Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace pro rok 2017)

Transkript

1 Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace pro rok 2017)

2 Obsah Úvod část - Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje... 4 Obyvatelstvo... 4 Nezaměstnanost... 6 Shrnutí 1. části část - Institucionální zajištění prevence kriminality... 8 Republiková/resortní úroveň... 8 Krajská úroveň... 8 Lokální úroveň... 9 Shrnutí 2. části část - Analýza kriminality Moravskoslezského kraje Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji...13 Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR...13 Pachatelé trestné činnosti...14 Oběti trestné činnosti...14 Přestupky...15 Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji...15 Úroveň okresů (územní odbory PČR)...16 Shrnutí 3. části část Vybrané výstupy z výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje.. 19 Přílohy Příloha č. 1 Územní odbory Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje...22 Příloha č. 2 Přehled služeben obecní (městské) policie...24 Příloha č. 3 Dotazník Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje...26 Strana 2 (celkem 31)

3 Úvod Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále také MS kraj ) je jedním ze základních analytických podkladů pro vymezení cílů a aktivit Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje. První Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále jen Bezpečnostní analýza ) byla vytvořena v roce 2008, kdy plnila podpůrnou funkci pro Koncepci prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta Následně byly vybrané údaje Bezpečnostní analýzy každoročně aktualizovány pro potřeby vyhodnocení Krajského programu prevence kriminality (v současnosti označován jako Program prevence kriminality na místní úrovni), jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo vnitra. Z důvodu podání žádosti o dotaci na realizaci projektu MS kraje do Programu prevence kriminality, byly další rozsáhlejší aktualizace Bezpečnostní analýzy MS kraje zpracovány v letech 2012, 2014, 2015 a Všechny dosud zpracované Bezpečnostní analýzy jsou zveřejněny na krajských webových stránkách. Také v roce 2017 má Moravskoslezský kraj zájem podat žádost o dotaci do Programu prevence kriminality na místní úrovni a proto byla zpracována následující Bezpečnostní analýza (dále jen Bezpečnostní analýza 2017 ), která byla vytvořena na základě Metodiky pro tvorbu strategických dokumentů prevence kriminality a víceletých bezpečnostních analýz, kterou vydal Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky (dále také ČR ). Dle stanovených požadavků obsahuje Bezpečnostní analýza převážně statistická data k trestné činnosti v Moravskoslezském kraji ve srovnání let 2015 a Z důvodu komplexního pohledu na bezpečnostní situaci v kraji, jsou v ní doplněna také data k obyvatelstvu, nezaměstnanosti a dalším vybraným jevům. Jedna z kapitol obsahuje také vybrané výstupy z Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje, který byl zpracován v roce 2016 jako podklad pro nastavení cílů Koncepce prevence kriminality MS kraje na období Při zpracování Bezpečnostní analýzy byly využity následující informační zdroje: - Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 podklady za Moravskoslezský kraj, - Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2016) - Závěrečná zpráva z výzkumu pocitu bezpečí občanů MS kraje Dále byly využity tyto internetové zdroje: Strana 3 (celkem 31)

4 1. část - Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky, sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími Slezským a Opolským a na jihovýchodě se slovenským Žilinským samosprávným krajem. Na území kraje působí v současné době 4 euroregiony Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Obyvatelstvo Moravskoslezský kraj je s počtem obyvatel třetím nejlidnatějším krajem České republiky. Územně Moravskoslezský kraj vymezuje 6 okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město (viz mapa č. 1) a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou km 2 zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelé 2 % obyvatel, v obcích od 500 do obyvatel takřka 25 % obyvatel, v obcích od do obyvatel žije 14 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (téměř 60 %), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Nejlidnatějším městem v Moravskoslezském kraji je Ostrava, dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Karviná. Mapa č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje s přehledem okresů Zdroj: ČSÚ, Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se během roku 2016 opět snížil. Na tomto úbytku se výraznější měrou podílela hlavně migrace obyvatelstva, protože další dva z ukazatelů majících vliv na pohyb obyvatelstva, konkrétně počty živě narozených a vystěhovalých, se proti stejnému období loňského roku prakticky nezměnily. Tuto situaci dokládají také čísla uvedená v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje za roky ROK 2012 (K ) 2013 (K ) 2014 (K ) 2015 (K ) 2016 (K ) POČET OBYVATEL CELKEM Zdroj: ČSÚ, Strana 4 (celkem 31)

5 Tabulka č. 2: Přehled rozlohy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje OKRES BRUNTÁL FRÝDEK- KARVINÁ OPAVA OSTRAVA - NOVÝ JIČÍN MÍSTEK MĚSTO ROZLOHA (V KM 2 ) Zdroj: ČSÚ, Tabulka č. 3: Přehled obcí s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji dle počtu obyvatel a rozlohy OBEC POČET OBYVATEL ROZLOHA TYP OBCE (K ) (V KM 2 ) BÍLOVEC III BOHUMÍN III BRUNTÁL III ČESKÝ TĚŠÍN III FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM III FRÝDEK-MÍSTEK III/stat. město FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ III FULNEK II HAVÍŘOV III/stat. město HLUČÍN III HORNÍ BENEŠOV II JABLUNKOV III KARVINÁ III/stat. město KOPŘIVNICE III KRAVAŘE III KRNOV III MĚSTO ALBRECHTICE II NOVÝ JIČÍN III ODRY III OPAVA III/stat. město ORLOVÁ III OSOBLAHA II OSTRAVA III/stat. město PŘÍBOR II RÝMAŘOV III STUDÉNKA II TŘINEC III VÍTKOV III VRATIMOV II VRBNO POD PRADĚDEM II III obec s rozšířenou působností, II obec s pověřeným obecním úřadem, stat. město statutární město Zdroj: Strana 5 (celkem 31)

