RNDr. Milan JEŘÁBEK, Ph.D. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Transkript

1 ČASOPIS STUDIA OECOLOGICA Ročník I Číslo 2/2007 Redakční rada: Doc. Ing. P. Janoš, CSc. předseda Doc. Ing. M. Farský, CSc. Ing. M. Neruda, Ph.D. Mgr. P. Novák technický redaktor Recenzenti: Doc., Ing. Miloslav ŠOCH, CSc. Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita České Budějovice RNDr. Milan JEŘÁBEK, Ph.D. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Mgr. Pavel RAŠKA Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Vydává: FŽP UJEP v Ústí nad Labem Tisk: MINO Ústí nad Labem Toto číslo bylo dáno do tisku v září 2007 ISSN X 1

2 2

3 OBSAH ÚVODEM 5 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ ZÁJMOVÉ OBLASTI V SEVERNÍCH ČECHÁCH (Jaroslava VRÁBLIKOVÁ, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 7 SOCIO EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V PROJEKTU 1J 056/05 2 (Jaroslava VRÁBLIKOVÁ, Josef SEJÁK, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 16 ZEMĚDĚLSTVI V SEVERNÍCH ČECHÁCH (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, František LOUDÁT, Ludmila HOLADOVÁ, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 24 ANALÝZA PROBLÉMŮ ZEMĚDĚLSTVÍ V ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ OBLASTI (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, Josef SEJÁK, František LOUDÁT, Ludmila HOLADOVÁ, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 41 ROZVOJ PERSPEKTIVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ČINNOSTÍ A VENKOVA V PÁNEVNÍCH OKRESECH ÚSTECKÉHO KRAJE VE SROVNÁNÍ S ROZVOJOVÝMI DOKUMENTY KRAJE (Ivan DEJMAL) 45 ROZVOJ PERSPEKTIVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ČINNOSTÍ A VENKOVA V PÁNEVNÍCH OKRESECH ÚSTECKÉHO KRAJE VE SROVNÁNÍ S DOKUMENTY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (Ivan DEJMAL) 56 PERSPEKTIVY ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ V ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ OBLASTI (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, František LOUDÁT, Ludmila HOLADOVÁ, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 67 REVITALIZACE MALÝCH VODNÍCH TOKŮ V SEVERNÍCH ČECHÁCH (Martin NERUDA, Milan HOLÝ, Vladimír VOPAT, Dagmar BREJŠOVÁ 74 SCÉNÁŘ SOCIO EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ REVITALIZACE SEVEROČESKÉ HNĚDOUHELNÉ PÁNVE (Jaroslav ZAHÁLKA) 79 HALA PFÄNNERHALL V DŮLNÍ OBLASTI GEISELTAL A JEJÍ VYUŽITÍ (Renate PATZ, Martin NERUDA) 86 INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA PŘÍKLADU BÝVALÝCH TĚŽEBNÍCH OBLASTÍ (Annette HENN) 93 MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZAHRANIČNÍCH ZKUŠENOSTÍ Z MEZINÁRODNÍCH PROJEKTŮ S REVITALIZAČNÍ TEMATIKOU (Martin NERUDA, Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ) 100 ANTROPOGENNĚ ZATÍŽENÁ KRAJINA SEVERNÍCH ČECH (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, Josef SEJÁK, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 105 ZKUŠENOSTI Z VYUŽITÍ BÝVALÉ STROJNÍ HALY PFÄNNERHALL V OBLASTI GEISELTAL U LIPSKA (Renate PATZ) 111 3

4 MOŽNOSTI A CÍLE PODPORY PERSPEKTIVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ČINNOSTÍ A VENKOVA V PÁNEVNÍCH OKRESECH ÚSTECKÉHO KRAJE (Ivan DEJMAL) 119 PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE NEZAMĚSTNANOSTI V PÁNEVNÍCH OBLASTECH ÚSTECKÉHO KRAJE NA PŘÍKLADU OKRESU MOST (Ludmila HOLADOVÁ, Jaroslava VRABLIKOVÁ) 126 ANKETA ZPRACOVANÁ U ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKATELŮ Z ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ OBLASTI (Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ, Ludmila HOLADOVÁ, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK) 133 4

5 Úvodem Problematika průmyslové krajiny v Podkrušnohoří má celou řadu specifických problémů. Jedním z nich je i využití venkovského prostoru, zemědělské půdy v modelové oblasti okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Tato problematika byla řešena v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí 1J 056/05 2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova v období Výsledkem jednotlivých analýz i dílčích studií je předkládané číslo vědeckého časopisu, které je zaměřeno na hlavní problémy vyskytující se v antropogenně postižené oblasti Severních Čech v oblasti zemědělství, využívání krajiny, agroenvironmentálních opatření a struktur zemědělské produkce. Na řešení se podíleli jako spoluřešitelé Doc. Ing. Josef Seják, CSc., Ing. Ivan Dejmal a Ing. Martin Neruda, Ph.D a odborníci z praxe. Soubor publikovaných recenzovaných článků ve vědeckém časopisu Univerzity J.E. Purkyně je publikací, kterou dostává do rukou odborná veřejnost, ale i profesní i zájmové organizace, které se zabývají hospodařením v krajině se specifickými podmínkami vyvolanými těžbou a průmyslovými aktivitami. Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. řešitel projektu 5

6 6

7 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ ZÁJMOVÉ OBLASTI V SEVERNÍCH ČECHÁCH THE CHARACTERIZATION OF NATURAL CONDITIONS IN ANTHROPOGENICALLY CHANGED STUDIED AREA IN NORTH BOHEMIA Jaroslava VRÁBLIKOVÁ, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí n. L vrablikova@fzp.ujep.cz, neruda@fzp.ujep.cz Abstrakt Článek přináší informace o přírodních podmínkách okresů s vysokou environmentální zátěží Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L. Chomutovsko ústecká oblast byla součástí Černého trojúhelníku a podmínky pro hospodaření ve venkovském prostoru jsou atypické. V zájmové oblasti je řešen projekt Ministerstva práce a sociálních věcí č. 1J056/05 2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova. Součástí projektu byla analýza podmínek a zpracování návrhů pro využití venkovského prostoru. Součástí analýzy byla i geografická charakteristika studovaného prostoru. Abstract The article brings information about natural conditions of districts with environmental load Chomutov, Most, Teplice and Ústí n. L. The Chomutov Ústí region was part of Black triangle and the farming conditions here are non typical. The project of the Ministry of labour and social affairs No. 1 J 056/05 2 with the name Experiences from Using an Anthropogenically Afflicted Landscape for the Rural Development Strategy comes to the scoped area. One part of the project was the analysis of conditions and the proposals for countryside usage. Another part of the analysis was also the geographical characteristics of studied area. Klíčová slova: pánevní okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L, geografie oblasti, přírodní podmínky. Key words: Mining districts Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L., area s geography, natural conditions Úvod Výchozí analytickou částí projektu bylo zpracování geografických charakteristik zájmového území. Zatím účelem byly zhodnoceny přírodní podmínky geologie a geomorfologie území, klimatické podmínky, hydrologické a půdní podmínky. Cíle Výchozí prací při řešení projektu byla analýza přírodních podmínek. Projekt řešený kolektivem pracovníků FŽP UJEP č. 1 J 056/05 2 Zkušenosti z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova vychází ze specifických podmínek Chomutovsko ústecké oblasti. Hodnocení území bylo výchozím podkladem pro další práce. 7

