TISK č. 18/7 (Komise A, C)

Transkript

1 PASTORAČNÍ PRACOVNÍCI V ČCE TISK č. 18/7 (Komise A, C) A) Úvod 33. synod na svém 4. zasedání přijal usnesení č. 35, kterým mj. uložil synodní radě, aby umožnila trvání míst pastoračních pracovníků v rámci dosavadních pravidel (nejdéle však do ) a předložila 1. zasedání 34. synodu materiál s různými modely zřizování a financování míst pastoračních pracovníků. Synodní rada po předchozí spolupráci se strategickou komisí a poradním odborem organizačním a právním předkládá synodu žádané modely dalšího fungování pastoračních pracovníků v ČCE. Pro ucelený pohled na téma pastoračních pracovníků je synodu předkládán též přehled o vzniku a dosavadního fungování pastoračních pracovníků v ČCE vč. stávající právní úpravy. B) Pastorační pracovníci v ČCE historie a současnost Vznik a dosavadní fungování pastoračních pracovníků v ČCE Funkce pastoračních pracovníků byla v ČCE zavedena změnou Církevního zřízení schválenou 2. zasedáním 32. synodu v roce Podle systému financování církví státem platného až do účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi bylo na obsazené místo pastoračního pracovníka možno čerpat státní dotaci. Církevní zřízení a Řád pro kazatele (viz níže) poskytuje jen obecný rámec pro pravidla fungování pastoračních pracovníků v ČCE. Synodní rada v rámci své kompetence povolávat pastorační pracovníky tato pravidla upřesnila tzv. Zásadami povolávání pastoračních pracovníků (viz níže). Ještě v době, kdy byli pastorační pracovníci financováni státem, se rozhodla založit Fond pastoračních pracovníků, který by pokryl další náklady spojené s pastoračními pracovníky (stravenky, pojištění apod.), a uložit těm sborům, na nichž je pastorační pracovník povolán, povinnost pravidelného odvodu do tohoto fondu. Možnosti povolat pastoračního pracovníka synodní rada využila několikrát v případech, kdy o uznání ordinace žádali zájemci z jiných evangelických církví a synodní rada je nejprve na zkoušku povolala právě na pozici pastoračního pracovníka. Synodní rada si stanovila pravidlo povolávat pastoračního pracovníka vždy nejdéle na dva roky, zpravidla ale vyhověla žádosti o prodloužení. Vzhledem k zásadě, že se nebude navyšovat celkový počet úvazků pastoračních pracovníků, to vedlo k nerovným podmínkám pro sbory, které v současné době místo pastoračního pracovníka zřízeno nemají, ač by chtěly. Spolu se změnou financování církví zanikla vázanost výše státní dotace na počet duchovních působících v církvi. Pastorační pracovníci jsou proto v současné době financováni z celkové částky, kterou církve dostávají na svoji činnost a která bude postupně klesat. V návaznosti na tyto okolnosti se na podzim roku 2013 synodní rada zabývala otázkou dalšího fungování pastoračních pracovníků v ČCE. Do doby, než synod stanoví nový model, se rozhodla dosavadní model ukončit a další pastorační pracovníky již nepovolávat. Současně vypracovala s ohledem na doporučení poradního odboru teologického návrh na takovou změnu Církevního zřízení, která by zachovala funkci pastoračních pracovníků, ale plnou odpovědnost za jejich financování přenesla na církevní sbor, v němž pastorační pracovník působí. Předložený návrh současně počítal s možností případného příspěvku pro ty sbory, v nichž je potřeba služby pastoračního pracovníka zřejmá a současně se na ni z přesvědčivých důvodů nedostávají prostředky. 1

