PILOTNÍ ŠETŘENÍ POPTÁVKY PO RIZIKOVÉM KAPITÁLU AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE HL. M. PRAHY

Transkript

1 PILOTNÍ ŠETŘENÍ POPTÁVKY PO RIZIKOVÉM KAPITÁLU AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE HL. M. PRAHY 30. listopadu 2011

2 Autoři: RNDr. Pavla Žížalová, Ph.D. 2

3 Obsah Obsah... 3 Hlavní poznatky šetření Úvod Metodika Výsledky šetření Dosavadní zkušenosti s financováním podnikání Potřeby dalšího financování podnikání Role veřejného sektoru při podpoře rizikového kapitálu Implikace pro RIS Prahy Příloha

4 Hlavní poznatky šetření Realizované pilotní šetření oslovilo v celkem subjektů se sídlem v hl. m. Praze s cílem zjistit základní parametry poptávky po podpoře dostupnosti rizikového kapitálu mezi inovativními firmami a podnikateli v Praze. Nepřímým výsledkem šetření jsou signály značící nedůvěru podnikové sféry ve veřejnou správu Praze a k aktivitám, které se zde realizují na podporu podnikání. Tento výsledek lze opřít i o další studie týkající se hodnocení inovačního systému v Praze a lze ho proto hodnotit jako významný pro současnou přípravu aktualizace pražské regionální inovační strategie. K tomu, aby plánovaná RIS a její realizace přinesly očekávané výsledky, je vzájemná důvěra napříč inovačním ekosystémem v Praze jedním z klíčových faktorů. Její podpora a podpora vzájemné komunikace mezi hlavními aktéry by se proto měla v aktualizované RIS objevit. Více než polovina z oslovených subjektů, které odpověděly na dotazník, vznikla v návaznosti na aktivity výzkumu a vývoje, v 9 případech se jednalo o výsledky VaV vzniklé ve spolupráci s akademickou sférou. Tím se potvrzuje silný znalostní (výzkumný) potenciál Prahy, zároveň ale také zatím omezená spolupráce mezi akademickou a podnikovou sférou. Dosavadní zkušenost firem v Praze s rizikovým kapitálem je omezená. Z 68 firem chtělo financovat nebo financovalo rozjezd podnikání z externích finančních zdrojů 39 subjektů (57 %), z nichž 7 využilo rizikový kapitál a dalších 9 subjektů se tento typ financí pokusilo získat neúspěšně. V případě pokusu o financování rizikovým kapitálem se začínající podniky potýkaly zejména s nedostatkem informací o tomto druhu financování, nedostatkem zkušeností, ale i s faktickým nedostatkem rizikového kapitálu v České republice. U 5 firem, které úspěšně využily k rozjezdu podnikání rizikový kapitál, nebyl motivem pouze zisk peněz (investice), ale také získání zkušeností, které by byly hodnotnější než samotná investice. Druhým důvodem, který byl uveden ve slovní odpovědi, bylo jednodušší vyjednávání s investorem než s bankou nebo s úřady. Více než dvě třetiny firem ve vzorku (48) plánují využít pro další rozvoj nějaký zdroj externích financí. Mírně vyšší počet (28) z nich má zájem o investice rizikového kapitálu, a to poměrně rovnoměrný podle hlavních typů rizikového kapitálu financování rozjezdu firmy investicí business angel investorem i seed či start-up kapitál nebo rozvojový kapitál financovaný fondem rizikového kapitálu. Firmy, které nemají zájem o externí financování, v naprosté většině uvedly, že nemají o tento typ investice zájem, protože jim postačují jejich vlastní nebo jiné externí zdroje. Dalších 5 firem však uvedlo, že o tento typ investice by měly zájem, ale neví, kde hledat. Celková poptávka po rizikovém kapitálu by tak byla ve vzorku firem ještě vyšší. V poptávce po rizikovém kapitálu převažují spíše nižší investice do 10 mil Kč. Zhruba třetina investorů však označila i investice vyšší, tři dokonce možnost více než 50 mil. Kč. Na rozdíl od celkového vzorku mají o investice rizikového kapitálu zájem zejména dynamické malé firmy, které působí ve znalostně náročných oborech a využívají výsledky výzkumu a vývoje pro svoji činnost (tzn. s potenciálně vysokou přidanou hodnotou své produkce). 4

5 V šetření se zároveň potvrdilo (i podle vlastních slov oslovených subjektů), že bariérou pro rizikový kapitál není pouze jeho nedostupnost-nepřítomnost, ale i nedostatek informací a zkušeností na straně potenciálních žadatelů. Naprostá většina respondentů se shodla, že dostupnost rizikového kapitálu by měl a podpořit i veřejná správa, a to v koordinaci na národní i regionální úrovni. Podpora by měla směřovat zejména na podporu absorpční kapacity samotných potenciálních příjemců podporu jejich informovanosti i připravenosti. Část respondentů (zhruba poloviční oproti předchozí skupině) však vnímá roli veřejného sektoru i v přímé podpoře rizikového kapitálu. 5

