Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese České Budějovice z hlediska přístupu pro handicapované občany.

Transkript

1 Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese České Budějovice z hlediska přístupu pro handicapované občany.

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat svému vedoucímu práce, akademickému malíři, panu Vladimíru Netoličkovi za odborné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Také bych ráda chtěla moc poděkovat své rodině, která byla ochotná velkou část památek se mnou navštívit a zdokumentovat a při psaní mé práce mě velice podporovala.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese České Budějovice z hlediska přístupu pro handicapované občany Bakalářská práce Autor: Šárka Schwarzová Vedoucí práce: akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2017

6 Copyright 2017 Šárka Schwarzová

7 Abstrakt SCHWARZOVÁ, Šárka: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese České Budějovice z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2017, 118 stran. Tato bakalářská práce pojednává o tvrzích, hradech a zámcích v bývalém okrese České Budějovice z hlediska přístupu pro handicapované občany. V teoretické části je vymezen okres České Budějovice, dále vysvětlení pojmu sociální cestovní ruch, charakteristika zdravotního postižení, druhy zdravotního postižení a také zmínka o průkazech osob se zdravotním postižením.. Na teoretickou část navazuje část praktická, kde je přehledně zpracovaná přístupnost tvrzí, hradů a zámků. Tato práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova: Bývalý okres České Budějovice. Sociální cestovní ruch. Zdravotní postižení. Tvrze. Hrady. Zámky. 7

8 Abstract SCHWARZOVÁ, Šárka: Strongholds, castles and chateaus of the former district of České Budějovice in terms of access for disabled people. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava pages. This thesis focuses on accessibility for the handicapped strongholds and castles in the former district of České Budějovice. The theoretical part is defined district České Budějovice, explained the concept of social tourism and describes characteristic about handicap, types of handicap and special cards for persons with disabilities. The practical part links to theoretical part, where is clearly elaborated the accessibility of strongholds, castles and chateau. This thesis is part of the mapping of the entire Czech Republic. Keywords: Former district of České Budějovice. Social tourism. Disabilities. Strongholds. Castles. Chateaus. 8

9 Předmluva Cílem mé bakalářské práce je zmapování všech tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese České Budějovice a jejich posouzení z hlediska přístupnosti jednotlivých druhů postižení. Při výběru tématu pro mou bakalářskou práci mě v informačním systému zaujalo téma vypsané akademickým malířem, panem Vladimírem Netoličkou, které neslo název Tvrze, hrady a zámky v konkrétní oblasti (bývalé okresy) z hlediska přístupu pro handicapované občany. Toto téma jsem si vybrala proto, že ačkoliv byla v informačním systému vypsána zajímavá témata, tak toto bylo téma, o kterém jsem chtěla psát. Původně jsem chtěla zpracovávat bývalý okres Český Krumlov, který je mi blízký, protože si v létě přivydělávám jako sezónní průvodce na Státním hradě a zámku v Českém Krumlově, ale tento okres již byl obsazený. Z tohoto důvodu jsem si vybrala bývalý okres České Budějovice, kde jsem se narodila a vyrůstala. Dalším důvodem bylo, že jsem tento konkrétní okres chtěla více poznat, protože ačkoliv jsem se zde narodila, tak jsem o spoustu památek neměla ani potuchy. Pan Netolička mě sice upozorňoval, že se zde může vyskytovat velké množství památek, které musím zahrnout, ale mně to nevadilo, naopak jsem byla ráda za to, že se zde nachází tolik památek. Tato bakalářská práce je součástí mapování přístupnosti tvrzí, hradů a zámků celé České republiky. Doufám, že tato práce pomůže nejen osobám se zdravotním postižením, kterým z velké části usnadní plánování výletů, ale také může moct široké veřejnosti v tom, aby handicapovaným občanům rozšířili jejich možnosti, protože pevně věřím, že problém je právě v nedostatečné informovanosti. Ráda bych zde poděkovala zaměstnankyni Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, paní Ing. arch. Janě Štorkové za zaslaný odkaz, podle kterého jsem si mohla zkontrolovat svůj předem sestavený seznam památek, dále akademickému malíři, panu Vladimíru Netoličkovi za dobré rady a připomínky, a především své rodině, která byla ochotná velkou část památek se mnou navštívit a zdokumentovat ačkoliv to někdy bylo velmi náročné. 9

10 Obsah Abstrakt...7 Abstract...8 Předmluva...9 Úvod Teoretická část 1 Charakteristika bývalého okresu České Budějovice Sociální cestovní ruch Charakteristika zdravotního postižení Klasifikace zdravotního postižení Druhy zdravotního postižení Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby s kombinovaným postižením Průkaz osoby se zdravotním postižením Průkazy TP Průkazy ZTP Průkazy ZTP-P Praktická část 7 Počet osob se zdravotním postižením žijících v ČR Vlastní výzkum Metodika výzkumu Seznam zahrnutých tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese České Budějovice Tvrze přístupné veřejnosti Tvrze nepřístupné veřejnosti

11 9.3 Hrady přístupné veřejnosti Zámky přístupné veřejnosti Zámky nepřístupné veřejnosti Seznam nezahrnutých tvrzí, hradů a zámků Pozůstatky hradů převážně zaniklé Pozůstatky tvrzí archeologické stopy Pozůstatky zámků zbytky Tvrze přístupné veřejnosti Tvrz Býšov Tvrz Žumberk Tvrze nepřístupné veřejnosti Tvrz Branovice Tvrz Cuknštejn Tvrz Čakovec Tvrz Čížkrajice Tvrz Chvalešovice Tvrz Habří Tvrz Plavnice Tvrz Svébohy Tvrz Zvíkov Hrady přístupné veřejnosti Hrad Maškovec Hrad Nové Hrady Hrad Karlův Hrádek Hrad Velešín Hrady nepřístupné veřejnosti Zámky přístupné veřejnosti

12 15.1 Klášter a zámek Borovany Zámek Březí Vysoký Hrádek u Týna nad Vltavou Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí Zámek Ohrada Zámek Týn nad Vltavou Zámky nepřístupné veřejnosti Zámek Boubínský zámeček Zámek Bzí Zámek Doubravice Zámek Dražíč Zámek Dříteň Zámek Hněvkovice Zámek Komařice Zámek Libníč Zámek Lustenek Zámek Neznašov Zámek Nové Hrady Zámek Nový Dvůr u Borovan Zámek Olešnice Zámek Ostrolovský Újezd Zámek Pillmannův dvůr Zámek Poříčí u Boršova Zámek Rudolfov Zámek Římov Zámek Vyšné Přístupnost z hlediska jednotlivých druhů postižení

13 17.1 Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Důvody nepřístupnosti Osoby se zrakovým postižením Důvody nepřístupnosti Osoby se sluchovým postižením Shrnutí Závěr Zdroje Použité tištené zdroje Nepoužité tištěné zdroje Elektronické zdroje Seznam příloh Přílohy

14 Seznam obrázků Většina obrázků, u kterých není uveden zdroj, jsou osobně pořízené autorkou. Obrázek 1 Celkový pohled a detail tvrze Býšov Obrázek 2 Celkový pohled a detail tvrze Žumberk Obrázek 3 Celkový pohled a detail parkoviště u tvrze Žumberk Obrázek 4 První přístupová cesta a překážka v podobě schodu Obrázek 5 Druhá přístupová cesta a detail cesty Obrázek 6 Překážka k pokladně v podobě schodu a nádvoří tvrze Obrázek 7 Celkový pohled a detail okolního areálu tvrze Obrázek 8 Příjezdová cesta na tvrz Branovice a pohled do dvora Obrázek 9 Celkový pohled a detail tvrze Cuknštejn Obrázek 10 Celkový pohled a příjezdová cesta ke tvrzi Čakovec Obrázek 11 Celkový pohled a detail tvrze Čížkrajice Obrázek 12 Celkový pohled a příjezdová cesta k tvrzi Chvalešovice Obrázek 13 Celkový pohled a vstup do tvrze Habří Obrázek 14 Celkový pohled a detail tvrze Plavnice Obrázek 15 Celkový pohled a detail tvrze Svébohy Obrázek 16 Celkový pohled a detail tvrze Zvíkov Obrázek 17 Celkový pohled a detail hradu Maškovec Obrázek 18 Polní a následně lesní cesta na hrad Maškovec Obrázek 19 Areál hradu a pohled na vyhlídku Obrázek 20 Parkoviště na náměstí a u autobusového nádraží Obrázek 21 Pohled na asfaltovou a následně dlážděnou cestu k památce Obrázek 22 Vstup do hradu a ukázka hradní pokladny Obrázek 23 Trasa 1. prohlídkové trasy a překážky v podobě schodů na obou trasách.. 59 Obrázek 24 Celkový pohled a detail hradu Karlův Hrádek Obrázek 25 Celkový pohled a detail parkoviště Obrázek 26 Asfaltová cesta přecházející v cestu polní a následně cestu lesní Obrázek 27 Vstup a areál hradu Karlův Hrádek Obrázek 28 Celkový pohled a detail hradu Velešín Obrázek 29 Celkový pohled a detail parkoviště Obrázek 30 Polní cesta a lesní cesta na hrad Velešín Obrázek 31 Přístupová cesta a areál hradu Velešín

15 Obrázek 32 Celkový pohled a nádvoří klášteru a zámku Borovany Obrázek 33 Celkový pohled a detail parkoviště Obrázek 34 Celkový pohled a detail na cestu z parkoviště k památce Obrázek 35 Schodiště do expozice a detail překážky Obrázek 36 Mapa areálu a detail zahrady Obrázek 37 Celkový pohled a detail zámku Březí Obrázek 38 Detail parkoviště a informační parkovací tabule Obrázek 39 Informační tabule a pohled na cestu od parkoviště k památce Obrázek 40 detail schodiště a bezbariérový výtah Obrázek 41 Celkový pohled a detail zahrady Obrázek 42 Celkový pohled a detail toalet Obrázek 43 Celkový pohled a detail zámku Hluboká Obrázek 44 Parkoviště u hotelu Štěkl a na náměstí Obrázek 45 Pohled na cestu od parkoviště k zámku a na vstup do zámku Obrázek 46 Rampa k pokladně a zámecká pokladna Obrázek 47 Schodiště uvnitř zámku a na věž Obrázek 48 Pohled z věže na zámeckou zahradu a detail zahrady Obrázek 49 Rampa na toalety a detail dveří Obrázek 50 Celkový pohled a detail zámku Mitrowicz Obrázek 51 Celkový pohled na parkoviště a detail parkoviště Obrázek 52 Pohled od brány a detail brány Obrázek 53 Pohled na schody uvnitř zámku a detail schodu Obrázek 54 Celkový pohled a detail zámecké zahrady Obrázek 55 Prostor s mobilními WC toaletami a prostor na mytí rukou Obrázek 56 Celkový pohled a detail zámku Ohrada Obrázek 57 Vyhrazená místa na parkování a parkovací automaty Obrázek 58 Pohled na cestu od parkoviště a k parkovišti Obrázek 59 Pohled na cestu k pokladně a točité schodiště Obrázek 60 Celkový pohled a detail toalet Obrázek 61 Celkový pohled a detail zámku Týn nad Vltavou Obrázek 62 Vyhrazená parkovací místa na náměstí Obrázek 63 Informační tabule a pohled dovnitř zámku Obrázek 64 Schodiště do prostoru muzea a překážka k pokladně v podobě schodu Obrázek 65 Celkový pohled a detail na Boubínský zámek (Pourová, str ) 88 15

16 Obrázek 66 Celkový pohled a detail na zámek Bzí Obrázek 67 Celkový pohled na zámek Doubravice a pohled do dvora Obrázek 68 Celkový pohled a detail zámku Dražíč Obrázek 69 Celkový pohled a detail zámku Dříteň Obrázek 70 Celkový pohled a detail zámku Hněvkovice Obrázek 71 Celkový pohled a detail zámku Komařice Obrázek 72 Celkový pohled a detail zámku Libníč Obrázek 73 Celkový pohled a detail zámku Lustenek Obrázek 74 Celkový pohled a detail zámku Neznašov Obrázek 75 Celkový pohled a detail zámku Nové Hrady Obrázek 76 Celkový pohled a detail zámku Nový Dvůr Obrázek 77 Celkový pohled a detail zámku Olešnice Obrázek 78 Celkový pohled a detail zámku Ostrolovský Újezd Obrázek 79 Celkový pohled a detail zámku Pillmannův dvůr Obrázek 80 Celkový pohled a detail zámku Poříčí Obrázek 81 Celkový pohled a detail zámku Rudolfov Obrázek 82 Celkový pohled a pohled z druhé strany na zámek Římov Obrázek 83 Celkový pohled a detail zámku Vyšné

17 Seznam map Všechny mapy, u kterých není uveden zdroj, jsou vlastním zpracováním autorky. Mapa 1 Vyznačení bývalého okresu České Budějovice v rámci celé ČR (2) Mapa 2 Administrativní rozdělení okresu České Budějovice (3) Mapa 3 Přístupnost pro mentálně postižené Mapa 4 Přístupnost pro tělesně postižené Mapa 5 Přístupnost pro zrakově postižené Mapa 6 Přístup pro sluchově postižené

18 Seznam tabulek Všechny tabulky, u kterých není uveden zdroj, jsou vlastním zpracováním autorky. Tabulka 1 Vzorová tabulka zhodnocení přístupnosti Tabulka 2 Zhodnocení přístupnosti tvrze Žumberk Tabulka 3 Zhodnocení přístupnosti hradu Maškovec Tabulka 4 Zhodnocení přístupnosti hradu Nové Hrady Tabulka 5 Zhodnocení přístupnosti hradu Karlův Hrádek Tabulka 6 Zhodnocení přístupnosti hradu Velešín Tabulka 7 Zhodnocení přístupnosti Klášteru a zámku Borovany Tabulka 8 Zhodnocení přístupnosti zámku Březí Tabulka 9 Zhodnocení přístupnosti zámku Hluboká Tabulka 10 Zhodnocení přístupnosti zámku Mitrowicz Tabulka 11 Zhodnocení přístupnosti zámku Ohrada Tabulka 12 Zhodnocení přístupnosti zámku v Týně nad Vltavou

19 Seznam zkratek a symbolů OSN MFK TP ZTP ZTP-P WHO Organizace spojených národů Mezinárodní klasifikaci poruch, postižení a handicapů Těžké postižení Zvlášť těžké postižení Zvlášť těžké postižení s průvodcem Světová zdravotnická organizace 19

20 Úvod Ve své bakalářské práci jsem se zabývala zpracováním všech tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese České Budějovice z hlediska přístupu pro handicapované občany. Tato bakalářská práce je součástí mapování celé ČR. V současné době existuje na toto téma v různých okresech celkem 11 prací, které se zabývají jednotlivými okresy. Prostřednictví publikace tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka od Daniela Kováře a webu Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích jsem si předem sestavila seznam všech tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese České Budějovice. Památky, které jsou uvedené jako pozůstatky či archeologické stopy, jsem do této práce nezahrnula, jelikož jsou to památky, na jejichž místě se v současné době většinou nic nenachází. S již zmíněnou knihou a webovou stránkou jsem spolupracovala velmi často, jelikož jsem je považovala za velmi dobrý zdroj informací jak pro laiky, tak i pro odbornou veřejnost. Do své práce jsem zařadila všechny památky bez rozdílu, tedy památky v lehce (města, vesnice apod.) i těžko přístupných terénech (lesy, louky, stezky apod.) V teoretické části jsem nejprve charakterizovala mapovanou oblast, tedy bývalý okres České Budějovice. Dále jsem zmínila něco o sociálním cestovním ruchu, uvedla charakteristiku a kategorie zdravotních handicapů a také se zmínila o počtu handicapovaných osob žijících v ČR. Nakonec jsem se věnovala průkazům osob se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P). Informace jsem čerpala převážně z odborných publikací a také z internetových zdrojů. V praktické části jsem se zabývala dostupností památek pro handicapované občany. Všechny tvrze, hrady a zámky jsem osobně navštívila a zdokumentovala pomocí fotoaparátu. Zároveň jsem si všímala všech překážek či bariér, které mohly být překážkou k návštěvě handicapovaných osob. Pan Netolička mě předem varoval, že osobní návštěva všech objektů bude vyžadovat hodně času, a proto jsem se rozhodla navštěvovat tyto památky s dostatečnou časovou rezervou, protože většina památek byla v zimní sezóně zavřená. Po osobní návštěvě a fotografické dokumentace jsem následně provedla subjektivní slovní popis a tabulkové zhodnocení způsobem jako ve škole. Na závěr jsem shrnula všechny důvody, které znemožňují větší návštěvnosti památek handicapovanými občany. 20

21 Až bude práce hotová, nabídnu ji k využití různým organizacím, které se věnují zdravotně postiženým osobám. Jsem přesvědčena, že o tuto práci bude velký zájem, jelikož usnadní handicapovaným občanům typy na výlet. 21

22 TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika bývalého okresu České Budějovice Bývalý okres České Budějovice se nachází v Jihočeském kraji. Svojí rozlohou km 2 je tento okres druhým největším okresem Jihočeského kraje a čtvrtým v rámci celé České republiky. (1) Sousedí se všemi okresy Jihočeského kraje, na severu sousedí s okresy Písek a Tábor, na západě s okresy Strakonice a Prachatice, na jihu s okresem Český Krumlov, na jihovýchodě ohraničuje území okresu státní hranice s Rakouskem o celkové délce 22 km a na východě s okresem Jindřichův Hradec. (1) Hovoříme-li o počtu obyvatel, k měl bývalý okres České Budějovice , díky čemuž se tento okres řadí na první místo v počtu obyvatel v Jihočeském kraji a na celkově deváté místo v rámci celé České republiky. (1) Mapa 1 Vyznačení bývalého okresu České Budějovice v rámci celé ČR (2) 22

23 Mapa 2 Administrativní rozdělení okresu České Budějovice (3) 23

24 2 Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch neboli Cestovní ruch pro všechny je v posledních letech fenoménem, který výrazně působí na celosvětový vývoj turismu. Pod tímto pojmem si lze představit to, že podle obecného práva na cestování, má každý člověk, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití. Z toho vyplívá, že cestování by mělo být umožněno co největšímu počtu lidí, zejména pak hlavně různým znevýhodněným skupinám, a tím tak obohatit jejich znalosti, napomoci jejich začlenění do společnosti a podpořit jejich celkový osobní rozvoj. Sociální cestovní ruch také může výrazně přispět k poznávání cizích kultur a toleranci mezi národy a společenskými vrstvami. (4) Do sociálního cestovního ruchu patří také navštěvování památek handicapovanými občany. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu se sociální cestovní ruch definuje jako typologizovaný druh podle způsobu hrazení nákladů část nákladů nebo celé náklady na cestování prosociálně handicapované osoby nebo pro osoby v rámci motivačních programů hradí instituce, stát zaměstnavatel, nadace apod. (5) 24

25 3 Charakteristika zdravotního postižení Zdravotní postižení je dlouhodobý nebo trvalý stav, a je charakteristický orgánovou či funkční poruchou, kterou nelze veškerou léčebnou péčí zcela odstranit nebo alespoň významně zmírnit. Takový stav znamená postižení některé nebo více oblastí obvyklého fungování člověka, přináší výrazné zmírnění jeho reálných i životních možností, omezuje jeho práceschopnost a negativně zasahuje do mnoha stránek kvality života postiženého. (Michalík, 2011, str. 186) V právním řádě České republiky neexistuje jednotná komplexní definice, která by odpověděla na otázku, koho je možné považovat za zdravotně postiženého. Jedním z důvodů je neexistence speciální právní normy, která by ucelenou formou upravovala postavení občanů se zdravotním postižením, ačkoliv diskuze o potřebě přijetí podobné normy se vede už několik let. (Michalík, 2011, str. 59) V české legislativě existuje Zákon 108/2016 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, který nabyl v České republice účinnosti 1. ledna Podle tohoto zákona, který přijalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je zdravotní postižení definováno jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. (6) Podle Zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, kterou přijalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se osoby se zdravotním postižením rozumí jako fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány a) invalidními ve třetím stupni (dále jen osoba s těžším zdravotním postižením ), b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoba zdravotně znevýhodněná ). Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. (7) Dále existuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, jež představuje komplexní úmluvu o lidských právech, která byla jako celek ratifikovaná. Je založena na principu rovnoprávnosti a cílem tohoto dokumentu je zaručit osobám se zdravotním postižení plné uplatnění všech lidských práv a taktéž podporovat jejich aktivní zapojení 25

26 do života společnosti stejně jako všichni ostatní lidé. V České republice nabyla účinnosti 28. října (8) Podle této úmluvy, která byla přijata Ministerstvem zahraničních věcí, se osoby se zdravotním postižením rozumějí jako osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatním. (8) Také Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala již v roce 1980 Mezinárodní klasifikaci poruch, postižení a handicapů (MFK), jejímž cílem je sloužit jako základna pro posuzování a měření disability v mnoha vědeckých, klinických, administrativních a sociálně politických souvislostech. Pojem postižení neboli disabilitu definuje jako snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem (zdravotní kondicí) setkává s bariérami prostředí. (9) 26

27 4 Klasifikace zdravotního postižení Nejčastější klasifikaci a třídění osob se zdravotním postižením lze provádět na základě různých pohledů a kritérií. Nejoblíbenější používané klasifikace jsou podle druhu a podle stupně závažnosti. (10) Podle Fischera (2008, str. 20) je klasifikace handicapů a znevýhodnění podle druhu na poruchy: tělesné (somatické) Do této kategorie patří různé poruchy, defekty a handicapy vzniklé v důsledku onemocnění, úrazu nebo ztráty hybnosti a mobility. Jedná se vrozené nebo získané poruchy nebo defekty. komunikační K poruchám komunikace patří velká řada problémů spojená s vnímáním, přijímáním podnětů a s jejich zpracováním a následnou reakcí. Můžeme sem zařadit poruchy v oblasti vnímání smysly a poruchy řeči. Lze sem zařadit také problematiku specifických poruch učení. mentální Do této kategorie patří různé handicapy a znevýhodnění v oblasti rozumových schopností. Nejčastěji se jedná o důsledek vrozených defektů (mentální retardace) a defekty a poruchy získané v průběhu života (demence). chování Do této kategorie patří různé závažné odchylky ve vzorcích chování, které jsou z hlediska sociokulturní normy, psaných i nepsaných pravidel společenského soužití pro danou společnost nežádoucí, nechtěné nebo nepřijatelné. Dále je třeba zmínit, že existuje dělení handicapů a poruch podle stupně závažnosti. (10) lehký stupeň Osoby s poruchou lehkého stupně se liší jen minimálně, jedná se o jevy normální či hraniční. K nápravě slouží běžné pedagogické prostředky, v některých případech speciální metody. střední stupeň Osoby s poruchou středního stupně již vyžadují speciální přístup, metody a pomoc. Pro práci s těmito osobami je nutná účast specialistů a speciálních institucí. těžký stupeň Osoby s poruchou těžkého stupně potřebují celodenní speciální péči a jsou plně odkázáni na intenzivní pomoc okolí a společnosti. Péče o tyto osoby je ve většině případů realizována ve speciálních institucích. 27

28 Podle Michalíka (2011, str. 34) nejběžnějším a nejobvyklejším způsobem rozdělení osob se zdravotním postižením je na základě převládajícího zdravotního postižení. Nejčastěji se tak vyskytují následující postižení: tělesné mentální zrakové sluchové řečové Také je třeba k nim přiřadit i další postižení, na která se obvykle zapomíná. Jedná se o tato postižení (Michalík, 2011, str. 34): kombinovaná nemocné civilizačními chorobami 28

29 5 Druhy zdravotního postižení 5.1 Osoby s mentálním postižením Mentální postižení je pojem vztahující se k podprůměrnému obecně intelektuálnímu fungování osoby, které se stává zřejmým v průběhu vývoje a je spojeno s poruchami adaptačního chování. Poruchy adaptace jsou patrné z pomalého tempa dospívání, ze snížené schopnosti učit se a z nedostatečné sociální přizpůsobivosti. (1995, in Slowík 2007) Podle Michalíka (2011, str. 115) je mentální retardace vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí, která se projevuje zejména snížením poznávacích, řečových, pohybových a sociálních schopností. Mentální postižení vzniká funkčním poškozením mozku. Stupeň postižení lze určit pomocí inteligenčního kvocientu IQ, který vyjadřuje míru rozumových schopností. Mezi nejznámější vrozené typy mentální retardace patří Downův syndrom a autismus. (11) Podle Klasifikace mentální retardace, jež je součástí Mezinárodní klasifikace nemocí, postižení a handicapů můžeme mentální retardaci dělit do 6 fází. (Slowík, 2007, str. 114). lehká mentální retardace (IQ 50-69) Toto postižení se výrazně projevuje opožděním ve vývoji řeči. Myšlení jedinců je omezeno, a proto bývá jednoduché, stereotypní. Jedinci mají také menší kapacitu paměti, jsou emočně labilnější a jejich postižení se projevuje ve formě mírné zaostalosti jemné a hrubé motoriky. (11) středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) Řeč i myšlení postižených bývá zřetelně opožděno, přičemž toto opoždění přetrvává i v dospělosti. Může se stát, že v některých případech postižení komunikují pouze nonverbálně a taktéž motorické schopnosti jsou rovněž zaostalé. Takto postižení nejsou schopni se sami o sebe starat a vést v dospělosti samostatný život. Jedinci navíc v mnoha případech trpí epilepsií, neurologickými, tělesnými i smyslovými či duševními onemocněními. (11) 29

30 těžká mentální retardace (IQ 20-34) V případě tohoto postižení je zřetelná výrazná zaostalost, poškození psychosomatického vývoje a porucha vývoje centrálního nervového systému. Schopnost verbální komunikace je značně omezená, zredukovaná pouze na oddělená slova nebo slabiky. Je možné, že někteří jedinci nikdy verbálně komunikovat nezačnou. Takto postižení se projevují a chovají převážně na základě svých pudů a instinktů. Často bývají agresivní, mají sklony k sebepoškozování a vykonávají navyklé a stereotypní pohyby. Mnohdy je tento typ postižení spojen také s tělesnou vadou. (11) hluboká mentální retardace (IQ pod 20) Postižení se projevuje vážnými omezeními v sebeobsluze, kontingenci, komunikaci a mobilitě. Zahrnuje také hlubokou mentální subnormalitu. (Slowík, 2007, str. 114) jiná mentální retardace Tato kategorie se používá pouze tehdy, pokud je stanovení stupně intelektové retardace pomocí obvyklých metod nesnadné nebo nemožné, a to z důvodu přidruženého senzorického nebo somatického poškození, například u nevidomých, neslyšících, nemluvících, u jedinců s těžkými poruchami chování, osob s autismem nebo u těžce tělesně postižených osob. (Slowík, 2007, str. 114) nespecifikovaná mentální retardace Tato kategorie se využívá při diagnostice případů, kdy je prokázána mentální retardace, ale není zde dostatek informací, aby bylo možné zařadit konkrétní osobu do jedné z výše uvedených kategorií. (Slowík, 2007, str. 114) 30