2 33. synod na svém 4. zasedání (usnesení č. 35) zrušil usnesení synodní rady z a uložil synodní radě, aby umožnila trvání míst pastoračních pracovníků v rámci dosavadních pravidel, nejdéle však do , a předložila 1. zasedání 34. synodu materiál s různými modely zřizování a financování míst pastoračních pracovníků. Synod zároveň stanovil odvod za pastoračního pracovníka v roce 2015 na ,- Kč. Přehled počtů pastoračních pracovníků k 1. lednu 2015 V současné době je synodní radou zřízeno 12 celoúvazkových míst pastoračních pracovníků, které jsou obsazeny 20 zaměstnanci. O místa pastoračních pracovníků se dělí 21 sborů, a to následujícím způsobem: a) 3 sbory mají úvazek 1,00; b) 3 sbory mají úvazek 0,75; c) 12 sborů má úvazek 0,5; d) 3 sbory mají úvazek 0,25. Z těchto sborů je 19 obsazených kazatelem a 4 kazatelem obsazeny nejsou. Ze sborů, v nichž v současné době působí pastorační pracovník, mají zřízeno a trvale obsazeno místo pastoračního pracovníka: a) 2 sbory od roku 2008; b) 5 sborů od roku 2009; c) 6 sborů od roku 2010; d) 5 sborů od roku 2011; e) 2 sbory od roku 2012; f) 0 sborů od roku 2013; g) 0 sborů od roku 2014; h) 1 sbor od roku Právě volné místo pastoračního pracovníka bylo několikrát využito synodní radou pro přechodné a zkušební zaměstnání kazatele z jiné církve, který se ucházel o místo kazatele v ČCE. Obsah činnosti pastoračních pracovníků Z jednotlivých náplní práce pastoračních pracovníků vyplývají tyto oblasti jejich činnosti ve sborech: a) administrativní práce, b) pastorační návštěvy (doma, v nemocnicích, v domovech seniorů), c) katechetická práce (výuka dětí, vedení mateřského centra apod.) d) práce se skupinami ve sboru i mimo sbor (setkávání maminek, žen, seniorů, spolupráce s občanským sdružením apod.) Náklady na zaměstnávání pastoračního pracovníka Průměrné roční náklady na 1 celý úvazek pastoračního pracovníka činí v současné době ,- Kč (z toho ,- Kč tvoří náklady na mzdu a odvody, ,- Kč náklady na stravenky a 4 200,- Kč náklady na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění či životní pojištění). Na tyto náklady přispívá sbor, v němž pastorační pracovník působí, od částkou ,- Kč ročně (v případě nižšího úvazku poměrnou částkou), ostatní náklady, tj ,- Kč ročně, hradí povšechný sbor ze společných mzdových prostředků Synodní rada ukončuje ke dni stávající systém zřizování a podpory míst pastoračních pracovníků, pověření stávajících pastoračních pracovníků zůstávají v platnosti. 2. Synodní rada souhlasí se zachováním funkce pastoračního pracovníka v ČCE, financování míst pastoračních pracovníků bude záležitostí jednotlivých církevních sborů. Pastorační pracovníci tak budou zaměstnanci sborů. 2

3 Současná úprava působení pastoračních pracovníků v církevním zřízení a řádech ČCE a směrnicích SR Funkce pastoračního pracovníka je zakotvena v 13 Církevního zřízení: 1. Pastorační pracovníci jsou zaměstnanci církve pověření k duchovenské činnosti spočívající: a. v organizaci a provádění křesťansky zaměřené sociální a pastorační péče a služby, b. ve vykonávání pomocných činností v rámci církevního sboru pod vedením faráře, c. ve vykonávání pomocných činností v nemocnicích, věznicích a dalších zařízeních pod vedením faráře. 