VÝSLEDKY VÝZKUMU 1. TŘÍDA

Transkript

1 VÝSLEDKY VÝZKUMU 1. TŘÍDA Výsledky evaluace u v prvních třídách K odzkoušení u v pilotní studii se přihlásilo 13 škol z Brna, jeho okolí a Frýdku- Místku s celkovým počtem 27š dětí v experimentální skupině a 203 dětí v kontrolní skupině. Dotazníková šetření zahrnula vždy jen ty děti, které byly v době jeho konání přítomny ve škole. Byla zpracována data získaná strukturovaným rozhovorem v celkovém počtu 476 dětí. Výsledky 1) Expozice dětí cigaretovému kouři v domácím prostředí. Z celkového počtu 476 dětí má kouřící matku téměř čtvrtina a kouřícího otce a prarodiče více než třetina dětí. Téměř desetina dětí je v domácím prostředí nebo u příbuzných exponována cigaretovému kouři. Cigarety jsou dětem doma často dostupné: téměř jedno dítě z deseti je rodičům podává či nakupuje, téměř 7 dětí ze sta cigarety dospělým připaluje (tab.1). V těchto ohledech se soubory s em neliší od kontrolních. Tabulka 1: Expozice dětí cigaretovému kouři v domácím prostředí(%) Expozice dětí cigaretovému kouři v domácím prostředí (v %) Matka kouří 21,3 Otec kouří 33,7 Prarodiče kouří 35,6 Nosí cigarety 9,9 Připaluje cigarety 6,6 2) Charakteristiky dětí rodičů s rozdílným kuřáckým chováním Podle očekávání, kouřící partneři se obvykle se sdružují, většina dětí z kuřáckých rodin má oba rodiče kuřáky. Děti kouřících rodičů jsou častěji exponováni tabákovému kouři, mají snadnější přístup k cigaretám a smějí s nimi manipulovat. Kouření matek významněji než kouření otců ovlivňuje rozhodnutí dětí, že budou také kouřit, kouření otců má významný vztah k frekvenci váhajících dětí s nevyhraněnými postoji ke kouření (tab. 2).

2 Tabulka 2: Charakteristiky dětí rodičů s rozdílným kuřáckým chováním (% dětí) Charakteristiky dětí rodičů s rozdílným kuřáckým chováním Matka kouří Matka nekouří Otec kouří Otec nekouří Kouří i druhý z 59, ,7 12,3 rodičů Zakouřené prostředí 22,5 9,2 29,0 7,2 Kupuje cigarety 17,6 5,4 17,9 2,9 Připaluje 19,6 4,1 16,0 2,9 cigarety Bude kouřit 10,8 2,2 6,8 2,6 Není rozhodnuto 9,8 5,7 11,1 4,2 3) Postoj ke kouření dospělých je u většiny dětí velmi kritický (známkami 5, případně 4), i když kouření mužů posuzuje více dětí shovívavěji než kouření žen: dvakrát více dětí hodnotilo kouření mužů známkami 1 a 2 ve srovnání s příznivým postojem ke kouření žen (tab. 3). Tabulka 3: Postoj dětí ke kouření dospělých. Obdiv známky 1 a 2, zamítání známky 4 a 5. Uvedena průměrná známka obliby. obdivuje u žen, dívek obdivuje u mužů, chlapců zavrhuje u žen, dívek zavrhuje u mužů, chlapců E1 K1 E3 K3 1,9 1,4 0,7 2,0 3,9 2,9 2,6 4,4 96,2 95,7 96,3 94,1 89,2 * 94,3 * 94,1 90,1 Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001 Při vstupním vyšetření bylo v souboru s em významně méně dětí s kritickým názorem na kouření mužů než v souboru kontrolním (p < 0,05). Program jejich postoje ovlivnil tak, že

3 počet dětí negativně hodnotících kouření mužů významně stoupl (o téměř 5%, p < 0,05) a současně se snížil mezi 1. a 3. vyšetřením počet dětí, které jsou ke kouření žen a mužů velmi tolerantní. Naopak v souboru kontrolním lze pozorovat opačné trendy: rostoucí počet obdivovatelů a pokles kritiků kouření. Rozdíly ovšem nedosáhly statistické významnosti. 4) Postoje dětí z obou souborů k vlastnímu kouření byly při prvním vyšetření obdobné: více než 90% bylo přesvědčeno, že kouřit nebude, 2-4 % chce kouřit a 3 5% nebylo rozhodnuto (tab. 4). V souboru s em se postoje významně nezměnily, naopak v kontrolní skupině trojnásobně (vysoce významně) stoupl počet nerozhodnutých a naopak o 10% klesl počet dětí, které jsou v tomto věku rozhodnuté nekouřit. Tabulka 4: Postoje dětí k vlastnímu kouření, E1- první šetření experimentální skupina, E3 třetí šetření experimentální skupina, K1 první šetření kontrolní skupina, K3- třetí šetření kontrolní skupina Postoje dětí k vlastnímu kouření E1 E3 K1 K3 Bude kouřit 2,3 2,9 3,8 5,4 Neví 5,0 3,7 2,9 *** 11,3 Nebude kouřit 92,7 93,4 93,3 *** 83,3 Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001 5) Postoje dětí k jejich případnému kuřáctví v budoucnosti jsou silně ovlivňovány rodinným prostředím. Budoucí kuřáci a ti, kteří ještě nejsou rozhodnutí, mají významně častěji kouřící rodiče, jsou exponováni zakouřenému prostředí a mají přístup k cigaretám, s nimiž rovněž podle podnětů dospělých manipulují (tab. 5). Mají rovněž horší znalosti o možných následcích kouření pro zdraví a o méně vhodných potravinách. Budoucí kuřáci a dosud váhající děti mají v porovnání s dětmi rozhodnutými nekouřit mají méně kritické postoje ke kouření žen a zejména mužů. Svědčí o tom nejen průměrná hodnota známek, kterými klasifikují chování kuřáků, ale i velikost směrodatných odchylek, které naznačují větší názorovou jednotu ve skupině budoucích nekuřáků.

4 Tabulka 5: Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji k jejich budoucímu kouření(%) Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji k jejich budoucímu kouření Kouřit bude Neví Kouřit nebude Počet dětí Kouření poškozuje srdce Kouření poškozuje plíce Nezdravé jsou sladkosti Nezdravé jsou uzeniny Nezdravé jsou chipsy 15,8 21,2 40,1 36,8 39,4 52,6 68,4 75,8 85,6 21,1 42,4 48,1 68,4 75,8 79,5 Matka kouří 57,9 30,3 19,1 Otec kouří 57,9 54,5 31,4 Zakouřené prostředí 31,6 24,2 6,6 Kupuje cigarety 31,6 18,2 6,6 Připaluje cigarety Obdivuje kouření mužů 36,8 24,2 5,0 15,8 9,1 2,4 6) Ve znalostech o zdravotních rizicích kouření se při vstupním vyšetření děti z obou souborů nelišily. Program, který srozumitelnou formou prezentoval dětem nebezpečí kouření pro srdce, plíce a zuby, významně ovlivnil jejich znalosti jak bezprostředně po skončení lekcí, tak i ve střednědobém horizontu (tab. 6a, b, c).

