171 S Y R E N A. III. čtvrtletí let SYRENA let KLUBU

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 37 let KLUBU let SYRENA III. čtvrtletí 2009 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Perfin na známce použité jako PORTO na peněžní průvodce pońty DZIEDZICE z Peněņní průvodka na 31,25 K poslaných do ALEXANDERFELDU (Aleksandrowice u Bielska) z pońty DZIEDZICE. Expediční razítko pońty DZIEDZICE * DZIEDZIC / b s datem na můstku razítka 30.XI.18 VIII 6 je na přední straně průvodky otińtěno 2x, z toho jednou přes modrou známku 25 h Karel. Zajímavostí této známky je to, ņe je opatřena perfinem VOC/D (Vacuum Oil Company Dziedzic rafinerie nafty v Dziedzicích). Viz Syrena č.32 str.4, perfin V2. O perfinech jsme psali vč.jejich vyobrazení v Syreně č.31 a 32. Perfin byl pouņíván podle katalogu perfinů za Rakouska v letech , v Polsku od r.1921 do r.1932 (nyní jiņ máme důkaz ņe i v prosinci 1918). Katalog perfinů uváděl výskyt perfinů v počtu více jak 100 kusů. Expediční razítko na průvodce je podle publikace mgr.manteryse vedeno pod katal. č.24/6.2 a bylo Typu L 9 (zmíněná publikace str.73). Toto razítko známe se čtyřmi rozlińeními: s rozlińením a průměr 30,5 mm, známá doba pouņití , s rozlińením b průměr 32 mm, známá doba pouņití , s rozlińením c průměr 32 mm, známá doba pouņití od r.1911 do , s rozlińením d průměr 30 mm, známá doba pouņití Razítka s rozlińením b a c byla tedy pouņívána i Polskou pońtou v nově vzniklém státě, který vznikl v listopadu 1918 (tak je tomu i na dneńní ukázce). Modrá, rakouská známka 25 hal. Karel je tedy na této celistvosti předběņnou známkou Polska. Na přední straně průvodky je jeńtě otisk okresního razítka XI/34. Razítko je jen I.Typu (jednoduchý rámek). Okresní razítka s římskou XI jsou rakouskými, okresními razítky pro Těńínské Slezsko. Zadní strana průvodky (její reprodukce je na následující straně) má vylepeny dvě rakouské doplatní známky (i zde se jedná na této zásilce o předběņné, polské, doplatní známky). Na zadní straně průvodky jsou celkem 3 otisky rońtového razítka pońty ALEXANDERFELD, jedno dole vpravo příchozí s datem

3 , ostatní dvě nahoře s datem I toto rońtové, rakouské razítko tedy pouņívala Polská pońta, byť jen krátkou dobu po vzniku státu. Razítko Aleksandrovic je podle publikace Mgr.Manteryse vedeno pod katal.číslem 1/1 a je typu J.1. Razítko má rozměry 31x22 mm. Známá doba pouņití podle publikace je od r.1911 do Podle nańí ukázky je třeba posunout dobu pouņití trochu dále (o 10 dnů), aņ na Na zadní straně peněņní průvodky jsou dole uprostřed uvedeny sazby za poslání peněz. Základní sazba je 15 h, následně za kaņdých 50 K 5 h. Při částce 31,25 K by mělo být PORTO tedy jen 20 h (ne 25 h). Leda, ņe polská pońta nepřevzala rakouské tarify a měla jiņ svoje, v tomto případě o něco vyńńí. Pouņití perfinu na peněņní průvodce není jistě běņné, a proto je ze sběratelského hlediska přinejmenńím zajímavé. Za ukázku děkujeme Mgr. Januszovi Manterysovi, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Korespondenční lístek poslaný z Těńína na Výbor Červeného kříže v Krakově. Manželka pátrá po svém muži, vojákovi 4 pluku jednotky Červeného kříže. Na následující straně je přední a zadní strana korespondenčního lístku. Natińtěná známka 6 fen. znehodnocena provizorním razítkem pońty TESCHEN (OBERSCHLES.). Zásilka je poslána na Výbor červeného kříņe do Krakova. V levé polovině pod adresou odesilatele je 3ř. razítko: Zwrócono się do nadawcy / o szczegółowe dane evid. / dn.25.xi.39r. (Obráceno se na odesilatele o přesné evidenční údaje, dne 25.XI.39). Na přední straně vlevo nahoře je červenou tuņkou napsáno číslo 1687 a II-7. Stejné číslo je nad natińtěnou známkou dopisnice (1687). Jedná se asi o číslo zajatce. Po manņelovi pátrá Aneņka Głąb z Třince, čtvrť Kanada č.427 Na zadní straně nahoře je červenou tuņkou nahoře nasáno jméno Głąb Władysław, v pravém rohu nahoře je G a červeně je podtrņeno i jméno zajatce v textu uprostřed. Toto provedli asi v Krakově. V textu píńe odesilatelka zásilky ve volném překladu: Upřimně prosím o možnost dát mi jakoukoliv

4 - 4 - zprávu o mém manželovi Władysławowi Głąb, vojáku 4.pluku formace Červený kříž, nar.22.v.1907 v Borové, woj. Lubelské. S úctou A.Głąbowa V levém dolním rohu dopisnice je datum 7.XI.39. Na zadní straně zásilky dole je evidenční razítko Výboru Červeného kříņe v Krakově. Razítko je otińtěno v červené barvě a je 5-řádkové: POLSKI CZERWONY KRZYŻ / OKRĘG KRAKOWSKI / Biuro ewid.strat Woj.Pol.i Lud.Cyw. / Wpłyneło dn.25.xi.1939 /?? 1687 zał. (Polský Červený kříņ,