8 Vlastní práce 1. Rozloha řešeného území Chomutovsko ústecká oblast zaujímá rozlohu 2276 km2, což je téměř 43 % rozlohy Ústeckého kraje (5 335 km2) a necelá 3 % území ČR ( km2). Plošně největší je okres Chomutov, který lze rozlohou 936 km2 zařadit mezi středně velké okresy ČR, představuje více jak 40 % řešeného území. Další tři okresy: Most (467 km2), Teplice (469 km2), Ústí nad Labem (404 km2), řadíme rozlohou v rámci ČR k okresům malým. Vedle rozlohy je také podstatné využití ploch (land use). Tedy např. rozdělení na půdu zemědělskou (dále pak ornou) a nezemědělskou (s podílem lesních pozemků). Pro území je charakteristické nižší zastoupení zemědělské půdy (37,6 %) přibližně o čtvrtinu oproti krajskému průměru (52 %). Podíl orné půdy v Chomutovsko ústecké oblasti činí 52,8 %, což také nedosahuje krajské hodnoty (66,9 %). Lesní pozemky v Ústeckém kraji tvoří 62,1 % nezemědělské půdy, ve studovaném prostoru pouze 56 %. (Statistická ročenka půdního fondu ČR,ČÚZK, Praha, 2006) 2. Přírodní podmínky 2.1 Geologické a geomorfologické podmínky Geologická stavba zájmového území je velmi rozmanitá (viz obr. 1). Na území se nacházejí bohatá ložiska nerostných surovin. Krušné hory jsou tvořeny většinou proterozoickými metamorfity (svory, ruly), místy prostupují mladší magmatity (žuly, čediče). Krystalinikum je vyplněno i rudnými žilami řady nerostů (fluorit, baryt, křemen). V minulých stoletích zde byla významná těžba rud (např. Měděnec, Hora sv. Kateřiny, Krupka, Cínovec). Mostecká pánev je vyplněna třetihorními a čtvrtohorními sedimenty, v nichž se nachází i vrstva hnědého uhlí. Území je charakteristické především těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. České středohoří tvoří třetihorní vulkanity (čedič, znělec, pyroklastika). Významná je i těžba kameniva, převážně pro stavební účely, méně v Krušných horách. Geomorfologicky je území nehomogenní, můžeme jej rozdělit na čtyři hlavní geomorfologické jednotky (viz Obr.2 Základní geomorfologické jednotky). Značné zastoupení tu mají Krušné hory, Mostecká pánev, České středohoří a okrajově do oblasti zasahují Doupovské hory. Krušné hory formují celé českosaské pohraničí zájmové oblasti, představují jednostranně ukloněné kerné pohoří s rozlehlými zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholové oblasti [ANDĚL, 2000]. Krušné hory tvoří převážně hlubinné vyvřeliny nebo prvohorní krystalické břidlice. Jsou přirozenou bariérou geografickou, ale v důsledku historických událostí spojených s 2. světovou válkou se staly také překážkou pro sociální a kulturní kontakty. Dnes je oblast typická velmi řídkým osídlením a omezenými hospodářskými aktivitami. Mostecká pánev je morfologicky výraznou sníženinou, která se vytvořila tektonickým poklesem. Reliéf pánve se utvářel vlivem akumulačních a zejména erozně denundačních procesů, probíhajících od počátku třetihor v měkkých jezerních sedimentech. Dno Mostecké pánve je pahorkatinou až plošinou o nadmořské výšce metrů. V částech spojených s těžbou hnědého uhlí nalezneme mnohé antropogenní útvary. Oblast je typická vysokou hustotou osídlení, koncentrací průmyslu, specializací hospodářství na těžbu uhlí, energetiku a chemickou výrobu. 8

9 České středohoří souvislá neovulkanická oblast v pokročilém stádiu destrukce, vyznačuje se denudačním reliéfem na neovulkanických intruzích, lávových proudech a pyroklastikách s lokálně vyvinutými postvulkanickými zarovnanými povrchy. České středohoří vyniká ostrými tvary a výrazně se zvedá nad relativně pokleslé okolí. Dnešní tvary jsou výsledkem selektivního odnosu, který obnažil hlavní části sopečných těles z jejich sedimentárního obalu. Většina kuželovitých útvarů tvoří obnažené části podpovrchových těles (lakolitů, sopouchů, popř. žil), a proto dnes již neodpovídá původním neovulkanickým formám. České středohoří je značně antropogenně pozměněno v důsledku těžby stavebního kamene. Doupovské hory zasahují do studovaného prostoru okrajově, nalezneme je pouze na jihozápadním okraji okresu Chomutov. Tvoří je převážně tercierní čediče, trachyty a jejich pyroklastika. Hory jsou typické příkrými svahy, stupňovitými svahy a radiálně se rozbíhajícími hlubokými údolími toků. Obr. 1 Zdroj dat: Geografie Ústeckého kraje, Anděl aj., Klimatické poměry Klimatickou situaci studované oblasti určuje její poloha v mírném vlhkém kontinentálním pásu, kde převládá západní proudění vzduchu. Celoročně se zde projevuje cyklonální činnost. Poloha na styku vlivu oceánu od západu a kontinentu od východu má za následek značnou variabilitu počasí. Vedle této skutečnosti má na podnebí vliv i členitý reliéf a antropogenní činnost. 9

10 Obr. 2 Zdroj dat: Geografie Ústeckého kraje, Anděl aj., Podle Quittovy klimatické klasifikace rozdělil ANDĚL aj. (2000) území do tří základních oblastí (chladná oblast CH, mírně teplá oblast MT a teplá oblast T). Přičemž MT i CH oblasti se dále dělí na několik podoblastí především v závislosti na měnící se nadmořské výšce (viz obr. 3 Klimatické oblasti). Nejvýše položené části hřebeny Krušných hor, Milešovka a dvě místa v jejím nedalekém okolí řadíme do chladné oblasti (CH). Ta je charakteristická velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem a dlouhým přechodným obdobím s chladným jarem a mírně chladným podzimem, dlouhou až velmi dlouhou zimou a dlouhým až velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční teploty se pohybují do 6 C, srážky 650 až 1000 mm. (viz Obr.3) Do mírně teplé oblasti MT lze zařadit svahy Krušných hor, Doupovských hor, i většinu Českého středohoří. Oblast je typická normálně dlouhým až mírně teplým a mírně suchým létem. Normálně dlouhá zima je mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodná období (mírně teplé jaro a podzim) jsou krátká. Průměrné roční teploty jsou 6 C až 8 C, srážky 550 mm až 700 mm. V některých oblastech díky srážkovému stínu méně než 450 mm. 10

11 Obr. 3 Zdroj dat: Geografie Ústeckého kraje, Anděl aj., Teplou oblast (T) nalezneme v údolí Labe, Mostecké pánvi a v nejnižších částech Českého středohoří. Charakterizuje ji teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou mírně teplou a suchou až mírně suchou zimou. Průměrné roční teploty se proto pohybují mezi 8 až 9 C a srážky 450 až 550 mm. 2.3 Hydrologické poměry Chomutovsko ústecká oblast náleží do povodí řeky Labe. Z hlediska regionalizace povrchových vod můžeme území rozdělit do tří oblastí: Krušné hory vrcholové části v okolí Klínovce, nad Chomutovem a Teplicemi jsou velmi vodné se specifickým odtokem l.s 1.km 2, s malou retenční schopností a vysokým koeficientem odtoku (0,46 0,6). Ostatní jižní svahy Krušných hor jsou dosti (6 10 l.s 1.km 2 ) až středně (10 15 l.s 1.km 2 ) vodnými oblastmi. Pánev je málo vodná (3 6 l.s 1.km 2 ) s malou až velmi malou retenční schopností, se silně až velmi silně rozkolísaným odtokem a nízkým (0,11 0,2) až středním (0,2 0,3) koeficientem odtoku. České středohoří je málo vodné (3 6 l.s 1.km 2 ), s velmi malou nebo místy dobrou retenční schopností (v závislosti na geologické stavbě), silně až středně rozkolísaným (na západě) nebo málo rozkolísaným (na východě) odtokem. Koeficient odtoku je dosti vysoký (0,31 0,45) až vysoký (0,45 0,6). 11