6 1 Úvod Hlavní město Praha v současnosti připravuje aktualizaci své regionální inovační strategie (aktualizace byla zahájena na podzim 2011), která se zaměřuje na podporu výzkumu a vývoje, inovačních aktivit a podporu spolupráce mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou. Jednou z oblastí, která úzce souvisí s rozvojem inovačních aktivit, je i podpora vzniku a rozvoje nových inovativních firem. Při zakládání a rozvoji nových inovativních firem narážejí podnikatelé na řadu bariér, které pomáhá překonávat i podpora ze strany veřejného sektoru. K těmto bariérám, resp. oblastem podpory patří nejčastěji poskytování potřebných prostor k podnikání, poskytování zvýhodněného poradenství, zprostředkování kontaktů, ale také podpora získávání potřebného financování. Snadný přístup podniků k finančním zdrojům pro realizaci inovačních projektů představuje navíc také významný předpoklad pro zvýšení absorpční kapacity pro využití výsledků výzkumu a vývoje (VaV) podnikovou sférou. Zatímco dluhové nástroje financování (úvěry a půjčky) jsou vhodné při financování podniků v pokročilé fázi rozvoje, tj. podniků dostatečně kapitálově silných, pro začínající (a) inovující podniky jsou potřebné finanční zdroje, které napomohou vytvořit kapitálovou základnu pro financování rozvoje inovačních projektů ve fázi, kdy jsou tyto firmy pro běžné finanční instituce (zejména banky) příliš rizikové. Tyto aktivity jsou proto často financovány tzv. rizikovým kapitálem. Rizikový kapitál (venture capital) představuje alternativní zdroj financování nejčastěji formou kapitálového vstupu do společnosti, za niž investor získává podíl na základním kapitálu cílového podniku. Rizikový kapitál může investovat prakticky ve všech fázích existence společnosti, nejčastěji je však spojován s investicemi do vzniku, konsolidace a raného rozvoje podniku. Trh rizikového kapitálu v ČR je (podle celé řady studií i některých investorů 1 ) velmi málo rozvinutý a rizikový kapitál jednoznačně nepatří ke standardně využívaným finančním nástrojům. Důvody pro slabou rozvinutost trhu rizikového kapitálu lze spatřovat na straně legislativního, daňového i ekonomicko-finančního prostředí, ale i na straně nedostatečné absorpční kapacity a připravenosti inovujících podniků. I proto zde lze spatřovat prostor pro podporu ze strany veřejného sektoru podobně, jako je tomu u celé řady dalších vyspělých a inovativních ekonomik (Rakousko, Finsko, Velká Británie ad.), ale i u zemí střední a východní Evropy (např. Polsko, Lotyšsko, Estonsko ad.). I v Česku je v tuto chvíli připravován pilotní projekt seed fondu financovaného z části z prostředků Strukturálních fondů. V tuto chvíli není přesná podoba tohoto finančního nástroje známa, navíc vzhledem k jeho financování z OPPI nebude vztažen k území hlavního města Prahy. V Praze se však nachází významná koncentrace znalostních subjektů (výzkumných organizací, univerzit i inovativních firem) a i zde je tedy důležité zvažovat, zda malá dostupnost finančního kapitálu nepředstavuje bariéru pro přenos a uplatnění nových poznatků a řešení v praxi. Rozhodnutí nelze samozřejmě učinit pouze na základě dosavadních spíše všeobecných informací, ale je třeba přesněji vědět, zda a jaká existuje v hlavním městě po takovéto podpoře poptávka a jaké jsou hlavní dosavadní bariéry. 1 V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum, je Česko v dostupnosti rizikového kapitálu pro firmy na 63. místě ze 139 hodnocených států. Celkem se v Česku formou venture kapitálu, který směřuje do začínajících firem, a soukromého kapitálu pro zralejší firmy, tzv. private equity, proinvestují necelé dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu. V zemích jako Velká Británie, Nizozemsko či Švédsko je to více než procento HDP. Dále viz například TC AV ČR: Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR. Studie pro Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005 nebo CVCA: Private Equity & Venture Capital v České republice,

7 S cílem doplnit tyto informace bylo realizováno pilotní šetření poptávky po rizikovém kapitálu v hlavním městě Praze. Cílem průzkumu je pilotní ověření a identifikace poptávky možných příjemců podpory ve formě finančních nástrojů pro inovační aktivity. Výsledky průzkumu budou sloužit jednak pro nastavení strategických záměrů budoucí regionální inovační strategie hl. m. Prahy, jednak jako podklad pro další detailnější hodnocení, pokud jeho potřeby ze současného průzkumu vyplynou. Garantem průzkumu je Technologické centrum AV ČR jako zástupce Enterprise Europe Network v České republice a jeho zadavatelem je Útvar rozvoje hl. m. Prahy na základě doporučení Pražské rady pro vědu a ekonomiku (PRVEK), poradního sboru složeného ze zástupců podnikatelů, vysokých škol, akademie věd a města, který byl zřízen primátorem pro aktualizaci a následnou realizaci regionální inovační strategie hl. města Prahy. 2 Metodika Průzkum poptávky po rizikovém kapitálu v hlavním městě Praze byl realizován elektronickou formou prostřednictvím on-line dotazníku obsahujícího kombinaci otevřených a uzavřených otázek v období listopadu Cílem šetření bylo oslovit nově vznikající a začínající podniky, existující malé podniky s krátkou historií, existující malé a střední inovativní a technologické podniky s potřebou kapitálu pro další rozvoj. Celkem bylo osloveno firem podnikajících na území hl. m. Prahy, které byly identifikovány jako potenciální příjemci finančních prostředků na financování inovačních aktivit. Jednalo se o: 93 začínajících firem umístěných v podnikatelských inkubátorech na území hlavního města Prahy (TIC ČKD, TIC ČVUT, Vědeckotechnický park VZLÚ Praha a Inovační biomedicínské centru ÚEM AV ČR). 292 klientů Technologického centra AV ČR. S těmito firmami spolupracuje TC AV v oblasti komercializace technologií, zapojení do mezinárodních VaV projektů a dalších aktivit v oblasti inovací, které vyžadují zvýšené finanční nároky. 167 firem, které působí na území hl. města Prahy a podnikají v některém z oborů, do kterých bývají nejčastěji směřovány investice na podporu inovačních aktivit a zárove ň byly založeny před méně než 3 roky. 550 firem, které působí na území hl. města Prahy a podnikají v některém z oborů, do kterých jsou nejčastěji směřovány investice na podporu inovačních aktivit. Jako zdroj kontaktů byla využita on-line databáze firem HBI. Jedná se o firmy, které mají již delší historii (byly založeny po ) a nejsou v předchozí skupině. Zároveň byli osloveni i jednotlivci zaměstnáni na univerzitách a výzkumných ústavech, kteří uvažují nebo by mohli uvažovat o vlastním podnikání. Takto bylo osloveno 37 jednotlivců. Kromě toho bylo osloveno několik subjektů zaměřených na podporu podniků, včetně podpory při získávání finančních zdrojů, s žádostí o přeposlání informace o realizovaném terénním šetření. Tyto subjekty byly osloveny prostřednictvím u s průvodním dopisem primátora hl. m. Prahy. Subjektům, které nevyplnily dotazník, byl zaslán ještě jeden e -mail s připomenutím a žádostí o vyplnění. Celkem bylo vyplněno 68 dotazníků, což představuje návratnost cca 6 %, tedy níže než byl předpoklad a předchozí zkušenosti. I tato nízká návratnost je výsledkem resp. signálem, který ukazuje jednak problematické zjišťování informací touto formou šetření a pro potřeby detailnějších informací tedy volbu spíše osobního terénního šetření formou rozhovorů, kde i menší vzorek subjektů přinese 7

