âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. PROSINEC 2008 âíslo 4 Z OBSAHU: Slavnostní kfiest hovûzí kuchafiky na v stavû Ná chov 2008 Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu III. díl Hovûzí je prostû hovûzí... Selekce, inbreeding a pfiíbuznost u plemene piemontese EID se u nás pomalu rozbíhá

2 Vážení chovatelé, je tu závěr roku a s ním přichází i poslední číslo svazového zpravodaje a tradiční bilancování uplynulého období. Jak bylo řečeno v říjnu na výroční schůzi, kde se práce za minulé období již hodnotila stalo se dost věcí, které se povedly, ale zůstává před námi stále mnoho úkolů a výzev, které je potřeba řešit. Dokazuje to, že masný skot a jeho chovatelé, ale i pracovníci svazu a ostatních profesních organizací dělají maximum pro to, aby se chov masných plemen skotu u nás dále rozvíjel; aby rostly jeho početní stavy a zejména kvalita chovaných zvířat, která je výsledkem dobré šlechtitelské a plemenářské práce a zároveň předpokladem lepší ekonomické finalizace. Bylo by mylné domnívat se, že nárůst stavů krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka (KBTPM), zaznamenaný v posledním období, je odrazem vysoké rentability tohoto výrobního odvětví, a proto že na něj všichni přecházejí. Pravdou je spíše opak. Zvýšení stavů je dáno nekonkurenceschopností chovatelů z méně příznivých oblastí, pro které je právě přechod z dojného systému a intenzivního hospodaření na chov KBTPM jediným možným řešením, pokud nechtějí živočišnou produkci zcela opustit. I přes tento fakt, je mnohdy na chovatele masného skotu z méně příznivých oblastí nahlíženo jako na ty, kteří zemědělství nic nepřinášejí, neboť se nezabývají intenzivní zemědělskou produkcí. Dle těchto názorů je právě intenzivní forma hospodaření zárukou zaměstnanosti lidí na vesnici, kteří zajišťují neustále klesající produkci domácích surovin pro české zpracovatele a spotřebitele. Ano, mají pravdu, je samozřejmě špatné, že dovoz potravin ze zahraniční stoupá a že čeští zemědělci krachují a ruší své chovy. Je však potřeba si uvědomit, že chovatelé masného skotu tuto situaci nenavodili a že jsou to mnohdy ti samí chovatelé, kteří dříve hospodařili intenzivně. V důsledku nejrůznějších ekonomických tlaků ale museli tento systém hospodaření opustit a věnují se mu nyní jiným, ekonomicky udržitelným, způsobem. A právě toto je ono magické, v souvislosti s evropskou zemědělkou politikou stále omílané, multifunkční pojetí zemědělství. Ať se nám to líbí nebo ne, Evropa je zkrátka taková a naši chovatelé se jen přizpůsobují, aby přežili. Ale pojďme zpět k tomu, co jsem nastínil v úvodu, k bilancování. Díky mé úvaze mi už příliš prostoru nezbylo, a proto zmíním pouze jednu událost. Tento rok jsme společnými silami dokázali na velmi vysoké úrovni zorganizovat akci, která svým rozsahem, kvalitou provedení i svým dopadem do budoucna nemá za poslední roky obdoby. Jak již zřejmě všichni tuší, mám na mysli XXXV. Mezinárodní kongres chovatelů plemene charolais. Ačkoli byla této záležitosti věnována převážná část minulého zpravodaje a nemálo bylo napsáno i jinde, nemohu ji v závěrečném bilancování opominout. Jsme skutečně hrdí, že se nám kongres společnými silami povedl a jsem pevně přesvědčen, že se jeho úspěch pozitivně odrazí na vnímání českých chovatelů v zahraničí, a že i našim chovatelům pomůže uvědomit si důležitost takovýchto akcí. Významné, i když poněkud skryté, pozitivum, které tato událost přinesla, je, že jsme si sami sobě dokázali, že i masný skot je možné předvádět důstojně, na ohlávce, jak je to ve světě běžné. I když za naučením zvířat je vždy trpělivá práce chovatelů, mnoho času, energie a nervů, pevně věřím, že světový kongres nebyl světlou výjimkou a že na dalších českých výstavách ukážeme, že toto je profesionální standard předvádění masného skotu. Vážené členky, vážení členové, dovolte mi závěrem, abych Vám popřál krásné prožití vánočních svátků strávených v kruhu Vašich blízkých, hodně štěstí, zdraví a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce následujícím. Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 4/2008 roãník XV. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms âschms na v stavû Ná chov Angus Tour 2008 jihozápad... 9 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Rodinná farma Polansk ch: Plemenafiina od Vizovic Jaroslav Zelinka (MORAVIA ZL Cheb): Jsem klikafi Hovûzí je prostû hovûzí Zápis z V roãní ãlenské schûze âschms V stava masného skotu v roce Bakteriální choroby skotu (I. ãást) Selekce, inbreeding a pfiíbuznost u plemene piemontese Galerie nejlep ích Elektronická identifikace skotu se u nás pomalu rozbíhá V sledky 2. kola soutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu Uãíme se B ci minulí, b ci budoucí Rozbor nûkter ch v sledkû KUMP Recept Zálesáck gulá Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, Prackovice n. Labem cschms2@quick.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: ZD Krásná Hora (foto: Pavel Bláha) Titulní strana malá fotka: Eduard Kraml (foto: Hubert Herrmann) Vnitřní obálka foto: Karel Melger Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Nová kniha o masném skotu Aktuálnû Jak jsme vás jiï informovali v ãervnovém ãísle zpravodaje a na webov ch stránkách svazu, pfiipravuje novou knihu s problematikou chovu masného skotu. O první dvû knihy, které vy ly v roce 1995 a 2000 pod autorsk m vedením Ing. Václava Teslíka, CSc., byl velk zájem nejen z fiad vás, chovatelû, ale i pedagogick ch a v zkumn ch pracovníkû. V novû pfiipravované knize naleznete kapitoly vûnované problematice reprodukce, krmení a v Ïivy, technologie a techniky ustájení a chovu, chorob, masné uïitkovosti vãetnû hodnocení SEUROP systémem, lechtûní ve stádech masného skotu, bezrohosti ãi dvojího osvalení u masn ch plemen, ekonomiky chovu, ekologického zemûdûlství atd. Na psaní knihy se kromû pracovníkû âschms budou podílet pracovníci z V zkumného ústavu Ïivoãi né v roby v Praze Uhfiínûvsi, Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brnû, spoleãnosti PRO-BIO aj. Vzhledem k tomu, Ïe vydání knihy je finanãnû nároãné a zároveà ji chceme nabízet za dostupnou cenu, obracíme se na vás s Ïádostí o poskytnutí inzerce do této knihy. JelikoÏ dvû dfiíve vydané knihy jsou jiï témûfi vyprodány, stane se nová kniha na dlouhé období jedinou komplexní publikací o chovu masného skotu. Inzerce, jako nedílná souãást knihy, tedy bude mít trvalou hodnotu a mûïe tak dobfie napomoci zviditelnit va í firmu po dlouhé ãasové období. Pokud by vás tato nabídka zaujala, kontaktujte, prosím, co nejdfiíve sekretariát svazu, kde vám ochotnû sdûlíme potfiebné podrobnosti a domluvíme se na zpûsobu spolupráce. Dûkujeme a vûfiíme, Ïe pomûïete podpofiit dobrou vûc. Poplatky v roce 2009 Po patn ch zku enostech s úhradami ãlensk ch vkladû z tohoto roku, jsme se rozhodli, Ïe zmûníme zpûsob informovanosti na ich ãlenû o zpûsobu jejich úhrady. Zatímco v minulém období jsme pfiikládali sloïenku do posledního ãísla zpravodaje, v pfií tím roce obdrïí v ichni na i ãlenové osobní dopis. Ten zaãneme po tou posílat zaãátkem mûsíce ledna. Jeho souãástí bude kromû pfiedti tûné slo- Ïenky s uvedením ãástky k úhradû také automaticky vydané potvrzení, které bude platné teprve, aï od vás budou pfiipsány finanãní prostfiedky na svazov úãet. Pro úhradu pouïijte, prosím, buì pfiiloïenou sloïenku, nebo proveìte bezhotovostní pfievod z va eho úãtu na úãet svazu /0800. Jako variabilní symbol uveìte vïdy IâO vyti tûné na sloïence, a to i v pfiípadû, Ïe nebude souhlasit. Jen takto jsme schopni bez problémû identifikovat va i platbu a vyvarovat se tak následn ch zbyteãn ch nedorozumûní. V databázi máme data, které jste nám sami poskytli a z nich vychází pfiedti tûné údaje Dotace na KU leto ní rok v plné v i Koncem listopadu Ministerstvo zemûdûlství âr rozhodlo o v i dotace na kontrolu uïitkovosti (dotaãní titul 2.A.e.1.a.). I leto ní rok bude na podporu KU vyplácena plná sazba, tj. 80 Kã/ks. Ihned druh den po vyhlá ení sazby bylo v em 302 ÏadatelÛm, ktefií Ïádost v termínu podali a splnili v echny podmínky, odesláno sdûlení o rozhodnutí o poskytnutí dotace. Prosíme, abyste v co nejkrat ím termínu vrátili jedno potvrzené sdûlení zpût, abychom vám mohli pfievést finanãní prostfiedky na va e úãty. na sloïenkách. Pokud tedy tyto údaje nesouhlasí, prosíme o informaci, abychom je mohli zaktualizovat. Ve v jimeãn ch pfiípadech je moïné ãlensk vklad uhradit také v hotovosti. Jenom pro doplnûní uvádím, Ïe ãlenské vklady pro pfií tí období zûstávají nezmûnûny, tzn. Ïe poplatek ãiní 500 Kã za ãlenství v kaïdé plemenné knize, a pro ãleny zájmové, nezapsané v Ïádné plemenné knize je poplatek 500 Kã. Ke zmûnû v ak do lo u poplatku na v bûr importovaného b ka. Ten byl s platností od 1. ledna 2009 rozhodnutím v roãní ãlenské schûze âschms zv en ze souãasn ch 500 Kã na 5000 Kã. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Ing. Josef âern, Raková, Rokycany ZEPO Loukov, a. s., Loukov Daniel Borovka, Chlum, KfiemÏe ZESPO CZ s. r. o., Píseãná Ing. Ivo Chládek, Bfiínkov, Louny 4