12 Hydrografická síť v pánvi je silně poznamenána antropogenní činností spojenou zejména s těžbou hnědého uhlí. Mnoho vodotečí bylo přeloženou do betonových koryt právě z důvodu zabezpečení otvírky povrchových dolů (např. řeka Bílina je mezi Chomutovem a Mostem vedena potrubím uměle vytvořeným koridorem, Podkrušnohorský přivaděč). Vodní toky i plochy jsou zobrazeny na Obr. 4. Obr. 4 Zdroj dat: Geografie Ústeckého kraje, Anděl aj Nejvýznamnějším tokem protékajícím v řešeném území je řeka Labe (dle velikosti povodí na 12. místě, dle délky toku na 13. místě v Evropě). Do oblasti vtéká nedaleko Církvic v nadmořské výšce 140 m n. m. Oblast opouští u Roztok ve výšce 128 m n. m. Délka toku ve studované oblasti je přibližně 23 kilometrů (v oblasti protéká pouze okresem Ústí nad Labem). Tok je značně rozkolísaný. Labe v území protéká typickým úzce sevřeným údolím hlubokým až 300 metrů skrze České středohoří. Dalším významným tokem Chomutovskoústecké oblasti je řeka Ohře (2. největší řeka Ústeckého kraje), která pramení v Bavorsku 752 m n. m. Na území kraje vstupuje u Pernštejna na Chomutovsku ve výšce 306 m n. m. Dále protéká okresem Louny a v Litoměřicích vtéká do Labe. Na řešeném území protéká přibližně 43 km (pouze okresem Chomutov). Řeka Bílina dostala svůj název podle čisté bílé vody, dnes je jednou z nejvíce znečištěných řek. Pramení ve výšce 758 m n. m. poblíž Jirkova (okres Chomutov) a po 84 km toku se vlévá do Labe v Ústí nad Labem. Celá protéká pouze 12

13 studovaným územím okresy Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Průměrný průtok u ústí je přibližně 5,5 m 3.s 1. Stojaté vody Na území řešeného území jsou stojaté vody reprezentovány rybníky, vodními nádržemi, dále se tu vyskytuje řada sníženin vzniklých po hlubinné těžbě (pinky, oprámy) nebo zatopené povrchové lomy (zejména po těžbě hnědého uhlí). Zastoupení rybníků je malé a v porovnání s ČR podprůměrné. Mezi nejvýznamnější stavby ovlivňující odtokové poměry patří vodní nádrže. Významné vodárenské nádrže jsou Přísečnice (362 ha) a Fláje (153 ha). U dalších vodních nádrží převažuje víceúčelovost. Pro potřeby průmyslu jsou nejvíce využívány vodní nádrže Nechranice (1 338 ha) a Kadaň (67 ha). V oblasti se napouští jezero Chabařovice, na místě bývalého hnědouhelného dolu. Napouštění má trvat do r a plocha jezera bude 248 ha, průměrná hloubka 15 m a maximální hloubka 23 m. Celkový objem vody v jezeře bude 35 mil. m 3 a cílová kóta hladiny 145,3 m n. m. (údaje poskytl Palivový kombinát Ústí s. p.). Zároveň se připravuje napouštění dalších bývalých hnědouhelných dolů (např. Ležáky Most s termínem zahájení prosinec 2007). Podzemní vody Výskyt podzemních vod je ovlivněn geologicky, klimaticky, morfologicky a také antropogenní činností. Podzemní voda v pánevních oblastech řešeného území je narušena důlní činností. Díky složité geologické stavbě se na území vyskytuje řada minerálních vod. Zejména pak v Teplicích, kde termální vody daly vznik světoznámému lázeňství Půdní poměry Půdy na území zájmové oblasti závisí na geologickém základu, reliéfu, klimatických podmínkách a významné antropogenní činnosti. Mapa půdních typů dokumentuje velkou heterogennost půdních poměrů (viz Obr. 5). 13

14 Obr. 5 Zdroj dat: Geografie Ústeckého kraje, Anděl aj V oblasti Krušných hor se vyskytují rezivé půdy, podzoly, kambizemě i organozemě. V pánvi se vedle kambizemí, které jsou zejména na okrajích, vyskytují pararendziny, místy se objeví i černozemě a vzácné smonice na třetihorních jílech. Podél toku Labe a Bíliny nalezneme nivní půdy. V Českém středohoří se vyskytují také hnědozemě a degradované černozemě. Významné je zastoupení antropogenních půd vyskytujících se zejména v důsledku těžby uhlí a následných rekultivací. 3. Závěr Území zájmové oblasti je v mnoha směrech heterogenní. Již v prvním ukazateli velikost okresů je okres Chomutov svoji rozlohou 936 km 2 řazen mezi středně velké okresy Česka, další 3 okresy řadíme rozlohou mezi okresy malé. Nejvyšší oblastí je Klínovec (1244 m. n. m.), nejnižším místem je oblast Roztok, kde ve výšce 128 m. n. m. opouští řeka Labe okres Ústí n. L. Rozdílné je i klima, hřebeny Krušných hor a Milešovka leží v chladné oblasti. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5 C a až mm ročního úhrnu srážek. Naproti tomu Mostecká pánev a údolí Labe jsou oblastí teplou s průměrnými ročními teplotami mezi 8 9 C a srážkami mezi mm. Klimaticky leží větší část území (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8 C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Poohří je v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7 C. Hydrografická síť a vodní režimy půd jsou silně ovlivněny antropogenní činností. Antropogenní činností je výrazně ovlivněn i půdní fond jako důsledek těžby uhlí a následných rekultivací. 14

15 Článek byl zpracován za podpory projektu VaV MPSV 1 J 056/05 2 Zkušeností z antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova. 4. Literatura ANDĚL, J A KOL.( 2000) Geografie Ústeckého kraje, 151s. ISBN , UJEP Ústí n. L. ANDĚL J.,A KOL.( 2002) Geografie Ústecka, 134 s. ISBN UJEP, Ústí n. L., ANDĚL, J,JEŘÁBEK, M (2001) Ústecký kraj In: Geografické rozhledy. Roč. 11, č. 1, s ČGS, (2001) ISSN Praha, FARSKÝ, I: Geografická charakteristika sledovaného prostoru Chomutov, Most., Teplice a Ústí n. L. JEŘÁBEK, M, BALEJ, M (2005) Kulturní krajina a geografický výzkum v Česku analýza realizovaných grantových projektů. In: Komplexní geografické hodnocení kulturní krajiny I. díl. Ústí n. L. Mino, s ISBN Ústí n. L. (2005) Interní zpráva pro projekt č.1j O56/05 DP 2, UJEP Ústí n. L. (2005) Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2004,64 s. Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí n. L. (2006) Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2005, 51s. Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí n. L. (2006) Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČÚZK Praha Recenzent: Doc., Ing. Miloslav ŠOCH, CSc. Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita České Budějovice 15

