Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov z hlediska přístupu pro handicapované občany

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov z hlediska přístupu pro handicapované občany Autor práce: Vedoucí práce: Květoslava Kluchová Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2018

2 Copyright 2018 Květoslava Kluchová

3

4 Abstrakt KLUCHOVÁ, Květoslava: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce se zabývá odkrytím témat, jako jsou sociální turismus, formy tělesných postižení a druhy průkazů handicapovaných občanů, ve své teoretické části. V praktické přechází ke zmapování tvrzí, hradů a zámku v bývalém okrese Pelhřimov a k jejich rozdělení na přístupné a nepřístupné z hlediska přístupu pro handicapované občany. Tato bakalářská práce je součástí zmapování celé České republiky. Klíčová slova Sociální cestovní ruch. Postižení. Tvrze. Hrady. Zámky. Pelhřimov. Přístupnost. Abstract KLUCHOVÁ, Květoslava: Strongholds and castles in the former district of Pelhřimov in terms of accessibility for handicapped people. Bachelor thesis. Collage of Polytechnic Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor: akad. mal. Vladimír Netolička. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava pages. Bachelor thesis deals with topics such as social tourism, types of disabilities and disabled identification cards in theoretical part. The practical part includes overview of strongholds and castles in the former district of Pelhřimov and divides them to accessible and inaccessible from the point of view of handicapped people. This bachelor thesis is the part of mapping of the Czech Republic. Keywords Social tourism. Disabilities. Strongholds. Castles. Pelhřimov. Accessibility.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. března 2018 Podpis studenta/ky

6 Poděkování Chtěla bych v první řadě poděkovat vedoucímu své bakalářské práce akad. mal. panu Vladimíru Netoličkovi za jeho trpělivost, ochotu, vstřícnost a podporu. Dále za jeho účelné připomínky k práci a pozitivní energii, kterou vyzařuje. Mé velké poděkování patří také mému milovanému muži, za jeho lásku, obětavost a pochopení. V neposlední řadě chci poděkovat své mamince za to, že se mnou trpělivě navštěvovala všechny památky a tam, kde mi docházel dech, mě podržela a donutila mě jít dál. Své díky chci vyjádřit i svému tatínkovi, sestřičce a celé své rodině za jejich oporu a podporu mě vyjádřenou, během celého studia. Jedno malé děkuji, směřuji i Janu Zemanovi za jeho neustálou přítomnost a podporu.

7 Obsah Úvod Motivace Cíl práce Teoretická část Osoby se zdravotním postižením Mentálně postižení Osoby s duševní poruchou Tělesně postižení Zrakově postižení Sluchově postižení Osoby s kombinovaným postižením Druhy průkazu zdravotně postižených Průkaz TP Průkaz ZTP Průkaz ZTP/P Handicapovaní a legislativa Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Implementace Úmluvy do české legislativy Sociální turismus aneb cestovní ruch pro všechny Účast zdravotně postižených na cestovním ruchu Charakteristika území Výzkumná část Metodika výzkumu Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Pelhřimov Přístupné památky Nepřístupné památky

8 2.3 Přístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov Tvrziště Březina Konipas Zámek Červená Řečice Hrad Kámen Zámek Kamenice nad Lipou Tvrziště Nemojov Zřícenina hradu Orlík Zámek Pacov Zámek Pelhřimov Tvrz Proseč Tvrz Speřice Tvrz Sudkův Důl Tvrziště Ústrašín Zámek Žirovnice Nepřístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov Zámek Březina Zámek Černovice Zámek Horní Cerekev Nový zámek Košetice Starý zámek Košetice Tvrz Lhotice Zámek Libkova Voda Zámek Lukavec Zámek Nový Dvůr Zámek Nový Rychnov Zámek Onšov

9 Zámek Proseč Obořiště Zámek Proseč u Pošné Zřícenina tvrze Služátky Zámek Staré Vyklantice Zámek Těchobuz Trčkův Hrad Přístupnost památek z hlediska jednotlivých druhů postižení Osoby se sníženou pohyblivostí Osoby na invalidním vozíku Osoby se zrakovým postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby s mentálním postižením Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury

10 Seznam map Mapa 1 - Tvrziště Březina Konipas Mapa 2 - Zámek Červená Řečice Mapa 3 - Hrad Kámen Mapa 4 - Zámek Kamenice nad Lipou Mapa 5 - Tvrziště Nemojov Mapa 6 - Zřícenina hradu Orlík Mapa 7 - Zámek Pacov Mapa 8 - Zámek Pelhřimov Mapa 9 - Tvrz Proseč Mapa 10 - Tvrz Speřice Mapa 11 - Tvrz Sudkův Důl Mapa 12 - Tvrziště Ústrašín Mapa 13 - Zámek Žirovnice Mapa 14 - Mapa přístupných památek Mapa 15 - Přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí Mapa 16 - Přístupnost pro osoby na invalidním vozíku Mapa 17 - Přístupnost pro osoby se zrakovým postižením Mapa 18 - Přístupnost pro osoby se sluchovým postižením Mapa 19 - Přístupnost pro osoby s mentálním postižením Seznam obrázků Obrázek 1 - Cesta k tvrzišti Obrázek 2 - Budova postavená na místě bývalé tvrze Obrázek 3 - Budova postavená na místě bývalé tvrze Obrázek 4 - Bývalý hradní příkop Obrázek 5 - Parkování na náměstí Obrázek 6 - První nádvoří Obrázek 7 - Druhé nádvoří Obrázek 8 - Třetí nádvoří Obrázek 9 - Oficiální parkoviště

11 Obrázek 10 - Přístupová cesta - park Obrázek 11 - Budova, ve které se nachází toalety Obrázek 12 - Toalety - uvnitř Obrázek 13 - Schodolez Obrázek 14 - Strmé schody Obrázek 15 - Parkování u zámku Obrázek 16 - Vstup na nádvoří Obrázek 17 - Nádvoří Obrázek 18 - První okruh bezbariérový Obrázek 19 - Bezbariérová toaleta Obrázek 20 - Zámecká zahrada Obrázek 21 - Parkování u silnice Obrázek 22 - Cesta k tvrzišti Obrázek 23 - Terén v okolí tvrziště Obrázek 24 Tvrziště Nemojov Obrázek 25 - Oficiální parkoviště Obrázek 26 - Cesta na zříceninu Obrázek 27 - Parkování před vstupem; suchá toaleta Obrázek 28 - První nádvoří bezbariérové Obrázek 29 - Část prvního nádvoří Obrázek 30 - Druhá hradní brána Obrázek 31 - Vyhlídková věž Obrázek 32 - Ochozy a hradby Obrázek 33 - Vyhrazené parkoviště Obrázek 34 - Nádvoří Obrázek 35 - Výtahy nainstalované v budově Obrázek 36 - Bezbariérově přístupné chodby Obrázek 37 - Bezbariérová toaleta Obrázek 38 - Zámecký park Obrázek 39 - Zámek Pelhřimov Obrázek 40 - Interiér zámku Obrázek 41 - Vrátka ze spodní strany budovy Obrázek 42 - Vstup do části expozice Šatlava

12 Obrázek 43 - Prostranství před tvrzí - parkování Obrázek 44 - Cesta k tvrzi Obrázek 45 - Vstup do tvrze Obrázek 46 - Vnitřní část tvrze a okénko Obrázek 47 - Parkování v obci Obrázek 48 - Průlez mezi stromy Obrázek 49 - Cesta k tvrzi kolem budovy Obrázek 50 - Speřická tvrz Obrázek 51 - Parkování před domem Obrázek 52 - Dvůr a pohled na tvrz Obrázek 53 - Pohled na tvrz z levé boční strany Obrázek 54 - Přízemí tvrze Obrázek 55 - První patro tvrze Obrázek 56 - Pravá boční strana tvrze - volně přístupná Obrázek 57 - Možnost parkování přímo proti vstupu na louku Obrázek 58 - Louka, která vede k tvrzišti Obrázek 59 - Cesta, okraj valu Obrázek 60 - Mohutné svahy v lese Obrázek 61 - Vyhrazené parkoviště Obrázek 62 - Cesta k zámku Obrázek 63 - Nádvoří Obrázek 64 - Bezbariérový přístup do expozice Obrázek 65 - Interiér expozice Obrázek 66 - Dřevěné nájezdy Obrázek 67 - Toalety se samoobslužnou plošinou pro vozíčkáře Obrázek 68 - Bezbariérová toaleta Obrázek 69 - Prostor pro parkování Obrázek 70 - Zámek Březina Obrázek 71 - Zámek Černovice Obrázek 72 - Venkovní prostory zámku Obrázek 73 - Zámek Horní Cerekev Obrázek 74 - Parkování u hotelu Rustikal Obrázek 75 - Nový zámek Košetice

13 Obrázek 76 - Starý zámek Košetice - před zámkem Obrázek 77 - Pohled na zámek Obrázek 78 - Příjezdová cesta k tvrzi Obrázek 79 - Stavení se zbytky tvrze Obrázek 80 - Cesta k zámku Obrázek 81 - Pohled na zámek ze spodní strany Obrázek 82 - Silnice vedoucí zámeckým parkem Obrázek 83 - Zámek Lukavec Obrázek 84 - Levá boční strana zámku Obrázek 85 - Pavilon v zámeckém parku Obrázek 86 - Zámek Nový Dvůr Obrázek 87 - Pohled na zámek Nový Dvůr Obrázek 88 - Boční strana zámku; prostor pro parkování Obrázek 89 - Interiér zámku Obrázek 90 - Parkování před kostelem Obrázek 91 - Zámek Nový Rychnov Obrázek 92 - Nádvoří Obrázek 93 - Zahrada Obrázek 94 - Parkování před domovem důchodců Obrázek 95 - Zámek Onšov Obrázek 96 - Pohled na zámek z parku Obrázek 97 - Zámecký park Obrázek 98 - Zámek Proseč - Obořiště Obrázek 99 - Okolí zámku Obrázek Zámek Proseč u Pošné Obrázek Prostranství před zámkem Obrázek Dům s číslem popisným Obrázek Parkování v obci Obrázek Zámek Staré Vyklantice Obrázek Parkování před objektem Obrázek Zámek z levé strany Obrázek Brána do zámku Obrázek Zámek Těchobuz

14 Obrázek Zámek z boční strany Obrázek Parkoviště v areálu želivského kláštera Obrázek Průjezd z parkoviště k objektu Obrázek Bývalý Trčkův hrad s přilehlým parkem Obrázek Bezbariérová toaleta v restauraci Seznam tabulek Tabulka 1 - Hodnocení přístupnosti tvrze Březina Konipas Tabulka 2 - Hodnocení přístupnosti zámku Červená Řečice Tabulka 3 - Hodnocení přístupnosti hradu Kámen Tabulka 4 - Hodnocení přístupnosti zámku Kamenice nad Lipou Tabulka 5 - Hodnocení přístupnosti tvrziště Nemojov Tabulka 6 - Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Orlík Tabulka 7 - Hodnocení přístupnosti zámku Pacov Tabulka 8 - Hodnocení přístupnosti zámku Pelhřimov Tabulka 9 - Hodnocení přístupnosti tvrze Proseč Tabulka 10 - Hodnocení přístupnosti tvrze Speřice Tabulka 11 - Hodnocení přístupnosti tvrze Sudkův Důl Tabulka 12 - Hodnocení přístupnosti tvrziště Ústrašín Tabulka 13 - Hodnocení přístupnosti zámku Žirovnice

15 Seznam použitých zkratek OSN Organizace spojených národů WHO Světová zdravotnická organizace ČR Česká republika ADHD hyperkinetická porucha porucha pozornosti s hyperaktivitou LMD lehká mozková dysfunkce aj. a jiné atd. a tak dále tzv. tak zvaný č. p. číslo popisné cm centimetr m metr km kilometr 15