5 Tabulka 6a: Znalosti dětí o rizicích kouření experimentální skupina E1 první šetření, E2 druhé šetření, E3 třetí šetření Experimentální skupina E1 E2 E3 Poškození zdraví 94,6 * 99,6 97,4 Rakovina 18,5 *** 46,8 *** 51,3 Srdce 3,1 *** 14,3 *** 56,0 Plíce 7,3 *** 26,4 *** 68,1 Zuby 0,8 *** 10,8 *** 16,8 Jiné 15,4 19,1 20,9 Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001 I v kontrolní skupině vzrostl počet dětí uvádějících, že kouření poškozuje srdce, plíce a zuby. Prevalence správných odpovědí je ovšem při závěrečném vyšetření vysoce významně vyšší v souboru ovlivňovaném em než v kontrolní skupině (u odpovědí rakovina, srdce, plíce, zuby p < 0,0001). Při všech vyšetřeních se v podstatě nevyskytovaly odpovědi o snížení výkonnosti nebo neestetických či dráždivých účincích. V odpovědích, které byly zařazeny souhrnně jako jiné, se vyskytovaly údaje o možném poškození jater, ledvin, o různých infekčních nemocech (nejčastěji chřipce), i o poškození mozku. Tabulka 6b: Znalosti dětí o rizicích kouření kontrolní skupina K1 první šetření, K2 druhé šetření (nebylo prováděno), K3 třetí šetření Kontrolní skupina K1 K2 K3 Poškození zdraví 98,6 98,5 Rakovina 24,8 32,5 Srdce 3,8 ** 13,3 Plíce 10,0 *** 28,1 Zuby 0,5 * 3,9 Jiné 11,9 15,8

6 Tabulka 6c: Znalosti dětí o rizicích kouření srovnání skupiny experimentální a kontrolní skupiny při třetím šetření E3 K3 Poškození zdraví 97,4 98,5 Rakovina *** 51,3 32,5 Srdce *** 56,0 13,3 Plíce *** 68,1 28,1 Zuby *** 16,8 3,9 Jiné 20,9 15,8 Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001 7) Ve znalostech o ostatních zdravotních rizikových faktorech, zjišťovaných před zahájením u, se děti z obou skupin příliš nelišily, s výjimkou nižší frekvence odpovědí o škodlivosti opalování v souboru zapojeném do u (p < 0,05). U dětí ovlivňovaných em se významně zvýšily údaje o nezdravých potravinách a možném riziku opalování (tab. 7a, b, c)

7 Tabulka 7a: Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví experimentální skupina E1- vstupní šetření, E2- šetření ihned po realizaci u, E3- šetření po čtyřech měsících Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví Experimentální skupina E1 E2 E Počet dětí 83,8 *** 96,1 ** 91,2 Sladkosti 62,2 *** 92,6 *** 85,0 Chipsy 44,0 *** 69,7 ** 55,7 Uzeniny 96,9 97,8 96,7 Alkohol 96,9 98,3 98,9 Cigarety 33,2 ** 48,5 *** 56,0 Nadměrné slunění Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001

8 Tabulka 7b: Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví kontrolní skupina K1- vstupní šetření, K2-šetření po realizaci u, K3 třetí šetření po čtyřech měsících Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001 Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví Kontrolní skupina K1 K2 K3 Počet dětí Sladkosti 80,5 74,9 Chipsy 56,2 ** 70,4 Uzeniny 36,2 34,5 Alkohol 94,3 ** 98,5 Cigarety 91,4 ** 98,5 Nadměrné slunění 43,3 48,8 Tabulka 7c: Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví porovnání experimentální skupina E3 a kontrolní skupina K3. Pozn. Statistická významnost * = p< 0,05 ** = p< 0,01 *** = p< 0,001 Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví E3 K3 Počet dětí Sladkosti *** 91,2 74,9 Chipsy *** 85,0 70,4 Uzeniny *** 55,7 34,5 Alkohol 96,7 98,5 Cigarety 98,9 98,5 Nadměrné slunění 56,0 48,8 Po absolvování u jsou znalosti v experimentální skupině o nezdravých potravinách (sladkosti, uzeniny, chipsy) vysoce významně vyšší (p < 0,001) než ve skupině kontrolní. V té bylo možno pozorovat nárůst správných odpovědí o škodlivosti alkoholu a cigaret.

9 8) Vyhodnocení dětské kresby To, co děti pokládají za zdravé, měly nakreslit či napsat při vstupním vyšetření- Namaluj a napiš, co je v každodenním životě zdravé. Nejčastěji uváděly různé druhy ovoce (banány, melouny, jablka, pomeranče, kiwi, třešně, rybíz, hrozny apod.) a zeleniny (mrkev, květák, papriky, brokolici, salát)(tab. 8). Spíše ojediněle bylo označeno tmavé pečivo (chléb), většina dětí neznala pojem dalamánek. Pětina dětí pokládá za zdravou aktivitu sportování, hry, cvičení (vyjadřované obvykle jako míč, švihadlo, kolo, koloběžka, bruslař, lyžař, plavec). Kresba dětí byla použita jako doplňková metoda pouze u prvního šetření. Tabulka 8: Znalosti dětí o zdravém životním stylu - Co je zdravé, vlastní kresba(%) Znalosti dětí - co je zdravé Ovoce 91,3 Zelenina 64,8 Mléko a mléčné výrobky 10,7 Ryby 8,3 Tmavé pečivo 2,6 Péče o zuby 6,6 Osobní hygiena 1,9 Sportování 20 Příroda 8,7 Jiné 19,2 9) V dotazníkovém šetření rodičů, které se týkalo jen intervenované skupiny, zaslalo vyplněné dotazníky 143, tj. 55,2% rodičů, převážně matek (88,8%). Pětina respondentů uvedla, že o u nebyli informováni, přestože školy zasílaly informující dopis prostřednictvím dětí všem. Jen necelá polovina rodičů spolupracovala s dětmi na domácích úkolech souvisejících s em (46,5%), častěji nekuřáci než kouřící rodiče (tab. 9).

10 Tabulka 9: Spolupráce a názory rodičů na (%) Spolupráce a názory rodičů s rozdílným kuřáckým chováním Kouří oba Kouří jeden Nekuřáci Počet respondentů 14,0 31,0 95,0 Byli informováni 64,3 67,7 86,3 Spolupracovali 28,6 41,9 51,6 Ocenění u 50,0 61,6 65,3 Kritika 0,0 30,8 12,2 Souhlas s em 78,6 80,6 81,1 Ze spolupracujících rodičů většina (64%) hodnotila pozitivně formu a obsah u, Deset (15%) rodičů mělo určité kritické připomínky: nejčastěji poukazovali na to, že domácími úkoly je rodina zbytečně zatěžována. Dále zpochybňovali vhodnost tématu pro tuto věkovou kategorii dětí, případně uváděli námitky ke grafickému zpracování některých obrázků. Souhlasný názor s realizací výchovně vzdělávacího protikuřáckého u, nezřídka doplněný poděkováním, vyjádřilo 79,6% rodičů. Téměř 15% nechalo tuto otázku bez odpovědi, necelých 5% souhlasilo s určitými výhradami. Jen jeden názor byl jednoznačně zamítavý. DISKUSE Řada studií ukázala, že dlouhodobá intenzivní protikuřácká výchova, zapracovaná do kurikula spolu s prevencí konzumace alkoholu a užívání nelegálních drog, má lepší výsledky, než krátkodobé kampaně. Postupné prospektivní působení intervencí na všechny věkové kategorie, cílené a věkově specifické rozšiřování okruhů, kterými se y pro jednotlivé věkové etapy zabývají, má lepší výsledky než y časově omezené, jejichž účinnost se obvykle za 4 roky zcela vytrácí. Program Normální je nekouřit vyplňuje mezeru v dosavadních protikuřáckých ech pro děti a mládež v České republice. V podmínkách České republiky byla hodnocena řada faktorů ovlivňujících kuřáctví dětí ve věku let ve studii, která hodnotila účinnost intervenčního u Kouření a já : v souladu se zahraniční literaturou bylo potvrzeno, že rizikovými faktory pro aktivní kouření těchto dětí jsou kouřící rodiče (především matka), sourozenci a kamarádi. Desetileté děti z kuřáckých rodin benevolentněji hodnotily kuřáctví dospělých, měly častěji aktivně kouřící kamarády. Počet těch, kteří chtěly ve věku 10 let kouřit, byl desetinásobně větší, a počet dosud váhajících dvojnásobně větší, pokud rodiče dětí kouřili. V prospektivním sledování bylo možno analyzovat, že děti, které kouří, si častěji osvojují i jiné formy rizikového chování. Studie u Normální je nekouřit ukazuje, že rozdíly v postojích dětí ke kouření se dají odhalit už dříve.

11 Zatímco výsledky studií zaměřených na účinnost intervenčních ů pro děti od 10 let jsou široce dokumentovány, odborná literatura o působení na děti předškolního a mladšího školního věku je chudá. Bezesporu má na tom podíl to, že sledovaní efektivity ů není v těchto věkových skupinách dětí možné provádět pomocí dotazníků, neboť většinou neumějí číst ani psát. Proto jsme volili kombinovanou metodu řízeného rozhovoru se zaškolenými tazateli, doplněného kresbami dětí. Hodnocení kreseb s úspěchem využili a k dalšímu používání doporučují angličtí autoři v hodnocení znalostí 9-10 letých dětí o rizikových faktorech rakoviny. Upozorňují na výskyt i žertovných odpovědí (podobně jsme je občas nacházeli i my), které však rovněž zahrnovali do výsledků, neboť je pokládají za charakteristické pro toto věkové období. Z dostupné literatury je zřejmé, že preventivní působení i na mladší děti má svá odůvodnění. Kontrolovaná studie u uplatňovaného u dětí 4. až 6. tříd základních škol přinesla pozitivní výsledky o zvýšení znalostí o riziku drog včetně kouření a změnách postojů. Také Life Skills TRaining (LST) měl prokazatelně příznivé působení nejen na děti druhého stupně základních škol, ale i na žáky 3. tříd, u nichž byl experimentálně ověřován Studie je popisována jako použití výchovně vzdělávacího u s kontrolou jeho účinnosti u dosud nejmladší populace dětí a jednoznačně potvrzuje vhodnost takto pojaté prevence. Naše pilotní studie oslovila ještě mladší děti, žáky prvních tříd. Její výsledky jednoznačně dokazují, že už ve věku 7 let existují rozdíly v postojích dětí ke kouření. Jsou ovlivněny především kuřáckým prostředím v rodinách, kde vzor kouřících rodičů či prarodičů je zvyšován tím, že dospělí benevolentně usnadňují dětem přístup ke kuřivu a dokonce jim umožní, aby s cigaretami manipulovaly nebezpečným způsobem. Ke shodným závěrům dospěla i studie z Izraele zahrnující 6-7mi leté děti z kuřáckých a nekuřáckých rodin: přestože znalosti dětí o zdravotních následcích kouření byly v obou skupinách obdobné, vysoce významné rozdíly byly v počtu dětí s tolerantními postoji ke kouření a v počtu budoucích kuřáků Náš měl v první fázi příznivé výsledky ve zvýšení znalostí dětí o nejčastějších zdravotních rizicích. Vstupní všeobecné znalosti o tom, že cigarety škodí zdraví, se vlivem u upřesnily. Pozornost dětí se soustředila na riziko pro životně nejdůležitější orgány srdce a plíce a na ohrožení zubů, která představují nejčastější onemocnění postihující děti a mládež. Hlavním cílem u bylo ovšem ovlivnit postoje dětí ke kouření tak, aby se rozhodly být nekuřáky. V první etapě se úspěšné působení odrazilo v trendech obdivovatelů kouření i v počtu dětí, které již v tomto věku mají tendenci uvažovat o jejich budoucím kuřáctví. Výsledky budou zohledněny při přípravě II. etapy pro 2. třídy základních škol a účinnost u bude nadále sledována obdobným způsobem. Některé zahraniční zkušenosti ukazují, že působivé ovlivnění rodičů v rámci ů, snížilo signifikantně podmínky pasivní expozice dětí v jejich domovech a projevilo se i ve snížené pohotovosti dětí ke kouření

12 ZÁVĚR Výsledky hodnocení bezprostředních a střednědobých účinků edukačního u ukazují, že cíle zvýšení znalostí a ovlivnění postojů - byly relativně uspokojivě splněny. Kouřící rodiče jednoznačně ovlivňují postoje dětí ke kouření (podporují je) a do jisté míry i jejich povědomí o obecně uznávaných zdravotních rizicích, které je sníženo. Bohužel, kouřící rodiče projevovali menší zájem o protikuřáckou výchovu organizovanou školou a byli méně ochotni na u spolupracovat. Výsledky první etapy budou využity při přípravě dalších etap u pro vyšší třídy základních škol. Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že aplikovaná intervence se ukázala jako účinná a vyvolala žádoucí změny u experimentálního souboru. Výsledky ukazují, že hlavní cíl byl splněn. Z porovnání počátečních a závěrečných měření vyplývá, že byly aplikovány metody a postupy, které ovlivnily žádoucím směrem znalosti i postoje dětí k nekouření. Cílem bylo připravit primární intervenčně-edukační pro děti první třídy, realizovat jej v praxi a ověřit jeho efektivitu. Dlouhodobým cílem u bylo pak ovlivnění dětí tak, aby se zdraví stalo jejich prioritní hodnotou, aby se dokázaly rozhodnout ve prospěch svého zdraví a postupně se připravit na převzetí odpovědnosti za své vlastní zdraví - aby se vědomě staly nekuřáky. U dětí mladšího školního věku je samozřejmě zodpovědnost za jejich zdraví na rodičích. Hodnoty, které jim rodiče svým chováním v každodenním běžném životě předávají mají pro ně prioritní význam. Hodnota utváří vůdčí principy, postoje, rozhodování a srovnávání specifických cílů a situací z pohledu dlouhodobějších cílů. Na utváření těchto obecných hodnot a specifičtějších postojů má majoritní vliv rodina. Proto je význam rodičů, jejich vzorce chování při výchově ke zdraví determinující. Nemalý vliv na chování podporující zdraví mají u dětí i vrstevníci. Postupně se začíná jejich vliv s věkem a utvářením vrstevnických vztahů zvyšovat. Rovněž škola svým výchovným působení může významným činitelem v tomto procesu a primárně preventivní y mají zde nezastupitelné místo. Jsme si vědomi toho, že ovlivňování hodnot, postojů a chování zaměřeného k zdravému způsobu života je dlouhodobý a systematický proces a nemůže být jednoznačně zjištěno jejich ovlivnění v průběhu našeho výzkumu. V průběhu časového úseku čtyř měsíců, kdy jsme prováděli výzkum, jsme zjistili pouze střednědobý parciální účinek intervence. Proto chceme do budoucna vést tento projekt jako longitudinální a sledovat vybranou skupinu dětí po dobu čtyř, pěti let do ukončení vzdělávání na 1. stupni základní školy. Až pak se snad může projevit, zda se dítě vědomě stane nekuřákem. Závěry tohoto výzkumu budou zohledněny při přípravě II. etapy pro přípravu u pro 2. třídy základních škol. Účinnost u bude i nadále sledována obdobným způsobem. V dalších etapách budou dětem předávány další informace o zdravotních následcích kouření, aktivního i pasivního. Zaměří se i na vysvětlení podstaty závislosti a nebezpečí, které představuje, rovněž na sociální a ekonomické důsledky. Některé zahraniční zkušenosti ukazují, že působivé ovlivnění rodičů v rámci ů, snížilo signifikantně podmínky pasivní expozice dětí v jejich domovech a projevilo se i ve

