Tištěná verze: ISBN , online verze: ISSN dobrovolná cena 10 Kč. prostredí právech 40~

Transkript

1 Tištěná verze: ISBN , online verze: ISSN dobrovolná cena 10 Kč prostredí právech 40~41 08 lidských Zpravodaj o životním a NEBUĎME LOUTKOU HYPERMARKETU!!! Téma:

2 Milé čtenářky, milí čtenáři! Tirage: úvod reklama Konečně předkládáme Hyper číslo ALARMu. Zaostřeno na hypermarkety je kampaň, jejíž téma je z vnějšího pohledu stále ještě kontroverzní a nepříliš probádané. Milan Štefanec, Jiří Koželouh a další aktivisté z NESEHNUTÍ patří k nemnoha lidem v ČR, kteří se o toto téma stabilně a systematicky zajímají. V novém čísle se můžete dočíst něco z poznatků, ke kterým se jinde dostanete jen velmi těžko. Jako Obsah obvykle vás také hodláme informovat o činnosti ostatních našich kampaní. Rozjeli jsme dobrovolnickou webovou stránku. V knihovně jsou další přírůstky k zapůjčení. Přečtěte si, jak uspořádat výstavu na téma lidských práv, ekologie nebo boje za práva zvířat. Čtěte pozorně. Komunikujte s námi. Zapojte se. Výzkum odhalil hříchy nákupních řetězců Unikátní workshop Štěpánky Hrdinové Ochrana práv zaměstnanců hypermarketů Rozhovor o kampani Zaostřeno na hypermarkety Nákupní centra na ústupu? Dobrovolnická rubrika Knihovna NESEHNUTÍ Nové knihy Ekoporadna radí dál Pět let války stačilo redakce: Kristýna Pešáková, Lenka Šafránková Pavlíčková, Jaroslava Šimáková, Milan Štefanec grafická úprava: Larva Grafik sazba: tisk: tiskárna DAPE registrace: MK ČR Vytištěno na recyklovaném papíře poznámka redakce: Ne všechny články musí vyjadřovat stanovisko NESEHNUTÍ. Chcete-li dostávat zpravodaj ALARM, máte dvě možnosti. Pošlete na brněnskou adresu NESEHNUTÍ dvacetikorunovou známku (počet známek počet čísel ALARMu) anebo nám napište na adresu brno@nesehnuti.cz, kde si můžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si můžete také prohlédnout na našich internetových stránkách: Děkujeme našim dobrovolnicím a dobrovolníkům za korektury textů. Janu Karpíškovi za ilustrace k rozhovoru o kampani Zaostřeno na hypermarkety a Janě Pavlíkové za ilustrace k článku Ekoporadna NESEHNUTÍ na Dni Země. Pivo na uprchlíky STOP pokusům na zvířatech MDŽ 2008 ohlédnutí za svátkem ženských práv Přidejte se! Z produkce NESEHNUTÍ titulní strana: Zora Javorská 2 3

3 4 Výzkum odhalil hříchy nákupních řetězců Jiří Koželouh, koordinátor Ekologické poradny NESEHNUTÍ Čtenáři a čtenářky ALARMu jistě vědí o naší kampani Zaostřeno na hypermarkety, která dlouhodobě informuje o negativních dopadech výstavby hypermarketů, supermarketů apod. a usiluje o regulaci expanze nákupních řetězců v České republice. Aktuální informace o kampani naleznete v článku od jejího koordinátora. Já se zmíním jen o jedné z aktivit a to o nedávno dokončeném a publikovaném výzkumu Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice v roce Podstatou tohoto výzkumu byla analýza oznámení o vlivech záměrů na životní prostředí v rámci informačního systému EIA ( cz/eia/view.jsp). Byla sledována řada parametrů vztahujících se k životnímu prostředí, ochraně přírody, dopravě a územnímu plánování. Na jaké obchody se máme těšit? Analýza odhalila střety expanze velkoplošných maloobchodních zařízení (VMZ) s ochranou přírody a životního prostředí. V roce 2007 bylo naplánováno (respektive zkráceným procesem posuzování vlivů na životní prostředí prošlo) celkem 140 velkoplošných maloobchodních zařízení obsahujících celkem 168 velkoplošných maloobchodních jednotek. Z těchto záměrů lze 77 jednotek charakterizovat jako diskonty, 50 jako nákupní centra (všech velikostí), 14 jako supermarkety a dále 12 hobby marketů, 10 hypermarketů a 5 specializovaných velkoprodejen. Lze také konstatovat, že pouze 3 záměry prošly celým procesem Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA Environmental Impact Assessment) dle zákona č. 100/2001; a že během roku došlo ke změně tohoto ve smyslu možnosti vyřazení řady záměrů i ze zjišťovacího řízení (viz. část 3.1). Tato změna umožní krajským úřadům upouštět od zjišťovacích řízení pokud budeme vycházet z podílu podlimitních záměrů v roce 2007 budou mít krajské úřady možnost upustit od posuzování poloviny nových nákupních zařízení. Nejčetnější provozní typy diskontní prodejny (jako je Lidl, Penny, Plus) převažovaly ve většině krajů ČR s výjimkou Prahy, Jihomoravského, Moravskoslezského a Zlínského kraje, kde vedou nákupní centra (nejde však jen o velká centra, ale dnes již i menší záměry seskupení malých obchodů pod jednu střechu). Do obchodu to budeme mít trochu daleko Z hlediska jednotlivých měst a obcí se nejobsazovanější kategorií v roce 2007 stala města s počtem obyvatel od 20 do 50 tisíc osob. Nové záměry velkoplošných maloobchodních jednotek byly v roce 2007 plánovány většinou do okrajových částí měst. Z pohledu celkového potenciálního záboru plochy území ČR záměry velkoplošných maloobchodních zařízení v roce 2007 se ukázalo, že cca 120 ha, tedy 66 % celkové plochy, je plocha volná a zbytek je plocha zpevněná nebo zastavěná budovami či jinými zařízeními. V celkovém pohledu bylo 46,4 % záměrů lokalizováno na zcela volné ploše (a dalších 11,4 % na převážně volné ploše) a v případě největších provozních typů (hypermarket, hobby market a specializovaná velkoprodejna) šlo dokonce o nadpolovičních 59,3 % záměrů na zcela volné ploše (a 7,4 % na převážně volné ploše). V umisťování všech typů velkoplošných maloobchodních jednotek vede způsob tzv. na zelené louce (celkem 49 případů) nad brownfields (opuštěné tovární, vojenské a jiné areály) s výjimkou supermarketů, kde je umisťování stejně časté na zelené louce jako na brownfields. Celková plocha nové sídelní kaše (urban sprawl) spojené s nákupními zařízeními je v roce 2007 celkem m 2 (79 ha), naopak 20 záměrů bylo umístěno do ploch brownfields. Celkem 79 záměrů bylo v roce 2007 naplánováno na plochy zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkový plánovaný zábor ZPF byl cca m 2 (cca 85,5 ha) což představuje 47 % z celkové plochy plánované v roce 2007 k zabrání pro záměry velkoplošných maloobchodních jednotek. Z celkového záboru činí 17 % zábor ZPF v 1. třídě ochrany (tedy půda nejvyšší kvality). foto: Vojtěch Čip ale zase tam dobře dojedeme autem Velkoplošná maloobchodní zařízení jsou lokalizována u významných silničních komunikací, v roce 2007 se plánované nárůsty intenzity osobní automobilové dopravy nejčastěji (35 % případů) pohybovaly v rozmezí 10 24,99 %. Celkem 14 záměrů přesáhlo hranici 25 % a 7 záměrů dokonce hranici 50 % původní intenzity osobní automobilové dopravy. Více než 10 % nárůsty se tedy očekávají u 56 % záměrů hodnocených z hlediska dopravy. V roce 2007 bylo naplánováno cca nových parkovacích míst pro účely návštěvy plánovaných velkoplošných maloobchodních zařízení. Z tohoto počtu 86 % povrchová stání a pouze zbylých 14 % jako stání v půdorysu budov. Stromy a zvířata musí pryč tady se bude nakupovat Celkem 25% záměrů velkoplošných maloobchodních jednotek v roce 2007 počítá s nějakým vlivem na (zvláště chráněné) prvky v území z hlediska ochrany přírody a krajiny nejčastěji jde o prvky ÚSES (územní systém ekologické stability). Celkem 12 % záměrů (tedy 20 VMJ) bylo v roce 2007 lokalizováno do záplavového území. Významné kácení dřevin je plánováno v 58 % záměrů. A co lidé? Asi se jim to nebude líbit, ale to nevadí 77 % budov bylo naplánováno jako jednoduché stavby (jednopodlažní či dvoupodlažní, parkovací plocha na povrchu země), 9% budov je o něco propracovanějších (vzhled, parkovací plochy v budově či v podzemí apod.), v 11 % případů šlo o moderní budovu (použití exkluzivnějších materiálů a důraz na estetický vzhled). Ve zbytku záměrů (pouze 3 %) byla stavba zakomponována do okolní zástavby (budova odpovídající okolním) a v 1 případě byla využita a opravena historická budova. V 52 % případů byl identifikován velký vliv na obyvatelstvo, v 38 % případů vliv malý a v 10 % případů vliv zanedbatelný. Kumulace vlivů s jiným záměrem nebo s