Dojížďka za prací a do škol v Ústeckém kraji

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2004 Informace o regionech, městech a obcích Ústí nad Labem Počet výtisků: 60 prosinec 2004 Kód publikace: Č. j. 12/2004 Dojížďka za prací a do škol v Ústeckém kraji (na základě výsledků SLDB 2001) Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Ústí nad Labem Ředitel: Ing. Josef Glaser Kontaktní osoba: Ing. Růžena Funková Telefon: funkova@gw.czso.cz Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem 2004

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: Commuting to Work and Schools in the Ústecký Region (as measured by the Population and Housing Census 2001) An analysis of commuting to work and schools based on the results of the Population and Housing Census of 1 March 2001, showing main commuting routes and centres and the structure of commuters. Completed with charts and cartograms ISBN Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ústí nad Labem, DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

3 PŘEDMLUVA Vyhodnocením údajů o dojížďce za prací a do škol vždy vrcholí práce na zpracování dat ze sčítání lidu, domů a bytů. Pouze sčítání lidu poskytuje tyto informace v podrobném územním členění. Dojížďka do zaměstnání byla zjišťována při jednotlivých sčítáních již od roku 1961, dojížďka do škol pak od roku Rozsah a metodika zjišťování se v jednotlivých sčítáních měnily, což pochopitelně ovlivňuje srovnatelnost údajů. Přesto je možno zjištěná data, i když v omezené míře dané změnami územně správní struktury, hodnotit v časové řadě. Český statistický úřad vydával i z dřívějších sčítání publikace o dojížďce do zaměstnání a do škol, které obsahovaly podrobné číselné údaje členěné až do úrovně jednotlivých obcí. Vydání těchto publikací provázely i na regionální úrovni materiály, které poskytovaly dílčí analytické pohledy na problematiku dojížďky. Předkládaná publikace obsahuje pohled mnohem komplexnější. Charakterizujeme v ní nejdůležitější informace o dojížďce za prací a do škol v kraji a jeho okresech, a to nejen z pohledu velikosti dojížďkových proudů, ale také z hlediska jejich struktury podle použitých dopravních prostředků, času stráveného na cestě a podobně. Důležitou součástí publikace je vyhodnocení jednotlivých center dojížďky v kraji. Zcela novým pohledem je vytvoření tzv. pracovních mikroregionů, ve kterých je území kraje rozděleno nikoliv na základě územně správního členění, ale podle skutečných směrů dojížďky za prací. Zde patří velké poděkování p. Bc. Jiřímu Kamenickému z odboru veřejných databází ČSÚ Praha, který navrhl systém vymezení mikroregionů a také podrobné podklady za jednotlivé mikroregiony zpracoval. Naší snahou při tvorbě publikace bylo nejen přiblížit čtenáři fakta, ale také hledat jejich vzájemné souvislosti a snažit se i o posouzení vývoje v časové řadě. Analýzy dojížďky za prací a do škol byly zpracovány a vydány ve všech krajích České republiky podle jednotné osnovy, což čtenáři umožňuje hledat a nacházet podrobné informace z této oblasti v celé republice. Celorepublikový pohled pak obsahuje publikace, která byla vydána ústředím Českého statistického úřadu v Praze. Věříme, že tato publikace se stane vyhledávaným informačním zdrojem pro odbornou i laickou veřejnost a významně přispěje k prohloubení poznání v této oblasti. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 3

4 Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje Dojížďka za prací a do škol v Ústeckém kraji (na základě výsledků SLDB 2001) a původu statistických dat v publikaci otištěných. Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka i.d. v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní. 4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

5 OBSAH Předmluva Vývoj dojížďky jako formy prostorové mobility v ČR Vyjížďka za prací Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity Intenzita vyjížďky z obcí Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících Vyjížďka podle odvětví Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Dopravní prostředek používaný k cestě za prací Centra dojížďky za prací Pracovní mikroregiony Směrové proudy dojížďky Vyjížďka žáků, studentů a učňů do škol Vývoj počtu vyjíždějících do škol Intenzita vyjížďky z obcí Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Dopravní prostředek používaný k cestě do škol Centra dojížďky do škol Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol Závěr...64 Metodické vysvětlivky...66 Tabulková část A. Dojížďka za prací A. 1. Bilance dojížďky za prací v letech A. 2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v kraji v letech 1991 a A. 3. Saldo dojížďky za prací v letech 1991 a A. 4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí...83 A. 5. Vyjíždějící za prací podle frekvence vyjížďky...90 A. 6. Dojíždějící za prací podle frekvence dojížďky...91 A. 7. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku...92 A. 8. Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku...93 A. 9. Vyjíždějící za prací podle odvětví...94 A.10. Dojíždějící za prací podle odvětví...95 A.11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě...96 A.12. Vyjíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku...98 A.13. Dojíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku...99 A.14. Dojížďka za prací mezi kraji A.15. Bilance dojížďky za prací v okresech kraje A.16. Bilance dojížďky za prací ve městech kraje A.17. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ve městech kraje A.18. Vyjíždějící za prací podle odvětví ve městech kraje A.19. Směrové proudy vyjížďky z obcí za prací a počty vyjíždějících A.20. Směrové proudy dojížďky do obcí za prací a počty dojíždějících B. Základní údaje o vybraných centrech dojížďky v kraji Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 5

6 Teplice Bílina Dubí Ústí nad Labem Trmice Seznam tabulek publikovaných za jednotlivá centra dojížďky: B. 1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku B. 2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky B. 3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví B. 4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku B. 5. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě B. 6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě C. Dojížďka do škol C. 1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech C. 2. Bilance dojížďky do škol podle frekvence dojížďky C. 3. Dojížďka do škol podle času stráveného na cestě C. 4. Vyjíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku C. 5. Dojíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku C. 6. Bilance dojížďky do škol ve městech kraje C. 7. Dojížďka do škol mezi kraji C. 8. Směrové proudy vyjížďky z obcí do škol a počty vyjíždějících C. 9. Směrové proudy dojížďky z obcí do škol a počty dojíždějících D. Mezikrajové srovnání a údaje za ČR D. 1. Vybrané ukazatele vyjížďky za prací a do škol podle krajů Grafická část Seznam grafů: 1. Vyjížďka a dojížďka za prací z okresů kraje v letech 1991 a Vývoj salda dojížďky a vyjížďky za prací podle okresů Vyjíždějící za prací mimo obec podle pohlaví a věku v letech 1991 a Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle věku Vyjíždějící za prací mimo obec na zaměstnaných zaměstnaných podle věku Vyjíždějící za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle frekvence vyjížďky v okresech Struktura denně vyjíždějících za prací v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě Denně vyjíždějící za prací mimo obec podle času stráveného na cestě Denně dojíždějící za prací podle času stráveného na cestě Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle druhu dopravního prostředku Dojížďka a vyjížďka za prací mimo obec podle použitého dopravního prostředku (včetně kombinace) Struktura dojíždějících za prací do obce podle použitého dopravního prostředku Struktura dojíždějících za prací v obci podle použitého dopravního prostředku Pracovní příležitosti ve střediscích pracovních mikroregionů a v jejich zázemí Denně dojíždějící do škol podle času stráveného na cestě Struktura vyjíždějících do škol mimo obec podle druhu dopravního prostředku Vývoj obsazených pracovních míst na zaměstnaných podle okresů Intenzita vyjížďky za prací a do škol podle okresů Seznam kartogramů: 1. Pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací v roce Pracovní mikroregiony a subregiony v Ústeckém kraji Srovnání vymezení pracovních mikroregionů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností Intenzita spjatosti obcí v zázemí s jádrem pracovního mikroregionu Ústecký kraj Mezikrajské a meziokresní přesahy pracovních mikroregionů Geografická mapa Ústeckého kraje Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - kraje Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - okresy Vyjížďka za prací z obcí Ústeckého kraje DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

7 10. Podíl vyjížďky žen na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání Podíl vyjížďky osob do 30 roků věku na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání Podíl vyjížďky automobilem včetně kombinací na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání Obsazená pracovní místa na zaměstnaných osob Obsazená pracovní místa na zaměstnaných osob v obcích do obyvatel Obsazená pracovní místa na zaměstnaných osob ve městech nad obyvatel Mezikrajové proudy celkové dojížďky Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - kraje Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - okresy Vyjížďka do škol z obcí Ústeckého kraje Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do škol Saldo dojížďky a vyjížďky do škol na žáků, studentů a učňů s trvalým pobytem v okrese DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 7

8

9 1. VÝVOJ DOJÍŽĎKY JAKO FORMY PROSTOROVÉ MOBILITY V ČR Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. Úzkou souvislost dojížďky se sídelní strukturou lze dokumentovat na příkladu malých obcí. Ty jsou dlouhodobě zdrojem intenzivní vyjížďky, naproti tomu pracovní příležitosti, stejně jako i školská zařízení, jsou obvykle koncentrovány teprve v obcích s určitou kritickou (populační) velikostí. Tradiční model, kdy intenzita dojížďky je inverzně závislá na velikosti obce, je postupně doplňován novými vývojově vyššími formami prostorových interakcí charakterizovanými především zvyšováním objemu i intenzity pohybu obyvatel mezi jednotlivými městy navzájem. Funkční propojování městských aglomerací je zvláště v posledních letech stále častěji doprovázeno složitějšími formami územní dělby práce uvnitř jednotlivých aglomerací (např. přesun pracovních příležitostí z vlastního města na okraj či až za jeho administrativní hranice, typické např. pro logistické aktivity, maloobchod nebo některé formy průmyslu s vyššími nároky na plochu a větším dopadem na životní prostředí). Tyto změny se v praxi projevují mimo jiné i zvýšením váhy protisměrných pracovních toků na celkové dojížďce. Dojížďku je tedy nutno chápat jako proces vztahově-integrační, podílející se významným způsobem na formování funkčně-prostorových vazeb sídlení struktury. Státní statistika sleduje v ucelené podobě pracovní dojížďku prostřednictvím pravidelných populačních cenzů již po čtyři desetiletí. Monitoring dojížďky měl velký význam v éře centrálního plánování. V období fiktivního nedostatku pracovních sil se používaly jako plánovací nástroj tzv. statistické okresní bilance pracovních sil, které měly za cíl (např. pomocí usměrňování bytové výstavby) vyrovnávat územní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil. Po roce 1989 nastává volný pohyb pracovních sil, bez vlivu dřívějších administrativně restriktivních opatření. Z určitého pohledu tak mohly detailní informace o pracovní dojížďce ztratit část svého dřívějšího významu. Zatímco na počátku 90. let se vedly diskuse o důležitosti a účelnosti zpracování výstupů dojížďky v podrobné struktuře známé z předchozích cenzů, význam i oprávněnost detailního rozboru pohybu za prací o desetiletí později se jeví jako nezpochybnitelné. Je tomu tak především proto, že představuje jediný ucelený zdroj informací o směrových i strukturálních charakteristikách dojížďkových proudů, na jejichž základě je možné sestavit také odvětvovou strukturu pracovních příležitostí v potřebném územním detailu obcí, měst či mikroregionů 1. Takové údaje doplněné v dostupné míře daty z předchozího cenzu poodkryjí dlouhodobější tendence trhu práce, transformační úspěšnost či naopak restrukturalizační problémy jednotlivých oblastí. Podrobné výstupy ze zpracování dojížďky mají nemalý význam také v tom, že v současné době postrádají, navzdory vysoké poptávce, uživatelé české statistiky dostatek ekonomických indikátorů uceleně popisujících stav a vývoj v nižších územních celcích (okresy, mikroregiony apod.). Údaje o pracovní dojížďce doplněné charakteristikami vývoje nezaměstnanosti a podnikatelské aktivity mohou tento deficit částečně snížit. Vedle pracovní dojížďky rozhodně neztrácí svoji důležitost ani rozbor dojížďky do škol, i když neposkytuje informace v takové šíři. Úroveň vzdělanosti obyvatel je jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti v globalizující se ekonomice. To se týká nejen jednotlivců či národních států, ale také regionů. Poslední dekáda byla v ČR ve znamení rozvoje sekundárního i terciárního vzdělávání, a to z hlediska kvantity i struktury. Pro rozvoj regionů má význam především rozšíření škály nabízených oborů vysokého školství, především na nižších bakalářských stupních. Pozitivní roli do budoucna by měly sehrát i vyšší odborné školy, jakožto zcela nový segment, o který byl český školský systém doplněn v polovině 90. let. Na tomto místě je třeba připomenout, že jsou to právě krajské samosprávy, které získaly jako jednu ze svých stěžejních kompetencí možnost usměrňovat na svém území síť středního školství (zejména z pohledu sladění struktury nabízených studijních oborů a budoucích potřeb trhu práce v regionu). Jiný aktuální problém představuje otázka racionalizace sítě základního školství ve světle současného (ale zřejmě i budoucího) nepříznivého populačního vývoje. Zatímco slučování škol ve velkých městech (především jejich centrálních částech) není povětšinou doprovázeno závažnějšími komplikacemi (díky husté dopravní síti je možno dojíždět i do vzdálenějších škol), rušení školských zařízení v malých venkovských obcích je problémem mnohem závažnějším a citlivějším. Odhlédneme-li od odlišné úrovně dopravní obslužnosti venkovských mikroregionů, je zřejmé, že existence základní školy (byť třeba jen malotřídní) 1 Dílčí údaje o dojížďce za prací se zjišťují také v rámci pravidelných čtvrtletních výběrových šetřeních pracovních sil. Ty mohou naznačit některé významnější trendy (např. nárůst dojížďky do Prahy z okresů Středočeského kraje), vzhledem k výběrovému charakteru zjišťování je však možnost použití těchto údajů k podrobné regionální analýze značně omezena (detailní územní pohledy komplikují neúnosně velké výběrové chyby). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 9

10 symbolizuje vitalitu obce. Její ztráta může předznamenat pokles migrační atraktivity s nepříznivými důsledky pro budoucí demografický vývoj obce. Sčítání lidu samo o sobě nemůže přirozeně poskytnout recept na řešení výše uvedených problémů. Přináší však údaje o celkovém rozsahu dojížďky, její směrové orientaci, jakož i době trvání a způsobu dopravy do škol 2. Takové informace obohacené např. o charakteristiky demografického vývoje nebo dopravní obslužnosti regionu se mohou stát odrazovým můstkem pro budoucí specializovanější studie. Zjednodušené členění základních forem prostorové mobility obyvatelstva Prostorová mobilita obyvatel ČR (osoby s trvalým bydlištěm) Relativně nevratné pohyby (se změnou trvalého bydliště) Relativně vratné pohyby (bez změny trvalého bydliště) V rámci administrativních hranic obce (vnitroměstská, příp. vnitroobecní migrace) Mezi obcemi, regiony, příp. státy (vnitřní nebo zahraniční migrace v klasickém pojetí) V každodenní periodě (např. dojížďka za prací a do škol, každodenní pendlerství) Cirkulační pohyb v průběhu dne V nedenní periodě nebo jiný nepravidelný pohyb Cirkulační pohyb v delším časovém intervalu (např. dojížďka za rekreací, dojížďka za prací a do škol spojená s přechodným ubytováním, nedenní pendlerství) (dojížďka za nákupy běžného i specializovaného zboží, dojížďka za kulturou a veřejnými službami návštěva obvodního lékaře, nemocnice, návštěva na úřadě) Při analýze dojížďky je vhodné vycházet ze širšího konceptu prostorového pohybu obyvatel. Ten je součástí obecněji chápaného pohybu obyvatel, kam lze kromě prostorového pohybu (viz. dále) přiřadit ještě přirozený pohyb (procesy rození a vymírání) a socioekonomický pohyb (změna postavení lidí v sociální struktuře společnosti, ekonomické postavení). Všechny tři druhy pohybů vykazují určitou souvislost a vzájemnou provázanost (např. migraci mladých lidí z venkovského prostředí do města doprovází obvykle změna zaměstnání a v mnohých případech také přechod na jiný režim reprodukčního chování). Postavení dojížďky za prací a do škol v kontextu nejdůležitějších forem prostorové mobility je patrné z výše uvedeného schématu 3. Jednotlivé formy je možno rozlišit podle návratnosti (relativně vratné 2 S určitou obezřetností je třeba přistupovat k meziokresní dojížďce do škol. Zde dostupné zpracování dat neumožňuje rozlišit, co je skutečná vyjížďka do jiného okresu a co vyjížďka z místa přechodného pobytu, která je sice uvedena jako vyjížďka přes hranice okresu, ale ve skutečnosti se většinou jedná o vyjížďku v rámci obce. Nejtypičtějším příkladem jsou studenti vysokých škol ubytovaní na kolejích ve městě sídla školy. Statistické charakteristiky (čas, použitý dopravní prostředek) se vztahují k cestě z přechodného bydliště do místa školy, tato dojížďka je však klasifikovaná jako meziokresní (mezikrajská), neboť tito studenti mají místo svého trvalého bydliště obvykle v jiném okrese (kraji), než je místo školy. 3 Prostorové pohyby je možno v nejvyšší úrovni členit podle toho, zda jsou vázány na osoby s trvalým bydlištěm či bez něj (osoby s krátko-, dlouhodobým pobytem, uprchlíci, jiný typ mezinárodních migrantů, kočující osoby aj.). Vzhledem k četnosti jednotlivých druhů a zavedené statistické praxi v ČR se jeví jako nejvhodnější zúžit klasifikaci pouze na osoby s trvalým bydlištěm na území ČR. Pro úplnost je třeba dodat, že z celkového počtu legálně pobývajících cizinců v ČR (s dlouhodobým pobytem) jich byla sečtena necelá polovina, dojížďka za prací a do škol do ČR ze zahraničí (vč. Slovenska) se při sčítání nezjišťovala vůbec. 10 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

11 relativně nevratné), pravidelnosti či frekvence (denní týdenní měsíční v nepravidelné periodě) a délky trvání (v rámci dne v delším časovém cyklu). První skupinu tvoří migrační pohyby, které lze chápat jako jednorázová, relativně nevratná přemístění doprovázená změnou trvalého bydliště. Podle charakteru překročených hranic je možno migrace blížeji specifikovat (od vnitroobecních až po mezinárodní). Migrační pohyby mají relativně nízkou četnost, ale důležitý socioekonomický rozměr (odráží do značné míry atraktivitu jednotlivých územních celků). Ve srovnání s ostatními formami mobility představují pohyby, které jsou statisticky nejlépe dokumentovány (díky pravidelné evidenci, byť s určitými výhradami ve vnitroměstském či naopak mezinárodním měřítku) 4. Druhá významná skupina je tvořena širokým spektrem cirkulačních (kyvadlových) pohybů. Nejdůležitějším reprezentantem je každodenní dojížďka do zaměstnání. Jde o pohyb v porovnání s ostatními formami mobility zdaleka nejčetnější (podle anketárních šetření uskutečněných v minulosti tvořila pracovní dojížďka více jak 60 % všech pohybů obyvatel starších 15 let). Podobně jako v případě migrace, představuje přirozený proces spontánně reagující na rozmístění disponibilních pracovních příležitostí. Speciálním typem dojížďky je pendlerství, o kterém však populační cenzus přináší pouze omezené informace 5. Pestrou skupinu cirkulačních pohybů představují různé nepravidelné nedenní cesty. Jejich směry jsou v některých případech poměrně striktně administrativně předurčeny (návštěva úřadu, lékaře), jinde jde o zcela subjektivní volbu (nákupní centra, kulturní služby aj.). V prostorovém uspořádání těchto cest se významně uplatňuje hierarchický (vícestupňový) model organizace. Tržní, ale i veřejné služby specializovanější a náročnější povahy jsou obvykle lokalizovány pouze ve větších městech (vyžadují větší nároky na dojížďku ze spádových obcí), naopak některé základní služby bychom teoreticky měli nalézt v každé obci. Příklady různých hierarchických typů dojížděk je nespočet (kino divadlo, běžné potravinářské zboží průmyslové zboží specializované produkty, obvodní lékař okresní nemocnice specializované pracoviště s působností pro kraj/čr), nejcharakterističtěji se projevují v členění území podle vykonávané státní správy (obec správní obvod POÚ správní obvod ORP okres kraj ČR). Statistické informace o těchto pohybech jsou velmi kusé, v současnosti neexistuje zdroj, který by systematicky danou oblast monitoroval 6. Poslední typ cirkulačních pohybů je reprezentován cestami, které se realizují v delším časovém intervalu. Význam těchto pohybů v posledních letech neustále narůstá. Růst váhy rekreační dojížďky byl v ČR nejvíce patrný v letech, na počátku 90. let došlo k určité stagnaci, příp. i poklesu její role. V posledních letech se význam těchto cest začíná zvyšovat, především v oblastech, kde existuje potenciál k transformaci rekreačních zařízení na trvalé či dlouhodobé sezónní bydlení. Zatímco váha dojížďky za rekreací v poslední dekádě kolísala, význam dojížďky vázané na existenci přechodného bydliště zcela nepochybně roste. Tyto tendence je možno konkrétně doložit, neboť na rozdíl od rekreační dojížďky byly při posledním sčítání podchyceny 7. Při mírném poklesu (o 1,7 %) celkového objemu meziobecní pracovní dojížďky mezi roky 1991 a 2001 se počet dojíždějících nedenní formou téměř zdvojnásobil (ze 167 tis. na 293 tis.), v roce 1991 dojížděl nedenně každý desátý, o deset let později téměř každý šestý. Jednotlivé formy prostorové mobility jsou složitě propleteny vzájemnými vazbami, v různých kombinacích dochází k jejich návaznosti, zastupování či doplňování. Příkladem vzájemného prolínání je stále častější účelové spojování cest (práce+nákupy, nákupy+kultura/zábava, nákupy+rekreace, práce+vzdělávání), návaznost lze dokumentovat časovou sousledností mezi přechodným a trvalým bydlištěm, resp. mezi krátkodobým a dlouhodobým pobytem (někteří cizinci pobývající v ČR na bázi dlouhodobého pobytu se později stanou občany ČR s trvalým bydlištěm v ČR). Příkladem zastupování je nárůst pracovní dojížďky v nedenní formě jako reakce na klesající objem meziregionální migrace (mj. z důvodu přetrvávajících deformací v oblasti nájemního bydlení). 4 Dílčí údaje o současných i dlouhodobých migračních trendech přináší poslední populační cenzus (otázka na místo trvalého pobytu rok před sčítáním a na místo pobytu matky v době narození). Rozborem těchto fenoménů se zabývá celorepubliková tematická analýza (Obyvatelstvo ČR podle místa narození), okrajově i rozbory za jednotlivé kraje (Analýza SLDB 2001 v kraji). 5 Z České republiky vyjíždělo za prací do zahraničí necelých 25 tis. osob, z nichž více než čtvrtina realizovala své cesty denně (je pravděpodobné, že i velká část nedenní dojížďky se realizuje na relativně krátkou vzdálenost). Polovina (13 tis.) celkového počtu vyjíždí za prací z příhraničních okresů, nejvíce z okresů hraničících převážně s Německem (5,2 tis.), Rakouskem (2,7 tis.) Polskem (2,9 tis.) a Slovenskem (2,3 tis.). Případy, kdy měla obec hlavní směr denní pracovní vyjížďky do zahraničí, byly pouze ojedinělé (např. Prachatice, Klatovy, Železná Ruda, Srní). 6 V některých evropských zemích (např. Francie) se provádí v pravidelných 5-10-letých intervalech celoplošná šetření o úrovni občanské vybavenosti obcí, ve kterých se mj. zjišťuje i směr obvyklé dojížďky za vybranými druhy služeb v případě, že nejsou v obci přítomny. V České republice se podobný typ šetření konal naposledy na počátku 80. let. 7 Dojížďka za rekreací byla zpracována až do podrobnosti jednotlivých dojížďkových proudů při sčítáních v roce 1980 a DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 11

12 Tab. 1.1 Dlouhodobý vývoj objemu a intenzity vnitřní migrace podle typu stěhování v ČR 1) průměrné roční hodnoty za období Období Počet obcí (průměr za období) Počet stěhování mezi obcemi na obyvatel na 1 obec Počet stěhování mezi okresy na obyvatel Migrační účinnost (v %) 2) Podíl stěhování mezi okresy na meziobecní migraci (v %) ,7 34, ,0 12,6 60, ,9 35, ,0 10,1 59, ,0 36, ,1 8,3 55, ,4 43, ,0 8,1 55, ,2 50, ,6 8,5 56, ,1 54, ,5 7,1 56, ,0 32, ,1 4,2 53, ,6 27, ,6 8,0 52,2 1) Počet stěhujících se mezi obcemi odpovídá administrativní struktuře (počtu obcí) v příslušných letech. V údajích není zahrnuto stěhování mezi městskými obvody a urbanistickými obvody Prahy. 2) Ukazatel migrační účinnosti je vypočítán jako absolutní hodnota podílu migračního salda k migračnímu obratu dané územní jednotky a je vyjádřen v procentech. Uvedené charakteristiky přestavují průměr za 76 (resp. 77 v posledním pětiletí) okresů ČR. Zdroj: údaje do roku 1990 jsou převzaty z čas. Demografie, č. 4/1997, str Údaje byly upraveny a doplněny. Význam jednotlivých forem mobility se mění v čase. Příkladem vzájemné vazby dvou nejdůležitějších a statisticky nejlépe dokumentovaných pohybů je uveden v tabulkách. Z časových řad vyplývá dlouhodobá tendence poklesu migrační i dojížďkové mobility v období Tento pokles je třeba interpretovat na pozadí velmi vysoké prostorové mobility v poválečných letech, která doznívala ještě v 60. letech. Tab. 1.2 Dlouhodobý vývoj objemu a intenzity dojížďky za prací v ČR podle prostorového typu Rok SLDB Počet obcí (k 1. lednu) Počet zaměstnaných 1) Počet vyjíždějících mezi obcemi na zaměstnaných na 1 obec Počet vyjíždějících mezi okresy 2) na zaměstnaných Podíl vyjíždějících mezi okresy na vyjíždce z obce (v %) Počet vyjíždějících mezi kraji 3) na zaměstnaných , , , , , ) Za roky 1970 a 1980 ekonomicky aktivní, v roce 1991 ekonomicky aktivní osoby bez hledajících zaměstnání (v ČR 123 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala, v roce 2001 zaměstnané osoby bez pracujících studentů a učňů (v ČR 32 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala. 2) Do roku 1991 za 76 okresů, v roce 2001 vč. nově vzniklého okresu Jeseník. Drobné územní změny ve vymezení okresů mají minimální vliv (např. meziokresní přesuny zhruba 40 obcí v průběhu 90. let ovlivnily proudy dojíždějících v ČR řádově pouze ve stovkách osob). 3) Údaje k roku 2001 odpovídají členění ČR na 14 krajů (platných v době SLDB), údaje v letech odpovídají členění na 8 krajů, přitom v letech včetně zahraničí. Při přepočtu hodnoty v roce 2001 na strukturu osmi krajů v roce 1991 klesne počet vyjíždějících z 321 tis. na 283 tisíc. Naopak při přepočtu hodnoty v roce 1991 na územní strukturu roku 2001 (14 krajů) se počet vyjíždějících zvýší ze 187 tis. na 223 tisíc. Vysoké poválečné hodnoty odrážely změny v odvětvové a socioprofesní struktuře (poválečná industrializace, zavádění zemědělské velkovýroby a s ní spojený odliv pracovní síly ze zemědělství), v územním rozmístění a koncentraci pracovních příležitostí, stejně jako rozvoj dopravní sítě, urbanizace i změny životních podmínek obyvatelstva. Nejintenzivněji se projevily v zázemí velkých měst, zejména průmyslových středisek a oblastí. V 60. letech došlo k postupné stabilizaci, jak migrace, tak i dojížďkových regionů (větší změny proběhly koncem 60. let na Ostravsku a v 70. letech v severočeské pánevní aglomeraci). Hloubka postupného poklesu meziokresní migrace i dojížďky byla srovnatelná (v relativním vyjádření na obyvatele, resp. zaměstnanou osobu) klesla vždy o zhruba třetinu. Další tendencí, která se shodně projevila v obou případech, je pokles váhy meziokresních pohybů, obě formy mobility se tedy postupně stále více uzavíraly v rámci menších územních celků. Posledním trendem, který zaslouží zmínku, je růst významu protisměrných migračních toků (projevující se ve snižujících se hodnotách ukazatele migrační účinnosti). Tento trend 12 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

13 vypovídá o rostoucí selektivitě migračního procesu, resp. o odlišných preferencích různých skupin obyvatel (zjednodušeně např. mladší migranti více preferují lokality s dostatkem atraktivních pracovních příležitostí, lidé v důchodovém věku lokality s kvalitním environmentálním prostředím doplněným přijatelnou dostupností sociálních služeb). Větší pozornost si přirozeně zaslouží vývoj v poslední dekádě. Při podrobnějším pohledu je z tabulek patrné, že vývoj migrační mobility byl oproti vývoji dojížďky za prací odlišný. Zatímco počet stěhování na obyvatele mezi obcemi a okresy se snížil zhruba o 15 %, v relativním vyjádření vyjížďka naopak vzrostla (v roce 2001 vyjíždělo za prací přes hranici obce více než 36 % zaměstnaných, před 10 lety 33 %). Menší část z tohoto navýšení (zhruba pětina) byla způsobena tím, že mezi posledními sčítáními vzniklo v ČR téměř 500 většinou velmi malých obcí. Mnohem průkaznější je nárůst objemu i intenzity dojížďky mezi okresy, resp. kraji. Po očištění hodnot od vlivu územních změn vzrostla intenzita meziokresní dojížďky o 35 %, v případě mezikrajské dojížďky dokonce o 45 %. Není nikterak překvapivé, že pokles meziokresního stěhování a opačný trend u meziokresní a mezikrajské dojížďky spolu vzájemně souvisí. Více než 40 % všech mezikrajových dojížděk se realizuje nedenní formou, často prostřednictvím ubytování v přechodném bydlišti. Pokud je jednou z hlavních příčin poklesu meziregionální migrační mobility nedostatek cenově dostupného bydlení v hospodářsky rozvíjejících se velkých městech, potom je možné, že právě různé formy přechodného ubytování mohou saturovat bytovou potřebu některých zaměstnanců. Největší nárůst mezikrajské dojížďky byl realizován v krajích s nejvyšší nezaměstnaností Ústeckém a Moravskoslezském (v obou případech zhruba o 100 %). Samotná Praha, jako nejdynamičtěji se rozvíjející region ČR, se na celkovém nárůstu veškeré mezikrajské dojížďky v poslední dekádě podílela ze 60 %. Veškerý přírůstek mezikrajové dojížďky však nelze připisovat pouze vlivu Prahy a jiných velkých měst. Je nepochybné, že část této vyjížďky se realizuje denní formou na relativně krátkou vzdálenost. Menší závislost na veřejné dopravě při cestách do zaměstnání 8 posiluje přirozenou spádovost obcí, která byla v minulosti částečně narušena, zejména u obcí ležících na rozhraní více krajů (organizace veřejné dopravy byla výrazně ovlivněna existencí okresních a krajských hranic). Jak vyplývá z výsledků celorepublikové pracovní regionalizace, byl v roce 2001 počet obyvatel v obcích se spádovostí k jinému kraji (nepočítaje Prahu) 80 tisíc, v případě okresů žilo v takových obcích více než 500 tisíc obyvatel. Hlavní faktory, které působily na změnu celkového rozsahu dojížďky v ČR (jak za prací, tak i do škol) jsou uvedeny v souhrnné tabulce v části Metodické vysvětlivky. U všech faktorů je naznačen pravděpodobný směr jejich působení (redukce/navýšení dojížďky), výběrově je uvedena i orientační velikost tohoto vlivu. Analýza ve čtyřech následujících kapitolách představuje nejdůležitější poznatky o dojížďce za prací a do škol v kraji. Na jedné straně charakterizuje dojíždějící osoby podle důležitých sociodemografických charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, odvětví NH) i způsobu dojížďky (frekvence, délka, způsob přepravy), na straně druhé strukturuje dojížďkové proudy z různých územních hledisek (kraj-okres-město-velikostní kategorie obcí). Syntetický pohled na studovanou problematiku představuje soustava pracovních mikroregionů a subregionů, která byla podle jednotného klíče vytvořena pro celou ČR. Jedná se zároveň také o nejpodrobnější pohled na dojížďku, protože vychází z údajů jednotlivých obcí. Definování center a jejich spádových zázemí akcentuje již dříve zdůrazněnou důležitou vztahově-integrační funkci dojížďky. Svůj význam má i přímá konfrontace vytvořených funkčních celků (mikro-, subregionů) se stávajícím administrativním členěním kraje. Díky podrobné primární databázi všech meziobecních dojížděk v ČR (každý z 222 tis. proudů je charakterizovaný téměř 60 ukazateli) bylo možné zpracovat i některé podrobnější výstupy za tyto celky. Přestože při vlastním sčítání se dojížďky za prací a do škol týkaly jen čtyři otázky (viz. přehled v metodické části), řadí se předkládaná publikace svým rozsahem i hloubkou zpracování k jednomu z nejvýznamnějších analytických výstupů, který ČSÚ ze sčítání 2001 vydal 9. Bylo toho dosaženo díky podrobnému věcnému strukturování sledovaných charakteristik doplněných různými druhy územních pohledů. Věříme, že zpracovaná analýza se stane užitečným pomocníkem pro všechny, kteří aktivně přispívají k regionálnímu rozvoji. 8 V roce 2001 používalo v ČR zhruba 40 % zaměstnanců při cestě do práce individuální dopravu, zhruba stejný podíl se dopravoval autobusem (samostatně nebo v kombinaci s jiným prostředkem). Oproti roku 1970 (kdy se prostředky zjišťovaly naposled) došlo k významnému odlivu od veřejné dopravy (autobus 27 % proti 49 %, vlak 7 % proti 14 %) k individuální (auto 31 % vs. 5 %), v roce 2001 tak na dopravu veřejnými prostředky zbývalo jen 48 % osob. 9 Analýza dojížďky završuje společně s připravovaným vydáním Statistického lexikonu obcí ČR a Retrospektivního lexikonu obcí ČR ediční řadu publikací vážících se k cenzu Kromě obsáhlých primárních datových publikací byly vydány téměř dvě desítky dílčích tematických analýz, z toho 3 tituly za jednotlivé regiony (kromě analýzy dojížďky ještě okresní a krajská analýza SLDB 2001). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 13

14 2. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity Údaje o dojížďce do zaměstnání se při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 zjišťovaly již počtvrté. V předchozích sčítáních byl však rozsah zjišťovaných údajů o dojížďce menší. Údaje o počtu vyjíždějících za prací i do škol nejsou mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné vlivem metodických i reálných změn. Nejvýznamnější metodickou změnou je vymezení osob, za které jsou údaje zjišťovány (v roce 1991 ekonomicky aktivní, v roce 2001 zaměstnaní - viz. Metodické vysvětlivky), dále pak započtení pracujících cizinců s dlouhodobým pobytem, růst počtu osob dlouhodobě žijících mimo místo trvalého bydliště i rozdílné posuzování předchozího zaměstnání u vojáků, zejména v základní službě, změna v započítávání žen na další mateřské dovolené (v roce 1991 ekonomicky aktivní, v roce 2001 ekonomicky neaktivní) apod. Nelze opomenout ani změny sídelní struktury (v roce obcí, v roce obcí) a především od roku 2000 platné nové rozdělení území státu do 14 krajů i měnící se ochotu - povinnost sčítaných osob požadované údaje pravdivě uvést. Mezi nejdůležitější reálné vlivy bezesporu patřily: restrukturalizace průmyslu, privatizace a rozvoj soukromého podnikání (sídlo firmy samostatně výdělečně činných je formálně vedeno v místě trvalého bydliště), vstup zahraničních investorů, rozvoj individuální dopravy, rozdílná kvalita dopravní infrastruktury apod. Při sčítání v roce 2001 bylo v ústeckém kraji zjištěno zaměstnaných osob, včetně pracujících studentů a učňů, které je potřeba pro hodnocení vyjížďky za prací odečíst. Jejich vyjížďka je započítávána mezi vyjíždějící do škol. Z celkového počtu zaměstnaných osob uvedlo téměř 91 %, že sídlo jejich pracoviště není totožné s místem bydliště. Z celkového počtu zaměstnaných osob vyjíždějících za prací osob (tj. 4,2 %) uvedlo rozdílnost adresy bydliště a pracoviště, ale neuvedlo přesnou adresu pracoviště. Z tohoto důvodu nemohly být údaje za ně zahrnuty do dalšího zpracování. Nejpřesněji vyplnili místo svého pracoviště v okrese Litoměřice (pouze 1,6 % nepřesných odpovědí) a v okrese Louny (2,8 %), naproti tomu nejhůře byla tato otázka zodpovězena v okrese Ústí nad Labem (5,5 % nepřesných odpovědí) a v okresech Děčín a Teplice (5,1 %). Z celkového počtu osob, které uvedly místo pracoviště, se více než 56 % pohybovalo při cestě do zaměstnání v obci svého trvalého bydliště, zbývajících osob muselo za svým zaměstnáním vyjíždět. V Ústeckém kraji převažovala dojížďka v rámci obce v nadpoloviční většině okresů: Okres, Vyjíždějící za prací z toho v rámci obce bydliště kraj absolutně v % Děčín ,6 Chomutov ,1 Litoměřice ,8 Louny ,2 Most ,3 Teplice ,1 Ústí nad Labem ,7 Ústecký kraj ,3 Nejvíce obyvatel dojíždí za prací mimo obec bydliště v okresech Litoměřice (55,2 %) a Teplice (53,9 %), naproti tomu v ústeckém okrese vyjíždí mimo obec pouze 28,3 % osob. V roce 2001 vyjíždělo z obce Ústeckého kraje za prací osob, což je o osob (8,4 %) méně než v roce 1991, k poklesu došlo u mužů i žen rovnoměrně. Pokles počtu vyjíždějících zaznamenaly čtyři okresy kraje, z toho nejvýrazněji se snížení projevilo v okrese Most (o 29 %), následovaly okresy Teplice (pokles 20,3 %), Chomutov (15,1 %) a Litoměřice (5,5 %). Naproti tomu se za deset let počet vyjíždějících za prací z obce zvýšil ve třech okresech - v Ústí nad Labem o 19,6 %, Děčíně (o 15,5 %) a v Lounech (o 6,6 %). Do obcí Ústeckého kraje dojíždělo za prací v roce osob, to je o (16,5 %) méně než v roce 1991, přičemž se na tomto poklesu ze dvou třetin podíleli muži. Úbytek byl zaznamenán, s výjimkou Ústí nad Labem (nárůst o 11 %), ve všech okresech kraje. Více než o třetinu se snížil počet dojíždějících do obcí mosteckého okresu (o 35,4 %) a téměř o čtvrtinu do teplického okresu (o 24,7 %). 14 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

15 Tab Základní ukazatele dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce Kraj, okres v tom v tom denně muži ženy muži ženy denně Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Převážná většina (99,0 %) krajské vyjížďky za prací z obce byla realizována uvnitř České republiky. Do zahraničí vyjíždělo osob, za posledních deset let se tento počet zvýšil 2,7 krát. Vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie se dá předpokládat, že počet vyjíždějících za prací mimo republiku dále poroste. Nejvyšší podíl vyjíždějících za hranice státu byl z Hl. města Prahy (11,5 % osob), z ostatních krajů vyjíždělo nejvíce osob (více než 2,4 %) z oblasti jižních a západních Čech, tzn. z kraje Jihočeského, Karlovarského a Plzeňského. Naproti tomu nejnižší podíl vyjížďky do zahraničí (méně než 1 %) byl v kraji Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Vysočině. V rámci Ústeckého kraje byl nejvyšší podíl vyjíždějících za hranice ČR v okrese Děčín (2,2 %) a Ústí nad Labem (1,5 %). Jednoprocentní hranice nedosahují všechny ostatní okresy, z nich nejnižší procento dojíždějících do zahraničí je v okresech Litoměřice a Louny (0,6 %). Tab Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Vyjíždějící z obce do jiné obce okresu Kraj ,8 13,7 7,1 0, ,4 14,4 15,1 1,0 Děčín ,0 8,1 12,2 0, ,4 10,8 20,7 2,2 Chomutov ,4 21,4 6,0 0, ,0 17,7 12,4 0,8 Litoměřice ,5 8,5 9,9 0, ,0 9,8 19,7 0,6 Louny ,3 14,1 10,2 0, ,9 13,9 22,6 0,6 Most ,0 10,7 4,0 0, ,4 14,4 11,3 0,9 Teplice ,6 14,3 2,8 0, ,4 16,4 6,5 0,7 Ústí nad Labem ,3 21,4 9,8 0, ,5 20,5 14,6 1,5 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko počet vyjíždějících do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí 1) v tom do jiné obce okresu podíl vyjíždějících (v %) do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí 1) Nejvyšší podíl (69,4 %) vyjíždějících z obce připadá na pohyb do jiných obcí okresu, přičemž v porovnání s rokem 1991, tento podíl poklesl o 9,4 procentního bodu. Pokles tohoto typu vyjížďky byl zaznamenán ve všech okresech Ústeckého kraje. Vývoj ve společnosti za posledních deset let se odrazil i ve změně struktury vyjíždějících za prací - pokles cestujících v rámci okresu a navýšení meziokresních a zejména pak mezikrajových přesunů. Projevuje se tak vliv větší nabídky pracovních příležitostí ve větších městech, zvětšila se ochota dojíždět (i nedenně) na delší vzdálenosti díky nárůstu meziregionální mzdové diferenciace, ale také vinou poklesu bytové výstavby, migrace a poklesu pracovních příležitostí v některých regionech, zejména v oblastech s dříve silně koncentrovanou zemědělskou a průmyslovou výrobou. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 15

16 Vývoj struktury vyjížďky z obce za prací v letech v jednotlivých okresech Ústeckého kraje ukazuje následující přehled: Typ Nárůst (+), pokles (-) procentního bodu v období vyjížďky Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l do jiného okresu kraje +2,7-3,7 +1,3-0,2 +3,7 +2,1-0,9 do jiného kraje +8,5 +6,4 +9,8 +12,4 +7,3 +3,7 +4,8 Typy vyjížďky jsou do značné míry ovlivněny i polohou jednotlivých okresů a nabídkou pracovních příležitostí. Zatímco u okresů Děčín, Litoměřice a Louny převažovala vyjížďka do jiného kraje, u okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem vyjížďka meziokresní. Tab Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Dojíždějící do obce 1) z jiné obce okresu v tom počet dojíždějících podíl dojíždějících (v %) z jiného okresu kraje z jiného kraje z jiné obce okresu z jiného okresu kraje z jiného kraje Kraj ,5 14,2 4, ,3 16,3 5,4 Děčín ,0 7,1 8, ,4 8,7 7,9 Chomutov ,1 5,8 4, ,4 7,8 4,8 Litoměřice ,3 3,8 4, ,4 7,3 8,3 Louny ,9 8,1 5, ,5 11,3 6,2 Most ,5 29,2 2, ,7 32,2 3,1 Teplice ,9 10,2 1, ,8 12,1 2,1 Ústí nad Labem ,9 38,0 6, ,4 37,8 6,9 1) v roce 1991 bez dojíždějících ze Slovenska V roce 1991 směřovala u meziokresní vyjížďky převážná většina vyjíždějících osob do okresu Most (39,8 %), i když se tento počet za posledních deset let snížil o 28,4 % (útlum v těžebním průmyslu a navazujících odvětvích), přesto i po deseti letech dosahoval téměř 30 %. Do okresu Ústí nad Labem, kam směřuje za prací druhý nejvyšší počet osob, došlo za posledních deset let k nárůstu o 11,4 % a podíl na meziokresní vyjížďce tak dosahoval 28 %. Tab Meziokresní dojížďka za prací v kraji v letech v tom okres dojížďky Kraj, okres Dojíždějící Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Kraj v tom okres vyjížďky: Děčín x x Chomutov x x Litoměřice x x Louny x x Most x x Teplice x x Ústí nad Labem x x 16 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

17 Do ústeckého okresu směřuje nejvyšší podíl vyjíždějících ze tří okresů: Děčína (69,2 % z celkového počtu vyjíždějících), Litoměřic (68,8 %) a Teplic (45,5 %). Do teplického okresu vyjíždí za prací nejvyšší podíl osob z okresu Most (40,4 %) a Ústí nad Labem (39,6 %). Téměř ¾ vyjíždějících z chomutovského okresu směřuje do okresu Most (73,2 %), kam vyjíždí i nejvíce osob z okresu Louny (44,9 %). Ve většině okresech Ústeckého kraje převažuje počet osob vyjíždějících za prací z okresu nad dojíždějícími do příslušného okresu, pouze v okresech Most a Ústí nad Labem je tomu naopak, což je patrné z následujícího grafu. Graf 1 Vyjížďka a dojížďka za prací z okresů kraje v letech 1991 a 2001 Vyjíždějící z okresu Dojíždějící do okresu Ústí nad Labem Teplice Most Louny Litoměřice Chomutov Děčín 10 8 počet osob v tis počet osob v tis. Ve všech okresech kraje, s výjimkou Chomutova (pokles o 4,7 %), vzrostl za posledních deset let absolutní počet osob vyjíždějících přes hranice okresu. Nejvyšší nárůst byl v okresech Děčín (o 84,9 %), Louny (o 60,2 %) a Litoměřice (o 52,9 %). Nejméně se počet osob vyjíždějících za prací z okresu zvýšil v Teplicích (o 8,2 %). Rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících za prací vyjadřuje saldo dojížďky, které dosahuje v roce 2001 kladné hodnoty pouze v okresech Ústí nad Labem a Most. V dlouhodobém pohledu se však i v těchto okresech kladné číslo bilance snižuje. V okrese Most se kladné saldo snížilo na 12,4 % úrovně roku 1961, přičemž k nejvýraznějšímu poklesu došlo za poslední hodnocené období let (důsledek útlumu těžby uhlí a navazujících zpracovatelských odvětví). O téměř dvě třetiny (65,2 %) od roku 1961 poklesla kladná bilance dojížďky v ústeckém okrese. Vývoj salda meziokresní dojížďky za prací z jednotlivých okresů Ústeckého kraje v letech 1961 až 2001 nejlépe ukazuje následující přehled a graf: Saldo dojížďky Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Nejvýznamnější obrat nastal v okrese Děčín, kde v letech 1961 a 1970 počet dojíždějících za prací převyšoval osoby vyjíždějících přes hranice okresu, tzn. vykazoval kladné saldo meziokresní dojížďky. Od roku 1980 dochází ke zvratu a zhoršující se situace na trhu práce v posledních deseti letech ještě prohloubila zápornou bilanci, a to více než čtyřikrát. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 17

18 Graf 2 Vývoj salda dojížďky a vyjížďky za prací podle okresů saldo = rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících osob Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem V mezikrajové dojížďce Ústeckého kraje převyšuje rovněž počet vyjíždějících za prací z kraje nad počtem osob dojíždějících do kraje. Záporné saldo se za posledních deset zvýšilo více než třikrát, když v roce 1991 dosahovalo a o deset let později Obdobný vývoj je ve všech krajích ČR, výjimečné postavení má pouze Hl. město Praha, kde počet dojíždějících vysoko převyšuje osoby vyjíždějící za prací z Prahy (saldo ). 2.2 Intenzita vyjížďky z obcí Intenzita vyjížďky, měřená podílem vyjíždějících zaměstnaných osob za prací z obce bydliště na celkovém počtu zaměstnaných, dosáhla v roce 2001 v Ústeckém kraji 38 %, ve srovnání s rokem 1991 to znamená nárůst o 4,4 procentního bodu, a to i přesto, že celkový počet zaměstnaných i vyjíždějících z obce poklesl, jak ukazuje následující přehled: Zaměstnaní Vyjíždějící z obce Intenzita vyjížďky Ústecký kraj (v r.1991 ek. aktivní) v % , ,0 Porovnání s rokem 1991 ovlivňuje největší měrou změna základny, která tvoří zdroj vyjíždějících, tzn. počet zaměstnaných, který za deset let poklesl zhruba o 85 tisíc. Zhruba dvě třetiny rozdílu jsou tvořeny metodickými změnami. Do počtu zaměstnaných nejsou v roce 2001 započteni nezaměstnaní (jejich počet vzrostl z 11 tis. na 66 tis.), pracující studenti a učni a ženy na tzv. další mateřské dovolené. Nejvyšší intenzity vyjížďky dosahují v okrese Litoměřice (48,8 %), kde z zaměstnaných osob jich vyjíždělo z obce. Druhou nejvyšší intenzitu vykazuje okres Teplice, kde z zaměstnaných osob vyjíždí z obce , tzn. 47 %. Naproti tomu nejnižší intenzitu vyjížďky mají ústeckém okrese (24 %). Z celkového počtu vyjíždějících zaměstnaných osob jich pouze vyjíždí z obce bydliště. 18 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

19 Tab Intenzita vyjížďky za prací v letech 1991 a 2001 Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (v %) Kraj, okres muži ženy Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících z obce Kraj 33,6 38,0 40,0 43,3 26,6 31,6 92,6 80,0 Děčín 23,3 32,4 28,1 36,2 18,1 27,7 87,8 75,9 Chomutov 38,0 39,9 45,6 47,0 29,5 31,4 93,6 76,5 Litoměřice 44,2 48,8 50,5 53,3 36,9 43,1 91,1 84,2 Louny 33,9 44,0 39,7 50,2 27,3 36,0 90,6 78,3 Most 34,7 32,6 41,4 38,4 27,2 25,7 95,4 80,0 Teplice 45,8 47,0 54,7 52,7 36,0 39,8 96,1 82,9 Ústí nad Labem 16,5 24,0 20,0 27,6 12,7 19,7 88,0 80,0 Intenzita vyjížďky z obce je v úhrnu za kraj o 11,7 procentního bodu vyšší u mužů (43,3 %) než u žen (31,6 %), u obou pohlaví došlo za předcházejících deset let k nárůstu. Nejvyšší a nejnižší intenzita vyjížďky u mužů i žen v jednotlivých okresech kraje v roce 2001 byla plně v souladu s celkovou intenzitou vyjížďky z obce. Z celkového počtu vyjíždějících za prací z obce v Ústeckém kraji ( osob) jich při sčítání v roce 2001 vyjíždělo denně , což představuje 80 %. Proti roku 1991 se tento podíl o 12,6 procentního bodu snížil. Přední pozici mezi okresy s podílem 84,2 % zaujímal okres Litoměřice a s 82,9 % Teplice. Nejnižší podíl vyjíždějících za prací denně byl zaznamenán při posledním sčítání v okrese Děčín (75,9 %). Pro rozdělení vyjížďky za prací podle velikostních skupin obcí jsou použity údaje, ve kterých jsou zahrnuti i vyjíždějící s nezjištěným místem pracoviště. Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště v rámci ČR na celkovém počtu zaměstnaných osob ukazuje, že s rostoucí velikostí obce tento podíl klesá a dosahuje hodnoty od 70,4 % v obcích s obyvateli do 20,6 % v obcích nad 50 tisíc obyvatel (Ústí nad Labem 14,8 %, Děčín 17,3 %). Podíl vyjíždějících u mužů a žen v menších obcích je přibližně stejný, s rostoucí velikostí obce je podíl vyjíždějících mužů vyšší než u žen. Z následujícího rozdělení vyjíždějících podle velikostních skupin obcí a podílu na celkovém počtu vyjíždějících z místa bydliště jsou patrné obdobné tendence, tzn. že z menších obcí, kde je málo pracovních příležitostí, směřuje poměrně vysoký počet osob za prací mimo obec svého bydliště. S rostoucí velikostí obce se podíl osob, které najdou uplatnění v rámci své obce zvyšuje a u obcí nad 5 tisíc obyvatel u žen již převažuje a u mužů tato skutečnost nastává o velikostní kategorii výš. Tab Vyjíždějící za prací podle velikostních skupin obcí Kraj do Vyjíždějící za prací z obce bydliště 1) muži z nich vyjíždí (v %): do jiných obcí okresu 58,8 70,8 70,3 70,0 70,2 70,5 61,7 57,2 56,5 41,8 do jiných okresů kraje 14,8 9,7 8,8 12,2 10,3 8,2 13,9 13,2 21,5 21,7 do jiných krajů 15,3 11,1 13,6 11,9 13,3 12,6 16,8 20,4 14,3 16,3 ženy z nich vyjíždí (v %): do jiných obcí okresu 70,4 80,7 82,7 80,3 81,6 82,5 71,5 65,6 72,7 48,0 do jiných okresů kraje 10,1 6,7 5,2 8,2 5,9 5,0 10,7 9,3 12,6 18,0 do jiných krajů 11,0 7,5 8,6 7,7 7,6 7,2 12,9 17,0 8,4 14,2 Podíl vyjíždějících zaměst. osob z obce bydliště (v %) v rámci ČR 37,7 67,3 70,4 68,0 60,5 56,1 45,6 33,0 40,6 20,6 muži 42,9 68,0 70,3 70,1 64,2 59,5 50,5 39,5 46,8 25,8 ženy 31,3 66,3 70,5 65,1 55,5 51,6 39,5 25,2 33,1 14,5 Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (v %) 80,8 85,7 86,3 84,5 84,0 83,5 81,4 77,4 79,0 76,0 1) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště v tom obce s počtem obyvatel a více DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 19

20 Při posuzování vyjížďky mimo obec bydliště převažuje u mužů i žen vyjížďka na kratší vzdálenosti, tzn. v rámci okresu. Tento ukazatel dosahuje podstatně vyšších hodnot u žen (za kraj 70,4 %) a rovněž ve všech velikostních skupinách obcí je vyšší než u mužů. U mužů vyjíždí do jiných obcí okresu 58,8 % a stejně jako u žen jejich počet klesá s rostoucí velikostí obce. Podíl vyjíždějících v rámci kraje je u mužů vyšší (14,8 %) než u žen (10,1 %) a na rozdíl od vyjížďky v rámci okresu roste s velikostí obce. Nejvyšší hodnoty u obou pohlaví dosahuje v obcích nad 50 tisíc obyvatel (lepší dopravní infrastruktura, atraktivnější pracovní příležitosti apod.). Vyjížďka do jiných krajů, která zaznamenala v posledním desetiletí nárůst o 8 procentních bodů, dosahuje u mužů 15,3 % a nejvyšší je ve velikostní skupině obcí od obyvatel (20,4 %). U žen je tento typ vyjížďky ještě vyšší než v rámci kraje a dosahuje hodnoty 11 %. Nejvyšší hodnoty (17 %) dosahuje ve stejné velikostní skupině obcí jako u mužů. Rovněž podíl vyjíždějících denně je ovlivněn velikostí obcí, nejnižší je v obcích nad 50 tisíc obyvatel (76 %) a z nich v Děčíně (64,6 %). Naproti tomu nejvyšší podíl vyjíždějících za prací denně z obce bydliště je ve velikostní skupině obcí obyvatel (86,3 %). Obcí s absolutně nejnižší vyjížďkou je Český Jiřetín, kde denně vyjíždí pouze 33,3 % z celkového počtu vyjíždějících. Na druhém konci žebříčku s podílem nad 96 % jsou obce Bořislav, Trnovany a Hlinná. Podíl na celkovém počtu denně vyjíždějících v % podle pohlaví Obce MUŽI ŽENY s počtem obyvatel v obci z obce v obci z obce do ,1 85,9 19,5 80, ,6 86,4 18,0 82, ,3 83,7 25,5 74, ,1 76,9 36,0 64, ,5 72,5 40,3 59, ,3 59,7 55,1 44, ,9 48,1 70,1 29, ,3 55,7 61,8 38, a více 64,4 35,6 80,2 19,8 Vyjížďka za prací v rámci obce převažuje pouze v 55 obcích kraje (15,5 %) nad vyjížďkou mimo hranice obce. Nejnižší intenzitu vyjížďky z obce vykázalo se 14,8 % město Ústí nad Labem, následuje Děčín se 17,3 % a Varnsdorf se 17,8 %. V první patnáctce se v pomyslném žebříčku umístila všechna bývalá okresní města a města nad 50 tisíc obyvatel (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem). V obci Deštnice (okres Louny) vyjíždí za prací stejný počet v obci i mimo ni. Na posledních místech žebříčku, s podílem nad 90 %, je obec Lukov (93,8 %) z okresu Teplice a obce Michalovice (90,7 %) a Levín (90,9 %) z okresu Litoměřice. 2.3 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících Na místo svého pracoviště vyjíždí z celkového počtu zaměstnaných osob 38 % mimo obec trvalého pobytu. Při hodnocení jednotlivých údajů je patrné, že existuje rozdíl v pracovní mobilitě mužů a žen. Z celkového počtu zaměstnaných mužů vyjíždělo 43,3 % a z celkového počtu zaměstnaných žen 31,6 %. V porovnání s rokem 1991 se podíl vyjíždějících z obce zvýšil u obou pohlaví, i když výrazněji u žen (o 5 procentních bodů), u mužů dosáhlo zvýšení 3,3 procentního bodu. Tab Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Vyjíždějící z obce muži v tom (v %) ženy v tom ve věku (v %) a více vč. nezj. Vyjíždějící Kraj ,7 37,3 16,0 16,1 23,3 24,3 18,7 1,5 Děčín ,7 38,3 18,3 17,7 22,0 22,7 18,0 1,3 Chomutov ,3 35,7 15,3 15,3 25,0 25,5 17,7 1,2 Litoměřice ,2 38,8 17,1 15,8 22,1 24,3 18,9 1,8 Louny ,1 35,9 17,2 16,8 22,4 24,7 17,6 1,2 Most ,1 35,9 13,7 15,2 24,7 25,7 18,9 1,8 Teplice ,1 37,9 14,4 15,7 23,4 24,4 20,4 1,7 Ústí nad Labem ,3 37,7 15,7 16,9 23,6 22,7 19,3 1,8 20 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

21 V Ústeckém kraji se na celkové vyjížďce z obce podílely ženy pouze 37,3 % (patrně vliv preference vyjížďky na kratší vzdálenosti z důvodu péče o děti a domácnost), kdežto muži 62,7 % s převahou ve všech typech prostorové vyjížďky, jak je patrné z následujícího přehledu: Prostorový typ vyjížďky Podíl na celkovém počtu vyjíždějících z obce v % MUŽI ŽENY do jiných obcí okresu 59,1 40,9 do jiných okresů kraje 71,7 28,3 do jiných krajů 70,7 29,3 do zahraničí 64,7 35,3 Obdobné tendence v prostorové vyjížďce z obce bydliště podle pohlaví platily i v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. Graf 3 Vyjíždějící za prací mimo obec podle pohlaví a věku v letech 1991 a 2001 muži ženy a nezj počet osob v tis. Mobilita zaměstnaných osob je závislá i na věku. Na celkovém počtu vyjíždějících z obce se téměř z poloviny podílí osoby ve věkových skupinách let (23,3 %) a let (24,3 %). Dvě nejmladší skupiny dosahují téměř shodně 16 %, o 2,7 procentního bodu více má skupina padesátiletých. S rostoucím věkem se zvyšuje zastoupení kratších typů vyjížďky, zejména pak u vyjíždějících mimo kraj: Prostorový typ vyjížďky Podíl na celkovém počtu vyjíždějících z obce ve věku (v %) a více do jiných obcí okresu 13,9 14,6 23,7 26,0 20,2 1,6 do jiných okresů kraje 13,7 15,1 23,1 25,2 21,0 1,9 do jiných krajů 27,1 23,6 21,5 16,3 10,5 1,0 do zahraničí 20,9 23,6 26,8 16,6 11,3 0,8 Ve vyjížďce v rámci kraje převažovala věková skupina čtyřicetiletých a do jiných krajů republiky vyjíždělo nejvíce osob z nejmladší věkové kategorie. Při cestách mimo území republiky vyjíždělo za prací nejvíce třicetiletých. Graf 4 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle věku do zahraničí a více, vč.nezj. do jiných krajů do jiných okresů kraje v rámci okresu podíl v % DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 21

22 Intenzita vyjížďky vyjádřená podílem vyjíždějících zaměstnaných osob z obce příslušné sledované skupiny podle pohlaví a věku je u mužů o 11,7 procentního bodu vyšší než u žen. Z pohledu jednotlivých věkových kategorií je patrné, že s přibývajícím věkem se podíl vyjíždějících z obce snižuje. V nejmladší věkové skupině 15-24letých představovali vyjíždějící za prací mimo obec 48,2 % z celkového počtu zaměstnaných této věkové kategorie. V následujících skupinách se podíl pozvolna snižoval a ve věkové skupině letých dosáhl hodnoty 34,2 %. Radikálnější odstup (o 11,2 procentního bodu) je u nejstarší věkové skupiny 60 a víceletých, kde dosáhl podíl vyjíždějících zaměstnaných osob této věkové skupiny 23 %. Tab Intenzita vyjížďky za prací podle pohlaví a věku (v %) Kraj, okres Vyjíždějící z obce v tom v tom ve věku muži ženy a více Kraj 38,0 43,3 31,6 48,2 43,2 37,3 35,6 34,2 23,0 Děčín 32,4 36,2 27,7 44,9 39,4 31,1 28,9 27,1 17,9 Chomutov 39,9 47,0 31,4 46,8 45,4 40,8 37,9 36,4 23,6 Litoměřice 48,8 53,3 43,1 63,0 54,3 46,5 45,6 44,8 30,9 Louny 44,0 50,2 36,0 56,0 50,3 42,0 40,7 39,7 25,9 Most 32,6 38,4 25,7 39,7 37,2 32,4 30,9 29,4 22,6 Teplice 47,0 52,7 39,8 55,3 50,5 46,1 44,9 45,3 30,2 Ústí nad Labem 24,0 27,6 19,7 31,7 27,5 24,2 22,0 20,6 13,4 Přepočteme-li vyjíždějící za prací z obce bydliště na zaměstnaných dostaneme skutečné zastoupení jednotlivých prostorových typů vyjížďky u jednotlivých věkových kategorií. Graf 5 Vyjíždějící za prací mimo obec na zaměstnaných podle věku počet vyjíždějících na 1000 zaměstnaných a více věk vyjíždějící: do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů do zahraničí V krajském úhrnu vyjíždí za prací z tisíce zaměstnaných 380 osob, z toho 264 osob v rámci okresu, 55 osob v rámci kraje, 58 osob do jiných krajů ČR a 4 osoby do zahraničí. Z předchozího grafu je patrné, že téměř polovina (482 osob z tisíce) zaměstnaných ve věkové kategorii let vyjíždí za prací mimo obec svého bydliště, přičemž téměř 61 % (292 osob) v rámci okresu a 26 % (124 osob) do jiných krajů republiky. Celokrajský úhrn je dále překročen u věkové kategorie let, kde vyjíždí za prací z tisícovky zaměstnaných 429 osob z obce bydliště, z toho téměř 63 % (270 osob) do jiných obcí okresu. S rostoucím věkem počet vyjíždějících postupně klesá, ale překračuje hranici 300 osob. Avšak ve věkové kategorii 60 a víceletých vyjíždí za prací již jen 230 osob na tisíc zaměstnaných. U dojíždějících za prací do obce platily z hlediska pohlaví a věku obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Téměř polovinu dojíždějících tvořily střední věkové kategorie (30-39 a letých). Nižší procento než u vyjíždějících bylo ve dvou nejmladších kategoriích 14,1 % a 14,8 %. Vyšší byl podíl u padesátiletých (20,1 %). V nejvyšší věkové kategorii je podíl nepatrně vyšší (1,7 %) než u vyjíždějících. 22 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

23 Tab Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Dojíždějící do obce v tom (v %) v tom ve věku (v %) muži ženy a více vč. nezj. Kraj ,9 38,1 14,1 14,8 23,5 25,7 20,1 1,7 Děčín ,7 39,3 14,5 15,7 22,6 24,8 20,8 1,5 Chomutov ,6 38,4 13,8 15,0 25,9 26,0 17,9 1,4 Litoměřice ,7 40,3 17,0 14,1 22,0 25,3 19,6 1,9 Louny ,6 38,4 16,4 14,8 22,0 26,5 19,0 1,4 Most ,6 33,4 9,9 13,6 24,7 28,0 22,0 1,8 Teplice ,1 38,9 13,7 15,2 23,7 25,0 20,8 1,6 Ústí nad Labem ,5 37,5 14,0 15,7 23,4 24,2 20,5 2,1 Při hodnocení vyjíždějících z obce za prací z pohledu nejvyššího ukončeného vzdělání mají převažující podíl (47,4 %) zaměstnané osoby s učňovským a středním vzděláním bez maturity a osoby se středním vzděláním s maturitou včetně vyššího (34,1 %). Nejméně vyjížděly vysokoškolsky vzdělané zaměstnané osoby - jejich podíl dosáhl pouze 8,1 % na celkovém počtu vyjíždějících z obce. Druhý nejnižší podíl dosáhla skupina osob se základním vzděláním a bez vzdělání (10,2 %). Obdobné tendence jsou i u osob dojíždějících. Tab Vyjížďka a dojížďka za prací podle nejvyššího ukončeného vzdělání Kraj, okres základní a bez vzdělání Vyjíždějící z obce učňovské a střední bez mat. střední s mat. a vyšší základní a bez vzdělání Dojíždějící do obce z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) učňovské a střední bez mat. střední s mat. a vyšší vysokoškolské vysokoškolské Kraj ,2 47,4 34,1 8, ,7 48,5 33,1 7,4 Děčín ,4 46,7 34,7 6, ,2 47,8 33,5 6,1 Chomutov ,7 48,9 33,1 7, ,9 48,9 33,1 7,0 Litoměřice ,2 47,9 34,4 8, ,5 49,4 32,6 7,4 Louny ,3 46,7 34,9 8, ,1 49,0 33,5 7,2 Most ,5 47,4 33,3 8, ,9 50,8 30,8 7,3 Teplice ,7 48,3 33,3 7, ,0 49,6 32,6 6,7 Ústí nad Labem ,4 43,7 35,7 10, ,1 42,8 36,9 11,1 2.4 Vyjížďka podle odvětví Výsledky vyjížďky za prací zjištěné ve sčítání 2001 byly zpracovány do sedmi jmenovitě uvedených odvětví ekonomické činnosti, ve kterých vyjíždějící osoby pracovaly. Tato odvětví pokrývala v souhrnu více než tři čtvrtiny (75,7 %) z celkového počtu vyjíždějících z obce. Údaje o počtech vyjíždějících a dojíždějících podle odvětví nejsou plně srovnatelné s rokem 1991 z důvodu změny metodiky, ale přesto následující graf zachycuje hlavní tendence, ke kterým došlo v posledních deseti letech (částečnému poklesu pracujících v průmyslu, zemědělství a stavebnictví a rozvoji terciální sféry). Graf 6 Vyjíždějící za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001 zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekom. obchod školství, zdravot., sociální činnosti počet osob v tis. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 23

24 Podle podílu na úhrnu vyjížďky lze sledovaná odvětví rozdělit do tří skupin. Jednoznačně dominující je průmysl, který v Ústeckém kraji zaujímá 35,6 %. Nejvyšší zastoupení má v okresech Most a Chomutov, kde překračuje 42 procentní hranici. Nejnižší zastoupení má v ústeckém okrese (27,6 %). Do druhé skupiny odvětví s podílem 8-10 % lze zařadit obchod, stavebnictví, dopravu a telekomunikace. Z okresního pohledu má nejvyšší podíl (kromě stavebnictví) u těchto odvětví okres Ústí nad Labem. Třetí skupina je tvořena odvětvími s podílem 3-5 %, a to zemědělstvím, školstvím a zdravotnictvím se sociálními činnostmi. Zemědělství je nejvíce soustředěno v okresech Louny (7,6 %) a Litoměřice (6,2 %), což vyplývá z daného charakteru okresu. Školství má ve všech okresech kraje obdobné zastoupení. Ve zdravotnictví a sociálních činnostech má nejvyšší podíl okres Litoměřice (6,2 %). Tab Vyjíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Vyjíždějící z obce zemědělství, lesnictví průmysl z toho odvětví (v %) doprava a stavebnictví obchod telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Kraj ,5 35,6 9,7 8,6 9,4 3,8 5,2 Děčín ,4 34,3 8,1 8,5 12,0 3,2 4,9 Chomutov ,1 42,6 9,0 7,8 6,4 3,4 4,7 Litoměřice ,2 29,6 11,1 9,0 10,9 4,3 6,2 Louny ,6 30,8 9,8 7,3 10,2 4,0 4,8 Most ,6 42,7 9,0 7,2 8,4 3,7 4,5 Teplice ,5 39,3 9,8 9,6 7,6 3,8 5,5 Ústí nad Labem ,2 27,6 10,7 11,1 11,0 3,9 5,3 Graf 7 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle odvětví v letech 1991 a 2001 zeměděl. a les. průmysl stavebnictví doprava a telekom. obchod škol., zdrav., sociál.č. ostatní a nezj podíl v % Zastoupení jednotlivých odvětví z hlediska prostorových typů ukazuje následující přehled: Prostorový typ vyjížďky Podíl na celkovém počtu vyjíždějících z obce v odvětví zemědělství, doprava a zdravotnictví, lesnictví průmysl stavebnictví odchod telekomun. školství soc. činnosti do jiných obcí okresu 4,1 39,4 8,7 8,8 7,9 4,4 5,7 do jiných okresů kraje 2,6 33,6 11,7 7,2 14,1 2,7 3,6 do jiných krajů 1,5 21,8 12,5 9,3 10,6 1,9 4,6 do zahraničí 1,0 11,9 6,3 4,6 26,1 2,7 5,4 Ve všech typech vyjížďky, kromě zahraniční, má průmysl dominující postavení, hodnota podílu dosahuje nejvyšších hodnot uvnitř okresu (39,4 %) a v rámci kraje (33,6 %). Do zemědělství vyjíždí za prací nejvíce osob v rámci okresu (4,1 %), což úzce souvisí s vazbou na půdu. Druhé pořadí v rámci kraje a ve vyjížďce do jiných krajů zaujímá stavebnictví. U vyjížďky do zahraničí má převahu odvětví dopravy a telekomunikací (26,1 %), druhé nejvyšší uplatnění nacházejí osoby pracující v průmyslu (11,9 %). Patrný je zájem rovněž o osoby ve zdravotnictví a sociálních činnostech s 5,4 %, což je vyšší podíl než v rámci kraje i v ostatních krajích ČR. U dojíždějících za prací do obce platily z hlediska odvětví obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Dominující postavení má ve všech okresech kraje rovněž průmysl s podílem od 25,3 % v ústeckém okrese až po nejvýraznější zastoupení v okrese Most (50,2 %). 24 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

25 Tab Dojíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Dojíždějící do obce zemědělství, lesnictví z toho odvětví (v %) doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. zdravotnictví, soc. činnosti Kraj ,8 37,7 9,4 8,6 9,0 4,1 5,3 Děčín ,0 36,9 7,8 8,9 11,8 3,8 4,9 Chomutov ,8 41,6 9,1 8,9 6,0 4,2 4,9 Litoměřice ,5 31,7 9,9 8,5 9,0 4,6 7,0 Louny ,1 33,1 9,2 7,2 9,8 4,5 4,8 Most ,3 50,2 8,5 5,8 7,5 3,3 4,1 Teplice ,3 41,8 9,7 9,9 6,6 4,0 5,6 Ústí nad Labem ,9 25,3 11,3 10,5 14,3 4,7 5,4 Na pasivním saldu meziokresní dojížďky za prací v okresech Ústeckého kraje se podílí všechna sledovaná odvětví, z toho nejvíce průmysl, a to i přesto, že v okrese Most dosahovalo saldo výrazně kladné hodnoty (2 272). Téměř ve všech okresech kraje (kromě Ústí nad Labem a Mostu) převažuje záporné saldo dojížďky u všech odvětví. V mosteckém okrese je záporné saldo pouze u obchodu a v ústeckém u zemědělství (viz. Přílohová tabulka A3). 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Převážná většina vyjíždějících do zaměstnání mimo obec bydliště vyjíždí denně. Podíl denních cest na celkové vyjížďce je o 12,9 procentních bodů nižší než před 10-ti lety a dosahoval 79,7 % (v roce ,6 %). Tento pokles může být částečně ovlivněn nedostatečným pochopením metodiky, kdy turnusové směny někteří považovali za nedenní (jinou) formu dojížďky. Zastoupení denní vyjížďky je vyšší u žen (84,9 %) než u mužů (78,0 %). Při pohybu z obce uvnitř ČR je v Ústeckém kraji 80,6 % osob vyjíždějících denně, z toho cestuje v rámci okresu 70,1 % v rámci kraje 14,6 % do jiného kraje 15,3 % Cesty do práce mimo okres absolvuje v týdenním intervalu 3,8 % vyjíždějících, jednou až dvakrát měsíčně cestuje 1,2 % a jinak, než je výše uvedeno, vyjíždí 13,5 % osob. Ženy mají oproti mužům vyšší zastoupení denní vyjížďky a rozdíl je větší při vzdálenějších vyjížďkách (do jiných okresů kraje a do jiných krajů). Obdobné tendence jsou rovněž ve všech okresech kraje (viz. Přílohová tabulka A5). Graf 8 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle frekvence vyjížďky v okresech denně týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno 100 podíl v % Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l Muži Ženy Struktura denní vyjížďky z hlediska času stráveného cestou je různá v závislosti na jejím typu z prostorového hlediska. Při pohybu v obci je nejpočetněji (44,8 %) zastoupen interval s nejkratší dobou, tedy do 14 minut. S narůstajícím časem mají podíly osob sestupnou tendenci. Průměrná doba je 19 minut. Při vyjížďce mimo obec se nejčastěji se vyskytující interval posouvá do delších časových pásem. Údaje o mimookresní vyjížďce jsou ve vyšší míře než uvnitř okresu, ovlivněny denními cestami z přechodného bydliště na pracoviště. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 25

26 Tab Denní vyjížďka za prací podle času stráveného na cestě v letech 1991 a 2001 Kraj, okres denně vyjíždí za prací z obce bydliště do 14 minut 1991 struktura (v %) podle času stráveného na cestě minut minut 60 min. a více denně vyjíždí za prací z obce bydliště do 14 minut minut minut 60 min. a více Kraj ,6 17,0 54,5 23, ,9 37,7 37,7 8,4 34 Děčín ,4 17,7 48,6 27, ,1 38,4 36,5 8,6 34 Chomutov ,5 15,3 58,8 21, ,1 39,2 38,6 6,7 33 Litoměřice ,2 19,8 49,5 25, ,7 36,7 33,6 9,8 33 Louny ,2 19,5 48,7 25, ,4 39,3 30,1 9,9 32 Most ,3 14,7 63,2 18, ,7 34,3 45,1 8,7 36 Teplice ,3 17,2 57,1 22, ,4 39,8 39,3 6,3 33 Ústí nad Labem ,5 14,2 48,2 33, ,3 33,7 43,9 10,5 37 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut 2001 struktura (v %) podle času stráveného na cestě průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) Zatímco v roce 1991 vyjíždělo za prací mimo obec více než 78 % osob 30 a více minut, o deset let později byla nejpočetnější skupina (více než tři čtvrtiny osob) vyjíždějící v čase již od 15 do 59 minut. V roce 1991 strávilo na cestě za prací nejméně osob ve skupině do 14 minut, v roce 2001 to byla skupina nad 60 minut. Graf 9 Struktura denně vyjíždějících za prací v letech 1991 a 2001 podle času stráveného na cestě do 14 min a více Vyjíždějící mimo obec bydliště z toho vyjíždějící do jiných obcí okresu z toho vyjíždějící do jiných okresů ČR a do zahraničí podíl v % Při pohledu na údaje za obě pohlaví je zřejmé, že rozdíl je jen nepatrný. Ženy mají mírně vyšší zastoupení ve všech kategoriích do 60 minut, tzn. že vyjíždějí za prací na kratší vzdálenosti než muži. Struktura (v %) podle času stráveného na cestě v minutách do a více Muži 15,7 37,0 37,4 9,5 Ženy 16,1 38,6 38,2 6,8 Uvedené tendence jsou zhruba obdobné ve všech okresech Ústeckého kraje. Nejpočetnější skupina žen, která cestuje za prací méně než 60 minut je v okresech Teplice a Chomutov (95 %). Více než 11 % mužů, cestujících denně 60 a více minut, je v okresech Ústí nad Labem, Louny a Litoměřice. Průměrná doba jedné cesty do práce dosahovala v Ústeckém kraji 34 minuty, z toho u mužů 35 minut a u žen 33 minuty. V průměru nejdéle cestují denně za prací v Ústí nad Labem - muži 38 minut a ženy 36 minut. 26 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

27 Graf 10 Denně vyjíždějící za prací mimo obec podle času stráveného na cestě do 14 min muži ženy 60 min a více min min min Při posouzení denní vyjížďky za prací podle času stráveného na cestě z hlediska velikostních skupin obcí je zřejmé, že s rostoucí velikostí obce se sice prodlužuje průměrná délka denní doby cesty do zaměstnání, ale nárůst je jen mírný. Tab Denní vyjížďka za prací podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí Kraj do Denně vyjíždějící za prací z obce bydliště 1) z toho s dobou cesty (v %): do 14 minut 15,9 20,5 23,3 19,9 21,1 17,9 12,8 14,1 11,0 10, minut 37,7 39,9 39,6 39,9 41,2 38,9 39,5 38,1 34,1 33, minut 26,7 23,3 21,6 24,4 22,0 26,2 28,3 26,4 31,9 30, minut 11,1 9,0 8,9 9,1 8,6 9,9 11,1 10,9 13,9 14,2 60 minut a více 8,4 7,0 6,3 6,5 6,8 6,7 8,1 10,3 8,8 11,3 Průměrný čas strávený na cestě v minutách 2) ) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště 2) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut v tom obce s počtem obyvatel a více U dojíždějících do obce platily z hlediska frekvence obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Z celkového počtu dojíždějících zaměstnaných jich dojíždělo: denně 84,1 % týdně 2,3 % 1 2 x za měsíc 0,7 % jinak 12,2 % Stejně tak při porovnání času stráveného na cestě jsou u dojížďky obdobné výsledky jako u vyjížďky za prací. V úhrnu za kraj se rovněž nejvyšší počet osob přepravuje denně v časovém intervalu minut (77,2 %). V časovém pásmu do 14 minut dojíždí 16,4 % osob a déle než 60 minut dojíždí do obce za prací pouze 6,1 % zaměstnaných osob. Z hlediska prostorového typu převažovaly u dojížďky osoby dojíždějící v rámci okresu (78,3 %), následovala dojížďka v rámci kraje (16,3 %) a z jiných krajů republiky dojíždělo 5,4 % osob. U osob dojíždějících denně byl podíl dojížďky v rámci okresu o 3,3 procentního bodu vyšší (81,6 %) než u dojížďky celkové. V této souvislosti je nižší podíl u osob dojíždějících denně z jiných okresů kraje o 1 procentní bod (15,3 %) a z jiných krajů o 2,3 procentního bodu (3,1 %) než u celkové dojížďky do obce. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 27

