STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU JAKO INVESTICE DO VENKOVSKÝCH REGIONŮ STRUCTURAL POLICY OF THE EU AS INVESTMENT IN RURAL AREAS. ŽLÁBKOVÁ, Jana.

Transkript

1 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU JAKO INVESTICE DO VENKOVSKÝCH REGIONŮ STRUCTURAL POLICY OF THE EU AS INVESTMENT IN RURAL AREAS ŽLÁBKOVÁ, Jana Abstract The aims of entry are foreshadow new chance of rural development in accordance with funding and priorities in regeneration of rural areas. Key words: Rural Areas, futher education, quality of life in the country-side, information society. Abstrakt Cílem příspěvku je nastínit nové možnosti rozvoje venkova v souladu s financováním a prioritami obnovy venkova. Klíčová slova: Venkovské regiony, zaměstnanost, vzdělání, kvalita života na venkově, informační společnost. Úvod Evropská unie klade stále větší důraz na rozvoj venkova. Zemědělství v něm sice sehrává významnou roli, ale v příštích letech se za velmi významné pokládá posílení konkurenceschopnosti zemědělství, zvýšení kvality života ve venkovských oblastech při aplikaci opatření na ochranu životního prostředí a zachování kulturní krajiny. Do budoucna poroste význam venkova ne v oblasti zajištění potravin, ale jako rekreačního, klidového území. Poroste význam ochrany přírody a jejího zachování pro budoucnost. Větší pozornost než vlastní ekonomické produkci se musí věnovat tvorbě a ochraně krajiny a zajištění pracovních příležitostí pro zde žijící obyvatelstvo. Samozřejmostí bude zajištění kulturních a sociálních potřeb venkovského obyvatelstva. Bez splnění těchto předpokladů bude pokračovat vylidňování venkova se všemi negativními průvodními znaky. [2] Výsledky Pro popis venkovských oblastí je evropskou unií používána definice OECD. Ta dělí venkovské oblasti do tří kategorii: Převážně venkovský region (PR), v němž více než polovina lidí žije v obcích s méně než 150 obyvateli (hustota osídlení méně než 150 lidí na kilometr čtvereční) Převážně střední region (IR), v němž od 15 do 50 procent obyvatel žije v obcích Převážně městský region (PU), v němž méně než 15 procent obyvatel žije v obcích 734

2 V ČR lze nalézt tři druhy venkovských oblastí s odlišnými trendy rozvoje: Venkovské oblasti v zázemí velkých měst. Tato území zaznamenávají výrazný nárůst populace a s tím spojené rozvojové a investiční priority. Průměrně rozvinuté venkovské oblasti. Ve větších vzdálenostech od měst, ale s dobrou dopravní obslužností Periferní venkovské regiony. Ty jsou řídce obydlené, izolované od spádových měst a dopravních sítí. Vývoj v jednotlivých regionech ČR lze charakterizovat jako významné rozdíly v ekonomické výkonnosti. Podle regionálních disparit patří region Jihozápad do rozvíjejících se regionů (po Praze, která patří mezi rychle se rozvíjející). Dle typu regionu je odvislá forma a výše podpory z POV. [3] Tabulka 1 - Přímá nenávratná dotace - maximální výše podpory Region Malé podniky Střední podniky CZ 02 Střední Čechy 60% 60% 50% 50% CZ 03 Jihozápad 56% 50% 46% 40% CZ 04 Severozápad 60% 60% 50% 50% CZ 05 Severovýchod 60% 60% 50% 50% CZ 06 Jihovýchod 60% 60% 50% 50% CZ 07 Střední Morava 60% 60% 50% 50% CZ 08 Moravskoslezko 60% 60% 50% 50% Specifičnost venkovských oblastí Venkov je tedy charakterizován ve srovnání s městskými aglomeracemi hlavně nižší hustotou osídlení. Dále se venkovské obce vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel). Vylidňování venkova se podle statistik zastavilo. Ale podstatnou roli v tomto hraje výstavba rodinných domů v okolí velkých měst a vznikem satelitních městeček v dobré dojezdové vzdálenosti. Vlivem rostoucí životní úrovně obyvatelstva stoupá počet rodin, které si vybudují svá rodinná zázemí mimo městské aglomerace, za prací však dojíždějí do center. Statisticky jsou ovšem vykazováni jako venkovské obyvatelstvo. Na rozvoji venkova se ovšem aktivně nepodílejí, neboť své potřeby kulturní a ostatní realizují ve městech (nákupy, vzdělávání dětí, divadla, výstavy, společenské akce). Při studiu venkova jako celku lze s jistotou konstatovat, že proces vylidňování se nezastavil a tento trend se pouze zmírnil. V odlehlých venkovských oblastech chybí základní technická infrastruktura, je zde nedostatečná dopravní obslužnost, přetrvává špatná dostupnost zdravotní péče. Tento problém se nachází hlavně v obcích do 200 až 500 obyvatel. Následkem toho nadále dochází k migraci mladých lidí do měst. Venkovské regiony s nízkým počtem obyvatel jsou postiženy vyšší mírou nezaměstnanosti, hlavně u žen. Pro tyto regiony je také charakteristická dojížďka za prací, malá a nedostatečná nabídka zaměstnání, výrazně vyšší podíl staršího obyvatelstva. 735

