OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Komunikační plán OPŽP na období Červenec 2008 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ FOND SOUDRŽNOSTI / EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ / EVROPSKÁ UNIE, ČESKÁ REPUBLIKA

2

3 Obsah Obsah... 1 Seznam tabulek... 1 Seznam grafů Úvod Základní ustanovení Analýza výchozí situace Obsah a strategie KoP OP Životní prostředí Obsah Strategie Cíle a cílové skupiny Globální a specifické cíle Cílové skupiny Nástroje informovanosti a publicity Indikativní rozpočet Indikativní harmonogram Zodpovědnost za řízení a realizaci komunikačního plánu Institucionální zabezpečení Povinnosti ŘO vyplývající z Nařízení Komise 1828/ Realizace komunikačního plánu Monitorování a hodnocení Komunikačního plánu Monitorování aktivit publicity a propagace Hodnocení informačních a propagačních aktivit Seznam zkratek Seznam tabulek Tabulka 1: Podpora rozhodování na úrovni EU Tabulka 2: Schéma cílů, priorit a cílových skupin Komunikačního plánu Tabulka 3: Vymezení informačních a propagačních opatření a nástrojů vzhledem k informačním prioritám, charakteru sdělení a cílovým skupinám Tabulka 4: Indikativní rozpočet pro opatření v oblasti publicity a propagace OPŽP

4 Tabulka 5: Indikativní harmonogram pro realizaci KoP v programovém období na léta Tabulka 6: Povinnosti ŘO vyplývající z Nařízení Komise 1828/ Tabulka 7: Seznam indikátorů pro monitorování KoP OP Životní prostředí Seznam grafů Graf č. 1: Zájem o získání informací o jednotlivých operačních programech (%).. 9 Graf č. 2. 2a) a 2b): Zdroje informací o fondech EU v minulém programovacím období... 9 Graf č. 3: Zájem o využívání informačních zdrojů zainteresovanou veřejností Graf č. 4: Zajímáte se o informace týkající se životního prostředí v České republice? Graf č. 5: Pozitivní hodnocení činností vybraných institucí v oblasti životního prostředí

5 1 Úvod Informační a propagační opatření o možnostech využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Evropské unie jsou určena ke zvýšení povědomí veřejnosti o činnosti Evropské unie, pomoci ze strukturálních fondů a zejména Operačním programu Životní prostředí. Komunikační plán (dále jen KoP ) Operačního programu Životní prostředí (dále jen OP Životní prostředí nebo OPŽP ) zajišťuje publicitu samotnému OP Životní prostředí, obsahuje informace o plánovaných informačních a propagačních aktivitách a jejich indikativní rozpočet včetně vyčíslení příslušných monitorovacích indikátorů. Vymezuje cíle informování a propagace OP Životní prostředí, cílové skupiny, nástroje komunikace a postupy vyhodnocení účinnosti. Při jeho zpracování byla zohledněna Metodika komunikace fondů EU v období zpracovaná Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen MMR ) v lednu roku Základní ustanovení Požadavek na vytvoření a realizaci KoP operačního programu vychází z Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen Nařízení Rady 1083/2006 ) o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a článku 69, který stanovuje členskému státu povinnost poskytovat informace o operacích a spolufinancovaných programech a zajistit jejich propagaci. Detailní popis náležitostí týkajících se požadavků informování a publicity při realizaci programů fondů EU je uveden v Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (dále jen Nařízení Komise 1828/2006 ), kterým jsou stanovena prováděcí pravidla k Nařízení Rady 1083/2006 a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 (dále jen Nařízení 1080/2006 ) o Evropském fondu pro regionální rozvoj, zejména oddíl 1. Za řádnou realizaci informačních a propagačních opatření KoP OP Životní prostředí budou odpovídat následující subjekty: Řídící orgán OP Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) Zprostředkující subjekt OP Životní prostředí Státní fond životního prostředí (dále jen SFŽP ) Příjemci pomoci při zohlednění pravomocí Národního orgánu pro koordinaci (dále jen NOK ), který je podle NSRR zodpovědný za zabezpečení jednotné a srozumitelné informační kampaně pro čerpání prostředků ze SF a FS. Současně však budou respektovány kompetence řídících orgánů jednotlivých operačních programů NSRR ve vztahu k provádění vlastních komunikačních aktivit. Povinnosti Řídícího orgánu: Realizovat propagační a informační opatření OP Životní prostředí v souladu s cíli a ustanoveními KoP při efektivním využití nástrojů komunikace ve vztahu k cílovým skupinám dle určeného harmonogramu a rozpočtu (čl. 5, odst. 1 a čl. 7, odst. 1 Nařízení Komise 1828/2006). Informovat Monitorovací výbor (dále jen MV ) o realizaci a změnách KoP, o provedených informačních a propagačních opatřeních včetně uvedení příkladů a o použitých komunikačních prostředcích (čl. 4, odst. 1 Nařízení Komise 1828/2006). 3

6 Uvést ve výroční a závěrečné zprávě informace o příkladech informačních a propagačních opatření přijatých v rámci KoP, informaci o způsobu zveřejnění seznamu příjemců, názvů projektů a výše částky financování přidělené projektům z veřejných zdrojů v rámci OP Životní prostředí a hlavní změny KoP. Výroční zpráva za rok 2010 a závěrečná zpráva programu musí zároveň obsahovat výsledky hodnocení informačních a propagačních opatření (čl. 4, odst. 2 Nařízení Komise 1828/2006). Zveřejnit elektronicky či jiným způsobem seznam příjemců pomoci, názvů projektů a výši finanční částky přidělené projektům z veřejných zdrojů v rámci OP Životní prostředí (čl. 7, odst. 2, písm. d) Nařízení Komise 1828/2006). Zveřejnit informace o zahájení OP Životní prostředí (čl. 7, odst. 2, písm. a) Nařízení Komise 1828/2006). Realizovat minimálně jednu větší informační aktivitu ročně, která je vymezena v KoP a která představí dosažené výsledky v rámci OP Životní prostředí a případně velké projekty (čl. 7, odst. 2, písm. b) Nařízení Komise 1828/2006). Vyvěsit vlajku Evropské unie na jeden týden ode dne 9. května před budovou Řídícího orgánu (čl. 7, odst. 2, písm. c) Nařízení Komise 1828/2006). Zajistit, aby jakýkoli dokument, včetně potvrzení o účasti nebo jakékoli jiné potvrzení týkající se podpořeného projektu, obsahovalo prohlášení o tom, že operační program byl spolufinancován z ERDF/FS. Povinnosti Státního fondu životního prostředí: Spolupracovat při zajišťování publicity a zajištění informačního servisu pro žadatele. Informovat příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená rovněž souhlas s uvedením v seznamu příjemců (čl. 6 Nařízení Komise 1828/2006). Povinnosti Příjemce pomoci: Zajistit, aby subjekty, které se účastní nebo jinak využívají projekt financovaný z ERDF/FS, byly o této skutečnosti informovány. Příjemce za tímto účelem jasně uvede, že realizovaný projekt byl podpořen v rámci OP Životní prostředí a že tento program byl podpořen z ERDF/FS. Zajistit, aby jakýkoli dokument, včetně potvrzení o účasti nebo jakékoli jiné potvrzení týkající se podpořeného projektu, obsahovalo prohlášení o tom, že operační program byl spolufinancován z ERDF/FS. Vyvěsit dobře viditelnou, dostatečně velkou a stálou vysvětlující pamětní desku (tabulku) 1 pro projekty v místě realizace, jejichž náplň spočívá ve spolufinancování fyzického objektu (nákup hmotného předmětu, financování infrastruktury nebo stavebních prací) a jejichž celková dotace z veřejných zdrojů v rámci OP Životní prostředí překročila EUR, a to nejpozději do šesti měsíců po dokončení projektu. Tabulka musí být v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8, odst. 2 Nařízení Komise 1828/ Postavit v průběhu realizace projektu, jehož náplň spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací a jehož celková dotace z veřejných zdrojů v rámci 1 Grafický manuál vlajky EU Příloha I Nařízení EK 1826/ Existuje v podobě Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 4