existující velkoprodejnou byla zjištěna v cca 49 % případů. Co s tím? Teď si asi říkáte: To nejsou žádné objevy, to jsme věděli už předtím. Ano, ale bylo potřeba podívat se na problém tak nějak komplexně a mít v ruce jasné argumenty, proč by se měl přístup k nákupním řetězcům změnit. S tím jsme do výzkumu také šli a neopomněli jsme věnovat rozsáhlou část výzkumné zprávy rešerši zahraničních zkušeností s regulací expanze nákupních zařízení a návrhům řešení pro potřeby České republiky. V řadě zemí totiž existují omezení či zákazy pro stavby nákupních zařízení mimo obytné zóny (Belgie, Island, Německo), stávající zástavbu a mimo městská centra (Dánsko, Finsko, Irsko). Některé státy, regiony či města požadují návaznost nákupních zařízení na hromadnou či pěší dopravu (Finsko, Nizozemí, Rakousko, Švédsko). Jiné určují závazné limity pro prodejní plochy v jednom zařízení (Francie, rakouské spolkové země např. Burgundsko, Štýrsko, Vorarlbersko, Vídeň). Řada vlád či samospráv má kontrolu nad povolováním nových velkoplošných zařízení (Belgie, Dánsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Portugalsko). Některé země chrání výrobce před ekonomickou mocí maloobchodních řetězců (Francie, Slovensko). Je tedy třeba nespát ani v České republice a v územních plánech stanovit maximální prodejní plochy, kreslit plochy pro prodejny na staré továrny a v návaznosti na hromadnou a pěší dopravu a nikoliv na louky a pole kolem měst. Na pořadu dne je i umisťování parkovišť do budov a podzemí a sladění vzhledu prodejen s okolní zástavbou. A to všechno na pozadí očekávané další expanze nákupních řetězců v ČR v následujících letech. Je tedy třeba sebou (milí politici a milé političky) pohnout. První příležitost se otevírá v připravované Politice územního rozvoje ČR, kraje mohou zasáhnout ve svých Zásadách územního rozvoje a obce se mohou bránit pomocí územních a regulačních plánů. Doufejme, že nějaké regulace proniknou do příslušných předpisů. Pokud ne, za pár let bychom mohli litovat ještě více, než jak začínáme litovat dosavadní benevolence k modernímu stylu nakupování. Celou výzkumnou zprávu i s odkazy na zdroje naleznete na stránce ekobrana.cz v sekci Informace a dokumenty nebo přímo na: cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a- 63ce8985bb216ef/studie_1.pdf. Předpokládané zvýšení intenzity osobní automobilové dopravy u 100 plánovaných VMZ v ČR v roce Zdroj: vlastní šetření. 5

4 Unikátní workshop Štěpánky Hrdinové Ochrana práv zaměstnanců hypermarketů Předkládáme rozhovor se Štěpánkou Hrdinou, která navrhla a zrealizovala workshop na téma Hypermarkety pro školní děti. Jste autorkou originálního workshopu o hypermarketech. Co bylo impulzem k jeho vzniku? Odkud ten nápad? Problematiku hypermarketů jsem si vybrala jako téma své diplomové práce a onen workshop nebo lekce, jakkoli tomu budeme říkat, bylo vlastně jejím vyústěním. Hlavním impulsem byl pro mne jeden ze seminářů s Alešem Máchalem na Lipce, kdy jsme pracovali s letákem od NESEHNUTÍ (Hypermarkety. Příliš drahá sleva!!! III. vydání). Tehdy se ukázalo, že to, co jsem v souvislosti s hypermarkety podvědomě cítila, má mnohem hlubší souvislosti. Ve chvíli, kdy jsem si měla vybrat téma diplomové práce. Projektování lekce pak už šlo samo. Práce dětí ve skupinách. Pro jakou cílovou skupinu je projekt určen? A v čem spočívá? Jedná se o sedmihodinovou lekci, rozdělenou do dvou bloků. Určena je žákům ročníku ZŠ. Tato lekce si klade za cíl ukázat dětem v tomto věku fakt, že hypermarkety nejsou jen báječným místem k nákupům a k trávení volného času, ale že jsou s jejich existencí spojeny vážné problémy. Lekce však není určena k tomu, nějakým způsobem hypermarket démonizovat. Usiluje o to, aby si děti začaly uvědomovat jisté souvislosti a naučily se ve světě hypermarketů žít a nebýt jím manipulovány. Snažila jsem se lekci pojmout formou her a vybídnout děti k vlastní aktivitě. Pro tento účel jsem se pokusila vybrat a vytvořit hry, které by dětem pomohly