Klinická psychologie II. ást / semestr

Transkript

1 Klinická psychologie II. ást / semestr z p edná²ek L. Va²iny 1. p edná²ka 1 Okruhy 1. psychologie v léka ství viz Klinická I. (adherence, koluze, reaktance, kompliance,... ), komunika ní pasti v medicín (Honzák), reakce pacienta (adekvátní, inadekvátní, bagatelizující, vyt s ující, gnozofóbní, hypochodrická senzohypochondrická, kdy veget. p íznak je váºný, a ideohypochondrická obava ze zhoubné nemoci), agravace (= vymý²lení si p íznak ), hospitalizmus (umíst ní d tí, senior... do nemocni ního za ízení a z toho plynoucí deprivace), iatropatogenie 2. úzkostné poruchy (panická úzkostná porucha, smí²ená úzkostn depresivní porucha, agorafobie 2, sociofobie, obsedantn -kompulzivní porucha, akutní reakce na strach, posttraumatická stresová porucha, hypochondrická porucha, somatiza ní porucha 3, somatoformní vegetativní porucha 4 ) 3. poruchy p íjmu potravy 4. chronický únavový syndrom 5 (znát p í iny), syndrom vyho ení a workoholismus 5. psychoonkologie 6 6. psychosomatika (psychologie zdraví, psychologie nemoci; systémy: kardiovaskulární, respira ní,... ) 1 Toto d lení na p edná²ky je jen orienta ní ve skute nosti byla látka p edná²ená v trochu jiném po adí apod. 2 v ²ir²ím pojetí v souvislosti s úzkostnými poruchami 3 somatické p íznaky alespo 2 roky, ºádná somatická p í ina 4 p íznaky dvojího druhu stíºnosti na vegetativní poruchy a stíºnosti na nespecické symptomy 5 nep ipou²tí si, ºe jím trpí 6 Pokud p íjde kolegyn odp edná²et. :) 1

2 2. p edná²ka Psychologie v léka ství I 7 ad hospitalizmus) projevuje se maladaptace, maladjustace, citové strádání pomáhá dobrý vztah s léka em, p íprava p ed hospitalizací u p ed²koláku: 1. fáze protestu 2. fáze beznad je 3. fáze negace agresivita v i o²et ujícímu personálu problém pokud má dít mén neº 3 roky vznikne citové odpoutání se od matky, návrat je potom obtíºný, je moºný i regres adaptace na lé bu) 1. depresivní fáze a) úzkostn depresivní b) sklí ené, uzav ené, mohou proºívat vinu 2. agresivní fáze (i pasivn agr.) 3. latentní fáze (ú elová) zisk: Lep²í neº chodit do ²koly. nocebo efekt) to, co zhor²uje lé bu,... (vs. placebo efekt) iatropatogenie zhor²ení zdrav. stavu pacienta vlivem zdrav. personálu (²patný p ístup, ²patná medikace,... ) farmaceutogenie vlivem lékárníka antropopatogenie vlivem lov ka (nap. r zní lidé v r zných fázích nemoci si povídají negativum) iatroeuthymogenie lé ebný postup, který p iná²í pacientovi satisfakci sorrorigenie po²kození sestrou egrotogenie hrubé po²kození druhým pacientem, hluboké, destruktivní, manipulativní pseudoiatrogenie p í inou zhor²ujícího se zdrav. stavu jsou anticipa ní úzkosti ned v ra v i o²et ujícímu personálu edukativní iatropatogenie výuka medik p ed pacienty (sex. stud,... ) 7 P edev²ím opakování látky z p edm tu Klinická I 2

3 u psychologa: n co p íli² dramatizujeme pacienta traumatizujeme; znevaºování jiných terapeut ; pokud si pacient p e te zprávu (zejm. bez léka ského vysv tlení i psychologické p ípravy) osobnost léka e (a její vliv p i iatrogenii): agresivní, histriónský typ: emo ní, zdánliv fajn, jenºe se zklame a pac. to pozná; p íli² improvizuje, neukázn ný, sex. podt. depresivní typ: p enese se na pacienta; ut ²uje, nelé í, soucitem znesnad ují lé bu (léka musí strukturovat!) schizoidní typ: p sobí jako velká autorita, odborník na slovo vzatý; negativa emo ní chlad, distance; klady cit pro detail, rozumový, dob e stanoví diagnozu X ale chybí emo ní/lidská stránka psychologie náv²t v:... (ne vºdy jsou náv²t vy p íjemné... ) typy vztah léka pacient: adherence (kompliance) p ipravenost a ochota klienta spolupracovat s terapeutem, následovat jeho rad 8 kongruence soulad mezi proºíváním a vnímáním a jeho vyjad ováním, schopnost pln a autenticky vyjd ovat sama sebe, své proºitky a zku²enosti 9 (kongruentní terapeut znamená k sob i k pacientovi up ímný?) adheze p eklad: p ilnutí 10 koluze terapeut i klient kompenzují potíºe toho druhého (terapeut = pe ovatel, klient = dít ); podstatou komplementární nezvládnuté vnit ní konikty reaktance jde o neurotické p ebírání zodpov dnosti za sebe, pot eba kontrolovat d ní (vyhýbá se terapii, odmítá léky,... ); je opakem bezmocnosti reaktance se m ºe i vyuºít pokud se jí bojuje proti bezmocnosti, depresi... 3 T: Tolerance, Trp livost, Tvo ivost Psychologie v léka ství II paliativní medicína Kügler-Rossová: n kolik fází umírání: 1. f. ²oku 2. f. vzdoru (zloby, vzteku) 3. f. smlouvání (zde poprvé p ipustí, ºe je tak váºn nemocný) 4. f. deprese 5. f. odevzdanosti, smí ení (snadn j²í pro v ící apod., zde se vzpomíná na p íznivj²í stránky ºivota lov ka, pot ebuje dotek, kontakt) strach z bolesti zesiluje mezi 5. a 10. rokem otázka eutanázie sebevraºedné jednání vºdy jde o poruchu pudu sebezáchovy nepoda ilo se mi najít, co to znamená v souvislosti terapeut-klient:( 3