31 5.2 Osoby s tělesným postižením V souvislosti s pojmem tělesné postižení si většina lidí představí většinou někoho na vozíku nebo s berlemi. K tělesnému handicapu ale patří také dlouhodobá zdravotní oslabení, která navenek nemusí být zjevná. (Slowík, 2007, str. 97) Podle Novosada (2011, str ) se osoby s tělesným postižením dělí na dvě skupiny, na osoby s chronickým onemocněním a osoby s lokomočním postižením. Chronické onemocnění je dlouhodobě výrazně nepříznivý zdravotní stav, kdy ve většině případů takové postižení není na první pohled zřejmé. Naopak lokomoční (pohybové) postižení je charakterizováno omezením hybnosti a poruchou motoriky, což má zásadní vliv na kvalitu života, soběstačnost a přístup k životním příležitostem. Pohyb u osob s tělesným postižením může být nahrazen pomocí pomůcek, např. mechanického nebo elektrického vozíku, berlí, hole, protézy apod. Tělesný handicap bývá často spojen s estetickým handicapem (např. chybějící končetiny atd.) a atypickými projevy (např. záškuby, křeče atd.). (12) Tento typ postižení lze klasifikovat na tři základní skupiny (12) lehké - např. stavy po operacích pohybového aparátu středně těžké - např. amputace, osteoporóza, deformity těžké postižení např. hemiplegie, paraplegie, tetraplegie Z důvodu onemocnění v různých stadiích a rozsahu je většinou těžké definovat hranice mezi třemi výše uvedenými skupinami. Mimo jiné to sem také patří dětská mozková obrna, která se vyskytuje převážně ve formě kombinovaného postižení. (12) 5.3 Osoby se zrakovým postižením Zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů člověka, pomocí kterého získáváme až 90 % všech informací. Za osobu se zrakovým postižením nemůžeme považovat každého jedince, u kterého se vyskytne zraková vada, jelikož většina lidí používá alespoň brýle nebo kontaktní čočky, které fungují jako dostatečná korekce jejich snížených zrakových schopností. Tato vada tedy téměř vůbec neovlivňuje negativně život jedince. (Slowík, str. 59) 31

32 Vitásková, Ludíková a Souralová (2003, in Slowík 2007) považují za osobu se zrakovým postižením takového jedince, který i po optimální korekci (medikamentózní, chirurgické, brýlové apod.) má v běžném životě problémy se získáváním a zpracováním informací zrakovou cestou (např. čtení černotisku, zraková orientace v prostoru atd.). Podle Michalíka (2011, str. 278) lze zrakové postižení charakterizovat jako důsledek poškození (vady, poruchy) zraku a funkce vidění. Osoby se zrakovým postižením jsou osoby s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Poškození zraku ovlivňuje běžné životní činnosti a běžná optická korekce již není dostatečná. Zásadním problémem může být prostorová orientace, samostatný pohyb a komunikace, kterou se má na mysli čtení a psaní. Míra zrakového postižení se měří pomocí tzv. Snellenových tabulek. (13) střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možno korekcí: maximum menší než 6/18 minimum rovné nebo lepší než 6/60. silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 minimum rovné nebo lepší než 3/60. těžce slabý zrak zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 minimum rovné nebo lepší než 1/60. Koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů. praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena. úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5. Mezi další zrakové vady patří např. porucha barvocitu (barvoslepost), katarakta (šedý zákal), glaukom (zelený zákal) apod. (13) 32

33 5.4 Osoby se sluchovým postižením V okamžiku ztráty sluchu přijde člověk až o 60 % informací o okolním světě, avšak tato ztráta ve srovnání se ztrátou zraku způsobuje menší újmu. Ve skutečnosti ale je pravda taková, že to nepředstavuje o mnoho snazší situaci. Sluchový handicap dopadá podstatně výrazněji na osoby, které jsou od narození neslyšící nebo těžce sluchově postižení. (Slowík 2007, str. 71) Sluchové postižení bývá následkem organické nebo funkční vady sluchového aparátu. V důsledku chybějícího nebo omezeného smyslu dochází ke ztížené komunikaci, orientaci a v některých případech i pohybu. Postižením může být vrozené, ale také se může získat v průběhu života. (14) Tento typ postižení lze rozdělit na tři základní skupiny (14) nedoslýchaví Nedoslýchavost má mnoho stupňů, jelikož na každém uchu bývá většinou jiná sluchová ztráta. Sluchové postižení lze částečně vynahradit sluchadlem nebo kochleárním implantátem. Osoby se sluchovým postižením typu nedoslýchaví většinou dobře ovládají český jazyk, většinou nemají dobré znalosti znakového jazyka a jsou komunikačně závislí na odezírání. neslyšící se znalostí znakového jazyka jsou to osoby, které ztratily sluch ještě před rozvinutím mluvené řeči, a proto neměli možnost osvojit si slovní zásobu a mluvení přirozenou cestou. Český jazyk je pro ně cizím jazykem, těžko se jej učí a potíže s porozuměním mají často po celý život. Nesmíme je ale chápat jako osoby negramotné, nebo neinteligentní, mnoho z nich pouze nerozumí psanému textu. Komunikačním prostředkem je znakový jazyk, odezírání, nebo písemná forma, avšak doporučuje se kombinovat odezírání s dopisováním, jelikož řeč lidí je pro tyto osoby se sluchovým postižením typu neslyšící se znalostí znakového jazyka hůře srozumitelná. Je to z toho důvodu, že nemohou slyšet svůj hlas, a proto nemohou řídit jeho výšku, hloubku či výslovnost. ohluchlost jsou to takové osoby, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči. Měli možnost osvojit si slovní zásobu a mluvení přirozenou cestou. Většinou dobře ovládají český jazyk, ale to záleží na tom, kdy došlo ke ztrátě sluchu. Čím později došlo ke vzniku postižení, tím lepší jsou znalosti jazyka i výslovnosti. Komunikace probíhá písemnou formou, odezíráním, nebo 33

34 zřetelnou artikulací. Řeč je stejná jako u slyšících lidí, a proto většinou neznají znakový jazyk. 5.5 Osoby s kombinovaným postižením Kombinované postižení představuje jedince s kombinací některých i několika výše uvedených postižení. Velmi často se objevuje kombinace tělesného, mentálního a smyslového postižení. V těchto případech se většinou jedná o vrozený handicap, ale taktéž ho lze získat během života. (15) V praxi se můžeme často setkat s kombinací dvou a více různých vad nebo poruch u jediného člověka. Jedná se o natolik různorodou skupinu znevýhodnění, že prakticky není možné vytvořit jednotný klasifikační systém, a taktéž neexistuje ustálená terminologie používaná při deskripci případů takto postižených osob. Nejčastěji se požívají pojmy kombinované postižení, postižení více vadami, vícenásobné postižení apod. (2003, in Slowík 2007) 34

35 6 Průkaz osoby se zdravotním postižením Nárok na tento průkaz mají osoby se zdravotním postižením starší 1 roku s tělesným, smyslovým, nebo duševním postižením s dlouhodobým nepříznivým stavem, který výrazně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Od lze tento průkaz získat pouze na základě samostatného správního řízení včetně posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení. Doba platnosti průkazu je nejvýše 5 let u osob do 18 let a nejvýše 10 let u osob starších 18 let, tj. tato doba nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Průkaz osoby se zdravotním postižením se vydává ve třech stupních TP, ZTP a ZTP P (16) (17) 6.1 Průkazy TP Průkaz TP mohou získat osoby, které mají středně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Střední těžké funkční postižení je takový stav, kdy je osoba při dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu schopna se samostatně pohybovat v domácím prostředí, ve venkovním prostředí je schopna chůze se sníženým dosahem, a také má problémy při chůzi okolo překážek včetně nerovného terénu. Na druhou stranu středně těžké funkční postižení orientace je takový stav, kdy je osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí, zhoršenou schopnost orientace má pouze ve venkovním prostředí. (17) Výhody plynoucí z držení průkazu TP (17) vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích, avšak s výjimkou dopravních prostředků, kde je místo k sezení podmíněno zakoupením místenky přednost při osobním projednávání své osobní záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání (nevztahuje se na nákup v obchodech, obstarávání placených služeb, ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních apod.) 35

36 6.2 Průkazy ZTP Typ průkazu ZTP je pro osoby, které mají těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžké funkční postižení pohyblivosti, je takovým stavem, kdy je osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, ve venkovním prostředí je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Naopak těžké funkční postižení orientace je takový stav, kdy je osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace, ve venkovním prostředí má značné problémy. (17) Výhody plynoucí z držení průkazu ZTP (17) vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích, s výjimkou těch prostředků, kde je místo k sezení podmíněno zakoupením místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání (nevztahuje se na nákup v obchodech, obstarávání placených služeb, ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních apod.) bezplatná doprava pravidelnými spoji veřejné hromadné dopravy osob (tramvaje, trolejbusy, autobusy, metro) sleva 75 % jízdného ve II. třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy 6.3 Průkazy ZTP-P Průkaz ZTP-P náleží těm osobám, které mají těžké funkční postižení pohyblivosti, úplné postižení pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžké funkční postižení pohyblivosti a úplné postižení pohyblivosti je stav, kdy je osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými problémy nebo není schopna chůze, ve venkovním prostředí pak není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla pouze na invalidním vozíku. Na druhou stranu zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace ve venkovním prostředí. (17) 36

37 Výhody plynoucí z držení průkazu ZTP-P (17) vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, avšak s výjimkou těch prostředků, kde je místo k sezení podmíněno zakoupením místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání (nevztahuje se na nákup v obchodech, obstarávání placených služeb, ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, pod.) bezplatná doprava pravidelnými spoji veřejné hromadné dopravy osob (tramvaje, trolejbusy, autobusy, metro), sleva 75 % jízdného ve II. třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy bezplatná doprava průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě bezplatná doprava vodícího psa, je-li osoba úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce Držitelům průkazů ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce, avšak záleží na pořadateli akce, zda bude tyto průkazy akceptovat či ne. Některé pořadatelské agentury dávají také vstup zdarma, ale je třeba se informovat přímo u ní, protože v předprodejích a těchto výhodách zpravidla nevědí. (18) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy. Těmito předpisy jsou např. zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti apod. (18) 37

38 7 Počet osob se zdravotním postižením žijících v ČR Osoby se zdravotním postižením představují v dnešní době významnou skupinu občanů České republiky. Na základě kvalifikovaných odhadů je přibližně 10 % obyvatel ČR zdravotně postižených. Zdravotní postižení se ovšem týká mnohem vyššího počtu obyvatel, jelikož se netýká pouze handicapovaných osob, ale také jejich rodin. (Michalík a kol, 2011, str. 31) V roce 2013 byl Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR realizován průzkum, ze kterého vyplynulo, že pro daný rok žilo v ČR na osob se zdravotním postižením. (19) Z průzkumu se dále zjistilo, že nejvyšší počet osob se zdravotním postižením se vyskytoval ve věkových kategoriích let a 75+, přičemž poměrně silná byla také věková skupina 45 až 59 let. Nárůsty byly zaznamenány u věkových skupin do 29 let a 75+. (19) V rámci šetření se také zjišťovalo, co bylo příčinou zdravotního postižení. Hlavní příčinou byla ve velkém množství případů nemoc, za ní pak byly s velkým odstupem vrozené postižení, stařecká polymorbidita (více chorob najednou) a úrazy. (19) V souvislosti s mírou zdravotního postižení se nejvyšším podílem vyskytovalo středně těžké zdravotní postižení, které bylo následované lehkým zdravotním postižením, těžkým zdravotním postižením, a nakonec velmi těžkým zdravotním postižením. Při posuzování míry zdravotního postižení je ale třeba brát v úvahu práh zdravotního postižení neboli jeho intenzitu. (19) 38

39 PRAKTICKÁ ČÁST 8 Vlastní výzkum 8.1 Metodika výzkumu Základ mé bakalářské práce tvoří terénní výzkum, kdy jsem osobně navštívila a zdokumentovala všechny přístupné i nepřístupné hrady, zámky a tvrze. Získané fotografie jsou společně s vlastním popisem, tabulkami a následnými vytvořenými mapami hlavní a nejdůležitější částí celé mé bakalářské práce. Než jsem začala provádět tento výzkum, tak jsem si pořídila jednu důležitou publikaci s názvem Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka od Daniela Kováře, kde se autor detailně zabývá historií a popisem jednotlivých objektů. Také jsem elektronickou formou kontaktovala paní Ing. Arch. Štorkovou, vedoucí oddělení dokumentace, evidence a informací Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, která mě odkázala na webové stránky Památkového katalogu, podle kterého jsem si mohla zkontrolovat již mnou předem sestavený seznam památek v požadovaném okrese. Spolupráce s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích byla velmi příjemná, odpovědi jsem dostávala v brzké době, byla mi nabídnutá pomoc v případě potřeby či nějakých nejasností a taktéž mi popřáli hodně úspěchů při studiu. U jedné památky, konkrétně tvrze Cuknštejn, jsem se pokusila pomocí u kontaktovat majitele pana Ing. Peka s žádostí o prohlídku objektu, jelikož jsem na oficiální webové stránce našla možnost prohlídky objektu po předchozí domluvě, ale byla jsem odmítnuta s tím, že prohlídka není možná. Na základě získaných informací jsem si vytvořila dva seznamy. V první řadě jsem si všechny nalezené památky rozdělila na ty, které budu zahrnovat a které ne. Zahrnuté i nezahrnuté památky jsem si poté rozdělila na tvrze, hrady a zámky, přičemž zahrnuté památky jsem pak ještě detailněji rozdělila na přístupné a nepřístupné. Mezi přístupné památky jsem zařadila takové objekty, které si lze prohlédnout sám nebo s odborným průvodcem, a to jak zvenku, tak i zevnitř. Naopak za nepřístupné objekty jsem zvolila takové tvrze, hrady a zámky, které jsou v osobním vlastnictví, špatném technickém stavu, nebo se nachází v místech, které jsou veřejnosti nepřístupné. 39

40 Pro účely této bakalářské práce jsem přístupnost objektů posuzovala z pohledu osob s mentálním postižením, tělesným postižením, zrakovým postižením a sluchovým postižením. Nezahrnuté památky pouze vypíší, nebudu je nějak rozepisovat z toho důvodu, že jsou to památky převážně zaniklé nebo ve formě archeologických stop či zbytků. U popisu jednotlivých přístupných a nepřístupných památek jsem se nejprve zaměřila na samotnou historii objektu, dále na subjektivní popis možnosti parkování, cesty k památce, pohyb po památce a také popis týkající se toalet. Následně jsem pomocí vlastní přehledné tabulky zhodnotila přístupnosti památek z hlediska jednotlivých druhů postižení. Zhodnocení spočívá v hodnotící škále 1 5, která představuje hodnocení jako ve škole. Tabulka 1 Vzorová tabulka zhodnocení přístupnosti Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety 40

