Ukazatele potratovosti

Transkript

1 Ukazatele potratovosti Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Institute of Biostatistics and Analyses of the Masaryk University

2 Ukazatele potratovosti: Shrnutí I Definice ukazatelů: Narození dítěte je na rozdíl od úmrtí událost, které lze zabránit nebo ji alespoň částečně naplánovat. Právě potratovost byla po dlouhou dobu jedním ze způsobů plánovaného rodičovství. Ukazatele potratovosti slouží proto pro komplexní hodnocení jednak zdravotního stavu žen, ale také sociodemografických a ekonomických podmínek, ve kterých se ženy rozhodují, zda porodí nebo neporodí své dítě. Ukazatele jsou nezbytnou součástí řízení a zlepšování zdravotní péče. Sběr a vyhodnocení dat o plodnosti, porodnosti a potratovosti je nepostradatelným dílem demografických, gynekologicko-porodnických a perinatologických informací o české populaci. Datové zdroje: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) Národní registr potratů (NRPOT). Český statistický úřad (ČSÚ) Informační systém Narození (IS NAR); Informační systém Bilance obyvatel. V roce 25 došlo ke změně zpracování a publikování dat o potratech. Do roku 24 publikoval ÚZIS ČR pouze data o potratech českých státních příslušnic. Od roku 25 jsou všechna data o potratech jak v ÚZIS ČR, tak ČSÚ, publikována data shodně za české občanky a cizinky s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Zde uvedené časové řady od roku 2 přepočítány za české občanky i cizinky s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Zařazeno v: Ukazatele se objevují v řadě mezinárodních databází, např. databáze Světové zdravotnické organizace (WHO), OECD Health Data, je součástí sady 88 Evropských ukazatelů k monitorování zdraví ECHI ukazatelů.

3 Ukazatele potratovosti: Shrnutí II Metodika - definice: UPT uměle přerušená těhotenství (zde miniinterrupce a jiné formy UPT). Umělé přerušení těhotenství se řídí nadále samostatným právním předpisem, tedy Zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství a Vyhláškou č.75/1986 Sb., kterou se tento zákon provádí. Pokud plod, neprojevující žádnou známku života, váží méně než 5 g, a pokud ji nelze zjistit, je-li těhotenství kratší než 22 týdnů, je ukončení těhotenství považováno za potrat. Za živě narozené dítě se považuje plod, bez ohledu na délku na těhotenství, který po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, tj. srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 5 g a vyšší, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22. dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý. Současně platné definice narození živého a mrtvého dítěte vychází ze Závazných pokynů NZIS a shodují se s mezinárodně doporučenými definicemi Světové zdravotnické organizace (WHO). Zároveň jsou uvedeny ve Vyhlášce 297/212, o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky.

4 Ukazatele potratovosti: Shrnutí III Výsledky: Potratovost je demografickým procesem, který v několika uplynulých dekádách zaznamenal obrovské změny. Od počátku, tedy od padesátých let minulého století, byla potratovost velmi významně ovlivňována zejména zpřísňováním a uvolňováním potratové legislativy, ale také rozvojem moderních způsobů antikoncepce a celkovými sociálními proměnami společnosti. Index potratovosti v České republice dlouhodobě klesá (v roce 2 52, potratů na narozených dětí, v roce ,5), v Kraji Vysočině ještě o něco výrazněji (41,5 potratů na narozených dětí v roce 2, 36,6 v roce 214). V období došlo v Kraji Vysočina nejčastěji k přerušení těhotenství z důvodu samovolného potratu (VYS 44, % vs. ČR 36,1 %), podíl miniinterrupcí je v Kraji Vysočina nižší než v celé České republice (VYS 39,2 % vs. ČR 44,3 %). S průměrnou hodnotou 3,2 potratů na narozených dětí obsazuje 11. pozici v ČR (data 2 214). V průměrném počtu uměle přerušených těhotenství na narozených dětí ročně obsazuje s hodnotou 15,6 13. pozici mezi kraji v ČR (data 2 214). Mezi ženami podstupujícími UPT v období mírně převažuje v Kraji Vysočina podíl vdaných žen nad ženami svobodnými (VYS: 43,1 % vdaných, 42,3 % svobodných vs. ČR: 36,2 % vdaných, 5,2 % svobodných). Nejvyšší dosažené vzdělání žen při UPT převažující v Kraji Vysočina oproti ČR je úplné střední všeobecné a bakalářské, mírně i střední odborné, přičemž toto složení je podmíněné vzdělanostní strukturou žen v plodném věku. zdroj: ÚZIS ČR a ČSÚ

