Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ. Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 38 let KLUBU let SYRENY Leto 2010 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Zajímavosti kolem těšínského razítka typu C 87. Monografie Díl 14 na str. 212 vede těńínské razítko Typu C87 pod katal. č. 2417/3.Vede je v barvách: černá (1835), modrá (1842) a červená (1838). V dodatku k Dílu 1914 na str. 19 je razítko vedeno ve dvou nepatrných rozdílech provedení. Dodatek vede ale i razítko s vynechaným letopočtem roku (SOJ Stempel ohne Jagresangabe) v barvě červené z r Razítko bylo v pouņití od r Zásilka s červeným expedičním razítkem ze 6/ Zásilka je z 2.varianty, číslice 18 v letopočtu roku je na razítku umístěna ńikmo podél oválu. Varianty razítka budou popsány v dalńí části článku. Kvůli tomu, ņe str.2 této Syreny je tińtěna barevně, umístili jsme zásilku s červeným razítkem na počátek článku. Zásilka má i otisk razítka Franco také v barvě červené. Navíc razítko C 87 má pońkozený ovál nad n Teschen. I k tomu se vrátíme v dalńí části článku. Aņ do poloviny 19. století byly zásilky vypláceny v hotovosti. Větńinou odesilatelem, v určitých případech i adresátem. Razítka Franco byla zavedena podle italského vzoru. Otisk razítka na zásilce znamenal, ņe ji celou vyplatil odesilatel a tato zásilka pak jiņ nepodléhala jakýmkoliv dalńím poplatkům. Od vńechny pońty povinně musely označovat takto zásilky s tím, ņe vńechny zásilky musel vyplatit odesilatel mimo zvláńtních případů, kdy byla zásilka osvobozena od pońtovních poplatků. Razítko Franco nahoře na zásilce je podle Monografie Díl 14 typu A 26 (viz str.341, katal. č. 2929). Vlevo je první a druhá varianta razítka Těńína, typ C 87. Razítka se lińí nepatrnými rozdíly v provedení. První má 18 -ku (z roku) umístěnou na razítku vodorovně, u druhé varianty je 18 -ka ( z roku) umístěna ńikmo podél oválu. Na následující straně je zásilka z 21/ Razítko je s první variantou otisku 18 -ky (vodorovná). Ovál razítka nad n Teschen není jeńtě pońkozen. Razítko je na zásilce otińtěno v černońedé barvě. Zásilka je skládačkou. Na zadní straně je stopa po odloupnuté pečeti a je tam i otisk příchozího razítka v Brně. Ńkoda, ņe otisk je proveden nekvalitně. Razítko je obdélníkovým rámečkem s dvouřádkovým textem. Nahoře lze přečíst BRŰN. Spodní řádek razítka je ale nečitelný, bývalo tam ale datum, kdy zásilka na přísluńnou pońtu dońla. Informace o tom, co to byla a k čemu slouņila příchozí razítka najdeme z Monografii Díl 14

3 - 3 - na str Příchozí razítka Brna jsou popsána v Monografii č. 13 na str Jsou tam zároveň i jejich vyobrazení. Nańe razítko se nejvíce podobá razítku typu C 31 (katal. č. 247/13). Jelikoņ ve druhém řádku bylo datum (den a měsíc) a EXP (expedice), v nańem případě to je asi 23.SEP. (září). Příchozí razítka byla zavedena u nás jiņ koncem 18. století, a to na pońtách Praha a Brno. Byla různého provedení. Od r. 1839, v rámci tehdy zavedených nových pońtovních pravidel, pouņívaly vńechny pońty jako příchozí razítka běņná razítka, kterými označovaly pońtovní zásilky. Jen pońty Praha a Brno měly povinnost opatřit si zvláńtní, příchozí razítka. Na zásilce dole je ručně vypsána 8 -ka, coņ znamená, ņe zásilka byla vyplacena 8 krejcary. Proto na ní ani není nápis Franco, částka za ni vybraná byla vyznačena číslicí 8. Dalńí zásilka s razítkem typu C 87 je na následující straně nahoře. Na razítku je datum 22/ Razítko je v první variantě s 18 -kou umístěnou na razítku vodorovně. Ovál razítka nad n Teschen je jiņ pońkozen. Otisk razítka je v barvě červeno-hnědé (ne červené). Stejně tak i otisk razítka Franco je v červeno -hnědé barvě. Razítko Franco je typu A 26, stejně jako razítko na zásilce na předcházející straně. Mimo razítka Franco je na zásilce dole v levém rohu jeńtě ručně napsáno franco. Zásilka byla poslána do Bielska. Příchozí razítko pońty v Bielsku je v levém horním rohu reprodukce (v pravém horním rohu zásilky na zadní straně). Pro nańi reprodukci byla zadní strana zásilky odchlípnuta. Razítko BIELITZ / 22.DEZ.1839 (varianta 3.2) je příchozím razítkem pońty v Bielsku. Bylo ve dvou variantách podle ńířky 8 v letopočtu (roku). Úzká varianta (1,7 mm) je známá v pouņití od do Ńiroká varianta 8 v letopočtu (2,3 mm) je známa z pouņití od do Určit variantu nańeho razítka není moņné, rok na nańem razítku není úplný. Podle data na zásilce by razítko mělo být variantou ńirokou, ale ruku do ohně by za to neńlo dát. Pońta v Bielsku pouņívala jeńtě dvě podobná razítka (6.1 a 6.2.). Razítka se od sebe lińí polohou prvního a druhého řádku textu vůči sobě, ale i provedením písmene z v prvním řádku v názvu BIELITZ. Viz reprodukce vńech tří variant pro srovnání na následující straně.

4 - 4 - Varianta 3.1 a 3.2 má rozměr 26x4,5 mm (výńka písmen prvního řádku 10, druhého řádku 4 mm). Varianta 6.1 je známa s údajem roku o 3 nebo o 4 číslicích. Rozměr razítka je 26x4,5 mm (10 a 4 mm). Známá doba pouņití od do Varianta 6.2 má rozměr 27,5 x 5 mm (10,5 a 4 mm). Známá doba pouņití od do Razítko na zásilce dole je variantou 3.2 (podle posunu polohy prvního řádku razítka vůči druhému). Dole je reprodukce zásilky z i s částí zadní strany zásilky. Čtvrtou zásilkou s razítkem pońty Těńín C 87 je zásilka poslaná do Telče 1/ ka v datu roku razítka je ve vodorovné poloze, jedná se tedy o první variantu razítka. Ovál nad n Teschen je pońkozen. Zásilka nemá označení Porto, ale má označení Exoffo. Je to tedy zásilka, za kterou nemusel odesilatel ani příjemce platit pońtovné. Její reprodukce je na následující, páté straně této Syreny. Pońkození oválu nad písmenem n Teschen neuvádí ani monografie, ani mgr.manterys. Upozornil na ně aņ náń vńimálek Otík ŃRUBAŘ. Je zajímavé, ņe pońkození se nevyskytuje jen na zásilce z Na ostatních ukázkách z , a 1/ se toto pońkození jiņ nachází bez ohledu na barvu pouņitou k otisku razítka. K pońkození razítka tak zřejmě dońlo mezi a , pravděpodobně mechanicky (například pádem razítka nebo nějakým jiným úderem na něco tvrdé). Bylo by zajímavé ověřit toto na případných dalńích nálezech otisku tohoto razítka na zásilkách. Co je ale nejvíce zajímavé, je to, ņe pońkození je na obou variantách razítka s 18 umístěnou na razítku vodorovně i ńikmo podél oválu razítka??? Pońkození oválu nad n Teschen je u obou variant razítka. Otisk razítka bez pońkození je ale na nańich ukázkách jen u varianty s 18 -kou ve vodorovné poloze.

5 - 5 - Zásilka Exoffo poslaná do Telče 1/ Za zapůjčení zásilek z 21/ a 1/ děkujeme Kazkovi WENGLORZOWI, za zásilku z 22/ děkujeme mgr.ing.karolovi MICZOWI a za zásilku z 6/ s červenými razítky poslanou do Mährisch Schönbergu (Ńumperku) děkujeme Otíkovi ŃRUBAŘOVI a Jarkovi TEREŃKOVI. Pro zajímavost, našim kolegům z České republiky a ze Slovenska zde uvádím, jak právě poškozené razítko mne přivedlo na stopu padělatele celistvostí s Košickým aršíkem z r Padělek ke ńkodě sběratelů vyrobený dodatečně s odcizeným razítkem pońty BRATISLAVA 1/4d s

6 - 6 - datem na můstku razítka 30.VIII Právě pońkozené razítko usvědčilo padělatele zásilky poslané R a jeńtě EXPRÉS do Prahy. Před mnoha léty, kdyņ jsem byl členem jeńtě teh- delńí Komise českoslven-ské známky, byla poměr-ně velká sháňka po celis-tvostech s frankaturou Końickým arńíkem. Jeden tehdejńí člen komise, (do-konce byl i v komisi znal-ců), je začal prodávat. I já jsem mu pro sebe o jeden řekl. Slíbil mi, ņe mi jeden obstará. A také obstaral. Přinesl mi zásil-ku prý zvláńtě pro mne i s podacím lístkem. Moc mne to potěńilo. Doma jsem si nad zásilkou sedl a podrobně jsem si ji prohlíņel. Vńiml jsem si toho, ņe na zásilce u obou otisků razítek pońty BRATISLAVA 1/4d je nad 1 vylomený oblouček razítka, ale na otisku razítka na podacím lístku toto není. Aniņ bych něco řekl, začal jsem pátrat po otiscích tohoto razítka, třeba i na výstřiņcích. Kolegové ze Slovenska mi v tom tehdy významně pomohli. Postupně jsem zjistil, ņe se toto vylomení nad 1 -kou nachází na otiscích mnohem později. Měl jsem tehdy jednoho známého kriminalisty, kterému jsem se s problémem svěřil. Měl jsem podezření na to, ņe obálka s adresou a podací lístek jsou pravé, ale místo arńíku byla na obálce původně jiná frankatura. Ta byla odstraněna.nahrálo tomu, ņe otisk razítka na původní frankatuře byl velice slabý. Sundat původní známky nebyl problém. Následně se na obálku nalepil

