskoslezském kraji. Základem činnosti OKD je těţba kvalitního černého uhlí s nízkým obsahem síry. Pouţívá se převáţně v energetickém a hutnickém průmyslu, ale i v dalších sektorech. Právě tato společnost po roce 1989 uzavřela řadu šachet, výrazně klesl také počet zaměstnanců těţební společnosti, kterých bylo koncem 80. let přes V současnosti společnost OKD zaměstnává přibliţně lidí, z toho asi pětinu v dole Paskov, který v nejbliţších letech nejspíš také čeká uzavření. Vývoj počtu zaměstnanců OKD je uveden v tabulce 2. Tabulka 2 vývoj počtu vlastních zaměstnanců OKD v letech 1990 aţ 2012 ROK Počet ,5 16, ,7 13 vlastních zaměstnanců (v tis.) S počtem zaměstnanců souvisí i výše sociálních nákladů. Základem pro realizaci personální a sociální politiky společnosti OKD, a. s. jsou závazky a dohody obsaţené v kolektivní smlouvě. V rámci kolektivní smlouvy a dalšího dobrovolného plnění ze strany zaměstnavatele je zaměstnancům poskytován zejména příspěvek na penzijní připojištění, příspěvky na stravování, rekondiční pobyty horníků, přídavek na dovolenou a Vánoce, příspěvky na rekreace dětí zaměstnanců, na smluvní dopravu, na kulturní, společenské aktivity a akce pracovních kolektivů, firemní odměny. V rámci celé České republiky se od roku 1995 do roku 2010 počet zaměstnanců v těţebním průmyslu sníţil téměř o 51 tisíc a v roce 2010 zaměstnával tento průmysl 48 tisíc osob. S poklesem počtu zaměstnanců se počítá i v dalších letech. V roce 2020 má být v těžebním průmyslu zaměstnáno jen necelých 46 tisíc osob. To ale neznamená, ţe během příštích let nebude v tomto odvětví potřeba obsadit nově ţádná pracovní místa. Do roku 2020 opustí své pracovní místo téměř 46 tisíc osob z důvodu odchodu do starobního důchodu. Z nich bude mít asi 1,5 tisíce základní vzdělání, 13 tisíc střední vzdělání bez maturity, 3 tisíce 24

25 střední vzdělání s maturitou a 2 tisíce terciární vzdělání. Největší podíl tvoří tedy pracovníci se středním vzděláním. Vzdělanostní strukturu pracovníků v těţebním průmyslu zachycuje graf 1. Graf 1 Vzdělanostní struktura osob zaměstnaných v těţebním průmyslu Vedle nezaměstnanosti, která je váţným ekonomickým i sociálním problémem, nelze opomenout další moţné vlivy těţební činnosti na sociální oblast. Patří zde například: vystěhování obyvatel z dotčených obcí a s tím související potřeba začlenění se do nového prostředí, zvýšení pocitu i skutečné anonymity obyvatel, vytváření sociálně vyloučených lokalit, nárůst sociálně-patologických jevů (kriminalita, drogy, vandalství, pasivní ţivotní styl, extremismus), zhoršení zdravotního stavu obyvatel. Z ekonomického hlediska můţeme vidět další pozitiva především v moţnosti ekonomického rozvoje regionu. Do rozpočtu obcí dotčených těţební činností plynou finanční prostředky, které nejsou nijak účelově vázány a lze je tedy vyuţít pro investice do rozvoje obce. Jedná se poplatky za úhradu z dobývacího prostoru a úhradu z vydobytých nerostů. 25