28 Graf 11 Denně dojíždějící za prací podle času stráveného na cestě počet dojíždějících za prací min dojíždějící: z jiných krajů z jiných okresů kraje v rámci okresu Čas strávený dojížďkou (docházkou) za prací v rámci obce trvalého bydliště dosahuje v průměru 19 minut, z toho logicky vyplývá, že nejpočetněji je zastoupen interval s nejkratší dobou - do 14 minut (44,8 %), zatímco v intervalech s nejdelší dobou minut a více než 90 minut nedosahuje podíl ani půlprocentní hranice. Průměrný čas strávený na cestě je nepatrně vyšší u mužů (20 minut) než u žen (18 minut). Tab Vnitroobecní dojížďka za prací podle pohlaví a času stráveného na cestě Dojíždějící za prací do 14 z toho čas dojížďky (v minutách) Dojíždějící v obci počet v % 100,0 44,8 39,1 12,4 2,0 0,4 0,3 x muži počet v % 100,0 42,7 38,7 13,9 2,5 0,7 0,5 x ženy počet v % 100,0 46,6 39,5 11,1 1,6 0,2 0,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 90 a více Průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) Vzhledem k tomu, že s rostoucí velikostí obce se zvyšuje čas strávený na cestě za prací, je nejkratší průměrná doba přesunu v obci u okresů s velkým počtem obcí v nižších velikostních skupinách a s absencí obce nad 50 tisíc obyvatel, tedy u okresů Litoměřice a Louny (16 minut). Z toho logicky vyplývá, že nejdelší čas strávený na cestě je ve městech s více než 50 tisíci obyvateli - v Děčíně, Chomutově, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem, kde (až na Teplice 19 min.) průměrný čas cesty přesahuje 20 minut. Tab Vnitroobecní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě ve vybraných městech Dojížďka v obci do 14 minut Podíl podle času stráveného na cestě (v %) minut minut minut minut 90 minut a více Děčín ,3 41,9 18,2 4,0 0,8 0,6 22 Rumburk ,7 36,5 7,5 0,9 0,1 0,2 16 Varnsdorf ,1 42,0 11,2 1,4 0,2 0,4 18 Chomutov ,9 45,9 18,9 2,8 0,4 0,3 22 Kadaň ,7 37,5 5,8 0,6 0,1 0,1 15 Litoměřice ,9 42,0 8,6 1,3 0,5 0,2 18 Lovosice ,6 37,7 7,9 0,7 0,3 0,3 16 Roudnice nad Labem ,4 36,8 7,3 0,9 0,3 0,1 16 Louny ,4 40,1 6,1 0,7 0,6 0,2 16 Podbořany ,0 20,9 2,7 1,1 0,3 0,1 12 Žatec ,8 39,1 10,2 1,1 0,3 0,2 17 Most ,4 44,5 14,9 2,5 0,5 0,3 21 Litvínov ,7 43,4 14,2 1,7 0,3 0,1 19 Teplice ,4 43,8 14,5 1,4 0,3 0,1 19 Bílina ,4 43,8 14,5 1,4 0,3 0,1 19 Ústí nad Labem ,8 44,9 19,5 3,7 0,7 0,3 23 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut Průměrný čas strávený na cestě (v min.) 1) 28 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

29 2.6 Dopravní prostředek používaný k cestě za prací Při hodnocení vyjížďky z hlediska použitého dopravního prostředku k cestě za prací se jedná výhradně o každodenní cestu, a to jak z místa trvalého bydliště, tak z místa přechodného ubytování u těch, kteří na otázku ohledně frekvence dojížďky (docházky) do zaměstnání odpověděli, že dochází jinak než denně. Při sčítání se měly uvést všechny obvykle používané dopravní prostředky v rámci každodenní vyjížďky. Při zpracování výsledků byly vyhodnoceny jednak samostatně jednotlivé dopravní prostředky a jednak tři kombinace doprav autobus +vlak, autobus + MHD (městská hromadná doprava), vlak +MHD. Další kombinace byly shrnuty do položky ostatní kombinace. Z celkového počtu vyjíždějících denně za prací pouze 5,2 % nepoužívá žádný dopravní prostředek, tzn. že chodí pěšky. Zbývající počet užívá při cestě do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště nějaký dopravní prostředek, přičemž více než ¾ používají jen jeden prostředek a téměř 17 % kombinaci více prostředků. Tab Vyjíždějící denně za prací podle pohlaví a použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Vyjíždějící do jiné obce ČR , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,3 vlak , , ,0 MHD , , ,9 automobil - řidič , , ,6 automobil - spolucestující , , ,4 motocykl 300 0, ,3 26 0,1 kolo , , ,6 jiný , , ,5 autobus + vlak , , ,3 autobus + MHD , , ,4 vlak + MHD , , ,0 ostatní kombinace , , ,0 žádný dopr. prostředek , , ,2 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Z uvedené tabulky je patrné, že u mužů má nejvyšší zastoupení v každodenní cestě do zaměstnání automobil, kdežto více než polovina žen používá při vyjížďce z obce autobus a MHD (samostatně nebo v kombinaci). Graf 12 Struktura vyjíždějících za prací mimo obec podle druhu dopravního prostředku automobil řidič 23,7% automobil spolucestující 7,0% ostatní kombinace 9,7% žádný dopr. prostředek 5,2% motocykl 0,2% kolo 2,5% jiný dopr. prostředek 0,8% ostatní 11,6% autobus + vlak 2,8% autobus + MHD 2,4% vlak + MHD 2,0% nezjištěno 0,9% MHD 13,2% vlak 6,8% autobus 22,8% DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 29

30 V úhrnu využívá v Ústeckém kraji dopravu samostatnými veřejnými dopravními prostředky 42,8 % přepravujících se do zaměstnání, dopravu vlastními dopravními prostředky 33,4 %, kombinaci těchto doprav (event. kombinace neumožňující identifikaci složek) 16,9 %, žádný dopravní prostředek nepoužívá 5,2 % vyjíždějících a zbytek je tvořen nezjištěnými případy. Nejvyšší podíl veřejné dopravy (bez kombinace doprav) podle jednotlivých okresů kraje připadá na Most (52,3 %) a Chomutov (46,8 %), nejméně je využíván tento typ dopravy v okresech Litoměřice (35,1 %) a Louny (38,1 %). Městskou hromadnou dopravu upřednostňují nejvíce vyjíždějící v okrese Most (36,5 %), kde slouží zejména k přepravě mezi dvěma největšími centry zaměstnanosti - Mostem a Litvínovem. Vlastní dopravní prostředek je nejvíce používán v litoměřickém okrese (39,7 %) a nejméně pak v mosteckém (26,7 %). U dopravy vlastním prostředkem má ve všech okresech dominantní postavení přeprava automobilem, z toho nejvyšší procento osob jej využívá v okrese Litoměřice (34,3 %, z toho 26,9 % jako řidič), kde rovněž nejvíce vyjíždějících v kraji cestuje na kole (5 %). Pěší chůzi upřednostňuje 7,7 % zaměstnaných vyjíždějících z obce v okrese Děčín. V následující tabulce i grafu jsou uvedeny údaje včetně kombinace doprav - autobus + vlak, autobus + MHD, vlak + MHD a další kombinace uvedené výše v položce ostatní kombinace. Tab Dojížďka za prací podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres ** Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce z toho použitý dopravní prostředek (v %) z toho použitý dopravní prostředek (v %) autobus vlak automobil * autobus vlak automobil * Kraj ,6 14,7 38, ,6 14,8 38,4 Děčín ,8 19,8 37, ,5 20,0 39,4 Chomutov ,3 9,5 36, ,1 8,1 38,6 Litoměřice ,8 20,7 44, ,0 17,8 43,2 Louny ,6 13,0 43, ,2 13,2 44,2 Most ,7 8,4 32, ,7 10,3 33,2 Teplice ,9 13,8 36, ,2 12,5 37,0 Ústí nad Labem ,4 15,8 34, ,8 23,2 34,2 * automobil - řidič + spolucestující ** vyjíždějící z obce v rámci ČR i do zahraničí Ve struktuře přepravy do zaměstnání mimo obec bydliště není podstatný rozdíl v používaných dopravních prostředcích mezi hodnocenou vyjížďkou a dojížďkou. Graf 13 Dojížďka a vyjížďka za prací mimo obec podle použitého dopravního prostředku (včetně kombinace) Vyjíždějící Dojíždějící Ústí n/l Teplice Most Louny Litoměřice Chomutov Děčín Kraj podíl z vyjíždějících (v %) automobil vlak autobus podíl z dojíždějících (v %) 30 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

31 2.7 Centra dojížďky za prací V předchozí části rozboru (kap ) byla pracovní dojížďka posuzována v územní struktuře podle okresů, doplňkově i podle velikostních skupin obcí a největších měst. Takové hodnocení územních disparit je silně závislé na stávajícím územně-správním uspořádání. Dojížďka obyvatel za prací je však procesem, do kterého se kromě nesporných umělých vlivů administrativních 10, promítá i určitá míra spontánnosti či přirozenosti. Intenzita dojížďky je dána především přirozenou atraktivitou jednotlivých lokalit, vytvářenou jak dlouhodobým historickým vývojem, tak i ekonomickou úspěšností měst či regionů v současném transformačním období. Cílem následující části je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí, jejich struktury a také identifikace významných center kraje. Rozbor je zde doplněn podrobnými tabulkami (viz. příloha) s charakteristikami dojíždějících z nejvýznamnějších zdrojových obcí, dojížďkové proudy se zde neomezují pouze na hranice daného kraje, ale pokrývají celé území ČR. Od roku 1991 došlo v Ústeckém kraji k závažným vývojovým změnám, souvisejícím v Ústeckém kraji s útlumem těžby uhlí a navazujících odvětví, dále pak strojírenství a chemického průmyslu. Tyto změny se odrazily v poklesu dojíždějících v nejvýznamnějších centrech kraje ve městech Teplice, Most, Litvínov, Kadaň, kde tento úbytek představoval % dojíždějících osob. O třetinu osob méně dojíždí rovněž do Lovosic. Centry dojížďky za prací jsou v Ústeckém kraji jednak sídla obcí s rozšířenou působností (16) a dále pak města s vysokým počtem dojíždějících za prací (více než osob) a s aktivním saldem celkové pracovní dojížďky (Dubí, Trmice a Štětí). Z hlediska pohlaví převažují ve všech centrech dojíždějící muži. Nejnižší podíl žen je v Bílině (22,9 %) a v Kadani (24,8 %), neboť v obou centrech je vysoký podíl dojíždějících do odvětví průmyslu, kde mají větší uplatnění muži. Tab Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle pohlaví a věku Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do obce z toho podíl žen (v %) let let Dojíždějící podle věku (v %) let let let 60 let a více Podíl dojíždějících denně (v %) Kraj ,1 14,1 14,8 23,5 25,7 20,1 1,7 84,1 Děčín ,9 12,1 15,4 22,8 24,9 22,9 1,8 79,1 Rumburk ,0 14,8 16,0 24,9 24,1 18,5 1,7 84,0 Varnsdorf ,8 17,7 18,3 20,8 24,0 18,3 0,9 88,3 Chomutov ,2 16,1 15,4 28,4 23,6 15,1 1,4 85,2 Kadaň ,8 8,3 12,5 23,5 30,4 24,2 1,1 74,8 Litoměřice ,7 24,0 15,2 20,7 22,4 15,9 1,8 81,5 Lovosice ,9 12,2 13,6 20,9 28,5 23,1 1,8 84,7 Roudnice nad Labem ,2 21,7 16,8 22,5 22,3 15,4 1,3 91,9 Štětí ,9 15,1 15,4 22,9 24,8 20,3 1,5 85,3 Louny ,5 17,9 15,4 21,1 25,9 18,4 1,3 87,6 Podbořany ,3 18,0 13,0 22,6 26,6 18,1 1,7 82,0 Žatec ,2 24,6 14,5 20,4 22,2 17,1 1,2 77,9 Most ,5 10,6 13,2 21,7 29,2 23,7 1,6 78,5 Litvínov ,9 9,2 15,0 27,9 25,7 20,3 2,0 85,8 Teplice ,9 15,6 16,1 23,1 24,7 19,0 1,5 87,7 Bílina ,9 10,5 14,7 26,6 26,2 20,9 1,1 77,6 Dubí ,4 13,8 16,9 24,5 22,7 19,9 2,0 83,9 Ústí nad Labem ,2 13,8 16,3 23,4 24,2 20,2 2,1 81,1 Trmice ,0 17,3 14,2 22,3 23,3 21,3 1,6 92,3 Z pohledu věkové struktury dojíždějících do jednotlivých center je nejvyšší podíl ve věku let, druhou početnější skupinou jsou 30-39letí. Pouze v Litoměřicích a Žatci je nejvyšší počet osob v nejmladší věkové skupině let. Podíl dojíždějících v nejstarší věkové skupině 60 a víceletých dosahuje maximální hodnoty 2,1 % v Ústí nad Labem, 2 % byla zjištěna v Litvínově a v Dubí. 10 Dojížďka za prací je ovlivněna současným územním uspořádáním díky přímé vazbě pracovních míst ve veřejném sektoru (veřejná správa, zdravotnictví, školství, soc. služby) na správním uspořádání státu. Přitom podíl veřejného sektoru na celkové zaměstnanosti se v celonárodním měřítku blíží 25 %. Je však třeba připomenout, že silně administrativně determinovány jsou především vztahy obyvatel ke správním institucím, zdravotnickým a do značné míry i ke školským zařízením. Zároveň jde o jevy, o kterých (s výjimkou dojížďky žáků a studentů do škol) nelze v současnosti získat žádné ucelené, územně podrobně členěné statistické údaje. Naopak za relativně přirozené procesy lze označit především pohyby za prací, za nákupy, za kulturou, nebo migraci obyvatel. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 31

32 Z celkového počtu dojíždějících do obce dojíždí většina osob denně, krajské číslo dosahuje hodnoty 84,1 % a v ostatních centrech se pohybuje od téměř 75 % (Kadaň) do přibližně 92 % (Trmice a Roudnice nad Labem). Nejvyšší podíl dojíždějících i vyjíždějících za prací z hlediska nejvyššího ukončeného vzdělání je ve skupině osob vyučených a s dosaženým středním vzděláním bez maturity, krajský údaj je 47,4 % u vyjíždějících z obce a 48,5 % u dojíždějících do obce. Učňovské vzdělání a střední bez maturity převažuje ve většině uváděných centrech. Druhá nejpočetnější je skupina se středním vzděláním s maturitou, případně vzděláním vyšším, která dosahuje v kraji hodnoty 34,1 % u vyjíždějících a 33,1 % u dojíždějících. Podle jednotlivých center skupina osob s tímto vzděláním dosahuje převahy u dojíždějících do Rumburku a Ústí nad Labem. Osoby vyjíždějící z obce s tímto vzděláním mají převahu ve více centrech (Děčín, Varnsdorf, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny a Žatec). Tab Dojížďka za prací do vybraných center dojížďky podle nejvyššího ukončeného vzdělání Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce Kraj, z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) centrum dojížďky základní učňovské a střední základní učňovské a střední vysokoškolskškolské vysoko- a bez střední bez s mat. a bez střední bez s mat. vzdělání mat. a vyšší vzdělání mat. a vyšší Kraj ,2 47,4 34,1 8, ,7 48,5 33,1 7,4 Děčín ,1 38,6 40,3 13, ,8 47,7 34,4 7,8 Rumburk ,9 42,7 39,0 8, ,3 40,2 40,9 7,3 Varnsdorf ,9 37,1 46,3 9, ,2 51,5 29,7 6,1 Chomutov ,8 47,0 34,5 9, ,9 44,6 36,9 8,4 Kadaň ,9 43,9 38,0 10, ,6 52,9 30,7 5,7 Litoměřice ,0 35,1 41,4 17, ,4 43,2 39,6 8,6 Lovosice ,8 43,1 40,7 9, ,0 50,1 30,6 7,2 Roudnice nad Labem ,5 35,2 44,1 16, ,4 52,2 30,5 6,7 Štětí ,6 46,1 37,0 7, ,5 51,1 29,1 8,0 Louny ,3 37,3 41,9 15, ,0 46,5 36,7 6,6 Podbořany 884 7,2 40,7 40,0 11, ,8 49,8 32,1 9,0 Žatec ,8 36,2 42,6 16, ,2 49,2 31,7 8,8 Most ,2 43,4 37,0 11, ,8 50,8 29,9 7,3 Litvínov ,3 44,9 35,7 9, ,1 50,4 32,4 7,9 Teplice ,4 40,8 37,4 13, ,6 45,8 36,4 7,9 Bílina ,5 48,4 33,2 4, ,0 55,3 27,3 6,3 Dubí ,0 46,0 36,6 7, ,5 46,2 37,5 5,6 Ústí nad Labem ,6 38,9 37,1 15, ,4 38,8 40,0 13,6 Trmice 503 9,7 45,3 35,6 8, ,9 50,5 32,2 5,3 Podíl osob dojíždějících za prací se základním vzděláním a bez vzdělání se pohybuje v průměru okolo 10 % u obou typů dojížďky. Průměr kraje je častěji překračován v centrech u dojíždějících do obce. U vyjíždějících z obce za prací pouze v jednom případě - u Bíliny, jinak je podíl osob v této skupině nižší. Opačné výsledky jsou u nejvyššího dokončeného vzdělání - vysokoškolského, které dosahuje krajské hodnoty u vyjíždějících z obce 8,1 % a u dojíždějících do obce 7,4 %. Tato hodnota je překročena v devíti uváděných centrech dojížďky do obce. Krajského průměru vysokoškoláků vyjíždějících z obce nedosahují ve třech sledovaných centrech - Štětí, Bílině a Dubí. Výsledky dojížďky za prací do obce podle odvětví ukazují na jednoznačně dominantní postavení průmyslu, a to jak v krajském úhrnu (podíl 37,7 %), tak ve všech uváděných centrech dojížďky. Nejvyšší hodnoty dosahují dojížďková centra v oblastech s rozvinutou průmyslovou výrobou, tzn. v okresech Chomutov, Most a Teplice. V Bílině dojíždí do průmyslových podniků 70,5 % dojíždějících do obce, na druhém místě je Kadaň se 64,9 %. Zastoupení dojíždějících v ostatních odvětvích mají v krajském úhrnu vyrovnané hodnoty - okolo devíti procent. Při pohledu na jednotlivá centra je patrná určitá diferenciace. Podíl dojíždějících ve stavebnictví je nejvyšší v Litoměřicích, Podbořanech, Žatci a Teplicích - v uvedených centrech přesahuje 12 % z úhrnu dojíždějících do centra. Podíl obchodní činnosti je nejvyšší v Trmicích (16,8 %), odvětví dopravy a telekomunikací přesahuje 19 % v Děčíně a Lovosicích. Podíl dojíždějících do školství, zdravotnictví a sociálních činností dosahuje v Podbořanech 19,6 % a je nejvyšší ze všech uváděných center. 32 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

33 Tab Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle odvětví Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do obce průmysl Dojíždějící podle odvětví (v %) stavebnictví obchod doprava a telekomun. škol.,zdrav., soc.činnosti Denně dojíždějící podle času stráveného na cestě (v %) minut 60 minut a více Kraj ,7 9,4 8,6 9,0 9,5 16,4 39,2 38,0 6,1 Děčín ,3 9,4 8,9 19,4 8,4 11,3 37,3 42,2 8,8 Rumburk ,7 7,3 9,7 12,3 14,1 17,4 48,9 29,7 3,5 Varnsdorf ,0 9,6 8,2 5,4 5,7 11,0 43,9 39,7 4,7 Chomutov ,2 9,0 11,1 9,3 10,8 13,8 35,7 44,9 5,4 Kadaň ,9 8,4 2,9 4,0 5,3 12,2 45,3 37,5 4,7 Litoměřice ,3 12,2 8,4 8,0 12,1 21,1 35,7 36,1 6,8 Lovosice ,6 5,7 9,1 19,6 7,3 17,1 46,7 31,3 4,4 Roudnice nad Labem ,6 7,6 10,4 6,8 9,8 19,7 40,4 35,2 4,6 Štětí ,2 11,4 4,8 7,4 6,5 16,2 40,7 36,8 6,0 Louny ,3 7,9 8,6 15,3 10,5 20,5 42,4 32,4 4,5 Podbořany ,9 12,3 11,9 5,8 19,6 27,9 45,1 23,7 3,0 Žatec ,2 12,7 6,7 8,4 8,7 16,9 43,5 33,3 6,2 Most ,0 7,9 6,0 9,0 8,2 6,7 31,1 51,5 10,3 Litvínov ,3 9,8 5,7 5,6 5,2 9,4 39,9 46,0 4,5 Teplice ,6 12,4 11,7 6,7 12,9 12,9 40,5 41,0 5,3 Bílina ,5 5,1 3,9 6,9 3,2 9,8 44,2 39,7 6,1 Dubí ,6 5,7 6,7 7,6 9,5 13,2 34,8 46,7 5,3 Ústí nad Labem ,5 10,6 9,9 17,6 11,2 7,5 31,7 47,3 13,1 Trmice ,6 10,3 16,8 3,8 5,3 5,8 32,6 56,1 5,1 do 14 minut minut Podle času stráveného na cestě u denně dojíždějících mají největší četnost intervaly s časovou délkou minut (v kraji 39,2 %) a minut (38 %). Kratší interval (15-29 minut) převažuje v 10 dojížďkových centrech a časový interval minut v 9 centrech. Cestu v délce 60 a více minut vykonává denně do Ústí nad Labem 13,1 % osob, což je nejvíce ze sledovaných center. Nejkratší čas na cestě za prací stráví v největším počtu (27,9 %) dojíždějící do Podbořan. Tab Dojíždějící denně za prací do center dojížďky podle použitého dopravního prostředku Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do obce autobus vlak MHD z toho použitý dopravní prostředek (v %) 1) automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Kraj ,7 6,8 12,5 24,0 7,1 0,2 2,7 0,8 2,9 2,1 1,9 9,7 4,8 Děčín ,6 13,5 12,5 23,3 5,4 0,1 1,4 0,9 3,7 1,5 5,0 10,2 5,6 Rumburk ,2 10,3 1,0 25,0 6,6 0,3 3,2 1,5 8,4 0,1 0,1 12,2 4,6 Varnsdorf ,2 1,8 0,9 21,8 7,6 0,2 3,5 0,8 3,4 0,2-10,9 6,3 Chomutov ,2 4,1 21,8 20,5 6,4 0,1 2,2 0,6 1,9 3,6 1,3 11,4 5,1 Kadaň ,6 3,1 0,7 18,0 10,1 0,1 0,8 0,5 2,3 1,1 0,3 11,8 2,4 Litoměřice ,1 8,8 1,3 24,6 6,8 0,2 2,8 0,8 5,5 0,5 1,2 11,3 12,6 Lovosice ,7 20,4 0,7 20,2 3,6 0,2 4,3 0,2 7,2 0,0 1,4 15,7 2,9 Roudnice nad Labem ,8 5,8 0,4 26,8 7,4 0,2 4,5 0,6 2,7 0,2 0,6 10,8 2,8 Štětí ,3 6,7 0,1 23,2 5,4 0,3 4,1 0,3 6,4-0,5 13,3 6,0 Louny ,6 7,6 4,2 20,3 5,7 0,2 2,7 0,7 3,9 2,5 0,6 12,9 5,4 Podbořany ,5 2,5-29,1 11,1 0,1 0,7 0,5 3,7 0,1-9,6 9,0 Žatec ,6 8,2 0,6 28,5 8,5 0,3 2,0 0,6 3,5 0,8 0,4 11,3 7,4 Most ,5 7,7 21,1 20,7 5,8 0,1 0,6 0,6 2,2 3,2 3,3 8,4 2,3 Litvínov ,5 1,4 50,3 19,6 5,4-0,7 0,8 0,6 2,9 1,2 6,7 1,5 Teplice ,9 5,3 16,2 24,6 5,5 0,1 1,5 0,6 2,8 2,5 2,3 6,0 4,2 Bílina ,9 8,8 1,2 27,9 10,4 0,8 3,3 0,6 3,9 1,6 2,7 7,1 3,3 Dubí ,9 0,9 31,0 26,9 5,4 0,0 1,5 0,8 0,8 6,5 0,9 5,8 2,1 Ústí nad Labem ,7 14,9 15,4 23,1 4,7 0,0 0,7 0,2 2,7 3,9 7,5 9,5 3,6 Trmice ,9 1,2 56,4 17,4 2,2 0,1 1,1 0,3 0,3 2,0 1,8 7,3 0,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Každodenní cestu z místa trvalého bydliště nebo přechodného ubytování do centra dojížďky vykonávají dojíždějící osoby v největším rozsahu veřejnými dopravními prostředky (autobusem, vlakem, MHD, a to jak samostatně, tak v kombinaci s jinými prostředky). Výjimkou jsou pouze dojíždějící do Podbořan, u nichž DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 33

34 převažuje doprava automobilem (vč. jako spolucestující). Městskou hromadnou dopravu nejvíce využívají k cestě za prací do Trmic a do Litvínova, podíl na veřejné hromadné dopravě dosahuje více než ¾. Vysoký podíl MHD (vč. kombinace doprav) je rovněž v Dubí (38,4 %), Mostě (27,6 %), Ústí nad Labem (26,8 %) a v Chomutově (26,7 %). Druhým nejrozšířenějším typem dopravy do obce je využití vlastního dopravního prostředku, kde má dominantní postavení přeprava automobilem, největší využití je v již zmíněných Podbořanech, v ostatních centrech využívá tuto přepravu (vč. jako spolucestující) 20 až 40 % dojíždějících osob. Pěšky dochází za prací nejvíce pracujících do Litoměřic (12,6 %). Graf 14 Struktura dojíždějících za prací do obce podle použitého dopravního prostředku podíl v % autobus, vlak, MHD vč. komb. automobil, motocykl jízdní kolo žádný dopravní prostředek ostatní a nezj Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice n/l Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Dubí Ústí n/l Trmice Diametrálně odlišná je struktura použití dopravního prostředku v centru dojížďky (docházky) do zaměstnání. Přeprava veřejnými dopravními prostředky je převažující pouze ve městech nad 50 tisíc obyvatel a v Litvínově, kde má rozhodující postavení využití MHD. V ostatních uváděných dojížďkových centrech vysoce převažuje pěší chůze při cestě za prací. Nejvyšší podíl osob cestuje na kole ve Štětí (23,1 %), desetiprocentní hranici překračují cyklisti ve Varnsdorfu, Lovosicích a Roudnici nad Labem. Graf 15 Struktura dojíždějících za prací v obci podle použitého dopravního prostředku podíl v % autobus, vlak, MHD vč. komb. automobil, motocykl jízdní kolo žádný dopravní prostředek ostatní a nezj Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice n/l Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Dubí Ústí n/l Trmice Bilance dojížďky za prací je ve většině center dojížďky kladná, výjimkou je pouze Rumburk a Žatec. Nulové saldo vykazují Podbořany, kde stejný počet osob za prací do centra dojíždí i z centra vyjíždí, z toho 34 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

35 u mužů je více vyjíždějících než dojíždějících (záporné saldo) a u žen je více dojíždějících než vyjíždějících (kladné saldo). Rozdílné saldo u jednotlivých pohlaví než saldo celkové se vyskytuje ještě u dvou dojížďkových center - Chomutova a Bíliny. Tab Bilance dojížďky za prací v centrech dojížďky Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra Vyjíždějící z centra Saldo dojížďky muži ženy muži ženy muži ženy Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Dubí Ústí nad Labem Trmice Z pohledu počtu obsazených pracovních míst (pracující bydlící v obci plus dojíždějící za prací mínus vyjíždějící) mají významné postavení města s více než 50 tisíci obyvateli, v nichž je soustředěno 44,1 % pracovních míst v kraji. Tab Bilance dojížďky za prací v centrech dojížďky 1991 a 2001 Centrum dojížďky Děčín Rumburk Varnsdorf Chomutov Kadaň Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Teplice Bílina Dubí Ústí nad Labem Trmice 2) ) bydlících na příslušném území 2) vznik obce Dojíždějící Vyjíždějící 1991 Saldo dojížďky Obsazená pracovní místa na 1000 zaměst naných 1) Obsazená pracovní místa na 1000 ekonomicky 1991 aktivních 1) Mezi vybranými centry mají nejnižší podíl na obsazených pracovních místech v kraji Trmice (0,7 %), ale v přepočtu na zaměstnaných obyvatel centra mají nejvyšší podíl obsazených pracovních míst. Přestože obec má pouze obyvatel a z toho zaměstnaných, je vzhledem k vysoké koncentraci průmyslových firem s výrobou elektrických strojů a přístrojů, kovoobráběčstvím, slévarenstvím, výrobou a rozvodem tepla a elektřiny a v neposlední řadě stavebních a obchodních firem centrem dojížďky za prací pro téměř 2 tisíce osob. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 35

36 2.8 Pracovní mikroregiony Cílem následující kapitoly je snaha o přesnější zachycení skutečného rozmístění pracovních příležitostí a jejich struktury, včetně stanovení rozsahu pracovních mikroregionů, jakožto přirozených územních celků, méně závislých na administrativním uspořádání. Zachycení orientace, intenzity i struktury dojížďkových proudů pomocí mikroregionů představuje relativně syntetické hodnocení, jehož platnost by měla být oproti předchozím dílčím závěrům univerzálnější a neměla by být výrazněji ovlivněna vývojem v krátkém časovém období. 11 Kromě nesporného metodologického obohacení předkládané analýzy by měla být přínosem regionalizace i její snaha o reakci na současné vysoce aktuální otázky reformy územní veřejné správy. Měla by být interpretována jako model, který naznačuje sílu jednotlivých center i charakter vztahů v jejich zázemí v případě, že jako klíčový (a jediný) regionálně-tvorný proces je chápana dojížďka obyvatel za prací. 12 Mikroregiony byly vymezeny postupným seskupováním obcí do vyšších celků podle principu převládající orientace celkové dojížďky za prací. Výsledný pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle (není podmínkou) více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací. Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny (integrovány) intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím: nejvýznamnější cíl denní dojížďky v pořadí další významné cíle dojížďky (a vzájemné poměry mezi nimi) nejvýznamnější mikroregiony dojížďky (jednotlivé cíle vyjížďky byly pro každou obec agregovány do celých mikroregionů) a jejich vzájemné relace spádovost obce podle výsledků regionalizace z roku 1991 silniční vzdálenost ke středisku terénní členitost Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum). 11 Relativně menší míra měnlivosti při hodnocení dojížďky podle pracovních mikroregionů odráží silnější vazbu mezi přirozenou spádovostí územních jednotek a organizací celého sídelního systému. Hierarchie jednotlivých center v sobě odráží dlouhodobý vývoj urbanizační, sociální, ekonomický aj. (rozmístění dojížďkových proudů reflektuje primárně gravitační působení nejvýznamnějších center, kdy vahou je zejména ekonomická síla jednotlivých středisek), současné změny v sídelní struktuře, rozmístění obyvatel i pracovních příležitostí mohou tento vývoj jen částečně korigovat. To však automaticky neznamená neměnný význam jednotlivých středisek, ke změnám za posledních 10 let došlo zejména v aglomeracích a v zázemí největších měst či v oblastech ležících na rozhraní vlivu více středisek. Přestože cílem následujícího rozboru je především popis stavu k roku 2001, v některých případech je poukázáno i na pravděpodobné tendence (jak během uplynulého desetiletí, tak i v období od posledního cenzu do současnosti). 12 Je zřejmé, že existují i jiné regionálně-tvorné procesy vázané na obyvatelstvo (viz. podrobnější diskuse v úvodu publikace). Jejich užití jako podkladů pro regionalizaci je však značně ztíženo, a to jak omezeným rozsahem této publikace, tak především absencí úplných, metodicky porovnatelných statistických údajů o těchto procesech. Podle starších anketárních šetření (prováděných výzkumnými ústavy v 70. a 80. letech) tvořila v ČR dojížďka za prací % všech cest obyvatel, následované dojížďkou za rekreací, kulturou a zábavou a dále dojížďkou do škol (obě kategorie s podílem zhruba % na všech cestách). Od té doby došlo pravděpodobně k dílčím změnám v intenzitě jednotlivých procesů i jejich vzájemných vazbách (např. spojování cest za nákupy a zábavou), dominantní role pracovní dojížďky však nepochybně zůstala nedotčena (i proto, že se týká největší části obyvatel). Konečně je třeba zdůraznit, že pracovní dojížďka má nezastupitelnou roli především při integraci územních celků na mikroregionálním řádu (tj. zjednodušeně na úrovni mezi okresy a správními obvody obcí s rozšířenou působností). Pro vymezení vyšších jednotek, resp. pro stanovení hierarchie mezi mikroregiony je potřeba pracovní pohyby doplnit údaji o jiných formách prostorové mobility, především o migraci obyvatelstva, či spádem za vyššími formami služeb občanské vybavenosti. Takový úkol však svojí šíří a komplexností již výrazně překračuje zaměření této publikace, proto bylo od seskupování mikroregionů do vyšších celků upuštěno. 36 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

37 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 37

38 Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do kterého mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1-4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). Celý postup při seskupování obcí do vyšších celků je popsán níže. 13 Při interpretaci charakteristik pracovních mikroregionů a jejich center je třeba vzít v potaz určité nedostatky plynoucí z hrubosti či neúplnosti přijatých kritérií. Vychází pouze z dojížďky za prací, ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva zanedbává (dojížďku do škol, za občanskou vybaveností, za rekreací, nebo migraci obyvatelstva). Jak již bylo uvedeno výše, dojížďka za prací představuje nejčetnější formu mobility obyvatel a pro vytváření územních celků na úrovni mikroregionu má jednoznačně nejdůležitější a nezastupitelný význam. Neřeší problém hierarchie navržených středisek a jejich skladebnost do vyšší celků (mezoa makroregionů). Rozhraní mezi mikro- a subregiony bylo zvoleno do značné míry subjektivně. Výše zvolené kritérium (4 tis. obyvatel zázemí a 10 tis. obyvatel ) je poměrně málo přísné a umožňuje vymezit i celky, jejichž vztahová uzavřenost z pohledu pracovní dojížďky je problematická (viz. některé vysoké podíly vyjíždějících mimo vymezený mikroregion v tab a 2.8.4). Důvodem měkkosti je mj. snaha o rámcové porovnání s výsledky regionalizace z roku 1991, kde byla také použita podobně mírná kritéria. Závislost poměru populační velikosti střediska a zázemí na citlivosti vymezení centra v administrativních hranicích. Některá centra jsou administrativně vymezena značně široce, zahrnují i odlehlé a přitom populačně významné části obce, které by svým charakterem patřily spíše do zázemí tohoto centra. Deformující vliv administrativních hranic může v některých případech rozostřit kritérium minimálního počtu obcí v zázemí (odlehlá sídla mohou, ale nemusí být integrována do jedné obce, týká se především horských a podhorských oblastí). Při rozhodování o spádovosti obce se poměřují relativní spády k různým cílům dojížďky, společným základem pro porovnání je celkový objem pracovní vyjížďky mimo obec. Do spádovosti těchto obcí se však přímo nepromítá celková intenzita vyjížďky (teoreticky by měla být inverzně závislá na velikosti obce, může se však výrazně lišit i mezi obcemi stejné velikosti), ani míra ekonomické aktivity v obci. V některých obcích, především v periferních oblastech, může být celková intenzita vyjížďky snížena vinou vysokého počtu nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních osob, kterým se nevyplatí dojíždět do vzdálenějších cílů, případně neseženou dostatek pracovních příležitostí ani v místě bydliště. Celková spádovost takové obce je poté posuzována podle relativně malého vzorku dojíždějících osob. Kvalita získaných údajů z cenzu je sice relativně vysoká (z celkového počtu tis. vyjíždějících v ČR jich okolo 150 tis. (3,5 %) neuvedlo místo pracoviště, nebo jej výjimečně uvedlo neúplně). Spíše v ojedinělých případech tak může být skutečný směr dojížďky vychýlen vlivem neuvedených, či špatně uvedených směrů dojížďky, nebo chybným zařazením některých pohybů k denní formě dojížďky místo formy nedenní (např. některé druhy směnného provozu). Časový odstup mezi populačním cenzem (březen 2001) a současností. Přestože bylo konstatováno, že v obecné rovině jsou pracovní mikroregiony relativně stabilními celky, k dílčím změnám ve spádovosti mohlo dojít i během relativně krátkého období od posledního cenzu. Týká se to zejména obcí ležících na rozhraní vlivu více středisek (v tzv. oscilační zóně), ale i samotných center (především menších měst, kde je lokální trh práce výrazně ovlivněn jediným větším zaměstnavatelem). 13 Nejdříve byl pro každou z obcí v ČR (podle vymezení k datu sčítání) stanoven prostý hlavní směr pracovní vyjížďky (bez zohlednění dodatečných kritérií). Obec, která se stala cílem dojížďky pro jinou obec, již nebyla dále připojována. Tím vzniklo 611 elementárních spádových okrsků. Kritéria pro subregionální centrum splnilo 288 okrsků, z nichž 156 okrsků dokonce i kritéria mikroregionu. Třetina okrsků však měla v zázemí pouze 1 spádovou obec a více než 100 okrsků nedosahovalo jako celek ani hranice obyvatel. Všechny okrsky, které nevyhověly požadovaným kritériím mikroregionu (téměř ¾), byly následně přičleněny k vyšším celkům (mikroregionům) podle orientace směru vyjížďky z největší obce okrsku (ta by měla dostatečně reprezentovat spádovost celého útvaru). V případě nejasné orientace bylo přihlédnuto k dodatečným kritériím (viz. výše). Po této úpravě bylo vymezeno 184 mikroregionálních center a dalších 131 center na úrovni subregionu. Následně byla upravena spádovost obcí, které tvořily enklávy (zajištění shody spádovosti se sousedními obcemi), změněna byla též orientace vyjížďky z některých vojenských újezdů a z obcí s rozsáhlým katastrem a současně minimálním počtem obyvatel. Tyto korekce se týkaly jen velmi malého počtu obcí. V závěrečné fázi byly pro kontrolu všechny proudy vyjížďky z každé obce agregovány do jednotlivých mikroregionů (cílů dojížďky) a byly porovnány nejvýznamnější preference každé obce. Pokud obec preferovala na 1. místě odlišný mikroregion (než ten, který byl pro ni dříve určen), nebo docházelo k současné preferenci více mikroregionů, byla znovu posouzena její spádovost podle výše uvedených pomocných kritérií. V odůvodněných případech byla obec přiřazena k jinému mikroregionu (šlo většinou o velmi malé obce v řídce zalidněných oblastech na rozhraní vlivu 2 či více středisek, nebo o obce ležící v zázemí krajských měst). 38 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

