CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÉHO SYSTÉMU

Transkript

1 CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÉHO SYSTÉMU Navržený systém Zelených pásů se skládá ze tří typů skladebných prvků. Jsou navrženy tak, aby je bylo možné promítnout do návrhu řešení zásad územního rozvoje. Tvoří jej následující části: Ad) Zelený prstenec Rámcová charakteristika Zelený prstenec představuje v systému tu část území, která již v současnosti splňuje přírodní parametry vhodné pro nepobytovou rekreaci. Jedná se zejména o dostatečné zastoupení lesních porostů. Zelený prstenec tvoří segmenty krajiny, které byly vyčleněny na základě tří kritérií: vzdálenost od hranice Prahy. Pohybuje se v rozmezí 5 15 km. Segmenty prstence jsou tedy dosažitelné pro cyklisty, případně i pro pěší. K jejich operativnímu dosažení lze také využít pražský integrovaný dopravní systém. vysoká průměrná lesnatost. Jednotlivé segmenty dosahují minimálně dvojnásobné lesnatosti vnitřního pásma (která je cca 13 %). Stávající průměrná hodnota lesnatosti celého prstence (50,4 %) však výrazně přesahuje průměrné hodnoty kraje (27,7 %) i ČR (33,6 %). dopravní koridory. Jednotlivé segmenty prstence jsou vymezeny koridory stávajících či navržených tras nadřazeného dopravního systému (tj. dálnicemi, rychlostními silnicemi a železnicí celostátního významu). Jednotlivé segmenty Zeleného prstence jsou ohraničeny stávajícími či navrženými technickými a přírodními předěly. Pro zvýšení funkčnosti navrženého systému a využitelnosti Zeleného prstence pro každodenní rekreaci bude nutné v podrobnějším měřítku ověřit: o stávající prostupnost segmenty Zeleného prstence pro pěší a cyklisty a navrhnout její případné doplnění. Cílem je umožnit bezpečný a variantní pohyb po účelových komunikacích a pěšinách, o možnosti bezkolizního překonání dopravních koridorů či velkých přírodních předělů (např. vodní toky). Cílem je zajistit bezpečné přechody z jednoho segmentu do druhého, a umožnit tak okružní pohyb prstencem kolem Prahy. 14

2 Cílová charakteristika Pro segmenty Zeleného prstence je doporučena následující cílová charakteristika: stabilizace stávající lesnatosti a její zvyšování zejména v segmentech severní poloviny zájmového území, zlepšování standardu bezkolizní prostupnosti prstencem pro pěší a cykloturisty, doplňování drobného mobiliáře pro nepobytovou rekreaci (jako jsou například přístřešky, altánky, místa výhledů, rozhledny, naučné stezky apod.), umisťování souvisejících služeb (občerstvení, sportovní zařízení apod.) do sídel zahrnutých v Zeleném prstenci, při řešení územních plánů obcí, jejichž správní území spadá do Zeleného prstence, se předpokládá zachování či vytváření návaznosti účelových komunikací a pěšin, vhodných pro rekreační pohyb, na území sousedních obcí. Dále se nedoporučuje rozvíjet takové využití území, které by: výrazněji zhoršilo jeho obytný charakter (jako například zvýšením těžké dopravy, umístění provozů s většími zdroji hluku nebo znečištění ovzduší), komplikovalo veřejnou prostupnost územím (jako například trvalým oplocením částí území včetně stávajících stezek, pěšin či účelových cest). Vazba na ZÚR Do řešení ZÚR by bylo možné promítnout Zelený prstenec jako překryvnou cílovou charakteristiku krajina příměstské nepobytové rekreace. Jedná se tak o další cílovou charakteristiku, která by na území s vymezeným Zeleným prstencem doplňovala cílové charakteristiky krajiny již vymezené v návrhu ZÚR: zcela v souladu je cílová charakteristika příměstské nepobytové rekreace s cílovými charakteristikami krajiny rekreační, krajiny příměstské, krajiny hodnotné a krajiny relativně vyvážené. V oblastech shodného krajinného typu, ke kterým se tyto cílové charakteristiky vztahují, se pouze upřesní, kde se koncentruje příměstská nepobytová rekreace. cílové charakteristiky krajiny přírodní a vodárenské jsou výrazně konzervativní ke změnám využití území. V překryvu s těmito oblastmi shodného krajinného typu bude nutné přizpůsobit intenzitu příměstské nepobytové rekreace hodnotám a parametrům cílové charakteristiky krajiny přírodní a vodárenské. severní segmenty Zeleného prstence se překrývají částečně s krajinou polní. V tomto případě cílová charakteristika krajiny příměstské nepobytové rekreace převáží cílovou charakteristiku krajiny polní, která bude v překryvu tlumena v souladu s potřebami zvýšit standard příměstské nepobytové rekreace (zejména vyšší prostupnost územím pro nemotorový pohyb a zvyšování lesnatosti, respektive podílu trvalých vegetačních prvků v krajině). Dílčí segmenty Zeleného prstence jsou označeny O1 O12. 15