8 více detailnějších informací, jednak určitý nezájem či nedůvěru podniků v Praze vůči aktivitám veřejné správy na jejich podporu. Tento předpoklad je zde možné uvést i v návaznosti na některé odpovědi v otevřených otázkách, kde nedůvěra k veřejné správě byla přímo zmíněna. I když tento výsledek nebyl tím, co bylo primárně v šetření zjišťováno, je pro další práce na aktualizaci a následné realizaci RIS v Praze významný. Bez vzájemné důvěry v rámci celého inovačního systému v Praze bude jen obtížné inovační strategii skutečně naplnit, především přinést předpokládané výsledy. Zájem o aktivity realizované v rámci RIS ze strany soukromých subjektů inovačních podniků a podnikatelů, na které ve velké míře bude RIS zacílena, může být díky nedostatečné důvěře výrazně nižší, pasivní. To by mohlo znamenat, že připravená opatření nebudou naplňována tak, jak by bylo optimální pro dosažení potřebných výsledků a změn. Elektronický dotazník obsahoval celkem 14 otázek kombinujících převážně uzavřené, ale i několik otevřených otázek, které se dotýkaly hlavních parametrů poptávky po finančních nástrojích: - základní identifikační otázky; - využití různých typů finančních nástrojů a předchozí zkušenosti s financováním rozjezdu podnikání; - zkušenosti s využitím rizikového kapitálu (pro různé fáze rozvoje podniku pre-seed-proofof-concept, seed kapitál, rozvojový kapitál); - další potřeba externího financování současná poptávka (typ finančního nástroje investice, indikativní výše požadované investice (finančního kapitálu) ad.); - bariéry pro získávání financování; - pohled na veřejnou podporu dostupnosti rizikového kapitálu. Základní struktura vzorku získaných odpovědí je uvedena v tabulce 1. Mezi subjekty, které odpověděly na dotazník, převažují mikro firmy do 10 zaměstnanců (38), doplněné zejména o fyzické osoby (firma zatím nebyla založena) a malé firmy do 50 zaměstnanců, větších subjektů bylo pouze 9. Naopak podle stáří dominují spíše starší subjekty, resp. firmy starší 3 let, kterých jsou ve vzorku zhruba 2/3. Na druhé straně, pokud spojíme tento údaj s informací, že více než v polovině případů se jedná o subjekty, jejichž impulsem k založení byly výzkumné a vývojové aktivity, nemusí ani 3 roky znamenat starou firmu, ale naopak firmu stále ještě začínající. A tedy relevantní z hlediska potenciální poptávky po rizikovém kapitálu. Tabulka 1: Základní struktura subjektů v šetření (počet odpovědí) Stáří firmy počet podíl Velikost firmy počet podíl zatím nebyla založena 5 7 % zatím se jedná pouze nápad 5 7 % do 1 roku 8 12 % bez zaměstnanců 6 9 % 1-3 roky % do 10 zaměstnanců % více než 3 roky % zaměstnanců % zaměstnanců 8 12 % více než 250 zaměstnanců 1 1 % U oslovených subjektů byl zjišťován také obor jejich podnikání tak, aby mohla být lépe identifikována potenciální poptávka po rizikovém kapitálu. Hlavní obory podniků, které odpověděly na dotazník, lze rozdělit do 5 hlavních oborů (skupin) s větším počtem firem a několika dalších jednotlivých oborů, 8

9 které se vyskytovaly v podstatě jednotlivě. Mezi obory jasně dominují firmy z oboru informačních a komunikačních technologií (21), což lze spojit i se statistickými údaji, kde Praha představuje jedno z hlavních center těchto aktivit, výzkumných i podnikových, v Česku. Přehledně obory firem, které odpověděly, zahrnují: Informační a komunikační technologie 21 firem Medicína a zdravotnictví 6 Strojírenství 5 Energetika a obnovitelné zdroje energie 4 Marketingová a reklamní činnost 3 Další obory: Optika a optická měření, ekologie, nové materiály, vzdělávání, biotechnologie, chemický průmysl, obchod, cestovní ruch, služby atd. Rizikový kapitál využívají nejčastěji vysoce inovativní, a tedy také rizikové, podnikatelské nápady a firmy. Jedním ze zdrojů impulzů pro vznik těchto firem jsou samozřejmě výzkumné a vývojové aktivity. Jejich význam jako zdroj pro vznik nových firem je zajímavý i vzhledem ke koncentraci výzkumných aktivit v Praze. Výsledky této otázky jsou uvedeny v tabulce 2, z které je patrné, že více než polovina subjektů ve vzorku byla založena pro uplatnění výsledků VaV. V naprosté většině se jednalo o vlastní výsledky VaV (23), v 9 případech šlo však o výsledky vzniklé díky spolupráci s akademickým sektorem. Tabulka 2: Impulz pro vznik firmy (počet odpovědí) Byly impulzem pro vznik Vaší firmy výsledky výzkumu a vývoje s komerčním potenciálem? Ne % Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje % Ano, výsledky VaV vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou (výzkumná organizace, VŠ) 7 10 % Ano, výsledky VaV převzaté od jiného subjektu 4 6 % Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje, a zároveň Ano, výsledky VaV převzaté od jiného subjektu Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje a zároveň Ano, výsledky VaV vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou (výzkumná organizace, VŠ) 2 3 % 2 3 % Výsledky VaV celkem % Jiné 1 1 % 9