41 9 Seznam zahrnutých tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese České Budějovice 9.1 Tvrze přístupné veřejnosti Tvrz Býšov Tvrz Žumberk 9.2 Tvrze nepřístupné veřejnosti Tvrz Branovice Tvrz Cuknštejn Tvrz Čakovec Tvrz Čížkrajice Tvrz Chvalešovice Tvrz Habří Tvrz Plavnice Tvrz Svébohy Tvrz Zvíkov 9.3 Hrady přístupné veřejnosti Hrad Maškovec Hrad Nové hrady Hrad Karlův Hrádek Hrad Velešín 9.4 Zámky přístupné veřejnosti Zámek Borovany 41

42 Zámek Březí u Týna nad Vltavou Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí Zámek Ohrada Zámek Týn nad Vltavou 9.5 Zámky nepřístupné veřejnosti Zámek Boubínský zámeček Zámek Bzí Zámek Doubravice Zámek Dražíč Zámek Dříteň Zámek Hněvkovice Zámek Komařice Zámek Libníč Zámek Lustenek Zámek Neznašov Zámek Nové Hrady Zámek Nový Dvůr u Borovan Zámek Olešnice Zámek Ostrolovský Újezd Zámek Pillmannův dvůr Zámek Poříčí u Boršova Zámek Rudolfov 42

43 Zámek Římov Zámek Vyšné 43

44 10 Seznam nezahrnutých tvrzí, hradů a zámků 10.1 Pozůstatky hradů převážně zaniklé Hrad v Týně nad Vltavou Hrad v Trhových Svinech 10.2 Pozůstatky tvrzí archeologické stopy Tvrz Čejkovice Tvrz Dolní Bukovsko Tvrz Doubíčko Tvrz Hvozdno Tvrz Hrádek Tvrz Radonice Tvrz Sedlec Tvrz U Kapličky 10.3 Pozůstatky zámků zbytky Zámek Nové Hrady 44

45 11 Tvrze přístupné veřejnosti 11.1 Tvrz Býšov Hospodářský komplex dvora a tvrze Býšov leží cca 7 km jižně od Týna nad Vltavou v ochranném pásmu Jaderné elektrárny Temelín. Býšovská tvrz patří k jedné z nejlépe dochovaných šlechtických staveb Vltavotýnska ze 14. století, která patřila nejprve rodu Býšovců z Býšova, a poté rodu Malovců. Díky jejímu dlouhodobému využívání pro zemědělské účely nedošlo k téměř žádným stavebním úpravám ani k její větší devastaci. Tvrz stojí na vyvýšeném prostranství, velmi dobře chráněném od okolí. Na východní straně je hluboké údolí s potokem a rybníkem, na severozápadě se nachází další dva rybníky, a to Barbora a Pohrobný. Od jihu byla původně obranyschopnost sídla zvýšena příkopem, později proměněným na úvozovou cestu, dnes silnice. (20; Brych, Rejdek, str. 56) V současné době se zrekonstruovaná budova tvrze a k ní přilehlé budovy využívají jednak jako muzejní expozice vztažené k dané lokalitě, ale také ke komerčním účelům. Nyní celoročně z provozních důvodů uzavřena. (20) Obrázek 1 Celkový pohled a detail tvrze Býšov 11.2 Tvrz Žumberk Tvrz Žumberk u Nových Hradů se nachází cca třicet kilometrů od Českých Budějovic ve směru na jihovýchod. První zmínky o této tvrzi pochází z konce 15. století, kdy byla v Žumberku vystavěna kamenná, pozdně gotická tvrz, která koncem 16. a počátkem 17. století získala vzhled renesančního zámečku. Původně byla tvrz, dvůr a ves Žumberk ve vlastnictví rodu Pouzarů z Michnic, a poté majetkem pánů z Rožmberka. Poslední Rožmberk Petr Vok daroval tuto tvrz Theobaldu Hockovi ze Zweibrucku, kterému byl později majetek zkonfiskován. Pozdějšími majiteli se staly rody Švamberků 45

46 a Buquyoů, kteří nechali tvrz s historickým jádrem vesnice obehnat hradební zdí se šesti baštami a za jejichž éry sloužila jako obydlí vrchnostenských úředníků. Od roku 1618 však na Žumberku již šlechta nesídlila, tvrz, bašty i celý areál začaly být využívány k jiným účelům a postupně se dostaly do téměř dezolátního stavu. (21; 22) V dnešní době již zrekonstruovaná tvrz slouží jako pobočka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a nabízí svým návštěvníků stálou expozici lidového malovaného nábytku z jižních Čech a výstavu Ryby a lidé. (21) Obrázek 2 Celkový pohled a detail tvrze Žumberk Parkování Pro parkování vozidla je možné využít místo na parkování cca 20 metrů od vstupu do tvrze. Na parkovišti není vyhrazené místo pro vozidlo přepravující handicapované osoby. Obrázek 3 Celkový pohled a detail parkoviště u tvrze Žumberk 46

47 Cesta k památce Z parkoviště vedou k tvrzi dvě cesty. První z cest vede přímo od parkoviště po nerovné travnaté cestičce až do samotného areálu tvrze, se kterou můžou mít handicapovaní občané nemalé obtíže, jelikož musí zdolat závoru, mírné kopečky a schůdky. Obrázek 4 První přístupová cesta a překážka v podobě schodu Druhá trasa je lepší, co se týče náročnosti, ale poněkud horší, co se týče bezpečnosti. Tato trasa vede od parkoviště po frekventované asfaltové silnici, která se napojuje na štěrkovitou silnici, jež vede až do areálu tvrze, a proto je třeba býti velmi opatrný. Obrázek 5 Druhá přístupová cesta a detail cesty Pohyb po památce První problém nastává již na začátku při nákupu vstupenky, jelikož se zde nachází překážka v podobě dvou schodů. Proto doporučuji osobám na vozíčku návštěvu s asistentem, který může pomoct se zdoláním překážek. 47

48 Obrázek 6 Překážka k pokladně v podobě schodu a nádvoří tvrze Celkový pohyb po památce je poněkud ztížený, protože se zde musí neustále překonávat překážky v podobě schodů a schůdku, což znesnadňuje pohyb téměř všem druhům postižení. Částečně přístupné je přízemí samotné tvrze, nádvoří a okolí tvrze. Obrázek 7 Celkový pohled a detail okolního areálu tvrze Toalety Bezbariérové toalety se na tvrzi Žumberk nenachází. Tvrz Žumberk spatřuji za částečně přístupnou pro všechny druhy postižení. 48

49 Tabulka 2 Zhodnocení přístupnosti tvrze Žumberk Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

50 12 Tvrze nepřístupné veřejnosti 12.1 Tvrz Branovice Tvrz Branovice se nachází asi 3,5 km východně od Týna nad Vltavou. Areál bývalé tvrze představuje zajímavý příklad pohodlného šlechtického sídla z 1. poloviny 16. století, kdy byla tvrz ve vlastnictví rodu Býšovců z Býšova. Dalším významným rodem, který tuto tvrz vlastnil, byl rod Čabelických, později v 17. století se Branovice staly součástí schwarzenberského panství. Dodnes se zachovala původní budova, později upravená na sýpku a pozůstatky ohradní renesanční zdi původní zahrady s branou a nárožními věžičkami. V soukromém vlastnictví. (23; Brych, Rejdek, str. 44) Obrázek 8 Příjezdová cesta na tvrz Branovice a pohled do dvora 12.2 Tvrz Cuknštejn Tvrz Cuknštejn leží v jižní části krajinářského parku Terčino údolí cca 2 kilometry jihozápadně od Nových Hradů. Tento objekt dnes představuje jeden z unikátních příkladů téměř kompletně zachované pozdně gotické tvrze z konce 15. století. Sídlo založil rožmberský purkrabí Vilém Pouzar z Michnic někdy kolem roku 1491 jako rezidenci nižší šlechty, stojící na hranici mezi tvrzí a malým hradem. Pozdějšími majiteli se stali rod Boubínští z Újezda a rod Kábů z Rybňan, avšak po bitvě na Bílé hoře roku 1620 přešla tvrz do rukou šlechtické rodiny Buquyoů. Od roku 2000 v soukromém vlastnictví pana Ing. Tomáše Peka. (24; 25; 26; Brych, Rejdek, str ) 50

51 Obrázek 9 Celkový pohled a detail tvrze Cuknštejn 12.3 Tvrz Čakovec Tvrz Čakovec se nachází zhruba 15 kilometrů východně od Českých Budějovic. Původně gotická tvrz, později velký hospodářský dvůr z přelomu století vybudovaný mnichy z cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, přestavěn po požáru v roce V soukromém vlastnictví. (27; 28) Obrázek 10 Celkový pohled a příjezdová cesta ke tvrzi Čakovec 12.4 Tvrz Čížkrajice Původně gotická tvrz z 15. století, která leží 4 km jižně od Trhových Svinů v podhůří Novohradských hor. Renesančně byla přestavěna rodem Sudliců z Jívové či jejich nástupcem Jindřichem Otíkem z Labouně, který koupil Čížkrajice kolem roku V 19. století byla tato tvrz přestavěna na dva obytné domy, přičemž z původní tvrze se dochovala zeď, která tvořila ohrazení zahrady dvora. V soukromém vlastnictví. (29; Koblasa, Kovář str. 33) 51

52 Obrázek 11 Celkový pohled a detail tvrze Čížkrajice 12.5 Tvrz Chvalešovice Obec Chvalešovice se nachází cca 12 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Tato obec je známá především díky stejnojmenné tvrzi, původně gotické ze 14. století, která patřila rodu Kabelů z Chvalešovic. Později byla v držení rodiny Malovců, kteří ji přestavěli do renesanční podoby. V 17. století získal zkonfiskovaný majetek rod Marradasů a tvrz byla přičleněna k hlubockému panství. V současné době je tento objekt v soukromém vlastnictví společnosti Agro Chvalešovice s.r.o. (30; Brych, Rejdek, str ) Obrázek 12 Celkový pohled a příjezdová cesta k tvrzi Chvalešovice 12.6 Tvrz Habří Obec Habří leží asi 13 km jihovýchodně od Českých Budějovic v předhůří Šumavy. Na návsi stojí hodnotný areál hospodářského dvora s dvojicí bývalých tvrzí původně z 15. století a pivovarem. Původními majiteli byli Roubíkové z Hlavatec, poté v držení vystřídalo několik rodů, až roku 1623 přešla do vlastnictví kláštera ve Vyšším Brodě. Dodnes se ve sklepě a v přízemí dochovaly klenuté klenby. V soukromém vlastnictví. (31; Koblasa, Kovář str. 47; Cukr, str ) 52

53 Obrázek 13 Celkový pohled a vstup do tvrze Habří 12.7 Tvrz Plavnice Tvrz Plavnice se nachází cca 9 km jihozápadně od Českých Budějovic. Původně panský dvůr z 15. století, později v roce 1564 rožmberský správce Jakub Krčín z Jelčan nechal v místě vybudovat pivovar se sladovnou, který byl v provozu až do roku Na přelomu 19. a 20. století platilo toto místo, a hlavně zahradní altán s tanečním parketem, za vyhlášené výletní letovisko. Dodnes se na budovách dochovala renesanční sgrafita. V soukromém vlastnictví. (32; Cukr, str. 140; Kovář, str. 99) Obrázek 14 Celkový pohled a detail tvrze Plavnice 12.8 Tvrz Svébohy Obec Svébohy leží asi 8 km jihozápadně od Nových Hradů. Stejnojmenná, původně středověká tvrz, vzniklá pravděpodobně na počátku 15. století, byla nejprve sídlem místního šlechtického rodu, později Pouzarů z Michnic, Častolarů a Kořenských z Terešova. Jeden z členů posledního ze zmíněných rodů Petr Kořenský z Terešova se do historie Svéboh zapsal milostnou aférou své manželky tím, že ji na tvrzi nechal zaživa pro její nevěru zazdít, ale byla včas osvobozena. Na konci 16. století byla renesančně přestavěna a poté počátkem 17. století, kdy už Svébohy patřily knížecí rodině Buquoyů, o něco rozšířena. Od roku 1997 v soukromém vlastnictví pana 53

54 Jaroslava Břicháčka. (33; 34; Brych, Rejdek, str ; Koblasa, Kovář str. 146) Obrázek 15 Celkový pohled a detail tvrze Svébohy 12.9 Tvrz Zvíkov Původní kamenná tvrz Zvíkov z přelomu 15. a 16. století se nachází cca 11 km východně od Českých Budějovic. Původními majiteli byli vladykové z Loukova poté v 2. polovině 15. století Majnušové z Březnice. V 16. století se Zvíkov stal dočasně součástí rožmberského panství v Třeboni, a poté byl přikoupen k hlubockému panství rodem Ungnadů ze Suneka. Po úpravách v 19. století se podoba tvrze zachovala do dnešní doby. V soukromém vlastnictví (Brych, Rejdek, str ; Cukr, str ; Kovář, str. 303) Tvrz je velmi hodnotnou a autenticky zachovalou gotickou stavbou, s množstvím dochovaných původních architektonických prvků a detailů. Neomítaná patrová stavba obdélníkového půdorysu dnes slouží jako hospodářský objekt. (35; 36) Obrázek 16 Celkový pohled a detail tvrze Zvíkov 54

55 13 Hrady přístupné veřejnosti 13.1 Hrad Maškovec Zřícenina hradu Maškovce je situována 12 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic nad údolím řeky Vltavy. Nechal ho vystavět rytíř Brum z Újezda pravděpodobně v polovině 14. století jako náhradu za nevyhovující tvrz v nedalekém Kamenném Újezdě. Po připojení hradu a jeho okolí k rožmberskému panství ztratil funkci sídla a byl ponechán napospas svému osudu, od roku 1464 se uvádí jako pustý. Jeho pozůstatky se v 19. století staly zdrojem stavebního kamene obyvatelů okolních vesnic. (Brych, Rejdek, str ; Koblasa, Kovář str. 96; Paulík, str. 97) Obrázek 17 Celkový pohled a detail hradu Maškovec Parkování Na hradě Maškovec ani v jeho okolí se nenachází žádné parkoviště s vyznačeným místem pro handicapované osoby. Nejbližší možnost parkování s vyznačeným místem se nachází v obci Kamenný Újezd, která je cca 2 kilometry od hradu Maškovec. Cesta k památce Dostat se k samotnému hradu je poněkud obtížné. Problém nastává už při samotném hledání turistické značky, která je podle mého názoru nevhodně umístěná. Úzká cesta vede skrze soukromé pole, jež je ohraničeno elektrickým vedením. Poté na ní navazuje lesní pěšinka, přes kterou většinou vedou kořeny, takže je třeba být opatrný a taktéž jsou zde terénní nerovnosti. 55

