NÁLEZY Z VÝZKUMU V TISKÁRNĚ V KOSTELCI NAD ORLICÍ

Transkript

1 2007 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN NÁLEZY Z VÝZKUMU V TISKÁRNĚ V KOSTELCI NAD ORLICÍ Tomáš Bek FFUK, Ústav pro pravěk a rannou dobu dějinnou, Celetná 20, Praha 1, e mail: themistoklas@seznam.cz ÚVOD V roce 2004 proběhl v Kostelci nad Orlicí záchranný archeologický výzkum, který přes svůj poměrně skromný rozsah přinesl zajímavé infor mace. Došlo k němu v místech, která se nacházejí poblíž nejvýz namnějšího pohřebiště z období popelnicových polí ( trvající od lužické po nejmladší platěnickou fázi) v našem regionu. Již v roce 1926 zde při orbě došlo k prvnímu nálezu, který byl odborně zpracován a jenž také podnítil výzkum, který provádělo místní muzeum a ARÚ (Jan Böhm), v jehož průběhu bylo nalezeno 77 hrobů. Na tento výzkum navázal v letech 1981 až 1983 Vít Vokolek, kterému se povedlo již za mo dernějšího přístupu k výkopovým pracem a dokumentaci, prokopat další část pohřebiště. Úplně poslední výzkum zde proběhl v sezóně 1992 pod vedením Martiny Bekové z muzea v Rychnově nad Kněžnou. Díky těmto badatelům a jejich práci víme o jistém specifiku, odlišujícím toto popelnicové pohřebiště od jiných. Rozdíly od obvyklé podoby pohřebiště této doby, jak je známe, zde představují žlaby ve tvaru kruhu, obklopující jednotlivé hroby a také dřevené obložení některých pohřbů. Dokonce zde máme nález zbytků základů stavby, která je interpretována jako pohřební chrámek. Většina doposud prozkoumané plochy, připisované pohřebišti, se nachází v areálu cihelny a na přiléhající zahrádkářské kolonii. Proto probíhají výkopové práce na etapy a s dlouhými přestáv kami, trvajícími i několik desetiletí. I když by se mohlo zdát, že je to pro naše bádání dosti dlouhá doba, stále ještě nejsme schopni plně určit přesný rozsah pohřebního areálu. Právě výzkum v roce 2004 přinesl k tomuto problému nové informace. Při kontrole základových pasů budovy budoucí tiskárny v Kostelci nad Orlicí došlo k narušení 3 objektů, sídlištní jámy, žárového pohřbu a středověké jímky. Byla provedena dokumentace a výkop těchto objektů. Výzkum proběhl v katastrálním území Kostelec nad Orlicí na pozemku s parcelním číslem 718/1, 718/ 2. (dnes má již popisné číslo 533, viz Obr. 5). PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Přírodní podmínky zkoumané plochy jsou následující, půdní pokryv tvoří hnědozem a podloží žlutookrová spraš, místy prostoupená jílovo štěrkovýmí vrstvami. 349

2 Celá lokalita je součástí jedné z nejvýznamnějších sídelních komor v podhůří Orlických hor, která se rozkládá na pravém břehu řeky Orlice na spraších v okolí Kostelce nad Orlicí. V této komoře je doložen skoro celý plynulý vývoj od paleolitu až po středověk. V bezprostředním sousedství plochy byly zachyceny, kromě již výše zmiňovaného pohře biště, další archeologicky doložitelné aktivity: eneolitické sídliště jorda novské kultury,laténské sídliště, předkolonizační slovanská osada. Všech ny tyto aktivity byly zachyceny těžbou v cihelně. Dále máme doloženou sídelní činnost mezi kostelem sv. Jiří a náměstím. Zde bylo nalezeno osídlení slezko platěnické kultury a středověké město. Technologická stránka výzkumu proběhla následovně. Došlo ke skrývce lokality, která však nepřinesla žádný výsledek, neboť pod drnem se zde nachází nepravidelná, místy až v 1,5 metru mocná planýrka ze 70 let. minulého století, jenž upravovala místo po zbouraném hospo dářském dvoru a jeho zázemí a proto nedošlo ani k povrchové prospekci, taktéž i dozor na skrývce pozbyl smysl. Samotný archeologický výzkum se soustředil na prohlídku základových pasů, které narušovaly 3 archeo logické objekty. Jednotlivé archeologické objekty byly zdokumentovány a vybrány ve stranách výkopu, pokud to planýrka dovolila (Obr. 5). POPIS SITUACE Objekt 1/2004 byl narušen 80 cm širokým pasem, nacházel se zhruba pod 60 cm mocnou vrstvou navážky, v místě, kde se objekt stýká s touto navážkou, má zhruba 150 cm do šíře (ostatní rozměry a půdorys zůstaly skryty pod planýrkou) a 50 cm do hloubky. Byly zde zjištěny 3 vrstvy. První vrstva hned pod planýrkou obsahovala černohnědou promíšenou výplň, bez nálezů, druhá sytě černá vrstva obsahovala 4 střepy z hrubé zásobnicové nádoby okrové barvy s makroskopic kým ostřením hrubým pískem (povrch byl hrubě zahlazen) a 2 zlomky střepů z téže tuhované nádoby s jemným oboustranným zahlazením. Datace Ha C (ur čil Radko Sedláček, muzeum Pardubice). Poslední vrstva obsahovala nažloutlý jíl se zlomky mazanice. Vše tak nasvědčuje, že šlo a kulturní jámu z období halštatu C, nebo o něco málo starší (Obr. 3) Objekt 2/2004 je jako jediný zachycen v půdorysu. Jeho středem ale prošel základový pas, takže při jeho celkově nevelkých rozměrech (cca175/110) ho byla skoro 1/2 zničena. Jáma měla oválný půdorys a překrývala ji cm vrstva navážky, stěny jámy se k sobě ve spodní části sbíhají. Objekt obsahuje opět 3 vrstvy, které jsou ostře odděleny. První je černá s kousky mazanice, a přepálenými kostmi (snad zbytky pohřební hranice). Další vrstva, žlutá, jílová, byla zachycena jen na jedné části objektu a byla bez nálezů. Poslední část zásypu byla jílovitá vrstva s tmavošedým vybarvením, občas se zde objevil i zlomek zuhelnatělého dřeva. Byl zde učiněn také nález zlomu značně poš kozeného železného náramku, tří větších valounů (jejich celková hmotnost 15 kilogramů) se stopami ohně a asi 30ti zlomků keramiky, pozůstatků 5 různých 350

3 BEK T.: NÁLEZY Z VÝZKUMU V TISKÁRNĚ V KOSTELCI NAD ORLICÍ nádob datovaných do Ha C (určil Radko Sedláček, muzeum Pardubice). Podle dosavadních poznatku se snad jedná o pohřební jámu i když nejspíše značně atypickou. Dále se dá podle značně ostrých přechodů mezi jednotlivými vrstvami usuzovat na to, že celý hrobový zásyp vznikl jednorázově (Obr. 1, 4, 6). Poslední objekt 3/2004 je značně mladší než oba předešlé. Byl ukryt pod 70ti cm navážky a jednalo se o časně novověkou jímku. Při výkopových pracích byla nalezena na rohu dnešní budoucí tiskárny. První vrstva jímky, jejíž celkový tvar se nepovedlo zachytit, byla tmavě šedá, jílovitá s rozptýlenými uhlíky a kousky mazanice. Další část zásypu obsahovala dva zlomky nádoby z 16. století a jeden střep z období kultury popelnicových polí. Poslední část zásypu měla tmavě šedou barvu s velkou příměsí jílu, vysokou koncentraci uhlíků po celé její ploše a s maznicovou čočkou. Mezi 2. a 3. vrstvou se ve výhodní části objektu nacházela kompaktní vrstva uhlíků. Dále ještě proběhl sběr na ploše parcely a přilehlé zemině vykopané ze základových pasů, při kterém došlo k nálezu jednoho keramického střepu (kultura platěnická), kousků mazanice, kostí a uhlíků. ZÁVĚR Rozbor nálezů a nálezové situace nás vede k domněnce, že při výzkumu byl zřejmě nalezen hrob z mladší fáze platěnické kultury, jeho vztah k předchozím pohřbům, nalezeným poblíž dané lokality je nejistý pro jeho značnou vzdálenost od těchto nalezišť. Směrem na severo východ cca. 200 metrů je okraj již výše zmiňovaného velkého pohřebiště slezkoplatěnické kultury (od lužické po nejmladší platěnickou fázi), ale jinak v přímém sousedství pozemku, kde se hrob nachází a v jeho okolí (východ a jih) proběhlo několik archeologických akcí s negativním výsledkem. Ovšem pouze na liniových stavbách a navíc v terénu zasa ženém již dříve mohutnými úpravami a planýrkami. Otázku sídlištní jámy datované přibližně do stejného období jako hrob, nelze pro torzovitost zkoumané části objektu spolehlivě inter pretovat. Ale snad se může jednat o část hliníku, který po skočení své primární funkce fungoval jako odpadová jáma. Přímou souvislost mezi ní a pohřbem, případně pohřebním areálem, lze nejspíše jen velmi těžko hledat. Může snad jen poukazovat na stavebně/sídelní činnost v jejím těsném okolí i když ostrožna s prokázaným slezkoplatěnickým osídlením je vzdálena cca 300 metrů. Na druhou stranu nálezy z objektu svědčí o tom, že se zde takové aktivity určitě odehrávaly. Poslední nejspíše novověký objekt jímky, by mohl mít souviset s pan ským dvorcem, který se zde nacházel. Byl to následník tvrze, která zaštiťovala přístup do města od východu. Nálezy 2 zlomků nádoby patří do skupiny tzv. bílého kosteleckého zboží, datované poměrně široce do 2. pol. 15./16. století. 351

4 SUMMARY In rearly spring 2004 there were made some preliminary excavations works on a building site of a new printing company. The soil bed was extremely destroyed 45 years ago, during a demolition of an old farmstead. Neverthelles three archeologicalobjects were found there. A grave and a pit of Silesia Platěnice culture and a late medieaval waste pit. The grave contained three great stones and a rests of five vessels, the grave can be linked with the large cementery nearby. LITERATURA Literatura: Vokolek, V. 1982, 1983, 1984 Zpravodaj muzea v Hradci Králové zpracování jednotlivých sezón. Vokolek V. 1991: A cementary of Silesia platenice culture at Kostelec nad Orlicí, Archeologia in Bohemia 1991, Richter, M. 1958: Pravěk Kostelecka a nové archeologické nálezy, Hradecký kraj II., Hradec Králové, str Nálezové zprávy: Kostelec nad Orlicí cihelna 1988 Beková M., Militký J., Kostelec nad Orlicí cihelna 1990 Militký J., Kostelec nad Orlicí cihelna 1991 Militký J.. Kostelec nad Orlicí cihelna 1990 Beková M., Kostelec nad Orlicí cihelna 1991 Beková M., Kostelec nad Orlicí cihelna 1992 Beková M., Kostelec nad Orlicí cihelna 1993 Beková M., ZAA 233/2005, Beková M. Obr. 1: foto hrob 352

5 BEK T.: NÁLEZY Z VÝZKUMU V TISKÁRNĚ V KOSTELCI NAD ORLICÍ Obr. 2.: Hrob 2/04 dokumentace 353

6 Obr. 3.: Foto keramických zlomků z objektů

7 BEK T.: NÁLEZY Z VÝZKUMU V TISKÁRNĚ V KOSTELCI NAD ORLICÍ Obr. 4.: Základové vkopy, půdorys s polohou objektů 1 3 Obr. 5: Pohled na dnes již postavené č. p. 533, Tiskárna AG TYP 355

8 Obr. 6.: Výběr keramiky z hrobu 2/04 kresebná dokumentace 356