pochopit jednotlivé problémy, rozdělené do tří oblastní (environmentální, ekonomické a sociální). V závěrečné části lekce se mi podařilo zařadit návštěvu hypermarketu. Při ní žáci zkoumají platnost tvrzení spojených s tzv. mýty o hypermarketech. Svůj výzkum si sami naplánují a sami též provedou. S jakými ohlasy se projekt setkal? Bude pokračovat? Mohou se např. na Vás školy obracet s nabídkou realizace? Ohlasy u obou třídních učitelek, které mi vyšly vždy ve všem vstříc, ale především i u dětí, byly až překvapivě dobré. Vedoucí mé diplomové práce byl taktéž spokojen, co víc si přát? Lekce pokračovat v nejbližší době foto: Štěpánka Hrdinová Stavba hypermarketu z krabic. foto: Štěpánka Hrdinová zřejmě nebude, ale pokud by některá škola měla v příštím roce o lekci zájem, ráda ji znovu připravím a zrealizuji, toto téma si další šíření určitě zaslouží. Jeho šíře a možnosti nabízí jeho zařazení i do dalších vyučovacích předmětů a lze na něho navázat nespočtem dalších ne jenom environmentálních témat. Které prameny k tomuto tématu Vy sama doporučujete, odkazy, popř.kontakt hypermarketového workshopu. Vodítkem k sestavení lekce byly pro mne knihy Pikea a Selbyho Cvičení a hry pro globální výchovu 1. a 2 (Portál 2000) a Globální výchova, dále pak Hry k trvale udržitelnému rozvoji: sborník simulačních her s environmentální tematikou. Autorů Činčery, Cahy, Kulicha (Brontosaurus 1996). Pro získání informací o samotných hypermarketech mi nejvíce posloužily knihy vydané v NESEHNUTÍ Zaostřeno na hypermarkety a Přelet nad hypermarketovým hnízdem: deset let budování hypermarketů v ČR Filipa Fuchse a kol. Dále jsem čerpala z webových stránek NESEHNUTÍ a k nezaplacení mi byl seminář, který NESEHNUTÍ pořádalo začátkem letošního roku. Kontakt na mě je stepahrdinova@atlas.cz. Děkujeme za rozhovor, ALARM. ka programu GARDE sdružení EPS Program GARDE sdružení EPS se dlouhodobě systematicky věnuje monitorování odpovědnosti hypermarketů za dodržování práv zaměstnanců. V rámci své činnosti poskytuje zaměstnancům hypermarketů bezplatnou právní pomoc, monitoruje činnost státních orgánů, v jejichž kompetenci je kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, aktivně se snaží ovlivňovat legislativu oblasti zákazu diskriminaci a posílení vymahatelnosti práv zaměstnanců. Program GARDE sdružení EPS v nedávné době upozornil na problém velkého množství inspekcí práce identifikovaných porušení pracovněprávních předpisů ze strany hypermarketů, za něž jsou ukládány absurdně nízké pokuty vzhledem k miliardovým obratům obchodních řetězců. Za loňský rok inspekce práce provedla u 19 nadnárodních obchodních řetězců celkem 157 kontrol dodržování pracovněprávních předpisů, při kterých zjistila celkem 425 porušení pracovněprávních předpisů. Ze zprávy Státního úřadu práce inspekce práce, kterou si právníci GARDE sdružení EPS od úřadu každoročně vyžádají, vyplývá, že nejvíce porušení pracovněprávních předpisů se v loňském roce dopustil obchodní řetězec Kaufland, u kterého inspekce odhalila celkem 107 závad, souhrnná pokuta za všechny u něj identifikované závady však dosáhla výše pouhých korun. Druhým nejčetnějším porušovatelem v loňském roce je supermarketový řetězec Billa, u kterého inspekce práce zjistila 72 závad, za které Bille udělila pokutu v souhrnné výši korun. Nejvíce za pokuty pak musel zaplatit diskontní obchodní řetězec PLUS, kterému inspekce práce za rok 2007 uložila za 24 závad pokuty v souhrnné výši korun. Řetězce nejčastěji porušovaly předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, špatně vedly evidenci docházky, neposkytovaly v souladu se zákonem dostatečné přestávky mezi směnami a volno v týdnu, inspekce práce identifikovala i problémy v oblasti odměňování zaměstnanců za práci. Přestože inspekce práce může podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce za porušení předpisů uložit v závažných případech pokutu ve výši až dvou milionů korun, k vysokým sankcím pro zaměstnavatele s