6 Nezaměstnanost Výrazným jevem, který může mít vliv na nárůst kriminality je úroveň nezaměstnanosti a dalších jevů, které s ní souvisí (nelegální práce, pobírání dávek v nezaměstnanosti aj.). Tabulka č. 4: Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích České republiky k KRAJ POČET OBYVATEL PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH PRAHA ,4 % STŘEDOČESKÝ ,12 % JIHOČESKÝ ,76 % PLZEŇSKÝ ,29 % KARLOVARSKÝ ,15 % ÚSTECKÝ ,62 % LIBERECKÝ ,98 % KRÁLOVEHRADECKÝ ,53 % PARDUBICKÝ ,61 % VYSOČINA ,54 % JIHOMORAVSKÝ ,71 % OLOMOUCKÝ ,45 % MORAVSKOSLEZSKÝ ,14 % ZLÍNSKÝ ,53 % Zdroj: Podíl nezaměstnaných vyjadřuje v procentech podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku let (občanů ČR i občanů EU/EHP), kteří mohu ihned nastoupit do zaměstnání) a jmenovatel tvoří počet obyvatel ve věku let (tj. počet všech obyvatel či cizích státních příslušníků, kteří mají v daném území trvalé bydliště nebo dlouhodobý resp. přechodný pobyt). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovalo v září r hlavní město Praha, naopak nejvyšší podíl by v krajích Ústeckem a Moravskoslezském. Tabulka č. 5: Statistika nezaměstnaných v okresech MS kraje (platné k ) OKRESY PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB BRUNTÁL 9,5 % FRÝDEK-MÍSTEK 4,6 % KARVINÁ 10,3 % NOVÝ JIČÍN 4,4 % OPAVA 5,6 % OSTRAVA-MĚSTO 8,9 % Zdroj: K evidoval Úřad práce ČR (dále jen ÚP ČR ) v MS kraji celkem uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu lidí bez práce bylo dosažitelných uchazečů (jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání). Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v MS kraji na konci roku 2016 evidován v okrese Karviná, naopak nejnižší hodnoty vykazovaly okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek. Další jevy, které mohou mít vliv na míru kriminality v Moravskoslezském kraji: výskyt sociálně vyloučených lokalit, počty ubytoven, zneužívání návykových látek, počty vykázaných pachatelů domácího násilí, počty vyplacených sociálních dávek a další. Strana 6 (celkem 31)

7 Shrnutí 1. části Moravskoslezský kraj se počtem obyvatel řadí na 3. místo mezi ostatními kraji České republiky. Na rozdíl od jiných krajů, bylo zde i v roce 2016 patrné postupné snižování obyvatel, které je nejmarkantnější v rámci celé republiky. Na úbytek obyvatel má vliv zejména migrace, kdy se lidé stěhují za prací do jiných regionů resp. krajů. Míra registrované nezaměstnanosti v kraji dosáhla v září roku 2016 hodnoty 7,14 %, což řadí MS kraj na druhé místo hned za kraj Ústecký. Mezi okresy nejvíce ohrožené nezaměstnaností v kraji patří Karviná. Strana 7 (celkem 31)

8 2. část - Institucionální zajištění prevence kriminality Graf č.1: Systém prevence kriminality v ČR Zdroj: Strategie prevence kriminality v ČR na období 2016 až 2020 Republiková/resortní úroveň Zajištění prevence kriminality na republikové úrovni je v gesci Ministerstva vnitra, kde je tato agenda organizačně zařazena pod Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Jako orgán podílející se na vytváření koncepce preventivní politiky státu na meziresortní úrovni funguje Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen RVPPK ), který byl zřízen při Ministerstvu (dále jen Min. ) vnitra v roce V RVPPK jsou zastoupeny následující resorty a subjekty: Min. vnitra, Min. financí, Min. spravedlnosti, Min. práce a sociálních věcí, Min. školství, mládeže a sportu, Min. obrany, Min. pro místní rozvoj, Min. zdravotnictví. A dále také Probační a mediační služba, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Policejní prezídium, Nejvyšší státní zastupitelství, Soudcovská unie, Generální ředitelství vězeňské služby, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Krajská úroveň Moravskoslezský kraj se problematice prevence kriminality (dále jen PK ) věnuje v rámci své samostatné působností již od roku 2008, kdy přistoupil do tzv. krajské úrovně systému prevence kriminality a vytvořil svoji první Koncepci prevence kriminality. V rámci struktury Krajského úřadu MS kraje se na zajištění této oblasti podílejí: pracovní skupina prevence kriminality (členy jsou náměstek hejtmana kraje pro sociální oblast, vedoucí odboru sociálních věcí, vedoucí odboru kancelář hejtmana, krajský manažer prevence kriminality, krajský metodik sociální prevence, krajský koordinátor protidrogové prevence, krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti, krajský školský koordinátor prevence a dále zástupci státní policie, Probační a mediační služby a dětského diagnostického ústavu) odbor sociálních věcí (jsou zde organizačně zařazeny pozice manažera prevence kriminality, metodika sociální prevence, koordinátora protidrogové prevence a koordinátora pro národnostní menšiny a romské záležitosti) odbor školství, mládeže a sportu (je zde organizačně zařazena pozice krajského školského koordinátora prevence) odbor kancelář hejtmana kraje (je zde organizačně zařazeno oddělení pro krizové řízení) Moravskoslezský kraj také vyčleňuje v rámci své preventivní politiky každoročně peněžní prostředky ze svého rozpočtu na dotační program - Podpora neinvestičních aktivit z oblasti prevence Strana 8 (celkem 31)

9 kriminality, který je vyhlašován již od roku Za 7 let bylo podpořeno celkem 102 projektů krajskou dotací ve výši Kč. Lokální úroveň Rovněž na úrovní obecních samospráv spadá agenda prevence kriminality do samostatné působnosti obce. Také v řadě měst a obcí fungují pracovní skupiny nebo komise, zabývající se otázkami prevence kriminality na daném území. Města a obce také delegují pracovníka, který je v rámci organizační struktury pověřen plněním úkolů manažera prevence kriminality. Tabulka č. 6: Přehled zajištění pozice manažera prevence kriminality a pracovní skupiny PK v rámci obecních úřadů obcí s pověřeným obecním úřadem (platné k ) OBEC S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM FUNGUJE PRACOVNÍK ZAJIŠŤUJÍCÍ AGENDU MANAŽERA PREVENCE KRIMINALITY (PK) A JAKÉ JE JEHO ORGANIZAČNÍ ZAŘAZENÍ? JE ZŘÍZENA PRACOVNÍ SKUPINA/KOMISE PK, OD KTERÉHO ROKU? BÍLOVEC ano (MP) ano, 2002 BOHUMÍN ano (MP) ano, 1997 BRUNTÁL ano (MÚ, odbor sociálních věcí) ano, 2008 ČESKÝ TĚŠÍN ano (MP) ano, 1997 FRENŠTÁT POD ano (MP) ano, 2008 RADHOŠTĚM FRÝDEK - MÍSTEK ano (Magistrát, odbor ano, 2008 bezpečnostních rizik a prevence kriminality) FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ano (MÚ, odbor školství a ano, 2014 kultury) FULNEK ano (MÚ, odbor vnitřních věcí) ano, 2011 HAVÍŘOV ano (Magistrát, odbor sociálních ano, 2008 věcí) HLUČÍN ano (MP) ano, 2011 HORNÍ BENEŠOV ne ano, 2012 JABLUNKOV ano (MP) ano, 2016 KARVINÁ ano (MP) ano, 1997 KOPŘIVNICE ano (MÚ, odbor sociálních věcí ano, 1997 a zdravotnictví) KRAVAŘE ano (MP) ano, 2013 KRNOV ano (MÚ, odbor školství, kultury ano, 2014 a sportu) MĚSTO ALBRECHTICE ne ne NOVÝ JIČÍN ano (MP) ano, 2008 ODRY ne ano, 2009 OPAVA ano (Magistrát, odbor školství) ano, 2008 ORLOVÁ ano (MP) ano, 2014 OSOBLAHA ano (MÚ, nezjištěno) ano, 2013 OSTRAVA ano (Magistrát, odbor soc. věcí ano, 2007 a zdravotnictví) PŘÍBOR ano (MP) ano, 2012 RÝMAŘOV ano (MÚ, odbor sociální) ano, 2008 STUDÉNKA ne ne TŘINEC ano (MÚ, odbor sociální) ano, 2007 VÍTKOV ano (MP) ano, 2008 Strana 9 (celkem 31)

10 VRATIMOV ne ne VRBNO POD PRADĚDEM ano (MP) ano, 2015 Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje Vysvětlivky: MP = městská policie MÚ = městský úřad obce s pověřeným obecním úřadem Magistrát = Magistrát statutárního města Mezi další subjekty a instituce, které se v rámci Moravskoslezského kraje podílejí na prevenci kriminality lze zařadit také např.: poskytovatele služeb sociální prevence (zejména nestátní neziskové a církevní organizace aj.), Probační a mediační službu, další pracovníky na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem (sociální kurátoři, kurátoři pro mládež, protidrogoví koordinátoři, romští poradci apod.), obecní policii, státní policii a další. Strana 10 (celkem 31)

11 Shrnutí 2. části Na území Moravskoslezského kraje se prevenci kriminality věnují jak územní samosprávy, tak i neziskové organizace a další instituce. Také Moravskoslezský kraj se aktivně zabývá problematikou prevence kriminality a podporou aktivit, které na ni mohou mít vliv. Za tímto účelem má vytvořeny podmínky v podobě spolupráce mezi odbory a jejich specialisty (krajský manažer prevence kriminality, krajský školský koordinátor prevence, krajský protidrogový koordinátor, krajský metodik sociální prevence, krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti a další), kteří se problematice prevence kriminality věnují a kteří se setkávají v rámci širší platformy tvořené krajskou pracovní skupinou prevence kriminality. Také obce v Moravskoslezském kraji, zpravidla s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem, mající zájem o dotaci z Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra, mají vytvořeny podmínky pro realizaci projektů prevence kriminality na lokální úrovni. Tyto činnosti zajišťují osoby organizačně zařazené jako vedoucí pracovníci nebo velitelé městských policií, případně místní manažeři prevence kriminality. V posledních letech projevují zájem o realizaci aktivit z oblasti prevence kriminality také malé obce s obecním úřadem, kde potřebnou součinnost garantuje vedení obce (starosta, místostarosta). Institucionální rámec prevence kriminality v kraji doplňují i další neziskové či soukromé organizace, které se věnují např. ohroženým dětem a mládeži nebo poskytují programy pro mladistvé a mladé pachatele trestné činnosti, či poradenské služby a programy pro oběti či jinak ohrožené nebo specifické cílové skupiny. Strana 11 (celkem 31)

12 3. část - Analýza kriminality Moravskoslezského kraje Statistika trestné činnosti je evidována pomocí informačního systému, který umožňuje sledování vývoje trestné činnosti a také rozbor nápadu trestné činnosti u jednotlivých územních odborů až na úroveň jednotlivých obvodních oddělení police (dále jen OOP ). Na základě sledovaných údajů přicházejících z jednotlivých OOP se získává přehled o celkové situaci v rámci trestné činnosti na daném území. Rozborem trestných činů (dále jen TČ ) je možné získat pro každé OOP hlavní trendy vývoje, přehled o celkovém nápadu trestné činnosti i jednotlivých skutcích, pachatelích a obětech. Tabulka č. 7: Srovnání vývoje kriminality v krajích ČR v letech celková TČ KRAJ CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ ZA R CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ ZA R ZMĚNA V LETECH PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje Z hlediska srovnání meziročního vývoje trestné činnosti v jednotlivých krajích ČR v rámci let 2015 a 2016 je možné konstatovat, že v roce 2016 došlo ve všech krajích k výraznému úbytku evidované trestné činnosti, nejvíce v Hl. městě Praze ( ). Z hlediska celkové evidované trestné činnosti se MS kraj s počtem trestných činů spáchaných v roce 2016, zařadil na 2. místo mezi ostatními kraji, kdy na prvním místě bylo Hl. město Praha ( TČ) a třetí nejvyšší hodnoty vykazoval Středočeský kraj ( TČ). Na opačném konci pořadí se umístil Karlovarský kraj, kde byla v daném roce zaznamenaná trestná činnost naopak nejnižší (4 983 TČ). Na území celé České republiky bylo za uplynulý rok zjištěno celkem trestných činů. Jedná se o více než trestných činů méně než za rok Celkem bylo z toho objasněno skutků, objasněnost tedy činila 46,20 %. Strana 12 (celkem 31)

13 Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji Hlavní kriminogenní faktory jsou dlouhodobé a neměnné: - příhraniční poloha (fluktuace kriminálně rizikových osob ze sousedních teritorií i států), - vysoká míra nezaměstnanosti, - sociálně vyloučené lokality, - vysoký počet burz, zastaváren a bazarů (nekontrolovatelný pohyb zboží), - vysoký podíl obyvatelstva s nízkým právním vědomím a nižší úrovní vzdělanosti, - průmyslové a obchodní zóny, - velký počet kulturních, společenských a sportovních akcí (velký počet návštěvníků, kteří se sjíždějí z celé republiky i ze zahraničí), - vysoký podíl recidivistů na objasněné trestné činnosti, - zvyšující se počet trestných činů páchaných prostřednictvím internetu, - zvyšující se množství přestupků v dopravě spojených s řízením pod vlivem alkoholu a drog. Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR Tabulka č. 8: Skladba kriminality v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2016 ČR POČET ČR V % MS KRAJ POČET MS KRAJ V % ODCHYLKA (V %) MS KRAJ ČR CELKOVÁ TČ ,26 XXX Z TOHO: MAJETKOVÁ , ,6 + 0,5 NÁSILNÁ+ MRAVNOSTNÍ , ,7 + 2,1 OSTATNÍ KRIMINALITA ZBÝVAJÍCÍ KRIMINALITA , , , ,4 +1 HOSPODÁŘSKÁ ,3-2,7 VOJENSKÁ 10 0, ,2 Zdroj: Při srovnání výskytu jednotlivých trestných skutků u základních druhů kriminality v rámci celé České republiky a v rámci Moravskoslezského kraje byly v roce 2016 vykazovány v kraji vyšší hodnoty u majetkové, násilné a mravnostní kriminality a také zbývající kriminality (zde spadají např. dopravní a železniční nehody spáchané z nedbalosti, poškozování věřitele, týraní zvířat nebo zanedbání povinné výživy). Strana 13 (celkem 31)