4 vývoj (fáze): 1. suicidální my²lenky (nejde je²t o konkrétní úvahy, co a jak by ud lal) 2. suicidální tendence (p estává se bránit, je ale je²t pasivní) 3. suicidální úvaha (jak a ím) 4. suicidální rozhodnutí (m ºe vyvolat p echodné zklidn ní) 5. realizace tomu je²t p edchází presuicidální syndrom: 1. zúºení zájmu, uzav enost, v zajetí, oslepenost, zúºení subjektivního prostoru 2. potla ená, proti sob zam ená agresivita 3. fantazie o smrti (o tom, jaké to je, kdyº se umírá ur itým zp sobem) sebezabití je odli²né od sebevraºdy; vyskytuje se nap. u psychóz ( lov k p ed n jakým moºná halucinovaným nebezpe ím a sko í z mostu apod.) sebeob smrt z altruistických apod. d vod (matka se ob tuje, aby zachránila dít,... ) roz²í ená sebevraºda (rodi e zabijí sebe i své d ti, aby netrp li a netrp ly) bilan ní sebevraºda p i páchání jsou klidní sebevraºedný pokus ú el je pouze demonstrativní inklinují k n mu lidé s hystrionskými rysy nebo jinou dysharmonií osobnosti pokud okolí neprojeví zájem a z stane chladné a nep átelské, pak kon í skute nou sebevraºdou m ºe se stát ale reálný pokus, tj. nepovedený (nepovede se mu p eºít), nebo hazardní (nechá tuto otázku náhod ), nebo alarmový (v t²í naléhavost, neº demonstrativní, proto asto kon í sebevraºdou) rizikové faktory: ze strany rodiny: hereditální záºeº (i v ²ir²í rodin ) pokud se v rodin vyskytl pokus ztráty (rodi, partnera), resp. jejich kumulace v p ípad d tí tzv. boken-home dít nemá v rodin oporu v nikom záºitek, ºe není pro nikoho pot ebné ze strany lov ka pokou²ejícího se o sebevraºdu: rysy impulzivity a nezdrºenlivosti emo ní nestabilita disociativní osobnost, lidé s hystrionskou povahou... nízká frustra ní tolerance v i zát ºi, bezmoc... u senior samota, izolovanost, pocit prázdnoty, v p ípad senior rizikovým faktorem je i du²evní onemocn ní u lidí nad 70 let se ve stresu sníºí hladina serotoninu, coº vyvolá deprese se sebevra- ºednými tendencemi protektivní faktory: dobrý vztah sociální opora zachování kriti nosti, sebekriti nosti 4

5 exibilní my²lení pravidelný as pro záliby a rekreaci sv domitost p im ený zdravotní stav a ²ance pro pracovní výkon (a z toho plynoucí pocit uºite nosti) 5