5 - 5 - Krakovský obvod, úřad evidence ztrát pol. voj. a civilního obyvatelstva, dońlo dne 25.XI.1939 / (??) 1687, zaloņeno..). Určitě zajímavá zásilka z pátrání po vojenském zajatci, a to krátce po poráņce Polské armády počátkem listopadu Za ukázku děkujeme Kazkovi WENGLORZOWI. *********************************************************************************** Rakouská razítka pro zásilky vyjmuté z nádražních pońtovních schránek. Ve druhé polovině XIX.století dońlo v Rakouské monarchii k velkým změnám v pońtovním provozu. Dostavníky byly nahrazeny vlaky, nejdříve na hlavních vlakových tratích, ke konci století i mimo ně. V té době byly ve větńích městech zprovozněny nádraņní pońtovní úřady, které v daném místě obdrņely obyčejně 2-ku. V menńích městech byla obyčejně jen jedna pońta umístěna na náměstí. Tato pońta byla v určité vzdálenosti od nádraņí, kde mnozí cestující cestou na a z nádraņí vhazovali svoji korespondenci do tam umístěných pońtovních schránek. V té době byla pońta úzce spojena s příjezdy a odjezdy vlaků. Pońtovní úředník tak musel několikrát denně docházet na nádraņí, aby odebral a předal korespondenci posílanou do různých směrů. Zásilky z nádraņních pońtovních schránek se tak staly pro pońtu určitým problémem. Podle tehdejńích předpisů musely být známky na zásilkách před předáním na vlakové směry oraņeny razítkem. Nońení větńího mnoņství zásilek ze vzdálenějńích nádraņí na pońtu za účelem jejich orazítkování a jejich následné opětné odnáńení na vlakové spoje bylo nelogické. Tento problém řeńilo tehdejńí Ministerstvo obchodu, kterému pońty podléhaly, dnem 29.října 1899 nařízením, aby v místech bez nádraņního pońtovního úřadu byla zavedena specielní razítka pro razítkování zásilek vyňatých z nádraņních pońtovních schránek. V nařízení z 18.října 1900 bylo upřesněno to, ņe tato razítka mají mít podlouhlý tvar v podobě osmiúhelníku. Nahoře měl být název úřadu, dole pak mělo být datum. Tato razítka byla v Rakousku zavedena nejprve v roce 1900 u pońtovních úřadů, které podléhaly Linci, Vídni a Praze. Na území Galicie byla tato razítka zavedena v r.1901 a na Těńínském Slezsku aņ r Práce pońtovních zaměstnanců, kteří vybírali nádraņní pońtovní schránky, měla nejednotný charakter. U malých nádraņí neměli tito pracovníci k dispozici ņádné specielní místnosti. Třídění a razítkování pońtovních zásilek se mnohdy provádělo za těņkých podmínek. V důsledku těchto podmínek bylo značné mnoņství zásilek označováno nečitelně. Tito zaměstnanci po provedení oráņení zásilek uzavírali razítko do pońtovní schránky nebo je sebou brali na pońtu. Na některých větńích nádraņích měla pońta místnosti vlastní, kde byly přechovávány veńkeré potřebné rekvizity. U těchto větńích expozitur byl ve stanovené době úředník, který mohl od obyvatelstva převzít nejen obyčejné zásilky (to je dopisy a korespondenční lístky), ale i zásilky doporučené, expresní, balíky a dokonce i peněņní poukázky. V místech, kde nebyla stálá expozitura ńlo podat expresní nebo doporučené zásilky v době vybírání pońtovní schránky. Na tyto zásilky pak byly obyvatelstvu vydány přísluńná potvrzení o podání zásilky. Takováto potvrzení označená uvedeným specielním razítkem jsou ale dnes velice vzácná. Uvedená razítka byla rovněņ pouņívána jako tranzitní nebo příjmová. Je třeba ale podotknout, ņe ne vńechny zásilky vyjmuté z pońtovních schránek byly označeny, jak zde bylo uvedeno. Označovaly se tak jen zásilky, které byly bezprostředně po vyjmutí ze schránky následně předány na přísluńný vlakový spoj. Zbývající zásilky, které měly být předány na vlakové spoje odjíņdějící později, byly přenáńeny na pońtu a tam označeny běņnými expedičními razítky. Specielní razítka pro nádraņní pońtovní schránky měla být pouņívána jen v těch vlakových stanicích, kde nebyl nádraņní pońtovní úřad. Na území Galicie se ale setkáváme i s výjimkami z tohoto nařízení. Týká se to Krakova, Lwowa, Stanisławowa a Stryja. U prvních dvou bylo po krátké době rozhodnuto, ņe uņívání těchto specielních razítek je neúčelné. U zbývajících dvou byla tato razítka pouņívána jen do rozpadu monarchie. Některá tato razítka se pouņívala Polskou pońtou beze změn i po vzniku samostatného Polska (například Worochta dokonce do r. 1930). Razítko Jarosławia vzhledem na svoji dvojjazyčnost bylo znárodněno (byl odstraněn nepolský název). Podobný osud potkal dvojjazyčná razítka na Těńínském Slezsku, které po Rakousku převzala Československá pońta. Na území Galicie známe dosud těchto razítek 25. Razítka patřila 21 pońtovním úřadům. Na území Těńínského Slezska to jsou 4 razítka, která patřila 4 pońtám. Seznamy obsahuje přiloņená tabulka. Typy razítek pro nádraņní pońtovní schránky prońly určitým vývojem. Zpočátku to byla jen razítka dvouřádková (název pońty a pod ním datum), později třířádková (u dvojjazyčných názvů pońt byl nahoře název německý, uprostřed datum a dole název polský). Rakouské třídění těchto razítek je velice

6 - 6 - precizní. Zohledňuje počet segmentů, tvar písma a druh datumovek. Na území Galicie a Těńínského Slezska můņeme takto rozlińit celkem 7 různých typů těchto razítek. A1: A2: A3: A4: G1: G2: G3: Původní, rakouské dvojjazyčné razítko Orlové. Nahoře je název německý, dole polský. Pońta v Orlové byla od nádraņí vzdálena min. pěńí chůze. Proto měla Orlová také pro na nádraņí pouņívanou pońtovní schránku i razítko pro zásilky z pońtovních schránek. Nahoře vpravo je jeho reprodukce. Takto bylo v této podobě pouņíváno od r do poloviny března Razítko bylo po vzniku Československa převzato i Československou pońtou a jako snad jediné razítko pońtovních schránek bylo toto razítko znárodněno 2x! Poprvé byl odstraněn horní, německý text ORLAU. Podruhé byl opraven i text polský ORŁOWA, který byl upraven na český. Ńikmá čárka na Ł byla odstraněna a dvojité W bylo upraveno na jednoduché V. Tím původně z polského názvu ORŁOWA vznikl

7 - 7 - název český ORLOVÁ. Čárka nad Á byla provedena tak, ņe nad písmenem A byla 2x přeruńena spodní čára ohraničující datum razítka. Toto 2x znárodněné razítko bylo v pouņití od druhé poloviny března 1919 do poloviny roku Vlevo nahoře je 2x znárodněné rakouské razítko s odstraněným německým textem a upraveným textem polským na český. Vpravo je pak nové razítko Československé pońty s jen českým názvem a nápisem Č.S.P. Razítko bylo dodáno na pońtu v Orlové počátkem prosince 1919 a v pouņití bylo aņ do Monografie československých známek Díl 17 I vede razítko pońtovní schránky původní, rakouské jako Typ RM 9, znárodněné jako typ RM 9z. Razítko s iniciály Č.S.P. vede monografie chybně jako Typ RM 14. Ve skutečnosti to je ale Typ RM 12. Odstraněný německý název a upravený název polský nebyl proveden v Orlové jen na razítku pońtovních schránek, ale i u kulatého razítka Typu G 117. Původní, německo polské razítko na reprodukci vlevo bylo rovněņ 2x stejně znárodněno jako razítko pońtovních schránek. Upravené, 2x znárodněné expediční razítko je na reprodukci uprostřed. V pouņití bylo od dubna Podobně bylo upraveno razítko i na reprodukci nahoře vpravo. Byly na něm odstraněny hvězdičky nahoře a dole v mezikruņí a doplněny byly dvě hvězdičky v levé části mezikruņí. Polský název byl upraven na český stejně, jak bylo výńe popsáno. Čárka nad Á byla u obou razítek opět provedena dvojím přeruńením vnějńího kruhu razítka. Znárodněné bylo i razítko dodané na pońtu původně s názvy česko-polskými a nápisem dole v mezikruņí *Č.S.P.* v roce Zde byl původně polský název ORŁOWA prostě odstraněn. Není znám otisk tohoto razítka v původním provedení i s polským názvem Orlové. Razítko je na reprodukci vpravo. Dalńí razítko pońtovních schránek převzaté Čs. pońtou je razítko BAŃKY. V roce

8 byl z razítka odstraněn nahoře původně německý název BASCHKA a razítko bylo takto znárodněné. Původní, německo-české razítko je vedeno v Čs. monografii jako Typ RM 9, znárodněné jako Typ RM 9z. Znárodněná forma razítka je na předcházející straně dole vlevo. Má někdo původní, rakouské nebo znárodněné razítko BAŃKY na zásilce? Ozvěte se! Původní, rakouské, německo-polské razítko nádraņních schránek Orlové ORLAU / 12.VIII.12 / OR- ŁOWA, Typ RM 9. Zásilka je poslána z Orlové na převora Kláńtera sv.markéty v Břevnově u Prahy. Zásilka je na barevné pohlednici z Petřvaldu s místní tramvají, která jezdila mezi Ostravou a Fryńtátem. Původní tramvaj byla nahrazena v důsledku poddolování Karvinska autobusovou dopravou po r Zásilka poslaná z Orlové do Bisenz, Mähren (Bzenec). Expediční razítko pońtovních schránek 2x znárodněné bez německého názvu s počeńtěným polským názvem.26.xii.19 / ORLOVA, Typ RM 9z Frankatura 10 a 5 hal. známky série Hradčany. Na následující straně nahoře je zásilka jiņ s československým razítkem s iniciály Č.S.P. Razítko je Typu

