PILOTNÍ ŠETŘENÍ POPTÁVKY PO RIZIKOVÉM KAPITÁLU AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE HL. M. PRAHY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PILOTNÍ ŠETŘENÍ POPTÁVKY PO RIZIKOVÉM KAPITÁLU AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE HL. M. PRAHY"

Transkript

1 PILOTNÍ ŠETŘENÍ POPTÁVKY PO RIZIKOVÉM KAPITÁLU AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE HL. M. PRAHY 30. listopadu 2011

2 Autoři: RNDr. Pavla Žížalová, Ph.D. 2

3 Obsah Obsah... 3 Hlavní poznatky šetření Úvod Metodika Výsledky šetření Dosavadní zkušenosti s financováním podnikání Potřeby dalšího financování podnikání Role veřejného sektoru při podpoře rizikového kapitálu Implikace pro RIS Prahy Příloha

4 Hlavní poznatky šetření Realizované pilotní šetření oslovilo v celkem subjektů se sídlem v hl. m. Praze s cílem zjistit základní parametry poptávky po podpoře dostupnosti rizikového kapitálu mezi inovativními firmami a podnikateli v Praze. Nepřímým výsledkem šetření jsou signály značící nedůvěru podnikové sféry ve veřejnou správu Praze a k aktivitám, které se zde realizují na podporu podnikání. Tento výsledek lze opřít i o další studie týkající se hodnocení inovačního systému v Praze a lze ho proto hodnotit jako významný pro současnou přípravu aktualizace pražské regionální inovační strategie. K tomu, aby plánovaná RIS a její realizace přinesly očekávané výsledky, je vzájemná důvěra napříč inovačním ekosystémem v Praze jedním z klíčových faktorů. Její podpora a podpora vzájemné komunikace mezi hlavními aktéry by se proto měla v aktualizované RIS objevit. Více než polovina z oslovených subjektů, které odpověděly na dotazník, vznikla v návaznosti na aktivity výzkumu a vývoje, v 9 případech se jednalo o výsledky VaV vzniklé ve spolupráci s akademickou sférou. Tím se potvrzuje silný znalostní (výzkumný) potenciál Prahy, zároveň ale také zatím omezená spolupráce mezi akademickou a podnikovou sférou. Dosavadní zkušenost firem v Praze s rizikovým kapitálem je omezená. Z 68 firem chtělo financovat nebo financovalo rozjezd podnikání z externích finančních zdrojů 39 subjektů (57 %), z nichž 7 využilo rizikový kapitál a dalších 9 subjektů se tento typ financí pokusilo získat neúspěšně. V případě pokusu o financování rizikovým kapitálem se začínající podniky potýkaly zejména s nedostatkem informací o tomto druhu financování, nedostatkem zkušeností, ale i s faktickým nedostatkem rizikového kapitálu v České republice. U 5 firem, které úspěšně využily k rozjezdu podnikání rizikový kapitál, nebyl motivem pouze zisk peněz (investice), ale také získání zkušeností, které by byly hodnotnější než samotná investice. Druhým důvodem, který byl uveden ve slovní odpovědi, bylo jednodušší vyjednávání s investorem než s bankou nebo s úřady. Více než dvě třetiny firem ve vzorku (48) plánují využít pro další rozvoj nějaký zdroj externích financí. Mírně vyšší počet (28) z nich má zájem o investice rizikového kapitálu, a to poměrně rovnoměrný podle hlavních typů rizikového kapitálu financování rozjezdu firmy investicí business angel investorem i seed či start-up kapitál nebo rozvojový kapitál financovaný fondem rizikového kapitálu. Firmy, které nemají zájem o externí financování, v naprosté většině uvedly, že nemají o tento typ investice zájem, protože jim postačují jejich vlastní nebo jiné externí zdroje. Dalších 5 firem však uvedlo, že o tento typ investice by měly zájem, ale neví, kde hledat. Celková poptávka po rizikovém kapitálu by tak byla ve vzorku firem ještě vyšší. V poptávce po rizikovém kapitálu převažují spíše nižší investice do 10 mil Kč. Zhruba třetina investorů však označila i investice vyšší, tři dokonce možnost více než 50 mil. Kč. Na rozdíl od celkového vzorku mají o investice rizikového kapitálu zájem zejména dynamické malé firmy, které působí ve znalostně náročných oborech a využívají výsledky výzkumu a vývoje pro svoji činnost (tzn. s potenciálně vysokou přidanou hodnotou své produkce). 4

5 V šetření se zároveň potvrdilo (i podle vlastních slov oslovených subjektů), že bariérou pro rizikový kapitál není pouze jeho nedostupnost-nepřítomnost, ale i nedostatek informací a zkušeností na straně potenciálních žadatelů. Naprostá většina respondentů se shodla, že dostupnost rizikového kapitálu by měl a podpořit i veřejná správa, a to v koordinaci na národní i regionální úrovni. Podpora by měla směřovat zejména na podporu absorpční kapacity samotných potenciálních příjemců podporu jejich informovanosti i připravenosti. Část respondentů (zhruba poloviční oproti předchozí skupině) však vnímá roli veřejného sektoru i v přímé podpoře rizikového kapitálu. 5

6 1 Úvod Hlavní město Praha v současnosti připravuje aktualizaci své regionální inovační strategie (aktualizace byla zahájena na podzim 2011), která se zaměřuje na podporu výzkumu a vývoje, inovačních aktivit a podporu spolupráce mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou. Jednou z oblastí, která úzce souvisí s rozvojem inovačních aktivit, je i podpora vzniku a rozvoje nových inovativních firem. Při zakládání a rozvoji nových inovativních firem narážejí podnikatelé na řadu bariér, které pomáhá překonávat i podpora ze strany veřejného sektoru. K těmto bariérám, resp. oblastem podpory patří nejčastěji poskytování potřebných prostor k podnikání, poskytování zvýhodněného poradenství, zprostředkování kontaktů, ale také podpora získávání potřebného financování. Snadný přístup podniků k finančním zdrojům pro realizaci inovačních projektů představuje navíc také významný předpoklad pro zvýšení absorpční kapacity pro využití výsledků výzkumu a vývoje (VaV) podnikovou sférou. Zatímco dluhové nástroje financování (úvěry a půjčky) jsou vhodné při financování podniků v pokročilé fázi rozvoje, tj. podniků dostatečně kapitálově silných, pro začínající (a) inovující podniky jsou potřebné finanční zdroje, které napomohou vytvořit kapitálovou základnu pro financování rozvoje inovačních projektů ve fázi, kdy jsou tyto firmy pro běžné finanční instituce (zejména banky) příliš rizikové. Tyto aktivity jsou proto často financovány tzv. rizikovým kapitálem. Rizikový kapitál (venture capital) představuje alternativní zdroj financování nejčastěji formou kapitálového vstupu do společnosti, za niž investor získává podíl na základním kapitálu cílového podniku. Rizikový kapitál může investovat prakticky ve všech fázích existence společnosti, nejčastěji je však spojován s investicemi do vzniku, konsolidace a raného rozvoje podniku. Trh rizikového kapitálu v ČR je (podle celé řady studií i některých investorů 1 ) velmi málo rozvinutý a rizikový kapitál jednoznačně nepatří ke standardně využívaným finančním nástrojům. Důvody pro slabou rozvinutost trhu rizikového kapitálu lze spatřovat na straně legislativního, daňového i ekonomicko-finančního prostředí, ale i na straně nedostatečné absorpční kapacity a připravenosti inovujících podniků. I proto zde lze spatřovat prostor pro podporu ze strany veřejného sektoru podobně, jako je tomu u celé řady dalších vyspělých a inovativních ekonomik (Rakousko, Finsko, Velká Británie ad.), ale i u zemí střední a východní Evropy (např. Polsko, Lotyšsko, Estonsko ad.). I v Česku je v tuto chvíli připravován pilotní projekt seed fondu financovaného z části z prostředků Strukturálních fondů. V tuto chvíli není přesná podoba tohoto finančního nástroje známa, navíc vzhledem k jeho financování z OPPI nebude vztažen k území hlavního města Prahy. V Praze se však nachází významná koncentrace znalostních subjektů (výzkumných organizací, univerzit i inovativních firem) a i zde je tedy důležité zvažovat, zda malá dostupnost finančního kapitálu nepředstavuje bariéru pro přenos a uplatnění nových poznatků a řešení v praxi. Rozhodnutí nelze samozřejmě učinit pouze na základě dosavadních spíše všeobecných informací, ale je třeba přesněji vědět, zda a jaká existuje v hlavním městě po takovéto podpoře poptávka a jaké jsou hlavní dosavadní bariéry. 1 V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum, je Česko v dostupnosti rizikového kapitálu pro firmy na 63. místě ze 139 hodnocených států. Celkem se v Česku formou venture kapitálu, který směřuje do začínajících firem, a soukromého kapitálu pro zralejší firmy, tzv. private equity, proinvestují necelé dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu. V zemích jako Velká Británie, Nizozemsko či Švédsko je to více než procento HDP. Dále viz například TC AV ČR: Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR. Studie pro Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005 nebo CVCA: Private Equity & Venture Capital v České republice,