16 SOCIO EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V PROJEKTU 1J 056/05 2 THE SOCIAL ECONOMIC CHARACTERIZATION OF STUDIED AREA IN THE PROJECT 1J056/05 2 Jaroslava VRÁBLIKOVÁ, Josef SEJÁK, Martin NERUDA, Petr VRÁBLÍK Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí n. L , vrablikova@fzp.ujep.cz, neruda@fzp.ujep.cz Abstrakt Článek podává informace o administrativním členění sledovaného území, jeho obyvatelstvu a rozmístění, nezaměstnanosti. Také jsou sledovány výrobní a ekonomické podmínky. Sledované území je vymezeno okresy Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L. Zájmová oblast patří do tzv. Černého trojúhelníku, jak je toto území označováno z důvodu velkého poškození životního prostředí. Po roce 1990 dochází k útlumu těžby hnědého uhlí a také k útlumu nebo likvidaci některých hospodářských aktivit, což sebou přináší i opuštěné a chátrající průmyslové a zemědělské objekty. Tato problematika je řešena v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí č. 1J056/05 2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova ( ). Abstract The article gives information about administrative structuring of the scoped area, its population and settlements, unemployment. Also there are scoped the production and economic conditions. The scoped area includes Chomutov, Most, Teplice and Ústí nad Labem districts. The scoped area comes to Black Triangle, which means area with high environmental degradation. After 1990 the lignite mining had inhibition and some economic activities as well, with a lot of derelict industry and farming halls. This problematic is solved within the project of the Ministry of labour and social affairs No. 1 J 056/05 2 with the name Experiences from Using an Anthropogenically Afflicted Landscape for the Rural Development Strategy ( ). Klíčová slova: pánevní okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L, socioekonomické podmínky, nezaměstnanost Key words: mining regions Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L., social economic conditions, unemployment Úvod Výchozí části analýz projektu bylo zpracování základních údajů o zájmovém území, a to nejen z hlediska geografických a přírodních podmínek, ale i s ohledem na další aktivity ekonomické, demografické a sociální. Výchozí údaje Okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L. zájmové území projektu, zaujímají rozlohu km2, což je necelých 43 % rozlohy Ústeckého kraje (5 335 km2). Plošně největší je okres Chomutov, který lze rozlohou 936 km2 zařadit mezi středně velké okresy ČR, představuje více 16

17 jak 40 % řešeného území. Další tři okresy Most (467 km2), Teplice (469 km2), Ústí nad Labem (404 km2) řadíme rozlohou v rámci ČR k okresům malým. Vedle rozlohy, je také podstatné využití ploch (land use). Tedy např. rozdělení na půdu zemědělskou (dále pak ornou) a nezemědělskou (s podílem lesních pozemků), což je pro tuto část dostačující. Pro sledované území je charakteristické nižší zastoupení zemědělské půdy (37,6 %) tj., přibližně o čtvrtinu nižší než je krajský průměr (52 %). Přičemž nejméně zemědělské půdy nacházíme v okrese Most (29 %), naopak nejvíce v okrese Ústí nad Labem (45,4 %). Ani v jednom ze studovaných okresů se nepřibližuje zastoupení zemědělské půdy krajskému průměru (52 %). Podíl orné půdy v Chomutovsko ústecké oblasti činí 52,8 %, což také nedosahuje krajské hodnoty (66,9 %), ani celostátní úrovně (71,6 %). Největší podíl orné půdy ze zemědělské půdy připadá okresu Most (69,7 %), což dokonce přesahuje krajský průměr. Naopak nejméně orné půdy nalezneme v okresu Ústí nad Labem (28,7 %). Lze pozorovat do jisté míry paradoxní situaci pro oba extrémní případy, tj. okres Most s nejvyšším zastoupením orné půdy na nejmenší zemědělské půdě, zatímco okres Ústí n. L. vykazuje nejméně orné půdy při nejvyšším zastoupení zemědělské půdy. (Jeřábek, 2005) Lesní pozemky se rozkládají v Ústeckém kraji na 62,1 % nezemědělské půdy, v zájmovém prostoru jen na 56 %. Administrativa Na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L. leží 127 obcí, což je přibližně třetina všech obcí Ústeckého kraje (354 obcí). Z uvedeného počtu má 20 obcí statut města. Obce se dále skládají ze 464 částí obcí a vlastních sídel je pochopitelně ještě více. Integrace obcí zde pokročila více než v jiných částech kraje, případně Česka. Hodnotíme li hypoteticky chápanou průměrnou obec, pak vychází o rozloze zhruba 18 km 2 s více než 3,8 tisíci obyvatel. V porovnání s krajskými hodnotami vychází zdejší obce jako plošně větší a populačně silnější. Obyvatelstvo Vývoj obyvatelstva v zájmové oblasti je atypický. Po r došlo k vysídlení německého obyvatelstva a výrazně, zejména v Krušných horách, klesl počet obyvatel. V r dosáhl počet obyvatel 2/3 stavu z r V důsledku rozvoje těžby hnědého uhlí a průmyslu, a s tím související výstavby bytů, se počet obyvatel v pánevních okresech severních Čech začal zvyšovat. Ke zvýšené migraci obyvatelstva i poklesu začalo docházet opět v 80. letech 20. století v důsledku nepříznivého stavu životního prostředí. V současném období míra urbanizace, tedy podíl obyvatel žijících ve městech činí 85,7 % převyšuje tak značně hodnoty ČR (70,1 %) i celého Ústeckého kraje (79,1 %). Počet obyvatel na km 2 je značný. Průměrnou hustotu zalidnění řešeného území (237 ob./km 2 ) převyšují tři okresy (maximum Ústi n.l. 293 obyvatel na km 2 ). Jediný Chomutov s hodnotou (134 obyvatel na km 2 ) se vymyká, jen mírně převyšuje průměr ČR (130 ob./km 2 ) a nedosahuje ani krajského průměru (154 ob./km 2 ). Průměrná hodnota studovaného území není příliš reprezentativní, většina obyvatelstva žije ve městech a značné oblasti (horské, zemědělské) mají hustotu zalidnění velmi malou, i jen 20 obyvatel na km 2. Stejně tak je třeba zmínit, že významnou část území zaujímají plochy devastované, určené pro těžbu a související činnosti. Počet obyvatel ve studovaném území k je , téměř 60 % obyvatel Ústeckého 17

18 kraje ( ). Populačně slabší se jeví okresy Ústí n. L. a Most, oproti silnějším okresům Teplice a Chomutov. Obr. 1 Hustota zalidnění Obr. 2 Uchazeči o pracovní místa (Obr 1,2 Zdroj dat: Statistická ročenka Ústeckého kraje, 2006) Věková struktura je vesměs stejná jako u populace celého kraje. Nepatrné odchylky zaznamenáváme u produktivní složky v pozitivním směru, tj. vyšší podíl o 0,4 % bodu. Průměrný věk modelové oblasti je nepatrně nižší než průměrný věk v kraji (39 let) a průměrný věk v ČR (40 let). Naděje dožití (střední délka života), dosahuje v Ústeckém kraji nejnižších hodnot ze všech krajů v ČR, ale i zde dochází ke zlepšení. U mužů činí 70,76 let u žen 77,27 let 18

