Pro rozložení KES v zájmovém území viz kartogram Koeficient ekologické stability.

Transkript

1 4. Půdní fond 4.1 Struktura půdního fondu Struktura půdního fondu v zájmovém území byla vyhodnocena pomocí analýzy úhrnných hodnot druhů pozemků. Výsledky analýz jsou promítnuty do kartogramů, ve kterých jsou pro srovnání uvedeny průměrné hodnoty kraje a ČR. Koeficient ekologické stability (KES) Za syntetickou analýzu, vyjadřující rámcovou charakteristiku krajiny, lze považovat KES. Z výsledků vyplývá, že relativně nejhorší situace je ve vnitřním pásmu, kde má KES hodnotu 0,38. Situace dále od Prahy se zlepšuje. Střední pásmo má KES o trochu lepší (0,41) a vnější pásmo dokonce hodnotou 0,83 přesahuje krajský průměrný KES 0,71. Pro rozložení KES v zájmovém území viz kartogram Koeficient ekologické stability. Lesnatost Lesy patří mezi nejdůležitější krajinotvorné složky. Jejich rozmístění a rozsah zásadně podmiňuje ekologickou stabilitu krajiny a zároveň představuje významný rekreační potenciál. analyzované území celková výměra (ha) výměra lesů (ha) lesnatost vnitřní pásmo ,2% střední pásmo ,2% vnější pásmo ,3% zájmové území ,5% Středočeský kraj ,7% hl. m. Praha ,0% ČR ,6% Z tabulky je patrné, jak lesnatost postupně stoupá. Nejnižší lesnatost má správní území hl. m. Prahy (10,0 %) až ke 30,3 % ve vnějším pásmu. Celé zájmové území (23,5 %) však nedosahuje ani krajského průměru 27,7 %. Za určitý indikátor rekreačního potenciálu lze považovat počet obyvatel na 1 hektar lesa. Ve vnitřním pásmu se jedná o 21 obyvatel, ve středním o 11 obyvatel. Příznivější poměry v zájmovém území ovlivňuje větší rozsah lesů v jižní části zájmového území. Rozložení lesnatosti v území je patrné z kartogramu Lesnatost. Jednou z možností, jak zvýšit lesnatost území, je zalesnění vhodných zemědělských ploch. Následující kartogram vyjadřuje potenciál zemědělské půdy k zalesnění. Tato analýza byla provedena pomocí BPEJ. I kdyby se podařilo zalesnit všechny zemědělské půdy vhodné k zalesnění, lesnatost zájmového území by výrazněji nestoupla. Půdy vhodné k zalesnění se vyskytují zejména v těch částech zájmového území, kde je již lesnatost relativně vyšší. Pro potenciál zemědělských půd k zalesnění viz kartogram Potenciál k zalesnění. 63

2 Z analýzy ÚHDP od roku 1993 byl sledován vývoj lesnatosti. Z grafu je patrné, že k výraznějšímu nárůstu lesnatosti od té doby nedošlo. Pouze průměrná hodnota za kraj mírně narostla v letech Vývoj lesnatosti 0,32 0,31 0,3 0,28 0,29 0,26 0,27 0,24 0,25 st 0,23 to 0,22 a 0,21 sn 0,19 0,2 le 0,17 0,18 0,15 0,16 0,14 0,13 0,12 0,11 0,1 vnitřní pásmo střední pásmo vnější pásmo zájmové území (3 pásma) zájmové území (3 ORP) St ředočeský kraj Roky Nepříznivou situaci v rozložení lesů v zájmovém území dokresluje kartogram Bezlesí, ve kterém jsou vyznačena katastrální území, kde není les zastoupen nebo tvoří jen max. 1 % výměry k.ú. Bezlesí je zastoupeno ve větší míře ve vnitřní zóně a v severovýchodním segmentu zájmového území. Zemědělský půdní fond Rozhodující druhy pozemků v zájmovém území představuje zemědělská půda. Bylo provedeno několik analýz, které dokládají podíl zemědělské půdy z celkové výměry i kvalitativní diferenciaci na základě tříd ochrany. Za orientační indikátor zemědělského významu území je považován podíl zemědělské půdy z celkové výměry. Z kartogramu Zemědělský význam území je patrné, že i když se jedná o metropolitní prostor, má z hlediska tohoto indikátoru vysoký význam pro zemědělství zejména severní polovina. Vnitřní i střední zóna je z více než 70 % hodnocena jako vysoce významná. Celé zájmové území tvoří ze 62,2 % zemědělská půda, kdežto průměr kraje činí 60,4 %. V zájmovém území není jen výrazně zastoupena zemědělská půda, ale i její kvalita je výrazně nadprůměrná. Téměř polovina (48,5 %) zemědělské půdy ve vnitřní zóně je zařazena do 1. třídy ochrany (TO). Přitom v průměru je v ČR zařazeno do 1. TO 21,9 %. Podobně je na tom i střední zóna se 40 % 1. TO a dalšími 16,7 % 2. TO. Teprve v průměru celé zájmové území se blíží průměrným hodnotám ČR v podílu jednotlivých tříd ochrany. Pro rozložení kvalitních zemědělských půd viz kartogram Třídy ochrany zemědělské půdy. 64