9 - 9 - RM 12, text jen český ORLOVÁ / *21.X.29* / Č.S.P. Zásilka je zajímavá tím, ņe je napsaná v Krakově , je na pohlednici vydané v Krakově, poslaná je do Darkova, ČSR, Slezsko. Byla asi vhozena do nádraņní pońtovní schránky v Orlové při příjezdu z Polska. Na zásilce je totiņ československá známka 50 hal. TGM. Rakouská razítka nádražních schránek Galicie a Těńínského Slezska. Typ Text razítka Druh písma Rozměr v mm Doba použití. GALICIE. G 1 BEŁZ grotesk 24x G 1 BRZEŻANY grotesk 28x A 1 CHRZANÓW antikva 32x G 1 DORA grotesk 25x A 1 JAREMCZE antikva 32x G 3 JAROSLAU 1/JAROSŁAW 1 grotesk 32x A 1 KOŁOMYJA 1 antikva 33,5x A 4 KRAKAU 2/KRAKÓW 2 antikva 30x20, A 3 LEMBERG 2/LWÓW 2 antikva 32x A 1 MUSZYNA antikva 33x A 2 NEU SANDEC 1/NOWY SĄCZ 1 antikva 32x A 1 PRZEMYŚL 1 antikva 32,5x15, A 1 RZESZÓW 1 antikva 31x15, A 1 RZESZÓW 1 antikva 32,5x15, A 1 SANOK antikva 32x A 2 STANISLAU 2/STANISŁAWÓW 2 antikva 39,5x G 2 STANISLAU 2/STANISŁAWÓW 2 grotesk 34x22, červené A 1 STRYJ 2 antikva 32x G 1 SZCZAKOWA grotesk 29x A 1 TARNOPOL 1 antikva 32x G 1 TARNOPOL 1 grotesk 37x G 1 TRUSKAWIEC grotesk 29x17, fialové 1913

10 Typ Text razítka Druh písma Rozměr v mm Doba použití A 1 WIELICZKA antikva 30,5x A 1 WOROCHTA antikva 32x14, G 1 WOROCHTA grotesk 25x Těńínské Slezsko. G 2 BASCHKA /BAŃKA,SLEZSKO grotesk 33x G 2 ERNSDORF,SCHLES. /JAWORZE,ŚLĄSK grotesk 37x G 2 ORLAU/ORŁOWA grotesk 29x A 2 PETROWITZ b.freist./pietrowice antikva 45x22, Nejstarńí typ razítka (dvouřádkový text), antikva A 1 na zásilce z Wieliczki do Wídně z Razítko JAROSLAU 1/JAROSŁAW 1, jediné z Galicie s hvězdičkami po stranách data z *12. V. 14*, písmo grotesk, Typ G 3.

11 Tuto informaci zveřejnil Mgr.Janusz MANTERYS v časopise FILATELISTA č.6/2007 na str Přeloņil a doplnil ing.jiří Jan KRÁL o údaje z české části Těńínského Slezska. Vyuņito celistvostí, které poskytl pro tento účel Teodor WILCZEK a Mgr.ing. Karol MICZA. Pouņito vzory razítek z Monografie a z Katalogu Oblastní výstavy pońtovních známek ORLOVÁ Pokud se jedná o třetí razítko nádraņních skřínek z Těńínského Slezska, uváděného v přehledné tabulce, tak snad zatím jenom tolik: Původní rakouské, německo-polské razítko PETROWITZ b.freist. / datum / PIETROWICE je uvedeno jako typový vzor pro Typ A2 na str.6 této Syreny. Razítko nebylo znárodněno. Jelikoņ Petrovice u Fryńtátu připadly po r.1918 Polsku, pod československou správou se octly aņ v době 7-denní války československo-polské v období od do Po byly Petrovice vráceny Polsku a pod československou správu se dostaly definitivně aņ po Monografie Díl 13 a 14, s materiály do r.1918, toto razítko vůbec nevedou. Do r.1918 vede Monografie u pońty Petrovice jen 4 razítka: E 82 (1869), E 82 upravený text (1887), G 108 (1897) a G 112 (1897). Po r.1918 je toto razítko vedeno jako RM 8 (Monografie Díl 16/I str.397). Po definitivním připojení Petrovic k Československu po jiņ pońta pouņívala razítko pońtovních schránek s ini-ciály Č.S.P., a to nejdříve Typ RM 13 a později RM 18. Přivítali bychom, kdyby někdo, kdo vlastní rakouské, německo-polské razítko, se nám ozval a zapůjčil je pro Syrenu na publikování! Můņe to být celistvost z období Rakouska, z období, kdy Petrovice patřily Polsku a dokonce z období od do , kdy Petrovice dočasně patřily Československu. Uvítáme i razítka RM 13 a RM Reakcí na článek Mgr. Manteryse z Filatelisty č. 6/2007 byl dalńí článek, a to od Krzystofa Lachowicze v časopise Filatelista č. 6 ale z roku Tento významný polský filatelista dříve publikoval v nańí Syreně i materiály o polské, vojenské pońtě v období tak zvané internacionální pomoci v roce 1968, na který nám dońlo hodně ohlasů. Jelikoņ jsme s panem Lachowiczem ve stálém kontaktu a nańí Syreně moc fandí, ochotně nám i tentokrát poskytl materiály, které v uvedeném Filatelistovi publikoval jako doplněk k práci Mgr.Manteryse. A poslal dokonce i jeńtě něco navíc!! U razítka pońtovní schránky A 1 PRZEMYŚL 1, antikva, 32,5x15,5 mm se známou dobou pouņití v r nám poslal dalńí dvě ukázky celistvostí, které mění dobu pouņití tohoto razítka. Dopisnice se známkou 5 hal. poslaná z PRZEMYŚLA do Chlebowic s datem na razítku pońtovní schránky Zásilka proti práci Mgr.Manteryse posouvá dobu pouņití razítka o dva roky dříve! Na následující straně nahoře je zásilka opět poslaná z PRZEMYŚLA do Kladna (Čechy). Razítko pońtovní schránky má datum Je to proti původnímu údaji zase o dva roky později, neņ to uvádí Mgr.Manterys. Skutečná doba známého pouņití razítka se takto upřesňuje na období od

12 do Známá doba pouņití se takto rozńířila na období 4 let. Tato změna je jiņ v tabulce na straně 9 této Syreny zohledněna a uvedena. Magr. Manterys na str. 10 této Syreny uvádí zásilku s razítkem JAROSLAU 1 / *12.V.14.* / JAROS- ŁAW 1. Ukázka je s hvězdičkami po stranách data a je zdůrazněno, ņe hvězdičky kolem data se nacházejí jen na tomto razítku!!?? Zásilka s razítkem JAROSLAU 1 / / JAROSŁAW 1. Zásilka je poslána z Jarosławia do Lwowa. Datum je zde proti ukázce na str.10 této Syreny bez hvězdiček po stranách data na razítku. Pan Lachowicz se pozastavuje nad tím, jak razítko označit. Navrhuje: A 3, JAROSLAU 1 / JAROSŁAW 1 antikva, 32 x 21,5, rok Razítko se od toho na str.10 této Syreny lińí: tvarem písma, datem bez hvězdiček po stranách a rozměrem razítka. Jsou to hned 3 prvky, kterými se razítka lińí. Toto razítko