5 Záfií Aktivity âschms pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko) fieditel se zúãastnil 10. roãníku v stavy plemenného skotu v Opafianech fieditel se zúãastnil IX. Národní v stavy dne ãeského strakatého skotu v Rade ínské Svratce Chovatelsk den Vojensk ch lesû a statkû (Malát, Melger) Angus Tour 2008 JIHOZÁPAD ( ehofiová, Melger) schûze v boru a roz ífieného grémia rad PK âschms (Uhfiínûves) v sídle úãetní firmy v Brodcích probûhlo jednání revizní komise pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko) jednání Klubu chovatelû francouzsk ch rustikálních plemen (Uhfiínûves) Dal í záfiijové aktivity: Dokonãování, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2008 PrÛbûh 2. kola fotosoutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu Zhotovení kapesních chovatelsk ch záznamníkû íjen fieditel se zúãastnil jednání valné hromady Svazu marginálních oblastí v âeské Lípû V stava Ná chov 2008 v Lysé nad Labem ( ehofiová, Kopeck, Herrmann, Melger, Malát) semináfi na téma Správná zemûdûlská praxe s dûrazem na plemenáfiské aspekty v chovu masného skotu (Skalsk DvÛr) na Skalském Dvofie se uskuteãnily schûze ãlenû klubû Masn simentál, Limousine, Hereford a Aberdeen Angus v roãní ãlenská schûze na Skalském Dvofie 16. a Kurz pfiípravy zvífiat na v stavy pofiádan Asociací chovatelû plemene Angus v Brloze ( ehofiová, âepelák, Malát, Melger, Kriegler) fieditel se zúãastnil roz ífieného zasedání Rady SEUROP s úãastí zahraniãních expertû pofiádaného na Ministerstvu zemûdûlství v Praze fieditel jednal se spoleãností Hema Mal ice ohlednû elektronické identifikace Dal í fiíjnové aktivity Na VâS schválena zmûna sazby za v bûr importovan ch zahraniãních b kû Vydání kniïní podoby publikace Hovûzí kuchafika Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi Vydány Uzávûrky kontroly uïitkovosti za kontrolní rok 2007 Pfiíprava materiálû pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje Informování o opatfieních (vakcinaci) pro onemocnûní bluetongue v âr Aktualizace databáze plemenn ch b kû a plemenn ch hodnot Listopad pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko pod Medníkem) fieditel se zúãastnil ãlenského shromáïdûní SdruÏení v chodoãesk ch chovatelû hospodáfisk ch zvífiat (Láznû Bûlohrad) schûze ãlenû klubu Piemontese (Francova Lhota) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko) fieditel a pfiedseda se zúãastnili schûze Unie chovatelû a komoditní rady pro maso a mléko pfii AK (Uhfiínûves) fieditel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2009 (Betlémská kaple, Praha) závûreãné zasedání pfiípravného v boru CH kongresu v Maìarsku v Gödöllö (Malát, trudl) jednání s pfiedstaviteli MZe a âpi (Malát, eba) praktická ukázka a spu tûní systému EID v chovu TFarma Dal í listopadové aktivity Dokonãování nové publikace o chovu masného skotu Pfiíprava materiálû pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje Tvorba letáku pro plemeno Blonde d Aquitaine Informování o v voji dotaãní politiky a titulû pro rok 2009 PrÛbûh a vyhlá ení v sledkû 2. kola fotosoutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu 5

6 âschms na v stavû Ná chov 2008 Jana ehofiová, âschms Rok se s rokem se el a my se opût vydali prezentovat masná plemena a hovûzí maso na tradiãní podzimní v stavu Zemûdûlec Ná chov do Lysé nad Labem. JiÏ podevûtadvacáté se na oblíbené v stavi tû zaãátkem fiíjna sjeli zahrádkáfii, zahradníci, chovatelé, zemûdûlci a pfiíznivci Ïivé pfiírody, aby se pochlubili sv mi produkty. Ocenit jejich práci pfii- lo bûhem ãtyfi dnû na náv tûvníkû. Kuchafika V stavy jsou aktivitou, pfii které lze pfiímo oslovit irokou vefiejnost. Z hlediska osvûty se tedy pro svaz jedná o akce stûïejní. I kdyï opakování je matkou moudrosti, snaïíme se stále pfiicházet s nûãím nov m. Leto ní rok byl z hlediska novinek opravdu plodn. Hrdí jsme pfiedev ím na fakt, Ïe se po rûzn ch peripetiích podafiilo zrealizovat vydání svazové kuchafiky a to rovnou ve dvou verzích. V dubnu vy la jako ãasopis na novinov ch stáncích po celé republice a na v stavu v Lysé bylo smûfiováno její vydání ve formû knihy. O vznik kniïní verze se zaslou- Ïila pfiedev ím ing. Marta Kube- ová, pracovnice VÚÎV Uhfiínûves a pomocnice pfii pfiípravû steakû Stánek ČSCHMS (foto: Jana Řehořová) Křest kuchařky ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (foto: Karel Melger) na v stavách v jedné osobû. Zrealizování vázané publikace si vzala na starost spolu s na ím dvorním kuchafiem, Liborem Kuntem. Sehnáním grafika a sponzorû jejich práce nekonãila. Paní Kube- ová neváhala vûnovat vzniku publikace kaïdou volnu chvíli a na v e dohlíïela aï do samého konce. I kdyï se, jak tomu b vá, u finálních ãinností vyskytly komplikace, v e dobfie dopadlo a my jsme v stavû v Lysé mohli nabídnout náv tûvníkûm zajímavou novinku. Kfiest KdyÏ máme novou knihu, mûli bychom ji pokfitít, fiíkali jsme si od zaãátku v stavy. Nemûli jsme dohodnutou Ïádnou známou osobnost, a tak to vypadalo, Ïe kfiest nakonec probûhne jen v kruhu svazovém. Neplánovat se ale nûkdy vyplácí. Tfietí den v stavy zavítal spoleãnû s fieditelem v stavi tû na ná stánek i ministr zemûdûlství, Mgr. Petr Gandaloviã. Konverzace plynula v pfiátelském duchu, a tak jsme pana ministra poïádali, zda by se stal kmotrem na í nové publikace Hovûzí kuchafika Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi. V sledek jiï asi znáte ze svazov ch stránek a pro ty, kdo nemají pfiístup na internet, tak: ministr souhlasil a spoleãnû jsme pfiipili na její budoucí úspûch. Knize se do vínku dostalo pfiání, aby si na la cestu k ãesk m hospodyàkám a zároveà, aby se hovûzí maso tû ilo vy í oblíbenosti neï nyní, neboè si to urãitû zaslouïí. My jsme vzácného kmotra na oplátku obdarovali chutn m steakem a jedním v tiskem s vûnováním autora, ing. Huberta Herrmana, CSc., jenï je zároveà jedním ze svazov ch inspektorû. Pan Herrmann, kter je autorem textu, i da í ná insektor, Karel Melger, od nûhoï pochází fotografie, se nejednou podepsali i náv tûvníkûm, ktefií si knihu zakoupili a vítali moïnost mít v ní autogramy od tvûrcû. 6

7 Na stejcích si pochutnávali senioři... (foto: Karel Melger) Steaky Svazov stánek bez steakû si uï lze jen tûïko pfiedstavit. I tentokrát jsme tedy pfiivezli vzorky, abychom ukázali, Ïe i hovûzí mûïe b t mûkké a Èavnaté. Je zajímavé, kolik lidí je stále tûmito jeho vlastnostmi pfiekvapeno. Po loàském úspûchu, kdy poptávka pfiev ila nabídku, a maso nám do lo pfiedposlední den v poledne, jsme se tentokrát rozhodli neponechat nic náhodû. Spoleãnost Avena, spol. s.r.o. dodala 155 kilogramû masa ze zadních i pfiedních partií mlad ch b ãkû francouzského plemene Limousine. Kuchafi Libor Kunt z nich do marinády naloïil kolem esti set steakû. Steaky patfií k nabídce jiï tradiãní, a pan Kunt se pokaïdé snaïí pfiijít s nûjakou novinkou. Inspiraci nachází napfiíklad ve zmínûné kuchafice. Loni to byl hovûzí fiízek, zvan medvûdí tlapa ; letos pfii el s namletou kofienûnou smûsí urãenou k pfiípravû pokrmu zvaného Albánsk kebab. Maso, které zbylo jako ofiez ze steakû, bylo namleto zcela najemno, takïe z nûj vzniknul opravdu snadno konzumovateln pokrm a nakrájená koleãka urãená na ochutnávku doslova mizela pfied oãima. S úspûchem se setkalo téï uzené hovûzí. Projekce, steaky a zajímavosti, to k nám lákalo návštěvníky (foto: Jana Řehořová) Bylo znát, Ïe si lidé jiï na steaky zvykli a mají je v oblibû. U stolû jsme mohli vidût konzumovat v echny generace od nejmen- ích, po ty nejstar í. Oblíben m artiklem se stal téï nákup vakuovû balen ch marinovan ch steakû domû. Seãteno podtrïeno poslední... i ti nejmladší (foto: Jana Řehořová) den po poledni byly ve keré zásoby pryã a je tû by se zajisté na lo pár zájemcû. Ve srovnání s v stavou pfied dvûma lety, kdy se lidé k námi nabízenému hovûzímu masu stavûli zdrïenlivû a s nedûvûrou, je souãasná situace a patrn rostoucí trend pozitivním obratem o sto procent, coï nás velice tû í. Osvûta Na stánku tentokrát pûsobilo mnoho svazov ch zamûstnancû a bylo to znát. Málokdo z kolemjdoucích uniknul. Nejprve jsme náv tûvníkûm vûnovali leták Znáte hovûzí maso, ve kterém je srozumitelnou formou vysvûtleno, proã rozhodnû patfií hovûzí maso na ná stûl. KdyÏ jsme zaujali jejich pozornost, následovala nabídka kuchafiky, pfii jejíï koupi host získal 50% slevu na peãen Karolína z Chýště (foto: Jana Řehořová) 7

8 steak. Mnoho hostû tak odcházelo s dobr m pocitem, Ïe získali desítky receptû a zajímav ch informací o masném skotu a je tû ochutnali Èavnatou zdravou pochoutku. Nás zase hfiálo vûdomí, Ïe produkt, kter propagujeme je opravdu kvalitní a zájmem o nûj mohou lidé jen získat. Za zmínku stojí zajisté také videoprojekce, kterou jsme zavedli na nûkolika posledních v stavách, abychom uãinili svazov stánek atraktivnûj ím. Kromû fotek jsme letos v rámci propagace kuchafiky promítali dva video záznamy, natoãené pro hobby magazín âeské televize Dobrá rada nad zlato, kter m provádí Jifiina Bohdalová. Poãátkem tohoto roku byly v rámci tohoto pofiadu odvysílány dvû reportáïe o hovûzím mase, kde paní Bohdalová od svazového éfkuchafie Libora Kunta vyzvídala pro diváky základní rady, jak vybrat kvalitní hovûzí a jak uvafiit zálesáck gulá ãi hovûzí fiízek (jiï zmínûnou medvûdí tlapu ). Pro dosaïení dokonalého efektu jsme neváhali vyuïít i audio techniku, takïe kolemjdoucí si mohli pofiad vychutnat se v ím v udy. Zástupci masn ch plemen V stava Ná chov, jejíï jsem byl souãástí, pfiedstavila bûhem ãtyfi dnû pfiehlídku hospodáfisk ch zvífiat, technologií pro chov a veterinárních pomûcek. Ze zvífiat byla jako obvykle k vidûní plemena prasat, ovcí a koz, králíkû, holubû a drûbeïe. Zastoupen byl téï dojn a masn skot. Expozice se zástupci masného skotu byla tentokrát umístûna ve venkovní ãásti. Zvífiata zapûjãily Zemûdûlské druïstvo Ch È a druïstvo Velk Újezd. ZD Ch È se mohlo chlubit zástupkynûmi plemene belgické modré ãtyfimûsíãními jaloviãkami Radkou (ã ), Rozárkou (ã ) a RÛÏenkou (ã ) z Ch tû. První dvû po otci Flash d Izier (ZBM 239) a tfietí po otci Gitan du P TIT MAYEUR (ZBM 225). A jednou dárkyní embryí, která byla na v stavû k vidûní jiï v loàském roce, jalovicí Karolínou z Ch tû (ã CZ) po otci Seduisant ET de Fooz, narozenou DruÏstvo Velk Újezd vystavovalo kusy od plemene Charolais: krávu jménam Norma (ã CZ) po otci Lojza (ZCH 708) s teletem ã po otci Russ (ZTI 088) Podávali jsme informace veřejnosti (foto: Jana Řehořová) a dvû jalovice Petru (ã CZ) po otci Ananas (ZCH 947) a Olinu (ã ) po otci Natur (ZCH 704). Shrnutí Leto ní úãast âschms na v stavû Ná chov hodnotím jako velice úspû nou. Opût se nám podafiilo roz ífiit povûdomí vefiejnosti o kvalitách hovûzího masa a masn ch plemenech skotu. A myslím, Ïe nejeden náv tûvník jiï doma zkou í vafiit podle nové hovûzí kuchafiky Chtûla bych podûkovat v em, ktefií se podíleli na v borném fungování svazového stánku: manïelûm Kopeck m, inspektorûm Karlu Melgerovi a Hubertu Herrmanovi se Ïenou. Zvlá tní díky patfií tentokrát na emu nápaditému kuchafii Liboru Kuntovi a jeho ikovné pomocnici Martû Kube ové za jejich úsilí pfii vzniku kniïní podoby kuchafiky a opût profesionální v kon pfii pfiípravû steakû. Pfií tí rok v Lysé nashledanou! Jalovice Družstva Velký Újezd (foto: Jana Řehořová) 8

9 Angus Tour T 2008 jihozápad Jana ehofiová, âschms Jak v e zaãalo Na poãátku byla debata, která probûhla letos na jafie v Konírnû Hotelu U lípy v mûsteãku Kamenice nad Lipou po v roãní ãlenské schûzi Asociace chovatelû plemene Angus. V pozdních noãních hodinách se bûhem volné zábavy zrodila my lenka pofiádat exkurze po farmách ãesk ch chovatelû plemene Aberdeen Angus. Úvaha, ze které se vycházelo, byla, Ïe se podnikají cesty do zahraniãí, aby se vidûlo, jak to dûlají venku a tady se pomalu ani neví, kdo je kdo. Realizace na sebe nenechala dlouho ãekat. Pod vedením angussk ch guru, ing. Václava Jungwirtha a ing. Miroslava Vráblíka a samozfiejmû za spolupráce chovatelû vznikl plán exkurze po domácích chovech zmínûného plemene s doprovodn m programem odborn ch diskusí a spoleãné zábavy, nazvan pro leto ní rok ANGUS TOUR 2008 JIHOZÁPAD. Termín byl stanoven od pátku do nedûle a nav tíveny mûly b t tyto chovy: Farma Ranãice pana Milana ebelky Farma Rejta pana Vladimíra Lep i Farma Radhostice pana Jana Kofronû Chov pana Václava Silovského, umavsk Angus s.r.o. Chov spoleãnosti Druhá PobûÏovická a. s. Stádo pana Šebelky Farma Rančice (foto: Jana Řehořová) Farma Libnov pánû Jifiího a Václava Skalick ch Chov pana Jaroslava Zelinky, Moravia ZL Cheb s.r.o. Den první Farma Ranãice Sraz úãastníkû se uskuteãnil v pátek ráno na rodinné farmû Milana ebelky v Ranãicích u obce Kamenn Újezd (okres âeské Budûjovice). Se lo se zde kolem dvaceti zájemcû, pfieváïnû chovatelû a zootechnikû, se spoleãn m cílem: poznat, jak to chodí na na ich farmách chovajících jedno ze svûtovû nejroz ífienûj ích plemen, pûvodem ze Skotska. Po ranní kávû a úvodním slovû pofiadatelû a pana ebelky jsme se vydali obhlédnout zvífiata. Pan ebelka je na svûj chov hrd a neváhá jej prezentovat. Stal se jedním z prvních, o nichï byla napsána reportáï v rámci cyklu Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu (najdete ve zpravodaji ã. 2/2008, pozn. aut.). O jeho hospodafiení se tedy zmíníme jen struãnû, pro pfiipomenutí. Rodina ebelkova zaãala s chovem masného skotu na podzim roku 2001, kdy nakoupila první zvífiata od jin ch ãesk ch chovatelû, ktefií se rozhodli svou ãinnost ukonãit. V souãasné dobû jejich stádo ãítá 53 kusû (z toho 36 matek ). Hospodafií na 90ti hektarech, a i kdyï by chtûli pfiikoupit více pûdy, ve zdej í oblasti je to nyní obtíïné. V leto ním roce pfie la farma do systému ekologického hospodafiení. V rámci grantu od EU byla zrekonstruována ãást statku, kde vznikl penzion. Spolu s ním se na rodinné farmû provozuje agroturistika Embrya pana Kofroně Farma Radhostice (foto: Jana Řehořová) 9

10 Milan Šebelka na své farmě Farma Rančice (foto: Jana Řehořová) a chov koní s moïností ustájení koní majitelûm z mûsta. V souãasné dobû se ãeká na schválení projektu, v rámci kterého by mûla pfiijít dal í finanãní podpora od EU, tentokrát na stavbu zimovi tû. Pan ebelka nám pfiedstavil své nejlep í kusy, z nichï nûkteré jsou drïiteli ocenûní z domácích v stav a jiné na své úspûchy teprve ãekají. Úãastníci kladli zvídavé dotazy, aè jiï ohlednû zvífiat ãi systémû nahánûcích uliãek a fixaãních klecí, které jim pan ebelka vstfiícnû zodpovídal. Kladnû byla vnímána poloha pastvin, které obklopují statek, a není tedy potfieba nikam dojíïdût. Farma Rejta Na farmû Rejta pana Vladimíra Lep i úãastníky mile pfiekvapil servírovan domácí hovûzí gulá. Bûhem obãerstvování fiekl chovatel pár slov o historii farmy a poté jsme se vydali za zvífiaty. Pan Lep a, kter se za totality Ïivil napfiíklad chovem nutrií, odjel po revoluci pracovat do Nûmecka. Po návratu do âech si zaloïil pilu, na které nyní hospodafií jeho syn. Poté potkal Miroslava Vráblíka, kter jej, stejnû jako mnoho dal ích chovatelû, ovlivnil v rozhodnutí zaãít s chovem plemene Aberdeen Angus. První zvífiata nakoupil na konci 90.let od rodiny Pele kov ch, ktefií s farmafiením konãili. Mezi tehdy získan mi kusy byla zvífiata, patfiící k prvním dovezen m do âr, a to z Kanady. Stádo pana Lep i, o které se stará se sv m druh m synem, ãítá 152 kusû (z toho 70 matek). Plánem do budoucna je dostat se na 100 matek základního stáda. Na poãetní pfievaze je znát, která barva pana Lep u více zaujala jeho oblíbenci jsou u nás populární redi (ãervená barevná forma Red Angus, pozn. aut.). Na pastvinách rozprostírajících se na plo e 267 hektarû kolem statku mají zvífiata v borné podmínky. Kvalitní pastva, rybníky, lesíky, kfioviny Tak nûjak to asi vypadá v kravím ráji, pomyslíme si. Krotká zvífiata jsme si mohli prohlédnout opravdu zblízka, a po jejich shlédnutí muselo b t i laikovi jasné, ãím se jejich majitel zaslouïil o získání mnoha ocenûní na národních v stavách ãi pfii hodnocení Angusské asociace, mezi která patfií napfiíklad ampion plemene ãi nûkolikrát národní vítûz. Co se t ká pfiírûstkû, obsazuje chov farmy Rejta stále pfiední pozice Ïebfiíãku hodnocení. Rajské pastviny Farma Rejta (foto: Jana Řehořová) Hrdý chovatel Vladimír Lepša Farma Rejta (foto: Jana Řehořová) Farma Radhostice Na poslední farmu, kterou jsme první den mûli v plánu nav tívit, jsme se pfiesunuli do oblasti umavy. Ing. Jan KofroÀ pfiistupuje k chovu AngusÛ ponûkud jin m zpûsobem, a proto jsme byli zvûdaví, co se dozvíme. Hospodáfiství pana Kofronû se rozkládá na 320 hektarech a v jeho stádû se pohybuje 270 kusû (z toho 105 matek). Na pastviny je potfieba dojet, neboè jsou od farmy vzdáleny cca dva kilometry. V hodou je pfiirozené jímání vody, díky kterému není tfieba se starat o napájení. Pfiesto nás hned v úvodu chovatel pfiekvapí sdûlením, Ïe se o celou farmu stará sám (pouze v sezónû mu pomáhají sousedé). Sám si dokonce obstarává i vût inu veterinárních úkonû. Na úïas posluchaãû reagoval tím, Ïe v e potfiebné (z veterinárního hlediska) se nauãil pfii chovu hol- t nû, s nímï zaãal v roce 1992 v duchu pûvodního zámûru produkovat mléko. S tímto plemenem skonãil aï v roce 2006, poté, co zhodnotil, Ïe v nadmofiské v ce m n. m., ve které hospodafií, se bude pfieci jen lépe dafiit extenzivnûj ímu plemeni. Vsadil tedy na plemeno, které se mu odjakïiva líbilo a bylo nenároãné, Aberdeen Angus. Specifiãností zdej ího chovu je provádûní embryotransferu, kter se pan KofroÀ nauãil na hol t nech,. U nich jej poslední 4 roky pfied ukonãením aplikoval plo nû. V roce 2006 v echny hol t ny prodal a nakoupil 90 jalovic plemene âervené strakaté a 120 embryí AA z U.S.A. a Kanady. Hned první rok mûl úspû nost bfiezosti 70 % a narodilo se 90 telat. Letos odchovává telata z druhého roku, kdy byla stejná úspû nost jako letos, a to 60 %. Bûhem doby dokoupil nûkolik kusû AngusÛ z ãesk ch chovû. Embrya vkládá do nich a do jiï zmínûn ch âestrû. Z hlediska matefisk ch vlastností jsou tato dvû plemena, 10

11 Jan Kofroň hovoří o svém chovu Farma Radhostice (foto: Jana Řehořová) podle pana Kofronû, stejnû dobrá, ale âestr vede v parametru mléãnosti. Sami jsme mohli vidût cvalíky, ktefií se u matek tohoto kombinovaného plemene pásli. Pfienos embryí chovatel provádí v 10ti cyklech od dubna do ãervna. Kusy, které nezabfieznou, se nechávají doskákat b kem. Telení probíhá v porodnû, kam se zvífiata naskladàují t den pfied porodem. Díky vysoké investici do embryí je kaïd porod peãlivû hlídán. Hlavním cílem pana Kofronû je vytvofiit matky. Dlouhodob efekt má poté pfiinést prodej b kû, z nûjï svou ãinnost momentálnû financuje. Loni dával b ky na odchovny poprvé a z 26ti mu pro lo a prodalo se pûkn ch 19 kusû. Plni nov ch dojmû jsme pfiijali pozvání paní KofroÀové na ãaj a koláã, kde jsme diskutovali nad zpûsoby, jak mi lze chovat nejen Angusy. Dozvûdûli jsme se také, Ïe pan KofroÀ je bubeník a hra na bubny mu slouïí jako dokonalé odreagování. Veãer jsme se pak pfiesunuli na Èavnat steak k panu Václavu Silovskému do Sobûsuk u Nepomuku, kde nás druh den ráno ãekala prohlídka dal ího chovu. Den druh umavsk Angus s.r.o. Spoleãnost umavsk Angus s. r. o. pana Jana Silovského byla zaloïena roku 1993, tj. ve stejné dobû jako Asociace chovatelû plemene Angus v âeské Republice. Ekologick chov pouze ãern ch angusû odstartoval pan Silovsk dovozem 10ti kusû bfiezích jalovic z Kanady. Dnes má spoleãnost kolem 350 kusû (z toho cca 140 matek) a obhospodafiuje 320 hektarû trval ch travních porostû. Pan Silovsk se o v e stará sám se svou druïkou a jedním traktoristou. Zvládají dûlat i sluïby. Aãkoli stáda ãítají mnoho kusû, Silov tí k nim mají osobní vztah a chodí je kontrolovat kaïd den. V sledkem jsou krotká zvífiata, zvyklá na lidi. Mohli jsme si je prohlédnout pûknû zblízka, coï je pfii odchovu kusû do plemenitby v hodou. PÛvodním zámûrem pana Silovského bylo realizovat prodej ze dvora, kter se v ak díky pfiísn m podmínkám nepodafiilo uskuteãnit. Nakonec se maso ke spotfiebiteli dostává pfies síè restaurací Aberdeen Angus Steak house, které provozují jeho synové. První restauraci otevfieli v roce 2004 v Sobûsukách, na místû, kde jejich pfiedkové provozovali hostinec. Obnovili tak rodinnou tradici zaloïenou Janem Silovsk m ( ), kter pocházel z nedalekého Sylova, po nûmï se hostinská ãinnost udrïela aï do roku 1981, kdy do lo k uzavfiení hospody. Za dva roky po otevfiení restaurace v Sobûsukách, tj. v roce 2006 bratfii spoleãnû otevfieli první Krotcí plemeníci Šumavský Angus s.r.o. (foto: Jana Řehořová) Václav Silovský představuje svá zvířata Šumavský angus s.r.o. (foto: Jana Řehořová) poboãku v Plzni. Následovaly dal í tamtéï a v Praze. Pan Silovsk se, jak bylo zmínûno, stará o odchov plemenn ch zvífiat. Kusy, které nesplàují parametry pro chovn materiál, putují do restaurací synû. Pfiáním chovatele je prolomit monopol v prodeji inseminaãních dávek. Chtûl by, aby si chovatelé mohli dûlat vlastní dávky, jako je tomu v zahraniãí. U nás je cel proces velice finanãnû nároãn, a tím pádem nedosaïiteln. Druhá PobûÏovická, a. s. S men ím ãasov m zpoïdûním jsme se pfiesunuli v PlzeÀském kraji blíïe k hranicím s Nûmeckem do obce PobûÏovice. Tam jsme pod vedením zootechnika, pana Nováka, absolvovali prohlídku dal- ího, tentokrát velkého, chovu leïícího v nadmofiské v ce m n. m. Spoleãnost, která od revoluce jiï tfiikrát zmûnila název, hospodafií na 3200 hektarech, z nichï je 460 ha pastvin. Stádo ãítající 1000 kusû dobytka (z toho 460 matek) je tvofieno tfiemi plemeny Masn simentál, Aberdeen Angus a Charolais. Nejpoãetnûji jsou zde zastoupena první dvû jmenovaná plemena. Anguse zde chovají od roku 1992, kdy je dovezli z Kanady. Nyní jich mají 160 kusû. Zajímavostí tohoto chovu je, Ïe zde na angusské krávy pou tí charolaiské b ky. V sledkem jsou témûfi bílá telata, která jdou jako zástav bezproblémovû na odbyt. Tato praxe se osvûdãila, neboè dan postup zde praktikují jiï pût let. V souãasné dobû uvaïují o kfiíïení Anguse s plemenem Belgické modré. Kromû chovu skotu se spoleãnost vûnuje i rostlinné v robû a chovu prasat. V souãasné dobû 11

12 Kříženci plemen Aberdeen Angus a Charolais Druhá Proběžovická a.s. (foto: Jana Řehořová) se plánuje stavba bioplynové stanice na kejdu a senáï. Pokud by tento zámûr vy el, sníïili by stavy dobytka a dûlala by se jiï jen ãistá zvífiata. Zootechnik Jan Novák vypráví o chovu Druhé poběžovické a.s. (foto: Jana Řehořová) 12 Farma Libnov K bratfiím Skalick m do obce Libnov, která tvofií jeden z cípû trojúhelníku s mûsty A a Cheb, jsme dorazili jiï za soumraku. Na statku jsme se zdrïeli jen chvíli a jeli obhlédnout pastviny. Na nich pfii prohlíïení dobytka jsme se dozvídali historii i souãasnou situaci chovu. Pozemky, na kter ch stojí statek, základ hospodáfiství, patfiily pûvodnû prarodiãûm pánû Skalick ch, ktefií pfii li z Ukrajiny. Po revoluci pfievzali bratfii statek a pfiilehlé hospodáfiské budovy po státních statcích. PÛvodní zámûr byl mít zde vepfiín. S budovami byly v ak pfievedeny i pozemky, a tak bylo namísto prasat zvolen chov skotu. Pfii rozhodování o plemeni váhali mezi Herefordem a Angusem. Rozhodnout se jim pomohl ing. Vráblík, kterého jim doporuãil znám. Díky genetické bezrohosti byl vybrán Aberdeen Angus a v roce 1994 byly dovezeny první kusy z Kanady. V nadmofiské v ce 620 aï 720 m n. m. hospodafií Skaliãtí na 350 hektarech pastvin, které jsou v echny v jejich vlastnictví. Díky fiídce obydlené oblasti nebyl se shánûním pozemkû problém. Ve stádû se pase 272 kusû, z toho 140 krav a 5 plemenn ch b kû. O farmu se bratfii starají s jedním zamûstnancem. PÛvodnû vyuãení prodavaã a elektrikáfi se chovatelství naplno vûnují od roku 2000 a Zpoãátku je v ichni varovali a zrazovali, i ãlenové vlastních rodin. Oni si v ak stáli za sv m a nyní jsou s v sledky spokojeni. I kdyï jsou jejich stáda celá ãerná, zástav prodávají bez problémû a za cenu, kterou si urãí. Jedin m problémem je nedostatek selenu v pûdû, kter doplàují minerálními lizy. Nedávno poblíï statku koupili a opravili penzion s kapacitou 6 lûïek, kde letos v ãervnu pfiivítali první hosty. Plánují zde provozovat agroturistiku. Prohlídka z kárky MORAVIA ZL Cheb (foto: Karel Melger) Den tfietí Moravia ZL Cheb Od Skalick ch jsme se pfiesunuli západním smûrem do nedaleké vesnice Kopanina, spadající pod obec Nov Kostel k rodinû Zelinkov ch, ktefií nás uvítali v jednom ze sv ch stavení. Stali jsme se prvními hosty v právû otvíraném zrekonstruovaném penzionu s restaurací. Pan Zelinka nám struãnû povûdûl svûj zajímav osobní pfiíbûh, poté nás ãekalo prvotfiídní obãerstvení, které pfiipravoval jeden ze synû pana Zelinky, a následovala volná zábava doprovázená Ïivou hudbou. Bûhem posledního veãera se hodnotilo, diskutovalo a také jen tak povídalo, neboè spoleãnû trávené dny úãastníky sblíïily. Ráno jsme po vydatné snídani vyrazili na prohlídku stád. Pfiipadala jsem si trochu jako v Americe, neboè zatímco na jin ch farmách jsme se pohybovali hlavnû pû ky, zde jsme nemuseli udûlat ani krok. NaloÏili nás na valník taïen traktorem a provezli po rozlehl ch pozemcích, obklopujících vesnici se staveními, v nichï pan Zelinka se sv mi dvûma syny pfieb vají. Bûhem projíïìky jsme se od majitele dozvûdûli dal í informace o farmû a okolí. Pfied samotnou prohlídku nás pan Zelinka vzal je tû do stavení v Kopaninû, kde bydlí on sám, a jehoï souãástí je bourárna. Kromû odchovu AngusÛ se farma vûnuje i chovu Pfie tického ãernostrakatého prasete a následnû realizuje prodej hovûzího a vepfiového masa ze dvora. Bûhem dvou let, kdy prodej masa tímto

13 Bratři Skaličtí se svým stádem Farma Libnov (foto: Karel Melger) zpûsobem probíhá, se jiï vytvofiila síè pravideln ch zákazníkû. Osudy pana Zelinky i jeho rodiny jsou velice zajímavé, a proto jsem se rozhodla napsat o nich a jejich chovu reportáï. MÛÏete si ji pfieãíst na jiném místû tohoto zpravodaje. O rodinné spoleãnosti Zelinkov ch, s názvem Moravia ZL Cheb s.r.o., tedy jen nûkolik základních informací. Hlavní zamûfiení spoleãnosti, hospodafiící v systému ekologického zemûdûlství, je chov masného hovûzího dobytka. Sídlo má ve zmiàované vesnici Kopanina, kde byla v roce 1995 koupena první budova a pozemek. Zaãal se zde stavût penzion s restaurací a hlavnû rodinná farma. Bylo nakoupeno 10 ha U bratrů Skalických Farma Libnov (foto: Karel Melger) pûdy, které ale jako základna pro rodinn podnik pfiestaly záhy staãit. Byly tedy odkoupeny pozemky v blízkém okolí a k tomu v roce 2000 prvních 10 ks roãních jalovic Aberdeen Angus. V souãasnosti se na 385 ha pastvin pase 300 ks dobytka (z toho 120 ks matek). Provozuje se téï agroturistika (jízdy na koních a chov koní) a hosté mají moïnost ubytování a stravování se v námi provûfieném zrenovovaném penzionu a restauraci. Do budoucna se plánuje zdokonalení se a roz ífiení v ech zmínûn ch ãinností a realizace dal- ích zajímavostí. Pár slov na závûr Zelinkov m i v em ostatním chovatelûm, které jsme bûhem tfiídenní tour nav tívili, pfieji je tû jednou za v echny zúãastnûné a Svaz hodnû tûstí, aby se jim dafiilo v jejich ãinnostech a mûli vïdy dostatek sil a odhodlání! Leto ní první roãník Angus Tour se díky práci organizátorû i vstfiícnému pfiístupu chovatelû více neï vydafiil, a proto se, myslím, v pfií tím roce mûïete tû it na ãlánek o dal í exkurzi po chovech plemene Aberdeen Angus z jin ch ãástí na í republiky. Účastníci zájezdu (foto: Karel Melger) 13

14 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu VáÏení chovatelé, v rámci stále je tû nové rubriky Zpravodaje Vám pfiiná íme dal í reportáïe z domácích chovû. Tentokrát se doãtete o hospodáfistvích leïících na zcela opaãn ch stranách âeské republiky, dûlí je vzdálenost témûfi pûti set kilometrû. Rodinná farma Polansk ch se nachází na v chodní ãásti Moravy, témûfi u hranic se Slovenskem; farma rodiny Zelinkov ch, Moravia ZL Cheb má sice název odvozen od oblasti Moravy, ale leïí v Západních âechách, v obci Kopanina, kousek od nûmeck ch hranic. Farmy mají rozdílnou nejen polohu na mapû, ale i plemeno, které se stalo objektem jejich chovatelského zájmu. Jedin, ale vûbec ne nev znamn spoleãn jmenovatel je vfiel vztah ke zvífiatûm a oblíbenost Ïivotního stylu spojeného s chovem masného skotu. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Rodinná farma Polansk ch: Plemenafiina od Vizovic První reportáï zimního zpravodaje bude premiérová pro chovatele masného skotu z Moravy. Rodina Polansk ch hospodafií ve vesnici Lutonina, leïící poblíï slivovicí proslul ch Vizovic, v oblasti nacházející se pár kilometrû od hranic se Slovenskem. Zajímavostí není pouze poloha farmy, ale také dobytek, kter se na ní chová, pocházející ze severozápadní ãásti Itálie, z podhûfií Savojsk ch Alp plemeno Piemontese. Vyslechnûme si pfiíbûh chovatelû specializujících se od sam ch poãátkû na produkci kvalitního plemenného materiálu. Historie Povídala jsem si s manïeli Alenkou a Janem Polansk mi, zakladateli zdej ího chovu. Na farmû, kde pûsobí, zaãali hospodafiit jiï rodiãe paní Polanské. Obstarávali tfii dojnice a 6 hektarû pûdy, produkující dostatek pro obïivu rodiny. Po roce 1958, kdy vesnice pro la socializací, musely b t dvû dojnice odevzdány JZD. Polan tí poté nastoupili do druïstva jako Krasavice (foto: Jana Řehořová) Zvědavci (foto: Jana Řehořová) zamûstnanci. Na pfiilep enou doma vykrmovali b ky. Jan Polansk pûvodnû ze statku nepocházel. Odmaliãka jej to v ak k sedlaãení táhlo. Chodíval pomáhat na statek sousedû a snil o vlastním hospodáfiství, coï se mu nakonec, sàatkem se svou souãasnou Ïenou, splnilo. V místním JZD pracoval od sedmdesát ch let, kdy do nûj nastoupil, po dal ích 23 let. Paní Polanská v nûm pracovala také, jako úãetní. V povûì dala krátce po revoluci. Mûla jasn zámûr: investovat transformaãní podíly, které náleïely jejím rodiãûm, do soukromého hospodafiení. V rámci vyrovnání nedostali Polan tí peníze, ale naturálie (traktor, hospodáfiskou budovu, místní komunikaci, krávy a plemeníka) dle tehdej ích pfiedpisû o vyrovnání. Místní veterináfi, MVDr. Jifiíãek (první veterináfi, kter udûlal v âeské republice embryotransfer v praxi, pozn.aut.), fiekl Polansk m o piemontském dobytku, kter vidûl v Itálii a doporuãil jim jej. Hovofiil o vlastnostech jako odolnost (zvífiata se pasou v horách, dobfie sná í zimu), o tom, Ïe maso piemontû je srovnáváno, co do obsahu cholesterolu, s masem rybím, má vysokou v tûïnost (literatura hovofiila aï o 70 %) a o dal ích pozitivech. Byl to také on, kdo je následnû provázel na jejich první cestû do Itálie. 14