6 3. p edná²ka Deprese 11 deprese vs. depresivní rozlada vs. dystymie dystymie = chronická depresivní nálada, trvalé nebo opakující se depresivní nálady; aº 4 procenta v populaci; uvaºuje se o ní, kdyº trvají p íznaky asi 2 roky na ºivot to není, na smrt taky ne spou²t e: d tství, vrozené, traumata,... o ada lidí s dystymií uvádí, ºe v d tství nebyly napl ovány jejich základní pot eby, nebo naopak jejich výchova byla hyperprotektivní (nem li p íleºitost k vytvo ení identity... ) p edpoklady pro dystymii vytví í i tlak society a jejích norem (na to, kdo je úsp ²ný, co je oce ováno... ) ten vyvolává poruchu sebepojetí, t lesného schématu... (societa jako velký ta ka superego oce uje,... ) dysforie = mrzutá depresivní nálada, asto provázená nepokojem a depresivním proºíváním; citov nep íjemné vylad ní orgranizmu; opak euforie 12 introjekt 13 introjekce = p ijímání a p ejímání cizích názor a motiv za vlastní (protiklad projekce); nap. spontaneita societa l. nutí, aby byl spontánní, pokud mu to není vlastní, zp sobí tento introjekt (a chování dle n ho) traumatizaci deprese: v t²inou po 6 m sících sama skon í, odezní (psycholog b hem té doby pouze pomáhá, aby l. moc netrp l) má asto za následek jakýsi bradipsychismus, zautomatizované zpracovávání informací bez p emý²lení o nich, stereotypy apod.; kv li této pamalosti dostávají jejich negativní my²lenky a hodnocení ²anci oplétat osobnost depresivního lov ka a tím se více do ní zabudovávat typickým rysem je, ºe depresant úsp ch hodnotí situa n, p echodn ; neúsp ch p isuzuje sob, svým trvalým charakteristikám okolí jej po ase za ne povaºovat za líného (je to asto opravdu hodn dlouho na to, aby mu v ili, ºe se stále je²t n ím trápí) aº 15 procent z nich spáchá sebevraºdu navenek se jeví jakoby lhostejní, laická podpora nebu smutný paradoxn zesílí depresi pohyb pro lov ka v depresi je d leºitý pohyb deprese jakoby se bála pohybu, akceschopnosti; proto se Va²ina p i terapii s depresantama neustále pohybuje od okna k oknu..., náboj pak p echází i na klienty asto hledají, kdo to zp sobil, ºe se cítí jak se cítí mohou být zpo átku agresivní v i okolí, poté bu to agresivitu obrátí proti sob (jakoºto pocit viny), nebo sklouzne do beznad je; pocit viny m ºe být p edstupn m sebevraºdy úzkost (inspiruje iniciuje vznik strachu) lov ka vy erpává, coº op t vyvolává depresi úzkost a deprese spolu souvisejí, podmi ují se mají problémy vyjád it jiné emoce, neº jen zadrºovaný hn v nap. pocit blízkosti nízké sebehodnocení, vºdy je p ítomný pocit mén cennosti (kdyº se budu han t, vezmu vítr z plachet tomu, kdo by m mohl han t apod.) 11 Máme znát její klinický obraz! 12 Jde pravd podobn o depresivní rozladu, o které mluví Va²ina. 13 Popsané je Va²inovské pojetí, nap. psychoanalytické pojetí je zcela odli²né... 6

7 chybí jim sociální opora, protoºe nedokáºou dát najevo blízkost, své pot eby apod. vzniká tak bariéra v i blízkým lidem, proto by m l terapeut pracovat také s rodinným zázemím; n kdy si lidi drºí od t la i aktivn kv li svým d ív j²ím ²patným zku²enostem (selhání apod.) depresi prohlubuje kritika, odmítání, ignorování, hypoaktivita, vnit ní izolace,... m ºe být p ítomna obrana Pop ení (pop ít depresi a to, ºe cítí agresi nebo hn v... ) potla ení/pop ení je v²ak jen rychlej²í cesta k somatizaci, ºalude ním v ed m atp. Úzkostné poruchy 14 úzkostných poruch je velké mnoºství narozdíl od deprese úzkostné poruchy p ipustí, aby se projevovaly dal²í emocionální kvality a proºitky Panické úzkostné poruchy mají epizodický charakter (kdyº nastartuje, má tendenci se opakovat jakoby si organismus pamatoval, ºe kdyº se dostane do ur ité situace, následuje úzkost... ) náhlé, bez zjevné p í iny záchvaty nejsou vázány na konkrétní situaci proto se nedají p edvídat (z toho plyne úzkost, ºe nemá lov k n co pod kontrolou nekontrolované záchvaty) etiologie: m ºe se vyvinout vlivem separa ní úzkosti (a prost ednictvím zvý²ení reaktivity bronch ), strachu z opu²t ní... tedy pokud ve výchov byla úzkost ast j²í plus zvý²ená senzitivita bronch (a skrze to du²nost) hodn velký vliv na vznik má v²e, co se týká dechu r zné respira ní potíºe, (uº zmín ná) zvý²ená reaktivita bronch... asto jde o lidi, kte í mají problém s asertivitou (ale Va²ina takové zku²enosti nemá) tém na úrovni rysu osobnosti p íznaky a projevy: lé ba: popisuje (podstupuje?) adu somatických vy²et ení asto záºitek nedostatku kyslíku, na omdlení, závrat, t esy, sev ení hrdla (k e ), pálení zátylku (???), du²nost, derealizace, ztuhlost v kon etinách, návaly horka, zimnice... úzkost inspiruje my²lenky: co kdyº um u, ze²ílím, omdlím, ztratím sebekontrolu... mohou inspirovat strach aº patologický; tj. s agorafobií nebo bez po odezn ní záchvatu p edjímá, anticipuje nástup paniky jistí se, obávají se: nap. pojedou na dovolenou, tam nebude léka co kdyº p ijde záchvat... ; chodí jako na jehli kách v neustálé obav ze záchvatu setkáváme se jako psychologové aº s lidmi s rozvinutou pan.ú.por. asto aº poté, co pro²el spoustou somatických vý²et ení 14 Nau it se, jak se projevují somaticky i psychicky (obecn ): nap. neuropsychické, vegetativní potíºe, bolesti hlavy, t es, asto du²nost, tendence k hyperventilaci, úlekové reakce (zblednutí a tachykardie nebo naopak zrudnutí), sucho v ústech, asté mo ení, problémy s koncentrací pozornosti, strach ze stráty kontroly, nádech depersonalizace, derealizace, zvý²ená dráºdivost,... 7