7 OP Životní prostředí překročila EUR, velkoplošný reklamní panel v místě jeho realizace. Po dokončení operace se velkoplošný reklamní panel nahradí stálou vysvětlující tabulkou 2 uvedenou v předchozím bodě. Velkoplošný panel musí být v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8, odst. 3 Nařízení Komise 1828/2006. Řídící orgán bude informační a propagační aktivity OP Životní prostředí koordinovat s informačními a propagačními aktivitami Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na národní úrovni realizovanými v rámci Komunikačního plánu Operačního programu Technická Pomoc. Prostředkem koordinace bude jednak přímá komunikace a jednak zapojení zástupců ŘO OP Životní prostředí do činnosti Pracovní skupiny pro informace a publicitu fondů EU, kterou pro implementaci pomoci v programovém období zřídilo MMR. Kontaktní osoba zodpovědná za poskytování informací, propagaci a koordinaci aktivit vyplývajících z KoP je pracovník Řídícího orgánu OP Životní prostředí. Tento pracovník zároveň představuje v souladu s Nařízením Komise 1828/2006 kontaktní osobu pro Evropskou komisi a případně pro sítě Společenství, které sdružují osoby zajišťující výměnu osvědčených postupů, včetně výsledků provádění komunikačního plánu, a výměny zkušeností s prováděním informačních a propagačních opatření. Evropská komise je o kontaktní osobě informována v rámci tohoto KoP. KoP a jeho aktivity budou financovány z Prioritní osy 8 Technická pomoc, resp. z prostředků OP Technická pomoc, pokud se jedná o společné aktivity více operačních programů v ČR. Komunikační plán respektuje evropské i národní legislativní požadavky, Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. 1.2 Analýza výchozí situace Tvorbě KoP OPŽP, zejména definici strategie, cílů, cílových skupin a nástrojů informovanosti a publicity předchází analýza výchozí situace, která slouží především ke stanovení komunikačních potřeb. Analýza sumarizuje dopady dosavadních komunikačních aktivit ve vztahu k programům financovaným z fondů EU a vnímání a postoje veřejnosti k problematice životního prostředí. Pro získání základního obrazu o znalostech, vnímání a chování cílových skupin byly použity zdroje na úrovni Evropské unie a České republiky, přičemž se přihlíželo k těm aspektům, které mohou být podstatné z hlediska věcného zaměření programu na problematiku životního prostředí. Pro získání komplexního obrazu byly využity zejména tyto prameny: Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 67.2, Národní zpráva ČR, jaro 2007 Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 68, Národní zpráva ČR, podzim 2007 Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 12/2004, 10/2005, 10/2006 Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007 Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR Hodnocení životního prostředí, CVVM SOÚ AV ČR, 06/2006 Životní prostředí a globální problémy očima české veřejnosti, CVVM SOÚ AV, 08/ 2007 Občané o životním prostředí a jeho ochraně, CVVM SOÚ AV ČR, 06/2007 Hodnocení ochrany životního prostředí, CVVM SOÚ AV ČR, 06/2007 5

8 Analýza cílových skupin a mediálního chování, Initiative, 2008 Analýza dopadů dosavadních komunikačních aktivit v oblasti SF EU Vnímání EU obyvateli ČR ve srovnání s obyvateli EU Eurobarometr, výzkum zadán a koordinován Generálním ředitelstvím Evropské komise pro komunikaci, průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometr 67.2 probíhal v 27 členských zemích Evropské unie a dvou kandidátských zemích. V ČR průzkum probíhal od do mezi respondenty. Obecná zjištění o vnímání a postojích české veřejnosti k Evropské unii 3 Ve srovnání s průměrem EU 27 považují Češi Evropskou unii poměrně často za moderní, demokratickou a současně ochranářskou. V názorech, zda k atributům EU patří technokracie, se Češi přibližují průměru EU 27 a jsou znatelně kritičtější, než občané z ostatních nových členských zemí. Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v EU je dobrá věc, ubývá, na jaře 2007 jich bylo 46 % ve srovnání s 51 % na podzim Podle téměř dvou třetin Čechů (61 %) má ČR ze vstupu do EU prospěch a výhody, nicméně zastánců tohoto názoru rovněž ubývá. Podíl občanů ČR, kteří mají pocit, že rozumějí tomu, jak EU funguje, za poslední půlrok narostl z 34 % na 41 %, průměr EU 27 činí 43 %. Realizace Plánu D 4 tedy v tomto směru přinesla změnu. Nicméně nadpoloviční většina Čechů (55 %) považují svou informovanost o EU za nedostatečnou. Eurobarometr zjišťoval také důvěru v hlavní média. Jak v ČR, tak v EU 27 zaujal první příčku rozhlas, kterému důvěřují 3/4 Čechů a 2/3 všech občanů EU 27. Zatímco v EU jako celku lze pozorovat mírný nárůst důvěry v TV a tisk, v ČR podíl občanů, kteří jim důvěřují, poklesl. Důvěra v internet roste, což souvisí s jeho penetrací. V ČR je ve srovnání s průměrem EU 27 (39 %) důvěra v internet neobvykle vysoká (62 %). Hlavním zdrojem informací o EU, její politice a institucích zůstává nejen pro české, ale obecně pro evropské občany TV, její význam však klesá. Naopak roste význam internetu, který je na třetí příčce v žebříčku nejčastěji využívaných zdrojů za deníky. Internet je hlavním zdrojem informací o EU pro 1/3 Čechů. Naprostá většina české veřejnosti zná základní symboly EU. Vlajku EU poznává 94 % Čechů, což odpovídá evropskému průměru. Vnímání EU a fondů EU obyvateli ČR, tedy širokou veřejností Součástí hodnocení realizace Komunikačního akčního plánu na úrovni Rámce podpory Společenství v programovacím období byla analýza dopadů komunikace SF EU na širokou veřejnost, která se zaměřovala na vývoj informovanosti a postojů veřejnosti k fondům EU. Výsledky kontinuálního reprezentativního výzkumu společnosti STEM z 12/2004, 10/2005 a 10/2006 lze shrnout následovně: 3 Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 67.2, Národní zpráva ČR, Jaro 2007, 1043 respondentů 4 K povzbuzení diskuze o budoucnosti EU vypracovala Komise v roce 2005 tzv. Plán D (demokracie, dialog, diskuze), jehož cílem bylo dát lidem příležitost vyjádřit svůj názor a očekávání. Komisaři se vypravili do všech zemí EU a jejich parlamentů. Bezpočet konferencí a dalších akcí ilustroval úsilí o maximální transparentnost a otevřenost. K účasti na diskuzích byly zvláště vyzývány ženy, mladí lidé, nezaměstnaní a další konkrétní skupiny a pro účely debaty byly založeny interaktivní internetové stránky - 6