7 S cílem doplnit tyto informace bylo realizováno pilotní šetření poptávky po rizikovém kapitálu v hlavním městě Praze. Cílem průzkumu je pilotní ověření a identifikace poptávky možných příjemců podpory ve formě finančních nástrojů pro inovační aktivity. Výsledky průzkumu budou sloužit jednak pro nastavení strategických záměrů budoucí regionální inovační strategie hl. m. Prahy, jednak jako podklad pro další detailnější hodnocení, pokud jeho potřeby ze současného průzkumu vyplynou. Garantem průzkumu je Technologické centrum AV ČR jako zástupce Enterprise Europe Network v České republice a jeho zadavatelem je Útvar rozvoje hl. m. Prahy na základě doporučení Pražské rady pro vědu a ekonomiku (PRVEK), poradního sboru složeného ze zástupců podnikatelů, vysokých škol, akademie věd a města, který byl zřízen primátorem pro aktualizaci a následnou realizaci regionální inovační strategie hl. města Prahy. 2 Metodika Průzkum poptávky po rizikovém kapitálu v hlavním městě Praze byl realizován elektronickou formou prostřednictvím on-line dotazníku obsahujícího kombinaci otevřených a uzavřených otázek v období listopadu Cílem šetření bylo oslovit nově vznikající a začínající podniky, existující malé podniky s krátkou historií, existující malé a střední inovativní a technologické podniky s potřebou kapitálu pro další rozvoj. Celkem bylo osloveno firem podnikajících na území hl. m. Prahy, které byly identifikovány jako potenciální příjemci finančních prostředků na financování inovačních aktivit. Jednalo se o: 93 začínajících firem umístěných v podnikatelských inkubátorech na území hlavního města Prahy (TIC ČKD, TIC ČVUT, Vědeckotechnický park VZLÚ Praha a Inovační biomedicínské centru ÚEM AV ČR). 292 klientů Technologického centra AV ČR. S těmito firmami spolupracuje TC AV v oblasti komercializace technologií, zapojení do mezinárodních VaV projektů a dalších aktivit v oblasti inovací, které vyžadují zvýšené finanční nároky. 167 firem, které působí na území hl. města Prahy a podnikají v některém z oborů, do kterých bývají nejčastěji směřovány investice na podporu inovačních aktivit a zárove ň byly založeny před méně než 3 roky. 550 firem, které působí na území hl. města Prahy a podnikají v některém z oborů, do kterých jsou nejčastěji směřovány investice na podporu inovačních aktivit. Jako zdroj kontaktů byla využita on-line databáze firem HBI. Jedná se o firmy, které mají již delší historii (byly založeny po ) a nejsou v předchozí skupině. Zároveň byli osloveni i jednotlivci zaměstnáni na univerzitách a výzkumných ústavech, kteří uvažují nebo by mohli uvažovat o vlastním podnikání. Takto bylo osloveno 37 jednotlivců. Kromě toho bylo osloveno několik subjektů zaměřených na podporu podniků, včetně podpory při získávání finančních zdrojů, s žádostí o přeposlání informace o realizovaném terénním šetření. Tyto subjekty byly osloveny prostřednictvím u s průvodním dopisem primátora hl. m. Prahy. Subjektům, které nevyplnily dotazník, byl zaslán ještě jeden e -mail s připomenutím a žádostí o vyplnění. Celkem bylo vyplněno 68 dotazníků, což představuje návratnost cca 6 %, tedy níže než byl předpoklad a předchozí zkušenosti. I tato nízká návratnost je výsledkem resp. signálem, který ukazuje jednak problematické zjišťování informací touto formou šetření a pro potřeby detailnějších informací tedy volbu spíše osobního terénního šetření formou rozhovorů, kde i menší vzorek subjektů přinese 7

8 více detailnějších informací, jednak určitý nezájem či nedůvěru podniků v Praze vůči aktivitám veřejné správy na jejich podporu. Tento předpoklad je zde možné uvést i v návaznosti na některé odpovědi v otevřených otázkách, kde nedůvěra k veřejné správě byla přímo zmíněna. I když tento výsledek nebyl tím, co bylo primárně v šetření zjišťováno, je pro další práce na aktualizaci a následné realizaci RIS v Praze významný. Bez vzájemné důvěry v rámci celého inovačního systému v Praze bude jen obtížné inovační strategii skutečně naplnit, především přinést předpokládané výsledy. Zájem o aktivity realizované v rámci RIS ze strany soukromých subjektů inovačních podniků a podnikatelů, na které ve velké míře bude RIS zacílena, může být díky nedostatečné důvěře výrazně nižší, pasivní. To by mohlo znamenat, že připravená opatření nebudou naplňována tak, jak by bylo optimální pro dosažení potřebných výsledků a změn. Elektronický dotazník obsahoval celkem 14 otázek kombinujících převážně uzavřené, ale i několik otevřených otázek, které se dotýkaly hlavních parametrů poptávky po finančních nástrojích: - základní identifikační otázky; - využití různých typů finančních nástrojů a předchozí zkušenosti s financováním rozjezdu podnikání; - zkušenosti s využitím rizikového kapitálu (pro různé fáze rozvoje podniku pre-seed-proofof-concept, seed kapitál, rozvojový kapitál); - další potřeba externího financování současná poptávka (typ finančního nástroje investice, indikativní výše požadované investice (finančního kapitálu) ad.); - bariéry pro získávání financování; - pohled na veřejnou podporu dostupnosti rizikového kapitálu. Základní struktura vzorku získaných odpovědí je uvedena v tabulce 1. Mezi subjekty, které odpověděly na dotazník, převažují mikro firmy do 10 zaměstnanců (38), doplněné zejména o fyzické osoby (firma zatím nebyla založena) a malé firmy do 50 zaměstnanců, větších subjektů bylo pouze 9. Naopak podle stáří dominují spíše starší subjekty, resp. firmy starší 3 let, kterých jsou ve vzorku zhruba 2/3. Na druhé straně, pokud spojíme tento údaj s informací, že více než v polovině případů se jedná o subjekty, jejichž impulsem k založení byly výzkumné a vývojové aktivity, nemusí ani 3 roky znamenat starou firmu, ale naopak firmu stále ještě začínající. A tedy relevantní z hlediska potenciální poptávky po rizikovém kapitálu. Tabulka 1: Základní struktura subjektů v šetření (počet odpovědí) Stáří firmy počet podíl Velikost firmy počet podíl zatím nebyla založena 5 7 % zatím se jedná pouze nápad 5 7 % do 1 roku 8 12 % bez zaměstnanců 6 9 % 1-3 roky % do 10 zaměstnanců % více než 3 roky % zaměstnanců % zaměstnanců 8 12 % více než 250 zaměstnanců 1 1 % U oslovených subjektů byl zjišťován také obor jejich podnikání tak, aby mohla být lépe identifikována potenciální poptávka po rizikovém kapitálu. Hlavní obory podniků, které odpověděly na dotazník, lze rozdělit do 5 hlavních oborů (skupin) s větším počtem firem a několika dalších jednotlivých oborů, 8