13 není v přehledné tabulce uvedeno. Razítka byla tedy určitě dvě, i kdyņ tomu tak docela není, jak se hned přesvědčíme. Na ukázce dole je razítko stejné, jak na str.10 této Syreny, s hvězdičkami po stranách da-ta, ale bez německého textu v razítku nahoře. Jedná se tedy o razítko uváděné Mgr.Manterysem, ale znárodněné, s odstraněným německým názvem. Znárodněné razítko JAROSŁAW 1 s datem na můstku s hvězdičkami po stranách *23.II.33*. Razítko je otińtěno na ústřiņku od renty za III.měsíc r Potvrzení je na 218 zł. a 71gr. Pan Lachowicz se pozastavuje nad tím, jak tato znárodněná razítka označovat. Navrhuje Typ nový G2 s uvedením původního typu v závorce (G3). Označení razítka by pak vypadalo podle tohoto následovně: G2 (G3), JA- ROSŁAW 1, grotesk, 32x24, r Znárodněné razítko JAROSŁAW 1 tedy platilo jeńtě nejméně několik let za trvání nového polského státu (nejméně do r.1933). Tak se dostáváme ke třetímu razítku pro tuto pońtovní schránku. Tolik tedy k článku pana Lachowicze v časopise Filatelista č. 6/2008. Navíc jsme dostali i dvě zásilky s razítkem pońtovní schránky STRYJ. Obě typem a dobou pouņití zapadají do údajů v tabulce na str.9 této Syreny. Zásilka nahoře je poslána do Německa. Razítko pońtovní schránky Typ A1 STRYJ 2 / písmo antikva. Druhá zásilka na následující straně nahoře je stejného Typu A1 STRYJ 2 / písmo opět antikva. Druhá zásilka je poslána do Stanisławowa.

14 Dalńí zásilka dole je poslaná do Bratislavy. Má otisk razítka BRZEŻANY / 11.IX.28. Bylo tedy pouņíváno 10.let po vzniku nového polského státu. Jinak razítko souhlasí na údaje v tabulce na str. 9 této Syreny. Za zaslané ukázky panu Krzysztofu LACHOWICZOWI srdečně děkujeme a touto cestou jej srdečně i zdravíme. Na následující straně nahoře je zásilka s razítkem pońtovní schránky SANOK s datem Zásilka je adresována do Krakova. Vlevo je dosti nekvalitní otisk příchozího razítka pońty KRAKAU 1 / KRA- KÓW 1 /a. Razítko má asi datum 10/7/03. Razítko nádraņní schránky je Typu A 1, druh písma antikva. Rok 1903 posouvá pouņití razítka této nádraņní schránky podle Mgr.Manteryse z r.1907 na dobu o 4 roky dřívějńí (viz tabulka na str.9 této Syreny). Na následující straně dole je jeńtě poslední zásilka s razítkem pońtovní schránky SZCZAKOWA s datem 10.XII.39. Podle data by se jednalo o dobu, kdy jiņ bylo Polsko poraņeno Německem a bylo okupováno. Podle data na razítku to je z 10. prosince 1939 a Polsko bylo napadeno !!

15 Jedná se o úřední zásilku sběrny PKO (Polska Kasa Oszczędnościowa- Polská spořitelna). Tím by se pouņití razítka SZCZAKOVÉ posunulo z údajů podle tabulky na str.9 této Syreny z let na období XII.1939!!! U obou posledních zásilek není na nich uvedená doba pouņití zařazena do tabulky na str.9 této Syreny. Obě poslední zásilky jsou z nabídky ALLEGRO, coņ je na nich vyznačeno. I za tyto poslední dvě zásilky děkujeme panu Lachowiczowi. Problematice razítek nádraņních schránek Galicie a Těńínského Slezska jsme tentokráte věnovali trochu více prostoru. Je to bez pochyb zajímavá problematika, která si to zaslouņí. Doufáme, ņe i Vás to zaujme!! Má někdo k problematice něco zajímavého, co zde nebylo publikováno? Kdyņ ano, ozvěte se!

16 Korespondenční lístky se zaplacenou odpovědí s přetiskem POCZTA POLSKA, přetisk 15/10 hal., poslané z pońty Těńín 2 do zahraničí (ČSR) v dubnu a červnu Horní zásilka je poslána z pońty Těńín 2 do Budějovic , dolní zásilka pak do Frýdku Obě zásilky jsou na dopisnicích se zaplacenou odpovědí, horní-odpovědní část (Cp 12), dolní ad-resní část (Cp 13). Dopisnice jsou původně rakouské, opatřené přetiskem POCZTA POLSKA 15h./ 10 hal. (horní) a POCZTA POLSKA 15hl./10 hal. (dolní). Expediční razítka jsou na obou dopis-nicích dvojjazyčná, dvoukruhová s můstkem, TESCHEN 2/CIESZYN 2/b. Obě zásilky jsou poslány do zahraničí (ČSR). Jaké byly v době expedice zásilek platné, zahraniční tarify pro Těńínské Slezsko? -od do hal. (fen.) -od do hal. (fen.) -od do hal. (fen.). Viz tabulka 1B str.5, Ńkolící seńit PZF č. 11, Varńava 1988.

17 U zásilek je hned několik nesrovnalostí. První zásilka poslaná do Budějovic je na odpovědní části dopisnice, nemůņe být tedy odpovědí na dopisnici psanou z Budějovic (je to rakouská dopisnice ale s polským přetiskem nové nominální hodnoty). Odesilatel mohl ale pouņít odpovědní část nějaké polské dopisnice pro zásilku poslanou do zahraničí. To nebylo zakázáno. Na zásilce je frankatura 15h + 10f + 5f = 30 hal. (fen.). Známky 5 a 10 fen. jsou s polskými přetisky S.O./1920. Ke dni podání dopisnice byl platný, zahraniční tarif za dopisnici 20 hal. (fen.). Dopisnice je tedy o 50% přeplacena. Vnitrostátní tarif byl ke dni expedice zásilky 25 hal. Kdyby byla zásilka brána omylem jako vnitrostátní, coņ není, tak by byla také přeplacena o 5 hal. (fen.) Druhá zásilka poslaná do Frýdku je na přední části odpovědní dopisnice. Zásilka je ale s frankaturou jen 15 hal., ačkoliv ke dni expedice zásilky ( ) byl platný zahraniční tarif jiņ 40 hal.(fen.). Do platného zahraničního tarifu shází tedy 25 hal.(fen.). I zde není zásilka vyplacena omylem jako vnitro-státní (25 hal. (fen.). Scházelo by stále jeńtě 10 hal.(fen.). Jak to tedy s dodrņováním platných tarifů ke dni expedice zásilek bylo? Není to po prve, co u zásilek z té doby nejsou tyto podle správného, platného tarifu vyplaceny. Na pońtách si asi s dodrņováním platných tarifů problémy nedělali!! Platnost rakouských dopisnic s polskými přetisky byla aņ do jejich vypotřebení. Je třeba jeńtě upozornit na to, ņe na Těńínském Slezsku byla místo rakouského hal. a koruny zavedena dnem nová měna polská marka (mkp. a fen.) přesto známky a dopisnice označené v hal. a korunách se nadále pouņívaly v poměru 1mk.=1K. Podle materiálu dodaného Jaroslavem TEREŃKEM *********************************************************************************** Rakouská balíková nálepka pońty ORLAU č. 169/2157 na balíkové průvodce z Balíková průvodka na balík váhy 5 kg poslaný z Orlové do Opavy Nahoře je balíková nálepka pońty ORLAU 169/2157, podací číslo 65. O balíkových nálepkách (o číslování) psal Mgr. Janusz Manterys v Syreně č. 119 na str V článku o balíkových nálepkách uváděl, jakým systémem