3 Zastavěné a ostatní plochy Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry lze zjednodušeně považovat za míru urbanizace území. Viz kartogram Procento urbanizace. Z provedené analýzy ÚHDP vyplývá, že vnitřní zónu z více než 10 % tvoří zastavěné a ostatní plochy. V průměru celé zájmové území má procento urbanizace 8,1 %, kdežto průměr kraje činí 6,3 %. Vývoj zastavěných ploch dokládá následující graf. 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% vnitřní pásmo střední pásmo vnější pásmo zájmové území Středočeský 1,50% Plošný vývoj sídel Pro potřeby tohoto úkolu byl zaveden pojem plocha sídel. Svým obsahem by se měl blížit pojmu zastavěné území. Bohužel v ÚAP jednotlivých ORP nebyly srovnatelně zastoupené údaje o zastavěném území. Cílem jedné z analýz bylo zjistit trend vývoje sídelní plochy. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Ta se zabývá sídly ve vnitřní zóně. Sledovány byly následující časové horizonty: 80. léta 20. stol. sídelní plocha byla zjištěna z mapových podkladů se stavem z poloviny 80. let, současný stav sídelní plocha byla zjištěna z aktuálních leteckých snímků, návrh k současnému stavu byla připočtena výměra zastavitelných ploch z ÚPD, výhled k hodnotě předchozího řádku byly přičteny výměry územních rezerv, pokud byly v ÚPD vyznačeny. Na plochu sídel lze nahlížet z několika úhlů pohledu. Následující tabulka uvádí o kolik se zvýšila, či by se zvýšila v případě realizace záměrů promítnutých do ÚPD, plocha sídel v jednotlivých obcích vnitřní zóny. Viz kartogram Nárůst sídelních ploch. 65

4 Procentuální zvýšení sídelních ploch možný stav dle schválených plocha sídel 80. léta 20. stol. současný stav název obce ÚPD ha procento ha procento ha procento Bořanovice 47,50 100,00 65,47 137,83 99,68 209,86 Černošice 361,38 100,00 458,68 126,92 527,04 145,84 Čestlice 30,73 100,00 122,62 399,04 217,03 706,31 Dobročovice 20,64 100,00 26,04 126,16 38,44 186,26 Dobrovíz 35,05 100,00 37,07 105,78 89,01 253,99 Dolní Břežany 132,07 100,00 224,00 169,60 271,16 205,32 Horoměřice 111,06 100,00 120,62 108,61 197,92 178,21 Hostivice 179,13 100,00 279,93 156,27 480,74 268,37 Hovorčovice 53,55 100,00 114,64 214,08 158,29 295,60 Chrášťany 47,15 100,00 61,60 130,64 101,76 215,81 Jenštejn 32,37 100,00 50,11 154,80 66,41 205,16 Jesenice 170,84 100,00 421,91 246,97 587,40 343,84 Jíloviště 51,96 100,00 60,29 116,04 74,23 142,87 Jinočany 35,13 100,00 47,61 135,53 124,32 353,88 Jirny 114,24 100,00 202,70 177,44 252,15 220,73 Kněževes 37,36 100,00 130,88 350,30 168,19 450,16 Kosoř 36,73 100,00 44,09 120,01 68,71 187,03 Křenice 21,57 100,00 35,10 162,71 92,85 430,42 Květnice 22,28 100,00 112,37 504,45 112,39 504,53 Nupaky 13,02 100,00 37,62 288,87 87,42 671,32 Ohrobec 81,58 100,00 117,02 143,44 136,52 167,35 Ořech 24,91 100,00 44,98 180,58 87,45 351,06 Podolanka 28,97 100,00 32,65 112,68 41,31 142,58 Průhonice 88,44 100,00 189,40 214,16 313,68 354,68 Přezletice 37,69 100,00 50,92 135,10 93,36 247,70 Radonice 36,06 100,00 55,31 153,38 89,79 248,98 Roztoky 222,28 100,00 256,84 115,55 324,08 145,80 Říčany 608,54 100,00 786,99 129,32 925,89 152,15 Sibřina 49,30 100,00 58,46 118,57 75,52 153,18 Statenice 72,10 100,00 105,98 146,99 169,71 235,38 Svémyslice 16,16 100,00 17,25 106,73 17,25 106,73 Šestajovice 94,02 100,00 162,88 173,24 245,08 260,66 Tuchoměřice 82,20 100,00 103,87 126,36 268,45 326,57 Únětice 29,62 100,00 36,66 123,76 43,94 148,35 Úvaly 243,51 100,00 278,40 114,33 371,96 152,75 Veleň 42,79 100,00 49,55 115,80 68,79 160,75 Vestec 66,41 100,00 122,37 184,27 177,25 266,91 Vrané nad Vltavou 130,51 100,00 157,38 120,59 209,39 160,45 Zbuzany 29,83 100,00 35,57 119,22 64,93 217,66 Zdiby 192,66 100,00 266,59 138,37 367,65 190,82 Zeleneč 91,67 100,00 122,99 134,17 185,29 202,12 Zlatníky-Hodkovice 59,61 100,00 81,60 136,89 106,70 178,99 Zvole 65,35 100,00 94,82 145,09 150,47 230,26 vnitřní pás 3947,99 100, ,82 148, ,61 211,49 66

5 Jiný pohled poskytne analýza podílu sídelní plochy z celkové výměry území. V tomto případě podíl sídelních ploch ve vnitřní zóně narostl z 13,5 % na 20,1 %, což je prakticky pětina vnitřní zóny. Po započtení záměrů z ÚPD by měl podíl sídelní plochy dosáhnout 28,5 %. Výrazný nárůst sídelní plochy (cca kolem dvojnásobku) se týká obcí Čestlice (7 % 27,8 %), D. Břežany (12,5 % 21,2 %), Hovorčovice (24,9 % 53,2 %), Jesenice (9,7 % 24,0 %), Kněževes (9,5 % 51,0 %), Květnice (7,8 % 39,3 %) a Nupaky (4,1 % 12,0 %). Viz kartogram Nárůst podílu sídelních ploch ze správního území obce. 5. Sociální pilíř 5.1 Struktura osídlení, vztahy v území Řešené území představuje extrémně polarizovanou část osídlení ČR, a sice bezprostřední zázemí hl. m. Prahy. Jde o typ ad-hoc vymezeného území analytického typu, v němž je žádoucí nalézt plochy zeleně pro krátkodobou nepobytovou rekreaci obyvatelstva. V první řadě jde o potřeby hl. m. Prahy, které generuje jednoznačně největší část poptávky po tomto typu rekreace v bezprostředním zázemím metropole. Řešené území nepředstavuje ucelený (uzavřený) sociálně geografický systém ve smyslu vztahu Prahy a jejího zázemí ve formě pohybu za prací, za službami nebo v opačném směru za rekreací. Řešené území zaujímá prstenec km od okrajů Prahy, přičemž významná část objemu uvedených vztahů se v řešeném území odehrává, ale významná část tento územní rozsah překračuje: Denní dojížďka za prací do Prahy dosahuje běžně 50 km, vychází v podstatě z celého Středočeského kraje. Prahu jako cíle vyjížďky doplňují i centra tzv. pracovních mikroregionů (vymezených podle převažujících směrů vyjížďky z jednotlivých obcí podle Sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2001). V zásadě jde o města s funkcí ORP. Výrazněji spjaté pracovní regiony představují Mladoboleslavsko a Kolínsko díky silnému průmyslu. Díky více periferní poloze v rámci kraje významně integrují své zázemí i Benešov, Rakovník a Příbram (viz kartogram). Absolutní data zastarávají, spádové poměry jsou však poměrně stabilní. Dojížďka za službami je výrazně diferencována podle obslužného významu dojížďkových center a podle druhů služeb (a souvisí i s pohybem za prací). Vyjížďka za rekreací (víkendovou) výrazně překračuje hranici kraje, i když její nejvýznamnější část je saturována v jeho rámci. Lze konstatovat, že prakticky celé řešené území se nachází v území s nejsilnějším směrem vyjížďky za prací do Prahy. Jedinou výjimkou je malý pracovní mikroregion Brandýsa nad Labem (viz druhou mapku). Tento fakt je součástí suburbanizačního procesu v zázemí Prahy a od SLDB v roce 2001 se dále prohlubuje. Prakticky celé řešené území je součástí suburbanizačního zázemí Prahy, pokud je chápeme jako prostor nadprůměrné intenzity výstavby bytů (převážně rodinných domů) a komerčních areálů (zejména distribučních, vč. maloobchodu). Lokalizační faktory obou typů výstavby se poněkud odlišují (komerční investice více akcentují dopravní radiály, hlavně dálnice; investice do nového bydlení jsou 67