9 které se vyskytovaly v podstatě jednotlivě. Mezi obory jasně dominují firmy z oboru informačních a komunikačních technologií (21), což lze spojit i se statistickými údaji, kde Praha představuje jedno z hlavních center těchto aktivit, výzkumných i podnikových, v Česku. Přehledně obory firem, které odpověděly, zahrnují: Informační a komunikační technologie 21 firem Medicína a zdravotnictví 6 Strojírenství 5 Energetika a obnovitelné zdroje energie 4 Marketingová a reklamní činnost 3 Další obory: Optika a optická měření, ekologie, nové materiály, vzdělávání, biotechnologie, chemický průmysl, obchod, cestovní ruch, služby atd. Rizikový kapitál využívají nejčastěji vysoce inovativní, a tedy také rizikové, podnikatelské nápady a firmy. Jedním ze zdrojů impulzů pro vznik těchto firem jsou samozřejmě výzkumné a vývojové aktivity. Jejich význam jako zdroj pro vznik nových firem je zajímavý i vzhledem ke koncentraci výzkumných aktivit v Praze. Výsledky této otázky jsou uvedeny v tabulce 2, z které je patrné, že více než polovina subjektů ve vzorku byla založena pro uplatnění výsledků VaV. V naprosté většině se jednalo o vlastní výsledky VaV (23), v 9 případech šlo však o výsledky vzniklé díky spolupráci s akademickým sektorem. Tabulka 2: Impulz pro vznik firmy (počet odpovědí) Byly impulzem pro vznik Vaší firmy výsledky výzkumu a vývoje s komerčním potenciálem? Ne % Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje % Ano, výsledky VaV vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou (výzkumná organizace, VŠ) 7 10 % Ano, výsledky VaV převzaté od jiného subjektu 4 6 % Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje, a zároveň Ano, výsledky VaV převzaté od jiného subjektu Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje a zároveň Ano, výsledky VaV vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou (výzkumná organizace, VŠ) 2 3 % 2 3 % Výsledky VaV celkem % Jiné 1 1 % 9

10 3 Výsledky šetření Dotazník rozdělen do dvou hlavních částí. V první byly podniky dotazovány na dosavadní zkušenosti se získáváním financí na rozjezd a rozvoj svého podnikání, včetně zkušeností s rizikovým kapitálem. V druhé části byla zjišťována aktuální a budoucí potřeba financování inovativních firem a nápadů se zaměřením na rizikový kapitál. Podle těchto dvou hlavních bloků je také rozděleno hodnocení výsledků. V třetí podkapitole je hodnocena otázka, jak se samy podniky dívají na podporu dostupnosti rizikového kapitálu ze strany veřejného sektoru. 3.1 Dosavadní zkušenosti s financováním podnikání Podle očekávání byl rozjezd firmy nejčastěji financován z vlastních nebo rodinných zdrojů a pouze čtvrtina oslovených firem využila k financování rozjezdu společnosti externí financování. S pomocí rizikového kapitálu financovalo rozjezd pouze 5 firem z 68 odpovědí. Důvodem pro jasnou převahu pouze osobních zdrojů k financování byla podle oslovených firem zejména skutečnost, že další, externí zdroje financí nebyly třeba (či o ně nebyl zájem). To uvedlo celkem 27 ze 48 firem. Na druhé straně poměrně silná skupina MSP, které financování své firmy zatím založily na osobních zdrojích, se o získání externích finančních zdrojů pokusila, ale neuspěla (19 firem). Tyto firmy byly buď odmítnuty poskytovatelem financí, nebo ony samy odmítly přijmout nabízené finance vzhledem k požadovaným podmínkám, přičemž poměr těchto dvou důvodů je téměř shodný (viz obrázek 1). Obrázek 1: Využití různých finančních zdrojů k rozjezdu firmy a důvody nevyužití externích finančních zdrojů (čísla udávají počet odpovědí) Zdroje financování rozjezdu jiné; 2 Důvod nevyužití externích finančních zdrojů grow th kapitál; 1 seed kapitál; 2 business angel; 2 tradiční úvěr; 11 vlastní zdroje; 48 nebyly třeba; 27 byli jsme odmítnuti; 9 jiné; 2 nepřijatelné podmínky; 10 Zdroj: dotazníkové šetření Neúspěšní žadatelé o externí financování byli dále dotázáni, o jaký typ požadovaného financování se jednalo. V 16 případech z 21 MSP žádaly o klasický bankovní úvěr, což bylo přibližně dvakrát více než financování rizikovým kapitálem ten se pokusilo získat 9 firem 2. Dvě další firmy se ucházely o prostředky ze strukturálních fondů (bez bližší specifikace). Potenciální poptávka po rizikovém kapitálu 2 Firmy se mohly snažit získat více zdrojů financování, součet proto neodpovídá celkovému počtu odpovědí v této kategorii. 10

11 tedy mezi subjekty v Praze existuje, převažují však zatím neúspěšní žadatelé. Mimo jeden subjekt přitom všichni neúspěšní žadatelé uvedli, že investici rizikového kapitálu chtěli získat, ale nepodařilo se jim to. Pouze jeden uvedl, že investici nezískal, neboť mu nevyhovovali podmínky. Zajímavé jsou však i slovní odpovědi neúspěšných žadatelů. V případě žádosti o klasický bankovní úvěr pro rozjezd firmy se respondenti shodují, že banky nastavují příliš přísné až nesplnitelné podmínky pro začínající firmy nebo se o takové investice vůbec nezajímají. Výstižně to shrnul jeden z výroků:... pro financování rozjezdu firmy našeho typu by byly jejich podmínky poměrně devastující (úroky, nutné dokumenty a projekty) i za předpokladu, že bychom někoho přesvědčili, že je celý projekt životaschopný... V případě pokusu o financování rizikovým kapitálem se začínající podniky potýkaly zejména s nedostatkem informací o tomto druhu financování, nedostatkem zkušeností, ale i s faktickým nedostatkem rizikového kapitálu v České republice. U 5 firem, které úspěšně využily k rozjezdu podnikání rizikový kapitál, nebyl motivem pouze zisk peněz (investice), ale také získání zkušeností, které by byly hodnotnější než samotná investice. Druhým důvodem, který byl uveden ve slovní odpovědi, bylo jednodušší vyjednávání s investorem než s bankou nebo s úřady. Bohužel byly získány pouze dvě slovní odpovědi, proto není možné podrobněji zhodnotit dosažené zkušenosti s rizikovým kapitálem. Pokud respondent již měl nějaké zkušenosti s externím financováním nebo se jej pokoušel získat, zjišťovali jsme také částku, o kterou žádal. Výsledky za úspěšné i neúspěšné žadatele shrnuje následující tabulka 3. Tabulka 3: Dosavadní požadovaná výše externího financování založení a rozvoje podniku požadovaná částka bankovní úvěr rizikový kapitál do 2 mil. Kč ,9 mil. Kč ,9 mil. Kč ,9 mil. Kč mil. Kč 1 0 více než 50 mil. Kč 1 0 Zdroj: dotazníkové šetření Z čísel je patrné, že MSP zpravidla nežádají o částky větší než 25 mil. Kč, nejčastější jsou přitom investice v řádu jednotek milionů Kč největší počet odpovědí se týkal rozmezí 2-10 mil. Kč. Rozdíl mezi podniky, které získaly tradiční finanční nástroje a které financovaly svůj rozjezd rizikovým kapitálem, není tak významný, ačkoliv u rizikového kapitálu chybí vyšší investice. To však může být dáno i malým počtem subjektů, které se zatím tento typ investic pokusily získat. Z 5 podniků, které již využily financování rizikovým kapitálem, si tři z nich našly tuto investici samy nebo přes osobní kontakty a dva přes zprostředkující subjekt, kterým byl v tomto případě podnikatelský inkubátor. U těch, kteří se někdy setkali s potřebou vytvoření žádosti o získání investice rizikového kapitálu, ale neuspěli, převažuje vlastní zpracování žádosti (business plánu) a také vlastní vyhledání investora. Podporu ze strany některého ze zprostředkujících subjektů využily z celkového počtu 14 firem, které mají nějaké zkušenosti s rizikovým kapitálem, pouze 4 subjekty 2 využily podnikatelského inkubátoru, 1 soukromé poradenské společnosti a 1 subjektu při výzkumné organizaci / VŠ. 11