39 Nejdůležitější výsledky pracovní regionalizace jsou představeny (v mapové podobě) i v celorepublikovém pohledu. V daleko podrobnějším detailu jsou naopak analyzovány pracovní mikroregiony v příslušném kraji. Textové tabulky uvádějí jejich základní charakteristiky (počet obcí, rozloha, počet obyvatel ve středisku i zázemí), tak i podrobnější strukturu dojížďkových proudů mezi/v rámci jednotlivých mikroregionů. V doprovodném textu je poukázáno na specifičnosti některých celků, a to z hlediska oprávněnosti jejich vymezení i struktury dojíždějících do spádového centra. V nejvýznamnějších případech jsou naznačeny i pravděpodobné vývojové tendence. Ilustrativní mapy dokreslují rozsah mikroregionů, včetně jejich vazby k územně-správnímu členění, platnému k (výjimku představují pracovní mikroregiony, ty byly agregovány z obcí podle jejich stavu k ). Zatímco tato kapitola 2.8 se zaobírá pracovními mikroregiony, předchozí kapitola je výhradně zaměřena na jejich centra. Rozbor je zde (kap. 2.7) doplněn podrobnými tabulkami řady B v příloze s charakteristikami dojíždějících z nejvýznamnějších zdrojových obcí. Dojížďkové proudy se zde neomezují pouze na hranice daného mikroregionu, ale mohou pokrývat celé území ČR (tedy např. i obce náležící do jiného kraje). ***************** Na základě dat o dojížďce za prací ze sčítání v roce 2001 bylo výše uvedeným postupem vytvořeno v Ústeckém kraji 16 pracovních mikroregionů, které jsou zhruba reprezentovány správním územím obcí s rozšířenou působností. Jejich úhrnná plocha překračovala o 17 km 2 rozlohu kraje, počet obcí, které přísluší do těchto vymezených mikroregionů je v úhrnu stejný jako počet obcí v kraji. Mezikrajové přesahy nejsou velké. K mikroregionům Ústeckého kraje byly přiřazeny 4 obce z mikroregionů jiných krajů: Obec Okres Kraj Kozojedy, Smilovice Rakovník Středočeský Tuhaň Česká Lípa Liberecký Tis u Blatna Plzeň sever Plzeňský Naproti tomu u 4 obcí byla výše uvedenou metodou zjištěna vazba k mikroregionům jiných krajů: Obec Okres Kraj Podbořanský Rohozec Karlovy Vary Karlovarský Starý Šachov, Merboltice, Velká Bukovina Česká Lípa Liberecký Z hlediska počtu obyvatel je velikostní struktura mikroregionů v kraji odlišná od struktury v rámci celé České republiky. Vysoké zastoupení v kraji mají mikroregiony s více než 40 tisíci obyvateli (56 %, ČR 38 %), z toho 2 mikroregiony překračují hranici 100 tis. obyvatel (12,5 %, ČR 9 %). O 10 % nižší zastoupení než v ČR mají mikroregiony s tisíci obyvateli (6 %). Zhruba stejný je podíl mikroregionů s tisíci obyvateli (13 %). Tab Srovnání základních charakteristik správních obvodů obcí s rozšířenou působností a pracovních mikroregionů Správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP)vymezené k Rozloha (v km 2 ) Počet obcí Počet obyvatel Pracovní mikroregiony podle dojížďky za prací v roce 2001 Rozloha (v km 2 ) Počet obcí Počet obyvatel DĚČÍN DĚČÍN Rumburk Rumburk Varnsdorf Varnsdorf CHOMUTOV CHOMUTOV Kadaň Kadaň LITOMĚŘICE LITOMĚŘICE Lovosice Lovosice Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem LOUNY LOUNY Podbořany Podbořany Žatec Žatec MOST MOST Litvínov Litvínov TEPLICE TEPLICE Bílina Bílina ÚSTÍ NAD LABEM ÚSTÍ NAD LABEM Území Území Poznámky: Všechna data se vztahují k datu sčítání lidu, domů a bytů 2001 Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP) DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 39

40 Významné postavení mezi pracovními mikroregiony z hlediska počtu obyvatel mají Ústí nad Labem a Teplice v úhrnu s více než 27 % obyvatel kraje. Přitom z hlediska rozlohy jsou oba regiony průměrné (Teplice) a mírně nadprůměrné (Ústí nad Labem). Největší rozlohou je chomutovský mikroregion (635 km 2 ), v němž žije téměř 11 % obyvatel kraje. Nejmenším mikroregionem v kraji ze všech uváděných hledisek je Varnsdorf. Z výše uvedené tabulky je patrná významná pozice bývalých okresních měst. Kromě toho byly v rámci 6 pracovních mikroregionů stanoveny hiearchicky nižší celky, tzv. subregiony. Jejich zastoupení názorně ukazuje následující přehled a kartogram: Mikroregion Počet obcí Počet obyvatel v tom Počet Subregion mikro/ mikro/subregionu jádro zázemí pracovních míst subregionu regionu regionu v mikro/subregionu Děčín Benešov n/plouč Česká Kamenice Rumburk Velký Šenov Chomutov Vejprty Kadaň Klášterec n/ohří Lovosice Libochovice Roudnice n/labem Štětí Z výše uvedené tabulky a barevného kartogramu ( Srovnání vymezení pracovních mikroregionu a správních obvodů ORP ) je patrné, že hranice pracovních regionů se příliš neliší od správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Tři pracovní mikroregiony (Rumburk, Varnsdorf a Litvínov) kopírují hranici příslušných správních obvodů ORP. Nejvýznamněji zasahují do jiného správního obvodu ORP pracovní mikroregiony: Roudnice nad Labem, ke kterému je přiřazeno 6 obcí (Drahobuz, Hošťka, Račice, Snědovice, Štětí a Vrutice) ze SO ORP Litoměřice a dále mikroregion Chomutov, kam pracovně spadá 5 obcí ze SO ORP Kadaň (Vejprty, Kovářská, Měděnec, Kryštofovy Hamry a Loučná) a Velemyšleves ze správního obvodu Žatec. 40 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

41 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 41

42 42 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

43 U ostatních pracovních mikroregionů jsou jen nepatrné přesuny mimo hranici správního obvodu příslušného ORP. Do mikroregionu Louny byly přiřazeny obce Bitozeves a Blažim ze SO ORP Žatec. Naproti tomu ze SO ORP Louny připadla obec Kozly do pracovního regionu Most. Ze správního obvodu Litoměřice mají Lovečkovice pracovní spád do mikroregionu Ústí nad Labem, kam rovněž patří Prackovice ze SO ORP Lovosice. Do jádra pracovního regionu Lovosice byly naopak zařazeny Žabovřesky nad Ohří ze SO ORP Roudnice nad Labem. Jedinou obcí, která má pracovní spád mimo SO ORP Teplice jsou Kostomlaty pod Milešovkou a byly přiřazeny do pracovního mikroregionu Bílina. Mimo Ústecký kraj byly zařazeny do pracovního mikroregionu Česká Lípa obce Starý Šachov, Merboltice a Velká Bukovina ze správního obvodu ORP Děčín. Ze SO ORP Podbořany připadl do mikroregionu Karlovy Vary Podbořanský Rohozec. Naproti tomu z jiného kraje mají pracovní spád do mikroregionu Louny obce Kozojedy a Smilovice ze správního obvodu ORP Rakovník. Do pracovního regionu Podbořany patří obec Tis u Blatna ze správního obvodu Kralovice. Mikroregion Roudnice nad Labem se pracovně rozšířil ještě o obec Tuhaň ze SO ORP Česká Lípa. Mezi pracovními mikroregiony jsou značné rozdíly nejen z hlediska jejich velikosti (největší je chomutovský a je rozlohou více než sedmkrát větší než nejmenší varnsdorfský), ale i z hlediska počtu pracovních míst v mikroregionu. Ústecký mikroregion má 9x více obsazených pracovních míst než z tohoto hlediska nejmenší podbořanský. S ohledem na tyto výrazné rozdíly nemá smysl charakterizovat mikroregiony jejich průměrnou velikostí, ale je dobré využít hlediska intenzity jednotlivých mikroregionů. Tab Počet obyvatel, pracovních míst a saldo dojížďky za prací v pracovních mikroregionech Pracovní mikroregiony Rozloha mikroregionu (km 2 ) Počet obcí v mikroregionu Počet obyvatel mikroregionu jádro v tom zázemí Podíl jádra mikroregionu (v %) na obyvatelstvu na prac. příležitostech Pracovní místa v mikroregionu na 1000 zaměst. obyvatel 1) Saldo dojížďky za prací v jádře mikroregionu v celém mikroregionu DĚČÍN ,8 75, Rumburk ,6 37, Varnsdorf ,5 82, CHOMUTOV ,1 69, Kadaň ,2 57, LITOMĚŘICE ,1 69, Lovosice ,4 53, Roudnice nad Labem ,1 43, LOUNY ,2 64, Podbořany ,0 45, Žatec ,8 82, MOST ,5 93, Litvínov ,2 80, TEPLICE ,8 62, Bílina ,0 74, ÚSTÍ NAD LABEM ,4 84, ) bydlících v obcích mikroregionu Poznámka: Velkými písmeny jsou uvedena centra, která do konce roku 2002 plnila funkci okresních měst, obyčejným písmem jsou znázorněna centra, která jsou od roku 2003 obcemi III. stupně (ORP) Regionalizace podle dojížďky za prací ukázala, že všech 16 obcí s rozšířenou působností tvoří jádra pracovního mikroregionu. Jedním z hodnotících faktorů je rovněž podíl jádra mikroregionu na celém pracovním mikroregionu. V průměru se jádra podílejí více než polovinou na obyvatelstvu a dvěma třetinami na pracovních příležitostech mikroregionu. Mezi jednotlivými pracovními mikroregiony byly i tady zjištěny poměrně velké rozdíly. Nejvyšší podíl (více než 80 %) na obyvatelstvu mikroregionu měl Most (88,5 %) a Ústí nad Labem (80,4 %). Naproti tomu nejméně se jádro podílí na počtu obyvatel mikroregionu méně než 40 procenty v Roudnici nad Labem (31,1 %), Lovosicích (35,4 %) a Podbořanech (39 %). Na pracovních příležitostech dosahoval nejvyšší podíl jádra Most (93,4 %), více než 80 procentní hranici překračuje Ústí nad Labem (84,8 %), Varnsdorf (82,1 %), Žatec (82 %) a Litvínov (80,7 %). Výrazně nejnižší podíl jádra (37,9 %) je v Rumburku, následuje Roudnice nad Labem (43,5 ˇ%) a Podbořany (45,3 %). Saldo dojížďky je ve většině pracovních mikroregionů záporné. Vyšší počet pracovních příležitostí než počet bydlících zaměstnaných osob nabízí a kladné bilance dosahují pouze mikroregiony: Ústí nad Labem (saldo osob), Bílina (1 245), Most (1 107) a Litvínov (786 osob). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 43

44 Nejvyšší záporné saldo ze všech mikroregionů mají Teplice ( osob), přestože jejich vlastní jádro dosahuje po Ústí nad Labem druhé nejvyšší kladné hodnoty bilance. Dále následuje chomutovský mikroregion ( osob) s třetím nejnižším kladným saldem v jádru. Deficit více než 2 tisíce pracovních příležitostí vykazují v lounském ( osob) a děčínském ( osob) mikroregionu, přestože vlastní jádro obou má poměrně vysoké kladné saldo dojížďky za prací. Nižší počet pracovních příležitostí v porovnání s počtem bydlících zaměstnaných jak v celém pracovním mikroregionu, tak i v jádře vykazují pouze žatecký a rumburský mikroregion. Schopnost uspokojit poptávku místních obyvatel po práci lze hodnotit prostřednictvím počtu obsazených pracovních míst na zaměstnaných (bydlících v celém regionu). Nejlepší pozici má bílinský mikroregion (1 133 míst), který spolu s Týnem nad Vltavou, Temelínem, Lanškrounem, Prahou a Karvinou vykazuje nejvyšší hodnoty. Z celorepublikového pohledu mají významné postavení mikroregiony s krajským (největším) městem, neboť právě v těchto regionech v polovině krajů dosahuje výše zmíněný ukazatel nejvyšších hodnot. Pro Ústecký mikroregion (1 029 míst) to neplatí, neboť jej předstihuje kromě výše zmíněného mikroregionu Bílina, rovněž Litvínov (1 048 míst) a Most (1 034 míst). Naproti tomu nejhorší situace je v mikroregionu Lovosice, který poskytuje pracovní příležitosti pouze pro 866 osob z zaměstnaných (částečně důsledek omezení zemědělské produkce a tím ukončení činnosti navazujících zpracovatelských podniků - konzervárny, cukrovary, útlumu tukového a chemického průmyslu, překladiště apod.). Graf 16 Pracovní příležitosti ve střediscích pracovních mikroregionů a v jejich zázemí Zázemí (=spádové obce) Ústí n/l Bílina Teplice Litvínov Most Žatec Podbořany Louny Roudnice n/l Lovosice Litoměřice Kadaň Chomutov Varnsdorf Rumburk Děčín Centrum dojížďky HODNOTY UVEDENÉ V OBOU ČÁSTECH GRAFU PŘEDSTAVUJÍ POČET PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ pracovní příležitosti na 1000 zaměstnaných 1) pracovní příležitosti na 1000 zaměstnaných 2) 1) bydlících ve spádových obcích příslušejících k danému centru 2) bydlících v příslušném centru Intenzita vyjížďky za prací vyjádřená podílem vyjíždějících na počtu bydlících zaměstnaných osob dosahuje v krajském úhrnu 38 % a v rámci republiky se řadí na třetí místo po Libereckém kraji (34,5 %) a Středočeském kraji vč. Prahy (27,4 %). 44 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

45 Tab Spádovost jádra a zázemí v pracovních mikroregionech Pracovní mikroregiony Vyjíždějící za prací z obcí mikroregionu Intenzita vyjížďky za prací (v %) Vyjíždějící za prací z obcí zázemí do jádra mikroregionu v tom v % do ostatních obcí mikroregionu mimo mikroregion (vč. zahr.) Vyjíždějící za prací z jádra mikroregionu do zázemí mikroregionu v tom v % mimo mikroregion (vč. zahr.) Děčín , ,9 17,0 29, ,6 64,4 Rumburk , ,7 39,9 35, ,6 64,4 Varnsdorf , ,4 20,9 38, ,5 86,5 Chomutov , ,0 12,9 36, ,5 61,5 Kadaň , ,4 13,9 36, ,4 68,6 Litoměřice , ,6 18,7 38, ,7 74,3 Lovosice , ,9 23,3 44, ,3 86,7 Roudnice nad Labem , ,7 25,0 44, ,5 63,5 Louny , ,0 18,1 33, ,1 62,9 Podbořany , ,2 27,3 46, ,4 66,6 Žatec , ,3 10,3 36, ,1 80,9 Most , ,1 9,7 32, ,2 90,8 Litvínov , ,1 9,3 36, ,0 80,0 Teplice , ,1 21,6 30, ,0 53,0 Bílina , ,6 15,4 40, ,2 68,8 Ústí nad Labem , ,6 16,3 16, ,1 57,9 V rámci pracovních mikroregionů kraje dosahuje nejnižší intenzity vyjížďky za prací ústecký mikroregion (24,4 %), druhý nejnižší podíl je v mosteckém mikroregionu (26,6 %) a jsou o 13,6, resp. o 11,4 procentních bodů pod krajským průměrem. Oba mikroregiony mají vysoký podíl obyvatel bydlících v centru dojížďky - jádře mikroregionu (Most 88,5 % a Ústí nad Labem 80,4 %). Naproti tomu výrazně nadprůměrná intenzita vyjížďky byla v lovosickém mikroregionu (54,8 %), kde je zároveň druhý nejnižší podíl obyvatel bydlících v jádře mikroregionu. Struktura vyjížďky podle jejího prostorového typu ukazuje na značné rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony. Lze je rozdělit do pomyslných čtyř skupin. První skupina je tvořena mikroregiony, z jejichž zázemí vyjíždí nadpoloviční většina vyjíždějících do jádra mikroregionu. Patří sem Ústí nad Labem (67,6 %), Most (58,1 %), Litvínov (54,1 %), Děčín (53,9 %) a Žatec (53,3 %). Do druhé skupiny můžeme zařadit mikroregiony s vysokým podílem vyjížďky v rámci zázemí daného mikroregionu. Nejvyšší podíl připadá na rumburský mikroregion, kde vyjíždělo z obcí zázemí do ostatních obcí mikroregionu téměř 40 % vyjíždějících. Více než pětina všech vyjíždějících směřuje do ostatních obcí zázemí v mikroregionech Podbořany (27,3 %), Roudnice nad Labem (25 %), Lovosice (23,3 %), Teplice (21,6 %) a Varnsdorf (20,9 %). Mikroregiony, ze kterých vyjíždí vysoký podíl zaměstnaných osob do jiných mikroregionů (vč. zahraničí) lze zařadit do třetí skupiny a patří sem s více než 40 procentním podílem podbořanský mikroregion (46,5 %), lovosický (44,8 %), roudnický (44,3 %) a těsně nad touto hranicí je bílinský mikroregion (40,1 %). Čtvrtou skupinu tvoří mikroregiony s nejvyrovnanější strukturou vyjížďky z hlediska prostorových typů. Lze sem zařadit po dvou mikroregionech z děčínského a litoměřického okresu, podbořanský mikroregion z lounského okresu a teplický z okresu Teplice. Na základě porovnání Ústeckého kraje z tohoto hlediska s ostatními kraji ČR vyplývá, že má nejnižší podíl vyjíždějících za prací z obcí zázemí do ostatních obcí mikroregionu (19,1 %) a po Pardubickém (37,2 %) a Libereckém kraji (35,8 %) třetí nejvyšší podíl vyjíždějících mimo mikroregion (34,4 %). Podíl vyjíždějících z obcí zázemí do jádra mikroregionu je pátý nejvyšší (46,6 %) po Olomouckém (50,5 %), Středočeském vč. Prahy (49,8 %), Jihočeském (48,2 %) a Jihomoravském kraji (48,1 %). Pracovní význam střediska i charakteristiky polohy a sídelní struktury jeho zázemí se promítají též do ukazatelů integrity (vzájemné spjatosti obcí tvořících zázemí a jádro mikroregionu). Vyjádříme-li ji podílem denně vyjíždějících za prací ze zázemí směřujících do všech obcí příslušného mikroregionu, pak okraje variačního rozpětí v rámci kraje tvoří na jedné straně mikroregion se sídlem krajského města - Ústí nad Labem (86,9 %) a na druhé straně Lovosice (58,1 %). Celokrajská hodnota (70,3 %) je v republikovém srovnání třetí nejnižší po kraji Pardubickém (68,5 %) a Libereckém (69,2 %). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 45

46 Tab Integrita jader pracovních mikroregionů a jejich zázemí podle celkové a denní dojížďky za prací Pracovní mikroregiony Vyjíždějící ze zázemí (v %) do jádra mikroregionu Vyjíždějící ze zázemí (v %) do všech obcí mikroregionu Vyjíždějící ze všech obcí mikroregionu (v %) do obcí mikroregionu denně denně denně Děčín 53,9 57,5 71,0 75,8 57,8 65,8 Rumburk 24,7 27,6 64,7 73,8 55,6 63,3 Varnsdorf 40,4 45,8 61,3 68,9 35,4 44,1 Chomutov 51,0 57,4 63,9 71,4 54,0 61,7 Kadaň 49,4 50,8 63,3 67,9 53,7 59,1 Litoměřice 42,6 45,1 61,3 65,0 47,5 52,5 Lovosice 31,9 32,9 55,2 58,1 44,4 47,4 Roudnice nad Labem 30,7 33,7 55,7 60,1 51,2 55,4 Louny 48,0 51,6 66,1 71,1 57,7 63,7 Podbořany 26,2 31,0 53,5 61,5 47,3 54,9 Žatec 53,3 58,2 63,6 68,7 37,8 44,5 Most 58,1 59,6 67,9 70,0 23,8 25,4 Litvínov 54,1 57,0 63,4 67,1 41,6 45,5 Teplice 48,1 51,0 69,7 73,6 62,5 67,6 Bílina 44,6 44,2 59,9 59,2 42,5 42,5 Ústí nad Labem 67,6 69,5 83,9 86,9 63,4 70,8 Podíl denní vyjížďky za prací v rámci mikroregionu na celkové vyjížďce z obcí je téměř ve všech mikroregionech kraje vyšší než u vyjížďky bez rozlišení frekvence cest za prací. V krajském úhrnu byl podíl denní vyjížďky uvnitř mikroregionů vyšší o 5,7 procentního bodu ( 51,8 %, denně 57,5 %) a je po Libereckém kraji (56 %) druhý nejnižší v rámci ČR. Celorepublikový údaj (65,5 %) je o 6,5 procentního bodu vyšší než podíl celkové vyjížďky v rámci mikroregionu. Raritou v rámci kraje je bílinský region, kde je dosažena nulová odchylka, tzn. že všichni vyjíždějící za prací vyjíždí denně. Výrazně nadprůměrné zastoupení denní dojížďky mezi obcemi mikroregionu bylo zjištěno v mikroregionech Varnsdorf (vyšší o 8,7 procentního bodu) a Děčín (o 8 procentních bodů). Podíl denní vyjížďky uvnitř mikroregionu je nejvyšší v Ústí nad Labem (70,8 %) a je o 7,4 procentního bodu vyšší než celkový podíl. Nejméně zaměstnaných vyjíždí v rámci mikroregionu Most, kde celkový podíl dosahuje 23,8 % a denní je pouze o 1,6 procentního bodu vyšší (25,4 %). Pracovní regionalizace Ústeckého kraje ukazuje na významné postavení měst s více než 50 tisíci obyvateli, která jsou jádry nejvýznamnějších pracovních mikroregionů a soustřeďují více než polovinu pracovních příležitostí v kraji. S výjimkou teplického regionu je podíl jádra, co se týká soustředěnosti pracovních příležitostí, vyšší než krajská hodnota. Kladné saldo dojížďky za prací v rámci celého mikroregionu mají v kraji pouze 4 pracovní mikroregiony Ústí nad Labem, Bílina, Most a Litvínov. U všech těchto regionů hodnota ukazatele obsazených pracovních míst na zaměstnaných osob přesahuje tisícovou hranici, tzn. že nabízejí více pracovních příležitostí než je počet zaměstnaných v mikroregionu. 2.9 Směrové proudy dojížďky Rozdělení počtu směrových proudů vyjížďky z obcí podle intervalů a počtu vyjíždějících osob se vyznačuje značnými disproporcemi. Jednoznačně nejpočetněji jsou zastoupeny meziobecní proudy do 9 osob (86,4 % zjištěných proudů v kraji). Vyjíždějící osoby v tomto proudu tvoří jen 15,9 % (viz. Přílohová tab. A19). S rostoucí velikostí proudů klesají jejich počty, avšak rostou počty vyjíždějících. Nejvíce osob je v proudech osob (28,6 % všech vyjíždějících z obce). Toto konstatování platí pro většinu okresů kraje, výjimkou jsou pouze okresy Chomutov a Most, kde nejvyšší podíl osob vyjíždí v meziobecním proudu 500 a více osob (Chomutov 46 % a Most 44,9 %). Meziobecních proudů nad 500 osob bylo 33 (0,3 % zjištěných proudů v kraji), z toho nejvíce 8 jich bylo v okresech Chomutov a Teplice. Pouze jeden proud byl v lounském okrese. Nejsilnější byly ve směru Jirkov - Chomutov (2 999 osob), z Mostu do Litvínova vyjíždělo osob a z Litvínova do Mostu osob. Tisícovou hranici překročilo ještě dalších 6 proudů: Krupka - Teplice (1 897 osob), Klášterec nad Ohří - Kadaň (1 745 osob), Ústí nad Labem - Trmice (1 452 osob), Jirkov - Most (1 212 osob), Jílové - Děčín (1 105 osob) a Teplice - Dubí (1 102 vyjíždějících osob). 46 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

47 Tendence směrových proudů dojížďky do obcí jsou obdobné jako u vyjížďky. Podíl nejmenších proudů na celkovém počtu dosahuje 86,3 % s osobami (15,3 % dojíždějících do obce). Největších proudů bylo 27, z toho nejvíce v okrese Teplice (7) a žádný proud nad 500 osob nebyl v okrese Louny. Nejvýznamnější proudy z pohledu počtu dojíždějících byly rovněž v rozsahu osob (29,1 %) a převažovaly téměř ve všech okresech kraje s výjimkou Chomutova a Mostu, kde bylo nejvíce dojíždějících v proudech 500 a více osob (viz. Přílohová tab. A20). Významný protisměrný pohyb do zaměstnání (mezi oběma obcemi nad 500 osob v každém směru) byl v Ústeckém kraji ve třech případech - u Mostu, Chomutova a Teplic: Počet osob vyjíždějících Obec vyjížďky Obec dojížďky uvedeným směrem opačným směrem Litvínov Most Jirkov Chomutov Dubí Teplice V České republice bylo zaregistrováno 11 protisměrných proudů s počtem cestujících za prací v obou směrech nad 1 tisíc osob, z toho dva byly v Ústeckém kraji - mezi Mostem a Litvínovem a mezi Teplicemi a Dubím. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 47

48 3. VYJÍŽĎKA ŽÁKŮ, STUDENTŮ A UČŇŮ DO ŠKOL 3.1 Vývoj počtu vyjíždějících do škol Údaje o dojížďce do škol se při SLDB 2001 zjišťovaly již po třetí. Údaje o počtu vyjíždějících nejsou rovněž mezi jednotlivými sčítáními zcela srovnatelné, ale spektrum reálných faktorů, které působí na změny struktury i objemu dojížďky do škol je poněkud užší. Nejvíce se uplatňují změny v demografickém vývoji (počet osob ve věku hlavního vzdělávání), změny v rozmístění školských zařízení (rušení ZŠ v některých malých obcích) a v některých případech (zejména u dojížďky v rámci velkých měst) i zvýšený důraz na výběr školy ochota dojíždět za kvalitním případně specializovaným vzděláním. Tento vliv se může projevit i v ostatních obcích, kdy je spojována dojížďka rodičů za prací a jejich dětí do škol. Bohužel rovněž u odpovědí na školní dojížďku se snížila ochota ve sdělování pravdivých a úplných údajů (nárůst počtu odpovědí s nezjištěným místem školy). Na začátku této kapitoly lze pro ilustraci uvést vývoj počtu obcí a škol mezi sčítáními v roce 1991 a V roce 1991 bylo v našem kraji 321 obcí a 296 z nich mělo základní školu, tzn. 92,2 %. Do roku 2001 se počet obcí zvýšil na 354, počet základních škol však poklesl na 274, což znamenalo 77,4 procentní vybavenost obcí základní školou. Tento vývoj je částečně důsledkem nepříznivého demografického vývoje, který se promítl v celkové klesající tendenci množství žáků základních škol, za posledních deset let se jejich počet snížil o 12,1 %. Naproti tomu v tomto srovnávaném období došlo k nárůstu škol vyššího stupně - počet gymnázií vzrostl v kraji o 7, tj. o 41,2 %, počet středních odborných škol se zvýšil více než dvojnásobně z 35 na 73 v roce Současně bylo v tomto období zrušeno 8 středních odborných učilišť. Při sčítání v roce 2001 bylo v Ústeckém kraji sečteno nepracujících žáků, studentů a učňů s mírně nadpolovičním zastoupením mužů. Na tomto počtu se téměř 67 % podílely osoby ve věku 6-14 let, tedy převážně žáci základních škol. Pro hodnocení vyjížďky do škol je potřeba přičíst pracujících studentů a učňů (viz. Metodické vysvětlivky). Z celkového počtu žáků, studentů a učňů uvedlo více než 95 %, že sídlo jejich školy není totožné s místem bydliště. Z celkového počtu žáků, studentů a učňů vyjíždějících do škol osob (tj. 2,2 %) uvedlo rozdílnost adresy bydliště a školy, ale neuvedlo přesnou adresu školy. Z tohoto důvodu nemohly být údaje za ně zahrnuty do dalšího zpracování. Nejpřesněji bylo místo školy zodpovězeno v okrese Litoměřice (pouze 0,4 % nepřesných odpovědí) a v okrese Louny (1,3 %). Naproti tomu nejvíce nepřesných odpovědí bylo v okresech Most (3,8 %) a Teplice (3,6 %). Do zpracování tak bylo zařazeno osob a z nich se téměř 66 % pohybovalo v obci svého trvalého bydliště, což je dáno mimo jiné i vysokým podílem dětí ve věku 6-14 let. Zbývajících žáků, studentů a učňů muselo za svou školou vyjíždět. V Ústeckém kraji převažovala dojížďka v rámci obce ve všech okresech: Okres, Vyjíždějící do škol z toho v rámci obce bydliště kraj absolutně v % Děčín ,3 Chomutov ,9 Litoměřice ,1 Louny ,4 Most ,1 Teplice ,5 Ústí nad Labem ,1 Ústecký kraj ,9 Mezi okresy s nejvyšším podílem vyjížďky do škol v rámci obce patří Ústí nad Labem (78,1 %) a Most (73,1 %), které se umístily na 5. a 6. nejvyšším místě v rámci ČR. Naproti tomu nejvíce dětí vyjíždí z obce do škol v okresech Litoměřice (45,9 %) a Louny (44,6 %), když jednou z příčin může být velký počet malých obcí, kde již do základních škol musí děti dojíždět do jiné obce. Převážná většina (99 %) vyjížďky do škol z obce byla realizována v rámci České republiky. Do zahraničí vyjíždělo pouze 450 žáků, studentů a učňů a z nich 78 (17,3 %) ve věku 6-14 let. 48 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

49 Tab Základní ukazatele dojížďky do škol v letech 1991 a 2001 Kraj, okres do jiných okresů kraje do jiných krajů a do zahraničí 1) do jiných 2) obcí okresu z jiných obcí okresu z jiných okresů kraje z jiných krajů Kraj ,4 25,6 20, ,9 28,6 10, ,0 18,3 21, ,9 20,4 12,7 Děčín ,2 15,5 27, ,6 22,1 19, ,6 13,6 25, ,4 11,8 16,9 Chomutov ,5 29,4 21, ,5 25,4 5, ,4 18,1 22, ,7 17,0 4,3 Litoměřice ,8 20,8 15, ,0 13,1 9, ,9 14,5 16, ,7 7,8 12,4 Louny ,5 30,7 19, ,7 19,3 8, ,1 21,4 22, ,7 11,3 7,0 Most ,4 23,4 18, ,4 43,0 3, ,3 19,2 24, ,1 32,9 3,1 Teplice ,0 27,4 14, ,1 26,6 5, ,0 23,8 15, ,7 15,1 4,2 Ústí nad Labem ,4 38,1 27, ,8 53,6 19, ,0 18,8 31, ,3 43,0 30,7 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 2) v roce 1991 bez dojíždějících ze Slovenska Vyjíždějící z obce Dojíždějící do obce v tom (v %) v tom (v %) Z celkového počtu vyjíždějících do škol z obce bydliště připadá nejvyšší podíl (60 %) na cestování v rámci okresu, přičemž v porovnání s rokem 1991 tento podíl vzrostl o 5,6 procentního bodu a nárůst byl zaznamenán, kromě okresu Most, ve všech ostatních okresech kraje. U meziokresní vyjížďky došlo za posledních deset let k poklesu jejího podílu o 7,3 procentního bodu a dosahovala tak v roce 2001 v kraji 18,3 %. Pokles se vyskytuje ve všech okresech kraje. Mezikrajová vyjížďka (včetně zahraničí) převažovala, kromě okresu Teplice, ve všech okresech nad vyjížďkou meziokresní a v úhrnu za kraj dosáhla podílu 21,7 %, vzrostla tak proti roku 1991 o 1,6 procentního bodu. Z pohledu dojížďky došlo od roku 1991 k poklesu o 9,2 %, počet dojíždějících do obce tak dosáhl ve sčítání osob a převažoval pohyb uvnitř okresu (66,9 %). Nejvyšší počet žáků dojížděl do obcí ústeckého okresu, především z jiných okresů kraje. Druhý nejvyšší počet dětí směřoval v roce 2001 do okresu Litoměřice, a to zejména v rámci samotného okresu. V úhrnu Ústeckého kraje se celkový počet vyjíždějících žáků, studentů a učňů mezi sčítáními 2001 a 1991 snížil o osob (o 9,5 %) při současném poklesu dojíždějících o osob. Saldo dojížďky bylo v obou letech pasivní, tzn. že počty žáků vyjíždějících z obce převyšovaly počty žáků dojíždějících. V meziokresní dojížďce do škol a učilišť v rámci Ústeckého kraje došlo mezi sčítáními v roce 1991 a 2001 ke značným změnám. Výrazně se snížily počty dojíždějících žáků, studentů a učňů ve všech okresech kraje, kromě Ústí nad Labem, kde tento počet mírně vzrostl a kde se meziokresní dojížďka na celkové podílela více než 40 %. Nejvyšší podíl vyjíždějících do škol a učilišť z jednotlivých okresů směřuje zpravidla do nejbližších okresů. Do ústeckého okresu vyjíždí nejvíce žáků, studentů a učňů z okresu Děčín (76,2 %), Litoměřice (75,3 %) a Teplice (57,2 %). Do škol v okrese Chomutov jezdí nejvíce osob (36,1 %) z okresu Louny a Most (28,8 %). Z chomutovského okresu vyjíždí nejvyšší podíl žáků, studentů a učňů do okresu Most (37,8 %). Z ústeckého okresu směřuje nejvíce osob do děčínského okresu (36,9 %). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 49

50 Tab Meziokresní dojížďka do škol v kraji v letech 1991 a 2001 v tom okres dojížďky Kraj, okres Dojíždějící Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Kraj v tom okres vyjížďky: Děčín x x Chomutov x x Litoměřice x x Louny x x Most x x Teplice x x 980 Ústí nad Labem x x 3.2 Intenzita vyjížďky z obcí Dle získaných výsledků sčítání je možné počty vyjíždějících žáků, studentů a učňů z obce rozdělit do dvou skupin ve věku 6-14 let a 15 a více let. S malou nepřesností lze považovat první skupinu za žáky základních škol a druhou, starší skupinu, za učně a studenty středních a vysokých škol. Na celkovém počtu vyjíždějících do škol v úhrnu Ústeckého kraje se v roce 2001 podíleli žáci základních škol 29,7 % a na učně a studenty středních a vysokých škol připadalo 70,3 %. Nejnižší podíl vyjíždějících žáků ve věku 6-14 let byl v okrese Chomutov (22,1 %) a nejvyšší podíl byl zjištěn v okresech Litoměřice (36,9 %) a Louny (35,5 %), pravděpodobně se i zde mimo jiné projevuje velký podíl obcí s nižším počtem obyvatel, kde nejsou základní školy. Podíl vyjíždějících do škol z obce podle věku a prostorového typu vyjížďky: Vyjíždějící z obce do jiných obcí okresu jiných okresů kraje jiných krajů zahraničí Kraj, okres Kraj 86,0 49,0 8,3 22,5 5,1 27,3 0,6 1,2 Děčín 84,8 51,7 5,7 16,4 8,5 30,0 0,9 1,8 Chomutov 82,6 52,8 11,4 20,0 5,3 26,5 0,7 0,7 Litoměřice 94,0 54,3 3,3 21,1 2,5 23,8 0,2 0,8 Louny 85,0 40,2 8,5 28,5 6,2 30,4 0,4 0,9 Most 80,1 48,2 12,0 21,7 7,2 29,1 0,7 1,0 Teplice 86,7 50,3 9,7 29,6 3,1 18,6 0,5 1,1 Ústí nad Labem 77,4 39,1 15,2 20,3 6,0 38,2 1,5 2,4 Z uvedeného přehledu vyplývá, že u obou skupin vyjíždějících žáků, studentů a učňů převažuje vyjížďka v rámci obcí okresu. Ve věkové skupině 6-14 letých přesahuje téměř ve všech okresech kraje 80 % (nejvýrazněji v okrese Litoměřice 94 %), výjimkou je pouze ústecký okres (77,4 %). Zastoupení ostatních typů vyjížďky je u této věkové skupiny podstatně nižší. Meziokresní vyjížďka nedosahovala ve většině okresů pomyslné hranice 10 % a nejnižší byla v okrese Litoměřice (3,3 %). Více než 11 % vyjíždějících v rámci kraje bylo v okresech Chomutov (11,4 %), Most (12 %) a Ústí nad Labem (15,2 %). Do jiných krajů republiky vyjíždělo v úhrnu pouze 5,1 %, z toho nejméně v okresech Litoměřice (2,5 %) a Teplice (3,1 %), naproti tomu nejvíce vyjíždějících mimo vlastní kraj bylo v okrese Děčín (8,5 %). Do zahraničí cestuje téměř ve všech okresech, kromě Ústí nad Labem (1,5 %), méně než 1 % dětí ve sledovaného věku. 50 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