19 (průměr z let ). Průměrné hodnoty řešeného území se téměř neliší od hodnot kraje. Nejméně se dožívají muži v Mostě (68,7 let), ženy v Teplicích (75,3 let), nejdéle se dožívají v Ústí nad Labem muži (69,8 let), ženy (76,7 let).(statistická ročenka Ústeckého kraje 2006) Živě narozených dětí v řešené oblasti je 10,8, což převyšuje průměr kraje (10,6 ). Počet zemřelých je o něco nižší než 10,8. Výsledkem tak je stagnace, až mírný přírůstek obyvatel. Počet zemřelých převyšuje počet narozených v okresech Teplice a Most, naopak v okresech Ústí n. L. a Chomutov je více narozených. Migrační pohyb vyjadřují hodnoty vystěhovalých, které jsou v řešeném území nižší (13,4 ), než přistěhovalých (15,8 ) obyvatel. Výsledkem je tedy kladný celkový přírůstek obyvatel o 2,4. Obdobná situace je i v Ústeckém kraji, kde je přirozený přírůstek záporný ( 0,3 ), ale díky přistěhovalým obyvatelům celkový přírůstek dosahuje kladné hodnoty 1,3. Počet sňatků se blíží 5,2, počet rozvodů převyšuje 3,8. Potratovost je téměř 6, převyšuje tak hodnotu kraje (5,4 ), přičemž průměr ČR je daleko menší 3,9. Nadprůměrné množství rozvodů a potratů odrážejí složení zdejší populace, která v řadě aspektů patří na poslední místa v Česku (kvantifikovatelná vzdělanost, kvalifikace apod., ale i neměřitelné pohledy sociální poměry). (Jeřábek, 2005) Kojenecká úmrtnost v kraji (7,4 ) je opět výrazně vyšší než v celé ČR (3,4 ). V řešeném území je dokonce 9,15. Zaměstnanost a nezaměstnanost Na řešeném území (okres Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L.) je evidováno celkem zaměstnanců. Průměrná hrubá měsíční mzda činí Kč a převyšuje tak hodnotu celého Ústeckého kraje ( Kč). Mezi sledovanými okresy jsou výrazné diference. Nejvyšší mzdu berou lidé na Mostecku ( Kč), nejméně na Chomutovsku ( Kč). Nezaměstnanost, nový prvek v naší ekonomice po roce 1989, je standardně více sledována než samotná zaměstnanost. Ústecký kraj jako celek dlouhodobě vykazuje nejvyšší nezaměstnanost v důsledku poklesu těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlumu výrob i zemědělství. Tato situace se v posledních letech zlepšuje, ale jen velmi pozvolna. Uchazečů o zaměstnání lidí bez práce evidovaných na úřadech práce k je v Ústeckém kraji , z toho v řešeném území osob. Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území činí 16,7 %, což je ještě více než v celém Ústeckém kraji (15,41 %), rozdíl ale není zásadní. Nejhorší situace je na Mostecku 21,25 % (bez práce je tak kolem 14,5 tisíce osob, tj. přibližně každý pátý z disponibilní pracovní síly). Na Chomutovsku 15,47 % a Teplicku 16,79 %. Okres Ústí nad Labem s nezaměstnaností 13,42 % vychází nejlépe, bez práce je tedy zhruba každý osmý z disponibilní pracovní síly. Rozbor vzdělanostní struktury nezaměstnaných prozrazuje, že většina uchazečů (téměř 47 %) má pouze základní vzdělání. Jako obecný problém je zřejmé, že najít nové uplatnění pro lidi bez kvalifikace je obtížné, a tak se přidávají do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných (např. více než půl roku). Více jak 37 % nezaměstnaných připadá na osoby se středním odborným vzděláním a osoby vyučené. Zhruba 14,6 % nezaměstnaných osob má střední vzdělání s maturitou a méně jak 1,4 % připadá na vysokoškolsky vzdělané uchazeče. Absolventi VŠ jsou vskutku okrajovou skupinou mezi nezaměstnanými, za negativum musíme ovšem považovat nevyužití jejich nabyté kvalifikace. 19

20 Při analýze nezaměstnaných podle věkových skupin zjistíme podobné zastoupení sledovaných skupin (do 24 let, 25 34, 35 44, 45 54), všechny tyto se podílejí více jak 20%. Obyvatelé od 55 do 59 let méně jak 10%. A lidé nad šedesát let tvoří kolem 1% nezaměstnaných. Vedle čerstvých absolventů, ale mají největší problém s novým umístěním na trhu práce i občané po 55 letech věku. Volných pracovních míst ve studované oblasti je zásadní nedostatek (1 437), na jedno volné pracovní místo tak připadá v průměru zhruba 31 uchazečů. Nejhorší postavení s hodnotou téměř 52 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo zaujímá okres Most, dále Teplice (34), Chomutov (25), a Ústí nad Labem (21). Zemědělství Zemědělství na území pánevních okresů ve druhé polovině dvacátého století postupně ztrácelo na svém významu, ubývalo zemědělské půdy (např.díky záborům pro těžební a průmyslovou činnost atd.). Proto je zemědělství v porovnání s ostatními obory považováno za méně významné. V řešeném území k působilo 650 zemědělských podniků, což je kolem 29 % z celého Ústeckého kraje. Podle výměry zemědělské půdy jich nejvíce (243 tedy přibližně 37 %) hospodaří na ploše menší než 5 ha. V pořadí druhou rozlohou je ha, na této ploše hospodaří 172 podniků (26,5 %). Dále pak 93 podniků (14 %) na rozloze 5 10 ha, 66 podniků obhospodařuje pozemky o velikosti ha, 45 podniků pozemky velké ha, a 31 podniků obdělává pozemky o rozloze 500 a více ha. Pro zemědělství v posledním období bohužel nejsou k dispozici další odpovídající a oficiální data v potřebném územním členění, statistické údaje jsou sledovány pouze na krajské úrovni. Osevní plochy, sklizeň a hektarové výnosy vybraných plodin, stejně tak stav hospodářských zvířat a intenzita chovu lze sledovat pouze do roku Osevní plochy se postupně snižovaly, poslední dostupný údaj má hodnotu zhruba 38 tisíc ha, na 57 % se pěstují obiloviny, dalšími vykazovanými plodinami jsou brambory a řepka olejka. Celková sklizeň obilovin přesáhla (při hektarovém výnosu 3,66 tun) 85 tisíc tun. Mezi hospodářskými zvířaty dominuje chov drůbeže (téměř 650 tisíc kusů), následuje chov prasat, skotu, ovcí a beranů. Ukazatele intenzity prozrazují, že v pánevních okresech Ústeckého kraje se chová 9,4 ks skotu a 73,5 ks prasat na 100 ha. (Jeřábek 2005). Průmysl, stavebnictví a bytová výstavba Ústecký kraj jako celek a zejména pak právě řešené území (okres Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L) patří k regionům s největší koncentrací průmyslu v ČR. Nosnými průmyslovými odvětvími jsou průmysl paliv a energetiky, hutnictví, chemický průmysl, sklářský průmysl a strojírenství. Těží se zde kolem 70 % celkové těžby hnědého uhlí v republice a cca 50 % se zde spaluje i zpracovává. Na území pánevních okresů Český statistický úřad (ČSÚ) eviduje 312 průmyslových podniků s 20 a více zaměstnanci zhruba 56 % všech průmyslových podniků Ústeckého kraje. Za prodej vlastních výrobků a služby průmyslové povahy dohromady utržily téměř 178 miliard korun v běžných cenách. Z toho bezmála 60 % se podílí okres Most, přičemž podniků je zde relativně málo (65), což zvyšuje jejich tržby v přepočtu na jeden podnik více jak 1,6 mld. korun. Ve zbylých třech řešených okresech se průměrné tržby na jeden podnik pohybují v rozmezí milionů Kč. Stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci je evidováno 141, tj. 65 % stavebních podniků v Ústeckém kraji. Celkem byly vykonány stavební práce téměř za 10,7 mld. korun. Tempo 20