12 V další otázce nás zajímaly dosavadní zkušenosti ale i obecnější názory na dostupnost rizikového kapitálu v Česku. Odpovědi ukazují především na nedostatek informací a zkušeností s rizikovým kapitálem, ale i na nedostatečnou přítomnost rizikového kapitálu v Česku vůbec. Odpovědi jsou podrobněji uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4: Zhodnocení dostupnosti financování rizikovým kapitálem Jak hodnotíte, i podle Vašich zkušeností, dostupnost externího financování rizikovým kapitálem v Česku? Bezproblémová investora jsme našli poměrně rychle a jednoduše, jednání byla efektivní a úspěšná Dostupnost je dobrá, povědomí a zkušenosti jsou omezené informace o rizikovém kapitálu se hledají velmi těžko, chyběla nám zkušenost, jak se o tuto investici ucházet, finanční zdroje zde ale jsou a je možné je získat Dostupnost je špatná jak z hlediska dostupných informací, tak zkušeností i financí (rizikového kapitálu samotného) Zdroj: dotazníkové šetření 3.2 Potřeby dalšího financování podnikání Více než dvě třetiny firem ve vzorku (48) plánuje využít pro další rozvoj nějaký zdroj externích financí. Mírně vyšší počet (28) z nich má zájem o investice rizikového kapitálu, přičemž tři respondenti uvedli zájem získat jak klasické zdroje financí, tak zdroje rizikového kapitálu. Jelikož se tato studie zaměřuje na analýzu poptávky po rizikovém kapitálu, byly tyto firmy zahrnuty do skupiny, která projevila zájem získat pro svůj rozvoj rizikový kapitál (celkem 28 odpovědí, cca 36 %). Této skupiny firem jsme se dále zeptali, o jaký typ investice by měla zájem, jaký typ investice potřebuje. Tato struktura je také uvedena na obrázku 2. Respondenti měli vcelku jasno, jaký nástroj by vyžadovali, pouze pět z nich odpovědělo, že zatím neví. Zájem je poměrně rovnoměrný o všechny tři hlavní typy rizikového kapitálu financování rozjezdu firmy investicí business angel investorem i fondem rizikového kapitálu, stejně jako financování dalšího rozvoje firmy. Tři MSP, které projevily zájem o více typů rizikového kapitálu, vždy uvedly seed/start-up kapitál (celkem 10 odpovědí), doplněný o zájem o investora business angel v 1 případě a zájem o rozvojový kapitál ve dvou případech. Obrázek 2: Potřeba získat externí financování a typ zvažované investice rizikového kapitálu (čísla udávají počet odpovědí) Business angel Rozvojový kapitál Více možností Seed / start-up kapitál Nevím Ano,klasické finanční; 22 7 Ne, soukromé zdroje jsou dostatečné; 25 Ano, rizikový kapitál; Zdroj: dotazníkové šetření 12

13 Podrobněji však byly dotazovány na důvody své volby i subjekty, které neuvažují využít rizikový kapitál (celkem 47 na obrázku 2). Ne všechny firmy odpověděly, zaznamenáno bylo celkem 40 platných odpovědí. Naprostá většina těchto firem uvedla, že nemá zájem o tento typ investice, protože jim postačují jejich vlastní nebo jiné externí zdroje. Zajímavé jsou však odpovědi 5 firem, které uvedly, že o tento typ investice by měly zájem, ale neví, kde hledat. Celková poptávka po rizikovém kapitálu by tak byla ve vzorku firem ještě vyšší celkem by o tento typ investice mělo zájem 31 firem ze 48, které hledají externí zdroj financování. Tabulka 5: Důvody pro odmítnutí rizikového kapitálu Pokud neuvažujete o financování rizikovým kapitálem, jaký je důvod? Tento typ investice není pro naši společnost třeba klasické zdroje financování jsou naprosto dostatečné O tento typ investice nemám zájem (i když by mohl doplnit externí financování) 12 Měli bychom zájem, ale nevíme kde hledat, co je k tomu třeba 5 Zdroj: dotazníkové šetření Na následujících řádkách se zaměříme na firmy, které zvažují využití některý z finančních nástrojů rizikového kapitálu. Vzhledem k malému počtu vstupních údajů jsou zaznamenané odpovědi uvedeny souhrnně v tabulce 6. Vzhledem k počtu odpovědí nelze vyvozovat zcela obecné závěry, přesto je možné některé zajímavé prvky poptávky po rizikovém kapitálu vystopovat. Polovina zájemců (14 z 28) zatím investora nekontaktovali a ani neví, kde mají tento typ investorů hledat. V kontaktu s investorem jsou již 3 firmy, které ho našly vlastními silami, a 2 podniky, kterým v kontaktu pomohl některý z veřejných zprostředkujících subjektů. Představu o tom, kde investora hledat, má i dalších 8 firem. Celkově se však i zde potvrzuje, že bariérou pro rizikový kapitál není pouze jeho nedostupnost-nepřítomnost, ale i nedostatek informací a zkušeností na straně potenciálních žadatelů. Tabulka 6: Charakteristika poptávky po investicích rizikového kapitálu Našli již potenciálního investora? Počet Typ investora Počet Výše investice Počet Ano, potenciálního investora jsme již našli a kontaktovali vlastními silami 3 Domácí fond 11 do 2 mil. Kč 5 Ano, potenciálního investora jsme našli zprostředkovaně s podporou veřejného 2 Zahraniční fond 7 2-4,9 mil. Kč 5 subjektu Ne, zatím jsme investora nenašli, ale Domácí investor 8 máme představu, kde hledat Business Angel 7 5-9,9 mil. Kč 5 Ne, zatím jsme nekontaktovali a nemáme Zahraniční investor 14 představu, kde tento typ investorů hledat Business Angel ,9 mil. Kč 4 Jakýkoliv mil. Kč 3 22 více než 50 mil. Kč 3 Celkem odpovědí Zdroj: dotazníkové šetření 13

14 Nedostatek informací o rizikovém kapitálu se pravděpodobně odrazil i v nižším počtu odpovědí na typ investora, který by preferovali pouze 19 odpovědí. Zároveň je patrné, že MSP se neomezují na jediný typ investora, když 11 z 19 zvolilo více možností. Patrná je však preference domácích subjektů domácího fondu či samostatného investora. Co se týká požadované výše investice, tak odpovědi respondentů odpovídají struktuře těch, kteří již investici rizikového kapitálu získali převažují spíše nižší investice do 10 mil Kč. Zhruba třetina investorů však označila i investice vyšší, tři dokonce možnost více než 50 mil. Kč. Ty firmy, které v předchozí části dotazníku odpověděly, že plánují využít k financování rozjezdu svého podnikání rizikový kapitál, mají ale některé charakteristiky, které je odlišují od ostatních firem. Na rozdíl od běžných firem, které jsou většinou starší tří let, jsou firmy se zájmem o rizikový kapitál mladší, protože častěji neexistují ani tři roky. S tím koresponduje i počet zaměstnanců těchto firem, které teprve začínají své podnikání a zatím si nestačily vybudovat svoji pozici na trhu. Ve většině případů se jedná o mikrofirmy, které mají do deseti zaměstnanců. Tabulka 7: Základní struktura subjektů, které vyjádřily poptávku po rizikovém kapitálu (počet odpovědí) Stáří firmy Velikost firmy zatím nebyla založena (založení je plánováno) 2 jedná pouze o fyzickou osobu / nápad 4 do 1 roku 6 bez zaměstnanců roky 7 do 10 zaměstnanců 15 více než 3 roky zaměstnanců zaměstnanců 1 Zdroj: dotazníkové šetření Co se týká oborové struktury zájemců o rizikový kapitál, tak zdaleka nejčastěji se jedná o firmy působící v sektoru ICT, což je ve shodě s údaji prezentovanými v kapitole dva. Sektor ICT však je u těchto firem zastoupen v relativním vyjádření ještě více. I u dalších oborů těchto firem, kde vícekrát se objevilo pouze zaměření na medicínu, nové materiály, nové zdroje energie a elektrotechniku, je zřejmé, že se jedná o obory náročné na znalosti. Oborová struktura firem v kategorii Ostatní je velmi různorodá, zastoupeny jsou v ní firmy z 6 různých oborů (např. automobilový průmysl, letecký průmysl, ad.). Tabulka 8: Oborová struktura subjektů, které vyjádřily poptávku po rizikovém kapitálu a výsledky VaV jako impulz pro vznik firmy (počet odpovědí) Obor Výsledky VaV jako impulz pro vznik firmy ICT 10 Ne 7 Medicína a zdravotnictví 2 Ano, naše vlastní výsledky výzkumu a vývoje 8 Nové materiály 2 Ano, výsledky VaV vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou 6 Energetika-OZE 2 Ano, výsledky VaV převzaté od jiného subjektu 3 Elektrotechnika 2 Ostatní 6 Zdroj: dotazníkové šetření Na základě údajů o oborové struktuře těchto firem pak nepřekvapí, že téměř tři čtvrtiny z nich využily k rozjezdu svého podnikání výsledky výzkumu a vývoje, nejčastěji šlo o výzkum a vývoj prováděný vlastními silami, zanedbatelný však není ani počet těch, které využily spolupráce s akademickým sektorem či s dalšími subjekty (viz tabulka 8). Potvrzuje se zde tedy předpoklad, že rizikové financování je významným zdrojem nových financí pro inovativní, znalostně náročné podnikatelské 14