2. Zaměstnanecký poměr s pastoračními pracovníky uzavírá a rozvazuje jménem církve synodní rada. 3. Synodní rada určí na návrh příslušného správního orgánu církevní sbor, v němž bude pastorační pracovník vykonávat své pověření pod vedením určeného faráře. Tato funkce je dále upravena v čl. 19 Řádu pro kazatele: 1. Pastorační pracovník vykonává pod vedením faráře v církevním sboru, v nemocnicích, věznicích a dalších zařízeních sociální a pastorační péči nebo službu, případně různé pomocné činnosti. Může se jím stát: o aktivní člen ČCE s hlasovacím právem, který má ukončené středoškolské vzdělání, o ve výjimečných případech aktivní člen ČCE s hlasovacím právem, který má ukončené základní vzdělání a u něhož bylo rozpoznáno mimořádné nadání pro konkrétní práci, která se od něj očekává. 2. Katecheta (pracovník s dětmi a mládeží) vykonává pod vedením faráře v církevním sboru soustavnou náboženskou výchovu dětí a mládeže. Může se jím stát aktivní člen ČCE s hlasovacím právem, který splňuje kteroukoli z těchto podmínek: o má ukončené vzdělání na VOŠ biblické v Hradci Králové o úspěšně složil alespoň 1. odbornou zkoušku magisterského studijního programu teologie ETF UK o dokončil bakalářský studijní program teologie ETF UK, o absolvoval kurz pro pracovníky s dětmi v církvi pořádaný povšechným sborem. 3. K povolání za pastoračního pracovníka nebo za katechetu je zapotřebí: o doporučení staršovstva sboru, v němž kandidát žije a působí, o doporučení příslušného seniorátního výboru, o vyjádření psychologa o způsobilosti kandidáta pro tuto práci. 4. Pastorační pracovníky a katechety povolává synodní rada na žádost staršovstva sboru, ve kterém budou působit. Ke službě je pověřuje příslušný seniorátní výbor. 5. Synodní rada vede seznam pastoračních pracovníků a katechetů a pečuje o jejich další povinné vzdělávání. Zřizovat místa pastoračních pracovníků a povolávat jednotlivé pastorační pracovníky je dosud v pravomoci synodní rady. Ta za tímto účelem vydala tzv. Zásady synodní rady ČCE pro pověřování pastoračních pracovníků (viz příloha v závěru dokumentu). z hlediska státního práva V základním dokumentu ČCE 2 jsou pastorační pracovníci zahrnuti mezi duchovní. To je pojem, který používá zákon o církvích a je podstatný z hlediska ochrany autonomie církví. Stát respektuje právo církví ustanovovat a odvolávat své duchovní podle jejich předpisů nezávisle na státních orgánech; to znamená, že na otázky vzniku a zániku zaměstnaneckého poměru pastoračních pracovníků se nevztahuje zákoník práce. Církev dále může pověřit své duchovní výkonem duchovenské činnosti ve věznicích, nemocnicích, armádě apod. (bližší podmínky stanoví jednotlivé dohody). Stát také u duchovních chrání povinnost mlčenlivosti; podle judikatury ústavního soudu je tomu ale pouze v případě, že je uvedena v základním dokumentu. Povinnost mlčenlivosti 2 Základní dokument je dokument vyžadovaný zákonem o církvích. Obsahuje informace, které stát považuje za důležité se o každé církvi či náboženské společnosti dozvědět (název, poslání, statutární orgán, organizační struktura apod.). 3

4 pastoračních pracovníků v řádech ČCE zakotvena není, a není proto ani v základním dokumentu zmíněna. C) Modely dalšího fungování pastoračních pracovníků v ČCE Všechny následující modely vycházejí z toho, že funkce pastoračních pracovníků bude v systému služeb v církvi zachována. Liší se však v tom, jak bude řešeno zřizování míst pastoračních pracovníků a jejich financování. 