21 bytové výstavby v pánevních okresech nelze jednoznačně hodnotit. Z číselných údajů totiž vyplývá, že počet zahájených bytů se v posledních letech spíše snižuje, roste však rozestavěnost a dokončení bytů poměrně značně kolísá. Nejen trendy jsou nejasné, ale navíc situace v konkrétních okresech je v jednotlivých letech výrazně proměnlivá. (Jeřábek, 2005). V průmyslové výrobě převládají velké podniky, které spolu s důlními organizacemi (Severočeskými doly, a. s. a Mosteckou uhelnou, a. s.) jsou v regionální ekonomice dominantní. V mnoha z těchto velkých podniků probíhá restrukturalizace a racionalizace výroby s cílem zvýšení jejich efektivnosti a konkurenceschopnosti. Doprava Dopravní situace na silnicích je charakterizována přetížením stávajících silničních tahů. Zatížení veškerou dopravou je na silničním spojení Chomutov ( voz/24 hod), Most ( voz/24 hod), Teplice ( voz/24 hod), Ústí nad Labem ( voz/24 hod) v dopravních špičkách. Lze konstatovat, že stejně jako v předchozích letech dochází k nárůstu dopravy a z toho vyplývající zátěže komunikačních tepen v regionu. Komunikační síť je mimořádně stálá, případné změny (úpravy rozsahu) jsou jednak ojedinělé, jednak v porovnání s celkovou délkou zanedbatelné. Silniční síť řešeného území v úhrnu činní km, tj. přibližně 40 % krajské hodnoty. Podle klasifikace převažují silnice III. třídy (1 080 km), silnice II. třídy mají délku 338 km, I. třídy 253 km téměř 52 % krajské hodnoty. Dálniční síť k měla v Ústeckém kraji délku 29 km, z toho 5 km v řešeném území (okres Ústí nad Labem). Technický stav hlavní silniční sítě se lepší jen pozvolna a stav silnic II. a III. třídy v technickém stavu za silnicemi I. třídy stále více zaostává. Cestovní ruch Cestovní ruch nabízí dle ČSÚ 201 ubytovacích zařízení, z toho 92 se jich nachází v chomutovském okrese. Dalším ukazatelem je počet lůžek, těch ČSÚ uvádí 9 676, z toho v okrese Chomutov 3 643, Most 1 128, Teplice 3 169, Ústí nad Labem (Pramen: Statistické ročenky) Školství V zájmovém území působí 152 mateřských škol, které navštěvuje dětí. Nejméně zařízení (17) a také nejméně dětí, které je navštěvují (2 745) je v Mostě. Ve vývojovém pohledu dochází k nepřetržitému úbytku mateřských škol (v roce 2000 jich bylo 213!), počet dětí se však v podstatě stabilizoval. ČSÚ dále eviduje 118 základních škol, které navštěvuje žáků. Počet zařízení se v posledním období mírně snížil, když tento vývoj korespondoval resp. reagoval na nižší počet zástupců příslušné věkové skupiny ( úbytek 12 %). Gymnázii (13), středními odbornými školami (39), středními odbornými učilišti (30) a vyššími odbornými školami (6) je zastoupeno střední školství, kde je celkem 88 škol. Počet těchto škol je v zásadě stálý. Zdravotnictví, pracovní neschopnost a sociální zabezpečení V pánevní oblasti Ústeckého kraje ČSÚ eviduje lékařů, kteří jsou ovšem po okresech nerovnoměrně rozmístěni. Lépe tak situaci vyjádříme prostřednictvím relativních charakteristik (počet lékařů na obyvatel a počet obyvatel na 1 lékaře). Počet lékařů na 1000 obyvatel v průměru za sledované území vychází cca 3,6 a počet obyvatel na jednoho lékaře 296,3. Ale v okrese Ústí nad Labem to je 5 lékařů na tisíc obyvatel a 199 obyvatel na 1 lékaře. Naopak 21

22 v okrese Chomutov pouze 2,9 lékařů na 1000 obyvatel a na 1 lékaře tak připadá 340 obyvatel. V řešeném území působí 11 nemocnic (20 v Ústeckém kraji), 6 odborných léčebných ústavů, z toho 3 pro léčení dlouhodobě nemocných. Počet ordinací praktického lékaře pro dospělé je 180, pro děti a dorost 89 a stomatologických ordinací 216. Tento počet vzhledem k sídelní struktuře a počtu obyvatel můžeme považovat za poměrně konstantní a odpovídající. Průměrný počet nemocensky pojištěných osob ve studované oblasti eviduje ČSÚ Průměrná pracovní neschopnost činí 5,2 dnů ročně, je tak nepatrně nižší než průměr Ústeckého kraje (5,5), nejnižší průměrná pracovní neschopnost je v okrese Most (4,7). Sociální péče vykazuje obdobný charakter jako zdravotnictví. Na území pánevních okresů je 56 zařízení sociální péče, nejvíce v okrese Most (22), nejméně v Teplicích (jen 4). Celkem disponují místy. Téměř třetina zařízení slouží jako domov důchodců (19), na lůžkovém fondu ale představují více než polovinu (2 531). Nejvyšší starobní důchody studovaného území jsou na Mostecku (8 039 Kč), nejnižší v okrese Teplice (7 759 Kč). Průměrný měsíční starobní důchod v řešeném území je Kč, převyšuje tak průměr kraje (7 724 Kč) i celé ČR (7 744 Kč). Kriminalita Kriminalita v pánevní oblasti převyšuje průměr Ústeckého kraje jako celku. Na území studovaného prostoru bylo zjištěno trestných činů. V přepočtu na 1000 obyvatel činí hodnota za kraj 39,8 trestných činů. V řešeném území téměř 44,8 trestných činů na 1000 obyvatel. Nejvíce pak v okrese Teplice (48,8) a Ústí nad Labem (48) o něco méně v Mostě (45,5). Pouze v Chomutově (37,1) nedosahuje hodnota krajského průměru. (Jeřábek 2005) Závěr Oblast pánevních okresů severních Čech zažívala od r rozvoj těžby uhlí, výstavbu dalších průmyslových komplexů, zejména v chemickém a energetickém průmyslu. Stala se tak palivoenergetickou základnou státu se všemi negativními důsledky pro krajinu i obyvatelstvo. Po r se v rámci ekonomické a společenské transformace situace i zde mění. Dochází k útlumu výroby, těžby a dochází k restrukturalizaci. Ta se projevuje ve všech oblastech, i v socioekonomické oblasti. Obdobně jako v jiných vyspělých státech dochází i v severních Čechách k postupné revitalizaci. Článek byl pořízen za podpory projektu VAV MPSV 1 J 056/05 2 Zkušeností z antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova. Seznam literatury ANDĚL J., A KOL. (2000) Geografie Ústeckého kraje, 151 s. ISBN Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n. L., ANDĚL J., A KOL. (2002) Geografie Ústecka. 134 s. ISBN Univerzita J.E.Purkyně, Ústí n.l. ANDĚL J A KOL. (2004) Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje UJEP229s, ISBN Ústí n.l. ANDĚL, J., JEŘÁBEK, M., ORŠULÁK, T. (2004) Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje. Acta Universitatis Purkynianae 88, Studia Geographica IV. Ústí n. L. : Univerzita J. E. Purkyně, 229 s. ISBN