15 plány, které hůře získávají tradiční zdroje financování. Odpovědi těchto subjektů však zároveň potvrzují, že dostupnost tohoto typu kapitálu je zatím v Praze, resp. v Česku nedostatečná. Ze stručné analýzy údajů o firmách, které by měly zájem využít rizikový kapitál, vyplývá, že se odlišují od ostatních firem. Jde o mladé firmy (často bez zaměstnanců) z dynamických oborů, které svoji činnost zakládají na výsledcích výzkumu a vývoje. 3.3 Role veřejného sektoru při podpoře rizikového kapitálu Poslední sekce dotazníku byla zaměřena na názor oslovených, kdo by měl podporu rizikovému kapitálu poskytovat, především, zdali zde vidí prostor také pro veřejný sektor a v jaké oblasti. Z 67 odpovědí se většina klaní k tomu, že by dostupnost rizikového kapitálu měla být podpořena i ze strany veřejného sektoru celkem v 50 odpovědích, přičemž pohled na to, jakou roli by měl veřejný sektor zastávat (zda poskytovat i finanční zdroje, nebo pouze podporovat připravenost podnikatelů k těmto investicím) je poměrně vyrovnaná. Mírná většina z těchto 50 odpovědí se kloní k roli více podpůrné veřejný sektor by měl podle nich především zlepšovat dostupnost informací o rizikovém kapitálu a připravenost firem a podnikatelů se o tento typ investice ucházet (viz obrázek 3). Obrázek 3: Kdo by měl poskytovat rizikový kapitál a podporu dostupnosti rizikovému kapitálu jaká úroveň veřejné správy? Čistě soukromý sektor, veřejná podpora není potřeba Soukromý i veřejný sektor soukromé investice v tomto segmentu nejsou dostatečné Soukromý sektor finančně, veřejný sektor podporou absorpční kapacity podnikatelů Evropská úroveň (programy EU) 27 Národní úroveň Regionální úroveň - hl. m. Praha Jiné Finanční instituce s účastí státu Státní agentura (CzechInvest, TAČR apod.) Zdroj: dotazníkové šetření S podporou veřejného sektoru tedy většina z oslovených subjektů souhlasí. Kdo by však měl podle nich tuto podporu poskytovat? Na jaké úrovni veřejné správy by měla být realizována? Podle obrázku 3 je patrné, že názor je zde poměrně vyrovnaný podobný počet subjektů se kloní na stranu národní i regionální úrovně, stejně tak i vysoký počet respondentů označil, že by tato podpora měla být poskytována prostřednictvím evropských podpůrných programů. O takto vyrovnaném názoru vypovídají i přímé odpovědi na zdůvodnění volby. Respondenti zde například uvedli: To je potřeba dělat na všech úrovních a vždy bude záležet na konkrétním projektu, výši a rizikovosti investice. Problematika by měla být řešena na úrovni státu i regionu. Podnikatel by oslovil státní či regionální subjekt na základě toho, zda se jedná o regionální projekt či ne. Problém bude 15

16 především v pravděpodobné nezkušenosti a nekompetentnosti zástupců jednotlivých regionů v případě posuzování a přístupu k jednotlivým projektům. S těmito odpověďmi je v souladu i skutečnost, že řada respondentů nevybrala pouze jedinou možnost, ale naopak zaškrtla nejčastěji kombinaci několika úrovní. Odvodit z toho lze, že k podpoře by podle respondentů měly být využity evropské podpůrné programy, které by podle typu projektů / podporovaných subjektů měly být realizovány na národní i regionální úrovni, samozřejmě v potřebné koordinaci tak, aby se doplňovaly. Tuto kombinaci odpovědí lze nalézt v celkem 13 odpovědích. Kromě toho však v otevřených odpovědích zazněly ještě další požadavky na případnou podporu dostupnosti rizikového kapitálu ze strany veřejného sektoru, a to požadavek na transparentnost a také kompetentnost pro poskytování této podpory. Tento požadavek lze opět přiblížit citací dvou konkrétních odpovědí: Upřednostňuji absolutní transparentnost, zveřejňování vyhodnocení včetně detailu apod. Ať to bude jakýkoliv subjekt, musí mít hlavně znalost o private equity, rizikovém financování a musí to být průhledné. Konkrétnější zdůvodnění výběru jedné z možných úrovní pro podporu dostupnosti rizikového kapitálu zahrnovalo u národní a evropské úrovně zejména možnost Zvolená úroveň má potřebnou odbornost a objem kapitálu. Naopak u regionální úrovně nejvíce respondentů zvolilo dvě možnosti Měl by to být zprostředkovatel s co nejlepšími informacemi o místním prostředí a Zvolená úroveň má dobrý přehled o potenciálních uchazečích o rizikový kapitál, dokáže je dobře kontaktovat. Výše doporučená koordinovaná podpora ze strany národní a regionální úrovně tak v sobě shrnuje i synergie těchto předností dostatečné kapacity a zkušenosti národní úrovni v dobré znalosti místních podmínek i aktérů v případě úrovně regionální. Kromě toho, jaká úroveň by měla podporu případně podporovat, jde i to, jakou formu by podpora měla mít, na co by se měla zaměřit. Již z první otázky této sekce je patrné, že většina respondentů se klaní spíše k podpůrné roli veřejného sektoru spíše než k přímému poskytování rizikového kapitálu. Tomu odpovídají i odpovědi respondentů na konkrétní otázku, jakou roli by měl veřejný sektor v této podpoře hrát. Odpovědi mohly být vícenásobné, zobrazené počty v jednotlivých odpovědích na obrázku 4 proto nedávají celkový počet odpovědí. Přesto je z těchto údajů patrné, že veřejný sektor by se podle respondentů průzkumu měl soustředit zejména na poskytování a zprostředkování informací o možnostech financování rozvoje podniků prostřednictvím rizikového kapitálu a na poskytování podpory samotných potenciálních příjemců tak, aby se zlepšili jejich šance na získání této investice. Celkem 17 respondentů však uvedlo, že by veřejný sektor měl podporovat také soukromé investory rizikového kapitálu. Tento výsledek lze dát do souvislosti s poměrně nepříznivým hodnocením dostupnosti rizikového kapitálu v Česku (resp. i v Praze) a zatím nízkého zájmu investorů. Prakticky shodný počet respondentů se vyslovil i pro přímé poskytování rizikového kapitálu ze strany veřejné sféry. Tedy pro oblast, pro kterou je v tuto chvíli připravován národní projekt seed fondu. Jak bylo zmíněno, vzhledem k financování z OPPPI je tento projekt určen pro všechny regiony Česka mimo hl. město Prahu. I zde se ale ukazuje zájem ze strany potenciálních příjemců o aktivnější roli ze strany veřejné sféry, neboť ta soukromá zatím nefunguje tak, jak by bylo třeba. Vzorek tohoto šetření je poměrně omezený, studie navíc v žádném případě nebyla zaměřena na vyhodnocení možností, přínosů, ale i rizik takovéhoto projektu podpořeného Prahou. Výsledky však minimálně naznačují, že 16