9 Podnětná zjištění o informovanosti a postojích veřejnosti ČR k fondům EU 5 Informovanost o SF EU mírně roste, přesto ke konci roku 2006 ještě 43 % dospělé populace ČR tvrdí, že o strukturálních fondech neslyšelo vůbec. Jen necelých 10 % dotázaných o sobě tvrdí, že se dobře orientují v problematice SF EU. Pomoc EU směřovaná do ČR je pro českou veřejnost zajímavým tématem. Zájem o ně projevovalo v roce %, v roce 2005 dokonce 76 % obyvatel. V roce 2006 došlo k jistému odlivu zájmu, nicméně stále se zajímá více než polovina obyvatel 58 %. Hodnocení informací o fondech EU se postupně zlepšuje, nicméně za jasné a srozumitelné je s určitostí považuje jen 5 % dotázaných. Nesnižuje se podíl lidí, kteří získání pomoci z fondů spojují s neúměrnou byrokratičností až 79 % dotázaných souhlasí s tím, že ucházet se o pomoc z fondů EU je natolik administrativně náročné, že to mnoho zájemců odrazuje. Dominantními zdroji informací o fondech EU jsou podle výpovědí dotázaných TV a tisk, tyto zdroje uvádí více než 50 % respondentů, přibližně 1/3 získává informace od kolegů a známých, a z rozhlasu. Brožury a letáky, a internet uvádí asi 1/5 dotázaných. Méně než 1/10 získává informace z přednášek a školení, což odpovídá podílu dotázaných, kteří tvrdí že jsou dobře informováni o problematice fondů EU. Více viz graf č. 2a) K největšímu nárůstu v období došlo, v důsledku růstu penetrace, u využívání internetu jako zdroje o fondech EU. Tři čtvrtiny dotázaných preferují informace o menších projektech s konkrétním regionálním dopadem. Z pohledu zájmu o získání informací o některém z operačních programů pro období je preference OPŽP druhá nejvyšší po OP LZZ, zájem o OPŽP na prvém místě uvedlo až 17 % dotázaných. Viz graf č. 1. Až 3/4 obyvatel ČR si nevzpomene na žádný konkrétní projekt, opatření či stavbu financovanou ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti. Obecně se ale dá říci, že veřejnost má nejvyšší povědomí o tom, že ze strukturálních fondů se hradí dálnice, silnice (13%) oprava památek (5%) a čističky odpadních vod (4%). Na zlepšení životního prostředí celkově udává znalost využití strukturálních fondů pouhé 2% veřejnosti. Vnímání EU a fondů EU zainteresovanou veřejností a potencionálními žadateli z ČR Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, se v průzkumu agentury STEM pro MMR, realizovaném 11/2007 mimo jiné získávaly prostřednictvím internetové ankety 6. Ta se zaměřila především na celkový názor, co finanční prostředky ze SF EU mohou našemu státu přinést, jak a k jakému účelu bychom jich měli využívat. Dále zkoumala připravenost potencionálních žadatelů a jejich názor na připravenost řídících orgánů: Podnětná zjištění o informovanosti a postojích zainteresované veřejnosti k fondům EU 6 : 2/3 respondentů je přesvědčena, že využití strukturálních fondů významně napomůže posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Většina respondentů má v úmyslu fondy EU využít - 55 % jich už nějaký projekt má připravený a dalších 40 % jej připravit hodlá. 5 Zdroj: Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 2006/10, 1600 respondentů 6 Zdroj: Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007, internetová anketa 887 respondentů 7

10 46 % dotázaných ze zainteresované veřejnosti, ve srovnání s deseti procenty široké veřejnosti 7, uvedla, že se v problematice evropských fondů dobře orientuje, a 58 % je dobře informována o možnostech, jak podporu z fondů EU získat. Podporu při čerpání fondů z EU očekávají respondenti především v tom, že budou znát pravidla pro výběr projektů a budou mít k dispozici přesné a včasné informace na internetových stránkách řídících orgánů a zprostředkujících subjektů. Pouze 13 % respondentů se domnívá, že ČR je dobře připravena na čerpání fondů EU v letech Součástí průzkumu STEM pro MMR byl také cílený výzkum obecních a městských samospráv 8. Respondenty byli představitelé samospráv a státní správy z celé ČR. Na otázky odpovědělo celkem 366 respondentů, přičemž rozhodujícím podílem byli zastoupeni ti, kteří budou zřejmě nejčastějšími žadateli - zástupci obcí s rozšířenou působností: Podnětná zjištění o informovanosti, postojích a očekáváních samospráv k fondům EU 8 : Pouze 28 % respondentů z řad představitelů samosprávy uvedlo, že ČR je dobře připravena na čerpání fondů EU v letech Celých 42 % dotázaných představitelů samospráv si myslí, že nejsme dobře připraveni a ani nedokážeme nabízené podpory dobře využít. Jako hlavní příčina je viděna zejména nadměrná administrativní náročnost. 51 % dotázaných však věří, že nakonec evropské podpory plně využijeme. O problematice fondů EU a obecně o možnostech, jak z nich získat podporu, jsou představitelé samospráv již dobře informováni. To, co nyní v drtivé většině (81 %) požadují, jsou konkrétní údaje - pravidla financování, termíny apod. Povědomí o Operačním programu Životní prostředí je u této CS takřka absolutní (95 %) Připravenost MŽP na čerpání prostředků z fondů EU je hodnocena jako druhá nejlepší (ihned za Ministerstvem zemědělství ve velmi malém odstupu). Plných 62% zainteresované veřejnosti vidí připravenost Ministerstva životního prostředí spíše dobře. Představitelé samosprávy čerpali informace o jednotlivých programech financovaných ze SF EU z následujících zdrojů: internet (93 %), noviny a časopisy (89 %), přednášky, školení, kolegové a známí, brožury a letáky a televize (kolem 80 %). Internet jako nejdůležitější zdroj informací ("má zájem jej využívat především") uvedlo 61 % respondentů. Více viz graf č. 2b) 2/3 představitelů samospráv již mají připravený konkrétní projekt k podání žádosti o dotaci. Oblast životního prostředí je mezi těmito připravenými uchazeči zastoupena nejsilněji - až 46 %. Důležitou roli v uskutečňování těchto projektů mohou nicméně sehrát další překážky. Z nich nejdůležitější se jeví nedostatek peněz na spolufinancování, který je dosti závažný pro 82% potencionálních uchazečů. Za povšimnutí stojí i udávaný problém 42% uchazečů s kvalitou projektů a skutečně alarmující je stále 39% nedostatek informací o fondech u zainteresované veřejnosti. 7 Zdroj: Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 2006/10, 1600 respondentů 8 Zdroj: Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007, osobní rozhovory s 366 představiteli samospráv 8