10 3 Výsledky šetření Dotazník rozdělen do dvou hlavních částí. V první byly podniky dotazovány na dosavadní zkušenosti se získáváním financí na rozjezd a rozvoj svého podnikání, včetně zkušeností s rizikovým kapitálem. V druhé části byla zjišťována aktuální a budoucí potřeba financování inovativních firem a nápadů se zaměřením na rizikový kapitál. Podle těchto dvou hlavních bloků je také rozděleno hodnocení výsledků. V třetí podkapitole je hodnocena otázka, jak se samy podniky dívají na podporu dostupnosti rizikového kapitálu ze strany veřejného sektoru. 3.1 Dosavadní zkušenosti s financováním podnikání Podle očekávání byl rozjezd firmy nejčastěji financován z vlastních nebo rodinných zdrojů a pouze čtvrtina oslovených firem využila k financování rozjezdu společnosti externí financování. S pomocí rizikového kapitálu financovalo rozjezd pouze 5 firem z 68 odpovědí. Důvodem pro jasnou převahu pouze osobních zdrojů k financování byla podle oslovených firem zejména skutečnost, že další, externí zdroje financí nebyly třeba (či o ně nebyl zájem). To uvedlo celkem 27 ze 48 firem. Na druhé straně poměrně silná skupina MSP, které financování své firmy zatím založily na osobních zdrojích, se o získání externích finančních zdrojů pokusila, ale neuspěla (19 firem). Tyto firmy byly buď odmítnuty poskytovatelem financí, nebo ony samy odmítly přijmout nabízené finance vzhledem k požadovaným podmínkám, přičemž poměr těchto dvou důvodů je téměř shodný (viz obrázek 1). Obrázek 1: Využití různých finančních zdrojů k rozjezdu firmy a důvody nevyužití externích finančních zdrojů (čísla udávají počet odpovědí) Zdroje financování rozjezdu jiné; 2 Důvod nevyužití externích finančních zdrojů grow th kapitál; 1 seed kapitál; 2 business angel; 2 tradiční úvěr; 11 vlastní zdroje; 48 nebyly třeba; 27 byli jsme odmítnuti; 9 jiné; 2 nepřijatelné podmínky; 10 Zdroj: dotazníkové šetření Neúspěšní žadatelé o externí financování byli dále dotázáni, o jaký typ požadovaného financování se jednalo. V 16 případech z 21 MSP žádaly o klasický bankovní úvěr, což bylo přibližně dvakrát více než financování rizikovým kapitálem ten se pokusilo získat 9 firem 2. Dvě další firmy se ucházely o prostředky ze strukturálních fondů (bez bližší specifikace). Potenciální poptávka po rizikovém kapitálu 2 Firmy se mohly snažit získat více zdrojů financování, součet proto neodpovídá celkovému počtu odpovědí v této kategorii. 10

11 tedy mezi subjekty v Praze existuje, převažují však zatím neúspěšní žadatelé. Mimo jeden subjekt přitom všichni neúspěšní žadatelé uvedli, že investici rizikového kapitálu chtěli získat, ale nepodařilo se jim to. Pouze jeden uvedl, že investici nezískal, neboť mu nevyhovovali podmínky. Zajímavé jsou však i slovní odpovědi neúspěšných žadatelů. V případě žádosti o klasický bankovní úvěr pro rozjezd firmy se respondenti shodují, že banky nastavují příliš přísné až nesplnitelné podmínky pro začínající firmy nebo se o takové investice vůbec nezajímají. Výstižně to shrnul jeden z výroků:... pro financování rozjezdu firmy našeho typu by byly jejich podmínky poměrně devastující (úroky, nutné dokumenty a projekty) i za předpokladu, že bychom někoho přesvědčili, že je celý projekt životaschopný... V případě pokusu o financování rizikovým kapitálem se začínající podniky potýkaly zejména s nedostatkem informací o tomto druhu financování, nedostatkem zkušeností, ale i s faktickým nedostatkem rizikového kapitálu v České republice. U 5 firem, které úspěšně využily k rozjezdu podnikání rizikový kapitál, nebyl motivem pouze zisk peněz (investice), ale také získání zkušeností, které by byly hodnotnější než samotná investice. Druhým důvodem, který byl uveden ve slovní odpovědi, bylo jednodušší vyjednávání s investorem než s bankou nebo s úřady. Bohužel byly získány pouze dvě slovní odpovědi, proto není možné podrobněji zhodnotit dosažené zkušenosti s rizikovým kapitálem. Pokud respondent již měl nějaké zkušenosti s externím financováním nebo se jej pokoušel získat, zjišťovali jsme také částku, o kterou žádal. Výsledky za úspěšné i neúspěšné žadatele shrnuje následující tabulka 3. Tabulka 3: Dosavadní požadovaná výše externího financování založení a rozvoje podniku požadovaná částka bankovní úvěr rizikový kapitál do 2 mil. Kč ,9 mil. Kč ,9 mil. Kč ,9 mil. Kč mil. Kč 1 0 více než 50 mil. Kč 1 0 Zdroj: dotazníkové šetření Z čísel je patrné, že MSP zpravidla nežádají o částky větší než 25 mil. Kč, nejčastější jsou přitom investice v řádu jednotek milionů Kč největší počet odpovědí se týkal rozmezí 2-10 mil. Kč. Rozdíl mezi podniky, které získaly tradiční finanční nástroje a které financovaly svůj rozjezd rizikovým kapitálem, není tak významný, ačkoliv u rizikového kapitálu chybí vyšší investice. To však může být dáno i malým počtem subjektů, které se zatím tento typ investic pokusily získat. Z 5 podniků, které již využily financování rizikovým kapitálem, si tři z nich našly tuto investici samy nebo přes osobní kontakty a dva přes zprostředkující subjekt, kterým byl v tomto případě podnikatelský inkubátor. U těch, kteří se někdy setkali s potřebou vytvoření žádosti o získání investice rizikového kapitálu, ale neuspěli, převažuje vlastní zpracování žádosti (business plánu) a také vlastní vyhledání investora. Podporu ze strany některého ze zprostředkujících subjektů využily z celkového počtu 14 firem, které mají nějaké zkušenosti s rizikovým kapitálem, pouze 4 subjekty 2 využily podnikatelského inkubátoru, 1 soukromé poradenské společnosti a 1 subjektu při výzkumné organizaci / VŠ. 11