8 lze lé it antidepresivy III. generace; ob as se doporu ují anxiolytika sniºují rychle úzkost oddalují dal²í záchvat ale nelé í samoz ejm psychoterapie n kdy je to lé ba (psyter i farmakoter.) na celý ºivot, n kdy jde i o ist psychoterapií zvládnutelnou pan.úzkost.por. nácvik relaxace aby si dokázali, ºe se mají pod kontrolou aby ú inn dokázali zastavit intenzitu úzkosti cílem je rozpustit anticipa ní úzkost obecná doporu ení: úzkostný lov k pot ebuje p itakání, ºe jde o opravdové utrpení (i kdyº somati tí léka i nic nena²li) konkrétní momenty, kdy obvykle nastupuje záchvat úzkosti, by si m l (alespo v duchu) osahat, p ipravit se, najít si v obávané situaci (na dovolené) místa, kde bude v bezpe í... pot ebují sníºení citlivosti v i ur itým situacím a moment m, kdy zaºili pan. úz. por. v dopravních prost edcích, apod. lov k musí zaºít ten fakt, ºe nezem e i tam, kde myslel ºe zem e ºe existuje maximum úzkosti a pak se to obrátí a úzkost odezní o pot ebují, ºe n kdo uº to m l, ºe je to zkoumáno, ºe je to vylé itelné, ºe to není smrtelné Panická úzkostná porucha s agorafobíí tyto poruchy agorafobie mohou existovat i zvlá² (mimo panické úzkostné poruchy) úzkost z ulice, parkovi²t, tunelu, toalety, sprchového koutu, mostu, z fronty (fakt stát s lidmi) apod. m ºe vyprovokovat panickou úzk. poruchu moc nepomáhá ani partner cítí se s ním bezpe n do momentu, neº vstoupí do oné situace lehká agorafobie nep íjemné pocity v agorafobických situacích (zam stnání, pobyt na chat ), ale je schopen je p ekonávat... st edn t ºká agorafobie uº se za ne vyhýbat (nap. jezdícím schod m, ²alinám, výtah m), pokud s nimi je osoba blízká, není to aº taková komplikace; vºdy musí být blízko domova t ºká agorafobie nejsou schopni bez doprovodu v bec vyjít z domova aº v 50 procentech (u isté agorafobie) n kdo z p íbuzenstva m l tuto potíº agorafobie se z velkého procenta vyskytuje u ºen u agorafobie pokud úvahy, ºe by nem l být na sv t, musíme být na pozoru 8

9 4. p edná²ka Sociální fobie p íznaky a projevy: úzkost dominují strachy, ºe ho pozorujeme... chrání si tu ²pinavou zadní stranu chodí kolem zdi a chrání si záda, resp. se staví do rohu místnosti (viz etiologie pocit studu v d tství) má problém jít do menzy, telefonovat,... vegetativní p íznaky, gastrointestinální p íznaky... puzení k mo ení a defekaci bu²ení srdce, sucho v ústech má pocit, ºe je defektní odtud tendence se maskovat (i oble ením), tendence se choulit etiologie: v d tství vziká pocit studu u toho, co je p irozené, biologické, ale dává tomu pejorativní náhled riziko, pokud rodi e perfekcionisti... d leºitá diferenciální diagnostika nap. odli²it od trémy... asto v po átcích svád no na trému, v jádru trémy je ale nejistota... soc. fobie m ºe být v klinickém obrazu vyhýbavé (úzkostné) poruchy osobnosti ale soc. fobie je více vázána situa n (na soc. sit.); m ºe být i u schizoidní poruchy také se vztahují ze vztah ale u schizoidní chybí touha po kontaktu, po societ ; u závislé poruchy je také strach z odmítnutí (od té osoby, na kterou je navázán)... lé ba: nikdy není ke ²kod skupinová psychoterapie kognitivn behaviorální terapie p ehled: Neenan, Driden (Portál) ZNÁT KE ZKOU CE! (+ um t povypráv t, jak p ekonávám trému) Posttraumatická stresová porucha p ijdou k léka i i k terapeutovi pom rn pozd potíºe jsou uº hodn zako en ny uvaºuje se o ní, pokud symptomy trvají déle neº 6 m síc etiologie: t i zdroje: 1. selhání/chyby 2. katastrofy 3. lov k vystupující v i mn v extrémních pozicích primární traumatizace se d je, kdyº je l. sám n ím ohroºen sekundární traum. se d je, pokud je sv dkem a nikoliv ob tí (nebo je v kontaktu s n kým, kdo n co utrpí) terciální traum. se d je, pokud je v kontaktu s n kým, kdo trpí posttraum. stres. por. asto po události následuje hospitalizace dal²í traumatizace, výslech,... 9