13 snížené pohotovosti dětí ke kouření. V našem projektu jsme to z důvodu krátkého časového období sledování neprokazovali. Děti nekouřících rodičů však většinou samy v budoucnu nechtěly kouřit, ani neobdivovaly kouření dospělých. Jejich postoje byly negativní, zaměřeny k nekouření. Při realizaci u učitelé pozitivně hodnotili možnosti využití u v jejich práci, zvláště navázání a rozvíjení této tématiky i v dalších předmětech. Dále při motivaci dětí k zdravému životnímu stylu a ne jen jako část výuky přírodovědy, ale jako celý komplexní přístup k výchově ke zdraví obecně v nejširších souvislostech. Tento přístup se při naší intervenci nepodařilo z důvodu krátkodobého působení zajistit. Předpokládáme, že tento v ruce tvůrčího, zapáleného, třídního učitele může být mnohem více rozvinut a tvořivěji použit, může mít co nejširší uplatnění a v působení na děti ještě efektivnější účinek. Edukační působení ve škole může tak významně přispět k utváření hodnot, postojů a chování vedoucího ke zdraví a ovlivnit touto preventivní aktivitou kvalitu života a zdravotní stav budoucí mladé generace. Rádi bychom k tomuto cíli alespoň malým dílem přispěli. Jestli se nám to podaří, to ukáže zájem dětí, rodičů i učitelů o tento projekt v budoucnosti. 2. TŘÍDA VÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ EFEKTIVITY PROGRAMU V PILOTNÍ STUDII Cílem pilotní studie bylo zjistit vhodnost a přijatelnost druhé části primárně-preventivního u s názvem Normální je nekouřit, včetně způsobu ověřování jeho účinnosti. Program je zaměřen na výchovu k podpoře zdraví, zdravého životního stylu a prevenci kouření a je určen pro druhou třídu základní školy. Program systematicky navazuje na první část realizovanou v roce 2005 v prvních třídách. Šetření bylo prováděno na 13 pilotních školách v Brně a Frýdku-Místku, které se účastnily loňského projektu. Program je koncipován v souladu s obecně doporučovanými principy dlouhodobějšího působení na stejnou kohortu dětí a je plánován na pět let. K ověření vhodnosti u byla použita metoda experimentu se skupinou, kde byla už realizována první etapa (formou 5 hodinových lekcí v první třídě ZŠ), a působení na ovlivňované faktory byly porovnávány se skupinou kontrolní, kde výuka realizována nebyla. Kontrolní skupiny zahrnovaly děti druhého ročníku stejných škol z paralelních tříd. Skupiny experimentální i kontrolní byly tedy homogenní. Úvodního šetření před zahájením druhé etapy se zúčastnilo celkem 431 respondentů, experimentální skupina zahrnovala 254 a kontrolní 178 dětí. Závěrečný, který se uskutečnil za 6 měsíců po původním šetření, vyplnil menší počet účastníků (celkem 408; experimentální skupina 241 a kontrolní 167 respondentů); některé děti byly v době šetření nemocné, některé se odstěhovaly.

14 Metodou individuálního strukturovaného rozhovoru s každým jednotlivým dítětem byly zjišťovány 1) postoje dětí ke kouření dospělých a k jejich vlastnímu budoucímu kouření 2) kuřácké prostředí dětí 3) rizikové chování dětí 4) chování vedoucí k dodržování zásad zdravé výživy V experimentální skupině dětí byli osloveni dotazníkem i rodiče. Vyjadřovali se především k otázce, jak vnímají nebezpečí pasivního kouření a jak před expozicí své děti chrání. Pro druhou etapu u byl podobně jako v předchozí etapě zpracován manuál, metodika pro učitele, pracovní listy pro děti a diplom absolventa. V pilotní studii byly lekce opět vedeny zaškolenými studenty pedagogické fakulty, kteří poskytovali zpětnou vazbu o průběhu jednotlivých aktivit, aby bylo možno aktualizovat a přizpůsobit praktickým zkušenostem. Všechny výsledky byly zpracovány em EPI INFO 6.09a, statistické hodnocení pak Kruskal-Wallis chí-kvadrát testem. VÝSLEDKY 1) Postoje ke kouření Vyšetření v u, zaměřené na zjišťování postojů dětí ke kouření dospělých, jejich představy o vlastním kuřáckém chování v budoucnosti a dostupnost cigaret, bylo koncipováno stejně jako v dotaznících používaných v první etapě a proto umožnilo zhodnotit dlouhodobý vliv u na tyto faktory. Frekvence dětí, které obdiv ke kuřáctví dívek/žen vyjádřily udělením známek 1 či 2, se v porovnání s první třídou mírně zvýšila v souboru s em a naopak snížila v souboru kontrolním, takže v tomto ohledu se děti z obou skupin při vstupním vyšetření ve druhé třídě nelišily. Během dalšího půl roku počet obdivovatelů vzrostl v obou skupinách podobným způsobem, takže ani v post-testu nebyly nalezeny rozdíly (graf 1). Graf 1: Obdiv ke kouření ( počet respondentů v %) E-Ž experimentální skupina (s em), obdiv ke kouření žen, K-Ž kontrolní skupina, obdiv ke kouření žen, E-M exp. skupina, obdiv ke kouření mužů, K-M kontr. skupina, obdiv ke kouření mužů

15 Počet dětí obdivujících kuřáctví hochů/mužů překvapivě výrazně klesl v porovnání s údaji získanými na konci 1. třídy. V závěrečném vyšetření na konci 2. třídy se frekvence dětí obdivujících kouření mužů opět zvýšila v obou souborech, více v kontrolním. V souboru dětí ovlivňovaných em bylo i po tomto navýšení obdivovatelů méně než v 1. třídě před zahájením první etapy. Naopak kritické výhrady ke kouření žen (udělení známky 4 nebo 5) mají setrvalou frekvenci v obou sledovaných letech i v obou sledovaných souborech; kolísá kolem 95%. Počet dětí kritizujících kouření mužů se mezi šetřením na konci 1. třídy a před zahájením u ve 2. třídě snížil v obou souborech, výrazněji v ovlivňovaném em, nicméně při vyšetření v post-testu na konci 2. třídy byly četnosti obdobné (graf 2). Graf 2: Kritika kouření E-Ž experimentální skupina (s em), kritika kouření u žen, K-Ž kontrolní skupina, kritika kouření u žen, E-M experimentální skupina, kritika kouření u mužů, K-M kontrolní skupina, kritika u kouření u mužů (počet respondentů v %)

16 Přesvědčení, že bude kouřit, vyjádřilo na začátku u ve 2. třídě méně dětí než na konci 1. třídy, a to v obou souborech, V post-testu se sice počet budoucích kuřáků zvýšil, ale na hodnoty nižší, než byly uváděny v první třídě; trend byl opět shodný v obou souborech. Počet dětí, které uváděly, že ještě nevědí, zda budou kouřit, se proti 1. třídě v souboru s em zvýšil, v souboru kontrolním snížil a úroveň četností pak byla velmi podobná (graf 3). Graf 3: Bude kouřit Kolísání frekvence rozhodnutých a váhajících budoucích kuřáků se projevuje na trendech odpovědí o budoucím nekuřáctví. Skupina intervenovaná byla první etapou u velmi příznivě ovlivněna ve smyslu signifikantního vzestupu počtu budoucích nekuřáků; bohužel, tento trend se ve 2. třídě obrátil a pokles těchto žádoucích postojů byl jak při vyšetření v u, tak i po absolvování 2. etapy u. V kontrolní skupině došlo naopak k výrazně negativnímu vývoji během 1. třídy, při prvním vyšetření žáků 2. třídy se počet budoucích nekuřáků zvýšil na úroveň souboru s em, poté opět klesl, ale obdobně, jako v souboru s em (tab. 4, graf 4).

17 Graf 4: Nebude kouřit E experimentální skupina (s em), K kontrolní skupina Lze tedy konstatovat, že postoje dětí ke kouření, hodnocené podle jejich obdivu či kritiky kuřáctví a podle jejich úvah o vlastním kouření v budoucnu, byly příznivě ovlivněny v 1. etapě, ale ve 2. etapě se to u nepodařilo opakovat. 2) Kuřácké prostředí, expozice cigaretovému kouři A) Expozice dětí pasivnímu kouření v domácím prostředí Z výsledků je zřejmé, že děti se většinou pohybují v zakouřeném prostředí a jsou vystaveny negativním účinkům pasivního kouření. Z celkového počtu 431 dětí experimentální i kontrolní skupiny má kouřící matku asi třetina dětí a téměř polovina dětí kouřícího otce. V porovnání s údaji získanými v 1. třídě, se počet kouřících matek i otců zvýšil: nelze zjistit, zda absolutně (začali kouřit další rodiče), nebo zda kuřáci dříve nekouřili v přítomnosti malých dětí a postupně ztráceli zábrany. Více než čtvrtina dětí je vystavena zakouřenému prostředí u příbuzných (strýc, teta, babička, dědeček, jiný člen rodiny).

18 Tab. 5A: Údaje o kuřáctví rodičů a dalších příbuzných získaných od dětí z experimentální skupiny (E) a kontrolní skupiny (K) souboru při 1. a 2. vyšetření ve druhé třídě Kouření v rodině % E E K K otec kouří 45, ,6 45,5 matka kouří 33, ,4 29 strýc kouří 22,4 24,4 21,6 28,2 teta kouří 15,2 10,5 20,8 20 babička 29,7 27,6 34,4 40 dědeček 34,5 32,2 24,8 30,9 jiný člen rodiny 6,1 4,6 2,4 4,5 Tab. 5B: Údaje o kuřáctví rodičů a prarodičů získaných od dětí z obou souborů při vyšetření v první třídě Expozice dětí cigaretovému kouři v domácím prostředí (v %) Matka kouří 21,3 Otec kouří 33,7 Prarodiče kouří 35,6 B) Kouření doma i na veřejnosti Děti odpovídaly také na otázku týkající se kouření na veřejnosti. Celkem tři čtvrtiny dětí uvedlo, že se kouří v místech, kde se běžně pohybují. Nejčastěji uváděly na zahradě, na procházce, na zastávce, venku, v restauraci, ale také na balkóně, na verandě, na WC, na chodbě, v autě, v kuchyni, u televize. Skupiny experimentální se od kontrolních nelišily. Tab. 6: Expozice dětí pasivnímu kouření Kouří se tam, kde býváš ty? % pre post pre post E E K K ano 72,4 72,2 75,8 68,9 ne 27,6 27,8 24,2 31,1

19 3) Rizikové chování dětí A) Rizikové chování Do rizikového chování dětí jsme zahrnuli vlastní zkušenosti dětí s kouřením a konzumací alkoholu a chování podporující pozitivní postoje ke kouření jako je připalování a kupování cigaret. Více než polovina sedmiletých dětí uvedla, že už ochutnaly alkohol, a to obdobně v obou souborech; ve skupině kontrolní se dokonce počet dětí, které na konci druhé třídy měly zkušenosti s ochutnáním alkoholu, přiblížil 60% respondentů (tab 3). Přestože děti uváděly, že alkohol jenom ochutnaly, a nejsou jeho pravidelnými nebo občasnými konzumenty, je tato situace alarmující. Vlastní zkušenost s kouřením byla nejvyšší v experimentální skupině u u: více než 10% dětí zkoušelo již kouřit. Při druhém vyšetření se počet experimentujících kuřáků statisticky významně snížil (tab. 3). U kontrolní skupiny byly údaje o kouření - necelých 8% dětí shodné v pre-testu i v post-testu. Tab. 7: Frekvence znaků charakterizujících rizikové chování dětí, 2. třída Rizikové chování dětí % E E K K zkoušel/a kouřit 10,6 4,6* 7,9 7,8 zkoušel/a alkohol 54,3 52,3 53,7 58,7 kupuje/nosí cigarety 6,7 3,3 7,9 11,5 připaluje cigarety 6,3 4,6 6,8 10,2 Pozn. Statistická významnost rozdílů ve frekvenci dětí experimentujících s kouřením při vyšetření v pre-testu a post-testu * p 0,05 Také vývoj ukazatelů svědčících o dostupnosti cigaret dětem lze hodnotit jako příznivý: ve skupině s em se frekvence odpovědí v obou šetřeních ve 2. třídě snižovala, zatímco ve skupině kontrolní se počet dětí přinášejících/kupujících, a připalujících cigarety zvyšoval (graf 5). Lze předpokládat, že em byli osloveni rodiče, kteří dostali jak informační dopisy, tak i letáčky s protikuřáckou tématikou a brožuru Aby vaše dítě nekouřilo, která byla v rámci u napsána a poslána do rodin.

20 Graf 5: Dostupnost cigaret, rizikové chování NOSÍ E Nosí cigarety, experimentální skupina, NOSÍ K Nosí cigarety, kontrolní skupina, PŘIP E připaluje cigarety, experimentální skupina, PŘIP K připalují, kontrolní skupina, 1. třída, a, 2. třída, 4) Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji k jejich budoucímu kouření Přibližně 2% dětí (9 chlapců a 1 dívka) vyjádřilo při druhém vyšetření na konci 2. třídy své rozhodnutí, že bude v budoucnu kouřit. Rozdíly mezi zastoupením hochů a dívek může být ovlivněno větší tolerancí společnosti ke kouření mužů, vzorů pro budoucí chování současných 8 letých chlapců. Nerozhodnutých je kolem 10%, shodně u obou pohlaví ( 20 dívek a 19 chlapců). Analýza vybraných ukazatelů, které byly sledovány, podle současných postojů dětí k budoucímu kuřáckému chování, ukázala zajímavé rozdíly (tab. 9A).

21 Tab. 9 A: Charakteristika dětí s rozdílnými postoji k jejich budoucímu kuřáckému chování, 1. třída (v %) Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji k jejich budoucímu kouření % bude kouřit N = 10 Neví N = 39 obdivuje kouření žen 10 3,4 2,6 obdivuje kouření mužů 20 2,8 2,6 kouří máma 44,4 48,5 24,1 kouří táta 66,7 68,7 44,9 poradil/a by, aby nekouřili 77,8 76,7 90 cigarety kupuje 30 7,9 5,9 cigarety zapaluje 30 13,2 5,6 zkusil/a kouřit 40 5,3 5,1 zkusil/a alkohol 80 65,8 52,9 nebude kouřit N = 356 Ve skupině dětí, které uvedly, že budou kouřit je zvýšený počet těch, co se staví výrazně pozitivně ke kouření žen i mužů (kouření dospělých se jim líbí) oproti dalším dvěma skupinám. Až třetina z nich kupuje či nosí a připaluje cigarety; 40% z nich už zkusilo kouřit, má vlastní zkušenost s kouřením cigaret. Většina - 80% dětí této skupiny už ochutnalo alkohol. To vše jsou výrazně vyšší hodnoty než u skupiny nerozhodnutých i těch, co udávali, že kouřit nebudou. Statistická významnost k nekuřákům? Dvě třetiny dětí rozhodnutých či váhajících kouřit mají kouřícího otce a téměř polovina z nich má kouřící matku. Kupodivu, téměř 80% dětí by doporučilo svým rodičům, aby nekouřili. Chápou kouření jako rizikové chování. Ve skupině nekouřících má matku kuřačku čtvrtina a otce kuřáka téměř polovina dětí. Podle jejich výpovědí je mezi budoucímu nekuřáky nejméně těch, kterým jsou dostupné cigarety, těch, kteří již kouřili a ochutnali alkohol a také obdivovatelů kouření dospělých. Podobné výsledky byly získány v této kohortě i v předchozích vyšetřeních v 1. etapě (tab. 9B).

22 Tab. 9B: Výsledky pilotní studie 1. třídy Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji k jejich budoucímu kouření % Kouřit bude N=19 Neví N=33 Matka kouří 57,9 30,3 19,1 Kouřit nebude N=424 Otec kouří 57,9 54,5 31,4 Kupuje cigarety 31,6 18,2 6,6 Připaluje cigarety 36,8 24,2 5 Obdivuje kouření mužů 15,8 9,1 2,4 5) Dodržování zásad zdravé výživy Program je zaměřen nejen na prevenci kouření, ale zahrnuje i širší obsah zdravého způsobu života, především výživu. Aby tato obsáhlá problematika nebyla pro děti příliš obtížná, soustřeďuje se zájem u o zvýšení konzumace ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Vliv u na toto chování byl sledován dotazem na konzumaci ovoce, zeleniny a mléčných výrobků v předcházejícím dni. Více než 80% dětí konzumovalo ovoce, a to nejčastěji jablko, banán, jahody, mandarinku, pomeranč, dále broskev, nektarinka, kiwi (tab.10). Dvě třetiny dětí konzumovaly nějaký druh zeleninového jídla. Přestože šetření byla provedena v prosinci (pre-test) a v červnu (post test), byla frekvence odpovědí podobná, takže lze soudit, že sezónní vlivy konzumaci ovoce a zeleniny neovlivnil. Experimentální a kontrolní skupiny se nelišily. Tab. 10: Frekvence odpovědí o aktuální konzumaci ovoce, zeleniny a mléčných výrobků (%) Včera jedl/a zdravé potraviny % E1 E2 K1 K2 mléčné výrobky 74,7 85,4** 81,9 82,5 ovoce 81,8 83,3 80,8 79 zelenina 65,6 68,5 63,8 66,5 Pozn. Statistická významnost rozdílů ve frekvenci odpovědí při 1. a 2.vyšetření: ** p 0,01 Přes 80% dětí potvrdilo i konzumaci mléčných výrobků: nejčastěji děti uváděly mléko, jogurt, sýry, kakao, tvaroh, ale i máslo, které do této potravinové skupiny nepatří. Výsledky nelze považovat za uspokojivé; výživová doporučení udávají denní spotřebu 3 až 4 porcí ovoce, 4

23 až 5 porcí zeleniny, 3 porcí mléčných výrobků. Při jejich dodržení by kladnou odpověď na dotaz o konzumaci jakéhokoliv množství během celého předešlého dne muselo dát 100% respondentů. Ve skupině ovlivňované em byla věnována zvýšená pozornost těmto významným komoditám, včetně informací o ech Pětkrát denně a Elixír M, které byly zaslány rodičům. V experimentální skupině sice došlo ke statisticky významnému zvýšení počtu dětí, které konzumovaly mléčné výrobky, ale ne k takovému, aby se projevil vliv u v porovnání se souborem kontrolním. 6) Dotazník pro rodiče Podmínkou efektivity školních zdravotně-výchovných ů je dobrá spolupráce s rodiči. V u Normální je nekouřit se uplatňuje společným plněním domácích úkolů s dětmi a oslovením rodičů několika dopisy s informací o realizaci u ve třídě jejich dítěte. Dopisy obsahovaly i odborné informace o rizicích kouření, především rizicích pasivního kouření pro děti, o zdravé výživě, o nezbytnosti pravidelné konzumace ovoce, zeleniny a mléčných výrobků pro organismus. Zpětná vazba byla zjišťována dotazníkem určeným rodičům dětí experimentální skupiny. Celkem bylo obdrženo 126 vyplněných dotazníků, což je přibližně 50% návratnost. Nejčastěji vyplňovaly dotazník matky (60,5%), otcové vyplnili 8%, a třetina dotazníků byly vyplněna oběma rodiči. Oba rodiče kuřáci tvořili jen 9% respondentů. Přibližně třetina respondentů uvedla, že kouří jeden z rodičů, oba rodiče kuřáci tvořili 9% respondentů. Bylo formulováno celkem 11 otázek, rodiče odpovídali a vyjadřovali se k nebezpečí pasivního kouření, k zákazu kouření na veřejných místech, ke způsobu ochrany dětí před důsledky kouření (tab. 11).

24 Tab. 11: Frekvence odpovědí v dotazníku pro rodiče Otázka % Pasivní kouření je vážné riziko pro 1 děti 92,1 Souhlas se zákazem kouření na veřejnosti 2 79,4 3 Neví, zda zákaz kouření na veřejnosti ovlivňuje kouření doma 27,8 Nikdy se doma 4 nekouří 78,6 Odejde, když někdo kouří v blízkosti dítěte 5 66,5 6 Má jistotu, že dítě je mimo domov v nekuřáckém prostředí 54,9 7 Kouření venku je dostatečná ochrana před pasivním kouřením 95,2 8 Není nutné věnovat větší pozornost ochraně dětí před pasivním kouřením 60,8 9 Škola má učit děti, jak se chránit před pasivním kouřením 81 Nevadí diskuse o zákazu kouření na 10 veřejnosti Nejsme kuřáci 57,1 Drtivá většina rodičů (92%) souhlasila s názorem, že pasivní kouření je vážným rizikem pro děti. Rovněž jednoznačná většina (79%) souhlasila se zákazem kouření na veřejných místech; tento postoj zaujímali i kouřící rodiče. Názory rodičů na to, zda státem vydaný zákaz kouření na veřejnosti (otázka 3) může ovlivnit i kouření doma, byly nejrozpornější. Téměř třetina respondentů odpověděla, že to nedovede posoudit. Stejně početná skupina vybrala odpověď: Ne, každý si doma může dělat, co chce. Rovněž stejný počet rodičů souhlasilo s tím, že si kuřák uvědomí, že nekuřákům zakouřené prostředí vadí a doma kouřit nebude. Téměř 79% rodičů uvedlo, že se u nich doma nikdy nekouří. Jen málo (14%) rodičů v případě, že někdo kouří v blízkosti jejich dítěte požádá, aby kuřák cigaretu uhasil, ale dvě třetiny s dítětem odejdou z dosahu cigaretového kouře. Jen 12% uvedlo, že často kuřáka požádá o uhašení cigarety při jaké příležitosti? není to duplicita? Více jak polovina rodičů si je jista, že jejich dítě mimo domov není exponováno cigaretovému kouři. Naopak, asi ve čtvrtině případů rodiče uvedli, že si nejsou zcela jisti, ovšem příbuzní a známí, které dítě navštěvuje, jsou nekuřáci. Přibližně 20% nedovede možnost expozice jejich dítěte pasivnímu kouření mimo domov posoudit.

25 Naprostá většina rodičů (95%) pokládá za jedinou dostačující ochranu před pasivním kouřením svých dětí - kromě nekouření -, kouření venku, mimo domov. Více než polovina pokládá svou péči na ochranu dítěte před pasivním kouřením za dostatečnou. Jen 20% uvedlo, že bude v tomto ohledu důslednější. Diskuse, které se vedou ve společnosti o kouření na veřejných místech, téměř polovina rodičů podporuje a vyhledává názory odborníků. Více než 20% tyto diskuse nesleduje, 14% se nelíbí forma, i když uznávají, že diskuse je nutná a 13% respondentů uvedlo, že diskusi nejen podporují, ale i sami k ní aktivně přispívají. Většina rodičů (až 81%) by uvítala, kdyby škola učila děti, jak se účinně chránit před pasivním kouřením. Zcela jisto si nebylo 10% rodičů, stejný počet si myslí, že škola má jiné povinnosti. Nikdo se nepřihlásil jednoznačně k výroku, že škola nesmí stavět děti proti kuřákům. DISKUSE Cílem pilotní studie bylo ověření formy a metodiky další etapy výchovně-vzdělávacího u Normální je nekouřit, určeného pro 2. třídu základních škol. Program zahrnuje 5 lekcí, podrobně zpracovává jejich dílčí členění, přináší další náměty na tvůrčí činnost každého učitele. Podle zkušeností vybraných a zaškolených lektorů je pro děti zajímavý, inspirující jejich aktivní zájem o projevy. Náročnost formy i obsahu odpovídá věkové kategorii, pro kterou je určen. Na rozdíl od první etapy, neovlivnil tentokrát výrazněji postoje dětí ke kouření. Jediné statisticky významné rozdíly u experimentální skupiny se projevily ve snížení počtu těch, kteří už experimentují s cigaretami a ve zvýšení konzumace mléčných výrobků. Další statisticky významný rozdíl se projevil ve snížení prevalence znaků, signalizujících snadnou dostupnost cigaret a výskyt rizikového chování spojeného s manipulacemi s kuřivem u experimentální skupiny. U dětí, které se ve věku 8 let pokládají za budoucí kuřáky, byl nalezen častější výskytu experimentování s kouřením i ochutnáváním alkoholu. Většina budoucích kuřáků rovněž obdivovala kouření dospělých, což je varovným signálem pro větší pravděpodobnost, že se v souladu s ním budou i chovat. Děti napodobují dospělé, je to součást sociálního učení v průběhu dozrávání, součást socializace dítěte. V souladu s touto teorií měly tyto děti častěji kouřící rodiče. ZÁVĚR V tomto šetření nebylo statisticky prokázáno ovlivnění postojů dětí em směrem k nekouření, ani chování dětí k podpoře zdravé výživy, zdravého životního stylu.

26 Efektivita u nebyla jednoznačně prokázána, přesto je možné konstatovat udržení stávajícího stavu a v mnohém i zlepšení. Je známo, že ovlivnění postojů a chování není záležitostí jednorázové intervence (v našem případě 5 hodin výuky), že prokázání znalostí je jednoznačnější i v krátkodobém působení. Na ovlivnění postojů a každodenního chování se podílí velké množství faktorů. Od rodinného prostředí, přes vlastní zkušenost, ke školnímu prostředí až po vrstevníky a kulturu a hodnoty společnosti, ve které žijeme. Ohlasy na ze škol jsou povzbudivé. Děti si oblíbily a těší se na další pokračování v příštím roce. Učitelé oceňují projekt a doporučují pro využití v praxi. 3.TŘÍDA Výsledky kvantitativního šetření Ve studii byly kvantitativně hodnoceny znalosti dětí, jejich postoje a rovněž chování vedoucí k podpoře zdraví a zdravého životního stylu, týkající se kouření, konzumace alkoholu a racionální výživy. Hodnocení jsme rozdělili do třech tématických oblastí: 1) Postoje 2) Rizikové chování 3) Znalosti 1) Postoje dětí ke kouření Postoje dětí ke kouření mužů a žen bylo hodnoceno škálou od 1až 5, od hodnocení 1- velmi se mi líbí až po 5-vůbec se mi nelíbí, známkou jako ve škole. Známky 1a 2 byly zahrnuty do kategorie pozitivní postoj ke kouření, známky 4 a 5 do kategorie negativní postoj ke kouření (viz tab.20a, 20b). Tab. 20a: Postoj ke kouření mužů (%) Kouření mužů Pretest E 1 Pretest K 1 p 1 Posttest E 2 Posttest K 2 Pozitivní postoj 4,1 2,9 ns 6,9 5,3 ns Negativní postoj 90,6 92,9 ns 86,8 84,1 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 1 = statistický rozdíl mezi E 1 a K 1 p 2 = statistický rozdíl mezi E 2 a K 2 p 2

27 Tab.20b: Postoj ke kouření mužů (%) Kouření mužů Pretest E 1 Posttest E 2 p 3 Pretest K 1 Posttest K 2 Pozitivní postoj 4,1 6,9 ns 2,9 5,3 ns Negativní postoj 90,6 86,8 ns 92,9 84,1 * p = hladina významnosti * p < 0,05 ** p < 0,01 *** p < 0,001 **** p< 0,0001 p 3 = statistická významnost rozdílů E1 a E2 p 4 = statistická významnost rozdílů K1 a K2 Rozdíly v pozitivních postojích ke kouření mužů nebyly statisticky prokázány ani u experimentálního ani u kontrolního souboru. Děti v tomto věku hodnotí kouření negativně, přirozeně odmítají kouření. Kouření mužů je respondenty v experimentálním souboru mírně pozitivněji hodnoceno než v kontrolním souboru, nepřesahuje však hodnotu 7 %, rozdíl není signifikantní. Negativní postoj ke kouření mužů vykazuje kolem 90% respondentů v experimentálním souboru a příliš se neliší před a po intervenci. V kontrolní skupině se prokázal signifikantní rozdíl (p<0,05) v u ve snížení počtu těch, co kouření mužů odmítají. Z toho je patrné, že počet dětí intervenované skupiny s negativními postoji ke kouření mužů zůstal stejný, kdežto v kontrolní skupině se počet těch, co hodnotí kouření mužů negativně, snížil. V celém souboru však došlo ke snížení počtu dětí vykazujících negativní postoje ke kouření mužů (viz tab.20a, 20). Postoj dětí ke kouření žen se neodlišoval v u a postestu, ani v experimentální a kontrolní skupině, jak dokladují tabulky 21a, 21b. Tab. 21a: Postoj ke kouření žen (%) Kouření žen Pretest E 1 Pretest K 1 p 1 Posttest E 2 Posttest K 2 Pozitivní postoj 0,6 0,7 ns 3,6 3,1 ns Negativní postoj 96,5 98,6 ns 94,1 96,4 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 1 = statistický rozdíl mezi E 1 a K 1 p 2 = statistický rozdíl mezi E 2 a K 2 Tab.21b: Postoj ke kouření žen (%) Kouření žen Pretest E 1 Posttest E 2 p 3 Pretest K 1 Posttest K 2 Pozitivní postoj 0,6 3,6 ns 0,7 3,1 ns Negativní postoj 96,5 94,1 ns 98,6 96,4 ns p = hladina významnosti * p < 0,05 ** p < 0,01 *** p < 0,001 **** p< 0,0001 p 3 = statistická významnost rozdílů E1 a E2 p 4 = statistická významnost rozdílů K1 a K2 p 4 p 2 p 4 V postojích ke kouření žen se neprojevily žádné významné rozdíly. Mírné zvýšení pozitivního postoje ke kouření žen se v postetstu se projevil u obou souborů téměř shodně. Kolem 94-98% respondentů vykazuje negativní postoje kouření žen v obou souborech bez větších rozdílů. Obecně jsou respondenti výrazně více kritičtí ke kouření žen než ke

28 kouření mužů, tolerance ke kouření mužů je vyšší, což odpovídá i společenskému postoji obecně. V postojích dětí ke kouření nedošlo vlivem u ke změně. 2) Rizikové chování Do rizikového chování byly zahrnuty pokusy s kouřením a ochutnáváním alkoholu. Projevil se zde významný rozdíl (p<0,05) mezi experimentální a kontrolní skupinou ve frekvenci kouřících dětí v u i v postestu ve prospěch experimentální skupiny. Po intervenci se počet kouřících dětí v experimentální skupině významně nezvýšil (ze 14 % v u na 16, 2%) a podobně i v kontrolní skupině (ze 7,1 na 9,5 %). To dokládá vyšší počet kouřících dětí experimentální skupiny již v u (tab. 22, graf 14). Tab.22: Zkušenosti s kouřením (%) Experimentování s cigaretami Program E Kontrola K Pretest 14 7,1 * Posttest 16,2 9,5 * p = hladina významnosti * p<0,05 p Graf 14: Zkušenosti s kouřením (%) Z tabulky 23a vyplývá, že první pokusy s kouřením respondenti experimentální skupiny realizovali častěji s rodiči (41 %) v u, v postestu častěji realizovali první pokusy s cigaretou ve společnosti kamarádů (43 %). Sociální model kouřících rodičů se

29 významně prokázal. Statistické rozdíly byly nalezeny mezi kontrolním a experimentálním souborem, kdy děti ze souboru s em významně častěji kouřily s kamarády v u (p<0,0001) i v postestu (p<0,01). Tab. 23a: Příležitost, při které jsi kouřil/a (%) Pokusy s kouřením E 1 K 1 p 1 E 2 K 2 s kamarádem 30 11,1 **** 43,3 29,4 ** s rodiči 41,7 33,3 ns 26,7 23,5 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 1 = statistický rozdíl mezi E 1 a K 1 p 2 = statistický rozdíl mezi E 2 a K 2 p 2 Tab. 23b: Příležitost, při které jsi kouřil/a (%) Pokusy s kouřením E 1 E 2 p 3 K 1 K 2 s kamarádem 30 43,3 ** 11,1 29,4 **** s rodiči 41,7 26,7 ** 33,3 23,5 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 3 = statistická významnost rozdílů E1 a E2 p 4 = statistická významnost rozdílů K1 a K2 Tabulka 23b dokládá, že ve skupině s em děti signifikantně (p<0,01) častěji kouřily se svými rodiči v u a s kamarádem (p<0,01) v u. V kontrolní skupině se významně zvýšil počet dětí, které kouřily s kamarádem z 11 % v u na 29 % v u. Projevil se zde patrný pokles vlivu rodinného prostředí a zvýšení vlivu kamarádů, vrstevnické skupiny v u. Graf 15: Příležitost ke kouření (%) p 4

30 Je známo, že rodiče výrazně ovlivňují postoje dětí ke kouření. Rodiče působí jako velmi silný sociální model. Až polovina rodičů u dětí v souboru doma kouří, což mohlo výrazně ovlivnit i počet dětí, které již experimentovaly s cigaretami. Větší vliv rodičů se projevil u kouřících dětí v u, v postestu byly dětí více ovlivněny svými vrstevníky (tab. 23a, 23b, graf 15). Dále jsme zjišťovali počet dětí, které již ochutnaly alkohol, a při jaké příležitosti. Téměř tři čtvrtiny 9ti letých dětí již ochutnaly alkohol, a to ponejvíce z rukou svých rodičů. Počet dětí, které ochutnaly alkohol v postestu snížil, v kontrolní skupině až o 10%. Skupiny se ve výpovědích signifikantně nelišily (tab. 24a, 24b). Tab.24a: Počet dětí, které ochutnaly alkohol (%) Ochutnání alkoholu Program E Kontrola K Pretest 70,3 72,3 ns Posttest 65,3 62,4 ns p Tab.24b: Počet dětí, které ochutnaly alkohol (%) Ochutnání alkoholu Pretest Posttest Program E 70,3 65,3 ns Kontrola K 72,3 62,4 ns Z tabulky 25a je patrné, že děti kontrolní skupiny častěji ochutnaly alkohol se svými rodiči než děti v souboru intervenovaném a to jak u, tak v u. Rozdíly však nebyly signifikantní. Ochutnání alkoholu s kamarádem významně častěji (p<0,01) uvedly děti experimentálního souboru. Další rozdíly nebyly nalezeny (tab 25b, graf 16). p Tab. 25a: Příležitost, při které jsi zkusil/a alkohol (%) E 1 K 1 p 1 E 2 K 2 sám 7,8 5,3 ns 7,6 5,0 ns s rodiči 78,3 83,2 ns 79,4 87,1 ns jinak 9,6 10,5 ns 6,1 7,0 ns s kamarádem 4,3 1,1 ns 6,9 1,0 ** p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 1 = statistický rozdíl mezi E 1 a K 1 p 2 = statistický rozdíl mezi E 2 a K 2 p 2

31 Tab. 25b: Příležitost, při které jsi zkusil/a alkohol (%) E 1 E 2 p 3 K 1 K 2 sám 7,8 7,6 ns 5,3 5,0 ns s rodiči 78,3 79,4 ns 83,2 87,1 ns jinak 9,6 6,1 ns 10,5 7,0 ns s kamarádem 4,3 6,9 ns 1,1 1,0 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 3 = statistická významnost rozdílů E1 a E2 p 4 = statistická významnost rozdílů K1 a K2 p 4 Graf 16: Příležitost ochutnání alkoholu (%) Děti také uvedly jaký druh alkoholu již ochutnaly. Počet respondentů, kteří experimentovali s alkoholem se v našich souborech významně nelišil. Více než polovina dětí souboru již ochutnala pivo a přibližně třetina víno. Kolem 20 procent dětí uvedlo, že ochutnalo jiný druh alkoholu, především šampanské, vaječný koňak, vodku, burčák, meruňkovici, slivovici, rychlé špunty, aj. (tab.26a, 26b).

32 Tab.26a: Druh alkoholu, který jsi ochutnal/a (%) Druh alkoholu E 1 K 1 p 1 E 2 K 2 pivo 55,8 52,5 ns 54,2 52,1 ns víno 37,2 29,8 ns 38 29,9 ns jiný alkohol 16,3 17,7 ns 17,7 19,5 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 1 = statistický rozdíl mezi E 1 a K 1 p 2 = statistický rozdíl mezi E 2 a K 2 p 2 Tab.26b: Druh alkoholu, který jsi ochutnal/a (%) Druh alkoholu E 1 E 2 p 3 K 1 K 2 pivo 55,8 54,2 ns 52,5 52,1 ns víno 37,2 38 ns 29,8 29,9 ns jiný alkohol 16,3 17,7 ns 17,7 19,5 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 3 = statistická významnost rozdílů E1 a E2 p 4 = statistická významnost rozdílů K1 a K2 Graf 17: Druh alkoholu, který jsi ochutnal/a (%) p 4 Vyhodnocovali jsme rovněž chování, které podporuje dodržování zásad racionální výživy. Děti měly uvést, které zdravé potraviny konzumují často. Jak jsme očekávali, nejvíce respondenti obou skupin uváděli ovoce a zeleninu, dále mléčné výrobky, tmavé pečivo a bílé maso. Děti experimentálního souboru po intervenci významně častěji (p<0,05) uváděly, že konzumují mléčné výrobky. V kategoriích ovoce, zelenina, bílé maso a tmavé pečivo se nelišily. Kontrolní soubor vykazoval signifikantní rozdíl (p<0,05) v u u tmavého pečiva (tab. 27b, graf 17).

33 V tabulce 27a nebylo významných rozdílů mezi skupinami. Téměř shodně 90 % dětí uvedlo, že konzumuje často ovoce a zeleninu, přibližně třetina mléčné výrobky, bílé maso jen kolem 3 % dětí a tmavé pečivo kolem 6 % dětí. Tab. 27a: Častá konzumace potravin (%) Racionální výživa ovoce, zelenina mléčné výrobky E 1 K 1 93,6 87,2 23,8 29,8 ns ns p 1 E 2 K 2 90,2 92,9 33,8 28,2 bílé maso 2,9 2,8 ns 0,5 1,8 ns tmavé pečivo 4,1 2,1 ns 6,9 7,1 ns p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 1 = statistický rozdíl mezi E 1 a K 1 p 2 = statistický rozdíl mezi E 2 a K 2 ns ns p 2 Tab. 27b: Častá konzumace potravin (%) Racionální výživa ovoce, zelenina mléčné výrobky E 1 E 2 93,6 90,2 23,8 33,8 ns * p 3 K 1 K 2 87,2 92,9 29,8 28,2 bílé maso 2,9 0,5 ns 2,8 1,8 ns tmavé pečivo 4,1 6,9 ns 2,1 7,1 * p = hladina významnosti * p< 0,05 ** p<0,01 *** p< 0,001 p 3 = statistická významnost rozdílů E1 a E2 p 4 = statistická významnost rozdílů K1 a K2 ns ns p 4