26 Úhrada z dobývacích prostorů Zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), je v 32a, odst. 1. stanovena těţebním organizacím povinnost zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru. Výše úhrady z dobývacího prostoru je stanovena v rozmezí 100 Kč aţ Kč na hektar, a odstupňovaná s přihlédnutím ke stupni ochrany ţivotního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na ţivotní prostředí. Příjemcem úhrad z dobývacích prostorů jsou obce, na jejichţ území je dobývací prostor lokalizován. Tyto finanční prostředky jsou často vyuţívány ke kompenzaci negativních dopadů hornické činnosti. Výše úhrad z ploch dobývacích prostorů v letech je uvedena v tabulce 3: Tabulka 3 Úhrady z dobývacích prostorů poskytnuté obcím Rok Počet obcí Výše úhrad (v tis. Kč) Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů Zákonem č. 541/1991 Sb. bylo stanoveno v 32a odst. 2, ţe úhrada z vydobytých nerostů činí nejvýše 10 % z trţní ceny vydobytých nerostů a podle odst. 4, ţe z výnosu úhrady podle odst. 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky a 50 % do rozpočtu obce, na jejímţ území se dobývací prostor nachází. V roce 2000 došlo ke změně a zákonem č. 366/2000 Sb. bylo stanoveno v 32a, odst. 4, ţe z úhrady podle odst. 2 převede obvodní báňský úřad pouze 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově pouţity k nápravě škod na ţivotním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených loţisek a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce. Výše těchto úhrad v letech je uvedena v tabulce 4: 26

27 V rámci Moravskoslezského kraje jsou příjmy z úhrady dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů u vybraných obcí uvedeny v tabulce 5. Tabulka 4 Rozdělení úhrad z vydobytých nerostů v tis. Kč Rok MPO (12,5 %) MŽP (12,5 %) Obce (75 %) Celkem Tabulka 5 Příjmy vybraných obcí Moravskoslezského kraje z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v letech 2008 aţ 2012 Obec Příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů (Kč) ROK Bohumín Český Těšín Frýdek-Místek Havířov Karviná Orlová Ostrava

28 Útlum hornické činnosti v České republice vyvolaný politickými a ekonomickými změnami započal v roce Pokles výroby, silný tlak na zlepšení ţivotního prostředí a ekonomické proměny znamenaly postupné sniţování úrovně těţby, uzavírání neperspektivních provozů a sniţování počtu pracovníků v tomto odvětví. Samotný proces útlumu hornictví by nebyl moţný bez účasti státu, která byla pro jeho realizaci naprosto zásadní. Nešlo jen o legislativní zaštítění celého procesu, ale zejména o jeho finanční zajištění. Stát převzal odpovědnost za realizaci a financování útlumu, zahlazování následků hornické činnosti a odstraňování starých ekologických zátěţí. Nedílnou součástí je sociální program pro zaměstnance dotčené útlumem hornictví formou dotací ze státního rozpočtu. Jak vyplývá z informace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), bylo do útlumu hornictví ze státního rozpočtu do roku 2010 vloţeno více neţ 78 mld. Kč, z toho na úhradu sociálně zdravotního zabezpečení horníků bylo čerpáno více jak 30 mld. Kč. Do předpokládaného ukončení útlumu hornictví v roce 2040 to má být dalších 130 mld. Kč, z toho 37,2 mld. Kč by měly být náklady na sociálně zdravotní zabezpečení horníků. Vyplácené sociálně zdravotní náhrady horníkům se dělí na dvě významné skupiny: mandatorní dávky a útlumové dávky. 1. Mandatorní dávky Jsou označované taktéţ jako tzv. velké sociálně-zdravotní náhrady. Jejich konstrukci determinuje zákon č.154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, na které vznikl nárok do Největší objem všech vyplácených dávek činí náhrada za ztrátu na výdělku (tzv. renta) a náhrada škody přiznaná zaměstnancům pro nemoc z povolání nebo pracovní úraz. Řídí se zákoníkem práce zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (Tvoří největší objem všech vyplácených dávek). Náhrada podle 195 je poskytována zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhoţ důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Dále sem patří náhrady na výţivu pozůstalých ( 199), kterým zaměstnanec zemřelý na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání poskytoval výţivu, dále náhrady za vynaloţené náklady spojené s léčením ( 196 aţ 198 zákoníku práce), které jiţ nehradí zdravotní pojišťovna (např. léčebné rehabilitační pobyty, platby léků aj.). V případě úmrtí na hlášenou nemoc z povolání se hradí vdovský příspěvek a náklady vynaloţené na pohřeb. Dále se hradí následky pracovních úrazů a nemocí z povolání, 28

29 tedy bolestné a ztíţení společenského uplatnění a věcné škody bývalým politickým vězňům, kteří pracovali při těţbě uranu. Renta je poskytována měsíčně aţ do doby přiznání starobního důchodu, maximálně do 65 let. V roce 2012 pobíralo rentu 2420 poţivatelů, plánované celkové náklady v tomto roce činily tis. Kč. Zvláštní příspěvek horníkům (zdravotní) je přiznaný zaměstnancům uvolněným ze zdravotních důvodů podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, dále podle zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům ve znění zákona č. 160/1989 Sb. Nárok na něj má zaměstnanec, který po dosaţení nejvyšší přípustné expozice nebo ohroţení či zjištění nemoci z povolání byl převeden na jinou práci nebo ukončil pracovní poměr, ale je zaměstnán. Vyplácí se měsíčně, maximálně do 60 let věku, nebo přiznání starobního či invalidního důchodu. V roce 2012 pobíralo ZPH zdravotní 317 poţivatelů, plánované celkové náklady byly tis. Kč. Deputátní uhlí a dříví náleţí důchodcům, vdovám a uvolněným zaměstnancům ze zdravotních důvodu, podle výnosu FMPE ze dne č. 1/1990 o deputátním uhlí a dříví, reg. pod č. 59/1990 Sb. a to ve výši nevalorizovaného finančního plnění v úrovni skutečných výplat roku 1992, na které vznikl nárok do 16. ledna Podstatné navýšení počtu poţivatelů nastalo po převzetí Sociálního centra dolu Barbora od OKD Ostrava, a.s. k V roce 2012 pobíralo deputáty poţivatelů, plánované celkové náklady činily tis. Kč. 2. Útlumové dávky Označované taktéţ jako tzv. malé sociálně-zdravotní náhrady jiţ souvisí s realizací útlumu a restrukturalizace uhelného, rudného a uranového hornictví, vyplácené dle usnesení vlády č. 429/1993, dále č. 9113/1999, které pak nahradilo Usnesení vlády ČR č. 1128/2003 o programu ukončení restrukturalizace uhelného hornictví. Nárok na ně vznikl po Objemově jsou menší (nejsou zde jiţ zařazeny renty - od roku 1993 je poţivatelům hradí pojišťovna Kooperativa). Zdrojem financování je opět státní rozpočet. Odstupné (útlumové) podle 67 z důvodů uvedených v 52 písm. a) aţ c) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nebo dohodou z týchţ důvodů (tzv. organizační důvody), vyplácené ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku při ukončení pracovního poměru. V roce 2012 byli uvolněni 4 zaměstnanci, náklady na vyplacení odstupného činily 670 tis. Kč. 29

30 Odstupné (zdravotní) podle 67 z důvodů uvedených v 52 písm. d) zákoníku práce (důvody zdravotní nebo dosaţení NPE), vyplácené ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku vyplacené při ukončení pracovního poměru. V roce 2012 byli uvolněni 2 pracovníci, náklady činily 800 tis. Kč, v období takový nárok nevznikl. Zvláštní příspěvek horníkům (útlumový) podle 2 odst. 4, zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, poskytovaný v souvislosti s prováděním útlumového programu. Nárok vzniká zaměstnanci, který ze zaměstnání v podzemí přešel do zaměstnání mimo podzemí. Jde o krátkodobou dávku, poskytuje se podle odpracovaných let v podzemí, maximálně po dobu 30 měsíců. Od roku 2009 do současnosti takový nárok nevznikl. Zvláštní příspěvek horníkům (zdravotní) přiznaný zaměstnancům podle 2 odst. 1 aţ 3, zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb., na který vznikl nárok po Pro jeho výplatu platí stejné podmínky jako v předchozím případě. Tuto dávku v roce 2012 pobíralo 363 poţivatelů, náklady na její vyplácení činily tis. Kč. Mzdové vyrovnání, resp. doplatek do průměrného výdělku podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci nároky vzniklé ve smyslu vyhlášky č. 405/2003 Sb., která zrušila vyhlášku č. 19/1991 Sb., včetně příslušejících odvodů pojistného na sociální pojištění a zdravotní pojištění podle zákonů č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyplácí se měsíčně do doby přiznání starobního důchodu. Od roku 2006 aţ do současnosti se uţ vyplácí pouze jednomu bývalému zaměstnanci (měsíčně aţ do doby přiznání starobního důchodu). Věrnostní přídavek horníkům podle zákona č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků a nařízení vlády č. 67/1983 Sb., kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků. Vyplácí se jednou ročně ke Dni horníků těm zaměstnancům, kteří vykonávají nebo vykonávali hornickou činnost v hornickém provozu. Většina výplat je v tzv. stop stavu, jiţ se nezvyšuje, nové nároky vznikají omezeně. V roce 2012 obdrţelo tuto dávku 208 zaměstnanců, celková výše nákladů činila 850 tis. Kč. Dle prognóz vypracovaných ředitelstvím podniku DIAMO s. p., který realizuje vládou vyhlášený útlum hornictví v ČR, dojde na základě věku příjemců, druhu práce a dalších praxí ověřitelných údajů k prudkému poklesu počtu příjemců mandatorních dávek kolem roku 30