56 Obrázek 18 Polní a následně lesní cesta na hrad Maškovec Pohyb po památce Pohyb po samotném hradě je nebezpečný i pro zdravou osobu, jelikož jsou zde různé terénní nerovnosti, a navíc hrad i jeho okolí je neudržovaný, zarůstá vegetací. Není zde taktéž žádné ohraničení či zábradlí, které by návštěvníky chránilo před pádem ze strmé skály do údolí řeky Vltavy. Vstup tedy pouze na vlastní nebezpečí. Obrázek 19 Areál hradu a pohled na vyhlídku Toalety Na hradě Maškovec se žádné bariérové ani bezbariérové toalety nenachází. Hrad Maškovec spatřuji za částečně přístupný pro všechny druhy postižení. 56

57 Tabulka 3 Zhodnocení přístupnosti hradu Maškovec Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Hrad Nové Hrady Hrad Nové Hrady se nachází cca 35 kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. První zmínky pochází z 2. poloviny 13. století, kdy byl hrad postaven významným šlechtickým rodem Vítkovců. Později hrad koupili jejich příbuzní Rožmberkové, za jejichž vlády Nové Hrady patřily mezi největší rožmberské majetky a také jako důležitý vojenský bod. V roce 1573 došlo na hradě k výbuchu střelného prachu a následný výbuch rozmetal původní věž a poškodil také okolní budovy. Zkázu dokonalo v roce 1590 poměrně silné zemětřesení, kdy byl hrad těžce poškozen a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Zlikvidovány byly nakonec pouze ruiny a zřejmě také těsně přiléhající palác. Zbytek hradního areálu byl opraven a nově opevněn. Na začátku 17. století získal hrad šlechtický rod Buquoyů, který zde sídlil a poté jej využíval k hospodářským účelům až do roku 1945, kdy byl hrad zestátněn. (Brych, Rejdek, str ) Po rekonstrukci je v prostorách hradu možnost dvou prohlídkových tras, přičemž první trasou lze procházet interiéry s množstvím rodových portrétu rodu Buquyoů včetně připomínky na válečnou slávu rodu, a druhá prohlídková trasa představuje byt panského úředníka s ukázkou měšťanského bydlení na přelomu 19. a 20. století. (Brych, Rejdek, str ) 57

58 Parkování Pro parkování vozidla je možné využít trojí parkoviště. První placené parkoviště s kvalitní dlažbou z kostek je umístěné na náměstí v městě Nové Hrady, kde jsou vyhrazena dvě místa pro vozidla přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou. Druhé neplacené parkoviště s asfaltovým povrchem se nachází vedle autobusového nádraží naproti zámku Nové Hrady, kde je vyhrazené jedno místo. Další možnost parkování na neplaceném parkovišti taktéž s asfaltovým povrchem se nachází pod hradem, hned vedle Tereziina údolí. (37) Obrázek 20 Parkoviště na náměstí a u autobusového nádraží Cesta k památce Od placeného parkoviště k hradu vede cca 100 metrů cesta po rovině, částečně po dlážděném chodníku a částečně po asfaltové silnici, která se napojuje na cestu vzdálenou celkem 400 metrů od neplaceného parkoviště naproti zámku Nové Hrady. Další parkoviště se nachází cca 200 metrů pod hradem, kde cesta k hradu vede lesní pěšinou po červené turistické značce do prudkého kopce na rozcestí pod hradem a pak doleva pod hradní zahradou a hradní bránou na nádvoří. (37) Obrázek 21 Pohled na asfaltovou a následně dlážděnou cestu k památce 58

59 Pohyb po památce Vstupenky na hrad Nové hrady lze zakoupit na pokladně, která se nachází v průjezdu za branou a je bezbariérově přístupná. Za pokladnou hned začíná vstup na 1. prohlídkovou trasu. (37) Obrázek 22 Vstup do hradu a ukázka hradní pokladny Návštěvníkům hradu Nové Hrady jsou nabízeny celkem dvě prohlídkové trasy. Prohlídka 1. trasy je částečně možná s dostatečně silným asistentem, jelikož se zde nacházejí různé prahy a prudké schody a schůdky, kudy vozík projde. Naopak druhá prohlídková trasa není bezbariérově přístupná, protože na konci trasy se nachází točité schodiště, kudy vozík neprojde. (37) Pro zrakově postižené občany je zde možnost absolvovat prohlídky i s asistenčním psem, ale pouze po předchozí dohodě se správou hradu. (37) Obrázek 23 Trasa 1. prohlídkové trasy a překážky v podobě schodů na obou trasách Areál nádvoří hradu je bezbariérově přístupný. 59

60 Toalety Na hradě Nové Hrady se nenachází toalety s bezbariérovým přístupem. Hrad Nové Hrady spatřuji za částečně přístupný pro všechny druhy postižení. Tabulka 4 Zhodnocení přístupnosti hradu Nové Hrady Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Hrad Karlův Hrádek Zřícenina Karlův Hrádek se nachází zhruba 15 kilometrů severně od Hluboké nad Vltavou blízko vesnice zvané Purkarec. První zmínky o tomto hradu, založeném Karlem IV., pochází kolem roku Hlavním důvodem založení hradu bylo upevnit královskou moc na panství hradu Hluboká, kromě toho sloužil také ke kontrole vltavské plavby a příležitostně k pobytům a kratochvílím panovníka. Poslední zmínky se objevují již kolem roku 1370, poté se samotný hrad i s okolím vrátily pod správu hlubockého panství. (Brych, Rejdek, str ) 60

61 Obrázek 24 Celkový pohled a detail hradu Karlův Hrádek Parkování Oficiální parkoviště se nachází v obci Purkarec, jenž je umístěné cca 500 metrů od samotného hradu. Na parkovišti nejsou vyhrazená žádná místa pro handicapované osoby. Obrázek 25 Celkový pohled a detail parkoviště Cesta k památce Od parkoviště k hradu vede upravená asfaltová silnice, která místy vede po rovině a místy klesá. Tato silnice pak navazuje na polní cestu, a následně na lesní cestu, jež vede až k samotné památce. Obrázek 26 Asfaltová cesta přecházející v cestu polní a následně cestu lesní 61

62 Pohyb po památce Na hradě i jeho okolí se nachází různé terénní nerovnosti, takže pohyb po památce může být nebezpečný i pro zdravou osobu. Památka je neudržovaná, jelikož zarůstá vegetací. Není zde taktéž žádné ohraničení či zábradlí, které by návštěvníky chránilo před pádem ze strmé skály do údolí. Vstup tedy opět pouze na vlastní nebezpečí. Obrázek 27 Vstup a areál hradu Karlův Hrádek Toalety Na hradě Karlův Hrádek se žádné bariérově ani bezbariérové toalety nenacházejí. Hrad Karlův Hádek spatřuji za částečně přístupný pro všechny druhy postižení. Tabulka 5 Zhodnocení přístupnosti hradu Karlův Hrádek Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

63 13.4 Hrad Velešín Zřícenina hradu Velešín je situována 25 kilometrů jižně od Českých Budějovic na skalnatém hřbetu ve smyčce řeky Malše, jejíž hladinu zdvihla údolní nádrž v nedalekém Římově. Byl založen někdy v 1. polovině 13 století pravděpodobně králem Václavem I. či Přemyslem Otakarem I., později přešel do šlechtických rukou rodiny Čéče z Budějovic a poté Beneše Pyšného z rodu Markvarticů. Přemysl Otakar II. hrad vrátil královské koruně, avšak jeho syn Václav II. jej svěřil pánům z Michalovic. Dalšími majiteli se stali pánové z Rožmberka, za jejichž působení se hrad stal důležitým opěrným bodem rožmberského panství. Od roku 1541 se již uvádí jako pustý. (Brych, Rejdek, str ) Obrázek 28 Celkový pohled a detail hradu Velešín Parkování Možnost parkování se nachází na vyhraněném prostranství v nedaleké obci Sedlce, která se nachází cca 1 kilometr od hradu Velešín. Na parkovišti není vyhrazeno žádné místo pro handicapované osoby. Obrázek 29 Celkový pohled a detail parkoviště 63

64 Cesta k památce Od parkoviště k hradu vede z větší části upravená polní cesta, která pak přechází v strmou lesní cestu. Lesní cesta je z větší části pokryta kořeny stromů a popadaným listím, přičemž na konci se nachází most, jenž vede až do samotného areálu hradu. Obrázek 30 Polní cesta a lesní cesta na hrad Velešín Pohyb po památce Na hradě i jeho okolí se opět nachází různé terénní nerovnosti. Památka je neudržovaná, jelikož zarůstá vegetací, a proto pohyb po památce může být nebezpečný i pro zdravou osobu. Není zde opět žádné ohraničení či zábradlí, které by návštěvníky chránilo před pádem ze strmé skály do údolí. Vstup tedy opět pouze na vlastní nebezpečí. Obrázek 31 Přístupová cesta a areál hradu Velešín Toalety Na hradě Velešín se žádné bariérově ani bezbariérové toalety nenacházejí. Hrad Velešín spatřuji za částečně přístupný pro všechny druhy postižení. 64

65 Tabulka 6 Zhodnocení přístupnosti hradu Velešín Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

66 14 Hrady nepřístupné veřejnosti V bývalém okrese České Budějovice se nenachází žádný hrad, který by nebyl přístupný veřejnosti. 66

67 15 Zámky přístupné veřejnosti 15.1 Klášter a zámek Borovany Klášter a zámek Borovany se nachází cca 17 kilometrů od Českých Budějovic ve směru na jihovýchod. Původně augustiánský klášter byl založen v 15. století českobudějovickým měšťanem Petrem z Lindy, který klášteru odkázal veškerý svůj majetek. Klášter poté spravovali Rožmberkové, ale pozdější majitel Vilém z Rožmberka jej byl nucen pro špatné hospodaření uzavřít. Znovu obnoven byl v 17. století, avšak císař Josef II. definitivně klášter zrušil v roce Pozdější majitelé Schwarzenbergové nechali bývalý klášter přestavět na zámek, jenž sloužil jako kanceláře vrchnosti, a vlastnili ho až do roku V prostorách zámku byla v letech základní škola. (39;40; Cukr, str ) V dnešní době se v zrekonstruovaném bývalém klášteře konají kulturní akce v interiérech nebo v přilehlé zahradě. (39) Obrázek 32 Celkový pohled a nádvoří klášteru a zámku Borovany Parkování Naproti hlavnímu vstupu do kláštera se nachází městské neplacené parkoviště, kde se nenachází žádné vyhrazené místo pro vozidlo přepravující handicapované osoby. Parkovat lze převážně podél chodníku, nebo na parkovišti naproti obchodu Coop. 67

68 Obrázek 33 Celkový pohled a detail parkoviště Cesta k památce Od parkoviště k hlavním vstupním dveřím vede mírně skloněná dlážděná cesta a příjezdová cesta. Největší výhodou spatřuji to, že parkoviště se nachází nedaleko vstupu do objektu, takže se handicapované osoby dostanou lehce do areálu. Obrázek 34 Celkový pohled a detail na cestu z parkoviště k památce Pohyb po památce Handicapovaní návštěvníci mohou využít moderní bezbariérový výtah, který je umístěný v přízemí vpravo od vstupu v chodbě směrem ke schodišti o 30 schodech. Výtah spojuje přízemí s 2. nadzemním podlažím, kde je umístěna hlavní expozice kláštera. (38) 68

69 Obrázek 35 Schodiště do expozice a detail překážky Zcela bezbariérová je rozlehlá, volně přístupná klášterní zahrada, převážně rovinatá, pečlivě udržovaná, bez problémových míst, kudy vede široká písčitá stezka. Obrázek 36 Mapa areálu a detail zahrady Toalety Uvnitř kláštera a zámku Borovany jsou umístěny samostatné bezbariérové toalety. Klášter a zámek Borovany spatřuji za přístupný pro všechny druhy postižení. 69

70 Tabulka 7 Zhodnocení přístupnosti Klášteru a zámku Borovany Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíček Zrakově postižení Sluchově postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zámek Březí Vysoký Hrádek u Týna nad Vltavou Zámek Vysoký Hrádek se nachází 5 kilometrů jižně od Týna nad Vltavou. Původně středověká tvrz ze 14. století, kterou založili vladykové z Březí, později ve vlastnictví rodu Býšovců z Býšova či Malovců z Malovic, kteří ji na začátku 19. století nechali přestavět na zámeček. Pozdějším majitelům, rodině Divišových, byl v roce 1948 zámeček zabaven v rámci pozemkové reformy a došlo ke značné devastaci zámečku a zámeckého parku. V roce 1994 zámek před zničením zachránila společnost ČEZ, a.s., která jej odkoupila od potomků posledních majitelů Divišových, kteří objekt získali zpět v restituci. (41; Koblasa, Kovář str. 20) V dnešní době zámek Vysoký Hrádek slouží jako informační středisko nedaleké Jaderné elektrárny Temelín. (41) Obrázek 37 Celkový pohled a detail zámku Březí 70

71 Parkování Pro parkování je možné využít parkovacích míst, která se nacházejí na nevelkém parkovišti nedaleko zámečku. Bohužel zde ale není žádné místo, které by bylo přímo vyhrazené pro handicapované osoby. Obrázek 38 Detail parkoviště a informační parkovací tabule Cesta k památce Cestu od parkoviště k památce tvoří z velké části široká asfaltová cesta, a poté k hlavním dveřím vede cesta tvořená dlaždicemi. Jako nevětší výhodu opět spatřuji to, že parkoviště se nachází nedaleko vstupu do objektu, takže se handicapované osoby dostanou lehce dovnitř. Obrázek 39 Informační tabule a pohled na cestu od parkoviště k památce Pohyb po památce Samotný pohyb po památce je poněkud ztížený, jelikož se zde nachází spoustu překážek v podobě, prahů, schodů a schůdků. Handicapovaní návštěvníci mohou využít moderní bezbariérový výtah, který je umístěný nedaleko recepce. Je zde tedy zapotřebí mít s sebou dostatečně silného asistenta, jenž bude handicapovaným osobám k ruce. 71

