Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Martina Beková

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Kostelecká cihelna výzkum příkopů Martina Beková Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, Rychnov nad Kněžnou, bekova@moh.cz Cihelna při severovýchodním okraji Kostelce nad Orlicí, nad nivou potoka Štědrá, byla vždy zdrojem četných archeologických nálezů (ve výběru: Spurný 1962; Kalferst 2002, 65; Richter 1958, týž 1959, týž 1967, Kalferst 2002, 65, 68, Kalferst Militký Prostředník 1992, 66, č. 217), bohužel po léta zachraňovaných jen velice nesystematicky. Neméně exponované bylo i původní hliniště na druhé straně silnice, tzv. Stará cihelna (např. Kalferst 2002, 65, Filip 1943, č ), osud archeologických nálezů zde byl ještě tristnější, situace nebyly sledovány vůbec a jen několik ojedinělých nálezů bylo zařazeno do sbírek místního muzea, dva pronikly i do Národního muzea v Praze (Anonym 1941a, Anonym 1942, 112). Po roce 1989 se pozvolna začal měnit poměr archeologické obce k záchranným výzkumům, dozory na stavbách nabraly na systematičnosti a záchranné výzkumy se postupně staly hlavní náplní práce většiny archeologů. Průkopníkem v tomto byl na Kostelecku tehdy ještě student archeologie Jiří Militký a definitivně zde byla stálá archeologická péče vyřešena zřízením odborného místa v muzeu v Rychnově nad Kněžnou v roce Právě do tohoto období spadá počátek průběžné kontroly skrývek v cihelně. Zábor otevíraný postupně od roku 1988 odkryl kromě laténského a jordanovského sídliště (Militký 1992a, č. 216; Kalferst 2002, 67, č.3, tab. 1:A3; Beková 1993, 47, č.1) též soustavu příkopů a žlábků, předběžně zatím řádně nepublikovanou. Zmiňovaný zábor, jehož otvírka byla dokončena na podzim 1990, postupoval k západnímu úpatí návrší Tabulka, až k tzv. Třešňovce. Skrývka byla v té době prováděna scraperem, její finále probíhalo pod archeologickým dozorem. Kromě již zmíněných pravěkých nálezů, které se koncentrovaly v západnějším pásu, tedy blíže budově cihelny, se ve východnější části skrývky vyrýsovalo několik barevně odlišených liniových útvarů, umístěných víceméně souběžně za sebou, orientovaných shodně s vrstevnicemi. Jednotlivé objekty byly očíslovány, byly na nich vytyčeny řezy a v nich pak byly dokumentovány profily. Žlábek 94/90 o celkové délce 44 m přetínal pravěký (časně eneolitický jordanovský) objekt, na Z straně se vytrácel, na východní mizel pod hromadou, za ní již nebyl zachycen. Široký byl zhruba metr, hloubka kolísala mezi 20 a 40 cm. Zkoumán byl v 9 řezech, ve čtyřech z nich byl ve dně zachycen zahloubený užší žlábek. Nalezeno několik keramických zlomků, atypické z výdutě, bílé kostelecké zboží, běžná nezdobená hrnčina, 15. stol. Výplň zcela jednolitá, popelavě šedě probarvená (obr. 1: A,B). Žlábek 95/90 o celkové délce 14 m procházel v mírném oblouku v podstatě souběžně se žlábkem 94/96, zkoumán byl ve 4 řezech. Ve třech z nich se rýsoval užší žlábek. Šíře žlabu kolísala od 1m do 1,6 m, hloubka mezi 40 a 60 cm. Na Z straně mizel pod hromadou, na V straně se vytrácel. Několik nalezených keramických zlomků je datováno do poloviny 15. stol. a nesou stopy po přepálení. Výplň byla stejná jako u 94/90 (Obr. 2: A,B). Žlábek 96/90 vedoucí souběžně se žlabem 94/90 byl zjištěn v celkové délce cca 80 m. Zkoumán byl celkem ve 13 řezech. Ve třech z nich bylo zjištěno ve dně užší žlabovité

2 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) probrání, jinak bylo dno ploché. Šíře žlábku se pohybovala okolo metru, hloubka kolem 40 cm. Dva nalezené keramické zlomky jsou datovány do poloviny 15. stol., našlo se i několik drobných železných předmětů, silně zkorodovaných. Výplň byla stejná jako u 94/90. Jak na Z, tak na V straně se žlábek vytrácel (Obr. 2.: C,D). Příkop 97/90 byl zjištěn v celkové délce cca 40 m, jeho průběh nebyl zcela přímočarý, ale byl v podstatě souběžný s výše popsanými žlábky. Šíře kolísala od 3 do 5 m, hloubka mezi 70 a 160 cm. Dno bylo mírně zašpičatělé. Příkop byl zkoumán v celkem 9ti metr širokých řezech. Výplň byla v celém průběhu popelovitě šedá s tenkými sprašovými a sytě černými proplástky, případně se slabými vrstvami tmavší šedé s kousky silně narušené opuky. V jednotlivých řezech bylo nalezeno celkem 15 keramických zlomků, v naprosté převaze datovaných do poloviny 15. stol., 2 zlomky pocházely z přelomu 15./16. stol, ovšem nalezeny byla při začišťování povrchu., jeden pak z počátku 15. stol. Na V straně byl nalezen konec příkopu mírně rozšířený s kotlovitým dnem, na Z straně příkop ukončila hrana těžby (Obr. 1.: C,D). Příkop 98/90 byl začištěn v celkové délce 15 m, jeho průběh byl mírně zatočený, v podstatě paralelní s ostatními příkopy. Na V straně bylo nalezeno zakončení, na Z straně končil v hraně těžby. Dno bylo vanovité v hloubce 80 cm, široký byl příkop zhruba 3 m. Zkoumán byl ve třech metr širokých řezech. Nalezeny byly 2 silně zoxydované drobné železné předměty a keramika z pol. 15. stol. Výplň měla šedou popelovitou barvu s bílými proplástky, ve spodní části výplně se nalézala vrstva s rozpadlou opukou (Obr. 3.: A,B). Mělký žlábek 99/90 byl sledován v délce 20 m, zkoumán byl v osmi řezech. Na Z straně se zatáčel v pravém úhlu a po té mizel v hraně těžby, jinak byl jeho průběh paralelní s ostatními příkopy. Na V straně vykliňoval. Výplň byla popelavě šedá, dno vanovité. Žlábek byl široký metr a hluboký pouhých 20 cm. Keramika pocházející z výplně je datována do 1. pol. 15. stol. Nalezen byl i kousek železné strusky a zoxydovaný drobný železný předmět. Keramika nese stopy přepálení (Obr. 3.: C,D). Žlábek 102/91 se nacházel při východním okraji skrývky, na východě zabíhal mimo skrytou plochu, na západní straně vykliňoval. Zkoumán byl v délce 18 m, v deseti řezech. Opět probíhal paralelně s ostatními příkopy, ve východní partii se takřka pravoúhle zatáčel. V naprosté většině byl široký cca 1 m a hluboký cm, s plochým dnem. Výplň bylka identická jako u ostatních žlábků, nálezy žádné neobsahoval. Žlábek 103/91 těsně sousedil s příkopem 97/90, sledován byl v délce 16 m, zkoumán pak 4 průkopy. Probíhal paralelně s ostatními příkopy, ve většině délky byl široky cca metr a hluboký 40 cm. Na Z straně se prudce rozšiřoval až na 2,5 m při hloubce 60 cm, bezprostředně po té mizel v hraně těžby. Na V straně vykliňoval v bezprostřední blízkosti příkopu 97/90, respektivě řezu g. Výplň byla popělavě šedá, jediný nalezený keramický zlomek lze datovat do přelomu 15. a 16. stol. Nalezen byl i neurčitelný zlomek železa (Obr. 4.: C,D). Nalezená soustava žlábků a příkopů byla umístěna na mírném svahu pod Třešňovkou, na úpatí Tabulek, sklánějícímu se směrem ke Kostelci. Probíhala v souladu s vrstevnicemi. Jako nejhlubší se jevily příkopy 97 a 98/1991, u obou bylo nalezeno jejich východní ukončení, v západním směru byly ukončeny ne zcela pravidelnou těžební stěnou (na plánku je zachycena pouze schematicky (obr. 5). Příkopy měly dno ve tvaru písmene V případně vanovité, podle jejich složitě strukturované výplně (Obr. 1.: C,D; 290

3 Beková M.: Kostelecká cihelna výzkum příkopů Obr. 3.: A,B) s mnoha slabými bělavými proplástky, které jsou pozůstatky zaplavení situace vodou, jež se jen pomalu odpařovala, je zřejmé, že byly zvolna postupně zanášeny. Ostatní mělké příkopovité útvary lze nejspíše označit jako žlábky, nejspíše palisádové. Jejich průběh nebyl nepřetržitý, což je ostatně k jejich malé hloubce pochopitelné, nicméně zachyceny byly až do délky 40ti metrů. Nalezená situace nebyla doprovázena žádnými jinými objekty, které by mohly být se žlábky a příkopy současné, poblíž nich se nalézaly pouze pravěké jámy. Datování žlábků a příkopů je vcelku jednoznačné, byly sice nálezově velmi chudé (což je opět dokladem jejich osamocenosti přítomnost dalších objektů, zvláště nadzemních by vedla rozhodně k větší koncentraci odpadů, který by se v nich ukládaly), bylo v nich cca 60 keramických zlomků, povětšině atypických. Nicméně charakter těchto střepů je takřka jednotný, jedná se vždy o poměrně nenáročně provedené hrncovité nádoby, točené na kruhu, s nepříliš výrazným ostřením, použitá hmota je dobře propracována, výpal je již méně kvalitní s výrazným sendvičovým efektem. Výsledná barva je velmi světlá až bílá. Okraj byl nalezen jediný (obr. 6, A), ale tento typ není chronologicky nejcitlivější. Nejpravděpodobnější je datování nalezeného souboru kolem poloviny 15. stol. s tím, že zde naprosto chybí lepší zboží, jedná se o nejběžnější kuchyňskou hrnčinu. Nalezeno bylo i několik drobných zlomků želez, nelze je ale blíže určit. Za nejpravděpodobnější interpretaci nalezené situace považujeme, že se jednalo o lehkou fortifikaci, jednorázově využitou, patrně opevnění vojenského tábora. S touto hypotézou koresponduje absence dalších objektů ze stejného období, fortifikace mohla chránit jen stany, a také charakter nálezů. Nejspíše lze toto ležení spojovat s některou z bojůvek neklidného husitského období. Literatura a prameny ANONYM 1941: Kostelec nad Orlicí, Nepublikovaný rukopis 1941 Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AVČR v.v.i., Praha, č.j. 5260/ : Z památkových ústavů a komisí, Seznam prehistorických nálezů hlášených StAÚ v roce 1941, Zprávy památkové péče 6/1942, s. 53, 84 88, BEKOVÁ. M 1993.: Akce a nálezy muzea v Rychnově nad Kněžnou za léta , Zpravodaj MVČ 19/1993, s FILIP, J : Museum Kostelec nad Orlicí. Pravěké nálezy, Nepublikovaný rukopis 1943 Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AVČR v.v.i., Praha, č.j. 2945/77. KALFERST, J : Sídliště v Kostelci nad Orlicí, okr. Rychnov nad Kněžnou, Zpravodaj MVČ 28/2002, s KALFERST, J. MILITKÝ, J. PROSTŘEDNÍK, J 1992.: Kostelec nad Orlicí, Výzkumy v Čechách 1988/9, Praha 1992, s. 66, č MILITKÝ, J. 1988/9 : Kostelec nad Orlicí, Výzkumy v Čechách 1988/9, Praha 1992, s , č RICHTER, M 1958.: Pravěk Kostelecka a nové archeologické nálezy, Hradecký kraj 2/1958, s : Zpráva o záchranném výzkumu v Kostelci n. Orl. v době od 28. října do 10. listopadu 1957, Nepublikovaný rukopis 1959 Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AVČR v.v.i., Praha, č.j. 1144/59. SPURNÝ, V : Vlastivědné muzeum Kostelec nad Orlicí, Nepublikovaný rukopis 1962 Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AVČR v.v.i., Praha, č.j. 6245/

4 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Obr. 1. Letecký snímek Kostelce nad Orlicí, šipkou je označené místo výzkumu. Zdroj: Obr. 2. Kostelec nad Orlicí, cihelna , celkový plán skrývky, zákres žlábků a příkopů. Autorkou plánku je Martina Beková. 292

5 Beková M.: Kostelecká cihelna výzkum příkopů A B C D Obr. 3. Kostelec nad Orlicí, cihelna : A. žlábek č. 94/90 řez D a C; B. žlábek č. 94/90 řez F, G, H; C. příkop č. 97/91 řez A; D. příkop č. 97/91 řez E. Autorkou plánků je M. Beková. 293

6 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) B D C A Obr. 4. Kostelec nad Orlicí, cihelna : A. žlábek č. 95/90 řez A1; B. žlábek č. 95/90 řez B; C. žlábek č. 96/91 řez C a C1; D. žlábek č. 96/91 řez D a E. Autorkou plánků je M. Beková. 294

7 Beková M.: Kostelecká cihelna výzkum příkopů A B C D Obr. 5. Kostelec nad Orlicí, cihelna : A. příkop č. 98/91 řez B a A; B. příkop č. 98/91 celkový plánek; C. žlábek č. 99/91 řez A, B, C, D; D. žlábek č. 99/91 řez E, F, G. Autorkou plánků je M. Beková. 295

8 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) A B C D 296 Obr. 6. Kostelec nad Orlicí, cihelna ; A. žlábek č. 102/91 řez A, B, C, D; B. žlábek č. 102/91 řez E a G; C. žlábek č. 103/91 řez A, B, C; D. žlábek č. 103/91 řez D. Autorkou plánků je M. Beková.

9 Beková M.: Kostelecká cihelna výzkum příkopů Obr. 7. Kostelec nad Orlicí, cihelna , keramické nálezy: A. okraj z obj. 99/91; B. reprezentativní výběr keramiky z jednotlivých řezů. Foto J. Ouřada. 297