17 by i v hl. m. Praze měla být tato možnost brána v úvahu a případně připravena studie, která se bude zabývat jejím podrobnějším vyhodnocením. Obrázek 4: Jakou roli by měl veřejný sektor při poskytování rizikového kapitálu hrát? Žádná podpora veřejného sektoru 1 Podporovat soukromé poskytovatele VC Poskytovat přímo rizikový kapitál Poskytovat poradenství pro podnikatele ucházející se o VC Poskytovat informace o dostupnosti rizikového kapitálu Zdroj: dotazníkové šetření 4 Implikace pro RIS Prahy Výsledky pilotního šetření ukázaly, že mezi firmami v hlavním městě Praze existuje významná potenciální poptávka po financování rizikovým kapitálem, dosavadní zkušenosti s jeho získáním a získáváním jsou ale výrazně nižší. Zkušenosti respondentů ukazují, že získat rizikový kapitál je stále velmi obtížné. Bariéry přitom existují jak na straně rizikového kapitálu (investorů), tak i na straně podnikatelů (příjemců). Z odpovědí některých oslovených subjektů se ukazuje, že část bariér spočívá i na jejich straně zatím mají velmi malé zkušenosti, jak takový typ investice hledat, jak se o něj ucházet a propagovat svůj podnikatelský záměr. Na druhé straně ale jejich zkušenosti svědčí o tom, že i prostředí pro tento typ investic není v Česku zatím zcela příznivé. Oproti některým dalším evropským zemím zde například v tuto chvíli nenajdeme ani nepřímé nástroje, které by tento typ investic motivovaly a lákaly. Odstranění těchto bariér a podporu kapitálových investic do rozvíjejících se inovujících podniků tak nelze vnímat pouze jako samotné poskytnutí finanční investice. Podpora rozvoje rizikového kapitálu by naopak měla zahrnovat provázané aktivity, které by podpořily: vytvoření příznivého daňového a legislativního prostředí pro investice rizikového kapitálu a jejich následný exit, vytvoření efektivních stimulačních nástrojů pro investory rizikového kapitálu ( např. daňové pobídky, záruky, společné investice apod.) a posilování absorpční kapacity podnikového sektoru podporovat jak informovanost a zprostředkování kontaktů, tak jejich připravenost na kapitálové vstupy externích investorů. Zatímco první bod je prakticky čistě záležitostí národní úrovně, v druhých dvou může hrát významnější roli i regionální úroveň tedy i hlavní město Praha. 17

18 Vzhledem k výsledkům šetření lze jednoznačně doporučit rozpracování těchto bodů do připravované aktualizace regionální inovační strategie, a to včetně možnosti využít pro tyto aktivity prostředky regionální politiky EU, která se na tuto formu podpory zaměřuje stále více. Konkrétně doporučujeme: Připravit soubor nástrojů, které budou začínající inovativní firmy a podnikatele podporovat při hledání finančních zdrojů pro rozvoj svých nápadů. Tyto nástroje by se měly zaměřit na (i) podporu informovanosti o rizikovém kapitálu, jak jeho dostupnosti, tak podmínek získání apod. a (ii) podporu absorpční kapacity potenciálních příjemců formou školení, koučingu, specializovaných, na míru poskytovaných služeb a poradenství. Tyto služby by se měly vztahovat zejména na oblast vázanou na přípravu strategie vstupu na trh s novým, inovativním řešením / produktem a měly by být poskytovány na individuální bázi, tj. vždy na míru pro jeden business plán / inovativní nápad / podnik a zahrnovat následující aktivity (ne nutně všechny, kombinace podle charakteru inovativního nápadu): - identifikace originálního nápadu (produktu/služby) jasný popis a vymezení originálního nápadu (prvotní, vstupní analýza nápadu), - technologický foresight ocenění současné a budoucí pozice inovativního nápadu z hlediska předpokládaného technologického vývoje v daném oboru, v případě potřeby včetně analýzy možností uplatnění v jiném oboru, - zhodnocení existujících ochran k duševnímu vlastnictví zejména patentů, zda daný inovativní nápad neporušuje některou z existujících ochran, - ocenění tržní způsobilosti vyhodnocení tržních rizik a příležitosti pro firmu na domácích, ale i zahraničních trzích, - vyhodnocení proveditelnosti / uskutečnitelnosti (feasibility), - vyhodnocení manažerského týmu pro inovativní nápad (zhodnocení, zda současný management je dostatečný, či zda je třeba tým rozšířit), - vypracování business plánu pro tento inovativní nápad (v cizím jazyce), ve formě přijatelné pro venture kapitál, - vyhledání potenciálních investorů fondů rizikového kapitálu / business angelů apod. a předání (zprostředkování) těchto kontaktů, - poskytnutí základního školení prezentačních a prodejních dovedností (s cílem zvýšit šance úspěchu připraveného business plánu). I v návaznosti na přípravu a realizaci národního projektu seed-fondu vyhodnotit realizaci obdobného projektu pro území hl. m. Prahy, tedy vyhodnotit potřeby a možnosti zapojit se přímo do zprostředkování investic rizikového kapitálu. Tyto služby mohou být poskytovány různými typy subjektů, jako nejvhodnější se jeví využití stávajících a připravovaných subjektů inovační podpůrné infrastruktury podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, centra pro transfer znalostí ad. které mají již nějaké zkušenosti s podporou podniků a podnikatelů a disponují i kontakty na potenciální příjemce. Iniciace a koordinace rozvojových aktivit souvisejících s touto podporou bude zastoupena zástupcem hl. m. Prahy nejpravděpodobněji subjektem, který bude zodpovědný za realizaci RIS. Důležité je proto také nastartovat užší komunikaci a koordinaci mezi těmito aktéry 18

19 inovačního sytému, ale také komunikaci s potenciálními příjemci místními firmami, podnikateli i výzkumníky tak, aby vytvořené nástroje byly realizovány co nejefektivněji. 19

20 5 Příloha Příloha 1: Dotazník pilotního šetření Otázky pro pilotní šetření poptávky po rizikovém kapitálu pro RIS HMP Identifikační otázky 1. Jak dlouho existuje Vaše firma? zatím nebyla založena (založení je teprve plánováno) do 1 roku 1-3 roky více než 3 roky 2. Do jaké velikostní kategorie Vaše firma spadá? zatím se jedná pouze o fyzickou osobu a podnikatelský nápad bez zaměstnanců do 10 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců více než 250 zaměstnanců 3. V jakém oboru (jakých hlavních oborech) Vaše firma podniká? Do jakého oboru spadá Váš podnikatelský záměr? Prosím, uveďte co nejpodrobněji (např. zemědělské biotechnologie, měřící a regulační technika, materiály pro energetiku apod.) 4. Co bylo impulzem pro vznik Vaší firmy? Předchozí výsledky výzkumu a vývoje s komerčním potenciálem: o vytvořené Vaší společností ( in-house ) o vyvinuté ve spolupráci s akademickou sférou (výzkumná organizace, vysoká škola) o převzaté od jiného subjektu Jiné, uveďte: Dosavadní využití externího financování k rozjezdu a rozvoji společnosti 5. Využili jste k financování rozjezdu a rozvoji Vaší společnosti externích finančních zdrojů? Ne, rozjezd byl zatím financován pouze z osobních zdrojů. Ano: o jednalo se o tradiční bankovní úvěry (včetně zvýhodněných) či leasing o jednalo se o investici business angel o využili jsme financování typem rizikového kapitálu určeného pro start společnosti (seed / start kapitál) o využili jsme financování typem rizikového kapitálu určeného pro další rozvoj společnosti (growth / expansion kapitál) o jiné, popište: 20

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+

Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+ Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+ Konkurenceschopnost České republiky ve světle nového finančního rámce EU 2014+,, 30. května 2011 Ing.