51 Rovněž ve věkové skupině 15 a víceletých převažuje vyjížďka v rámci okresu (49 %), ale je podstatně nižší než u skupiny žáků základních škol. Projevuje se zde nutnost vyjíždět za studijními obory, které se v příslušném okrese nevyskytují, do jiného okresu nebo kraje. Meziokresní vyjížďka je nejnižší v okrese Děčín (16,4 %), ve všech ostatních okresech dosahuje hranice 20 a více procent. Ještě vyšší zastoupení na celkové vyjížďce učňů a studentů středních a vysokých škol dosahuje mezikrajová vyjížďka. Tři okresy v kraji vykazují 30 a více procent - Děčín, Louny a nejvýrazněji Ústí nad Labem. Nejnižší podíl tohoto typu vyjížďky je v litoměřickém okrese (23,8 %). Do ciziny cestuje dvojnásobný počet studentů a učňů v porovnání s podílem u žáků základních škol. Jednoprocentní podíl přesahují příhraniční okresy kraje: Teplice, Děčín a Ústí nad Labem. Tab Vyjíždějící do škol podle okresů v tom okres Kraj Děčín Vyjíždějící do škol z obce bydliště v tom (v %) : do jiných obcí okresu 60,0 60,6 59,4 68,9 56,1 56,3 61,0 50,0 do jiných okresů kraje 18,3 13,6 18,1 14,5 21,4 19,2 23,8 18,8 do jiných krajů 20,7 24,2 21,8 16,0 21,8 23,6 14,3 29,0 do zahraničí 1,0 1,6 0,7 0,6 0,7 0,9 0,9 2,1 Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště (v %) v rámci ČR 31,4 29,3 30,0 44,5 41,8 24,3 34,5 19,3 muži 31,4 28,8 29,2 44,2 42,8 25,0 34,4 19,6 ženy 31,4 29,8 30,8 44,9 40,8 23,5 34,5 19,0 Porovnání vyjížďky do škol podle velikostních skupin obcí (data zahrnují i vyjíždějící s nezjištěným místem školy) poskytuje zajímavé údaje. Obecně lze konstatovat, že vyjížďka do škol z obce trvalého bydliště byla v roce 2001 nejvyšší u nejmenších obcí v kraji - z obcí do 199 obyvatel vyjíždělo do škol mimo obec více než 92 % žáků, studentů a učňů, s rostoucí velikostí obcí se tento podíl snižoval a v obcích nad 50 tisíc obyvatel dosáhl pouze 14,6 %. Tab Vyjíždějící do škol podle velikostních skupin obcí Kraj do Chomutov Litoměřice Louny v tom obce s počtem obyvatel Most Teplice Ústí nad Labem a více Vyjíždějící do škol z obce bydliště 1) z toho (v %) : do jiných obcí okresu 56,1 81,2 81,9 79,7 70,0 70,3 56,6 42,0 51,7 18,6 do jiných okresů kraje 17,1 9,9 7,8 10,0 13,8 12,0 19,1 21,5 19,0 28,0 do jiných krajů 19,3 5,9 7,7 8,4 11,5 12,5 18,7 28,8 21,6 35,4 Podíl vyjíždějících do škol mimo obec bydliště (v %) v rámci ČR 51,0 92,1 88,6 76,7 48,1 41,7 33,4 25,4 27,3 14,6 Denně vyjíždějící do škol z obce bydliště Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (v %) v rámci ČR 77,1 90,7 90,3 90,1 82,2 82,5 79,3 67,0 75,6 57,2 1) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem školy Ve všech velikostních skupinách obcí převažuje vyjížďka do jiných obcí okresu, nejvyšší je u prvních dvou velikostních skupin - do 199 obyvatel a obyvatel, a přesahuje 81 %. U ostatních následujících velikostních skupin se tento podíl snižuje. Výrazně nejnižší je v obcích nad 50 tisíc (18,6 %). Na rozdíl od předchozího typu, u dalších dvou typů vyjížďky meziokresní a mezikrajové, jsou tendence odlišné a dosahují nejnižších hodnot ve velikostních skupinách do 5 tisíc obyvatel a ve vyšších velikostních skupinách obcí se postupně zvyšují a nejvyšších hodnot dosahují v obcích nad 50 tisíc obyvatel. Vyjížďka do škol v rámci obce převažuje v 81 obcích kraje (22,9 %) nad vyjížďkou mimo hranice obce. Nejnižší intenzitu vyjížďky vykázala všechna města s 50 tisíci a více obyvateli, z nich první tři v pomyslném žebříčku mírně překračují hranici 10 % - Ústí nad Labem (11,6 %), Děčín (13,2 %) a Most (13,4 %). V první desítce se umístila všechna bývalá okresní města. V obci Bitozeves vyjíždí do škol stejný počet žáků, studentů a učňů v obci jako mimo ni. Na posledních místech žebříčku je 73 obcí (20,6 %), kde je stoprocentní vyjížďka do škol z obce. Jedná se o obce ze všech okresů kraje, z toho největší výskyt je v okrese Litoměřice - 38 obcí, což představuje 36,2 % z celkového počtu obcí v okrese. Naproti tomu v ústeckém okrese se tento jev týká jen 1 obce (4,3 %). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 51

52 3.3 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě Ve sčítání 2001 byla jednou z otázek u vyjížďky její frekvence to znamená, zda sčítaná osoba vyjížděla z obce trvalého bydliště do školy denně, týdně, 1-2x měsíčně či jinak. Z celkového počtu vyjíždějících (mimo obec) žáků, studentů a učňů v Ústeckém kraji (bez vyjíždějících do ciziny), podnikalo cestu denně téměř 77 % osob. U žen byl podíl u denně vyjíždějících o 1,1 procentního bodu vyšší než u mužů. V okresním srovnání dosahují nejvyššího podílu denně vyjíždějících v okresech Litoměřice (85,1 %) a Teplice (82,6 %). Naproti tomu nejméně vyjíždí denně do školy mimo obec bydliště v okrese Ústí nad Labem (70,6 %). Při porovnání zastoupení mužů a žen převažuje u nadpoloviční většiny okresů vyšší podíl žen. Tab Vyjíždějící denně do škol podle okresů v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Denně vyjíždějící do škol z obce bydliště v rámci ČR muži ženy Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících v rámci ČR (v %) 76,9 71,4 72,9 85,1 75,1 75,3 82,6 70,6 muži 76,4 71,3 73,5 84,2 75,9 74,3 81,2 68,4 ženy 77,5 71,5 72,2 86,0 74,3 76,4 84,2 72,9 Frekvence vyjížďky jinak než denně vykazuje značné diferenciace v jednotlivých okresech Ústeckého kraje, jak názorně ukazuje následující přehled: Frekvence vyjížďky v % týdně 1-2 x za měsíc jinak nezj. Kraj 14,6 3,2 3,6 1,6 Děčín 18,0 4,1 4,0 1,6 Chomutov 17,4 4,0 3,9 1,9 Litoměřice 9,7 1,7 2,4 1,1 Louny 17,7 2,3 2,9 1,9 Most 14,6 14,6 4,0 1,7 Teplice 10,1 26,9 3,6 0,9 Ústí nad Labem 16,2 5,1 5,2 2,9 Denní vyjížďka (docházka) do škol zahrnuje čas strávený na cestě z místa trvalého bydliště nebo přechodného ubytování (internáty, koleje, priváty) do příslušné školy nebo učiliště. V Ústeckém kraji absolvovalo denní cestu do školy mimo obec svého bydliště žáků, studentů a učňů (vč. zahraničí). Průměrný čas strávený na cestě dosahoval v krajském úhrnu 36 minut. Nejdelší cestu vykonávali žáci v okresech Most (40 min.) a Chomutov (39 min.). Naproti tomu průměrná nejkratší cesta trvala 32 minuty v okrese Louny a 34 minuty v okrese Litoměřice. Největšímu množství žáků, studentů a učňů (30,4 %) trvá denní cesta do škol a učilišť minut. Druhé pořadí zaujímá cesta v trvání minut (25,1 %). Nejkratší cestu do školy - do 14 minut má 17,1 % z celkového počtu denně vyjíždějících z obce, více než 60 minut absolvuje denně na cestě 13,5 % dětí. Od krajského úhrnu se struktura časových intervalů odlišuje v okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem, kde největší množství žáků, studentů a učňů vyjíždí do školy v časovém intervalu minut a následuje druhý objemově největší interval minut. V okresech Chomutov a Most vyjíždí nejmenší množství osob z celkového počtu denně vyjíždějících z obce v nejkratším intervalu - do 14 minut. 52 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

53 Tab Denní vyjížďka do škol mimo obec bydliště podle času stráveného na cestě v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Vyjíždějící do škol denně z obce bydliště z toho s dobou cesty (v %) : do 14 minut 17,1 16,9 13,6 21,6 21,8 15,2 12,9 15, minut 30,4 30,7 27,2 32,8 34,9 23,6 32,9 25, minut 25,1 24,6 28,6 20,2 22,4 26,5 27,4 30, minut 13,4 13,7 14,4 10,9 9,1 18,0 15,0 15,6 60 minut a více 13,5 13,5 15,5 14,2 11,3 15,9 11,6 12,4 Průměrný čas strávený na cestě v minutách ) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut Posouzením denní vyjížďky do škol podle času stráveného na cestě z hlediska velikostních skupin obcí je obecně zřejmé, že v obcích s nižším počtem obyvatel trvala denní vyjížďka do škol kratší dobu a s narůstající velikostí obce se čas strávený na cestě zvyšoval. Tab Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě podle velikostních skupin obcí Kraj do a více Vyjíždějící do škol denně z obce bydliště z toho s dobou cesty (v %): do 14 minut 17,1 24,3 29,8 25,0 16,7 13,5 9,1 8,6 10,2 11, minut 30,4 41,3 38,9 39,3 33,9 32,2 27,9 22,6 20,6 17, minut 25,1 20,4 17,9 20,0 23,9 28,5 30,7 30,7 34,3 24, minut 13,4 7,7 6,4 8,2 12,4 13,5 17,6 18,6 17,7 20,1 60 minut a více 13,5 6,1 6,7 7,2 12,4 11,5 14,4 19,0 16,9 25,8 Průměrný čas strávený na cestě v minutách 1) ) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut v tom obce s počtem obyvatel V rámci obce dojíždělo (docházelo) do škol žáků, studentů a učňů, tj. 66 % z celkového počtu vyjíždějících. Průměrný čas strávený na cestě dosahoval v krajském úhrnu 13 minut, z toho v průměru nejdelší cestu vykonávali žáci z okresu Ústí nad Labem, a to 16 minut. Nejkratší docházka do škol trvala 12 minut a byla v okresech Chomutov, Litoměřice, Louny a Most. Tab Denní vyjížďka do škol v rámci obce bydliště podle času stráveného na cestě v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Vyjíždějící do škol denně v obci bydliště z toho s dobou cesty (v %) : do 14 minut 66,7 61,0 70,0 72,4 74,8 70,6 66,4 57, minut 24,8 28,1 22,5 22,9 20,3 23,2 27,4 27, minut 5,2 6,9 4,0 2,6 2,4 3,3 4,2 11, minut 0,7 1,1 0,4 0,3 0,2 0,4 0,5 1,5 60 minut a více 0,2 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,3 Průměrný čas strávený na cestě v minutách ) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 45 a 85 minut V denní docházce byl nejpočetněji zastoupen nejkratší časový interval (do 14 minut), a to jak v rámci celého kraje (66,7 %), tak ve všech okresech. Zhruba čtvrtině žáků, studentů a učňů v úhrnu kraje trvale cesta do školy minut. V jednotlivých okresech se četnost v tomto intervalu pohybovala od 20 % v okrese Louny do 28 % v okrese Děčín. Zastoupení v delších časových rozmezích bylo velmi nízké, pouze v okrese Ústí nad Labem absolvovalo 11 % žáků cestu v délce minut. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 53

54 U dojíždějících do obce platily z hlediska frekvence obdobné tendence jako u vyjíždějících z obce. Z celkového počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů jich dojíždělo: denně 82,9 % týdně 11,4 % 1 2 x za měsíc 1,3 % jinak 2,8 % Z hlediska prostorového typu převažovaly dojíždějící osoby v rámci okresu (66,9 %), následovala meziokresní dojížďka (20,4 %) a z jiných krajů republiky dojíždělo 12,7 % žáků, studentů a učňů. V úhrnu za kraj je v porovnání s vyjížďkou rozdíl při porovnání času stráveného na cestě, když u dojížďky se nejvyšší počet osob přepravuje v časovém intervalu minut (u vyjížďky je nejpočetněji zastoupen interval minut). Podíl osob v tomto časovém rozpětí dosahuje 38,9 % za kraj a kromě okresů Litoměřice a Louny je ve všech ostatních okresech nejvyšší. Ve dvou zmiňovaných okresech je nejpočetněji zastoupena denní dojížďka v rozmezí minut. Graf 17 Denně dojíždějící do škol podle času stráveného na cestě počet dojíždějících do škol min dojíždějící: z jiných krajů z jiných okresů kraje v rámci okresu 3.4 Dopravní prostředek používaný k cestě do škol Hodnocení vyjížďky z hlediska používaného dopravního prostředku k cestě do školy se jedná, stejně jako u cesty za prací, výhradně o každodenní cestu z místa trvalého nebo přechodného bydliště. Jednoznačně nejrozšířenějším dopravním prostředkem je autobus (samostatně nebo v kombinaci s jiným dopravním prostředkem) a v Ústeckém kraji jej používalo 44,4 % žáků, studentů a učňů. Více než pětina vyjíždějících se přepravuje městskou hromadnou dopravou a rovněž vlakem (do obou způsobů dopravy jsou započteny i kombinace uvedeného prostředku s jiným). Žádný dopravní prostředek na cestě do školy, tzn. chodí pěšky, pouze 9,1 % mladých lidí. Mezi muži a ženami nejsou podstatné rozdíly ve struktuře dopravy. Tab Vyjíždějící denně do škol podle pohlaví a použitého dopravního prostředku v tom Celkem muži ženy počet v % počet v % počet v % Vyjíždějící do jiné obce ČR , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,7 vlak , , ,8 MHD , , ,7 automobil - řidič 288 0, ,9 87 0,4 automobil - spolucestující , , ,2 motocykl 15 0,0 14 0,1 1 0,0 kolo 86 0,2 61 0,3 25 0,1 jiný 99 0,2 45 0,2 54 0,2 autobus + vlak , , ,4 autobus + MHD , , ,7 vlak + MHD , , ,5 ostatní kombinace , , ,0 žádný dopr. prostředek , , ,0 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy 54 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

55 Graf 18 Struktura vyjíždějících do škol mimo obec podle druhu dopravního prostředku autobus + vlak 5,3% autobus +MHD 3,5% vlak+ MHD 5,8% ostatní kombinace 5,2% žádný dopr.prostř. 9,1% automobil řidič 0,7% automobil spolucestující 2,3% MHD 19,4% ostatní 4,8% motocykl 0,0% kolo 0,2% jiný dopr. prostředek 0,2% vlak 11,2% autobus 35,6% nezjištěno 1,4% Z pohledu používaného dopravního prostředku má jednoznačnou převahu autobus téměř ve všech okresech kraje s výjimkou Mostu a Ústí nad Labem, kde má větší zastoupení rozvinutá městská hromadná doprava. Vlaková přeprava včetně kombinace s jinými dopravními prostředky má v rámci okresů nejvyšší zastoupení v Litoměřicích - více než 29 %. Nejvíce mladých lidí chodí do školy pěšky v okresech Děčín (13 %), Ústí nad Labem (10,6 %) a Chomutov (9,8 %). Tab Struktura vyjíždějících denně podle použitého dopravního prostředku v % Kraj, okres Vyjíždějící do jiné obce ČR autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující Kraj ,6 11,2 19,4 0,7 2,3 0,0 0,2 0,2 5,3 3,5 5,8 5,2 9,1 Děčín ,0 12,2 15,3 0,5 2,1 0,0 0,2 0,2 7,9 1,6 5,5 4,5 13,0 Chomutov ,3 14,4 26,3 0,5 1,4 0,0 0,2 0,3 3,6 3,4 6,0 5,0 9,8 Litoměřice ,8 16,2 5,7 0,7 2,8 0,1 0,5 0,2 9,5 1,4 3,5 7,2 6,6 Louny ,8 6,5 9,9 0,8 2,1 0,0 0,2 0,2 5,0 2,8 1,3 4,9 9,3 Most ,0 5,6 40,7 0,7 2,6 0,1 0,1 0,2 1,8 5,5 8,3 3,8 9,5 Teplice ,7 11,7 20,0 0,8 2,7 0,0 0,1 0,4 3,5 5,2 8,8 4,1 6,7 Ústí nad Labem ,3 7,5 30,9 0,6 1,9 0,0 0,2 0,1 2,5 6,3 9,6 6,8 10,6 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek 3.5 Centra dojížďky do škol Centrem dojížďky do škol lze pro potřeby analýzy dojížďky považovat každou obec, která měla v době sčítání na svém území zařízení poskytující minimálně úplné středoškolské vzdělání (pro účely této regionalizace zúženo na gymnázium nebo střední odbornou školu). V Ústeckém kraji se jedná zejména o 16 obcí se sídlem správního obvodu s rozšířenou působností, v nichž jsou obsažena všechna bývalá okresní města a dále 9 měst a 1 obec, do kterých dojíždějí kromě žáků základních škol z nejbližších okolních obcí rovněž studenti a učni do středních škol a středních odborných učilišť. Dominantní postavení mezi centry dojížďky má město Ústí nad Labem s jedinou vysokou školou se sídlem v regionu Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, která v období sčítání (březen 2001) vzdělávala studenty na čtyřech fakultách. Za vysokoškolským vzděláním mají možnost dojíždět studenti rovněž do Mostu a Děčína, kde mají regionální zastoupení např. Vysoká škola báňská Ostrava (v Mostě) a ČVUT Praha (v Děčíně). Saldo dojížďky do škol vychází u většiny sledovaných center kladné, tzn. že u nich převažuje počet dojíždějících do centra dojížďky nad těmi, kteří cestují za vzděláním jinam. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 55

56 Tab Bilance dojížďky do škol v centrech dojížďky Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra muži ženy muži ženy Kraj Děčín Česká Kamenice Rumburk Šluknov Varnsdorf Chomutov Kadaň Klášterec nad Ohří Údlice ). 2) ). 2) Litoměřice Libochovice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Louny Podbořany Žatec Most Litvínov Meziboří Teplice Bílina Dubí Duchcov Krupka Ústí nad Labem ) bydlících v centru 2) za obce, které nemají statut města, není údaj k dispozici Vyjíždějící z centra z toho v rámci ČR Saldo dojížďky do škol Počet obsazených míst ve školách na 1000 žáků, studentů a učnů 1) Z podílu zastoupení žáků ve věku 6-14 let a frekvence dojížďky lze usuzovat, na jaké typy a stupně škol žáci, studenti a učni dojíždí. Početně nejsilnější skupina směřuje do Ústí nad Labem, které nabízí nejširší spektrum vzdělávání. Na úhrnu kraje se s celkovým počtem osob podílí 17 %. Z tohoto počtu je pouze 9,5 % žáků základních škol, což potvrzuje početné zastoupení škol vyššího stupně. Druhým nejpočetnějším centrem dojížďky jsou Teplice, kam dojíždí osob (8,2 %). V pomyslném žebříčku center dojížďky postupně následují všechna okresní města s výjimkou Loun, které předstihuje Roudnice nad Labem. Porovnáním struktury dojíždějících podle času denní dojížďky za jednotlivá centra převažuje u : dojížďky uvnitř centra nejkratší časový interval (do 14 minut) u všech sledovaných center, z toho nejpočetněji je zastoupen v Meziboří, kde takto jezdí 91,2 % žáků, studentů a učňů z celkového počtu dojíždějících v centru dojížďky do centra u většiny (19) sledovaných časový interval v rozmezí minut a jeho výskyt je nejčetnější v Bílině. U pěti center je potřeba nejčastěji absolvovat cestu v trvání minuty. Při cestě do školy v Ústí nad Labem, kam se za vzděláním sjíždějí studenti a učni ze širšího okolí, má nejpočetnější zastoupení časový interval v délce 60 a více minut. 56 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

57 Tab Dojížďka do škol do center dojížďky podle času stráveného na cestě Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra do 14 minut Kraj ,6 29,9 22,6 14,3 13, ,7 24,8 8,5 Děčín ,3 24,3 24,0 17,5 17, ,7 29,6 14,7 Česká Kamenice ,6 49,4 18,0 3,1 1, ,9 26,1 5,9 Rumburk ,9 36,1 25,9 13,0 6, ,1 29,1 7,8 Šluknov ,2 24,5 22,3 16,8 13, ,3 22,3 3,5 Varnsdorf ,1 29,2 22,9 19,1 13, ,2 35,1 10,7 Chomutov ,2 27,6 31,9 13,6 12, ,1 28,4 10,5 Kadaň 883 9,1 26,7 29,1 17,0 18, ,4 19,8 3,8 Klášterec nad Ohří ,7 27,1 20,3 13,6 15, ,3 20,7 5,0 Údlice ). 1). 1). 1). 1). 1). 1). 1). 1) Litoměřice ,4 31,8 21,6 14,4 14, ,4 25,6 5,0 Libochovice ,5 40,4 18,5 4,6 3, ,2 42,8 6,0 Lovosice ,1 35,3 26,2 10,4 8, ,0 28,3 4,8 Roudnice nad Labem ,9 38,3 19,3 12,1 9, ,2 26,1 6,6 Štětí ,7 25,9 27,8 14,7 16, ,7 12,0 4,3 Louny ,3 45,3 20,8 6,3 5, ,8 20,5 3,7 Podbořany ,6 31,8 23,7 10,4 11, ,1 14,7 4,2 Žatec ,3 32,5 22,6 11,6 15, ,9 25,5 5,6 Most ,5 17,8 30,3 23,3 19, ,3 24,6 7,1 Litvínov ,4 34,6 17,8 15,8 12, ,3 24,8 4,9 Meziboří 513 5,8 22,8 36,8 20,7 13, ,2 6,5 2,2 Teplice ,6 37,0 31,0 13,9 8, ,3 32,9 8,8 Bílina ,7 50,3 22,8 9,6 1, ,5 21,7 2,8 Dubí 115 6,1 42,6 33,9 11,3 6, ,9 20,0 3,1 Duchcov ,9 26,5 21,4 19,4 15, ,2 20,9 3,9 Krupka ,0 29,4 24,5 16,3 11, ,5 24,5 5,0 Ústí nad Labem ,0 21,3 18,6 20,1 24, ,0 28,3 16,6 1) za obce, které nemají statut města, není údaj k dispozici Struktura dojíždějících do centra v % podle času denní dojížďky minut minut minut 60 minut a více vč. nezj. Dojíždějící uvnitř centra Struktura dojíždějících v centru v % podle času denní dojížďky do 14 minut minut 30 minut a více vč. nezj. Dojíždějící do centra dělíme z hlediska věku na 6-14leté žáky základních škol a na 15leté a starší učně a studenty středních a vysokých škol. Z toho hlediska převažuje ve většině sledovaných center starší věková kategorie. Pouze v pěti případech mají převahu žáci základních škol. Z hlediska frekvence jednoznačně převažuje ve všech centrech podíl denních cest do školy nad jinými alternativami. Nízký podíl denně dojíždějících má logicky Ústí nad Labem (58,2 %), kde je vysoké procento dojíždějících týdně (29,1 %), ale nejnižší podíl denní dojížďky je ve Šluknově (55,7 %), jedním z důvodů bude pravděpodobně sídlo Střední lesnické školy, kam se za úzkou specializací sjíždějí studenti ze širokého okolí. Saldo denní dojížďky je ve většině sledovaných centrech kladné, což znamená, že počet denně dojíždějících do centra je vyšší než počet vyjíždějících. Nejvyšší kladné saldo je v Ústí nad Labem (2 050 osob) a následují postupně všechna bývalá okresní města, která, až na Louny, překračují tisícovou hranici. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 57

58 Tab Dojížďka do škol do center dojížďky podle věku dojíždějících a frekvence dojížďky Kraj, centrum dojížďky Dojíždějící do centra Podíl dojíždějících z jiné obce (v %) 6-14 let 15 let a více vč. nezj. Kraj ,9 32,5 67,5 82,9 11,4-877 Děčín ,1 23,3 76,7 78,9 14, Česká Kamenice ,2 74,2 25,8 95,3 1,2 63 Rumburk ,6 23,0 77,0 82,1 15,2 382 Šluknov ,0 6,1 93,9 55,7 36,7-24 Varnsdorf ,4 7,1 92,9 74,4 21,8 399 Chomutov ,0 29,1 70,9 89,2 7, Kadaň ,1 14,3 85,7 93,0 4,5 428 Klášterec nad Ohří ,7 62,7 37,3 77,1 1,7-579 Údlice ,3 10,2 89,8 87,6. 1) 651 Litoměřice ,1 23,7 76,3 83,7 12, Libochovice ,9 76,5 23,5 96,2 0,4 74 Lovosice ,2 37,6 62,4 94,0 3,9 812 Roudnice nad Labem ,5 40,4 59,6 88,9 5, Štětí ,6 22,8 77,2 81,2 14,1 244 Louny ,8 46,4 53,6 94,1 2,8 916 Podbořany ,1 25,5 74,5 76,1 16,8 548 Žatec ,1 38,5 61,5 92,0 3,1 442 Most ,7 17,6 82,4 87,9 8, Litvínov ,5 50,7 49,3 90,0 8,0-3 Meziboří ,0 1,9 98,1 95,1 2,5 237 Teplice ,1 28,9 71,1 90,4 7, Bílina ,9 71,2 28,8 95,2 3,5-336 Dubí ,5 49,6 50,4 98,3 0,0-404 Duchcov ,9 22,6 77,4 92,2 5,2 326 Krupka ,7 27,5 72,5 92,8 2,6-403 Ústí nad Labem ,6 9,5 90,5 58,2 29, ) za obce, které nemají statut města, není údaj k dispozici Podíl dojíždějících (v %) ve věku Podíl dojíždějících (v%) denně týdně Saldo denní dojížďky V Ústeckém kraji bylo zaregistrováno téměř 5 tisíc směrových proudů vyjížďky. Zcela jednoznačně převažují (83,8 %) proudy do 9 osob. Počet osob v těchto proudech dosáhl osob a na celkovém počtu vyjíždějících se podílel 20,7 % (viz. Přílohová tabulka C8). S rostoucí velikostí proudů klesají jejich počty, avšak rostou počty vyjíždějících. Z tohoto pohledu jsou nejvýznamnější proudy v rozsahu osob s 29,2 % vyjíždějících z obce. Toto konstatování platí pro většinu okresů kraje. Výjimkou jsou pouze okresy Litoměřice, kde se nejvyšší podíl vyjíždějících vyskytuje ve velikostních proudech osob a druhým je okres Louny, tady se nejvíce osob podílí na nejmenších proudech - do 9 osob. Největší proud a více osob byl zaznamenán pouze jeden, a to na okrese Chomutov ve směru Jirkov-Chomutov, v němž vyjíždělo 795 žáků, studentů a učňů. Zjištěné tendence jsou obdobné i u dojížďky (viz. Přílohová tabulka C9). Zastoupení nejmenších proudů do 9 osob dosahuje 84,7 % a na struktuře dojíždějících se podílí 21,9 %. Nejvyšší počet osob v kraji dojíždí ve směrových proudech osob (26,3 %). 58 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

59 4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu tis. zaměstnaných osob v ČR více než jedna třetina vyjížděla při sčítání v roce 2001 za svým pracovištěm mimo obec svého trvalého bydliště. Zcela specifické postavení v tomto hodnocení mělo hlavní město Praha a v návaznosti na ni Středočeský kraj. V případě hlavního města ze 100 zaměstnaných vyjíždělo 5 osob, v případě jejího sousedního kraje více než polovina. V Ústeckém kraji vyjíždí za prací mimo obec bydliště (při celkovém počtu zaměstnaných) 38 osob ze 100. V rámci krajů (mimo Prahy) se řadí na 3. místo s nejnižším podílem po Libereckém a Moravskoslezském kraji. V jednotlivých okresech kraje je nejvyšší podíl vyjíždějících z obce v okrese Litoměřice, kde ze 100 zaměstnaných vyjíždí 49 a v Teplicích 47 osob. Nejnižší počet 24 je v Ústí nad Labem. Mimo kraj trvalého bydliště vyjíždí za prací osob v rámci republiky a do zahraničí. Na celkovém počtu se podílí muži 71 % v rámci ČR a 65 % do zahraničí. V porovnání s rokem 1991 vzrostl počet vyjíždějících za prací do jiných krajů téměř dvojnásobně a v rámci republiky se tak Ústecký kraj řadí na 2. místo, jak ukazuje následující tabulka. 4.1 Srovnání mezikrajské vyjížďky podle krajů v letech 1991 a 2001 Počet vyjíždějících za prací do jiných krajů Index 2001/1991 (v %) Pořadí krajů podle relativního přírůstku vyjížďky Vliv dojížďky do Prahy na celk. nárůstu mezikrajské vyjížďky (v %) Denní vyjížďka za prací do jiných krajů (2001) Podíl denně vyjíždějících na vyjíždějících mezi kraji (v %) Pořadí krajů podle počtu denně vyjíždějících do jiných krajů 2001 ČR ,2 x 59, ,4 x Hl. m. Praha ,1 6 x ,4 2 Středočeský kraj , , ,9 1 Jihočeský kraj ,2 4 60, ,6 13 Plzeňský kraj , , ,8 12 Karlovarský kraj , , ,0 14 Ústecký kraj ,9 2 61, ,8 3 Liberecký kraj ,5 3 33, ,7 7 Královéhradecký kraj ,7 5 43, ,6 9 Pardubický kraj ,1 8 47, ,6 4 Vysočina ,4 9 46, ,1 6 Jihomoravský kraj , , ,0 5 Olomoucký kraj ,4 7 43, ,4 8 Zlínský kraj , ,3 1) ,7 11 Moravskoslezský kraj ,0 1 42, ,1 10 1) Celková pracovní vyjížďka ze Zlínského kraje do Prahy vzrostla o 68 %, vyjížďka do ostatních krajů v součtu naopak o 1 % poklesla. Poznámka: Data jsou přepočtena na územní strukturu krajů 2001, mezikrajová vyjížďka ze Zlatých Hor byla odhadnuta. Do Hl. města Prahy směřuje 51 % vyjíždějících mimo kraj, 19 % do Středočeského kraje a 12 % do Libereckého kraje. Dojížďka do Prahy ovlivňuje celkový nárůst mezikrajové vyjížďky nejvíce ve Zlínském kraji, v Ústeckém kraji se tento vliv projevuje téměř 62 %. Na celkovém počtu vyjíždějících do jiných krajů se denně cestující podílí v Ústeckém kraji téměř 50 % a zaujímají tak 3. místo v rámci všech krajů republiky Do obcí Ústeckého kraje dojíždělo za prací osob, z toho 5,4 % z jiných krajů České republiky a 16,3 % z jiného okresu našeho kraje. Největší mezikrajský přesun se uskutečňoval ze Středočeského kraje (21,6 %) a z Libereckého kraje (21,3 %) z celkového počtu dojíždějících. Z Hl. města Prahy dojíždělo 15,3 % osob. Celkový počet vyjíždějících (vč. vyjížďky do zahraničí) v Ústeckém kraji převýšil počet dojíždějících o osob, takže kraj dosahoval záporné saldo dojížďky. Saldo mezikrajové dojížďky (bez vyjížďky do zahraničí) je a kromě Hl. města Prahy a Jihomoravského kraje vychází ve všech ostatních krajích rovněž pasivní bilance. Kladné saldo dojížďky dosáhl Ústecký kraj s těmito kraji: Vysočinou (+ 9), Olomouckým (+ 14), Zlínským (+ 71) a Moravskoslezským (+ 122). DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 59

60 Se sousedními okresy jiných krajů měl okres Děčín s Českou Lípou pasivní saldo (- 700 osob). V okrese Litoměřice převýšil počet dojíždějících z okresu Česká Lípa o 44 osob počet vyjíždějících do tohoto okresu (kladné saldo), naopak zápornou bilanci dosahuje s okresy Mělník (- 599 osob) a Kladno (- 65 osob). Okres Louny sousedí se čtyřmi okresy jiných krajů, u třech převažuje počet vyjíždějících z okresu nad počtem, který do okresu Louny dojíždí, tzn. záporné saldo: Kladno (- 380 osob), Rakovník (- 117 osob) a Karlovy Vary (- 67 osob), kladné saldo má naopak s okresem Plzeňsever (+ 25 osob). Okres Chomutov vykázal se svým sousedním okresem Karlovy Vary také záporné saldo (- 107 osob). Nejvyšší podíl osob cestujících mimo okres trvalého bydliště směřuje do okresu Most (30 %) a Ústí nad Labem (28 %). Nejvíce meziokresních vyjíždějících pochází z okresu Teplice (21 %) a Chomutov (19 %). Saldo meziokresní dojížďky dosahuje kladné hodnoty pouze v okrese Most a Ústí nad Labem. V dlouhodobém pohledu se i v těchto okresech kladné číslo bilance snižuje. Bilance dojížďky za prací je kladná ve 20 městech kraje (44 % z celkového počtu), z toho nejvyšší aktivní bilance je v Ústí nad Labem ( ) a v Teplicích (+2 934). Nejvyšší záporné saldo vykazuje Jirkov, kde počet vyjíždějících z obce o převyšuje počet osob dojíždějících do obce. Ústecký kraj se podílem vyjížďky žen (32 %) na celkové vyjížďce zaměstnaných žen z obce řadí na 2. místo v rámci ČR za kraj Moravskoslezský (31 %). Ve všech krajích vyjíždí více mužů z obce z celkově zaměstnaných mužů než žen. V rámci našeho kraje nejvyšší podíl vyjíždějících žen na zaměstnaných ženách je v litoměřickém okrese (43 %) a nejnižší v okrese Ústí nad Labem (20 %). U všech hodnocených odvětví ekonomické činnosti bylo dosaženo záporné saldo dojížďky, z toho nejvyšší u průmyslu: (18,8 % z celkové ztráty) a nejnižší u zemědělství (vázanost na obhospodařovanou půdu) - 72 osob (0,5 %). V jednotlivých věkových skupinách převyšovaly počty vyjíždějících za prací počty dojíždějících. Nejvyšší záporné saldo bylo u mladší generace do 29 let s podílem téměř 57 % na celkové ztrátě. Přitom záporné saldo ve věkové kategorii letých dosahovalo osob a ve věkové skupině letých osob. S rostoucím věkem hodnota záporné bilance klesala až na 42 osob u osob 60 a víceletých. Počet denně vyjíždějících převýšil počet denně dojíždějících za prací o osob (záporná bilance). Intenzitu salda pracovní dojížďky je možno vyjádřit počtem obsazených pracovních míst na zaměstnaných, pokud je hodnota vyšší než 1 000, má dané území kladné saldo. Z krajů dosahuje kladné saldo pouze Praha (1 226), ostatní kraje mají tento relativní ukazatel nižší než 1 000, z toho nejnižší hodnoty jsou ve Středočeském kraji (877), dále Vysočině (948) a na 3. místo se řadí Ústecký kraj (957). Při pohledu na jednotlivé okresy kraje je patrné, že pouze Most (1 044) a Ústí nad Labem (1 035) převyšují tisícovou hodnotu, tzn. nabízejí ve srovnání s jinými okresy větší pracovní příležitosti. Z tohoto pohledu je nejhorší situace v okrese Louny (896), kde zároveň došlo za posledních deset k nejvýraznějšímu poklesu (o 7 %). Graf 19 Vývoj obsazených pracovních míst na zaměstnaných podle okresů obsazená pracovní místa Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem 60 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

61 Tab. 4.2 Vývoj počtu dojíždějících a obsazených pracovních míst Dojíždějící do obce Obsazená pracovní místa Kraj, okres za prací do škol na 1000 zaměstnaných 1) Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ) bydlících na příslušném území Poznámka: v roce 1991 včetně dojíždějících ze Slovenska Meziokresní rozdíly intenzity vyjížďky z obcí za prací i do škol plynou z nerovnoměrného rozložení pracovních míst a rozmístění školských zařízení všech stupňů. V okresech s vyšším podílem městského obyvatelstva je vyjížďka z obce nižší než v okresech Louny a Litoměřice, kde je podíl venkovského obyvatelstva vyšší než v ostatních okresech. Graf 20 Intenzita vyjížďky za prací a do škol podle okresů 60 zaměstnaných žáků, studentů a učňů podíl vyjíždějících v % Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/l Vyjížďka do škol je závislá především na hustotě sítě základních škol a na četnosti a rozmístění vyšších typů škol v příslušné oblasti. Sčítáním v roce 2001 bylo v České republice zjištěno tis. žáků, studentů a učňů (vč. zaměstnaných). Z celkového uvedeného počtu tis. osob vyjíždělo do škol, z toho většina v rámci obce (64 %) trvalého bydliště, což je dáno mimo jiné i vysokým podílem dětí ve věku 6-14 let. Stejně jako u zaměstnaných osob byl nejnižší podíl vyjíždějících mimo obec bydliště na celkovém počtu vyjíždějících v Hl. m. Praze (4,4 %) a nejvyšší ve Středočeském kraji (50,9 %). Ústecký kraj se podílem 34,1 % řadí na 2. místo za Moravskoslezský kraj (31 %). V okresním srovnání vyjíždí nejvíce dětí v okresech Litoměřice (45,9 %) a Louny (44,6 %). Z celkového počtu vyjíždějících z obce směřovala převážná většina žáků, studentů a učňů (78,3 %) do škol v rámci Ústeckého kraje, 20,7 % vyjíždělo za vzděláním do jiného kraje republiky a pouze 1 % do zahraničí. Mimo náš kraj směřovalo nejvíce vyjíždějících do Prahy (42,7 %), dále pak do Libereckého kraje (14,5 %) a Plzeňského (11,1 %). Opačným směrem, tzn. do obcí Ústeckého kraje, dojíždělo žáků, studentů a učňů, z toho v rámci kraje to bylo 87,3 % osob a 12,7 % dojíždělo z jiného kraje ČR, především z kraje Libereckého (32,2 %) a Středočeského (27 %). Saldo dojížďky do škol bylo, stejně jako u zaměstnaných, záporné ve výši osob (vč. vyjížďky do zahraničí). Z okresů kraje pouze Ústí nad Labem vykazuje bilanční zisk ( ), v ostatních okresech převažoval počet vyjíždějících nad počtem dojíždějících do obce, nejvyšší ztráta byla v okrese Louny ( osob). Rovněž mezikrajová bilance dosáhla záporné hodnoty osob. Ústecký DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 61

62 kraj získal na dojížďce nejvíce z krajů Středočeského (+ 643 osob), Libereckého (+ 303), Vysočina (+ 107) a Karlovarského (+ 30). Naproti tomu ztratil nejvíce s Prahou ( osob), krajem Plzeňským (- 840), Jihomoravským (- 487) a Jihočeským (- 191). V meziokresní dojížďce do škol a učilišť (v rámci kraje) dosahuje kladné bilance ( ) pouze okres Ústí nad Labem, kam dojíždí z ostatních okresů žáků, studentů a učňů a vyjíždí pouze 756 osob. U ostatních okresů je poměr dojíždějících do okresu a vyjíždějících z okresu opačný. Nejvyšší záporné saldo je v okresech Teplice (- 892 osob) a Louny (- 866 osob). Z hlediska věkové kategorie převažuje u vyjíždějících (70,3 %) i dojíždějících (67,5 %) kategorie 15 letých a starších, tzn. učni a studenti středních a vysokých škol. Tato věková kategorie se z více než 95 % podílí na velikosti záporného salda dojížďky. Podíl denně vyjíždějících v rámci ČR (76,9 %) i dojíždějících (82,9 %) do škol vysoko převažuje ostatní typy frekvence. Saldo denně dojíždějících je rovněž záporné a dosahuje hodnoty žáků, studentů a učňů. Ve školách Ústeckého kraje bylo v roce 2001 obsazeno míst a relativní ukazatel počtu obsazených míst na žáků, studentů a učňů v místě bydlících dosáhl hodnoty 967, tisícová hranice byla překročena pouze v okrese Ústí nad Labem o 178 osob. Nejnižší hodnotu vykázal okres Louny (868 osob), když jako jediný nedosáhl hranice 900 osob. Vývoj dojížďky ve městech Ústeckého kraje: V roce 2001 žilo ve 46 městech 79,9 % obyvatel kraje. Z měst vyjíždělo za prací nebo do škol osob, z toho vyjíždějící za prací , tzn. 77,5 % vyjíždějících z měst a 66 % z celkového počtu vyjíždějících zaměstnaných v kraji. Z venkovských obcí vyjížděĺo osob, z toho za prací , tj. 71,4 % vyjíždějících z obcí a 34,1 % vyjíždějících za prací v kraji. Města se na celkové dojížďce podílela 80,2 %, když do nich za prací a do škol cestovalo osob, z toho 72,7 % (94 056) zaměstnaných. V porovnání s rokem 1991 se počet dojíždějících do měst snížil o osob (10,6 %), na tomto poklesu se z 87,4 % podílela dojížďka za prací. Důsledkem částečného zvýšení vyjížďky za prací z měst o 0,2 procentního bodu v roce 2001 došlo i k mírnému snížení kladného salda dojížďky ze v roce 1991 na při posledním sčítání. Naproti tomu ve venkovských obcích došlo za posledních deset let v důsledku značného poklesu dojížďky za prací do obcí k výraznému zvýšení záporné bilance dojížďky z v roce 1991 na v roce Obsazená pracovní místa ubývala v období ve venkovských obcích o 5,3 procentního bodu rychleji než ve městech, kde se počet pracovních míst snížil o (21 %) na a ve venkovských obcích ubylo (26,3 %) pracovních příležitostí na celkových Podíl obsazených pracovních míst ve městech kraje se tak zvýšil z 84,4 % v roce 1991 na 85,2 % v roce DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