miliardovými obraty v loňském roce nepřistoupila v žádném z případů. Naopak některé obchodní řetězce, přestože u nich identifikovala závady, nechala inspekce práce bez pokuty. Např. u obchodního řetězce Interspar bylo zjištěno 21 porušení pracovněprávních předpisů, přesto Intersparu nebyla udělena žádná pokuta, stejně jako společnosti MAKRO, kde bylo zjištěno 14 závad. Kompletní přehled o zjištěných závadách a uložených pokutách lze nalézt na stránkách programu GARDE sdružení EPS www. responsibility.cz Autorka: Jana Koukalová, právničfoto: Vojtěch Čip Vzhledem k tomu, že současná právní úprava dává inspekci práce dostatečné možnosti k sankcionování nezákonného chování hypermarketů, je třeba hledat pochybení nikoli v legislativě, ale zejména v samotné práci inspekce práce, která ukládáním absurdně nízkých pokut obřím zaměstnavatelům za opakovaná porušování zákona nedostatečně zaručuje státem garantovanou možnost zaměstnanců účinně vymáhat svá práva prostřednictvím tohoto úřadu. Jako příklad účinného uplatnění kontrolních pravomocí státního úřadu lze považovat postup pražského úřadu práce v případě zjištění diskriminačních otázek v dotazníku pro uchazeče o zaměstnání u společnosti Interspar, na který upozornil program GARDE. Úřad práce v tomto případě otázky na počet dětí a rodinný stav kvalifikoval jako přímou diskriminaci a uložil za ni společnosti pokutu ve výši půl milionu korun. Pouze důsledné sankcionování nezákonností, kterých se obchodní řetězce opakovaně vůči zaměstnancům dopouštějí může vést k jejich eliminaci. Vzhledem k silné orientaci hypermarketů na zisk a snižování cen pro zákazníky nelze za účinnou ochranu v těchto případech považovat ukládání nápravných opatření bez uložení adekvátně vysoké pokuty. 6 7

5 Rozhovor o kampani Zaostřeno na hypermarkety Místo ankety jsme tentokrát realizovali rozhovor o hypermarketech se dvěma zástupci z NESEHNUTÍ, kteří se tímto tématem zabývají a dalšími dvěma lidmi, kteří se k tomuto tématu chtějí dozvědět víc. Rozhovoru se zúčastnili: Jiří Koželouh, Jiří Kniha, Jaroslava Šimáková a Milan Štefanec A: Musím přiznat, že běžně nakupuji v hypermarketech nebo supermarketech, protože se obecně ví, že je tam všechno levnější a větší výběr. A překvapuje mě názor, že je to neekologické, vždyť když někde může být větší množství zboží a nižší ceny, je to přece tržní a logicky výhodné pro všechny strany. B: Jedna z kampaní v NESEHNUTÍ se jmenuje Zaostřeno na hypermarkety. Co tato kampaň sděluje? C: Na začátku je potřeba říci, že to není kampaň primárně proti hypermarketům. Je to kampaň, která upozorňuje na to, jaké negativní dopady mohou hypermarkety a supermarkety a obchody tohoto typu nakupování mít. Zvláště pokud se budou rozvíjet nekontrolovaně, neregulovaně. V současné době v ČR je ta rovnováha vychýlená natolik, že hypermarkety, supermarkety a diskonty ovládají přes 75 procent trhu s potravinami, na jiný druh obchodu zůstává 15 procent a ten zbytek jsou internetové obchody. V kampani nám nejde o to zastavovat hypermarkety, úspěšným výsledkem kampaně by bylo, kdyby tady existovala rovnováha mezi hypermarkety + supermarkety, malými obchody a dalšími druhy nakupování, aby si každý mohl vybrat. Kampaň zdůrazňuje, jaké dopady má výstavba hypermarketů a supermarketů na životní prostředí, na dopravu, na strukturu ve městech apod. B: V Hradci Králové, odkud pocházím, znám příklad hypermarketu, který postavili na armádním pozemku, který léta chátral. A navíc ta firma zaplatila výstavbu infrastruktury. To se asi často neděje. A: Co je oproti tomu takový nejpříšernější příklad výstavby hypermarketu? D: Je to různé. Mnohdy výstavby infrastrukturu spíše zatěžují. Nelze sice házet všechny firmy do jednoho pytle, ale například diskonty se hodně soustředí na to, aby byla výstavba co nejlevnější. A tedy nekvalitní. Takže diskonty jsou asi nejhorší. Mně např. vadí, že v Králově poli v Brně byl v místech nynějšího hypermarketu chráněný biotop živočichů. To je jeden z