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Financování inovačních firem

Financování inovačních firem Financování inovačních firem Jaro 2010 Fáze financování podniků CAPITAL NEEDS HIGH RISK IPO Formal Venture Capital Friends, Family, Fools Business Angels LOW RISK SEED START-UP EARLY GROWTH SUSTAINED GROWTH

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje Vyhodnocení průzkumu v ČR. Září 2014 2. edice

Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje Vyhodnocení průzkumu v ČR. Září 2014 2. edice Září 2014 2. edice Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou krátká informace o základních faktech k ochotě firem vydávat prostředky na výzkum a vývoj a využít možnosti, které dává zákon o dani z příjmů,

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994; www.tc.cz Oddělení TC AV ČR: ORP

Více

Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR

Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR 29. Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR Čerpání EU dotací AMSP ČR ve spolupráci s Komerční bankou zorganizovala výzkum zaměřený na čerpání EU dotací mezi malými a středními podniky a municipalitami. Tento

Více

vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha

vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha Role veřejného vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu Ing. Martin Dittrich 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha Obecně prospěšná společnost zapsána do rejstříku

Více

Nástroje MPO pro podporu malých a středních podniků

Nástroje MPO pro podporu malých a středních podniků Nástroje MPO pro podporu malých a středních podniků Ing. Marcela Příhodová Sekce fondů EU, MPO Konference INOVACE 19. září 2013, Liberec Struktura vystoupení I. Strategická východiska podpory MSP II. Operační

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Podpora podnikání a inovací příležitost pro Ústecký kraj - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

Podpora podnikání a inovací příležitost pro Ústecký kraj - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Podpora podnikání a inovací příležitost pro Ústecký kraj - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Ministerstvo průmyslu a obchodu PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE 2015

Více

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň

Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Jeden z 8 tematických operačních programů Zdroj financování:

Více

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků Možnosti podpory podnikání se zaměřením na dotace Ing. Hana Matějková Ředitelka regionální kanceláře pro Pardubický kraj agentura CzechInvest 24. září 2009 -- Představení agentury CzechInvest a výsledků

Více

Podpora MPO pro rozvoj biotechnologií v ČR. BIOTECHNOLOGIE 2013 České Budějovice, 17.10. 2013

Podpora MPO pro rozvoj biotechnologií v ČR. BIOTECHNOLOGIE 2013 České Budějovice, 17.10. 2013 Podpora MPO pro rozvoj biotechnologií v ČR BIOTECHNOLOGIE 2013 České Budějovice, 17.10. 2013 Stávající programy podpory podnikání Programy OP PI Statistika využití prostředků v oborech CZ NACE 21000 -

Více

Jaké jsou možnosti financování inovací v České republice

Jaké jsou možnosti financování inovací v České republice Jaké jsou možnosti financování inovací v České republice Možnosti finančních nástrojů pro podporu vědy, výzkumu a inovací je nemálo, avšak subjekty, které by jich mohly využívat, o nich často nemají dostatek

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Seed fond MPO klíčový nástroj pro vznik nových inovativních firem v ČR

Seed fond MPO klíčový nástroj pro vznik nových inovativních firem v ČR Seed fond MPO klíčový nástroj pro vznik nových inovativních firem v ČR Ing. Ondřej Ptáček odbor inovací a investic 22. května 2012, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Petr Kolář, Agentura CzechInvest /Ing. Lada Kratochvílová, Regionální kancelář pro MSK/

Více

Technologické Inovační Centrum

Technologické Inovační Centrum Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 7 1 Název: Plnění funkce podnikatelského inkubátoru Zaměření: Cílové skupiny: Studie je zaměřena na popsání funkcí

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Přítomni z týmu UTB ve Zlíně Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová Prezentuje: Michaela Bařinová Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované

Více

Seed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty

Seed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty Seed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty Ing. Dagmar Vránová Odbor inovačního podnikání a investic 7. listopadu 2012, Ostrava Vysoká škola báňská - TUO Seed fond proč ho zakládáme? Sledujeme

Více

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu -

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - prosinec 2005 Informace o průzkumu CEBRE ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz provedlo v průběhu září a října 2005 průzkum mezi českými firmami na téma Fondy

Více

Opatření na podporu podnikání

Opatření na podporu podnikání Opatření na podporu podnikání MUDr. Martin Kuba 14. června 2012, Praha Přehled nových finančních nástrojů pro MSP Národní program podpory Strukturální fondy OPPI Program švýcarsko-české spolupráce Program

Více

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Růst konkurenceschopnosti ČR, podpora schopnosti českých podniků vyrábět špičkové

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Představení agentury CzechInvest. Obsah příspěvku agentury CzechInvest

Představení agentury CzechInvest. Obsah příspěvku agentury CzechInvest Obsah příspěvku agentury CzechInvest -- Představení agentury CzechInvest -- Aktuální výzvy OPPI -- Nemovitosti -- Školicí střediska -- Prosperita -- ICT a strategické služby -- Potenciál -- Patent -- Implementace

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ SÍTĚ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ SÍTĚ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ SÍTĚ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE Shrnutí ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) v České republice systematicky sleduje a hodnotí kvalitu své

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Prezentace přístavby IBC 2. Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru. Aplikace VaV v inkubátoru IBC (ÚEM AV ČR)

Prezentace přístavby IBC 2. Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru. Aplikace VaV v inkubátoru IBC (ÚEM AV ČR) Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR Aplikace VaV v inkubátoru 15. Mezinárodní sympozium INOVACE 2008 EEN síť pro inovace, 3.12. 2008 Petr Bažant, ÚEM AV ČR, 606 632 124, bazant@biomed.cas.cz 30.11.2008

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Návaznost na S3 (principy)

Návaznost na S3 (principy) Návaznost na S3 (principy) Příprava projektů do výzvy Twinning 13. dubna 2015 Doplňkovost s ESIF Politika soudržnosti (kohezní politika) - realizována prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních

Více

Podpora rizikového kapitálu z veřejných zdrojů

Podpora rizikového kapitálu z veřejných zdrojů www.pwc.com Podpora rizikového kapitálu z veřejných zdrojů 2. května 2012 1 Obsah Definice rizikového kapitálu Podpora rizikového kapitálu v ČR Další formy podpory návratného financování z veřejných zdrojů

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Rozkopalová regionální projektová manažerka Brno, 18. února 2015 Regionální

Více

O p e r a č n í p r o g r a m V ý z k u m a v ý v o j p r o i n o v a c e

O p e r a č n í p r o g r a m V ý z k u m a v ý v o j p r o i n o v a c e pro dosažení synergických efektů mezi Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace a Operačním programem Podnikání a inovace 153 02/10/2007 Jedním z hlavních cílů operačních programů OP PI (v gesci MPO)

Více

JÁDRO INOVAČNÍHO CENTRA OLOMOUC. Olomouc 01/2010

JÁDRO INOVAČNÍHO CENTRA OLOMOUC. Olomouc 01/2010 JÁDRO INOVAČNÍHO CENTRA OLOMOUC Olomouc 01/2010 Základní údaje Investor: TESCO SW, a.s. Hlavní partner: Moravská vysoká škola Olomouc o.p.s. Poskytovatel dotace: Czechinvest, OPPI, Prosperita - Výzva I

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Podpora inovačního potenciálu MSP na regionální úrovni 19. září 2011 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Inovace a CzechInvest CO JSOU INOVACE?