31 2015, k úplnému ukončení výplaty zvláštního příspěvku horníkům zdravotního do roku 2025, k odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání a deputátu do roku Lze konstatovat, ţe z dlouhodobého hlediska je těţba uhlí pouze dočasná a trvalé pracovní příleţitosti bohuţel nezajistí. Budoucnost by měla představovat jiné vhodné ekonomické aktivity, které by bylo zapotřebí na daná území přitáhnout. Navíc platí, ţe čím méně uhlí se bude ročně těţit a vyváţet do zahraničí, čím hospodárněji se při celosvětovém ubývání fosilních surovin bude s uhlím zacházet, tím déle vydrţí pro další generace. f. Současný stav lokalit na posthornických územích Likvidací těţebních organizací nebo těţebních jednotek hlubinných dolů došlo k celé řadě změn ve skladbě povrchových objektů. Hlavní důlní díla ústící na povrch byla u těchto dolů likvidována buď zpevněným, nebo nezpevněným zásypem. Patrné změny na povrchu u likvidovaných hlubinných dolů: - Likvidovaná hlavní důlní díla (ukončená ústí likvidovaných důlních děl) - Ponechané objekty jako kulturní památky (těţní věţe, budovy) - Budovy po hornické činnosti (průmyslově vyuţívané, nevyuţívané a chátrající, v demolici) - Zařízení pro odvádění a vyuţívání metanu z podzemí (uzavírací ohlubňový poval s potrubím pro kontrolu a odvádění škodlivých plynů, kogenerační jednotky, odvětrávací vrty) - Úprava areálu na muzea - Ponechání bývalých dolů jako čerpací jámy (bývalé doly Ţofie a Jeremenko) - Změny terénů po hornické činnosti (haldy) Likvidovaná hlavní důlní díla Příklady likvidovaných důlních děl jsou znázorněny na následujících obrázcích 22 a

32 Obr. 22 Bývalá jáma Heřmanice II Obr. 23 Bývalá těţní jáma Dolu Zárubek 32

33 Ponechané objekty jako kulturní památky V bývalých lokalitách po likvidaci dolů byly ponechány významné stavby, jako kulturní památky, prohlášené Ministerstvem kultury ČR a chráněné státem. Jednalo se hlavně o jámové konstrukce bývalých dolů a o významné budovy. Příklady jam jsou uvedeny na Obr. 24 a 25, významné budovy pak na Obr. 26 a 27. Obr. 24 Bývalá těţní jáma Dolu František 33

34 Obr. 25 Bývalá těţní věţ Dolu Jindřich Obr. 26 Budova mechanických dílen lokality Stachanov (kulturní památka Dolu Odra) 34

35 Obr. 27 Kulturní památka budovy z Dolu Dukla Budovy po hornické činnosti Budovy pouţívané při hlubinném dobývání měly celou řadu specifik a podle toho našly uplatnění po ukončení hornické činnosti. Řadu z nich se podařilo prodat, nebo pronajmout jiným subjektům k dalšímu vyuţití (sklady, dílny, garáţe, průmyslové zóny). Některé budovy se specifickým zaměřením nenašly po ukončení další uplatnění a nebyly vyuţity. Tyto budovy bude nutno demolovat nebo jsou v demolici, ale protoţe likvidace probíhá dle finančních moţností, je celá řada budov devastována a neřízeně likvidována. Na obrázcích 28 aţ 30 jsou uvedeny příklady vyuţitých budov po hornické činnosti, na obr. 31 aţ 32 jsou uvedeny příklady nevyuţitých chátrajících budov a na obr. 33 aţ 34 jsou uvedeny příklady povrchových objektů v demolici. 35

36 Obr. 28 Nový subjekt v prostorách bývalého Dolu Fučík Obr. 29 Vyuţití plochy po hornické činnosti v prostorách bývalého Dolu Karolína 36

37 Obr. 30 Správní budova dolu Urx, vyuţita jako budova expozic hornické činnosti muzea 37

38 Obr. 31 Bývalá budova vzdělávacího střediska Dolu Heřmanice Obr. 32 Bývalá provozní budova Dolu Koblov 38

39 Obr. 33 Řízená demolice bývalých budov v areálu Dolu Petr Bezruč Obr. 34 Řízená demolice bývalých budov v areálu Dolu Petr Bezruč 39

40 Zařízení pro odvádění a využívání metanu z podzemí Na územích s likvidovanými hlavními důlními díly jsou uzavírací ohlubňové povaly vybaveny potrubím pro kontrolu a odvádění škodlivých plynů z podzemí (Obr. 18). V řadě areálů jsou instalována zařízení pro vyuţívání tohoto plynu (kogenerační jednotky - Obr. 19). V místech, kde by mohlo docházet k neřízenému výstupu plynu, buď ze slojí uloţených v malých hloubkách pod povrchem, nebo na místech zlikvidovaných starých důlních děl, jsou vrtány vrty s cílem řízeného úniku plynu do ovzduší. Na obr. 35 aţ 38 jsou uvedeny příklady navrtaných vrtů v blízkosti zástavby. Obr. 35 Vrt navrtán v blízkosti panelového dolu v Muglinově 40

41 Obr. 36 Vrt Jd 24 chránící neţádoucí výstup plynů v oblasti nové výstavby v Muglinově Obr. 37 Vrt Jd 34 k řízenému výstupu plynů v oblasti zástavby Slezské Ostravy 41

42 Obr. 38 Zlikvidovaná jáma Antonín Dolu Odra u Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě Úprava areálu na muzea Jednou z moţností vyuţití objektů pouţívaných po hornické činnosti je jejich zachování jako muzea s dovybavením o pouţívané technologické celky a zařízení, které budou seznamovat veřejnost s problematikou dobývání loţisek. Jedním z bývalých dolů, který byl přeměněn v muzeum, je Důl Urx v Petřkovicích. Na obr. 39 aţ 40 jsou fotografie z uvedené lokality. 42

43 Obr. 39 Hornické muzeum v areálu bývalého Dolu Urx Obr. 40 Hornické muzeum bývalá kantýna Dolu Urx 43

44 Ponechání bývalých dolů jako čerpací jámy Bezpečnost v oblasti čerpání vody v lokalitách s ukončenou hlubinnou těţbou je zajišťována pomocí čerpadel umístěných v jámách Fučík 5 (Ţofie) a Jeremenko (Odra). Tyto jámy jsou vzhledem k potřebám čerpání vody udrţovány v činnosti i po ukončení těţby. Na Obr. 41 je znázorněna čerpací jáma Fučík 5 a na Obr. 42 pak vodní jáma Jeremenko. Obr. 41 Čerpací jáma Fučík 5 Obr. 42 Vodní jáma Jeremenko 44

45 Změny terénů po hornické činnosti Hornickou činností byly výrazně ovlivněny terény v dobývacích prostorách činných dolů. Příkladem změn jsou vzniklé haldy. Na obr. 43 je znázorněna halda bývalého Dolu Petr Bezruč halda Ema, včetně hořících poloh. Na obrázku 44 je pohled z haldy Ema na Ostravu, vrchol haldy je cílem řady turistických výstupů. Obr. 43 Halda Ema včetně hořících poloh Obr. 44 Halda Ema s výhledem na Ostravu 45