3 Ad) Přírodně-rekreační plochy Rámcová charakteristika Jedná se o účelově vymezené plochy nadmístního významu, které mají územní předpoklady plnit základní požadavky zadání úkolu. Jejich nadmístní význam vyplývá ze skutečnosti, že jsou vymezeny na území několika obcí a řeší návaznosti přírodně rekreačních vazeb s územím Prahy. V Přírodně-rekreačních plochách jsou navrženy základní zelené linie dané plochy (v grafických přílohách, které dokumentují jednotlivé přírodně-rekreační plochy je použito označení ZP). Dále jsou vyznačena problémová místa, která označují stávající funkční závady (například omezující současnou prostupnost územím, výhledové střety s navrženou nadmístní dopravní infrastrukturou, případně další problémy, jako černé skládky, snižující hodnotu plochy apod.) z jištěné na základě orientační pochůzky v terénu a z údajů, které byly získány v analytické etapě úkolu. Pro snížení stávající vysoké ekologické lability území (prokázané v analytické etapě) je potřeba ve vymezených plochách realizovat krajinářská opatření a tím zvýšit ekologickou stabilitu zázemí Prahy. Jako příklady těchto opatření lze uvést výsadbu: zeleně podél komunikací a účelových cest, protierozní vegetace, břehových a doprovodných porostů vodotečí a vodních ploch, remízků a solitérních dřevin, lesních pásů, trvalých travních porostů v nivách vodních toků, trvalé vegetace při revitalizaci vodotečí a vodních ploch přírodě blízkým způsobem apod. Dlouhodobé cíle Rozptýlená zeleň přispívá k zobytnění krajiny. Ekologicky významnou zeleň je potřeba uspořádat tak, aby vytvářela nejen funkčně, ale i esteticky hodnotné krajinné celky, pohledově provázané, respektující charakter území, přírodní a kulturní dominanty a utváření terénu. Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy by měly směřovat k vytvoření kulturního segmentu krajiny (například krajinný park, lesopark, lesní park, parkový les, komponovaná zemědělská krajina s vysokým podílem zeleně na úkor postupně omezovaného produkčního využití zemědělské půdy apod.), vhodného pro krátkodobou nepobytovou rekreaci. Účelová cestní síť a pěšiny by měly umožnit nadstandardní prostupnost krajiny, možnost vytvářet okruhy, zpřístupnit stávající přírodní, kulturní či technické atraktivity v území, zajistit návaznost na pěší a cyklistické trasy v okolních sídlech a na území Prahy apod. Realizace následných krajinářských opatření je podmíněna zajištěním financí pro: nákup potřebných pozemků, realizaci navrženého opatření, následnou údržbu veřejných prostor a zařízení. S ohledem na nadmístní význam Přírodně-rekreačních ploch by bylo vhodné se krajskými dotacemi podílet na realizaci dohodnutého řešení úprav krajiny Přírodně-rekreačních ploch. Možnost sdružování 16

4 finančních prostředků (například obcí, kraje, státu) je jednou z podmínek pro dosažení požadovaného efektu. Vazba na ZÚR Přírodně-rekreační plochy vymezené v tomto úkolu mají rámcový charakter. Předpokládá se jeho upřesnění v územních studiích, které by měly být zpracovány pro jednotlivé plochy na základě dohody obcí, jejichž správní území je plochou dotčeno. Zpracovaná studie by byla projednána a její závazná část řešení dohodnuta na úrovni dotčených obcí. S pořizovatelem ZÚR by na základě takto dohodnutého řešení byla projednána dlouhodobá stabilizace upřesněných vnitřních i vnějších hranic plochy, které by se promítly do aktualizace ZÚR. Do té doby by bylo závazné vymezení vnitřních a vnějších hranic plochy dle této studie, pokud by byla promítnuta do návrhu ZÚR. Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy jsou označeny P1 P15. Přehled navržených Přírodně-rekreačních ploch Označení Přehled obcí, jejichž správní území je dotčeno navrženou Přírodně-rekreační plochou P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 Roztoky, Únětice, Úholičky, Husinec, Zdiby Bašť, Bořanovice, Klecany, Klíčany, Panenské Břežany, Sedlec u Líbeznic, Zdiby, Líbeznice Měšice u Prahy, Mratín, Veleň, Sluhy, Hovorčovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Podolanka Zápy, Zeleneč, Jirny, Šestajovice Břežany II, Horoušany, Jirny, Tuklaty, Úvaly, Vyšehořovice Sluštice, Květnice, Dobročovice, Třebohostice u Škvorce, Úvaly u Prahy, Zlatá Nupaky, Říčany, Strančice, Světice u Říčan Dobřejovice, Herink, Jesenice u Prahy, Modletice u Dobřejovic, Nupaky, Popovičky, Průhonice, Strančice, Říčany, Vestec u Prahy Dolní Břežany, Hodkovice u Zlatníků, Zlatníky u Prahy, Libeř, Zvole, Ohrobec Černošice, Všenory, Dobřichovice, Lety u Dobřichovic, Řevnice, Zadní Třebáň Kosoř, Třebotov, Choteč Nučice, Dobříč, Jinočany, Zbuzany Hostivice, Chýně Číčovice, Okoř, Lichoceves, Středokluky, Tuchoměřice, Statenice, Horoměřice Ad) Zelené koridory Rámcová charakteristika Přírodně-rekreační plochy a segmenty Zeleného prstence jsou v případě potřeby systémově propojeny navrženými přírodními koridory. Jejich nadmístní význam spočívá ve skutečnosti, že propojují plochy a segmenty nadmístního významu do systému. Osu Zelených koridorů tvoří většinou vodoteče a zčásti stávající porosty dřevin (ekologická kostra), které se vyskytují ve směru žádoucího propojení. Plochu koridorů, jejichž osou je vodoteč, tvoří zejména její niva. U koridorů bez vodoteče se jedná orientačně o 50 m od osy směrem do volné krajiny. To znamená, že pokud koridor prochází kolem sídelní plochy, je koridor z této strany vymezen sídelní plochou. 17

5 Ve srovnání s biokoridory ÚSES se u Zelených koridorů důsledně nepožaduje původní druhová skladba dřevin. Z polyfunkčního charakteru přírodního koridoru vyplývá potřeba používat nejen ryze domácí druhy dřevin. Koridor může plnit protierozivní, izolační, rekreační funkce či může esteticky dotvářet a členit krajinu. Přesto by měly podstatnou část porostů tvořit dřeviny odpovídající daným přírodním podmínkám a původní druhové skladbě. Dle potřeby bude v souběhu s koridorem vedena cyklostezka, pěšina, chodník apod.. Řešení tohoto úkolu předpokládá, že jednotlivé koridory budou rozpracovány v podrobnějším měřítku (zejména trasování koridoru a případné účelové komunikace pro pěší a cyklisty, vzorové příčné řezy pro jednotlivé úseky koridoru s obdobnou charakteristikou, výpočet Q 100 pokud již nebyl proveden, návrh revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem, návrh opatření ke zvýšení vodní retence území, případně námět na rozmístění rozlivových území, náměty na rozmístění mobiliáře pro nepobytovou rekreaci apod.) tak, aby mohly být promítnuty do řešení územních plánů dotčených obcí jako plochy smíšené nezastavěného území. Dlouhodobé cíle V současném stavu je většina Zelených koridorů funkční jen částečně. Ve výhledu je potřeba zaměřit se na zlepšení a posílení stavu krajinné zeleně na ploše koridoru. Jedná se především o dotvoření chybějících úseků, revitalizaci vodotečí, doplnění odpovídající doprovodné vegetace, případné řešení zelených obchvatů sídel či posouzení možnosti bezkolizního průchodu sídlem pro pěší a cyklisty a znovu navázání účelové komunikaci na Zelený koridor. Jedná se o nezastavitelné součásti krajiny. Vazba na ZÚR V ZÚR by se mohl Zelený koridor vyznačit osou a do územních plánů dotčených obcí by se promítal jako územní rezerva v šířce Q 100. U koridorů bez vodotečí v šířce 50 m na obě strany od osy koridoru. Plocha případného prvku ÚSES se do této šířky nepočítá. Zelený koridor by měl tvořit obalovou plochu (ochrannou zónu) prvkům ÚSES. V územních plánech by bylo možné tuto rámcově vymezenou plochu upřesnit na základě projektu revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem. U koridorů bez vodoteče by bylo potřeba vymezit Zelený koridor v celé délce na základě konkrétních přírodních, terénních, půdních, technických a dalších místních podmínek. Jednotlivé Zelené koridory jsou označeny K1 K23. Přehled navržených Zelených koridorů Označení Popis Propojuje Délka (km) K1 liniová zeleň P1-P2 2,6 K2 Líbeznický potok P2-P3 4,3 K3 Zloninský potok, polní cesta P2-P3 6,6 K4 Mratínský + Mlýnský potok P3-O2 4,3 K5 železnice, Poleradský potok P4-O2 4,70 K6 turistická trasa, potok, liniová zeleň P4-P5 6,3 K7 železniční vlečka P5-P6 6 K8 Výmola P4-O3 8,8 K9 Šembera O4-O5 8,5 18