63 Tab. 4.3 Vývoj počtu dojíždějících a obsazených pracovních míst ve městech kraje Město Dojíždějící do obce Obsazená pracovní místa za prací do škol na 1000 zaměstnaných 1) Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice * ) Děčín * ) Dolní Poustevna Dubí Duchcov Hrob Chabařovice Chomutov Jílové Jirkov Jiříkov Kadaň Klášterec nad Ohří Košťany Krásná Lípa * ) Krupka Libochovice Litoměřice * ) Litvínov Lom Louny * ) Lovosice Meziboří Mikulášovice Most Osek Podbořany Postoloprty Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Štětí Teplice Terezín Trmice * ). 2) ) ) ) ) Třebenice * ) Ústí nad Labem * ) Úštěk Varnsdorf Vejprty * ) Velký Šenov Žatec * ) ) bydlících na příslušném území 2) osamostatněny v roce 1994 oddělením od Ústí nad Labem * ) v období došlo k územním změnám DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 63

64 5. ZÁVĚR Dojížďka za prací a do škol je jednou z nejdůležitějších forem prostorové mobility obyvatelstva a získané údaje spolu s dalšími informacemi (demografický vývoj, dopravní obslužnost apod.) mohou sloužit k dalším specializovaným studiím. Analýza dojížďky nabývá ještě většího významu v souvislosti se společenskoekonomickými změnami v poslední dekádě minulého století. Dochází ke strukturálním změnám v národním hospodářství, především rozšíření terciárního sektoru na úkor sektoru primárního. Změny v rozmístění pracovních příležitostí se projevily větší mírou dojížďky za prací. Údaje o dojížďce do zaměstnání se při sčítání v roce 2001 zjišťovaly již počtvrté za sebou, zatímco do škol teprve potřetí, poprvé však v takovém rozsahu. Přesto, že srovnatelnost údajů je částečně ovlivněna metodickými a územními změnami, odrážejí výsledná data o dojížďce významné změny ve společnosti. Z analýzy dat o dojížďce za prací v Ústeckém kraji vyplynuly následující závěry: Počet vyjíždějících z obce do zaměstnání v porovnání s rokem 1991 mírně poklesl, změnila se však struktura podle územních typů vyjížďky - téměř dvojnásobný nárůst mezikrajové vyjížďky (druhá nejvyšší v ČR) a téměř trojnásobný do zahraničí. Z hlediska pohlaví mezi vyjíždějícími zaujímají téměř dvě třetiny muži s převahou ve všech typech prostorové vyjížďky, ženy preferují vyjížďku na kratší vzdálenosti v rámci okresu. Z pohledu věku se na celkovém počtu vyjíždějících podílejí téměř z poloviny střední věkové skupiny (30-49letí). S rostoucím věkem se počet vyjíždějících snižuje a zvyšuje se podíl cest na kratší vzdálenosti. Vyjíždějící denně tvoří převážnou většinu úhrnu, jejich podíl na celkové vyjížďce je však téměř o 13 procentních bodů nižší než před deseti lety, tzn. že se zvýšila nedenní forma dojížďky s častějším využíváním přechodných pobytů. Struktura podle času stráveného na cestě se liší podle prostorových typů vyjížďky, při vyjížďce v obci je nejpočetněji zastoupen interval do čtvrt hodiny, mimo obec již 15 minut až hodinu. Průměrná doba cesty je v obci 19 minut a mimo obec 34 minuty. Při cestě do zaměstnání mimo obec svého bydliště preferuje nejvíce osob veřejnou hromadnou dopravu a v rámci ní autobus, více než třetina osob se dopravuje vlastním dopravním prostředkem, a to hlavně automobilem. V bilanci dojížďky a vyjížďky převyšují vyjíždějící z obce o více než 15 tisíc osob dojíždějící, což představuje zápornou bilanci, která se za posledních deset let zvýšila více než trojnásobně. V rámci kraje bylo stanoveno 19 největších center dojížďky za prací, z toho 16 sídel obcí s rozšířenou působností (ORP) a dále ještě 3 města s vysokým počtem dojíždějících a s aktivním saldem celkové pracovní dojížďky. Na základě zvolených kritérií bylo 16 sídel ORP současně vybráno i jako jádra pracovních mikroregionů. Dojížďka do škol je závislá především na hustotě sítě základních škol a na četnosti a rozmístění škol vyššího typu. Počet vyjíždějících žáků, studentů a učňů mimo obec bydliště se mezi posledními sčítáními zhruba o desetinu snížil v závislosti na poklesu počtu dětí školního věku. Částečně vzrostl podíl vyjíždějících v rámci okresu na úkor meziokresní vyjížďky jako důsledek nárůstu škol vyššího stupně v rámci kraje. Mírně se zvýšila i mezikrajová vyjížďka (vč. zahraničí). Mezi vyjíždějícími mimo okres bydliště převažovali studující starší 15 let. Podíl vyjíždějících denně v rámci ČR byl v porovnání s vyjížďkou za prací nižší o 4 procentní body. Z hlediska času stráveného na cestě je vyjížďka v obci nejpočetněji zastoupena v intervalu do čtvrt hodiny (stejně jako za prací), mimo obec je čtvrt až půl hodiny. Podíl nejkratšího a zejména nejdelšího časového intervalu je vyšší než u vyjížďky za prací (o 1,2, resp. 5,1 procentního bodu), což se odráží v délce průměrné cesty (36 minut). V obci je průměrná doba cesty 13 minut. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem při cestách do škol byl jednoznačně autobus. Počet vyjíždějících z obce za vzděláním převyšuje (stejně jako u pracujících) počet dojíždějících, a to o 4,6 tisíce, na rozdíl od bilance dojížďky za prací se však záporné saldo dojížďky do škol v období let snížilo téměř o 13 % (o 675 osob). 64 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

65 V kraji bylo stanoveno na základě kritérií 26 center dojížďky do škol, z toho 16 sídel ORP, 9 měst a 1 obec, do kterých dojíždí kromě žáků základních škol i učni a studenti středních škol a učilišť. Dominantní postavení má Ústí nad Labem, kde se nachází sídlo jediné vysoké školy v regionu. Změny v dojížďce, které se projevily v 90. letech pokračují i po roce Reorganizace státní správy k 1. lednu 2003, spojená se zánikem 73 okresních úřadů a s přenesením části kompetencí na 205 obcí s rozšířenou působností a na nově vzniklé krajské úřady, byla doprovázena v mnoha případech i přesunem některých pracovníků. To ovlivnilo dojížďku především administrativních pracovníků a způsobilo i změny v dojížďkových proudech osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Budoucí vývoj mohou ovlivnit rovněž předpokládané změny v bytové výstavbě (odklon od výstavby bytových domů ve městech ve prospěch rodinných domů v menších obcích poblíž měst) a s nimi související stěhování obyvatelstva. Dalším důležitým faktorem je dopravní obslužnost, která bývá lepší u větších center dojížďky. Vývoj dojížďky do škol bude dále závislý na populačním vývoji obyvatelstva a rovněž na změnách sítě všech typů škol. Rušení základních škol v malých obcích v důsledku nepříznivého populačního vývoje posledních let může mít za následek další pokles vitality obce, což s sebou nese pokles migrační atraktivity s nepříznivými důsledky pro budoucí demografický vývoj obce. Nemalý dopad na vývoj dojížďky je možno očekávat rovněž od vzniku nových pracovních příležitostí, zejména v oblastech soustředěné výstavby zahraničních investorů (tzv. triangly), které s sebou přinášejí na relativně malém prostoru zaměstnání pro stovky osob a tím opět změnu pracovní mobility (Most, Žatec, Lovosice apod.) Rovněž v nedávné době zahájené rušení vojenských posádek v několika oblastech Ústeckého kraje může představovat pro pracovníky z tohoto odvětví činnosti změnu při cestách za prací, a to především na větší vzdálenosti, často i mimo kraj bydliště a na změnu času případně i frekvence dojížďky. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 65

66 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo její části, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům, určený pro bydlení, i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Zahrnuty jsou všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

67 Zjišťovaly se údaje o o přesunu z místa trvalého bydliště do místa pracoviště nebo školy (otázka na místo pracoviště, školy a otázka na frekvenci dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy) o každodenním pohybu zaměstnaných osob, školáků, učňů a studentů z místa trvalého nebo přechodného bydliště (otázka na denní dojížďku/docházku do zaměstnání a školy a otázka na dopravní prostředek). Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než ve kterém měly trvalý (dlouhodobý) pobyt. Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby, jejichž místo pracoviště je v obci, ve které mají trvalý (dlouhodobý) pobyt, avšak v jiném domě. V Hl. m. Praze jsou ve vyjíždějících (dojíždějících) v rámci obce zahrnuty také osoby, dojíždějící do zaměstnání/školy do jiného správního obvodu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu, případně jejichž místo pracoviště bylo v zahraničí. V počtu vyjíždějících z obce jsou zahrnuty i osoby, s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud byl znám okres pracoviště, který byl různý od okresu trvalého pobytu. Vyjíždějící denně byly osoby, které v otázce o frekvenci dojížďky (alternativy - denně, týdně, 1-2x měsíčně, jinak) zvolily danou odpověď. Čas strávený dojížďkou se týká každodenního dojíždění (docházení) do zaměstnání nebo školy. Osoby, které z místa trvalého pobytu dojížděly do zaměstnání a školy jinak než denně, uváděly v této otázce dobu denní dojížďky (docházky) z místa jejich přechodného ubytování do zaměstnání nebo školy. Údaj odpovídal celkové době, která uplyne od opuštění domova (místa přechodného ubytování) do registrace na pracovišti nebo vstupu do školy, tj. včetně pěší chůze na stanici a od stanice veřejné dopravy, čekání na příjezd, přestup, apod. Použití dopravních prostředků se vyplňovalo podle denní dojížďky (docházky); uvedly se všechny obvykle používané dopravní prostředky. Autobus (kromě MHD) uvedly osoby využívající autobusovou dopravu, která překračuje hranice obce/města. Odpověď žádný dopravní prostředek uvedly osoby, které chodí do zaměstnání nebo školy pouze pěšky. Zaměstnané osoby v tabulkách za dojížďku jsou všechny osoby pracující s výjimkou pracujících studentů a učňů, kteří vyplňovali do tiskopisu dojížďku do školy, a proto jsou ve všech výstupech za dojížďku zařazeni v kategorii studentů a učňů bez ohledu na skutečnost, že v rozhodný okamžik sčítání byli také ekonomicky aktivní. Mezi zaměstnané osoby jsou tak zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě a ve výkonu trestu uváděly údaje podle posledního zaměstnání, pokud trval jejich pracovní poměr. Údaj o celkovém počtu zaměstnaných osob zveřejněný v této publikaci se liší od údajů o počtu zaměstnaných osob uváděných v jiných publikacích s výsledky sčítání. Důvodem je skutečnost, že v tabulkách o počtu dojíždějících a vyjíždějících osob nejsou v úhrnu zaměstnaných zahrnuti pracující studenti a učni. Směrový proud vyjížďky je definován jako vyjíždějící osoba/osoby z obce trvalého pobytu do obce pracoviště nebo z obce trvalého pobytu do jiného státu (při dojížďce do zahraničí). Podmínkou směrového proudu je zjištěná obec pracoviště resp. zjištěný stát pracoviště při dojížďce do zahraničí. V tabulkách je použito několika úrovní dojížďky vnitroobecní (uvnitř obce), meziobecní dojížďka (z obce do obce), meziokresní (z okresu do okresu) a mezikrajská (z kraje do kraje). Proto u stejného území mohou být v různých tabulkách uvedeny rozdílné počty vyjíždějících a dojíždějících. Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Obsazená pracovní místa jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky. Zařazení zaměstnaných osob do odvětví ekonomické činnosti se provádělo podle hlavního druhu ekonomické činnosti. Přehled odvětví byl uveden ve vysvětlivkách ke sčítacím tiskopisům. Pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 67

68 Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím (denní forma dojížďky, silniční vzdálenost mezi obcemi, terénní členitost). Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum). Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do které mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1-4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). Centrem dojížďky do škol je každá obec, která měla v době sčítání na svém území zařízení poskytující minimálně úplné středoškolské vzdělání (pro účely této regionalizace zúženo na gymnázium nebo střední odbornou školu). Většinou jde o obce s populační velikostí mezi 5-10 tis. obyvateli. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. Údaje o zaměstnaných osobách nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání voják základní (náhradní resp. civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Tyto skutečnosti se promítly i do ukazatelů o dojížďce. Údaje o počtech vyjíždějících a dojíždějících podle odvětví nejsou plně srovnatelné. V roce 1991 se při zařazování do odvětví vycházelo ze zápisů názvů organizací podle druhu provozované nebo převažující činnosti (klasifikace JKONH), v roce 2001 se odvětví ekonomické činnosti určovalo podle hlavního druhu ekonomické činnosti (klasifikace OKEČ). * * * * * * * * * * * Podrobné údaje o počtu dojíždějících osob byly zveřejněny v publikacích Dojížďka do zaměstnání a škol okres Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem, které byly zpracovány a vydány za jednotlivé okresy koncem roku Údaje o dojížďce mezi okresy byly zveřejněny v publikaci Dojížďka do zaměstnání a škol Česká republika. Údaje o počtu vyjíždějících osob byly zveřejněny také v publikaci Sčítání lidu, domů a bytů k základní informace o okresech a krajích resp. v publikacích Sčítání lidu, domů a bytů k základní informace o obcích v jednotlivých okresech v tabulce 114. Údaj o celkovém počtu vyjíždějících osob zaměstnaných nebo žáků, studentů a učňů v tab. 114 zahrnuje na rozdíl od tabulek uvedených v této publikaci i počty osob s nezjištěným místem pracoviště, školy (nezjištěný stát, okres a obec), které však uvedly, že místo pracoviště, školy je jinde než v domě, ve kterém mají trvalý pobyt. V tabulkách 114 za Hl. m. Prahu resp. za jednotlivé správní obvody jsou v řádku vyjíždějící v rámci kraje uvedeny počty osob, které vyjíždějí v rámci Prahy mezi jednotlivými správními obvody; tyto osoby jsou v tabulkách o dojížďce zahrnuty pouze v údaji o vyjíždějících v rámci obce. 68 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

69 Přehled významných vlivů působících na objem dojížďky a její změny v rámci ČR mezi lety (významné vlivy, které je možno s určitou přesností kvantifikovat, jsou doplněny orientačním odhadem jejich intenzity) Typy faktorů "STATISTICKÉ" VLIVY "REÁLNÉ" VLIVY "STATIS- TICKÉ" VLIVY "REÁLNÉ" VLIVY Pravděpodobný směr výsledného působení nejvýznamnějších faktorů v rámci ČR v 90. letech objem dojížďky zvyšují ( + ) objem dojížďky snižují ( - ) DOJIŽĎKA ZA PRACÍ Započtení pracujících cizinců s dlouhodobým pobytem (50 až 60 tis.) Rozpad a slučování obcí (25 až 27 tis.) Rozdílné posuzování předchozího zaměstnání u vojáků, zejména v základní službě 1 Nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech (zázemí měst, v blízkosti dopravních koridorů, podél hranic), celkově větší diference mezd mezi regiony Růst počtu osob dlouhodobě žijících mimo místo trvalého bydliště Vstup silných populačních ročníků (70. léta) na trh práce 3 Pokles počtu žen na řádné mateřské dovolené vlivem nižší porodnosti (vliv na dojížďku: 10 až 20 tis.) Zlepšení dopravní infrastruktury v některých regionech (dálnice, koridory) Rozvoj automobilizace na venkově, "svážení" zaměstnanců, příp. finanční kompenzace nákladů dojíždění některými zaměstnavateli Omezení objemu meziregionální (pracovní) migrace 4 Nezapočtení osob na rodičovské dovolené (téměř 150 tis.) Zvýšení nedopočtu obyvatel při sčítání (50 až 60 tis.) Nárůst počtu odpovědí s nezjištěným místem pracoviště (v roce 2001 jich bylo téměř 150 tis.) 2 Ztráta pracovních míst v oblastech dříve silně koncentrované průmyslové i zemědělské výroby, výrazný nárůst nezaměstnanosti, regionálně velmi diferencovaný, v ČR tis. 6 Rozvoj malého a středního podnikání s provozovnami v místě trvalého bydliště 7 Zhoršení dopravní infrastruktury v některých (periferních) regionech Subjektivní faktory 5 Subjektivní faktory 5 Rozpad a slučování obcí (10 až 11 tis.) Redukce spojů veřejné dopravy na venkově (zejména železniční), růst nákladů (časových i finančních) na dojížďku Nárůst počtu odpovědí s nezjišt.místem školy (v roce 2001 jich bylo téměř 30 tis.) 2 Ostatní méně významné vlivy 8 Ostatní méně významné vlivy 8 Demografický efekt pozitivní - větší zapojení do terciár. vzdělávání, růst kapacit tohoto typu vzdělávání Rušení základních škol v některých malých obcích 9 Nově otevírané školy 11 Větší ochota dojíždět za kvalitním (specializ.) vzděláním 10 DOJÍŽĎKA DO ŠKOL Demografický efekt negativní - pokles počtu žáků základních škol Nové studijní obory na středních a vysokých školách Poznámky: 1 V roce 1991 uváděno místo posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 místo výkonu současné vojenské služby; vliv klesajícího počtu osob nastupujících k vojenské službě, zkracování vojenské služby a vyššího podílu těch, kteří absolvovali vojenskou službu v obci trvalého pobytu. 2 Projevuje se nejvíce mezi obcemi (městy, centry dojížďky), na objem dojížďky mezi vyššími územními celky (okres kraj ČR) nemá vliv. Jedním ze zdrojů nárůstu mohou být osoby nelegálně pracující v ČR i zahraničí. 3 Výsledný efekt nebude tak výrazný, neboť část mladé generace se zařadila mezi nezaměstnané, část déle studuje apod., pozitivní demografický vliv je částečně vyvážen snížením ekonomického zapojení obyvatel na konci produktivního věku. 4 Na dojížďce se projevuje zejména zvýšení počtu její nedenní formy, častější využívání přechodných pobytů v ubytovnách či v nájemních bytech v oblastech s vysokou nabídkou atraktivních pracovních míst. Narůstá také objem dojížďky na delší vzdálenost. 5 Individuální volba mezi prací a volným časem, ochota pracovat, demotivující efekt sociálních dávek apod. 6 Nezaměstnaní při SLDB 1991 ( hledající zaměstnání, zhruba 120 tis. osob) sice zvyšovali počet ekonomicky aktivních, ale na otázku ohledně dojížďky do zaměstnání neodpovídali (stejně jako v roce 2001), proto je tato kategorie řazená mezi vlivy reálné, nikoliv statistické. 7 Projevuje se v pravděpodobném nárůstu osob, které mají shodnou adresu trvalého bydliště a pracoviště (v roce 2001 jich bylo v ČR 363 tis., tj. 7 % všech zaměstnaných), nejvíce v Praze a Libereckém kraji (9 %), nejméně v krajích s nízkou mírou podnikatelské aktivity Moravskoslezském a Karlovarském (6, resp. 5 %). Je obtížné odhadnout podíl podnikatelů, kteří reálně vyjíždějí (např. stavební práce) a těch, kteří mají skutečně provozovnu v místě bydliště (např. pohostinství). Orientačně jde o snížení dojížďky zhruba o 100 tis. osob. 8 Jejich vliv je malý a vzájemně se kompenzující: + děti cizinců s dlouhodobým pobytem - nedopočet při sčítání - pravděpodobný nárůst počtu dětí vyučovaných doma, nebo v odborných léčebných ústavech - osoby studující na zahraničních středních a vysokých školách (mnozí ani nebyli sečteni). 9 Z nově vzniklých obcí mezi roky 1991 a 2001 jich má 63 školu, 427 nemá. Počet obcí, které existovaly v roce 1991 a 2001, v roce 1991 základní školu měly a v roce 2001 již ne, se zvýšil o 100, čímž došlo k nové dojížďce vlivem zrušení školy. 10 Týká se spíše dojížďky ve velkých městech a nabídkou specializovaných škol doprovázenou kvalitní dopravní infrastrukturou, tento vliv se mohl projevit i na venkově (spojením dojížďky rodičů za prací a jejich dětí do škol). 11 Ve 407 obcích, které existovaly v obou srovnávaných rocích, se dřívější nevybavenost školou změnila na vybavenost a vyjížďka zanikla. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 69

70

71 TABULKOVÁ ČÁST DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 71

72

73 Tab. A1. Bilance dojížďky za prací v letech Ekonomicky aktivní, v roce 2001 zaměstnaní Dojíždějící do okresu (kraje) 1) z toho denně Vyjíždějící z okresu (kraje) z toho denně Saldo dojížďky z toho denně Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných 2) Kraj okres Děčín okres Chomutov okres Litoměřice okres Louny okres Most okres Teplice okres Ústí nad Labem ) v letech včetně dojíždějících ze Slovenska 2) bydlících na příslušném území DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 73

74 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Ústecký kraj Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící z obce bydliště Dojíždějící do obce Celkem , ,5 muži , ,3 ženy , ,2 v tom ve věku: , , , ,1 60+ a nezj , ,4 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,6 průmysl , ,0 stavebnictví , ,4 doprava a telekomunikace , ,5 obchod , ,1 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,4 z toho denně , ,6 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,5 muži , ,7 ženy , ,6 v tom ve věku: , , , ,1 60+ a nezj , ,4 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,0 průmysl , ,2 stavebnictví , ,0 doprava a telekomunikace , ,1 obchod , ,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,8 z toho denně , ,4 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,7 883 x x x muži ,9 800 x x x ženy ,2 83 x x x v tom ve věku: ,1 371 x x x ,3 502 x x x 60+ a nezj ,3 10 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,2 179 x x x průmysl ,9 232 x x x stavebnictví ,0 227 x x x doprava a telekomunikace ,5 45 x x x obchod ,7 19 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,8 28 x x x z toho denně ,4 115 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 74 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

75 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Děčín Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,7 muži , ,8 ženy , ,8 v tom ve věku: , , , ,6 60+ a nezj , ,0 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,0 průmysl , ,6 stavebnictví , ,3 doprava a telekomunikace , ,4 obchod , ,0 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,3 z toho denně , ,0 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,9 muži , ,4 ženy , ,4 v tom ve věku: , , , ,0 60+ a nezj , ,6 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,3 průmysl , ,5 stavebnictví , ,4 doprava a telekomunikace , ,0 obchod , ,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,0 z toho denně , ,0 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,2 86 x x x muži ,7 70 x x x ženy ,7 16 x x x v tom ve věku: ,8 31 x x x ,4 54 x x x 60+ a nezj x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,0 6 x x x průmysl ,2 25 x x x stavebnictví ,8 21 x x x doprava a telekomunikace ,9 13 x x x obchod ,7 4 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,0 5 x x x z toho denně ,1 7 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 75

76 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Chomutov Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,4 muži , ,3 ženy , ,2 v tom ve věku: , , , ,9 60+ a nezj , ,8 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,4 průmysl , ,3 stavebnictví , ,4 doprava a telekomunikace , ,5 obchod , ,0 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,8 z toho denně , ,6 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,5 muži , ,4 ženy , ,6 v tom ve věku: , , , ,7 60+ a nezj , ,9 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,9 průmysl , ,6 stavebnictví , ,4 doprava a telekomunikace , ,7 obchod , ,6 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,4 z toho denně , ,7 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,5 207 x x x muži ,2 200 x x x ženy ,1 7 x x x v tom ve věku: ,1 76 x x x ,8 130 x x x 60+ a nezj x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,9 70 x x x průmysl ,3 67 x x x stavebnictví ,7 54 x x x doprava a telekomunikace ,0 2 x x x obchod ,7 2 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,5 1 x x x z toho denně ,8 18 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 76 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

77 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Litoměřice Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,5 muži , ,6 ženy , ,8 v tom ve věku: , , , ,3 60+ a nezj , ,9 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,9 průmysl , ,4 stavebnictví , ,7 doprava a telekomunikace , ,0 obchod , ,2 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,9 z toho denně , ,1 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,2 muži , ,7 ženy , ,2 v tom ve věku: , , , ,1 60+ a nezj , ,6 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,2 průmysl , ,5 stavebnictví , ,9 doprava a telekomunikace , ,3 obchod , ,8 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,7 z toho denně , ,9 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,3 90 x x x muži ,9 82 x x x ženy ,0 8 x x x v tom ve věku: ,5 37 x x x ,9 51 x x x 60+ a nezj x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,0 27 x x x průmysl ,0 20 x x x stavebnictví ,0 22 x x x doprava a telekomunikace ,0 2 x x x obchod x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,0 4 x x x z toho denně ,0 16 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 77

78 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Louny Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,3 muži , ,7 ženy , ,1 v tom ve věku: , , , ,0 60+ a nezj , ,9 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,0 průmysl , ,0 stavebnictví , ,4 doprava a telekomunikace , ,7 obchod , ,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,2 z toho denně , ,1 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,6 muži , ,7 ženy , ,2 v tom ve věku: , , , ,0 60+ a nezj , ,5 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,6 průmysl , ,7 stavebnictví , ,9 doprava a telekomunikace , ,5 obchod , ,7 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,1 z toho denně , ,0 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,0 152 x x x muži ,8 134 x x x ženy ,2 18 x x x v tom ve věku: ,5 94 x x x ,0 56 x x x 60+ a nezj x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví x x x průmysl ,0 49 x x x stavebnictví ,0 12 x x x doprava a telekomunikace ,0 3 x x x obchod ,0 1 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,0 2 x x x z toho denně x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 78 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

79 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Most Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,4 muži , ,7 ženy , ,9 v tom ve věku: , , , ,3 60+ a nezj , ,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,4 průmysl , ,8 stavebnictví , ,5 doprava a telekomunikace , ,6 obchod , ,2 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,0 z toho denně , ,2 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,5 muži , ,1 ženy , ,4 v tom ve věku: , , , ,7 60+ a nezj , ,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,3 průmysl , ,3 stavebnictví , ,0 doprava a telekomunikace , ,2 obchod , ,7 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,4 z toho denně , ,1 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,8 136 x x x muži ,4 126 x x x ženy ,7 10 x x x v tom ve věku: ,3 56 x x x ,0 78 x x x 60+ a nezj x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,0 19 x x x průmysl ,3 31 x x x stavebnictví ,6 52 x x x doprava a telekomunikace ,0 6 x x x obchod ,0 5 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,5 7 x x x z toho denně ,7 11 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 79

80 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Teplice Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,7 muži , ,1 ženy , ,0 v tom ve věku: , , , ,0 60+ a nezj , ,1 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,8 průmysl , ,5 stavebnictví , ,2 doprava a telekomunikace , ,8 obchod , ,0 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,6 z toho denně , ,5 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,8 muži , ,4 ženy , ,1 v tom ve věku: , , , ,9 60+ a nezj , ,6 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,6 průmysl , ,7 stavebnictví , ,2 doprava a telekomunikace , ,8 obchod , ,5 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,1 z toho denně , ,4 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,7 69 x x x muži ,8 60 x x x ženy ,0 9 x x x v tom ve věku: ,5 26 x x x ,0 42 x x x 60+ a nezj ,3 1 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,7 20 x x x průmysl ,7 21 x x x stavebnictví ,4 12 x x x doprava a telekomunikace ,0 5 x x x obchod ,1 3 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,0 3 x x x z toho denně ,2 9 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko 80 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

81 Tab. A2. Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech Okres: Ústí nad Labem Vyjížďka Dojížďka rozdíl rozdíl počet v % počet v % Vyjíždějící mimo obec bydliště Dojíždějící Celkem , ,0 muži , ,6 ženy , ,2 v tom ve věku: , , , ,3 60+ a nezj , ,7 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,4 průmysl , ,9 stavebnictví , ,6 doprava a telekomunikace , ,4 obchod , ,3 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,8 z toho denně , ,6 z toho do jiných okresů ČR z toho z jiných okresů ČR Celkem , ,6 muži , ,5 ženy , ,1 v tom ve věku: , , , ,5 60+ a nezj , ,0 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví , ,4 průmysl , ,6 stavebnictví , ,5 doprava a telekomunikace , ,3 obchod , ,9 školství, zdravotnictví, sociál. činnosti , ,3 z toho denně , ,7 z toho do zahraničí 1) z toho ze Slovenska Celkem ,6 143 x x x muži ,0 128 x x x ženy ,8 15 x x x v tom ve věku: ,6 51 x x x ,1 91 x x x 60+ a nezj ,9 1 x x x z toho odvětví: zemědělství, lesnictví ,0 18 x x x průmysl ,0 19 x x x stavebnictví ,3 54 x x x doprava a telekomunikace ,3 14 x x x obchod ,0 2 x x x školství, zdravotnictví, sociál. činnosti ,6 6 x x x z toho denně ,3 27 x x x 1) v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 81

82 Tab. A3. Saldo meziokresní dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 v tom okres Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem 2001 Celkem muži ženy v tom ve věku: a nezj z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociální činnnosti z toho denní dojížďka Celkem muži ženy v tom ve věku: a nezj z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociální činnnosti z toho denní dojížďka Rozdíl Celkem muži ženy v tom ve věku: a nezj z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociální činnnosti z toho denní dojížďka DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

83 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných Vyjížďka z obce za prací vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky Kraj , x x ,7 v tom okres: Děčín , x x ,8 Chomutov , x x ,2 Litoměřice , x x ,8 Louny , x x ,1 Most , x x ,5 Teplice , x x ,8 Ústí nad Labem , x x ,8 okres Děčín Arnoltice ,0 81 Děčín ,6 Benešov n. Ploučnicí ,8 727 Děčín ,2 Bynovec ,1 61 Děčín ,3 Česká Kamenice ,9 895 Děčín ,1 Děčín , Ústí nad Labem ,2 Dobkovice ,4 201 Děčín ,3 Dobrná ,4 100 Děčín ,3 Dolní Habartice ,6 170 Děčín ,8 Dolní Podluží ,5 328 Varnsdorf ,7 Dolní Poustevna ,7 220 Velký Šenov ,2 Doubice ,4 18 Krásná Lípa ,0 Františkov n. Ploučnicí ,1 103 Děčín ,0 Heřmanov ,9 108 Benešov nad Ploučnicí ,5 Horní Habartice ,6 118 Benešov nad Ploučnicí ,0 Horní Podluží ,3 182 Varnsdorf ,2 Hřensko ,1 20 Děčín ,7 Huntířov ,0 132 Děčín ,0 Chřibská ,8 136 Děčín ,2 Janov ,4 40 Děčín ,5 Janská ,4 52 Česká Kamenice, Děčín ,0 Jetřichovice ,3 30 Děčín ,7 Jílové , Děčín ,5 Jiřetín pod Jedlovou ,8 117 Varnsdorf ,1 Jiříkov ,8 442 Rumburk ,4 Kámen ,3 59 Děčín ,3 Krásná Lípa ,3 448 Rumburk ,2 Kunratice ,2 50 Česká Kamenice ,8 Kytlice ,6 61 Česká Kamenice ,5 Labská Stráň ,6 50 Děčín ,0 Lipová ,7 126 Velký Šenov ,8 Lobendava ,7 59 Dolní Poustevna, Velký Šenov ,0 Ludvíkovice ,4 189 Děčín ,8 Malá Veleň ,7 123 Děčín ,8 Malšovice ,9 202 Děčín ,1 Markvartice ,1 150 Děčín ,4 Merboltice ,9 18 Žandov ,9 Mikulášovice ,5 491 Vilémov ,2 Rumburk , Varnsdorf ,6 Růžová ,3 90 Děčín ,4 Rybniště ,8 157 Varnsdorf ,8 Srbská Kamenice ,7 39 Děčín ,0 Staré Křečany ,1 198 Rumburk ,3 Starý Šachov ,0 80 Česká Lípa ,0 Šluknov ,0 690 Rumburk ,3 Těchlovice ,6 133 Děčín ,0 Valkeřice ,6 98 Děčín ,2 Varnsdorf ,8 881 Rumburk ,9 Velká Bukovina ,0 117 Česká Lípa ,6 Velký Šenov ,7 251 Vilémov ,3 Verneřice ,0 154 Ústí nad Labem ,7 Veselé ,8 65 Děčín ,6 Vilémov ,1 148 Velký Šenov ,5 obec počet Vyjížďka z obce vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 83

84 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Chomutov Bílence ,8 38 Chomutov ,2 Blatno ,6 91 Chomutov ,0 Boleboř ,5 46 Chomutov ,5 Březno ,0 253 Chomutov ,7 Černovice ,4 109 Chomutov ,4 Domašín ,0 33 Klášterec nad Ohří ,7 Droužkovice ,8 139 Chomutov ,8 Hora Sv. Šebestiána ,8 31 Chomutov ,8 Hrušovany ,6 68 Chomutov ,0 Chbany ,4 135 Kadaň ,9 Chomutov , Jirkov ,3 Jirkov , Chomutov ,4 Kadaň , Chomutov ,7 Kalek ,2 31 Chomutov ,5 Klášterec nad Ohří , Kadaň ,8 Kovářská ,5 190 Vejprty ,8 Kryštofovy Hamry ,1 19 Vejprty ,5 Křimov ,5 29 Chomutov ,0 Libědice ,3 58 Račetice ,3 Loučná ,1 4 Praha ,7 Málkov ,0 121 Chomutov ,1 Mašťov ,0 113 Kadaň ,9 Měděnec ,0 31 Vejprty ,0 Místo ,8 84 Chomutov ,4 Nezabylice ,6 52 Chomutov ,8 Okounov ,3 91 Klášterec nad Ohří ,9 Otvice ,5 146 Chomutov ,7 Perštejn ,9 275 Klášterec nad Ohří ,3 Pesvice ,5 22 Chomutov ,0 Pětipsy ,3 42 Račetice ,0 Račetice ,8 47 Kadaň ,0 Radonice ,8 245 Kadaň ,5 Rokle ,9 45 Kadaň ,3 Spořice ,9 260 Chomutov ,0 Strupčice ,1 161 Chomutov ,8 Údlice ,2 281 Chomutov ,4 Vejprty ,2 194 Chomutov ,8 Veliká Ves ,0 53 Kadaň ,7 Vilémov ,8 151 Kadaň ,3 Vrskmaň ,5 47 Chomutov ,9 Všehrdy ,2 31 Chomutov ,0 Všestudy ,7 36 Chomutov ,7 Výsluní ,8 43 Chomutov ,8 Vysoká Pec ,6 217 Chomutov ,4 84 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

85 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Litoměřice Bechlín ,9 361 Roudnice nad Labem ,8 Bohušovice nad Ohří ,8 800 Litoměřice ,1 Brňany ,6 116 Litoměřice ,3 Brozany n. Ohří ,8 270 Litoměřice ,0 Brzánky ,9 17 Roudnice nad Labem ,0 Bříza ,1 97 Roudnice nad Labem ,0 Budyně nad Ohří ,2 408 Roudnice nad Labem ,6 Býčkovice ,8 76 Litoměřice ,7 Ctiněves ,2 87 Roudnice nad Labem ,9 Černěves ,0 62 Roudnice nad Labem ,0 Černiv ,5 41 Slatina ,0 Černouček ,2 73 Roudnice nad Labem ,9 Čížkovice ,4 262 Lovosice ,8 Děčany ,6 89 Třebívlice ,0 Dlažkovice ,8 27 Lovosice ,9 Dobříň ,1 147 Roudnice nad Labem ,0 Doksany ,5 90 Roudnice nad Labem ,0 Dolánky nad Ohří ,8 54 Litoměřice ,0 Drahobuz ,2 68 Roudnice nad Labem ,5 Dušníky ,8 95 Roudnice nad Labem ,0 Evaň ,9 84 Libochovice ,0 Hlinná ,3 45 Litoměřice ,0 Horní Beřkovice ,8 148 Praha ,9 Horní Řepčice ,0 28 Litoměřice ,0 Hošťka ,2 383 Štětí ,4 Hrobce ,9 163 Roudnice nad Labem ,0 Chodouny ,1 154 Roudnice nad Labem ,6 Chodovlice ,4 57 Klapý, Lovosice ,0 Chotěšov ,8 124 Lovosice ,0 Chotiměř ,5 81 Lovosice ,0 Chotiněves ,3 47 Liběšice ,3 Chudoslavice ,7 30 Litoměřice ,0 Jenčice ,3 108 Lovosice ,9 Kamýk ,6 34 Litoměřice ,3 Keblice ,2 85 Lovosice ,2 Klapý ,4 127 Lovosice ,2 Kleneč ,9 146 Roudnice nad Labem ,8 Kostomlaty pod Řípem ,6 130 Roudnice nad Labem ,2 Krabčice ,8 194 Roudnice nad Labem ,1 Křesín ,2 87 Libochovice ,0 Křešice ,2 295 Litoměřice ,2 Kyškovice ,0 72 Roudnice nad Labem ,0 Levín ,9 33 Úštěk ,0 Lhotka nad Labem ,4 80 Lovosice ,1 Liběšice ,4 266 Litoměřice ,8 Libkovice pod Řípem ,0 136 Roudnice nad Labem ,8 Libochovany ,0 172 Ústí nad Labem ,0 Libochovice ,6 561 Lovosice ,7 Libotenice ,9 124 Roudnice nad Labem ,8 Litoměřice , Lovosice ,0 Lkáň ,4 40 Lovosice ,0 Lovečkovice ,8 115 Ústí nad Labem ,9 Lovosice , Litoměřice ,3 Lukavec ,1 85 Lovosice ,4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 85