mých argumentů, proč tam nejít. Obecně, když se hypermarket postaví na zelené louce, na zemědělské půdě což se týká velké části těchto staveb vždy má enviromentální dopady. Málokterý investor se chce přizpůsobit a využít například možnosti stavět v tzv. brownfields v centru města i za cenu větších problémů s opravou objektu. Ale myslím, že právě to je to minimum, které by se mělo pohlídat, že když se někde staví, mělo by to navazovat na předchozí život té lokality. A: A tohle je hlavní předmět kampaně Zaostřeno na hypermarkety? D: Ano, to téma je zejména životní prostředí a územní plánování. Vadí nám například nárůst dopravy. Zjistili jsme, že u 56 procent záměrů došlo k více než desetiprocentnímu nárůstu intenzity dopravy. U devíti z deseti plánovaných hypermarketů (tedy prodejen s prodejní plochou nad dva tis. m 2 ) byl v loňském roce zjištěn konflikt s ochranou přírody. Důsledkem neregulovaného rozvoje jsou např. tyto vlivy na životní prostředí. A: Jaká je situace s lidmi, kteří jsou v hypermarketech zaměstnaní? Proslýchá se, že je něco v nepořádku, ale připadá mi, že v době nezaměstnanosti jsou to místa se stálým platem a s jistotami. Jsme přece svobodní lidé ve svobodné zemi, tak si každý může rozmyslet, kde se nechá zaměstnat. C: Tím se zabývá Ekologický právní servis, ti by ti mohli argumentovat přesnými daty. Jsou případy, kdy se vedou dva typy evidence pracovní mzdy jedna je skutečná a druhá podle zákoníku práce. Dále to, že se neproplácí přesčasy. Využívají se fígle, které umožňují propouštění zaměstnanců bez výpovědní lhůty dříve skrze smlouvu na dobu určitou, dnes opakovaným zaměstnáváním na tři měsíce zkušební lhůty. Využívá se zaměstnávání skupin, které mají menší ochotu se bránit zakládáním odborů (studenti, cizinci) a je několik případů, kdy po založení odborů měli zaměstnanci nižší plat nebo museli odejít. Otázkou zůstává, jestli hypermarkety pracovní místa přinášejí, nebo ubírají. V ČR se zatím nedá opřít o žádný konkrétní výzkum, ale když se podíváme například na rozvoj diskontů, tak každý tento řetězec má kolem sebe určitý okruh, odkud čerpá zákazníky. V tomto okruhu dochází ke krachu nejen přímých konkurentů, ale také dodavatelů řetězců. Místní už nejsou potřeba, protože například Lidl dodává velkou část zboží z Německa. Město Brno si nechalo udělat výzkum, jak v průběhu času mizí prodejní plochy potravin v centru města, ale není u nás žádný výzkum, který by prokazoval, jak přímo expanze hypermarketů ovlivňuje zánik malých obchodů. Každopádně každý člověk, který žije v blízkosti hypermarketu, může pozorovat, že mizí malé samoobsluhy, mizí obchody, které jsou dostupné pěšky a zůstává jen hypermarket. A: Tyhle věci ale nerozhodují občané, takže já do toho nemůžu zasáhnout. C: Naše kampaň se soustřeďuje nejen na sbírání informací, ale také na diskuse o tom, jakým způsobem by lidé mohli ovlivňovat výstavby supera hypermarketů ve svých městech a krajích. Před patnácti lety ještě lidé výstavby supermarketů vítali. Dnes už je ta síť natolik široká, že velká část projektů vzbuzuje protesty veřejnosti. Lidé už mají kam jít nakupovat a uvědomují si, že výstavba takového centra znamená zničení kulturní památky, zábor parku, kácení stromů nebo další problémy, které jim nabídka hypermarketů a supermarketů nekompenzuje. Snažíme se v rámci kampaně posilovat zapojení veřejnosti ve chvíli, kdy se o těchto výstavbách rozhoduje. A v případě, že u toho nějací aktivní občané jsou, tak jim pomáháme, aby mohli celý proces ovlivňovat. A: Takže vás mohou občané sami oslovovat? C: Zpočátku kampaně jsme informace vyhledávali my a oslovovali jsme veřejnost s tím, jaké mají na chystané projekty lidi názor. V současnosti je to naopak. Většinou se občané na nás obracejí sami s dotazy, co mají dělat přes ekoporadnu nebo webovou stránku. Jsou případy, kdy my se dozvíme o nějakém plánovaném projektu a snažíme se aktivitu delegovat na místní lokální sdružení a občany, pokud samozřejmě o to mají zájem. Těm