PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, ROZLUŠTĚNÍ HIEROGLYFICKÉHO PÍSMA

Transkript

1 PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, ROZLUŠTĚNÍ HIEROGLYFICKÉHO PÍSMA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ÚVOD DO STAROEGYPTSKÉHO PÍSMA A LITERATURY CÍLE A STRUKTURA KURZU Posluchači: získají základní přehled o vývoji staroegyptského písma a literatury osvojí si základy hieroglyfického písma Na praktických a autentických příkladech ze starého Egypta si získané informace osvojí a sami vyzkouší Další a doplňující informace: petra-marikovavlckova.webnode.cz Struktura přednášek: Základní informace o probíraném jevu Ukázky staroegyptských pramenů: jména bohů, králů, datační či obětní formule apod. Praktické příklady gramatických jevů a zkouška psaní Základní učebnice: neexistuje 3 použité zdroje: R. Landgráfová, Jazyk egyptských písařů. Gramatika klasické egyptštiny, Praha 2013 Manley, Bill: Egyptian Hieroglyphs for Complete Beginners: The Revolutionary New Approach to Reading the Monuments. Londýn 2012 Zauzich, Karl-Theodor: Discovering Egyptian hieroglyphs. A practical guide. Londýn

2 MIZEJÍCÍ HIEROGLYFY Centrum uctívání Esety / Isis a znalostí o starém Egyptě v jinak postupně se christianizujícím se Egyptě: chrámový komplex na ostrově Fílé (oblast 1. nilského kataraktu, J od Asuánu) Nejmladší hieroglyfický nápis: ostrov Fílé: n.l. Nejmladší nápis v démotickém písmu: n.l. Chairémon: Alexandrie, egyptský kněz a stoický filozof a spisovatel. Úvahy o povaze egyptských hieroglyfů Klemens Alexandrijský: jeden z církevních otců, vlastním jménem Titus Flavius Clemens, cca n.l., představitel tzv. alexandrijské školy (úzké propojení křesťanské vír y a řecké filozofie) Hórapollón: možná pseudonym. 4./5. st. n.l. Autor díla Hieroglyphica: 2 knihy s vysvětlením celkem 189 hieroglyfů. Jde o symboly a ty je nutné vykládat, ne překládat. Dílo považováno za jeden ze základů hermetického pohledu na staroegyptskou kulturu. PIERIO VALERIANO BOLZANI Italský renesanční humanista Hieroglyphica sive de sacris Aegyptiorum aliarumque gentium litteris commentariorum libri LVIII (Basilej, 1556) vznikla v souvislosti s nadšením vybuzeným po znovuobjevení Hórapollónovy Heiroglyphicy První renesanční slovník symbolů 2

3 ATHANASIUS KIRCHER 1601/ Německý jezuitský vzdělanec: poslední renesanční člověk zastánce hermetismu Autor prvního moderního pojednání o egyptských hieroglyfech: Oedipus Aegyptiacus (Řím ) založeno na mense Isiace Studoval koptštinu a sepsal její první gramatiku (Prodromus coptus sive Aegyptiacus, 1636) rozpoznal, že úzce souvisí se starou egyptštinou Rozpoznal, že existuje vztah mezi hieratickým (psaným v kursivní podobě) a hieroglyfickém písmem OBJEVENÍ ROSETTSKÉ DESKY Napoleonova expedice do Egypta: dalekosáhlý vliv na evropskou kulturu a na ustanovení egyptologie jako vědní disciplíny Zlomek použit při stavbě Fort Julien u města ar-rašíd (Rosetta) ho znovuobjevil poručík Pierre-Francois Bouchard původně asi v chrámu v blízkých Sájích Rozpoznán potenciál desky pro rozluštění egyptského písma pořízení litografických kopií a sádrových odlitků rozeslány evropským badatelům 1801: Francouzi poraženi a Rosettská deska je jako jeden z článků alexandrijského míru předána Britům. Od 1802: Britské muzeum 3

