Inventarizační průzkum botanický Lokalita Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky. Zaměřený na cévnaté rostliny

Transkript

1 Inventarizační průzkum botanický Lokalita Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky Zaměřený na cévnaté rostliny Zhotovitel zakázky: Mgr. ADRIÁN C ZERNIK, Odborný garant: Mgr. ZUZANA DOČKALOVÁ Zpracovatel IP: Mgr. Zu zana Dočkalová & Mgr. Adrián Czernik

2 Zadavatel: Zpracovatel: Město Krnov, Odbor životního prostředí, Hlavní náměstí 96/1, Krnov Mgr. Adrián Czernik tel: , adrian.czernik@centrum.cz IČ: , DIČ: CZ Řešitel: Mgr. Zuzana Dočkalová, Šafaříková 18, Krnov tel: , zuzaxa@centrum.cz Spoluřešitel: Fotografie: Zuzana Dočkalová, Adrián Czernik, Kristian Peters (2007). Zpracováno ve Vřesině, říjen 2011 Mgr. Adrián Czernik zpracovatel Rozdělovník autorizovaných výtisků: Pare č. 1-4 Zadavatel Pare č. 5 Zpracovatel PARE 1-4 Fotografie na úvodní straně: Pohled na 11 let udržovanou a kosenou Dolní louku (srpen 2010). strana 2 (celkem 50)

3 OBSAH 1. ÚVOD 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ 3. POPIS ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 4. METODIKA 5. FLORISTICKÁ INVENTARIZACE FLORISTICKÝ SOUPIS VŠECH AKTUÁLNĚ ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ 5.2 PŘEHLED CHRÁNĚNÝCH, OHROŽENÝCH NEBO JINAK VÝZNAMÝCH TAXONŮ 5.3 KOMENTÁŘ K VYBRANÝM OHROŽENÝM NEBO JINAK VÝZNAMNÝM TAXONŮM 6. INVENTARIZAC E ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV 7. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU BIOTOPŮ NA LOKALITĚ 8. DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ 9. PŘIPOMÍNKY K MANAGEMENTU 10. ZÁVĚR 11. BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ 12. PO UŽITÁ LITERATURA 13. PŘÍLOHY Fotodokumentace Mapové přílohy Mapa č. 1 Mapa dílčích ploch. Mapa č. 2 Mapa výskytu invazního druhu zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) na podkladu dílčích ploch. Mapa č. 3 Mapa výskytu invazního vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) a křídlatky japonské (Reynoutria japonica) na podkladu dílčích ploch. Mapa č. 4 Mapa výskytu biotopů v území. Biotopy jsou vymezeny na dílčích plochách. Mapa č. 5 Mapa výskytu zvláště chráněných druhů rostlin dle zákona č. 114/1992 Sb. Mapa č. 6 Mapa výskytu ohrožených druhů rostlin Červeného seznamu (Procházka et al. 2001). CD-RO M Inventarizační průzkum botanický, lokalita Krnov Chomýž, zaměřený na cévnaté rostliny.doc Inventarizační průzkum botanický, lokalita Krnov Chomýž, zaměřený na cévnaté rostliny.pdf Vektorové vrstvy: *.shp (ArcGIS) v souřadnicovém systému S-JTSK Mapové podklady v *.jpg, *.pdf strana 3 (celkem 50)

4 1. ÚVOD Botanický průzkum lokality Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky byl pracován na základě objednávky zadavatele a zároveň jako potřeba pro vyhodnocení současného výskytu ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a společenstev. Tento výstup je rovněž porovnáním mezi prvním botanickým průzkumem, který byl zpracován v roce 2000 pod názvem: Botanický průzkum bývalého vojenské střelnice Krásné Loučky západně Krnova Chomýže (Pečinka & Dočkalová in. litt. 2000). Dokument sloužil k dalšímu postupu a provádění hospodaření v území tak, aby podstatná část této lokality byla z botanického hlediska zachována a obnovena alespoň v rozsahu blížící se stavu v roce Inventarizace byla zaměřena na všechny druhy cévnatých rostlin (mimo mechorosty). Průzkumy byly provedeny se zřetelem na zmapování výskytu zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., zákona č. 114/1992 Sb., a výskytu druhů dle Červeného seznamu ČR. V rámci lokality byly vymapována a vylišena také jednotlivá rostlinná společenstva (biotopy) podle katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001). V rámci průzkumu byl zhodnocen stav jednotlivých populací ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin. Dále byl proveden popis aktuálního stavu biotopů druhů, definice ohrožujících faktorů a konkrétní návrh managementu pro zachování nebo zlepšení stavu populací těchto rostlin. Nově se v tomto průzkumu objevuje oproti průzkumu z roku 2000 problematika invazních druhů rostlin. 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ Katastrální území: Krásné loučky Výměra: cca 60 ha Nadmořská výška: m Faunistický čtverec: PO PIS ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Poloha: Lokalita bývalého vojenského prostoru se rozkládá západním směrem od části KrnovChomýž, Krásné Loučky v údolí toku Hůrka (Chomýžka). Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Jindřichovická pahorkatina, okrsku Opavická niva. Jedná se o pahorkatinu budovanou kvartérními fluviálními sedimenty se zvrásněnými devonskými a spodnokarbonskými sedimenty v podloží, s akumulačním reliéfem údolní nivy. Území leží v nadmořské výšce m. Geologie: Místy se nachází pokryv sprašových hlín, který dosahuje proměnlivé mocnosti několika metrů. Předkvartérní podloží tvoří flyšové kulmské horniny moravického souvrství. Půdní typ: Fluvizemě v údolních nivách s hlinitými půdami s výrazným zastoupením prachu. Půdy jsou hlinité, jílovité s vyšším zastoupením skeletu (Culek 1996). Hydrologie: V zájmové lokalitě se nachází pouze jeden menší tok Hůrka (Chomýžka), který protéká středem lokality (v letních měsících dochází k vysychání). Na zmíněné vodoteči jsou umístěny dva rybníky každý o rozloze ca 0,7 ha. Mimo uvedená větší vodní tělesa se v severní části nachází několik tůní. Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT9 (Quit 1971). Ta je charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 60 až 80 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Vegetace: Dle regionálně fytogeografického členění leží území na hranicích fytogeografických okresů 74. Slezská pahorkatina a 75. Jesenické podhůří. Tato oblast patřící do Českomoravského mezofytika se vyznačuje poměrně jednotvárnou květenou, v níž převládají mezofyty nad termofyty, vegetačně odpovídá suprakolinnímu stupni oceánického (srážkově nadbytkového) charakteru, s plochým až strana 4 (celkem 50)

5 svažitým reliéfem krajiny, s chudým až živným podkladem, oblast je převážně změněna lidskou činností (Skalický 1988). Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová 1998) by se na území bez dalších zásahů vyvinula společenstva kostřavových bučin (Festuco altissimae-fagetum). V současné době je území pozměněno lidskou činností a převažuje zde zemědělská půda - pole a louky, lesní porosty tvoří druhou významnou složku území (Culek 1996). Z botanického hlediska se jedná o nejcennější lokalitu v rámci celého Krnovska a patrně i jednu z nejcennějších v rámci Moravskoslezského kraje. V území se doposud vyskytují desítky ohrožených a chráněných druhů rostlin. V síťovém mapování květeny ČR se území nachází v kvadrantu 5871d. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Krnovského bioregionu 1.54 hercynské podprovincie. Fauna vázaná na území je velmi různorodá a bohatá. Lokalita je zajímavá s ohledem na výskyt bezobratlých motýli (patrně i další skupiny bezobratlých) obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Území leží v mapovacím čtverci 5871 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (Pruner & Míka 1996). 4. METODIKA Cílem botanického průzkumu bylo provést inventarizační průzkum rostlin a rostlinných společenstev na lokalitě Krnov - střelnice s ohledem na charakteristiku stanoviště a na možný výskyt vzácných a ohrožených taxonů. Podrobný průzkum byl zaměřen plochy zejména na travinné plochy a nezapojená stanoviště v mírně pokročilém sukcesním stádiu. Na lokalitě bylo provedeno celkem 8 návštěv ve dnech: 6.5, 8. 5., 10. 6, , , 14.7, a Zjištěné taxony jsou uspořádány do abecedního floristického seznamu, v němž jsou vyznačeny významné druhy rostlin. Druhy, které vzhledem k jejich fenologické fázi nebylo možné přesně určit, jsou v seznamu uvedeny pouze s rodovým názvem a zkratkou sp. místo druhového názvu. Inventarizace částečně vychází z Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území, kapitoly I, II (Janáčková et Štorkánová 2005) a kapitoly Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostlinná společenstva, biotopy), Čech L., Kočí M. & Prausová M. (2005). Názvy biotopů a jejich kódy jsou převzaty z Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001), který je používán jako výchozí literatura pro mapování biotopů soustavy Natura Data o biotopech pocházejí z databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR 2009). Rozdělení dílčích pracovních ploch vychází z dokumentu: Metodický materiál pro biologický management lokality Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky, Projekt Obnova a rekreační využití území bývalého vojenského cvičiště Chomýž (Czernik, Dočkalová & Kašák 2009). Rozdělení dílčích ploch s ohledem na nutnost zpřesnění hranic biotopů a zvětšení počtu těchto ploch tedy neodpovídá původnímu rozdělení dle práce: Botanický průzkum bývalého vojenské střelnice Krásné Loučky západně Krnova Chomýže (Pečinka & Dočkalová in. litt. 2000). 5. FLORISTICKÁ INVENTARIZACE 5.1 FLO RISTICKÝ SOUPIS VŠECH AKTUÁLNĚ ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Níže uvedený, abecedně seřazený seznam zahrnuje všechny nalezené druhy cévnatých rostlin, které byly na vymezené lokalitě Krnov Chomýž zjištěny během návštěv v dubnu až září Nomenklatura názvosloví je sjednocena podle Kubáta et al. (2002). Tab. č. 1: Seznam zjištěných druhů rostlin Latinský název Český název Acer platanoides L. javor mléč Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. strana 5 (celkem 50)

6 Latinský název Český název Acer pseudoplatanus L. Achillea millefolium L. Acinos arvensis (Lam.) Dandy Aegopodium podagraria L. Agrostis capillaris L. Agrostis stolonifera L. Ajuga reptans L. Anagallis arvensis L. Anthyllis vulneraria L. Alchemilla glaucescens Wallr. Alisma plantago-aquatica L. Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande Allium oleraceum L. Allium vineale L. Alnus glutinosa (L.) Gaertn Alnus incana (L.) Moench Alopecurus aequalis Sobol. Alopecurus pratensis L. Anemone nemorosa L. Angelica sylvestris L. Anthemis arvensis L. Anthoxanthum odoratum L. Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. Arctium lappa L. Arctium tomentosum Mill. Arenaria serpyllifolia L. Armoracia rusticana P. Gaertn., B. Mey. et Scherb. Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl Artemisia vulgaris L. Astragalus glycyphyllos L. Avenula pubescens (Huds.) Dumort. Barbarea vulgaris W.T. Aiton Bellis perennis L. Betonica officinalis L. Betula pendula Roth Brachypodium pinnatum (L.) P. Beauv. Brachypodium sylvaticum (Huds.) P. Beauv. Briza media L. Bromus hordeaceus L. Calamagrostis arundinacea (L.) Roth javor klen řebříček obecný pamětník rolní bršlice kozí noha psineček obecný psineček výběžkatý zběhovec plazivý drchnička rolní úročník bolhoj kontryhel sivý žabník jitrocelový česnáček lékařský Calamagrostis epigejos (L.) Roth Calluna vulgaris (L.) Hull Caltha palustris L. Calystegia sepium (L.) R. Br. Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. česnek obecný česnek viničný olše lepkavá olše šedivá psárka plavá psárka luční sasanka hajní děhel lesní rmen rolní tomka vonná kerblík lesní huseníček rolní lopuch větší lopuch plstnatý písečnice douškolistá křen selský ovsík vyvýšený pelyněk obecný kozinec sladkolistý ovsíř pýřitý barborka obecná sedmikráska chudobka bukvice lékařská bříza bělokorá válečka prapořitá válečka lesní třeslice prostřední sveřep měkký třtina rákosovitá třtina křovištní vřes obecný blatouch bahenní opletník plotní expanzivní druh/ celé území strana 6 (celkem 50)

7 Latinský název Český název Campanula glomerata L. Campanula patula L. Campanula persicifolia L. Campanula trachelium L. Capsella bursa-pastoris (L.) Medik. Cardamine amara L. Cardamine pratensis L. Carex acuta L. Carex acutiformis Ehrh. Carex brizoides L. Carex contigua Hoppe Carex flava L. Carex hirta L. Carex muricata L. Carex nigra (L.) Reichard Carex ovalis Gooden. Carex pallescens L. Carex panicea L. Carex pilulifera L. Carex remota L. Carex sylvatica L. Carex vesicaria L. Carlina acaulis L. Carlina vulgaris L. Carpinus betulus L. Centaurea jacea L. Centaurea scabiosa L. zvonek klubkatý zvonek rozkladitý zvonek broskvolistý zvonek kopřivolistý kokoška pastuší tobolka řeřišnice hořká řeřišnice luční ostřice štíhlá ostřice ostrá ostřice třeslicovitá ostřice klasnatá ostřice rusá ostřice srstnatá ostřice měkkostenná ostřice obecná ostřice zaječí ostřice bledavá ostřice prosová ostřice kulkonosná ostřice řídkoklasá ostřice lesní ostřice měchýřkatá pupava bezlodyžná pupava obecná habr obecný chrpa luční chrpa čekánek Centaurium erythraea Rafn Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch Cerastium holosteoides Fr. subsp. triviale (Spenn.) Moschl Chaerophyllum aromaticum L. Chamaecytisus supinus (L.) Link Chelidonium majus L. Chenopodium album L. Chrysosplenium alternifolium L. Cichorium intybus L. Circaea lutetiana L. Cirsium arvense (L.) Scop. Cirsium oleraceum (L.) Scop. Cirsium palustre (L.) Scop. Cirsium rivulare (Jacq.) All. Cirsium vulgare (Savi) Ten. Clinopodium vulgare L. Colchicum autumnale L. Conyza canadensis (L.) Cronquist Cornus sanguinea L. Corydalis solida (L.) Clairv. Corylus avellana L. zeměžluč okolíkatá okrotice dlouholistá rožec obecný luční Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. C4a 8A, 9 C4a 3B, 5, 6, 8A, 8B 16B, 22B, 23 8A, 8B, 8C 3, C3 krabilice mámivá čilimník nízký vlaštovičník větší merlík bílý mokrýš střídavolistý čekanka obecná čarovník pařížský pcháč oset pcháč zelinný pcháč bahenní pcháč potoční pcháč obecný klinopád obecný ocún jesenní turanka kanadská svída krvavá dymnivka plná líska obecná strana 7 (celkem 50)

8 Latinský název Crataegus sp. Crepis biennis L. Cruciata glabra (L.) Ehrend. Cynosurus cristatus L. Dactylis glomerata L. Dactylorhiza majalis (Rchb.) P.F. Hunt et Summerh. subsp. majalis Danthonia decumbens (L.) DC. Daphne mezereum L. Daucus carota L. Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv. Dianthus carthusianorum L. Dianthus deltoides L. Dianthus superbus L. subsp. superbus Digitalis grandiflora Mill. Dryopteris filix-mas (L.) Schott Echinops sphaerocephalus L: Echium vulgare L. Eleocharis acicularis (L.) Roem. et Schult. Elymus caninus L. Elytrigia repens (L.) Nevski Epilobium angustifolium L. Epilobium ciliatum Rafin. Equisetum arvense L. Equisetum palustre Ehrh. Equisetum sylvaticum L. Erigeron annuus (L.) Pers. Euonymus europaea L. Euphorbia cyparissias L. Euphorbia esula L. Euphrasia rostkoviana Hayne Euphrasia stricta J.F. Lehm. Festuca ovina L. Festuca pratensis Huds. Festuca rubra L. Festuca rupicola Heuffel Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve Filago arvensis L. Filipendula ulmaria (L.) Maxim. Filipendula vulgaris Moench Fragaria moschata (Duchesne) Weston Fragaria vesca L. Frangula alnus Mill. Fraxinus excelsior L. Gagea lutea (L.) Ker Gawl. Galeopsis speciosa Mill. Galium album Mill. Český název hloh obecný škarda dvouletá svízelka lysá poháňka hřebenitá srha laločnatá prstnatec májový pravý trojzubec poléhavý lýkovec jedovatý mrkev obecná metlice trsnatá hvozdík kartouzek hvozdík kropenatý hvozdík pyšný náprstník velkokvětý kapraď samec bělotrn kulatohlavý Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. 3, C3 8A C4a 2A, 21H, 22C 2, C1 8A C3 3B, 16B, 22B, 23 hadinec obecný bahnička jehlovitá pýrovník psí pýr plazivý vrbovka úzkolistá vrbovka žláznatá přeslička rolní přeslička bahenní přeslička lesní turan roční brslen evropský pryšec chvojka pryšec obecný světlík lékařský světlík tuhý kostřava ovčí kostřava luční kostřava červená kostřava žlábkatá orsej jarní hlíznatý bělolist rolní tužebník jilmový tužebník obecný jahodník truskavec jahodník obecný krušina olšová jasan ztepilý křivatec žlutý konopice sličná svízel bílý strana 8 (celkem 50)

9 Latinský název Český název Galium aparine L. Galium palustre L. Galium pumilum Murray Galium uliginosum L. Galium verum L. Genista tinctoria L. Geranium palustre L. Geranium pratense L. Geranium pusillum Burm. f. Geranium robertianum L. Geum urbanum L. Gladiolus imbricatus L. Glechoma hederacea L. Glyceria fluitans (L.) R. Br. Gnaphalium uliginosum L. Gypsophila muralis L. Hemerocallis fulva L. Heracleum sphondyllium L. Hieracium bauhinii Schult. Hieracium pilosella L. Hieracium umbellatum L. Holcus lanatus L. Holcus mollis L. Humulus lupulus L. Hylotelephium maximum (L.) Holub Hypericum maculatum Crantz Hypericum perforatum L. svízel přítula svízel bahenní svízel nízký svízel slatinný svízel syřišťový kručinka barvířská kakost bahenní kakost luční kakost maličký kakost smrdutý kuklík městský mečík střechovitý popenec břečťanovitý zblochan vzplývavý protěž močálová šáter zední denivka plavá bolševník obecný jestřábník Bauhinův jestřábník chlupáček jestřábník okoličnatý medyněk vlnatý medyněk měkký chmel otáčivý rozchodník velký třezalka skvrnitá třezalka tečkovaná Impatiens glandulifera Royle Impatiens parviflora DC. netýkavka žláznatá netýkavka malokvětá Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. 2, C2 zplanělý invazní druh/ vzácně podél potoka C4a Inula salicina L. Iris sibirica L. Juncus articulatus L. Juncus bufonius L. Juncus conglomeratus L. Juncus effusus L. Juncus inflexus L. Juncus tenuis Willd. Knautia arvensis (L.) J.M. Coult. Lactuca serriola L. Lamium album L. Lamium maculatum L. Lamium purpureum L. oman vrbolistý kosatec sibiřský sítina článkovaná sítina žabí sítina klubkatá sítina rozkladitá sítina sivá sítina tenká chrastavec luční locika kompasová hluchavka bílá hluchavka skvrnitá hluchavka nachová Lapsana communis L. Larix decidua Mill. Laserpitium prutenicum L. Lathyrus pratensis L. Lathyrus tuberosus L. kapustka obecná modřín opadavý hladýš pruský hrachor luční hrachor hlíznatý 8A, 8B, 9, 10 2, C2 8A, 9, 10, 11, 12, 13, 14A, 14B, 15A, 16B, 18, 23 8A, 9, 10 2, C3 9, 10 strana 9 (celkem 50)