16 Úvod Již z názvu bakalářské práce je patrné, že se na následujících stránkách budu zabývat přístupem handicapovaných osob a to konkrétně do objektů typu tvrzí, hradů a zámků na území bývalého okresu Pelhřimov. Prvním krokem k tvorbě práce bylo nalezení všech objektů na tomto území. K tomu mi pomohl portál Národního památkového ústavu, kde jsou všechna potřebná data a místa evidována. Poté, co jsem si vytvořila seznam všech míst, jsem na Internetu začala zjišťovat, zda již nebyly tyto objekty v rámci přístupu pro handicapované mapovány. Zjistila jsem pouze to, že bylo zjišťováno u některých tvrzí a památek na Pelhřimovsku, jestli jsou přístupné veřejnosti a jak tento přístup k nim vypadá. Ohledně handicapu jsem však nenalezla žádnou práci, která by se přístupem na daná místa zabývala. Poté, co jsem tyto informace zjistila, jsem začala rozesílat y a volat na obecní či městské úřady, nebo i soukromým osobám, kterým dané objekty patří, s otázkou, zda jsou objekty přístupné. Vesměs jsem od všech oslovených institucí dostala odpovědi, popřípadě jsem si domluvila schůzku a následnou prohlídku místa přímo se starostou nebo vlastníkem. Další nutný krok byl ten, že jsem osobně všechny památky navštívila. Vždy jsem si před cestou připravila mapy, dokumenty a fotoaparát, abych byla na místě připravena. Většina hradů a zámků se nacházela v centrech měst nebo obcí. Mnoho z nich byly velmi honosné a nádherné budovy. Někdy však i ty omšelé zámky skrývaly jakési kouzlo doby minulé. Co se týče tvrzí, ty se obvykle nacházely někdy až ve velmi špatně přístupných oblastech. Bylo však chvílemi až romantické, dát si snahu prodrat se všemožným roštím až k místům, kde na mě čekaly, časem zpustošené, zdi starých tvrzí nebo jen velké příkopy v lese, z kterých bylo cítit lidské úsilí o to, chránit před cizími elementy svoje území. V teoretické části mé bakalářské práce se budu věnovat nejdříve tématu zdravotně postižených. V tomto okruhu zmíním dále jednotlivé druhy zdravotních postižení, do nichž řadíme mentálně postižené, duševně postižené, tělesně postižené, zrakově postižené, sluchově postižené. Dále to jsou osoby s kombinovaným postižením nebo jiným zdravotním postižením. V dalším bodě této části práce představím druhy průkazů zdravotně postižených. Poté se budu zabývat tématem sociálního turismu, a nakonec charakterizuji území, na němž byly objekty mapovány. 16

17 V praktické části rozdělím objekty na přístupné a nepřístupné. Všechny objekty jsem osobně navštívila již několik měsíců předtím, než jsem začala práci psát. Bylo nutné zajet na daná místa v létě, kdy byly tyto památky otevřené pro veřejnost, a tudíž nebyl problém pořídit kvalitní fotodokumentaci. U každé památky jsem tedy pořídila několik fotek a samozřejmě vyplnila formulář, který jsem měla připraven. Tento dokument obsahoval vždy několik bodů, týkajících se přístupnost památky - parkování, přístup k památce, pohyb po památce, přístup či dostupnost toalet, s ohledem na jednotlivé druhy postižení. V rámci praktické části uveřejním komunikaci s organizacemi cestovního ruchu, nebo organizacemi, které se zabývají pomocí handicapovaným osobám. Plánuji jim svou práci poskytnout, ať už z důvodu propagace regionu, nebo z důvodu poskytnutí informací o přístupnosti objektů. Na konci praktické části shrnu přístupnost daných objektů z hlediska jednotlivých druhů postižení. Hypoteticky lze už nyní říci, že mnoho z historických budov není uzpůsobeno pro handicapované. Co se týče tvrzí, jsou to zbytky staveb, které nejsou udržované. Když už je možné se k nim dostat, bývá to díky obhospodařování památky ze strany obce nebo díky lidem, kteří se o místní historii zajímají. Mnoho z navštívených zámků, jsou stavby, které jsou velmi staré a nejsou udržované. Nejlépe přístupné, ať už pro širokou veřejnost, nebo pro handicapované jsou zámky, které jsou státní a nachází ve větších městech. Obecně, přístup pro handicapované je problematika, kterou je nutné řešit. Dá se však říci, že se situace zlepšuje a že mnoho obcí i soukromých majitelů rekonstruuje a renovuje objekty tak, aby byly přístupné jak pro širokou veřejnost, tak pro handicapované osoby. 17

18 Motivace Před nedávným časem jsem se řadila, jako mnoho dalších, k jedincům, kteří si nejsou zcela vědomi přítomnosti handicapovaných lidí v našem okolí. Možná jsem si jen letmo všimla, ale nebrala jsem téma handicapovaní jako osobní věc. Jednoho dne mi však do života vstoupil velmi inteligentní, uvědomělý a charismatický člověk. Překvapilo mě, že tento muž je od malička připoután na invalidní vozík, kvůli vrozenému rozštěpu páteře. Vtom okamžiku jsem si uvědomila, že svět není pouze o lidech, kteří jsou zdraví a obecně bráni společností jako normální. Není o lidech, kteří mohou cokoliv, ale i o lidech, kteří mnoho věcí nemohou. Komunikace s tímto člověkem o tom, jak obecně funguje přístupnost pro handicapované a následné setkání se s realitou mi daly podnět k tomu, všímat si více světa kolem sebe. A jaký to má vlastně smysl? Sama jsem viděla, jak je obtížné pro handicapovaného člověka najít třeba správný chodník, po kterém se může pohybovat, jak je těžké překonat velké výškové rozdíly v terénu, jak je složité zvolit vyhovující dopravní prostředek. Myslím si, že lidská netečnost a nezájem o handicapované, ať už z důvodu lidské pýchy nebo neuvědomělosti je obrovské lidské selhání. Primární důvod, proč píši tuto práci je ten, že chci udělat něco pro handicapované. Chci jim poskytnout materiál a ukázat místa, kam se mohou bez problému dostat. Dalším důvodem je snaha o vyburcování a probuzení lidí v naší společnosti k tomu, aby začali vnímat svět srdcem a rozdávali lásku. Toto je hnacím motorem mého odhodlání udělat tuto práci precizně a zodpovědně. Děkuji svému dobrému příteli Pavlovi, za otevření mysli a srdce. 18

19 Cíl práce Úkolem této bakalářské práce je zmapovat a zdokumentovat všechny tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov, a to z hlediska přístupu pro handicapované. Tato práce spadá do iniciativy pana Vladimíra Netoličky zmapovat dané objekty po celé České republice, a já jsem velmi ráda, že se mohu svou prací na tomto projektu podílet. Prvním bodem, který je nutné naplnit je zjištění dostupnosti mapovaných objektů. Dále zjistit přístupnost pro handicapované osobní návštěvou. Všechny nasbírané informace budou zpracovány a popsány jak textově, tak skrze vlastní fotodokumentaci. Do tabulky budou u všech památek uvedeny stupně přístupnosti, od 1(přístupné) až do 5 (nepřístupné), pro jednotlivé druhy postižení. Závěr bude obsahovat shrnutí přístupnosti objektů, pro jednotlivá postižení. 19

20 1 Teoretická část 1.1 Osoby se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením reprezentují, v současné společnosti, rozsáhlou skupinu obyvatel. I když je tato skupina lidí velká, tvoří v České republice minoritu. Z dostupných informací se jedná asi o deset procent obyvatel naší země. Existují dva pohledy na handicapované osoby. První pohled vnímá skupinu zdravotně postižených jako menšinu, která je vymezena právě svým postižením, zatímco druhá je nevnímá jako členy minoritní skupiny, ale jako rovnocenné. Obecně lze však definovat tělesně postižené jako skupinu lidí, kteří tvoří vlastní, avšak velmi diferencovanou skupinu občanů. Tato definice vychází jak z historických, sociologických, antropologických, psychologických, tak i z ekonomických hledisek, která není možné popřít. (Michalík a kol., 2011, s. 32) Zdravotní postižení obvykle představuje závažnou životní situaci a netýká se pouze jedinců, jež toto břímě nesou, ale i dalších lidí jako jsou například členové rodiny handicapovaného či další jeho blízcí lidé. Zdravotní postižení jako takové, se dotýká i mnoha oborů, ať už ze sféry ekonomické, sociální a psychologické. Postoj ke zdravotně postiženým je velmi individuální. Vychází z výchovy, prostředí, míry informovanosti, osobní zkušenosti a jiných faktorů, kterými jsme obklopeni a které nás, bez výjimky, ovlivňují. Lidé se zdravotním postižením jsou obecně vnímáni jako jedinci, kteří vyžadují péči druhých. Tyto předsudky, které je nutné neustále překonávat, se mění velice pomalu. Právě předsudky ohledně tělesně postižených jsou důvodem zkreslení celkového obrazu jejich života. S tím je spojený problém potlačení možností daných jedinců aktivně vytvářet a korigovat svůj vlastní život. (Michalík a kol., 2011, s. 31) Osoby se zdravotním postižením můžeme rozdělit na osoby s: o mentálním postižením o duševní poruchou o tělesným postižením o zrakovým postižením o sluchovým postižením o kombinovaným postižením 20

21 1.1.1 Mentálně postižení Mentální postižení jako takové patří k jednomu z nejběžnějších poruch napříč celou lidskou populací. Vliv na mentální postižení není podmíněn žádným z faktorů, mezi něž můžeme řadit, rasu, místo narození nebo pobytu, ekonomický ani kulturní okruh jedince. Z důvodu četné mentální poruchy člověka, podléhá péče o osoby s tímto druhem postižení zvláštnímu režimu. Na valném shromáždění OSN, které proběhlo v roce 1971, byla přijata Deklarace práv mentálně postižených osob, která respektuje požadavky Deklarace o všeobecných a speciálních právech mentálně retardovaných, která byla vydána o tři roky dříve Mezinárodní ligou pro osoby s mentálním postižením. Ta sdružuje i Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR. (Michalík a kol. 2011, s. 113) Mentální postižení je Světovou zdravotnickou organizací definováno jako: Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje který je charakterizován zvláště porušením dovedností projevujícím se během vývojového období postihujícím všechny složky inteligence to je poznávací řečové motorické a sociální schopnosti. Postižení se může vyskytnout bez nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami. [1] Všeobecně je množství mentálně postižených mezi třemi až čtyřmi procenty populace. Počet mentálně postižených, v porovnání s minulostí, neustále roste. Příčiny nárůstu tohoto typu postižení nejsou průkazné. (Michalík a kol., 2011, s. 112) Osoby s duševní poruchou Mimo osoby s mentální poruchou existují i osoby s velmi širokým portfoliem různých duševních poruch, které jsou v Mezinárodní klasifikaci nemocí rozděleny následovně: o Organické duševní poruchy Alzheimerova demence, epileptická demence, Parkinsonova choroba, o Duševní poruchy vyvolané psychotropními látkami poruchy způsobené užíváním omamných látek, o Schizofrenie a schizofrenní poruchy a bludy. o Afektivní poruchy manicko-depresivní porucha. o Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy panická porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, fobická úzkostná porucha, 21

22 o Behaviorální poruchy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory bulimie, anorexie, sexuální dysfunkce, o Poruchy chování a osobnosti u dospělých sexuální deviace (pedofilie, sadomasochismus), poruchy osobnosti (paranoidní či schizoidní porucha), o Poruchy psychického vývoje vývojové poruchy jazyka nebo řeči o Poruchy chování a emocí hyperkinetické poruchy (ADHD, LMD) a jiné poruchy chování (Michalík a kol., 2011, str. 156, 157) Tělesně postižení Tělesné postižení je druh zdravotního postižení, které je považováno za stav dlouhodobý nebo trvalý, a který se projevuje funkční nebo orgánovou poruchou, kterou není možné skrze léčebnou péči zmírnit nebo odstranit. (Michalík a kol., 2011, str. 186) Tento druh postižení může být spojen také s poruchou smyslového vnímání nebo s poruchou mentální. Mezi další problémy můžeme zařadit i akutní zdravotní potíže a sociální znevýhodnění jedinců. [2] Postižení přináší člověku omezení jeho možností v životě. Snižuje jeho životní příležitosti i pracovní schopnost a tím dochází ke snížení kvality života takového člověka nejen v sociální, ale i v osobní sféře. (Michalík a kol., 2011, str. 186) Tělesné postižení rozdělujeme do dvou skupin: o Chronické onemocnění nepříznivý zdravotní stav, který je dlouhodobý. Je to narušení nebo oslabení fyzických funkcí člověka. Tento stav vyžaduje určitou životosprávu a další různá léčebná opatření. Chronické onemocnění se podepisuje na kvalitě života postiženého člověka, ale má vliv i na jeho okolí. Často je to onemocnění, které není na první pohled patrné, ale přesto omezuje výkonnost člověka a fyzickou aktivitu. (Michalík a kol., 2011, str. 186) o Tělesné (lokomoční, pohybové) postižení je často patrné na první pohled. Jedná se o omezení hybnosti nebo dysfunkci koordinace pohybu. Příčinou bývá vývojová vada, porucha hybného aparátu, periferní porucha inervace, amputace či jiná deformace pohybového ústrojí. Tyto dysfunkce mají za následek trvalé snížení kvality života postiženého jedince, neschopnost být naprosto soběstačný 22

23 a nemožnost využít různé životní příležitosti vyhovující zaměstnání, partnerský život, aj. (Michalík a kol., 2011, str. 186, 187) Tělesná postižení můžeme dále rozdělit do dalších dvou skupin. První skupina jsou vrozená tělesná postižení. Do další řadíme získaná tělesná postižení. Vrozené tělesné postižení provází člověka už od narození, zatímco získaná jsou důsledkem různých životních peripetií. Nedá se určit, se kterým z výše zmíněných je jednodušší fungovat, pokud máme na mysli psychiku jedince. Někteří lidé s vrozeným tělesným postižením tvrdí, že kdyby někdy poznali jaké to je například chodit a ztratili tu možnost, tak že by stav neschopnosti neustáli. Naopak mohu uvést příklad jedince, který si poškodil páteř skokem do bazénu a vnímal své následné postižení jako životní zkoušku a součást své cesty. Jak je patrné, záleží vždy na jednotlivci, jak své postižení vnímá. Zde je asi nejdůležitější přístup okolí a rodiny, prostředí, ve kterém se dotyčný nachází a předsudky ostatních lidí. Obecně, předsudky je třeba brát v potaz a věnovat jim globálně pozornost Zrakově postižení Pro většinu z nás je schopnost vidět naprosto automatická záležitost, nad kterou není nutné přemýšlet, a která je vykonávána se stejnou samozřejmostí jako například přijímání potravy, chůze, dýchání, atd. Existuje však skupina lidí, pro které je tato skutečnost nemožná. U zrakově postižených je proces dívání se narušen a jedinec musí vynaložit vědomě úsilí, aby mohlo k tomuto procesu alespoň částečně dojít. (Michalík a kol., 2011, str. 270) Zrakově postižený člověk, je většinou vnímán jako nevidomý jedinec. Nicméně právě nevidomých je ve skupině zrakově postižených naprostá menšina. Mezi zrakově postižené se tedy řadí především lidé slabozrací. Pokud dojde ke zrakovému postižení, je to proces nevratný. (Michalík a kol., 2011, str. 275) Zrakové postižení můžeme rozdělit na následující stupně: o lehká a střední slabozrakost o těžká slabozrakost, praktická slepota o úplná slepota, bez světlocitu 23

24 Další možné dělení je z hlediska schopnosti využívat potenciál zrakové schopností. Tyto jedince rozděluje na: o slabozraké o se zbytky zraku o nevidomé o s poruchou binokulárního vidění o barvoslepé o s kombinovaným postižením Míra, do které je schopen postižený využít svůj zrakový potenciál je velmi individuální. Ztráta, oslabení nebo dokonce nevyvinutí zraku jsou závislé na mnoha faktorech, mezi něž lze zařadit onemocnění, úrazy, genetické vlivy, ekologická zátěž nebo porucha ve vývoji v prenatálním období, tj. v těhotenství nebo v perinatálním, tj. krátce po porodu. Ke zrakovému postižení může dojít i kdykoliv během celého cyklu života. (Michalík a kol., 2011, str. 276, 277) Sluchově postižení Sluchově postižení se řadí do nejméně početné skupiny ze všech lidí s handicapem. Sluchově postižení jsou společností vnímáni jako skupina s postižením nejtěžším a to z důvodu toho, že celé fungování a komunikace ve společnosti je postavena na sluchovém vnímání a mluveném slově. Problémy a těžkosti spojené s tímto druhem postižení, může provázet daného člověka celý život. Neslyšící lidé vyžadují specifický přístup celého svého okolí. Nejvýznamnějším obdobím z hlediska potřeby speciální pozornosti je období dětství. Porucha sluchu však může vzniknout v průběhu dospělosti. Mezi nejběžnější poruchy sluchu lze zařadit stařeckou nedoslýchavost, otosklerózu a další vady. (Michalík a kol., 2011, str. 347) Dělení vad sluchu dle mohutnosti ztráty: o Ohluchlost ztráta sluchu, která zpravidla vzniká po období dokončení vývoje mluvy nebo během tohoto vývoje. Samotná řeč se nevytrácí, ale dochází k její deformaci a dalšímu nedostatečnému rozvoji v této oblasti (tempo mluvy, slovní zásoba, ). Jazyk jako takový je nedotčený zůstává na úrovni před ztrátou 24

25 sluchu. Jediné, co je v této situaci limitující, jsou schopnosti a mentální stav postiženého. (Michalík a kol., 2011, str. 362) o Hluchota vada, která je zpravidla vrozená, nebo získaná již v útlém věku. Komunikace těchto lidí je založena na dovednosti odezírat ze rtů mluvčího nebo schopnost ovládat znakový jazyk. (Michalík a kol., 2011, str. 362, 363) o Zbytky sluchu vada, která může být jak vrozená, tak získaná. Postižení bývá spojené s absolutní absencí mluvené řeči. Pokud dojde, díky speciálním pedagogickým postupům, k jejímu vybudování, nebývá kvalita řeči příliš vysoká. (Michalík a kol., 2011, str. 363) o Nedoslýchavost je částečná ztráta sluchu. Pokud není vada spojená s dalším mentálním postižením, je velká šance, že dojde u takto postiženého jedince k vytvoření schopnosti komunikace, která je založená na mluvené řeči. Nedoslýchavost se dělí na velmi těžkou nedoslýchavost, těžkou nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, lehkou nedoslýchavost. (Michalík a kol., 2011, str. 363, 364) Osoby s kombinovaným postižením Kombinovaným postižením se rozumí takové postižení, které je kombinací dvou nebo více druhů různých postižení, a to u jednoho člověka. Tato postižení mohou mít různé formy a stupně, a proto je velmi těžké je klasifikovat. Je možné však rozdělit kombinovaná postižení na: o mentální postižení v kombinaci s jiným postižením o porucha autistického spektra o tělesné postižení v kombinaci s postižením smyslů Dále se kombinovaná postižení dělí na vrozená a získaná v průběhu života. Podle stupně postižení je rozdělujeme na lehká, střední a těžká postižení. [3] 25

26 1.2 Druhy průkazu zdravotně postižených Nárok na držení průkazu pro osoby se zdravotním postižením má osoba, která je starší více než jeden rok a jejíž postižení je tělesného, duševního či smyslového charakteru. Toto postižení musí být dlouhodobé a omezující schopnost jedince pohybovat se, nebo orientovat se v prostoru. Nárok na držení průkazu mají i osoby s poruchou autistického spektra. [4] Průkaz TP (těžké postižení) Nárok na průkaz typu TP má osoba, která trpí středně těžkým postižením orientace, pohyblivosti či poruchou autistického spektra. Jako středně těžké funkční postižení je definováno takové postižení, při kterém je osoba, během dlouhodobé nepřízně svého zdravotního stavu, schopna se samostatně pohybovat v domácím prostředí. Chůze v exteriéru je schopna pouze se sníženým dosahem. Osoba s typem průkazu TP má ve vnějších podmínkách problém s chůzí okolo překážek a na nerovném terénu. Je však schopna se dobře orientovat ve vnitřním prostředí na rozdíl od vnějšího, kde je její orientace značně snížená. [4] Průkaz ZTP (zvlášť těžké postižení) Nárok na držení průkazu typu ZTP májí osoby, které trpí těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti a stejně tak lidé s poruchou autistického spektra. Za těžké funkční postižení je považován stav, při kterém je osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem schopna se samostatně pohybovat v domácím prostředí. Pohyb v cizím nebo vnějším prostředí je možný pouze na krátké vzdálenosti a to s velkými obtížemi. Těžké funkční postižení orientace je u držitelů těchto průkazů, charakterizováno jako spolehlivé v domácím prostředí, ale značně obtížné v cizím prostředí. [4] Průkaz ZTP/P (zvlášť těžké postižení s průvodcem) Držitelem průkazu ZTP/P je člověk, který trpí zvlášť těžkým nebo úplným postižením orientace nebo pohyblivosti a je pro něj nutný doprovod průvodce. Jsou zde zahrnuti i lidé s poruchou autistického spektra. Zvláště těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti je definováno jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav osoby, 26

27 při němž je osoba schopna chůze v domácím prostředí pouze se značnými obtížemi nebo není chůze schopna vůbec. V cizím prostředí není schopna samostatné chůze a její pohyb je možný pouze na invalidním vozíku. Zvláště těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením orientace je neschopnost samostatné orientace handicapovaného v externím prostředí. [4] 1.3 Handicapovaní a legislativa Práva osob se zdravotním postižením jsou obecně definována v Chartě lidských práv vydané Organizací spojených národů. Práva zdravotně postižených jsou rozvíjena v oblasti sociální, medicínské i vzdělávací a to konkrétně v Ústavě České republiky, v zákonech, vyhláškách, předpisech a normách. [5] Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN dne 13. prosince roku Je to významný dokument zabývající se lidskými právy a svobodami a doplňuje sedm základních, současných lidskoprávních úmluv OSN. Nejdůležitějšími principy, na kterých je Úmluva založena, jsou rovnoprávnost a záruka uplatnění všech lidských práv osobám se zdravotním postižením, a zároveň podpora jejich aktivního zapojení do společenského života. Mezi obecné zásady úmluvy patří: o respekt k lidské důstojnosti o zákaz diskriminace o plné zapojení do společnosti o rovnost příležitostí o přístupnost o rovnost žen a mužů o respekt k vyvíjejícím se schopnostem dětí a jejich právu na zachování identity Současně s Úmluvou byl přijat Opční protokol. Ten umožňuje smluvním stranám, tzn. státům, uznat pravomoci Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, a to ve věcech stížností jednotlivců nebo skupin při porušení práv, která vyplývají z ustanovení Úmluvy. [5] 27

28 1.3.2 Implementace Úmluvy do české legislativy Úmluva OSN a Opční protokol byly otevřeny k podpisu dne 30. března 2007 v sídle OSN v New Yorku. Česká republika, jako jeden z prvních signatářů, tyto dokumenty podepsala. Zanedlouho poté byl započat proces ratifikace Úmluvy. Na jaře roku V rámci procesu ratifikace, byl text Úmluvy i Opčního protokolu zaslán veškerým členům vlády i jiným zúčastněným orgánům státní správy. Spolu s texty byla odeslána i žádost o jmenování odborníka za resort do meziresortní skupiny, která byla zřízena za účelem správné organizace celkové přípravy ratifikace Úmluvy. Tato skupina i ostatní resorty měly za úkol porovnat platnou legislativu a faktický stav s požadavky, které byly obsaženy v Úmluvě. Z výsledků tohoto porovnání vyplynulo, že legislativa České republiky musí stanovit vysoké standardy při vymezování ochrany lidských práv pro osoby se zdravotním postižením. Toto vymezení však nevyžadovalo provádění výraznějších legislativních změn. [5] Po dokončení výše zmíněných kroků došlo ke schválení Úmluvy oběma komorami Parlamentu České republiky. V České republice vstoupila v platnost 28. října Opční protokol v České republice ratifikován zatím nebyl. [5] 1.4 Sociální turismus aneb cestovní ruch pro všechny Ve Velké Británii, v roce 1989, vznikl koncept cestovní ruch pro všechny. Jeho hlavním úkolem bylo oslovit jednotlivé subjekty, působící v cestovním ruchu. Tyto subjekty by měly být schopny vytvořit kvalitní nabídku jak pro potřeby potenciálních či stávajících zákazníků, tak i pro ty, kteří vyžadují speciální péči v souvislosti se svým zdravotním stavem. Obecně lze říci, že každý potenciální klient si vybírá z nabídky subjektů cestovního ruchu právě takovou kombinaci služeb, která mu vyhovuje nejlépe. Pokud se tímto klientem rozumí člověk s handicapem, ať už s fyzickým, psychickým nebo sociálním, měl by mít i takový klient možnost dostat služby v očekávané kvalitě. Filozofií cestovního ruchu pro všechny je splnění podmínek kvalitního cestovního ruchu, kde slovo kvalita vyjadřuje fakt, že destinace vzala v potaz veškerá očekávání účastníků se speciálními potřebami a je schopna jim zajistit pohodlí, atraktivity a bezpečnost. Zajištění těchto tří nezbytností by mělo být v souladu s právem na účast v cestovním ruchu, které patří mezi obecná práva každého jedince. Právo na účast na cestovním ruchu je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu, 28

29 který byl vydán v roce 1999 Světovou organizací cestovního ruchu a schválen o dva roky později Organizací spojených národů. [6] Účast zdravotně postižených na cestovním ruchu Dle Světové zdravotnické organizace a OSN, tvoří lidé se zdravotním postižením asi 19,6 % světové populace. Každý stát by měl aktivně podporovat účast handicapovaných lidí, jak na společenském životě, tak na cestovním ruchu. S různými druhy postižení jsou však spojeny i bariéry, které se mohou vyskytnout během snahy handicapovaného podílet se na cestovním ruchu. S bariérami je možné se setkat nejčastěji v těchto oblastech: o ubytovací zařízení o stravovací zařízení o doprava o kulturní zařízení o historické objekty Pro podporu handicapovaných osob je nezbytné zajištění nejen finanční podpory, ale i zabezpečení přístupnosti do výše uvedených objektů či zařízení. Dalším, neméně důležitým bodem, je zajištění informovanosti o dostupnosti těchto oblastí. Ve spojení s tímto typem cestovního ruchu byly vypracovány projekty, které informují a usnadňují postiženým účastnit se cestovního ruchu. Zde je možno zmínit projekt Sedlčansko pro handicapované, projekt mapující dostupnost objektů v Českém Krumlově, aj. [6] 1.5 Charakteristika území Původní okres Pelhřimov vznikl v roce Vznikl z tehdejších okresů Pelhřimov, Pacov, Kamenice nad Lipou a Humpolec. Jeho území se rozkládá se v západní části kraje Vysočina a spadá na území Českomoravské vrchoviny. Sousedí s okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Jindřichův Hradec, Tábor a Benešov. Okres Pelhřimov je třetí největší v kraji Vysočina. Má ovšem, že všech okresů nejmenší hustotu zalidnění. Území okresu Pelhřimov se vyznačuje výrazně podhorským rázem. Nadmořská výška krajiny je v průměru asi 600 metrů. Území s nižší nadmořskou výškou 29

30 se rozkládají podél toků řek, a to především v severní části okresu. Terén okresu je velmi členitý. Nejnižším bodem je obec Želiv (406 m. n. m.) a nejvyšším vrchol Křemešníku (765 m nad mořem). Podnebí okresu se vyznačuje drsnými klimatickými podmínkami, ty se projevují velkým úhrnem srážek. V tomto okrese se nachází velké množství povrchových vod. Jsou to však řeky a potoky, které mají malý průtok a není možné je výrazněji využívat. Nachází se zde pramen řeky Želivky, ta se akumuluje ve vodní nádrži Švihov, která zásobuje pitnou vodou velkou část Prahy a okres Pelhřimov. V okrese Pelhřimov se nalézá asi tisíc kilometrů státních silnic, traťový úsek Horní Cerekev Tábor, Jihlava Veselí nad Lužnicí, Humpolec Havlíčkův Brod a úzkokolejná železniční trať Obrataň Jindřichův Hradec. Celková dopravní síť je na velmi dobré úrovni. Svědčí o tom dostatečná provázanost obcí s ostatními městy. S ohledem na členitý terén a rozmanitou krajinu (rozsáhlé lesy, vodní toky, rybníky, řeky), patří Pelhřimovsko k vysoce vyhledávaným rekreačním místům. Je zde vytvořeno zázemí pro turisty, které je podmíněno velkým počtem lůžek v ubytovacích zařízeních. Tato oblast je druhá nejnavštěvovanější v kraji Vysočina. Nejvíce vyhledávaná místa jsou Malé a Velké přehrady na řece Želivce, Trnávka, Křemešník. Mezi chráněné útvary, které jsou turisticky vyhledávané, můžeme zařadit např. rybník Pařez, rašelinné louky v Proseči - Obořišti nebo Jankovský potok. [7] 30

31 2 Výzkumná část 2.1 Metodika výzkumu Prvním krokem, který byl nezbytný, ke zpracování této práce bylo nalezení všech potřebných památek na stránkách Národního památkového ústavu. Zde jsem si v katalogu památek našla veškeré památky, které spadají do okresu Pelhřimov. Z nich jsem vybrala zámky, hrady a tvrze (též označované jako tvrziště nebo hradiště). Postupně jsem si hledala bližší informace o daných objektech. Pokud jsem o objektu nenašla dostatek uspokojivých informací, obracela jsem se na obce, ve kterých se objekty nacházely. Všichni oslovení, převážně starostové či starostky, mi ochotně odpovídali na dotazy, jak je to s přístupností těchto objektů. Nemalé množství z nich projevilo nadšení z toho, že se někdo o tyto objekty zajímá. Mnoho z nich vyjádřilo i pochyby o současných majitelích a o jejich zacházení s památkami. Poté, co jsem zjistila, které objekty jsou přístupné a které ne, jsem si udělala tzv. formuláře. Tyto formuláře obsahovaly mapu a jednotlivé body, týkající se přístupnosti z hlediska handicapovaných (možnost bezbariérového parkování, ohlášení příjezdu, pohyb po památce, přístup k památce, přístup na toaletu). Poté, co jsem si vytvořila formuláře a domluvila se s majiteli nebo obcemi na návštěvě objektu, jsem si naplánovala tzv. denní trasy. Pak už zbývalo začít objíždět vybraná místa. Veškeré objekty, které se nachází na daném území, jsem osobně navštívila. Vždy jsem přijela k památce, připravila si formulář, tužku a fotoaparát. Vše jsem zaznamenávala jak písemně, tak fotograficky. U veřejně přístupných objektů, jsem se setkala s ochotou a zájmem. Velmi mě překvapilo, že se mi personál individuálně věnoval a ochotně poskytoval informace. Co se týče soukromých objektů, tam byla komunikace malinko složitější. Majitelé se divili, proč mám zájem o jejich památku. Trpělivě jsem jim vysvětlovala, že je to součást bakalářské práce. Pak už většinou nic nenamítali. Nejhůře jsem se však domlouvala s řediteli různých domovů pro seniory, které bývají umístěny právě v historických budovách. Zde mi bylo několikrát řečeno, že nechápou, co po nich chci. Domov důchodců je prý domovem klientů a nikdo další, kromě klientů, jejich rodin a přátel, do objektů na prohlídku nemůže. Zde jsem tedy většinou vyfotila a zaznamenala přístup kolem památky. Všechny památky jsem navštívila osobně a na všechny jsem se dopravovala svým 31

32 automobilem, tudíž v práci nebude popisována trasa a dopravní prostředky, kterými je možné se k památce dopravit. Po příjezdu k památce jsem vždy zjišťovala, kde se dá vhodně umístit vozidlo. Nafotila jsem místo parkování a cestu k objektu. Poté jsem šla do objektu a v pokladně se zeptala, jak je památka přístupná pro handicapované, a zda jsou zde pro ně nějaké expozice zpřístupněné. Vždy jsem objekt prošla a vše nafotila. Pokud byl objekt nepřístupný, ať už z důvodu soukromého vlastnictví nebo z jiného, vždy jsem objekt celý obešla a vše zdokumentovala. Pokud byla památka nezachovalá a nacházela se v nepřístupném terénu (obvykle se jednalo o tvrziště) snažila jsem se najít co nejschůdnější cestu, abych byla schopná objekt zdokumentovat. Takto jsem získala veškeré materiály, kterými se budu na příštích stranách zabývat. Nejprve rozdělím objekty na přístupné a nepřístupné. Po tomto rozdělení se budu zabývat přístupnými objekty, tedy památkami, které jsou veřejnosti přístupné, a do jejichž interiérů je možné se dostat. U těch přiblížím místa pro parkování, přístupnost k objektu, pohyb po objektu, a zda jsou přístupné toalety. Ke všem objektům přiložím fotografie, dokumentující stav přístupnosti. Ke každému objektu vložím mapu, na které bude vyznačeno místo, kde se objekt nachází, popřípadě parkoviště, pokud se nachází dál od objektu. Nakonec v tabulce zhodnotím, pro který typ handicapu je památka přístupná a pro který nikoliv. U každého postižení bude uvedeno číslo od 1 do 5. Škálu čísel můžeme vnímat jako známkování ve škole. Číslo jedna znamená, že je památka velmi dobře přístupná a číslo pět značí naprostou nepřístupnost. Tento styl hodnocení jsem si zvolila sama a uvedená čísla nespadají do žádné obecné metodiky hodnocení, je to pouze mé subjektivní hodnocení. Poté se budu věnovat nepřístupným památkám, za které považuji taková místa, kam není možný přístup do interiéru. Popíšu, odkud je možné se k nim dostat a jak blízko. Přiložím i fotky. Na konci výzkumné části provedu analýzu přístupnosti objektů s ohledem na jednotlivé druhy postižení. Věřím, že tímto výzkumem usnadním návštěvu památek nejednomu handicapovanému člověku. 32

33 2.2 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Pelhřimov Přístupné památky o Tvrziště Březina Konipas o Zámek Červená Řečice o Hrad Kámen o Zámek Kamenice nad Lipou o Tvrziště Nemojov o Zřícenina hradu Orlík o Zámek Pacov o Zámek Pelhřimov o Tvrz Proseč o Tvrz Speřice o Tvrz Sudkův Důl o Tvrziště Ústrašín o Zámek Žirovnice Nepřístupné památky o Zámek Březina o Zámek Černovice o Zámek Horní Cerekev o Nový zámek Košetice o Starý zámek Košetice o Tvrz Lhotice o Zámek Libkova Voda o Zámek Lukavec o Zámek Nový Dvůr o Zámek Nový Rychnov o Zámek Onšov o Zámek Proseč Obořiště o Zámek Proseč u Pošné o Zřícenina tvrze Služátky 33

34 o Zámek Staré Vyklantice o Zámek Těchobuz o Trčkův hrad 34

35 2.3 Přístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov Tvrziště Březina Konipas Hrad Konipas byl sídlem pánů z Hořepníku. Od roku 1252, kdy patřil panu Bedřichu z Hořepníku, vystřídal mnoho majitelů. Jeho posledním vlastníkem byl nejspíše Jan ze Smilkova, který zdědil hrad jako rodinný majetek. Hrad nebyl pravděpodobně obýván od roku (Tříska a kol., 1986, s. 111) Bývalý hrad Konipas se nachází v obci Březina asi sedm kilometrů od Pacova směrem na Hořepník. Vzhledem k faktu, že samotný objekt nemá žádné popisné číslo, můžeme ho najít na těchto souřadnicích N, E. Bývalý hrad je jen malý kousek vzdálený od zámku Březina. Dalo by se říci, že přes bývalý hradní příkop. Tvrziště jako takové už neexistuje. Na jeho místě dnes stojí špýchary pravděpodobně postavené z kamenů tvrze. Za těmito budovami možné ještě rozpoznat malou část hradního příkopu. Mapa 1 - Tvrziště Březina Konipas Zdroj: 35

36 Obrázek 1 - Cesta k tvrzišti Parkování není vyhrazené, ale zaparkovat je možné u zámku, nebo kdekoliv u silnice. Cesta k tvrzišti je viditelná a prosekaná. Tvrziště je vzdáleno od silnice asi 100 m. Terén je travnatý a mírně nerovný. Obrázek 2 - Budova postavená na místě bývalé tvrze Obrázek 3 - Budova postavená na místě bývalé tvrze Pohyb po tvrzišti je neomezený. Nachází se zde pouze dvě budovy, pravděpodobně špýchary, které byly postavené na zbytcích tvrze. 36

37 Obrázek 4 - Bývalý hradní příkop Ze zadní strany těchto budov je bývalý hradní příkop, který je dnes zarostlý stromy a vegetací. Tvrziště Březina Konipas je přístupné pro osoby se všemi druhy postižení, kromě vozíčkářů, pro které považuji terén za nevhodný. Vzhledem k tomu, že je objekt opuštěný, není zde toaleta. Terén v objektu je travnatý a nerovný. V době mé návštěvy byla cesta i prostory v objektu vysekané. Tabulka 1 - Hodnocení přístupnosti tvrze Březina Konipas Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 37

38 2.3.2 Zámek Červená Řečice Dominanta obce Červená Řečice je bývalý gotický hrad, dnešní renesanční zámek. Tento zámek byl postaven ve stylu pevnosti. Dodnes se zde nachází hradby a bašty. Již zvenku je patrné, že zámek byl obehnán vodním příkopem, který byl napájen skrze místní rybník. Zámecký areál je tvořen třemi nádvořími. Na místě padacího dřevěného mostu je dnes kamenný vstupní most. Budovy a jejich zdi jsou bohatě zdobeny sgrafity. (Podhorský, 2003, s ) Zámek Červená Řečice je v současné době v soukromém vlastnictví. Vlastník však nejeví o objekt zájem. Zámek je ve špatném stavu a je nutná rekonstrukce. Z důvodu nezájmu ze strany vlastníka, se této rekonstrukce se ujal Národní památkový ústav. Rekonstrukce je plánována na rok Zámek je z těchto důvodů přístupný jen po dohodě. Mapa 2 - Zámek Červená Řečice Zdroj: Bod 1 zámek Červená Řečice Bod 2 parkoviště na náměstí 38

39 Obrázek 5 - Parkování na náměstí Zaparkovat je možné na náměstí, vedle zámku, nebo za zámkem. Z náměstí se dá po chodníku a přes silnici dostat až k zámku. Obrázek 6 - První nádvoří Obrázek 7 - Druhé nádvoří 39

40 Obrázek 8 - Třetí nádvoří Exteriér zámku se skládá ze tří nádvoří, která jsou propojena a nacházejí se v jedné rovině. První je částečně kamenité původní dláždění. Druhé je zčásti travnaté a třetí je zatravněné celé. Všechna nádvoří jsou volně přístupná. Interiéry zámku jsou přístupné, ale v současném stavu budovy, pouze na vlastní nebezpečí. Uvnitř zámku nefunguje údržba, okna jsou na mnoha místech rozbitá a zámek je ve velmi špatném stavu. Osobně nedoporučuji návštěvu interiéru. Kolem zámku je možné dostat se pouze z levé strany, kde je travnatý prostor, svažující se směrem k zámku. Vnější část zámku a prostory nádvoří jsou přístupné osobám se všemi druhy postižení. Interiéry nedoporučuji k návštěvě pro žádné osoby s postižením. Vzhledem k faktu, že objekt není typicky přístupný veřejnosti, nenachází se zde žádné toalety. Tabulka 2 - Hodnocení přístupnosti zámku Červená Řečice Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 40

41 2.3.3 Hrad Kámen Hrad Kámen je dominantou stejnojmenné obce, která se nachází přibližně 15 km od Pelhřimova. Dodnes není zcela známo, kdo hrad založil. Nejstarší část je tvořena gotickým palácem, který pochází z počátku 14. století. Hrad byl dále upraven barokně. V letech 1860 až 1870 byl upraven ve stylu anglické romantické gotiky. (Podhorský, 2003, s. 107) V současné době se hrad pyšní expozicí motocyklů, bydlení a expozicí Starý palác. Mapa 3 - Hrad Kámen Zdroj: Bod 1 oficiální parkoviště Bod 2 hrad Kámen 41

42 Obrázek 9 - Oficiální parkoviště Parkování je možné na parkovišti cca 200 metrů pod hradem. Z parkoviště je nutné přejít relativně frekventovanou silnici. Vede zde bezbariérový chodník. Do areálu vedou dvě cesty. Jedna je strmější, mezi domy a do kopce cesta přímo z parkoviště. Druhá vede hlavní branou. Hrad se nachází na kopci, proto je terén náročnější pro tělesně postižené. Areál je přístupný bez ohlášení a cesty v něm jsou udržované. Kolem hradu se rozprostírá park a další prostory, které jsou volně přístupné a bezbariérové. Obrázek 10 - Přístupová cesta - park 42

43 Obrázek 11 - Budova, ve které se nachází toalety Toalety jsou přístupné, nachází se v zahradě, před vstupem na nádvoří. Jsou to toalety klasické. Při vchodu je nutné překonat jeden schod o výšce asi 10 cm. Uvnitř nejsou toalety přímo pro vozíčkáře, ale i ty běžné se dají použít jako toalety pro handicapované. Obrázek 12 - Toalety - uvnitř 43

44 Obrázek 13 - Schodolez Obrázek 14 - Strmé schody Do hradu vedou strmé schody. Vždy je nutný doprovod, který dojde do pokladny nahlásit, že návštěvník je tělesně postižený člověk. Zaměstnanci objektu májí k dispozici tzv. schodolez, který lze na schody nainstalovat. V prostorách objektu je bezbariérový pohyb pouze na trase A. Tam, kde je nutno překonat schody, je vždy k dispozici schodolez. Ostatní prostory nejsou bezbariérově přístupné. Osobně si myslím, že je hrad velmi hezký a pro tělesně postižené částečně přístupný. Pro osoby s jiným druhem postižení je vhodný. Pro člověka se zrakovým postižením může být prohlídka interiéru poněkud náročnější. Tabulka 3 - Hodnocení přístupnosti hradu Kámen Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 44

45 2.3.4 Zámek Kamenice nad Lipou Zmínky o hradu Kamenice nad Lipou jsou zaznamenány již z roku Samotný název Kamenice nad Lipou vznikl díky lípě, která dodnes roste v zámeckém parku a pyšní se titulem památný strom. Stáří lípy se odhaduje asi na 800 let. Samotný hrad byl přestavěn v 16. století na renesanční zámek a později předělán do stylu klasicizmu. (Podhorský, 2003, s. 126) V zámku je možné navštívit několik prohlídkových okruhů. Kromě původního zařízení zámku je možné navštívit i další expozice jako např. výstavu angličáků a domečků pro panenky. Dále je zde expozice železných předmětů a nábytku. Mapa 4 - Zámek Kamenice nad Lipou Zdroj: 45

46 Obrázek 15 - Parkování u zámku Obrázek 16 - Vstup na nádvoří Parkování je možné přímo u zámku, tzn. v těsné blízkosti od hlavního vstupu nebo kdekoliv na náměstí. Nejsou zde vyznačená místa pro vozíčkáře, ale nachází se tu mnoho parkovacích míst, ze kterých si lze vybrat. Zámek můžeme navštívit během provozní doby a bez ohlášení. Vchod do zámku je bezbariérový, s pozvolným terénem vydlážděno dlažebními kostkami. Nádvoří je volně přístupné. Nachází se zde Informační centrum, pokladna a toalety. Obrázek 17 - Nádvoří 46

47 Obrázek 18 - První okruh bezbariérový V zámku je několik okruhů a expozic. Všechny jsou přístupné pro většinu handicapovaných. Bezbariérově je přístupný pouze první okruh, ve kterém je expozice pokojíčku pro panenky a expozice angličáků. Druhý okruh je přístupný po zdolání několika schodů. Třetí okruh je propojení obou dvou předchozích okruhů. Obrázek 19 - Bezbariérová toaleta V areálu se nachází bezbariérová toaleta. Vchod dovnitř se nachází hned vedle vstupu do sklepení. 47

48 Obrázek 20 - Zámecká zahrada Zahrady pod zámkem jsou upraveny a zpřístupněny i pro tělesně postižené, především pro vozíčkáře. Nicméně, vstup do zahrady je velmi příkrý a nájezdy nejsou v dobrém stavu. Pěšinky v zahradě jsou uchozené a chvílemi písčité. V parku je možnost pohybu i po trávě. Pro vozíčkáře doporučuji návštěvu zahrady pouze s doprovodem. Zámek v Kamenici nad Lipou bych doporučila pro všechny typy postižení. Je zde příjemné prostředí i ochotný personál, který je v případě potřeby k dispozici. Tabulka 4 - Hodnocení přístupnosti zámku Kamenice nad Lipou Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 48

49 2.3.5 Tvrziště Nemojov Tvrziště Nemojov se nachází jihozápadně od obce Nemojov, konkrétně mezi obcemi Nemojov a Pavlov. Tato původně gotická tvrz, také zvaná jako Blažkův zámek, byla ve vlastnictví pánů z Vokova. Historie tohoto místa však není dochována. Předpokládá se, že tvrz začala pustnout v 16. století. Na místě, kde tvrz bývala, jsou dnes pouze valy a příkopy široké přibližně 8 metrů a hluboké 4 metry. [8] Mapa 5 - Tvrziště Nemojov Zdroj: 49

50 Obrázek 21 - Parkování u silnice Obrázek 22 - Cesta k tvrzišti Asi 1 km za obcí Nemojov je odbočka na nezpevněnou cestu. Zde je možné nechat auto přímo u silnice, nebo se vydat dál po cestě autem. Cesta je kamenitá s velkým počtem výmolů a pro větší osobní vůz nevhodná. Obrázek 23 - Terén v okolí tvrziště 50

51 Obrázek 24 Tvrziště Nemojov Když se vydáme po této nezpevněné cestě, tak asi po jednom kilometru narazíme na odbočku doprava. Vydáme-li se tímto směrem, po levé straně můžeme vidět nepravidelné kopce se zbytky kamenů. Cesta přímo k tvrzišti je zarostlá lesním porostem a trávou a člověk se jí musí prodírat. Dostat se přímo k tvrzišti a kolem něj je možné, je zde však neudržovaný a svahovitý terén. Z levé strany tvrziště je částečně vidět chodba mezi kameny. Průlez je několik metrů dlouhý. Je tu však vlhko a kameny jsou kluzké. Vstup do průlezu je pouze na vlastní nebezpečí. Podle místních bylo dříve možné dostat se do tvrziště, skrze tuto chodbu, až několik desítek metrů daleko. Zub času však vykonal své a chodba je dnes zasypána. Tvrziště je velice krásné, ale osobně mohu návštěvu doporučit pouze sluchově postiženým. Tabulka 5 - Hodnocení přístupnosti tvrziště Nemojov Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 51

52 2.3.6 Zřícenina hradu Orlík Zříceninu hradu Orlík najdeme v blízkosti města Humpolce, v obci Rozkoš, která se je od Humpolce vzdálená asi 2 km. Hrad nechal vystavět ve 14. století Jindřich z Dubé, jeden z humpoleckých pánů. Dále byl hrad upravován Leskovci a pány z Říčan, kteří se zasloužili o renesanční úpravy některých jeho částí. Posledními majiteli byli páni z Roupova, po jejichž odchodu hrad zpustnul. V roce 1939 byly v objektu, na základě archeologických vykopávek, odhaleny staré klenuté sklepy. Hrad je obklopen svahy a příkopem. (Podhorský, 2003, s ) Mapa 6 - Zřícenina hradu Orlík Zdroj: Bod 1 zřícenina hradu Orlík Bod 2 oficiální parkoviště 52

53 Obrázek 25 - Oficiální parkoviště Když dojedeme do obce Rozkoš, ze směru od Humpolce, tak těsně před odbočkou na Herálec (odbočka doprava), zabočíme mezi domy doleva. Odbočku lze lehce přehlédnout. Asi 100 m od sjezdu z hlavní silnice narazíme na oficiální parkoviště. Toto parkoviště se nachází asi 500 m od vstupu do hradu. Obrázek 26 - Cesta na zříceninu Cesta ke zřícenině je náročnější, vede do svahu, je zde nerovný kamenitý terén. Pro vozíčkáře absolutně nevhodná. 53

54 Obrázek 27 - Parkování před vstupem; suchá toaleta Dojet autem je možné až ke vchodu na hrad, ale cesta k tomu není uzpůsobená. Jsou tu pouze tři parkovací místa. Hrad je otevřen během své provozní doby. Před hradem se nachází suchá toaleta, která není však vhodná pro vozíčkáře Obrázek 28 - První nádvoří bezbariérové Obrázek 29 - Část prvního nádvoří Hrad je bezbariérově přístupný pouze na prvním nádvoří. Z něj vede nespočet různých cest do dalších částí bývalého hradu. 54

55 Obrázek 30 - Druhá hradní brána Skrze druhou hradní bránu je možné se dostat na prohlídkový okruh B a C a také směrem k vyhlídkové věži. Obrázek 31 - Vyhlídková věž Hranolová věž o výšce asi 25 metrů se nachází v jádru zříceniny. Vstup se kdysi nacházel na její západní straně, ve výšce 11 metrů nad úrovní nádvoří. Věž sloužila jako tzv. spižírna a nahoře byla místnost s oknem, které směřovalo k jihu. 55

56 Obrázek 32 - Ochozy a hradby Vše je propojeno kamennými schody. Objekt se dá projít pouze uvnitř. Okolo jsou vybudované hradní příkopy. Zřícenina hradu Orlík je podle mého názoru přístupná handicapovaným lidem, kromě jedinců s tělesným postižením. Interiér památky je velmi členitý. Pro vozíčkáře nevhodný. Tabulka 6 - Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Orlík Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 56

57 2.3.7 Zámek Pacov Současný renesanční zámek v Pacově byl původně hrad, který byl vybudován na přelomu 12. a 13. století. Na počátku 18. století spadl zámek do rukou bosých karmelitánů, kteří ho přestavěli na klášter. V roce 1707 byl však klášter zrušen a budova začala opět sloužit jako zámek. V roce 1864 se zde narodil známý básník Antonín Sova, po němž je dnes pojmenované muzeum, které je v zámku umístěno. Dále se zde nachází Informační centrum, Městský úřad, Městská knihovna a z expozic např. galerie Jana Autengrubera. [9] Mapa 7 - Zámek Pacov Zdroj: 57

58 Obrázek 34 - Nádvoří Obrázek 33 - Vyhrazené parkoviště Parkoviště se nachází přímo před vchodem do objektu. Jsou zde dvě parkovací místa pro zdravotně postižené v rámci celého velkého parkoviště. Vchod do objektu a na nádvoří je volně přístupný. V pravé části budovy se nachází městský úřad. V levé části je Informační centrum, které se nachází v přízemí. V této části zámku se nachází též knihovna a Městské muzeum Antonína Sovy. Celý prostor je bezbariérově přístupný. Obrázek 35 - Výtahy nainstalované v budově 58

59 Obrázek 36 - Bezbariérově přístupné chodby Celý objekt je bezbariérový a přístupný, pouze v části, kde jsou pořádány výstavy, je několik schodů. V celém areálu jsou prostorné chodby (bez schodů) a tam, kde by bylo nutné schody překonat, jsou výtahy. Obrázek 37 - Bezbariérová toaleta 59

60 Bezbariérová toaleta se nachází vedle Informačního centra. Další se nachází v druhém patře a jedna také v zámeckém parku. Dohromady jsou zde tři bezbariérové toalety. Obrázek 38 - Zámecký park Přístupnost kolem objektu a v parku zprava je objekt nepřístupný (silnice, zástavba). Z levé strany je objekt průchozí, směrem ke kapli. Přístup do kaple není bezbariérový několik schodů. V době návštěvy se zde konala výstava. Pohyb po celém areálu je možný po vydlážděných chodnících. Park, který se nachází směrem dál za kaplí, je rozlehlý a přístupný. Terén v parku je nezpevněný a nerovný. Nacházejí se zde i toalety pro vozíčkáře. Zámek je přístupný a vhodný pro všechny lidi s jakýmkoliv druhem postižení. Tabulka 7 - Hodnocení přístupnosti zámku Pacov Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 60

61 2.3.8 Zámek Pelhřimov Zámek se nachází asi 200 m západně od Masarykova náměstí. O vzniku zámku nejsou dochovány konkrétní historické údaje. Zámek měl v minulosti pravděpodobně jen podobu gotické věžovité stavby, která byla součástí opevnění města. Mezi lety byla tato stavba rozšířena a barokně přestavěna. V 17. století sloužil jako radnice a poté byl sídlem Okresního soudu. Zámek je jednopatrová budova. V Gotické síni jsou dochovány zbytky původní stavby. Dále se zde nachází též původní zdivo městské bašty, v severním křídle. V prvním patře můžeme vidět stropní a nástěnné fresky. (Podhorský, 2003, s. 105) V současné době slouží zámek jako Muzeum Vysočiny. Mapa 8 - Zámek Pelhřimov Zdroj: 61

62 Pokud chceme navštívit zámek v Pelhřimově, můžeme zaparkovat na náměstí. Zde je parkování zpoplatněno. Bezbariérové parkování v blízkosti zámku není. Obrázek 39 - Zámek Pelhřimov K samotnému objektu vede směrem z náměstí dlážděná silnice. Zde je nutné překonat mírný kopcovitý terén. Abychom se dostali dovnitř zámku, je potřeba překonat u vstupu dva schody. Obrázek 40 - Interiér zámku 62

63 Pokladna se nachází v prvním patře. Nahoru vedou schody. V budově není nainstalován výtah a ani se zde nenachází bezbariérová toaleta. Budova není bezbariérově přístupná. Obrázek 41 - Vrátka ze spodní strany budovy Obrázek 42 - Vstup do části expozice Šatlava 63

64 Jediné místo, kam je možné se bezbariérově dostat je část expozice Městská šatlava. Ze spodní strany budovy jsou železná vrátka. Zde je jeden schod. Po překonání tohoto schodu je možné shlédnout část expozice. V přízemí zámku se nachází také výstavní síť, kde se obměňují výstavy a je zde možný bezbariérový pohyb (po vynesení vozíku do dvou předních schodů). Expozice zaměřené speciálně na sluchové nebo zrakově postižené osoby zde nejsou. V muzeu se dále nachází historická expozice, freskový sál, hudební salonek, medailéři J. a Z. Šejnostovi aj. Podle mého posouzení není zámek vhodný pro návštěvu tělesně a zrakově postiženými jedinci. Pohyb po památce je náročný, nicméně je možné shlédnout alespoň část expozice. Tabulka 8 - Hodnocení přístupnosti zámku Pelhřimov Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 64

65 2.3.9 Tvrz Proseč Tvrz Proseč se nachází v obci Proseč. K tvrzi se dostaneme ze silnice, vedoucí od obce Křepiny směrem na obec Kaliště. Nezabočíme však na Kaliště, ale doleva na konec vsi. Za domem s číslem popisným 18 můžeme vidět tvrz. První zmínky o samotné obci Proseč pochází z poloviny 16. století, kdy byla ves majetkem Trčků z Lípy. Stavba samotné tvrze je odhadována na 14. století. Svědčí o tom architektonické prvky stavby. Jediná zmínka z té doby je o bratřích Ondřejovi, Hrochovi a Beneši, kteří v těchto místech žili kolem roku Od druhé poloviny 16. století je tvrz pravděpodobně opuštěná. Dnes je z tvrze zachováno pouze přízemí. Vchod se nachází na západní straně a tvrz zdobí také původní okno. [10] Mapa 9 - Tvrz Proseč Zdroj: 65

66 Obrázek 43 - Prostranství před tvrzí - parkování U tvrze není žádné vyhrazené parkoviště. Zaparkovat se dá kdekoliv na kraji silnice nebo na trávníku. Obrázek 44 - Cesta k tvrzi Tvrz je volně přístupná a je možné se po trávě, do mírného kopečka, dostat až přímo k ní. Přístup k tvrzi je bezbariérový. 66

67 Obrázek 45 - Vstup do tvrze Obrázek 46 - Vnitřní část tvrze a okénko Objekt je přístupný ze všech stran. Je také možné se bezbariérově dostat i dovnitř tvrze, kde je zatravněná plocha. Vstup dovnitř je pouze na vlastní nebezpečí. Bezbariérová toaleta zde není. Osobně hodnotím objekt jako přístupný pro všechny druhy tělesných postižení. V objektu je akorát nutno dávat si pozor na možné padající kamení. Tabulka 9 - Hodnocení přístupnosti tvrze Proseč Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 67

68 Tvrz Speřice Tvrz Speřice, dnes spíše zřícenina tvrze, leží v srdci obce Speřice, která se nachází mezi obcí Koberovice a městem Humpolec. První zmínka o obci pochází z roku V té době připadla králi, ale Předbor ze Speřic se snažil o její odkoupení. Speřická tvrz byla pravděpodobně rozsáhlá stavba, která byla chráněna vodním příkopem. Předpokládá se, že zde byla vstupní budova, která odpovídala tvrzím, které byly stavěny v druhé polovině 14. století. Kdo byl zakladatelem oné tvrze, není doposud známo. Některé zdroje uvádějí jistého Předbora ze Speřic. Zda se však zasloužil o výstavbu tvrze, není doloženo. Tvrz byla zachována v dobrém stavu až do 80. let 19. století. V té době byla z velké části zbořena a zachovalo se pouze torzo, které můžeme dnes vidět. [11] Mapa 10 - Tvrz Speřice Zdroj: Bod 1 zřícenina tvrze Speřice Bod 2 průlez vedle hospodářské budovy Bod 3 možnost parkování 68

69 Obrázek 47 - Parkování v obci Obrázek 48 - Průlez mezi stromy Tvrz Speřice se nachází v dost nepřístupném terénu. Parkování je možné kdekoliv u silnice. Bezbariérové parkování ani toalety se zde nenacházejí. Začátek cesty k tvrzi se nachází kousek od silnice, proti kapličce hned vedle chátrající hospodářské budovy. Cesta vede skrze vegetaci. Obrázek 49 - Cesta k tvrzi kolem budovy 69

70 Obrázek 50 - Speřická tvrz Cesta k tvrzi není vhodná pro tělesně handicapované, obzvláště pro vozíčkáře, ale je možné se po ní dostat až na břeh rybníčka. Půda u rybníku je vlhká a pokrytá nízkou trávou nebo žabincem. Po břehu se lze dostat až ke zbytkům tvrze. Objekt je volně přístupný, omezený však terénem. Tabulka 10 - Hodnocení přístupnosti tvrze Speřice Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 70

71 Tvrz Sudkův Důl Tvrz Sudkův Důl se nachází asi 9 km od města Pacov směr jihozápad. Konkrétně leží v malé obci Sudkův Důl, která však spadá pod obec Obrataň. Tvrz je vidět již ze silnice. Tvrz Sudkův Důl je součást soukromého stavení, tudíž je v soukromém vlastnictví. Návštěva tvrze je možná po domluvě s majitelem panem Ivo Laurinem a jeho ženou. Majitel je vstřícný a návštěvy vítá. Společně se svou rodinnou se snaží tvrz rekonstruovat a zpřístupnit ji veřejnosti. Samotné zmínky o vzniku tvrze nejsou dochované. Je však známo, že ves Sudkův Důl, patřila v roce 1408 vladykovi Maršíkovi. Předpokládá se, že v té době byla již tvrz zbudována. Jeho nástupcem byl Jan Sudka z Dolu. Posledním známým vlastníkem byl Kryštof ze Švamberka, který nechal zpustlou tvrz a dvůr zapsat jako svůj majetek. (Tříska a kol., 1986, s ) Mapa 11 - Tvrz Sudkův Důl 71

72 Obrázek 51 - Parkování před domem Parkovat lze přímo před vraty domu číslo 10. Zde je dostatek prostoru. Přístup do dvora domu je bezbariérový. Obrázek 52 - Dvůr a pohled na tvrz Obrázek 53 - Pohled na tvrz z levé boční strany Pohyb po dvoře je možný s povolením majitelů a je bezbariérový. Vstup do samotné tvrze je omezen asi 25 cm prahem a dvěma schůdky. 72

73 Zahrada je přístupná skrze kamennou bránu. Zde je nutné překonat jeden dřevěný prážek (výška asi 10 cm). Tímto se dostaneme z levé strany tvrze přímo k budově. Je zde nerovný a travnatý terén. Obrázek 54 - Přízemí tvrze Obrázek 55 - První patro tvrze V přízemí tvrze je povrch nerovný. Je to pouze ušlapaná půda a nacházejí se na ní různé hrbolky. Do prvního i druhého patra tvrze vedou schody. Ty jsou ve špatném stavu a vylézt se po nich opatrně dá, ale pouze v kvalitní obuvi. V prvním patře je dřevěná rovná podlaha, stejně tak ve druhém. 73

74 Obrázek 56 - Pravá boční strana tvrze - volně přístupná Zvenku je možné se k tvrzi dostat z pravé strany ze silnice. Pohyb po tomto místě je bezbariérový, díky travnaté ploše a velmi mírnému kopečku směrem k tvrzi. Toaleta se na místě nenachází. Vstup do soukromých prostor není možný. Pohyb po dvoře je možný se souhlasem majitelů. Tato památka je přístupná pro všechny handicapované občany. Osobně nedoporučuji návštěvu vozíčkářům a tělesně postiženým. S doprovodem by se však návštěva uskutečnit dala. Tabulka 11 - Hodnocení přístupnosti tvrze Sudkův Důl Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 74

75 Tvrziště Ústrašín Tvrziště Ústrašín se nachází asi 6 km od města Pelhřimov, směr jihozápad. Tvrziště, též zvané jako hradiště, najdeme v lese, nedaleko obce Ústrašín. Vstup na louku, která nás dovede až k hradišti, najdeme na silnici vedoucí z Ústrašína směrem k obci Libkova Voda, a to po pravé straně silnice, asi 100 m od obce. Nejstarší dochované zmínky o Ústrašíně pocházejí z roku V té době patřil arcibiskupskému panství v Červené Řečici. Od roku 1354 příslušel panu Heřmanu z Ústrašína a dalším. Od roku 1410 byli majitelé páni z Proseče, kteří se o tvrz nestarali a proto v půlce 15. století zanikla. (Tříska a kol., 1986, s. 203) V současné době jsou na místě tvrze již jen zalesněné svahy. Jsou patrné příkopy a poměrně velké valy. Mapa 12 - Tvrziště Ústrašín Zdroj: Bod 1 tvrziště Ústrašín Bod 2 prostor pro parkování 75

76 Obrázek 57 - Možnost parkování přímo proti vstupu na louku Parkovat lze kdekoliv u silnice. Já jsem parkovala za obcí Ústrašín směr Libkova Voda. Přímo u silnice byl mezi stromy patrný průchod na louku. Obrázek 58 - Louka, která vede k tvrzišti Po louce se jde asi 300 metrů, až dojdeme do lesíka, kde lze po levé straně spatřit velký kopec. Když na něj ale vyšplháme, zjistíme, že jsme se dostali na okraj příkopu, kterým byla obehnána tehdejší tvrz. 76

77 Obrázek 59 - Cesta, okraj valu Obrázek 60 - Mohutné svahy v lese Na místě tvrze je dnes pouze lesním porostem pokrytý vrch. Nejsou zde ani zbytky kamenů. Terén není bezbariérově přístupný. Je nerovný a zarostlý. Kopec je velmi strmý. Na místě není k dispozici toaleta. Návštěvu tohoto místa doporučuji jen sluchově postiženým jedincům. Terén může být náročný i pro mentálně a zrakově postižené. Památka není vhodná pro tělesně handicapované lidi. Tabulka 12 - Hodnocení přístupnosti tvrziště Ústrašín Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 77

78 Zámek Žirovnice Bývalý hrad v Žirovnici, nenese žádné zmínky o svém vzniku. Předpokládá se, že v druhé polovině 13. století byl hrad přestavěn a rozšířen. Ve 14. století byl ve vlastnictví pánů z Hradce a později se stal majetkem pánů z Lukavce u Čáslavi. Na konci 15. století byl hrad ve vlastnictví pana Václava Vencelíka, který ho přestavěl do současné podoby a zasloužil se též o výzdobu interiéru. V století byl přestavěn na renesanční zámek. Během třicetileté války byl obsazen a silně poničen. Posledními majiteli byli v roce 1693 Šternberkové, od nichž zámek koupilo město. V roce 1964 zámek vyhořel a jeho rekonstrukce probíhala až do roku (Podhorský, 2003, s ) V současné době se nachází v prostorách zámků několik expozic a to expozice Květiny na šlechtickém sídle, expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století, galerie Jana Havlíka, galerie Eva. Špýchar se pyšní expozicí všemožných předmětů z venkovské minulosti. V budově pivovaru se nachází expozice knoflíkářství/perleti, historických šicích strojů a pivovarnictví. Mapa 13 - Zámek Žirovnice Zdroj: Bod 1 zámek Žirovnice Bod 2 vyhrazený prostor pro parkování 78

79 Obrázek 61 - Vyhrazené parkoviště Obrázek 62 - Cesta k zámku Parkovat lze na Havlíčkově náměstí, nebo na Pouťovém parkovišti. To se nachází po levé straně při výjezdu z města, směrem na Jindřichův Hradec. Pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P jsou vyhrazena dvě parkovací místa přímo u špýcharu, v těsné blízkosti zámku. Dále se dá parkovat také u pivovaru pod zámkem. Cesta od špýcharu k zámku je pravidelně vydlážděna a mírně se svažuje. Obrázek 63 - Nádvoří 79

80 Do pokladny je bezbariérový vstup. Po obou dvou nádvořích se dá pohybovat zcela bezbariérově. Interiér je přístupný, ale není bezbariérový. Bezbariérově lze zhlédnout i zatravněnou část vedle prvního nádvoří. Zahrady u zámku nejsou. Obrázek 64 - Bezbariérový přístup do expozice Jediná bezbariérová prohlídka je možná v budově pivovaru. Zde se nachází expozice knoflíkářství/perleti, historických šicích strojů a pivovarnictví. Do expozice vedou dva bezbariérové vstupy. Obrázek 65 - Interiér expozice 80

81 Obrázek 66 - Dřevěné nájezdy Prostory v budově jsou členité, ale pro potřebu pohybu vozíčkářů jsou k dispozici dřevěné nájezdy. Obrázek 67 - Toalety se samoobslužnou plošinou pro vozíčkáře 81

82 Obrázek 68 - Bezbariérová toaleta V blízkosti pivovaru se nachází i bezbariérové toalety, kde je samoobslužná plošina pro vozíčkáře. Zámek Žirovnice je velmi příjemné místo a je uzpůsobeno pro návštěvu handicapovanými lidmi. Návštěvu této památky doporučuji lidem se všemi druhy postižení. Tabulka 13 - Hodnocení přístupnosti zámku Žirovnice Tělesně postižení Zrakové Sluchové Mentální Snížená Vozíčkáři postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zdroj: vlastní zpracování 82

83 2.4 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Pelhřimov Zámek Březina Zámek Březina byl v devadesátých letech minulého století v restituci navrácen původním majitelům, tzn. v současné době je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Majitel však objekt postupně rekonstruuje. Obrázek 69 - Prostor pro parkování Obrázek 70 - Zámek Březina Zámek i s přilehlým okolím je využíván hospodářsky. Zaparkovat je možné na prostranství před zámkem. Zepředu je možné dostat se k bráně zámku. Celý zámek je oplocený a zarostlý. Blíže k objektu se dostat nelze. 83

84 2.4.2 Zámek Černovice Zámek je sídlem příspěvkové organizace "Domov Kopretina Černovice. Interiéry nejsou veřejnosti přístupné. Parkování je možné na parkovišti přímo u objektu. Odtud se dostaneme branou do areálu. Zde je park s kašnou. Na nádvoří se dá dostat i z horní strany z ulice Pod Školou. Vstup i pohyb po nádvoří je bezbariérový. Zámek není přístupný veřejnosti. Obrázek 71 - Zámek Černovice Obrázek 72 - Venkovní prostory zámku 84

85 2.4.3 Zámek Horní Cerekev Zámek Horní Cerekev je soukromým majetkem. Vlastníkem je PhDr. Rea Michalová, historička umění, kurátorka a galeristka. Zámek je přístupný pro veřejnost jen výjimečně a pouze pro pozvané hosty. Obrázek 73 - Zámek Horní Cerekev Obrázek 74 - Parkování u hotelu Rustikal Parkoviště se nachází u hotelu a restaurace Rustikal cca 200 metrů od objektu nebo na náměstí, u kostela. Zepředu zámku je brána a silnice, z levé strany je rybník. Zámek se dá obejít jenom z pravé strany a to po silnici a kolem zdi. Zezadu budovy se nachází kostel. Zámek je celý oplocený. 85

86 2.4.4 Nový zámek Košetice Na místě nového zámku v Košeticích stávala v minulosti fara. V druhé polovině 18. století byl barokně upraven a připojen k areálu zámku. V důsledku výstavby silnice, byl tento objekt od celého areálu starého zámku oddělen a přestal být jeho součástí. [12] V současné době je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Obrázek 75 - Nový zámek Košetice Parkování je možné v blízkosti zámku u silnice. Zámek je oplocený. Objekt leží přímo u silnice. 86

87 2.4.5 Starý zámek Košetice Starý zámek v Košeticích se nachází naproti novému zámku. Starý zámek, stejně jako nový, je v soukromém vlastnictví, ale je opuštěný. Vstup je pouze na vlastní nebezpečí, nicméně dostat se k němu je možné. Obrázek 77 - Pohled na zámek Obrázek 76 - Starý zámek Košetice - před zámkem Parkovat je možné kdekoliv v blízkosti nebo u kraje silnice. Zepředu je zámek oplocený. Z pravé strany je zeď a plot, ale z levé strany ze silnice je možné dostat se, skrze malý tunel ze stromů, přímo k budově. Před zámkem je zatravněné prostranství se zbytky staré kašny. V celé zahradě je mnoho stromů. Z pravé strany je oplocení, z levé strany je možné budovy obejít, ale vedou zde plechové okapy. V zadní části zámku se pravděpodobně nacházela přidružená stavení a sýpky, které jsou dnes opuštěné. Za zadní část budovy se dostaneme přes bývalý zámecký park, do kterého je možné se dostat ze silnice. Vchod do parku je viditelný. V parku jsou patrné cesty, ale je zde nerovný terén s množstvím pařezů a kořenů, které leží na zemi. Park není udržovaný, ale je přístupný. 87

88 2.4.6 Tvrz Lhotice Tvrz Lhotice je součástí soukromého pozemku. Parkovat je možné u silnice, kdekoliv na návsi obce Lhotice. K domu vede travnatá příjezdová cesta. Když jdeme po cestě asi 100 metrů, uvidíme po naší levé straně obydlený dům s hospodářstvím. Zbytky tvrze jsou patrné za jednou z budov. Pozemek je v soukromém vlastnictví a přístup k objektu byl pouze se souhlasem majitele, který vyšel z domu. Objekt není veřejně přístupný. Obrázek 78 - Příjezdová cesta k tvrzi Obrázek 79 - Stavení se zbytky tvrze 88

89 2.4.7 Zámek Libkova Voda Zámek Libkova Voda je veřejnosti nepřístupný. V současné době je v soukromém vlastnictví. Na zámek je možné se podívat pouze zvenku. Zaparkovat můžeme proti poště. Vpravo od pošty vede silnice z kopce dolů. Když se vydáme po této silnici, tak za 150 metrů uvidíme po naší pravé straně zámek. Zámek je částečně oplocený. Obrázek 80 - Cesta k zámku Obrázek 81 - Pohled na zámek ze spodní strany 89

90 2.4.8 Zámek Lukavec Zámek v Lukavci pochází z poloviny 18. století. Jeho dnešní podoba je výsledkem rekonstrukce, která probíhala v letech Budova má čtvercový půdorys a čtyři křídla, mezi nimiž se rozprostírá vnitřní dvůr. Zámek je obklopen anglickým parkem, jemuž dominuje klasicistní pavilon, který nese jméno Hříbek. V minulosti v něm bydlel básník Antonín Sova se svým otcem. (Podhorský, 2003, s ) Zámek Lukavec je ve vlastnictví Dřevozpracujícího družstva Lukavec. Obrázek 82 - Silnice vedoucí zámeckým parkem Zaparkovat je možné na náměstí cca 300 metrů od vjezdu do parku, kde se zámek nachází. U zámku není žádné parkoviště, lze zaparkovat před branou do parku, nebo vjet autem přímo do parku a auto nechat někde u silnice, která parkem prochází. Obrázek 83 - Zámek Lukavec 90

91 Obrázek 84 - Levá boční strana zámku Obrázek 85 - Pavilon v zámeckém parku Zámek není veřejnosti přístupný, proto se nelze dostat dovnitř. Je přístupný pouze z čelní strany. Zezadu ani zleva se přímo k objektu dostat nedá. Zámek je obklopen hustou vegetací. 91

92 2.4.9 Zámek Nový Dvůr V době, kdy jsem byla navštívit zámek Nový Dvůr, který se nachází v Nízké Lhotě, byl zámek ve vlastnictví společnosti Thermoplastic Pipes Vysočina s.r.o. Společnost údajně vlastní Ital, který komunikuje jen přes paní Floriánovou (pracovnici uvedené společnosti). S touto paní jsem si domluvila schůzku a ona mi dovolila se do prostor zámku prodívat. Zámek v té době sloužil jako ubytovací zařízení, proto jsem měla umožněný vstup do průjezdu a vstupní haly. Zámek je zvenku bezbariérově přístupný pouze ze dvou stran. V srpnu roku 2017 mi starosta obce Kámen, pan František Hofman psal , že současný majitel nemá o zámek zájem a že jeho společnost nefunguje. Dále mi sdělil, že budova chátrá a nájemníci zde už žádní nejsou. V současné době (28. března 2018), mě informoval o tom, že situace se nezlepšila. Dle jeho slov, cituji: Objekt chátrá a my bychom rádi přivítali nějakou iniciativu na využití zámku (např. jako dům pro seniory, penzion či nějaké středisko vzdělávání). Já jsem uvažoval o jednání s odborem památkové péče na stavebním úřadu v Pacově, ale dokud není k dispozici konkrétní záměr, ani oni se angažovat nebudou. Taková je smutná skutečnost. Obrázek 86 - Zámek Nový Dvůr 92

93 Obrázek 87 - Pohled na zámek Nový Dvůr Obrázek 88 - Boční strana zámku; prostor pro parkování Obrázek 89 - Interiér zámku 93

94 Zámek Nový Rychnov Na místě dnešního zámku stávala dříve tvrz. Ta byla v letech přestavěna na zámek. V dalších letech prošel zámek mnoha dalšími úpravami. V roce 1675 byl zámek přestavěn do barokního stylu. Z tohoto období se zachoval nad vchodem znak arcibiskupa Valdštejna. (Podhorský, 2003, s. 120) Obrázek 90 - Parkování před kostelem Parkovat se dá před kostelem, kde je prostorné parkoviště. Nachází se cca 100 metrů od zámku. Není zde vyhrazeno místo pro vozíčkáře. Další možnost parkování je za zámkem, před rybníkem, ale není zde oficiální parkoviště. Obrázek 91 - Zámek Nový Rychnov 94

95 Zámek Nový Rychnov je využíván pro nájemní bydlení. Společné prostory jsou volně přístupné (průjezd, nádvoří). Vchod do zámku je volně přístupný. Je zde malý schůdek o výšce asi 10 cm. Obrázek 92 - Nádvoří Průjezd od brány k nádvoří je vydlážděný. Nádvoří je prostorné a také vydlážděné. Obrázek 93 - Zahrada Objekt se dá obejít z pravé strany po silnici. Zezadu je k zámku přístup jen zčásti, protože je obklopen zahradou, která není veřejnosti přístupná. Z této strany budovy je však krásný výhled na místní rybník. 95

96 Zámek Onšov V zámku Onšov je umístěn domov důchodců, proto zámek není veřejnosti přístupný. Obrázek 94 - Parkování před domovem důchodců Z pravé strany zámku, u hlavního vchodu do Domova důchodců Onšov, je velké parkoviště, na němž je možné zaparkovat. Není zde vyhrazené místo pro handicapované. Zámek je z této strany obehnán zdí. Obrázek 95 - Zámek Onšov K prostranství před zámkem se dá dostat po schůdcích nebo branou ze silnice. 96

97 Obrázek 96 - Pohled na zámek z parku Obrázek 97 - Zámecký park Z přední strany budovy je rozsáhlý park a zahrada, které jsou volně přístupné. Tyto prostory jsou bezbariérové. Je zde mnoho chodníčků. Zámek je také možné shlédnout i z levé strany, ale je nutné se pohybovat po trávě. Zezadu je možné zámek obejít po kamenité cestě, směrem dolů podél zámecké zdi. Kolem dokola se zámek obejít nedá. 97

98 Zámek Proseč Obořiště První zmínka o vsi Proseč a tím pádem o bývalé tvrzi, pochází z roku Prvním majitelem byl údajný loupežník Mikuláš z Proseče. Další majitelé upravovali tvrz postupně na statek a později na zámek. Nejstarší část zámku je severní křídlo, na kterém jsou patrné zbytky sgrafit. V areálu zámku se nachází rozsáhlý park s rybníkem a památnou lípu. (Tříska a kol., 1986, s. 157) Zámek je ve vlastnictví příspěvkové organizace zřízené krajem Vysočina, která zámek využívá jako domov důchodců. Obrázek 98 - Zámek Proseč - Obořiště Obrázek 99 - Okolí zámku Parkování je možné v blízkosti zámku nebo v obci. Venkovní prostory jsou volně přístupné. Zahrady, park a celé okolí zámku je bezbariérově přístupné. Toaletapro veřejnost se zde nenachází. Interiér je domovem důchodců a přístup dovnitř je umožněn pouze pro klienty, jejich rodiny nebo pro přátelé lidí, kteří jsou v domově umístěni. 98

99 Zámek Proseč u Pošné Zámek Proseč slouží v současné době jako domov důchodců, který je zřízený příspěvkovou organizací Kraje Vysočina. Zámek je přístupný pro klienty a jejich rodiny a blízké. Obrázek Zámek Proseč u Pošné Pro návštěvníky je parkování možné před zámkem. Není zde vyhrazeno místo pro handicapované. Obrázek Prostranství před zámkem Do areálu se lze dostat zepředu skrze branku. Před zámkem se nachází malý parčík s lavičkami. V parku se dá posedět, je volně přístupný. Chodníky v parku jsou bezbariérové, terén je rovný. Z levé strany se objekt obejít nedá. Zprava je zámek obehnaný zdí. Po silnici je možné dostat se do zázemí zámku zezadu. 99

100 Zřícenina tvrze Služátky Zřícenina tvrze je součástí rodinného domu, č. p. 4. Obrázek Dům s číslem popisným 4 Dům lze vidět ze silnice, nachází se přímo na návsi. Tvrz nelze zvenku spatřit. Objekt je v soukromém vlastnictví. Obrázek Parkování v obci Parkování je možné kdekoliv na návsi, zde je zatravněné prostranství. 100

101 Zámek Staré Vyklantice Zámek ve Vyklanticích je v soukromém vlastnictví a zatím přístupný pro veřejnost není. Majitel předpokládá, že by ho v budoucnu zpřístupnil i pro handicapované. Obrázek Zámek Staré Vyklantice Obrázek Parkování před objektem Parkování je možné na volném prostranství před zámkem. K zámku se lze dostat z přední strany, ze silnice.. 101

102 Obrázek Zámek z levé strany Z levé strany a zezadu je zámek oplocený. Zámek se dá obejít kolem plotu po trávě do mírného kopečka. Obrázek Brána do zámku Zprava je zámek obehnán zdí a nelze se k němu dostat. 102

103 Zámek Těchobuz Zámek Těchobuz je bývalý Ústav sociální péče. Zámek je již tři roky opuštěný a patří Odboru sociální péče v Jihlavě. V současné době není známo, co se bude se zámkem dál dít. Obrázek Zámek Těchobuz Zaparkovat lze přímo před zámkem. Kousek pod ním je Galerie Bernarda Bolzana, u které je vyhrazené místo pro handicapované. Obrázek Zámek z boční strany Zámek je ze všech stran oplocený a je zcela nepřístupný. 103

104 Trčkův Hrad Trčkův hrad pochází z dob pozdní gotiky a byl postaven jako obraná část želivského kláštera. Poté, co byl v 16. století klášter předán Trčkům z Lípy, byl přestavěn na gotickorenesanční budovu a sloužil Trčkům z Lípy jako sídlo. Později byl hrad vykoupen a navrácen řádu premonstrátů. V 19. století byly v budově umístěny musejní sbírky a to až do roku 1907, kdy byl hrad zachvácen požárem. Postupně byl částečně opraven a sloužil jako lazaret, dívčí škola, internát pro kněze a řeholníky nebo jako psychiatrická léčebna. Dnes jsou interiéry hradu nepřístupné, z důvodu velmi špatného stavu. [13] Obrázek Parkoviště v areálu želivského kláštera Parkování je možné v areálu před klášterem. Místa pro vozíčkáře nejsou vyznačena. Samotný hrad je vzdálen od kláštera asi 100 metrů. Obrázek Průjezd z parkoviště k objektu 104

105 Obrázek Bývalý Trčkův hrad s přilehlým parkem Na budovu bývalého hradu navazuje opatství, které v současné době slouží jako ubytovací zařízení. Do interiéru hradu se nelze dostat, protože je v havarijním stavu a rekonstrukce je teprve v plánu. Přístup k památce je volný a pohyb po areálu také. Před Trčkovým hradem je zahrada a prostranství k odpočinku, kde jsou cesty a lavičky volně přístupné. Obrázek Bezbariérová toaleta v restauraci Toaleta se nachází pouze v klášterní restauraci. Trčkův hrad jako takový, přístupný není. Z tohoto důvodu je zařazen mezi nepřístupné památky. Dle zjištěných informací je možná bezbariérová prohlídka kláštera. Areál kláštera bezbariérově přístupný je. 105

106 2.5 Přístupnost památek z hlediska jednotlivých druhů postižení Přístupností památek z hlediska jednotlivých druhů postižení se budu zabývat, kvůli lepšímu zobrazení přístupných památek. Posouzení přístupnosti objektu, je pouze můj subjektivní pohled na věc, a proto nemusí korespondovat s jednotlivými požadavky nebo schopnostmi handicapovaných jedinců. Ke každému handicapu uvedu mapu. V jednotlivých mapách vyznačím vždy památky, které jsou přístupné pro onen druh postižení, a které jsou naopak nevhodné. Červeně budou vyznačeny nepřístupné objekty, tzn. místa, která jsou pro člověka s daným handicapem absolutně nevhodná. Žlutou barvou budou vyznačeny částečně přístupné objekty. Mezi tyto památky můžeme zařadit místa, kde není terén nebo samotný objekt speciálně upraven pro handicapované nebo místa, kde je vyžadován doprovod. Zeleně budou vyznačené přístupné památky, tzn., kam se handicapovaný může vydat zcela sám. Pro lepší orientaci přikládám originální mapu s popisem jednotlivých stanovišť. Mapa 14 - Mapa přístupných památek Zdroj: + vlastní zpracování Start zámek Pacov, 2 tvrziště Březina Konipas, 3 zámek Červená Řečice, 4 Trčkův hrad Želiv, 5 tvrz Speřice, 6 tvrz Proseč, 7 - zřícenina hradu Orlík, 8 zámek Pelhřimov, 9 tvrziště Nemojov, 10 zámek Žirovnice, 11 zámek Kamenice nad Lipou, 12 tvrziště Ústrašín, 13 hrad Kámen, Cíl tvrz Sudkův Důl 106

107 2.5.1 Osoby se sníženou pohyblivostí Mapa 15 - Přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí Zdroj: + vlastní zpracování Přístupné zámek Pacov, Trčkův hrad, zámek Žirovnice Částečně přístupné tvrziště Březina Konipas, zámek Červená Řečice, hrad Kámen, zámek Kamenice nad Lipou, zámek Pelhřimov, tvrz Proseč, tvrz Sudkův Důl Nepřístupné - tvrziště Nemojov, zřícenina hradu Orlík, tvrz Speřice, tvrziště Ústrašín 107

108 2.5.2 Osoby na invalidním vozíku Mapa 16 - Přístupnost pro osoby na invalidním vozíku Zdroj: + vlastní zpracování Přístupné zámek Pacov, Trčkův hrad, zámek Žirovnice Částečně přístupné tvrziště Březina Konipas, zámek Červená Řečice, hrad Kámen, zámek Kamenice nad Lipou, zámek Pelhřimov, tvrz Proseč Nepřístupné - tvrziště Nemojov, zřícenina hradu Orlík, tvrz Speřice, tvrziště Ústrašín, tvrz Sudkův Důl 108

109 2.5.3 Osoby se zrakovým postižením Mapa 17 - Přístupnost pro osoby se zrakovým postižením Zdroj: + vlastní zpracování Přístupné zámek Kamenice nad Lipou, zámek Pacov, tvrz Proseč tvrz Sudkův Důl, Trčkův hrad, zámek Žirovnice Částečně přístupné tvrziště Březina Konipas, zámek Červená Řečice, hrad Kámen, Tvrziště Nemojov, zřícenina hradu Orlík, zámek Pelhřimov, tvrz Speřice, Nepřístupné - Tvrziště Ústrašín 109

110 2.5.4 Osoby se sluchovým postižením Mapa 18 - Přístupnost pro osoby se sluchovým postižením Zdroj: + vlastní zpracování Pro sluchově postižené osoby jsou vhodné všechny z přístupných objektů. 110

111 2.5.5 Osoby s mentálním postižením Mapa 19 - Přístupnost pro osoby s mentálním postižením Zdroj: + vlastní zpracování Přístupné tvrziště Březina Konipas, zámek Červená Řečice, hrad Kámen, zámek Kamenice nad Lipou, zřícenina hradu Orlík, zámek Pacov, zámek Pelhřimov, tvrz Proseč, tvrz Speřice, tvrz Sudkův Důl, Trčkův hrad, zámek Žirovnice Částečně přístupné - tvrziště Nemojov, tvrziště Ústrašín 111