4 ROSETTSKÁ DESKA Dekret vydaný r. 196 za vlády Ptolemaia V. v Memfidě Struktura: 2 jazyky: egyptština a řečtiny 3 písma: hieroglyfické písmo (14 řádek), démotština (32 řádek) a řečtina (54 řádek) 1803: přečtení řeckého nápisu Obdobné nápisy: tzv. Ptolemaiovské dekrety zápisy ze synod kněží. Celkem 4: Tzv. Alexandrijský dekret (243 př. n. l., Ptolemaios III.), Tzv. Kanopský dekret (238 př. n. l. Ptolemaius III.) důležitý pro rozluštění hieroglyfů, Tzv. Memfidský dekret (218 př. n. l., Ptolemaios IV.) a Tzv. Rosetská deska 2. Memfidský dekret (196 př. n. l., Ptolemaios V.) PRVNÍ GENERACE LUŠTITELŮ Silvestre de Sacy ( ) Francouzský filolog, překladatel, polyglot (zakladatel moderní arabistiky) Jako první začal pracovat na Rosettské desce přečetl 5 vlastních jmen (Alexandr apod.) v démotickém textu : učitel Jean-Francois Champolliona X posléze proti němu. Pomáhal Youngovi i Åkerbladovi do značné míry zpoždění rozluštění hieroglyfů soupeření mezi Anglií a Francií Johann David Åkerblad ( ) Švédský diplomat a orientalista Soustředil se na starou egyptštinu a koptštinu 1802: Identifikace všech vlastních jmen v démotickém textu; rozpoznal některá slova a správně určil fonetickou hodnotu 14 z 29 démotických znaků Chyby: byl přesvědčen, že démotština je alfabetické písmo Jeho způsob přístupu: komparace démotštiny a koptštiny klíč k rozluštění hieroglyfického písma Thomas Young ( ) Pracoval na rozluštění Rosettské desky: přeložil démotický text. Nerozpoznal, že hieroglyfický a démotický text jsou parafrází jednoho textu a ne, jak se domníval, svými přesnými překlady. Rozpoznal správnou fonetickou hodnotu 6 znaků Po Champollionově rozluštění (1822) uznal jeho metodu 4

5 JEAN-FRANÇOIS CHAMPOLLION Geniální dítě na jazyky: latina, řečtina, hebrejština, arabština, syrština, chaldejština a čínština. Zájem o koptštinu Vliv: starší bratr Jacques -Joseph Champollion-Figeac podpořil zájem o starý Egypt : studium u barona Silvestra de Sacyho. Rozdělilo je odlišné politické smýšlení Od 1808: práce na Rosettské desce konfrontace s prací Åkerblada a rozpoznání koptských ekvivalentů pro 15 démotických znaků 1815: během tzv. napoleonových 100 dní jeho podporovatel následně perzekuován 1822: rozluštění staroegyptského písma : francouzsko-toskánská výprava do Egypta pod vedením Champolliona Jeho gramatika starověké egyptštiny: vydána posmrtně POSTUP LUŠTĚNÍ: CHAMPOLLION X YOUNG 1807: hieroglyfické písmo úzce souvisí s koptštinou Od 1814: soupeření mezi Champollionem a Youngem neblahý vliv barona de Sacyho Young: rozpoznání slova král, určení fonetického významu některých značek ve jménu panovníka Prolemaia, správné určení znaků p, t, m, i, s 1815: gramatika a slovník koptštiny 1817: Champollion se soustřeďuje na gramatiku a slovník koptštiny 1819: Young: identifikace správného čtení několika hieroglyfických znaků, cca 80 korelací mezi hieroglyfickými znaky a démotštinou. Správná identifikace několika logografů, gramatického pravidla tvoření plurálů, správně identifikoval rozdíly mezi jednotným a množným číslem a duálů podstatných jmen. Young identifikoval jméno Ptolemaios i v hieroglyfickém písmu (Akerblad ho rozpoznal jen v démotštině) De l'écriture hiératique des anciens Égyptiens: Champollion uvádí, že hieratické písmo bylo zjednodušenou formou hieroglyfů X byl přesvědčen, že hieratické písmo bylo zcela ideografické 5