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Možnosti využití Seed fondu

Možnosti využití Seed fondu Možnosti využití Seed fondu Ing. Marian Piecha, Ph.D. Ředitel odboru inovačního podnikání a investic 13. září 2012, Brno Od myšlenek k aplikacím jak to ale provést? Seminář technologické agentury ČR ZPĚT

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Seminář SCHP Palác Rosmarin, 27. listopadu 2007 Ing. Petr Štěpánek Odbor koordinace strukturálních fondů, MPO OPPI 2007-2013 Operační program Podnikání a

Více

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV Title Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Sub-title PLACE PARTNER S LOGO HERE European Commission Enterprise and Industry 2 Základní

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci v rámci Enterprise Europe Network. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci v rámci Enterprise Europe Network. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci v rámci Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Enterprise Europe Network Mezinárodní síť financovaná z Rámcového programu pro

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network a projekt Czech Local Visibility Events - Společně pro úspěch vašeho podnikání 24.4.2014 Mezinárodní infrastruktura služeb pro podniky Působení sítě od r. 2008 Zastoupena: Enterprise

Více

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ Martin Mana Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ; 22. dubna 2015 Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6 ČESKÝ

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST

Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Seminář Financování vědy a výzkumu z prostředků EU Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Financování vědy a výzkumu ze strany CzechInvestu Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST

Více

Podpora začínajících firem formou finančních nástrojů poskytovaných MPO

Podpora začínajících firem formou finančních nástrojů poskytovaných MPO Podpora začínajících firem formou finančních nástrojů poskytovaných MPO Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a investic 22. května 2014, Praha Konference

Více

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 201 CONSULTING s.r.o. Zajištění komplexních poradenských služeb v oblasti získání dotací z EU: - předběžné posouzení projektu - optimalizace projektového záměru - žádost o dotaci

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Příprava MPO na nové programovací období

Příprava MPO na nové programovací období Příprava MPO na nové programovací období JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel OKSF, MPO 3. prosince 2013, Praha Příprava OP v gesci MPO v kontextu přípravy ČR na kohezní politiku 2014+ Priority MPO

Více

Průzkum podnikatelského prostředí podzim 2006

Průzkum podnikatelského prostředí podzim 2006 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE O PODNIKU Průzkum podnikatelského prostředí podzim 00. Ve kterém roce byla Vaše firma (nebo její předchůdce) zaloţena / etablovala se v tomto městě?. Jaká je právní forma Vašeho

Více

www.pwc.com Jsou inovace náhoda? Hradec Králové 18. října 2012

www.pwc.com Jsou inovace náhoda? Hradec Králové 18. října 2012 www.pwc.com Jsou inovace náhoda? Hradec Králové 18. října 2012 Obsah Inovace je šťastná náhoda? Jak se inovuje? Inovační ekosystém jsou inovace úkolem i pro vládu? Financování inovací výsledky našich projektů

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network mezinárodní spolupráce v klastrových iniciativách 6. února 2013 Mezinárodní infrastruktura služeb pro podniky Působení sítě od r. 2008 Enterprise Europe Network Podpora: z Rámcového

Více

Technologický transfer v regenerativní medicíně

Technologický transfer v regenerativní medicíně Technologický transfer v regenerativní medicíně Ústav experimentální medicíny AV ČR MUDr. Petr Lesný Ústav experimentální medicíny Ředitelka ústavu Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. Cíl projektů Ústavu experimentální

Více

Rady, tipy, doporučení AMSP ČR - seminář KB

Rady, tipy, doporučení AMSP ČR - seminář KB Rady, tipy, doporučení AMSP ČR - seminář KB Komunitární programy jsou finančním nástrojem Evropské unie, které jsou financovány přímo z evropského rozpočtu. Cílem je podpořit mezinárodní spolupráci subjektů

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic. Bc. Martina Malíková Ředitelka regionální kanceláře pro Plzeňský kraj 23.

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic. Bc. Martina Malíková Ředitelka regionální kanceláře pro Plzeňský kraj 23. CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Bc. Martina Malíková Ředitelka regionální kanceláře pro Plzeňský kraj 23. dubna 2014 Obsah prezentace Agentura CzechInvest Regionální kanceláře Investiční

Více

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Monitoring gg dotačních příležitostí Obsah 1. Hamonogram výzev Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost... 3 2. Program Inovace... 4 3. Program

Více

Inovace v Erste Corporate Banking. Praha 4.11.2014

Inovace v Erste Corporate Banking. Praha 4.11.2014 Inovace v Erste Corporate Banking Praha 4.11.2014 Proč inovace v Erste Corporate Banking? VELKÉ TÉMA stěžejní oblast pro rozvoj a konkurenceschopnost korporátní sféry vysoká míra podpory národních i EU

Více

Zpráva o činnosti Centra inovací a transferu technologií PEF ČZU v Praze za rok 2013. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta

Zpráva o činnosti Centra inovací a transferu technologií PEF ČZU v Praze za rok 2013. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Materiál pro jednání kolegia děkana PEF ČZU v Praze dne 6. 11. 2013 Předkládá: prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c. děkan PEF ČZU v Praze

Více

Evropská síť - komunitární programy pro podporu rozvoje MSP

Evropská síť - komunitární programy pro podporu rozvoje MSP Evropská síť - komunitární programy pro podporu rozvoje MSP 27. 4. 2014 Osnova prezentace 1. Enterprise Europe Network 2. COSME 3. HORIZONT 2020 O nás - Enterprise Europe Network Mezinárodní síť financována

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Konference Evropské fondy AKTUÁLNĚ Praha Hospodářská komora ČR, 22. 02. 2008 Ing. Petr Štěpánek Ministerstvo průmyslu a obchodu, Sekce Strukturálních fondů

Více

Spolupráce s firmami jak na to

Spolupráce s firmami jak na to VaV pro praxi: ochrana výsledků VaV, licencování patentů a know-how a podpora spolupráce s průmyslem, komunikace výsledků VaV a motivace k zapojení do VaV činnosti, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0047 Spolupráce

Více

Technologické Inovační Centrum

Technologické Inovační Centrum Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji

Více

Vyhodnocení průzkumu názorů ekonomických subjektů

Vyhodnocení průzkumu názorů ekonomických subjektů STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHRUDIMĚ Vyhodnocení průzkumu názorů ekonomických subjektů prosinec 2003 1. Úvod Od června do září roku 2003 byl mezi zaměstnavateli, resp. podnikatelskými subjekty v Chrudimi,

Více

3.3 Centra transferu technologií

3.3 Centra transferu technologií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Řídicí orgán OP VaVpI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OP VaVpI Centra transferu technologií Identifikace výzvy Prioritní osa Oblast podpory

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 zpracovala Lenka Chvátalová, leden 2013 Úvod V průběhu měsíců října a listopadu 2012 bylo provedené výběrově dotazníkové šetření mezi

Více

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha 1 Inovace a klastry Nejvíce inovací pramení z osobních kontaktů v rámci týmů.

Více

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu Královéhradecký kraj: Rozvojové plány a investiční příležitosti Aktivity agentury CzechInvest v rámci lokalizace investic a rozvoje trhu nemovitostí Mgr. Martina Chamasová Ředitelka regionální kanceláře

Více

Tisková konference VŠE a MPO Analýza GEM Příprava nové Koncepce MSP 2014+

Tisková konference VŠE a MPO Analýza GEM Příprava nové Koncepce MSP 2014+ Tisková konference VŠE a MPO Analýza GEM Příprava nové Koncepce MSP 2014+ Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 18. května 2012, Praha ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Pilotní projekt Seed/Venture capital fond

Pilotní projekt Seed/Venture capital fond Pilotní projekt Seed/Venture capital fond Ing. Dagmar Vránová Odbor inovací a investic Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 11. června 2012, Ostrava Konference Využívání finančních nástrojů jako formy podpory

Více

Operační program Podnikání a Inovace

Operační program Podnikání a Inovace Operační program Podnikání a Inovace Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Vznik firem... 2 Prioritní osa 2: Rozvoj firem... 2 Prioritní osa 3: Efektivní energie...

Více

Program Inostart. Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc.

Program Inostart. Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc. Program Inostart Praha 2.6.2015 Ing. Ladislav Dvořák, CSc. Přehled programu pro Start-upy Nové parametry programu od 05/2014 Žadatel je MSP, tj. velikost do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE 1. Název zakázky Příprava a realizace navazujících vzdělávacích akcí v oboru firemního managementu pro odbornou a podnikatelskou veřejnost v oboru biotechnologií. 2. Zadavatel Ústav

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

INOVAČNÍ VOUCHERY V PRAZE

INOVAČNÍ VOUCHERY V PRAZE INOVAČNÍ VOUCHERY V PRAZE Ing. Pavel Holman Koordinátor inovačních voucherů Rozvojové projekty Praha, a.s. Projekt Akcelerace na území HMP realizuje společnost Rozvojové projekty Praha, a.s. Kontext projektu

Více