11 Graf č. 1: Zájem o získání informací o jednotlivých operačních programech (%) Graf č. 2. 2a) a 2b): Zdroje informací o fondech EU v minulém programovacím období a) Zdroje informací široké veřejnosti 9 Dozvěděl(a) jste se nějaké informace o fondech EU z následujících zdrojů? b) Zdroje zainteresované veřejnosti 10 Odkud jste čerpali informace o jednotlivých programech financovaných ze SF EU? 9 Zdroj: Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 2006/10, 1600 respondentů 10 Zdroj: Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007, osobní rozhovory s 366 představiteli samospráv 9

12 Z porovnání obou grafů vyplývá rozdíl mezi informačními potřebami široké veřejnosti a zainteresované veřejnosti. Opravdu klíčovými komunikačním prvkem se stává internet, což potvrzuje i zájem o jeho využívání v budoucnu jak uvádí graf č. 3. Graf č. 3: Zájem o využívání informačních zdrojů zainteresovanou veřejností "Jaký nosič či zdroj informací o možnostech podpory z fondů Evropské unie v období byste měl(a) zájem využívat především? A který by byl druhý v pořadí?" Vnímání a postoje veřejnosti k problematice životního prostředí Oblast životního prostředí se stále více dostává do popředí zájmu obyvatel České republiky i celé Evropské unie. Realizované průzkumy veřejného mínění, provedené v rámci projektu Naše společnost 11 prokázaly vysoký deklamovaný zájem obyvatel o oblast životního prostředí. 71 % respondentů se spíše či rozhodně zajímá o životní prostředí v ČR. 11 Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR 10

13 Graf č. 4: Zajímáte se o informace týkající se životního prostředí v České republice? 12 Zájem české veřejnosti o informace z oblasti ŽP a vnímání a postoje k ŽP O zájmu obyvatel svědčí i výsledky průzkumu Eurobarometr 68 13, ve kterém se ochrana životního prostředí umístila na 10. místě mezi nejdůležitějšími problémy, kterým v současnosti čelí ČR, s podobnými hodnotami jako daně, bydlení a vzdělávací systém. Nadpoloviční většina obyvatel ČR (56 %) se domnívá, že informací o stavu životního prostředí je určitě nebo spíše nedostatek. Míru informací o stavu životního prostředí v ČR považují za dostatečnou častěji absolventi vysokých škol, muži a respondenti s dobrou životní úrovní. Tento výsledek prokazuje ztížený přístup laické veřejnosti k informacím o životním prostředí případně pasivnější přístup široké veřejnosti. 14 Dle průzkumu Market, Media & Lifestyle klesá podíl obyvatel ČR, kteří souhlasí s výrokem Naše společnost se málo zajímá o stav životního prostředí. V roce 2005 s ním určitě souhlasilo 21,7 % a ke konci roku 2007, 15,2 % obyvatel. Zároveň klesá i podíl lidí, kteří si myslí, že Význam ochrany životního prostředí se dnes příliš zveličuje. 15 Oblast životního prostředí hodnotila česká veřejnost počátkem roku 2005 silně pozitivně. Podle 77 % Čechů byla v této oblasti situace dobrá. Ve srovnání s průměrem EU 25 bylo české hodnocení o 26 procentních bodů příznivější. Od té doby ubylo pozitivních názorů v ČR a v poslední době i v celé EU. V ČR pozitivní hodnocení životního prostředí zatím ještě mírně převažuje (52 %:47 %), v průměru EU 27 je ovšem poměr opačný (46 %:51 %). Tyto výsledky potvrzuje i další výzkum, dle kterého je s životním prostředím v České republice spokojena polovina obyvatel a 73 % je spokojena s životním prostředím v místě svého bydliště. 16 Při hodnocení činnosti ústavních institucí v oblasti ŽP musíme brát v úvahu stabilně nízkou důvěru Čechů v ústavní instituce celkově. Zatímco v průměru EU 27 důvěřuje národním 12 Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR 13 Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 68, národní zpráva ČR, podzim Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR 15 Analýza cílových skupin a mediálního chování, Initiative, Hodnocení životního prostředí, CVVM SOÚ AV ČR, červen

14 vládám i parlamentům více než třetina občanů (34%), v České republice důvěřuje vládě pětina (21%) a Poslanecké sněmovně jen asi šestina obyvatel (16%). 17 Z hodnocení činnosti vybraných institucí v oblasti životního prostředí nejlépe vychází obecní úřady, ekologické organizace a Ministerstvo životního prostředí ČR. Naopak činnost vlády a parlamentu hodnotí pozitivně nejmenší podíl dotázaných. 18 Graf č. 5: Pozitivní hodnocení činností vybraných institucí v oblasti životního prostředí 19 Není proto možná překvapující, že velká část české i evropské veřejnosti by do kompetence EU ráda svěřila ochranu životního prostředí. 20 Tabulka 1: Podpora rozhodování na úrovni EU ČR Jaro Podzim Jaro 2007 Podzim 2007 Jaro 2006 EU25/EU27 Podzim 2006 Jaro 2007 Podzim 2007 Ochrana životního prostředí 69 % 67 % 68 % 74 % 66 % 65 % 69 % 73 % Zdroj: EUROBAROMETR 68 Pokud jde o ochranu životního prostředí, téměř dvě třetiny české veřejnosti (62 %) hodnotí roli EU v ČR jako kladnou. Tento názor je častější než průměr EU 27 (52%). Pozitivní přínos ke stavu životního prostředí v České republice přisuzují Evropské unii především studenti (72 %) a obecně mladí lidé ve věku let (67 %). 17 Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 68, národní zpráva ČR, podzim Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR 19 Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR 20 Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 68, národní zpráva ČR, podzim