14 Tabulka č. 9: Přehled o zjištěné trestné činnosti v MS kraji za rok 2016 POČET EVIDOVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ CELKEM Z TOHO: OBJASNĚNO TRESTNÝCH ČINŮ (V PROCENTECH) (50,5 %) ŠKODY ZJIŠTĚNÉ V KČ Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje Z uvedené tabulky vyplývá, že objasněnost spáchaných trestných činů se v Moravskoslezském kraji v roce 2016 pohybovala okolo 50 %, což je o 3 procenta více než v roce Zjištěné škody evidované trestné činnosti byly vyčísleny na cca 1,68 mld. Kč, což je o 97 mil. Kč více než v předchozím roce. Pachatelé trestné činnosti V roce 2016 bylo v MS kraji stíhaných za protiprávní jednání celkem osob, což je o osob více než v roce Z celkového počtu stíhaných bylo žen, které tak tvoří 15,2 % ze všech osob, které páchaly v roce 2016 trestnou činnost na území kraje. Recidivistů bylo stíháno 8 477, což představuje 57,8 % ze všech stíhaných osob, přičemž spáchali 69,8 % z objasněných trestných činů. I když jejich podíl na spáchané trestné činnosti loni klesl o 4,8 %, stále představuje tato kategorie pachatelů v rámci MS kraje dlouhodobě mimořádně závažný problém. Jejich podíl na spáchané trestné činnosti je v našem kraji stabilně o cca 10% vyšší než je průměr v ČR. Tabulka č. 10: Přehled počtu spáchaných skutků dle věku pachatelů za roky 2015 a 2016 ROK VĚK 0-14 LET LET 18 A VÍCE LET Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje V roce 2016 bylo objasněno 603 skutků, které byly spáchány dětmi a mladistvými ve věku 1-17 let. Jejich podíl na objasněné trestné činnosti v posledních letech stabilně osciluje okolo 5ti procent. Nejčastější trestné činy páchané nezletilými pachatel byly v r. 2016: loupeže, sprejerství, úmyslné ublížení na zdraví, krádeže jiné na osobách a toxikomanie. V roce 2016 bylo cizinci spácháno 621 skutků, což představuje 4,6 % ze všech spáchaných činů. Nejvíce pachatelů z řad cizinců bylo ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Nejčastějšími trestnými činy spáchanými cizinci na území našeho kraje byly: opilství, nedbalostní dopravní nehody, maření výkonu úředního rozhodnutí, zanedbání povinné výživy a úmyslné ublížení na zdraví. Oběti trestné činnosti V roce 2016 se stalo obětmi kriminality celkem osob, což je o 497 méně než v předchozím roce. Z toho bylo mužů a žen. Tabulka č. 11: Počty obětí kriminality v MS kraji v roce 2016 OBĚŤ VĚK NAD Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje Strana 14 (celkem 31)

15 Oběti se nejčastěji staly terčem krádeží prostých krát, násilné trestné činnosti v případech a mravnostní kriminality 137 krát. Přestupky V roce 2016 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno spáchání celkem přestupků, což je o přestupků více než vloni. Celkový počet osob, které se dopustily přestupku, byl z toho bylo cizinců. Přehled počtu spáchaných přestupků ve srovnání let 2015 a 2016 uvádí tabulka č. 12. Tabulka č. 12: Data o vybraných druzích přestupků spáchaných na území MS kraje ve srovnání let 2015 a 2016 DRUH/ ROK PROTI VEŘEJNÉMU POŘÁDKU PROTI OBČANSKÉMU SOUŽITÍ PROTI MAJETKU NA ÚSEKU OCHRANY PŘED ALKOHOLISMEM A JINÝMI TOXIKOMANIEMI PŘESTUPKY PROTI OBECNĚ ZÁVAZNÝM VYHLÁŠKÁM V OBLASTI BEZPEČNOSTI A VEŘEJNÉHO POŘÁDKU Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje V souvislosti s problematikou domácího násilí bylo v roce 2016 vyřizováno přestupků a celkem bylo zahájeno 256 řízení. Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji Majetková kriminalita Majetková kriminalita se v MS kraji podílí 54,6% na celkové kriminalitě, což se rovná celorepublikovému průměru (54,1%). V roce 2016 byl meziročně zaznamenán pokračující výrazný pokles majetkových trestných činů o 18 %, kterých bylo v roce 2016 zjištěno celkem Objasněnost tohoto druhu kriminality vzrostla na 30,8 %. Krádeže vloupáním: skutků Krádeže prosté: Hospodářská kriminalita Hospodářská kriminalita má v MS kraji 10,4%-ní podíl na celkové kriminalitě, celorepublikový průměr je 13 %. V roce 2016 bylo v kraji zjištěno hospodářských skutků, z nichž bylo objasněno. Objasněnost u tohoto druhu kriminality činila v roce 2016 celkem 55,2 %. Škody u hospodářské trestné činnosti dosáhly 1,02 miliardy korun, což je 60,8 % z celkových škod způsobených trestnou činností v kraji. Informační kriminalita Informační (dále jen IT ) kriminalita je neustále rostoucí oblast kriminality. Co se týká trestných činů spáchaných internetem a ostatními počítačovými sítěmi, vykazuje statistika na území MS kraje 510 těchto trestných činů, což je 10,2% z celkového počtu této kriminality v ČR, MS kraj je třetím nejzatíženějším. V rámci Krajského policejního ředitelství MS kraje bylo ustanoveno samostatné oddělení informační kriminality věnující se právě IT kriminalitě. Korupce Korupce zahrnuje trestnou činnost definovanou v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v (např. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství, machinace při zadávání veřejných zakázek). Na území kraje došlo v loňském roce celkově k 10 trestným činům korupce, což je o 8 případů méně než v roce předchozím. Objasněno z toho bylo 8 případů. Tato trestná činnost je velmi sofistikovaná. Strana 15 (celkem 31)