86 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Litoměřice Malé Žernoseky ,1 221 Lovosice ,0 Malíč ,5 26 Litoměřice ,3 Martiněves ,7 144 Roudnice nad Labem ,0 Michalovice ,7 43 Litoměřice ,0 Miřejovice ,8 60 Litoměřice ,1 Mlékojedy ,3 40 Litoměřice ,0 Mnetěš ,3 107 Roudnice nad Labem ,7 Mšené-lázně ,0 304 Roudnice nad Labem ,6 Nové Dvory ,2 107 Roudnice nad Labem ,0 Oleško ,4 26 Litoměřice ,0 Píšťany ,8 48 Litoměřice ,0 Ploskovice ,9 104 Litoměřice ,3 Podsedice ,1 151 Lovosice ,4 Polepy ,5 272 Litoměřice ,0 Prackovice n. Labem ,8 157 Ústí nad Labem ,6 Přestavlky ,1 63 Roudnice nad Labem ,1 Račice ,9 91 Štětí ,7 Račiněves ,8 110 Roudnice nad Labem ,0 Radovesice ,4 115 Libochovice ,7 Rochov ,4 22 Roudnice nad Labem ,0 Roudnice nad Labem , Praha ,1 Sedlec ,3 59 Lovosice ,0 Siřejovice ,2 82 Lovosice ,2 Slatina ,2 33 Libochovice ,0 Snědovice ,7 163 Štětí ,0 Staňkovice ,7 4 Děčín ,0 Straškov-Vodochody ,0 234 Roudnice nad Labem ,1 Sulejovice ,3 209 Lovosice ,5 Štětí ,1 874 Roudnice nad Labem ,0 Terezín ,9 602 Litoměřice ,9 Travčice ,7 118 Litoměřice ,0 Trnovany ,3 108 Litoměřice ,0 Třebenice ,4 407 Lovosice ,9 Třebívlice ,7 157 Lovosice ,9 Třebušín ,6 116 Litoměřice ,1 Úpohlavy ,2 60 Lovosice ,0 Úštěk ,1 428 Litoměřice ,3 Vědomice ,0 197 Roudnice nad Labem ,9 Velemín ,1 287 Lovosice ,0 Velké Žernoseky ,8 145 Litoměřice ,9 Vchynice ,9 98 Lovosice ,0 Vlastislav ,2 35 Lovosice ,0 Vražkov ,4 126 Roudnice nad Labem ,6 Vrbice ,9 137 Roudnice nad Labem ,5 Vrbičany ,9 89 Lovosice ,5 Vrutice ,0 94 Štětí ,0 Záluží ,3 18 Roudnice nad Labem ,0 Žabovřesky n. Ohří ,7 63 Libochovice ,0 Žalhostice ,8 135 Litoměřice ,1 Židovice ,8 84 Roudnice nad Labem ,7 Žitenice ,6 336 Litoměřice ,6 86 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

87 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Vyjížďka z obce Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů okres Louny Bitozeves ,0 45 Výškov ,0 Blatno ,0 117 Lubenec ,3 Blažim ,6 31 Most ,7 Blšany ,9 140 Podbořany ,5 Blšany u Loun ,5 68 Louny ,8 Brodec ,4 18 Louny ,0 Břvany ,4 52 Louny ,0 Cítoliby ,2 246 Louny ,5 Čeradice ,9 61 Žatec ,4 Černčice ,7 452 Louny ,6 Deštnice ,0 28 Žatec ,4 Dobroměřice ,5 413 Louny ,9 Domoušice ,6 113 Louny ,4 Holedeč ,5 136 Žatec ,0 Hřiškov ,5 92 Louny ,0 Hřivice ,3 140 Louny ,2 Chlumčany ,9 128 Louny ,1 Chožov ,4 110 Louny ,8 Chraberce ,5 31 Louny ,9 Jimlín ,3 192 Louny ,8 Koštice ,9 160 Louny ,2 Kozly ,9 16 Louny, Most ,5 Krásný Dvůr ,7 129 Podbořany ,6 Kryry ,7 300 Podbořany ,3 Lenešice ,2 317 Louny ,7 Libčeves ,6 187 Louny ,6 Liběšice ,6 159 Žatec ,2 Libočany ,0 125 Žatec ,8 Libořice ,7 89 Žatec ,5 Lipno ,8 110 Žatec ,2 Lišany ,0 19 Žatec ,0 Líšťany ,0 105 Louny ,5 Louny , Výškov ,9 Lubenec ,4 152 Podbořany ,7 Měcholupy ,9 201 Žatec ,6 Nepomyšl ,6 78 Podbořany ,0 Nová Ves ,7 19 Louny ,5 Nové Sedlo ,0 82 Žatec ,4 Obora ,7 81 Louny ,3 Očihov ,2 51 Podbořany ,0 Opočno ,9 23 Louny ,0 Panenský Týnec ,8 98 Louny ,9 Peruc ,1 443 Louny ,0 Petrohrad ,1 124 Kryry ,0 Pnětluky ,8 76 Louny ,0 Počedělice ,1 59 Louny ,6 Podbořanský Rohozec ,6 20 Valeč ,8 Podbořany ,2 619 Žatec ,0 Postoloprty ,1 934 Louny ,3 Raná ,9 62 Louny ,7 Ročov ,9 132 Louny ,1 Slavětín ,8 90 Louny ,0 Smolnice ,7 100 Louny ,8 Staňkovice ,8 206 Žatec ,7 Toužetín ,0 68 Vrbno nad Lesy ,3 Tuchořice ,9 140 Žatec ,4 Úherce ,0 16 Panenský Týnec ,0 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 87

88 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí pokračování Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných vyjíždějící denně okres Louny hlavní směr denní vyjížďky Vyjížďka z obce vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů Velemyšleves ,7 31 Žatec ,4 Veltěže ,5 92 Louny ,1 Vinařice ,6 57 Louny ,3 Vrbno nad Lesy ,2 23 Louny ,3 Vroutek ,0 400 Podbořany ,4 Vršovice ,4 92 Louny ,0 Výškov ,3 51 Louny ,6 Zálužice ,0 13 Žatec ,0 Zbrašín ,7 75 Louny ,6 Žatec , Louny ,6 Želkovice ,3 8 Most ,0 Žerotín ,0 58 Louny ,0 Žiželice ,0 76 Žatec ,6 okres Most Bečov ,6 350 Most ,7 Bělušice ,5 34 Most ,8 Braňany ,1 225 Most ,6 Brandov ,0 57 Litvínov ,0 Český Jiřetín ,3 4 Litvínov, Most ,0 Havraň ,9 82 Most ,5 Hora Sv. Kateřiny ,6 32 Litvínov ,5 Horní Jiřetín ,1 480 Litvínov ,4 Klíny ,9 14 Litvínov ,0 Korozluky ,4 34 Most ,0 Líšnice ,9 51 Most ,6 Litvínov , Most ,4 Lom ,6 864 Litvínov ,2 Louka u Litvínova ,0 155 Litvínov ,3 Lužice ,3 105 Most ,0 Malé Březno ,5 48 Most ,0 Mariánské Radčice ,6 87 Litvínov ,0 Meziboří , Litvínov ,9 Most , Litvínov ,4 Nová Ves v Horách ,1 86 Most ,5 Obrnice ,1 447 Most ,7 Patokryje ,3 124 Most ,9 Polerady ,0 48 Most ,8 Skršín ,1 42 Most ,6 Volevčice ,3 24 Most ,0 Želenice ,4 105 Most ,4 obec počet 88 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

89 Tab. A4. Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí dokončení Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní z toho ženy v % ze zaměstnaných Vyjížďka z obce za prací vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky okres Teplice Bílina , Teplice ,2 Bořislav ,8 78 Teplice ,0 Bystřany ,2 426 Teplice ,7 Bžany ,7 204 Teplice ,0 Dubí , Teplice ,5 Duchcov , Teplice ,4 Háj u Duchcova ,7 260 Teplice ,1 Hostomice ,2 234 Bílina ,0 Hrob ,0 491 Teplice ,0 Hrobčice ,6 195 Bílina ,5 Jeníkov ,9 207 Teplice ,2 Kladruby ,0 85 Teplice ,2 Kostomlaty p. Milešovkou ,2 230 Bílina ,1 Košťany ,4 714 Teplice ,4 Krupka , Teplice ,2 Lahošť ,1 181 Teplice ,0 Ledvice ,1 112 Bílina ,7 Lukov ,8 39 Bílina ,0 Měrunice ,6 74 Bílina ,4 Mikulov ,8 48 Teplice ,0 Modlany ,5 216 Teplice ,3 Moldava ,4 11 Teplice ,0 Novosedlice ,7 543 Teplice ,3 Ohníč ,7 207 Bílina ,1 Osek , Teplice ,4 Proboštov ,5 632 Teplice ,4 Rtyně n. Bílinou ,6 150 Teplice ,6 Srbice ,2 69 Teplice ,0 Světec ,1 272 Bílina ,3 Teplice , Dubí ,3 Újezdeček ,8 234 Teplice ,4 Zabrušany ,2 313 Teplice ,5 Žalany ,7 105 Teplice ,3 Žim ,4 35 Teplice ,0 okres Ústí nad Labem Dolní Zálezly ,0 160 Ústí nad Labem ,0 Habrovany ,8 59 Ústí nad Labem ,0 Homole u Panny ,4 93 Ústí nad Labem ,3 Chabařovice ,0 553 Ústí nad Labem ,4 Chlumec , Ústí nad Labem ,7 Chuderov ,8 252 Ústí nad Labem ,2 Libouchec ,8 439 Ústí nad Labem ,5 Malé Březno ,1 149 Ústí nad Labem ,0 Malečov ,8 177 Ústí nad Labem ,7 Petrovice ,9 101 Ústí nad Labem ,1 Povrly ,5 397 Ústí nad Labem ,3 Přestanov ,7 91 Ústí nad Labem ,5 Ryjice ,8 57 Ústí nad Labem ,0 Řehlovice ,4 261 Ústí nad Labem ,0 Stebno ,4 126 Ústí nad Labem ,2 Tašov ,8 28 Ústí nad Labem ,6 Telnice ,7 145 Ústí nad Labem ,9 Tisá ,1 110 Ústí nad Labem ,0 Trmice ,8 444 Ústí nad Labem ,8 Ústí nad Labem , Trmice ,6 Velké Březno ,1 445 Ústí nad Labem ,2 Velké Chvojno ,1 150 Ústí nad Labem ,7 Zubrnice ,9 51 Ústí nad Labem ,8 obec počet Vyjížďka z obce vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 89

90 Tab. A5. Vyjíždějící za prací v rámci České republiky podle frekvence vyjížďky Kraj, okres Vyjíždějící z obce v rámci ČR denně týdně v tom frekvence vyjížďky 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Celkem Kraj počet v % 100,0 80,6 3,8 1,2 13,5 0,9 Děčín počet v % 100,0 77,2 5,1 2,3 14,1 1,2 Chomutov počet v % 100,0 77,0 3,8 1,0 17,3 0,9 Litoměřice počet v % 100,0 84,6 3,4 1,0 10,4 0,6 Louny počet v % 100,0 78,7 5,2 1,2 14,2 0,7 Most počet v % 100,0 80,6 3,2 1,1 14,1 1,0 Teplice počet v % 100,0 83,4 2,5 0,8 12,7 0,6 Ústí nad Labem počet v % 100,0 80,8 4,4 1,3 12,0 1,5 Muži Kraj počet v % 100,0 78,0 4,7 1,3 15,1 0,8 Děčín počet v % 100,0 74,1 6,3 2,7 15,8 1,1 Chomutov počet v % 100,0 74,0 4,5 1,0 19,6 0,8 Litoměřice počet v % 100,0 82,7 4,4 1,1 11,3 0,6 Louny počet v % 100,0 75,8 6,3 1,2 16,0 0,7 Most počet v % 100,0 78,8 3,9 1,1 15,2 1,0 Teplice počet v % 100,0 80,9 3,2 1,0 14,4 0,6 Ústí nad Labem počet v % 100,0 78,5 5,3 1,6 13,2 1,5 Ženy Kraj počet v % 100,0 84,9 2,3 1,0 10,9 0,9 Děčín počet v % 100,0 82,3 3,1 1,7 11,5 1,4 Chomutov počet v % 100,0 82,6 2,3 0,9 13,2 1,0 Litoměřice počet v % 100,0 87,8 1,7 0,8 9,0 0,7 Louny počet v % 100,0 83,8 3,2 1,3 10,9 0,8 Most počet v % 100,0 83,7 2,0 1,2 12,1 1,0 Teplice počet v % 100,0 87,6 1,3 0,6 10,0 0,5 Ústí nad Labem počet v % 100,0 84,6 3,1 1,0 9,9 1,4 90 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

91 Tab. A6. Dojíždějící za prací podle frekvence dojížďky Kraj, okres Dojíždějící do obce denně týdně v tom frekvence dojížďky 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Celkem Kraj počet v % 100,0 84,1 2,3 0,7 12,2 0,8 Děčín počet v % 100,0 82,8 2,4 0,9 12,8 1,0 Chomutov počet v % 100,0 82,4 2,2 0,4 14,2 0,7 Litoměřice počet v % 100,0 86,6 2,1 0,7 9,8 0,8 Louny počet v % 100,0 85,1 2,1 0,6 11,5 0,8 Most počet v % 100,0 82,3 2,0 0,7 14,2 0,8 Teplice počet v % 100,0 85,2 1,8 0,4 12,1 0,5 Ústí nad Labem počet v % 100,0 83,4 3,6 0,9 11,2 0,9 Muži Kraj počet v % 100,0 81,7 2,9 0,8 13,9 0,7 Děčín počet v % 100,0 80,1 2,9 1,3 14,9 0,9 Chomutov počet v % 100,0 79,7 2,8 0,5 16,4 0,6 Litoměřice počet v % 100,0 84,2 2,9 1,0 11,1 0,9 Louny počet v % 100,0 82,5 2,8 0,8 13,1 0,9 Most počet v % 100,0 80,5 2,4 0,7 15,7 0,7 Teplice počet v % 100,0 82,9 2,3 0,6 13,7 0,4 Ústí nad Labem počet v % 100,0 81,7 4,4 1,0 12,1 0,8 Ženy Kraj počet v % 100,0 87,9 1,3 0,4 9,6 0,8 Děčín počet v % 100,0 87,1 1,8 0,4 9,6 1,1 Chomutov počet v % 100,0 86,9 1,2 0,2 10,8 0,9 Litoměřice počet v % 100,0 90,2 0,9 0,3 7,9 0,8 Louny počet v % 100,0 89,2 1,0 0,2 9,0 0,6 Most počet v % 100,0 85,9 1,4 0,6 11,2 0,9 Teplice počet v % 100,0 88,7 1,0 0,2 9,6 0,5 Ústí nad Labem počet v % 100,0 86,3 2,3 0,7 9,8 1,0 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 91

92 Tab. A7. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Vyjíždějící z obce v tom v tom ve věku muži ženy a více nezjištěno Vyjíždějící Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do jiných obcí okresu Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do jiných okresů kraje Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do jiných krajů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do zahraničí Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

93 Tab. A8. Dojíždějící za prací podle pohlaví a věku Kraj, okres Dojíždějící do obce v tom v tom ve věku muži ženy a více nezjištěno Dojíždějící Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z jiných obcí okresu Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z jiných okresů kraje Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z jiných krajů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 93

94 Tab. A9. Vyjíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Vyjíždějící z obce zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví z toho odvětví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Vyjíždějící Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do jiných obcí okresu Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do jiných okresů kraje Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do jiných krajů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem do zahraničí Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

95 Tab. A10. Dojíždějící za prací podle odvětví Kraj, okres Dojíždějící do obce zemědělství, lesnictví z toho odvětví průmysl stavebnictví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Dojíždějící Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z jiných obcí okresu Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z jiných okresů kraje Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z jiných krajů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 95

96 Tab. A11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě Dojížďka za prací do 14 v tom čas denní dojížďky (min.) a více nezjištěno Kraj Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 17,9 42,1 36,0 3,7 0,3 Dojíždějící mezi okresy kraje počet v % 100,0 8,0 27,0 48,9 15,8 0,3 Dojíždějící do kraje z jiných krajů počet v % 100,0 18,6 22,9 37,3 20,8 0,5 Vyjíždějící z kraje do jiných krajů počet v % 100,0 11,5 18,2 34,9 34,8 0,5 okres Děčín Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 16,7 43,8 34,7 4,3 0,4 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 15,9 25,3 42,8 15,9 0,2 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 11,9 16,2 48,5 23,2 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 16,7 26,4 40,1 16,7 - Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 15,6 25,6 37,3 21,0 0,6 okres Chomutov Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 16,8 41,6 37,5 3,8 0,3 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 9,8 28,3 47,3 14,1 0,5 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 7,7 36,8 45,2 9,8 0,5 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 12,5 22,1 48,2 16,8 0,5 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 14,4 17,8 34,6 32,1 1,2 okres Litoměřice Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 24,1 42,9 29,5 3,3 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 18,4 18,8 44,8 17,5 0,5 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 5,6 19,8 55,5 19,0 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 23,1 23,5 37,7 15,0 0,6 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 6,7 16,6 40,2 36,3 0,2 okres Louny Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 24,9 46,7 25,6 2,6 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 14,5 25,7 47,5 11,7 0,6 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 8,6 28,1 47,6 15,2 0,6 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 22,0 24,5 37,9 15,4 0,2 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 10,2 15,1 35,1 39,1 0,5 96 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

97 Tab. A11. Denní dojížďka za prací podle času stráveného na cestě dokončení Dojížďka za prací do 14 v tom čas denní dojížďky (min.) a více nezjištěno okres Most Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 11,6 36,7 46,6 4,9 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 5,0 32,9 49,1 12,6 0,4 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 9,2 28,1 46,6 15,9 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 17,8 17,8 26,4 38,0 - Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 17,5 18,3 22,1 41,3 0,8 okres Teplice Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 16,1 42,9 37,3 3,5 0,2 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 7,0 26,4 49,2 17,2 0,2 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 6,2 28,9 50,9 13,7 0,2 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 20,8 18,8 24,2 35,6 0,7 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 14,0 15,9 28,4 40,8 0,8 okres Ústí nad Labem Dojíždějící mezi obcemi okresu počet v % 100,0 11,9 38,7 44,9 4,0 0,5 Dojíždějící do okresu v rámci kraje počet v % 100,0 5,3 23,6 51,6 19,4 0,1 Vyjíždějící z okresu v rámci kraje počet v % 100,0 8,9 23,3 47,8 19,6 0,4 Dojíždějící do okresu z jiných krajů počet v % 100,0 11,7 17,3 27,3 42,2 1,5 Vyjíždějící z okresu do jiných krajů počet v % 100,0 12,4 16,4 25,3 45,3 0,6 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 97

98 Tab. A12. Vyjíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres Vyjíždějící do jiné obce ČR autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Muži Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ženy Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 98 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

99 Tab. A13. Dojíždějící denně za prací podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres Dojíždějící do obce autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Muži Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ženy Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 99

100 Tab. A14. Dojížďka za prací mezi kraji Zahraničí Česká republika 1) Hl.město Praha Kraj dojížďky Plzeňský Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha x Středočeský kraj x Jihočeský kraj x Plzeňský kraj x Karlovarský kraj x Ústecký kraj x Liberecký kraj x Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha x Středočeský kraj x Jihočeský kraj x Plzeňský kraj x Karlovarský kraj x Ústecký kraj x Liberecký kraj x Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha x Středočeský kraj x Jihočeský kraj x Plzeňský kraj x Karlovarský kraj x Ústecký kraj x 844 Liberecký kraj x Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ) dojížďka za prací přes hranice krajů Celkem Muži Ženy 100 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

101 Vysočina Kraj dojížďky Olomoucký Celkem Zlínský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Moravskoslezský saldo mezikrajové dojížďky Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj x Královéhradecký kraj x Pardubický kraj x Vysočina x Jihomoravský kraj x Olomoucký kraj x Zlínský kraj x Moravskoslezský kraj Muži Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj x Královéhradecký kraj x Pardubický kraj x Vysočina x Jihomoravský kraj x Olomoucký kraj x Zlínský kraj x Moravskoslezský kraj Ženy Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj x Královéhradecký kraj x Pardubický kraj x Vysočina x Jihomoravský kraj x Olomoucký kraj x Zlínský kraj x Moravskoslezský kraj DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 101

102 Tab. A15. Bilance dojížďky za prací v okresech kraje Dojíždějící Vyjíždějící Saldo dojížďky Obsazená pracovní místa Kraj, okres Zaměstnané osoby z toho denně v rámci ČR z toho denně v rámci ČR z toho denně v rámci ČR na 1000 zaměstnaných 1) Celkem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Muži Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ženy Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ) bydlících na příslušném území 102 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

103 Tab. A16. Bilance dojížďky za prací ve městech kraje Zaměstnané osoby Dojíždějící do obce z toho denně Vyjíždějící z obce z toho denně Saldo dojížďky z toho denně Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných 1) Kraj z toho město: Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Dubí Duchcov Hrob Chabařovice Chomutov Jílové Jirkov Jiříkov Kadaň Klášterec nad Ohří Košťany Krásná Lípa Krupka Libochovice Litoměřice Litvínov Lom Louny Lovosice Meziboří Mikulášovice Most Osek Podbořany Postoloprty Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Štětí Teplice Terezín Trmice Třebenice Ústí nad Labem Úštěk Varnsdorf Vejprty Velký Šenov Žatec ) bydlících na příslušném území DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 103

104 Tab. A17. Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku ve městech kraje Vyjíždějící z obce v tom v tom ve věku muži ženy a více nezjištěno Kraj z toho město: Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Jílové Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rumburk Šluknov Varnsdorf Velký Šenov Chomutov Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Libochovice Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Terezín Třebenice Úštěk Louny Podbořany Postoloprty Žatec Litvínov Lom Meziboří Most Bílina Dubí Duchcov Hrob Košťany Krupka Osek Teplice Chabařovice Trmice Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

105 Tab. A18. Vyjíždějící za prací podle odvětví ve městech kraje Vyjíždějící z obce zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví z toho odvětví obchod doprava a telekomun. školství zdravotnictví, soc. činnosti Kraj z toho město: Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Jílové Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rumburk Šluknov Varnsdorf Velký Šenov Chomutov Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Libochovice Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Terezín Třebenice Úštěk Louny Podbořany Postoloprty Žatec Litvínov Lom Meziboří Most Bílina Dubí Duchcov Hrob Košťany Krupka Osek Teplice Chabařovice Trmice Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 105

106 Tab. A19. Směrové proudy vyjížďky do obcí za prací a počty vyjíždějících Kraj, okres Celkem v tom velikost proudu vyjížďky (počet osob) a více Počet proudů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Počet vyjíždějících Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Struktura v % podle počtu vyjíždějících Kraj 100,0 15,9 6,8 11,7 12,0 28,6 25,1 Děčín 100,0 16,6 7,7 16,3 12,5 28,2 18,7 Chomutov 100,0 12,5 5,2 8,2 9,7 18,4 46,0 Litoměřice 100,0 22,8 10,8 16,4 16,2 26,8 6,9 Louny 100,0 25,4 8,3 12,6 16,2 33,8 3,6 Most 100,0 10,1 4,2 8,6 7,5 24,6 44,9 Teplice 100,0 11,1 5,2 10,2 10,7 32,1 30,6 Ústí nad Labem 100,0 10,9 4,7 7,4 9,1 41,1 26,7 106 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

107 Tab. A20. Směrové proudy dojížďky z obcí za prací a počty dojíždějících Kraj, okres Celkem 1-9 v tom velikost proudu dojížďky (počet osob) a více Počet proudů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Počet dojíždějících Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Struktura v % podle počtu dojíždějících Kraj 100,0 15,3 6,6 11,9 12,5 29,1 24,7 Děčín 100,0 15,2 8,2 14,9 14,2 33,3 14,2 Chomutov 100,0 12,6 5,0 9,4 8,8 22,3 41,9 Litoměřice 100,0 23,7 10,8 17,9 17,2 24,9 5,6 Louny 100,0 23,6 8,3 12,9 18,1 37,1 - Most 100,0 10,4 3,8 8,1 9,6 20,8 47,2 Teplice 100,0 10,9 5,5 9,1 10,7 32,6 31,1 Ústí nad Labem 100,0 12,3 4,4 10,8 9,8 36,3 26,4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 107

108 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Arnoltice Benešov nad Ploučnicí Bynovec Česká Kamenice Dobkovice Dobrná Dolní Habertice Huntířov Jílové Ludvíkovice Malá Veleň Malšovice Markvartice Rumburk Růžová Těchlovice Varnsdorl z jiných okresů Hl. m. Praha Litoměřice Ústí nad Labem Libouchec Česká Lípa ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Děčín 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Děčín Dojíždějící počet v % 100,0 79,1 2,4 2,0 15,4 1,1 muži počet v % 100,0 74,4 2,9 2,9 18,6 1,1 ženy počet v % 100,0 87,9 1,4 0,3 9,4 1,0 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno 108 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

109 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Arnoltice Benešov nad Ploučnicí Bynovec Česká Kamenice Dobkovice Dobrná Dolní Habertice Huntířov Jílové Ludvíkovice Malá Veleň Malšovice Markvartice Rumburk Růžová Těchlovice Varnsdorl z jiných okresů Hl. m. Praha Litoměřice Ústí nad Labem Libouchec Česká Lípa ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Děčín zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,6 vlak , , ,2 MHD , , ,3 automobil - řidič , , ,9 automobil - spolucestující 300 5, , ,5 motocykl 6 0,1 6 0,2 - - kolo 76 1,4 56 1,5 20 1,0 jiný 51 0,9 46 1,3 5 0,3 autobus + vlak 206 3, ,7 72 3,7 autobus + MHD 86 1,5 41 1,1 45 2,3 vlak + MHD 280 5, , ,5 ostatní kombinace , , ,1 žádný dopr. prostředek 312 5, , ,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Město: Děčín DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 109

110 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,1 z ostatních obcí okresu ,4 Arnoltice ,6 Benešov nad Ploučnicí ,2 Bynovec ,6 Česká Kamenice ,7 Dobkovice ,4 Dobrná ,7 Dolní Habertice ,4 Huntířov ,1 Jílové ,0 Ludvíkovice ,4 Malá Veleň ,4 Malšovice ,5 Markvartice ,0 Rumburk ,0 Růžová ,2 Těchlovice ,8 Varnsdorf ,6 z jiných okresů ,9 Hl. m. Praha ,9 Litoměřice ,2 Ústí nad Labem ,1 Libouchec ,7 Česká Lípa ,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Děčín Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojížďka do a více Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 33,3 41,9 18,2 4,0 0,8 0,6 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 11,7 34,6 27,3 13,5 6,7 3,6 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut z toho čas denní dojížďky (min.) Město: Děčín Průměrný čas strávený na cestě (min.) 1) 110 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

111 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Děčín Dolní Podluží Dolní Poustevna Horní Podluží Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rybniště Staré Křečany Šluknov Varnsdorf Velký Šenov z jiných okresů ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Rumburk a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Rumburk Dojíždějící počet v % 100,0 84,0 2,3 0,5 12,6 0,6 muži počet v % 100,0 82,7 2,8 0,3 13,8 0,4 ženy počet v % 100,0 86,0 1,6 0,8 10,7 0,8 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Dojíždějící z ostatních obcí okresu Děčín Dolní Podluží Dolní Poustevna Horní Podluží Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rybniště Staré Křečany Šluknov Varnsdorf Velký Šenov z jiných okresů ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Rumburk zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 111

112 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,7 vlak , ,4 53 8,6 MHD 16 1,0 7 0,7 9 1,5 automobil - řidič , , ,7 automobil - spolucestující 105 6,6 50 5,2 55 8,9 motocykl 5 0,3 5 0,5 - - kolo 50 3,2 37 3,8 13 2,1 jiný 23 1,5 19 2,0 4 0,6 autobus + vlak 133 8,4 67 6, ,7 autobus + MHD 2 0,1 1 0,1 1 0,2 vlak + MHD 2 0,1 1 0,1 1 0,2 ostatní kombinace , , ,0 žádný dopr. prostředek 72 4,6 49 5,1 23 3,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Město: Rumburk Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,0 z ostatních obcí okresu ,6 Děčín ,4 Dolní Podluží ,0 Dolní Poustevna ,5 Horní Podluží ,7 Jiříkov ,8 Krásná Lípa ,9 Mikulášovice ,4 Rybniště ,4 Staré Křečany ,7 Šluknov ,3 Varnsdorf ,0 Velký Šenov ,6 z jiných okresů ,2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Rumburk Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Rumburk z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 53,7 36,5 7,5 0,9 0,1 0,2 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 18,0 48,1 22,3 6,8 2,7 0,9 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 112 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

113 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Děčín Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rumburk Rybniště Staré Křečany Šluknov z jiných okresů Hl. m. Praha Cvikov ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Varnsdorf 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Varnsdorf Dojíždějící počet v % 100,0 88,3 2,1 0,4 8,6 0,6 muži počet v % 100,0 86,2 2,6 0,3 10,4 0,5 ženy počet v % 100,0 92,1 1,3 0,6 5,4 0,7 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 113

114 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Děčín Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rumburk Rybniště Staré Křečany Šluknov z jiných okresů Hl. m. Praha Cvikov ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Varnsdorf zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Varnsdorf Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,1 vlak 27 1,8 18 1,8 9 1,7 MHD 14 0,9 5 0,5 9 1,7 automobil - řidič , , ,7 automobil - spolucestující 115 7,6 88 9,0 27 5,0 motocykl 3 0,2 3 0,3 - - kolo 53 3,5 45 4,6 8 1,5 jiný 12 0,8 10 1,0 2 0,4 autobus + vlak 52 3,4 35 3,6 17 3,1 autobus + MHD 3 0,2 2 0,2 1 0,2 vlak + MHD ostatní kombinace , ,0 48 8,9 žádný dopr. prostředek 96 6,3 61 6,3 35 6,5 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 114 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

115 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,3 z ostatních obcí okresu ,9 Děčín ,1 Dolní Podluží ,3 Horní Podluží ,9 Chřibská ,3 Jiřetín pod Jedlovou ,8 Jiříkov ,9 Krásná Lípa ,7 Mikulášovice ,5 Rumburk ,9 Rybniště ,6 Staré Křečany ,7 Šluknov ,8 z jiných okresů ,4 Hl. m. Praha ,6 Cvikov ,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Varnsdorf Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Varnsdorf z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 44,1 42,0 11,2 1,4 0,2 0,4 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 12,2 43,2 26,6 11,5 3,4 1,8 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 115

116 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Blatno Březno Černovice Droužkovice Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Málkov Otvice Spořice Strupčice Údlice Vysoká Pec z jiných okresů Žatec Most ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Chomutov a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Chomutov nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 85,2 2,2 0,4 11,2 1,0 muži počet v % 100,0 82,5 3,2 0,6 12,9 0,8 ženy počet v % 100,0 88,6 1,1 0,2 9,0 1,1 116 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

117 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Blatno Březno Černovice Droužkovice Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Málkov Otvice Spořice Strupčice Údlice Vysoká Pec z jiných okresů Žatec Most ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Chomutov z toho odvětví doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Chomutov Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,6 vlak 283 4, ,7 66 2,2 MHD , , ,4 automobil - řidič , , ,2 automobil - spolucestující 436 6, , ,0 motocykl 7 0,1 7 0,2 - - kolo 151 2, ,1 33 1,1 jiný 43 0,6 30 0,8 13 0,4 autobus + vlak 130 1,9 83 2,2 47 1,6 autobus + MHD 247 3,6 66 1, ,0 vlak + MHD 87 1,3 52 1,4 35 1,2 ostatní kombinace , , ,3 žádný dopr. prostředek 350 5, , ,4 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 117

118 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,2 z ostatních obcí okresu ,3 Blatno ,9 Březno ,9 Černovice ,4 Droužkovice ,1 Jirkov ,8 Kadaň ,2 Klášterec nad Ohří ,5 Málkov ,8 Otvice ,0 Spořice ,5 Strupčice ,2 Údlice ,7 Vysoká Pec ,6 z jiných okresů ,5 Žatec ,3 Most ,8 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Chomutov Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Chomutov z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 30,9 45,9 18,9 2,8 0,4 0,3 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 13,7 35,0 32,9 11,5 4,1 1,6 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 118 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

119 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Chomutov Březno Chbany Jirkov Klášterec nad Ohří Perštejn Radonice Vilémov z jiných okresů Žatec ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Kadaň 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Kadaň nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 74,8 2,3 0,4 22,1 0,5 muži počet v % 100,0 73,8 2,7 0,4 22,7 0,4 ženy počet v % 100,0 77,8 1,1 0,2 20,2 0,6 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Chomutov Březno Chbany Jirkov Klášterec nad Ohří Perštejn Radonice Vilémov z jiných okresů Žatec ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Kadaň zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 119

120 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Kadaň Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,0 vlak 121 3,1 88 3,0 33 3,4 MHD 26 0,7 16 0,5 10 1,0 automobil - řidič , ,4 75 7,7 automobil - spolucestující , , ,1 motocykl 2 0,1 2 0,1 - - kolo 31 0,8 29 1,0 2 0,2 jiný 18 0,5 15 0,5 3 0,3 autobus + vlak 90 2,3 68 2,3 22 2,3 autobus + MHD 43 1,1 26 0,9 17 1,7 vlak + MHD 10 0,3 7 0,2 3 0,3 ostatní kombinace , ,5 66 6,8 žádný dopr. prostředek 96 2,4 59 2,0 37 3,8 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,8 z ostatních obcí okresu ,4 Chomutov ,6 Březno ,9 Chbany ,4 Jirkov ,8 Klášterec nad Ohří ,1 Perštejn ,4 Radonice ,6 Vilémov ,3 z jiných okresů ,2 Žatec ,3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Kadaň Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Kadaň z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 54,7 37,5 5,8 0,6 0,1 0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 11,4 44,2 29,3 9,2 3,6 1,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 120 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

121 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Bohušovice nad Ohří Křešice Liběšice Lovosice Polepy Roudnice nad Labem Terezín Úštěk Žitenice z jiných okresů Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku Město: Litoměřice a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Litoměřice Dojíždějící počet v % 100,0 81,5 2,7 1,2 13,5 1,2 muži počet v % 100,0 76,8 3,7 1,6 16,5 1,4 ženy počet v % 100,0 88,7 1,2 0,5 8,8 0,8 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Bohušovice nad Ohří Křešice Liběšice Lovosice Polepy Roudnice nad Labem Terezín Úštěk Žitenice z jiných okresů Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Litoměřice zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 121

122 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Litoměřice Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,1 vlak 489 8, , ,3 MHD 74 1,3 28 0,8 46 2,1 automobil - řidič , , ,5 automobil - spolucestující 376 6, , ,2 motocykl 9 0,2 7 0,2 2 0,1 kolo 157 2, ,8 30 1,4 jiný 43 0,8 36 1,1 7 0,3 autobus + vlak 303 5, , ,5 autobus + MHD 30 0,5 7 0,2 23 1,0 vlak + MHD 65 1,2 43 1,3 22 1,0 ostatní kombinace , , ,9 žádný dopr. prostředek , , ,8 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Litoměřice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,5 z ostatních obcí okresu ,4 Bohušovice nad Ohří ,0 Křešice ,3 Liběšice ,2 Lovosice ,2 Polepy ,9 Roudnice nad Labem ,8 Terezín ,5 Úštěk ,5 Žitenice ,5 z jiných okresů ,3 Ústí nad Labem ,3 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Litoměřice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 46,9 42,0 8,6 1,3 0,5 0,2 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 24,1 33,1 22,6 11,1 4,5 2,5 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 122 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

123 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Litoměřice Bohušovice nad Ohří Čížkovice Libochovice Malé Žernoseky Sulejovice Třebenice Třebívlice Velemín z jiných okresů Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku Město: Lovosice 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Lovosice nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 84,7 1,9 0,5 12,4 0,5 muži počet v % 100,0 81,1 3,0 0,7 14,8 0,4 ženy počet v % 100,0 90,3 0,3 0,1 8,8 0,5 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Litoměřice Bohušovice nad Ohří Čížkovice Libochovice Malé Žernoseky Sulejovice Třebenice Třebívlice Velemín z jiných okresů Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Lovosice zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 123

124 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Lovosice Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,7 vlak , , ,1 MHD 20 0,7 11 0,6 9 0,8 automobil - řidič , ,6 95 8,6 automobil - spolucestující 101 3,6 46 2,6 55 5,0 motocykl 7 0,2 7 0,4 - - kolo 123 4,3 90 5,2 33 3,0 jiný 7 0,2 5 0,3 2 0,2 autobus + vlak 205 7,2 96 5, ,8 autobus + MHD 1 0, ,1 vlak + MHD 41 1,4 29 1,7 12 1,1 ostatní kombinace , , ,3 žádný dopr. prostředek 82 2,9 48 2,8 34 3,1 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,7 z ostatních obcí okresu ,1 Litoměřice ,8 Bohušovice nad Ohří ,0 Čížkovice ,8 Libochovice ,8 Malé Žernoseky ,7 Sulejovice ,2 Třebenice ,3 Třebívlice ,1 Velemín ,7 z jiných okresů ,3 Ústí nad Labem ,6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Město: Lovosice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Lovosice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 52,6 37,7 7,9 0,7 0,3 0,3 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 17,2 44,9 23,3 8,5 3,6 1,3 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 124 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

125 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Litoměřice Bechlín Budyně nad Ohří Dobříň Hrobce Chodouny Kleneč Krabčice Lovosice Mšené-lázně Straškov-Vodochody Štětí Vědomice z jiných okresů ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku Město: Roudnice nad Labem a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně Město: Roudnice nad Labem v tom frekvence dojížďky Dojíždějící počet v % 100,0 91,9 1,4 0,4 5,7 0,6 muži počet v % 100,0 90,3 1,9 0,6 6,4 0,7 ženy počet v % 100,0 93,5 0,9 0,2 4,9 0,5 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 125

126 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Litoměřice Bechlín Budyně nad Ohří Dobříň Hrobce Chodouny Kleneč Krabčice Lovosice Mšené-lázně Straškov-Vodochody Štětí Vědomice z jiných okresů ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Roudnice nad Labem zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Roudnice nad Labem Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,5 vlak 198 5, ,9 78 4,6 MHD 12 0,4 7 0,4 5 0,3 automobil - řidič , , ,7 automobil - spolucestující 254 7, , ,4 motocykl 8 0,2 8 0,5 - - kolo 154 4, ,9 51 3,0 jiný 20 0,6 13 0,7 7 0,4 autobus + vlak 94 2,7 37 2,1 57 3,4 autobus + MHD 7 0,2 4 0,2 3 0,2 vlak + MHD 19 0,6 16 0,9 3 0,2 ostatní kombinace , , ,7 žádný dopr. prostředek 95 2,8 42 2,4 53 3,1 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 126 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

127 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,9 z ostatních obcí okresu ,2 Litoměřice ,3 Bechlín ,0 Budyně nad Ohří ,0 Dobříň ,2 Hrobce ,4 Chodouny ,1 Kleneč ,3 Krabčice ,1 Lovosice ,5 Mšené-lázně ,7 Straškov-Vodochody ,6 Štětí ,6 Vědomice ,3 z jiných okresů ,9 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Město: Roudnice nad Labem Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Roudnice nad Labem z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 54,4 36,8 7,3 0,9 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 19,8 39,9 24,3 10,3 3,5 1,4 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 127

128 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Litoměřice Bechlín Dobříň Hošťka Křešice Kyškovice Polepy Račice Roudnice nad Labem Snědovice Úštěk Vědomice Vrbice Vrutice z jiných okresů Hl. m. Praha Mělník Horní Počaply Liběchov Dubá Tuhaň ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Štětí a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Štětí nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 85,3 2,7 1,5 9,7 0,8 muži počet v % 100,0 83,0 3,3 2,0 11,1 0,5 ženy počet v % 100,0 91,2 1,0 0,2 6,2 1,4 128 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

129 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Litoměřice Bechlín Dobříň Hošťka Křešice Kyškovice Polepy Račice Roudnice nad Labem Snědovice Úštěk Vědomice Vrbice Vrutice z jiných okresů Hl. m. Praha Mělník Horní Počaply Liběchov Dubá Tuhaň ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Štětí zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Štětí Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,5 vlak 119 6,7 78 6,1 41 8,2 MHD 1 0,1 1 0,1 - - automobil - řidič , , ,2 automobil - spolucestující 97 5,4 62 4,8 35 7,0 motocykl 6 0,3 4 0,3 2 0,4 kolo 73 4,1 55 4,3 18 3,6 jiný 6 0,3 5 0,4 1 0,2 autobus + vlak 114 6,4 85 6,6 29 5,8 autobus + MHD vlak + MHD 9 0,5 8 0,6 1 0,2 ostatní kombinace , , ,2 žádný dopr. prostředek 107 6,0 86 6,7 21 4,2 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 129

130 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Štětí Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,3 z ostatních obcí okresu ,7 Litoměřice ,7 Bechlín ,7 Dobříň ,8 Hošťka ,9 Křešice ,9 Kyškovice ,7 Polepy ,6 Račice ,5 Roudnice nad Labem ,8 Snědovice ,8 Úštěk ,3 Vědomice ,6 Vrbice ,4 Vrutice ,0 z jiných okresů ,2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Štětí z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 57,2 35,6 6,1 0,4 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 18,2 38,7 24,7 11,5 4,7 1,2 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 130 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

131 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Cítoliby Černčice Dobroměřice Hřivice Chlumčany Jimlín Lenešice Peruc Postoloprty Ročov Žatec z jiných okresů Most ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho ve věku Město: Louny 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Louny nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 87,6 1,5 0,3 10,0 0,6 muži počet v % 100,0 85,6 2,1 0,3 11,4 0,6 ženy počet v % 100,0 90,0 0,9 0,2 8,4 0,6 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 131

132 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Cítoliby Černčice Dobroměřice Hřivice Chlumčany Jimlín Lenešice Peruc Postoloprty Ročov Žatec z jiných okresů Most ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Louny zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Louny Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,9 vlak 333 7, , ,4 MHD 182 4,2 74 3, ,4 automobil - řidič , , ,1 automobil - spolucestující 248 5, , ,8 motocykl 10 0,2 9 0,4 1 0,1 kolo 120 2, ,2 19 1,0 jiný 31 0,7 27 1,1 4 0,2 autobus + vlak 169 3,9 77 3,2 92 4,6 autobus + MHD 110 2,5 40 1,7 70 3,5 vlak + MHD 27 0,6 16 0,7 11 0,6 ostatní kombinace , , ,0 žádný dopr. prostředek 237 5, ,9 97 4,9 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště 132 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

133 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,6 z ostatních obcí okresu ,0 Cítoliby ,2 Černčice ,7 Dobroměřice ,7 Hřivice ,3 Chlumčany ,1 Jimlín ,9 Lenešice ,9 Peruc ,0 Postoloprty ,2 Ročov ,9 Žatec ,8 z jiných okresů ,2 Most ,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 2 % Město: Louny Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Louny z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 51,4 40,1 6,1 0,7 0,6 0,2 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 20,4 41,5 24,6 7,7 3,3 1,5 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 133

134 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Louny Blatno Blšany Krásný Dvůr Kryry Lubenec Měcholupy Nepomyšl Očihov Petrohrad Vroutek Žatec z jiných okresů Mašťov ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Podbořany 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Podbořany nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 82,0 0,9 0,6 15,7 0,8 muži počet v % 100,0 76,4 1,4 0,8 20,6 0,8 ženy počet v % 100,0 89,3 0,3 0,3 9,4 0,8 134 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

135 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Louny Blatno Blšany Krásný Dvůr Kryry Lubenec Měcholupy Nepomyšl Očihov Petrohrad Vroutek Žatec z jiných okresů Mašťov ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Podbořany zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Město: Podbořany Celkem v tom počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,0 vlak 22 2,5 16 3,2 6 1,6 MHD automobil - řidič , , ,9 automobil - spolucestující 98 11,1 46 9, ,6 motocykl 1 0,1 1 0,2 - - kolo 6 0,7 6 1,2 - - jiný 4 0,5 3 0,6 1 0,3 autobus + vlak 33 3,7 11 2,2 22 5,7 autobus + MHD 1 0, ,3 vlak + MHD ostatní kombinace 85 9,6 48 9,6 37 9,7 žádný dopr. prostředek 80 9, ,0 25 6,5 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 135

136 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,0 z ostatních obcí okresu ,8 Louny ,7 Blatno ,8 Blšany ,0 Krásný Dvůr ,4 Kryry ,2 Lubenec ,9 Měcholupy ,0 Nepomyšl ,6 Očihov ,0 Petrohrad ,3 Vroutek ,1 Žatec ,5 z jiných okresů ,4 Mašťov ,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Podbořany Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Podbořany z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 74,0 20,9 2,7 1,1 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 30,4 41,7 18,6 4,9 2,3 0,9 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 136 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

137 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Louny Blšany Čeradice Holedeč Liběšice Libočany Libořice Lipno Měcholupy Nové Sedlo Podbořany Postoloprty Staňkovice Tuchořice Vroutek Žiželice z jiných okresů Hl. m. Praha Chomutov Jirkov Most ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Žatec a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Žatec nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 77,9 5,2 1,8 13,3 1,8 muži počet v % 100,0 72,7 6,8 2,5 15,7 2,2 ženy počet v % 100,0 88,5 1,9 0,3 8,5 0,8 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 137

138 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Louny Blšany Čeradice Holedeč Liběšice Libočany Libořice Lipno Měcholupy Nové Sedlo Podbořany Postoloprty Staňkovice Tuchořice Vroutek Žiželice z jiných okresů Hl. m. Praha Chomutov Jirkov Most ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Žatec zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,0 vlak 181 8, ,1 33 4,5 MHD 13 0,6 6 0,4 7 1,0 automobil - řidič , , ,0 automobil - spolucestující 187 8, ,8 72 9,9 motocykl 6 0,3 4 0,3 2 0,3 kolo 45 2,0 35 2,4 10 1,4 jiný 14 0,6 13 0,9 1 0,1 autobus + vlak 76 3,5 46 3,1 30 4,1 autobus + MHD 18 0,8 5 0,3 13 1,8 vlak + MHD 8 0,4 6 0,4 2 0,3 ostatní kombinace , , ,8 žádný dopr. prostředek 162 7, ,7 34 4,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Žatec 138 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

139 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Žatec Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,9 z ostatních obcí okresu ,3 Louny ,9 Blšany ,9 Čeradice ,4 Holedeč ,5 Liběšice ,3 Libočany ,4 Libořice ,0 Lipno ,9 Měcholupy ,5 Nové Sedlo ,8 Podbořany ,8 Postoloprty ,0 Staňkovice ,7 Tuchořice ,6 Vroutek ,5 Žiželice ,7 z jiných okresů ,2 Hl. m. Praha ,3 Chomutov ,6 Jirkov ,0 Most ,5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Žatec z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 47,8 39,1 10,2 1,1 0,3 0,2 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 18,6 38,2 22,5 10,4 5,0 2,2 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 139

140 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Bečov Braňany Havraň Horní Jiřetín Litvínov Lom Meziboří Obrnice Patokryje z jiných okresů Chomutov Jirkov Louny Žatec Teplice Bílina Osek ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Most 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce denně v tom frekvence dojížďky Město: Most Dojíždějící počet v % 100,0 78,5 2,0 0,9 17,8 0,8 muži počet v % 100,0 76,3 2,1 1,0 19,8 0,8 ženy počet v % 100,0 82,7 1,8 0,8 13,9 0,8 týdně 1-2 x měsíčně jinak nezjištěno 140 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

141 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Bečov Braňany Havraň Horní Jiřetín Litvínov Lom Meziboří Obrnice Patokryje z jiných okresů Chomutov Jirkov Louny Žatec Teplice Bílina Osek ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Most zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,4 vlak 655 7, , ,2 MHD , , ,2 automobil - řidič , , ,7 automobil - spolucestující 497 5, , ,0 motocykl 5 0,1 5 0,1 - - kolo 53 0,6 46 0,8 7 0,2 jiný 51 0,6 29 0,5 22 0,8 autobus + vlak 187 2, ,3 58 2,0 autobus + MHD 273 3, , ,5 vlak + MHD 284 3, , ,5 ostatní kombinace 722 8, , ,7 žádný dopr. prostředek 198 2, ,9 90 3,1 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Most DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 141

142 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Most Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,5 z ostatních obcí okresu ,0 Bečov ,1 Braňany ,4 Havraň ,0 Horní Jiřetín ,2 Litvínov ,3 Lom ,7 Meziboří ,2 Obrnice ,4 Patokryje ,5 z jiných okresů ,0 Chomutov ,5 Jirkov ,4 Louny ,2 Žatec ,0 Teplice ,9 Bílina ,9 Osek ,5 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Most z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 36,4 44,5 14,9 2,5 0,5 0,3 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 7,1 31,6 32,3 18,0 7,8 2,0 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 142 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

143 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Most Horní Jiřetín Lom Louka u Litvínova Meziboří Obrnice z jiných okresů Chomutov Jirkov Osek ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Litvínov a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Litvínov nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 85,8 2,0 0,6 10,8 0,7 muži počet v % 100,0 84,4 2,5 0,7 11,8 0,6 ženy počet v % 100,0 88,7 1,0 0,5 8,9 0,8 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Most Horní Jiřetín Lom Louka u Litvínova Meziboří Obrnice z jiných okresů Chomutov Jirkov Osek ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Litvínov z toho odvětví doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 143

144 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 524 8, , ,7 vlak 88 1,4 77 1,9 11 0,5 MHD , , ,4 automobil - řidič , , ,2 automobil - spolucestující 333 5, , ,7 motocykl kolo 46 0,7 43 1,1 3 0,1 jiný 47 0,8 34 0,8 13 0,6 autobus + vlak 39 0,6 30 0,7 9 0,4 autobus + MHD 176 2, ,7 65 3,1 vlak + MHD 75 1,2 56 1,4 19 0,9 ostatní kombinace 410 6, , ,9 žádný dopr. prostředek 91 1,5 55 1,4 36 1,7 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Litvínov Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,8 z ostatních obcí okresu ,3 Most ,1 Horní Jiřetín ,0 Lom ,9 Louka u Litvínova ,0 Meziboří ,3 Obrnice ,1 z jiných okresů ,0 Chomutov ,6 Jirkov ,6 Osek ,0 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Litvínov Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Litvínov z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 39,7 43,4 14,2 1,7 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 9,7 39,1 34,8 11,0 3,4 1,2 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 144 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

145 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Bílina Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Košťany Krupka Modlany Novosedlice Osek Proboštov Újezdeček Zabrušany z jiných okresů Most Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Teplice 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Teplice nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 87,7 2,0 0,4 9,5 0,4 muži počet v % 100,0 85,5 2,8 0,6 10,6 0,4 ženy počet v % 100,0 90,4 1,0 0,2 8,0 0,4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 145

146 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Bílina Bystřany Bžany Dubí Duchcov Hrob Košťany Krupka Modlany Novosedlice Osek Proboštov Újezdeček Zabrušany z jiných okresů Most Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Teplice zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,1 vlak 511 5, , ,0 MHD , , ,0 automobil - řidič , , ,8 automobil - spolucestující 526 5, , ,9 motocykl 10 0,1 7 0,1 3 0,1 kolo 143 1, ,4 18 0,4 jiný 58 0,6 50 0,9 8 0,2 autobus + vlak 268 2, , ,0 autobus + MHD 243 2, , ,3 vlak + MHD 225 2, ,7 83 1,9 ostatní kombinace 573 6, , ,8 žádný dopr. prostředek 406 4, , ,0 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Teplice 146 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

147 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Teplice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,7 z ostatních obcí okresu ,3 Bílina ,1 Bystřany ,6 Bžany ,8 Dubí ,4 Duchcov ,2 Hrob ,0 Košťany ,4 Krupka ,1 Modlany ,7 Novosedlice ,3 Osek ,1 Proboštov ,9 Újezdeček ,9 Zabrušany ,1 z jiných okresů ,5 Most ,4 Ústí nad Labem ,4 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Teplice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 40,5 44,4 12,1 1,5 0,4 0,3 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 13,3 39,9 29,6 10,6 4,0 1,6 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 147

148 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Teplice Bžany Dubí Duchcov Hostomice Hrobčice Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Ledvice Měrunice Ohníč Osek Světec Zabrušany z jiných okresů Most Braňany Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Bílina a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Bílina nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 77,6 1,2 0,9 19,9 0,4 muži počet v % 100,0 74,9 1,3 1,2 22,3 0,3 ženy počet v % 100,0 86,7 0,8 0,1 11,6 0,8 148 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

149 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Teplice Bžany Dubí Duchcov Hostomice Hrobčice Kostomlaty pod Milešovkou Košťany Krupka Ledvice Měrunice Ohníč Osek Světec Zabrušany z jiných okresů Most Braňany Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Bílina zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,1 vlak 297 8, ,1 59 7,6 MHD 39 1,2 22 0,8 17 2,2 automobil - řidič , , ,5 automobil - spolucestující , , ,8 motocykl 28 0,8 28 1,1 - - kolo 112 3,3 98 3,8 14 1,8 jiný 21 0,6 16 0,6 5 0,6 autobus + vlak 133 3,9 95 3,6 38 4,9 autobus + MHD 53 1,6 33 1,3 20 2,6 vlak + MHD 91 2,7 74 2,8 17 2,2 ostatní kombinace 240 7, ,4 46 5,9 žádný dopr. prostředek 111 3,3 78 3,0 33 4,3 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Bílina DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 149

150 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Bílina Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,6 z ostatních obcí okresu ,7 Teplice ,8 Bzany ,3 Dubí ,5 Duchcov ,6 Hostomice ,9 Hrobčice ,6 Kostomlaty pod Milešovkou ,3 Košťany ,1 Krupka ,5 Ledvice ,0 Měrunice ,5 Ohníč ,9 Osek ,8 Světec ,2 Zabrušany ,6 z jiných okresů ,0 Most ,6 Braňany ,8 Ústí nad Labem ,2 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Bílina z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 39,4 43,8 14,5 1,4 0,3 0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 10,3 43,1 28,0 11,1 4,7 1,8 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 150 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

151 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Teplice Bílina Duchcov Hrob Košťany Krupka Novosedlice Osek Proboštov z jiných okresů Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Dubí 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Dubí nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 83,9 1,6 0,2 13,7 0,6 muži počet v % 100,0 82,5 2,2 0,2 14,7 0,4 ženy počet v % 100,0 85,7 0,8 0,3 12,4 0,8 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Teplice Bílina Duchcov Hrob Košťany Krupka Novosedlice Osek Proboštov z jiných okresů Ústí nad Labem ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Dubí zdravotnictví, soc. činnosti DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 151

152 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,3 vlak 18 0,9 13 1,1 5 0,5 MHD , , ,7 automobil - řidič , , ,5 automobil - spolucestující 114 5,4 68 5,7 46 5,0 motocykl 1 0,0 1 0,1 - - kolo 32 1,5 30 2,5 2 0,2 jiný 16 0,8 4 0,3 12 1,3 autobus + vlak 16 0,8 10 0,8 6 0,7 autobus + MHD 137 6,5 59 5,0 78 8,6 vlak + MHD 18 0,9 13 1,1 5 0,5 ostatní kombinace 122 5,8 71 6,0 51 5,6 žádný dopr. prostředek 45 2,1 34 2,9 11 1,2 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Dubí Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,9 z ostatních obcí okresu ,5 Teplice ,3 Bílina ,7 Duchcov ,7 Hrob ,6 Košťany ,5 Krupka ,7 Novosedlice ,0 Osek ,8 Proboštov ,4 z jiných okresů ,3 Ústí nad Labem ,6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Dubí Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Dubí z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 59,4 32,4 6,5 1,4-0,1 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 12,6 33,8 31,3 15,4 5,0 1,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut 152 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

153 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Dolní Zálezly Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Povrly Řehlovice Telnice Trmice Velké Březno Velké Chvojno z jiných okresů Hl. m. Praha Děčín Litoměřice Lovosice Most Teplice Krupka ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Ústí nad Labem a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Ústí nad Labem nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 81,1 4,3 1,2 12,6 0,9 muži počet v % 100,0 78,7 5,3 1,3 13,9 0,8 ženy počet v % 100,0 85,0 2,6 0,9 10,5 1,0 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 153

154 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Dolní Zálezly Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Povrly Řehlovice Telnice Trmice Velké Březno Velké Chvojno z jiných okresů Hl. m. Praha Děčín Litoměřice Lovosice Most Teplice Krupka ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho odvětví doprava a průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. Město: Ústí nad Labem zdravotnictví, soc. činnosti Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus , , ,5 vlak , , ,6 MHD , , ,9 automobil - řidič , , ,7 automobil - spolucestující 472 4, , ,4 motocykl 3 0,0 3 0,0 - - kolo 68 0,7 54 0,9 14 0,4 jiný 24 0,2 19 0,3 5 0,1 autobus + vlak 271 2, , ,2 autobus + MHD 384 3, , ,0 vlak + MHD 744 7, , ,6 ostatní kombinace 942 9, , ,7 žádný dopr. prostředek 361 3, , ,5 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Ústí nad Labem 154 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

155 Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Dojíždějící ,1 z ostatních obcí okresu ,0 Dolní Zálezly ,7 Chabařovice ,2 Chlumec ,1 Chuderov ,8 Libouchec ,6 Malé Březno ,6 Malečov ,4 Povrly ,1 Řehlovice ,5 Telnice ,5 Trmice ,3 Velké Březno ,1 Velké Chvojno ,2 z jiných okresů ,9 Hl. m. Praha ,9 Děčín ,7 Litoměřice ,7 Lovosice ,1 Most ,9 Teplice ,7 Krupka ,6 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Ústí nad Labem Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Ústí nad Labem z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 29,8 44,9 19,5 3,7 0,7 0,3 x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 8,6 30,7 29,0 16,7 9,4 3,7 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 155

156 Tab. B1. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Celkem muži v tom ženy Dojíždějící z ostatních obcí okresu Ústí nad Labem Habrovany Chabařovice Chlumec Povrly Řehlovice Stebno z jiných okresů Teplice Krupka ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % z toho ve věku Město: Trmice 60 a více Tab. B2. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle frekvence dojížďky Dojíždějící do obce v tom frekvence dojížďky denně týdně 1-2 x měsíčně jinak Město: Trmice nezjištěno Dojíždějící počet v % 100,0 92,3 1,1 0,2 5,7 0,8 muži počet v % 100,0 91,7 1,0 0,2 6,5 0,6 ženy počet v % 100,0 93,4 1,1 0,0 4,5 1,0 Tab. B3. Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví Celkem zemědělství, lesnictví Dojíždějící z ostatních obcí okresu Ústí nad Labem Habrovany Chabařovice Chlumec Povrly Řehlovice Stebno z jiných okresů Teplice Krupka ) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Město: Trmice z toho odvětví doprava a zdravotnictví, průmysl stavebnictví obchod školství telekomun. soc. činnosti 156 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

157 Tab. B4. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle použitého dopravního prostředku Celkem počet v % muži ženy počet v % počet v % Dojíždějící do obce , , ,0 z toho použitý dopravní prostředek: 1) autobus 177 8, ,4 70 9,8 vlak 24 1,2 20 1,6 4 0,6 MHD , , ,6 automobil - řidič , ,5 48 6,7 automobil - spolucestující 44 2,2 13 1,0 31 4,3 motocykl 2 0,1 2 0,2 - - kolo 22 1,1 21 1,7 1 0,1 jiný 5 0,3 3 0,2 2 0,3 autobus + vlak 6 0,3 6 0,5 - - autobus + MHD 40 2,0 24 1,9 16 2,2 vlak + MHD 35 1,8 24 1,9 11 1,5 ostatní kombinace 145 7, ,0 43 6,0 žádný dopr. prostředek 14 0,7 10 0,8 4 0,6 1) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa pracoviště v tom Město: Trmice Tab. B5. Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Trmice Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) Podíl denně dojíždějících denně do a více v % Dojíždějící ,3 z ostatních obcí okresu ,0 Ústí nad Labem ,1 Habrovany ,0 Chabařovice ,8 Chlumec ,3 Povrly ,0 Řehlovice ,5 Stebno ,8 z jiných okresů ,8 Teplice ,9 Krupka ,4 1) vybrané obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 % Tab. B6. Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Město: Trmice z toho čas denní dojížďky (min.) Průměrný čas Dojížďka strávený do a více na cestě (min.) 1) Dojíždějící v rámci obce počet v % 100,0 59,3 32,0 4,3 1,7 0,3 - x Dojíždějící do obce počet v % 100,0 6,0 32,5 38,7 16,9 4,1 1,1 x 1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 157

158 Tab. C1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech Rozdíl Podíl (%) počet v % Kraj Vyjíždějící z obce ,5 x x Dojíždějící do obce ,2 x x Saldo dojížďky ,8 x x okres Děčín Vyjíždějící z obce ,0 100,0 100,0 v rámci okresu ,8 57,2 60,6 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,1 42,8 39,4 Dojíždějící do obce ,4 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,8 41,4 28,6 Saldo dojížďky ,3 x x okres Chomutov Vyjíždějící z obce ,1 100,0 100,0 v rámci okresu ,8 49,5 59,4 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,7 50,5 40,6 Dojíždějící do obce ,6 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,6 30,5 21,3 Saldo dojížďky ,3 x x okres Litoměřice Vyjíždějící z obce ,0 100,0 100,0 v rámci okresu ,8 63,8 68,9 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,8 36,2 31,1 Dojíždějící do obce ,0 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,1 23,0 20,3 Saldo dojížďky ,0 x x okres Louny Vyjíždějící z obce ,5 100,0 100,0 v rámci okresu ,2 49,5 56,1 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,0 50,5 43,9 Dojíždějící do obce ,7 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,6 27,3 18,3 Saldo dojížďky ,1 x x okres Most Vyjíždějící z obce ,9 100,0 100,0 v rámci okresu ,1 58,4 56,3 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,3 41,6 43,7 Dojíždějící do obce ,0 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,0 46,6 35,9 Saldo dojížďky ,3 x x 158 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

159 Tab. C1. Počet vyjíždějících a dojíždějících do škol v letech dokončení Rozdíl Podíl (%) počet v % Vyjíždějící z obce ,5 100,0 100,0 v rámci okresu ,5 58,0 61,0 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,3 42,0 39,0 Dojíždějící do obce ,9 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,9 31,9 19,3 Saldo dojížďky ,7 x x Vyjíždějící z obce ,6 100,0 100,0 v rámci okresu ,8 34,4 51,7 do ostat. okresů ČR a do zahraničí ,8 65,6 48,3 Dojíždějící do obce ,8 100,0 100,0 z toho: z ostatních okresů ČR 1) ,1 73,2 72,8 Saldo dojížďky ,9 x x 1) v letech včetně dojížďky ze Slovenské republiky okres Teplice okres Ústí nad Labem DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 159

160 Tab. C2. Bilance dojížďky do škol v rámci České republiky podle frekvence dojížďky Kraj, okres Dojíždějící do obce Vyjíždějící z obce z toho z toho denně týdně denně týdně Celkem Saldo dojížďky Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Muži Ženy Tab. C3. Denní vyjížďka do škol podle času stráveného na cestě Kraj, okres Vyjíždějící z obce denně do škol do 14 v tom čas denní dojížďky (v minutách) a více vč. nezj. Struktura podle času denní dojížďky (v %) do 14 minut minut minut minut 60 a více vč. nezj. Kraj ,1 30,4 25,1 13,6 13,9 Děčín ,9 30,7 24,6 13,7 14,1 Chomutov ,6 27,2 28,6 15,5 15,1 Litoměřice ,6 32,8 20,2 10,9 14,5 Louny ,8 34,9 22,4 9,1 11,8 Most ,2 23,6 26,5 18,0 16,8 Teplice ,9 32,9 27,4 15,0 11,9 Ústí nad Labem ,4 25,6 30,0 15,6 13,4 160 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

161 Tab. C4. Vyjíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku Kraj, okres Vyjíždějící do jiné obce ČR autobus vlak MHD automobil - řidič z toho použitý dopravní prostředek 1) automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Muži Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ženy Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 161

162 Tab. C5. Dojíždějící denně do škol podle použitého dopravního prostředku z toho použitý dopravní prostředek 1) Kraj, okres Dojíždějící do obce autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek Celkem Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Muži Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ženy Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ) dopravní prostředek se týká denní dojížďky z místa bydliště (i přechodného) do místa školy 162 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

163 Tab. C6. Bilance dojížďky do škol ve městech kraje Kraj, okres, město ve věku 6-14 let denně ve věku 6-14 let Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem z toho město: Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Jílové Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Rumburk Šluknov Varnsdorf Velký Šenov Chomutov Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Libochovice Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Štětí Terezín Třebenice Úštěk Louny Podbořany Postoloprty Žatec Litvínov Lom Meziboří Most Bílina Dubí Duchcov Hrob Košťany Krupka Osek Teplice Chabařovice Trmice Ústí nad Labem ) včetně zahraničí Dojíždějící do obce Vyjíždějící z obce 1) z toho z toho denně Saldo dojížďky 1) z toho denně DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 163

164 Tab. C7. Dojížďka do škol mezi kraji Zahraničí Česká republika 1) Hl.město Praha Kraj dojížďky Plzeňský Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Celkem Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha x Středočeský kraj x Jihočeský kraj x Plzeňský kraj x Karlovarský kraj x Ústecký kraj x Liberecký kraj x Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha x Středočeský kraj x Jihočeský kraj x Plzeňský kraj x Karlovarský kraj x Ústecký kraj x 694 Liberecký kraj x Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Ženy Česká republika 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha x Středočeský kraj x Jihočeský kraj x Plzeňský kraj x Karlovarský kraj x Ústecký kraj x 647 Liberecký kraj x Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Muži 1) dojížďka do škol přes hranice krajů 164 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

165 Vysočina Kraj dojížďky Olomoucký Celkem Zlínský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Moravskoslezský saldo mezikrajové dojížďky ČR 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj x Královéhradecký kraj x Pardubický kraj x Vysočina x Jihomoravský kraj x Olomoucký kraj x Zlínský kraj x Moravskoslezský kraj Muži ČR 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj x Královéhradecký kraj x Pardubický kraj x Vysočina x Jihomoravský kraj x Olomoucký kraj x Zlínský kraj x Moravskoslezský kraj Ženy ČR 1) kraj vyjížďky: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj x Královéhradecký kraj x Pardubický kraj x Vysočina x Jihomoravský kraj x Olomoucký kraj x Zlínský kraj x Moravskoslezský kraj DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 165

166 Tab. C8. Směrové proudy vyjížďky z obcí do škol a počty vyjíždějících Kraj, okres Celkem 1-9 v tom velikost proudu vyjížďky (počet osob) a více Počet proudů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Počet vyjíždějících Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Struktura v % podle počtu vyjíždějících Kraj 100,0 20,7 10,4 20,0 18,0 29,2 1,8 Děčín 100,0 22,0 11,4 23,0 18,0 25,6 - Chomutov 100,0 17,8 11,3 16,2 12,6 30,4 11,7 Litoměřice 100,0 25,2 12,1 29,8 17,7 15,1 - Louny 100,0 29,6 12,9 20,6 22,9 14,0 - Most 100,0 15,1 6,9 15,3 15,2 47,6 - Teplice 100,0 16,2 8,2 13,3 19,7 42,6 - Ústí nad Labem 100,0 14,9 7,9 17,0 20,1 40,1-166 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

167 Tab. C9. Směrové proudy dojížďky do obcí do škol a počty dojíždějících Kraj, okres Celkem v tom velikost proudu dojížďky (počet osob) a více Počet proudů Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Počet dojíždějících Kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Struktura v % podle počtu dojíždějících Kraj 100,0 21,9 10,7 21,1 18,1 26,3 2,0 Děčín 100,0 22,2 12,2 26,9 14,6 24,0 - Chomutov 100,0 18,0 10,5 15,7 15,6 24,8 15,4 Litoměřice 100,0 26,3 12,7 32,2 20,9 7,9 - Louny 100,0 25,6 14,3 23,0 26,8 10,3 - Most 100,0 17,7 6,9 14,4 14,5 46,5 - Teplice 100,0 15,9 8,5 15,2 21,3 39,2 - Ústí nad Labem 100,0 24,6 9,5 16,6 14,5 34,8 - DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 167

168 Tab. D1. Vybrané ukazatele vyjížďky za prací a do škol podle krajů Kraj vyjížďky Česká republika Hl.město Praha Plzeňský Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Vyjíždějící za prací mimo obec bydliště muži ženy Vyjíždějící za prací do ostatních obcí okresu x muži x ženy x Vyjíždějící za prací do ostatních okresů kraje x muži x ženy x Vyjíždějící za prací do ostatních krajů muži ženy Vyjíždějící za prací do zahraničí muži ženy Denně vyjíždějící za prací mimo obec bydliště Vyjíždějící do škol mimo obec bydliště Vyjíždějící za prací a do škol Podíl vyjíždějících zaměstnaných z obce bydliště 36,5 5,0 51,7 39,8 39,1 38,4 38,0 34,7 muži 40,4 6,3 54,1 43,7 42,5 43,2 43,3 39,0 ženy 31,7 3,5 48,7 35,0 35,0 32,7 31,6 29,5 Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle věku ,3 12,4 16,3 17,0 16,7 16,3 16,0 17, ,3 15,5 15,7 16,2 16,3 15,9 16,1 16, ,1 23,6 22,9 23,9 23,7 23,5 23,3 22, ,5 23,6 24,1 24,5 24,4 24,2 24,3 23, ,2 19,9 18,9 17,0 17,5 18,2 18,7 18,0 60 a více 1,6 5,0 2,1 1,5 1,5 1,9 1,5 1,9 Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle odvětví zemědělství a lesnictví 4,8 2,3 4,2 7,4 6,6 3,1 3,5 3,0 průmysl 36,7 21,1 29,7 34,2 38,0 38,5 35,6 45,9 stavebnictví 9,8 8,8 8,9 11,8 9,7 9,0 9,7 8,3 obchod 9,0 17,8 10,7 8,7 7,8 8,6 8,6 7,5 doprava a telekomunikace 7,8 6,3 10,1 7,4 7,2 6,5 9,4 6,3 školství 4,0 3,7 3,7 4,0 3,4 3,1 3,8 3,8 zdravotnictví a sociální činnosti 5,4 6,2 5,2 4,9 5,2 6,2 5,2 4,3 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících 83,1 62,2 86,1 82,3 85,3 83,6 80,0 83,4 Struktura denně vyjíždějících za prací z obce bydliště podle času vyjížďky do 14 minut 16,0 12,4 15,2 17,6 18,0 17,6 15,9 15, ,7 22,5 32,0 38,9 36,0 41,8 37,7 37, ,7 43,1 37,3 35,8 36,2 34,9 37,7 39,2 60 a více 9,3 21,2 15,2 7,5 9,5 5,4 8,4 7,4 Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště 34,5 4,2 47,7 41,3 37,1 34,8 31,7 34,1 Podíl vyj. za prací z celk. počtu vyj. z obce 73,6 78,4 75,6 72,0 75,1 75,4 75,3 73,6 Podíl vyj. do škol z celk. počtu vyj. z obce 26,4 21,6 24,4 28,0 24,9 24,6 24,7 26,4 Počet v % 168 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

169 Kraj vyjížďky Vysočina Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Počet Vyjíždějící za prací mimo obec bydliště muži ženy Vyjíždějící za prací do ostatních obcí okresu muži ženy Vyjíždějící za prací do ostatních okresů kraje muži ženy Vyjíždějící za prací do ostatních krajů muži ženy Vyjíždějící za prací do zahraničí muži ženy Denně vyjíždějící za prací mimo obec bydliště Vyjíždějící do škol mimo obec bydliště Vyjíždějící za prací a do škol v % Podíl vyjíždějících zaměstnaných 38,8 42,2 41,5 38,1 41,3 44,7 37,8 z obce bydliště 42,3 46,0 45,4 41,8 45,2 48,4 43,6 muži 34,6 37,4 36,3 33,5 36,5 40,0 30,7 ženy Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle věku 16,8 17,4 18,0 16,3 16,3 16,2 14, ,9 16,8 17,2 16,3 17,0 16,3 15, ,7 23,5 24,9 24,9 24,0 25,2 26, ,8 24,3 23,5 24,8 24,7 25,0 26, ,1 16,6 15,4 16,3 16,8 16,1 16, ,7 1,4 1,0 1,3 1,2 1,3 1,1 60 a více Struktura vyjíždějících za prací z obce bydliště podle odvětví 5,5 5,9 8,8 5,2 5,6 3,7 2,9 zemědělství a lesnictví 38,1 38,0 40,3 35,7 36,0 41,4 41,8 průmysl 8,5 10,1 9,9 11,8 10,4 11,4 8,0 stavebnictví 9,0 9,0 6,8 9,3 8,5 8,8 8,6 obchod 7,1 8,5 6,5 7,3 7,9 6,2 7,3 doprava a telekomunikace 4,3 4,2 4,0 4,3 4,5 4,3 4,3 školství 5,6 5,1 5,6 5,6 6,2 5,3 5,5 zdravotnictví a sociální činnosti 84,3 81,6 79,7 82,6 83,1 83,4 85,0 Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících Struktura denně vyjíždějících za prací z obce bydliště podle času vyjížďky 18,5 17,8 18,9 16,9 15,1 16,2 11,6 do 14 minut 40,4 40,5 39,8 34,5 38,2 38,7 36, ,5 34,8 35,3 37,9 39,2 38,9 42, ,3 6,6 5,8 10,4 7,4 6,1 9,5 60 a více 41,0 43,6 43,6 34,6 40,0 42,0 29,6 Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště 72,0 71,1 69,8 73,6 71,7 72,5 74,4 Podíl vyj. za prací z celk. počtu vyj. z obce 28,0 28,9 30,2 26,4 28,3 27,5 25,6 Podíl vyj. do škol z celk. počtu vyj. z obce DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 169

170

171 GRAFICKÁ ČÁST DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 171

172

173 Geografická mapa Ústeckého kraje Šluknov Rumburk Varnsdorf Jílové Děčín Česká Kamenice Krupka Dubí Ústí nad Labem Osek Teplice Litvínov Duchcov Bílina Litoměřice Jirkov Most Lovosice Chomutov Štětí Klášterec nad Ohří Kadaň Roudnice n. Labem hranice kraje hranice ORP třída komunikace silnice I.třídy dálnice kategorie železnic celostátní trať mezinárodní koridor ostatní vodtoky vodníplochy lesy obce od do obyvatel obce nad obyvatel Podbořany Žatec kilometry Louny Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - kraje LBK Vyjížďka z obce do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů PLK KVK ULK STC PHA PAK HKK OLK MSK Podíl vyjížďky v obci na vyjížďce (v %) JHC VYS JHM ZLK do 44,9 45,0-49,9 50,0-54,9 55,0-59,9 60,0 a více DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 173

174 174 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

175 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 175

176 Podíl vyjížďky žen na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO Podíl v % TC DO KV do 33,9 34,0-35,9 36,0-37,9 38,0-39,9 40,0-41,9 42,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV OC HO PLK BR KM PR UH PHA STC Hodnota v ČR = 39,1 % okres s maximální hodnotou: Praha-západ = 45,2 % okres s minimální hodnotou: Ostrava-město = 28,7 % KVK ULK JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK Podíl vyjížďky osob do 30 roků věku na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO Podíl v % TC DO KV do 29,9 30,0-31,4 31,5-32,9 33,0-34,4 34,5-35,9 36,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO PLK BR KM Hodnota v ČR = 32,6 % okres s maximální hodnotou: Bruntál = 37,9 % okres s minimální hodnotou: Karviná = 27,4 % ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK 176 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

177 Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH Podíl v % SO TC DO do 70,9 71,0-74,9 75,0-78,9 79,0-82,9 83,0-86,9 87,0 a více KV CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN Podíl v % do 77,4 77,5-79,9 80,0-82,4 82,5-84,9 85,0 a více RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO PLK BR KM ULK PR UH Hodnota v ČR = 83,1 % okres s maximální hodnotou: Plzeň-jih = 89,6 % okres s minimální hodnotou: Brno-město = 62,1 % PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK Podíl vyjížďky s délkou cesty nad 45 minut na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO Podíl v % TC DO KV do 15,9 16,0-17,9 18,0-19,9 20,0-24,9 25,0-29,9 30,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO BR KM PR UH Hodnota v ČR = 22,6 % okres s maximální hodnotou: Praha-západ = 41,0 % okres s minimální hodnotou: Sokolov = 14,1 % PLK ULK PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 177

178 Podíl vyjížďky automobilem vč. kombinací na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání CH SO TC Podíl v % DO KV do 29,9 30,0-34,9 35,0-39,9 40,0-44,9 45,0-49,9 50,0 a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY Hodnota v ČR = 39,2 % okres s maximální hodnotou: Domažlice = 56,9 % okres s minimální hodnotou: Frýdek-Místek = 28,7 % JE PV KVK OC HO PLK BR KM ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS VS PAK JHM OV KI OLK FM ZLK MSK Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných osob CH SO TC DO KV Pracovní místa na 1000 zaměstn. do a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO BR KM Hodnota v ČR = 995 okres s maximální hodnotou: Brno-město = 1296 okres s minimální hodnotou: Plzeň-sever = 719 PLK ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK 178 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

179 Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných osob v obcích do 2 tisíc obyvatel CH SO TC DO KV Pracovní místa na 1000 zaměstn. do a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB nevyskytuje se CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN RK UO SY BK BM BI BV SU VY JE PV KVK OC HO Hodnota v ČR = 621 okres s maximální hodnotou: Karviná = okres s minimální hodnotou: Kroměříž = 432 PLK BR KM ULK PR UH PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS VS PAK JHM OV KI OLK FM ZLK MSK Obsazená pracovní místa na 1000 zaměstnaných osob ve městech nad 10 tisíc obyvatel CH SO TC DO KV Pracovní místa na 1000 zaměstn. do a více CV PS PM KT PJ UL TP MO LT LN RA RO ST PT BE KD PB DC PI CK PY ME PH CB CL PZ TA BN LI MB NB KO PE JH JN SM KH JC HB JI HK TU PU CR TR NA ZS ZN BM BI Pozn. v okresech, v nichž se nevyskytuje žádné město nad 10 tisíc obyvatel, bylo použito největší město RK UO SY BK BV SU VY JE PV OC HO BR KM PR UH Hodnota v ČR = okres s maximální hodnotou: Mladá Boleslav = okres s minimální hodnotou: Praha- západ = 629 KVK PLK ULK PHA STC JHC ZL LBK OP NJ HKK VYS OV KI VS PAK JHM OLK FM ZLK MSK DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 179

180 180 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI

181 Struktura vyjížďky do škol podle prostorových typů vyjížďky - kraje LBK Vyjížďka z obce do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů PLK KVK ULK STC PHA PAK HKK OLK MSK Podíl vyjížďky v obci na vyjížďce (v %) do 49,9 50,0-54,9 55,0-59,9 60,0-64,9 65,0-69,9 70,0 a více JHC VYS JHM ZLK DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI 181

182 182 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V ÚSTECKÉM KRAJI