15 2 Obsah a strategie KoP OP Životní prostředí 2.1 Obsah Cíle Komunikačního plánu budou dosaženy prostřednictvím realizace konkrétních aktivit v rámci definovaných informačních priorit. Informační a propagační aktivity v rámci oblastí podpory OP Životní prostředí budou dle Nařízení Komise 1828/2006, čl. 2 zaměřeny především na poskytování srozumitelných a snadno pochopitelných informací o: Systému, cílech, obsahu a konkrétních výsledcích realizace vlastního OP Životní prostředí, Příležitostech poskytovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti prostřednictvím OP Životní prostředí, podmínkách pro žadatele, postupech a pravidlech při poskytování pomoci, výběrových a hodnotících kritériích atp., Projektech, žadatelích, příjemcích pomoci a příspěvku z veřejných zdrojů, Kontaktních údajích osob, které poskytují informace o možnostech a pravidlech poskytování pomoci, Orientačním rozpočtu na provedení plánu. 2.2 Strategie Strategie Komunikačního plánu OP Životní prostředí je postavena na principu koordinace opatření informovanosti a publicity, stanoveny jsou mimo jiné následující úkoly: Zajištění plnění úkolů týkajících se informovanosti a publicity, koordinace provádění těchto aktivit na úrovni řídicího orgánu, zprostředkujícího subjektu a příjemce dotace. Vytvoření a realizace Komunikačního plánu za účelem zajištění transparentnosti a plné informovanosti o pomoci čerpané z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti. Zajištění plánování a provádění akcí na podporu propagace a informovanosti a jejich koordinaci. Zajištění publicity v souladu s Nařízením Komise 1828/2006. Strategie k naplnění cílů Komunikačního plánu je založena na splnění následujících předpokladů: Identifikovat vhodné informační a propagační nástroje pro cílové skupiny s ohledem na charakter sdělovaných informací a na cílové skupiny, Stanovit plán využívání informačních a propagačních nástrojů a opatření v čase, konkretizovat jej v pravidelných ročních intervalech, Zajistit finanční zdroje na základě indikativního rozpočtu, konkretizovaného v pravidelných ročních intervalech, Stanovit zodpovědné subjekty za řízení a realizaci informačních a propagačních opatření, včetně zajištění dostatečných personálních kapacit, Pravidelně a včasné monitorovat a hodnotit naplňování cílů Komunikačního plánu, včetně realizace jednotlivých informačních a propagačních opatření, 13

16 Revidovat informační a propagační nástroje a opatření, jejich financování a jejich aplikaci v čase v závislosti na vyvíjejících se potřebách cílových skupin a na naplňování cílů KoP. Konkrétní způsob naplnění jednotlivých předpokladů je obsahem následujících kapitol. 14

17 3 Cíle a cílové skupiny 3.1 Globální a specifické cíle Globálním cílem Komunikačního plánu OP Životní prostředí je zajistit, aby pomoc poskytovaná ze SF a FS byla transparentní pro všechny cílové skupiny veřejnosti, aktéry regionálního rozvoje a další potenciální cílové skupiny programu a současně zdůraznit roli Společenství pro tuto pomoc včetně pozitivní role OP Životní prostředí v regionech ČR. Prostředkem k uskutečnění globálního cíle je zajištění široké publicity OP Životní prostředí na všech úrovních implementace za použití širokého spektra komunikačních nástrojů. Tento cíl je stanoven v souladu s Nařízením Rady 1083/2006 a prováděcím Nařízením Komise 1828/2006. Globálního cíle je možné dosáhnout prostřednictvím následně definovaných specifických cílů: Specifický cíl 1: Dostatečně kvalitně informovat potenciální příjemce a příjemce pomoci o možnostech podpory z OPŽP. Specifický cíl 2: Informovat širokou veřejnost o výsledcích a naplňování OPŽP a o úloze Společenství. Specifický cíl 3: Zajistit dostatečnou informovanost v rámci implementační struktury OPŽP. Specifických cílů je možné dosáhnout prostřednictvím realizace konkrétních aktivit v rámci následujících informačních priorit (IP): IP 1 Zajištění komunikace s potenciálními příjemci Cílem IP 1 je informovat o intervencích realizovaných v rámci OPŽP tak, aby potenciální příjemci a žadatelé měli dostatek informací o možnosti podávání projektových žádostí. Potenciální příjemci jsou informováni o zaměření OP Životní prostředí, souvisejících dokumentech a legislativě, postupu předkládání projektových žádostí nebo výběrových kritérií. Tato IP přispívá k naplnění absorpční kapacity a je v souladu s Nařízením Komise 1828/2006, čl. 5. IP 2 - Zajištění komunikace s příjemci pomoci Cílem IP 2 je poskytnout dostatek kvalitních informací tak, aby příjemci pomoci mohli bezproblémově realizovat projekty. Aktivity v rámci IP2 zahrnují informování o konkrétních požadavcích na příjemce a realizované projekty, které vycházejí z legislativy a podmínek programu. To zahrnuje informování v oblasti zadávání veřejných zakázek, publicity a propagace, monitorování projektů a kontroly, postupů souvisejících se žádostmi o platbu, atd. IP2 je v souladu s Nařízením Komise 1828/2006, čl. 6 IP 3 - Informování veřejnosti o výsledcích OP Životní prostředí Cílem této IP je poskytnout široké veřejnosti informace o cílech OP Životní prostředí a především o naplňování těchto cílů. Nedílnou součástí těchto aktivit je rovněž poskytnutí informací o úloze Společenství. Jedná se především o zvyšování povědomí o cílech a výsledcích dosažených v rámci OP Životní prostředí tak, aby pomoc ze SF a FS a její přínos byly srozumitelně a příznivě vnímány širokou veřejností. 15