10 Latinský název Český název Lemna minor L. Leontodon hispidus L. Leontodon autumnalis L. Leucanthemum ircutianum DC. Limosella aquatica L: Linaria vulgaris Mill. Linum catharticum L. Listera ovata (L.) R. Br. Lolium multiflorum Lam. Lolium perenne L. Lonicera xylosteum L. Lotus corniculatus L. okřehek menší máchelka srstnatá máchelka pozdní kopretina irkutská blatěnka vodní lnice květel len počistivý bradáček vejčitý jílek mnohokvětý jílek vytrvalý zimolez obecný štírovník růžkatý lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Lindl. Luzula campestris (L.) DC Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. Lychnis flos-cuculi L. Lycopus europaeus L. Lysimachia nummularia L. Lysimachia vulgaris L. Lythrum salicaria L. Malus domestica Borkh. Malva alcea L. Malva moschata L. Matricaria discoidea DC. Medicago lupulina L. Medicago sativa L. Melampyrum nemorosum L. Melilotus albus Medik. Mentha longifolia (L.) L. Microrrhinum minus (L.) Fourr. Milium effusum L. Molinia arundinacea Schrank Myosotis arvensis (L.) Hill Myosotis nemorosa Besser Myriophyllum spicatum L. Ophioglossum vulgatum L. Orchis mascula subsp. signifera(vest) Soó Origanum vulgare L. Papaver rhoeas L. Pastinaca sativa L. Phalaris arundinacea L. Phleum pratense L. Phragmites australis (Cav.) Steud. Peplis portula L. Picea abies (L.) Karsten Pimpinella major (L.) Huds. Pimpinella saxifraga L. Pinus sylvestris L. Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. C3 60A, 60B C4a 8A, 8B invazní druh/ téměř všechny plochy (vlčí bob mnoholistý) bika ladní bika mnohokvětá kohoutek luční karbinec evropský vrbina penízkovitá vrbina obecná kyprej vrbice jabloň domácí sléz velkokvětý sléz pižmový heřmánek terčovitý tolice dětelová tolice setá černýš hajní komonice bílá máta dlouholistá hledíček menší pšeníčko rozkladité bezkolenec rákosovitý pomněnka rolní pomněnka hajní stolístek klasnatý hadilka obecná vstavač mužský znamenaný dobromysl obecná mák vlčí pastinák setý chrastice rákosovitá bojínek luční rákos obecný kalužník šruchový smrk ztepilý bedrník větší bedrník obecný borovice lesní C4a 4A, 5, 8 8A, 8B 3, C2 3, C3 11 4B, 5, 6, 7, 8A, 8B, 8C, 21F, 21 H, 22C, 24F strana 10 (celkem 50)

11 Latinský název Český název Plantago lanceolata L. Plantago major L. Plantago media L: jitrocel kopinatý jitrocel větší jitrocel prostřední Platanthera bifolia (L.) Rich. Poa annua L. Poa compressa L. Poa palustris L. Poa pratensis L. Poa trivialis L. Polygala vulgaris L. Polygonum arenastrum Boreau Polygonum aviculare L. Populus tremula L. Potamogeton crispus L. Potentilla anserina L. Potentilla argentea L. Potentilla erecta (L.) Raeusch Potentilla heptaphylla L. Potentilla reptans L. Primula elatior L. Primula veris subsp. veris L. Prunella vulgaris L. Prunus avium L. Prunus padus L. Prunus spinosa L. Quercus robur L. Ranunculus acris L. Ranunculus flammula L. Ranunculus lanuginosus L. Ranunculus polyanthemos L. Ranunculus repens L. Rhinanthus minor L. Rosa canina L. Rosa dumalis Bechst. Rubus caesius L. Rubus idaeus L. Rumex acetosa L. Rumex acetosella L. Rumex crispus L. Rumex obtusifolius L. Reynoutria japonica Houtt. Sagina procumbens L. Salix aurita L. Salix caprea L. Salix cinerea L. vemeník dvoulistý lipnice roční lipnice smáčknutá lipnice bahenní lipnice luční lipnice obecná vítod obecný truskavec obecný truskavec ptačí topol osika rdest kadeřavý mochna husí mochna stříbrná mochna nátržník mochna sedmilistá mochna plazivá prvosenka vyšší prvosenka jarní pravá černohlávek obecný třešeň ptačí střemcha obecná trnka obecná dub letní pryskyřník prudký pryskyřník plamének pryskyřník pryskyřní mnohokvětý pryskyřník plazivý kokrhel menší růže šípková růže podhorská ostružiník ježiník ostružiník maliník šťovík luční šťovík menší šťovík kadeřavý šťovík tupolistý křídlatka japonská úrazník položený vrba ušatá vrba jíva vrba popelavá Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. 3, C3 2A, 3, 4A, 4B, 8A, 8B, 8C, 9, 15A, 19, 21C, 21H, 24C, 24D, 24G 5, 7, 14A, 21D, 24F, C4a téměř všechny plochy invazní druh/ 60D strana 11 (celkem 50)

12 Latinský název Český název Salix fragilis L. Salix purpurea L. Salix rosmarinifolia L. Sambucus nigra L. Sanguisorba officinalis L. Scirpus sylvaticus L. Scorzonera humilis L. Scrophularia nodosa L. Scutellaria galericulata L. Securigera varia (L.) Lassen Sedum acre L. Selinum carvifolia (L.) L. Senecio jacobaea L. Senecio ovatus (P. Gaertn., B. Mey. et Scherb.) Willd. Senecio vulgaris L. Serratula tinctoria L. Silene latifolia Poir. subsp. alba Mill.) Greuter et Burdet Silene nutans L. Silene vulgaris (Moench) Garcke Solanum dulcamara L. vrba křehká vrba nachová vrba rozmarýnolistá bez černý krvavec lékařský skřípina lesní hadí mord nízký krtičník hlíznatý šišák vroubkovaný čičorka pestrá rozchodník ostrý olešník kmínolistý starček přímětník starček vejčitý starček obecný srpice barvířská silenka širolistá bílá Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. C3 10, 15A, 15B C3 8A C4a 8A, 9, 10, 11 silenka nicí silenka nadmutá lilek potměchuť Solidago canadensis L. Solidago virgaurea L. Sorbus aucuparia L. Sparganium erectum L. Spergularia rubra (L.) J. Presl et C. Presl Stachys palustris L. Stachys sylvatica L. Stellaria graminea L. Stellaria media (L.) Vill. Succisa pratensis Moench Symphytum officinale L. zlatobýl kanadský zlatobýl obecný jeřáb ptačí zevar vzpřímený kuřinka červená Tanacetum vulgare L. Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi arevnse L. Thymus pulegioides L. Tilia cordata L. Torilis japonica (Houtt.) DC. Tragopogon orientalis L. Trifolium alpestre L. Trifolium arvense L. Trifolium aureum Pollich Trifolium campestre Schreber Trifolium dubium Sibth. Trifolium hybridum L. Trifolium medium L. vratič obecný pampeliška penízek rolní mateřídouška vejčitá lípa srdčitá tořice japonská kozí brada východní jetel alpínský jetel rolní dětel zlatý jetel ladní jetel pochybný jetel zvrhlý jetel prostřední invazní druh/ téměř všechny plochy čistec bahenní čistec lesní ptačinec trávovitý ptačinec žabinec čertkus luční kostival lékařský invazní druh/ téměř všechny plochy C4a 8B, 14A, 16B, 23 strana 12 (celkem 50)

13 Latinský název Český název Ochrana/ Poznámka/ ohrožení Plocha č. Trifolium montanum L. jetel horský Trifolium pratense L. jetel luční Trifolium repens L. jetel plazivý Tripleurospermum inodorum (L.) Sch. Bip. heřmánkovec nevonný Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. trojštět žlutavý Tussilago farfara L. podběl lékařský Typha angustifolia L. orobinec úzkolistý Typha latifolia L. orobinec širokolistý Urtica dioica L. kopřiva dvoudomá Verbascum nigrum L. divizna černá Verbascum thapsus L. divizna malokvětá Veronica arvensis L. rozrazil rolní Veronica beccabunga L. rozrazil potoční Veronica chamaedrys L. rozrazil rezekvítek Veronica officinalis L. rozrazil lékařský Veronica persica Poir. rozrazil perský Veronica serpyllifolia L. rozrazil douškolistý Veronica sublobata M. A. Fisch rozrazil laločnatý Veronica teucrium L. rozrazil ožankový C4a 5, 21H, 24F Vicia angustifolia L. vikev úzkolistá Vicia cracca L. vikev ptačí Vicia hirsuta (L.) Gray vikev chlupatá Vicia tetrasperma (L.) Schreb. vikev čtyřsemenná Vicia villosa Roth vikev huňatá Viola arvensis Murray violka rolní Viola canina L. violka psí Viola reichenbachiana violka lesní Použité zkratky: C1-4 kategorie ohrožení dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2001). V závorkách jsou uvedeny zkratky odpovídající kategoriím IUCN (IUCN 1994). C1 (= CR) kriticky ohrožené (critically endangered) C2 (= EN) silně ohrožené (endangered) C3 (= VU) ohrožené (vulnerable) C4a (= LR) vzácnější taxony vyžadující další pozornost méně ohrožené (lower risk) - taxony chráněné dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. 1 kriticky ohrožené 2 silně ohrožené 3 ohrožené 5.2 PŘEHLED CHRÁNĚNÝCH, OHROŽENÝCH NEBO JINAK VÝZNAMÝCH TAXONŮ Na lokalitě Krnov Chomýž (areál bývalé střelnice) se vyskytuje 9 zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Z tohoto počtu patří 5 druhů mezi silně ohrožené - 2 a 4 mezi ohrožené druhy - 3. Mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené - 2 patří: hvozdík pyšný (Dianthus superbus), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) a kosatec sibiřský (Iris sibirica). Mezi druhy ohrožené - 3: okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa) a prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis). strana 13 (celkem 50)

