Elektronový transport a oxidativní fosforylace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Elektronový transport a oxidativní fosforylace"

Transkript

1 Elektronový transport a oxidativní fosforylace Mitochondrie Elektronový transport xidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Moto: dpočívající lidské tělo spotřebuje asi 420 kj energie za hodinu, což odpovídá spotřebě 100 W žárovky. 51 Energie se získává elektrochemicky v mitochondriích při napětí 0, 2 V (v el. síti 220 V), ale proud odpovídá 500 Amp, což reprezentuje transmembránový pohyb přibližně 3 x protonů za sekundu. Tento pohyb vede k tvorbě ATP.

2 Mitochondrie Mitochondrie jsou místem eukaryotního oxidačního metabolismu. Mitochondrie obsahují: Pyruvátdehydrogenasu, enzymy citrátového cyklu, enzymy katabolismu mastných kyselin a enzymy, spolu s proteiny, elektronového transportního řetězce a oxidativní fosforylace. 52

3 Mitochondrie Vn j membr na Vnit n membr na Kristy Matrix Mezimembr nov prostor Drsn endoplazmatick retikulum 53

4 Mitochondriální transportní systém Vnější mitochondriální membrána, stejně jako bakteriální, obsahuje poriny, proteiny, které dovolují volnou difůzi molekul do 10 kd. Je tedy ekvivalentní s cytosolem. Vnitřní membrána, která je hmotnostně složena ze 75 % z proteinů, volně propouští 2, C 2 a 2. Jinak obsahuje řadu transportních proteinů, které kontrolují průchod metabolitů jako jsou ATP, ADP, pyruvát, Ca 2+ a fosfát. Redukované ekvivalenty (NAD) se transportují z cytosolu do mitochondrie, buď malát-aspartátovým člunkem nebo glycerol-3-fosfátovým člunkem. 54 NAD transportované glycerol-3-fosfátovým člunkem poskytuje po oxidaci jen 2 ATP!

5 Malát-aspartátový člunek - C C Cytosol Vnit n mitochondrion ln membr na Mitochondrie - C C C - NAD + Mal t Mal t C - NAD + Mal tdehydrogenasa NAD - C Mal tdehydrogenasa NAD - C C xaloacet t xaloacet t C C - Aminokyselina Aspart taminotransferasa C - Aminokyselina Aspart taminotransferasa - Ketokyselina - C Aspart t Aspart t - Ketokyselina - C + 3 N C + 3 N C C - C - 55 Glukoneogeneze PEP PEP

6 Glycerol-3-fosfátový člunek: NAD NAD + Cytosolick glycerol- 3- fosf t dehydrogenasa C C 2- P 3 2- P 3 Dihydroxyacetonfosf t Cytosol Glycerol- 3- fosf t Mitochondrion ln glycerol- 3- fosf t dehydrogenasa E- FAD 2 E- FAD Q 2 Q Vnit n mitochondri ln membr na 56 Matrix

7 Translokátor ADP ATP Většina v mitochondrii vytvořeného ATP se využívá v cytoplasmě. Vnitřní mitochondriální membrána obsahuje ADP-ATP translokátor transportující ATP do cytosolu a ADP z cytosolu do mitochondrie. Translokátor je dimer identických 30 kd podjednotek s jedním vazebným místem pro ADP i ATP, které vzájemně kompetují. Translokátor mění konformaci při vazbě buď ADP nebo ATP. 57 Export ATP (4 záporné náboje) proti importu ADP (3 záporné náboje) je elektrogenní antiport poháněný rozdílem membránového potenciálu.

8 Konformační změny ADP-ATP translokátoru CYTSL MI TCNDRI E ATP / ADP ATP / ADP 58 KNFRMACE 2 KNFRMACE 1

9 Transport fosfátů K syntéze ATP z ADP a P i je nutné transportovat fosfát z cytosolu do mitochondrie. Fosfátový nosič lze charakterizovat jako elektrochemický P i - symport poháněný rozdílem ( p) (transmembránový protonový gradient). Vytvořený transmembránový protonový gradient nevede pouze k syntéze ATP, ale také k transportu ADP a P i. 59

10 Termodynamika elektronového transportu. Elektronové nosiče přenášející elektrony z NAD a FAD 2 na kyslík jsou lokalizovány ve vnitřní mitochondriální membráně. xidace NAD je silně exergonická. Měřítkem afinity substrátu k elektronům je standardní redukční potenciál (ξ o ). Čím vyšší hodnota, tím větší afinita k elektronům. Poloreakce oxidace NAD kyslíkem jsou: NAD e - NAD ξ o = - 0, 315 V ½ e - 2 ξ o = 0, 815 V NAD je donor elektronů, 2 akceptor. Celková reakce: ½ 2 + NAD 2 + NAD + 60 ξ o = 0, 815 V (-0, 315 V) = 1, 130 V!!!

11 xidace NAD ve vnitřní mitochondriální membráně xidace NAD poskytuje G o = kj.mol -1 volné energie. K syntéze jednoho molu ATP z ADP a P i je třeba 30, 5 kj.mol -1. Energetický rozdíl G o = kj.mol -1 nelze přímo převést na několik ATP. Ve vnitřní mitochondriální membráně je soustava tří proteinových komplexů přes které putují elektrony z NAD ke kyslíku. Celková volná energie je tak rozdělena na tři menší části z nichž každá se podílí na tvorbě ATP oxidativní fosforylací. xidace NAD poskytne přibližně 3 ATP. 61 Termodynamická efektivita za standardních biochemických -1-1).

12 Komplexy sekvence elektronového transportu Komplexy jsou řazeny podle vzrůstajícího redukčního potenciálu. Komplex I: Katalyzuje oxidaci NAD koenzymem Q (CoQ). NAD CoQ (oxidovaný) NAD + + CoQ (redukovaný) ξ o = 0, 360 V; G o = - 69, 5 kj.mol -1 Komplex III: Katalyzuje oxidaci CoQ (red.) cytochromem c. CoQ (redukovaný) + 2 cytochrom c (oxidovaný) CoQ (oxidovaný) + 2 cytochrom c (redukovaný) ξ o = 0, 190 V; G o = - 36, 7 kj.mol -1 Komplex IV: Katalyzuje oxidaci redukovaného cytochromu c kyslíkem terminálním akceptorem elektronů. 2 cytochrom c (red.) + ½ 2 2 cytochrom c (oxid.) ξ o =0, 580 V; G o = kj.mol -1.

13 Komplex II. Komplex II: Katalyzuje oxidaci FAD 2 koenzymem Q. FAD 2 + CoQ (oxid.) FAD + CoQ (red.) ξ o = 0, 085 V; G o = - 16, 4 kj.mol -1 Redoxní reakce neposkytuje dostatečné množství energie pro tvorbu ATP. Funkcí je, pouze předávat elektrony z FAD 2 do elektronového transportního řetězce. Inhibitory blokující elektronový transportní řetězec: Rotenon rostlinný toxin používaný indiány na Amazonce k lovu ryb, také insekticid) Amytal barbiturát. Antimycin - antibiotikum. Proč lze inhibici rotenonem zrušit přídavkem sukcinátu?? 63

14 Přehled elektronového transportu mitochondrie NAD NAD + ( V) 2e KMPLEX I ᄚ ᄚ = V ( G = kj.mol - 1 ) ADP + P i Rotenon, amytal ATP 0 ( V) Sukcin t 2e - FAD 2 KMPLEX I I CoQ ( V) ᄚᄚ (V) +0.2 Fumar t KMPLEX I I I ᄚᄚ = V ( G = kj.mol - 1 ) ADP + P i ATP Antimycin A Cytochrom c ( V) KMPLEX I V ᄚᄚ = V ( G = kj.mol - 1 ) ADP + P i CN - ATP 2e / ( V)

15 Inhibitory blokující elektronový transportní řetězec C 3 C 3 3 C C 2 C C 3 N N C 3 Rotenon C 3 Amytal N C - Kyanid 3 C N C 3 65 N C Antimycin A ( ) 5 3 C C 3 C 3

16 Mitochondriální elektronový transport Mezimembr nov prostor Cyt c Cyt c 1 Vnit n mitochondri ln membr na FMN FeS FeS Q FeS Cyt b L Cyt a Cu A Matrix Cyt b Cyt a 3 - Cu B NAD 1/ KMPLEX I KMPLEX I I I KMPLEX I V

17 Komplex I NAD koenzym Q oxidoreduktasa Komplex I je největší protein v mitochondriální membráně 43 podjednotek o celkové hmotnosti 900 kd. Komplex I obsahuje jednu molekulu FMN a 6 až 7 komplexů (klastrů) železo-síra. Klastry jsou prostetickými skupinami proteinů železo-síra nebo jinak nehemové proteiny. FMN je pevně vázaný na proteiny; zatímco CoQ je, díky svému hydrofobnímu isoprenoidnímu řetězci, volně pohyblivý v lipidové dvojvrstvě membrány. U savců obsahuje řetězec 10 C 5 isoprenoidních jednotek (Q 10 ). U některých organismů je kratší 6 nebo 8 jednotek. 67

18 Klastry železo-síra. Přechod elektronů mezi Fe 2+ a Fe 3+. Cys Cys Cys Cys Cys Fe S 2- Fe S 2- Fe Fe S 2- Fe S 2- Cys S 2- Fe Cys S 2- [2Fe- 2S] [4Fe- 4S] Cys 68

19 xidační stavy 2 C 2- P 3 3 C C C 3 3 C C C 3 FMN a koenzymu Q (CoQ): 3 C C C 3 3 C N N 3 C C 3 C 3 N N C 3 3 C C C n I soprenoidn jednotky Flavinmnonukleotid (FMN) (oxidovan nebo chinonov forma) Koenzym Q (CoQ) nebo ubichinon (oxidovan nebo chinonov forma) R 3 C N N 3 C C 3 C 3 N N 3 C R FAMN (radik lov nebo semichinonov forma) Koenzym Q nebo ubisemichinon (radik lov nebo semichinonov forma) R 3 C N N 3 C C 3 C 3 N N 3 C R 69 FMN 2 (redukovan nebo hydrochinonov forma) Koenzym Q 2 nebo ubichinol (redukovan nebo hydrochinonov forma)

20 Přenos elektronů a translokace protonů v komplexu I. Tok elektronů z NAD na CoQ probíhá stupňovitě mezi redox centry. NAD se účastní vždy jen dvouelektronové výměny. FMN a CoQ mohou přenášet jak dva, tak jeden elektron a proto tvoří elektronovou spojku mezi dvouelektronovým NAD a jednoelektronovými akceptory cytochromy. Při toku elektronů mezi redox centry komplexu I jsou transportovány čtyři protony z matrix do mezimembránového prostoru. 70

21 Komplex II (sukcinát-koenzym Q oxidoreduktasa) Komplex II obsahuje enzym citrátového cyklu sukcinátdehydrogenasu. Přenáší elektrony z FAD 2 na CoQ. Komlex II obsahuje sukcinátdehydrogenasu s kovalentně vázaným FAD, několik klastrů Fe-S a jeden cytochrom b 560. Komplexy I a II nejsou v sérii. Komplex II přenáší elektrony z sukcinátu na CoQ. CoQ je mobilní sběrač elektronů. 71 Cytochrom b 560 slouží pravděpodobně k odstraňování kyslíkatých radikálů vznikajících vedlejšími reakcemi.

22 Cytochromy-hemové transportní proteiny. Během transportu elektronů alternují mezi Fe 2+ a Fe 3+. PRTEI N C 3 Cys 2 C C C C 3 C 3 C C 3 3 C S C C 3 Cys 2 3 S 3 C 1 N + N 4 C 3 C N + N C 3 C N + N C C 3 Fe 2+ Fe 2+ Fe 2+ C 8 N N + 5 C 3 3 C N N + C 3 3 C N N + C C C - - C C - - C C 72 em a em b (Fe- protoporfyrin I X) em c

23 emové skupiny redukovaných Fe 2+ cytochromů mají charakteristická absorpční spektra ve viditelné oblasti (Soretovy pásy). Cytochrom a Cytochrom b Cytochrom c ABSRBANCE Cytochrom c Cytochrom c Vlnov d lka (nm)

24 Komplex III (Koenzym Q cytochrom c oxidoreduktasa) Komplex III (také jako cytochrom bc 1 ) transportue elektrony z redukovaného CoQ na cytochrom c. bsahuje: Dva cytochromy typu b, jeden c 1 a jeden klastr [2Fe-2S], znám také jako Rieskeho centrum. Transport elektronů a pumpování protonů probíhá tzv. Q cyklem. CoQ 2 podstupuje dva cykly reoxidace za tvorby stabilních meziproduktů semichinonů CoQ. Existují dvě nezávislá centra pro koenzym Q: Q o vážící CoQ 2 a Q i vážící semichinon CoQ.. 74

25 Reakce Q cyklu První cyklus: CoQ 2 + cytochrom c 1 (Fe 3+ ) CoQ. + cytochrom c 1 (Fe 2+ ) + 2 (mezimembránový prostor) V druhém cyklu nejdříve další CoQ 2 opakuje první cyklus. CoQ 2 + CoQ. + cytochrom c 1 (Fe 3+ ) + 2 (z matrix) CoQ + CoQ 2 + cytochrom c 1 (Fe 2+ ) + 2 (do mezimembrány) Z každých dvou CoQ 2 vstupující do Q cyklu, je jeden regenerován. Celková reakce: CoQ cytochrom c 1 (Fe 3+ ) + 2 (z matrix) CoQ + 2 cytochrom c 1 (Fe 2+ ) + 4 (do mezimembránového prostoru). 75 Elektrony jsou následně přenášeny na cytochrom c, který je

26 První část Q cyklu. M E Z I M E M B R ᄚ N V ᄚ Z KMPLEXU I Q 2 Q 2 2 Q - e - e - FeS- protein b Q - L e - P R e - b e - Q Q S c 1 Q Q T o i R PRVN CYKLUS M A T R I X 76

27 Druhá část Q cyklu M E Z I M E M B R ᄚ N V ᄚ Z KMPLEXU I Q 2 Q 2 2 Q - Q 2 e - e - e - FeS- protein b L e - P R S T R e - b Q Q c 1 Q o DRU CYKLUS Q - Q i 2 M A T R I X 77

28 Komplex IV (cytochrom c oxidasa) Komplex IV katalyzuje jednoelektronovou oxidaci čtyřech redukovaných cytochromů c a současnou čtyřelektronovou redukci jedné molekuly 2. 4 Cytochrom c (Fe 2+ ) cytochrom c (Fe 3+ ) Komplex IV obsahuje čtyři redoxní centra: cytochrom a, cytochrom a 3, atom mědi značený jako Cu B a dvojici atomů mědi označovaných jako Cu A centrum. Redukce 2 cytochrom c oxidasou je postupný složitý proces. Cytochrom c oxidasa má dva kanály translokace protonů. Čtyři tzv. chemické nebo skalární protony jsou odňaty z matrix během redukce kyslíku za tvorby dvou molekul vody. Proces je spojen s translokací čtyř tzv. pumpovaných nebo vektorových protonů z matrix do mezimembránového prostoru. Při reakci komplexu IV je celkově transportováno přes vnitřní mitochondriální membránu celkem osm protonů (matrix) cytochrom c (Fe 2+ )

29 xidativní fosforylace-atpsynthasa (Komplex V). Energetické spojení. Volná energie transportu protonů se uplatní při tvorbě ATP. Vn j mitochondri ln membr na Mezimembr nov prostor Vnit n mitochondri ln membr na Vysok [ ] e N zk [ ] 1/ ADP + P i ATP

30 Chemiosmotická hypotéza oxidativní fosforylace Peter Mitchell ( ), Nobelova cena za Fyziologii a medicínu Mitchell, P., Coupling of phosphorylation to electron and hydrogen transfer by a chemiosmotic type of mechanism. Nature 191, (1961). Volná energie elektronového transportu je realizována pumpováním z mitochondriální matrix do mezimembránového prostoru za tvorby elektrochemického gradientu přes membránu. Elektrochemický gradient je posléze uplatněn při syntéze ATP. Tato volná energie se nazývá protonmotivní síla. Naměřený membránový potenciál přes membránu jaterní mitochondrie je 0, 168 V (v matrix negativní). Naměřené p v matrix je o 0, 75 jednotky vyšší než v mezimembránovém prostoru. G pro transport protonů z matrix je 21, 5 kj.mol -1 endergonní proces. Rušení gradientu, syntéza ATP, je proces exergonní!! 80

31 ATP synthasa protony pumpující ATP synthasa, F 1 F o - ATPasa. ATP synthasa je multipodjednotkový transmembránový protein o celkové molekulové hmotnosti 450 kd. ATP synthasa je složena ze dvou funkčních jednotek (komponent), F o a F 1. (F o vyslovuj ef nula - o znamená na oligomycin citlivá komponenta). F o je ve vodě nerozpustný transmembránový protein obsahující více jak osm různých typů podjednotek. F 1 je vodě rozpustný periferní membránový protein složený z pěti typů podjednotek, které lze jednoduše oddělit od F o působením močoviny. F 1 komponenta ATPsynthasy má podjednotkové složení α 3 β 3 γ δ ε. Rozpuštěná F 1 komponenta (oddělená od F o ) hydrolyzuje, ale nesyntetizuje ATP. F o komponenta je složena z vícečetných podjednotek. V E.coli např. existují tři transmembránové komponenty: a, b, a c - ve formě a 1 b 2 c 9-12 komplexu. 81

32 Schematický nákres komponentového složení F 1 F o - ATPasy z E. coli 3 3 b c ab 2 82

33 83 Rentgenostrukturní snímek kvasničného F 1 -c 10 komplexu.

34 Model F 1 F o -ATPasy z E. coli. Komplex γ ε -c 12 je rotor a část α β α β δ stator. komplex je 84

35 Mechanismus rotace F 1 F o -ATPasy. Protony z mezimembránového prostoru vstupují do podjednotky c, kde reagují s podjednotkou a a vystupují ven až se c kruh otočí o jednu otočku (černá šipka), kdy se podjednotka c znovu setká s podjednotkou a. 85

36 Pohyb protonů přes membránu pohání rotaci c kruhu. Mezimembr nov prostor Matrix Nem e rotovat ob ma sm ry Rotace ve sm ru hodinov ch ru i ek 86

37 Mechanismus vazebné změny tvorba ATP z ADP a P i F 1 komponenta má tři reaktivní katalytické protomery (α β jednotky), každý ve jiném konformačním stavu. L - váže substrát a produkt slabě (L = loosely) T - váže pevně (T = tightly) - neváže vůbec, je otevřený ( = open) Uvolněná energie translokací protonů se realizuje přechodem mezi těmito stavy. Fosfoanhydridová vazba ATP je syntetizována jen ve stavu T a ATP se uvolňuje ve stavu. Tři stupně: ADP a P i se váží do stavu L. Průchod protonů mění konformaci L na T. ATP je syntetizované ve stavu T, druhé ATP se dostává pohybem 87 rotoru do stavu a oddisociuje.

38 Mechanismus vazebné změny tvorby ATP. ADP P i L ADP + P i L T ATP 1 T ATP 88

39 Mechanismus vazebné změny tvorby ATP. ADP P i L ENERGI E ADP P i T T ATP 2 L ATP 89

40 Mechanismus vazebné změny tvorby ATP. ADP P i ATP 2 ATP T T L ATP 3 L 90

41 F 1 F o -ATPasa je točivý stroj. Model Masamitsu Futai. Sferoid α 3 β 3 z E. coli F 1 F o -ATPasy byl upoután hlavou dolů na skleněnou desku. Šest postupných is zbytků (zvané is-tag) bylo mutagenezí navázáno na N-konec α podjednotky, která je lokalizována na vrcholu α 3 β 3. is-tag komplet byl uchycen na povrch skleněné desky potažené křenovou peroxidasou (přilnavá ke sklu) konjugované s Ni 2+ - nitriloctovou kyselinou [ Ni 2+ - N( C) 3 ], která váže pevně istagy. Část F o směřuje nad povrch. Glu jedné z podjednotek c byl mutagenezí zaměněn za Cys a ten kovalentně spojen s avidinem. Fluorescenčně značený a biotynylovaný (na jednom konci) filament svalového proteinu aktinu byl navázán na c podjednotku přes můstek tvořený straptavidinem (bakteriální protein, který silně váže biotin ke všem čtyřem vazebným místům). Takto sestaven se otáčí rotor opačným směrem, pumpuje protony zevnitř ven na úkor hydrolýzy ATP. 91 Pozorováno fluorescenčním mikroskopem v roztoku 5 mm MgATP.

42 F 1 F o -ATPasa je točivý stroj. Model Masamitsu Futai Aktinov filamentum ATP + 2 ADP + P i 92

43 Poměr P / Poměr P / reprezentuje relaci mezi množstvím syntetizovaného ATP (P) a množství redukovaného kyslíku (). Tok dvou elektronů přes komplexy I, III a IV vede ke translokaci 10 protonů. Zpětný tok těchto protonů pře ATPasu poskytuje 3 ATP. Elektrony z FAD 2, vynechávají komplex I, vedou ke translokaci 6 protonů, což poskytuje jen 2 ATP. U aktivně respirujících mitochondrií nebývá poměr P / celé číslo. Peter ikle prověřoval P / poměry a prokázal, že aktuální hodnoty jsou blíže číslů 2, 5 a 1, 5 a 1. 93

44 Rozpojovače oxidativní fosforylace. Probíhá respirace netvoří se ATP. MATRI X Vysok [ ] CYTSL N zk [ ] N 2 N 2 Difuze N 2 N 2 + N 2 N 2 N 2 N 2 2,4- Dinitrofenol (DNP) 2,4- Dinitrofenol (DNP) 94

45 95 Kontrolní mechanismy oxidativní fosforylace Dospělá žena spotřebuje denně kj metabolické energie. To odpovídá volné energii hydrolýzy 200 molů ATP na ADP a P i. Celkové množství v těle přítomného ATP je méně než 0, 1 molu!!! ATP musí být nutně recyklován a jeho produkce regulována, protože se neprodukuje nikdy více ATP než je potřeba. xidativní fosforylace (od NAD k cytochromu c) je v rovnováze: ½ NAD cytochrom c (Fe 3+ ) + ADP + P i ½ NAD + cytochrom c (Fe 2+ ) + ATP G 0 K eq = ([NAD + ] / [NAD]) ½.[c 2+ ] / [c 3+ ]. [ATP] /[ADP].[P i ] Reakci nelze ovlivnit přídavkem ATP, protože cytochrom c oxidasová reakce je ireversibilní!! Reakce se ovlivní dostupností cytochromu c (c 2+ ) a tedy poměry [NAD] / [NAD + ] a [ATP] / [ADP].[P i ]. Čím vyšší je poměr [NAD] / [NAD + ] a nižší [ATP] / [ADP]. [P i ], tím vyšší je koncentrace cytochromu c a vyšší

46 Reaktivní kyslíkaté radikály (RS) Čtyřelektronová redukce kyslíku cytochrom c oxidasou je rychlá a precizní. Přesto vznikají kyslíkaté radikály, které reagují s různými buněčnými součástmi. Nejznámější je superoxidový radikál: 2 + e Superoxidový radikál je prekurzorem silnějších oxidačních radikálů jako jsou protonovaný a hydroxylový radikál. Antioxidační mechanismus: superoxiddismutasa (SD) přítomná téměř ve všech buňkách. Katalyzuje přechod 2 -. na peroxid vodíku. Vytvořený peroxid vodíku je degradován katalasou na vodu a kyslík: nebo glutathionperoxidasou: 2 GS 2 2 GSSG Dalšími potenciálními antioxidanty jsou rostlinné sloučeniny jako 96 askorbát (vitamin C) a α -tokoferol (vitamin E). Pravděpodobně

OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE

OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OBSAH Mitochondrie Elektronový transport Oxidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Oxidace a syntéza ATP jsou spojeny transmembránovým tokem protonů Dýchací

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy JAN ILLNER Dýchací řetězec & oxidativní fosforylace Tvorba energie v živých systémech ATP zdroj E pro biochemické procesy Tvorba

Více

Katabolismus - jak budeme postupovat

Katabolismus - jak budeme postupovat Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Oxidativní fosforylace (9). Prof.RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie, Přírodovědecká

Více

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa 8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika

Více

MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK

MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK (se zahrnutím cenných připomínek, kterými přispěl prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc.) 1 Dýchacířet etězec

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

Citrátový cyklus a Dýchací řetězec. Milada Roštejnská Helena Klímová

Citrátový cyklus a Dýchací řetězec. Milada Roštejnská Helena Klímová Citrátový cyklus a Dýchací řetězec Milada oštejnská elena Klímová 1 bsah 1 Citrátový cyklus Citrátový cyklus (reakce) Citrátový cyklus (schéma) espirace (dýchání) Vnější a vnitřní respirace Dýchací řetězec

Více

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie

Více

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.

Více

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy 9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy Obtížnost A Vyjmenujte kofaktory, které využívá multienzymový komplex pyruvátdehydrogenasy; které z nich řadíme mezi koenzymy

Více

Centrální metabolické děje

Centrální metabolické děje Základy biochemie KB / B entrální metabolické děje Inovace studia biochemie prostřednictvím elearningu Z.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Dochází k němu v procesu jménem aerobní respirace. Skládá se z kroků: K1) Glykolýza K2) oxidativní dekarboxylace pyruvátu K3) Krebsův cyklus K4)

Více

Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?

Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku? Repetitorium chemie X. 2011/2012 Metabolické dráhy František Škanta Metabolické dráhy xidativní fosforylace xidace mastných kyselin 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVD 1) Doplň chybějící údaje. Jak se značí makroergní vazba? Kolik je v ATP makroergních vazeb? Co je to ADP Kolik je v ADP makroergních vazeb 1) Pojmenuj

Více

Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus. Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK

Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus. Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK METABOLISMUS = přeměna látek v organismu - má stránku chemickou (látkovou) - reakce anabolické

Více

9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace. mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza

9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace. mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza 9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza CHEMIOSMOTICKÁ TEORIE SYNTÉZY ATP Heterotrofní organismy získávají hlavní podíl energie (cca 90%) uložené ve struktuře

Více

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Energetický metabolismus (obecně) (1).

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Energetický metabolismus (obecně) (1). mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 becný metabolismus Energetický metabolismus (obecně) (1). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Přednáška 6: Respirace u rostlin

Přednáška 6: Respirace u rostlin Přednáška 6: Respirace u rostlin co vás v s dnes čeká: Co rostliny získávají respirací Procesy respirace: glykolýza Krebsův cyklus dýchací řetězec oxidativní fosforylace faktory ovlivňující rychlost respirace

Více

Bp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin

Bp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin Bp1252 Biochemie #8 Metabolismus živin Chemické reakce probíhající v organismu Katabolické reakce přeměna složitějších látek na jednoduché, jsou většinou exergonické. Anabolické reakce syntéza složitějších

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

E ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

E ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA Ústřední komise Chemické olympiády 48. ročník 2011/2012 ŠKOLNÍ KOLO kategorie A a E ŘEŠENÍ KONTROLNÍ TESTU ŠKOLNÍ KOLA KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍ KOLA (60 BODŮ) ANORGANICKÁ CEMIE 16 BODŮ Úloha 1 8 bodů Napište

Více

Buněčný metabolismus. J. Vondráček

Buněčný metabolismus. J. Vondráček Buněčný metabolismus J. Vondráček Téma přednášky BUNĚČNÝ METABOLISMUS základní dráhy energetického metabolismu buňky a dynamická podstata jejich regulací glykolýza, citrátový cyklus a oxidativní fosforylace,

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Dýchací řetězec (DŘ)

Dýchací řetězec (DŘ) Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html

Více

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus

Více

- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím

- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím Otázka: Obecné rysy metabolismu Předmět: Chemie Přidal(a): Bára V. ZÁKLADY LÁTKOVÉHO A ENERGETICKÉHO METABOLISMU - metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

Metabolismus. Source:

Metabolismus. Source: Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -

Více

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku

Více

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo

Více

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,

Více

Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:

Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno: Bruno Sopko Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno: Z předchozí rovnice vyplývá: Pokud katalýza při 25

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve

Více

Kofaktory enzymů. T. Kučera. (upraveno z J. Novotné)

Kofaktory enzymů. T. Kučera. (upraveno z J. Novotné) Kofaktory enzymů T. Kučera (upraveno z J. Novotné) Kofaktory enzymů neproteinová, nízkomolekulární složka enzymu ko-katalyzátor potřebný k aktivitě enzymu pomocné molekuly v enzymové reakci holoenzym (aktivní)

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905

Více

03a-Chemické reakce v živých organizmech FRVŠ 1647/2012

03a-Chemické reakce v živých organizmech FRVŠ 1647/2012 C3181 Biochemie I 03a-Chemické reakce v živých organizmech FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 9/23/2014 1 Obsah Obecné rysy metabolismu Chemické reakce a jejich energetika Makroergické sloučeniny Petr Zbořil 9/23/2014

Více

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu Metabolismus Obecné znaky metabolismu Získání a využití energie - bioenergetika Buněčné dýchání (glykolysa + CKC + oxidativní fosforylace) Biosynthesa sacharidů + fotosynthesa Metabolismus lipidů Metabolismus

Více

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná

Více

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy III.: aerobní metabolismus (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Z pohledu tělesného zatížení

Více

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci

Více

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové

Více

Redoxní děj v neživých a živých soustavách

Redoxní děj v neživých a živých soustavách Enzymy Enzymy Katalyzují chemické reakce, kdy se mění substrát na produkt Katalytickým působením se snižuje aktivační energie reagujících molekul substrátu, tím se reakce urychlí Za přítomnosti enzymu

Více

Odbourávání lipidů, ketolátky

Odbourávání lipidů, ketolátky dbourávání lipidů, ketolátky Josef Fontana EB - 56 bsah přednášky Energetický význam TAG Jednotlivé dráhy metabolismu lipidů lipidy jako zdroj energie degradace TAG v buňkách, β-oxidace MK tvorba a využití

Více

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.

Více

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au

Galvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

CYKLUS TRIKARBOXYLOVÝCH KYSELIN A GLYOXYLÁTOVÝ CYKLUS

CYKLUS TRIKARBOXYLOVÝCH KYSELIN A GLYOXYLÁTOVÝ CYKLUS YKLUS TRIKARBXYLVÝ KYSELIN A GLYXYLÁTVÝ YKLUS BSA Základní charakteristika istorie Pyruvátdehydrogenasový komplex itátový cyklus dílčí reakce itátový cyklus výtěžek itátový cyklus regulace Anapleroticé

Více

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Citrátový a glyoxylátový cyklus

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Citrátový a glyoxylátový cyklus Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Citrátový a glyoxylátový cyklus Buněčná respirace I. Fáze Energeticky bohaté látky jako glukosa, mastné kyseliny a některé aminokyseliny

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie Dehydrosilybin jako protonofor: vztah struktury k biologické aktivitě DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor: Hana Popelková Studijní program: N1406

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolusmus lipidů - katabolismus Trávení, aktivace a transport tuků Oxidace mastných kyselin Ketonové látky Úvod Oxidace MK je centrální

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

ANABOLISMUS SACHARIDŮ

ANABOLISMUS SACHARIDŮ zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE

Více

Respirace - buněčné dýchání (katabolismus)

Respirace - buněčné dýchání (katabolismus) Respirace - buněčné dýchání (katabolismus) Schéma základního energetického metabolismu rostlinné buňky Fotosyntéza Fotochemie Calvinův cyklus Respirace Glykolýza (+ β-oxidace, ) Krebsův cyklus Dýchací

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

Energetický metabolismus rostlin

Energetický metabolismus rostlin Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Duchoslav) 1. Energie v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta, spřažení

Více

3) Membránový transport

3) Membránový transport MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných

Více

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický

Více

Energetický metabolismus rostlin

Energetický metabolismus rostlin Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Šantrůček) 1. Základy energetiky v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta,

Více

16a. Makroergické sloučeniny

16a. Makroergické sloučeniny 16a. Makroergické sloučeniny Makroergickými sloučeninami v biochemii nazýváme skupinu látek umožňujících uvolnění značného množství energie v jednoduché reakci. Nelze je definovat prostě jako sloučeniny

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +

Více

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABLISMUS SAHARIDŮ GLUKNEGENEZE GLUKNEGENEZE entrální úloha glukosy Palivo Prekursor strukturních sacharidů a jiných molekul Syntéza glukosy z necukerných prekurzorů Laktát Aminokyseliny (uhlíkatý řetězec

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ

POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ Prof.MUDr. Stanislav Štípek, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK v Praze Přehled hlavních metabolických cest KATABOLISMUS Glykolysa Glykogenolysa Pentosový cyklus Oxidace

Více

Energetika a metabolismus buňky

Energetika a metabolismus buňky Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Odbourávání a syntéza glukózy

Odbourávání a syntéza glukózy Odbourávání a syntéza glukózy Josef Fontana EB - 54 Obsah přednášky Glukóza význam glukózy pro buňku, glykémie role glukózy v metabolismu transport glukózy přes buněčné membrány enzymy fosforylující a

Více

E KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA

E KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA Ústřední komise Chemické olympiády 48. ročník 2011/2012 ŠKOLNÍ KOLO kategorie A a E KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA časová náročnost: 120 minut KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (60 BODŮ) ANORGANICKÁ CHEMIE 16

Více

7. Enzymy. klasifikace, názvosloví a funkce

7. Enzymy. klasifikace, názvosloví a funkce 7. Enzymy klasifikace, názvosloví a funkce Jsou to přírodní katalyzátory, živočišné i rostlinné Umožňují průběh biochemických reakcí Nachází se ve veškerých živých systémech Enzymy vykazují druhovou specifitu

Více