18 Veřejnost bude informována o zaměření dokončených projektů, jakým způsobem přispěli k naplňování cílů jednotlivých Prioritních os. Další stěžejní aktivitou bude informovat širokou veřejnost o úloze Společenství, které výrazným způsobem přispívá na financování projektů. IP 4 - Zajištění informovanosti subjektů zapojených do realizace OP Životní prostředí Cílem IP 4 je zajistit dostatečnou informovanost všech subjektů zapojených do realizace OPŽP, zabezpečení výměny informací a předávání zkušeností. Součástí této informační aktivity bude i předávání informací a dat mezi NOK a dalšími orgány státní správy zabývajícími se realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Aktivity v rámci IP 4 zahrnují předávání informací a výměnu zkušeností s cílem zabezpečit kvalitní realizaci programu a informovanost partnerských subjektů 3.2 Cílové skupiny V souladu se základními legislativními požadavky, s vymezenými cíly a informačními prioritami byly definovány následující hlavní cílové skupiny KoP: Veřejnost, Územní samosprávné celky (obce, města, kraje), Hospodářští a sociální partneři (obchodní asociace, NNO, organizace zastupující podnikatele, a další), Potencionální příjemci pomoci a žadatelé, Příjemci pomoci, Monitorovací výbor OP Životní prostředí, Evropská komise a státní správa ČR Řídicí orgán OPŽP (dále jen ŘO ) a Zprostředkující subjekt (dále jen ZS ) SFŽP (jeho pracovníci a implementační struktury). Veřejnost Tato skupina je tvořena heterogenním souborem populace, který žije na území České republiky. Informovanost této skupiny představuje základní předpoklad pro zajištění obecného povědomí o možnostech čerpání prostředků z OP Životní prostředí a především výsledků OPŽP. Propagační aktivity a nástroje zacílené na tuto skupinu budou prováděny jednoduchou, a pokud možno, co nejatraktivnější formou. Územní samosprávné celky (obce, města, kraje) Územní samosprávné celky hrají nezastupitelnou úlohu při realizaci OPŽP. Jsou příjemcem pomoci ve většině prioritních os a zároveň mají možnost informovat veřejnost o výsledcích programu. Hospodářští a sociální partneři (obchodní asociace, NNO, organizace zastupující podnikatele, a další) Stejně jako u územně samosprávných celků, jsou i v této skupině obsaženi potenciální příjemci pomoci stejně jako subjekty předávají informace o OPŽP dále. 16

19 Potenciální příjemci pomoci a žadatelé Potenciální příjemci jsou přesně definované skupiny subjektů, kteří mohou předkládat žádosti o podporu v rámci jednotlivých prioritních os, resp. oblastí podpory OP Životní prostředí. Publicita realizovaná pro komunikaci s touto cílovou skupinou bude cílena prostřednictvím kombinace různých nástrojů. Na tuto skupinu je třeba klást zvýšený důraz v rámci informačních a propagačních opatření, neboť přispívají k naplňování absorpční kapacity programu. Poskytované informace musí být obsáhlejší než u veřejnosti, nicméně přesto by měly být podány poutavou a zejména srozumitelnou formou. Jedná se zejména o obce a města, svazky obcí, kraje, státní podniky, organizační složky státu, příspěvkové organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, podnikatelské subjekty. Příjemci pomoci Řídící orgán je povinen poskytovat příjemcům pomoci, tj. úspěšným žadatelům o podporu v rámci programu OP Životní prostředí informace, které jsou potřebné k tomu, aby úspěšně realizovali schválené projekty. Monitorovací výbor OP Životní prostředí, Evropská komise a státní správa ČR Subjekty zahrnuté v této skupině budou informování především o výsledcích provádění operačního programu s dopadem na politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Řídící orgán OPŽP a ZS SFŽP Ve vztahu k pracovníkům řídicího orgánu a implementačních struktur pro využití fondů EU v ČR se KoP soustředí především na aktivity spojené s monitoringem programu OP Životní prostředí a na předávávání zkušeností mezi jednotlivými subjekty, které jsou zodpovědné za realizaci programů nebo jsou součástí sítě Společenství. Následující Tabulka 2 znázorňuje syntézu strategií, cílů, cílových skupin a nástrojů v návaznosti na vymezení cílových skupin. 17

20 Tabulka 2: Schéma cílů, priorit a cílových skupin Komunikačního plánu. Globální cíl Specifický cíl Informační priorita Cílová skupina Veřejnost, potencionální příjemci pomoci a žadatelé, územní IP 1 Specifický cíl 1 samosprávné celky Zajištění komunikace (obce, města, kraje), Dostatečně kvalitně s potenciálními hospodářští a sociální informovat příjemci partneři (obchodní potenciální asociace, NNO, příjemce a příjemce organizace zastupující pomoci podnikatele, a další) o možnostech podpory z OPŽP IP 2 Zajistit, aby pomoc poskytovaná v rámci programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj/ Fondu soudržnosti byla transparentní pro veřejnost, pro aktéry regionálního rozvoje a pro cílové skupiny programu a zároveň zdůraznit roli, jakou hraje politika hospodářské a sociální soudržnosti EU a její nástroje Specifický cíl 2 Informovat širokou veřejnost o výsledcích a naplňování OPŽP a o úloze Společenství Specifický cíl 3 Zajistit dostatečnou informovanost v rámci implementační struktury OPŽP Zajištění komunikace s příjemci pomoci IP 3 Informování veřejnosti o výsledcích OP Životní prostředí IP 4 Zajištění informovanosti subjektů zapojených do realizace OP Životní prostředí Příjemci pomoci, územní samosprávné celky (obce, města, kraje) Veřejnost, územní samosprávné celky (obce, města, kraje), hospodářští a sociální partneři (obchodní asociace, NNO, organizace zastupující podnikatele, a další), Monitorovací výbor OP Životní prostředí, Evropská komise a státní správa ČR Monitorovací výbor OP Životní prostředí, Evropská komise a státní správa ČR, Řídicí orgán OPŽP a ZS SFŽP (jeho pracovníci a implementační struktury) 18

21 4 Nástroje informovanosti a publicity Pro naplnění cílů KoP OP Životní prostředí a zajištění adekvátní informovanosti a komunikace s jednotlivými cílovými skupinami byla identifikována vhodná informační a propagační opatření a nástroje. Jejich využití se liší v závislosti na charakteru sdělovaných informací a na cílových skupinách. Nejedná se o uzavřenou množinu nástrojů. V závislosti na vývoji potřeb cílových skupin je možné další nástroje doplnit, případně některé z nich nevyužít. Aplikace jednotlivých nástrojů bude pravidelně monitorována, hodnocena a revidována tak, aby bylo zaručeno jejich efektivní využití ve vztahu k cílovým skupinám a k naplňování cílů KoP OP Životní prostředí. Vymezení informačních a propagačních opatření a nástrojů vzhledem k informačním prioritám, charakteru sdělení a cílovým skupinám obsahuje Tabulka 3. On-line komunikace Webové stránky ( centrální nástroj informační kampaně strukturálních fondů, který umožňuje oslovit široké spektrum cílových skupin. Webové stránky ( nejdůležitější webový nástroj zaměřený pouze na OP Životní prostředí, který umožňuje oslovit konkrétní cílové skupiny potenciálních příjemců a veřejnosti. Stránky obsahují kompletní informace o OPŽP, programové dokumenty a legislativu, výzvy pro předkládání žádostí, příručky a pokyny pro žadatele, seznam příjemců, kontakty, Intranet/lokální sdílení dat operativní nástroj komunikace pro Řídící orgán a další subjekty zahrnuté v implementaci OPŽP. Mediální komunikace Tiskové konference informování zástupců médií o nejdůležitějších událostech v implementaci OPŽP. V rámci tiskových konferencí budou rovněž představeny výsledky operačního programu v souladu s článkem 7, odstavce 2 b), Nařízení Komise 1828/2006. Tiskové zprávy flexibilní nástroj pro rychlé informování o aktuálních událostech. Tiskové zprávy budou uveřejňovány jak v tisku, tak i na internetových stránkách programu. Propagace v tisku, články, inzerce nástroj informující o aktuálních událostech v programu (např. o vyhlášených výzvách) nebo o dosažených výsledcích. Zprávy mohou být zaměřeny všeobecně na širokou veřejnost nebo na konkrétní cílovou skupinu (potenciální žadatele). Mediální kampaně, TV, rádio tyto nástroje mohou být používané zvlášť pro ad-hoc propagační akce, nebo jako součást komplexní mediální kampaně. Publikační aktivity Programové dokumenty, metodiky, pokyny a příručky nástroje umožňující značnou hloubku sdělení, především vhodné pro subjekty zapojené do přípravy a realizace projektů (žadatelé, příjemci) i subjekty zapojené do implementace programu. 19

22 Letáky, plakáty a brožury shrnutí obecnějších informací o OPŽP (jednotlivé prioritní osy, oblasti podpory,..) s možností detailnější specifikace informací podle potřeby a cílových skupin. Uvedené typy publikací mohou být rozšiřovány jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Zprávy, studie a analýzy Různé publikace shrnující např. výsledky evaluačních studií, výroční zprávy, aj. Jsou rozšiřovány tištěně nebo elektronicky. Přímá komunikace Databázový mailing (aktuality z webu posílané em) především vhodné pro registrované uživatele webových stránek a informačních portálů, oslovení účastníků konferencí, workshopů, apod. Cílovými skupinami jsou především potenciální žadatelé, žadatelé, příjemci dotací a experti. Zelená linka podávání informací prostřednictvím telefonní linky. Zelená linka je zaměřena především pro poskytnutí prvotních informací o možnostech intervencí z OPŽP stejně jako k zodpovězení konkrétních otázek žadateli či příjemci podpory. Infocentra na krajských pracovištích podávání informací pro potenciální žadatele i pro příjemce. Jednání a koordinační schůzky nástroj vhodný především pro interní komunikaci a zajištění informovanosti a komunikace mezi ŘO OPŽP, ZS a partnery. Interní vzdělávání provedení analýzy vzdělávacích potřeb, vytvoření vzdělávacích a tréninkových programů a jejich realizace pro interní cílové skupiny. Konference, výstavy a veletrhy prezentace OP Životní prostředí, posilování image, partnerství a povědomí o programu. Workshopy, semináře, konference, besedy zaměřeno na konkrétnější oblasti informací, případně koordinace (nebo účast) na regionálních akcích. Konkrétní obsah je přizpůsoben podle potřeb jednotlivých cílových skupin. Další nástroje Propagační předměty nástroj budující povědomí o OP Životní prostředí. Vlajka EU vyvěšení vlajky EU 9. května každého roku před budovou Řídícího orgánu. Digitální média vhodné jak pro distribuci informačních publikací, metodik, apod., tak také pro distribuci propagačních filmů, multimediálních prezentací, e-learningových aplikací, apod. Výhodou je nízká cena a rychlost výroby. Jednotný grafický styl vytvoření a aplikace jednotného grafického stylu je předpokladem pro efektivní budování povědomí o OPŽP a následného šíření výsledků operačního programu. Výše zmíněné informační nástroje jsou v následující Tabulce 3 přiřazeny jednotlivým informačním prioritám s ohledem na jejich vhodnost pro oslovení jednotlivých identifikovaných cílových skupin. 20

23 Tabulka 3: Vymezení informačních a propagačních opatření a nástrojů vzhledem k informačním prioritám, charakteru sdělení a cílovým skupinám. IP 1 Informační priorita Obsah, účel, sdělení Cílové skupiny Opatření, nástroje Zajištění komunikace s potenciálními příjemci IP 2 Zajištění komunikace s příjemci pomoci - informovat potenciální příjemce o intervencích realizovaných v rámci OPŽP - informovat potenciální příjemce o náležitostech projektové žádosti - podpořit dostatek kvalitně zpracovaných žádostí - informovat příjemce o požadavcích vycházejících na projekty - podpořit bezproblémovou realizaci projektů Veřejnost, potencionální příjemci pomoci a žadatelé, územní samosprávné celky (obce, města, kraje), hospodářští a sociální partneři (obchodní asociace, NNO, organizace zastupující podnikatele, a další) Příjemci pomoci, územní samosprávné celky (obce, města, kraje) - Webové stránky a - Tiskové konference - Tiskové zprávy - Propagace v tisku, články, inzerce - Mediální kampaně, TV, rádio - Programové dokumenty, metodiky, pokyny a příručky - Letáky, plakáty a brožury - Databázový mailing - Zelená linka - Infocentra na krajských pracovištích - Konference, výstavy a veletrhy - Workshopy, semináře, konference, besedy - Propagační předměty - Vlajka EU - Digitální média - Jednotný grafický styl - Webové stránky - Programové dokumenty, metodiky, pokyny a příručky - Zelená linka - Infocentra na krajských pracovištích - Digitální média - Jednotný grafický styl 21

24 IP 3 Informování veřejnosti o výsledcích OP Životní prostředí IP 4 Zajištění informovanosti subjektů zapojených do realizace OP Životní prostředí - informovat veřejnost o cílech OPŽP - informovat veřejnost o naplňování cílů OPŽP - informovat veřejnost o úloze Společenství - dostatečně informovat subjekty zapojené do realizace OPŽP - zabezpečit výměnu informací a zkušeností Veřejnost, územní samosprávné celky (obce, města, kraje), hospodářští a sociální partneři (obchodní asociace, NNO, organizace zastupující podnikatele, a další), Monitorovací výbor OP Životní prostředí, Evropská komise a státní správa ČR Monitorovací výbor OP Životní prostředí, Evropská komise a státní správa ČR, Řídicí orgán OPŽP a ZS SFŽP (jeho pracovníci a implementační struktury) - Webové stránky a - Informační webové portály - Tiskové konference - Propagace v tisku, články, inzerce - Tiskové zprávy - Mediální kampaně, TV, rádio - Letáky, plakáty a brožury - Zprávy, studie a analýzy - Databázový mailing - Workshopy, semináře, konference, besedy - Konference, výstavy a veletrhy - Jednotný grafický styl - Webové stránky - Intranet/lokální sdílení dat - Jednání a koordinační schůzky - Interní vzdělávání - Workshopy, semináře, konference, besedy - Propagační předměty - Digitální média 22