18 byly tyto číslovány. Nálepka měla mimo podacího čísla jeńtě vlevo nebo vpravo umístěna svisle dalńí dvě čísla: Číslo přísluńného obvodu pońty (169) a číslo pod obvodu. Na Těńínském Slezsku bylo obvodů celkem 5 (169, 170, 171, 172, 173) Obvod číslo 169 patřil severozápadní části Těńínského Slezska. Autor článku pak uvádí známá čísla obvodů a pod obvodů pro jednotlivé pońty. U obvodu č.169 a pod obvodu č.2157 uvádí pońty: Německá Lutyně (Deutschleuten), Dětmarovice (Dittmansdorf), Doubrava (Dombrau) a Skřečoň (Skrzeczon). Orlovou (Orlau) tam neuvádí. Po dneńní ukázce si ji tam můņeme doplnit. U obvodu č.169 a pod obvodu č.2158 uvádí pońty: Fryńtát (Freistadt), Karviná (Karwin) a Petrovice u Fryńtátu (Petrovitz b.freistadt). U obvodu č.169 a pod obvodu č.2984 uvádí jedinou pońtu, a to Těńín 1 (Teschen 1). Přední strana balíkové průvodky má balíkovou nálepku bílou s naņloutlým nádechem, potisk černý. Průvodka je s potiskem německo-polským. Je vyfrankovaná 3 známkami nominální hodnoty po 10 hal. (kanón, červená). Na přední straně je rakouské, dvoukruhové, německo-polské razítko ORLAU * ORŁOWA* s datem 30/3/16. Na zadní straně je otisk razítka pońty v Opavě, jen německý text TROPAU 1 *5d* s datem na můstku razítka 31.III Razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruņí. Vedle příchozího razítka v Opavě je otisk jednořádkového, černého razítka auszufolgen (vydáno). Jinak není zadní strana průvodky zajímavá. Na průvodce je nejzajímavějńí balíková nálepka pońty v Orlové, kterou Mgr. Manterys ve svém článku v Syreně č. 119 neuvádí. Podle materiálu ing. Jana KYPASTA **************************************************************************** Sběrna pońty Błatnia (Brenna). Dostali jsme tuto pohlednici s několika větami od Dr. Gebauera z Brna. Píńe k razítku Przysłup/ (Wisła) na pohlednici ze Syreny 167, str. 10 : Razítka stejného provedení jsou známa z více míst. Je tedy pravděpodobné, že šlo o jednotná razítka úřední povahy. Pravděpodobně šlo o pośrednictwa, určitý druh poštoven či sběren, ale přesnější vysvětlení jistě mohou podat kolegové z Polska Přikládám ukázku podobného razítka Błatnia (Brenna). Poslaná ukázka má nahoře obdélníkové razítko s dvouřádkovým textem: Błatnia / (Brenna). Přes toto razítko je otisk dalńího, kulatého, (ńedozeleného) razítka s polsko-německým textem: Schronisko Przyj. Przyrody / Naturfreunde Szutzhaus / BŁATNA / (Beskidy) / 917 m. (Chata Přátel přírody BŁATNA, Beskydy, 917 m.). Přes modrou známku 5gr. Częstochowa - Jasna Góra je otisk dvoukruhového razítka pońty BRENNA * s datem na můstku razítka 3. X Razítko je s můstkem přesahujícím mezikruņí, podle polské typologie razítek je Typu VIII. Adresátem je Kubok Jan, pońta

19 v Ustroniu. Jedná se pravděpodobně o známou osobnost Těńínského Slezska, budoucího lékaře, který po r vykonával funkci obvodního lékaře ve Fryńtátě. Ņe je to on, dokazuje to jiņ to, ņe mu má být zásilka doručena do restaurace. Jmenovaný byl váńnivým lovcem a velmi dobrým společníkem. Doņil se věku přes 8o let a skoro do své smrti vykonával praxi lékaře. K nemocnému přińel kdykoliv a v kteroukoliv dobu, kdyņ byl někým povolán.byl i velmi váńnivým kuřákem. Podobná zásilka, jak ta na předcházející straně. Jen expediční razítko je z pońty SKOCZÓW / f s datem na můstku Razítko je opět Typu VIII. Otisk kulatého razítka nahoře uprostřed (stejné jak u 1. ukázky) je zde ale nevýrazný. U obou ukázek je obdélníkové razítko o rozměru 32x12 mm. Zásilka je poslána do Sosnowca. Podobné razítko, ale z chaty STOŻEK (Wisła) (také 32x12 mm) je na dalńí ukázce dole. Ukázka má uprostřed otisk velkého, obdélníkového razítka s textem: SCHRONISKO / oddz.p.t.t. / - 8.IX.1936 / Beskid na Stożku (Chata, Oddíl Polské turistické společnosti, 8.IX.1936, Beskydy, na Stoņku). Zásilka je adresována na soudce Okr. soudu v Novém Sączu. Expediční razítko je nečitelné.

20 Dr. Gebauer má pravdu v tom, ņe se jednalo o jednotná, asi z moci úřední zhotovená, obdélníková razítka rozměru 32 x 12 mm. Vńechna patří vņdy nějaké horské chatě v Beskydech. Mění se uvnitř razítka vņdy jen přísluńný název. Jak mi potvrdili kolegové z Polska, jedná se vņdy jen o sběrnu pońty, ne o pońtovnu v nańem slova smyslu. Kolega Micza mi potvrdil, ņe to byly skutečně jen sběrny pońty od turistů, kteří na přísluńné chatě své zásilky při pobytu vhodili do připravené skřínky na poslání. Chatař je pak doručil na některou nejbliņńí pońtu, podle toho, kde měli právě cestu. Poláci vńe vedou jako pośrednictwo pocztowe čili zprostředkovatelnu pońty. Sám kolega Micza se vyjádřil, ņe české označení sběrna pońty zde daleko lépe charakterizuje tuto instituci. Za ukázky děkujeme Dr. Petrovi GEBAUEROVI a Mgr. ing. Karolu MICZOWI. *********************************************************************************** Uherské okresní razítko 6477? Vyskytlo se na peněņní průvodce poslané z Podvlku do Jablonky (Syrena 166 str.34). Nevěděli jsme, co číslo znamená. Jedná se o uherské, okresní razítko. V uherských okresních razítkách udávala obvod pońtovního ředitelství první číslice ve více číselném údaji. Číslo 6 patřilo pońtovnímu ředitelství Bratislava (Poszony). Jeńtě ke Ńnejdárkovu tažení na Polsko v lednu Vojenské jednotky pod velením tehdy pplk.ńnejdárka při obsazování polského území Těńínska, Oravy a Spíńe byly tyto: 21.střelecký pluk francouzských legií, část jednotek 33. a 35.střeleckého pluku italských legií, 20 asistenčních rot a 11.pluk Stráņ svobody. V únoru 1919 byla na Těńínsko přesunuta IV. čs.pěńí brigáda, která byla později spolu s 11.čs.pěńí brigádou přesunuta na Slovensko. Literatura: Informace Sekce polních pońt č. 2/02/52. Obě poznámky od Otíka ŃRUBAŘE. Srdečně jej touto cestou zdravíme a za připomínky děkujeme! *********************************************************************************** Známky vydané v Polsku ve IV. čtvrtletí Ve IV. čtvrtletí 2008 vydali v Polsku 19 známek (katal. č ) a jeden arńík (Bla-149). Nerazítkované známky byly v novinkové sluņbě za 58,35 zł, razítkované za 23,01 zł. a FDC (16 kusů) za 68,35 zł. Katal. č. 4238: Světový den pońty, datum vydání Nominální hodnota 2,10 zł. Známka byla vytińtěna vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepáņkový arch, obsahoval 20 kusů známek (4x5). Nad známkovým polem PA je název emise ŚWIATOWY DZIEŃ POCZTY. Před 17. známkovým polem PA je označení pozice tiskového sektoru a za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Ńiroký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Perforace ZHř. 11½. PA ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. PA ze sektorů 4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý a zcela properforovaný pravý okraj PA. Viz PA ze sektorů č. 3 a 4 na následující straně. Perforace vzhledem k poloze známky na PA postupovala zleva doprava. Do horního a dolní-ho okraje PA nezasahuje ņádný PO. Formát známky 43x31,25 mm. Tiskové bar-vy známky: ņlutá, červená, modrá, tmavomodrá a černá. V den vydání byla v prodeji FDC s příleņitostným razítkem pońty WAR- SZAWA 1 (na reprodukci vlevo). FDC, známku a příleņitostné razítko navrhl M. Jędrysik. Nerazítkovaná známka byla v novinkové