15 Kyblík a chodníček (foto: Jana Řehořová) Zaãátky Na soukromou hospodáfiskou tradici navázali Polan tí v roce Spolu s nûkolika ostatními chovateli z okolí zaloïili Piemontsk klub a odjeli do Itálie vybrat první zvífiata. V e bylo pfiipraveno, ale najednou pfii la slintavka a s ní karanténa, a tak si na první piemontsk dobytek museli rok poãkat. Na pfielomu let 1992 a 1993 dovezli z Dánska dvû bfiezí jalovice. Do této doby se tedy datuje dovoz prvních piemontû do âeské republiky. Pfied nakoupením tohoto dobytka odvezli ve ker skot, kter mûli doma, na jatka, aby mûli ãisté stádo byli prostí nákazy IBR. Následnû pak ze stejného dûvodu realizovali uzavfien obrat stáda. Na pfienosy, které ze zaãátku praktikovali, nakoupili deset jalovic kfiíïenek z JZD Liptál. Ze 4 prvních pfienosû se povedly dva, z nichï si do plemenitby ponechali jednoho b ka. Stádo se dlouhou dobu nedafiilo roz ifiovat, protoïe se neustále rodili b ãci. Ve stádû se vyskytovalo vïdy maximálnû pût krav. Chovatelé mûli sice peníze z b kû, ale na obnovu stáda nic V prûbûhu let bylo nakoupeno 5 kusû z ru eného ãeského chovu. Nyní je situace opaãná. Jaloviãek mají pfiebytek. Z venku jiï nic nakupovat nepotfiebují. Na obnovu jsou sobûstaãní. V loàském roce se mohli poprvé py nit ãistokrevn m piemontsk m stádem. Zajímavosti Po odchodu z druïstva byl pan Polansk zvolen starostou obce. V této funkci pûsobil nûkolik let. Zamûstnání si musela najít i jeho Ïena, neboè dvû nakoupené jalovice je je tû neuïivily a museli na nû navíc splácet úvûr. Polan tí vzpomínají, Ïe jedna jalovice z Dánska stála Kã, ale dotaci na nû, díky nepfiesné informaci podané úfiednicí MZe, nedostali. Se zapoãtením nákladû na Půjdu na odchovnu? (foto: Jana Řehořová) dopravu tak tehdy pfii li o bezmála ãtvrt miliónu korun. Následuje dal í historka o druhém telení importované jalovice, která s teletem vypudila i dûlohu. Veterináfie k ní museli volat místním rozhlasem. Podafiilo se ji zachránit, ale dal ích dlouh ch 16 dní jim zûstala leïet. I kdyï nepo la, uï nikdy nezabfiezla. Vypláchli z ní tedy alespoà dvû embrya, z nichï se jedno uchytilo. Byl z nûj krásn b ãek, kter nastoupil na odchovnu ve Francovû Lhotû. Dva t dny pfied základními v bûry musel b t bohuïel, díky vtaïenému varleti, vyfiazen. el tedy na jatka a vûfite nevûfite, mûl v tûïnost 69 % (!). Pastviny Po pádu komunismu si paní Polanská nechala vrátit pozemky Partička (foto: Jana Řehořová) 15

16 po rodiãích a dal í si pronajala. V souãasné dobû hospodafií na celkovû 47 hektarech, z toho je pfiibliïnû 10 ha vlastních. Nakupovat pronajaté pozemky zatím neplánují, v e záleïí na dcefii, souãasné majitelce. Ve stádû se nyní pohybuje 47 kusû (vãetnû jednoho b ka). Zvût- ovat stádo není za stávajících podmínek v plánu. NeumoÏÀuje to rozloha pozemkû a kapacita hospodáfisk ch budov. Inseminace Polan tí dûlají a vïdy dûlali pfieváïnû inseminaci. Vzhledem k tomu, Ïe jsou zamûfieni na produkci plemenn ch b kû, potfiebují pouïívat ten nejlep í materiál. B ky vïdy pou tûli pouze na kfiíïenky. Nyní jím nechávají doskákat kusy, které nezabfieznou po tfietí inseminaci. Pokud kráva nezabfiezne ani poté, jde na jatka. B k zûstává ve stádû 4 aï 5 let. Náklady na inseminaci zvy uje veterinární práce. Pfiedky piemontû bylo plemeno zebu, po kterém zdûdili dlouhou fiíji, trvající aï 3 dny. Technik pfiijede inseminovat, a aãkoli se má podle odborné literatury reinseminovat za 6 hodin, u piemontû se jezdí druh, nûkdy i tfietí den. Kvalitní dávka plus inseminaãní proces vytvofií náklady 2000 Kã na krávu jako nic. Ale Polan tí si na toto nestû- Ïují, pfiistupují k tomu jako k nezbytnosti, pokud chtûjí produkovat kvalitu. V minulosti byl provádûn embryotransfer. O návratu k této technice se jiï neuva- Ïuje. Piemonti Pokládám svûj oblíben dotaz na spokojenost s plemenem. Dostává se mi kladné odpovûdi. Paní Polanská fiíká: Jak se zvífietem jednáte, tak se vám to vrací. Existují i vyjímky. Je tfieba dávat pozor, kdyï má kráva tele Obecnû jsou zde v ak zvífiata ochoãená. KdyÏ se pfiijde na pastvinu, jdou k ãlovûku. Úsmûvnû pûsobí úkaz vy lapávání tzv. chodníãkû, kterého jsem u Polansk ch byla svûdkem. Pan Polansk vzpomíná jednoho místního zootechnika, kter tvrdí, Ïe chodníãky vytváfií ve ker bíl dobytek (plemena piemontese a charolais) tím, Ïe nechodí po pastvû v rojnici, ale v fiadû za sebou. Co myslíte? Jak se zvířaty jednáte, tak se vám to vrací (foto: Jana Řehořová) Porody Piemonti nejsou díky dvojitému osvalení plemenem, které by nebylo potfieba hlídat, a Polan tí nechtûjí ponechat nic náhodû. Pokud se vyskytnou jakékoli porodní komplikace, ihned se volá doktor. V období telení má do pûlnoci sluïbu nûkdo z ãlenû rodiny, od pûlnoci pan Polansk. Co se t ká obtíïnosti porodû, nechávají si sestavovat pfiipafiovací plán. Na jalovice pou tí b ky, po kter ch se rodí malá telata. Císafisk ch fiezû mûli, co by spoãítal na prstech jedné ruky, a to pouze u kfiíïenek. PrÛmûrná doba uïitku krav je sedm otelení. Jalovice zabfiezávají s úspû ností 94 %, krávy 90 %. Natalita je v tomto chovu témûfi 100 %. Krásy Moravy (foto: Jana Řehořová) 16

17 Krmení Pastevní období trvá od pûli kvûtna do pûli listopadu. Bûhem pastvy mají zvífiata pfiístup k minerálním lizûm. B ãci se dokrmují jádrem, aby splàovali hmotnosti ve 120 a 210 dnech a mohli jít na odchovnu jalovice by je sv m mlékem nevykrmily. Vyrábí se seno a senáï. Seno ãásteãnû na volno a ãásteãnû do balíkû. SenáÏ se pfiipravuje ve spolupráci s pozemkovû sousedící firmou Jasno Jasenná, s. r. o., kterému se platí seãení, skladování a nakládka pfii odvozu zpût domû. Pfii tak malém odbûru, jak má farma Polansk ch, se vyplatí takov to postup, neboè jinak by hrozilo znehodnocení. Na pastvû pfiidávají jadrné krmivo (na rotovanou p enici) b ãkûm i kravám a to nejen pro zv ení hmotnosti, ale také kvûli komunikaci. Pan Polansk má svûj rituál, kdy dojde na pastvinu, zaklepe na kyblík a stádo k nûmu poslu nû pfiijde. Takto se postupuje ze dvou dûvodû: dobytek dostane trochu jádra k pastvû a zároveà si zvyká na lidi. KdyÏ je potfieba, dá se snáze sehnat. Farma nemá zamûstnance na trval pracovní pomûr. V echna práce je zaji tûna rodinou. Stfiídá se tu dle ãasov ch moïností celkem 5 ãlenû rodiny tfií generací. Chovatelské úspûchy Polan tí se specializují, jak jiï bylo zmínûno, na produkci plemenného materiálu plemene Piemontese. Bûhem existence farmy bylo (od roku 1995 do roku 2007) do plemenitby vybráno celkem 31 b ãkû. Od roku 2004 se farma Polansk ch objevuje pravidelnû mezi nejlépe hodnocen mi chovy z hlediska dosaïení hmotností telat ve 120 a 210 dnech, v roce 2006 byla na prvním místû. Polan tí jsou na svûj chov právem hrdí a neváhají, pokud se naskytne pfiíleïitost, svá zvífiata prezentovat. Pravidelnû se úãastní hospodáfisk ch v stav v Pfierovû, Brnû a Praze-LetÀanech, z nichï si jiï odnesli mnohá ocenûní ampion plemene a národní vítûz v nûkolika kategoriích; pravidelnû se umísèují i na stupních vítûzû. Hrdí chovatelé (foto: Jana Řehořová) Díky v born m chovatelsk m v sledkûm farmy byl pan Polansk v roce 2005 zvolen do Rady plemenné knihy plemene Piemontese. Prodej plemenn ch b kû Polan tí pocítili tento rok ekonomické problémy. MZe poprvé nedotovalo nákup plemenn ch b kû a zároveà se nabízelo 40 piemontsk ch plemeníkû oproti obvyklému poãtu kusû. Zv - ená produkce b kû, daná vût ím poãtem chovatelû, a mal poãet piemontsk ch plemenic zpûsobil problémy s prodejem, které Polan tí do té doby neznali. Doposud prodávali vïdy dobfie. Letos bylo potfieba jít s cenou dolû. Vztahy s místními Na otázku, zda chovatele je tû nûco momentálnû tíïí se dozvídám o smutné kauze, která by mohla slouïit jako námût na televizní reportáï do nûjakého obãansko-právního pofiadu. V rámci transformaãních podílû byla rodinû Polansk ch navrácena, jak bylo zmínûno, hospodáfiská budova vãetnû pfiíjezdové komunikace. Pfiikoupili se pozemky a zaãalo se hospodafiit. V dobû, kdy zmínûné probûhlo, byly nekvalitní mapy, v nichï nebylo v e pfiesnû zaznamenáno. Nyní nastal problém s místním podnikatelem, kter si chce v blízkosti postavit domek a vadí mu budova a dobytek, na které se nehodlá dívat. SnaÏí se chovu Polansk ch v emoïnû zbavit. Ukázalo se, Ïe jeho pozemky jdou aï do pfiíjezdové komunikace. Letos zaãátkem léta zaãal boj, kdyï zabránil Polansk m skrze tuto komunikaci pfiístup. Aby mu vy li vstfiíc, tak si udûlali pfiístupovou komunikaci jinde, podnikatel v ak zaãal z druhého konce. Obvinil Polanské, Ïe zamofiují Ïivotní prostfiedí, aãkoli jeho obvinûní nebylo vûbec podlo- Ïené. Tuto stíïnost poslal jeho právník na obec, která pak vyzvala Polanské k pfiedloïení dokumentace spojené s jejich podnikáním. Právník podnikatele dostal od obce vyjádfiení, Ïe Polan tí vykonávají svou ãinnost dle platn ch pfiedpisû. On v ak toto vyjádfiení prohlásil za nedostaãující. Sami uznáte, Ïe zájem o likvidaci ãinnosti je evidentní. Nezb vá neï uãinit potfiebná opatfiení a vûfiit, Ïe spravedlnost a zdrav rozum zvítûzí. Budoucnost Od pfievzala po dokonãení zemûdûlské univerzity hospodáfiství ing. Jana Polanská, dcera manïelû Polansk ch, která navazuje a pokraãuje v rodinné chovatelské tradici. Polan tí si do budoucna pfiejí, aby v e lo stále tak dobfie, jako doposud. I nadále chtûjí produkovat kvalitní plemenn materiál. Pfiejeme jim v tom hodnû tûstí a úspûchû! 17

