Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Transkript

1 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: I/2 Inovace výuky ČJL Dekameron Kvinta ZAH_12_10_Dekameron Zdeněk Záhrobský Český jazyk a literatura Renesance a humanismus Giovanni Boccaccio, téma, forma, kompozice, postavy, jazyk,inspirace Datum:

2 DEKAMERON

3 SPOLEČENSKO HISTORICKÉ POZADÍ vznik tohoto je poznamenán morem, který se kolem roku 1348 postihl Evropu. Stoletá válka ( ) konflikt mezi Anglií a Francií, příčinou byl spor o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francii válka skončila neúspěchem Anglie trvala 116 let Vzniká nový literární směr/sloh kontext literárního vývoje - renesance a humanismus

4 V Evropě docházelo k zásadním změnám. Už nebyla tak důležitá církev jako člověk sám o sobě. Církevní učení bylo zkoumáno rozumem a podrobováno kritice. Nové vynálezy umožňovaly zámořské objevy a zkoumání vesmíru rozvíjel se obchod a tím i města Díla se přestávala psát latinsky, autoři přecházeli k národnímu jazyku

5 LITERÁRNÍ SMĚR renesance a humanismus poč. 14. st. poč. 17. st. znaky zcela světská témata (např. láska, nevěra) kritika soudobých mravů ( je úsměvná, ironická) měšťanstva a duchovenstva jejich chamtivosti, hlouposti apod. žena jako rovnocenný partner muže

6 AUTOR Giovanni Boccaccio - ( ) italský spisovatel, básník a prozaik, představitel rané renesance. Narodil se v Paříži, pocházel z florentské měšťanské rodiny, věnoval se obchodu, na čas i diplomacii, především však literární činnosti. Díky otci měl přístup ke královskému dvoru.

7 Přátelil se s Petrarcou a dalšími humanisty Ve svých teoretických pracích se věnoval Dantovi - sepsal jeho životopis a 60 výkladů k jeho Božské komedii. Psal převážně italsky - milostnou poezii, rolnické písně, pastýřské příběhy, milostný román ( Franchetta) vrcholem jeho tvorby je Dekameron.

8

9 Boccaccio, Dante a Petrarca

10 FORMA Forma (obecná charakteristika literárního díla a organizace jazykových prostředků) Literární druh epika (dějový) Literární žánr novela kratší prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru Nezabírá dlouhý časový úsek, omezený počet postav

11 FORMA Stylistická charakteristika textu autorovým záměrem je především bavit použita rámcová próza satira namířena proti duchovenstvu, šlechtě i měšťanům novely jsou komické, objevuje se tragičnost a patos

12 nejsou příliš rozsáhlé autor se soustředil na děj slovní zásoba - slovní hříčky, opisy, motivy a obrazy blízké lidovému prostředí Erotické motivy nepůsobí vulgárně

13 KOMPOZICE DÍLA Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset; odtud také název cyklu). Své zážitky vypráví deset mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, jenž vypukl ve Florencii roku 1348.

14 Převažují milostné příběhy, objevují se i vážné, ale převažují žertovné podávají obraz o způsobu myšlení a mravech soudobé Itálie.

15 TÉMA Kniha se zabývá hlavně náboženskými a společenskými tématy. Klade důraz na mezilidské vztahy. V příbězích se uvádějí různé konflikty, od lásky přes nevěru po zrady a závist. Události jsou popsány vtipně, často s lehkým erotickým nádechem. Autor píše více o nižší a střední vrstvě, ale příběhy si vypráví lidé z vyšší vrstvy. Kniha nám nabízí shrnutí života a životních mezilidských konfliktů.

16 MÍSTO DĚJE Děj se odehrává ve 14. století, když ve Florencii vypukne mor. Deset postav se ukrývá před nemocí daleko od města v paláci s nádvořím, které je zarostlé křovím.

17 POSTAVY jsou charakterizovány nepřímo V díle vystupují tyto postavy: Pampinea, Fiammetta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifile, Elisa, Pamfilo, Filostrato, Dioneo. jsou reálné, představují chytré, rázné jedince, kteří jsou zakotveni ve svém světě. Utíkají před morem - chtějí zachránit své životy. Čas, který stráví v paláci, si zkracují vypravováním příběhů, zpěvem, tancem a pravidelným odpočinkem.

18 Kniha nemá tzv. hlavního hrdinu vystupuje všech 10 postav více méně stejně a pak i postavy z příběhů, které si vyprávějí. Všech deset "uprchlíků" se chová k sobě velmi vstřícně, snaží se přežít, nepůsobí si vzájemně problémy. Postavy v novelách mají různé vlastnosti.

19 JAZYK v díle je použito množství metafor kniha je psaná spisovným jazykem autor používá archaismy a knižní výrazy své místo mají dlouhá souvětí(renesanční perioda) přímá řeč v novelách nepřevažují detaily - autor se spíše zabývá okolnostmi vzniku konfliktů a následným řešením.

20 POHLED NA SPOLEČNOST Autor střídá optimistický a ironický pohled, rád baví čtenáře lidskou nedokonalostí krátké příběhy byly inspirovány životem měšťanů a zobrazuje skutečné problémy této společnosti. Pro dílo je typické: racionalismus, laicizace, výsměch pověrčivosti a pokrytectví.

21 AUTOR A DÍLO Boccaccio chtěl dokázat, že i italština je jazykem pro "vysoké" žánry kniha se ve své době setkala s velkou kritikou a odporem sám autor ji pod tlakem zavrhl a chtěl ji spálit. To mu Petrarca rozmluvil, i když sám tvrdil, že kniha je "jen mladistvou".

22 INSPIRACE Příběhy z Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění. Určil vývoj novel. Dodnes je zdrojem inspirací pro různá umělecká odvětví. Roku 1990 vyšla například Páralova kniha Dekameron 2000 aneb Láska v Praze

23 FILM Filmová adaptace renesančních Boccacciových povídek. První část Trilogie života tvůrce Pierra Paola Pasoliniho. Italský koprodukční film (1970). Hrají: F. Citti, N. Davoli, A. Luceová, P. Capparelliová, J. Jovanovic, G. Rizzo a další.

24

25

26 LITERATURA A ZDROJE MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha : Oden, 1989 Boccaccio, Giovanni. Dekameron. Praha: Odeon,