12 V další otázce nás zajímaly dosavadní zkušenosti ale i obecnější názory na dostupnost rizikového kapitálu v Česku. Odpovědi ukazují především na nedostatek informací a zkušeností s rizikovým kapitálem, ale i na nedostatečnou přítomnost rizikového kapitálu v Česku vůbec. Odpovědi jsou podrobněji uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4: Zhodnocení dostupnosti financování rizikovým kapitálem Jak hodnotíte, i podle Vašich zkušeností, dostupnost externího financování rizikovým kapitálem v Česku? Bezproblémová investora jsme našli poměrně rychle a jednoduše, jednání byla efektivní a úspěšná Dostupnost je dobrá, povědomí a zkušenosti jsou omezené informace o rizikovém kapitálu se hledají velmi těžko, chyběla nám zkušenost, jak se o tuto investici ucházet, finanční zdroje zde ale jsou a je možné je získat Dostupnost je špatná jak z hlediska dostupných informací, tak zkušeností i financí (rizikového kapitálu samotného) Zdroj: dotazníkové šetření 3.2 Potřeby dalšího financování podnikání Více než dvě třetiny firem ve vzorku (48) plánuje využít pro další rozvoj nějaký zdroj externích financí. Mírně vyšší počet (28) z nich má zájem o investice rizikového kapitálu, přičemž tři respondenti uvedli zájem získat jak klasické zdroje financí, tak zdroje rizikového kapitálu. Jelikož se tato studie zaměřuje na analýzu poptávky po rizikovém kapitálu, byly tyto firmy zahrnuty do skupiny, která projevila zájem získat pro svůj rozvoj rizikový kapitál (celkem 28 odpovědí, cca 36 %). Této skupiny firem jsme se dále zeptali, o jaký typ investice by měla zájem, jaký typ investice potřebuje. Tato struktura je také uvedena na obrázku 2. Respondenti měli vcelku jasno, jaký nástroj by vyžadovali, pouze pět z nich odpovědělo, že zatím neví. Zájem je poměrně rovnoměrný o všechny tři hlavní typy rizikového kapitálu financování rozjezdu firmy investicí business angel investorem i fondem rizikového kapitálu, stejně jako financování dalšího rozvoje firmy. Tři MSP, které projevily zájem o více typů rizikového kapitálu, vždy uvedly seed/start-up kapitál (celkem 10 odpovědí), doplněný o zájem o investora business angel v 1 případě a zájem o rozvojový kapitál ve dvou případech. Obrázek 2: Potřeba získat externí financování a typ zvažované investice rizikového kapitálu (čísla udávají počet odpovědí) Business angel Rozvojový kapitál Více možností Seed / start-up kapitál Nevím Ano,klasické finanční; 22 7 Ne, soukromé zdroje jsou dostatečné; 25 Ano, rizikový kapitál; Zdroj: dotazníkové šetření 12

13 Podrobněji však byly dotazovány na důvody své volby i subjekty, které neuvažují využít rizikový kapitál (celkem 47 na obrázku 2). Ne všechny firmy odpověděly, zaznamenáno bylo celkem 40 platných odpovědí. Naprostá většina těchto firem uvedla, že nemá zájem o tento typ investice, protože jim postačují jejich vlastní nebo jiné externí zdroje. Zajímavé jsou však odpovědi 5 firem, které uvedly, že o tento typ investice by měly zájem, ale neví, kde hledat. Celková poptávka po rizikovém kapitálu by tak byla ve vzorku firem ještě vyšší celkem by o tento typ investice mělo zájem 31 firem ze 48, které hledají externí zdroj financování. Tabulka 5: Důvody pro odmítnutí rizikového kapitálu Pokud neuvažujete o financování rizikovým kapitálem, jaký je důvod? Tento typ investice není pro naši společnost třeba klasické zdroje financování jsou naprosto dostatečné O tento typ investice nemám zájem (i když by mohl doplnit externí financování) 12 Měli bychom zájem, ale nevíme kde hledat, co je k tomu třeba 5 Zdroj: dotazníkové šetření Na následujících řádkách se zaměříme na firmy, které zvažují využití některý z finančních nástrojů rizikového kapitálu. Vzhledem k malému počtu vstupních údajů jsou zaznamenané odpovědi uvedeny souhrnně v tabulce 6. Vzhledem k počtu odpovědí nelze vyvozovat zcela obecné závěry, přesto je možné některé zajímavé prvky poptávky po rizikovém kapitálu vystopovat. Polovina zájemců (14 z 28) zatím investora nekontaktovali a ani neví, kde mají tento typ investorů hledat. V kontaktu s investorem jsou již 3 firmy, které ho našly vlastními silami, a 2 podniky, kterým v kontaktu pomohl některý z veřejných zprostředkujících subjektů. Představu o tom, kde investora hledat, má i dalších 8 firem. Celkově se však i zde potvrzuje, že bariérou pro rizikový kapitál není pouze jeho nedostupnost-nepřítomnost, ale i nedostatek informací a zkušeností na straně potenciálních žadatelů. Tabulka 6: Charakteristika poptávky po investicích rizikového kapitálu Našli již potenciálního investora? Počet Typ investora Počet Výše investice Počet Ano, potenciálního investora jsme již našli a kontaktovali vlastními silami 3 Domácí fond 11 do 2 mil. Kč 5 Ano, potenciálního investora jsme našli zprostředkovaně s podporou veřejného 2 Zahraniční fond 7 2-4,9 mil. Kč 5 subjektu Ne, zatím jsme investora nenašli, ale Domácí investor 8 máme představu, kde hledat Business Angel 7 5-9,9 mil. Kč 5 Ne, zatím jsme nekontaktovali a nemáme Zahraniční investor 14 představu, kde tento typ investorů hledat Business Angel ,9 mil. Kč 4 Jakýkoliv mil. Kč 3 22 více než 50 mil. Kč 3 Celkem odpovědí Zdroj: dotazníkové šetření 13