18 Jaroslav Zelinka (MORAVIA ZL Cheb): Jsem klikafi Druhá reportáï tohoto zpravodaje bude o jedné z farem, nav tíven ch v rámci Angus Tour 2008, spoleãnosti MORAVIA ZL Cheb, patfiící rodinû Zelinkov ch. Vesnice Kopanina,kde leïí, patfií pod obec Nov Kostel a je situovaná v malebné krajinû nedaleko Franti kov ch Lázní, necel ch 40 kilometrû od nûmeck ch hranic. Nûmecko je zemí, která se stala nedílnou souãástí Ïivota pana Jaroslava Zelinky, bez jehoï odhodlání a vûle by nevznikl neobyãejn komplex, jehoï jsme mohli b t na chvíli hosty Pojìte se na chvíli posadit a vyslechnout si zajímav Ïivotní pfiíbûh jednoho velice schopného ãlovûka, kter fiíká: âlovûk mûïe dosáhnout lecãeho, ale musí mít tûstí. V mnoha m ch Ïivotních momentech rozhodla náhoda. A tvrdí o sobû: Jsem klikafi. Osobní pfiíbûh Kariéra Jaroslava Zelinky nezaãala pfiíli pozitivnû. Mladík z Brna pfii el ve 14ti letech o matku. Otec v invalidním dûchodu nemûl dostatek prostfiedkû na obïivu, a proto se mlad Jaroslav musel postavit na vlastní nohy jiï ve sv ch patnácti. Ujal se jej vagr, kter mu sehnal místo nekvalifikovaného veterinárního technika v západoãesk ch Kraslicích. Dálkovû dan obor pfii zamûstnání vystudoval. Po skonãení studií vystfiídal pan Zelinka nûkolik povolání. Îivil se napfiíklad tûïbou ZAA 369 MEWIL JEANS 213 L nejlepší plemenný býk a zakladatel chovu Zelinkových (foto: Jana Řehořová) a pfiibliïováním dfiíví, pracoval pro vodní stavby, v panelárnû ãi uranov ch dolech. V roce 1970 se ve sv ch 24 letech rozhodl z politick ch dûvodû emigrovat. Pfiestupní stanicí byla Francie, odkud se chystal od Kanady. Bûhem nûkolika t dnû, kdy pob val v PafiíÏi, v ak svûj pûvodní plán zmûnil. Rozhodl se zûstat v Evropû, kde si pro svûj dal í pobyt zvolil Nûmecko. Pfiicestoval do nûj s 80ti franky v kapse a s odhodláním zkusit a nauãit se cokoli, ãím by vydûlal peníze. Neãekal, aï mu úfiedníci seïenou slíbenou práci v oboru a zaãal pracovat na stavbû. Dobfie udûlal. Práce by se od úfiadû nedoãkal, protoïe v Nûmecku dûlají práci veterinárních technikû veterináfii. Po tfiech letech stráven ch na stavbû, kde se nauãil nûmecky, se rozhodl získat lépe finanãnû ohodnocené zamûstnání. Znám dûlal pro firmu vyrábûjící zafiízení pro mlékárny a pfiimûl pana Zelinku ucházet se tam o práci, pfiestoïe mu chybûla potfiebná kvalifikace. Po pár t dnech, kdyï vedoucí zjistil, Ïe toho nov zamûstnanec pfiíli neumí, dostal pan Zelinka tfii mûsíce na to, aby se v e se nauãil od zku enûj ího spolupracovníka. Podafiilo se a po pár letech nastoupil na místo vedoucího sám a setrval na této pozici aï do roku 1999, kdy ve spoleãnosti probûhla restrukturalizace. S následnû vznikl mi zmûnami nesouhlasil, a tak po 27 letech firmu opustil a zaloïil si se spoleãníky vlastní podnik se stejn m zamûfiením, kde pracuje a kter jej Ïiví dodnes. Jedním z jeho zamûstnancû je i jeden z jeho synû. Zrekonstruovaný hotel U Špejcharu (foto: Jana Řehořová) Osudové okamïiky KdyÏ byly panu Zelinkovi teprve tfii roky, otec se ho zeptal, ãím chce jednou b t a on odpovûdûl, Ïe sedlákem. Tento moment se pro nûj stal osudov m a my lenka na nûj jej provázela cel Ïivot. V jejím duchu postavil pro svou 18

19 rodinu, kterou v Nûmecku zaloïil, na venkovû men í zemûdûlskou usedlost. Mûl pár hospodáfisk ch zvífiat a 5 hektarû pozemkû. KaÏdé ráno vstával v pût hodin, obstaral hospodáfiství a jel do práce. Îil na statku, kde v e vybudoval vlastníma rukama a mûl pocit, Ïe splnil cíl, kter si v Ïivotû pfiedsevzal a Ïe má v e, po ãem kdy touïil. V roce 1993 se zajel podívat zpût do vlasti na Kraslicko, b val obvod, kde pûsobil jako veterinární technik, a za pfiíbuzn mi. Pfii zpáteãní cestû projíïdûl Kopaninou, kde jeho pohled upoutaly oblouky jednoho stavení. Zastavil, aby si v e lépe prohlédl. Komplex polorozpadl ch budov jej oslovil, ale rozum mu fiíkal ne. Zaãal vnitfiní boj. V Nûmecku dosáhl cíle, kter si stanovil. Vybudoval si zázemí vlastníma rukama. Kdyby koupil toto, kde by Ïil? Tady nebo tam? Nechtûlo se mu opustit nûco, do ãeho investoval tolik energie a kde plánoval, Ïe doïije. Od doby, kdy odcestoval z rodné zemû, si nedovedl si pfiedstavit, Ïe by do ní je tû vrátil. A do tohoto místa by navíc investoval poslední roky Ïivota a v echny úspory Statek i my lenku na jeho zrenovování radûji pustil z hlavy. Bûhem následujících mûsícû se o stavení zmínil pfied sv mi syny. Ty my lenka nadchla a zatouïili místo vidût na vlastní oãi. Po roce se tedy do Kopaniny vrátili jiï tfii Zelinkové. Kluci, kter m bylo v té dobû 11 a 13 let byli po dûkladné prohlídce statkem nad eni a mûli otce k jeho koupi. Pan Zelinka Plemeník Red Baloo Vorangel (vpravo) (foto: Jana Řehořová) souhlasil, ale s podmínkou, Ïe do toho synové pûjdou s ním a jeden se stane gastronomem a druh zemûdûlcem, aby byli jednou sobûstaãní a uïivili se. Události, které se zapisují do dûjin, a které mûní Ïivoty od základû, se ãasto dûjí bez sloïit ch pfiíprav a bûhem chvíle Je tû pfied návratem domû, do Nûmecka, chlapci sdûlili otci, Ïe si jím doporuãená povolání rozdûlili a pan Zelinka zanedlouho nato statek koupil. I kdyï tento pfiíbûh jiï pfiepisuji a sly ela jsem jej pfied tím vícekrát, stále mi bûhá mráz po zádech. Jak se mohl otec ptát v podstatû je tû dûtí? A jak ony mohly vûdût, co chtûjí a hlavnû to dodrïet? Pfiekvapivá je vzájemná dûvûra a du evní zralost. A v sledek je více neï potû ující. KdyÏ nav tívíte stavení dnes, nepoznali byste jej. Po 11ti letech zde stojí budovy zrenovované v pûvodním stylu, které vypadají jako nové. Hospodafií zde pan Jaroslav Zelinka, kter za títil a dohlíïel na rekonstrukci, se syny Davidem, kter vystudoval gastronomii, hotelnictví a nástavbu na kuchafie a vede zde se svou pfiítelkyní penzion s restaurací a stará se o potfiebnou administrativu a Filipem, kter vystudoval zemûdûlství a stará se o zvífiata a technick chod farmy. A co se vzájemn ch vztahû t ká, tak se jen poupravila forma vzájemného partnerství. Otec jiï tolik neprosazuje své názory a nechává vût í prostor mlad m. Historie farmy První stavení a pozemek koupil pan Zelinka v obci Kopanina v roce Zde bylo ustanoveno sídlo rodinné spoleãnosti, pojme- Skupina redů (foto: Jana Řehořová) 19