1. Pastorační pracovníci jako zaměstnanci církevních sborů Podle tohoto modelu bude funkce pastoračních pracovníků v rámci systému služeb v církvi zachována, pastorační pracovník však bude zaměstnancem církevního sboru, v němž působí (tak jako i nyní některé sbory zaměstnávají např. sborové sestry, jejichž činnost se ve většině ohledů s činností pastoračních pracovníků kryje). Náklady na povolání pastoračních pracovníků tak ponese církevní sbor. Tento model vychází z toho, že služba, na niž je třeba ze společných prostředků povšechného sboru přispívat, je pouze služba kazatelská, nikoli služba pastoračních pracovníků. Jediným kritériem pro určování toho, ve kterém sboru bude pastorační pracovník působit, tak budou finanční možnosti církevního sboru. Role povšechného sboru může být v tomto modelu zachována např. při vzdělávání pastoračních pracovníků (jako je tomu při vzdělávání učitelů nedělních škol či kantorů). 2. Přechod od pastoračních pracovníků jakožto zaměstnanců povšechného sboru k pastoračním pracovníkům plně placeným jednotlivými církevními sbory Tento model počítá s postupným přechodem od pastoračních pracovníků, kteří jsou zaměstnáni a z větší části financováni povšechným sborem, k pastoračním pracovníkům, kteří jsou placeni a zaměstnáni církevním sborem, v němž slouží. Představuje tak kompromisní variantou mezi modelem 1 a modelem 3. Tento model vychází ze skutečnosti, že v době, kdy byli duchovní financováni státem, dostávala ČCE příspěvky na dvanáct obsazených míst pastoračních pracovníků. Na základě zákona o majetkovém vyrovnání se státem má ČCE ještě v roce 2015 dostat v plné výši příspěvek na podporu činnosti, který odpovídá částce, kterou v roce 2011 dostala jakožto dotaci na platy duchovních a do níž byly platy pastoračních pracovníků zahrnuty. Tento příspěvek na činnost má během následujících čtrnácti let klesat vždy o 5% a od roku 2030 nebude vyplácen vůbec. Tento model proto počítá s tím, že podíl nákladů, které na místo pastoračního pracovníka hradí povšechný sbor, by klesal úměrně tomuto snižujícímu se příspěvku a odvod církevních sborů na místo pastoračního pracovníka (v současné době ,- Kč) by naopak v nepřímé úměře stoupal až k úplnému samofinancování pastoračních pracovníků sbory. Příspěvek sborů by se dále zvyšoval v závislosti na případném růstu tarifních mezd pastoračních pracovníků v souladu se mzdovým řádem. Každoroční výši odvodu na pastoračního pracovníka do Personálního fondu by v závislosti na těchto parametrech stanovoval synod. Tento model umožňuje sborům, v nichž se práce pastoračních pracovníků osvědčila, zachovat jejich místa a na model samofinancování přecházet postupně. Současně však bere ohled na to, že zachování stávající praxe, kdy náklady na pastorační pracovníky hradí povšechný sbor, se nejeví jako spravedlivá, neboť místa pastoračních pracovníků jsou omezena jen na několik sborů. Pokud by i do budoucna zůstal zachován dosavadní model, kdy náklady na pastoračního pracovníka hradí trvale povšechný sbor a příslušný sbor se na nich podílí odvodem do Personálního fondu (narůstajícím obdobně jako odvod na kazatele), dá se očekávat, že pastorační pracovníky budou povolávat spíše bohatší sbory, které budou mít na tento odvod dostatek prostředků. Zároveň by však těmto sborům ve formě mzdových prostředků z Personálního fondu přispívaly na místo pastoračního pracovníka i ostatní sbory, a to i ty hospodářsky nejslabší. 4

5 Navrhovaný přechodový model nemění dosavadní praxi, kdy místa pastoračních pracovníků v konkrétních sborech zřizuje a jednotlivé pracovníky na tato místa povolává synodní rada. Co se týče stanovení celkové výše všech úvazků na místech pastoračních pracovníků, jsou možné dvě varianty: Varianta 2.1 Podle této varianty by byla zachována hranice dvanácti plnočasových úvazků, které by se dělily mezi sbory obdobně, jako je tomu dosud, přičemž jeden celý úvazek by bylo i nadále možno rozdělit mezi více částečných úvazků. Varianta 2.2 Podle této varianty by synod mohl navýšit celkový počet úvazků i nad dvanáct, přičemž objem peněz, jimiž by povšechný sbor přispíval na tato místa, by zůstal zachován v souladu se zásadami stanovenými výše. Rozšíření celkové výše úvazků by proto vedlo k dalšímu zvýšení odvodů sborů na místo pastoračního pracovníka. 3. Pastorační pracovníci jako zaměstnanci povšechného sboru Tento model počítá s tím, že pastorační pracovníci budou i nadále zaměstnanci povšechného sboru, který ponese náklady spojené s jejich zaměstnáním. Církevní sbor, v němž bude pastorační pracovník pod vedením faráře působit, se na těchto nákladech bude podílet pravidelným odvodem do Personálního fondu, jehož výši stanoví synod. Výše odvodu za jednoho pastoračního pracovníka bude stanovena jako poměrná část k odvodu za obsazené kazatelské místo. Výše tohoto odvodu by současně měla být stanovena tak, aby součet odvodu za pastoračního pracovníka a odvodu za administrátora nebyl nižší než odvod za obsazené kazatelské místo, aby se předešlo situacím, kdy se pastorační pracovníci stanou pro neobsazené sbory levnější variantou kazatelské služby. Odvod do Personálního fondu, který bude růst poměrně k růstu odvodů za obsazené kazatelské místo, bude mít výraznou regulační funkci. Dá se proto očekávat to, co bylo zmíněno již výše, totiž že pastorační pracovníky budou nadále povolávat spíše bohatší sbory, což bude znamenat, že sbory chudší budou tím, že na mzdy pastoračních pracovníků se bude přispívat z prostředků povšechného sboru, budou v určitém ohledu jejich činnost dotovat. Současně je však také možné si představit, že se více sborů spojí k tomu, aby povolalo společného obsazené kazatelské místo a společného pastoračního pracovníka, kteří si tak v péči o více sborů budou moci rozdělit práci, přičemž pro takto spojené sbory to současně bude znamenat menší finanční zátěž. Problematickou zůstává v tomto modelu otázka, zda a jak regulovat celkový počet pastoračních pracovníků a jak rozhodovat o jejich umístění na sborech. Nabízí se několik variant: Varianta 3.1 Podlé této varianty by měl každý církevní sbor nárok na jedno místo pastoračního pracovníka a regulace by probíhala pouze pomocí odvodů do Personálního fondu. Varianta 3.2 Podle této varianty by jednotlivá místa pastoračních pracovníků při sborech na základě jejich žádosti a doporučení seniorátního výboru zřizoval na omezenou dobu synod, přičemž konkrétní pastorační pracovníky by na základě žádosti sboru a doporučení seniorátního výboru povolávala synodní rada. Varianta 3.3 Podle této varianty by synod stanovil celkový počet míst pastoračních pracovníků v ČCE. Jednotlivá místa by zřizovala a konkrétní pastorační pracovníky by povolávala na základě žádosti sboru a doporučení seniorátního výboru synodní rada. Tato varianta je shodná se současným stavem s tou výjimkou, že celkový počet míst pastoračních pracovníků nyní stanoví synodní rada, nikoli synod. 5

6 D) Návrhy usnesení Synodní rada předkládá synodu následující návrhy usnesení: 1. Synod prodlužuje dosavadní systém fungování pastoračních pracovníků v ČCE do Synodní rada je oprávněna obsadit nejvýše 12 celoúvazkových míst pastoračních pracovníků a jednotlivé pastorační pracovníky povolat nejvýše do Náklady na mzdy pastoračních pracovníků a náklady s jejich mzdami související budou hrazeny z Fondu pastoračních pracovníků v rozsahu stanoveném jeho statutem a ve zbývající části z Personálního fondu. 2. Synod stanovuje pro rok 2016 odvod za pastoračního pracovníka povolaného na plný úvazek ve výši ,- Kč. 3. Synod ukládá synodní radě, aby 2. zasedání 34. synodu předložila návrh změn řádů pro další fungování pastoračních pracovníků v církvi podle modelu E) Přílohy 1. Zásady synodní rady ČCE pro pověřování pastoračních pracovníků 2. Přehled působení pastoračních pracovníků v ČCE k

7 Příloha č. 1 ZÁSADY SYNODNÍ RADY ČCE PRO POVĚŘOVÁNÍ PASTORAČNÍCH PRACOVNÍKŮ 1. Postavení pastoračních pracovníků Pastorační pracovníci jsou zaměstnanci povšechného sboru, pověření k duchovenské činnosti dle ustanovení CZ 13 a ŘK čl Odměňování pastoračních pracovníků Pastorační pracovník je odměňován základním platem ve třídě 1 dle vládního nařízení 566/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Základní plat financuje stát formou dotace, kterou poskytuje církvi. Ostatní náklady, které vznikají povšechnému sboru v souvislosti se zaměstnáním pastoračního pracovníka (tj. zákonné úrazové pojištění zaměstnance, poskytované jídelní kupony nebo příspěvky zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění) hradí farní sbor, v němž pastorační pracovník působí, formou příspěvku povšechnému sboru. Sbor je povinen hradit tento příspěvek i v případě, že se pastorační pracovník vzdá svého práva na výplatu stravenek nebo na příspěvek zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění. Příspěvky jsou shromažďovány na Fondu pastoračních pracovníků. Prostředky z tohoto fondu mohou být použity pouze k účelu uvedenému výše, případně k jiné formě podpory práce a vzdělávání pastoračních pracovníků v souladu se Statutem Fondu pastoračních pracovníků. Farní sbor je povinen hradit tento příspěvek ve dvou pololetních splátkách k a na příslušný účet povšechného sboru. Výše příspěvku činí Kč za rok. 3. Zřizování míst pastoračních pracovníků Místa pastoračních pracovníků zřizuje a ruší synodní rada. 4. Personální předpoklady a pracovní úvazek pastoračního pracovníka Personální předpoklady uchazečů o místa pastoračních pracovníků stanovuje ŘK čl. 19 odst. 1. Pracovní úvazek pastoračního pracovníka ve farním sboru může činit nejméně 25 % a nejvýše 100 %. 5. Pověřování pastoračních pracovníků Zaměstnanecký poměr s pastoračními pracovníky uzavírá a rozvazuje synodní rada. Uchazeče o místo pastoračního pracovníka navrhuje synodní radě správní orgán sboru, v němž má pracovník působit. Pokud podává návrh staršovstvo, činí tak prostřednictvím příslušného seniorátního výboru, který se k návrhu vyjádří. Synodní rada není povinna navrženého uchazeče pověřit. Synodní rada pověřuje pastorační pracovníky výhradně na dobu určitou, nejvýše však na dva roky. Na žádost sboru, kde pastorační pracovník působí, může synodní rada opakovaně prodloužit pověření pastoračního pracovníka, vždy však nejvýše o dva roky. Synodní rada určí faráře, pod jehož vedením bude pastorační pracovník vykonávat svoji činnost. 6. Návrh na pověření pastoračního pracovníka Návrh na pověření pastoračního pracovníka musí obsahovat tyto náležitosti: - základní osobní údaje a životopis uchazeče - doklady o ukončeném vzdělání, případně o dalším studiu uchazeče - doporučení staršovstva sboru, v němž uchazeč žije a působí - doporučení příslušného seniorátního výboru - vyjádření psychologa o způsobilosti uchazeče pro práci pastoračního pracovníka - dobu, na niž má být s pastoračním pracovníkem uzavřena pracovní smlouva a rozsah jeho pracovního úvazku - zdůvodnění práce, kterou bude pastorační pracovník vykonávat spolu s podrobnou pracovní náplní pastoračního pracovníka a časovým snímkem jeho předpokládané činnosti - návrh, pod vedením kterého faráře by měl pastorační pracovník vykonávat svoji činnost a vyjádření tohoto faráře, že je ochoten pastoračního pracovníka vést - písemné prohlášení uchazeče o místo pastoračního pracovníka, že se zavazuje zachovávat mlčenlivost o věcech mu důvěrně svěřených 7

8 - prohlášení správního orgánu sboru o závazku hradit náklady, které vzniknou povšechnému sboru v souvislosti se zaměstnáním pastoračního pracovníka - vyjádření staršovstev sousedních sborů, případně seniorátního výboru sousedního seniorátu, pokud činnost pastoračního pracovníka přesáhne do jejich území Návrh na pověření pastoračního pracovníka se všemi náležitostmi musí být podepsán oběma představiteli příslušného sboru a uchazečem o místo pastoračního pracovníka 7. Návrh na prodloužení pověření pastoračního pracovníka Návrh na prodloužení pověření pastoračního pracovníka musí obsahovat tyto náležitosti: - žádost správního orgánu sboru, v němž pastorační pracovník působí - doporučení příslušného seniorátního výboru - dobu, na niž má být s pastoračním pracovníkem uzavřena pracovní smlouva a rozsah jeho pracovního úvazku - hodnocení dosavadní činnosti pastoračního pracovníka vypracované farářem, pod jehož vedením pastorační pracovník vykonával svou činnost - prohlášení správního orgánu farního sboru o závazku hradit náklady, které vzniknou povšechnému sboru v souvislosti se zaměstnáním pastoračního pracovníka - vyjádření staršovstev sousedních sborů, případně seniorátního výboru sousedního seniorátu, pokud činnost pastoračního pracovníka přesáhne do jejich území - informace o případných změnách proti dříve předloženým dokladům Návrh na prodloužení pověření pastoračního pracovníka se všemi náležitostmi musí být podepsán oběma představiteli příslušného sboru a uchazečem o místo pastoračního pracovníka 8. Pověřování pastoračních pracovníků a církevní dohled Pastorační pracovníky pověřuje k jejich službě při bohoslužebném shromáždění příslušný sbor. Synodní rada je povinna vést seznam pastoračních pracovníků, kteří působí ve sborech a pečovat o jejich další povinné vzdělávání. 9. Dovolená, nemoc, neplacené volno Senior uděluje dovolenou pastoračním pracovníkům, dále vede evidenci jejich nemoci a neplaceného volna. Tyto doklady odesílají pastorační pracovníci seniorovi prostřednictvím faráře, pod jehož vedením vykonávají svou činnost. Senior je dále postupuje ÚCK. 10. Přechodná ustanovení Sbory, které při žádosti o pověření pastoračního pracovníka nepředložily některý z dokladů vyjmenovaných v odstavci 6, jsou povinny tak učinit nejpozději společně se žádostí o prodloužení tohoto pověření. 8

9 Příloha č. 2: Pastorační pracovníci přehled k Seniorát/farní sbor Zřízeno od Schváleno do Úvazek Pražský seniorát Praha 8-Kobylisy ,75 Praha 8-Libeň Jihočeský seniorát Volyně ,50 Jindřichův Hradec ,50 Západočeský seniorát Přeštice ,50 Merklín u Přeštic ,50 Liberecký seniorát Rumburk Královéhradecký seniorát Jičín ,50 Chrudimský seniorát Pardubice ,75 Horácký seniorát Nové Město na Moravě ,75 Sázava ,25 Brněnský seniorát Brno I ,50 Brno-Židenice ,50 Brno II ,50 Klobouky u Brna ,50 Nosislav ,50 Východomoravský seniorát Východomoravský seniorát ,25 Jasenná ,50 Valašské Meziříčí ,25 Vsetín-Horní sbor ,50 Moravskoslezský seniorát Moravskoslezský seniorát ,00 Olomouc ,00 Český Těšín ,00 Ochranovský seniorát Jablonec nad Nisou ,00 9