se pak snažíme pomáhat. D: Kdokoli se na nás může obrátit. Mnohdy je už pozdě, pokud se ten projekt připravuje. Je třeba být u toho, když se projekty plánují v územním plánu, sledovat situaci. A: Ale jak se o tom mohou lidé dozvědět v počátku? D: Je to v územním plánu. Ten je potřeba sledovat. Město si plánuje dopředu, mělo by si nechat vypracovat studii, kolik je takových zařízení ve městě potřeba. Územní plány jsou na internetu. Dostat se k této informaci byl ještě před pěti lety trochu problém. Dnes se dá mnoha věcem předejít. Mnohdy se plánování diskutuje veřejně. Takových diskuzí je potřeba se zúčastnit, tam se dá ještě zasáhnout. Záměry navíc prochází posuzováním vlivu na životní prostředí. A: Povinně? D: Největší část prochází zkráceným řízením, ve kterém ještě občané mohou žádat posuzování EIA, což je posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud je to ve fázi, že je hotový projekt už na stole, kdy i ten investor už do toho něco vložil a má konkrétní představu, po které jde, takže má i pocit, že mu do toho nikdo nemá právo mluvit. B: Další věc jsou biopotraviny v hypermarketech. Váš názor? 8 9

6 C: Nejvíce biopotravin se prodá právě v supermarketech a hypermarketech. Jsou to ale ty, které se dováží ze zahraničí, takže tím naši biozemědělci ztrácí možnost expandovat. Ale obecně poptávka po biopotravinách vzrostla. Před dvěma lety utratili lidé 39 korun za biopotraviny na občana ročně. Teď je to třikrát tolik. Čeští biozemědělci to nejsou schopni pokrýt. Takže se dováží a to zase naopak české biozemědělce trošku brzdí. Navíc když se dováží biopotraviny z velké dálky, už nejsou moc bio A: Důvod, proč jdu do hypermarketu je, že tam mají nejnižší ceny. Na základě jakého argumentu tomu mám odolat? D: Otázka zní, jestli je to opravdu všechno levnější. To je právě otázka, kterou si musí každý dopředu odpovědět sám: Stojí mi za to, podporovat tento způsob obchodu? Většinou jsou ceny nízké zpočátku a po odstranění konkurence dochází k jejich navýšení. To, že si koupíte levný rohlík v supermarketu, není jediná cena, kterou za to zaplatíte. Všichni platíme to, že řetězec využívá infrastrukturu postavenou za veřejné peníze, že krachují místní obchodníci atd. Pod vlivem reklamy nakupujeme víc věcí, než jsme původně chtěli podle výzkumů až 93 procent českých foto: Ondřej Zvěřina. zákazníku hypermarketů nakupuje impulsivně, pod vlivem reklamy. Lidé tam utratí hodně peněz a stráví hodně času. Tyto řetězce neprodávají nic pod cenou, aby kvůli tomu pak dlouhodobě prodělávaly. Je jasné, že někde ten zisk mít musí. B: Psychologie reklamy je silná a je to široké téma, které ale k hypermarketům hodně patří. Nekup pivo za 1,90. K tomu příjemná hudba C: V zahraničí už pracují i s vůněmi... A: taky působí davová psychóza C: Připadá mi zásadní říci, že je potřeba, aby byla možnost volby v nakupování potravin a když si kupuji levné potraviny, tak je to vždy vyváženo někde jinde. Trend v ČR směřuje k tomu, že prostor pro klasické obchody s potravinami se zužuje, stejně jako prostor pro ty, kteří by zde chtěli nakupovat. Věštění z marketingové koule ukazuje obraz, ve kterém si v budoucnu vybíráme pouze mezi 3 5 značkami hypermarketů, které ovládnou trh zcela. B: To je, myslím, děsivý výhled A: takže všechno záleží na regulaci? D: Když to stručně shrnu, tak když vzniká nový projekt, je potřeba pohlídat: jestli může vzniknout, za jakých podmínek může vzniknout a jestli vůbec stojí za to, aby vznikl. Mantinely pro ty, kteří chtějí stavět nový super nebo hypermarket, musí být dopředu jasné a jednoznačné. Ukazuje se, že kdyby měli občané větší možnost do realizace těchto projektů více mluvit, neplatí tvrzení, že chtějí všichni chodit do hypermarketů. Nedávný výzkum v Brně naopak ukázal, že spousta lidí by v místě svého bydliště raději viděla večerku. Nákupní centra na ústupu? Autor: Milan Štefanec, koordinátor kampaně Zaostřeno na hypermarkety S argumentem že boom nákupních center v ČR už končí a