14 Nedostatek informací o rizikovém kapitálu se pravděpodobně odrazil i v nižším počtu odpovědí na typ investora, který by preferovali pouze 19 odpovědí. Zároveň je patrné, že MSP se neomezují na jediný typ investora, když 11 z 19 zvolilo více možností. Patrná je však preference domácích subjektů domácího fondu či samostatného investora. Co se týká požadované výše investice, tak odpovědi respondentů odpovídají struktuře těch, kteří již investici rizikového kapitálu získali převažují spíše nižší investice do 10 mil Kč. Zhruba třetina investorů však označila i investice vyšší, tři dokonce možnost více než 50 mil. Kč. Ty firmy, které v předchozí části dotazníku odpověděly, že plánují využít k financování rozjezdu svého podnikání rizikový kapitál, mají ale některé charakteristiky, které je odlišují od ostatních firem. Na rozdíl od běžných firem, které jsou většinou starší tří let, jsou firmy se zájmem o rizikový kapitál mladší, protože častěji neexistují ani tři roky. S tím koresponduje i počet zaměstnanců těchto firem, které teprve začínají své podnikání a zatím si nestačily vybudovat svoji pozici na trhu. Ve většině případů se jedná o mikrofirmy, které mají do deseti zaměstnanců. Tabulka 7: Základní struktura subjektů, které vyjádřily poptávku po rizikovém kapitálu (počet odpovědí) Stáří firmy Velikost firmy zatím nebyla založena (založení je plánováno) 2 jedná pouze o fyzickou osobu / nápad 4 do 1 roku 6 bez zaměstnanců roky 7 do 10 zaměstnanců 15 více než 3 roky zaměstnanců zaměstnanců 1 Zdroj: dotazníkové šetření Co se týká oborové struktury zájemců o rizikový kapitál, tak zdaleka nejčastěji se jedná o firmy působící v sektoru ICT, což je ve shodě s údaji prezentovanými v kapitole dva. Sektor ICT však je u těchto firem zastoupen v relativním vyjádření ještě více. I u dalších oborů těchto firem, kde vícekrát se objevilo pouze zaměření na medicínu, nové materiály, nové zdroje energie a elektrotechniku, je zřejmé, že se jedná o obory náročné na znalosti. Oborová struktura firem v kategorii Ostatní je velmi různorodá, zastoupeny jsou v ní firmy z 6 různých oborů (např. automobilový průmysl, letecký průmysl, ad.). Tabulka 8: Oborová struktura subjektů, které vyjádřily poptávku po rizikovém kapitálu a výsledky VaV jako impulz pro vznik firmy (počet odpovědí) Obor Výsledky VaV jako impulz pro vznik firmy ICT 10 Ne 7 Medicína a zdravotnictví 2 Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje 8 Nové materiály 2 Ano, výsledky VaV vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou 6 Energetika-OZE 2 Ano, výsledky VaV převzaté od jiného subjektu 3 Elektrotechnika 2 Ostatní 6 Zdroj: dotazníkové šetření Na základě údajů o oborové struktuře těchto firem pak nepřekvapí, že téměř tři čtvrtiny z nich využily k rozjezdu svého podnikání výsledky výzkumu a vývoje, nejčastěji šlo o výzkum a vývoj prováděný vlastními silami, zanedbatelný však není ani počet těch, které využily spolupráce s akademickým sektorem či s dalšími subjekty (viz tabulka 8). Potvrzuje se zde tedy předpoklad, že rizikové financování je významným zdrojem nových financí pro inovativní, znalostně náročné podnikatelské 14

15 plány, které hůře získávají tradiční zdroje financování. Odpovědi těchto subjektů však zároveň potvrzují, že dostupnost tohoto typu kapitálu je zatím v Praze, resp. v Česku nedostatečná. Ze stručné analýzy údajů o firmách, které by měly zájem využít rizikový kapitál, vyplývá, že se odlišují od ostatních firem. Jde o mladé firmy (často bez zaměstnanců) z dynamických oborů, které svoji činnost zakládají na výsledcích výzkumu a vývoje. 3.3 Role veřejného sektoru při podpoře rizikového kapitálu Poslední sekce dotazníku byla zaměřena na názor oslovených, kdo by měl podporu rizikovému kapitálu poskytovat, především, zdali zde vidí prostor také pro veřejný sektor a v jaké oblasti. Z 67 odpovědí se většina klaní k tomu, že by dostupnost rizikového kapitálu měla být podpořena i ze strany veřejného sektoru celkem v 50 odpovědích, přičemž pohled na to, jakou roli by měl veřejný sektor zastávat (zda poskytovat i finanční zdroje, nebo pouze podporovat připravenost podnikatelů k těmto investicím) je poměrně vyrovnaná. Mírná většina z těchto 50 odpovědí se kloní k roli více podpůrné veřejný sektor by měl podle nich především zlepšovat dostupnost informací o rizikovém kapitálu a připravenost firem a podnikatelů se o tento typ investice ucházet (viz obrázek 3). Obrázek 3: Kdo by měl poskytovat rizikový kapitál a podporu dostupnosti rizikovému kapitálu jaká úroveň veřejné správy? Čistě soukromý sektor, veřejná podpora není potřeba Soukromý i veřejný sektor soukromé investice v tomto segmentu nejsou dostatečné Soukromý sektor finančně, veřejný sektor podporou absorpční kapacity podnikatelů Evropská úroveň (programy EU) 27 Národní úroveň Regionální úroveň - hl. m. Praha Jiné Finanční instituce s účastí státu Státní agentura (CzechInvest, TAČR apod.) Zdroj: dotazníkové šetření S podporou veřejného sektoru tedy většina z oslovených subjektů souhlasí. Kdo by však měl podle nich tuto podporu poskytovat? Na jaké úrovni veřejné správy by měla být realizována? Podle obrázku 3 je patrné, že názor je zde poměrně vyrovnaný podobný počet subjektů se kloní na stranu národní i regionální úrovně, stejně tak i vysoký počet respondentů označil, že by tato podpora měla být poskytována prostřednictvím evropských podpůrných programů. O takto vyrovnaném názoru vypovídají i přímé odpovědi na zdůvodnění volby. Respondenti zde například uvedli: To je potřeba dělat na všech úrovních a vždy bude záležet na konkrétním projektu, výši a rizikovosti investice. Problematika by měla být řešena na úrovni státu i regionu. Podnikatel by oslovil státní či regionální subjekt na základě toho, zda se jedná o regionální projekt či ne. Problém bude 15