72 Obrázek 40 detail schodiště a bezbariérový výtah Částečně bezbariérová je zámecká zahrada, která je volně přístupná. Skrz zahradu vedou různé písčité pěšinky, jež jsou pravidelně upravovány široké veřejnosti, avšak v zimě se neudržuje. Obrázek 41 Celkový pohled a detail zahrady Toalety Na zámku Březí se žádné bezbariérové toalety nenachází. 72

73 Obrázek 42 Celkový pohled a detail toalet Tabulka 8 Zhodnocení přístupnosti zámku Březí Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Hluboká, jenž se nachází zhruba 12 kilometrů severně od Českých Budějovic, bývá označován za jeden z nejkrásnějších, nejznámějších a nejnavštěvovanějších zámků u nás. Byl původně založen jako strážný hrad nad řekou Vltavou v polovině 13. století českým králem Václavem I. a v držení se zde vystřídalo několik majitelů. Mezi nejvýznamnější majitele patřili knížecí rodiny Pernštejnů, pánů z Hradce 73

74 a poté hlubockou krumlovská větev rodiny Schwarzenbergů, kteří se v polovině 19. století zasloužili o nynější podobu zámku ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Schwarzenbergové zde sídlili až do roku 1940, kdy Hlubokou zabralo gestapo, a poté v roce 1945 přešla speciálním zákonem Lex Schwarzenberg do vlastnictví státu. (42; Brych, Rejdek, str ; Paulík, str. 121; Cukr, str ) Dnes je zámek národní kulturní památkou, na jehož nádvoří se v létě konají různé kulturní akce, a v bývalé zámecké jízdárně se nachází expozice Alšovy jihočeské galerie s památkami vrcholného gotického malířství a sochařství století. (Brych, Rejdek, str ) Obrázek 43 Celkový pohled a detail zámku Hluboká Parkování V nejbližším okolí zámku se nacházejí dvě parkoviště. První z parkovišť se nachází přímo v těsné blízkosti samotného zámku, které náleží hotelu Štěkl a druhé parkoviště se nachází na náměstí cca 200 metrů od zámku, kde lze využít jednoho vyhrazeného parkovacího místa. Obrázek 44 Parkoviště u hotelu Štěkl a na náměstí 74

75 Cesta k památce Cestu od parkoviště k hotelu Štěkl tvoří asfaltová silnice s chodníkem, jenž je vyskládaný dlažebními kostkami. Na asfaltovou silnici poté navazují pěšiny vysypané jemným bílým štěrkem, a poté opět hrubé dlažební kostky, které vedou na samotném nádvoří zámku. Obrázek 45 Pohled na cestu od parkoviště k zámku a na vstup do zámku Pohyb po památce Vstupenky na zámek Hluboká lze zakoupit v zámecké pokladně, kam vstup zajišťuje šikmá mobilní rampa. Obrázek 46 Rampa k pokladně a zámecká pokladna Na zámku jsou celkem 4 prohlídkové trasy (zimní prohlídková trasa, reprezentační pokoje, soukromé apartmány, kuchyně), kde délka jedné prohlídky trvá zhruba 1 hodinu. Pohyb po památce zajišťují převážně šikmé mobilní rampy, které jsou rozmístěné jak u vstupu do pokladny, tak u vstupů na jednotlivé prohlídkové trasy. S pomocí těchto ramp lze shlédnout prohlídku soukromých apartmánů a kuchyně, které se nacházejí v přízemí zámku a dále pak během zimní návštěvnické sezóny 75

76 také bezbariérově přístupnou zimní prohlídkovou trasu. Největší překážku představují různé schody a schůdky, které znemožňují prohlídku reprezentačních pokojů v 1. patře, hostinských pokojů v 2. patře a také zámecké věže, kam vede celkem 245 schodů. (43; 44) Obrázek 47 Schodiště uvnitř zámku a na věž Zámecký anglický park se samonosnou litinovou konstrukcí zimní zahrady je volně přístupný pro širokou veřejnost po celý rok. Je převážně bezbariérový. Parkem vede dostatečně široká stezka tvořena pískem, štěrkem a kamením. (43; 44) Obrázek 48 Pohled z věže na zámeckou zahradu a detail zahrady Areál nádvoří zámku včetně zámecké kaple, parku a zahrady je bezbariérově přístupný. Toalety Bezbariérové toalety se nachází na nádvoří zámku, které jsou ale veřejnosti uzavřené, proto je třeba si klíče nejprve vyzvednou na pokladně, jenž se nachází na vedlejším nádvoří. 76

77 Obrázek 49 Rampa na toalety a detail dveří Zámek Hluboká nad Vltavou spatřuji jako částečně přístupnou památku pro všechny druhy postižení. Tabulka 9 Zhodnocení přístupnosti zámku Hluboká Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

78 15.4 Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí leží 4 kilometry severně od Týna nad Vltavou u řeky Lužnice v sousedství hospodářského dvora a parku. Na místě dnešního zámku původně v 16. století stávala tvrz patřící rodině Čabelickým ze Soutic, později v 18. století rodinou Vratislavů z Mitrowicz přestavěna na šlechtické barokní sídlo s kaplí sv. Anny. Posledním vlastníkem byl rod Dercsény, kterým byl zámek vrácen v restituci a kteří ho poté prodali společnosti Mirowicz, a.s. (Brych, Rejdek, str ) (46) Zámek v dnešní době patří mezi památkově chráněné objekty s unikátními freskami v celém reprezentativním patře, druhé patro pak nabízí moderně koncipované ubytování v soukromých komnatách rodu Vratislavů z Mitrovicz. (45; 46) Obrázek 50 Celkový pohled a detail zámku Mitrowicz Parkování Parkování je možné hned u vstupní brány do zámeckého areálu. Na parkovišti ale bohužel není vyhrazené místo pro vozidla přepravující handicapované osoby. Parkoviště je poměrně velké, povrch převážně štěrkový. Obrázek 51 Celkový pohled na parkoviště a detail parkoviště 78

79 Cesta k památce Vstupní brána se nachází hned vedle parkoviště. Cestička vede od brány ke vstupu do zámku a také přímo až do zámeckých zahrad. Je tvořena jemným štěrkovitým povrchem, který v některých místech přechází v dlažební kostky. Obrázek 52 Pohled od brány a detail brány Pohyb po památce Samotný pohyb po zámku je celkově dost ztížený, jelikož přístup do pater je možný pouze po schodech, kam se vozíčkář sám kvůli schodům nedostane. Nachází se zde taktéž spoustu dalších překážek v podobě vysokých prahů a úzkých dveří. Je zde tedy zapotřebí mít s sebou dostatečně silného asistenta, jenž bude handicapovaným osobám k ruce. Obrázek 53 Pohled na schody uvnitř zámku a detail schodu Areál zámecké zahrady je bezbariérově přístupný. Pomocí upravených, štěrkovitých chodníků si lze projít celou zahradu, která je taktéž vybavena velkým množstvím laviček na sezení. 79

80 Obrázek 54 Celkový pohled a detail zámecké zahrady Toalety Na zámku Koloděje nad Lužnicí se bezbariérové toalety nenachází. Toalety jsou zde v podobě mobilních WC toalet. Obrázek 55 Prostor s mobilními WC toaletami a prostor na mytí rukou Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí spatřuji jako částečně přístupnou památku pro všechny druhy postižení. 80

81 Tabulka 10 Zhodnocení přístupnosti zámku Mitrowicz Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zámek Ohrada Barokní zámek Ohrada z 1. poloviny 18. století s rozsáhlým areálem parku se nachází zhruba 1,5 kilometrů jihozápadně od Hluboké nad Vltavou a stojí na břehu Munického rybníka. Tento zámek sloužil původně jako reprezentativní lovecké sídlo rodiny Schwarzenbergů, v současné době v něm umístěna expozice Národního zemědělského muzea, zaměřená na myslivost, lesnictví, rybářství a rybníkářství. Navazuje tak na tradici schwarzenberského muzea založeného již v roce 1842 jako jedno z nejstarších českých muzeí. V jeho sousedství je dnes celoročně otevřená zoologická zahrada, která chová převážně středoevropskou zvířenu. (47; Brych, Rejdek, str ; Cukr, str. 61; David, Soukup, 2012, str. 93) Obrázek 56 Celkový pohled a detail zámku Ohrada 81

82 Parkování K parkování je možné využít rozsáhlé parkoviště, které leží přibližně 40 metrů od vchodu do zámku, jehož povrch je převážně štěrkový. Na parkovišti je vyhrazeno několik míst pro vozidla přepravující handicapované osoby, avšak problém nastává při nákupu parkovacího lístku. Nachází se zde dva parkovací automaty, kde si lze zakoupit lístek, avšak otvor na vhození peněz je poněkud vysoko, takže například tělesně postižení lidé by s tím mohli mít nemalé problémy, proto bych doporučovala mít s sebou nějakého asistenta či rodinného příslušníka. Obrázek 57 Vyhrazená místa na parkování a parkovací automaty Cesta k památce Od parkoviště k památce vede štěrkovitá cesta, která poté přechází v asfaltový povrch. Abychom se dostali přímo k památce, je třeba nejprve přejít rušnou asfaltovou silnici, přes kterou nevede žádný přechod nebo podchod. Cesta je bohužel na některých místech rozbitá, proto je třeba býti velmi opatrný, aby nedošlo k nějaké nehodě. Obrázek 58 Pohled na cestu od parkoviště a k parkovišti Pohyb po památce Samotný pohyb po zámku je taktéž dost ztížený, jelikož přístup do pater je možný pouze po točitých schodech, kam se vozíčkář sám kvůli schodům nedostane. Problém nastává již při nákupu vstupenky a následně samotného vstupu na prohlídkovou trasu, jelikož se zde nachází překážky v podobě vysokých prahů. Je zde tedy opět zapotřebí mít s sebou dostatečně silného asistenta, jenž bude handicapovaným osobám k ruce 82

83 Obrázek 59 Pohled na cestu k pokladně a točité schodiště Toalety Uvnitř zámku Ohrada se bezbariérové toalety nenacházejí. Obrázek 60 Celkový pohled a detail toalet Zámek Ohrada spatřuji jako částečně přístupnou památku pro všechny druhy postižení. 83

84 Tabulka 11 Zhodnocení přístupnosti zámku Ohrada Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zámek Týn nad Vltavou Barokní zámek s klasicistní přestavbou pocházející z konce 17. století, jenž se nachází přibližně 20 kilometrů severně od Hluboké nad Vltavou, byl postaven na místě původních tří vykoupených měšťanských domů. Vznikl jako rezidence a sídlo vrchnostenské správy panství na konci 17. století za pražského arcibiskupa Jana Josefa Breunera, majitele tehdy týnského panství. Přestavby se dočkal po požáru města roku (48; Brych, Rejdek, str ) V současné době zde již od roku 1956 sídlí Městské muzeum. Jeho prostřednictvím lze navštívit středověké podzemí z 15. století, samotná muzejní expozice pak představuje dějiny Vltavotýnska, vltavské voroplaby, loutkařství, režiséra Alfréda Radoka, rodáka z Koloděj nad Lužnicí a soubor nábytku z přelomu 18. a 19. století. Také se zde nachází expozice vltavínů. (Koblasa, Kovář, str.?) 84

85 Obrázek 61 Celkový pohled a detail zámku Týn nad Vltavou Parkování Pro parkování je možné využít dvou vyhrazených parkovacích stání pro vozidla přepravující handicapované osoby, které se nachází na náměstí cca 20 metrů od samotné budovy muzea. Obrázek 62 Vyhrazená parkovací místa na náměstí Cesta k památce Pohyb od parkovacího místa k památce je poněkud obtížný, jelikož povrch chodníků, vedoucích ke vstupu do muzea tvoří převážně dlažební kostky. Samotný vstup do muzea tvoří dlažební kostky, odkud pak vedou schody do expozice. 85

86 Obrázek 63 Informační tabule a pohled dovnitř zámku Pohyb po památce První problém nastává již při vstupu do budovy, jelikož samotná expozice muzea se nachází až ve 2. a 3. nadzemním podlaží, kam je třeba nejprve zdolat celkem 27 schodů. Další překážka dále nastává u pokladny při nákupu jednotlivých vstupenek, kam je třeba zdolat další dva schody. Schodiště spojující 2. a 3. nadzemní podlaží pak tvoří dalších 29 schodů, které je třeba zdolat. Pro vozíčkáře je tedy třeba mít s sebou fyzicky zdatnou asistenci. Muzeum vlastní schodolez. (49) Obrázek 64 Schodiště do prostoru muzea a překážka k pokladně v podobě schodu Toalety Uvnitř zámku se nenachází žádné bezbariérové toalety. Tuto památku považuji za částečně přístupnou pro všechny druhy postižení. 86

87 Tabulka 12 Zhodnocení přístupnosti zámku v Týně nad Vltavou Tělesně postižení Snížená Zrakově Sluchově Mentální pohyblivost Vozíček postižení postižení postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

88 16 Zámky nepřístupné veřejnosti 16.1 Zámek Boubínský zámeček Boubínský zámeček se nachází NPR Boubínský prales přibližně 11 kilometrů severně od Českých Budějovic. Byla postavena na začátku 20. století jako lovecká chata či zámeček rodiny Schwarzenbergů na svahu šumavského Boubína. Když v rámci pozemkové reformy došlo k vyvlastnění boubínských lesů, nechal Jan Nepomuk II. ze Schwarzenberga dřevěný objekt rozebrat a přemístit do Staré obory v Hluboké nad Vltavou, která je dnes veřejnosti nepřístupná. V soukromém vlastnictví. (Kovář, str ); Koblasa, Kovář, str.17) Obrázek 65 Celkový pohled a detail na Boubínský zámek (Pourová, str ) 16.2 Zámek Bzí Zámek Bzí s hospodářskými budovami a parkem s rybníkem se nachází zhruba 12 kilometrů jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Původně gotická tvrz ze 14. století ve vlastnictví rodu Rožmberků, později ji v roce 1655 nechal tehdejší majitel Jetřich z Germersheimu přestavět na barokní zámek. Roku 1672 získal zámek rod Schwarzenbergů, kteří zde provedli řadu dalších stavebních úprav. Za nich zámek sloužil především k ubytování hospodářských úředníků. V soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný. (50; 51; Brych, Rejdek, str ; Koblasa, Kovář, str.24) 88

89 Obrázek 66 Celkový pohled a detail na zámek Bzí 16.3 Zámek Doubravice Zámek Doubravice se nachází v stejnojmenné obci, která se nachází 6 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Původně gotická tvrz z 2. poloviny 14. století, která byla součástí třeboňského panství pánů z Rožmberka, později přestavěna na barokní zámeček. Další stavební úpravy proběhly v 19. století. V současné době částečně v soukromém vlastnictví rodiny Tinitanzlů. (52; Brych, Rejdek, str ) Obrázek 67 Celkový pohled na zámek Doubravice a pohled do dvora 16.4 Zámek Dražíč Tento zámek je situován 12 kilometrů severozápadně od Týna nad Vltavou nedaleko města Bechyně. Původní tvrz přebudovala na barokní zámeček v 1. polovině 18. století rodina Thamova, která Dražíč vlastnila. Od roku 1806 patřil zámek rodině Paarů, kteří ho připojili k bechyňskému panství. V soukromém vlastnictví. (Koblasa, Kovář, str.43) 89

90 Obrázek 68 Celkový pohled a detail zámku Dražíč 16.5 Zámek Dříteň Uprostřed vsi Dříteň, ležící 12 kilometrů severozápadně od Hluboké nad Vltavou, se nachází stejnojmenný zámek, který vznikl přestavbou tvrze z 15. století. Původní tvrz náležela Malovcům z Malovic, za stavovského povstání vyhořela a následně byla konfiskována. Roku 1623 připadla Dříteň rodu Marradasů a později rodu Schwarzenbergů, kteří zpustlou tvrz nechali v 17. století přestavět na zámek. Budova zámku je dnes součástí hospodářského dvora. V soukromém vlastnictví. (Cukr, str. 71; Koblasa, Kovář, str.45) Obrázek 69 Celkový pohled a detail zámku Dříteň 16.6 Zámek Hněvkovice Tento zámek se nachází 4 kilometry jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Původně na místě dnešního zámku stávala renesanční tvrz, kterou v 2. polovině 16. století nechal postavit Jeroným Hozlauer z Hozlau. Po bitvě na Bíle Hoře připadly Hněvkovice nakrátko rodu Častolarů, a poté pražským arcibiskupům, kteří jej připojili ke svému týnskému panství. Roku 1685 nechal arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna přestavět tvrz na barokní zámek. Od poloviny 20. století slouží zámek pro účely školství, je zde umístěna SOŠ a SOU Hněvkovice. V soukromém vlastnictví. (53; Koblasa, Kovář, str.51) 90

91 Obrázek 70 Celkový pohled a detail zámku Hněvkovice 16.7 Zámek Komařice Původně středověká tvrz přestavěná na renesanční zámek v 16. století, jehož nejvýznamnějšími majiteli byli Kořenští z Terešova a od roku 1623 cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. V minulém století sloužil různým podnikům a institucím, byla zde například škola, pohostinství či byty. V restituci byl zámek navrácen rodině Chalušově. V soukromém vlastnictví. (Cukr, str. 71; Koblasa, Kovář, str.78; Paulík, str. 55) Zámek je neudržovaný, dodnes se však dochovaly renesanční prvky, a dále zahrada, kde se pěstoval chmel pro zdejší pivovar a jako první u nás i hlávkový salát. V zahradě se pak nachází různé stavby v duchu tehdejší módy, můžeme zmínit například sedmipodlažní sýpku ze 17. století či zbytky oranžérie. (Cukr, str ) Obrázek 71 Celkový pohled a detail zámku Komařice 91

92 16.8 Zámek Libníč Původně barokní zámek, ležící 9 kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic, nechala v 18. století postavit rodina Schwarzenberků. Později byla budova zámku upravena na lázeňskou budovu s léčivými prameny, avšak po roce 1920 se léčivé látky z vody ztratily, což bylo pravděpodobně způsobeno předchozí důlní činností. Po roce 1949 byl v budově bývalých lázní otevřen domov důchodců, jenž byl zřizován Okresním národním výborem v Českých Budějovicích. V současné době je zřizovatelem Domova Libníč a také Centra sociálních služeb Empatie Jihočeský kraj. (54; 55; Pourová, 2006, str. 234) Obrázek 72 Celkový pohled a detail zámku Libníč 16.9 Zámek Lustenek Původně renesanční dvůr se zámečkem, který si nechal postavit správce solního skladu v Českých Budějovicích Jiří Pirchinger v 2. polovině 16. století. Na přelomu 16. a 17. století patřil zámožným rudolfovským těžařům Hőltzlům ze Sternsteinu, kteří zde přechovávali náboženské emigranty z Korutan a Štýrska. Od roku 1622 patřil budějovickému děkanství a nazýval se též Děkanským dvorem. V soukromém vlastnictví. (Cukr, str. 50; Koblasa, Kovář, str.93-94; Kovář, 2008, str.224) 92

93 Obrázek 73 Celkový pohled a detail zámku Lustenek Zámek Neznašov Zámek v Neznašově se nachází 4 kilometry severozápadně od Týna nad Vltavou. Předchůdcem dnešního zámku byla původně tvrz, kterou nechala postavit rodina Kořenských z Terešova v 16. století. V roce 1691 došlo k rozšíření panského sídla a na začátku 19. století ho tehdejší majitel Prosper Antonín Berchtold z Uherčic nechal na empírový zámek. Dnes je zámek opuštěný a chátrá. V soukromém vlastnictví. (56; Koblasa, Kovář, str.105) Obrázek 74 Celkový pohled a detail zámku Neznašov Zámek Nové Hrady Toto zámecké sídlo v empírovém stylu s významným parkem, divadlem a kaplí nechala vystavět šlechtická rodina Buquoyů na začátku 19. století. Po skončení 2. světové války byl zámek vyvlastněn a dnes slouží jako výzkumné pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. (57; 58; Brych, Rejdek, str ) 93

94 Obrázek 75 Celkový pohled a detail zámku Nové Hrady Zámek Nový Dvůr u Borovan Zámek Nový dvůr se nalézá 16 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Dvůr nechal vystavět v 2. polovině 17. století probošt augustiánského kláštera v nedalekých Borovanech Konrád Fisher. Reprezentativní obytná část dvora sloužila jako rezidence augustiánu, kteří zde měli také domácí kapli. V soukromém vlastnictví. (Koblasa, Kovář, str.108) Obrázek 76 Celkový pohled a detail zámku Nový Dvůr Zámek Olešnice Bývalá tvrz, kterou již od 14. století drželi Koňatové z Olešnic, se nalézá 13 kilometrů severozápadně od Nových Hradů v jižních Čechách. V 2. polovině 16. století provedli tehdejší majitelé Pouzarové z Michnic přestavbu gotické tvrze na nevelký renesanční zámek. Od roku 1727 zámek vlastnilo město České Budějovice a využíval ho k různým účelům, sídlila se například škola, úřady, českobudějovický archiv apod. Dnes je v majetku obce Olešnice a dochází k postupnému obnovování. (60; Koblasa, Kovář, str.111) 94

95 Obrázek 77 Celkový pohled a detail zámku Olešnice Zámek Ostrolovský Újezd Tento zámek se nachází 16 kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Byla to původně gotická tvrz či hrádek, postaven ve 14. století, v němž od roku 1381 sídlil Mikšík z Újezdce a jeho potomci. Koncem 15. století byl hrádek opuštěn a zanedlouho zbořen, avšak koncem 16. století si zde rodina Kořenských z Terešova vystavěla novou tvrz charakteru zámečku. V roce 1692 koupilo tvrz město České Budějovice a zřídilo v něm školu. V soukromém vlastnictví. (6; Cukr, str ; Brych, Rejdek, str ; Koblasa, Kovář, str.115; Kovář, str ) Obrázek 78 Celkový pohled a detail zámku Ostrolovský Újezd Zámek Pillmannův dvůr Pillmannův dvůr leží 2 kilometry severně od středu Českých Budějovic. Je to jeden z předměstských dvorů, který se stal na určitou dobu šlechtickým sídlem, díky čemuž byl přestavěn do reprezentativní podoby. Vystřídalo se zde hodně majitelů například rod Bartlme z Portenau, Wenhartů, či Maurerů a od roku 1799 rodině Schmidtů, později Pillmannů. V soukromém vlastnictví. (Koblasa, Kovář, str ) 95

96 Obrázek 79 Celkový pohled a detail zámku Pillmannův dvůr Zámek Poříčí u Boršova Původně středověká tvrz přestavěná v 17. či v 18. století na současný zámeček, ke kterému patřil ještě barokní dvůr, jenž byl zbořen v 90. letech 20. století. Majiteli byli původně drobní šlechtici, dále pak v 17. století řád Dominikánů z Českých Budějovic, a poté zámožní budějovičtí měšťané, jedním z majitelů byl například známý podnikatel Vojtěch Adalbert Lanna. V současné době zámek spolu s okolním anglickým parkem chátrá. V soukromém vlastnictví. (62; Cukr, str ; Koblasa, Kovář, str.124) Obrázek 80 Celkový pohled a detail zámku Poříčí Zámek Rudolfov Renesanční zámeček, označovaný taktéž jako Hölzlův dům, se nachází v obci Rudolfov 4 kilometry severovýchodně od Českých Budějovic. Na konci 16. století si jej nechal postavit Jan Hölzel ze Sternsteinu. Při obléhání Českých Budějovic v roce 1618 sloužil zámeček jako hlavní stan stavovského vojska, později se stal součástí hlubockého panství. Roku 1768 si zámek pronajal velitel dělostřelectva František Oldřich z Vchynic a od té doby až do 90. let 20. století byl využíván armádou k různým účelům. V soukromém vlastnictví. (63; Koblasa, Kovář, str.133) 96

97 Obrázek 81 Celkový pohled a detail zámku Rudolfov Zámek Římov Zámek Římov leží zhruba 13 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Byla to původně středověká tvrz z 15. století ve vlastnictví rodiny Roubíků z Hlavatec a později Ojíků z Protivce. V 1. polovině 17. století byla přestavěna řádem Jezuitů z Českého Krumlova s přispěním knížecí rodiny Eggenbergů na raně barokní rezidenci, kde pobývali především profesoři latinské školy. Po zrušení tohoto řádu se v držení Římova vystřídalo několik měšťanských rodin, například v letech zde v zámečku projektoval inženýr František Antonín Gerstner trasu koněspřežní železnice Budějovice Linec. Další úpravy proběhly počátkem 19. století. V soukromém vlastnictví (64; Koblasa, Kovář, str ) Obrázek 82 Celkový pohled a pohled z druhé strany na zámek Římov Zámek Vyšné Obec Vyšné se stejnojmenným zámkem leží přibližně 8 kilometrů východně od Nových hradů. Zámek nechala na počátku 18. století postavit šlechtická rodina Fürstenberků, pánové z Weitry jako svůj lovecký zámeček. Po roce 1918 zámeček zabral československý stát a následně v roce 1925 prodal české rodině Žáků, ale již roku 1938 byli Žákovi po obsazení pohraničního území Německou říší vyhnáni. V roce 1945 byl původním majitelům zámek navrácen, avšak v roce 1950 byli majitelé vyhnáni znovu, 97

98 tentokrát československými státními orgány. Zámek byl přidělen státnímu statku, který jej nechal značně zpustnout. Dnes je Vyšné součástí Nových Hradů. V soukromém vlastnictví. (65; 66; Pourová, 2006, str. 452) Obrázek 83 Celkový pohled a detail zámku Vyšné. 98

99 17 Přístupnost z hlediska jednotlivých druhů postižení V této části bakalářské práce se zaměřím na znázornění přístupnosti všech přístupných i nepřístupných památek z hlediska jednotlivých druhů postižení. Jediné postižení, které nebudu zmiňovat, bude kombinované postižení, protože toto postižení je samo o sobě specifické. Zelenou barvou označím takové památky, které jsou přístupné všem druhům postižení, naopak červenou barvou označím ty památky, které jsou v soukromém vlastnictví, špatném technickém stavu, nebo se nachází v místech, jež jsou veřejnosti nepřístupné. U nepřístupných památek také poté zdůvodním, proč mi u konkrétního typu postižení nevyhovují. Chtěla bych ale upozornit na fakt, že se jedná pouze o můj subjektivní názor, kterým nemusí všem osobám se zdravotním postižením vyhovovat, a proto je mít třeba na paměti, aby každá zdravotně postižená osoba sama posoudila, zda je konkrétní objekt pro ni vhodný. Může se totiž stát, že se zvolený objekt nebude vyhovovat jejím potřebám a přecení své síly. 99

100 17.1 Osoby s mentálním postižením Mapa 3 Přístupnost pro mentálně postižené Pro osoby s mentálním postižením shledávám všechny přístupné tvrze, hrady a zámky za vhodné. 100

101 17.2 Osoby s tělesným postižením Mapa 4 Přístupnost pro tělesně postižené Důvody nepřístupnosti Zámek Koloděje nad Lužnicí Velké množství schodů, úzké dveře, vysoké prahy, malé prostory. Tvrz Býšov Velké množství schodů, vysoké prahy. 101

102 Hrad Karlův Hádek Přístup k památce skrz lesní vegetaci, nerovný členitý terén v prostoru památky. Zámek Ohrada Točité schodiště, vysoké prahy Hrad Maškovec Obtížný přístup k památce, prostor památky zarostlý lesní vegetací, nerovný terén. Hrad Velešín Obtížný přístup k památce, prostor památky zarostlý lesní vegetací, nerovný terén Tvrz Žumberk Zarostlé či neudržované přístupové cesty, velké množství schodů, vysoké prahy. 102

103 17.3 Osoby se zrakovým postižením Mapa 5 Přístupnost pro zrakově postižené Důvody nepřístupnosti Hrad Karlův Hrádek Přístup k památce skrz lesní vegetaci, nerovný členitý terén v prostoru památky. Hrad Maškovec Obtížný přístup k památce, prostor památky zarostlý lesní vegetací, nerovný terén. 103

104 Hrad Velešín Obtížný přístup k památce, prostor památky zarostlý lesní vegetací, nerovný terén Osoby se sluchovým postižením Mapa 6 Přístup pro sluchově postižené Pro osoby se sluchovým postižením shledávám všechny přístupné tvrze, hrady a zámky za vhodné. 104

105 18 Shrnutí V rámci terénního výzkumu své bakalářské práce jsem navštívila celkem 40 památek, z toho 11 tvrzí, 4 hrady a 24 zámků, přičemž jeden zámek se nacházel v nepřístupné oblasti. Velká část památek, celkem 28 objektů je veřejnosti nepřístupných, většinou z důvodu osobního vlastnictví, špatného technického stavu, nebo veřejnosti nepřístupných míst. Zbytek památek, celkem 12 objektů je veřejnosti přístupných, takže si je lze prohlédnout buď sám, nebo s odborným průvodcem, a to jak zvenku, tak zevnitř. Z provedených tabulkových hodnocení vyplívá, že osoby s mentálním a sluchovým postižením mají nejméně komplikovanou návštěvu přístupných památek. Těmto osobám bych doporučila návštěvu většiny přístupných památek. Naopak osoby s tělesným a zrakovým postižením mohou mít při návštěvě památek velké obtíže. Jako největší problém spatřuji absenci bezbariérových toalet, nerovné terény a také ve velkém případě různě vysoké schody a prahy. Z tohoto důvodu bych těmto handicapovaným osobám nedoporučila návštěvu většiny přístupných tvrzí, hradů a některých zámků. Za nejlépe přístupné památky pro všechny druhy postižení považuji zámky Borovany a Hluboká nad Vltavou. 105

106 19 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat všechny tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese České Budějovice a zhodnotit jejich přístupnost pro handicapované občany. Všechny uvedené památky jsem osobně navštívila a zdokumentovala v od začátku března roku 2016 do poloviny dubna roku Objekty jsem si nejprve rozdělila na přístupné a nepřístupné, a poté jsem je podle vhodnosti pro jednotlivé druhy postižení zakreslila do mapy. Tato bakalářská práce je součástí mapování celého území Česka. Při mém výzkumu jsem zjistila, že nejméně komplikovanou návštěvu přístupných památek mají osoby s mentálním a sluchovým postižením, naopak osoby s tělesným a zrakovým postižením mohou mít při návštěvě památek velké obtíže. Nejvíce jsem se zajímala o možnost parkování, cestu k památce, o pohybu po památce a přístupnost toalet. Jako největší problém spatřuji absenci bezbariérových toalet, nerovné terény a také ve velkém případě různě vysoké schody a prahy. Jako dobrou věc vnímám fakt, že velké množství tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese České Budějovice se nachází relativně nedaleko od sebe, což umožňuje návštěvu hned několika památek během jednoho dne. Doufám, že tato práce pomůže nejen osobám se zdravotním postižením, kterým z velké části usnadní plánování výletů, ale také může moct široké veřejnosti v tom, aby handicapovaným občanům rozšířili jejich možnosti, protože pevně věřím, že problém je právě v nedostatečné informovanosti. 106

107 20 Zdroje 20.1 Použité tištené zdroje CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic: průvodce zajímavými místy na Českobudějovicku. České Budějovice: Veduta, ISBN BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. Hrady, zámky a tvrze Jihočeského kraje. Praha: Academia, Průvodce (Academia). ISBN DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Hrady, zámky a tvrze. Ostrava: ORY Books, ISBN KOBLASA, Pavel. a Daniel. KOVA Ř. Panska si dla jižni ch C ech: 433 hradu, za mku a tvrzi. C eske Bude jovice: Veduta, ISBN KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. České Budějovice: Veduta, ISBN KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko: II. Pravý břeh Vltavy. Bohumír Němec Veduta. České Budějovice: Vlastimila Rady 10, České Budějovice, ISBN MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, ISBN NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, ISBN PAULÍK, Ivo. Jižní Čechy východ. Praha: Ottovo nakladatelství, Ottův turistický průvodce. ISBN PAULÍK, Ivo. Jižní Čechy západ. Czech edition. Praha: Ottovo nakladatelství, Ottův turistický průvodce. ISBN SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha: Grada, Pedagogika (Grada). ISBN

108 POUROVÁ, Renata. Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000: Jihočeský kraj = Castles, chateaux and fortresses extant in the year 2000 : The Region of South Bohemia = Burgen, Schlösser und Festungen, die das Jahr 2000 überlebt haben : der Südbömische Kreis = Les châteaux-forts, les châteaux et les lieux fortifiés qui survécurent l'an 2000 : La Bohême du Sud. České Budějovice: Herbia, ISBN Nepoužité tištěné zdroje DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP divů Česka: [nejkrásnější výtvory přírody i člověka]. Vyd. 2. Praha: Knižní klub, ISBN KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Praha: Paseka, Zmizelé Čechy. ISBN PAULÍK, Ivo. Českokrumlovsko, Novohradské hory: turistický průvodce. Praha: Kartografie, Edice regionálních průvodců. ISBN SLOWÍK, Josef. Komunikace s lidmi s postižením. Praha: Portál, ISBN SUDOVÁ, Martina a Daniel KOVÁŘ. Tvrze, hrady a zámky Jižních Čech: život a sídla jihočeské šlechty. Olomouc: Fontána, ISBN VOČKA, Zbyněk. Příručka pro efektivnější komunikaci zdravotnických pracovníků a osob se zdravotním postižením. Olomouc: Olomoucký kraj, ISBN Elektronické zdroje (1) Charakteristika okresu České Budějovice. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích (online). (cit ). Dostupné z: (2) Okres České Budějovice. Wikipedie: Otevřená encyklopedie (online). (cit ). Dostupné z: a/file:okres_ceske_budejovice.png 108

109 (3) Administrativní rozdělení okresu České Budějovice (online). In:. (cit ). Dostupné z: 4d b9fb1eb79cc?version=1.1&t= (4) BERÁNEK, Jaromír. Sociální cestovní ruch (online)., 1 (cit ). Dostupné z: (5) Tvrze, hrady a zámky v okrese Šumperk z hlediska přístupu pro handicapované občany. (online). Jihlava, 2015 (cit ). Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Akad. mal. Vladimír Netolička. (6) Zákon č. 108/2006 Sb.: Zákon o sociálních službách. In:. 2006, ročník 2006, číslo 108. Dostupné také z: (7) Zákon č. 435/2004 Sb.: Zákon o zaměstnanosti. In:. 2004, ročník 2004, číslo 435. Dostupné také z: (8) Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. In:. Dostupné také z: (9) Mezinárodní klasifikace poruch, postižení a handicapů. In: Dostupné také z: (10) FISCHER, Slavomil. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se specifickými potřebami v oblasti somatické, psychické a sociální: učebnice pro studenty učitelství (online). Praha: Triton, 2014 (cit ). ISBN Dostupné z: (11) Mentální postižení. PráceOZP.cz (online). (cit ). Dostupné z: (12) Tělesné postižení. PráceOZP.cz (online). (cit ). Dostupné z: (13) Zrakové postižení. PráceOZP.cz (online). (cit ). Dostupné z: 109

110 (14) Sluchové postižení. PráceOZP.cz (online). (cit ). Dostupné z: (15) Kombinované postižení. PráceOZP.cz (online). (cit ). Dostupné z: (16) Průkaz osoby se zdravotním postižením. Portál veřejné správy: Informace pro občany České republiky (online). Ministerstvo vnitra, 2017 (cit ). Dostupné z: (17) Průkaz osoby se zdravotním postižením. Integrovaný portál MPSV: Sociální tématika (online) (cit ). Dostupné z: (18) Průkaz osoby se zdravotním postižením. Portál sociální péče ve městě Brně (online). Magistrát města Brna, 2009 (cit ). Dostupné z: (19) KOTÝNEK, Josef. V ČR byl zdravotně postižený každý desátý (online)., 1 (cit ). Dostupné z: (20) Tvrz Byšov: Náš odkaz budoucím generacím (online). (cit ). Dostupné z: (21) Tvrz Žumberk u Nových Hradů. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (online). (cit ). Dostupné z: (22) Tvrz Žumberk. Nové Hrady: Oficiální webová prezentace státního hradu (online). (cit ). Dostupné z: tvrz-zumberk#mapa (23) Tvrz Branovice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (24) Tvrz Cuknštejn. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: 110

111 =tvrz ion%5b0%5d=jiho%c4%8desk%c3%bd+kraj&county%5b0%5d=%c4%8c esk%c3%a9+bud%c4%9bjovice&order=relevance%3adesc&action=element&prese nter=elementsresults (25) Tvrz Cuknštejn. Nové Hrady: Oficiální webová prezentace státního hradu (online). (cit ). Dostupné z: tvrz-cuknstejn (26) Tvrz Cuknštejn. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (27A) Tvrz Čakovec. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ults (28) Tvrz Čakovec. PodKletí: Turistická oblast (online). (cit ). Dostupné z: 0_60.html (29) Tvrz Čížkrajice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (30) Tvrz Chvalešovice: Historie. : AGRO CHVALEŠOVICE (online). (cit ). Dostupné z: (31) Tvrz Habří. Turistika.cz: Pro větší zážitek z cest a výletů (online). (cit ). Dostupné z: (32) Tvrz Plavnice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (33) Tvrz Svébohy. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: (34) Tvrz Svébohy. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: 111

112 (35) Tvrz Zvíkov. Obec Zvíkov: Historie obce (online). (cit ). Dostupné z: (36) Tvrz Zvíkov. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: (37) Nové Hrady: Informace pro návštěvníky. Nové Hrady: Oficiální webová prezentace státního hradu (online). (cit ). Dostupné z: (38) Klášter Borovany. Mapy bez bariér: Budujeme bezbariérovou mapu České republiky (online). (cit ). Dostupné z: (39) Augustiánský klášter Borovany: prohlídky s průvodcem. Kudyznudy.cz: CzechTourism (online). (cit ). Dostupné z: (40) Bývalý klášter Augustiánů Borovany. Třeboňsko: Trebonsko.cz (online). (cit ). Dostupné z: (41) Infocentrum elektrárny Temelín. SKUPINA ČEZ: VÝROBA ELEKTŘINY (online). (cit ). Dostupné z: (42) Stručná historie zámku. Hluboká nad Vltavou: Oficiální webová prezentace státního zámku (online). (cit ). Dostupné z: (43) Hluboká nad Vltavou, zámek (NKP). Ač sedíme, neposedíme. (online). (cit ). Dostupné z: (44) Přístupnost ČR: Přístupnost památek v ČR. Liga vozíčářů: Informační portál (online). (cit ). Dostupné z: 112

113 (45) Zámecká sezóna Zámek Mitrowicz (online). (cit ). Dostupné z: (46) Zámek, s omezením: bez objektu lihovaru čp. 13, komínu lihovaru, konírny, stodoly a panského domu. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ults (47) Zámek Ohrada. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ults (48) Zámek. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ults (49) Městské muzeum Týn nad Vltavou. Mapy bez bariér: Budujeme bezbariérovou mapu České republiky (online). (cit ). Dostupné z: (50) Zámek Bzí. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (51) Zámek, s omezením: bez zřícené části hospodářské budovy protilehlé obytné části zámku. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: sults (52) Zámek. Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. [cit ]. Dostupné z: ults 113

114 (53) Pohádkový zámeček Hněvkovice. Turistika.cz: Pro větší zážitek z cest a výletů (online). (cit ). Dostupné z: (54) Městské lázně. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ion%5b0%5d=ji ho%c4%8desk%c3%bd+kraj&county%5b0%5d=%c4%8cesk%c3%a9+bud%c4 %9Bjovice&municipality%5B0%5D=Libn%C3%AD%C4%8D&order=relevance%3A desc&action=element&presenter=elementsresults (55) Domov Libníč a Centrum sociálních služeb Empatie (online). (cit ). Dostupné z: (56) Zámek Starý. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ults (57) Nový zámek. Národní památkový ústav: Památkový katalog (online). (cit ). Dostupné z: ults (58) Centrum nanobiologie a strukturní biologie. Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. (online). (cit ). Dostupné z: (60) Zámek Olešnice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (61) Zámek Ostrolovský Újezd. Hrady.cz: Cestujte s přehledem (online). (cit ). Dostupné z: (62) Zámek zámeček. Národní památkový ústav: Památkový ústav (online). (cit ). Dostupné z: ults 114

115 (63) Zámek zámeček. Národní památkový ústav: Památkový ústav (online). (cit ). Dostupné z: ults (64) Zámek. Národní památkový ústav: Památkový ústav (online). (cit ). Dostupné z: ults (65) Obec Vyšné (Weissenbach). Turistika.cz: Pro větší zážitek z cest a výletů (online). (cit ). Dostupné z: (66) DOBRÝ, Sláva. Třeboňsko: 16. letní putování českým Vitorazskem: Vyšné (online)., 1 (cit ). Dostupné z: 115

116 21 Seznam příloh Příloha A 1 Vstupenka na zámek Ohrada Příloha A 2 Vstupenka na tvrz Žumberk Příloha A 3 Vstupenka do kláštera a zámku Borovany Příloha A 4 Vstupenka na hrad Nové Hrady

117 22 Přílohy Příloha A: Vstupenky Příloha A 1 Vstupenka na zámek Ohrada Příloha A 2 Vstupenka na tvrz Žumberk Příloha A 3 Vstupenka do kláštera a zámku Borovany 117

118 Příloha A 4 Vstupenka na hrad Nové Hrady 118