21 - 21 -

22 sluņbě za 2,40 zł. razítkovaná za 1,26 zł. a FDC (1 kus) za 2,70 zł. Nahoře je název emise na hor-ním okraji PA, níņe vlevo je známka s označením pozice tiskového sektoru ze17. známkového pole PA (sektor č. 4). Vpravo je torzo známky z 20. známkového pole PA s počítadlem nominální hodnoty celého PA na pravém okraji. Náklad známky kusů, to je kusů PA Katal. č : Významní polńtí hudební skladatelé 20. století, datum vydání Nominální hodnota kaņdé známky je 1,45 zł ,45 zł. Mieczysław Karłowicz, ,45 zł. Witold Lutosławski, ,45 zł. Henryk Mikołaj Górecki, ,45 zł. Wojciech Kilar. Vícebarevný ofset PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepáņkový arch, obsahuje 20 kusů známek (5x4). Nad známkovým polem PA je název emise WIELCY POLSCY KOMPOZYTORZY XX WIEKU. V levém dolním rohu PA před 16. známkovým polem je označení pozice tiskového sektoru na přepáņkovém archu, v pravém dolním rohu PA za 20.známkovým polem je počítadlo nominální hodnoty celého PA.Přepáņkové archy ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj, PA ze sektorů 4, 5 a 6 mají neproperforovaný dolní a zcela properforovaný horní okraj PA. Hřebenová perforace vzhledem k poloze známky postupovala zdola nahoru. Viz reprodukce PA ze sektoru č.3 a sektoru č.5 na následující straně. Do levého a pravého okraje PA nezasahují ņádné perforační otvory. Formát známek je 31,25x43 mm. Ńiroký perforační otvor je 4.zdola ve svislé perforaci známek. Náklad kaņdé známky je kusů, to je kusů PA. Perforace ZHř. 11 ½. Ke dni vydání známek byly v prodeji dvě FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Známky, FDC a příleņitostné razítko navrhl J.Skakun. Nerazítkovaná série byla v novinkové sluņbě za 5,80 zł., razítkovaná za 3,48 zł. a FDC (2 ks.) za 7 zł.

23 - 23 -

24 Nahoře je název emise nad známkovým polem PA. Níņe vlevo je známka č ze 16. známkového pole PA s označením pozice tiskového sektoru (sektor 3). Ostatní tři známky jsou z 20. známkového pole PA s počítadlem nominální hodnoty celého PA na okraji. Na následující straně jsou dvě FDC vydané k této sérii. Jedna se známkami katal. č a 4241, druhá se známkami katalogové číslo 4240 a 4242.

25 Katal. č : Hlavní města států Evropské unie, datum vydání ,45 zł. Rijksmuzeum v Amsterodamu, ,45 zł. Královská knihovna v Kodani, zł. Akropolis v Athénách, zł. Karlův most v Praze, ,65 zł. Parlament ve Vídni. Tisk vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Formát známek 39,5x31,25 mm. Perforace ZHř. 11¼ : 11½. Označení pozice tiskového sektoru je před 17. známkovým polem PA. Za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hod-noty celého PA. Nad známkovým polem PA je název emise STOLICE PAŃSTW UNII EURO-PEJSKIEJ. Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforo-vaný levý i pravý okraj PA. Sektory č.4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý a zcela properforovaný pravý okraj PA. Do horního a dolního okraje nezasahují ņádné perforační otvory. Viz PA ze sektorů 2 a 5 na následující straně od známky

26 - 26 -

27 - 27 -

28 katalogové číslo Ńiroký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Náklad kaņdé známky je kusů, to je kusů PA kaņdé známky. Na předcházející straně č. 27 je nahoře název emise nad známkovým polem PA. Pod tím je známkové pole č.17 a 20 známky katalogové číslo 4243 a zbývající 4 známky ze známkového pole 20 s počítadlem nominální hodnoty celého PA na okraji PA za známkou. V den vydání známek bylo v prodeji celkem 5 kusů FDC s příleņitostným razítkem pouņívaným pońtou WARSZAWA 1. Známky, FDC a příleņitostné razítko navrhla Magdalena Błażków. Jedna FDC je na str.25, tři FDC na této straně a poslední, pátá, na následující straně. Kaņdá známka má tedy svoji vlastní FDC. Omlouváme se, za to, ņe jsme to museli takto rozházet, ale jinak to asi neńlo umístit. Vńech 5 známek je tińtěno stejně, známky měly i stejný náklad. Známky ale nemají stejné nominální hodnoty. Nerazítkovaná série byla v novinkové sluņbě za 12,55 zł., razítkovaná série za 7,53 zł. a FDC (5 kusů) za 15,55 zł. Série je postupně vydávána, ročně vyjde 5 známek. Při počtu členů EU je to záleņitost na několik let.

29 Vlevo je poslední FDC vydaná k sérii Hlavní města států Evropské unie Katal. č : 50. let Kabaretu Starńích pánů, datum vydání Nominální hodnota 1,45 zł. Na známce jsou podobizny Jeremiego Przybory a Jerzego Wasowskiego. Tisk vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepáņkový arch, obsahoval 16 kusů známek (4 x 4). Nad známkovým polem PA je název emise 50-LECIE POWSTANIA KABARETU STARSZYCH PANÓW (viz reprodukce nápisu nahoře. Před 13. známkovým polem PA, v levém dolním rohu PA je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu. Nahoře jsou ukázky torza známek ze sektorů 3 a 6. V pravém dolním rohu PA za 16. známkovým polem je počítadlo nominální hodnoty celého PA (viz reprodukce nahoře vpravo). PA ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. PA ze sektorů č. 4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý a zcela properforovaný pravý okraj PA. Hřebenová perforace tedy postupovala vzhledem k poloze známek zleva doprava. Viz reprodukce PA ze sektorů 3 a 6 na následující straně. Do horního a dolního okraje PA nezasahují ņádné perforační otvory. Ńiroký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek.perforace o rozměru ZHř. 11½. Formát známek je 43x31,25 mm. Náklad známky je kusů, to je kusů PA. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 1,45 zł., razítkovaná za 0,87 zł. FDC (1 kus) za 2,05 zł.