6 Champollion: hieroglyfické písmo na Rosettské desce je směsí ideografických a fonetických znaků Soustředil se na jména králů zapsaná v kartuších: identifikace jmen Ptolemaios a Kleopatra korekce Youngova čtení 1822: přepis nápisu z obelisku z Fílé: kontrola čtení jmen Ptolemaios a Kleopatra: fonetické čtení 12 znaků: A, AI, E, K, L, M, O, P, R, S a T. Byl schopen přečíst znak ms rodit a následně identifikoval jméno Thutmose rozpoznal systém utváření jmen. Ibis znak boha Thovta : Je tiens mon affaire (Mám to) oznámení rozluštění : Lettre a M. Dacier adresovaný sekretáři Akademie krásných umění v Paříži: popsání systému hieroglyfického písma jako smíšeného použití ideogramů, fonogramů a determinativů. De Sacy i Young systém čtení uznali. Boj o uznání systému hieroglyfického písma po 1822 Anglie: Champollionova práce byla pokládána za prodloužení práce Åkerblada a Younga Problémy i ve Francii Champollion: následné publikování dalších textů, další rozluštěných jmen králů, bohů apod. 1824: Précis du système hiéroglyphique des anciens Égyptiens: první nástin gramatiky, první přesné překlady: celkem 450 slov a uskupení znaků 1825: definitivní uznání baronem de Sacym Cesty do muzeí a sbírek: překládání textů 1826: jmenován kurátorem egyptských sbírek v Louvru : francouzsko-toskánská výprava do Egypta vedená Champollionem. Nákup starožitností 1831: hlava stolice egyptské historie a archeologie na Collège de France X vyčerpání a nemoc : umírá 6

7 EGYPTŠTINA Je afro-asijský jazyk a řadí se do hamito-semitské jazykové rodiny (příbuzný s berberskými a semitskými jazyky a jazykem bedža) Afro-asijské jazyky: celkem 375 jazyků (živých a mrtvých) 340 milionů mluvčích (235 milionů mluví arabsky) S a V Afrika, JZ Asie (včetně Arabského poloostrova) Základní jazykové skupiny (větve): berberské jazyky, čadské jazyky, omotské jazyky, egyptština, kušitské jazyky a semitské jazyky (arabština) Původ: není znám snad někde ve SV Africe (Etiopie) nebo oblast kolem Rudého moře a přilehlé Sahary nebo Levanta (Blízký východ) EGYPTŠTINA Několik vývojových fází: Archaická egyptština: před Starou říší (OK), před 2600 BC Stará egyptština jazyk Textů pyramid (OK), cca BC Střední / Klasická egyptština: jazyk literárních děl, psaný jazyk MK, SIP, počátek NK Tzv. Tradiční egyptština (égyptien de tradition): pozdní varianta klasické egyptštiny jazyk monumentálních nápisů ptolemaoivského a římského období Novoegyptština : jazyk administrativních a pak i literárních textů NK vliv Achnatonovy reformy Démotština: přímý potomek novoegyptštiny spojovací článek ke koptštině. Jazyk administrativních textů Pozdní doby; od ptolemaiovského období: literární díla Koptština: závěrečná vývojová fáze egyptštiny. Jazyk byzantského období značný vliv řečtiny (podoba písma). Dodnes jazyk koptské křesťanské církve (dnes jí mluví jen několik 100 lidí) Rozdíl mezi psaným a mluveným jazykem zásadní (výše uvedené fáze odpovídají psanému jazyku) 7

8 EGYPTSKÉ PÍSMO Eg. termín: medu necer božská slova Typy písma: Hieroglyfické (posvátné znaky): konec 4. tisíciletí BCcca 400 AD: především monumentální památky či náboženské texty Hieratické (kněžské): počátek 3. tisíciletí asi 300 AD: kurzivní podoba hieroglyfů Démotické (lidové) písmo: pol. 7 sto. BC-asi 5. stol. AD Koptské písmo: stol. AD: 24 písem řecké alfabety + 7 znaků z démotštiny zapisuje samohlásky i souhlásky TYPY ZNAKŮ Piktogram: vlastní znak (obrázek). Vývoj: representují nejen samotné slovo/pojem X získávají fonetickou (zvukovou) podobu používají se pro zápis hlásky nebo skupiny hlásek. Původní význam zůstal zachován 3 skupiny: Ideogramy: udržely si původní podobu Fonogramy: nositelé fonetické hodnoty skládají se z nich slova Determinativy: odlišují význam slova nemají fonetickou hodnotu 8

9 USPOŘÁDÁNÍ ZNAKŮ Texty: vlastní estetická pravidla. Psalo se zprava doleva a obráceně, ve sloupcích vždy však shora dolů. Počátek textu: čte se z té strany, kam hledí živé znaky Uspořádání znaků: do ideálních čtverců Slova ani věty se žádným způsobem neoddělovala scriptio continua PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: ZÁKLADNÍ TYPY HIEROGLYFICKÝCH ZNAKŮ