16 především v pravděpodobné nezkušenosti a nekompetentnosti zástupců jednotlivých regionů v případě posuzování a přístupu k jednotlivým projektům. S těmito odpověďmi je v souladu i skutečnost, že řada respondentů nevybrala pouze jedinou možnost, ale naopak zaškrtla nejčastěji kombinaci několika úrovní. Odvodit z toho lze, že k podpoře by podle respondentů měly být využity evropské podpůrné programy, které by podle typu projektů / podporovaných subjektů měly být realizovány na národní i regionální úrovni, samozřejmě v potřebné koordinaci tak, aby se doplňovaly. Tuto kombinaci odpovědí lze nalézt v celkem 13 odpovědích. Kromě toho však v otevřených odpovědích zazněly ještě další požadavky na případnou podporu dostupnosti rizikového kapitálu ze strany veřejného sektoru, a to požadavek na transparentnost a také kompetentnost pro poskytování této podpory. Tento požadavek lze opět přiblížit citací dvou konkrétních odpovědí: Upřednostňuji absolutní transparentnost, zveřejňování vyhodnocení včetně detailu apod. Ať to bude jakýkoliv subjekt, musí mít hlavně znalost o private equity, rizikovém financování a musí to být průhledné. Konkrétnější zdůvodnění výběru jedné z možných úrovní pro podporu dostupnosti rizikového kapitálu zahrnovalo u národní a evropské úrovně zejména možnost Zvolená úroveň má potřebnou odbornost a objem kapitálu. Naopak u regionální úrovně nejvíce respondentů zvolilo dvě možnosti Měl by to být zprostředkovatel s co nejlepšími informacemi o místním prostředí a Zvolená úroveň má dobrý přehled o potenciálních uchazečích o rizikový kapitál, dokáže je dobře kontaktovat. Výše doporučená koordinovaná podpora ze strany národní a regionální úrovně tak v sobě shrnuje i synergie těchto předností dostatečné kapacity a zkušenosti národní úrovni v dobré znalosti místních podmínek i aktérů v případě úrovně regionální. Kromě toho, jaká úroveň by měla podporu případně podporovat, jde i to, jakou formu by podpora měla mít, na co by se měla zaměřit. Již z první otázky této sekce je patrné, že většina respondentů se klaní spíše k podpůrné roli veřejného sektoru spíše než k přímému poskytování rizikového kapitálu. Tomu odpovídají i odpovědi respondentů na konkrétní otázku, jakou roli by měl veřejný sektor v této podpoře hrát. Odpovědi mohly být vícenásobné, zobrazené počty v jednotlivých odpovědích na obrázku 4 proto nedávají celkový počet odpovědí. Přesto je z těchto údajů patrné, že veřejný sektor by se podle respondentů průzkumu měl soustředit zejména na poskytování a zprostředkování informací o možnostech financování rozvoje podniků prostřednictvím rizikového kapitálu a na poskytování podpory samotných potenciálních příjemců tak, aby se zlepšili jejich šance na získání této investice. Celkem 17 respondentů však uvedlo, že by veřejný sektor měl podporovat také soukromé investory rizikového kapitálu. Tento výsledek lze dát do souvislosti s poměrně nepříznivým hodnocením dostupnosti rizikového kapitálu v Česku (resp. i v Praze) a zatím nízkého zájmu investorů. Prakticky shodný počet respondentů se vyslovil i pro přímé poskytování rizikového kapitálu ze strany veřejné sféry. Tedy pro oblast, pro kterou je v tuto chvíli připravován národní projekt seed fondu. Jak bylo zmíněno, vzhledem k financování z OPPPI je tento projekt určen pro všechny regiony Česka mimo hl. město Prahu. I zde se ale ukazuje zájem ze strany potenciálních příjemců o aktivnější roli ze strany veřejné sféry, neboť ta soukromá zatím nefunguje tak, jak by bylo třeba. Vzorek tohoto šetření je poměrně omezený, studie navíc v žádném případě nebyla zaměřena na vyhodnocení možností, přínosů, ale i rizik takovéhoto projektu podpořeného Prahou. Výsledky však minimálně naznačují, že 16

17 by i v hl. m. Praze měla být tato možnost brána v úvahu a případně připravena studie, která se bude zabývat jejím podrobnějším vyhodnocením. Obrázek 4: Jakou roli by měl veřejný sektor při poskytování rizikového kapitálu hrát? Žádná podpora veřejného sektoru 1 Podporovat soukromé poskytovatele VC Poskytovat přímo rizikový kapitál Poskytovat poradenství pro podnikatele ucházející se o VC Poskytovat informace o dostupnosti rizikového kapitálu Zdroj: dotazníkové šetření 4 Implikace pro RIS Prahy Výsledky pilotního šetření ukázaly, že mezi firmami v hlavním městě Praze existuje významná potenciální poptávka po financování rizikovým kapitálem, dosavadní zkušenosti s jeho získáním a získáváním jsou ale výrazně nižší. Zkušenosti respondentů ukazují, že získat rizikový kapitál je stále velmi obtížné. Bariéry přitom existují jak na straně rizikového kapitálu (investorů), tak i na straně podnikatelů (příjemců). Z odpovědí některých oslovených subjektů se ukazuje, že část bariér spočívá i na jejich straně zatím mají velmi malé zkušenosti, jak takový typ investice hledat, jak se o něj ucházet a propagovat svůj podnikatelský záměr. Na druhé straně ale jejich zkušenosti svědčí o tom, že i prostředí pro tento typ investic není v Česku zatím zcela příznivé. Oproti některým dalším evropským zemím zde například v tuto chvíli nenajdeme ani nepřímé nástroje, které by tento typ investic motivovaly a lákaly. Odstranění těchto bariér a podporu kapitálových investic do rozvíjejících se inovujících podniků tak nelze vnímat pouze jako samotné poskytnutí finanční investice. Podpora rozvoje rizikového kapitálu by naopak měla zahrnovat provázané aktivity, které by podpořily: vytvoření příznivého daňového a legislativního prostředí pro investice rizikového kapitálu a jejich následný exit, vytvoření efektivních stimulačních nástrojů pro investory rizikového kapitálu ( např. daňové pobídky, záruky, společné investice apod.) a posilování absorpční kapacity podnikového sektoru podporovat jak informovanost a zprostředkování kontaktů, tak jejich připravenost na kapitálové vstupy externích investorů. Zatímco první bod je prakticky čistě záležitostí národní úrovně, v druhých dvou může hrát významnější roli i regionální úroveň tedy i hlavní město Praha. 17