5 Podíl (na 1 žen ve fertilním věku) Ukazatele potratovosti: Dlouhodobý vývoj potratovosti , zasazen do širších souvislostí Obecné míry plodnosti a potratovosti 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2,,, Živě narození Potraty celkem UPT Samovolné potraty Umělé přerušení těhotenství z jiných než zdravotních důvodů bylo v českém prostředí uzákoněno v roce Až do počátku devadesátých let se porodnost a potratovost vyvíjely inverzně v závislosti na nastavení legislativních pravidel pro umělé přerušování těhotenství. V roce 1962 došlo k uvolnění potratové legislativy, kdy byly odborné interrupční komise nahrazeny laickými. V roce 1973 přichází zpřísnění v podobě jasných pravidel pro to, kdo může podstoupit interrupci. V roce 198 přichází předposlední uvolnění a v 1987 jsou interrupční komise zrušeny úplně. Od tohoto roku se potratovost, zejména ta umělá, může vyvíjet samostatně bez vnějších legislativních zásahů. Od konce 8. let jsme svědky nejen poklesu potratovosti, ale také strukturálních změn potratovosti. Ženám již neslouží potraty jako prostředek k regulování porodnosti. Také se snižuje podíl umělých potratů na celkovém počtu na úkor samovolných potratů. zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS Bilance obyvatel)

6 Ukazatele potratovosti: Potraty a živě narození v období Podíl (na 1 žen ve fertil. věku) Podíl (na 1 žen ve fertil. věku) Index potratovosti (v %) Index potratovosti (v %) Potratovost od roku 2 klesá, a to jak na celostátní, tak regionální úrovni V kraji Vysočina je po celé zkoumané období nižší míra obecné potratovosti (počet potratů na 1 tisíc žen ve fertilním věku) než v celorepublikovém průměru Index potratovosti, který je poměrem počtu potratů a živě narozených, tedy populačních ztrát a zisků, také dokládá pokles potratovosti. Lokální nárůst indexu v roce 211 koresponduje s poklesem počtu živě narozených zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS Bilance obyvatel) Přepočteno na 1 žen v reprodukčním věku daného regionu: VYS živě narození 36,7 37,9 44, 45,9 potraty 15,3 13,4 13,4 12,2 Index potratovosti 41,7 % 35,5 % 3,5 % 26,6 % ČR živě narození 35, 38,7 46,6 45,1 potraty 18,3 16,4 15,9 15,2 Index potratovosti 52,1 % 42,3 % 34,2 % 33,6 %

7 Podíl (z celku) % Podíl (z celku) % Ukazatele potratovosti: Potraty podle druhu, % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% % % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% % % Mimoděložní Ostatní UPT Samovolné Mimoděložní Ostatní UPT Samovolné Struktura potratovosti podle druhu se v několika posledních desetiletích významně změnila. Zatímco na konci 8. let byly interrupce chápány jako antikoncepce expost, od devadesátých let jejich podíl na celkovém počtu potratů kontinuálně klesá. Oproti tomu narůstá zastoupení samovolných potratů. Z porovnávání struktury potratů Kraje Vysočina a ČR je patrná významná převaha samovolných potratů v Kraji Vysočina oproti ČR, a to po celé zkoumané období. Zatímco samovolné potraty v ČR činily 37,5 % v roce 214, v Kraji Vysočina již 46,3 %. Oproti tomu UPT se na celkovém počtu potratů činily v Kraji Vysočina pouze 49, %, oproti celorepublikovému zastoupení 59,2 %. zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS Bilance obyvatel)

8 Ukazatele potratovosti: Vývoj indexu potratovosti podle druhu, Podíl (na živě narozených) Podíl (na živě narozených) Potraty celkem Rozsah hodnot krajů Index celkové potratovosti zaznamenává na celostátní úrovni, stejně jako ve všech krajích ČR sestupný trend. Patrné je také snižování rozdílů v počtu potratů mezi jednotlivými kraji. Zatímco v roce 2 byl rozdíl mezi krajem s nejvyšším indexem (Karlovarský kraj) a krajem s nejnižším indexem (Pardubický kraj) 27,3 procentního bodu, v roce 214 činil stejný rozdíl pouhých 18,5 procentního bodu Uměle přerušená těhotenství (UPT) Index umělé potratovosti zaznamenal během zkoumaného období nejdramatičtější pokles, z hodnoty 38,4 % v roce 2 na hodnotu 19,9 % v roce 214. Stejně jako v případě indexu celkové potratovosti pozorujeme snižování rozdílů mezi jednotlivými kraji. spolu s Pardubickým krajem dlouhodobě patří k regionům s nejnižší umělou potratovostí v ČR Rozsah hodnot krajů zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS Bilance obyvatel)

9 Ukazatele potratovosti: Vývoj indexu potratovosti podle druhu, Podíl (na živě narozených) Podíl (na živě narozených) Samovolné potraty UPT ze zdravotních důvodů Rozsah hodnot krajů Ačkoli pozorujeme nárůst počtu samovolných potratů i nárůst podílu těchto potratů na celkovém počtu potratů, index samovolné potratovosti se během uplynulých patnácti let nijak významně nezměnil. Po celé období se pohybuje okolo hranice 12 %. K tomuto výsledku přispěl i fakt, že se index samovolné potratovosti ve dvou krajích dokonce snížil, a to v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Index samovolné potratovosti v Kraji Vysočina zůstává po celé zkoumané období relativně konstantní, přičemž osciluje kolem celorepublikového průměru 12 %. Umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů, stejně jako celková umělá potratovost klesá. Rozdíly mezi kraji jsou způsobené především kolísáním nízkých hodnot. V Kraji Vysočina pozorujeme podprůměrné hodnoty tohoto indexu Rozsah hodnot krajů zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS Bilance obyvatel)

10 Ukazatele v porodnictví a pediatrii: Index potratovosti (průměrný počet potratů na narozených dětí), Kraje KAR PLZ Okresy LIB UST PHA STC JHC DC LI UL TP MO CL CV LT SO LN KV ME MB CH KD RA NB PH PS TC BE KO PY RO PZ PM KH PB PJ BN DO PI KT TA PE ST JH PT CB CK HRA PAR VYS JHM JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI TR BI BM ZN BV MSK OLO ZLI JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO,, 2, 3, 4, 5, Ústecký Karlovarský Liberecký Plzeňský Královéhradecký Jihočeský Moravskoslezský Středočeský Zlínský Olomoucký Vysočina Hl. m. Praha Jihomoravský KI FM Pardubický Regionální rozdíly mezi jednotlivými kraji v úrovni indexu potratovosti se sice snižují, nicméně stále přetrvává významný rozdíl mezi severozápadními a západními Čechami a zbytkem republiky. Zatímco v Ústeckém a Karlovarském kraji se na celkovém počtu potratů velmi významně podílejí umělá ukončení těhotenství, v Plzeňském a Libereckém kraji dochází k výraznému růstu zastoupení samovolných potratů na celkovém počtu. patří mezi kraje s podprůměrnou potratovostí, v pořadí krajů ČR je na jedenáctém místě (3,2 potratů na narozených). Mezi okresy kraje Vysočina pozorujeme vyšší počet potratů v okresech Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava, oproti okresům Žďár nad Sázavou a Třebíč. Průměrný roční počet UPT* na narozených dětí > 4, 35,1 4, 3,1 35, 3, Hodnota kraje: 3,2 Pořadí kraje: 11 zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS NAR)

11 Ukazatele v porodnictví a pediatrii: Index umělé potratovosti (průměrný počet UPT na narozených dětí), Kraje KAR UST PHA LIB HRA Nejvyšší umělá potratovost dlouhodobě přetrvává především v severozápadních Čechách, tedy Ústeckém, Karlovarském, ale také Libereckém kraji. PLZ STC JHC VYS PAR JHM OLO ZLI MSK,, 2, 3, Ústecký Karlovarský Liberecký Naopak nejnižší míry umělé potratovosti přetrvávají v Pardubickém kraji a dále pak především na Moravě. Souvisí to pravděpodobně s vyšší religiozitou tamních obyvatel. Královéhradecký Plzeňský Okresy DC LI UL TP MO CL CV LT SO LN KV ME MB CH KD RA NB PH PS TC BE KO PY RO PZ PM KH PB PJ BN DO PI KT TA PE ST JH PT CB CK JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI TR BI BM ZN BV JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO Moravskoslezský Středočeský Jihočeský Hl. m. Praha Olomoucký Jihomoravský Zlínský Vysočina KI FM Pardubický Mezi kraje s nejnižší umělou potratovostí patří také, který se v pořadí krajů umístil až na třináctém místě s hodnotou 15,6 umělých přerušení těhotenství na narozených dětí. Průměrný roční počet UPT* na narozených dětí > 25, 2,1 25, 15,1 2, 15, Hodnota kraje: 15,6 Pořadí kraje: 13 UPT uměle přerušená těhotenství miniinterrupce a jiné formy UPT zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS NAR)

12 Podíl (na 1 žen dle věku) Podíl (na 1 žen dle věku) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Věkově specifické míry potratovosti, Věk Maximální míry potratovosti let 23, let 24, let 25,78 Maximální míry potratovosti let 24, let 25, let 28,95 Věkově specifické míry celkové potratovosti se v Kraji Vysočina a celé České republice příliš neliší. Vývoj v kraji Vysočina je obdobný jako v celé ČR. V posledních 15 letech pozorujeme jednak celkové snížení potratovosti, ale také přesun potratovosti do vyššího věku. To do značné míry souvisí s odkládáním zakládání rodin do vyššího věku, kdy se logicky i riziko samovolného potratu přesouvá do vyššího věku, ale také s celkovým zlepšování prevence nechtěných těhotenství a užíváním antikoncepce. Maximálních měr celkové potratovosti dosahují v období jak v Kraji Vysočina tak v celé České republice ženy ve věku 3 34 let, zatímco v předchozích obdobích byly pozorovány nejvyšší hodnoty u žen ve věku let Věk zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