10 lé ba: musí získat záºitek, ºe je to lé itelné p íznaky a projevy: p íznaky se d lí: 1. dominující jsou d sivé sny 2. dominující je ztráta pozitivních emocí 3. dominující je vyhýbání se innostem a událostem, které p ipomínají traumatickou událost 4. dominující je zvý²ená psychická i fyzická reaktabilita na ur ité podn ty budoucnost nemá smysl, pocit odcizení, ashbacky, neustálá pohotovost, ostraºitost, m ºe vést k závislosti na alkoholu nebo drogách t lesné p íznaky zdánliv z ni eho nic (ale jako reakce na p ipomínku traum. události) u d tí do 4 let pomo ování... u ²kolních d tí problémy ve ²kole, fantazírování (coº podpo í prohloubení a somatizaci), mohou se vyrovnávat kresbou pubescenti a adolescenti víc pocitu ohroºení, suicidální tendence,... dostudovat... Obsese a kompulze projevy: ²títí se ²píny, kontaminace, nákazy více, neº je b ºné umývají se n kolikrát za sebou - tendence po ítat p edm ty, krokovat si,... p i odchodu z domu tendence vracet se a kontrolovat n které my²lenky se opakovan vracejí a snaºíme se jich zbavit, p itom cítíme nervozitu... tendence na p edná²ce vysko it a n co vyk iknout... ada t lesných p íznak vyhýbavé chování nemá záºitek co by se stalo, kdyby tam z stal potvrzuje si bludný kruh... jakmile se objevuje obsedantní my²lenka, napojí se kompulze, co s tím d lat... zvý²ená senzitivita na spou²t e doplnit! 10

11 5. p edná²ka Poruchy p íjmu potravy (referát) typické znaky: nebyla nalezena typická rodina takto postiºených asto u ment. anorexie v rodin chyb l jeden len matka nebo otec (a z toho pak nap. dominující vliv matky... )... matka nap. není spokojena se svou ºenskou rolí asto perfekcionistické rodiny, s obtíºemi p i vyjad ovaní emocí, coº její dcera vnímá... p í iny: terapie: d lení: biolog. faktory: predispozi ní je ºenské pohlaví (inklinují k ideálu ²tíhlosti,... ) jiné biolog. faktory mají aº sekundární vliv t eba brát do úvahy sebev domí, orientaci na výkon, ºivotní události, subjektivní pohled... individuální, osv d ily se také skupinová, reºimové lé by, KBT, arte a muziko mentální anorexie 2. mentální bulimie 3. nespecické poruchy p íjmu potravy Mentální anorexie 15 projevy: d tský negativismus, tvrdohlavost (jako pasivní agrese), ctiºádostivost, zvý²ená p ecitliv lost na emociogenní podn ty ve zvtahu k anorektikovi a k jeho potravovému chování (vybízení k jídlu, hovo ení o jídle,... ) výsledkem konikty obvykle nesná²í, pokud se na n j n kdo p i jídle dívá u dívek amenorea vynechání menzesu 3x za sebou (pokud neberou antikoncepci) celkov 3 znaky: 1. aktivní sniºování hmotnosti 2. strach z nadváhy a nerespektování sebeobrazu 3. amenorea typy m. anorexie: restriktivní typ nevyskytují se záchvaty p ejídání a vypuzování, cílen hubne (je na sebe p ísná), nemá pot ebu se p ejídat purgativní typ vyskytují se záchvaty p ejídání a vypuzování; sm ují k sebevraºedným pokus m, sebepo²kozování,... anorexie je neodbytnou ovládavou my²lenkou p í ina anorexie: 15 LIT: Petr Smolík 11

12 není p esn ur ená; asto v²ak v rodin chyb l jeden len (a z toho pak vyplynul nap íklad dominující vliv matky,... ) existuje také atypická mentální anorexie (... ) lé ba: musíme hodn zvaºovat, jestli takového lov ka p ijmeme do terapie a jestli uneseme takovou zát º; obvykle osobnsot t chto lidí má hystrionský nádech a trpí obsedantn -kompulzivními potíºemi Mentální bulimie projevy: typy: opakované zvracení pocity viny a studu, ºe n co nezvládli... purgativní nepurgativní atypická mentální bulimie (pokud není spln no jedno nebo více diagnostických kritérií) Nespecické poruchy p íjmu potravy: Symptom no ního p ejídání se u lidí hodn vytíºených... Kdyº v ledni ce n co je, cpou se, kdyº tam nic není, nemusí; vyskytuje Záchvatovité p ejídání Komplikace vzniknout teprve aº skrze obezitu, která je d sledkem. 12

13 Syndrom vyho ení vs. chronický únavový syndrom vs.workoholismus Syndrom vyho ení vzik s. v.: po po áte ním pracovním nad²ení p ichází zklamání p edstupe syndromu vyho ení krom toho musí být p ítomné je²t dal²í okolnosti: v d ství neuspokojená pot eba lásky, bezpe í, pé e,... kdyº dít pot ebuje ta ku a mamku, oni mají vºdy n jaký d vod aby ekli te ne, aº za chvíli, nap. u velmi vytíºených rodin (doktorských); p itom hodnota pé e v t chto rodinách je velmi vysoko cen na (je vysoko na ºeb í ku hodnot) pé e tam znamená lásku, p itom vºdy je pouze zaslouºená jsou to obvykle lidé, kte í neumí íci ne a také neumí odli²it podstatné od mén podstatného (a tak se snaºí zvládnout v²e) v práci není moºné selhat p ipustí si spí²e problémy v rodin neº problémy v práci... nedostává se mu o ekávané zp tné vazby (zaºívá, ºe ostatní jsou nevd ní nesdílí s ním totiº stejný postoj k hodnot pé e a práce v bec) proto se sníºí míra jeho empatie klopýtá aº padne Chronický únavový syndrom do pop edí vystupuje dysfunkce imunitního systému závaºnost: od pouze obt ºující formy aº po mnohaleté invalidizující onemocn ní mívají velmi ²patnou zku²enost s léka i pokud jim neporozumí imunolog (a m l by), posílají je sem a tam s nálepkou simulant p í iny: podílí se na n m mnoho faktor asto jsou to lidé výkonní, s velkým smyslem pro povinnost, co nedovedou odpo ívat rádi by, ale t lo nejde zastavit v tom jsou podobní workoholik m lidé emo n do jisté míry nezralí, kte í vºdy pot ebují n koho, kdo s nimi jejich emoce spoluproºívá; nedovedou být sami se sebou, pot ebují emoce sdílené; skrze práci utíkají utíkají od sebe sama, podobn jako workoholici projevy: ve velkém procentu se klinický obraz chronického únavového syndromu p ekrývá s klinickým obrazem neurastenie klinický obraz je prom nlivý n které symptomy odezní a jiné nastoupí ada somatických potíºí: 16 febrilní = hore natý dominující je silný záºitek únavy a vy erpání subfebrilní teplota 16, tj stup ; to vyvolává pocení, nep íjemné pocity,... a vytvá í patologický kruh zdu elé mízní uzliny chronická paringitida 13

14 silný povlak na jazyku dotek smrti velmi bolestivá zimnice jde o záºitek, ºe se nemohou zah át a ten chlad aº bolí; hodn je to vyd sí oslabený imunitní systém napadají viry (zejména herpes viry z toho pásový opar... ) ada neuropsychických obtíºí: bolesti hlavy, bolesti sval, porucha spánku,... v kone ném d sledku dopad na výkonnost, na pam, na koncentraci, na kognitivní výkon celkov ale nejde o destrukci kognitivních funkcí v ur ité fázi se za nou objevovat závrat a jakoby rozost ené vid ní prostý dialog i pohovor u nich m ºe vyvolat hluboký pocit únavy terapie: je t eba jít aº k podstat, k d tství zabývat se tím, pro nejsou vytvo eny hranice, tím, ºe byl oce ován pouze za výkon, prozkoumat, co mu brání být spontánní, být tím, kým je... Workoholismus út k p ed sebou samým p í iny: mimo jiné i styl výchovy: rodi e cht li, aby d íve dosp l ( asto p i úmrtí jednoho z rodi, nebo ve funkci nejstar- ²ího, nejschopn j²ího... ) d ti workoholik (pokud je práce koní kem) zde se o problémech a emocích nemluví, astá je komunikace p es t etí osobu (nep ímá), manipulativní p íli²né nároky - musí chodit do mnoha krouºk, aby byl OK, nemá as si odpo inout, nem ºe si d lat, co chce,... nemá ²anci internalizovat si hodnoty a hranice mezi prací a zábavou, nemá strukturu (chybí prostor pro spontánnost) typické projevy: neurotický pocit, hypertrofovaný pocit zodpov dnosti (co se pracovní innosti tý e) workoholik má lehce narcistické lad ní (problém mít rád druhého lov ka, druhý je spí²e soupe em) sou ástí je perfekcionismus musí být ve v²em dokonalí, neúsp ch je nep ípustný (ve v²ech oblastech) degradace i v sexu (i zde mu jde o prestiº; nep ipustí si neschopnost, rad ji si sex zaplatí); strach ze slabosti a z chyb abs áky: jsou závislí na uznání (zejm. od autority) autoritu uznává jen pokud ona uznává jeho sebepotvrzuje si vlastní hodnotu; není submisivní subjektivní vnímání asu zdá se krat²í, jakoby se zrychlovat muºi neradi d lají více v cí sou asn X muºi-workoholici dokáºí d lat více v cí najednou, ale nedotahují, plus nikdy není v²echno tak, jak si to p edstavoval workoholismus je vy erpávající, vysilující, zpúsobí zúºení zájm,... asto vede k infarktu myokardu 14

15 problémy s organizací asu si nep ipustí ²lo by o selhání blízcí lidé nev í, ºe by m l problém obdivují ho (i v p ípad, ºe jej sou asn nenávidí); necítí v partnerovi oporu, protoºe mu nedají ²anci, lásce se brání, respektive se ovládají (v pozadí narcistická sebeláska); vinu za v²e (ve vztahu) nese partner obranný mechanismus: pop ení; zvy²uje závislost aby m l na koho svést p ípadné zhor²ení svého výkonu vztahova nost, podezíravost problém s hranicemi,... terapie: neutrvrzovat ho v jeho pravd musíme mu poskytnout to, eho se mu nedostalo v d tství snaha, aby ºil v p ítomnosti (ne v minulosti a budoucnosti) inspirovat ho, aby si pozvolna p ipustil míru zodpov dnosti sám za sebe nabídneme mu cesty, ale vylé it se musí sám musí najít hodnotu v tom, co robí pro sebe, ne jen ve výkonu samotném dlouhá a náro ná nemá na zm nu as bojí se (straní se) intimity nemá problém, chce pomoc pro partnera (proto ho vedeme k p emý²lení, co by pro e²ení partnerova problému mohl ud lat on sanoterapie: alespo sanoterapeutická úleva verbální úleva je totiº mnohem t º²í 15

16 6. p edná²ka Somatoformní poruchy (F44) je to ta ást hysterie, kdy dochází ke konverzi na soma... ; p ipomínají somatické nemoci, ale jsou bez organického podkladu r zné za len ní v DSM a MKN d lí se na n kolik kategorií: somatiza ní forma rozvoj v t²inou v asolescenci, rozvoj do 25 let ºivota, pr b h v t²inou chronický, trvá nejmén 2 roky neustále vyhledává odbornou pomoc, st ºuje si na r zné somatické potíºe, ºádný léka ho neuklidní pokud p edstírá (simulace) Münchhausen v syndrom nediferencovaná somatiza ní forma pokud trvá mén neº 2 roky hypochondrická forma trvalé t lesné potíºe, zaujetí vlastním zjevem, pozornost up ená na 1-2 orgány, systémy t lesná dysmorcká porucha p ipadá si ²karedý, ohavný, brání mu to v soc. interakci nej ast ji nespokojenost: 73% k ºe, 33% nos, 22% b icho, váha, pod 22% zuby, nohy,... cyberchodrie p íznaky ur. choroby (pandemie... ) vy te na internetu a vidí je na sobe... somatiza ní vegetativní dysfunkce d leºité jsou p íznaky vegetativní pocení, zarudnutí, t es rukou,... musí být p ítomny alespo 2 z násl. skupin: gastrointestinál. kardiovaskulár. respira. urolog. (vylu.) (hyper)bolestivá porucha:... jiné somatoformní poruchy nejsou spojeny s vegetativním systémem v t²inou jsou p í inou problémy s pokoºkou, které nevyplývají z tká ových potíºí??? parestézie, sk ípání zub, pocit p edm tu v krku... p i somatiza ních poruchách: typické je bagatelizování p ede²lých potíºí po tom, co se zájem p esune z jednoho systému na druhý somatoformní vs. somatiza ní: somatoformní nemají takové ²iroké spektrum potíºí, jsou zam ené hlavn na jeden aº dva orgány/systémy + opravdu v í, ºe mají nález, a cht jí se vylé it 16

17 x hypochodrická porucha neusilují o lé ení, ale spí²e o potvrzení své laické diagnozy (objevení subjektivních p íznak a vegetativních projev moderní nap. AIDS... ) terapie: jít po p í in, najít po átek somat. potíºí, co jim p edcházelo (stres) snaºit se sníºit stres... posilovat imunitní systém p elad ní na hladinu alfa relaxace, uvoln ní posilovat minerály a vitamíny 17

18 7. p edná²ka Gambling zasahuje p íbuzné, nutí závislého k p estupk m (kv li pen z ) motiv: lehce hrani ní tendence vzru²ení, p edstava výhry kdyº se rozvine hrá ská vá²e, za ne na n j p sobit adrenalin (vzru²ení ze samotné hry) kdyº uº tam vrazil tolik pen z, te uº vyhraje pocity viny hraje, aby vrátil p j ené peníze v terapii: sou ástí by m lo být posílení protektivních faktor aby se po terapii lépe orientoval v ºivot (podnájem, práce,... ), zakotvil... d leºité je, aby zaºíval momenty radosti, malé úsp chy... 18

19 Psychosomatika 17 je tendence rozd lit ji do disciplín (navzájem se p ekrývajících): behaviorální medicína (rozd luje se do dal²ích disciplín) psychologie zdraví elementární Cannon v zákon: Út k nebo útok námitka: lov k není nastavený jen na út k a útok, ale také na 3. sloºku kooperaci lov k se neli²í od subhum. jen psychikou, ale i soma lidské soma = kooperace (Lazarskij) 18 jak se m ní adaptivní formy na maladaptivní Breuler: d lení: 1. psychosomatózy v uº²ím smyslu 2. psychosomatické funk ní poruchy v uº²ím smyslu 3. psychosomatické funk ní poruchy v ²ir²ím smyslu 1. psychosomatózy v uº²ím smyslu kardiovaskul., respir., gastrointest., urogenit., artritidy, dermatitidy manifestují se vegetativními p íznaky velmi výraznými (coº je²t zesílí psychické potíºe) respira ní systém m ºe uº od narození vyvolávat úzkost pokud se chci prosadit a není mi to umoºn né (vznikne adrenalin) kardiovaskul., ºal. v edy, dyspepsie,... celý problém spo ívá v adaptaci a zvládání nebo nezvládání zát ºových situací neodreagované intrapsychické konikty: 1. princip konverze 2. princip regrese 3. princip volby p íznak princip konverze obranný mechanismu; sníºit nap tí, úzkost tím, ºe se transformuje toto nap tí do orgánu a tento org. t lesný p íznak symbolizuje princip regrese orgánové soustavy mají tendenci k regresi i na somatické úrovni princip volby p íznak 3 zárode né vrstvy (ekto-, mezo-, endo-derm); kdyº se z nich vyvíjí orgánové soustavy, není to plynulé, ale jsou ur itá senzitivní období; v kaºdém okamºiku se d je n co p íznivého i nep íznivého (nebezpe í, ºe p ejde do dysfunkce, n kdy lze je²t kompenzovat, takºe zbytek ºivota o handicapu nevíme, dokud se nedostaneme do zát ºe) 2. psychosomatické funk ní poruchy v uº²ím smyslu sexuální, enurézy, psychosomatické funk ní poruchy v ²ir²ím smyslu postoje, které vedou k po²kození zdraví (vy²²í úrazovost, p íli² t sné jeany,... ) 17 P epsáno od spoluºa ky za bezchybnost neru ím P episuju to, co tu... :( 19

20 Intrapsychické konikty Alexandr souvisí s touhou po sebeprosazení, sebeuplatn ní; s agresivitou, být lep²í, neº ostatní co ho mobilizuje? vnitní uspo ádanost intrapsych. konikt se manifestuje jako kardiovaskulární potíºe, vysoký tlak, zvý²ené nap tí, zvý²ený adrenalin,... kdyº nastane potíº a lov k má zabojovat, je ale oslabený a musí být symbolicky krmen gastrointestinální potíºe instinkt být milován (sexuální instinkt) respira ní potíºe; touha být chrán n, ope ováván, touha po náru i matky, infantilní závislost na matce, nenapln ná (nesexuální) a extrémní touha po lásce negativní emoce m ºou podpo it vznik diabetes, nebo artritidy, endokrinní dysfunkce/hyperfunkce (²títná ºláza) + vzniká ada dal²ích problém a to vºdy p i pokusu o adaptaci na zát º negativní emoce kdyº je dlouhodobé psychické nap tí: dysfunkce v endokrinních ºlázách, ²títné ºláze (nebezpe í vzniku nádorových onem.) vnik migrén hyperiritace sympatiku p i potla ování, nevybití hyperiritace parasympatiku jde o závislosti na matce, ochran,... regres v psyché i soma op t za ne s cumláním palce... Lipovski, Lazarus psychosociální stres zkoumali psychosomatické p í iny vzniku ischemická choroba srde ní = infarkt zp sobené zúºením koronárních v n itých tepen, arterosklerozou projevy: angina pektoris p i zvý²ené zát ºi (z ídka i v klidu) srdce zvý²en pumpuje zúºenými cévami stále nedostate né zásobování krví vede k pálení zad, bolesti ramene, bolesti od krku k elisti záchvat: 5-10 minut, podává se nitroglycerin infarkt myokardu na vnit ní stran tepny se nabalují cukry, tuky,... praskne EKG, krev. testy, trombolíza, léky na sníºení cholesterolu l. se narodí s predispozicí oslabením organismu + neg. emoce náchylnost chování typu A ctiºádostiví, sout ºiví, trpící neustálým pocitem ohroºení, zvý²ená aktivita, agresivita, nep átelství, netolerance,... chování typu B egmati tí, neaspirují, nekoniktní, nic ne e²í,... co d lat s lov kem po infarktu? nastává mechanismus pop ení má zamezit strachu ze smrti pokud nastane hospitalizace po 2-5 hodinách ví, ºe neum e, nastává úzkost stíºnosti na bolest, du²nost, t lesnou slabost musí zm nit ºivotní styl, ale nastává znova mechanismus pop ení (popírá, ºe by se mu mohlo n co stát), po 4-5 dnech znovu fáze úzkosti, depresivní rozlady v souvislosti s budoucností, u muº velký strach o sex. potenci sex prý není nebezpe ný, pokud se nejedná o sex ve stresu (p i nev e... ) 20