3 Podpora rozvoje venkovských oblastí Česká republika se ve spolupráci s Evropskou komisí dlouhodobě snaží přispět k řešení specifické problematiky těchto území a snížení jejich disparátního vývoje. Zemědělství a rozvoj venkova prochází výraznými změnami. Je nastartován reformní trend v rámci společné zemědělské politiky EU, který přináší poněkud jiný pohled na zemědělství, které se již nerovná venkovu, ale stává se aspektem venkovského prostoru. Zemědělství však i nadále zůstává významnou ekonomickou aktivitou. Je zaváděn princip modulace, který se zaměřuje na reformu SZP EU a to tak, že bude docházet k převodu prostředků z prvního pilíře, který je zaměřen na přímé platby v zemědělství do druhého pilíře, kterým je rozvoj venkova. Celý proces má podpořit rozvoj těchto území zamezit negativním vlivům, která v současnosti podporují odliv obyvatelstva. Postavení Jihočeského kraje V rámci uvedených kritérií lze Jihočeský kraj charakterizovat jako převážně venkovský. Demografický vývoj odpovídá hlavním tendencím v rámci České republiky. Z dlouhodobého pohledu se celkový počet obyvatel kraje až do roku 1994 zvyšoval, poté byl vývoj kolísavý s tendencí k poklesu. Mírný nárůst v posledních třech letech byl způsoben především migračním nárůstem, na kterém se podílel i příliv cizích státních příslušníků. Průvodním jevem je také zvyšování průměrného věku obyvatel kraje. V roce 2005 byl průměrný věk 39,5 roku a je o 0,3 roku nižší než průměr ČR. Z dlouhodobé projekce populačního vývoje vyplývá, že počet obyvatel kraje se bude snižovat, bude klesat podíl dětské složky obyvatelstva a poroste podíl lidí v důchodovém věku. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva je mezi kraji nadprůměrná, v kraji je 4. nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob a 3. nejvyšší podíl osob s úplným středním vzděláním. [9] V sociální oblasti je postavení kraje rovněž dobré. Jihočeský kraj má dlouhodobě druhou nejnižší míru nezaměstnanosti (po Praze). Dle údajů MPSV byla k míra nezaměstnanosti v ČR 6,2%. Nejnižší byla v Praze 2,4, pak v Jihočeském kraji 4,3, Středočeský kraj 4,4 atd. Podíl zaměstnaných v primární sféře se od roku 1990 značně snížil, přesto je proti republikovému průměru dvojnásobný. V terciárním sektoru pracuje 53%, v sekundárním 41% a v primárním 6% zaměstnaných. Průměrná mzda je ovšem až 8. v rámci krajů ČR. [11] Ekonomický vývoj kraje lze charakterizovat průměrným meziročním růstem HDP o 2,8%. Podíl kraje na HDP České republiky tvoří 5,5%, HDP na jednoho obyvatele představuje 89% republikového průměru. Problémem je v republikovém srovnání nižší míra investování. Zemědělství kraje zajišťuje asi 11% produkce celé republiky. Významné je především rybářství. Produktivita práce je v mezikrajském srovnání nejnižší. K nejdynamičtějším odvětví patří stavebnictví a cestovní ruch. V oblasti životního prostředí se v posledních deseti letech výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Především poklesl obsah emisí oxidu siřičitého. Od roku 2000 se však situace nemění. Zlepšuje se stav povrchových vod. V kraji roste podíl obcí s napojením na čističku odpadních vod, ale požadavky Evropské unie v této oblasti nejsou splněny. Napojení obcí na zemní plyn je nejnižší v celé republice. [7] 736

4 INPROFORUM 2007, České Budějovice, ISBN Obrázek 1 Strom života obyvatel Jihočeského kraje, k a projekce 2024 Zdroj: ČSÚ v Českých Budějovicích 737

5 Obrázek 2 Dokončené byty v obcích Jihočeského kraje v letech 2001 až 2005 Zdroj: ČSÚ v Českých Budějovicích 738

6 INPROFORUM 2007, České Budějovice, ISBN Obrázek 3 Proudy stěhování mezi okresy Jihočeského kraje za roky 1991 až 2005 Zdroj: ČSÚ v Českých Budějovicích Závěr Výše uvedené skutečnosti prokazují potřebu podpory rozvíjejících se regionů. Je zapotřebí financovat rozvoj především strukturálně postižených venkovských regionů a zvláště sídel do 1000 obyvatel. Zejména pak podpora občanské vybavenosti z prostředků EU zkvalitní život venkovského obyvatelstva a zastaví proces vylidňování. Jen 33% venkovských obcí je vybaveno školním zařízením, 36% poštou a 27% zdravotnickým zařízením. [7] Z pohledu poskytování investic ze zdrojů unie je důležité, že 23% obcí je napojeno na čističku odpadních vod. Pro plnohodnotný život občanů venkovských regionů j potřeba z dotačních prostředků zajistit tyto základní životní podmínky. Jinak se bude venkov vysídlovat ve prospěch několika městských aglomerací. [6] 739

7 Literatura [1] Rozhodnutí EK č. N510/2006 ze dne [2] Program rozvoje venkova ČR na období , Praha, květen 2007 [3] Nařízení Rady ES č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova [4] Nařízení Rady ES č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky [5] Národní strategický referenční rámec ČR , Praha, červenec 2007 [6] Strategie regionálního rozvoje a NRP, [7] Demografický, sociální a ekonomický vývoj Jihočeského kraje , ČSÚ, České Budějovice 2005 [8] Věkové složení obyvatelstva a jeho pohyb v Jihočeském kraji v roce 2004, ČSÚ, České Budějovice 2005 [9] Demografický vývoj Jihočeského kraje v letech , ČSÚ, České Budějovice 2006 [10] Obyvatelstvo Jihočeského kraje v číslech a grafech 2005, ČSÚ, České Budějovice 2006 [11] Vývoj lidských zdrojů v Jihočeském kraji v letech , ČSÚ, České Budějovice 2006 Adresa autora: Ing. Jana Žlábková Jihočeská univerzita v Českých Budějovických Fakulta ekonomická/ katedra strukturální politiky EU Studentská České Budějovice Česká republika jana.zlabkova@seznam.cz 740