13 Podíl (na 1 žen dle věku) Podíl (na 1 žen dle věku) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Věkově specifické míry umělé potratovosti, Maximální míry umělé potratovosti let 15, let 12, let,37 Kde se vývoj v Kraji Vysočina výrazně odlišuje od celorepublikového průměru, je rozložení umělé potratovosti podle věku. V obou regionech dochází k poklesu úrovně umělé potratovosti, zcela se však liší průběh podle věku Věk Maximální míry umělé potratovosti let 13, let 14, let 18,95 Na celorepublikové úrovni pozorujeme v rozložení umělé potratovosti podle věku dva vrcholy. Umělá potratovost na celorepublikové úrovni je tvořena interrupcemi mladých žen v důsledku neplánovaného otěhotnění a interrupcemi starších žen, které naopak již svoji plodnost považují za ukončenou. Na základě vývoje v uplynulých 15 letech usuzujeme, že vliv právě těchto starších žen na celkovou úroveň umělé potratovosti v ČR klesá. V Kraji Vysočina pozorujeme naprosto odlišný stav, jelikož potraty starších žen představují dominantní část uměle ukončených těhotenství. Podíl mladších věkových skupin žen na celkové úrovni umělé potratovosti klesá Věk zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

14 Podíl (na 1 žen dle věku) Podíl (na 1 žen dle věku) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Věkově specifické míry samovolné potratovosti, Věk Maximální míry samovolné potratovosti let 11, let 12, let,58 Maximální míry samovolné potratovosti let, let, let 9, Věk Úroveň samovolné potratovosti a její rozložení podle věku je výrazně ovlivněna nejen zdravotním stavem žen, ale také časováním otěhotnění. Jelikož jsme přibližně od počátku devadesátých let minulého století svědky odsouvání těhotenství do vyššího věku, logicky se do vyššího věku posouvá i samovolná potratovost, která jak je všeobecně známo, navíc s věkem těhotné stoupá. Maximální míry samovolné potratovosti jsou v České republice i v Kraji Vysočina shodné, v rozložené této potratovosti podle věku dominují ženy ve věku 3 34 let, které nahradily do té doby převládající věkovou skupinu žen let. Ačkoli maximálních měr potratovosti v ČR a Kraji Vysočina dosahují shodně ženy 3 34 let staré, v Kraji Vysočina pozorujeme výraznější koncentraci potratů v rozmezí věku let oproti celorepublikovému průměru. zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

15 % % Ukazatele potratovosti: Uměle přerušená těhotenství (UPT*), dle sociodemografických charakteristik žen Nejvyšší dosažené vzdělání žen při UPT: % základní neukončené základní ukončené střední odborné úplné střední odborné úplné střední všeobecné bakalářské jiné vysokoškolské nezjištěno Druh potratu podle vzdělání: VYS ČR N = 73 N = N = 599 N = N = 1 26 N = N = N = N = 415 N = N = 81 N = 2 21 N = 258 N = 8 62 N = 18 N = UPT nejčastěji podstupují ženy s ukončeným středoškolským a bakalářským vzděláním. To však velmi výrazně souvisí se vzdělanostní strukturou žen v plodném věku. Podíváme-li se na zastoupení jednotlivých druhů potratů v rámci skupin žen dle vzdělání, zjistíme, že zatímco u žen se základním vzděláním tvoří UPT více než 7 % všech potratů, u vysokoškolaček je to pouze přibližně 4 %. ČR mimoděložní ostatní potraty jiná legální UPT miniinterrupce samovolný VYS mimoděložní ostatní potraty jiná legální UPT miniinterrupce samovolný zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT)

16 Ukazatele potratovosti: Uměle přerušená těhotenství (UPT*), dle sociodemografických charakteristik žen Rodinný stav žen při UPT*: 43,1% 2,2% 1,9% ČR 36,2% 11,7% 12,4% VYS 5,2% 42,3% VYS ČR N svobodná rozvedená vdaná ostatní** * UPT miniinterrupce a jiné formy UPT. ** ostatní družka, vdova či rodinný stav nezjištěn. Struktura umělé potratovosti podle rodinného stavu žen se mění v souvislosti s tím, jak je populace tolerantní k nesezdaným soužitím. V České republice již UPT svobodných žen v období tvořilo více než 5 %. V Kraji Vysočina pozorujeme přibližně stejné zastoupení svobodných a vdaných žen na celkovém počtu UPT. I tato struktura je závislá na struktuře žen v plodném věku dle rodinného stavu. zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT)