Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy. Fotoreportáž: LETNÍ NOC NA DNT. PŘÍLOHA: Sportovní den skupiny SD

Transkript

1 Časopis zaměstnanců skupiny hornické listy Fotoreportáž: LETNÍ NOC NA DNT PŘÍLOHA: Sportovní den skupiny

2 HORNICKÉ LISTY ČERVENEC 2017 Z OBSAHU 18 PRACOVNÍ DEN Petra Próniková technička rekultivací Prožijte jeden slunný den na tušimických rekultivacích s členkou týmu, který je připravuje a realizuje. 20 NAŠI ZAMĚSTNANCI Čézaři 2017 Josef Glos a Břetislav Ondrák, skuteční profesionálové ve svých oborech, jsou letošními nositeli prestižního ocenění zaměstnanců Skupiny ČEZ Čézar. 23 FOTOREPORTÁŽ 28 JEZERNÍ KRAJINA PO TĚŽBĚ 32 HOBBY JE VÍC NEŽ HRA První letní noc na DNT Těžba skrývky a uhlí probíhá nepřetržitě. Jaká byla specifická atmosféra letošní první letní noci, která rovnou atakovala tropické teploty, zachytily objektivy Tomáše Vrby a Miloše Žihly. Jezero Cospuden pilotní projekt, který se vydařil Výkladní skříň saské jezerní krajiny po ukončení těžby uhlí láká každoročně statisíce návštěvníků. Miroslav Čáp a jeho cesta do oblak Velkým koníčkem vedoucího dopravního provozu Mělník z Kolejové dopravy je sportovní rogalo. Rozhovor s několikanásobným mistrem ČR v závěsném létání a držitelem řady medailí z evropských šampionátů FIA II. hornické listy VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ ), B. Němcové 5359, Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, Most, e mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro a. s. zajistil INFO PRINCIP, s. r. o. TISK Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2017: UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2017: Elektronickou podobu Hornických listů najdete na listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: 2 HL

3 SLOVO ŘEDITELE SEVEROČESKÉ DOLY ZŮSTÁVAJÍ NAVZDORY KLESAJÍCÍM CENÁM UHLÍ DLOUHODOBĚ FINANČNĚ STABILNÍ SPOLEČNOSTÍ. V ážené kolegyně, vážení kolegové, čeká nás čas letních prázdnin a s tím spojených dovolených. Protože těžba se nezastaví ani v tyto parné dny, rád bych Vás v aktuálním vydání Hornických listů stručně informoval o činnostech zajišťovaných odbornými odbory, spadajícími do kompetence technického ředitele. Severočeské doly zůstávají navzdory klesajícím cenám uhlí dlouhodobě finančně stabilní společností. Významně k tomu přispívají prostřednictvím Odboru investic optimalizované a efektivně vynakládané výdaje na pořízení nového nebo obnovu stávajícího zařízení a technického vybavení. Stálými prioritami při schvalování jakékoliv investice jsou vysoká efektivnost a dodržení všech bezpečnostních požadavků v souladu s naší strategií EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA. Ale věnujeme se samozřejmě i investicím do zlepšování kvality pracovního prostředí, jako jsou modernizace dispečinků, provozních středisek a budov, instalace klimatizací a podobně. V lokalitě DB pokračujeme v obnově těžební techniky. pro nás vyrábí a montuje nový zakladač TC2 ZPDH a pásový vůz PV V běhu je také výběrové řízení na dodávku nového rýpadla TC2 pro obtížné podmínky 5. a 6. skrývkového řezu. Kromě toho pokračuje program generálních oprav a modernizací rýpadel TC1 KU 300, kabelových vozů, pásových vozů, S vozů a další nezbytné technologie. Zahajujeme investice nutné pro další postup lomu, jako jsou energetická vedení, přístupové cesty a odvodnění. Připravujeme přeložku uhelných odtahů v jižních svazích tak, abychom získali další výsypné prostory a zároveň u těchto pásových dopravníků realizovali protiprašná a protihluková opatření jako je montáž pohonů a válečků se sníženou hlučností, zakrytování dopravníků a instalace vodních atomizérů v přesypech. K dalším důležitým ekologickými opatřením patří zvýšení a prodloužení protihlukové stěny u Mariánských Radčic, zakrytování a odprášení tří přesypů pásových dopravníků, protiprašná stěna u nakládacího zásobníku a likvidace rozdělovací stanice v Úpravně uhlí Ledvice. Věnujeme se i DNT, kde i po zastavení projektu Hlubinná těžba musíme zajistit požadovanou kvalitu paliva při co nejvyšším využití nebilančních zásob. Proto připravujeme rekonstrukci a generální opravu homogenizační skládky, blížící se 20 letům od uvedení do provozu. Vzhledem k negativnímu vývoji kvality důlních vod projektujeme zkapacitnění čistírny důlních vod Březno. Odborem přípravy území a rekultivací, kromě provádění běžných rekultivačních prací dle souhrnného plánu sanace a rekultivace, je zajišťován úkol vyklizení předpolí na DB. Je nutné přemístit deponii ornice Braňany na rozpracované plochy rekultivací a zajistit odstranění pozůstatků po likvidaci obce Libkovice prováděné počátkem 90. let. Kvalitě životního prostředí uvnitř i vně lomového provozu se věnuje Odbor ekologie. Hlavním úkolem je v letošním roce dokončit, zkompletovat a na MŽP podat kompletní dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí k pokračování těžby na DB do roku Vážení, přeji Vám ničím nerušenou dovolenou dle Vašich představ, příjemné počasí a plnou regeneraci psychických i fyzických sil. Budeme je všichni potřebovat. Zdař Bůh! WALTER FIEDLER člen představenstva a technický ředitel HL 3

4 HLAVNÍ TÉMA HL

5 MODERNIZACE ÚPRAVNY POKRAČUJE Už přes padesát let se v nepřetržitém provoze ledvické úpravny úspěšně realizuje drcení, odmourování, čištění a třídění bílinského uhlí. Aby úpravárenská činnost mohla dál spolehlivě fungovat, je nutné průběžně modernizovat a vylepšovat všechny části složitého soukolí, jímž prochází veškerá uhelná produkce z DB (loni 9,3 mil. t). Řada právě realizovaných investičních akcí využila ke své realizaci letošní plánovanou celoprovozní technologickou odstávku, která probíhala od 19. června do 2. července. OPTIMALIZACE DOPRAVY UHELNÝCH ZÁSOB A DALŠÍ OPATŘENÍ V BOJI PROTI PRACHU Dceřiná společnost je dodavatelem důležité akce přispívající k optimalizaci dopravy uhlí. Jde o likvidaci objektu rozdělovací stanice, která kdysi v době, kdy se těžilo bílinské uhlí na dvou lokalitách VMG a Pokrok, sloužila k přemisťování vsázkového uhlí z jedné nebo druhé lokality do hlubinného zásobníku II. Odstranění několikapatrové budovy začalo loni v září a bude dokončeno letos v červenci, kdy trasa uhlí z lomu povede v místech původní rozdělovací stanice po 400m dopravnících U 15/U 33 a U 20/U34. Tato změna výrazně přispěje k dalšímu snížení prašnosti, neboť v objektu zaniknou čtyři přesypy. K další optimalizaci dopravních linek v úpravárenském areálu dojde propojením technologického mostu V3 s technologickým mostem Z2, který opět spojuje dopravník vedoucí z lomu a hlubinný zásobník I. Další ekologická stavba se právě buduje v prostoru nakládky prachových druhů uhlí. Výstavba protiprašné stěny bude účinně bránit úletu prachu do okolního prostředí. Součástí stavby je také prodloužení stávajících hřeblových dopravníků usnadňujících likvidaci prachového sedimentu a osazení tohoto prostoru výkonným průmyslovým vysavačem. Dodavatelem této akce je firma Klement. PLÁNOVANÁ TECHNOLOGICKÁ ODSTÁVKA Každý rok na čtrnáct dnů vystřídá charakteristické předení technologických zařízení čilý stavební ruch a zdejší zaměstnance doplní více než dvě stovky externích, kteří realizují nejrůznější vylepšení a modernizace. Opravují se například poháněcí stanice, sanuje se objekt hlubinného zásobníku I, jsou nanášeny nové betonové podlahy v objektu prádla. A jakou mají pracovní náplň během odstávky lidé z úpravny? Pracovníci výroby zajišťují servis externím firmám, uklízí běžně nepřístupná místa, provádějí drobné opravy objektů a komunikací, ale také třeba likvidují náletové dřeviny. Pracovníci strojního úseku a elektroúdržby se věnují takovým druhům oprav, které kvůli rozsahu není možné uskutečnit během běžné jednodenní odstávky probíhající u nás každý týden, upřesnil mistr ranní směny Zbyněk Štika. text a foto: Tomáš Vrba 1 Demontáž segmentů ocelové konstrukce rozdělovací stanice. 2 Rozdělovací stanice dlouhodobě nesloužila svému původnímu účelu, proto byla odstraněna. 3 Výstavba protiprašné stěny v kolejišti nakládky prachového uhlí. 4 Prodloužení hřeblových dopravníků pro likvidaci sedimentované prašnosti HL 5

6 AKTUALITY Neoprávněné vniknutí aktivistů do báňského provozu DB Dne 24. června 2017 vniklo neoprávněně zhruba 140 osob na území Dolů Bílina, kde vykonává povolenou hornickou činnost společnost Severočeské doly, a to až do oblasti těžební jámy lomu Bílina. Jednalo se o demonstrující aktivisty v rámci jejich projektu Klimakemp 2017 Limity jsme my. Demonstrující aktivisté neoprávněně vnikli na území, ve kterém je vykonávána povolená hornická činnost. Svým jednáním se tak dopustili přestupku dle 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Tímto protiprávním jednáním se také současně vystavili vysokému riziku ohrožení svého zdraví. Díky včasnému zásahu pracovníků a zasahujících příslušníků Policie ČR naštěstí nedošlo k žádné újmě na zdraví osob ani na majetku naší společnosti. Demonstrující vnikli do důlního prostoru, nicméně do té jeho části, kde právě probíhala plánovaná čtrnáctidenní odstávka těžebních celků za účelem provedení oprav, revizí a údržby technologie dolu. Z důvodu zajištění bezpečnosti v lomu bylo operativně vedením rozhodnuto o krátkodobém zastavení části obslužných a doplňkových činností (zastavení těžby skrývky), které byly po nezbytných prohlídkách opětovně spuštěny v pozdních odpoledních hodinách. Škody na majetku společnosti proto nevznikly. Vedení společnosti velmi oceňuje příkladný a profesionální přístup příslušníků Policie ČR při realizovaném a oprávněném zásahu proti demonstrujícím aktivistům, čímž dokázali zabránit nejen případným rozsáhlým škodám na majetku společnosti, ale ochránili i životy a zdraví jak zaměstnanců, tak předně i těchto demonstrujících aktivistů. Vzhledem k tomu, že Severočeským dolům nevznikly škody na majetku a skutečnosti, že v době konání protestu v oblasti neprobíhala těžba uhlí a zastavena musela být jen těžba skrývkových hornin, nevznikla naší společnosti ani jiná významná ekonomická škoda, kterou bychom po narušitelích museli vymáhat. Modernizace a rekonstrukce rýpadla KU /K 91 O d letošního dubna běží na montážním místě Bílina na plné obrátky další, v pořadí už čtvrtá plánovaná rekonstrukce a modernizace kolesového rýpadla řady KU 300. Také v případě KU /K 91 je zaměřena na modernizaci řídícího systému, osazení dopravní linky frekvenčními měniči a laserovou váhou. Generálním dodavatelem je tradičně. Po demontáži a odstrojení celého stroje začala montáž nových a repasovaných dílů. Dokončena už byla instalace repasované kulové dráhy i s novými koulemi a oprava předního kolesového výložníku. Navzdory vyšším letním teplotám pokračuje montáž ocelových konstrukcí, strojních dílů a postupně se začínají montovat rozvaděče ve vyvažovacím výložníku. K osvěžení po fyzické námaze pracovníků na montážním místě slouží nádrž s vodou i dostatečné zásoby pitné vody. S kompletním dokončením se počítá na konci září. 6 HL

7 : Montáž zakladače probíhá podle plánu V dubnu byla zahájena na montážním místě Jana u Duchcova montáž a kompletace jednotlivých dílů nového zakladače ZPDH CZ/Z 103 pro Doly Bílina. Už v loňském roce začala v bílinských a tušimických dílnách výroba jednotlivých dílů housenicového podvozku a ocelové konstrukce spodní stavby. Letos na konci června byl už z devadesáti procent sestaven hlavní podvozek se 6 housenicemi a probíhala kompletace spodní stavby. Z tušimických dílen byly na montážní místo dopravovány jednotlivé segmenty housenicového podvozku spojovacího mostu. Dodavatelem nového zakladače je dceřiná společnost tradiční a zkušený výrobce velkostrojů a mechanizace povrchové těžby. Jen na těžebních lokalitách aktuálně spolehlivě pracuje 12 zakladačů její značky. A v říjnu 2018 je doplní další právě montovaný ZPDH CZ/Z 103. podporují technické vzdělávání v regionu proces dobývání uhlí vyžaduje patřičně vzdělané odborníky, a to i s ohledem na bezprostřední Složitý potřeby kvalifikační struktury těžařské společnosti, proto vítám uzavření memoranda mezi Ústeckým krajem, Severočeskými doly a šesti středními školami z Chomutova, Mostu, Duchcova, Varnsdorfu a Podbořan, uvedl 24. května při podpisu hejtman Oldřich Bubeníček. Memorandum je zaměřeno na vzájemnou spolupráci všech uvedených subjektů při podpoře a rozvoji technického a odborného vzdělávání na všech stupních vzdělávacího procesu s cílem přizpůsobit toto vzdělávání požadavkům trhu práce směřujícím k rozvoji lidských zdrojů v oblasti energetické a surovinové strategie ČR. Školy tak budou ve spolupráci se zajišťovat nábor žáků potřebných oborů, přípravu absolventů a další formy vzdělávání zaměřené na zvýšení kvalifikace zaměstnanců. Hejtman ÚK Oldřich Bubeníček a generální ředitel Ivo Pěgřímek při podpisu memoranda. Efektivnější ochranná opatření pro Mariánské Radčice B ěhem léta, v dostatečném předstihu před přiblížením porubní fronty Dolů Bílina, bude v prostoru u čerpací stanice Libkovice 2 dokončena rekonstrukce a rozšíření ochranných opatření bránících pronikání nežádoucímu vlivu těžebních operací do sousední obce Mariánské Radčice. Stávající zelená stěna postavená už v roce 2011 projde zesílením základů i ocelové konstrukce. Výška stěny se zvětší až na 11,6 m a především bude osazena zvuk pohlcujícími panely. Celková délka této ochranné stěny dosáhne 162 m. Na stávající rekonstruovanou stěnu budou prostorově a konstrukčně navazovat další dvě nové stěny v délce 54 m, respektive 36 m. Také u těchto nových protihlukových a protipohledových stěn budou použity zvuk pohlcující panely. Úpravou prochází i koryto přilehlého Radčického potoka HL 7

8 AKTUALITY NAŠE REKULTIVACE JASNÝ DŮKAZ FUNKČNÍ KRAJINY PRO BUDOUCNOST Rozsáhlá rekultivovaná území na Tušimicku a Bílinsku vykazují vysokou profesionální úroveň. Systematicky rekultivujeme plochy, které již nejsou zapotřebí k těžbě. Krok za krokem vzniká nová krajina, ekologicky i esteticky propojená s okolním územím. ROZLOHA ,25 ha bude představovat celková rozloha nové rekultivované krajiny, která na Tušimicku a Bílinsku vznikne po ukončení těžby hnědého uhlí. 280 ptačích budek bylo naistalováno v mladé rekultivované krajině. Průměrná obsazenost budek dosahuje téměř 90 %. K jejich obyvatelům patří i krutihlav obecný. 12 let představuje průměrná doba rekultivačního cyklu. Po celou tu dobu probíhá pěstební péče (například hnojení, okopávky, vyžínání, dosadby). Stav rekultivací k v ha sazenic bylo vysázeno během loňského roku, nejpočetněji byly zastoupeny duby, lípy, borovice a javory , ,62 dokončené zemědělské 2 459,00 lesnické 2 316,44 vodní 178,97 ostatní 549,07 rozpracované zemědělské 214,33 lesnické 1 198,31 vodní 37,91 ostatní 470,07 8 HL

9 3 OTÁZKY PRO: Františka Marouška předsedu představenstva a generálního ředitele Můžete přiblížit důležité investiční akce realizované na obou těžebních lokalitách? Uvedu doopravdy jenom ty nejdůležitější, neboť poslední dobou je záběr naší činnosti vskutku rozsáhlý, od modernizací těžebních zařízení po dodávky nových strojů. Pro Doly Bílina dokončujeme akci optimalizace dopravy uhelné zásoby od U 91 na HZ 1, která byla technickým oříškem s nezbytným skloubením práce mnoha firem a mnoha profesí. V současné době máme rozpracovanou výrobu zcela nově u nás vyprojektovaného pásového vozu PV 2 500P, který budeme předávat do provozu v únoru Zdaleka největší současnou zakázkou je však dodávka nového zakladače ZPDH s předáním v říjnu Pokud jde o Doly Nástup Tušimice, tam se jedná o rekonstrukce a opravu PD 14, PD 126 a PD 221, Jako moderní a dynamická společnost se soustřeďuje na hlavní předmět svého podnikání. Proto jste nedávno přikročili k významné divestici? Ano, jedná se o Hotel Nástup, který byl pro společnost dlouhodobě ztrátový. Přes veškerou snahu se nám nedařilo zvýšit obsazenost hotelu po celý rok, a proto bylo koncem roku 2014 rozhodnuto o jeho prodeji. Najít vhodného zájemce trvalo přes dva roky. Od 1. června letošního roku už má Hotel Nástup nového majitele. Jak se chystáte na letošní 50leté výročí vašeho tušimického dílenského provozu? Před dvěma roky jsme slavili 70 let společnosti. Letos na Den horníků připravujeme oslavu dalšího významného výročí, 50 let od zahájení činnosti dílenského provozu v Tušimicích. Devátého září se uskuteční den otevřených dveří, kdy zaměstnanci budou moci svým nejbližším ukázat místa, kde pracují, a spolu s nimi zafárat do provozu Dolů Nástup Tušimice. Pro příchozí připravujeme malé pohoštění, zábavu pro děti i dospělé. Součástí bude i ukázka používané techniky, včetně techniky hasičského záchranného sboru. Samozřejmě nezapomínáme na bývalé zaměstnance, kteří jsou na zaslouženém odpočinku, a doufám, že se s většinou z nich setkáme a zavzpomínáme na začátky nové éry zajišťování údržby těžební technologie na DNT. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017: LEDEN Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl ČERVEN Rozdíl DB DNT Správa a. s celkem Kategorizace úrazů je vedena dle 105 Zákoníku práce HL 9

10 AKTUALITY Srovnávací řez při výsadbě v podání Vladimíra Herškoviče, inspektora BHP a PO. FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ Braňany a Březno, obce těsně sousedící s dobývacími prostory DB respektive DNT, se staly jarními cíli projektu firemního dobrovolnictví Společně a dobrovolně. Zaměstnanci Severočeských dolů zde vysázeli stromy a pomohli s údržbou a oplocením zahrady ve školce. ZA BRAŇANY KRÁSNĚJŠÍ Úsek strategie a komunikace, garant projektu Společně a dobrovolně, ve spolupráci s odborem Přípravy území a rekultivací shromáždil u příležitosti Dne Země partu deseti šikovných dobrovolníků z řad, kteří bez nároku na odměnu přiložili ruku k zatraktivnění středu obce Braňany. Konkrétně vysázeli vzrostlé solitérní stromy v kořenových balech Prunus padus, neboli střemchu obecnou. Dobrovolníci zajistili kompletní výsadbu, Zručnému tandemu Daniela Rottenberga, vedoucího odboru podpory nákupu a Miroslava Maliňaka, bezpečnostního technika, šla práce skvěle od ruky. včetně přípravy stanovišť, vyhloubení výsadbových jam, kotvení, srovnávacího řezu při výsadbě, zasypání a důkladného zalití. Protože jim šla práce dobře od ruky, přidali jako bonus ještě terénní úpravu dětského hřiště na braňanském sídlišti. Výsadba stromů střemchy obecné, která dorůstá do výšky 17 metrů, je součástí ambiciózního plánu revitalizace a rekultivace projektu Za Braňany krásnější, který střed obce promění v zelenou oázu. Výsadbu nových stromů a péči o obecní zeleň vnímám jako cenný příspěvek ke zlepšení prostředí, který můžeme zanechat i k prospěchu budoucích generací, připomněl braňanský starosta Petr Škanta. DOBROVOLNÍCI POMOHLI V MATEŘSKÉ ŠKOLE V BŘEZNĚ Druhý letošní projekt firemního dobrovolnictví přivedl šestnáct dobrovolníků z na zahradu mateřské školy v Březně. Zatímco ženy natíraly venkovní dřevěné herní prvky, muži se pustili do odstranění rezavého pletiva Markéta Zelenková, vedoucí oddělení komerčního, měla v Březně na starosti nátěry venkovních herních prvků. a následného natažení nového. Stihli i nové nátěry plotových sloupků a vrat. Zahrada březenské školky za celý den firemního dobrovolnictví prokoukla. Zaměstnanci Severočeských dolů mají o prospěšnou činnost zájem. Další mohou ještě letos přiložit ruku k dílu už v září, kdy se chystáme do Domu dětí a mládeže v Bílině, a pak ještě v listopadu v Mariánských Radčicích, uvedl garant projektu z úseku strategie a komunikace Otakar Vomasta. text a foto: Tomáš Vrba 10 HL

11 Kolo v barvách pro nadaného braňanského školáka V Braňanech odstartovaly prázdniny tradiční velkou oslavou konce školního roku. Během zábavného dopoledne plného her a hudby byli oceněni žáci s nejlepším prospěchem. Severočeské doly opět udělaly radost všem braňanským školákům. krásnější. Gratulaci připojili také braňanský starosta Petr Škanta a ředitel strategie a komunikace Rudolf Kozák. Vážíme si dlouholeté podpory naší školy. Severočeské doly chápeme jako svého tradičního partnera a během několika let úzké spolupráce se nám podařilo zrealizovat nejen velké investiční akce, jakými byly například rekonstrukce školní jídelny, nový kabát tělocvičny, ale také nejrůznější poznávací cesty připomínající českou historii a výlety do akvaparků nebo naučně-zábavních center pro mládež. Ještě před prázdninami jsme díky opět byli v zábavním parku Belantis u Lipska. Všechny tyto výjezdy se těší u žáků velké oblibě, připomněl ředitel školy Petr Kratochvíl. Ve spolupráci s obecním úřadem, zaměstnanci školy a místního Selského dvora statku plného koní a poníků připravily Severočeské doly přímo v areálu školy zábavné dopoledne plné nejrůznějších soutěží, projížděk na koních a vystoupení zpěváků z úspěšného muzikálu Děti ráje. Vrcholem programu bylo poděkování jedničkářům a nejlepším žákům a předání praktického daru žákovi osmé třídy Michaelovi Katzenbergovi. Za dlouhodobě vyrovnané školní výsledky a zájem o práci ve škole převzal od generálního ředitele Iva Pěgřímka horské kolo opatřené logy Group a Za Braňany Chomutov hostil setkání hornických měst Stovky členů tuzemských a zahraničních hornických spolků se sešly o víkendu 17. až 18. června v Chomutově na 21. setkání hornických měst a obcí. Severočeské doly byly hlavním partnerem vydařené stavovské hornické akce. V pořadí už 21. setkání horníků přivedlo příslušníky hornických spolků z několika evropských zemí a celé České republiky po delší době opět do Chomutova. I letošní oslavy byly typické bohatým a přitažlivým programem. Vrcholem byl pak slavnostní průvod stovek horníků v parádních uniformách. Nechyběl řízný zvuk Dechového hornického orchestru. V závěru průvodu čekal každého zástupce hornického města pochodujícího se svojí standardou akt dekorování. Slavnostní stuhu na standardy vázali chomutovský primátor Marek Hrabáč, generální ředitel Ivo Pěgřímek a další vzácní hosté. Trvalou připomínkou letošního stavovského setkání bude pro Chomutov socha svatého Prokopa patrona horníků, která byla odhalena v parku před radnicí. Příští, tedy 22. setkání hornických měst a obcí přivítá v roce 2018 Ostrava. Generální ředitel Ivo Pěgřímek a ředitel strategie a komunikace Rudolf Kozák při dekorování standardy HL 11

12 SVĚT DOLŮ ŠACHTA JAKO INSPIRACE PRO UMĚLECKÉ DÍLO Pamětníci si určitě ještě vzpomenou na dobu, kdy každou zasedací místnost všech těžebních podniků koncernu SHR zdobily obrazy s hornickou tematikou. Panoramatické pohledy na povrchový důl s velkostroji malovala nejen řada výtvarníků zvučných jmen, ale i těch opomíjených, dnes již skoro neznámých. UNIKÁTNÍ SVĚDECTVÍ ROZVOJE REVÍRU V AKVARELECH KARLA KUPKY Teplickou a mosteckou oblast severočeského hnědouhelného revíru v období 50. až 60. let minulého století na svých obrazech realisticky zachytil akademický malíř Karel Kupka ( ). Dynamické změny a rozvoj těžby a zpracování uhlí je patrný z věrného zpracování používané dobývací techniky od parních, přes dieselová až k elektrickým rýpadlům. Na obrazech Karla Kupky se ještě skrývka a uhlí dopravuje po kolejích a nezbytnou součástí pohledů na povrchové doly jsou oblaka kouře valícího se z tehdejších těžebních strojů. Jeho akvarel zachycující zahájení provozu úpravny uhlí v Ledvicích zdobil svého času titulní stranu Hornických listů. Protipólem industriálních témat byla pro Karla Kupku krajina jižních Čech a Českého středohoří. 12 HL

13 DRUŽBA POSÁDKY ZAKLADAČE A2RSB 8 800/Z 76 S AKADEMICKÝM MALÍŘEM A GRAFIKEM VLADIMÍREM ŠAVLEM Také v tvorbě Vladimíra Šavla ( ) je zřejmá výrazná hornická inspirace. Rodák z Kopist u Mostu pocházel z hornické rodiny a tak prostředí hlubinných i povrchových dolů velmi dobře znal. Dokazují to už názvy cyklů jeho tvorby, jako například Velkostroje či Železný závod. Svůj ateliér měl v Teplicích, kde od roku 1947 trvale žil. V 70. letech se přímo na Radovesické výsypce při malování gigantického zakladače A2RSB 8 800/Z 76 (celková délka 233 m, délka výložníku 150 m) spřátelil s posádkou velkostroje (tehdy brigádou BSP) a její členové ho později navštívili v teplickém ateliéru. Vladimír Šavel jim dokonce svým osobitým způsobem vlastnoručně nakreslil jejich obří zakladač na první stránku kroniky. Antonína Kučabu umělecky inspiroval rozvoj velkolomové těžby uhlí na Bílinsku Vystudovaný ekonom a celoživotní nadšený malíř Antonín Kučaba si jako téma svých obrazů vybral Velkolom Maxim Gorkij (DB), kde v 70. letech pracoval. Důvodem rozhodně nebyla společenská objednávka ztvárnění budovatelských motivů z těžkého průmyslu, ale fascinace právě nasazovanou velkostrojovou kontinuální těžbou skrývky a uhlí. Pracovní prostředí dokázal vidět svýma očima výtvarného umělce. ZAPOMENUTÁ DÍLA ZAPOMENUTÝCH AUTORŮ Neprávem opomíjeny jsou desítky dalších výtvarníků, kteří našli nebo museli najít inspiraci v hornickém světě. Nedávno mohla veřejnost řadu takových děl posoudit na výstavě Malováno na uhlí v Mostě. Často se jedná o věrná svědectví reálného provozu na šachtě, nebo zachycení důležitých mezníků v rozvoji velkolomového dobývání. Je tomu tak i na obrazech s historicky prvními rýpadly řady KU a KU 800.3, které v roce 1972 vytvořil podle signatury nám dnes neznámý autor grafickou technikou suchou jehlou s akvatintou. text a foto: Tomáš Vrba Poprvé se do kontaktu s těžbou uhlí Antonín Kučaba dostal v roce 1956, kdy po úspěšném absolvování VŠE nastoupil na umístěnku na důl Vrbenský. Přes hlubinný důl Centrum pak po deseti letech přešel na lom Maxim Gorkij v Braňanech. Dodnes na léta 1966 až 1977, kdy tam působil jako hlavní ekonom, rád vzpomíná. Připomínkou přeměny a rozšíření malého Maximu na Velkolom Maxim Gorkij je mu dodnes několik olejomaleb zachycujících nejen vlastní těžbu uhlí a skrývky pomocí prvních velkostrojů, ale také zakládání nadloží na Radovesické výsypce. Ještě předtím byl však jeho úplně prvním obrazem s hornickou tematikou povrchový areál dolu Centrum. Ačkoli s malováním vlastně začal mnohem dřív. Během studií v Praze jsem se postupně seznamoval s literaturou o výtvarném umění a technologiích malby. Později jsem byl členem výtvarné skupiny Kontakt, odborně vedené akademickým malířem docentem Kamilem Linhartem, a malířského sdružení VOSA. První obraz krajinu s vodní plochou, olej na sololitové desce jsem vytvořil už v roce Od té doby stále maluji. Mým základním motivem je okolní svět, tedy hlavně krajiny, květiny, a v době mého zaměstnání na šachtě i dynamický důlní provoz. Pracuji tak, že si přímo v terénu načrtnu skici, které pak doma postupně dotvářím. Během let jsem měl několik výstav. Vloni jsem se s radostí zapojil do výstavy pořádané městem Most pod názvem Malováno na uhlí, řekl nám Antonín Kučaba. Své autentické obrazy z této výstavy, které zachycují DB v 70. letech, nabídl pan Kučaba Severočeským dolům. Teď už zdobí zasedací místnosti bílinské administrativy. Širší veřejnost se s nimi měla možnost seznámit i prostřednictvím Ročenky DB 2016, která zařadila fotografii jednoho z olejů Antonína Kučaby na titulní stranu HL 13

14 SVĚT DOLŮ 1 V PŘEDPOLÍ DOLŮ BÍLINA ARCHEOLOGOVÉ ODKRÝVAJÍ MUNICI Z II. SVĚTOVÉ VÁLKY Už pět let zkoumá vědecký tým Archeologického ústavu Akademie věd ČR prostor před prvním skrývkovým řezem DB mezi obcemi Braňany a Mariánské Radčice. Ve zhruba půlmetrové hloubce pod ornicí odkrývají postavení německé protiletecké dělostřelecké obrany. Kromě dělostřeleckých nábojnic, střepin a dalších vojenských artefaktů zde objevili a za pomoci pyrotechniků zneškodnili přes 4,5 tuny výbušnin. Nebezpečná munice se vyskytuje především v tzv. trhacích jamách prostoru, kde se v roce 1947 hromadně likvidovala munice. Výsledky strategického průzkumu předpolí DB jsou důležité nejen pro získávání vzácných nálezů, ale především k detekci a likvidaci dělostřelecké munice a důkladnému pyrotechnickému průzkumu, k vyčištění území budoucího postupu těžby a eliminaci ohrožení veškerých terénních prací při postupu lomu. Historii předpolí DB a výsledky ojedinělého průzkumu nám přiblížil vedoucí archeologického týmu Petr Čech. Odkdy provádíte archeologický průzkum předpolí DB a čím konkrétně se zabýváte? Úplně prvně jsme tady kopli do země v roce Původně jsme se měli zabývat pohřebištěm z 11. až 13. století u Radčického potoka, které patřilo ve středověku k zaniklé obci Nesvětice. Na základě geofyzikálního průzkumu a poté, co jsme objevili dělostřelecké granáty a další munici německé protivzdušné obrany z období druhé světové války jsme ale svůj záběr rozšířili a paralelně se středověkem mapujeme důležitou novověkou válečnou událost bitvu o benzín. Nedaleká chemička v Záluží byla postavena proto, aby ze zdejšího hnědého uhlí vyráběla motorová paliva pro německou vojenskou mašinérii. Výrobní kapacita umožňovala produkci až 660 tis. t benzínu pro techniku Wehrmachtu a Luftwaffe. V letech 1944 až 1945 patřil hydrogenerační závod s vysokotlakou výrobou kapalných uhlovodíků z uhlí k hlavním cílům spojeneckého bombardování. Tento strategický objekt Třetí říše proto bránila mohutná síla protileteckých baterií s děly ráže 88, 105 Petr Čech stojí v čele projektu Archeologického ústavu AV ČR, Vojenského historického ústavu Praha a Severočeských dolů. Se svým týmem mapuje předpolí DB. a 128 mm rozmístěných kolem chemičky, tedy i v prostoru předpolí DB, kde právě provádíme průzkum. Navzdory mohutné obraně se spojeneckým bombardérům podařilo v roce 1944 výrobu benzínu zcela ochromit, což bezesporu přispělo k rychlejšímu ukončení války. Co se vám zatím podařilo zmapovat? V předpolí DB provádíme archeologický průzkum ve dvou částech, tedy v lokalitě Letná, kde jsme odkryli postavení 3 baterií s 20 kanony ráže 88 mm a v prostoru Nesvětice se 2 bateriemi a 12 kanony ráže 105 mm. Podle odhadů bylo za druhé světové války v okolí chemičky rozmístěno až 380 flaků, což je zkratka německého názvu Flugabwehr Kanone pro protiletadlové dělo nebo kanon. Ty pochopitelně dnes už v palebních postaveních nejsou. Mobilní flaky byly ještě před koncem války odvezeny, stacionární zůstaly až do roku 1947, kdy proběhla jejich demontáž. Proto nacházíme jen fragmenty výzbroje a zbytky technického vybavení. Hlavně jsme ale odkryli tuny nevybuchlé munice. Dělostřelecké granáty byly i po 70 letech stále aktivní. Kolik nevybuchlých trhavin jste zatím odhalili? Zatím to byly 4,5 tuny celých nábojů ráže 20, 37, 75, 88, 105, 128 a 158 mm. Všechny skutečně byly aktivní, 14 HL

15 3 2 1 Nalezený odznak pro příslušníky protiletadlového dělostřelectva. 2 Postavení německého protiletadlového dělostřelectva z období druhé světové války na historickém snímku 3 a ve vyznačení v předpolí DB. a kromě dvou kusů, které byly převezeny do střediska pyrotechnické asanace v Ralsku, se odborně zneškodňovaly přímo tady v místě nálezu. A to ještě k tomuto množství musíme přičíst zlomky nábojů. Potom jde dohromady o nějakých 6 až 7 tun munice. Protože v námi zkoumaném prostoru existovala nejen palební postavení protiletadlové obrany, ale i trhací jámy, ve kterých byla po skončení války shromažďována a hromadně likvidována munice z širšího okolí, nacházíme zde kromě německých a ruských nábojnic i letecké pumy spojenců. S kým spolupracujete na jejich zneškodnění? Se specialisty z Pyrotechnické služby Policie ČR, kteří jsou garanty odborné likvidace nalezené munice. Úzce také spolupracujeme a zajímavé nálezy konzultujeme s kolegy z Vojenského historického ústavu v Praze. Můžete zmínit nějaké zajímavé fragmenty výzbroje nebo zbytky technického vybavení? Třeba části kovové výstroje vojáků, jako například plynové masky nebo odznaky. Dochovaly se také dřevěné bedny sloužící k uskladnění protiletadlové munice. Zajímavé jsou i doklady běžného života vojáků, jako jsou osobní hygienické prostředky. Našli jsme třeba pleťový krém značky Elida, nebo flakón kolínské, která i po 72 letech stále voní. Našli jsme například také nějaké nádobí. Zajímavostí je určitě střelivo do legendární francouzské vojenské pušky Lebel, tedy ukořistěné zbraně, která sloužila vojákům Luftwaffe. Překvapil nás nález odznaku pro příslušníky protiletadlového dělostřelectva. Ten osobně navrhl a uděloval za pět sestřelů členům posádek protiletadlových kanonů vrchní velitel letectva Hermann Göring. Víme, že majitel odznaku si ho nevysloužil za sestřely nad zdejší chemičkou, ale za obranu jiných strategických cílů Třetí říše. Do Záluží byl tento voják patrně převelen s postupem fronty. V čem spatřujete nejdůležitější přínos archeologického průzkumu období druhé světové války? Náš archeologický a pyrotechnický výzkum v předpolí DB přináší každý rok nové poznatky o protiletadlové obraně hydráku v Záluží v období druhé světové války. Přestože je to historie stará 72 let, mnoho o ní nevíme. Dosud žijící pamětníci, kteří pracovali přímo v závodě, neměli k vojenským záležitostem přístup. Archiv Luftwaffe zanikl a o organizaci protiletadlové obrany na Mostecku nemáme jiné informace než ty, které vyčteme z leteckých snímků nebo je zjistíme přímo v terénu Petr Čech s pyrotechnikem představují nález 1,4m náboje do protiletadlového kanonu ráže 128 mm. výzkumem. Archeologické a historické bádání doplňuje detekce a likvidace dělostřelecké munice ohrožující budoucí těžební operaci při těžbě skrývky. Uplatňujeme tady metody terénního nedestruktivního i destruktivního výzkumu a historického bádání a jeho výsledky slouží potřebám Severočeských dolů. Těší mě, že i náš tým může přispět k zajištění bezpečnosti obsluhy velkostrojové dobývací techniky na DB. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Vladimír Hůda, archiv AÚAVČR HL 15

16 SVĚT DOLŮ STAROSTOVÉ A ZASTUPITELÉ NA STUDIJNÍ CESTĚ Úsek strategie a komunikace pravidelně organizuje pro reprezentanty měst a obcí v sousedství obou těžebních lokalit jarní studijní cesty do evropských regionů s těžbou a energetickým využitím hnědého uhlí. Letošní pečlivě vybraná trasa na téma Maďarské uhlí včera a dnes vedla nejen do obou maďarských hnědouhelných revírů a největší tepelné elektrárny Mátra Erőmű, ale zahrnovala i prohlídku vodního díla Gabčíkovo na Dunaji. Na prvním skrývkovém řezu dolu Visonta: (zleva) Zuzana Bařtipánová (Bílina), Rudolf Kozák, Zdeněk Vaško (Kadaň) a Veronika Horová (Bílina). Letos počátkem května se studijní cesta starostů a zastupitelů z měst a obcí v našem sousedství realizovala již podesáté a nás těší, že o účast na této odborné akci je stále velký zájem, připomenul ředitel strategie a komunikace Rudolf Kozák. V průběhu úvodního večera účastníci velmi ocenili přítomnost generálního ředitele Iva Pěgřímka a využili příležitost k neformální výměně názorů. Letošní odborný program byl zaměřený Představitelé Světce starostka Barbora Bažantová a místostarosta Václav Fišer v hornickém skanzenu v Tatabányi. na maďarský průmysl a energetiku, nicméně ještě na slovenském území se účastníci seznámili s vodním dílem Gabčíkovo. V maďarském revíru Tatabánya zůstal po sto letech hlubinné těžby uhlí razantně ukončené z ekonomických důvodů v roce 1990 už jen unikátní hornický skanzen. Starostové a zastupitelé se po jeho návštěvě seznámili v novém komunitním centru s projekty nesnadné ekonomické i sociální transformace regionu kdysi nazývaného maďarským Porúřím. Perspektivní pro maďarskou energetiku zůstává revír Visonta, kde společnost Mátra Erőmű provozuje dva povrchové doly s celkovou roční těžbou 9 mil. t lignitu. Účastníci fárali v poli Jih lomu Visonta a prohlédli si elektrárnu (876 MW), která slouží už od 60. let a prošla modernizací a ekologizací. Diskutovali o vztazích s místními obcemi. Výjezdy do hornických regionů Evropy nám nesporně přinášejí poučení i inspiraci, shrnul starosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora. text a foto: Tomáš Vrba Spořický starosta Roman Brand u sochy kosmonauta Gagarina, připomínající, že elektrárna Mátra ErŐmŰ byla postavena v roce jeho letu do vesmíru. 16 HL

17 JUBILANTI Jubilanti skupiny Doly Bílina, a. s duben červen 20 let Bubenka Martin klapkař PÚ SJ Kavaliery Petr provozní zámečník PÚ SJ Vokurka Pavel řidič velkostroje PÚ SJ Sojčík Petr elektrikář velkostroje PÚ SS Job Marek provozní elektrikář PÚ TU Kletečka Jan zámečník velkostroje PÚ TU Fröhlich Petr řidič SMV - speciálních PÚ TU Kostka Miroslav vybírač hlušiny PÚ ÚU 30 let Krausam Petr mechanik elektronických zařízení Energetika Müller Luboš provozní zámečník Energetika Hájek Aleš operátor PD PÚ SJ Pošvanc Ladislav mechanik úseku - strojní PÚ SJ Lisec Jan vedoucí řidič velkostroje PÚ SJ Hovorka Radek vedoucí řidič velkostroje PÚ SS Švácha Petr revírník PÚ SS Hora Pavel strojník v úpravně PÚ ÚU Zelenková Liana referent obchodu Úsek ř. výr. 40 let Dort Otakar provozní elektrikář Energetika Civín Petr vedoucí řidič velkostroje PÚ SS Pulchart Vít provozní zámečník PÚ TU Doly Nástup Tušimice 20 let Plevka Tomáš provozní zámečník Lom Perůtka Marcel mechanik elektronických zařízení OPM Böhm Jan přestavbář PD Skrývka Zícha Václav klapkař Skrývka 30 let Vácha Karel hasič - strojník BHPPO Bárta Petr řidič shazovacího vozu Lom Herel René mechanik úseku - strojní Lom Vrbka Jaroslav zámečník velkostroje Lom Musil Pavel vedoucí řidič velkostroje Skrývka Robe Vladimír provozní elektrikář Skrývka Stráníková Drahomíra strojník v úpravně ÚDUT Baránek Milan mistr ostatní ÚDUT Huml Milan provozní zámečník ÚDUT 40 let Strapko Miroslav provozní elektrikář Lom Zapalač Jiří provozní elektrikář Energetika 20 let Zemek Jiří provozní zámečník Bílina Hovorka Martin provozní zámečník Tušimice 30 let Grozík Vladimír provozní zámečník Bílina 40 let Kraus Josef soustružník kovů Bílina Liška Jaroslav soustružník kovů Bílina Valko Jan vulkanizér Bílina Kolaříková Libuše svářeč kovů Bílina Košťák Jiří provozní zámečník Bílina Bartl Jiří provozní elektrikář Bílina Novotný Marcel provozní zámečník Bílina Kukurdík Stanislav provozní zámečník Tušimice Bešta Karel provozní zámečník Tušimice Revitrans, a. s. 20 let Svoboda Jiří řidič SMV - nákladní AUB Jirásek Jaroslav automechanik AUB Prudič Ladislav řidič pracovních strojů DDMB Daňo Josef řidič pracovních strojů DDMT Kvasnička Vladimír řidič pracovních strojů DDMT 30 let Majer Pavel řidič SMV - nákladní AUB Paušová Danuše referent údržby aut DB AUB Kuka Josef řidič pracovních strojů DDMB Zíma Miroslav řidič pracovních strojů DDMT Zelinka Jiří střelmistr, TVO VTP 40 let Vráblík Luboš soustružník kovů AUB Kolejová doprava, a. s. 20 let Koštíř Ludvík hradlař PL 30 let Vozková Miroslava hradlař PT Správa a. s. Chomutov 20 let Heligr Karel vedoucí skladu Skladové hosp. Vokurka Pavel technik ICT Útvar ICT 30 let Macholánová Jaroslava referent personálně - mzdový OMPA Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb HL 17

18 PRACOVNÍ DEN Můj pracovní den PETRA PRÓNIKOVÁ TECHNIČKA REKULTIVACÍ NA DNT M ladá rekultivovaná krajina na Tušimicku, jejíž půvaby se na jaře a v létě ještě násobí, je rozlehlým pracovištěm neméně atraktivní mladé lesnické inženýrky Petry Prónikové. Se svými kolegy se intenzivně zabývá přípravou a realizací veškerých rekultivačních ploch na DNT. Pro profesi techničky rekultivací disponuje všemi předpoklady. Jako absolventka Fakulty lesnické a environmentální na ČZU v Praze se rekultivační problematikou - biologickými aktivitami půdy a vývojem náhradních porostů lesnických rekultivací v krajině po těžbě - zabývala už v diplomové práci. Cennou zkušeností z obhospodařování lesních porostů pak bylo působení ve státním podniku Lesy ČR. Od roku 2014, kdy uspěla ve výběrovém řízení a byla přijata na svoji současnou pracovní pozici, je Petra Próniková oporou týmu oddělení přípravy území a rekultivací na DNT. Odjakživa měla ráda přírodu a snažila se jí co nejvíce porozumět. Stále systematicky sleduje nové trendy vývoje v oblasti lesnických rekultivací, samozřejmě včetně vlivů klimatických změn a úsilí o zdravé životní prostředí. Kromě aktivní účasti na odborných rekultivačních seminářích Petra pravidelně spolupracuje s odborníky z vysokých škol a výzkumných ústavů, kteří dlouhodobě monitorují vývoj rekultivací na DNT. text a foto: Tomáš Vrba 07:00 Práce v terénu je pro mě obzvlášť v létě samozřejmě příjemnější, ovšem část pracovní doby musím věnovat i administrativě v kanceláři. Konkrétně zrovna dnes připravuji trasu a program pro kontrolní den orgánů zemědělského půdního fondu a zástupců municipalit sousedních obcí. A v informačním systému SAP schvaluji podle projektové dokumentace faktury dodavatelů. 18 HL

19 12:00 Mladou lesnickou výsadbu musíme chránit proti poškození. Nežádoucímu vstupu zvěře slouží oplocenky. Růst mladých rostlin ohrožují také nejrůznější choroby. Těm se lze účinně bránit pouze postřikem, jako je tomu i u mladých 7 až 10letých borovic lesnické rekultivace u Prunéřova. V horkém poledním slunci přijde vhod stín stromů ze starší lesnické rekultivace Merkur I, kde už vyrostl opravdový zdravý les. Právě tuto část vnímám jako hmatatelný důkaz zdárného rekultivačního úsilí na DNT. 10:30 Mým pracovním prostorem jsou v různé fázi rozpracované a dokončené rekultivace kolem povrchového dolu. Díky rozlehlosti (1 500 ha) najedu za den i 60 km po cestách v mladé rekultivační krajině. První dnešní zastávkou je ochranný val III u Března. Jeho výstavba byla dokončena v roce 2015, kdy zde bylo vysázeno 27 tisíc stromů a keřů domácího původu s vyšší růstovou vitalitou. Jen tak lze za předpokladu následné pěstební péče udržet minimální objem předpokládaného 20% úhynu během prvního roku od vysazení. Pravidelně tady kontroluji růst a stav sazenic, kterým se i přes svažitý terén daří. 14:30 Střezovská rokle je mojí srdeční záležitostí. Formou kompenzačního opatření za úbytek biotopů daný hornickou činností pečujeme o tuto přírodní památku u Března. Odstranili jsme nepůvodní náletové dřeviny, abychom zachovali přirozenou biodiverzitu unikátního prostoru. Rokle je také místem výsadby chráněného kozince dánského, který sem byl transferován z předpolí u vrchu Farářka. Sedm nových stanovišť kozince pravidelně sleduji a v případě sucha zavlažuji. Těší mě, že tady prosperuje. 10:50 Jako kompenzaci za vykácení dřevin z předpolí skrývkových řezů realizují náhradní výsadbu stromů a keřů na katastru obcí, kam směřuje postup těžby. Na DNT se týká také obce Droužkovice. Podle projektu, který byl konzultován se zástupci obce, bude v období 2016 až 2019 vysázeno prostřednictvím Revitransu celkem 46 stromů (například hrušně, javory, kaštany). I tady pak zabezpečujeme čtyřletou pěstební péči včetně zálivky, výchovných řezů a hnojení. S panem starostou Milanem Živným jsme kontrolovali stav zatím vysázených 23 stromů a přímo na místě upřesňovali detaily další výsadby HL 19

20 ZAMĚSTNANCI ČÉZAŘI 2017 Josef Glos a Břetislav Ondrák mají společné nejen roky narození (1954) a nástupu na Doly Bílina (1973), ale především léta poctivé a obětavé práce v povrchovém hnědouhelném dole. Skuteční profesionálové svých oborů s bohatými zkušenostmi převzali v květnu prestižní ocenění pro nejlepší zaměstnance Skupiny ČEZ Čézar Oběma jeho čerstvým nositelům upřímně gratulujeme! Jak se z vašeho pohledu a podle zkušeností z více než čtyřicetileté praxe změnila těžba skrývky na DB? Josef Glos: Změnami prošly všechny části provozu. Tak jak se během let uplatňovaly při těžbě nadloží nové technologické poznatky, docházelo k průběžným změnám nejen v oblasti technické, ale i organizačně ekonomické. Začínal jsem v roce 1973 jako mazač/zámečník na rýpadle KU 800.5, které bylo třetím strojem tohoto typu nasazeným na Velkolomu Maxim Gorkij (dnes DB). Po vojně jsem z pozice manipulanta velínu dálkové pásové dopravy TC2 přešel do technických profesí. Jako revírník a mechanik velkostroje jsem získával přehled a seznamoval se s všemi úskalími těžby. Poté jsem byl mechanikem celého úseku TC2. Po organizačních změnách v roce 1997 jsem se již jako vedoucí PÚ staral o tři celky, což tehdy představovalo jeden z největších komplexů na DB. Můj úsek tvořily tři kolesová rýpadla na dobývací straně, tři zakladače na výsypce a desítky kilometrů DPD. Tehdy jsme totiž s jedním odtahem ještě k zakládání využívali vnější Radovesickou výsypku. Tam bylo v letech 1969 až 2003 uloženo zhruba 680 mil. m³ skrývkových hmot. Dodnes mám Čézaři 2017 ze Severočeských dolů: (zleva) Břetislav Ondrák, velitel HZS DB, a Josef Glos, vedoucí provozního úseku Skrývka jih. Diplomy Čézar oběma letošním držitelům předal generální ředitel Ivo Pěgřímek. v paměti obrovský východoněmecký zakladač A2RSB 8 800/Z 76 s nejdelším výložníkem dosahujícím délky 150 m, se kterým spojovala rýpadlo KU 800 linie DPD šíře mm. Zhruba 10kilometrová trasa od velkostroje druhého řezu na výsypku vedla také po 1,5 km dlouhém mostě překlenujícím údolní nivu řeky Bíliny se silničním a železničním uzlem. Pamatuji, jaké problémy technického rázu jsme na té několikakilometrové pasovce měli. Postupně se měnil i charakter nadloží, kdy se občas také v našich řezech začaly objevovat tvrdé polohy a pískovce. Modernizace a vývoj technologií umožnily také snížení počtu pracovníků v našem úseku. Výrazně se to projevilo zejména zavedením bezobslužných poháněcích stanic. Změn se tedy udála celá řada a mě těší, že se nám s nimi vždy podařilo v duchu vize Efektivní 20 HL

21 Tradiční cena v nové podobě Ocenění Čézar se letos dostalo těm nejlepším už podesáté. V součtu za celou dekádu nejvyšší cenu udělovanou zaměstnancům Skupiny ČEZ získalo 398 laureátů, mezi nimiž nechybí ani zástupci Severočeských dolů. Těm letošním oceněným bude významné profesní ohodnocení připomínat zbrusu nová soška Čézara. Jejím autorem je Dimitry Tsybenko, teprve devatenáctiletý student sklářské uměleckoprůmyslové školy z Kamenického Šenova. Inspirací mu byly větrné mlýny. S trochou fantazie může jeho dílo připomínat vrtule či turbíny. Letošní Čézaři byli slavnostně vyhlášeni v Praze. Křišťálové ceny převzali z rukou generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše. Tradiční víkend plný nezapomenutelných zážitků pak prožili v Mariánských Lázních. Původní a nová podoba ceny Čézar. a bezpečná těžba vypořádat. Nyní je těžba na našem úseku stabilizovaná a podáváme požadované výkony. Když jsou dobré výchozí podmínky, jakými je třeba četnost přestaveb nebo místo těžby, umíme jedním strojem ročně odtěžit více než 10 mil. m³ skrývkových hmot. Jak to například vloni dokázalo rýpadlo KU /K 98. Pod vaším vedením prošla jednotka Hasičského záchranného sboru DB výraznou profesionalizací a modernizací. Můžete povědět, na co jste obzvlášť hrdý? Břetislav Ondrák: Jsem hrdý na to, že to, co jsem si pro náš útvar předsevzal, se podařilo splnit. Samozřejmě díky podpoře kolegů, vedení jednotky a v neposlední řadě výrobního ředitele Jiřího Nerudy a závodního lomu Milana Novotného. Od roku 2011, kdy jsem byl jmenován do pozice velitele HZS DB, jsme toho zrealizovali opravdu celou řadu. Změnami k lepšímu prošly také objekty v naší požární zbrojnici. Přistavěli jsme halu pro techniku, kde garážuje šest vozidel. Průběžně jsme modernizovali prostor garáží, kde máme nová vrata, rekonstruovanou střechu a podlahy. Mysleli jsme i na sociální zázemí předělali jsme, z velké části svépomocí, nové šatny a koupelny. Samostatnou kapitolou je pak technika. Během šesti let jsme pořídili nejen šest nových vozidel, ale i plovoucí a kalová čerpadla, kompresor. Opět svépomocí jsme sestavili technické vozidlo vybavené hydraulickým vyprošťovacím zařízením. Velkým plusem je vybudování nových podlah v garážích a venkovní nástupní plochy, kde provádíme denní zkoušky techniky. To je velkým přínosem pro bezpečnost zaměstnanců HL 21

22 ZAMĚSTNANCI S jakými pocity jste přijali ocenění Čézar? J. G.: Sám člověk v takovém prostředí jakým je hnědouhelný povrchový důl nic nezmůže. Je nutné zdolávat nástrahy přírody a techniky kolektivně. Proto beru Čézara jako ocenění celého kolektivu našeho provozního úseku Skrývka jih. Vážím si ho a ještě touto cestou děkuji vedení společnosti a mým kolegům z úseku. B. O.: Čézara chápu jako ocenění 41leté dosavadní profesní dráhy. Určitě i v mém případě na tom má zásluhu i všech našich 54 hasičů, které považuji za sehraný profesionální tým zapálený do své práce, či spíše svého poslání. Víte, kolik zaměstnanců ze Skupiny ČEZ bylo letos oceněno? B. O.: V letošním, už desátém ročníku, získalo Čézara 44 pracovníků jednotlivých divizí, dceřiných společností a organizačních jednotek Skupiny ČEZ. Protože ČEZ působí také v zahraničí, byli mezi námi i kolegové z Polska, Rumunska a Bulharska, kterých bylo dohromady devět. Kde proběhlo slavnostní předání cen a následný Víkend Čézarů? J. G.: Letošní Víkend Čézarů proběhl 12. až 14. května. Slavnostní vyhlášení se odehrálo v hotelu Ambassador na Václavském náměstí v Praze, kde nám předal cenu generální ředitel a Josefa Glose. Čézar 2017 z rukou generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše pro Břetislava Ondráka ČEZ Daniel Beneš. Gratulaci přidala ředitelka divize správa Michaela Chaloupková. Role konferenciéra se s noblesou sobě vlastní ujal Marek Eben. Pak jsme se všichni přesunuli do Mariánských Lázní, kde jsem ve wellnes hotelu Esplanade prožili i s manželkami opravdu pěkný víkend. Bohatý doprovodný program zahrnoval kromě lázeňských procedur také vyzkoušení broušení skla, nejrůznější stolní hry a degustace výborných vín. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv ČEZ Oba letošní laureáti spojili svoje profese s Doly Bílina, kde aktivně působí přes čtyřicet let. Josef Glos, vedoucí provozního úseku Skrývka jih, začínal v roce 1973 jako člen posádky velkostroje. Postupně vystřídal řadu technických pozic a získal rozsáhlé poznatky z problematiky povrchové těžby. Jako uznávanému báňskému odborníkovi s dlouholetými zkušenostmi z prostředí hnědouhelného dolu mu byla v roce 2009 předána medaile Georgia Agricoly nejvyšší resortní vyznamenání udělované státní báňskou správou. Dokonalé znalosti z bílinské skrývky využil také v loňském roce, kdy se pod jeho vedením úspěšně podařilo zpřístupnit a odtěžit skrývkové hmoty k uvolnění uhelné sloje zasahující kvůli geologické poruše Albert do druhého a třetího skrývkového řezu. Výrazně se tak ušetřily náklady. Jako poslání bere svoji práci Břetislav Ondrák, velitel HZS DB. Od roku 1976, kdy se stal profesionálním hasičem, je spolehlivou oporou hasičského záchranného sboru Dolů Bílina. Své bohaté zkušenosti ze širokého spektra činností profesionálního týmu hasičů DB využil i při zajištění projektu instrukčně metodického zaměstnání vyšetřovatelů požárů HZS Ústeckého kraje a příslušníků policie KŘP PČR Ústeckého kraje, na kterém se v roce 2016 výrazným způsobem podílel. 22 HL

23 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LSTŮ Sportovní den skupiny poprvé Ve čtvrtek 25. května se v Kadani uskutečnilo první klání sportovních nadšenců přihlášených z celé skupiny. Všech 161 účastníků ze Severočeských dolů a dceřiných společností prožilo nezapomenutelný den naplněný sportem a přátelskou atmosférou. První sportovní den skupiny symbolicky zahájil generální ředitel Ivo Pěgřímek, když se v kadaňské sportovní hale pozdravil se všemi účastníky. Ti se poté rozešli na příslušná sportoviště, kde probíhaly líté boje v tenise, nohejbale a minigolfu. Na antukových kurtech se ve smíšené čtyřhře utkalo celkem 23 párů. Hrálo se na jeden vítězný set. V dobře obsazeném tenisovém turnaji zvítězil pár Jan Kučera () a Tomáš Gärtner (). V ženské kategorii minigolfu nenašla přemožitelku Ivana Habancová (). Mezi muži vévodil minigolfovému turnaji Arnošt Mimra (REVITRANS), který se stal zároveň absolutním vítězem minigolfového turnaje. Nejpočetněji byl obsazen turnaj v nohejbale, kde dohromady 72 borců ve tříčlenných družstvech (hrálo se na dva vítězné sety) svádělo urputné boje o titul vítěze, kterým se nakonec stal tým LOM BOYS složený z Pavla Richtera, Martina Fiana a Petra Fiana (všichni ). Jaký byl první Sportovní den skupiny podle hlavního organizátora Miroslava Maliňaka? Jsem moc rád, že nám vyšlo počasí a všichni účastníci si tak mohli Losování z důvodu časové náročnosti turnajů provedli Jiří Neruda a Jiří Kynčil už Generální ředitel Ivo Pěgřímek při slavnostním zahájení prvního Sportovního dne skupiny. společně zasportovat a příjemně se pobavit. Podle kladných ohlasů věřím, že se napřesrok uskuteční další ročník dne plného sportu a zábavy. Chtěl bych poděkovat vedení za podporu celé akce, zejména pak výrobnímu řediteli Jiřímu Nerudovi, a to nejen za nápad uspořádat sportovní den zaměstnanců skupiny, ale i za následnou spolupráci a koordinaci akce. Zvláštní poděkování patří generálnímu řediteli Ivu Pěgřímkovi, který náš první sportovní den slavnostně zahájil, byl rád přítomen na všech sportovištích a předával ceny vítězům. Samozřejmě velké díky lidem z organizačního týmu - Otakarovi Vomastovi, Lukášovi Kopeckému, Petře Maliňakové, Miloslavovi Bláhovi, Janovi Kalkušovi, Vladimírovi Herškovičovi a Radkovi Veitzovi a také kolegům zajišťujícím dopravu a zdravotní dohled - Antonínovi Poborskému, Radkovi Hanušovi, Jaromírovi Vrbovi a Břetislavovi Ondrákovi. První Sportovní den skupiny se vydařil a nepochybně položil základ tradice pro nadšené sportovce působící v Severočeských dolech a dceřiných společnostech. Ti všichni tak budou mít i nadále možnost neobyčejného setkávání s kolegy z nejrůznějších provozů obou těžebních lokalit, odpočinout si od náročných pracovních povinností a hlavně prožít den plný sportu. text a foto: Tomáš Vrba HL I

24 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ tenis AULICKÝ Rostislav BAMBAS Michal BERKY Josef BEZCHLEBA Zdeněk BUBÁK Vlastimil ČECHURA Petr DAVID Petr FIALA Milan FILINGR Pavel FILINGROVÁ Marcela GÄRTNER Tomáš HALTUCH Luboš HÁŠA Karel HAUER Pavel HEREL René HORÁČEK Miloslav CHADIMA Libor JANECKÝ Pavel KOCOUREK Zdeněk KUČERA Jan KUČERA Luboš MATĚJKA Ladislav NEBESKÝ Jiří NEDBÁLEK Rostislav NERUDA Jiří NERUDOVÁ Andrea POLÁK Jiří REJZEK Martin RYCHETSKÝ Stanislav ŘACH Pavel SAMEK Jan SMATANA Pavel STAREČEK Martin ŠIMON Miroslav ŠKVRNA Roman ŠMEJC Jan ŠTAJGER Viliam ŠTECHMÜLLER Dan ŠTECHMÜLLER Pavel ŠTIPANITZ Robert ŠVEIGER Vojtěch TALACKO Tomáš TRBUHOVÁ Denisa TREPESCH Josef ULRICH Martin VEITZ Radek KD REVITRANS KD Náhradník: WOSKA Pavel II HL

25 7 1 Robert Štipanitz (). 2 Vítězný pár (zleva) Jan Kučera () a Tomáš Gärtner (). 3 Deblovým spoluhráčem Petra Davida ( KOLEJOVÁ DOPRAVA) byl Roman Škvrna (). 4 Dan Štechmüller () a Pavel Řach (REVITRANS). 5 Jan Samek () hrál v páru s Andreou Nerudovou () a dosáhli až na stříbrnou pozici. 6 Josef Trepesch (). 7 Andrea Nerudová () s Martinem Starečkem () při losování podání. 8 Pavel Smatana () soustředěný na podání HL III

26 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ nohejbal BAGR K 800.N1 DŽUBINSKÝ Milan REZEK Michal ŠVANGAL Vít CYKLON TUŠIMICE BÍŽA Antonín BLÁHA František FIEDLER Walter MYŠÁCI MICHÁLEK Ladislav NACHTMANN Miroslav PARKMAN Jakub PERMONÍCI GRÜNBAUM David CHARVÁT Jiří KODERA František 1 2 ČUDLA GROUP LAVIČKA Richard LEVÝ Jiří MÜLLER Rudolf RANDA Zdeněk DŘEVÁCI KOTĚŠOVSKÝ Pavel POKORNÝ Karel VESELÝ Bohuslav GUMÍDCI FABINI Miroslav ŘEZNÍČEK Jakub ŘEZNÍČEK Jiří HASIČI DNT 1 KUČERA Jiří MAREŠ Petr VRBA Jaromír HASIČI DNT 2 HANZAL Zdeněk KLUSÁK Milan MANGOLT Slavomír HOŠANI KUBÁT Michal MICHÁLEK Oldřich ŠVANDRLÍK Marcel INDULONY BIŠINGER Roman VOLDHONS Jiří ZÁHORECZ Ondřej KRUŠNOBORCI MACAS Tomáš NOVOTNÝ Ondřej REJLEK David LOM BOYS FIAN Martin FIAN Petr RICHTER Pavel MEŠOUNI HASAL Vít HASAL Zdeněk MEŠKO Tomáš PALOCSANYI Petr RAŇÁCI FEJFAR Jiří JANOUŠKOVEC Jiří SOUKUP Karel RELEWA TEAM LEVÝ Zbyněk RÉBL Jan WAICENBAUER Jiří REVI A CIBULKA Eduard DVOŘÁK David KŘÍŽ Roman REVI B MORAVEC Miloslav MORAVEC Miloslav jr. ŠINOR Václav KD 1 BALA Martin LERACH Vilém ŠIMON Václav SOKOLÍCI GOLTSCH Petr KRIEMER Petr SMAHA Jaroslav SOLVÍNY HRNČÍŘ Lubomír PURCHART Lubomír STRASSER Filip TROJKA SAMEK Zdeněk SLUKA Pavel VYČICHLO Zdeněk TŘI JO NOVOTNÝ Radek RAMBOUSEK Jiří SUCHARDA Ondřej ZKRATI LÉBL Jan ŠILING Tomáš ULLER Jan REVITRANS REVITRANS KD KD KD REVITRANS REVITRANS REVITRANS REVITRANS REVITRANS REVITRANS KD KD KD REVITRANS REVITRANS REVITRANS 3 IV HL

27 4 5 1 Miroslav Moravec jr. (REVITRANS) z týmu REVI B. 2 Hasiči DNT 1: (zleva) Jaromír Vrba, Jiří Kučera a Petr Mareš (všichni ). 3 Souboj na síti: (zleva) Zdeněk Samek () a Vít Švangal (). 4 Sokolíci hráli ve složení (zleva) Petr Goltsch, Petr Kriemer a Jaroslav Smaha (všichni ) a obsadili celkové třetí místo. 5 Líté boje mezi Jakubem Parkmanem (vlevo) z týmu Myšáci a Davidem Rejlekem, oporou Krušnoborců (oba ). 6 Tým Indulony (zleva) Roman Bišinger, Jiří Voldhons a Ondřej Záhorecz () v roli diváků. 7 Parta z rýpadla K 800. N1 z uhelného lomu DNT: (zleva) Milan Džubinský, Vít Švangal a Michal Rezek (všichni ) HL V

28 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ minigolf ANDRÁŠEK Vladimír BÖHM Josef BURDOVÁ Stanislava CABADAJOVÁ Jaroslava DOLEŽAL Martin DRÁBOVÁ Martina GROSSMANNOVÁ Daniela HABANCOVÁ Ivana HUSÁK Stanislav CHÁROVÁ Ilona JANDA Milan KÄMPF Jaroslav KOSTKA Martin KOSTKOVÁ Arnoštka KLEKNEROVÁ Iveta KLÍMOVÁ Jiřina KRAUS Vlastimil KRÁL Miloslav KRIŠALOVÁ Renata KROB Petr KROUPA Martin KUŘIL Pavel KYNČIL Jiří MARKOVÁ Blanka MAROUŠEK František MIMRA Arnošt MLÝNEK Radomír MOLEK Josef NEUMAN Milan PATÁK Martin PATÁKOVÁ Bohumila PIVOŇKOVÁ Martina PRÓNIKOVÁ Petra RADOŠ Jiří SAAROVÁ Renata SEDLÁČEK Tomáš SCHILBERGER Aleš SUCHARDOVÁ Jarmila ŠÍMA Miroslav ŠKVRNOVÁ Nikol ŠMAKAL Richard TYKALOVÁ Hana VESELÝ Ondřej KD KD KD REVITRANS REVITRANS KD KD REVITRANS REVITRANS REVITRANS REVITRANS KD REVITRANS KD REVITRANS VI HL

29 8 1 První úder v podání Františka Marouška (). 2 Absolutní vítěz turnaje minigolfu Arnošt Mimra (REVITRANS). 3 Renata Krišalová () přemýšlí, jak dostat míček do jamky s nejmenším počtem úderů. 4 Ozdobou turnaje byly (zleva) Stanislava Burdová a Daniela Grossmannová (obě ). 5 Příjemná přestávka během turnaje: (zleva) Blanka Marková (), Aleš Schilberger ( KD), Vladimír Andrášek (), Iveta Kleknerová () a Jaroslava Cabadajová (). 6 Hana Tykalová (). 7 Radomír Mlýnek (REVITRANS). 8 Josef Böhm a Ondřej Veselý (oba ). 9 Poslední úder do jamky v podání Milana Jandy (), který obsadil druhé místo v kategorii muži HL VII

30 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ výsledky TENIS (čtyřhra) 1. KUČERA Jan () GÄRTNER Tomáš () 2. NERUDOVÁ Andrea () SAMEK Jan () 3. STAREČEK Martin () TALACKO Tomáš () 3. ŠMEJC Jan () BUBÁK Vlastimil () NOHEJBAL (trojice) 1. LOM BOYS RICHTER Pavel, FIAN Martin, FIAN Petr () 2. PERMONÍCI KODERA František, GRÜNBAUM David, CHARVÁT Jiří () 3. SOKOLÍCI KRIEMER Petr, SMAHA Jaroslav, GOLTSCH Petr () 3. KRUŠNOBORCI MACAS Tomáš, REJLEK David, NOVOTNÝ Ondřej () Slavnostní vyhlášení. Cenu pro nejlepší deblovou dvojici Tomáš Gärtner a Jan Kučera (cenu převzal v zastoupení Karel Háša) tenisového turnaje předali v přítomnosti moderátora Vladimíra Hrona generální ředitel Ivo Pěgřímek a hlavní organizátor Miroslav Maliňak. MINIGOLF Ženy 1. HABANCOVÁ Ivana () 2. BURDOVÁ Stanislava () 3. CHÁROVÁ Ilona ( KD) Muži 1. MIMRA Arnošt (REVITRANS) 2. JANDA Milan () 3. KÄMPF Jaroslav () Absolutní vítěz MIMRA Arnošt (REVITRANS) Tyhle dámy obsadily medailové pozice v ženské kategorii minigolfu: (zleva) Ilona Chárová z KD, Stanislava Burdová a Ivana Habancová (obě ). Generální ředitel předává cenu nejlepšímu minigolfistovi Arnoštu Mimrovi (Revitrans). Tým Lom Boys z DNT nenašel v nohejbalovém turnaji přemožitele: (zleva) Petr Fian, Pavel Richter a Martin Fian.

31 FOTOREPORTÁŽ PRVNÍ LETNÍ NOC NA DNT Horkou noc z 21. na 22. června, kdy teplota klesla jen mírně pod 22 C, prozářily nejen hvězdy, ale i rozsvícená světla tušimických velkostrojů. Ve vzduchu mohl být kromě uhlí cítit také příslib blížících se prázdnin a dovolených, neboť astronomické léto právě začalo. 1 1 NOČNÍ VÝMĚNA KOREČKU Klapkař Jan Samek (vlevo) a zámečník Milan Džubinský z rýpadla K 800 N1/K 103 jsou zkušení profesionálové. S opravou korečku si poradí i za tmy. 2 VŮNĚ PROVENCE NA DRUHÉM SKRÝVKOVÉM ŘEZU Zámečníka a střídače řidiče rýpadla SchRs 1320/K 110 Václava Poldu jsme zastihli během večeře v šatně, kterou provoněla ohřátá mraženka provensálské kuře s rýží HL 23

32 FOTOREPORTÁŽ 3 PŮLNOČNÍ KONTROLA DOPRAVNÍ LINKY ZAKLADAČE Petr Kalinovič, vedoucí řidič ZP /Z 80, se kromě ovládání zakladače během směny věnuje také kontrole provozu stroje. 4 PRVNÍ KÁVA LETOŠNÍHO LÉTA Třicet šest minut po půlnoci si Miloslava Lipnerová, operátorka centrálního dispečinku, dává první hrnek kávy letošního léta. Právě totiž začal letní slunovrat a odstartoval astronomické léto. To, že jde hned o tropickou noc, dokazuje teplota 21,5 C na velkoplošné obrazovce zobrazující aktuální dění provozu DNT. 5 TADY SE NOČNÍ KLID NEDRŽÍ Čilý ruch panoval také na homogenizační skládce. Skládkové stroje v nepřetržitém provozu provádějí zakládání nebo nakládku uhlí. Během noční směny tak založí zhruba 15 tis. tun uhlí. Napilno měl v dílně i zámečník Jiří Černý z KSS 4 000/3 500 S HL

33 7 KONEČNĚ SVÍTÁNÍ První sluneční paprsky se vkrádají do útrob nakládacího zásobníku, kde se v nepřetržitém provoze plní vagony s uhlím. Navzdory celonoční práci, kdy nasypala 5 vlakových souprav, každou o 18 vagonech, nejeví strojnice Marcela Urbanová žádné známky únavy. Naopak, září pohodou. Vždyť právě nastalo léto! text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla 7 6 SMĚNOVÁ KONTROLA Aktuální situaci v uhelném lomu monitoruje také směnový revírník Pavel Richter. Ještě před rozedněním kontroluje všechna svěřená pracoviště. Konkrétně jde o 7 velkostrojů, 15 PVZ, 31 km DPD a 54 pracovníků. Se svou toyotou proto najede během směny až 60 km HL 25

34 OPERATIVNÍ LEASING PRO ZAMĚSTNANCE Typové nabídky Připravili jsme pro vás typové nabídky s konkrétní specifikací vozidel a parametry leasingu níže najdete dvě ukázkové, další jsou k dispozici na intranetu nebo se stačí obrátit na leasing@cez.cz a náš obchodník vám zašle kompletní seznam nabídek. V případě, že máte zájem o jinou konfiguraci vozidla, vytvořte si auto na míru dle návodu dále. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám představil novou službu operativní leasing, kterou pro vás připravila společnost ČEZ Korporátní služby. Určitě oceníte to, že službu vám poskytují kolegové, kteří jsou odborníky v této oblasti. Mohou vám poradit a zároveň poskytnou perfektní servis. Dokáží za vás vyřešit třeba i pojistnou událost, a ještě navíc rychleji než je obvykle běžné. Výhodné pro vás bude čerpání množstevních slev na pojištění, servisy, prodej auta a další služby. Nemusíte se bát, že auto neprodáte nebo že jeho hodnota klesne víc, než čekáte. Máte totiž garantovanou zůstatkovou cenu vozidla. To jsou jen některé z výhod, které financování operativním leasingem u nás přináší. ŠKODA FABIA ACTIVE 1.0 MPI 44 kw, 5-stup. mech Kč s DPH/měsíc NÁJEZD km/rok DÉLKA LEASINGU 5 let SLUŽBY BASIC illustrační foto MIMOŘÁDNÁ VÝBAVA AUTA: například povinná výbava (lékárna, trojúhelník, lano, vesta, žárovky, pojistky), zámek řadící páky, rezervní kolo ocelové (plnohodnotné), sada nářadí a zvedák vozu. Připravili jsme pro vás konkurenceschopné a atraktivní ceny s možností akcentu buď maximální výbavy a pohodlí nebo co nejnižší měsíční splátky. Pro takové zákazníky u nás nabídka začíná od Kč měsíčně včetně DPH. Všechny ceny jsou konečné. Každopádně bez ohledu na preferenci nabízíme kvalitní, spolehlivá, atraktivní a bezpečná auta. ŠKODA OCTAVIA COMBI AMBITION 1.4 TSI, 110 kw, 6-stup. mech. Jsem přesvědčen, že budete s našimi službami spokojeni a oceníte, že můžete snadněji plánovat své osobní finance. Rádi vám zodpovíme vaše dotazy i připravíme konkrétní nabídku. Ivan Lapin předseda rady jednatelů a generální ředitel ČEZ Korporátní služby, s.r.o Kč s DPH/měsíc NÁJEZD km/rok DÉLKA LEASINGU 5 let SLUŽBY BASIC illustrační foto MIMOŘÁDNÁ VÝBAVA AUTA: například povinná výbava (lékárna, trojúhelník, lano, vesta, žárovky, pojistky), zámek řadící páky, zimní komplety plech. 195/65 R15, malý kožený paket s multifunkcí (rádio, telefon), vyhřívané trysky ostřikovače čelního skla, signalizace vzdálenosti při parkování vzadu, rezervní kolo ocelové (plnohodnotné), sada nářadí a zvedák vozu, paket Ambition Plus. 26 HL

35 Auto na míru 1. Specifikace auta v konfigurátoru na auto.cz 2. Výběr délky leasingu 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 3. Výběr ročního nájezdu km km km km km km Chcete auto na míru? Sestavte si auto v konfigurátoru Škoda auto, vyberte délku leasingu, roční nájezd kilometrů a variantu služeb. Tyto údaje nám vyplňte a odešlete prostřednictvím Poptávkového formuláře (najdete ho na intranetu nebo nám o něj napište na leasing@cez.cz). Náš obchodník vám na základě takto odeslané poptávky zašle cenovou nabídku a další instrukce. 4. Výběr varianty služeb BASIC STANDARD KOMFORT SEZNAM SLUŽEB BASIC STANDARD KOMFORT pronájem vozidla přihlášení a odhlášení auta vč. poplatků zákonná technická kontrola a měření emisí údržba a servisy * pořízení pneu: kategorie pneu ekonomická (př. Barum) ekonomická (př. Barum) ekonomická (př. Barum) počet sad pneu letní / zimní (vč. sady z výroby) 1/0 1/1 X/X ** pneuservis (sezónní přezutí) uskladnění pneumatik havarijní pojištění (spoluúčast 5 %, min CZK) povinné ručení (limit zdraví/majetek: 100/100 mil. Kč) řešení škodních událostí připojištění úraz řidiče připojištění úraz všech osob připojištění skla Kč/ Kč *** Kč/ Kč *** připojištění zavazadla silniční asistence náhradní vozidlo (silniční asistence) * Ve splátce je zahrnut pravidelný servis a oprava poruch, které nezpůsobil uživatel. Není zahrnuta např. oprava poškození interiéru vozidla nebo tankování nevhodného paliva. Poškození jako rozbité zrcátko nebo poškrábaná karoserie lze řešit jako pojistnou událost. ** Počet sad pneumatik se mění dle nájezdu a délky leasingu. *** Připojištění skel na modelech Rapid a nižší třída limit Kč, Octavia a vyšší třída limit Kč HL 27

36 JEZERNÍ KRAJINA PO TĚŽBĚ HL

37 2017 JEZERO COSPUDEN pilotní projekt, který se vydařil V těsném sousedství Lipska se během posledních 17 let podařilo dokonale přeměnit zatopenou zbytkovou jámu uhelného lomu Cospuden ve funkční rekreační jezero s vysokou estetickou hodnotou. Díky zasazení do krajiny, kvalitě vody, přirozené rekultivaci břehů, bohaté infrastruktuře a elegantní marině většina návštěvníků jezera netuší, že se tady ještě v roce 1992 těžilo uhlí HL 29

38 JEZERNÍ KRAJINA PO TĚŽBĚ Počátky těžby hnědého uhlí ve středoněmeckém revíru byly zaznamenány zhruba před 300 lety. První povrchové doly se tady otevíraly začátkem 20. století a svůj největší rozvoj vykázaly v 60. až 80. letech, za časů NDR. Rozšiřování povrchové těžby si vyžádalo likvidaci četných obcí. Tento osud postihl v roce 1974 rovněž starobylý Cospuden část města Markkleeberg, u samotných jižních hranic Lipska. V délce 11 km musel být přeložen tok řeky Weisse Elster. Těžba v dobývacím poli Cospuden (s rozlohou 3 km²) velkolomu Zwenkau byla zahájena v roce Během nepřetržitého provozu vydala celkem 87 mil. t hnědého uhlí, při příkryvném poměru skrývky vůči uhlí 3 : 1. Cospuden byl jedním z nejrentabilnějších lomů středoněmeckého revíru. Již v dobách NDR se počítalo se zaplavením budoucí zbytkové jámy Cospuden, a to právě vzhledem k opravdu těsné blízkosti Lipska. Lom měl těžit uhlí až do roku 1996, ovšem přišla revoluce s pádem Berlínské zdi a občanská iniciativa STOP COSPUDEN si vynutila zastavení těžby o celé 4 roky dřív. Už v roce 1991 byly na státní náklady zahájeny sanační a rekultivační práce a v letech 1993 až 2000 se budoucí jezero Cospuden napouštělo důlními vodami z aktivních povrchových dolů Profen, Schleenhain a Zwenkau. K uvažovanému dotování vodou z řeky Elster nakonec ani nemuselo dojít. První červen 2000 byl slavným dnem otevření jezera Cospuden veřejnosti. A lidé si hned krásné jezero pojmenovali po svém Costa Cospuda, Badewanne (koupací vana pro Lipsko) nebo Cossi. V prostoru na jih od Lipska vznikala současně řada dalších větších i menších jezer ve zbytkových jámách bývalých těžebních lokalit. Cospuden ale zůstává tím prvním pilotním projektem, vzorem nejen pro novou jezerní oblast ve středním Německu. Průkopnický duch, nadšení a odvaha projektantů a dalších tvůrců jezera se vyplatily. Jezerní plocha Cospuden zaujímá 439 ha, břehová linie přesahuje 10 km. Nejpůvabnějším místem u jezera Cospuden je přístav Zöbiger s terasami nad vodní hladinou, přístavními budovami, marinou pro 300 lodí a také přilehlou krásnou pláží, která se stačila proslavit už v celém Německu. Určitě je nejdelší v Sasku. Ročně sem zavítá přes půl milionu návštěvníků za Slavnostní zahájení těžby hnědouhelného povrchového dolu Cospuden (1. dubna 1981). Objemy roční těžby uhlí oscilovaly kolem 8 mil. t. Restrukturalizace a přechod na tržní ekonomiku přinesly razantní snížení těžby uhlí a uzavírání desítek dolů. Provoz se zastavil i v Cospudenu, kde byly zároveň zahájeny sanační a rekultivační práce. Začalo napouštění zbytkové jámy Cospuden důlními vodami sousedních aktivních povrchových dolů Profen, Schleenhain a Zwenkau. 30 HL

39 odpočinkem, plaváním, veslováním, jachtingem, potápěním, nebo jen tak za pozorováním krásné a živé krajiny. Západy slunce jsou právě v Zöbigeru úchvatné a nejčastěji fotografované. Hladinu Cospuden v sezoně brázdí dva parníky. Bohatě vybavená je i půjčovna lodí všech možných typů včetně kulatého grilovacího člunu. Cyklostezka obkroužila celé jezero a je propojena s hustou sítí cyklistických tras spojujících střed Lipska (od jezera Cospuden je vzdálen 11 km) a další jezera v okolí. Samozřejmostí jsou místa vyhrazená na pikniky. Originálním nápadem bylo zřízení sauny, se skokem k ochlazení přímo do jezera. Velkým magnetem je také šestijamkový golfový areál s výhledem na jezero. Zdálo by se, že všechno, co dokázal za téměř 16 let po zaplavení zbytkové jámy silný a dynamický tým plánovačů, politiků, úředníků, firem, sponzorů, stáních a vědeckých institucí, provozovatelů, cestovních i realitních kanceláří, je úžasné a hotové. Byla to obrovská společná práce a její základ byl v kvalitně provedené báňské sanaci, která umožnila výstavbu rekreační oblasti. Stále je však zapotřebí odvaha k velkým i menším rozhodnutím týkajícím se budoucnosti pilotního projektu Cospuden. Jde o ekologicky únosná a lidem dobře sloužící moderní řešení splavnění všech nových velkých jezer v oblasti na jih od Lipska a také o vyřešení narůstajících potřeb kapacitních parkovišť a doplňkové infrastruktury. Aktuálně probíhá výstavba kanálu Harth, což je splavná vodní trasa mezi jezery Cospuden a Zwenkau. Protože propojovací 790m kanál vede v prostoru lomových výsypek, které byly sypány nakypřenými skrývkovými zeminami do výšky 60 m, bylo nezbytné terén zhutnit a vylepšit jeho únosnost. Konkrétně to představovalo na ploše 70 tis. m² zarazit do hloubky m přes 19 tis. stabilizačních pilotů a sloupů s vtlačeným štěrkem. Navíc tento prostor protínají mosty dálnice A 38 a proto je nutný monitoring pohybu zemin. Město Lipsko spolu s obcemi, občanskými sdruženími a spolky musí i nadále zkoumat své možnosti, hledat cesty k realizaci dalších záměrů, a přitom nezapomínat na hornickou historii, pečovat o jezero a zabezpečovat další rozvoj širšího území. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv LMBV Souběžně s napouštěním budoucího jezera se budovala 10km atraktivní břehová linie, přístupové cesty a cyklostezky, ozelenění okolí, přístav, rekreační domy a první restaurace. Slavnostní otevření jezera veřejnosti. Díky dokonalému plánování pak jezero o rozloze 439 ha postupně získávalo všechny atributy plnohodnotné příměstské rekreace. Každoročně vítá přes půl milionu návštěvníků. Ambiciózní plán jezerní krajiny u Lipska pokračuje výstavbou vodního kanálu propojující jezera Zwenkau a Cospuden s možností plavby až do centra Lipska HL 31

40 HOBBY JE VÍC NEŽ HRA MIROSLAV ČÁP A JEHO CESTA DO OBLAK Několikanásobný vicemistr ČR v závěsném létání, držitel řady medailí z evropských závodů FIA II, patřil už v 70. letech k průkopníkům letů na rogalu u nás. Svá první křídla si dokonce sám vyráběl. Nevšednímu sportovnímu koníčku věnuje téměř veškerý volný čas. Za vhodného počasí pozoruje Zemi z tříkilometrové výšky několikrát do týdne. Pro Miroslava Čápa, vedoucího dopravního provozu Mělník z Kolejové dopravy, je sportovní rogalo bezesporu víc než pouhé hobby. Co vás přivedlo k létání na rogalu? Odmala mě to táhlo k letadlům. Jako kluk jsem lepil jejich modely a o vše co souviselo s létáním, jsem se živě zajímal. Hned jak to bylo možné, od 16 let, jsem začal létat na větroni. Náhodou jsem se dostal do party nadšenců, kteří u nás na Rané u Loun v 70. letech zahajovali tradici létání na rogalech. Vzpomínám, jak nám jako prvním v republice ukazovali vůbec poprvé rogalo mnohem zkušenější borci z Francie. A kdy jste si vy sám pořídil první rogalo? Tak na to se nezapomíná. Bylo to v roce Šlo o takovou první vlaštovku, prototyp. Byl to model první generace Standard klasické rogalo s úhlem křídel 90 a jednoduchou plachtou, který sami sestrojili čeští nadšenci. Tehdy jsem rogalo ještě řídil v sedě a Ranou jsem slétával jen podél svahu dolů. Samotný let trval pár vteřin. Pamatuji si, že jsem jednou nadšeně vyběhl i s rogalem 14 kopec nahoru, kde vždycky stála fronta, jen abych mohl co nejvíc létat. Později, po návratu z vojny, jsem si sám podle plánů postavil vlastní rogalo s úhlem křídel 120. S tím už jsem mohl i svahovat tedy využívat stoupavé proudění vzduchu obtékajícího kopec a mohl jsem být ve vzduchu několik minut. Posléze jsem si postavil několik dalších rogal, které jsem s kamarády pořád vylepšoval. V jakém roce jste kromě rekreačního létání začal také závodit? První závod jsem absolvoval více méně náhodu v roce 1989 v Polsku. K mému překvapení jsem hned při 32 HL

41 premiéře obsadil třetí místo. Ale ani tenhle malý úspěch mě tehdy nepřinutil věnovat se závodění. S tím jsem naplno začal až v polovině 90. let. Zažil jste někdy během letu nějakou nepříjemnou událost? Občas se něco drobného přihodí. Fatální byl ale pád s rogalem od renomovaného zahraničního výrobce. Při letu mi prasklo boční lanko, které drží křídlo pohromadě. V důsledku toho se rogalo složilo a já v kotrmelcích padal volným pádem k zemi. Podařilo se mi včas otevřít záložní padák. Díky záložáku a tomu, že jsem dopadl do koruny stromu, jsem pád přežil jen s drobnými odřeninami. Křídlo jsem reklamoval a jako náhradu dostal zbrusu nový závodní model křídla, se kterým jsem vlastně opravdu začal svoji sportovní rogalistickou kariéru. Jakých soutěží se účastníte? První rok jsem objížděl jen republikové soutěže. V roce 1997 jsem za dobré výsledky v národní soutěži dostal možnost být v reprezentaci závěsného létání. První soutěží bylo MS v Austrálii, kde jsem se umístil až někde kolem čtyřicátého místa (soutěžících bývá více než sto), ale postupně jsem se zlepšoval. Máte sbírku trofejí za medailové pozice, jakých dosažených úspěchů si nejvíc ceníte? Z velkých mezinárodních podniků jako je ME a MS je to bronzová medaile z ME v závěsném létání z Makedonie. Potěšilo mě i 1. a 2. místo z mezinárodního mistrovství Německa German Open. Kolik závodů ročně absolvujete? Buď MS, nebo ME, která se ob rok střídají a pak ještě jeden až dva závody někde v Evropě. Z domácích určitě nevynechám mistrovství republiky. Počet startů ovlivňuje nejen rozsah mé dovolené, ale často i počasí. Několikrát byly závody pro nepříznivé počasí prostě zrušeny. Jaký vrchol vás čeká v letošní sezoně? Jednoznačně mistrovství světa v Brazílii, kde budu v srpnu závodit za sebe i v týmu. Můžete popsat své současné křídlo, se kterým létáte? Za léta, kdy se tomuto sportu věnuji, prošla rogala velkými změnami. Teď mám americký Wills Wing. Je to závodní křídlo s dvojitým potahem, měnitelnou geometrií a je z velké části z kompozitových materiálů. Během letu jsem zavěšený v těžišti rogala a změnou polohy v hrazdě měním těžiště celého křídla a tím ho ovládám. Křídlo díky moderním materiálům váží jenom 33 kg a lze s ním létat rychlostí od 30 do 130 km/h. Do mé výbavy ještě patří přilba, speciální zateplený postroj se záložním padákem a sdružený přístroj, kde je GPS, rychloměr, výškoměr a variometr. U nás mohu létat do maximální výšky m, ale v zahraničí jsem už byl výš jak m. Létání si užívám. Při správném využití stoupavých proudů plachtím vzduchem i šest hodin a kochám se krásami našeho Středohoří. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Michal Cipra HL 33

42 Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ Neobyčejný osud jednoho kostela a města pohledem pamětníka Jiřího Schandla, který byl u přípravy unikátního transferu mosteckého kostela Letos slaví město Most pětisté výročí položení základního kamene kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ano, toho přesunutého v roce 1975 v rámci likvidace královského města Mostu, které po 700 letech od založení Přemyslem Otakarem II. muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Záchrana děkanského kostela byla malým zázrakem, neboť silnou ideologickou protiváhu tenkrát představovaly byty, buřty a pivo. Pamětník Jiří Schandl, bývalý dlouholetý pracovník revíru a jeho odštěpného závodu SHD Koridoru inženýrských zařízení, zavzpomínal na plány a varianty projektů i na vlastní realizaci unikátní operace přesunu gotického kostela v kontextu likvidace starého a výstavby nového Mostu. O historii této významné stavby je dnes již dostatek informací a i popis přesunu děkanského kostela na novou lokalitu je dostatečně dokumentován. Ve svých vzpomínkách se chci vrátit do šedesátých let minulého století, do období, kdy se přesun kostela připravoval, a též poukázat na některé souvislosti s touto akcí spojené. SOCIALISMUS POTŘEBOVAL STÁLE VÍC UHLÍ Severočeský hnědouhelný revír patřil tenkrát k oblastem, kde se produkovalo hnědé zlato, motor Kostel se původně nacházel v úpatí severozápadního svahu Hněvína. Přímo pod sebou ukrýval 2 miliony tun uhelných zásob uložených v 50 m mocné sloji. socialistického hospodářství. Hlavním zájmem bylo neustále zvyšovat výrobu v oblasti těžkého průmyslu s vysvětlením, že je to podmínka pro to, aby se potom mohly řešit potřeby občanů. Těžký průmysl reprezentovala například i výroba těžkých tanků, kterých produkovaly tehdejší Turčianské strojárne v Martine víc než 1000 kusů ročně. Zhruba stejný počet obrněných transportérů a též děl vyráběly další podniky na Slovensku. Proto se vypravovaly těžkotonážní vlaky s nákladem i přes tun uhlí na Slovensko a ze stejných důvodů se začala stavět širokorozchodná trať na přepravu železné rudy od sovětských hranic do nových železáren v Košicích. Těmto potřebám těžba 40 mil. tun uhlí v našem revíru v roce 1960 nepostačovala a za každou cenu se usilovalo o její rychlý růst. Byly zpracovány plány na zvýšení těžby uhlí na 106 mil. tun ročně, což by při využitelných zásobách 2,5 mld. tun zřejmě vyuhlilo celou oblast do roku Těmto záměrům nemohla stát v cestě města a obce na uhlí ležící a tak se usilovně stavěla nová sídliště, bohužel bez cest a chodníků a též bez obchodních a dalších služeb. Jen takzvané buňky narychlo sestavené 34 HL

43 Uznávaný stavební odborník Jiří Schandl se rád k mosteckému kostelu vrací. ze čtyř betonových panelů zajišťovaly na sídlištích prodej chleba a mléka; někdy i máslo bylo. PŘÍLIŠ MOHUTNÝ PILÍŘ UHLÍ POD MOSTEM Že dojde k likvidaci Mostu, pod kterým bylo 100 mil. tun kvalitního, snadno dosažitelného uhlí, o tom v revíru nikdo nepochyboval. Nejasnou byla jen otázka kdy a za jakých podmínek se tak stane. Za této situace, kdy se neřešila otázka následné rekultivace po těžbě a ani problémy životního prostředí s neprůhlednými mlhami, neskutečným smradem v ovzduší, odcházejícími lesy v Krušných horách, o zvýšené úmrtnosti obyvatel nemluvě (o těchto věcech se veřejně mluvit nesmělo, údaje o stavu životního prostředí byly tajné a za jejich šíření hrozil trest), jsem se ptal významných členů KSČ, proč takovou devastaci dopouštějí. Odpověď byla jednoduchá: My to tady rychle a levně vytěžíme, tím stát velice zbohatne a nebude mít problém to potom napravit! Předsednictvo ÚV KSČ již v roce 1962 o likvidaci města rozhodlo, jen veřejnost se to neměla dovědět. Neprováděla se žádná údržba a město sloužilo jen jako místo pro zásobování sídliště Podžatecká. V tichosti se zpracovávaly plány na výstavbu města Nový Most kdesi na Lounsku i na řešení dalších problémů s likvidací města spojených. VLÁDA ROZHODLA Usnesení vlády o likvidaci města vydané v listopadu 1964 bylo jen potvrzením známých skutečností, bylo též rozkazem k akci stanovením termínů realizace a dalších podmínek. Usnesení též rozhodlo, že bude zachován děkanský chrám a tuto povinnost uložilo, naštěstí, ministerstvu kultury, které pro tento účel zřídilo firmu Transfera. Náhrada za rušené objekty a zařízení města byla v podstatě jasná: sídliště se doplní o náměstí a prodejny, služby se přenesou na okraj města, nová nemocnice je již vyprojektována, hřbitov u krematoria je rozšířen, kapacitu oceláren nahradí Válcovny trub a železárny Chomutov a výrobu menších provozoven zaměřených na HL 35

44 Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ spotřební zboží převezmou mateřské anebo příbuzné podniky. Stavební a kulturní památky jako kostel sv. Václava, klášter a kostel U minoritů, kostel sv. Ducha s barokním špitálem a další budou zbourány s tím, že drobné plastiky a mobiliář budou umístěny v lapidáriu. Termíny pro realizaci potřebných opatření byly velice krátké, tlak na rychlé zahájení těžby uhlí v tak výhodných důlních podmínkách byl značný. Usnesení vlády o likvidaci Mostu bylo veřejností přijato vcelku pozitivně, zejména proto, že rozhodlo z dosavadního sídliště udělat konečně město se všemi potřebnými funkcemi. Problémem se ukázalo zrušení mosteckého pivovaru bez náhrady, neboť pivovary v Lounech a v Žatci měly dostatek volné kapacity. To bylo pro horníky, kterým mostecká desítka chutnala a na rozdíl od piv jiných pivovarů se do záruční doby sedmi dnů nekazila, naprosto nepřijatelné. S vědomím Jsem horník, kdo je víc, což mělo svou váhu, dosáhli horníci toho, že byl postaven nový (dnes už bývalý) Pivovar Most v nedalekém Sedleci, což si vyžádalo neplánované náklady. KOORDINACE NOVÉ VÝSTAVBY Pro řízení výstavby náhradních inženýrských sítí, jejichž vedení bylo plánováno v pruhu mezi starým Mostem a novou zástavbou na bezeslojném anebo vytěženém území, byl zřízen odštěpný závod SHD s názvem Koridor inženýrských zařízení Most. Jeho úkolem bylo též koordinovat postup prací na výstavbě náhradních staveb za rušené tak, aby byl v časovém souladu s postupem těžby povrchového dolu, který dostal název Důl Most. S tím souvisela i koordinace prací na zachování děkanského chrámu. V tomto závodě, jehož jsem byl zaměstnancem, se scházelo množství oficiálních i jiných informací s likvidací města souvisejících. A z nich své vzpomínky čerpám. PROBLÉMY KOLEM ZÁCHRANY DĚKANSKÉHO KOSTELA Z vyhodnocení mnoha studií na záchranu kostela vyplynulo, že kostel bude přesunut na bezeslojné území na hřiště u průmyslovky za cenu 105 mil. Kčs. Varianta zbourání a znovupostavení kostela byla též zvažována a zamítnuta pro nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro tuto práci. Další nepřijatelnou variantou bylo ponechat kostel na uhelném pilíři na jeho původním místě, ovšem v prostoru těžební lokality, což by znamenalo ztrátu dvou milionů tun uhlí v 30 m mocné sloji, uložené v hloubce pouhých 11 m. Krajským orgánům KSČ byl přesun a zachování kostela proti srsti, jednak to neodpovídalo jejich ideologii, jednak jejich vztah k církevním památkám byl podstatně jiný než k pivu. Proto rozšířili tuto informaci: Za 105 milionů by mohl každý ze 40 tisíc tehdejších Mostečáků dostat zdarma tisíc tříkorunových špekáčků! To byl argument jako hrom a na jeho podkladě byl vyvíjen nátlak na zbourání kostela, což vyvolalo mnohá vleklá jednání na příslušných ministerstvech. Za této situace se ozvala světová organizace UNESCO, že bude financovat přesun této významné památky a že ji pod svým jménem otevře veřejnosti. S tímto řešením nemohl socialistický stát souhlasit a též si nemohl dovolit mezinárodní ostudu, a tak se práce na přípravě přesunu opět rozběhly. Mezitím bylo podle původního záměru objednáno 53 unikátních podvozků pro přesun, každý o nosnosti 500 t a tři mimořádně výkonné lisy pro tlačení kostela do vrchu k průmyslovce. Postupem času se objevil další problém. Na uhelné sloji stojící porcelánka vyráběla šálky kávového servisu a konvice vyráběl duchcovský závod (anebo obráceně). Protože se jednalo o zboží na export (zejména do SSSR) a změna výroby v Duchcově prý nebyla možná, a navíc do spotřebního průmyslu se nemohlo investovat, tak bylo rozhodnuto ponechat porcelánku na místě. Podobné problémy měla i sousední vatovka, pobočný závod národního podniku Rico Veverská Bítýška, která nemohla udat jinam výrobu dámských vložek, a tak na místě též zůstala. S tím se svezl i vedle stojící kostel sv. Ducha se špitálem a ještě zde - na historickém Pražském předměstí - vzniklo vhodné místo pro umístění přesunutého kostela. Novou, dosti zmatečnou situaci ukončila až usnesení vlády z let 1970 a 1971, která potvrdila přesun kostela na tuto novou lokalitu. ŘÍJEN 1975: ÚSPĚŠNÝ TRANSFER Z původního projektového řešení zůstal jen návrh zajištění stability kostela a způsob jeho naložení na podvozky. Nově se řešily problémy přesunu 12 tisíc tun hmoty odstrojeného kostela, nyní již bez věže, s podvěšenou románskou kryptou, 36 HL

45 po 841 m dlouhé trase přes vytěžené a nově zasypané území. To znamenalo i změnu v postupu těžby uhlí a oddálení přesunu kostela o pět let. Vlastní přesun proběhl v říjnu 1975 za velkého zájmu veřejnosti, s jediným drobným problémem v tom, že kostel putoval na nové místo po spádu a lisy vyrobené pro jeho tlačení do kopce k průmyslovce měly co dělat aby ho ubrzdily. Kostel byl zkompletován i s dostavbou věže a zpřístupněn veřejnosti jako muzeum až v roce 1988, což nesvědčilo o zájmu státu na zachování jeho funkce. Vnitřní úpravy s uvedením do původního stavu byly dokončeny až v nových společenskopolitických podmínkách již privátní firmou Transfera v roce 1993 a kostel byl pak znovu vysvěcen. NEMÁ SE ZAPOMÍNAT Dnes je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie užíván jak pro církevní, tak i pro kulturní účely. Je zapsán v seznamu Národních kulturních památek jako příklad pozdně gotického stavitelství, a to podobného významu jako je Vladislavský sál Pražského hradu či chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Stejně tak si jeho přesun vymohl zmínku v Guinnessově knize rekordů a možná by si i kostel sám zasloužil zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Při jeho návštěvě, která je hodně zajímavá, se z audioprůvodce dozvídáme, který stavitel a mistr, za jaké peníze a proč kostel před pěti stoletími stavěl. Bohužel ani slovo o tom, kdo se před padesáti léty svou prací zasloužil o přesun a tím i o záchranu této významné památky. Pokusím se proto zde vzdát čest profesoru bratislavské techniky Josefu Wünschovi za konstrukční řešení zabezpečení kostela pro přesun, profesoru pražského ČVUT Aloisovi Myslivcovi za stanovení postupu přesunu po vyuhleném území a za vedení štábu přesunu, Petru Barešovi za projekt přesunu a Otakaru Novákovi, řediteli obou firem Transfera, za dotažení tohoto náročného díla do konce. Kostelu pak přeji dalších nejméně pět století důstojné existence. text: Jiří Schandl foto: Tomáš Vrba, archiv Oblastního muzea v Mostě Unikátní transfer unikátního kostela Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 16. století byl jako jediný objekt středověkého města Mostu ušetřen likvidace. Jeho zachování bylo možné jen díky ojedinělému přesunu, který dodnes zasluhuje obdiv a úctu. Transferu předcházely organizačně i technicky složité přípravné práce, včetně odstrojení a úpravy interiéru. Teprve pak bylo možné bezpečně přemístit 12 tis. tun vážící křehký skelet kostela na speciálním podvozku. Společně s Vladislavským sálem a chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře patří mostecký kostel k nejvýznamnějším gotickým památkám spadajícím do okruhu věhlasného Benedikta Rejta, který byl mentorem jeho stavitele Jakuba Haylmanna. Oproti ostatním gotickým objektům se odlišuje absencí venkovního opěrného systému. Důmyslná stavba kostela rozkládá váhu zdobné klenby pouze do vnitřních sloupů a obvodových masivních stěn. Nepochybně všechny tyto skutečnosti rozhodly v roce 1964 o jeho zachování a vyjmutí z chystané likvidace celého města. Transfer včetně jeho přípravy realizovali špičkoví odborníci z Průmstavu Pardubice (stavební práce), Škody Plzeň (podvozek) a Transfery Praha (přesun). Během necelých deseti let se jim podařilo sakrální klenot zachránit. Přesto přesun po pružných drahách přinesl ještě celou řadu TRANSFER KOSTELA V ČÍSLECH Délka trasy: 841 m Termín transportu: Doba transportu: nepřetržitě 27 dnů/646 hodin Maximální/minimální rychlost soupravy: 1,2 3,2 cm/min Celková hmotnost kostela: 12 tis. t komplikací, například nutnost demontáže vysoké kostelní věže, která koncentrovala značnou váhu na malý prostor. Situaci znesnadňovaly pozůstatky důlní činnosti v trase transferu, kde musely být v předstihu vytvořeny zatěžkávací zásypy. Délka čtyřkolejové dráhy, po níž podvozek kostela postupně pojížděl, měřila jen 160 m, proto byla vždy po etapách demontována a opět smontována. Tak se dělo od 30. září 1975, kdy se kostel dal prvně do pohybu, a to celkem pětkrát. Podvozek s kostelem tlačily vpřed čtyři hydraulické válce, stejný počet válců soupravu také brzdil. Přesun byl ukončen 27. října 1975 spuštěním na nové základy. Letos v létě si kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě připomíná slavných 500 let od položení základního kamene ( ). text: Tomáš Vrba foto: archiv OM v Mostě HL 37

46 Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ Důl Sylvester Louisa Glückstern Důl Glückstern u Duchcova v roce Pokračujeme v listování historií zaniklých hnědouhelných dolů, které kdysi operovaly v blízkosti našich Dolů Bílina, tentokrát u Duchcova. Důl s původním názvem Sylvester vytěžil za víc než 70 let zhruba 7,8 mil. t uhlí a zaměstnával až 250 horníků. Přímo na východním okraji města Duchcova, za nádražím, byl provozován hlubinný a povrchový důl Sylvester, a to minimálně od roku 1861, kdy malý důl vlastnili bratři František a Josef Hengstovi, obchodníci z Duchcova. Dolové pole mělo velikost 6 jednoduchých důlních měr označených názvem Sylvester I VI. Název dolu je asi odvozen od mužského jména, kterým byly pojmenovány důlní míry, tedy Sylvester, někdy i Silvester. Důl se nacházel na parcele města Duchcova s číslem 255/2 a jeho budova nesla číslo popisné 397 v důlní míře Sylvester VI. Těžní jáma měla hloubku kolem 30 m a dvě těžební patra. V dalším období důl změnil majitele. Roku 1868 důl zmodernizoval podnikatel Arndt z Berlína. Větší dolové pole se táhlo od nádraží Duchcov až k Ledvicím a zaujímalo již 12 důlních měr Sylvester I XII. Kolem roku 1870 byla založena důlní společnost pod názvem Spojené důlní pole Sylvester. Měla majitele místní a také ze saských Drážďan, kteří se i často měnili. Na železnici byl důl připojen důlní vlečkou roku 1870 z nádraží Duchcov na trati Teplice Duchcov Chomutov. V roce 1873 byl nedaleko od dolu Důl Sylvester u Duchcova na mapě z roku Sylvester jihovýchodním směrem, na parcele číslo 258/2 vybudován malý pomocný důl s názvem Louisa, hluboký 57 m. Od zhlaví nádraží v Duchcově se k němu odkláněla důlní vlečka dlouhá 194 m. 38 HL

47 Východně od dolu Sylvester se nacházela vyvýšená kra uhelné sloje, uložená téměř pod povrchem. Zde začala povrchová těžba již před rokem Uhelná sloj na této kře měla mocnost až 10 m a dotěžena byla v roce Kolem roku 1890 koupil důlní společnost Franz Xaver Rössler, podnikatel z Ústí nad Labem. Na dole bylo zaměstnáno průměrně 100 horníků. Těžba se pohybovala mezi 40 až 100 tis. t uhlí ročně. Důl pak postupně zvyšoval roční výkon až na 200 tis. t, převážně z hlubinné těžby probíhající směrem k Ledvicím. Hlubinně se těžilo nejintenzivněji v letech Dobývací metodou bylo komorování s plavenou základkou. Důl měl několik větrných jam, jednu čerpací a také jámu zaplavovací. V roce 1903 koupila Mostecká uhelná společnost od dědiců Rösslera celé dolové pole. Původní starý důl Sylvester přestával vyhovovat a tak byl od roku 1882 za hlavní důl zvolen pomocný důl Louisa a důl byl na Louisu i přejmenován. Bohužel zde v noci ze 7. na 8. prosince 1904 vypukl požár na třídírně uhlí. Oheň zasáhl kotelnu, správní budovy, celé důlní zařízení i těžní dřevěnou jámu, která vyhořela a zbortila se. Šestičlenné osazenstvo dolu na směně se zachránilo a obešlo bez zranění. Majitelé rozhodli v těsné blízkosti od vyhořelého dolu na parcele 275/1 a 258/1 vystavět nové důlní zařízení pod stejným jménem Louisa. Nový důl měl jámu hlubokou 72 m, železnou konstrukci těžní věže Historické jámy na leteckém snímku z roku nádraží Duchcov JÁMA SYLVESTER Hlubinný důl u povrchového dolu kolem roku a novou nakládací rampu. Dne 22. července 1907 byl důl Louisa přejmenován na důl Glückstern, česky Šťastná hvězda. Koňská důlní dráha v hlubinném dole byla roku 1911 nahrazena stropní lanovkou. V letech 1912 až 1914 byly dotěženy hlubinné zásoby uhlí kolem důlních budov Luisa a Glückstern. Hlubinný způsob těžby se začal postupně utlumovat a nastupoval větší podíl povrchové těžby. Mostecká uhelná společnost rozšířila těžební prostor koupí důlních polí bývalých dolů Heřman a Vilém. Oblast podnikání se rozšířila směrem na Zabrušany a spojovala dolové pole se sousedním dolem Konkordia. Postupně byly otevřeny tři menší JÁMA GLÜCKSTERN JÁMA LOUISA povrchové lomy. Lom označený A těžil v letech , lom B v letech Největší lom C roztěžil od roku 1928 těžební pole u starého dolu Vilém směrem k Ledvicím a činnost zde ukončil v roce Lomy byly 20 až 70 m hluboké a dobývaly uhelnou sloj mocnou až 10 m. Těžba se pohybovala mezi 80 až 150 tis. t uhlí ročně. Uhlí se dopravovalo povrchovými lanovkami na důl Louisa, kde se třídilo a nakládalo na železnici. Pracovalo zde 150 až 250 horníků. Postupně byly vytěženy všechny dostupné zbytkové zásoby uhelné substance a důl byl postupně utlumován, 1. března 1932 potom úplně zastaven. V následujícím roce byla likvidována třídička, budova dílen a skladu. Důl byl v provozu minimálně 71 let a vytěžil za tu dobu odhadem 7,8 mil. t uhlí. V blízkém prostoru dostal prioritu lom Konkordia u Želének, který po skončení druhé světové války pokračoval v postupu směrem na Ledvice a Duchcov jako středně velký povrchový důl, který získal název Fučík. Odtěžil staré zbytkové zásoby a hlubinně přerubané úseky dolů Wilhelm, Louisa (Glückstern) a Sylvester u nádraží Duchcov. Těžbu ukončil v roce 1977, následně proběhla rekultivace výsypek a zbytkové jámy, která je dnes využívána elektrárnou v Ledvicích jako úložiště popílku. text: Zdeněk Dvořák foto: archiv OMG Doly Bílina HL 39

48 SPORT S TÝMY SE V ZÁVODECH DRAČÍCH LODÍ MUSÍ POČÍTAT K apitáni Tomáš Gärtner a Lukáš Rittig musí být na členy svých posádek náležitě pyšní. Na šestém ročníku mosteckého závodu Star Color CUP 2017, který se uskutečnil června, získaly totiž obě lodě s nadšenci z PRODECA pěkné umístění. Silně obsazeného klání o co nejrychlejší zdolání 200m trati se účastnilo celkem 49 dvacetičlenných posádek. V tvrdé konkurenci se oba týmy dokázaly prosadit. V konečném pořadí obsadil Blue Team Prodeco s časem 00: výborné 25. místo. Green Team Prodeco urazil na jezeře Matylda 200m vzdálenost za 00:58.600, což stačilo na 28. místo. Na vítězný tým závodu dračích lodí - chomutovské Draky z Kamenčáku ztrácely pouhých 11 vteřin. Také v porovnání s loňskou premiérou týmu v této soutěži je vidět zlepšení výkonu. Vynikající byla vůbec celá atmosféra letošního závodu. Přes tisíc závodníků (včetně bubeníků) přišlo podpořit několik tisíc diváků, pro které byla u jezera připravena i řada atrakcí. Skvělou soutěživou náladu umocnilo téměř letní počasí. Zatopená zbytková jáma malolomu Vrbenský u Mostu se 40ha vodní hladinou patří mezi úspěšně realizované vodní rekultivace v revíru, neboť slouží nejen k příměstské rekreaci a koupání, ale také k pořádání největších amatérských závodů dračích lodí v ČR. Letošní ročník byl naplněný skutečně perfektní atmosférou. Všichni jsme si závod skvěle užili. Samozřejmě se na Matyldu příští rok rádi vrátíme, dodal Tomáš Gärtner. Dračí lodě jsou 12,5metrové otevřené kanoe opatřené dračí hlavou na přídi a ocasem na zádi. Historie dračích lodí začala už ve starověké Číně. Novodobá podoba závodů se ustálila v roce 1976 v Hong Kongu. Od té doby se jejich popularita globálně šíří. Podle odhadů se této sportovní disciplíně věnuje 50 milionů nadšenců na celém světě. Patří mezi ně i parta borců z PRODECA. text: Tomáš Vrba foto: Jan Böhm 40 HL

49 REVITRANS OBNOVUJE TRADICI CYKLOVÝLETŮ První společný cyklistický výlet pracovníků bílinské autodopravy se uskutečnil už v roce Od té doby každý rok pravidelně nadšení cyklisti zdolávali zhruba 15km trasu s výrazným výškovým převýšením až do kopců nad řekou Labe do malebné vesničky Dubičky. Loni se sice prvně tato cyklistická tradice výjimečně přerušila, ovšem letos 26. května si radost ze společného sportovního výletu všech 40 účastníků plně vynahradilo. Všichni se už těší na příští jubilejní 20. ročník, který chce počítat s účastí všech příznivců cykloturistiky z celé skupiny. Zhruba 15kilometrová trasa letošního cyklistického výletu odstartovala v Úpořinách, odtud přes Velvěty, Brozánky, Řehlovice, Habrovany a Radejčín pokračovala až do Dubic a Dubiček, kde byl tradiční cíl. Co předcházelo znovuobnovení sportovní tradice a jak letošní ročník probíhal, nám přiblížil Miroslav Žídel z Revitransu: My tři borci z Revitransu konkrétně Honza Pleva, Petr Borovička a já - jsme po roční pauze opět rozjeli už 19. ročník oblíbeného cyklovýletu do Dubiček. Už někdy na začátku roku jsme si řekli, že se o to pokusíme. Předpokládali jsme, že když nás bude alespoň deset, bude to mít smysl. Velmi nás potěšilo, že se nakonec přihlásilo 40 jezdců, včetně 5 žen. Tak velký zájem nikdo z nás nečekal. Proto už nyní jsme pevně rozhodnuti připravit další, tentokrát jubilejní 20. ročník cyklovýletu do Dubiček 2018, který by měl být skutečně mimořádný. Za obnovení dobré akce a navázání tradice bych rád poděkoval celému týmu, bez kterého by se to nepodařilo. Velký dík patří Martinu Valáškovi za technickou podporu, Janovi Fenčákovi a Jiřímu Stachovi za skvělé občerstvení. Náležité uznání si zaslouží samozřejmě všichni cyklisti. Už teď se těšíme na příští ročník. Výšlap do Dubiček není žádnou uzavřenou akcí Revitransu. Budeme rádi, když mezi nás přijdou i další cyklističtí nadšenci z celé skupiny. text: Tomáš Vrba foto: Martin Valášek V pelotonu nechyběly ženy: (zleva) Radka Trávníčková a Marcela Krásová. Cyklisté z Revitransu, kteří obnovili sportovní tradici: (zleva) Petr Borovička, Miroslav Žídel a Jan Pleva HL 41

50 TIP NA VÝLET LIBĚŠICE Zámek v Liběšicích. aneb burčák z Vinařství pod sedlem Pokud jste absolvovali námi v minulosti doporučovaný výlet do Úštěka, projížděli jste Liběšicemi. Jistě vás zaujala barokní náves s řadou soch, stejně jako kostel. Cesta však pokračovala do Úštěka a čas na zastavení v Liběšicích nezbyl. Abychom mohli vychutnat krásu tohoto místa, je potřeba sem zajet cíleně. Právě takovou návštěvu v dnešním Tipu na výlet vřele doporučujeme. Počátek osídlení Liběšic je datován počátkem 13. století. Zámek, který nás zaujme hned při příjezdu, pochází z počátku 18. století. Architektem stavby byl slavný Kilián Ignác Dientzenhofer. Zámek patřil jezuitům a jeho historie je těsně spjata s osudy toho řádu. V době jeho rozkvětu byl v Liběšicích u zámku skleník, sladovna, koželužna, pivovar, valcha, bednářství, truhlářství, kovářství, stáje a začalo zakládání zdejších vinic. Již neudržované části honosného skleníku můžete vidět dodnes. To, co vás zaujalo při pohledu z návsi, bylo zde vybudováno v letech Barokní vázy a plastiky jsou od řádového bratra a sochaře Tobiáše Süsmayera. Spolu s dalšími pěti figurálními plastikami tvoří velmi působivý a unikátní celek. Řád jezuitů byl zrušen Dionýsos a jeho průvod. 42 HL

51 roku 1773, a jak je obvyklé, majetek byl vydrancován, cenná knihovna zmizela, stejně jako předměty z obrazárny. Následně se majitelé zámku střídali. Patřil k nim náboženský a studijní fond, kníže Ferdinand Lobkowitz, a konečně průmyslník Schroll, díky němuž byl zámek upraven na příjemné sídlo. Jeho potomkům patřil do roku Pak se v zámecké budově opět vystřídalo několik různých institucí, mimo jiné domov důchodců a ústav sociální péče. V současné době je připravována dražba. Pokud přijedete do Liběšic ve čtvrtek 28. září, zažijete Liběšické vinobraní, které pořádá Vinařství pod Sedlem z Horních Chobolic. Ano, i v této oblasti se pěstuje víno a o jeho kvalitě se můžete sami přesvědčit. Slavnost vinobraní je tady akcí lidí pro lidi, tedy žádné vstupné, zato stánky s produkcí vinařů z okolí, stánek pekařů, řezníků, hudební produkce, prostě útulná atmosféra. Vše pořádá zmíněné vinařství, které od roku 2008 produkuje vína z této oblasti. Nemůže chybět slavnostní průvod, na oslavu Dionýsa patrona vinařů. A protože v tu dobu je burčák nejlepší, budete mít možnost ochutnat ten pravý v jeho nejlepší kvalitě. V případě, že přijedete v jiném termínu, můžete zastavit na návsi a vydat se na pěší výlet, zhruba 15 km. Cílem bude dominanta Litoměřicka, kopec Sedlo, který výrazně vyčnívá nad okolí Stánek Vinařství pod Sedlem. Náměstí s kostelem. Nabídka Vinařství pod Sedlem. Slavnostní průvod. a je viditelný z mnoha stran. Po žluté turistické značce půjdete od kostela, kolem nádraží, přes Trnobrany - stále vzhůru. Převýšení je poměrně značné, takřka 500 metrů, nicméně po pěti kilometrech se připojíte na zelenou značku, směrem na vrchol. Na podzim je vrchol ještě zarostlý, ale dá se najít několik průhledů do kraje. Pokračujeme z kopce dolů, resp. po hřebeni, dále po zelené, do druhého Sedla. Tam uhneme doleva po červené až do Jeleče. Přes náves se odtud dostaneme neznačenou cestou do Horních Chobolic, kde jsou na jižních svazích Sedla vinice. Potom přes Dolní Chobolice dojdeme zpět do Liběšic. Záleží jen na vás, kterou roční dobu si vyberete pro tento výlet. V Liběšicích a jejich okolí je hezky v kterémkoliv ročním období. text a foto: Jan Říha HL 43

52 17. MEMORIÁL Vítězslava Kremláčka SK pěší a vysokohorské turistiky a Severočeské doly srdečně zvou kolegy a širokou veřejnost na 17. ročník turistického pochodu MEMORIÁL Vítězslava Kremláčka KDY: v sobotu dne 22. července 2017 SRAZ: v restauraci U Sucháčů (na autobusovém nádraží) v Klášterci nad Ohří mezi 7.00 a 9.00 hod. Cíl je na stejném místě TRASY: 10, 16, 26 a 35 km (popis tras obdrží každý účastník při startu, všechny trasy vedou v okolí Klášterce a Kadaně) ODMĚNA: pamětní list, krásné zážitky, malé občerstvení a suvenýr INFORMACE: ředitel pochodu Michal Franko tel