II. Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2010

Transkript

1 II. Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2010 červen

2 O B S A H 1 ÚVOD 3 2 STAV ÚRAZOVOSTI A NEHODOVOSTI Celková úrazovost Smrtelná úrazovost Přehled smrtelných úrazů v roce Vývoj počtu smrtelných úrazů od roku 2000 do roku Přehled smrtelných pracovních úrazů podle zdrojů Přehled smrtelných úrazů podle příčin Mimořádné události 12 3 ČINNOST STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY V OBLASTI VRCHNÍHO DOZORU NAD BEZPEČNOSTÍ PRÁCE A PROVOZU Kontrolní a inspekční činnost Českého báňského úřadu Kontrolní a inspekční činnost obvodních báňských úřadů Správní činnost státní báňské správy Legislativní činnost Českého báňského úřadu Výzkum a vývoj 21 4 RIZIKA A PROBLÉMY HORNICTVÍ Hlavní rizika hornické práce Zajištění bezpečnosti při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí BOZP v dozorovaných organizacích a zaměření kontrolní činnosti orgánů státní báňské správy Provoz strojních zařízení Problémy hornické činnosti 27 5 SOUTĚŽ ZA BEZPEČNOST V HORNICTVÍ ZLATÝ PERMON 28 6 OPATŘENÍ STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY 28 7 ZÁVĚR 29 2

3 1. ÚVOD Usnesením vlády České republiky č. 908 ze dne 14. prosince 2010, o Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2011 a o Přehledu námětů pro Plán nelegislativních úkolů vlády na 2. pololetí 2011, bylo uloţeno předsedovi Českému báňskému úřadu zpracovat a předloţit vládě České republiky Zprávu o stavu bezpečnosti v hornictví za rok Termín předloţení zprávy k informaci vládě byl stanoven do Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví (dále jen Zpráva ) hodnotí stav bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu v organizacích, které ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 61/1988 Sb. ), vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a v organizacích, které nakládají s výbušninami. Zpráva stručně hodnotí i výkon vrchního dozoru nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. Těţba nerostných surovin nebo výstavba podzemních děl přináší zvýšené riziko ohroţení lidského zdraví. Zásah do horninového prostředí je zpravidla vţdy provázen narušením jeho stability či rovnováhy a proto hornictví vţdy bylo, je a patrně i zůstane do budoucna rizikové povolání. Přes intenzívní rozvoj báňské techniky v posledních letech, zejména na základě nových vědeckých poznatků o chování horninového prostředí, je hornické podnikání kaţdým rokem provázeno řadou provozních nehod a havárií. Připomeňme si například velká důlní neštěstí ve světě, která se stala v roce Dne došlo k největšímu důlnímu neštěstí v USA za posledních 25 let v důsledku výbuch poţárních plynů na uhelném dole v Západní Virginii, okr. Raleigt. Nehoda si vyţádala 29 obětí. V Rusku, oblasti Raspadskaja, došlo dne k výbuchu metanu. Při neštěstí zahynulo 90 horníků. Velmi zajímavá mimořádná událost se šťastným koncem, nastala na severu Chile na zlatoměděnném dole severně od Copiapó. Dne 8. srpna došlo ke zhroucení důlní jámy uvedeného dolu a k zavalení 33 horníků, kteří v zasypaném dole vydrţeli 70 dní. Horníci byli uvězněni přibliţně 700 metrů hluboko a asi 5 km od vchodu do dolu. S pomocí záchranné kapsle bylo všech 33 horníků zachráněno. V závěru roku 2010 ( ) se stalo důlní neštěstí v novozélandském černouhelném dole Pike River, kdy následkem exploze zahynulo 29 horníků. V důsledku celkově nepříznivého sloţení ovzduší v dole, nebyly záchranářské týmy vpuštěny do ohroţeného prostoru. Následné 3 exploze v dole zcela pohřbily naději na záchranu horníků a dne byl důl uzavřen ocelovými poklopy. Proto orgány státní báňské správy České republiky věnují trvale zvýšenou pozornost analýze příčin a následků všech mimořádných událostí v českém hornictví, vč. stanovení opatření proti jejich opakování. Zpráva je zpracována Českým báňským úřadem (dále jen ČBÚ ) ve smyslu 40 odst. 6 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb. a navazuje na hodnocení stavu bezpečnosti v hornictví v roce Výsledky roku 2010 porovnává s výsledky dosaţenými za období posledních jedenáct let. 2. STAV ÚRAZOVOSTI A NEHODOVOSTI 2.1 Celková úrazovost Usnesení Rady Evropské unie ze dne 25. června 2007, o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci ( ), stanovilo v zemích Evropské unie sníţit celkovou míru výskytu pracovních úrazů o 25 % do roku 2012 ve srovnání s rokem V rámci České republiky byl cíl sníţení výskytu pracovních úrazů o 25 % na kaţdých pracovníků zapracován do Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České 3

4 republiky, kterou schválila vláda České republiky svým usnesením č. 920 ze dne 23. července Konkrétní opatření ke splnění tohoto cíle jsou mj. stanovena v Národním akčním programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období , schváleném na 28. zasedání Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne Pro ČBÚ jsou zdrojem souhrnných informací ke sledování počtu pracovních úrazů pravidelná měsíční hlášení obvodních báňských úřadů (dále jen OBÚ ). Podkladem jsou záznamy o úrazech zasílané dozorovanými organizacemi příslušnému OBÚ v souladu s nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu (dále jen nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ). Vývoj úrazovosti v hornictví v České republice v letech 2006 aţ 2010, sledovaný prostřednictvím míry výskytu úrazů na pracovníků, dokumentuje tabulka č Počet pracovníků zaměstnaných při těţbě nerostných surovin je převzat z příslušných údajů Českého statistického úřadu (OKEČ/CZ-NACE těţba nerostných surovin, průměrný počet nemocensky pojištěných). Míra výskytu pracovních úrazů při těţbě nerostných surovin v roce 2010 dosáhla hodnoty 2060 úrazů na nemocensky pojištěných pracovníků. Ve srovnání se stavem za rok 2006 to představuje pokles o 33,6 %. V roce 2010 tak byl učiněn další výrazný krok vpřed v plnění cílového stavu stanoveného Radou Evropské unie, a to sníţení míry výskytu úrazů o 25 % do roku 2012 ve srovnání s rokem

5 Tabulka č. 2.1 Míra výskytu pracovních úrazů 01-12/2010 (dle počtu nemocensky pojištěných) Přehled míry výskytu úrazů (četnost) na pracovníků Úrazy celkem (pracovní neschopnost PN více neţ 3 dny) Z toho úrazy při těţbě nerostných surovin Rok Rok Index rok Index Rok Index Rok Rok Index / / / /2006 (změna v %) (změna v %) (změna v %) (změna v %) ledenprosinec , , , , , , , ,8 Smrtelné úrazy celkem , ,0 7 40, ,0 Z toho smrtelné úrazy při těţbě nerostných surovin Ostatní úrazy (PN více neţ 3 dny) celkem Z toho ostatní úrazy (PN více neţ 3 dny) při těţbě nerostných surovin , ,0 7 40, , , , , , , , , ,1 Průměrný počet nemocensky pojištěných dle OKEĆ (ČSÚ) - těţba nerostných surovin Míra výskytu úrazů (PN více než 3 dny) při těžbě nerostných surovin Míra výskytu smrtelných úrazů při těţbě nerostných surovin , , , * -6,3 3102,3 2728,8-12,0 2432,3-21,6 2279,4-26,5 3102,3 2060,1-33,6 13,0 14,6 12,4 28,2 116,7 19,4 49,3 13,0 11,1-14,7 Míra výskytu ostatních úrazů (PN více neţ 3 dny) bez smrtelných při těţbě 3089,3 2714,2-12,1 2404,1-22,2 2260,0-26,8 3089,3 2040,6-33,9 nerostných surovin Poznámka:* Český statistický úřad dosud nová data o počtu nemocensky pojištěných v roce 2010 nezveřejnil. 5

6 Absolutní počet všech úrazů v roce 2010 byl nejniţší od počátku sledovaného období (viz. graf 2.1). Z tohoto pohledu je proto moţno hodnotit rok 2010, stejně jako předešlý rok 2009, pozitivně. Proti roku 2006 byl v roce 2010 zaznamenán pokles počtu všech úrazů o 38,4 %, z toho úrazů při těţbě nerostných surovin o 37,8 % (proti roku 2009 pokles o 6,7 %), při současném poklesu počtu nemocensky pojištěných pracovníků zaměstnaných při těţbě nerostných surovin o 6,3 %. Přehled o výskytu pracovních úrazů podle skupin činností od roku 2000 přináší graf 2.1. Z něj je patrné, ţe i v roce 2010 bylo zaregistrováno nejvíce pracovních úrazů při hlubinné těţbě černého uhlí (38 % ze všech registrovaných úrazů, v roce 2009 to bylo 44,3 %). Pořadí dle skupin činností je dlouhodobě neměnné. Graf č. 2.1 vývoj počtu všech pracovních úrazů od roku Pracovní úrazy celkem Černé uhlí Hnědé uhlí Ropa, plyn Rudy Ostatní

7 Graf č. 2.2 rozdělení pracovních úrazů v roce 2010 dle činností Pracovní úrazy celkem v roce Uhlí-důl Uhlí - povrch rudy Nerudy - důl Nerudy - povrch Ropa, plyn HČ, ostatní ČPHZ důl ČPHZ povrch Výbušniny Celkem 815 Rozdělení výskytu úrazů v roce 2010 dle činností ukazuje graf č Z něj jednoznačně vyplývají tři druhy činností, a to hlubinná těţba černého uhlí, povrchové dobývání hnědého uhlí a povrchové dobývání nerudných surovin, které podle počtu pracovních úrazů představují nejrizikovější činnosti spadající pod vrchní dozor státní báňské správy. Graf č. 2.3 procentuální rozdělení zdrojů pracovních úrazů (%) Zdroje pracovních úrazů mimo smrtelných 50,0 43,1 40,0 32,4 30,0 20,0 10,0 0,0 2,0 6,5 4,1 6,1 0,9 3,2 0,4 0,9 0,4 I II III IV V VI VII VIII IX X XI 7

8 Legenda zdrojů pracovních úrazů: I II III IV V VI VII VIII IX X XI dopravní prostředek stroje a zařízení přenosná nebo mobilní materiál, břemena, předměty (pád, přiraţení, odlétnutí, náraz, zavalení) pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí nástroj, přístroj, nářadí průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele horké látky a předměty, oheň a výbušniny stroje a zařízení stabilní lidé, zvířata nebo přírodní ţivly elektrická energie jiný, blíţe nespecifikovaný zdroj Graf č. 2.4 procentuální rozdělení příčin pracovních úrazů (%) Příčiny pracovních úrazů mimo smrtelných 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 32,4 35,2 16,6 9,8 2,7 2,6 0, Legenda příčin pracovních úrazů: 1 pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu 2 pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika 3 pro závady na pracovišti 4 pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance, včetně osobních ochranných pracovních prostředků 5 pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele 6 pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele 7 pro jiný, blíţe nespecifikovaný důvod 8

9 Statistické vyhodnocení rozdělení zdrojů a příčin všech pracovních úrazů, mimo smrtelných, podle třídění ve smyslu nařízení vlády č. 494/2001 Sb. přináší výše uvedené grafy č. 2.3 a č Největší podíl tvoří ve zdrojích pracovních úrazů (viz graf. č. 2.3), stejně jako v roce 2009, III - Materiál, břemena, předměty 43,1 % z celkového počtu úrazů (v roce ,1 %), následuje IV - Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí 32,4 % z celkového počtu úrazů (v roce ,8 %), a dále II - Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí 6,5 % z celkového počtu úrazů (v roce ,2 %). Uvedené kategorie tak zůstávají nejčastějšími zdroji úrazů stejně jako v roce Nejčastější příčinou pracovních úrazů (viz graf. č. 2.4) jsou 6 - Nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele 35,2 % z celkového počtu úrazů (v roce ,3 %), následuje 2 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 32,4 % z celkového počtu úrazů (v roce ,5 %), dále 7 Jiný blíţe nespecifikovaný důvod 16,6 % (v roce ,9 %) a 5 Porušení pracovní kázně postiţeným 9,8 % (v roce ,4 %). Zastoupení i pořadí čtyř nejčastějších příčin je shodné s rokem Smrtelná úrazovost V průběhu roku 2010 došlo při činnostech podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy celkem k 5 smrtelným pracovním úrazům. Ve srovnání s rokem 2009 se jedná o pokles o 2 případy Přehled smrtelných úrazů v roce 2010 Tabulka č. 2.2 smrtelné pracovní úrazy v roce 2010 Datum Organizace Příčina TRIMAX, a.s. Postiţený byl zachycen a přejet kolovým nakladačem VOLVO při odtěţování rubaniny z raţené části štoly 1c Tunelu I VMO Dobrovského B, C v Brně činnost prováděná hornickým způsobem ALPEX PBG, Důl Karviná, závod ČSA OKD, a. s., Důl Darkov, závod DOBET, spol. s r.o., Lom Krásný les, Krásná Řásnice OKD, a. s., Důl Darkov, závod 3 Kombajnér vtaţen pod dobývací kombajn při vyuhlovací jízdě v porubu těţba černého uhlí, důl V dlouhém důlním díle v době údrţby strojního zařízení, došlo k závalu čelby, po němţ došlo k hromadnému úrazu 5 zaměstnanců dodavatelské organizace POLCARBO, s.r.o., z toho byli 4 zaměstnanci zraněni těţce a 1 zaměstnanec utrpěl smrtelné zranění těţba černého uhlí, důl. Při odtěţování čediče z rozvalu na 2. etáţi lomu, došlo při odjezdu plně naloţeného nákladního vozu typu Belaz od nakládacího stroje, k převrácení na levý bok do prohlubně zaplněné vodou, při němţ došlo ke smrtelnému zranění řidiče nákladního vozu utonutím těţba nerostných surovin. Následkem důlního otřesu o síle 6,6.105 J s následnou devastací kříţe chodeb, byli zasaţeni 2 zaměstnanci organizace. Jeden byl zraněn smrtelně a druhý vyvázl bez zranění. Chodba byla poškozena v délce cca 15 m vyzvednutím počvy o cca 1,5 m a zúţením profilu díla těţba černého uhlí, důl. 9

10 Smrtelné úrazy Vývoj počtu smrtelných úrazů podle činností od roku 2000 do roku 2010 Tabulka č. 2.3 vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech podle činností Ukazatel Černé uhlí Hnědé uhlí Rudy Ostatní Celkem Graf č Smrtelné pracovní úrazy v letech podle činností Černé uhlí Hnědé uhlí Rudy Ostatní Celkem Z celkového počtu 5 smrtelných pracovních úrazů došlo k 3 úrazům při dobývání černého uhlí, k 1 smrtelnému úrazu při dobývání nerudných surovin povrchovým způsobem a 1 smrtelnému úrazu při činnosti prováděné hornickým způsobem. V roce 2010 byl shodný počet smrtelných úrazů při hlubinné těţbě černého uhlí jako v roce Při povrchové těţbě hnědého uhlí nebyl, obdobně jako v roce 2009, registrován ţádný smrtelný úraz, viz graf č Tabulka č smrtelná úrazovost ve vztahu k odbytové těţbě černého uhlí a počtu pracovníků v této činnosti v letech Rok Těţba (mil. tun) 14,9 15,1 14,4 13,6 13,3 13,2 14,3 12,9 12,7 11,0 11,6 Počet pracovníků Počet smrtelných úrazů

11 V meziročním srovnání vzrostla těţba černého uhlí o cca 5,5 % a počet pracovníků při těţbě černého uhlí klesl o cca 1,3 % proti roku Stejně jako v roce 2009, bylo opakovaně dosaţeno vůbec nejlepšího výsledku v počtu smrtelných úrazů při této činnosti od počátku sledování (zopakování výsledku z roku 2006). Zde musíme kladně ocenit kroky příslušné těţební organizace při dobývání černého uhlí, která vloţila v uplynulých dvou letech značné finanční prostředky do obnovy technologií, inovací, osobních ochranných a pracovních prostředků, indikační a detekční techniky. Tyto investice měly jistě výrazný dopad do bezpečnosti práce a provozu. Tabulka č smrtelná úrazovost ve vztahu k odbytové těţbě hnědého uhlí a počtu pracovníků v této činnosti v letech Rok Těţba (mil. tun) 46,7 47,9 45,4 46,2 44,5 44,6 44,9 45,7 43,4 41,4 40,1 Počet pracovníků Počet smrtelných úrazů Při povrchové těţbě hnědého uhlí v roce 2010, obdobně jako v roce 2009, nebyl registrován jiţ podruhé v historii sledování ţádný smrtelný úraz. V roce 2010 poklesla výše těţby hnědého uhlí o cca 3 % proti roku Současně se meziročně sníţil počet pracovníků při těţbě hnědého uhlí o 7,3 %. Tabulka č počet smrtelných pracovních úrazů na 1 mil. tun vytěţeného uhlí Rok Černé uhlí 0,27 0,66 0,62 1,03 1,05 0,45 0,21 0,31 0,55 0,27 0,26 Hnědé uhlí 0,09 0,04 0,02 0,02 0,13 0,02 0,02 0,03 0, Tabulka č počet smrtelných pracovních úrazů na 1000 pracovníků Rok Černé uhlí 0,168 0,437 0,408 0,622 0,648 0,289 0,147 0,214 0,389 0,185 0,187 Hnědé uhlí 0,247 0,127 0,075 0,082 0,505 0,087 0,091 0,094 0, Přehled smrtelných pracovních úrazů podle zdrojů Srovnání smrtelných pracovních úrazů podle jejich zdrojů je provedeno za období let Vychází z nařízení vlády České republiky č. 494/2001 Sb., které ve své příloze v části D definuje zdroje úrazů. Tabulka č přehled smrtelných úrazů podle zdrojů v letech Zdroj I. Dopravní prostředek II. Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí III. Materiál, břemena, předměty (pád, přiraţení, náraz, zavalení, odlétnutí) IV. Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí V. Nástroj, přístroj, nářadí VI. Průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele

12 VII. Horké látky a předměty, oheň a výbušniny VIII. Stroje hnací, pomocné, obráběcí, pracovní IX. Lidé, zvířata nebo přírodní ţivly X. Jiný blíţe nespecifikovaný zdroj C e l k e m Z tabulky č. 2.8 vyplývá, ţe nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 byla skupina I Dopravní prostředek (2 smrtelné úrazy, 1 x povrch, 1 x v podzemí), dále skupina II kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí (1 smrtelný úraz v dole), dále skupina III - Materiál, břemena, předměty (1 smrtelný úraz v dole). U jednoho smrtelného úrazu byl určen jako zdroj úrazu IX - Přírodní ţivly (1 x důl - důlní otřes) Přehled smrtelných úrazů podle příčin Tabulka č přehled smrtelných úrazů podle příčin v letech Příčina Pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu Pro špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Pro závady na pracovišti Pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně OOPP Pro porušení pracovní kázně postiţeným Pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele Pro jiný, blíţe nespecifikovaný důvod Celkem OBÚ důsledně zjišťují příčiny kaţdého smrtelného úrazu šetřením přímo na místě bezprostředně po ohlášení události. Zatřídění smrtelných úrazů z hlediska jejich příčin bylo provedeno na základě výsledků těchto šetření (viz. tabulka 2.9). Na základě šetření OBÚ bylo za příčinu označeno 5 - Porušení pracovní kázně postiţeným (1 případ), 6 - Nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele (2 případy), 3 - pro závady na pracovišti (1 případ), 7 - pro jiný, blíţe nespecifikovatelný důvod (1 případ). Spolehlivé určení zdrojů a příčin smrtelných úrazů nutně předchází následnému správnému stanovení potřebných příslušných nápravných opatření, směřujících proti opakování či předcházení podobných událostí. Opatření jsou nařizována orgány státní báňské správy v souladu s příslušnými právními předpisy, podle konkrétní situace, která byla zjištěna během šetření. 2.3 Mimořádné události Přehled vybraných závaţných mimořádných událostí, které podléhají ohlašovací povinnosti orgánům státní báňské správy, je uveden v tabulce č Tabulka současně přináší porovnání počtu mimořádných událostí s obdobím od roku

13 Tabulka č přehled vybraných závaţných mimořádných událostí, které podléhají ohlašovací povinnosti orgánům státní báňské správy Mimořádné události / rok Poţáry v dole i na povrchu Zaplynování důlních děl Průtrţe hornin, uhlí a plynů Zapálení a výbuchy CH 4 a uhelného prachu Důlní otřesy Závaly a skluzy zemin (sesuvy) vč. průvalů vod a bahnin Nehody na strojním a elektrickém zařízení, včetně zařízení svislé dopravy Mimořádné události při nakládání s výbušninami (včetně vloupání a krádeţí) Ostatní závaţné události Celkem Proti roku 2009 došlo z pohledu počtu nahlášených mimořádných událostí k nárůstu o 2 případy. Byl tak zaznamenán čtvrtý nejlepší výsledek po dobu sledování (v roce , v roce ohlášených mimořádných událostí). V hodnoceném roce 2010 bylo zaznamenáno 8 hlášených událostí v souvislosti se zvýšenou koncentrací CO v porubech důlních děl. Z dalších závaţných nehod je nutno připomenout důlní otřesy při hlubinném dobývání černého uhlí, kdy došlo k 1 smrtelnému, 1 závaţnému a 3 ostatním pracovním úrazům. Z nehod vzniklých při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí je třeba zmínit např. vznik závalu s následným propadem povrchu, kdy došlo k náhlému uvolnění nadloţních vrstev tunelu a k zavalení pásového rýpadla a obsluhy stroje. Při této mimořádné události nedošlo ke zranění zaměstnance. Mimořádné události se nevyhnuly ani odvětví povrchového dobývání surovin. Jednalo se např. o 2 skluzy zemin. Šest mimořádných událostí bylo zaznamenáno při nakládání s výbušninami na povrchu. Tabulka č vývoj počtu důlních otřesů a počtu smrtelných úrazů při důlních otřesech v letech v ostravsko karvinském revíru Ukazatel Počet důlních otřesů Počet smrtelných úrazů

14 3. ČINNOST STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY V OBLASTI VRCHNÍHO DOZORU NAD BEZPEČNOSTÍ PRÁCE A PROVOZU Působnost orgánů státní báňské správy je dána především zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen horní zákon ), zákonem č. 61/1988 Sb. a od roku 2009 i zákonem č. 157/2009 Sb. o nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů (dále jen zákon č. 157/2009 Sb. ). Orgány státní báňské správy (ČBÚ v Praze a OBÚ v Brně, Kladně, Liberci, Mostě, Ostravě, Plzni, Sokolově a Trutnově) vykonávaly v roce 2010 vrchní dozor: a) nad dodrţováním horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a vyuţívání loţisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodrţováním horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, poţární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. Dále nově od roku 2009 plní úkoly vyplývající pro ně mj. ze zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů. ČBÚ ve smyslu ustanovení 40 zákona č. 61/1988 Sb. plní úkoly vrchního dozoru státní báňské správy. Kromě výkonu vlastního dozoru v organizacích, kontroluje a koordinuje činnost OBÚ a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím. ČBÚ mj. povoluje předávání a nabývání výbušnin, vývoz nebo dovoz výbušnin a tranzit výbušnin přes území České republiky a plní další úkoly stanovené především zákonem č. 61/1988 Sb. OBÚ podle ustanovení 41 zákona č. 61/1988 Sb. provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a vyuţívání loţisek nerostů, bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a jiných, obecně závazných právních předpisů. Dále např. stanovují dobývací prostory a povolují otvírku, přípravu a dobývání loţisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů. Plní i další úkoly stanovené zejména zákonem č. 61/1988 Sb. Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává ČBÚ ústředními báňskými inspektory a OBÚ obvodními báňskými inspektory. Prioritním úkolem pro orgány státní báňské správy v oblasti kontroly dodrţování opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při kontrolní činnosti zůstává omezování počtu pracovních úrazů, závaţných provozních nehod a havárií v hornictví a jejich předcházení. Dlouhodobým cílem je v souladu s plány Evropské unie sníţit úrazovost minimálně o 25 % do roku 2012 ve srovnání se stavem v roce K dosaţení sníţení úrazovosti v souladu s plány Evropské unie by měla přispět i realizovaná opatření v prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod a v oblasti směřování kontrolní činnosti. Proto v zájmu zlepšení průběhu šetření mimořádných událostí vydal předseda ČBÚ v roce 2009 Opatření předsedy ČBÚ č. 6/2009, kterým se stanovuje postup při prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod v organizacích podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy. Tento interní akt státní báňské správy nahradil původně platný vnitřní předpis z roku Nově se tak určují konkrétní procesní postupy vyšetřování příčin, průběhu a následků mimořádných událostí. Mimo jiţ výše uvedené Opatření předsedy ČBÚ č. 6/2009, to bylo vydání např. Opatření předsedy ČBÚ č. 8/2009, kterým se stanovují nezbytná technická, organizační a legislativní opatření státní báňské správy ke sníţení pracovní úrazovosti o 25 % do roku 2012 ve srovnání se stavem v roce 2006 v organizacích, které podléhají vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy. Na zpřísnění bezpečnostních předpisů k zajištění 14

15 bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu byla zaměřena i část legislativní činnosti ČBÚ v roce 2010 viz kapitola Kontrolní a inspekční činnost ČBÚ ČBÚ vykonává svoji inspekční a kontrolní činnost formou inspekcí, generálních prověrek, nebo neohlášených či namátkových kontrol prostřednictvím ústředních báňských inspektorů. Generální prověrky provádí ČBÚ ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy, zejména s orgány kontroly veřejného zdraví, zástupci odborových svazů a specialisty z odborných organizací. Účelem generálních prověrek je komplexní zhodnocení dodrţování příslušných právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP ). Současně ČBÚ přitom zjišťoval, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, zákona o hornické činnosti a předpisů vydaných na jejich základě. Generální prověrky byly zaměřeny na komplexní kontrolu příslušné organizace, kdy v průběhu 1-2 týdnů je prověřen stav BOZP odbornými skupinami vedenými ústředními báňskými inspektory a dále za účasti pracovníků příslušného OBÚ, odborových svazů, externích odborníků a kontrolních orgánů ochrany veřejného zdraví, se zaměřením na stanovené oblasti. Základní náplní činnosti odborných skupin je: - organizace a řízení BOZP, šetření pracovních úrazů, hodnocení rizik, - plnění podmínek z povolení činnosti nebo stanovení dobývacího prostoru, vedení důlních děl a lomů, - větrání a klimatizace v dole, - strojní zařízení, vertikální a horizontální doprava, - elektrická a energetická zařízení, - trhací práce a nakládání s výbušninami, - důlně měřická a geologická dokumentace, - báňská záchranná sluţba, inspekční sluţba, havarijní plán, prevence proti poţárům, výbuchům, průvalům vod, otřesům, průtrţím atd., - úpravnictví nerostných surovin. Podle Plánu řídící, kontrolní a legislativní činnosti (hlavní úkoly) ČBÚ na rok 2010 byly v roce 2010 provedeny čtyři generální prověrky v následujících organizacích: OKD, a. s., Důl ČSM, závod Sever, Severočeské doly, a. s., Doly Bílina, Sedlecký kaolín, a. s., Sklopísek Střeleč, a. s. Výběr organizace pro konání generální prověrky byl dán zejména rizikovostí provozu, popřípadě i negativním vývojem BOZP organizace v předchozím roce. Všechny generální prověrky byly provedeny v plánovaném rozsahu a termínu a jejich výsledky byly bezodkladně projednány s vedením kontrolovaných organizací. Na základě zjištěných nedostatků ČBÚ následně stanovil termínované opatření k jejich odstranění. Plnění opatření ve stanovených termínech bylo následně kontrolováno. Český báňský úřad dále prováděl kontrolní činnost v dozorovaných organizacích formou specializovaných inspekčních prohlídek, a to jednak dle plánu hlavních úkolů, nebo formou neohlášených kontrol. Kontroly zaměřené na vybranou část činnosti kontrolované organizace, a to zejména s ohledem na četnost mimořádných událostí a pracovních úrazů, proběhly v oblasti: důlní větrání a vedení dokumentace (1 organizace), bezpečnost provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení tlakových, zdvihacích, plynových a elektrických při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (2 organizace), plnění poţadavků na bezpečný výrobek (1 organizace), 15

16 kontrola havarijního plánu (2 organizace), kontrola dodrţování ochrany proti výbuchu prachu (2 organizace), kontrola dodrţování novelizovaných ustanovení vyhl. č. 22/1989 Sb. (3 organizace), plnění plánu otvírky přípravy a dobývání výhradního loţiska (1 organizace), plnění opatření proti vzniku důlních poţárů (1 organizace), evidence a registrace pracovních úrazů (1 organizace), výkon důlně-měřické činnosti (2 organizace), kontrola úloţiště radioaktivních odpadů (1 organizace), plnění opatření proti vzniku výbuchu uhelného prachu na úpravně (2 organizace), kontrola dodrţování ustanovení vyhl. č. 51/1989 Sb. při úpravě nerostů (2 organizace), poţadavky na zajištění BOZP při likvidaci ropoplynových vrtů (1 organizace), protiotřesová prevence na černouhelném dole (1 organizace), kontrola činnosti prováděné hornickým způsobem (6 organizací), plnění zákonných povinností stanovených při předávání výbušnin do ciziny, z ciziny nebo k tranzitu výbušnin přes území ČR (2 organizace), plnění opatření stanovených v rámci generální prověrky (2 organizace), nakládání s výbušninami na povrchu (2 organizace), nakládání s výbušninami v podzemí (1 organizace), vedení geologické dokumentace (3 organizace), kontrola na tvorbu a uţití rezerv (3 organizace), K odstranění zjištěných závad a nedostatků je zpravidla bezprostředně po provedených specializovaných inspekčních prohlídkách vydáván závazný příkaz ústředního báňského inspektora. 3.2 Kontrolní a inspekční činnost OBÚ OBÚ vykonávaly svou kontrolní a inspekční činnost především prostřednictvím komplexních prověrek v dozorovaných organizacích (celkem 30 za rok 2010, v roce 2009 celkem 40) a dále jednotlivými kontrolními prohlídkami příslušnými obvodními báňskými inspektory. Celkem bylo v roce 2010 při inspekční a kontrolní činnosti odpracováno báňskými inspektory 6501 inspekčních směn, z toho největší počet 2461 inspekčních směn byla provedena při těţbě nerostných surovin mimo uhlí na povrchu, dále 1449 inspekčních směn při hlubinném dobývání uhlí a 607 inspekčních směn při povrchovém dobývání uhlí a 1984 inspekčních směn ostatních. Dalším kriteriem je dělení dle rozloţení v průběhu dne, v ranní směně se uskutečnilo celkem 5691 inspekčních směn, v odpolední směně 609 inspekčních směn a 65 inspekčních směn v noční směně, v nepracovní dny proběhlo 136 inspekčních směn. V průběhu roku 2010 udělily orgány státní báňské správy při výkonu vrchního dozoru pokuty v celkové výši Kč za správní delikty. Z toho bylo uloţeno 618 blokových pokut v celkové výši Kč. Nejvíce blokových pokut 200, v celkové výši Kč, bylo uděleno při dobývání nerudných surovin povrchovým způsobem, dále pak 192 blokových pokut v celkové výši Kč při hlubinném dobývání uhlí, 78 blokových pokut v celkové výši Kč, při povrchovém dobývání, 60 pokut v celkové výši Kč při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 44 pokut v celkové výši Kč při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, 16 pokut v celkové výši Kč při výrobě a pouţívání výbušnin a 28 pokut v celkové výši Kč při ostatních činnostech dozorovaných orgány státní báňské správy. Ve správním řízení bylo uloţeno celkem 29 pokut právnickým a podnikajícím fyzickým osobám v celkové výši Kč. Ve správním řízení s právnickými osobami bylo uloţeno celkem 19 pokut v celkové výši Kč, z toho nejvíce pokut bylo uloţeno při činnosti prováděné hornickým způsobem a to celkem 7 pokut v celkové výši Kč, při dobývání nerudných surovin povrchovým způsobem 5 pokut v celkové výši Kč, při hlubinném dobývání uhlí 3 pokuty v celkové výši Kč a 4 pokuty v celkové výši Kč při ostatních činnostech 16

17 dozorovaných orgány státní báňské správy. Ve správním řízení s podnikajícími fyzickými osobami bylo uloţeno celkem 10 pokut v celkové výši Kč, z toho 4 pokuty při dobývání nerudných surovin v celkové výši Kč, 3 pokuty v celkové výši Kč při hlubinném dobývání uhlí a 3 pokuty v celkové výši Kč při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. V souladu s 42 zákona č. 61/1988 Sb. bylo vydáno v roce 2010 báňskými inspektory celkem 46 závazných příkazů k zastavení provozu organizace nebo její části. Nejčastějším důvodem zastavení provozu byly zjištěné závady na strojním zařízení, a to ve 27 případech. Tabulka č. 3.1 přehled o činnosti OBÚ v letech Inspekční činnost Pokuty ve správním řízení Zastavená Blokové pokuty (Kč) OBÚ (inspekční směny) (Kč) pracoviště Brno Kladno Liberec Most Ostrava Plzeň Příbram Sokolov Trutnov Celkem Z tabulky č. 3.1 je patrné, ţe výrazné rozdíly mezi jednotlivými OBÚ jsou dány především velikostí územního obvodu a rozdílným počtem dozorovaných organizací, počtem obvodních báňských inspektorů a odlišností v provozovaných činnostech dozorovaných organizací. Následující tabulka č. 3.2 přináší rozdělení udělených sankcí dozorovaným organizacím podle charakteru provozované činnosti. Tabulka č rozdělení udělených sankcí podle charakteru provozované činnosti Hornická činnost Činnost prováděná hornickým uhlí nerudy ropa způsobem hlubina lomy Rudy hlubina lomy plyn ostatní hlubina lomy Výroba a používání výbušnin Celkem Pokuty celkem Blokové pokuty (počet) Blokové pokuty (částka) Pokuty ve správním řízení organizace (počet) Pokuty ve správním řízení organizace (částka) Pokuty ve správním řízení pracovníci (počet) Pokuty ve správním řízení pracovníci (částka) Zastaveno pracovišť celkem

18 Tabulka č souhrnný přehled o počtu inspekční činnosti, zastavených pracovištích a o udělených pokutách orgány státní báňské správy za období Rok Inspekční směny Zastavená Celkem Neohlášené pracoviště Blokové Pokuty Ve správním řízení Celkem Správní činnost SBS V roce 2010 bylo v České republice nově evidováno 41 podzemních objektů. K je v České republice evidováno 558 podzemních objektů s celkovou délkou metrů. Báňské záchranné stanice provedly dosud 621 prohlídek a obvodní báňské úřady 130 inspekcí. Počet dosud neevidovaných podzemních objektů se odhaduje na cca 100. Za jednu z priorit povaţuje ČBÚ i nadále oblast nakládání s výbušninami a výbušnými předměty, vč. vydávání povolení k předávání, nabývání, dovozu, vývozu a tranzitu výbušnin v civilním sektoru. V této souvislosti OBÚ vydaly 30 povolení k převzetí a předání výbušnin a ČBÚ vydal 19 povolení k vývozu výbušnin do ciziny, 6 povolení k dovozu z ciziny a 12 povolení pro tranzit výbušnin přes území ČR. V rámci správní činnosti zajišťovala SBS v roce 2010 úkoly vyplývající z horního zákona a zákona č. 61/1988 Sb. a dalších obecně závazných předpisů. Zejména zajišťovala povolovací činnost, v rámci které vydala např. následující rozhodnutí ve správním řízení: 190 povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních loţisek nebo jejich částí, 16 povolení k těţbě loţisek nevyhrazených nerostů, 135 povolení k likvidaci či zajištění hlavních důlních děl a lomů, 9 povolení ke zvláštním zásahům do zemské kůry, 72 povolení trhacích prací malého rozsahu, 53 povolení trhacích prací velkého rozsahu, 17 povolení pro ohňostroje, 12 povolení související s umístěním, stavbou, uţíváním nebo zrušením skladu výbušnin, 11 stanovení dobývacích prostorů, 5 zrušení a 119 změn dobývacích prostorů, 60 povolení k čerpání rezerv finančních prostředků na sanace a rekultivace. V roce 2010 bylo orgány státní báňské správy vydáno mj stanovisek, podle ustanovení 19 horního zákona umísťování staveb a zařízení v chráněném loţiskovém území a dalších stanovisek souvisejících s územním plánem, stavebním povolením apod. V průběhu roku zaevidovaly OBÚ celkem ohlášení o provádění nebo přerušení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. ČBÚ v rámci své činnosti mj. vydal 15 výjimek z bezpečnostních předpisů a posoudil 364 návrhů zákonů, vyhlášek a ostatních právních předpisů jiných resortů státní správy. 18

19 Na základě zákona č. 61/1988 Sb. orgány SBS v roce 2010 posuzovaly předpoklady k získání oprávnění k hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. Jen za rok 2010 bylo vydáno 413 takových oprávnění. V tomto počtu jsou zahrnuta i oprávnění, které organizace nově získaly po ukončení platnosti předchozího. Celkem orgány státní báňské správy k dozorovaly organizaci, z toho: 591 organizace s oprávněním k těţbě, 169 organizace specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na raţení štol a tunelů, jakoţ i na vytváření podzemních prostor o objemu větším neţ 300 m 3 horniny, 123 organizací, které se specializují na vyhledávání a průzkum loţisek, 57 organizací, které vlastní oprávnění a specializují se na výkon trhacích prací, 17 organizací, které vyrábějí výbušniny. V ostatních případech se jednalo o organizace vykonávající další činnosti stanovené v 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., např. projekční činnost, nebo o organizace s vydaným oprávněním podle jiných právních předpisů, zejména pro revizní činnost na vyhrazených technických zařízeních. Do celkového počtu jsou zahrnuty i organizace vlastnící oprávnění, ale dočasně jej nevyuţívající. V roce 2010 orgány SBS rovněţ ověřovaly odbornou způsobilost fyzických osob podle zákona č. 61/1988 Sb. Na základě úspěšně provedených zkoušek vydaly orgány SBS fyzickým osobám následující počet a typ osvědčení: 79 střelmistrovských průkazů, 32 oprávnění k výkonu funkce odpalovače ohňostrojů, 5 oprávnění k výkonu funkce pyrotechnika, 53 osvědčení pro závodního lomu s těţbou do 500 tis. tun, 7 osvědčení pro závodního lomu s těţbou nad 500 tis. tun, 10 osvědčení pro závodního dolu, 2 osvědčení pro hlavní důlní měřiče, 4 osvědčení pro hodnotitele rizik ukládání odpadů, 6 osvědčení pro technické vedoucí odstřelu, 336 osvědčení s jinou báňskou specializací (bezpečnostní technik, projektant, důlní měřič, technický dozor pro vedení důlních nebo podzemních děl), 57 osvědčení revizních techniků, 198 jiných osvědčení odb. způsobilosti (např. důlní měřič, strojník těţního stroje apod.), 129 uznání odborné způsobilosti dle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Osoby - drţitelé osvědčení uvedených odborných způsobilostí podléhají rovněţ tříletému periodickému přezkušování před orgány státní báňské správy. Za rok 2010 bylo takto přezkoušeno 786 osob. Jednou z významných oblastí na úseku BOZP je, na základě uzavřených dohod, spolupráce s odborovými svazy PHGN a Stavba ČR. Obsahem dohod je součinnost orgánů státní báňské správy s odborovými svazy při kontrolní činnosti a při šetření pracovních úrazů a mimořádných událostí. Výsledky spolupráce orgánů státní báňské správy a jednotlivých odborových svazů jsou pravidelně jedenkrát ročně vyhodnocovány. 19

20 3.4 Legislativní činnost ČBÚ V roce 2010 došlo v oblasti horního práva k vydání několika právních předpisů, mj. i zákonů, s dopadem na oblast provádění hornické činnosti, na výbušniny pro civilní pouţití a rovněţ na činnost státní báňské správy. Současně probíhaly také legislativní práce na přípravě dalších právních úprav (ať jiţ zákonných, nebo vyhlášek), jejichţ vydání lze očekávat v roce 2011, popřípadě v letech následujících. Asi nejvýznamnější událostí v oboru horního práva se v r stalo vydání zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní pouţití. Cílem navrhované právní úpravy bylo transponovat do vnitrostátního právního řádu České republiky směrnici Komise 2008/43/ES ze dne 4. dubna 2008, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní pouţití. Zákon byl vyhlášen dne 20. května 2010 s tím, ţe účinnosti nabude tento právní předpis dne 5. dubna Navrţený zákon si - v souladu se směrnicí 2008/43/ES, kterou zavádí do českého právního řádu, a v návaznosti na směrnici 93/15/EHS - klade za cíl zajištění toho, aby právnické a podnikající fyzické osoby v oboru výbušnin měly takový systém sledování výbušnin, který umoţní kdykoliv identifikaci těch, v jejichţ drţení výbušniny jsou. V souladu s usnesením vlády č. 881 ze dne 13. července 2009 pokračovaly v roce 2010 legislativní práce na novele zákona č. 61/1988 Sb. Návrh zákona prošel v r meziresortním připomínkovým řízením a po jeho skončení byl předloţen ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Českého báňského úřadu vládě; návrh dále prošel pracovními komisemi Legislativní rady vlády, poté byl schválen vládou a následně byl postoupen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde byl projednáván jako Sněmovní tisk č. 107 a dále postoupen k dalšímu řízení Senátu. Připravená novela se primárně týká hlavně oblasti podzemních objektů, kromě nich však řeší i některé další otázky, např. otázku poţadavků na báňského projektanta, znalce pro raţbu tunelů a závodního v souvislosti s činností prováděné hornickým způsobem, dále některé otázky spojené s výkonem báňské záchranné sluţby, problematiku výbušnin nebo otázku sankcí. Spolu s návrhem zákona byly zpracovány také dva návrhy souvisejících vyhlášek. První se týká sídel obvodních báňských úřadů, druhý pak pyrotechnických výrobků, kde byla kompetence k udání určena MPO. Ve vztahu k výše uvedené změně zákona byly získány poznatky, které se týkaly skutečnosti, ţe některé podzemní objekty jsou současně i vodními díly ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Je zřejmé, ţe s ohledem na charakter stavby, kterou je vodní dílo, se na tyto objekty vztahuje vyhláška č. 471/2001 Sb., o technicko - bezpečnostním dohledu nad vodními díly, a prohlídky podle 37 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb., jsou prohlídkami duplicitními. Novela s ohledem na tuto skutečnost tyto objekty vylučuje z působnosti zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb., a ponechává je v reţimu vodního zákona. Z dalších získaných poznatků vyplývá potřeba zakotvení tzv. ohlašovací povinnosti, zakotvení práva vstupu báňských inspektorů do podzemních objektů, zpřesnění rozsahu identifikačních údajů a dokumentace, kterou musí poskytovat vlastník, v některých případech zajištění báňské záchranné sluţby, vedení souhrnné evidence těchto objektů orgány státní báňské správy apod. Novela by rovněţ měla přispět k moţnosti objektivně vyhodnotit bezpečnost dosud evidovaných podzemních objektů i nastavit potřebné parametry pro budování nových podzemních objektů. Rovněţ bylo zapotřebí zpřesnit sankční ustanovení. Dne 4. února 2010 byla ve Sbírce zákonů vydána vyhláška č. 35/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Tato vyhláška, která řeší některé důleţité otázky v oblasti elektrotechnického vybavení dolů v souvislosti s důlními otřesy, nabyla účinnosti dnem 1. března Dne 8. března 2011 byla ve Sbírce zákonů vydána vyhláška č. 52/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těţbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při 20

21 práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. a nabývá účinnosti V roce 2010 Český báňský úřad také připravoval celou řadu prováděcích právních předpisů, jejichţ vyhlášení se očekává v r. 2011, popř. v následujících letech. Z vyhlášek připravovaných Českým báňským úřadem v roce 2010 je především třeba zmínit: - návrh novely vyhlášky č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb.; - návrh novely vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 9/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb., a vyhlášky č. 298/2005 Sb.; - návrh novely vyhlášky č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb.; - návrh novely vyhlášky č. 298/2003 Sb., o poţadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. Kromě vlastní legislativní činnosti se Český báňský úřad aktivně účastnil meziresortních připomínkových řízení k návrhům právních předpisů zpracovaných jinými resorty. Dále zástupci Českého báňského úřadu spolupracovali s dalšími správními úřady v rámci různých pracovních skupin na přípravě nových právních předpisů; jednalo se např. o přípravu zákona řešícího problematiku geologického ukládání CO 2 (jehoţ hlavním gestorem je Ministerstvo ţivotního prostředí), nebo o spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva při přípravě jiţ vydaného zákona č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Zmíněný zákon č. 148/2010 Sb. pak mj. upravil i některé otázky spojené s výběrem správních poplatků orgány státní báňské správy. Z dalších předpisů vydaných v r. 2010, které měly přímý dopad na činnost Českého báňského úřadu, je třeba zmínit ještě zákon č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke sníţení administrativní zátěţe podnikatelů; uvedený zákon mění mj. i zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, ţe v zájmu posílení poţadavků na bezpečnost při nakládání s výbušninami při podnikatelské činnosti se zmocňuje stanoviska (podle 23 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.) k ţádosti o vydání koncesované ţivnosti na některé činnosti v oblasti výbušnin. 3.5 Výzkum a vývoj ČBÚ na základě pravidelných analýz a hodnocení stavu bezpečnosti, vývoje úrazovosti a nehodovosti v dozorovaných organizacích a na základě poznatků a podnětů z činnosti OBÚ a ostatních relevantních subjektů se inspiroval pro cílený výzkum v oblasti bezpečnosti práce v hornictví s následným výběrem a zaměřením projektů výzkumu a vývoje v této oblasti. 21