14 Mezi druhy Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin (Procházka et al. 2001) bylo v zájmovém území nalezeno celkem 23 druhů rostlin. V kategorii kriticky ohrožené - C1, 1 druh: hvozdík pyšný; silně ohrožené - C2, 3 druhy: mečík střechovitý, kosatec sibiřský a hadilka obecná. Dále bylo v území nalezeno 9 ohrožených druhů - C3: hladýš pruský, okrotice dlouholistá, prstnatec májový pravý, vstavač mužský znamenaný, vemeník dvoulistý, bělolist rolní (Filago arvensis), blatěnka vodní (Limosella aquatica), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a hadí mord nízký (Scorzonera humilis). V kategorii taxony vyžadující další pozornost - C4a, byl zaznamenán výskyt 10 druhů: sléz velkokvětý (Malva alcea), ostřice rusá (Carex flava), zeměžluč menší (Centaurium erythraea), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), oman vrbolistý (Inula salicina), prvosenka vyšší pravá (Primula veris subsp. veris), bradáček vejčitý (Listera ovata), srpice barvířská (Serratula tinctoria), jetel horský (Trifolium alpestre) a rozrazil ožankový (Veronica teucrium). 5.3 KO MENTÁŘ K VYBRANÝM OHROŽENÝM NEBO JINAK VÝZNAMNÝM TAXONŮM T ato kapitola se věnuje zejména zvláště chráněným druhům rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb., tedy druhům, které mohou být dotčeny z pohledu zákona při realizaci záměrů v území Krnov Chomýž. Řazení je provedeno dle latinských názvů rostlin a kategorií ochrany dle vyhlášky č. 395/1992Sb. a Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin (Procházka et al. 2001). Zvláště chráněné druhy a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin Hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus) 2, C1 - druh rostoucí na střídavě vlhkých loukách, v lesních lemech a světlých listnatých lesích, v příkopech cest - v současnosti druh výrazně ustupující a mizející z krajiny - na lokalitě velmi vzácně na dílčí ploše č. 8 8A (přibližně do 30 rostlin), vzhledem k době pozdního květu (srpen září) druh není každoročně na lokalitě potvrzen - území představuje jedinou známou lokalitu, kde se tento druh vyskytuje a t o v rámci celého Moravskoslezského kraje! Od roku 2000 se populace druhu zvětšila téměř dvojnásobně, díky šetrnému managementu prováděného ZO ČSOP Levrekův ostrov. Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) 2, C2 - druh vlhkých luk, okrajů pramenišť, světlých lesů, vzácně také obilných a jetelových polí - rostoucí zejména v karpatských pohořích východní Moravy, zejména v Beskydech a Bílých Karpatech, v Nízkém Jeseníku roztroušeně - na lokalitě hojně na dílčí ploše č. 8 8A, 8B (cca 800 kvetoucích rostlin), ploše č. 9 (cca 150 kvetoucích rostlin), vzácně na dílčí ploše č. 10 (do 20 kvetoucích rostlin) - území představuje nejbohatší známou lokalitu co do počtu rostlin, a to v rámci celého Moravskoslezského kraje! Od roku 2000 se plochy výskytu druhu nezměnily, avšak početnost druhu stoupla díky managementu minimálně z desítek rostlin na stovky. Kosatec sibiřský (Iris sibirica) - 2, C2 - druh rostoucí na vlhkých loukách, ve vrbových křovinách, na slunných až polostinných místech s těžištěm výskytu v termofytiku a mezofytiku - roztroušeně rostoucí po celém území ČR v termofytiku a teplejším mezofytiku strana 14 (celkem 50)

15 - v rámci Slezské pahorkatiny druh udáván od obcí Dívčí hrad a Horní Benešov, častější v rámci Moravskoslezského kraje v Nízkém Jeseníku - na lokalitě vzácně na dílčích ploše č. 8 8A (110 kvetoucích rostlin), ploše č. 9 (12 kvetoucích rostlin), a ploše č. 10 (197 kvetoucích rostlin v 11 trsech). V roce 2011 bylo v území zaznamenáno 319 kvetoucích rostlin ). - území představuje jednu z významných lokalit výskytu tohoto druhu v rámci Moravskoslezského kraje - od roku 2000 se plochy výskytu druhu nezměnily, avšak početnost druhu stoupla díky managementu minimálně z desítek rostlin na stovky. Hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) - 2, C3 - druh rostoucích zejména na vlhkých a rašelinných loukách, vzácně ve světlých lesích - v rámci Moravskoslezského kraje velmi vzácně, vázán na ohrožený biotop střídavě vlhkých luk - na lokalitě roztroušeně v rámci dílčí plochy č. 9 (do 50 rostlin), plochy č. 10 (do 10 rostlin). V roce 2000 byla rostlina mimo plochu č. 9, 10 zaznamenána navíc také na ploše č. 24C. Výskyt na této ploše je stále možný, avšak s postupující sukcesí a zarůstání plochy č. 24C je možné, že druh zde již vyhynul. Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) 3, C3 - orchidej vázaná především na doubravy, dubohabřiny a květnaté bučiny na bazických až neutrálních půdách. Vyskytuje se ve staré doubravě při jihozápadním okraji střelnice, odkud část populace proniká na okraj plochy č. 8 8A. Menší populace rostlin (ca 50 exemplářů) se vyskytuje na kontaktu plochy 8A, 8B a 8C. Plochu 8C tvoří stromové porosty náletových dřevin. Právě na tento listnatý porost je okrotice vázána. Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) - 3, C2 - druh rostoucích zejména na vlhkých a rašelinných loukách, vzácně ve světlých podmáčených lesích - v rámci Moravskoslezského kraje velmi vzácně, vázána na ohrožený biotop střídavě vlhkých luk - na lokalitě roztroušeně v rámci dílčí plochy č. 11 (přibližně do 100 rostlin) Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) - 3, C3 - druh vyskytující se na vlhkých a podmáčených loukách, pastvinách, vrchovištích a slatiništích, okrajích pramenišť s těžištěm rozšíření v mezofytiku - rostoucí od nížin po subalpinský stupeň - na severní Moravě roztroušeně se vyskytující druh na zachovalých a udržovaných loukách starého typu hospodaření (bez hnojení, mulčování a několikanásobné seče v době květu a zrání semen) - na lokalitě velmi vzácně na dílčí ploše č. 8 8A (výskyt zaznamenán v roce 2010, v roce 2011 nebyl druh nalezen, jeho další výskyt na lokalitě je vzhledem k dynamice druhu vysoce pravděpodobný) - v roce 2000 byl výskyt této rostliny znám také z plochy č. 24C, 10. Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) - 3, C3 - druh rostoucí na sušších i vlhčích loukách a pastvinách, křovinatých stráních, ve světlých listnatých lesích a jejich lemech - na severní Moravě dosud poměrně roztroušeně se vyskytující druh, hojnější v karpatské části - na lokalitě roztroušeně až vzácně, na loukách i v odrostlejších náletech pionýrských dřevin - roztroušeně na dílčích plochách č. 8 8A, 8B, 8C (do 50 kvetoucích rostlin), č. 7, 21F (do 30 kvetoucích rostlin), č. 5, 6, 24F (cca 50 kvetoucích rostlin), č. 4A, 4B (cca do 10 kvetoucích rostlin), č. 21H (cca 20 kvetoucích rostlin), č. 22C (do 5 rostlin). Celkem bylo v území zaznamenáno okolo strana 15 (celkem 50)

16 165 kvetoucích exemplářů). Skutečný počet rostlin v rámci těchto ploch bude pravděpodobně ještě vyšší. - v roce 2000 byl výskyt této rostliny znám z ploch č. 8 a 6. - přestože výskyt vstavače mužského byl v roce 2011 zaznamenán také v dalších plochách, neznamená to šíření druhu v území. Naopak dochází v porostech, které nejsou koseny a paseny k zarůstání luk a postupnému vymírání. To, že druh nebyl v roce 2000 v těchto plochách zaznamenán, pouze ukazuje na to jak je dynamika a ekologie orchidejí složitá. Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) - 3, C3 - druh rostoucí na loukách, křovinatých stráních, světlých listnatých lesích a v lesních lemech od nížin do horského stupně - orchidej s širokou ekologickou amplitudou bez výraznější vazby na konkrétní rostlinná společenstva - v rámci Moravskoslezského kraje druh roste častěji zejména ve vyšších polohách - na lokalitě se vyskytuje roztroušeně v dílčích ploše č. 8 8A, 8B, 8C (desítky až stovky rostlin), ploše č. 7, 19, 24G (desítky rostlin), č. 5, 4B, 21H, 2A (jednotlivé rostliny cca do 30 rostlin), plochách č. 10, 11, 14A, 15A (jednotlivé rostliny ca do 100 rostlin), plochách č. 23, 24C, 24D, 21C, 21D, 24F (jednotlivé rostliny desítky rostlin), ploše č. 3B, 4A (desítky rostlin), ploše č. 9 (ojediněle), ploše č. 2A (přibližně do 50 rostlin). Druhy vedené pouze v Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin Blatěnka vodní (Limosela aquatica) - C3 - drobná krtičníkovitá rostlina bahnitých okrajů vodních ploch, polí a kaluží - v území byl tento druh aktuálně nalezen v litorálu Dolního rybníka (plocha č A, 60B) - velikost populace je několik stovek rostlin - v minulosti (rok 2000) byl tento druh v území zaznamenán ve vysychajících kalužích u křižovatky cest jižně od hráze Horního rybníka (plocha č. 50, 9) Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) - C3 - keřová vrba dosahující maximálně vzrůstu do 1,5 m rostoucí na různých typech vlhkých luk od nížin až do podhůří. Ohrožená je především intenzivní sečí, zalesňováním a melioracemi. Ve zkoumaném území se vyskytuje vzácně na dvou podmáčených loukách. První plochu reprezentuje podmáčená louka na levém břehu potoka u západního okraje Horního rybníka v ploše č. 10. Porost vrby zde dosahuje několik jedinců a rozlohy přibližně 8 m 2. - druhý výskyt je situovaný v dlouhodobě neobhospodařovaných lučních porostech zamokřené louky a blízkosti melioračního kanálu na rozhraní ploch č A, 15B. - od roku 2000 nebyly zaznamenány další plochy výskytu tohoto druhu, avšak šetrným hospodařením na Dolní louce plochy č. 10 došlo k plošnému nárůstu populace tohoto druhu Hadí mord nízký (Scorzonera humilis) C3 - druh světlých lesních lemů rostoucí na vlhkých loukách až rašeliništích - v území bývalé střelnice se nachází pouze na jediné ploše č. 8 8A - v roce 2000 byl výskyt této rostliny znám také pouze z plochy č. 8A. Od roku 2000 však také populace tohoto druhu se zvýšila na několik desítek rostlin a to v důsledku dlouhodobého a šetrného kosení ZO ČSOP Levrekův ostrov. Ostřice rusá (Carex flava) - C4a - typický druh lučních mokřadů, méně zdatný druh strana 16 (celkem 50)

17 - v území roste pouze vzácně v nejvlhčí části pramenišť ve spodní partii plochy č. 8 8A, častěji pak na místech s méně zapojenou vegetací a vyšším stupněm disturbance na pravém břehu Horního rybníka na Kunytově louce ploše č. 9 - v roce 2000 byl tento druh v území zaznamenán na plochách č. 8 8A, 9. Rozmístění tohoto druhu se tedy nezměnilo. Lýkovec jedovatý (Daphne mezerezm) - C4a - jedovatý keř listnatých světlých lesů, vyskytující se od nížin až do podhůří - v území pouze roztroušeně na jižním okraji zájmového území, výskyt na ploše č. 2A, 21H, 22C Bělolist rolní (Filago arvensis) - druh suchých, výslunných, kamenitých nebo písčitých stanovišť včetně okrajů extenzivně obhospodařovaných polí. Konkurenčně velmi slabý druh. - v území se vyskytuje vzácně na rozpadajících se výchozech skalního podloží a na okrajích cest (plochy č. 3B, 16B, 22B, 23) - v roce 2000 byl tento druh v území druh zaznamenán na ploše č. 3A, 22B, 23 Sléz velkokvětý (Malva alcea) - C4a - druh travnatých nebo křovinatých výslunných strání teplejších oblastí. V území podél zarůstajících cest a roztroušeně na plochách č. 4A, 5, 8 8A, 8B - v roce 2000 byl tento druh v území druh zaznamenán na ploše č. 4A, 5 Zeměžluč menší (Centaurium erythraea) - C4a - vyskytuje se na řadě stanovišť od suchých kamenitých strání, přes pískovny až po okraje vlhkých luk. Důležitý je pro tento málo konkurenčně silný druh nízký zápoj okolní vegetace. - v území se vyskytuje roztroušeně podél mírně sešlapávaných okrajů pěšin a některých míst s menším zápojem, avšak celodenním osluněním. Z vybraných ploch lze uvést sešlapávané okraje komunikací plochy č. 3B, 22B, 6, 5, 23, 16B nebo roztroušeně na louce plochy č. 8 8A, 8B. Oman vrbolistý (Inula salicina) - C4a - druh suchých až vlhčích luk teplejších oblastí. Na neudržovaných lokalitách vytváří často druhově chudé porosty, které se však při pravidelném kosení výrazně obohacují. - velmi časté kosení této rostlině neprospívá. Při seči je potřeba tedy tyto rostliny obkosit. - druh se vyskytuje v území roztroušeně na ploše č. 8 8A, 9, 10, 11, 12, 13, 14B, 14A, 15A, 16B, 18, 23. Na ploše 15A, 14A vytváří jedny z největších porostů (rozloha cca 200 m2 ). - v roce 2000 byl tento druh v území druh zaznamenán na ploše č. 8 8A, 9, 10, 11. Bradáček vejčitý (Listera ovata) - C4a - jedna z našich hojnějších orchidejí, která se vyskytuje v řadě různých typů vlhčích lesů a luk od nížin až do horského stupně - v průběhu průzkumu byl bradáček zaznamenán hojněji na ploše č. 6, méně pak na ploše č. 8 8A, 8B, 10, 11. Je velmi pravděpodobné, že se tento roztroušeně vyskytuje v celém území a na všech plochách mimo vlastní vodní plochy rybníků. - v roce 2000 byl tento druh v území druh zaznamenán na ploše č. 8 8A, 8C, 24C. Prvosenka jarní pravá (Primula veris subsp. veris) - C4a - druh sušších listnatých lesů, luk, křovinatých strání až polostepních porostů teplejších oblastí. Vyskytuje se roztroušeně téměř na všech nepodmáčených plochách celého území. strana 17 (celkem 50)

18 - v roce 2000 byl tento druh zmapován podél komunikace u plochy č. 1A, 3B, 3A, 4A, 4B, 5, 6, 21 G, 22B, 22C, 22A. Srpice barvířská (Serratula tinctoria) - C4a - okolo 1 m vysoká hvězdnicovitá rostlina s latou fialových květů. Vyhledává především vlhčí světlé doubravy a vlhké bezkolencové louky v teplejších oblastech. - v území je známá z plochy č. 8 8A, 9, 10, výskyt druhu lze předpokládat také na plochách č. 12, 13, 14A, 14B, 15A, 15B. S ohledem na poměrně velké množství stařiny jsou tyto porosty značně degradované, avšak výskyt tohoto druhu je zde možný - v roce 2000, byl tento druh zmapován na ploše č. 8 8A, 9, 10, 11. Jetel horský (Trifolium alpestre) - C4a - druh roste v křovinatých stráních a na suchých výslunných loukách teplejších oblastí - v e studovaném území se vyskytuje v sušší horní části plochy č. 8 8B. Roztroušeně také na ploše č. 14A, 16B, 23. Výskyt druhu na jiných plochách v území nelze zcela vyloučit. - v roce 2000 byl tento druh zmapován na ploše č. 8 8A. Rozrazil ožankový (Veronica teucrium) - C4a - teplomilný druh, který vyhledává suché výslunné trávníky, křovinaté a kamenité stráně - v území byl nalezen na kontaktu plochy č. 5, 24F a dále na ploše 21H - v roce 2000, byl tento druh zmapován na ploše č. 5, 24F 6. INVENTARIZAC E ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV Na lokalitě převládají travinobylinná společenstva v různém stádiu degradace způsobené expanzí invazních druhů rostlin a náletem pionýrských dřevin. V zapojených částech převládá nálet pionýrských dřevin (X12) se zastoupením břízy bělokoré (Betula pendula), třešně ptačí (Prunus avium), topolu osiky (Populus tremula), vrby jívy (Salix caprea), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vysokých mezofilních křovin (K3) s trnkou obecnou (Prunus spinosa), růží šípkovou (Rosa canina), bezem černým (Sambucus nigra), hlohem (Crataegus sp.) v mozaice s ruderální bylinnou vegetací mimo sídla s dominancí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) a zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). V zachovalejších částech s roztroušeným náletem pionýrských dřevin se vyskytují částečně degradované mezofilní ovsíkové louky (T1.1) svazu Arrhenatherion se zastoupením teplomilnějších prvků jako je rozrazil ožankový (Veronica teucrium), dobromysl obecná (Origanum vulgare), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca) a tužebník obecný (Filipendula vulgaris) a přechody k širokolistým suchých trávníkům svazu Bromion erecti (T3.4) s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). K nejcennějším biotopům náleží částečně podmáčená společenstva v západní části území reprezentované střídavě vlhkými bezkolencovými loukami (T1.9) svazu Molinion s domimatním bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) v mozaice s vlhkými pcháčovými loukami (T1.5) svazu Calthion a porosty vysokých ostřic svazu Magnocaricon elatae s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin jako je mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) a další. Z lesních přirozených společenstev jsou v území vyvinuty údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s dominancí olše lepkavé (Alnus glutinosa) a silně vyvinutým jarním aspektem s prvosenkou vyšší (Primula elatior), dymnivkou plnou (Corydalis solida), sasankou hajní (Anemone nemorosa) a plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura). Vzácně a maloplošně se vyskytují hercynské dubohabřiny (L3.1) asociace strana 18 (celkem 50)

19 Melampyro nemorosi-carpinetum. Z maloplošně se vyskytujících bitopů jsou zastoupeny acidofilní trávníky mělkých půd (T5.5) svazu Hyperico perforati Scleranthion perennnis. Na lokalitě byla během inventarizačního průzkumu vylišena následující rostlinná společenstva: Nelesní společenstva Svaz Arrhenatherion Luquet 1926 Asociace Ranunculo bulbosi-arrhenatheretum elatioris Ellmauer in Mucina et al mezofilní ovsíkové louky = T1.1 - suché ovsíkové louky s přechody k vegetaci suchých trávníků a dominancí kostřavy červené (Festuca rubra), byly v minulosti na lokalitě převažujícím typem vegetace - z diagnostických druhů se v území vyskytuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), zvonek rozkladitý ircutianum), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), jitrocel prostřední (Plantago media) a trojštět žlutavý Trisetum flavescens) - aktuální stav společenstva: v současnosti je většina ovsíkových luk v areálu bývalé střelnice silně degradovaná s výskytem expanzivních druhů rostlin jako je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a invazních druhů vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a vratič obecný (Tanacetum vulgare), většina ovsíkových luk je současně degradována výrazným náletem pionýrských dřevin s dominancí břízy bělokoré (Betula pendula) a modřínu opadavého (Larix decidua) - perspektiva vývoje společenstva: vzhledem k silné degradaci většiny ploch by absence managementu a ponechání lokality v bezzásahovém režimu by znamenala úplný zánik lučních společenstev a pokračující sukcesi směřující k postupnému nahrazení vznikajícími lesními společenstvy - celková variabilita společenstva: v minulosti druhově bohaté ovsíkové louky, v současnosti s fragmentárním výskytem teplomilnějších prvků jako je rozrazil ožankový (Veronica teucrium), dobromysl obecná (Origanum vulgare), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) a roztroušenému výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin, zejména vstavače mužského (Orchis mascula) a vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) Svaz Molinion Koch 1926 Asociace Junco effusi-molinietum caeruleae T üxen střídavě vlhké bezkolencové louky = T1.9 - společenstvo se vyskytuje převážně na rovinách nebo mírných svazích od pahorkatin do hor, nejčastěji v nadmořských výškách m. Půdy jsou oligotrofní, většinou pseudogleje nebo kyselé kambizemě. - z diagnostických druhů se vyskytuje třeslice prostřední (Briza media), ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice prosová (C. panicea), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), bika ladní (Luzula campestris), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), mochna nátržník (Potentilla erecta), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), čertkus luční (Succisa pratensis), violka psí (Viola canina) - aktuální stav společenstva: reprezentativní druhově bohaté porosty, v současnosti pravidelně kosené, s postupně ustupujícími druhy expanzivních rostlin, zejména třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a roztroušeným výskytem vratiče obecného (Tanacetum vulgare) a vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je na lokalitě stabilizované, bez výraznějšího působení negativních vlivů, při možné absenci hospodaření je pravděpodobná rychlá expanze třtiny křovištní strana 19 (celkem 50)

20 - celková variabilita společenstva: druhově bohaté společenstvo s výskytem celé řady chráněných a ohrožených druhů rostlin jako je hvozdík pyšný (Dianthus superbus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) a vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera). Svaz Calthion palustris Tüxen Asociace Cirsietum rivularis Nowiński vlhké pcháčové louky = T1.5 - na lokalitě většinou v mozaice se svazem Molinion, rozsáhlejší porosty na Dolní louce (plocha č. 10), kde plynule navazuje na společenstva vysokých ostřic svazu Magnocaricion elatae. V rámci ČR se vyskytuje hojněji ve východní části, kde osídluje podmáčené údolní nebo svahové polohy od pahorkatin do hor - z diagnostických druhů se na lokalitě vyskytují pcháč potoční (Cirsium rivulare), svízelka lysá (Cruciata glabra), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) - aktuální stav společenstva: druhově bohatší porosty přecházející na okrajích do svazů Molinion a Magnocaricion, pouze s roztroušeným výskytem třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je na lokalitě stabilizované, bez výraznějšího působení negativních vlivů, při možné absenci hospodaření je pravděpodobná rychlá expanze třtiny křovištní - celková variabilita společenstva: druhově variabilní společenstvo s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako je prtsnatec májový (Dactylorhiza majalis), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a kosatec sibiřský (Iris sibirica) Svaz Magnocaricion elatae Koch 1926 Asociace Caricetum acutiformis Eggler vegetace vysokých ostřic = M1.7 - na lokalitě především v místech se zvýšenou hladinou vody, zejména v okolí Horního (západního rybníka) v prostoru Dolní louky (dílčí plocha č. 10) - z diagnostických druhů dominuje ostřice ostrá (Carex acutiformis), z dalších druhů se vyskytuje kyprej vrbice (Lythrum salicaria), svízel bahenní (Galium palustre), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) - aktuální stav společenstva: druhově chudé stabilizované porosty s výraznou dominancí ostřice ostré - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je na lokalitě stabilizované, bez výraznějšího působení negativních vlivů, při možné absenci hospodaření je pravděpodobná expanze chrastice rákosovité - celková variabilita společenstva: druhově málo variabilní společenstvo vyvinuté na silně podmáčených plochách Svaz Bromion erecti Koch širokolisté suché trávníky = T3.4 - na lokalitě pouze v mozaice s mezofilními ovsíkovými loukami T1.1, z diagnostických druhů se vyskytuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), len počistivý (Linum catharticum), jitrocel prostřední (Plantago media), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos) a jetel horský (Trifolium montanum) - aktuální stav společentsva: fragmenty širokolistých trávníků jsou zachované zejména v současnosti obhospodařovaných plochách, v degradovaných částech pouze jako porosty s dominancí válečky prapořité - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je na lokalitě stabilizované pouze na extenzivně obhodpodařovaných loukách, v ostatních částech podléhá rychlé degradaci strana 20 (celkem 50)

21 - celková variabilita společenstva: druhově méně variabilní společenstvo vyvinuté v mozaice s mezofilními ovsíkovými loukami Svaz Hyperico perforati Scleranthion perennnis Moravec acidofilní trávníky mělkých půd = T5.5 - na lokalitě vzácně v nezapojených částech na kamenitém podkladu - z diagnostických druhů se vyskytuje psineček obecný (Agrostis capillaris), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), smolnička obecná (Lychnis viscaria), šťovík menší (Rumex acetosella) a mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) - aktuální stav společentsva: společenstvo bez výraznějších negativních vlivů, při dlouhodobé absenci hospodaření hrozí postupný zánik společenstva vlivem postpující sukcese a expanze konkurenceschopnějších druhů rostlin - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je na lokalitě relativně stabilizované, rpo udržení společenstva je vhodný management v intervalu jednou za 5-7 let - celková variabilita společenstva: druhově méně variabilní společenstvo na obnažených a nezapojených plochách Lesní společenstva Podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Pawlowski et al údolní jasanovo-olšové luhy = L2.2 - několika patrové porosty s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), z dalších diagnostických druhů se vyskytují jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) a ptačinec hajní (Stellaria nemorum) v nivě potoka - aktuální stav společenstva: druhově bohatší porosty bez přítomnosti výraznějších negativních vlivů - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je stabilizované, jedná se o plně vyvinuté starší porosty s ustáleným stromovým a bylinným patrem bez výraznější dynamiky - celková variabilita společenstva: druhově bohatší porosty se silně vyvinutým jarním aspektem s plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura), prvosenkou vyšší (Primula elatior), dymnivkou plnou (Corydalis solida). Asociace Melampyro nemorosi-carpinetum Passarge hercynské dubohabřiny = L3.1 - výmladková dubohabřina nad lůmkem v severní části území s dominancí habru obecného (Carpinus betulus), v bylinném patře s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), kokoříkem mnohokvětým (Polygonatum multiflorum), hrachorem jarním (Lathyrus vernus) a kručinkou barvířskou (Genista tinctoria) - aktuální stav společenstva: druhově chudší porosty bez přítomnosti výraznějších negativních vlivů - perspektiva vývoje společenstva: společenstvo je stabilizované, na orajích dochází k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) - celková variabilita společenstva: druhově chudé porosty bez výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin 7. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Na lokalitě převažují vysoce degradované porosty mezofilních ovsíkových luk s vysokým zastoupením invazních a expanzivních druhů rostlin jako je třtina křovištní, zlatobýl kanadský, vlčí strana 21 (celkem 50)

22 bob mnoholistý a vratič obecný. Zachovalá společenstva se v současnosti vyskytují v západní části zkoumaného území v prostorech tzv. Horní a Dolní louky (dílčí plochy č. 8 8A, 8B, 10, 11). Jedná se o mozaikovitě kosené louky. Absence managementu na většině území způsobuje v současnosti rychlou degradaci travnatých ploch a sukcesi náletem pionýrských dřevin, zejména břízy bělokoré a modřínu opadavého. K rychlému šíření invazních druhů rostlin dochází zejména v oblasti Dolního (východního) rybníka v místech, kde bylo uloženo bahno vytěžené při odbahňování této vodní plochy. Rybniční bahno v sobě obsahuje velké množství živin a dusíkatých látek a je proto ideálním prostředím pro rumištní a expanzivní druhy rostlin. Jakýkoliv biologicky šetrný management vedoucí v území k potlačení šíření invazních druhů rostlin a sukcesi náletových dřevin umožní zachování teplomilnějších prvků a pomůže obnovit stanovištní a druhovou diverzitu na lokalitě. 8. DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ a, Expanze invazních druhů rostlin V rámci lokality se hojně vyskytují populace invazních druhů rostlin zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus), vratiče obecného (Tanacetum vulgare) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Na hrázi Dolního rybníka (plocha č. 60D) se vyskytuje křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která zde byla zavlečena stavební mechanizací v roce 2009 při rekonstrukci hráze a odbahňování rybníka. Křídlatka představuje velmi nebezpečný invazní druh. Způsoby managementu a likvidace těchto druhů jsou uvedeny v samostatné kapitole (viz kapitola 9 níže). b, Sukcese náletem pionýrských dřevin Na lokalitě dochází k postupné sukcesi a rozšiřování náletových dřevin, zejména břízy bělokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula) a modřínu opadavého (Larix decidua). Dochází tak k postupné degradaci a potlačování bylinných rostlinných společenstev na lokalitě a k rychlému zániku cenných lučních biotopů. c, Sportovní rybaření V přední a zadní části území se nacházejí 2 rybníky sloužící k odchovu ryb a sportovnímu rybaření. Negativní vlivy plynoucí z této činnosti pro lokalitu jsou z botanického hlediska ve vztahu k zvláště chráněným druhům rostlin a mokřadní vegetaci luk bez vlivu nebo méně významné. d, Vyhrnuté bahno Při odbahňování Dolního (východního) rybníka bylo rybniční bahno vyhrnuto nedaleko tohoto rybníka a ponecháno ladem. Vzhledem k vysoké úživnosti rybničního bahna a obsahu dusíkatých látek je v současnosti prostor s vyhrnutým bahnem ohniskem, kde se rychle šíří rumištní a invazní druhy rostlin, zejména zlatobýl kanadský. T ato plocha (v mapě č. 3A, 22A), představuje jednu z nejhůře zasažených ploch invazními druhy rostlin. Rozšíření invazních rostlin bylo způsobeno navezením těchto sedimentů na tuto plochu. 9. PŘIPOMÍNKY K MANAGEMENTU V rámci lokality je v současnosti nutný pravidelný management umožňující postupnou obnovu travobylinných porostů. Vzhledem k silnému náletu pionýrských dřevin je nutná také alespoň částečná likvidace těchto porostů, zejména modřínu opadavého (Larix decidua), jehož jehličí způsobuje okyselování půdního povrchu. Rozsah těchto zásahů může být v některých místech až značně razantní. strana 22 (celkem 50)

23 Doporučeno je však s ohledem na chráněné a ohrožené druhy motýlů a ptáků, ponechávat skupinky křovin a solitérní dřeviny v lučních porostech. Kosení podmáčených a ochranářsky významných ploch (č. 8 8A, 8B, 8C, 9, 10, 11) - pro tento typ biotopu je vhodným managementem extenzivní každoroční kosení (1x výjimečně 2x) na konci června a v červenci (srpnu) s ponecháváním nepokosených plošek pro vysemenění chráněných rostlin a pro bezobratlé živočichy - v případě ukončení kosení je možné extenzivní krátkodobé přepasení v dvouletých cyklech, kdy by v jednom roce došlo k přepasení plochy do konce května a v následujícím roce v průběhu měsíce srpna, pastva je možná pouze krátkodobě a extenzivně kvůli narušení podmáčených ploch kopyty zvířat Extenzivní pastva zarůstajících ovsíkových luk (všechny ostatní plochy) - pro tyto plochy je vhodná pastva ovcí a koz, v počtu 4 5 ovcí/ na hektar na rok - ideální extenzivní pastva se zatížením 0,3 DJ/ na ha a rok což jsou 4-5 ovcí nebo koz (kozy působí však poměrně destruktivně na stromové a keřové porosty pokud nejsou chráněny oplůtkem v kombinaci s pletivem) - vzhledem k vysokému výskytu invazních druhů rostlin a částečné přirozené fragmentaci ploch je vhodné alespoň v prvních 3 letech provádět rotační pastvu tak, aby zejména do konce května byly přepaseny všechny plochy s výskytem invazních druhů rostlin. V případě, že bude na těchto plochách prováděná chemická likvidace je potřeba konkrétní plošky aplikace ohradit a zvířata na těchto plochách v blízkosti ošetřovaných ploch nepást. - po ustálení a částečném ústupu invazních druhů rostlin je možná kontinuální pastva, kdyby vždy 1/3 plochy zůstala ladem a zbývající dvě třetiny by byly extenzivně paseny, pasené a nepasené plochy by se každoročně obměňovaly - ovce a kozy mají odlišný způsob spásání vegetace, proto je pro extenzivní pasení vhodná kombinace obou druhů zvířat - tento typ biotopu se vyskytuje také nepodmáčených částech v současnosti managementově obhospodařovaných ploch číslo: 8 8A, 8B, (9), 10, 11 vzhledem k vysokému počtu chráněných a ohrožených druhů rostlin je vhodné pokračovat v kosení luk s možností ponechání nepokosených částí pro vysemenění zájmových druhů rostlin. Kosení je potřeba upřednostňovat před pastvou ovcí a koz. Likvidace invazních druhů rostlin Jedná se o druhy rostlin, které nejsou na našem území původní, ale které postupně zdomácněly a přizpůsobily se místním podmínkám. Snadno se rozmnožují a rychle se šíří. Invazní rostliny jsou nežádoucí, protože vytvářejí rozsáhlé monotónní porosty s minimální biodiverzitou a vytlačují původní rostlinné druhy. Mnohé invazní druhy také způsobují značné hospodářské škody (agresivní plevele) nebo zdravotní potíže (pylové alergie, dotykové reakce). Nejčastěji se likvidují chemicky za použití herbicidů. Tento způsob se jeví jako nejúčinnější, avšak je nezbytně nutné při aplikaci herbicidů zachovávat bezpečnou bodovou aplikaci pouze na porosty nebo jednotlivé invazní druhy rostlin. Plošná likvidace a postřiky luk jsou naprosto vyloučeny. T aké lze použít biologickou nebo mechanickou cestu likvidace (kosení, spásání ovcemi nebo skotem, vytrhávání oddenků, vykopávání, vypalovaní). Tyto metody regulace výskytu se však jeví jako méně efektivní a je potřeba je vždy kombinovat s chemickými zásahy. Orientační mapa výskytu jednotlivých druhů invazních rostlin (vyjma vratiče obecného) s jejich semikvantitativní pokryvností je uvedena v mapové příloze č. 2, 3. strana 23 (celkem 50)

24 Likvidace zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) a z. obrovského (S. gigantea) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky aplikace herbicidu/ kosení 3-4x ročně 2-3x ročně postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka duben září/ kosení květen červen nebo září až říjen Postřik provádět za bezvětří. Pro aplikaci je nutné používat biologicky co nejméně závadné prostředky (např. Roundup Biaktiv). Biomasu je důležité z pokosených ploch odstranit, a to mimo cenné plochy nebo na předem vyznačené deponie. Po zaschnutí rostliny pokosit a z ploch odstranit, popřípadě spálit. V případě zlatobýlu kanadského je možno využít více způsobů likvidace. Herbicid (nejlépe Roundup Biaktiv, 5 10%, roztok nebo Garlon, který obsahuje menší množství toxických látek než ostatní herbicidy) je vhodné aplikovat pomocí postřiků v období vegetace, nejpozději však před nakvetením (duben až červen). Optimální doba pro zásah je do konce června, pro opakované zásahy pak do konce října. Postřik je důležité provádět opakovaně, v dvou až tří týdenních odstupech, až do úplného zaschnutí rostlin. Poté je biomasu potřeba pokosit a odstranit (spálit, odvézt mimo území). Sanované plochy je pak nutné sledovat dalších 3 až 5 let kvůli přežívání diaspor. Možným způsobem ošetření menších ploch je také pečlivé vyrytí rostlin. Tato metoda je však velmi pracná, proto musí být prováděna velmi precizně a vyryté rostliny musí být odstraněny mimo území (např. kompost, skládka apod.). Optimální je zaschlé a pokosené rostliny spálit na vymezených ohništích. Likvidace vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky aplikace herbicidu/ kosení/ pastva 3-4x ročně 2-3x ročně postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka duben říjen před mrazy Aplikace herbicidu v období na začátku dubna až října (postřik cca 3-4x v rozestupu 14 dní na konkrétní plochách a rostliny). Postřik provádět za bezvětří, bez srážek. Postřik 1x by měl být však dostatečný!!! Uschlou biomasu pokosit a spálit nebo odvézt na kompost či skládku. Vlčí bob je možné likvidovat pastvou (rostlina je však pro ovce a kozy údajně jedovatá viz Czernik et al 2009 metodický materiál) nebo opakovaným sečením, možná je likvidace pomocí účinného herbicidu (např. Roundup Biaktiv nebo Garlon). Aplikaci herbicidu je nutné provádět co nejvíce před obdobím květu a tvořením semen (nejpozději do konce června). Plochy, které nebyly ošetřeny a došlo k vysemenění, je možno dále managementovat postřiky až do prvních mrazíků. Posečenou biomasu je nutné odstranit z důvodu možného dozrání semen a jejich následného vysemenění na lokalitu (upraveno podle Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA 2000, Planeta, ročník XII, číslo 8/2004). strana 24 (celkem 50)

25 Likvidace křídlatky japonské (Reynoutria japonica) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky aplikace herbicidu/ kosení 3-4x ročně 2-3x ročně postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka srpen říjen před mrazy Aplikace herbicidu v období na začátku květu - konec srpna, září (postřik cca 3-4x v rozestupu 14 dní). Postřik provádět za bezvětří, bez srážek. Uschlou biomasu pokosit a spálit nebo odvézt na kompost či skládku. Likvidace křídlatek se provádí v kombinaci chemických a mechanických zásahů. Pro likvidaci rostlin chemickým postřikem je doporučeno používat herbicidy s vysokou biologickou rozložitelností a minimem reziduí. Z dostupných prostředků na českém trhu se jedná o Roundup Biaktiv. Koncentrace roztoku je uváděna od 7 do 10%. Patrně nejefektivnější způsob likvidace tohoto druhu představuje tzv. Beskydský způsob nebo jeho modifikace. Výše uvedený návod je převzat z aktuálních postupů z roku 2008 ČSOP Salamandr ( dalších publikací (Háková et al. 2004, Šrubař in litt nedatováno) a osobních zkušeností zpracovatelů plánu péče. Postup péče o území v následujících letech po likvidaci křídlatky: - rostliny obnovující se po zásahu ( bonsai křídlatka ) se ošetřují stejně, tj. postřikem (rosením) na list nejlépe v době květu, - v mimořádně citlivých (cenných) oblastech lze výmladky potlačovat pravidelným kosením s frekvencí 1x za 2 týdny ve vegetačním období, - území, kde došlo k odstranění větších porostů křídlatky je potřeba několik let monitorovat, případné další invaze tlumit v počátcích, - je vhodné území osít nebo osázet původními druhy rostlin a stromů (v tomto případě rychle rostoucí dřeviny vrby), aby došlo k přirozenému tlumení další invaze prostřednictvím kompetice o světlo a prostor. Likvidaci vratiče obecného (Tanacetum vulgare) lze provádět také, avšak jejich redukce je také možná extenzivní pastvou a kosením. Aplikace herbicidů v tomto případě není nezbytná. Likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky vytrhávání rostlin s kořeny 3-4x ročně 2-3x ročně ručně duben - srpen Vytrhané rostliny je nezbytné odvézt mimo území. Vytrhávání provádět nejpozději do konce června, tedy ještě před kvetením netýkavky. Aplikace herbicidů není s ohledem na jednoletost druhu doporučena. Likvidace netýkavky žláznaté se provádí v kombinaci chemických a mechanických zásahů. S ohledem na to, že se jedná o jednoletou rostlinu je možno tento druh likvidovat prostým vytrháváním (i s kořeny) před obdobím květu (duben až červen), nebo jejím sesečením před strana 25 (celkem 50)

26 nakvetením a vysemeněním (Háková et al. 2004, Gerža & Remeš in litt. 2006). Semena přežívají v zemi několik let (ca 6 let), proto musí být likvidace opakovaná. Vzácně se vyskytuje u Dolního rybníka. Tab. č. 2: Přehled bibliografických údajů ID druh zlatobýl kanadský zlatobýl kanadský zlatobýl kanadský zlatobýl kanadský zlatobýl kanadský zlatobýl kanadský zlatobýl kanadský vlčí bob mnoholistý vlčí bob mnoholistý křídlatka japonská pokryvnost 0,1-1 % 1-5 % % % 5-10 % % % 1% 5% 100 % rozloha plochy v m2, kde se druh vyskytuje ZÁVĚR V průběhu měsíce dubna až září 2011 byl proveden botanický průzkum území Krnov areál bývalé střelnice. V průběhu návštěv bylo prozkoumáno celé zájmové území, zejména pak nezapojené části s výskytem travobylinných společenstev. Celkem bylo v území zjištěno 356 taxonů vyšších rostlin. T ento počet rostlin, vzhledem k období zpracování není jistě konečný, k charakteru posuzovaného záměru lze však data považovat za dostatečně reprezentativní pro celkové posouzení charakteru lokality z pohledu botaniky a možného výskytu ohrožených druhů a chráněných rostlin, neboť průzkum byl proveden v podstatném rozsahu vegetačního období. Na lokalitě byl proveden také orientační průzkum vegetace se zaměřením na travobylinná společenstva, zhodnocení současného stavu lokality a perspektivy vývoje jednotlivých typů stanovišť jako potenciálních náhradních mikrolokalit v jinak antropogenní krajině. 11. BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ Tab. č. 3: Přehled bibliografických údajů Druh Lokalita Dianthus superbus Krnov Chomýž, svahové prameniště na subsp. superbus bývalém vojenském cvičišti 1,5 km ZJZ od žel. stanice Chomýž Gladiolus imbricatus Krnov Chomýž, svahové prameniště na bývalém vojenském cvičišti 1,8 km ZJZ od žel. stanice Chomýž Zdroj Pečinka A. et Dočkalová Z. (2004) Pečinka A. et Dočkalová Z. (2004) 12. PO UŽITÁ LITERATURA Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů. - AOPK ČR Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. strana 26 (celkem 50)

27 Czernik A., Dočkalová Z. & Kašák J., (2009): Metodický materiál pro biologický management lokality Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky, Projekt Obnova a rekreační využití území bývalého vojenského cvičiště Chomýž [Depon in. Městský úřad Krnov]. Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanický inventarizační průzkum. - AOPK ČR, Praha. Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. [eds] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha. Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace (Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation). - Academia, Praha. Janáčková H. et Štorkánová A. [eds] (2005): Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR Kubát, K., Hrouda L., Chrtek J. jun, Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia. Praha. Neuhaüslová Z. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia. Praha. Pečinka A. et Dočkalová Z. (2004): Poznámky k rozšíření některých kriticky a silně ohrožených rostlin květeny České republiky. Zpr. Čes Bot. Společ. 39: Pečinka A., & Dočkalová Z. (2000): Botanický průzkum bývalého vojenské střelnice Krásné Loučky západně Krnova Chomýže, [Depon. in. MěÚ Krnov]. Procházka Z. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Příroda 18: Pruner L. & Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, 32: Pyšek P., Sádlo J. & Mandák B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia 74: Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: Academia, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. strana 27 (celkem 50)

28 13. PŘÍLOHY strana 28 (celkem 50)

29 Obr č. 1 Historický pohled na Horní rybník, část Dolní louky, Kunytovu louku a další plochy ze severního okraje území lokality Krnov Chomýž. Lokalita je porostlá pouze minimem dřevin (říjen 2000). Obr č. 2 Současný pohled na přibližně stejné místo s odstupem 12 let. Sukcese dřevin vedla k zapojení velké části lokality. Nad střední částí porostu trnek lze vidět hranu valu, který ohraničuje horní hranici Kunytovy louky (září 2011). strana 29 (celkem 50)

30 Obr č. 3 Historický pohled na Horní louku před několikaletou opakovanou redukci náletových dřevin (srpen 2000). Obr č. 4 Současný pohled na Horní louku po 12 letech kosení a systematickou redukci náletových dřevin. Vlevo orba postupně se rozšiřujícího se mysliveckého políčka (květen 2011). strana 30 (celkem 50)

31 Obr. č. 5 Historický pohled na Kunytovou louku z nátokové části Horního rybníka a okraje Dolní louky před 12 lety (červenec 2000). Obr. č. 6 Stejný pohled z okraje Dolní louky. Okraj rybníka je již prakticky neprostupný (září 2011). strana 31 (celkem 50)

32 Obr. č. 7 Historický pohled na Kunytovu louku východním směrem k valu (květen 2000). Obr. č. 8 Stejný pohled na Kunytovou louku po 12 letech. Nad valem je patrný nárůst náletových dřevin. Část plochy byla přeorána a degradována. Kosení probíhá pouze na části plochy a občasně (září 2011). strana 32 (celkem 50)

33 Obr. č. 9 Historický pohled na severovýchodní část Dolní louky (červenec 2000). Obr. č. 10 Stejný pohled na Dolní louku po 12 letech. V roce 2011 nebyla louka pokosena z nedostatků financí. Druhová bohatost jako na výše uvedené fotografii je však zachována (září 2011). strana 33 (celkem 50)

34 Obr. č. 11 Historický pohled na jižní část Dolní louky (červenec 2000). Obr. č. 12 Stejný pohled na Dolní louku po 12 letech. Je patrné značné snížení celkového objemu biomasy v ploše a ustálení rostlinných společenstev (květen 2011). strana 34 (celkem 50)

35 Obr. č. 13 Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), legislativně chráněný jako ohrožený ( 3) se na lokalitě vyskytuje jak v lučních částech, tak v náletech pionýrských dřevin (červen 2011). Obr. č Silně ohrožená okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) - ( 2) je druh typický pro přirozené listnaté lesy (červen 2011). strana 35 (celkem 50)

36 Obr. č. 15 Mečík střechovitý (Gladiolus imbrigatus), silně ohrožený druh ( 2). na Horní louce roztroušeně na Kunytově louce a Dolní louce. S šetrným hospodařením na loukách vzrostla jeho populace na stovky rostlin za posledních 12 let (květen 2011). Obr. č. 16 Kosatec sibiřský (Iris sibirica), silně ohrožený druh ( 2). Roste hojněji na Horní louce roztroušeně na Kunytově louce a Dolní louce (květen 2011). strana 36 (celkem 50)

37 Obr. č. 17 Ohrožený vemeník dvoulistý (Platanhera bifolia) - ( 3) je v prostoru Krnova střelnice nejběžněji se vyskytující orchidejí (červen 2011). Obr. č. 18 Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), ohrožený druh ( 3). Nenápadná luční kapradina, jejíž výskyt je znám z Dolní louky (květen 2011). strana 37 (celkem 50)

38 Obr. č. 19 Hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), silně ohrožený druh ( 3), je typickým taxonem podmáčených a bezkolencových luk (červen 2011), fotografie Kristian Peters (2007). Obr. č. 20 Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), legislativně chráněný jako ohrožený ( 3). Na lokalitě velmi vzácně v prostoru Horní louky (květen 2009). strana 38 (celkem 50)

39 Obr. č. 21 Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) roste v území na Horní louce. Jedná se o jediný známý výskyt této rostliny v celém Moravskoslezském kraji (srpen 2011). Obr. č. 22 Oman vrbolistý (Inula salicina), roste v rámci území relativně hojně, avšak i tato rostlina je ohrožena v území zarůstáním luk dřevinami. Červený seznam - C4a (květen 2011). strana 39 (celkem 50)

40 Obr. č. 23 Rozrazil ožankový (Veronica teucrium), teplomilnější druh přirozeně rostoucí na travnatých a křovinatých stráních. Červený seznam - C4a (květen 2011). Obr. č. 24 Hadí mord nízký (Scorzonera humilis), ohrožený druh dle Červeného seznamu. Na lokalitě velmi vzácně na Horní louce (květen 2011). strana 40 (celkem 50)

41 Obr. č. 25 Invazní druh vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyhyllus) září (2011). Obr. č. 26 Žlutě kvetoucí invazní druh a silný alergen zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) září (2011). strana 41 (celkem 50)

42 Obr. č. 27 Historický pohled na areál bývalé střelnice v roce 1955 ( Stromové a keřové porosty tvoří rozlohu do 1 % území. Obr. č. 28 Současný pohled na areál bývalé střelnice v roce 2009 ( Stromové a keřové porosty tvoří již rozlohu do 40 % území. strana 42 (celkem 50)

43 Mapa č. 1 Mapa dílčích ploch. strana 43 (celkem 50)

44 Tab. č. 4: Přehled dílčích ploch, biotopů a rozlohy nazev Dolní louka Dolní louka Horní rybník Kunytova louka Horní louka Rozrazilová louka lůmek stromové porosty komunikace obora obora louka louka louka Květná louka louka louka louka louka Dolní rybník stromové porosty stromové porosty louka budovy louka stromové porosty spojnice louka les les stromové porosty louka stromové porosty biotop Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií dílčí plocha rozloha v m T1.1 T1.9 T V T1.1 - X B T T1.1 - X B T nálety pionýrských dřevin Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované vegetace eutrofních stojatých vod a obnažených den 21H 3B 22C 22B 14A 15A X12 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.1 T C V 6215 jasanovo-olšový luh 21A L nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin antropogenní plocha Mezofilní ovsíkové louky degradované 21G 2A 25 1A X12 X12 X1 T1.1 - X jasanovo-olšový luh nálety pionýrských dřevin Mezofilní ovsíkové louky degradované nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin B 24D 24G L2.2 X12 T1.1 - X7 X12 X nálety pionýrských dřevin Mezofilní ovsíkové louky degradované 21E 7 X12 T1.1 - X nálety pionýrských dřevin 21F X Střídavě vlhké bezkolencové louky vegetace eutrofních stojatých vod a obnažených den Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky degradované acidofilní trávníky mělk. půd a hercynská doubrava 11 biotop strana 44 (celkem 50)

45 nazev myslivecké políčko stromové porosty stromové porosty stromové porosty lůmek louka louka louka Dolní rybník Dolní rybník Dolní rybník komunikace obora louka louka Horní louka Horní louka les stromové porosty les les les les les Kunytova louka obora biotop dílčí plocha biotop rozloha v m2 ruderální bylinná vegetace 20 X nálety pionýrských dřevin 21A X nálety pionýrských dřevin 21D X nálety pionýrských dřevin acidofilní trávníky mělk. půd a hercynská doubrava Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované vegetace eutrofních stojatých vod a obnažených den vegetace eutrofních stojatých vod a obnažených den ruderální bylinná vegetace ruderální bylinná vegetace ruderální bylinná vegetace Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované Střídavě vlhké bezkolencové louky nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin 21B A X12 T5.5 L3.1 14B 15B T1.1 T1.1 - X7 T1.1 - X A V B 60D 3A 22A 2B 4A 8A 8C 24E V X7 X7 X7 T1.1 - X7 T1.1 - X7 T1.9 X12 X C 24F X12 X12 X12 L2.2 L2.2 T1.1 - X7 X12 T1.9 T1.1 - X nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin jasanovo-olšový luh, nálety pionýrských dřevin jasanovo-olšový luh Mezofilní ovsíkové louky degradované nálety pionýrských dřevin Střídavě vlhké bezkolencové louky Mezofilní ovsíkové louky degradované 24A 24C 24B 9 22C strana 45 (celkem 50)

46 Mapa č. 2 Mapa výskytu invazního druhu zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) na podkladu dílčích ploch. strana 46 (celkem 50)

47 Mapa č. 3 Mapa výskytu invazního vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) a křídlatky japonské (Reynoutria japonica) na podkladu dílčích ploch. strana 47 (celkem 50)

48 Mapa č. 4 Mapa výskytu biotopů v území. Biotopy jsou vymezeny na dílčích plochách. strana 48 (celkem 50)

49 Mapa č. 5 Mapa výskytu zvláště chráněných druhů rostlin dle zákona č. 114/1992 Sb. strana 49 (celkem 50)

50 Mapa č. 6 Mapa výskytu ohrožených druhů rostlin Červeného seznamu (Procházka et al. 2001). strana 50 (celkem 50)