18 Vzhledem k výsledkům šetření lze jednoznačně doporučit rozpracování těchto bodů do připravované aktualizace regionální inovační strategie, a to včetně možnosti využít pro tyto aktivity prostředky regionální politiky EU, která se na tuto formu podpory zaměřuje stále více. Konkrétně doporučujeme: Připravit soubor nástrojů, které budou začínající inovativní firmy a podnikatele podporovat při hledání finančních zdrojů pro rozvoj svých nápadů. Tyto nástroje by se měly zaměřit na (i) podporu informovanosti o rizikovém kapitálu, jak jeho dostupnosti, tak podmínek získání apod. a (ii) podporu absorpční kapacity potenciálních příjemců formou školení, koučingu, specializovaných, na míru poskytovaných služeb a poradenství. Tyto služby by se měly vztahovat zejména na oblast vázanou na přípravu strategie vstupu na trh s novým, inovativním řešením / produktem a měly by být poskytovány na individuální bázi, tj. vždy na míru pro jeden business plán / inovativní nápad / podnik a zahrnovat následující aktivity (ne nutně všechny, kombinace podle charakteru inovativního nápadu): - identifikace originálního nápadu (produktu/služby) jasný popis a vymezení originálního nápadu (prvotní, vstupní analýza nápadu), - technologický foresight ocenění současné a budoucí pozice inovativního nápadu z hlediska předpokládaného technologického vývoje v daném oboru, v případě potřeby včetně analýzy možností uplatnění v jiném oboru, - zhodnocení existujících ochran k duševnímu vlastnictví zejména patentů, zda daný inovativní nápad neporušuje některou z existujících ochran, - ocenění tržní způsobilosti vyhodnocení tržních rizik a příležitosti pro firmu na domácích, ale i zahraničních trzích, - vyhodnocení proveditelnosti / uskutečnitelnosti (feasibility), - vyhodnocení manažerského týmu pro inovativní nápad (zhodnocení, zda současný management je dostatečný, či zda je třeba tým rozšířit), - vypracování business plánu pro tento inovativní nápad (v cizím jazyce), ve formě přijatelné pro venture kapitál, - vyhledání potenciálních investorů fondů rizikového kapitálu / business angelů apod. a předání (zprostředkování) těchto kontaktů, - poskytnutí základního školení prezentačních a prodejních dovedností (s cílem zvýšit šance úspěchu připraveného business plánu). I v návaznosti na přípravu a realizaci národního projektu seed-fondu vyhodnotit realizaci obdobného projektu pro území hl. m. Prahy, tedy vyhodnotit potřeby a možnosti zapojit se přímo do zprostředkování investic rizikového kapitálu. Tyto služby mohou být poskytovány různými typy subjektů, jako nejvhodnější se jeví využití stávajících a připravovaných subjektů inovační podpůrné infrastruktury podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra pro transfer znalostí ad. které mají již nějaké zkušenosti s podporou podniků a podnikatelů a disponují i kontakty na potenciální příjemce. Iniciace a koordinace rozvojových aktivit souvisejících s touto podporou bude zastoupena zástupcem hl. m. Prahy nejpravděpodobněji subjektem, který bude zodpovědný za realizaci RIS. Důležité je proto také nastartovat užší komunikaci a koordinaci mezi těmito aktéry 18

19 inovačního sytému, ale také komunikaci s potenciálními příjemci místními firmami, podnikateli i výzkumníky tak, aby vytvořené nástroje byly realizovány co nejefektivněji. 19

20 5 Příloha Příloha 1: Dotazník pilotního šetření Otázky pro pilotní šetření poptávky po rizikovém kapitálu pro RIS HMP Identifikační otázky 1. Jak dlouho existuje Vaše firma? zatím nebyla založena (založení je teprve plánováno) do 1 roku 1-3 roky více než 3 roky 2. Do jaké velikostní kategorie Vaše firma spadá? zatím se jedná pouze o fyzickou osobu a podnikatelský nápad bez zaměstnanců do 10 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců více než 250 zaměstnanců 3. V jakém oboru (jakých hlavních oborech) Vaše firma podniká? Do jakého oboru spadá Váš podnikatelský záměr? Prosím, uveďte co nejpodrobněji (např. zemědělské biotechnologie, měřící a regulační technika, materiály pro energetiku apod.) 4. Co bylo impulzem pro vznik Vaší firmy? Předchozí výsledky výzkumu a vývoje s komerčním potenciálem: o vytvořené Vaší společností ( in-house ) o vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou (výzkumná organizace, vysoká škola) o převzaté od jiného subjektu Jiné, uveďte: Dosavadní využití externího financování k rozjezdu a rozvoji společnosti 5. Využili jste k financování rozjezdu a rozvoji Vaší společnosti externích finančních zdrojů? Ne, rozjezd byl zatím financován pouze z osobních zdrojů. Ano: o jednalo se o tradiční bankovní úvěry (včetně zvýhodněných) či leasing o jednalo se o investici business angel o využili jsme financování typem rizikového kapitálu určeného pro start společnosti (seed / start kapitál) o využili jsme financování typem rizikového kapitálu určeného pro další rozvoj společnosti (growth / expansion kapitál) o jiné, popište: 20