25 5 Indikativní rozpočet Pro zajištění informačních a propagačních opatření KoP bude využito vybraných finančních prostředků Prioritní osy 8 Technická pomoc Operačního programu Životní prostředí. Pro financování jednotlivých opatření informovanosti a publicity je nutné dodržet legislativní podmínky definované v ustanoveních Nařízení Rady a Komise. Celková alokace Technické pomoci pro OP Životní prostředí činí EUR. Tato částka tvoří 2,91 % celkové alokace OP Životní prostředí. Opatření týkající se publicity a propagace budou financována z oblasti podpory 8.2. Ostatní výdaje technické pomoci OP Životní prostředí s celkovou alokací EUR (34 % alokace této prioritní osy a 0,99 % alokace programu). V rámci této oblasti podpory budou mimo jiné realizována opatření na zpracování studií a analýz související s hodnocením programu, pořízení vybavení pro řízení, monitoring, kontrolu a hodnocení programu. Indikativní rozpočet pro realizaci informačních a propagačních opatření a Komunikačního plánu OP Životní prostředí pro programové období činí cca EUR (5 % alokace Prioritní osy 8 a 0,15 % alokace programu) (viz Tabulka 4). Čerpání finančních prostředků bude prováděno, monitorováno a vyhodnocováno v souladu s pravidly a postupy popsanými v OP Životní prostředí platnými pro čerpání prostředků technické pomoci. Projekty publicity a propagace budou podpořeny z prostředků FS ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů. Podíl národních veřejných zdrojů bude činit 15 %. Finanční výše spolufinancování z FS a z národních veřejných zdrojů je uvedena v následující tabulce č. 4. Tabulka 4: Indikativní rozpočet pro opatření v oblasti publicity a propagace OPŽP Publicita a propagace OPŽP % podíl z TP FS (EUR) * Přepočet kurzem k 07/2008: 24,002 Kč/EUR. FS (Kč*) Národní spolufinancování (EUR) Národní spolufinancování (Kč*) 5% Čerpání finanční prostředků na opatření publicity a propagace OP Životní prostředí nebude v čase lineární a je nutné jej přizpůsobit informačním a komunikačním potřebám, které vzejdou z postupné implementace programu. 23

26 6 Indikativní harmonogram Realizace KoP OP Životní prostředí je plánována po celé období (resp. i po této době za podmínek definovaných Nařízeními a podmínkami pro čerpání prostředků technické pomoci). Podrobný harmonogram realizace jednotlivých aktivit směřujících k naplňování informačních priorit KoP OP Životní prostředí je uveden v Tabulce 5. Tabulka 5: Indikativní harmonogram pro realizaci KoP v programovém období na léta Komunikační opatření X X X X X X X X X X X X X X X X Intranet/lokální sdílení dat X X X X X X X X Tiskové konference X X X X X X X X Tiskové zprávy X X X X X X X X Propagace v tisku, články, inzerce X X X X X X X X Mediální kampaně, TV, rádio X X X X Programové dokumenty, metodiky, pokyny a příručky X X X X Letáky plakáty a brožury X X X X X X Zprávy, studie a analýzy X X X X Databázový mailing X X X X X X X X Zelená linka X X X X X X X X Infocentra na krajských pracovištích X X X X X X X X Jednání a koordinační schůzky X X X X X X X X Interní vzdělávání X X X X X X X Konference, výstavy a veletrhy X X X X X X X X Workshopy, semináře, konference, besedy X X X X X X X X Propagační předměty X X X X Vlajka EU X X X X X X X X Digitální média X X X X X X Jednotný grafický styl X X X X X X X X 24

27 7 Zodpovědnost za řízení a realizaci komunikačního plánu 7.1 Institucionální zabezpečení V souladu s čl. 69 Nařízení Komise 1083/2006 je za zajištění publicity a propagace operačního programu odpovědný Řídící orgán, který spolupracuje se ZS SFŽP. Odbor fondů EU MŽP, který je pověřen výkonem funkce ŘO OP Životní prostředí, vypracovává Komunikační plán, realizuje a koordinuje aktivity v oblasti publicity a propagace OP Životní prostředí, dbá na dodržování propagačních opatření v souladu Nařízením Komise 1828/2006 a plní povinnosti z tohoto nařízení vyplývající. ŘO OP Životní prostředí rovněž předkládá informaci o realizovaných komunikačních aktivitách Monitorovacímu výboru OP Životní prostředí. Kontaktní osobou pro publicitu a propagaci je za Řídící orgán OP Životní prostředí Ing. Petr Novák. Adresa: Odbor fondů EU Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10 Telefon: Fax: SFŽP jako Zprostředkující subjekt se rovněž podílí na naplňování Komunikačního plánu OP Životní prostředí, informuje potenciální příjemce a žadatele o možnosti a podmínkách čerpání prostředků z OP Životní prostředí, o výběrových kritériích, způsobilých výdajích a rovněž kontroluje opatření v rámci publicity u příjemců pomoci. Adresa: SFŽP ČR Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1930/1, Praha 11 Chodov Telefon: Fax: Na národní úrovni zaujímá roli koordinátora publicity a propagace NOK. NOK vydává pokyny, doporučení a metodiky v této oblasti a zároveň zřizuje pracovní skupinu pro Informování a publicitu, v níž jsou zastoupeny všechny řídící orgány operačních programů v ČR. V rámci pracovní skupiny je koordinováno naplňování jednotlivých komunikačních plánů operačních programů a zároveň komunikačního plánu NOK (reprezentovaného Komunikačním plánem Operačního programu Technická pomoc). Na pracovní skupině dochází rovněž ke sdílení zkušeností a vzájemným konzultacím zástupců řídících orgánů v oblasti publicity a propagace. Pracovník ŘO OP Životní prostředí je členem této pracovní skupiny. 7.2 Povinnosti ŘO vyplývající z Nařízení Komise 1828/2006 Následující tabulka č. 6 uvádí přehled informačních a propagačních opatření vyplývajících z Nařízení Komise 1828/2006, čl. 7 bodu 2. U jednotlivých opatřením jsou uvedeny způsoby jejich realizace ze strany Řídícího orgánu OP Životní prostředí. Podrobnější specifikace realizace daných opatření bude dále rozpracována v rámci ročních komunikačních plánů. 25