6 Označení Popis Propojuje Délka (km) K10 Tuklatský potok P6-P7 3,5 K11 Škvorecký potok P7-O5 2,5 K12 Potok P7 - hranice Prahy (P8) 3,1 K13 liniová zeleň P8-P9 1,1 K14 Záhořanský potok, lesní cesta, potok P9-O8 6,2 K15 Libeřský potok, liniová zeleň P9-P10 7 K16 liniová zeleň P9 (K16)-P10 (K16) 3,8 K17 Radotínský potok s přítokem P12-P13 7,4 K18 liniová vegetace, polní cesta, turist. trasa - přímé propojení obcí, využívané P12-P13 3,8 K19 Železnice P13-P14 4,8 K20 Jenečský potok, Dobrovízký potok, železnice P14-P15 9,8 K21 Lidický potok P15-O12 6,9 K22 Horoměřický potok P15-P1 1,9 K23 Únětický potok P15-P1 1 Ad) Celkové zhodnocení navrženého řešení Předložené řešení svým rozsahem, významem, systémovým charakterem představuje nadmístní záměr regionálního významu a dopadu. Reálnost navrženého řešení se však odvíjí jak od přístupu kraje (který by musel systémové řešení promítnout do návrhu řešení ZÚR), tak od přístupu dotčených obcí (které by musely promítnout příslušné části navrženého systému do svých územních plánů). Ve shodě dotčených obcí by bylo pak potřeba zajistit projektovou přípravu, realizaci a následnou údržbu skladebných částí systému. Kraji a Radám obcí (pokud jsou ustanoveny) by příslušela nezbytná role koordinátora. Jedná se o časově, finančně a organizačně náročnou záležitost. Její výrazný efekt na utváření rázu a ekologické stability krajiny může být patrný až po desítkách let (například v důsledku času potřebného na růst dřevin), ale současně některé části systému lze užívat hned po jejich realizaci (cyklostezky a jiné účelové komunikace, příslušný mobiliář apod.). V případě promítnutí navrženého systému do ZÚR, by se tento záměr projevil v ÚP jako územní limit pro případné vymezování dalších zastavitelných ploch. Ve svém důsledku by se mohl zpomalit trend srůstání sídel ve vnitřní zóně zájmového území. Dále by se vytvořila určitá forma územní ochrany hodnotných částí příměstské krajiny (jako jsou například údolní nivy či kvalitní zemědělská půda), které jsou zahrnuty do Přírodně-rekreačních ploch či Zelených koridorů. Lze očekávat, že v příměstském území Prahy poptávka po vymezování dalších zastavitelných ploch nebude klesat a hodnota volných prostor (nezastavěného území) poroste. Základní součástí systému jsou Přírodně-rekreační plochy, které předurčují a podmiňují výsledný efekt celého systému. Plocha je vymezena obvykle na území 5 7 obcí. Výsledek bude záležet především na jejich přístupu k předkládanému záměru, který se dotýká části jejich správního území a na schopnosti dohodnout se s dalšími dotčenými obcemi. K dobrému obytnému standardu obce patří mimo jiné nabídka možností ke krátkodobé, každodenní rekreaci na veřejně přístupných plochách přírodního charakteru. Vytváření této nabídky však zatím pokulhává za intenzitou vymezování zastavitelných ploch. Tím mimo jiné narůstá tlak na využívání stávajících přírodních ploch a hrozí jejich přehlcení a devastace jejich přírodní podstaty. 19

7 Na úrovni dotčených obcí by bylo nutné: upřesnit navržené vymezení Přírodně-rekreačních ploch s ohledem na dlouhodobé záměry a přísliby obce směřované do těchto lokalit. Jedná se zejména o ta sídla, která jsou celá zahrnuta do Plochy. Tato studie doporučuje, aby se sídelní plochy navzájem nepřiblížily na vzdálenost kratší než 400 m. V odůvodněných případech (například pro využití již realizované infrastruktury) výjimečně na vzdálenost 300 m. U sídel, která mají v současné době kratší vzdálenost, v trendu srůstání již nepokračovat. Zachování mezer mezi sídly má význam jak krajinářský (vizuální zachování charakteru volné krajiny ), tak technický (zachování možnosti trasovat v území nadřazenou technickou infrastrukturu). Nalézt vzájemnou dohodu, ve které by se naformuloval: Cíl dlouhodobého směřování úprav Přírodně-rekreační plochy, vyjádřený ve scénáři plochy, postup realizace dílčích kroků k naplnění dlouhodobého cíle, pravidla údržby veřejných ploch. 20