7 - 7 - Końický arńík a byl oraņen zřejmě zcizeným razítkem s pońkozením, které na razítku nemohlo být k datu, na zásilce otińtěnému, protoņe k pońkození dońlo hodně později, aņ za několik měsíců. Kdyņ jsem s tím přińel za původním majitelem zásilky, tento byl velice nervózní a rozčílil se, co si prý o něm myslím. Kdyņ jsem mu ale uvedl důkazy, znejistěl a nakonec se mi i nerad přiznal, ņe to tak je, jak říkám. Slíbil mi, ņe s tím přestane, ale prosil mne, abych o tom nehovořil v Komisi čs.známky. Byl to tehdy jiņ dosti starý a nemocný člověk a pochopil jsem jim uváděný důvod, proč to dělá. Arńík se tehdy dalo koupit za pětikorunu a on bral za arńík na celistvosti sto a více korun, podle toho, jak atraktivní zásilka byla. A pro důchodce byla tehdy kaņdá korunka dobrá. Začal jsem se o jim jiņ dříve prodané zásilky zajímat a zjistil jsem, ņe prodával zásilky i s jinými rozlińeními razítek pońty v Bratislavě. Jeńtě jednu takovou zásilku také mám. Upoutalo mne na ní, ņe je adresována na adresu v Brně, kde jsem měl v 50-letech bývalého spoluņáka, kterého jsem zvláńtě při studiu v Brně navńtěvoval. Bydlel na jedné malé uličce, která nemohla mít tak velké číslo popisné, jak bylo uváděno v adrese. Padělatel shodou okolností toto místo v Brně asi trochu znal a rozhodl se pro smyńleného adresáta toto vyuņít. Kdyņ jsem i s tímto na kolegu vyrukoval, tak se málem sloņil a svatosvatě mi slíbil, za cenu mého mlčení, ņe s tím přestane. Vím, ņe od něj tehdy koupili podobné zásilky i jiní kolegové z Komise. Osobně jsem byl při tom, kdyņ podobnou zásilku koupil i Dr.Bernáńek, předseda Komise a ing.ondráńek, který byl tehdy rovněņ ve vedení komise. Koupilo to tehdy i několik jiných. Nevím, zda jeńtě náhodou neņijí, a proto je neuvádím. Slib mu daný, ņe jej neprozradím, jsem dodrņel. Dnes, kdy uplynulo od té doby skoro 40 let a náhodou jsme trefili na pońkozené razítko Těńína typu C 87, jsem se rozhodl, ņe si ulevím své duńi a alespoň v Syreně toto kolegům filatelistům sdělím. Nepatří to sice do polské známky, ale jistě některé nańe kolegy to zaujme!!? Celá léta mne to tíņilo, měl jsem výčitky svědomí, ņe jsem takto kryl něco, co do filatelie nepatří. Omlouvá mne snad jen to, ņe jsem nechtěl zničit starého a nemocného kolegu, který jinak pro nańi filatelii, hlavně jako vystavovatel a publicista, udělal mnoho pozitivního. Dodatečně jsem se dozvěděl, ņe otec onoho kolegy byl snad kdysi, po válce, zaměstnán na pońtě v Bratislavě. Z tohoto zdroje bylo asi i ono razítko s rozlińením 4d, ale asi i ta ostatní razítka s jinými rozlińeními, kde se mi padělky nepodařilo jednoznačně prokázat. Ona výńe zmíněná zásilka poslaná na adresu do Brna, také R a Exprés (ale jiņ bez podacího lístku), měla bratislavské razítko s rozlińením 4c. Kolik padělaných celistvostí s Końickým arńíkem se jeńtě mezi filatelisty dostalo nevím. V rozhovoru s tehdejńím kolegou Frantińkem Čulíkem z Opavy (známým to hlavně vystavovatelem), aniņ bych mu řekl, proč mne to zajímá, mi sdělil, ņe on sám z onoho zdroje obstaral pro kolegy v zahraničí (v Německu a Rakousku) hned několik takových zásilek. Nejsmutnějńí je na tom to, ņe mimo těch dvou prokazatelných padělků vypadají ostatní celistvosti docela pravé. Od té doby, kdyņ vidím někde na výstavě celistvost s Końickým arńíkem poslanou z Bratislavy, mám opravdu divný pocit, byť nevím, z jakého zdroje ona zásilka pochází!! ********************************************************************************** Poštovna NIEBORY, dvě další, zajímavé zásilky s razítky této poštovny. Pońtovna NEBORY (Ropice) leņí na západ od Třince a na jih od Ropice. Pońtovna byla v provozu od Snad znovu byla otevřena v r. 1938, ale toto je zatím jen domněnka, která není doloņena materiálem. Oficielně byla pońtovna zruńena Vpú pro pońtovnu byla pońta ROPPITZ (ROPICA), 1920 Hnojník (?) a 1920 Ropice. Dr. Gebauer vede pońtovnu ve své práci pod katal. č na str U pońtovny uvádí celkem 5 razítek: Poř.č. text raz.pońtovny typ raz.pońtovny rozměr raz. barva doba pouņití ocenění (euro) 1. *NIEBORY* A.1 42x8(chyba) č.??? - IX/ *NEBORY* (ROPICE) C.1 36x10 f. I/24 -VII/ *NRBORY* (ROPICE) C.2 34x7?? -? *NEBORY* (ROPICE) C.2 44x9 č IX/34-V/ *NEBORY* (ROPICE) *NIEBORY* (ROPICA) C.2 35x13 č VIII/38 -? - - č=černá, f=fialová, rozměry jsou v mm V Syreně jsme dosud publikovali:

8 razítko č.1, v Syreně č.77/ Skutečný rozměr razítka je 34x7 mm (toto uvádí i pan Tovačovský, rozměr v práci Dr.Gebauera 42x8 je chybný). Na chybu jsme upozornili jiņ v Syreně č.77! Razítko bylo ze (datum v textu, na razítku bylo nečitelné). Expediční razítko ROPPITZ jinak nečitelné. Pan Tovačovský uvádí výskyt razítka na korespondenci Publikací nańí zásilky se doba pouņití razítka pońtovny rozńířila od VII/1910 do IX razítko č.2, v Syreně č.119/ Skutečný rozměr razítka 37x10 mm (souhlasí na pana Tovačovského). Expediční razítko pońty ROPICE/a *Č.S.P* s datem Expediční razítko typu M 41. razítko pońtovny-doba pouņití souhlasí na Dr. Gebauera. Ukázka č.1. s razítkem č.1. Razítko má skutečně rozměr 34x7 mm, coņ souhlasí na náń první nález a dokazuje chybu v práci Dr.Gebauera. Expediční razítko pońty ROPPITZ / ROPICA, typ E 171, v pouņití od r Monografie Díl 14 uvádí chybný název pońty na razítku. Místo ROPICE má být ROPICA. Katalogové č.razítka 2044 str.110. Nańe zásilka je poslána do Vídně. Expediční razítko na dneńní zásilce má datum 8.V Totéņ datum je v textu (pod K.u.k ). Expediční razítko pońty v Ropici je bohuņel slabě čitelné a nevýrazné. Zásilku jsme jiņ publikovali v Syreně č. 177 na str.16 v článku o rakouské cenzuře Těńína z období 1.světové války. Na zásilce je cenzurní razítko katal.č.663 (podle Syreny 124), varianta č.1, tečka za Teschen je na úrovni dvojlinek. Cenzurní razítko bylo podle katalogových údajů v pouņití od II/1915 do X/1916, coņ souhlasí s nańí zásilkou. Nańe zásilka ale znovu posouvá dobu pouņití razítka pońtovny ze VII/1910 do V/1915 (Dr. Gebauer i pan Tovačovský uvádějí datum IX/1914. Je to tedy o 8 měsíců později). Ukázka č.2. na reprodukci na následující straně. Je zajímavá tím, ņe má dvě razítka pońtoven, a sice pońtovny *NEBORY* (ROPICE) a pońtovny *JAVOROVÝ* (TŘINEC). Razítko pońtovny NEBORY je podle Dr.Gebauera razítkem č.4. Má rozměr 44x9 mm. Barva razítka je černá. Expediční razítko je od pońty ROPICE/b *** s datem na můstku 22.V Expediční razítko je Typu M 45, v pouņití bylo od 1931 do 1938, výskyt hodnocen 13 body (Monografie Díl 17/II, katal.číslo 2069/2 str.29. Doba pouņití razítka pońtovny č.4 na nańí zásilce souhlasí na Dr.Gebauera. Pan Tovačovský uvádí známé pouņití na zásilce z Razítko pońtovny č.4 vede ale ve své práci jako č.3. Pońtovna JAVOROVÝ (chata TŘINEC) Dr. Gebauer vede pońtovnu pod katal.č.0465 na str.150. U pońtovny vede jen jedno razítko. Pońtovna byla v provozu od do s tím, ņe není doloņen údajný provoz pońtovny v r.1938

9 - 9 - a v období polského záboru Těńínského Slezska. Javorový leņí jiņně o Nebor mezi Řekou a Tyrou. U pońtovny známe jen jedno razítko: 1. *JAVOROVÝ* (TŘINEC), razítko je Typu C.2, má rozměr 35x8 mm, známý otisk je fialový, známá doba pouņití od V/1933 do VII/1938. Hodnoceno 15 euro. Pan Tovačovský uvádí výskyt razítka pońtovny na zásilce z s fialovým otiskem. - razítko jsme dosud publikovali na zásilce v Syreně č.119 na str.31. Mělo rozměr 35x8 mm. Zásilka byla poslána do Ņiliny. Expediční razítko na zásilce bylo od pońty TŘINEC *Č.S.P.* s datem V místě pro rok byla jen jedna trojka, druhá scházela. V textu zásilky byl ale rok 33 (6.V.33). Nańe ukázka je z 22.V.36, coņ souhlasí na literaturu. Jelikoņ na nańí druhé dneńní ukázce je expediční razítko pońty ROPICE, lze usuzovat o tom, ņe pohled byl koupen na chatě na Javorovém, kde byl prodáván jiņ s otiskem razítka pońtovny na Javorovém. Odsud si někdo odnesl pohled do Nebor, kde lístek podal. Tam otiskli na zásilku jeńtě razítko pońtovny *NEBORY* (ROPICE) a zásilku předali k expedici do Karviné pońtě ROPICE, která na zásilku otiskla své razítko s datem 22.V V Syreně č.154 na str bylo publikováno foto chaty na Javorovém a podrobnosti o pońtovně na Javorovém. Pan Tovačovský uvaņuje o moņnosti výskytu razítka česko-polského z II.pololetí 1938 (viz časopis Pońtovny 1987/1/274). Toto ale nebylo dosud doloņeno! Podle materiálu ing.mgr.karola MICZE a Dr.Adriána JUNGA pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Letecká zásilka poslaná z Českého Těšína do Zurichu 7. V Zásilka je vyplacena leteckou známkou 4 Kč. Tarif za dopis váhy do 20g v období od do byl 2,50 Kč. Byla-li zásilka vyplacena známkou 4 Kč, musel být letecký příplatek za zásilku v době podání zásilky 1,50 Kč. Bohuņel nemáme tarify za letecké příplatky z té doby. Přes známku je otińtěno expediční razítko pońty v Českém Těńíně ČESKÝ TĚŠÍN ***/l s datem na můstku razítka 7.V Razítko je Typu M 45 s rozlińením l a bylo v pouņívání od 1930 do Zásilka dorazila do Prahy, kde na její zadní stranu bylo otińtěno obdélníkové razítko s třemi odděleními. Viz reprodukce razítka vlevo. Na-hoře je nápis PRAHA 7, uprostřed je datum -7.V.38 5 a dole je dvouřádkový nápis LETECKÁ POŃTA / POSTE AERIENNE.

10 Na přední straně zásilky vlevo dole je dvojjazyčná, operforovaná nálepka Letadlem / Par avion. Papír nálepky je světle modrý, potisk je černý. Zásilka dorazila do Zurichu, kde na ni bylo oraņeno černé, dvoukruhové razítko s textem v mezikruņí: ZURICH 2 FRAUMUNSTER * BRIEFANNAHME *. Na můstku razítka je datum -9.V Nad můstkem je helvétský kříņ a pod můstkem je římská VIII-ka. Expediční razítko pońty ČESKÝ TĚŃÍN M 45 bylo s rozlińeními a aņ r (celkem 17 razítek). Za 5 měsíců byl Český Těńín jiņ obsazen Polskem. Za hezkou ukázku letecké zásilky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI ********************************************************************************** Opačné číslování neperforovaného aršíku vydaného k XVIII.Sjezdu PZF v Ciechocinku v r. 2002, Katal. č. Fischer Blok 142 A. Jiņ katalog Fischer 2009 se zmiňuje o obráceném číslování stříhaného arńíku Blok 142As, ale bez udání jeho ocenění. Arńík navrhl Andrej Heidrich. Rytinu provedl Czesław Słania. Ten k arńíku zhotovil i plochou destičku s vyrytým arńíkem (známka a vńechny nápisy). Z ploché destičky byly známka a nápisy otlačeny na vypuklou, cylindrickou moletu. Ta po zakalení slouņila k vytlačení na povrch válcové tiskové formy celkem 12 arńíků ve třech sektorech (po 4 arńíky na kaņdém sektoru - po 2x2 arńíky). Následně byly zhotoveny dvě hlubotiskové, tiskové formy s ozdobnými prvky kolem arńíku pro hlubotiskové sestavy. První tiskové zkouńky byly provedeny v PWPW, S.A. Warszawa Zkuńební výtisky byly předloņeny Úřadu pro emise, obrat a vyuņití pońtovních známek CZPP. Zde obdrņely souhlas k tisku a mohlo se začít naplno tisknout. Tisk byl proveden na rotačním tiskovém stroji typu Goebel II. Pro ten byly zhotoveny celkem 3 tiskové sestavy. I) První, hlubotisková sestava tiskla ozdobné ornamenty kolem známky jednosektorovou tiskovou formou v barvě olivové, (Pantone 463 U). II) Druhá hlubotisková sestava tiskla ozdobné ornamenty kolem známky jednosektorovou tiskovou formou v barvě světle hnědé, (Pantone 484 U). III) Třetí sestava pro ocelotisk tiskla známku a okolní nápisy 3-sektorovou tiskovou formou v barvě tmavě hnědé, (Pantone 497 U).

11 Sektor o čtyřech arńících (2x2) pro neperforované arńíky, před rozřezáním na jednotlivé arńíky. Papír pro tisk arńíků byl fluorescenční, gramáņ 100, lep PVA, původem z Velké Británie. Byl dodáván v rolích ńířky 300 mm. Jedna role váņila kg. Po tisku byl pás papíru rozřezán na sektory po 4 arńíky. Na horním a dolním okraji sektoru jsou vodorovné rysky pro řez na 4-arńíkové sektory. Na okrajích sektoru jsou různé tiskové značky tiskárny. V rozích sektoru, uprostřed horního a dolního okraje sektoru jsou kolečka s kříņky. Jednoduchými a mezi arńíky dvojitými, vodorovnými čarami jsou naznačena místa pro vodorovný řez arńíků, svislými čarami pak místa pro svislý řez arńíků. Nahoře a dole u sektoru jsou vodorovné rysky pro řez sektorů o 4 arńících. Ve středu pod a nad kolečkem s kříņken je ńipka ve tvaru trojúhelníčku pro lepńí orientaci na místo řezu sektorů (Δ). Nahoře, nad druhým arńíkovým polem jsou dvě barevné, testovací stupnice pro hlubotiskové barvy. Vpravo od nich je nápis, zrcadlově zkratka pro název emise (ciech). Vlevo od prvního arńíkového pole je počítadlo počtu sektorů. Počítadlo je 8-ciferné, přes jeho přední část jsou dvě vodorovné, barevné rysky. Sektory o čtyřech arńících měly rozměr 300 x 324 mm.

12 Po rozřezání pásu papíru na jednotlivé 4-arńíkové sektory byly tyto naskládány na sebe a po několika desítkách kusů najednou rozřezány (gilotinou) na jednotlivá arńíková pole do stanoveného formátu. Arńíky byly následně označeny podél pravé strany známky na arńíku automatickým počítadlem RADUS SV 350. Čísla na arńících jsou 7-ciferná. Formát arńíků je 74 x 105 mm. Jak asi vznikl arńík s opačným číslováním? Vlevo je arńík s číslem na levé straně známky, tedy na opačné straně, neņ má být. Vpravo je pak arńík číslovaný normálně. Neperforované arńíky mají čísla od po Neperforovaných arńíků bylo tedy vytińtěno kusů. Po provedení perforace na zbytku nákladu, byly perforované arńíky očíslovány čísly od po Perforovaných arńíků bylo tedy vydáno Jelikoņ byly arńíky číslovány aņ po rozřezání sektorů po 4 arńíky na jednotlivá arńíková pole, mohlo ke vzniku opačného číslování dojít dvěma způsoby: 1) Při rozřezání pásu papíru s vytińtěnými arńíky někdo neúmyslně (nebo třeba i úmyslně) vzal do ruky sektor se 4 arńíky (třeba při kontrole provedeného tisku), ale zpět sektor na hromádku nepoloņil správně, ale otočený o 180 st. Takto otočený sektor byl spolu s jinými, neotočenými rozřezán na jednotlivá arńíková pole. Tím se do hromádek arńíků na číslování dostaly celkem 4 kusy, uloņené v hromádkách opačně a následně byly i opačně očíslovány. Kdyby k tomu dońlo tímto způsobem, musely by jeńtě někde být i dalńí 3, rovněņ opačně očíslované arńíky. 2) Dalńí způsob, jak k tomu mohlo dojít, byl následující: Někdo obdobně kontroloval jiņ hromádky jednotlivých nařezaných arńíků a jeden zpět na hromádku poloņil opačně, otočený o 180 st. Ten byl následně očíslován automaticky počítadlem opačně. Podle počtu takto nechtěně (nebo i úmyslně) otočených arńíků pak vznikl jeden (nebo i více) arńíků s opačným číslováním. Protoņe dosud se nańel jen jeden arńík (neperforovaný), opačně číslovaný, je pravděpodobnějńí druhý způsob vzniku odchylky. Zda se objeví i dalńí, opačně číslované arńíky, to ukáņe aņ čas. Zatím dalńí nález není hláńený. U dvojice arńíků nahoře si vńimněte, ņe jejich čísla následují po sobě, byly tedy nalezeny spolu v jednom balíčku. Normální číslo vpravo je a číslo vlevo je Hotové, očíslované arńíky byly v tiskárně baleny v balíčcích po 100 kusů a takto dodávány do distribuce. Tisk arńíků, které měly být s perforací byl naprosto stejný, jako tisk arńíků bez perforace. Před tiskem arńíků určených pro perforované byl jeńtě nerozřezaný pás papíru předem perforován rámcovou per-

13 forací v místě, kde měly být následně vytińtěny známky na arńíku. Protoņe mezi jednotlivými čtveřicemi arńíků je značně ńiroký pás papíru, na sektorech tak nahoře a dole vznikla operforovaná pole s perforací tří stran. Takto perforovaná, nepotińtěná část má velikost zhruba poloviny známky na výńku. Jinak tisk po provedené perforaci probíhal dále jiņ stejně jak u tisku neperforovaných arńíků. Po provedeném tisku byl pás potińtěného papíru rozřezán na jednotlivé sektory, ty byly v hromádkách po několika desítkách gilotinou rozřezány na jednotlivé arńíky a tyto pak byly následně stejně automaticky očíslovány. Rámcová perforace má rozměr ZR 11 : 10 ¾. Při rozřezání sektorů na jednotlivé arńíky byly odřezány okraje sektorů i s pomocnými, tiskovými značkami, které jiņ na arńících nenajdeme. Podle informace tiskárny byla veńkerá makulatura zlikvidována, ale i to se během času uvidí, zda toto bylo provedeno důsledně. Sektor se 4 arńíky s provedenou rámcovou perforací známek na arńících. Na následující straně není aršík s číslováním na levé i pravé straně. Kolega si jen trochu pro názornost pohrál s číslem arńíku s obráceným číslováním. Pomocí počítače číslo z levého okraje obrá-

14 cené přenesl na stranu pravou do místa, kde mělo číslo původně být. Normálně umístěné číslo na arńíku vpravo je situováno tak, ņe jeho konec je u pravého dolního oraje známky na arńíku. Protoņe normálně umístěné číslo není orientováno do osy arńíků, ale spíńe ke spodnímu okraji arńíku, je naopak levé, opačně vytińtěné číslo situováno svým koncem hodně nad levý horní roh známky arńíku. Materiál byl v původní verzi (a jeńtě stále je) umístěn na internetových stránkách pod stejnou adresou jak jsou zveřejňována jednotlivá čísla nańí Syreny, tedy na adrese Se souhlasem autorů původního článku (Adam Kielbasa Schoeni a mgr. Stanisław Fołta) jsme původní článek rozńířili a doplnili o dalńí poznatky. Proti původnímu článku na internetu zde zobrazujeme i číslo arńíku obráceně číslovaného. Reprodukce nám ochotně zapůjčil kolega Adam Kiełbasa Schoeni a souhlasil s jejích publikováním v Syreně. Oběma kolegům za to patří srdečný dík. Informace o tisku arńíku jsme převzali z Filatelisty č.10 ročník 2002 str , autor Bronisław Rejnowski. Pro Syrenu přepracoval ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Vlaková pošta č. 340 a 341 určitou dobu mezi válkami byla provozována i na trati Český Těšín Bielsko a zpět, přesto ji v Monografii nenajdete! Monografie vlakovou pońtu č. 340 v meziválečném období nevede vůbec, vlakovou pońtu č. 341 vede jen na trati Plzeň-Ņelezná Ruda. O tom, ņe vlaková pońta č.340 a 341 byla i mezi Českým Těńínem a Bielskem se dozvíme aņ z polských, kaņdoročně při změnách jízdního řádu vydávaných Úředních denících Ministerstva pońt a telegrafů z let Od r do r.1927 jezdila vlaková pońta č. 341 na trati Bielsko-Cieszyn. Název Cieszyn v dalńím textu znamená polskou část Těńína. Těńín, který byl za Rakouska-Uherska jediným městem, byl v r rozdělen mezi Polsko a Československo. V roce 1928 jiņ mezi Bielskem a Cieszynem jezdila mimo vlakové pońty č. 341 i vlaková pońta č Od r do r vlakové pońty č. 340 a 341 jezdily na trati Český Těńín Bielsko. V roce 1936, kdy začaly vztahy mezi Polskem a Československem jiņ znatelně skřípat, byla v provozu jiņ jen vlaková pońta Český Těńín - Bielsko č. 341 (do 22.V.1937). Vlaková pońta č. 340 jiņ do Českého Těńína nejezdila. V roce 1937 byla provozována jiņ jen vlaková pońta 341 Bielsko Cieszyn. Situace trvala aņ do polského záboru Těńínského Slezska. Na této trati jezdila vlaková pońta 341 jen do Od byla vlaková pońta 341 prodlouņena z Bielska do Cieszyna Zachodniego (za ČSR Český Těńín). Zároveň byla obnovena vlaková pońta 340, ale jiņ na trati Bogumin Cieszyn Zachodni. Na trati Bielsko Cieszyn Zachodni od začala jezdit dalńí vlaková pońta, a to č Tato jezdila na téņe trati jako pońta č. 341, ale jen ve vńední dny. Polská pońta byla provozována do vypuknutí války mezi Polskem a Německem Po tomto datu přeńly vlakové pońty pod správu Německa. V Syreně č. 93 na str. 18 jsme publikovali zásilku s razítkem vlakové pońty č. 341 s datem 22.X.1938, ale jeńtě na trati Cieszyn Bielsko. Zásilka byla poslána do Złoczowa. Byl to teprve 20 den po záboru Českého Těńína Polskem. Na trati č měla vlaková pońta 341 odjezd z Cieszyna v 10,46 h a příjezd do Bielska měla ve 12,09 h. V opačném směru to byl spoj na trati č s odjezdem z Bielska v 5.34 h a příjezdem do Cieszyna v 7,00 h. V Syreně č.140 na str.34 jsme publikovali jeńtě provizorní, 3-řádkové razítko vlakové pońty s textem: Bahnpost / Bielitz Teschen zug----/ 18.juni Zásilka byla poslána do Těńína. Najednou

15 byl Těńín zase jen jeden. Uvítali bychom zásilku s definitivním razítkem vlakové pońty na této trati Bielsko - Těńín z období okupace. Vńechny vlakové pońty zde uvedené byly pochopitelně pod stejnými čísly provozovány vņdy v obou směrech. Vlaková pońta Č.TĚŃÍN KRAKÓW č. 136: V Českém Těńíně měla konečnou jeńtě jedna vlaková pońta v meziválečném období, a to vlaková pońta č. 136 Český Těńín Kraków. Byla provozována od nového jízdního řádu v r (od ). Provozována byla do , kdy byla trasa vlakové pońty 136 změněna na trasu Kraków Zebrzydowice. V r.1936 byla trasa vlakové pońty č. 136 změněna na Kraków - Cieszyn, aby od byla znovu na trase Kraków - Český Těńín, ale jen do Od byla vlaková pońta opět na trase Kraków - Cieszyn, a to do , kdy byla nahrazena trasou Kraków Cieszyn Zachodni. Na této trase jezdila do Vlaková pońta č.136 začala jezdit v r.1921 na trase Dziedice - Bielsko - Cieszyn. V letech jezdila vlaková pońta na trase Kraków Cieszyn. V roce 1929 to byla trasa Kraków Zebrzydowice a v r trasa Kraków Bielsko. V r.1933 to byla znovu trasa Kraków Zebrzydowice do Na trase Kraków - Český Těńín jezdila vlaková pońta č.136 tedy jen od do , následně pak od do a od do jiņ na téņe trase, ale pod názvem Kraków Cieszyn Zachodni. Proto celistvosti s vlakovou pońtou č.136 na trase Kraków - Český Těńín jsou velice vzácné. Zásilka poslaná do Krakova s razítkem vlakové pońty č.136 Č.TĚŃÍN KRAKÓW 136/*, datum na můstku razítka je 22.XI.34, to je jen 46 dnů po zahájení provozu vlakové pońty č.136 na této trati. Zásilka vlakové pońty č. 340, Český Těńín - Bielsko. Zásilka je na následující straně nahoře. Je psaná stejným odesilatelem a na stejnou adresu do Krakova, jako zásilka na této straně Syreny s razítkem vlakové pońty č Vlaková pońta č. 340 byla na trase Český Těńín Bielsko (a zpět) provozována spolu s vlakovou pońtou č. 341 od roku 1929 do skončení platnosti jízdních řádů z r. 1935, to je do Jízdní řády se podle Úředních denníků Ministerstva pońt a telegrafů měnily obyčejně ve větńině případů počátkem května následujícího roku. Platily tedy v roku, kdy byly vydány aņ skoro do poloviny roku příńtího. Od byla na této trase provozována jiņ jen vlaková pońta 341, aby tato byla také za následující rok rovněņ zruńena a nahrazena vlakovou pońtou Bielsko-Cieszyn. Nańe zásilka má razítko vlakové pońty ČESKÝ TĚŃÍN BIELSKO 340/* s datem na můstku razítka 23.V.35. Byl to tedy poslední rok provozování této vlakové pońty. Vlaková pońta 340 byla znovu

16 obnovena , ale jiņ na jiné trati, BOGUMIN - CIESZYN ZACHODNI. Tam byla provozována do vypuknutí války s Německem, do Zásilka s razítkem vlakové pońty ČESKÝ TĚŠÍN BIELSKO 340/* s datem na můstku razítka 23.V.35. Zásilka s razítkem vlakové pońty Český Těńín Bielsko 341 s datem na můstku razítka 6.VIII.36. Zásilka je poslána do Varńavy. Razítko vlakové pońty ČESKÝ TĚŠÍN BIELSKO 341 s datem na můstku razítka 6.VIII.36. Zásilkou je dopisnice Cp 70 (jednoduchá, byla i s odpovědí Cp 71). Cp byla vydána v IX-X Natińtěná známka Fi 282 (námořní loď M/S Piłsudski). Dopisnice byla vydána se čtyřmi různými signaturami nákladu:

17 sign. (IX-1935) n Nańe dopisnice je se sign. (I-1936) n Dopisnice Cp 70 -sign. (I-1936) n mají nahoře vlevo propagační nápis H, I nebo J. Nańe má propagač- -sign. (V-1936) n ní nápis J TELEFON MIĘDZYMIASTOWY USUWA ODLEG- -sign. (IX-1936) n ŁOŚĆI. Seznam propagačních nápisů je v katalogu Fischer II.Díl., rok 2006 na str Platnost Cp 70 skončila 15.XI Vlaková pońta Český Těńín-Bielsko 341 jezdila jeńtě podle jízdního řádu do 22.V.1937, kdy byla nahrazena vlakovou pońtou 341, ale jiņ na trase Cieszyn-Bielsko. Na této trati jezdila tato vlaková pońta do10.xi.1938, kdy po záboru české části Těńínského Slezska byla změněna na vlakovou pońtu 341 Cieszyn Zachodni-Bielsko. Takto jezdila aņ do vypuknutí války Zásilka Český Těńín-Bielsko s datem na můstku razítka 12.IX.35. Číslo vlakové pońty Bohuņel nejde rozluńtit. Můņe to být č.340 ale i 341, obě tehdy na této trase jezdily. Zásilka je na firemní obálce koņeńnického podniku v Alexandrovicích a je poslána do Krakova. Záhada kolem razítka vlakové pońty *CIESZYN-BIELSKO* No 341/* s datem na můstku 17.IV.32. Tato vlaková pońta na trati CIESZYN-BIELSKO podle Úředního deníku z r.1931 by neměla existovat! Vlakové pońty s datem 17.IV.32 by měly jezdit jeńtě podle Úředního deníku z r.1931 (platil do 5.V.1932, ke změně dońlo dnem 6.V.1932). Vlaková pońta 341 (i 340) totiņ jiņ od r.1929 jezdila ne na trase Cieszyn-Bielsko, ale na trase Český Těńín-Bielsko. Co je to tedy za razítko na zásilce na následu-jící straně? Pro názornost je na následující straně nahoře zvětńenina obou razítek této zásilky, pod ní je pak celá zásilka. Jediným vysvětlením je to, ņe vlaková pońta 341 pouņívala jeńtě v dubnu 1932 staré razítko vlakové pońty Cieszyn-Bielsko 341. Vlaková pońta 341 jiņ od r.1929 jezdila na nové trati Český Těńín-Bielsko, a to aņ do 22.V.1937!! Jinak si to vysvětlit nemůņeme. Úřední deníky vedou vlakovou pońtu 341 od r.1929 do r.1936 (platnost do 2.V.1937) jen na trase Český Těńín- Bielsko. A jsou to ročníky 1929,1930,1931,1932,1933,1934,1935 a 1936!! Ņe by se vńechny mýlily?? Ņe tato vlakovka pouņívala jeńtě staré razítko (platné do r.1928), jinak si to vysvětlit nejde! Nańe zásilka je na dopisnici katal.č.cp 50 II/b. Je s razítkem vlakové pońty *CIESZYN BIELSKO* No 341/* je s datem na můstku razítka 17.IV.32. Zásilka je dopisnicí s natińtěnou známkou 15 gr. H.Sienkiewicz (Fi 240). Tato dopisnice pochází ze série 32 dopisnic s reprodukcemi různých památek

18 Nahoře je zvětńenina obou razítek zásilky, dole je pak celá zásilka, vlaková pońta *CIESZYN- BIELSKO* No 341/* s datem na můstku razítek 17.IV.32. a různých polských měst. Na nańí dopisnici je reprodukce č.1 LUBLIN. Dopisnice byla vydána ve dvou různých nákladech, kaņdý po 32kusů různých dopisnic. Náklady se lińí signaturou nákladu, délkou nápisů signatury nákladu, ale i různým tiskem nápisů pod reprodukcemi a linkování: N I (VIII-1931) S.I.-1. Délka sign.nákladu 38,5 aņ 40 mm, (32 různých dopisnic),

19 N II (XI-1931) S.I.-1 (32 různých dopisnic), a) délka sign.nákladu 37,5 aņ 38,5 mm, popis pod ilustracemi a adresní linky tińtěny hlubotiskem, b) délka sign.nákladu 40 aņ 41,5 mm, popis pod ilustracemi a adresní linky tińtěny typografií. Katalog rozlińuje následující dopisnice Cp 50: - 50 I, cena ** 60 zł., pońtovně pouņitá 35 zł IIa nápisy pod ilustracemi a linkování tińtěny hlubotiskem, sign.nákladu kratńí, cena ** 80 zł., pońtovně pouņitá 60 zł IIa signatura nákladu delńí, cena ** 80 zł., pońtovně pouņitá 60 zł IIb nápisy pod ilustracemi a linkování tińtěny typografií, cena ** 60 zł., pońtovně pouņitá 40 zł. Dopisnice byla vydána 29.VIII.1931, její platnost skončila 1.VI U této dopisnice Cp 50, s ilustrací 28 je chybný nápis CZARNKOWA, Karpaty Wschodnie (místo CZARNOHORA, Karpaty Wsch.). Prakticky celý náklad dopisnice s chybným nápisem byl zničen, aņ na několik kusů. Cena dopisnice s chybným nápisem je zł. Část dopisnice byla vytińtěna znovu. Tyto dopisnice se ale od nákladu I a II lińí objednávkou v sign.nákladu (VII-1931). Dopisnice Cp 50 I s ilustrací 10a je známa bez signatury nákladu (1.500 zł.). Dopisnice Cp 50 IIb s ilustrací 14 je známa bez natińtěné známky, bez nápisů pod ilustrací a bez signa-tury nákladu (1.000 zł.). Komplet 32 dopisnic je o 10% draņńí neņ je cena za dopisnice jednotlivé. Seznam ilustrací je v katalogu Fischer II.Díl str Nańe ukázka je Cp 50 IIb LUBLIN / Brama Krakowska Porte de Kraków. Signatura je v pravém dolním rohu dopisnice M.P.i T. (XI-1931) S.I.-1. Délka signatury nákladu je 40 mm. Na zásilce je dolepena známka 5gr. (orlice, fialová). Pońta v setrvačnosti na zásilku dolepila známku 5 gr., ačkoliv tento doplatek 5gr. platil pro dopisnice jen v období od do a v den expedice zásilky, jiņ tedy vybrán neměl být!! Vlevo od frankatury zásilky je černé, obdélníkové, propagační razítko s textem v 5. řádcích POPIE- RAJCIE / WYTWÓRCZOŚĆ KRAJOWĄ / PRZEZ / TARGI KATOWICKIE / 14.V.-15.VI.32. Cílem tohoto článku bylo upozornit nańe čtenáře na to, ņe v období mezi světovými válkami byly vlakové pońty mezi Polskem a Československem, které jezdily přes hranici a které u nás, pokud je mi známo, nejsou popsány (alespoň v Monografii Díl 17 je nenajdeme). Za ukázky děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Ukázka a popis některých celistvostí z exponátu Horní Slezsko. Po vystavení mého jednorámového exponátu s těmito známkami na výstavě v Pszczynie mne poņádal ing.král, abych některé zajímavé celistvosti s těmito známkami představil i nańim čtenářům Syreny. Několik slov úvodem ke specifickému vydání výplatních známek MPiT pro část Horního Slezska přiznaného Polsku po nezdařeném plebiscitu. Je vhodné zde uvést, ņe problematický plebiscit, který se konal , nerozhodl jednoznačně o rozdělení plebiscitního území mezi Polsko a Německo. Spíńe vyvolal krizi a květnové povstání, které napomohlo k příznivějńímu rozdělení plebiscitního území ve prospěch Polska. Dohodové mocnosti sou-hlasily s předáním asi jedné třetiny sporného území Polsku. Protoņe na tomto území v dané době zůstávala v platnosti německá marka a německé tarify, bylo nutno vydat odpovídající výplatní známky v této měně. Neņ k tomu dońlo, platily na tomto území i nadále ple-biscitní známky a z oběhu byly staņeny aņ , to je po vydání a uvedení známek MPiT do oběhu. Uvedení známek v nominálních hodnotách od 5 fen. do 50 Mk ohlásil oběņník ze dne Nejvčasnějńí pouņití známek nominálních hodnot 5 fen. aņ 20 Mk (mimo 6 Mk) je známo z Pouņití známek 6 Mk a 50 Mk je z , pouņití známek 80 a 100 Mk je z , pouņití známky 200 Mk je známo z a známky 300 Mk z Dalńí vydání vyńńích hodnot od 80 do 300 Mk si později vyņádala postupující inflace. Ņádný oběņník je ale do oběhu jiņ neuvedl. Zde je třeba uvést, ņe celistvosti frankované těmito vyńńími nominálními hodnotami pro krátkost jejich platnos-ti mají v katalogu Fischer dosti vysoký cenový záznam. Celistvosti frankované známkou 300 Mk lze jednoznačně povaņovat za vzácnost. Nejčastějńí pouņití nominální hodnoty známky 300 Mk je z Vńechny celistvosti frankované známkami tohoto

20 vydání lze povaņovat za neběņné a ve zmíněném katalogu mají i sluńný, cenový záznam. Platnost vńech známek tohoto vydání skončila Balíková průvodka k odeslanému, ale nedoručenému balíku váhy 4 kg (uveden obsah jako prádlo), bez udání ceny balíku (původní cena Mk je zańkrtána, pravděpodobně pro výńi poplatku za cenný balík), má expediční razítka pońty CHORZOW s datem Balík je poslán do Polského Těńína. Příchozí razítko pońty CIESZYN *i* je s datem na můstku razítka 1-VIII na zadní straně průvodky. Razítko jsme kdysi v Syreně označili jako razítko československého typu a sledovali jsme u něj z pońty CIE- SZYN i rozlińení. Viz Syrena číslo 43/9-10 razítko s rozlińením *g* ze , Syrena číslo 44/14-15 rozlińení *g* z a rozlińení *b* z Konečně Syrena číslo 78/1 s rozlińením *l* z Je zajímavé, proč i mgr. Manterys ve své publikaci tato razítka neuvádí (asi proto, ņe jejich pouņití, viz nańe ukázky v Syreně, je aņ po r.1918!). K rozlińením *b*, *g*, *l* přibylo nyní u tohoto razítka i rozlińení *i* (viz ukázka vlevo). Poplatek za balík je tedy ve výńi 14 Mk (známky 10 a 4 Mk). Zajímavá je kombinace této celistvosti z dané doby: balíková průvodka s potiskem jiņ jen polským, expediční, můstkové razítko (podle polské typologie razítek je to razítko typu VIII s můstkem přesahujícím mezikruņí) je německé CHORZOW /Kr.KATTOWITZ, stejně jako expediční, balíková nálepka. Papír nálepky je naņloutlý, potisk černý, je stříhaná, s textem 15 Chorzow / (Kr.Kattowitz) / Druhá balíková průvodka, opět k odeslanému, ale nedoručenému balíku (na zadní straně schází potvrzení o převzetí balíku adresátem) o váze 4,610 kg, odeslanému z WIRKU dne 28.VII do Polského Těńína. Příchozí razítko, opět jak v prvním případě pońty CIESZYN *i*. Datum na můstku

21 razítka příchozí pońty je 3-VIII Bez uvedení obsahu balíku s jeho udanou cenou Mk. Poplatek za poslání balíku činil celkem 75 Mk. Frankatura se nachází na přední i zadní straně průvodky. Zajímavé je porovnání poplatků za poslání balíků při přibliņně stejné hmotnosti balíku. Opět Přední a zadní strana balíkové průvodky na balík poslaný z WIRKU do Těńína 28.VII

22 zajímavá kombinace celistvosti: balíková průvodka má opět potisk polský, expediční razítko pońty WIREK /* je jiņ polské (typ VIII), expediční balíková nálepka je původní, německá, potisk červený: 418 Antonienhűtte /2033. Na nálepku je ručně dopsán inkoustem polský název pońty WIREK. Zajímavé je porovnání doby, za jakou balíky dorazily do Těńína. Balík z Wirku byl poslán 28.VII a přińel do Těńína 3-VIII.22 18, to je za 6 dní. Balík z Chorzowa byl poslán N a přińel do Těńína 1.VIII.22 18, tedy za 3 dny. Proč je tak velký rozdíl doby doručení balíků pońtě při odeslání ze stejné oblasti a do stejného místa, to je těņko vysvětlit!!? Firemní dopis odeslaný z PSZCZYNY do Těńína. Jednoznámková, 100 marková frankatura známkou z pozdějńího, to je inflačního vydání plně odpovídá tarifu za psaní do 20g ve vnitrostátní přepravě. Tarif platil od Katalog Fischer Díl I z r.2009 uvádí na str.65 nejvčasnějńí pouņití známky 100 Mk na korespondenci z Cenový záznam za takovou zásilku sólo známkou 100 Mk hodnotí 800 zł. (skoro Kč). Mnohem zajímavějńí je firemní, korespondenční lístek odeslaný (9 dnů před skončením platnosti známek) z TARNOWSKICH GÓR do CIESZYNA. Lístek je vyplacen jiņ v rozvinuté inflaci smíńenou frankaturou ve výńi 180 Mk (4x20 Mk a 2x50 Mk). 180 Mk zde představuje frankaturu za dopisnici do zahraničí, tarif platný od Pokud by se jednalo v té době o Český Těńín, tak je vńe v naprostém pořádku. Z adresy není jednoznačně uvedeno, zda se jedná o Polský Těńín nebo o Český Těńín. Kdyby se jednalo o Polský Těńím, porto za dopisnici by mělo být jen 40 Mk. Je dosti nepo-chopitelné, ņe by odesilatel tuto skutečnost neznal a nevěděl, ve které části Těńína se adresát nachází. V roce 1923 bylo jiņ dávno ustáleno označení, ņe pouhé TESCHEN představuje Polský Těńín, nebo-li Cieszyn. Mám řadu lístků, kterými to mohu dokladovat. Pro jistotu řada odesilatelů zásilek do Těńína jiņ od r.1919 raději psala Polnische Teschen nebo Polski Cieszyn. Bude-li zájem, mohu toto i dokladovat. Ostatně i obě dnes publikované balíkové průvodky mají v adrese uveden u Těńína název Polski Cieszyn.Reprodukce zásilky je na následující straně nahoře. Moņná Ota Ńrubař zná sídlo firmy.

23 Korespondenční lístek poslaný do Těńína z Tarnowskich Gór 21.IV Expediční razítko pońty je jiņ polské, dvoukruhové s můstkem. Ing. Ladislav ONDRUŃKA Finanční ocenění zásilek zde publikovaných: 1)Balíková průvodka Chorzów-Cieszyn. Známky 4 a 10 Mk. Vyńńí ocenění podle FM má známka 4 Mk. Katalogový záznam 100 zł. + razítkovaná známka 10 Mk 10 zł. = 110 zł. + 2x20% (německé expediční razítko a německá expediční balíková nálepka) = 44 zł. Celkem zásilka 154 zł. 2)Balíková průvodka Wirek-Cieszyn. Známky přední strana 2x20 Mk, zadní strana po jedné známce 2, 3, 10 a 20 Mk. Zde je ocenění u vńech známek dle FM skoro stejné. Základní ocenění známkou 20 Mk na přední straně 80 zł. + cena razít-kovaných známek 2x12 zł. (2x20 Mk), 10 zł. (10 Mk), 6 zł. (3 Mk), 6 Zł. (2 MK) = 126 Zł. + 20% německá, balíková nálepka, celkem zásilka 152 zł. 3)Korespondenční lístek z Tarnowskich Gór do Cieszyna. Známky 4x 20 Mk a 2x 50 Mk. Základní ocenění jedné známky 20 Mk 80 zł., 3x10 zł. zbývající známky 20 Mk, 2x 10 zł. známky 50 Mk = 130 zł. Je zde dost vysoká smíńená frankatura (i kdyņ toto uvádějí aņ od Mk, lze ji brát na potaz), potom cena dopisnice by mohla být + 20%. Zásilka celkem 156 zł. 4)Pro úplnost, dopis z Pszczyny do Cieszyna (i kdyņ ocenění je jiņ výńe v textu). Ocenění známky 100 Mk FP je 800 zł. Vzhledem k vzácnosti materiálu lze počítat za 1 zł Kč. ********************************************************************************** GOZNAK 25 Gr., tisková vada II.tiskového válce, vada 30. známkového pole. Základní známka bez přítisku má katal.číslo 342. Známka je 25gr., červená. Tisk rotačním hlubotiskem. Jedná se o tzv. Moskevské vydání. Perforace Zř.12 ¼. Známky byly tińtěny dvěma tiskovými válci, více známek bylo vytińtěno válcem II. Jednotlivé tiskové válce obsahují opakující se tiskové vady na určitých známkových polích. Oba válce mají pravidelně se opakující (matricové) vady na známkových polích: 1, 5, 16, 38, 46, 55, 59, 65, 70, 76, 90, 93 a 99 (polská Monografie, Díl II str. 301). Toto jsou i veńkeré tiskové vady na tiskovém válci č.i. Tiskový válec č.ii má mimo vad na výńe uvedených známkových polích jeńtě i dalńí, a to na známkových polích: 2, 3, 6, 7, 12, 18, 22, 30, 4, 45, 50, 51, 56, 57, 79 a 100 (polská Monografie,

24 II. Díl, str. 302). Zájemce o problematiku si v uvedené literatuře můņe prohlédnout reprodukce těchto tiskových vad z obou tiskových válců. Nejpozději vznikla tisková vada na 30.známkovém poli tiskového válce I. (viz reprodukce vlevo). Jedná se o vylomenou pravou část číslice 2 v obloučku nahoře. Zásoby známky katal.č.342 byly později pouņity pro různé přítisky, mezi jinými i pro sérii vydanou u příleņitosti osvobození deseti měst zpod německé okupace. Na ukázce vlevo je známka katal. č. 349, přítisk 3zł. CZĘSTOCHOWA / 17.I Základní známka je zde právě s tiskovou vadou známkového pole 30. z II. tiskového válce. Jelikoņ pońkození na 30. známkovém poli vzniklo aņ v konečné fázi základního tisku, je označováno za nejméně časté, a proto i dosti vzácné. Ing. Alois RAFAJ z Brna projevil velký postřeh, kdyņ tuto tiskovou chybu na 30. známkovém poli II. tiskového válce nańel a k tomu jeńtě s přítiskem CZĘSTO- CHOWA. Za ukázku mu děkujeme a srdečně jej do Brna tímto pozdravujeme. Chybotisk 30. známkového pole II.tiskového válce je poměrně vzácný jiņ na základní známce katal. č O to vzácnějńí je u známky s přítiskem, katal. č ********************************************************************************** Vznik dnešního poštovního úřadu ČESKÝ TĚŠÍN 1. Aņ do roku 1920, od rozpadu Rakousko-Uherska, patřilo celé město tehdy CIESZYN Polsku. Jediným městem bez hranice bylo toto město i od svého zaloņení, od něhoņ v roce 2010 uplyne jiņ 1100 let. Podle rozhodnutí Velvyslanecké konference ve Spaa z , byla mezi nově vzniklými státy po rozpadu Rakousko-Uherska, to je mezi Československem a Polskem stanovena československo-polská státní hranice na Těńínském Slezsku. Tím bylo město Cieszyn rozděleno na dvě části a hranicí ve městě a okolí se stala řeka Olza. Větńí část na pravém břehu Olzy připadla Polsku s tím, ņe si tato část po-nechala původní název Cieszyn (za Rakousko-Uherska Teschen). Pońtovním úřadem pro tuto část se stal tehdy pońtovní úřad Cieszyn 1, který vznikl Část města (menńí bez historického jádra) na levém břehu řeky Olzy pro odlińení začala pouņívat název Český Těńín. Po určitou dobu pro zřetelné odlińení se pouņíval i pro polskou část města název Polski Cieszyn. V části města připadlé Česko-slovensku se stal pro Český Těńín pońtovním úřadem pońtovní úřad u vlakového nádraņí Końicko-Bohumínské dráhy, který se za Rakousko-Uherska označoval nejdříve Teschen Bahnhof (od r. 1886) a později Teschen 2 (od r. 1892).

25 Část města, která připadla Československé republice, obsadilo československé vojsko ve dnech 6. aņ 8. srpna V té době byly pod československou správu převzaty veńkeré úřady této části města, včetně pońtovního úřadu. Pońtovní úřad Těńín 2 byl včleněn do československého, pońtovního provozu s tím, ņe z období Rakousko-Uherska začal pouņívat některá razítka, německo-polská, která nebyla znárodněna a pouņívána byla v původním stavu. Jiņ Polská pońta od r.1918 do srpna 1920 pouņívala bez znárodnění některá rakouská razítka s německo-polským textem. Pońta Těńín 2 u vlakového nádraņí jako druhá pońta v původním Těńíně vznikla u vlakového nádraņí spolu se zavedením ņelezniční dopravy. Vedle původní pońty Těńín 1 tak vznikla ve městě druhá pońta s názvem nejdříve Teschen Bahnhof ) Těńín nádraņí (od r.1886), která byla později, v roce 1892, přejmenována na Těńín 2. Pońtovní úřad byl umístěn na konci nástupińtě, kde byl přístřeńek a stávaly tam vozy pro příjem balíků a dońlé pońty.na horním snímku je přístřeńek (v pravém dolním rohu),

26 na dolním snímku je přístřeńek i s koňskými povozy (v levém dolním rohu). Ulice před nádraņím byla pojmenována na Nádraņní ulici (Bahnhofstrasse). Prvním razítkem pońty u nádraņí bylo od r.1886 razítko typu E 82. Razítko bylo jednookruhové, nahoře byl název TESCHEN, dole název BAHNHOF. Uprostřed kruhu bylo datum (den/měsíc/rokposlední dvojčíslí). Toto razítko bylo později (od r.1889 nahrazeno razítkem typu E 189. Bylo stejné, jak razítko E 82, jen v datu uprostřed bylo doplněno o časový údaj (den/měsíc/časový údaj/rok-poslední dvojčíslí). Razítko Typu E 189 bylo v pouņití od r.1889 do Razítko mělo průměr 28 mm (reprodukce vlevo). Jak ve městech přibývaly pońty, které byly slovně různě nazývány, stávaly se jejich názvy nepřehledné a sloņité. Řeńení se nańlo v číslování pońt pořadovými čísly (tuto změnu prodělaly první pońty od ). Dopisnice s expedičními razítky typu E 89, nahoře s datem , dole s datem , tedy z pos-

27 ledního roku pouņití razítka typu E 89. Prví zásilka byla poslána do Třince, druhá do Bludovic. V té době se na zásilky otiskovaly jeńtě i příchozí razítka pońt v místě doručení. Zásilka poslaná do Třince má příchozí razítko pońty v Třinci Typu E 171 (v pouņití od r.1891). Katal.č. razítka je 2469/3 (viz Monografie Díl 14 str.229). Razítko je jednookruhové, německý název nahoře, polský dole, datum 3/3/93. Zásilka poslaná do Bludovic má příchozí razítko pońty NIEDER BLUDOWITZ. Razítko je typu E 76 (spíńe E 77, protoņe název pońty není v horní polovině kruhu, ale skoro aņ dole do dolní poloviny kruhu). Katal. č. razítka je 1583/3 (Monografie Díl 13 str. 508). Razítko bylo v pouņívání od r Datum na razítku je 21/9/96. Vlevo od razítek je třetí razítko, od pońty TESCHEN (tedy Těńín 1). Je typu E 186, katal. č. 2417/10 (viz Monografie Díl 14, str. 213). Na můstku tohoto razítka je datum 21/9/9-12M/96. Proč zásilka podaná na pońtě u nádraņí ńla zpět na pońtu Těńín 1 a následně teprve do Bludovic, to jiņ dnes nezjistíme. Takové zásilky poslané tehdy do Bludovic máme tři a vńechny mají razítka obou těńínských pońt. U zásilek do jiných míst toto není (viz zásilka poslaná do Třince). Budeme-li si vńímat pońt na nádraņích jiných měst, mají aņ na malé výjimky vņdy pořadové číslo 2. Také zde začíná i provoz na pońtě TESCHEN 2/CIESZYN 2. S názvem Těńín 2 pouņívala rakouská pońta celkem 3 typy razítek: G 115, G 134 a G 137. Razítko Typu G 115: v pouņívání bylo od r.1897 a bylo s rozlińením a, b, c, d.

28 Zásilka na předcházející straně má tři otisky razítka typu G 115 s rozlińením a. Je to peněņní poukázka na 7 Kč poslaných do Moravské Ostravy. Datum na razítku je 15/12/VIII-XII/18. Vyplaceno známkou Karel 15 hal. a dvěmi známkami 5 hal. Koruna, celkem 40 hal. Na sloņence dole je otisk okresního razítka pońty Těńín 2 XI/179. Razítko G 115 s rozlińením a převzala po rakouské pońtě jako jediné z typu G 115 i československé pońta. Monografie Díl 16 I na str. 123 vede toto razítko jako typ D 12. Razítko nebylo znárodněno. Balíková průvodka na balík váhy 4,850 kg. Balík byl poslán do tehdejńích Uher do Záblatí u Trenčína. Obsahem balíku je podle razítka nahoře Kiste frische Butter, tedy bedýnka čerstvého másla. Na průvodce jsou tři otisky razítka typu G 115 s rozlińením b. Mimo poplatku 10 hal. za formulář (známka 10 hal., je na něm vytińtěna modrozeleně), je zásilka vyplacena známkami 60 a 12 hal. (celkem 72 hal.) Průvodka má nalepenou balíkovou nálepku pońty Těńín 2, podací číslo 306 s číslem pońty 169/2984. Od razítka s rozlińením b jsme neměli kreslenou reprodukci. Reprodukce razítek jsme převzali z publikace Mgr.Manteryse Pońta na Těńínském Slezsku do r Kreslenou reprodukci razítka s rozlińením b Mgr. Manterys neuvádí, ale v popisu razítek toto razítko s rozlińením b uvádí. Uvádí o něm, ņe s rozlińením b bylo v jim známém pouņití od Datum razítek na nańí ukázce je 6/6/VIII-XII/10. Je to tedy 6 červen 1910.Dobu pouņití razítka bude tedy třeba posunout na toto datum. Razítko Typu G 115 s rozlińením c je na následují straně nahoře na korespondenčním lístku poslaném opět do Bludovic. Expediční razítko s rozlińením c má datum 15/6/1-4/98. Pod ním je opět příchozí razítko NIEDER BLUDOWITZ s datem následujícího dne 16/6/98. Razítko je opět typu E 76. I na této zásilce je otińtěno jeńtě jedno razítko pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1 a sice s rozlińením e. Je to rovněņ razítko typu G 115. Jeho známé pouņití mgr. Manterysem je od do Nańe ukázka je v tomto časovém rozmezí. Monografie čs. známek Díl 14 vede toto razítko jen s rozlińením c, g, i (Katal. č. 2417/16, str. 113). Dodatek k dílům Monografie uvádí dalńí rozlińení, a to b, d, h. Rozlińení e tedy nańe Monografie nevede. Proti práci mgr. Manteryse toto razítko typu G 115 u pońty Těńín 1 není vedeno jeńtě s rozlińením a, f a jiņ výńe uvedené e. Proč na zásilkách právě do Bludovic jsou vņdy razítka obou těńínských pońt, není i v tomto případě nic známo.

29 Zásilka do Bludovic,expediční razítko G 115, rozlińení c s datem 15/6/1-4/98. 2) Razítko typu G 134: v pouņití bylo podle Monografie od r Monografie vede razítko s rozlińením b, c, d. Razítko je dvoukruhové s můstkem, nahoře je název německý, dole polský, rozlińení je vlevo v mezikruņí.

30 Na předcházející straně je zásilka poslaná do Petřvaldu, expediční razítko typu G 134, rozlińení b. Datum na můstku razítka je 11.IX Mgr. Manterys uvádí známé pouņití razítka typu G 134 s rozlińením b od do Nańe ukázka časově s tímto souhlasí. Je to Feldpostka. Útvarové razítko je třířádkové: K.u.k. Infanterieregiment / von Steinberg No / III. Ersatzkompagnie. Razítko typu G 134 s rozlińením b převzala po rakouské pońtě i pońta československá. Vede je v Monografii Díl 16/1 na str V monografii je ńpatně uveden typ razítka jako M 6. Správně má být typ M 10 (razítko nemá text jen německý, ale německo-polský). Spolu s razítkem G 134 rozlińení b pouņívala československá pońta i rakouské razítko G 134 s rozlińením c. Obě razítka nebyla opět znárodněna. Razítko s rozlińením c na zásilce Bohuņel nemáme k dispozici. Nahoře je balíková průvodka na balík váhy 5,5 kg. Posláno na soukromou osobu do Achenkirch. Je to lyņařské středisko v rakouských Alpách. Na formuláři je natińtěna známka 10 hal. ńedomodrá, je to poplatek za formulář. Pońtovné je vylepeno dvěmi známkami císař, barva červenohnědá, nominál kaņdá po 60 hal. Celkem pońtovné 1,20 koruny. Na zásilce jsou dva otisky razítka Typu G 134 s rozlińením d. Datum na můstku razítek je 2.I Mgr. Manterys uvádí u razítka typu G 134 s rozlińením d známou dobu pouņití od do Datum na nańí ukázce s tímto souhlasí. Na balíkové průvodce je opět nalepena balíková nálepka, podací číslo 32 (+ zbytek dalńí nálepky s č. 31. Nálepky byly asi ńpatně rozstřiņeny). Na nálepce je název expediční pońty Teschen 2 a číslo pońty 169/ ) Razítko Typu G 137: počátek pouņití razítka nańe Monografie neuvádí. U tohoto typu známe razítka s rozlińením d, e. Zobrazení razítek je na reprodukcích vlevo.

31 Razítko typ G 137 s rozlińením d na doporučené zásilce poslané do Lwowa. Zásilka je na zadní straně vyfrankována známkami s přetiskem S.O./1920. Jelikoņ je na zásilce datum na můstku 11.IV.20-4, jedná se zde o pouņití polských známek s přetiskem S.O./ dny předčasně. Známky byly oficielně vydány 15.IV V Syreně jsme jiņ ale psali dokonce o zásilkách poslaných s těmito známkami i před Tarif za dopis váhy do 20g byl v období do hal. Příplatek DOPORUČENĚ rovněņ 25 hal. Celkem zásilka 50 hal. Frankatura 2x 15 hal. a 2x 10 hal., celkem 50 hal. Frankatura tedy odpovídá tarifu. Viz tabulka tarifů závazná pro valutu markovou i korunovou na území celého Polska do 30.IV Fischer I díl, r str.426. Razítko typu G 137

32 s rozlińením e Bohuņel nemáme. Mgr. Manterys uvádí mu známé pouņití razítka Typ G 137 s rozlińením d z období do Datum na nańi zásilce do tohoto období zapadá. Obě razítka rakouská Typ G 137 s rozlińením d i e byla pouņívána československou pońtou po převzetí úřední moci nad Českým Těńínem. V Monografii Díl 16/I jsou vedena jako typ M 13. Razítka nebyla rovněņ jako ostatní, převzatá z Rakouska znárodněna (katal. č. 328, Monografie Díl 16/I, str. 123). Rakouská razítka byla jeńtě v roce 1920 nahrazena československými razítky I. typu, ČESKÝ TĚŠÍN *Č.S.P*, typ M41. Přesné datum výměny není známo, nám nejznámějńí pouņití razítka typu M 41 je z 21. XII Razítka M 41 byla s rozlińením: a ( ) b ( ), c ( ) d ( ), e ( ), f ( ) a g ( ). Vlevo je pouņitá pońtovní průvodka CPP 14, vydání z r Hradčany, 10 hal.modrá. V levém, horním rohu, pod státním znakem, je prodejní cena 30 hal. Průvodka je pońtovně pouņita, je bez levého ústřiņku. Na celistvosti jsou dva otisky expedičního razítka ČESKÝ TĚŃÍN *Č.S.P.*, rozlińení F s datem na můstku razítka 19.IV Celistvost má dva otisky celnic české a polské v Těńíně. České razítko má text: Hlavní celní úřad *v Českém Těńíně*. Uprostřed razítka je lvíček. Razítko má fialový otisk. Polské razítko má text: GŁÓWNY URZĄD CELNY w CIESZYNIE. Uprostřed razítka je polský orel. Barva ńedočerná.

33 Nahoře na průvodce je nálepka pońty v Českém Těńíně s podacím číslem 228/113. Na průvodce je nalepen polský lístek pro potvrzení o výběru cla. Započteno je balení (20) a oclení (50). Celkem suma Jelikoņ do platila v Polsku polská marka, suma je asi v markách, začínala totiņ nabíhat superinflace. Z celistvosti není zřejmé, o jaké zboņí na proclení ńlo. Na pravém ústřiņku průvodky je ručně napsáno Trv Je to asi poplatek PORTO. Zásilka je adresována na L. Königstein, Poln.Teschen. Na celistvosti jsou jeńtě dva otisky razítek polské pońty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /e s datem 20/4/2-6/22. Jedná se o razítko polské pońty v Cieszynie (polském). Razítko je typu G 115 a polská pońta je pouņívala po rakouské pońtě bez znárodnění razítka. Razítko typu M 41 postupně nahradilo razítko typu M 45 ČESKÝ TĚŃÍN *** s rozlińeními: a ( ), b ( ), c ( ), d ( ), e ( ), f ( ), g ( ), h ( ), i ( ), j ( ), k ( ), l ( ), m ( ), n ( ), o ( ), p ( ), r ( ). Vńechna tato razítka jsou hodnocena 8 body. Bylo i razítko s rozlińením CP ( ), toto je hodnoceno 26 body. Zásilka s razítkem typu M 45 ČESKÝ TĚŃÍN /***/ e s datem na můstku razítka 15.VI Zásilka je poslána do Opočna. Československá pońtovní správa se musela postarat i o zřízení v Českém Těńíně pońtovního a telegrafního úřadu. Musela vybudovat novou telefonní síť a meziměstskou telefonní ústřednu. Z nedostatku vhodných budov, byly pońtovní úřad a telefonní ústředna umístěny v bývalém pońtovním úřadu na nádraņí. Toto provizorium mělo ale být jen krátkodobé. Bylo rozhodnuto o stavbě samostatné budovy. Tato stavba byla zahájena v roce Stavbu moderní budovy podle projektu ing. J. Zdraņila provedla firma Jożi Dvořáka z Ostravy. V této budově, hned za budovou nádraņní haly, je pońtovní úřad Český Těńín umístěn dodnes. Snímek budovy je na následující straně nahoře. V roce 2010 uplyne v srpnu 90 let, co byl Český Těńín připojen k Československé republice. Proņil boje mezi Čechoslováky a Poláky v r.1919, postupné uklidnění situace v meziválečném období zhruba do r Proņil zostřování vztahů mezi oběma zeměmi v letech , proņil 11- měsíční obsazení Polskem ve letech Prońel těņkou zkouńkou za německé okupace , kdy Poláci i Čeńi zaplatili velkou daň hlavně ņivoty těch, kteří se z obou národů nesmířili s německou okupací. Těńín zaņil odsun nemalé části německého obyvatelstva po r Zaņil léta snahy o sbliņování za totality, ale i problémy na hranicích, kdy byl v Polsku na počátku 80 let minulého století vyhláńen válečný stav. Byly časy, kdy se dostat z jedné části města do druhé bylo skoro nemoņné. Zaņil časy

34 pańování zboņí. Dočkal se ale také konce totality a nemoņnosti cestovat tam a zpět. Dnes, i kdyņ město leņí na území dvou států, je moņno přejít z jedné části města do druhé bez problémů a bez hraničních a celních kontrol. Z hranic zmizeli celníci i vojáci a město konečně, i kdyņ ne právně, ale skutečně, je pomalu zase jen jedním městem. Budova pońty Český Těńín. Její stavba začala v r.1930 a pońtě slouņí dodnes. Literatura: Těńín a český Těńín na starých pohlednicích a fotografiích. Monografie československých známek Díl 13, 14, 16/I, 16/II, 17/I. Pro Syrenu připravili: Ota ŃRUBAŘ, Jaroslav TEREŃKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpracováno podle celistvostí mgr. Karola MICZE a kolegů Oty ŃRUBAŘE a Jaroslava TEREŃKA. ********************************************************************************** Projevení se germanofila z Těšína z r.1918, vyjádřené na jim poslaném korespondenčním lístku.

35 Ing. Ferd. Straube, Těńín, Schillerstrase 7 asi nemohl unést rozpad Rakousko-Uherska a vznik nových států Polska a Československa. Svoji oddanost němectví se snaņil vyjádřit i na jim poslaném korespondenčním lístku. Na přední straně v jeho levé polovině je otińtěn text: fort mit fremdwort und / Lateinschrift! Spricht u. schreibe = nur Deutsch.= (pryč s cizími výrazy (slovy) a latinkou. Mluv a piń jen německy). Text je doplněn barevnou nálepkou se ņaludy, symbolem němectví a textem DEUTSCHER SCHUL VEREIN Expediční razítko pońty TESCHEN 2/CIESZYN 2/b s datem na můstku razítka Razítko je typu G 134. ********************************************************************************** Dvě zásilky peronové pošty, Kutno a Warszawa. GŁ. na podzimní aukci firmy LISZTWAN. O problematice jsme psali v Syreně č. 80 str Jsou tam i reprodukce obou razítek expedičních i R-razítek z dneńních zásilek. Zásilka na Ministerstvo pro vojenské záleņitosti ve Varńavě. R-razítko: R/POCZTA PERON./ KUTNO/Nr Expediční razítko: POCZTA PERONOWA * KUTNO* 12 VIII 37 Razítko bez rozlińení. Na zadní straně zásilky otisk dvou varńavských razítek: WARSZAWA 1/1e s datem 12 VIII 37 a WARSZAWA 11/b s datem 13 VIII 37. Na zásilce je známka 55gr. (modrá) Fi: 288. V Syreně č. 80 na str. 24 a 27 bylo toto razítko s datem 17 VI 35 a 29 XII 39. Zásilka nahoře v aukci los č. 769, vyvolávací cena 3000 Kč, dosaņená cena 3300 Kč. Vzácná a zajímavá věc. Druhá zásilka je na následující straně. Posláno na starostu Międzyrzecza Podlaskiego. R-razítko: R/POCZTA PERON./WARSZAWA-GŁ.A/Nr.547. Expediční razítko POCZTA PERONOWA/a *WARSZAWA-GŁ.* s datem -4 XII Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pońty MIĘ- DZYRZEC K. KLIKOWA/c s datem -5 XII 35. V Syreně č. 80 na str. 28 jsme publikovali i R- razítko R/POCZTA PERON./WARSZAWA-GŁ.B a expediční razítko POCZTA PERONOWA/b WARSZAWA-GŁ, s datem 28 VIII Frankatura zásilky je známkami: 50gr. Piłsudski, Fi: 238 a 5gr. Piaskowa Skała, Fi: 280. Obě zásilky jsou správně frankovány, doporučená zásilka do 20g v době jejich poslání ve vnitrostátní pońtovní přepravě byla za 55gr. Zásilka na následující straně v aukci los č. 761, vyvolávací cena 2000 Kč, dosaņená cena 2700 Kč. Rovněņ zajímavá a vzácná věc. Expediční razítka na obou zásilkách jsou dvoukruhová s můstkem, datum včetně časového rozlińení. Razítka mají nastavitelné datum. Barva otisku vńech razítek na obou zásilkách je černá. To, ņe byly obě zásilky prodány na aukci a jeńtě za vyńńí cenu, jak vyvolávací, svědčí samo o sobě, ņe ńlo o vzácnosti.

36 Zásilka peronové pońty WARSZAWA GŁ. /a s datem -4 XII Podle materiálu aukční firmy LISZTWAN. Touto cestou jejího ńéfa Andrzeje Lisztwana srdečně zdravíme a za ukázky mu děkujeme. ********************************************************************************** Ohlas na článek o cenzuře W.1 ze Syreny 174: Ide o cenzúru W.1.Takúto pečiatku viedenská cenzúra nikdy nepouņívala. Nenájdete ju ani v práci Thielkowej Zivilpostzensur in Österreich-Ungarn Túto pečiatku pouņívala viedenská pońta (moņno Wien 1, ale to neviem isto) na dodatočné znehodnocovanie neopečiatkovaných známok na zásilkách, ktoré prińli do Viedne a tieņ ju odtláčali na zásilky, ktoré nemali pońtovú pečiatku - to je aj prípad troch v Syrene vyobrazených celistvostí. Na tej ńtvrtej, kde je denná pečiatka Feldpost, kruhová pečiatka W.1 nie je. Zrejme tým potvrzovali, ņe zásilka preńla civilnou pońtou. Ing. Mirko Bachratý. Za faktickou připomínku ing. Bachratému děkujeme a do Bratislavy jej srdečně pozdravujeme. ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení: Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr.janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno v den sv.mikuláńe Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu, dofinancování je darem Generálního konsula Polské republiky pana Jerzego KRONHOLDA. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 178. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně i na internetu, a to na adrese pod heslem SYRENA. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti. Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA!!!