KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU

Transkript

1 KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz 3. mezinárodní seminář projektu FREE, FREE,

2 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR V OBDOBÍ SOUČASNÝ STAV V OBLASTI KOMERCIALIZACE VaV Operační program průmysl a inovace (OPPI) pro podnikatelskou sféru ve všech regionech ČR mimo Prahu. Pro Komercializaci výsledků výzkumu a vývoje jsou z něho relevantní tyto podprogramy: Prosperita budování VTP, inkubátorů apod. Klastry Inovace (nízká kvalifikace hodnotitelů zneužíváno pro prosté pořízení technologie)

3 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR V OBDOBÍ SOUČASNÝ STAV V OBLASTI KOMERCIALIZACE VaV Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) zaměřený primárně na VŠ, VVI a jejich spolupráci se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání.

4 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR PO ROCE 2013 BUDOUCNOST KOHEZNÍ POLITIKY EU OBECNĚ ODVÍJÍ SE OD BUDOUCÍHO SMĚŘOVÁNÍ KOHEZNÍ POLITKY EU EU má 271 regionů soudržnosti NUTS II vyspělost těchto regionů vztažená k průměru EU: rozpětí 26 % % Nutnost pokračování kohezní politiky i po roce 2013.

5 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR PO ROCE 2013 BUDOUCNOST KOHEZNÍ POLITIKY DLE EVROPSKÉHO RÁMCE Lisabonská strategie Do roku 2010 stát se nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou světa Europe 2020 strategy: 3 % hrubého domácího produktu EU bude vynaložen na výzkum a vývoj Předpoklad pro nové nastavení kohezní politiky po roce 2013: reforma rozpočtu EU

6 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR PO ROCE 2013 POZICE ČR V RÁMCI REGIONŮ EU kritérium: regionální HDP na obyvatele (2007) mezi 20 nejvyspělejšími regiony EU Praha (5. nejvyspělejší) pod úrovní 75 % unijního HDP (6 regionů soudržnosti ze 7) Předpoklad dalšího směřování prostředků kohezní politiky do ČR je zřejmý. Lze předpokládat, že výzkum a vývoj, příp. jeho komercializace bude jednou z oblastí, kam bude politika soudržnosti zacílena.

7 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR PO ROCE 2013 BUDOUCNOST KOHEZNÍ POLITIKY DLE ČESKÉHO RÁMCE Inovační strategie České republiky na období do roku 2015 Jedna z priorit: efektivní využívání výzkumu k inovacím (prohloubení spolupráce mezi akademickými pracovišti a průmyslem) Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU definuje jednu z hlavních potřeb pro budoucí období: výzkum, vzdělání a inovace propojení průmyslu s terciárním vzděláváním

8 KOMERCIALIZACE VaV: DOTACE V ČR PO ROCE 2013 POZICE NUTS II Severozápad HDP na hlavu (průměr r ): 62,1 % (2. nejnižší v rámci ČR). region s podstatně nižším podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva velmi omezená nabídka terciárního vzdělávání v kraji vede k odchodu nejtalentovanějšíčásti mladé populace za studiem a prací mimo kraj Nutno změnit směřování regionu: jednou z možností je zaměřit se na podporu inovací, budování podnikatelských inkubátorů a klastrů

9 KOMERCIALIZACE VaV: PŘÍKLADY Z PRAXE PRAHA koncentruje velkou část českých univerzit, výzkumných pracovišť regionálních ústředích nadnárodních korporací = velký inovační potenciál jeden z nejvyspělejších regionů EU = samospráva nemá potřebu definovat inovační strategii nedosáhne na prostředky tématických OP v rámci SF EU a nemá fungující vědeckotechnický park (VTP) s vazbou na prestižní VaV instituci, ačkoliv je řada pokusů, jak využít SF EU v zázemí Prahy problémem je i odloučenířady pracovišť technických univerzit od praxe

10 KOMERCIALIZACE VaV: PŘÍKLADY Z PRAXE PRAHA Technické inovační centrum (TIC) při ČVUT inkubaci a podporu inovací v rámci ČVUT zajišťuje TIC ČVUT neexistuje jednoznačná dlouhodobá vize podpory inovací (časté organizační změny TIC) a jednotný systém transferu technologií na ČVUT= jednotlivá pracoviště na základě kontaktů s průmyslovou sférou komercializují výsledky V&V vlastní cestou většina pracovišť má malý inovační potenciál (naopak velmi vyčnívá katedra kybernetiky) předpokladem pro úspěšnou komercializaci výzkumu a vývoje je organizační propracovanost celého procesu komercializace

11 KOMERCIALIZACE VaV: PŘÍKLADY Z PRAXE BRNO Jihomoravské inovační centrum (JIC) Brno má rovněž značný inovační potenciál zejména díky univerzitám z hlediska lokality není tak atraktivní jako Praha JIC spravuje několik technologických inkubátorů JIC využívá manažerské metody = je řízeno jako privátní subjekt JIC je organizačně nezávislé na univerzitách JIC využilo dotace EU, má velkou podporu samosprávy a prostřednictvím efektivní organizační struktury úspěšně prosperuje a dále se rozvíjí

12 KOMERCIALIZACE VaV: BEZ DOTAČNÍCH ZDROJŮ? Segment komercializace výsledků výzkumu a vývoje je velmi perspektivní, má značný ekonomický a rozvojový potenciál jsou nutné dotace pro vznik a provoz podpůrné infrastruktury (VTP) předpokladem pro fungování procesu je výrazná podpora veřejného sektoru (obec kraj) předpokladem pro úspěšné fungování a transfer výsledků výzkumu a vývoje je efektivní organizační propracovanost celého procesu Vhodné zapojení např. nově zřízeného nezávislého subjektu s částečným vlastnickým podílem subjektů samosprávy zaměřeného pouze na podporu start up firem v rámci regionu.

13 Děkuji za pozornost Ing. Tomáš Lafek telefon: EC Consulting a.s. Národní obrany Praha 6 Internet: