Rakouská diplomacie Zahraniční politika Felixe knížete Schwarzenberga. Jan Hálek

Transkript

1 Rakouská diplomacie Zahraniční politika Felixe knížete Schwarzenberga Jan Hálek filozofická fakulta univerzity karlovy, 2011

2 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Hálek, Jan Rakouská diplomacie : zahraniční politika Felixe knížete Schwarzenberga / Jan Hálek. Vyd. 1. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. (Fontes ; sv. 6) Anglické a německé resumé ISBN * 327 * * (436) * (431) Schwarzenberg, Felix, kníže, předsedové vlády Rakousko 19. stol. zahraniční politika Rakousko 19. stol. diplomacie Rakousko 19. stol. Rakousko zahraniční vztahy 19. stol. Prusko zahraniční vztahy 19. stol. monografie 327 Mezinárodní vztahy, světová politika [15] Kniha vznikla v rámci výzkumných záměrů Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i.: AV0Z , AV0Z a Filozofické fakulty UK v Praze: MSM Recenzovali doc. PhDr. František Stellner, Ph.D. doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. Jan Hálek, 2011 Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Úvod 9 Německá otázka v letech Vznik a organizace Německého spolku 21 Německé státy před rokem Německý spolek v letech Revoluční rok 1848 a zformování frankfurtského parlamentu 36 Vznik revoluce v Německu 36 Rakousko a Prusko v březnu Předparlament a volby do Německého národního shromáždění 45 Německo do nástupu Felixe knížete Schwarzenberga 53 Konstituování prozatímní říšské vlády 53 První úkoly Národního shromáždění 60 Habsburská monarchie a Prusko do nástupu knížete Schwarzenberga 66 Felix Schwarzenberg a německá politika v roce Nástup Felixe Schwarzenberga 73 Felix kníže Schwarzenberg a jeho cesta k moci 73 Nástup Schwarzenbergovy vlády 84 Změna na rakouském trůnu 89 Hlavní východiska Schwarzenbergovy zahraniční politiky 95 Obměna rakouského diplomatického sboru 101 Německá politika Rakouska do pruského odmítnutí císařské koruny 108 Možnosti řešení německé otázky a idea Mitteleuropy 108 Proces s Robertem Blumem 114 Císařská volba 121 Fridrich Vilém IV. a odmítnutí německé císařské koruny 138 5

4 Schwarzenbergova mimoněmecká politika 151 Uherská revoluce a její mezinárodní souvislosti 151 Uherská revoluce a pád knížete Windischgrätze 151 Ruská intervence a porážka uherské revoluce 171 Otázka uherských uprchlíků 179 Italská otázka 185 Italská otázka a stohodinová válka 185 Rakouská politika v Itálii a milánský mír 198 Římská republika a rakouská zahraniční politika 209 Erfurtská unie a spolek čtyř králů 223 Německá otázka v druhé polovině roku Spolek tří králů a vznik Erfurtské unie 223 Zřízení spolkové ústřední komise a postoj velmocí k situaci v Německu 242 Schwarzenbergova německá politika do obnovení Spolkového sněmu 251 Mnichovská smlouva a spolek čtyř králů 251 Bruckův projekt hospodářského sjednocení Německa 256 Cesta k obnovení Spolkového sněmu 261 Olomoucká punktace a ztroskotání idey Mitteleuropy 270 Cesta k olomouckým jednáním 270 Berlínský kongres německých knížat a konference ve Frankfurtu 270 Německá otázka v kontextu evropské politiky 284 Počátky hesenské otázky 289 Bregenzská smlouva 291 Varšavská jednání a olomoucká punktace 296 Poslední rok Schwarzenbergovy vlády 319 Idea Mitteleuropy a její vývoj v letech Konference německých států v Drážďanech 1850/ Závěr Schwarzenbergovy vlády 348 6

5 Závěr 363 Seznam pramenů a literatury 371 Seznam zkratek 410 Jmenný rejstřík 411 Resumé/Summary/ Zusammenfassung 417 7

6 Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval osobám, bez jejichž pomoci a pochopení by tato kniha, která vychází z disertační práce obhájené v roce 2010 na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, patrně nikdy nevznikla. Za cenné rady, podněty a kritické připomínky děkuji především doc. PhDr. Františku Stellnerovi, Ph.D. Za umožnění studia v rakouském Haus, Hof und Staatsarchivu děkuji svému zaměstnavateli (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.) a Univ. Prof. Dr. Arnoldu Suppanovi (Institut für Ost eu ro päische Geschichte der Universität Wien). Za vstřícnost a ochotu, s níž jsem se setkával v archivech na území České republiky, děkuji pracovníkům Národního archivu v Praze, Státního oblastního archivu v Litoměřicích, pobočka Děčín, Státního oblastního archivu v Plzni, pobočka Klatovy, Státního oblastního archivu v Třeboni, pobočka Český Krumlov, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. Za zpřístupnění protokolů ze zasedání německého Spolkového sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem děkuji vedoucímu Oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze PhDr. Petru Maškovi a vedoucímu odboru správy státního zámku v Hořovicích Bc. Liborovi Knížkovi. Za spolupráci při zajišťování obtížně dostupné literatury děkuji pracovnicím meziknihovní výpůjční služby Národní knihovny v Praze. Za všestrannou pomoc při přípravě knihy k vydání děkuji řediteli Ústavu světových dějin FF UK v Praze doc. PhDr. Martinu Kovářovi, Ph.D. Za trpělivost, velkorysost a neutuchající podporu děkuji své manželce Petře Hálkové. Jí a mému otci Janu Hálkovi patří rovněž poděkování coby prvním čtenářům a korektorům vznikající práce. Za podporu a povzbuzování děkuji také mojí matce Vlastě Hálkové a všem mým blízkým a přátelům. 8 poděkování

7 Úvod Vláda rakouského ministerského předsedy Felixe knížete Schwarzenberga byla vymezena daty 21. listopadu 1848 a 5. dubna Toto období patří k nejvýznamnějším v dějinách rakouské monarchie. Kníže Schwarzenberg nastoupil do svého úřadu ve velmi vzrušené době revolučního roku 1848, krátce poté, co na začátku října v souvislosti s událostmi v Uhrách povstalo vídeňské obyvatelstvo. V důsledku těchto nepokojů bylo přerušeno jednání ústavodárného sněmu zasedajícího v hlavním městě monarchie a jeho novým sídlem se stala Kroměříž. Větší pozornost si však zaslouží sněm, který se 18. května 1848 sešel v kostele sv. Pavla ve Frankfurtu nad Mohanem. Nejvýznamnějším úkolem tohoto shromáždění bylo vyřešit otázku sjednocení Německa. Od těchto událostí se v následujících letech odvíjely kroky rakouské diplomacie. V době, kdy kníže Schwarzenberg stál v čele rakouské politiky, potvrzovalo Prusko, které celou první polovinu 19. století posilovalo, zejména na hospodářském poli, svůj vliv v německé oblasti, pozici silného soupeře habsburské monarchie. V roce 1848 již nebylo možné o jeho síle pochybovat a bylo nezbytné s ním počítat rovněž v procesu sjednocování německých států. Rakouský ministerský předseda se tak nacházel v komplikované situaci. Předkládaná práce je rozdělena do několika částí. V první z nich jsem shrnul události, k nimž v letech došlo ve vývoji tzv. německé otázky. Vedle problematiky vzniku a formování německého nacionalismu jsem se zde rovněž zabýval revolučními událostmi roku 1848, zformováním německého Národního shromáždění ve Frankfurtu nad Mohanem a konstituováním prozatímní říšské vlády. Dále jsem se věnoval nástupu knížete Schwarzenberga do úřadu ministerského předsedy. Shrnul jsem faktory, z nichž musel vycházet při realizaci své zahraniční politiky, a zaměřil jsem se především na situaci v německé oblasti v první polovině roku 1849 a na jednání o možných způsobech vytvoření jednotného německého státu. Opomenuta nezůstala ani změna na rakouském trůně, kde císaře Ferdinanda I. nahradil František Josef I. Další část práce pojednává 9

8 o Schwarzenbergově mimoněmecké politice. Pod tímto termínem se skrývá jednak problematika spojená s boji proti uherským povstalcům, jednáním o ruské intervenci a jejím dopadem na rakouskou zahraniční politiku, jednak události let , odehrávající se na Apeninském poloostrově. Jsou to především válka se Sardinským královstvím, následná mírová jednání a tzv. římská otázka, kde jako hlavní Schwarzenbergův protihráč vystupovala francouzská diplomacie. Závěrečné oddíly se opět soustředí hlavně na dění v německých státech. Pozornost je zde věnována soupeření Rakouska s Erfurtskou unií, které vyvrcholilo podpisem tzv. olomoucké punktace a následnou konferencí německých panovníků v Drážďanech, která znamenala ztroskotání všech představ o sjednocení německých států a která vedla k obnovení systému Německého spolku. S nastíněnými tématy úzce souvisí řada otázek: V jaké vnitropolitické a zahraničněpolitické situaci se habsburská monarchie nacházela v době Schwarzenbergova nástupu do úřadu a jaký byl její následující vývoj? Jaké byly osobnostní předpoklady nového ministerského předsedy? Snažil se prosazovat své cíle a zájmy Rakouska především diplomatickou cestou, nebo byl připraven sáhnout i k válečnému střetnutí? Vyznačovala se Schwarzenbergem prováděná zahraniční politika jistou kontinuitou, nebo se jednalo převážně o reakce na vývoj událostí? Jaká byla Schwarzenbergova personální politika? Možnosti rakouské zahraniční politiky byly do značné míry limitovány ekonomickou situací habsburské monarchie. Nebyla proto opomenuta ani tato problematika, ani role, kterou v této souvislosti sehrál rakouský ministr obchodu Karl Ludwig svobodný pán von Bruck. Zde vyvstaly další otázky: Jaká byla hospodářská situace Rakouska ve sledovaném období? Odpovídala Schwarzenbergem realizovaná zahraniční politika ekonomickým možnostem habsburské monarchie? Jakým způsobem se do hospodaření vídeňské vlády promítly konflikty s uherskými revolucionáři a se Sardinským královstvím? Pozornost jsem též věnoval politice jednotlivých německých států především Pruska, Bavorska, Saska, Württemberska a Hannoverska. Bylo Prusko skutečně jediným protihráčem Rakouska 10 úvod

9 v procesu sjednocování Německa? Nebylo možné zvolit cestu trialistického řešení německé otázky ve spolupráci se státy tzv. třetího Německa? Sledovanou problematiku jsem se snažil začlenit rovněž do celoevropského kontextu, s důrazem na politiku velmocí Ruska, Velké Británie a Francie, které jako signatářské státy vídeňských smluv z roku 1815 hrály v této souvislosti neopominutelnou roli. Jaký byl postoj velmocí k revolučnímu dění roku 1848 a jak tyto události ovlivňovaly jejich zahraniční politiku? Bylo ve vztahu k evropským mocnostem, jako k signatářům smluv vídeňského kongresu, určujícím uspořádání Evropy po roce 1815, úsilí o vytvoření jednotného německého státu reálné? Jakým způsobem velmoci ovlivňovaly vývoj na poli německé otázky? Vedle událostí v německé oblasti jsem se zabýval i uherskou revolucí a s ní souvisejícími zahraničněpolitickými otázkami. Je možno vnímat uherskou revoluci jako výlučně rakouskou (resp. rakouskou a ruskou) záležitost, nebo měla i své zahraničněpolitické aspekty? Jakým způsobem probíhala jednání o ruské intervenci v Uhrách a jak její realizace ovlivnila postoj západních mocností k rakouské zahraniční politice? Vedla ruská intervence ve svých důsledcích ke změnám v oblasti vzájemných vztahů mezi Vídní a Petrohradem? Řada otázek se nabízí také s ohledem na události let 1848 a 1849, k nimž došlo na Apeninském poloostrově, tj. válka se Sardinským královstvím a římská otázka. Vedlo úspěšné italské tažení k posílení zahraničněpolitických pozic Vídně? Jaká byla reakce evropských velmocí a jakým způsobem ovlivňovaly následná mírová jednání? Ovlivnila římská otázka zásadním způsobem vztahy mezi Rakouskem a Francií coby hlavními intervenčními mocnostmi? Při své práci jsem se opíral především o pramenný materiál uložený v Haus, Hof und Staatsarchivu ve Vídni. Jedná se zejména o dokumenty uložené v rámci archivního fondu Politisches Archiv (PA.). Využil jsem hlavně materiály uložené v dílčích fondech označovaných PA. II. Deutscher Bund; PA. III. Preußen; PA. IV. Bayern; PA. V. Sachsen; PA. VI. Württemberg; PA. VII. Kleinere deutsche Staaten Hannover; PA. VIII. England; PA. IX. Frankreich; PA. X. Rußland a PA. XL. Interna (konkrétně část označenou jako Nachlaß 11