23 FARSKÝ I (2005) Geografická charakteristika studovaného prostoru okresů Chomutov, Most, Teplice Ústí nad Labem, Podkladový materiál pro vědecko výzkumný projekt č. 1J 056/05 DP2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova 38 s. Univerzita J.E.Purkyně, Ústí n. L. HOLADOVÁ L. (2006) Nezaměstnanost v pánevních oblastech Ústeckého kraje. Podkladový materiál pro vědecko výzkumný projekt č. 1J 056/05 DP2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova E.Purkyně, 6 s. Krajská agrární komora Ústeckého kraje, Most JEŘÁBEK, M Sociogeografická charakteristika pánevní oblasti Ústeckého kraje JEŘÁBEK, M. (ED.) (2006) Regionální výzkum v severozápadních Čechách Acta Universitatis Purkynianae 124, Studia Geographica VII. Ústí n. L. : Univerzita J. E. Purkyně, 213 s. ISBN JEŘÁBEK, M (2005) Poznatky ze sociologického šetření: I. Vazba a spokojenost obyvatel v místě svého bydliště, Podkladový materiál pro vědecko výzkumný projekt č. 1J 056/05 DP2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova 34 s. Univerzita J.E.Purkyně, Ústí n. L. VRÁBLÍKOVÁ J.,SEJÁK J., NERUDA M, DEJMAL I (2005) Zpráva o výsledcích řešení VaV interní materiál FŽP UJEP výzkumný projekt č. 1J 056/05 DP2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova 38 s. Univerzita J.E.Purkyně, Ústí n. L. VRÁBLÍKOVÁ J.,SEJÁK J., NERUDA M, DEJMAL I (2006) Zpráva o výsledcích řešení VaV interní materiál FŽP UJEP, výzkumný projekt č. 1J 056/05 DP2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova 15 s. Univerzita J.E.Purkyně, Ústí n. L. Oponent: RNDr. Milan JEŘÁBEK,Ph.D. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 23

24 ZEMĚDĚLSTVI V SEVERNÍCH ČECHÁCH AGRICULTURE IN THE NORTH BOHEMIA AREA Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ 1, František LOUDÁT 2, Ludmila HOLADOVÁ 2, Martin NERUDA 1, Petr VRÁBLÍK 1 1 Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí nad Labem 2 Krajská agrární komora Ústeckého kraje se sídlem v Mostě vrablikova@fzp.ujep.cz Abstrakt Článek hodnotí podmínky pro zemědělskou výrobu v antropogenně postiženém území severních Čech. Charakterizuje zájmové území a zabývá se výsledky zemědělské produkce v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí n. L. Abstract The article evaluates conditions of farming production in the anthropogennically changed area of North Bohemia. There is given a characterization of studied area and farming production results in districts Chomutov, Most, Teplice and Ústí nad Labem. Klíčová slova: zemědělství, rostlinná produkce, živočišná produkce, agroenvironmentální dimenze Key words: agriculture, plant production, animal farming, agriculture environmental dimension Úvod V rámci řešení projektu Ministerstva práce a sociálních věcí č. 1J056/05 2 Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova byla zpracována Studie o využití antropogenně postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zemědělství a venkova. Zabývá se problematikou zemědělství jako důležitého činitele při tvorbě krajiny, perspektivami rozvoje zemědělství v antropogenně postižené oblasti a úlohou multifunkčního zemědělství pro rozvoj venkova. Sleduje nejen soulad agrární politiky ČR s evropským modelem zemědělství, ale i strategické záměry národního rozvoje. Pozornost soustřeďuje na rozvoj multifunkčního a mimoprodukčního zemědělství zaměřeného více na extenzivní zemědělskou výrobu, na zajišťování služeb údržby kulturní krajiny diversifikaci zemědělských podniků do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské účely a do nezemědělských činností. Nedílnou součástí rozvoje tohoto území je i zvyšování retenční funkce krajiny, budování protierozních opatření a samozřejmě rekultivační činnosti jako pozůstatku důlní činnosti. Zvýšení obytnosti krajiny podporuje vysoká hodnota krajinářské funkce území (ochrana mokřadů, ochrana půdy a biofondu, podpora myslivosti, rozvoj rybníkářství a chovu ryb) podporu hospodaření rodinných farem s ekologickým zemědělstvím a v neposlední řadě budování center venkovské turistiky. Snížení vysoké nezaměstnanosti, která se v těchto oblastech (Most, Teplice, Chomutov) pohybuje kolem 20 %, je možno realizovat i formou nezemědělské činnosti, obnovou řemesel, rozvinutím dřevozpracujícího průmyslu, ale i výrobou kompostů pro zvýšení úrodnosti půdy, což vytváří podmínky pro rozvoj venkovského prostoru. Problematika, kterou studie řeší, má sloužit především k tomu, aby se nalezly další zdroje a 24

25 prostředky a také ukázaly směry, jak stabilizovat venkov, aby nedocházelo k jeho dalšímu vylidňování a rovněž aby se upevnila pozice zemědělců v dané oblasti. Cíle Projekt řešený kolektivem pracovníků FŽP UJEP č. 1 J 056/05 2 Zkušenosti z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova vychází ze specifických podmínek Chomutovsko ústecké oblasti. Projekt je zaměřen na problematiku venkova a zemědělství. Proto byla také zpracována Studie o využití antropogenně postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zemědělství a venkova. Příspěvek má za cíl poskytnout informace o zpracované studii. Antropogenně postižená oblast není homogenní. Aktuální využití zemědělské půdy ne zcela přesně odpovídá údajům, které vykazuje a prezentuje statistický úřad. Skutečnost je taková, že pouze určitá část půdního fondu je k zemědělské produkci skutečně využívána. Z celkové plochy zemědělské půdy je využíváno jen 53,5 % pro zemědělskou výrobu ze statisticky evidované zemědělské půdy. U orné půdy je toto využití podobné a představuje 58,6 % z plochy statisticky evidované. Charakteristika hodnocené antropogenně postižené oblasti Antropogenně postižená oblast zasahuje do regionu NUTS II Severozápad a je situována při hranicích České republiky se Spolkovou republikou Německo. Významnou měrou je postižená oblast součástí Ústeckého kraje. Celková výměra území Ústeckého kraje km 2 je 6,7 % rozlohy ČR. Lesní pozemky (1582 km 2 ) jsou na 29,7 % území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11 % nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52 % rozlohy kraje, v tom je 35,5 % orné půdy, jejíž podíl ve srovnání s ČR je cca o 10 % nižší. Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin, v okolí řek Ohře a Labe je rovinatý. (viz Obr.1) Obr. 1 Mapa hodnocené antropogenně postižené oblasti Struktura osídlení je značně odlišná od průměru ČR. V regionu je 487 obcí, z toho ani jedno město nedosahuje počtu 100 tis. obyvatel. Hustota osídlení je 131 obyvatel na km 2. Rozložení však není homogenní. Některé okresy mají hustotu osídlení vysoce nadprůměrnou (Ústí nad Labem, Teplice a Most), jiná území jsou osídlena podstatně řidčeji, zvláště v horské oblasti. 25

26 Ekonomický potenciál Z ekonomického hlediska lze oblast rozdělit na dvě části. Průmyslovou, severovýchodní část a převážně zemědělskou, jihozápadní část. Toto rozdělení není striktní, protože průmyslové podniky jsou rozděleny po celých severozápadních Čechách a určité činnosti probíhají ve všech oblastech. Na konkurenceschopnost obou částí měla dopad probíhající průmyslová a zemědělská restrukturalizace zahájená v rámci transformace ekonomiky ČR během posledních 15 let. Pro oblast jsou charakteristické silně industrializované uhelné pánve (Mosteckou a Sokolovskou), kde zaměstnanost v průmyslu dosahuje asi 45 %, a naopak průmyslově slabšími oblastmi kolem těchto aglomerací, kde pracuje v průmyslu asi 38 % ekonomicky aktivní populace. Významným rysem vývoje průmyslu v posledních deseti letech bylo značné snižování průměrné velikosti podniků. Ačkoliv restrukturalizace velkých podniků není zdaleka dokončena, privatizace a související změny způsobily přesuny v regionální ekonomice jako celku. Výsledkem je snížení zaměstnanosti a tento trend pokračuje. K silné redukci výroby došlo rovněž v zemědělství, které má historicky důležitou pozici v jižní části regionu a kolem průmyslové aglomerace. Po privatizaci zemědělských podniků došlo také k silné redukci zemědělské výroby v celé této oblasti. Specifickým problémem regionu zůstávají ekologické zátěže, způsobené zejména těžební činností a emisemi z velkoprůmyslu. Ty značně ovlivňují rychlost hospodářského růstu, neboť váží obrovské finanční prostředky k jejich postupné eliminaci. Ekonomický potenciál charakterizují v námi sledované, antropogenně postižené oblasti zejména tyto faktory: Silně zastoupená energetika, chemie, strojírenství Na jihozápadě převažující menší podniky, významné lázeňství a zemědělská výroba Relativně vysoká závislost malých podniků na velkých firmách Nedokončená privatizace a restrukturalizace velkých podniků Malý přírůstek nových podniků Výrazný pokles zaměstnanosti Nízká investiční síla podniků Pokračující útlum zemědělské produkce Velké omezení hospodářské činnosti v horských oblastech Lidský potenciál V polovině 20. století došlo po vystěhování původního německého obyvatelstva a restrukturalizaci původního hospodaření k negativnímu populačnímu vývoji a k nepříznivé demografické struktuře obyvatelstva. Novým fenoménem se stal po roce 1990, následkem politické, hospodářské a sociální transformace, trh práce a zaměstnanost. Průvodním jevem probíhajících změn se stalo zvyšování nezaměstnanosti, nedostatek kvalifikovaných sil pro rychlé změny, kriminalita, vyšší koncentrace problémových skupin obyvatelstva atd. K rychlému nárůstu nezaměstnanosti došlo po roce 1994 a trend trvá. Na ekonomice území, na vývoji lidské populace se výrazně negativně odrazila od roku 1945 tři období: odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce; hospodaření a devastace kulturního dědictví za socialismu; současná transformace průmyslu a zemědělství po roce V severozápadních Čechách (SZČ) se nachází několik okresů (Most, Chomutov, Teplice), které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v ČR, která je zastoupena zejména: strukturální nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech; nedostatečnou tvorbou nových pracovních míst (a pokračujícím zánikem míst existujících). 26

27 Nejzávažnějším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost (nezaměstnanost delší než 1 rok), která je opět výraznější v severovýchodní části regionu. Skupina dlouhodobě nezaměstnaných představuje v SZČ téměř třetinu nezaměstnaných, v Mostě a Chomutově dokonce kolem 40 %. Mobilita trhu práce, a to jak prostorová, tak profesní, je velice nízká. Je pravděpodobné, že další hospodářský úpadek a neřešení trhu s byty povede k rychlému a selektivnímu úbytku pracovní síly ve prospěch velkých center ČR (zejména Prahy). Tento proces probíhá již dnes. Decentralizace a diversifikace vzdělávacího systému postupně vede k výraznějším rozdílům, střední školy a učiliště nejsou zaměřeny na poptávku na trhu práce. V regionu je nejnižší počet obyvatel s vysokoškolským a středoškolským vzděláním v porovnání s ostatními. V Podkrušnohoří působí dvě univerzity, Západočeská univerzita v Chebu a Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a 3 pobočky univerzit (v Mostě Vysoká škola báňská, Česká zemědělská univerzita v Praze a pobočka Vysoké školy Finanční a správní). Technická vybavenost a obsluha území Největší růst zaznamenaly služby pro obyvatelstvo a obchod, finanční služby a sektor turistiky. Z územního pohledu je sektor služeb dominantní v Ústí nad Labem, což je dáno jeho významem ve východní části regionu Ústí nad Labem a Teplicích, kde se opírá o poptávku blízkého Německa. Technická infrastruktura je oblastí, kde se projevují značné dluhy z minulosti. V průmyslových centrech je sice vybudována rozsáhlá energetická a vodohospodářská síť, její stav ale, až na výjimky, neodpovídá potřebám rozvoje. Vznikla řada systémů pro ukládání odpadů, které ale působí lokálně, není rozvinut systém třídění a dalšího využívání odpadů. Doprava a komunikace jsou významným sektorem, protože SZČ jsou v prostoru silné mezinárodní a nákladní dopravy (hlavní evropský koridor Berlín Drážďany Praha Vídeň se soustředěnou silniční, železniční a říční). Významná (ale nedokončená) je více než 200 km dlouhá podkrušnohorská spojnice. Stále se připravuje kvalitní napojení na Prahu a okolní regiony (Liberecko, střední Čechy a Plzeňsko). Technický stav dopravní sítě neodpovídá současným potřebám a rozvojovým požadavkům. Dopravní obslužnost okrajových částí regionu je nedostatečná. Charakteristika zemědělství výnosnost půd a struktura méně příznivých oblastí Ústecký kraj je z hlediska půdně klimatických poměrů značně různorodý. Průměrné bodové hodnocení půdně klimatických poměrů je vyjádřeno 45 body, což zhruba odpovídá průměru republiky. Nejlepší podmínky jsou v okrese Litoměřice (53 bodů) a na druhé straně do kraje náleží i okresy s málo příznivými oblastmi jako je Ústí nad Labem a příhraniční okres Děčín s průměrnou hodnotou 28, resp. 29 bodů. V méně vhodných oblastech je zařazeno 68 % zemědělské půdy (dále jen z. p.) kraje. Do této skupiny spadá celý okres Děčín a prakticky celý okres Ústí nad Labem. Horské oblasti tvoří 8 % z. p. kraje (ke 20 % z. p. v okresech Chomutov a Teplice). Téměř polovina z. p. v okrese Litoměřice je zařazena v LFA. V tomto případě jde zejména o katastry zařazené do specifických oblastí z důvodu sucha a ochrany přírody v chráněných územích. Více než třetina z. p. okresu Louny a Chomutov je zařazena do LFA z důvodu sucha, do oblastí LFA je z důvodu ochrany přírody v chráněných územích zařazena také nezanedbatelná část okresů Most a Teplice. Ústecký kraj představuje velmi pestrou oblast z hlediska hodnocení vhodnosti pro zemědělskou výrobu a k jednotlivým oblastem kraje je z pohledu zemědělství třeba přistupovat diferencovaně. 27