16 Násilná kriminalita Násilná kriminalita je fenoménem Moravskoslezského kraje. Již několik let je zde výrazně nejvyšší počet těchto trestných činů v rámci celé republiky. Podíl našeho kraje na násilné trestné činnosti v ČR je 16,2 %. Násilná kriminalita má v našem kraji 8,7%-ní podíl na celkovém nápadu, což je více, než je celorepublikový průměr (6,5%), a to i přesto, že v roce 2016 došlo k dalšímu poklesu počtu násilných trestných činů, kdy jich bylo zaevidováno celkem 2 309, z nichž bylo objasněno. Objasněnost stoupla na 74,2%. Vraždy: 17, objasněno 100,0 % Loupeže: 293, objasněno 77,1 % V našem kraji je významným fenoménem domácí násilí. Počet incidentů se znaky domácího násilí v roce 2016 byl 979, počet vykázaných osob 116. Počet ohrožených osob bylo 306, z toho dětí do 15 let bylo celkem 84. Mravnostní kriminalita Mravnostní kriminalita má v MS kraji 1,0%-ní podíl na celkové kriminalitě, což odpovídá celorepublikovému průměru. V roce 2016 bylo zjištěno 251 těchto skutků, z nichž 159 bylo objasněno. Objasněnost tohoto druhu kriminality tedy činila v roce ,4 %. Nealkoholová toxikomanie V průběhu roku 2016 nedošlo v rámci problematiky nealkoholové toxikomanie na území MS kraje k výraznějším změnám. Stále jsou nejčastěji zneužívané konopné výrobky a pervitin (metamfetamin), u dalších sledovaných drog můžeme konstatovat, že zřídka se objevuje extáze (především v klubech pro mladé), zatímco heroin a kokain se objevuje ve stále menší míře. Mírný nárůst je patrný u trestné činnosti související s prodejem léčiv sloužících např. k hubnutí či při poruše spánku (jedná se o léčiva typu Adipex aj.). Hlavními vstupními surovinami při výrobě metamfetaminu jsou stále zahraniční farmaceutické přípravky obsahující pseudoefedrin, které si pachatelé obstarávají nákupem v Polsku či dovozem z Turecka. U pěstíren marihuany převládají spíše pěstírny s menším počtem rostlin. Nepatrně klesl počet odhalených a zajištěných varen pervitinu, kterých se v loňské roce podařilo odhalit na území kraje 37, naopak stoupl počet odhalených pěstíren konopí V roce 2016 bylo na úseku drogové kriminality celkem 473 zjištěných skutků, což je o 11 zjištěných skutků méně než v roce 2015, objasněno bylo 392 skutků, tedy 82,88 %. Extremismus Ve sledovaném období roku 2016 bylo v působnosti MS kraje zaznamenáno celkem 12 shromáždění majících extremistický charakter (9 pořádaných pravicí, 3 levicí), což je pokles oproti roku 2015, kdy proběhlo celkem 19 shromáždění. V roce 2016 bylo zaznamenáno 12 trestných činů s extremistickým pozadím a 8 přestupků. Bezpečnost silničního provozu V roce 2016 se na území MS kraje stalo dopravních nehod, což je o 173 více než v roce Usmrceno při nich bylo 45 osob, 227 bylo těžce zraněno a 2161 osob bylo zraněno lehce. Uvedená čísla lze přepočítat i tak, že přibližně každých 58 minut se stala dopravní nehoda, co každou 195. hodinu došlo k usmrcení, každou 37. hodinu k těžkému zranění a za každou 4. hodinu k lehkému zranění účastníka dopravní nehody. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 434,2mil. Kč. Úroveň okresů (územní odbory PČR) Tabulka č. 13: Územní rozložení kriminality v MS kraji podle okresů (údaje za rok 2016) OKRES S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA OBYVATEL S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA OBYVATEL Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje Ostrava - město Bruntál Ostrava - město Opava Strana 16 (celkem 31)

17 V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2016 spácháno celkem trestných činů. Z tohoto množství nejvíce trestných činů, a to bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město. Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze trestných činů. Tabulka č. 14: Kriminalita v okresech Moravskoslezského kraje v letech 2015 a 2016 OKRES POČET REGISTROVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ POČET REGISTROVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ ROZDÍL 2015 A 2016 BRUNTÁL FRÝDEK-MÍSTEK KARVINÁ NOVÝ JIČÍN OPAVA OSTRAVA - MĚSTO Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje Za loňský rok byl zaznamenán celkový úbytek spáchaných trestných činů jak v celém kraji tak i jednotlivých okresech. Nejvyšší úbytek počtu registrovaných trestných činů v roce 2016 byl zaznamenán v okresech Ostrava-město a Karviná. Vybrané nové preventivní aktivity Krajského ředitelství policie MS kraje realizované v roce 2016: Černá kronika aneb ze soudních síní (kniha příběhů s kriminální zápletkou), Policejní antistresové omalovánky. Mezi hlavní preventivní aktivity, na kterých se v rámci Krajského policejního ředitelství MS kraje podíleli zejména zaměstnanci oddělní a skupin tisku a prevence, patřily např. den policie, preventivně informační kampaně, přednášky, besedy, tiskové zprávy aj. Strana 17 (celkem 31)

18 Shrnutí 3. části Kriminalita je úzce spojena se změnami ve vývoji společnosti, se změnami sociálních a ekonomických podmínek. I když je úroveň kriminality v Moravskoslezském kraji stále vysoká, v dlouhodobějším pohledu je však patrný klesající trend. Moravskoslezský kraj patří v oblasti kriminality dlouhodobě k nejvíce zatíženým krajům. V roce 2016 zde bylo spácháno celkem trestných činů, což řadí Moravskoslezský kraj z hlediska pořadí zatíženosti jednotlivých krajů republiky na 2. místo za Hl. město Prahu. Obecně lze však konstatovat, že za posledních několik let došlo k výraznému poklesu spáchané kriminality, která se snížila jak na úrovni kraje tak i v rámci celé České republiky. Početně nejvíce trestných činů bylo registrováno v okrese Ostrava - město, naopak nejméně trestných činů bylo opět spácháno v okrese Bruntál. Mezi hlavní problematické jevy, které ovlivňují páchání kriminality v Moravskoslezském kraji lze zařadit příhraniční oblasti sousedící s Polskou a Slovenskou republikou, existenci velkých nákupních center a průmyslových zón, výskyt lokalit s vyšší koncentrací sociálně slabých obyvatel, velký počet zábavních podniků a nárůst internetové kriminality, která je vysoce latentní. Z hlediska pachatelů trestných činů se stále nedaří snižovat podíl recidivistů na celkově spáchané kriminalitě, jejichž podíl na celkově objasněné trestné činnosti byl i v roce 2016 o 10 procent vyšší než je celorepublikový průměr. V roce 2016 se obětí trestné činnosti stalo více mužů než žen. U hlavních druhů trestné činnosti vykazuje Moravskoslezský kraj ve srovnání s průměrem republiky výrazně vyšší počet zaznamenaných skutků zejména násilné kriminality, kdy podíl MS kraje na násilné trestné činnosti v ČR je 16,2%. Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se kromě represe zaměřuje také na zajištění řady preventivních aktivit jako jsou např. dny s policií nebo tematické přednášky pro různé cílové skupiny, kde se snaží široké veřejnosti přibližovat svoji činnost. Strana 18 (celkem 31)

19 4. část Vybrané výstupy z výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje Úvod Zpracování Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje (dále jen výzkum ) probíhalo v měsících březnu až září roku 2016 ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity. Cílem výzkumu bylo zjistit se občané v našem kraji cítí bezpečně, přičemž výsledky výzkumu byly určeny jako podkladový materiál pro zpracování nové Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období Celé znění dotazníku výzkumu je uvedeno v příloze č. 3 tohoto materiálu. Metodologie Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie s technikou dotazování, přičemž cílem bylo získat názor minimálně 1200 obyvatel starších 15 let, a to ze všech 22 obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji. Obsahem dotazníku byly otevřené i uzavřené otázky. Celkově bylo vyplněno 1222 dotazníků ve všech 22 obcích s rozšířenou působností (dále jen ORP ) Moravskoslezského kraje. Mezi oslovenými převažovaly ženy, které tvořily 56,4% oslovených. Věková charakteristika respondentů téměř přesně kopírovala věkovou charakteristiku obyvatel MS kraje (6,6% ve věku let; 73,6% respondentů ve věku let a 19,7% v seniorském věku). Z hlediska vzdělanostní struktury byli osloveni respondenti se základním, středním i vysokoškolským vzděláním. Největší podíl respondentů (40,4%) uvádělo jako své nejvyšší dosažené vzdělání střední školu s maturitou. Z hlediska rodinného stavu se do výzkumu zapojilo 40,7% ženatých či vdaných respondentů/respondentek, 38,6% svobodných respondentů/respondentek, 12,7% rozvedených a 7,3% ovdovělých respondentů/respondentek. Z pohledu ekonomického statusu se do výzkumu zapojila největší část osob v zaměstnaneckém poměru (46,4%), studentů a důchodců (shodně nad 19%), v menší míře pak osoby samostatně výdělečně činné (6,9%), matky či otcové na mateřské dovolené a nezaměstnaní (shodně po cca 3%). Sběr dat byl realizován prostřednictvím vyškolených studentů Ostravské univerzity. Ke zpracování a vyhodnocení dat z dotazníkového šetření byla využita jednorozměrná a dvourozměrná analýza dat, s využitím statistického software IBM SPSS, verze 21. Vybrané výstupy Na základě analyzovaných odpovědí respondentů, kteří byli do výzkumu zapojeni, lze konstatovat následující skutečnosti: Moravskoslezský kraj lze vnímat spíše jako kraj bezpečný, a to i přesto, že většina dotázaných osob zná místa, která považují (v rámci kraje jako celku i v rámci obce, v níž respondenti žijí) za nebezpečná. Nejčastěji jako nebezpečná místa byla uváděna konkrétní města, obce či ulice a také obecné pojmy jako například nádraží, parky, či veřejná prostranství, která jsou znevýhodněna sociálně, prostorově či materiálně. Pro označení lokality za sociálně vyloučenou, byla nejčastěji uváděným důvodem vysoká koncentrace osob jiného etnika, nezaměstnaných osob a osob závislých na drogách, ale také zhoršená kvalita bydlení či prostorové vyloučení dané lokality. Nejčastěji označovanými místy (které jsou jako sociálně vyloučené lokality respondenty vnímány), byly označeny již konkrétní lokality ve velkých městech, romské čtvrti, či nádraží. Strana 19 (celkem 31)

20 Z hlediska pohledu respondentů na problematiku obětí trestné činnosti lze zhodnotit, že za nejčastější oběti trestných činů jsou považováni senioři, děti a osoby s určitým typem znevýhodnění. Za nejčastější pachatele trestné činnosti byli respondenty považováni drogově závislí, recidivisté, alkoholici, etnické menšiny, organizované zločinecké skupiny a sociálně vyloučené osoby. Při hodnocení míry vlivu vybraných jevů na existenci kriminality byl největší vliv přiřazen sociálně ekonomické situaci a nezaměstnanosti. Naopak vliv nejmenší byl přiřazen zdravotnictví a stavu životního prostředí. Při vyjádření míry obavy z vybraných druhů protiprávního jednání uváděli dotazovaní největší obavy z krádeže, přepadení, loupeže a ublížení na zdraví. Naopak nejméně se pak respondenti obávají domácího násilí, rušení nočního klidu, stalkingu (pronásledování) a nekalého podomního prodeje. I přes výše uvedené obavy lze však konstatovat, že polovina respondentů se ještě nikdy obětí trestné činnosti nestala. Z respondentů, kteří již nějaké protiprávní jednání zažili, byli nejčastěji obětí krádeže, podvodu, vandalismu, šikanování a přepadení. Z institucí, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti občanů, byly nejlépe hodnoceny hasičské sbory, s odstupem pak Policie ČR, Městská policie a Armáda ČR. Respondenti byli také dotazováni jaké činnosti a aktivity si sami pod pojmem prevence kriminality představují. Nejčastěji byly uváděny školní a veřejné besedy, pochůzky policie, kamerový systém, výchova a podpora sportu a spolků. Při hodnocení efektivity obecně realizovaných preventivních opatření proti kriminalitě bylo nejlépe hodnoceno pouliční osvětlení, přítomnost policie v ulicích, kamerový systém a radary. Naopak nejhůře byly hodnoceny opatření s nepřímými efekty, jako jsou informační kampaně, stojany na kola, vzdělávání, přednášky a alternativní tresty. Jako služby sociální prevence respondenti nejčastěji vnímají azylové domy, telefonickou krizovou pomoc, noclehárny, domy na půl cesty, kontaktní centra a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Naprostá většina dotázaných používá pro zvýšení své vlastní bezpečnosti nějaká opatření. Nejčastěji se jedná o důsledné zamykání domu/bytu, nevpouštění cizích osob do bytu, nenošení hotovosti či vlastnictví hlídacího zvířete. Strana 20 (celkem 31)

21 Přílohy Strana 21 (celkem 31)

22 Příloha č. 1 Územní odbory Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje Územní odbor Frýdek-Místek a jeho obvodní oddělení: o Brušperk o Frýdek-Místek o Frýdlant nad Ostravicí o Hnojník o Jablunkov o Nošovice o Palkovice o Třinec Územní odbor Bruntál a jeho obvodní oddělení: o Bruntál o Krnov o Město Albrechtice o Rýmařov o Vrbno pod Pradědem Územní odbor Opava a jeho obvodní oddělení: o Hlučín o Hradec nad Moravicí o Kravaře o Opava o Velké Heraltice o Vítkov Územní odbor Karviná a jeho obvodní oddělení: o Bohumín o Český Těšín o Dětmarovice Havířov 1, 2 o Horní Suchá o Karviná 1 Nové město o Karviná 7 Mizerov o Orlová o Petřvald o Těrlicko Územní odbor Nový Jičín a jeho obvodní oddělení: o Bílovec o Frenštát pod Radhoštěm o Fulnek o Kopřivnice o Nový Jičín o Odry o Příbor o Studénka Strana 22 (celkem 31)

23 Městské ředitelství Ostrava a jeho obvodní oddělení: o Ostrava - Hrabůvka o Ostrava - Mariánské Hory o Ostrava - Střed o Ostrava Poruba 1, 2 o Ostrava - Přívoz o Slezská Ostrava o Ostrava - Vítkovice o Vratimov o Ostrava - Zábřeh Strana 23 (celkem 31)

24 Příloha č. 2 Přehled služeben obecní (městské) policie Seznam měst a obcí s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji se zřízenou městskou (obecní) policií (platné k ): SLUŽEBNA MĚSTSKÉ POLICIE (OBCE A OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM) ADRESA ALBRECHTICE Kostelní č.p. 547, Albrechtice (okr. Karviná) BÍLOVEC Slezské náměstí 1/1, Bílovec BOHUMÍN Masarykova 158, Bohumín BRUNTÁL Nám. Míru 1, Bruntál BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU Partyzánská 671, Budišov nad Budišovkou ČESKÝ TĚŠÍN Frýdecká 826/23, Český Těšín FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Tyršova ul. 1836, Frenštát p. R. FRÝDEK-MÍSTEK tř. T. G. Masaryka 633, Frýdek-Místek FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ MP není zřízena FULNEK MP není zřízena HLUČÍN Mírové náměstí 24, Hlučín HORNÍ BENEŠOV MP není zřízena JABLUNKOV Dukelská 144, Jablunkov KARVINÁ Univerzitní park 51/1, Karviná Fryštát KOPŘIVNICE Štefánkova 1163, Kopřivnice KRAVAŘE Náměstí 405/43, Kravaře KRNOV Žižkova 20, Krnov-Pod Cvilínem MĚSTO ALBRECHTICE MP není zřízena NOVÝ JIČÍN Divadelní 8, Nový Jičín ODRY Kostelní č. 7, Odry OPAVA Krnovská 2860/75A, Opava ORLOVÁ Polní 973,, Orlová-Lutyně OSOBLAHA MP není zřízena OSTRAVA Nemocniční 11/3328, Ostrava PŘÍBOR Náměstí S. Freuda 19, Příbor RÝMAŘOV 8.května 48, Rýmařov STARÝ JIČÍN Starý Jičín č.p (okr. Nový Jičín) STUDÉNKA Poštovní 772, Studénka ŠENOV Radniční náměstí 300, Šenov TŘINEC Smetanova 498, Třinec VÍTKOV náměstí Jana Zajíce 4, Vítkov Strana 24 (celkem 31)

25 VRATIMOV MP není zřízena VRBNO POD PRADĚDEM MP není zřízena Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje Strana 25 (celkem 31)

26 Příloha č. 3 Dotazník Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje 1. Považujete Moravskoslezský kraj za bezpečný kraj? a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne 2. Existuje místo (či místa) v Moravskoslezském kraji, která považujete za nebezpečná? a) ano b) ne c) nevím 3. Pokud takové místo (či místa) existují, která to jsou a proč? Prosím, vypište je: 4. Považujete obec, v níž žijete, za bezpečnou? a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne 5. Existuje místo (či místa) ve vaší obci, která považujete za nebezpečná? a) ano b) ne c) nevím 6. Pokud takové místo (či místa) existují, která to jsou a proč? Prosím, vypište je: 7. Je ve vaší obci místo, které lze vnímat jako sociálně vyloučenou lokalitu? a) ano b) ne c) nevím 8. Pokud takovou lokalitu (lokality) znáte, které to jsou? Prosím, vypište je: 9. Uveďte, proč toto místo (tato místa) za sociálně vyloučenou lokalitu považujete. V této otázce můžete označit více odpovědí. a) místo je prostorově vyloučené b) jde o místo s vysokou koncentrací obyvatel jiného etnika c) jde o místo s vysokou koncentrací nezaměstnaných osob d) jde o místo s vysokou koncentrací osob závislých na návykových látkách e) jde o místo se zhoršenou kvalitou bydlení f) jde o místo se zhoršenou kvalitou životního prostředí g) jiný důvod uveďte jaký: Strana 26 (celkem 31)

27 10. Které skupiny obyvatel považujete za nejsnadnější oběti trestné činnosti? V této otázce můžete označit více odpovědí. a) děti e) lidé se zdravotním handicapem i) náboženské menšiny b) mladiství f) etnické menšiny j) jiné minoritní skupiny c) ženy g) cizinci k) senioři d) osoby bez přístřeší h) jiné osoby uveďte jaké: 11. Které skupiny obyvatel považujete za nejčastější pachatele trestné činnosti? V této otázce můžete označit více odpovědí. a) děti a mladiství h) extremisté n) již někdy trestané os./recidivisté b) bezdomovci i) drogově závislí o) cizinci c) alkoholici j) sociálně vyloučené osoby p) lidé s duševním onemocněním d) fotbaloví fanoušci k) agresivní řidiči q) politici (veřejní činitelé) e) etnické menšiny l) náboženské menšiny r) organizované zločinecké skup. f) podnikatelé m) úředníci s) osoby s nedostatečným příjmem g) ekon. dobře zajištění lidé t) gambleři u) jiné osoby uveďte jaké: Zhodnoťte míru vlivu vybraných oblastí a jevů na existenci kriminality. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = maximální vliv, 5 = žádný vliv, 6 = nevím nebo nechci odpovídat. Úroveň školství Úroveň zdravotnictví Sociální a ekonomická situace Nezaměstnanost Legislativa Vývoj politické situace Úroveň životního prostředí Přistěhovalectví Jiný jev vypište jaký: Vyjádřete svou míru obavy z vybraných druhů protiprávního jednání (protiprávní jednání zahrnuje zejména přestupky, trestné činy, správní a jiné delikty). Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = maximální strach, 5 = žádná obava, 6 = nevím nebo nechci odpovídat. Krádež Loupež Vandalismus Rušení nočního klidu Stalking (pronásledování) Šikanování Přepadení Sexuální obtěžování Pohlavní zneužívání Strana 27 (celkem 31)

28 Znásilnění Podvod Neoprávněné nakládání s osobními údaji (zneužití osobních dat) Ublížení na zdraví Vražda Vydírání Korupce Domácí násilí Nekalý podomní prodej a veřejné prodejní akce Jiné protiprávní jednání vypište jaké: 14. Stal/a jste se někdy obětí trestné činnosti? a) ano b) ne c) nepamatuji se 15. Pokud ano, uveďte prosím, o jakou trestnou činnost či protiprávní jednání se jednalo? V této otázce můžete označit více odpovědí. a) krádež do Kč g) přepadení m) podvod b) krádež nad Kč výše h) sexuální obtěžování n) ublížení na zdraví c) vandalismus i) pohlavní zneužívání o) vydírání d) stalking (pronásledování) j) znásilnění p) korupce e) šikanování k) neoprávněné nakládání s os. údaji f) domácí násilí l) jiné protiprávní jednání uveďte jaké: 16. Pokud jste se již někdy stal/a obětí trestné činnosti, na koho jste se obrátil/a s žádostí o pomoc? Pokud jste se obětí trestné činnosti ještě nestal/a, prosím označte, na koho byste se v takovém případě obrátil/a. V této otázce můžete označit více odpovědí. a) na nikoho pomůžu si sám/a e) na Policii ČR i) na soud b) na rodinu a příbuzné f) na lékaře j) na obecní úřad c) na přátele/známé g) na právníka k) na pojišťovnu d) na městskou policii h) na Státní zastupitelství l) jiná varianta uveďte: 17. V případě, že jste se již někdy stal/a obětí trestné činnosti a něčí pomoci jste využil/a, byla tato pomoc efektivní? Uveďte také důvod proč ano nebo proč ne. a) ano b) ne c) nevím/nepamatuji se Důvod: Strana 28 (celkem 31)

29 18. Bylo v blízkosti Vašeho bydliště již někdy spácháno nějaké protiprávní jednání? a) ano b) ne c) nevím 19. Bylo v rámci Vaší rodiny, přátel či známých již někdy spácháno nějaké protiprávní jednání? a) ano b) ne c) nevím 20. Zhodnoťte práci institucí/subjektů, které se na zajištění bezpečnosti občanů podílejí. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = výborná, 5 = zcela nedostačující, 6 = nevím nebo nechci odpovídat. Městská policie Policie ČR Státní zastupitelství Soudy Armáda ČR Bezpečnostní agentury Hasičské sbory Jiný subjekt vypište jaký: Uveďte, které činnosti či aktivity podle Vašeho názoru spadají pod prevenci kriminality. Odpovědi vypište: 22. Myslíte si, že jsou ve vaší obci realizována nějaká preventivní opatření proti kriminalitě? a) ano b) ne c) nevím 23. Pokud ano, jaká opatření to jsou? Odpovědi vypište: 24. Jaká preventivní opatření proti kriminalitě Vám ve vaší obci chybí, a proč? Odpovědi vypište: 25. Zhodnoťte efektivitu níže uvedených opatření k prevenci kriminality v obci. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = výborná, 5 = zcela nedostačující, 6 = nevím nebo nechci odpovídat. Kamerový systém Bezpečnostní stojany na kola Strana 29 (celkem 31)

30 Mříže, ploty, bezpečnostní dveře apod. Pulty centralizované ochrany napojené na hlídací agentury Asistenti prevence kriminality Informační kampaň (letáky, v TV, v dopravních prostředcích) Vzdělávání a přednášky Pouliční osvětlení Přítomnost policie v ulicích Podpora práce neziskových org. pracujících s rizikovými skupinami Poradenství Léčebné a resocializační programy Sportovní aktivity Terénní sociální práce Alternativní tresty Radary na měření rychlosti, zpomalovací prahy na silnicích Jiné opatření vypište jaké: 26. Označte, které služby sociální prevence znáte (resp. víte, že existují). V této otázce můžete označit více odpovědí. a) intervenční centra g) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež b) telefonická krizová pomoc h) noclehárny c) kontaktní centra i) služby následné péče d) azylové domy j) sociálně aktivizační služby (SAS) pro rodiny s dětmi e) domy na půl cesty k) terapeutické komunity f) nízkoprahová denní centra l) terénní programy m) krizová pomoc n) sociální rehabilitace o) jiné služby uveďte jaké: p) žádnou z uvedených služeb neznám 27. Používáte sami nějaká opatření pro zvýšení vlastní bezpečnosti a ochraně majetku? a) ano b) ne c) nevím 28. Pokud ano, označte, které opatření využíváte. V této otázce můžete označit více odpovědí. a) důsledné zamykání bytu/domu h) mám u bytu/domu kamerový systém b) nenosím u sebe téměř žádnou hotovost i) mám na oknech bytu/domu mříže c) mám cennosti a peníze uložené v bance j) nevpouštím domů cizí osoby Strana 30 (celkem 31)

31 d) pozdě večer nevycházím z bytu/domu k) mám trezor e) mám střelnou zbraň l) mám psa či jiné hlídací zvíře f) mám pepřový sprej nebo paralyzér m) mám alarm v autě g) absolvoval/a jsem kurz sebeobrany n) mám zabezpečovací zařízení domu o) jiné opatření uveďte jaké: Identifikační otázky: 1. Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 2. Kolik je Vám let? Prosím, vypište:.. 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) bez vzdělání c) vyučen e) SŠ bez maturity g) VŠ b) ZŠ d) VOŠ f) SŠ s maturitou h) postgraduální 4. Jaký je Váš rodinný stav? a) svobodný/á b) ženatý/vdaná c) rozvedený/á d) vdovec/vdova e) registrované partnerství 5. Ve které obci bydlíte? Prosím, vypište její název a zařazení do okresu či ORP (pokud nevíte, nemusíte bližší zařazení obce pod okres či ORP uvádět). 6. Jaký je Váš ekonomický status? a) student/studentka/připravuji se na budoucí povolání b) matka/otec na mateřské/rodičovské dovolené c) zaměstnanec d) nezaměstnaný/á e) živnostník/osvč/podnikatel f) žena/muž v domácnosti g) důchodce/důchodkyně h) jiná profese uveďte jaká: Strana 31 (celkem 31)