30 - 30 -

31 Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příleņitostné trazítko navrhla Agnieszka Sobczyńska. Reprodukce FDC je vlevo Katal. č. 4249: 100. výročí ROTY, díla Marie Konopnické, datum vydání Nominální hodnota známky 3,65 zł. Tisk vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6- sektorová, sektor, po rozřezání přepáņkový arch obsahuje 10 kusů známek a 10 kusů kupónů tińtěných v soutisku na jednom PA. Na PA v 1. a 3. sloupci jsou kupóny, ve 2. a 4. sloupci jsou známky. Exis-tují proto kombinace známek a kupónů (LK, PK, Z-K-Z a K-Z-K). Označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu je v levém dolním rohu PA. V pravém dolním rohu PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Viz reprodukce obou rohů dole. Vńechny tiskové sektory (1-6) mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. S tímto jsme se jiņ setkali u známky Fi 4182 (viz Syrena 169 str ). Nejde proto určit, jak postupovala hřebenová perforace vzhledem k poloze známky na PA. Reprodukce PA ze sektorů 3 a 4 je na následující straně. Při obvyklém způsobu hřebenové perforace by měl mít jeden z nich jeden okraj neproperforovaný!!

32 - 32 -

33 Nahoře je na horním okraji PA název emise 100. ROCZNICA NAPISANIA ROTY PRZEZ MARIĘ KONOPNICKĄ. Ńiroký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známky. Perforace má rozměr ZHř. 11½. Do horního a dolního okraje PA nezasahují ņádné perforační otvory. Formát známek je 43x31,25 mm. Náklad kusů známek, to je kusů PA. Ke dni vydání známky byla v prodeji FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příleņitostné razítko navrhla J.Górska. Reprodukce FDC je na str. 31 této Syreny. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 3,65 zł., razítkovaná za 2,19 zł. a FDC za 4,25 zł Katal. č. 4250: Rok nezávislosti, datum vydání Nominální hodnota 1,45 zł. Ocelotisk PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 3-sektorová. Sektor, po rozřezání přepáņkový arch obsahuje 35 kusů známek (7x5). Formát známky je 40,5 x 54 mm. Na horním okraji PA je nad 4. známkovým polem PA název emise ROK NIEPODLEGŁOŚCI. Reprodukce je dole. Na známce je nahoře název emise, nad hlavou orla je datum Bílý orel na známce je v podobě, jak vypadal státní znak po získání nezávislosti v r Po stranách orla je nápis: AMOR PATRIAE / OMNIA VINCIT. Nad 1. známkovým polem vńech tří sektorů je označení pozice tiskového sektoru v podobě jedné, dvou nebo tří teček nad levým rohem známky. Pod 30. zn.polem PA je silná svislá ryska v barvě tisku známek. Pod známkovým polem PA je série (velkým písmenem) a 7-ciferné číslo PA. Pod 35. známkovým polem PA je červené datum tisku známek. Na nańí ukázce na následující straně je to datum Perforace ZHř. 11¾ : 11. Levý a pravý okraj vńech PA je zcela properforovaný, do horního a dolního okraje PA zasahuje po jednom PO perforace.

34 Perforace je bez ńirokého perforačního otvoru. Náklad známky je kusů, to je kusů PA. Rytina J. Pietras. Nahoře je číslo PA a datum tisku (zn. pole 33-35). Vlevo je torzo 30.známkového pole se silnou svislou ryskou na dolním okraji. Dole je známka z 1. známkového pole PA. Na nańí ukázce to je známka z 3 sektoru (nad levým rohem známky jsou nad sebou 3 tečky). Ke dni vydání známky byla v prodeji FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Razítko, FDC a známku navrhl J. Pietras. Reprodukce FDC je dole vlevo. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 1,45 zł., razítkovaná za 0,87 zł a FDC (1 kus) za 2,05 zł Katal. č. 4251: 30.let od zvolení Karola Wojtyły papeņem, datum vydání Nominální hodnota 2,40 zł. Tisk vícebarevným hlubotiskem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Formát známky 31,25x43 mm. Známka byla tińtěna v arńících (PA) po 9 kusů známek (3x3). PA jsou bez označení pozice na tiskovém archu a bez počítadla nominální hodnoty celého PA. Není proto známo, kolik PA je na jednom tiskovém archu (kolika sektorová tisková forma to vlastně je). Levý i pravý okraj PA je zcela properforovaný, do horního a dolního okraje PA nezasahují ņádné perforační otvory. Na horním okraji kaņdého PA je velká 30 - ka a 3 - řádkový nápis ROCZNICA WYBORU / KAROLA WOJTYŁY / NA PAPIŻA. Naho ře a na levém i pravém okraji PA u krajních známek je vatikánský znak.na dolním okraji PA jsou tři dvouřádkové nápisy: zcela vlevo: r. godż / Habemus Papam. Uprostřed : r. godz / Non omnis

35 moriar. Vpravo : r. godz / Dziękujemy. Pamiętamy. Nápisy a znaky Vatikánu na okrajích jsou v bílé barvě. Náklad kusů známek, to je kusů arńíků. Ke dni vydání známky byla v prodeji FDC (reprodukce vlevo) s příleņitostným razítkem pońty KRAKÓW 1. Známku, FDC a razítko navrhla M. Dąbrowska. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 2,40 zł., razítkovaná 1,44 zł., FDC

36 ( 1 kus), byla za 3 zł. Arńíky mají po celé plońe potisk zlatou barvou Katal. č : Vánoce, datum vydání Dvě známky nominální hodnoty 1,45 a 3 zł. Vícebarevný rotační hlubotisk PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla jednosektorová. Tiskový arch se rovná přepáņkovému a obsahuje 50 kusů známek (10x5). Na horním okraji PA nad známkovým polem PA je název emise BOŻE NARODZENIE. Nad prvním známkovým polem PA v levém horním rohu PA je svisle nápis CMYKS (kaņdé písmeno jinou barvou tisku známky) a ná pis BOŻE NAR. 1.45zl nebo BOŻE NAR. 3zl. V rozích PA, na horním okraji PA

37 uprostřed a na dolním okraji PA uprostřed jsou kolečka s kříņky. Podél známek pravého okraje PA jsou barevná kolečka v barvě tisku známek. Formát známek 31,25x39,5 mm. Perforace ZHř. 11 ½ : 11. PA mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Do horního a dolního okraje PA zasahuje po jednom PO svislé perforace známek. Podél levého okraje PA jsou barevné testovací stupnice tiskových barev. Na dolním okraji PA jsou barevné trojúhelníčky v barvách známek postavené na kratńí odvěsnu. Pod známkovým polem PA je série (velkým písmenem) a 7-ciferné číslo PA. Ke dni vydání známek byla v prodeji FDC s příleņitostným razítkem pońtovního úřadu WAR- SZAWA 1. Známky, FDC a příleņitostné razítko navrhl J.Pietras. Náklad známky 1,45 zł. je 28 mil.kusů, náklad známky 3 zł. je 2,7 mil.kusů. Na FDC jsou obě vánoční známky. Reprodukce nahoře. Nerazítkovaná série byla v novinkové sluņbě za 4,45 zł., razítkovaná za 2,67 zł. a FDC (1 kus) za 5,05 zł Katal. č. 4254: Rok Zbigniewa Herberta, datum vydání Ke dni vydání známky byla v prodeji FDC (reprodukce je vpravo) s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Návrh známky, FDC a příleņitostného razítka je od A. Niemierko. PA známky na str. 38.

38 - 38 -

39 Známka byla tińtěna vícebarevným ofsetem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepáņkový arch, obsahuje 20 kusů známek (5x4). Na horním okraji PA nad známkovým polem je název e- mise: ROK ZBIGNIEWA HER- BERTA. Označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu je v levém dolním rohu PA před 16.známkovým polem. Za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA (v pravém dolním rohu PA). Vńech 6 tiskových sektorů má properforovaný horní i dolní okraj PA. Známka je stejně perforovaná jak známka Fi 4249 k výročí Marie Konopnické. Nejde proto určit, zda perforace postupovala zdola nahoru nebo shora dolů. Perforace ZHř. 11 ½ : 11 ¼. Ńiroký perforační otvor je 4. zdola ve svislé perforaci známek. Formát známky je 31,25x39,5 mm. Náklad kusů známek, to je kusů PA. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 2,40 zł., razítkovaná za 1,26 zł. a FDC (jeden kus) byla za 3 zł Katal. č. 4255: Konference OSN o změnách klimatu, Poznań 2008, datum vydání Nominální hodnota 2,40 zł. Známka byla tińtěna stejně jak známky vánoční série Fi Tisk vícebarevným hlubotiskem PWPW, S.A. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla jednosektorvá. Tiskový arch

40 se rovná přepáņkovému a obsahuje 50 kusů známek (10x5). Formát známky 31,25x43 mm. Perforace má rozměr ZHř. 11 ½ : 11. Levý a pravý okraj PA je zcela properforován. Do horního a dolního okraje PA zasahuje po jednom perforačním otvoru ve svislé perforaci známek. Perforace bez ńirokého perforačního otvoru. Na horním okraji PA nad známkovým polem 5. a 6. je název emise: KONFERENCJA NARODÓW ZJEDNOCZONYCH / W SPRAWIE ZMIAN KLIMATU POZNAŃ 2008 (reprodukce nahoře). V levém horním rohu PA je svisle umístěn nápis CMYKS (kaņdé písmeno jinou barvou tisku známky). Za ním je dalńí nápis: Konferencja 2.40zl. Podél známek pravého okraje PA jsou barevná kolečka v barvách tisku známky. Podél levého okraje PA jsou barevné testovací stupnice. V rozích PA jsou opět černá kolečka s kříņky. Jinak je známka tińtěna stejně jak známky vánoční série. V den vydání známky byla v prodeji FDC s příleņitostným razítkem pońty POZ- NAŃ 2. Její reprodukce je na str.39 dole. Známku, FDC a příleņitostné razítko navrhla A.Niemierko. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 2,40 zł., razítkovaná za 1,26 zł. a FDC (1 kus) za 3,00 zł Bla 149 (známka z bloku katal. č. 4256): 450. let Polské pońty , datum vydání Nominální hodnota arńíku je 20 zł. Na arńíku je postilión na koni na pozadí panoramy Krakova z konce XVI.století. Arńík byl tińtěn sítotiskem na hedvábí. Náklad je kusů arńíků. V horní části kaņdého arńíku je v rámečku název emise. V den vydání arńíku byla v prodeji jedna FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příleņitostné razítko navrhl M.Jędrysik. Formát známky z arńíku 85x52 mm, formát arńíku 105x72 mm. Známka na arńíku není perforovaná. Kolem známky na arńíku je ozdobný rám. Arńíky nejsou číslovány. Nerazítkovaný arńík byl v novinko-

41 Vé sluņbě za 20 zł. FDC (jeden kus) byl v novinkové sluņbě za 21 zł. V novinkové sluņbě u razítkovaných známek nebyl arńík dodáván. Otázka je proč? Byla-li s tímto arńíkem FDC, proč jej sběratelé razítkovaných známek nedostali? Kolegům, kteří berou v novinkové sluņbě razítkované známky jsme tento arńík zajistili alespoň nerazítkovaný! Barvy tisku arńíku : hnědá, tmavě růņová, olivová, zelená a černá. Jiņ jednou vydala Polská pońta arńík na hedvábí. Bylo to u příleņitosti 400. let Polské pońty v r (Fi Blok 21). Toto vydání ale nebylo oblíbené. Z hlediska sběratelského je manipulace s arńíkem na hedvábí nepraktická. Otázka je tedy proč se pońta k této praxi opět po 50.letech vrací? Je to snaha po senzaci. Nominální hodnota arńíku spíńe napovídá tomu, ņe to je tahák na peníze z kapes filatelistů, kteří ve snaze mít vńe, co bylo vydáno, sice zaskřípou na zubech, ale nakonec arńík (prakticky zbytečný) koupí a zaplatí. Ke kritice bude pońta jako vņdy hluchá. Hlavně, ņe si od filatelistů namastila kapsu!! *********************************************************************************************************************

42 Dalńí útok na kapsy filatelistů. Polská pońta vydala čtyři známky připomínající osud bývalých vězňů koncentračních táborů z období II.světové války. Jedná se o sérii 4 známek v soutisku na jednom řádku. Známky byly tińtěny v PA po 16 kusů známek (4x4). Na PA jsou 4 řádky známek nad sebou. Na horním okraji PA je červený nápis OCALELI Z ZAGŁADY (přeņili vyhlazení). Na dolním okraji PA je hořící ohnińtě. Levý a pravý okraj PA je bez potisku. Vńechny 4 okraje PA jsou zcela properforovány. Původní PA známek s chybným uvedením jména na druhé známce zleva. Chybně vytińtěný je celý sloupec této známky. Místo Józef Władysław Wolski je uvedeno jen Władysław Wolski.

43 Vlevo je známka s chybným názvem na okraji, vpravo známka s názvem správným. Jednotlivé známky představují: - Witold Pilecki ( ), voják AK, rotmistr, účastník Varńavského povstání, - Józef Władysław Wolski ( ), historik, profesor Jagiellońské univerzity, - Ignacy Ludvik Jeż, ( ), biskup, - Stanisława Maria Sawicka ( ), historik umění a muzeolog. Známky byly vydány Ke známkám byly toho dne vydány i dvě FDC s příleņitostným razítkem pońty Warszawa 1. Známky byly staņeny z oběhu , a to právě pro chybný údaj na známce 2,10 zł. Bylo uvedeno, ņe bude nové vydání se správným názvem na známce 2,10 zł. Údajně byla vydána i nová FDC se známkou jiņ se správným názvem. Na této FDC je ale původní datum Jak toto můņe být, kdyņ opravená známka byla vytińtěna aņ po staņení známky s chybným názvem, to je po !!!! FDC je vlevo. Osoba se jménem Władysław Wolski existovala. Bylo to nové jméno Antoniego Piwowarczyka bývalého ministra ve vládě Józefa Cyrankiewicze. Ministr byl spolupracovníkem státní bezpečnosti a byl úzce spojen se sovětskými bezpečnostními sluņbami. Právě proto dońlo ke staņení známky s chybným názvem z pońtovního provozu. Staņení známky vedlo k tomu, ņe byl vyvolán okamņitý

44 zájem o známku s chybným názvem. Ta se okamņitě objevila na černém trhu, kde se PA prodával za 50 aņ 120 zł. při nominále PA 35,80 zł. Kdo tedy na tom vydělal? A kdo na to doplatil? Dole jsou dvě původní FDC, ta levá je s chybným názvem. Zpracováno podle původní, polské, internetové zprávy. *********************************************************************************** Zpravodaj Klubu Polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení: ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, Mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, a MUDr. Adrian JUNGA. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku Syreny navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK, Jaroslav TEREŃKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu Polské známky.toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 1. máje Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu Polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 171 SYRENY. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Tisk tohoto čísla provedl ing. Emil KARZEŁEK, kterému za to patří nańe upřímné poděkování. Syrena je na internetu, a to na adrese pod heslem SYRENA. Najdete tam obsah nańich zpravodajů ve formátu PDF. Bohuņel pouze od č Jsou zváni vńichni, kdo mají moņnost navńtívit tyto stránky. *********************************************************************************** Doplňte si včas zálohu v klubu, zajistíte si tak včasné zasílání zpravodajů ihned po jejich vytińtění. Objednávky na tisk platíme předem, dodatečné dotisky pro ty, bez zálohy, neprovádíme! *********************************************************************************** Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA!!!