že tedy již není třeba se obávat dalších negativních dopadů jejich expanze se v poslední době setkáváme v rámci kampaně Zaostřeno na hypermarkety stále častěji. Slýchat jej lze jak z úst některých představitelů nákupních řetězců, tak především od politiků a představitelů státní správy i samosprávy, kteří tímto způsobem obhajují svoji nečinnost na poli regulace velkých obchodních center. Je však tvrzení o konci dalšího růstu provozoven supermarketů, diskontů a hypermarketů v ČR založeno na nějakých relevantních datech či je spíše pohodlnou výmluvou pro jedny a marketingovou strategií pro druhé? Expandují, tedy jsou Jak vypadala marketová expanze v ČR v roce 2007 se dozvíte z výzkumu NESEHNUTÍ o kterém informuje článek Jiřího Koželouha výše. Jak bude vypadat expanze v následujících letech vyplývá z čerstvých výzkumů společností Cushman & Wakefield a Incoma. Ještě v roce 2008 přibude dle výsledků výzkumů k dosavadním 250 hypermarketům minimálně další tucet. Do roku 2011 jich bude postaveno dokonce 25, z toho devět z nich má být v Praze. Velká nákupní centra a hypermarkety chystají své nové prodejny především v krajských městech, ještě letos by tak měla vzniknout v Brně, Mostě, Pardubicích, Liberci či Jihlavě. Zmiňované výzkumy se však zabývaly pouze expanzí velkých nákupních komplexů a hypermarketů, nesledovaly růst výstavby nových supermarketů ani diskontních prodejen, které patří mezi nejrychleji rostoucí formy nákupních míst a očekává se (dle agentury Incoma), že jejich (diskontů) tržní podíl dosáhne až 17%. Nová nákupní centra také čím dál častěji míří do center měst a do menších měst, neboť plochy okolo velkých měst jsou již zastavěny. Podle odhadů představitele Incomy Tomáše Drtiny se počet nákupních center v České republice v následujících třech letech zvýší až o třetinu. Nepolevujeme, tedy jsme Proto ani v uplynulém období aktivity kampaně NESEHNUTÍ věnované nákupním centrům, netrpěly útlumem spíše naopak. Kromě toho, že jsme sledovali vývoj jednotlivých kauz, jimž se dlouhodobě věnujeme a o kterých jsme informovali v předchozích číslech ALARMu, zabývali jsme se také prací na prosazení koncepčních opatření, která by mohla regulovat nákupní centra s ohledem na jejich negativní dopady. Připravili jsme (také na základě zahraničních zkušeností) materiál s návrhy různých forem regulací nákupních center, a to jak z hlediska územního plánování, tak z hlediska ekonomického či prostřednictvím povolovacích procesů a zapojení veřejnosti do nich. Tento materiál nyní diskutujeme s volenými představiteli z poslanecké sněmovny parlamentu. Připomínky týkající se rozvoje maloobchodu jsme také vypracovali k návrhu obnovené Politiky územního rozvoje, která je celorepublikovou koncepcí územního plánování. Snažíme se nastavit principy chránící životní prostředí a zároveň zlepšující dostupnost služeb pro všechny. Úspěšně jsme medializovali výsledky našeho výzkumu expanze nákupních center v ČR, uskutečnili jsme sérii tématických besed, webové stránky jsme obohatili o mnoho nových souvisejících informací. K dispozici jsou na naší adrese nové informační materiály, nové propagační materiály kampaně (lněné či biobavlněné nákupní tašky s potiskem, propagační propisky z biologicky rozložitelného materiálu ad.). Nová podoba webových stránek hyper.cz je propagována jak informační tabulí umístěnou v centru Brna, tak třicetivteřinovým videoklipem, který měl premiéru na festivalu EkoBiograf organizovaném Nadací Veronica a Hnutím Duha. Naplno začal také sběr informací pro chystaný internetový registr vlivu nákupních center na životní prostředí, který chceme zpustit v druhé polovině tohoto roku. Připravujeme i českou verzi filmu o porušování práv zaměstnanců polským hypermarketem Biedronka. Jestli Vás uskutečněné i plánované aktivity kampaně Zaostřeno na hypermarkety zaujaly, velice uvítáme, budete-li chtít se do nich zapojit. Budeme se těšit na vaše maily zaslané na adresu info@nesehnuti.cz. foto: Jakub Hemala 10 11