20 Krávy s telaty (foto: Jana Řehořová) novávané MORAIA ZL Cheb s.r.o. Zaãal se stavût penzion s restaurací a hlavnû rodinná farma. Dal í statek, kde nyní bydlí pan Zelinka, byl získán bûhem následujících dvou mûsícû. Tfietí dvûr, kde se chovají prasata, byl nejprve v pronájmu a odkoupen pozdûji. Postupem ãasu se koupilo je tû ãtvrté stavení, aby mûli kde bydlet synové. A poslední, pát, dvûr neleïí pfiímo v Kopaninû, ale v pût kilometrû vzdálené vesnici Ml nek. Jeho koupû nebyla zam - lená. Majitel v ak chtûl s pozemky, o nûï mûli Zelinkovi zájem, prodat i budovy, a tak získali dal í stavení, které se nyní naz vá Golden River Ranch Ml nek. Chovají se zde konû a pofiádají akce ve stylu country. Úplnû poslední budovy, v nichï bylo zfiízeno zimovi tû pro dobytek, byly pofiízeny pfied tfiemi lety v blízké vesnici Hluboká. Nyní jiï Zelinkovi nakupují jen pozemky. PÛvodnû pofiízen ch 10 ha pûdy, pfiestalo jako základna pro rodinn podnik záhy staãit. Odkoupili tedy pozemky od okolních prodejcû a k tomu v roce 2000 první kusy plemene Aberdeen Angus. V souãasné dobû mají 300 ha vlastních a 85 ha pronajat ch. Plochy se rozprostírají ve v ce 500 m n. m v sedmi katastrech, ale navzájem k sobû pfiiléhají a tvofií jeden celek. Do budoucna je v plánu získat je tû nûkolik desítek hektarû. První dobytek, 10 roãních jalovic plemene Aberdeen Angus, byl nakoupen v roce 2000 od stále aktivního chovatele, ing. Jifiího Egerta, kter mûl v té dobû jako jedin jalovice na prodej. Pan Zelinka se domníval, Ïe v âechách Ïádní zástupci tohoto plemene nejsou. KdyÏ zjistil, Ïe ano, chtûl rozhodnû nakoupit kusy z domácí produkce. Dovoz zvenku povaïoval za zbyteãn. Ideu chovat Anguse si pfiinesl jiï z Nûmecka. Po celou dobu v nûm dfiímal sen o tom stát se sedlákem, jak slíbil otci v raném vûku. Chodil tedy na zemûdûlské v stavy, ãetl odborné publikace. KdyÏ pak pfii la moïnost neváhal a vybral si toto plemeno. Hodilo se do podmínek, kde hospodafií, bylo bezrohé a i ostatní jeho charakteristiky panu Zelinkovi vyhovovaly. Systém hospodafiení Pan Zelinka se v e uãil za pochodu. Do Kopaniny jezdil ze zaãátku jednou t dnû. O moïnosti hospodafiit ekologicky se dozvûdûl aï po dvou letech chovu. Své hospodafiení povaïoval za ekologické z velké ãásti, a proto kdyï se naskytla moïnost i finanãního zv hodnûní, neváhal a do ekologie el naplno. Nyní pfiiznává, Ïe netu il, Ïe bude s tímto systémem spojeno tolik byrokratick ch opatfiení, ale pfiesto v nûm chce vytrvat. Je proti prodeji zástavu. Cítí se zodpovûdn za Ïivot zvífiat. Pfiíãí se mu prodávat zvífiata v 7 8 mûsících nûkomu cizímu, kdyï jeho pastviny poskytují dostatek místa, aby zde mohla doïít. Narozené kusy se ponechávají na obnovu stáda anebo jdou na poráïku a prodej na maso. Zelinkovi totiï realizují prodej ze dvora. Maso vozí z 10 km vzdále- Pan Zelinka v bourárně (foto: Jana Řehořová) n ch jatek, nechají jej odvûsit a naporcují v místnosti zvané bourárna, která je souãástí komplexu, v nûmï bydlí pan Zelinka. Naporcované maso vakuovû balí a prodávají âechûm pfiímo ze dvora a do Nûmecka jej vozí. Minimální odbûr je 10kg balík, kter obsahuje pomûrn m dílem v echny druhy masa. I kdyï na prodeji pfiíli nevydûlají, rozhodli se soustfiedit se na koneãného zákazníka. Bûhem dvou let, kdy prodej tímto zpûsobem provádûjí, si vytvofiili si síè stál ch zájemcû, ktefií dokáïou ocenit kvalitu. Dobrou povûst povaïují za nejlep í reklamu. SnaÏí se dodrïovat trend radûji ménû, ale kvalitní. Zatím je v nabídce hovûzí a vepfiové, do budoucna chtûjí nabídku roz ífiit o prodej dal ích produktû, jako napfi. drûbeïí maso a vejce a zvûfiina. V restauraci plánují dûlat hody a podobné akce. Ve stádû Moravia ZL Cheb se pohybuje kolem 300 kusû zvífiat, z toho je 120 matek. Do budoucna je plánováno dostat se na poãet 150 matek. Po dosaïení tohoto ãísla nastane ãas pro provádûní selekce. Zatím je tedy chov ve fázi navy ování poãetních stavû. ZpÛsob pfiipou tûní je pfiirozen. Na inseminaci se teprve chystají. Syn Filip absolvoval inseminaãní kurs, ale zatím se z ãasov ch dûvodû nestíhá praktikovat. První rok provádûli inseminaci, ale ne s pfiíli dobr m v sledkem. Od té doby probíhá pouze pfiiro- 20

21 zená plemenitba. V souãasné dobû skáãou ve stádû 4 b ci. Stádo se stahuje na zimovi tû v polovinû listopadu. Telí se od zaãátku roku do pûlky dubna, kdy jdou zvífiata opût na pastvu. Na zimovi ti v období telení stále nûkdo hlídá. Mají zde porodní boxy, kam dávají krávy pfied otelením, aby jim v pfiípadû komplikací mohli pomoci. Pfied porodem kravám trochu ubírají, ale ne pfiíli, neboè problémy s velk mi telaty se nevyskytují. V loàském i leto - ním roce mûli minimální mortalitu 3 aï 4 úhyny na 120 matek dorovnávají dvojãata. Povahovû jsou angusové v pofiádku. Pfiíli temperamentní zvífiata se selektují. Jinak si pan Zelinka povahu velice pochvaluje: Charakterovû jsou ideální. V krmení je farma sobûstaãná. Mají vlastní mechanizaci. Men ím zemûdûlcûm v okolí balíkují. Pfiikrmovali, ale po nárûstu cen obilnin od toho upustili. Krmná dávka v zimû je kromû minerálû senáï z vojtû ky, které mají 13 ha a kvalitní seno. Souãasnost a budoucnost Na dotaz, jak vychází s místními, fiíká pan Zelinka: Stejnû, jako kdyï jsem zaãínal v Nûmecku, tak i zde jsme si místní získali svou velkou pracovitostí. I kdyï ne v ichni nás mají rádi, tak nás akceptují. Po zamûstnancích chtûjí maximální v kony, ale oni sami pracují vïdy více. Kvalifikovaná pracovní síla se jim shání tûïko. Devût let mají jednoho zamûstnance, kter ví a umí potfiebné. Práce by se ale na la je tû pro jednoho aï dva lidi, ktefií by jak obstarali dobytek a umûli Království Moravia ZL Cheb (foto: Jana Řehořová) se stroji, aby ulehãili synovi, kter tráví ãást t dne vydûláváním penûz v Nûmecku a ãást t dne na farmû klasick mi zemûdûlsk mi pracemi. Není ale snadné nûkoho najít. V estranní lidé nejsou k mání, povzdychne si pan Zelinka. A jaké jsou plány do budoucna? Farmáfi se zasní a zaãne Ïivû hovofiit: Zfiídit Ïiv koutek pro dûti, kde by byla zastoupena v echna hospodáfiská zvífiata ãeského venkova. Pofiídit danãí oboru, aby mohl b t sortiment restaurace roz ífien o nabídku zvûfiiny. Chov drûbeïe pro moïnost nabídnout hostûm domácí vejce Dále by v areálu mûla b t sportovi tû tenisové kurty, volejbalové a fotbalové hfii tû atd. Zkrátka aby se tu bûhem rekreace zabavili dospûlí i dûti. Plány jsou pûkná vûc, ale otázka financování se po letech jednostrann ch investic stává velmi aktuální. Je obdivuhodné, Ïe Zelinkovi jsou, na objem pofiízen ch pozemkû, nemovitostí a investic do rekonstrukcí, zatí- Ïeni minimem úvûrû. Pan Zelinka není zastáncem pûjãování si penûz, pokud to není nezbytnû nutné. Ve keré peníze, co se synem vydûlají ve firmû v Nûmecku (kam jezdí na nûkolik dnû v t dnu), jdou na rodinné podnikání. Dal ím zdrojem oãekávan ch pfiíjmû by se mûl stát v souãasné dobû otevíran penzión a restaurace Hotel U pejcharu. Komplex zrekonstruovan v pûvodním stylu, na jehoï dvofie se nachází malé jezírko a potûãek nabídne hostûm v první fázi 7 pokojû s 15ti lûïky. V poslední fázi se poãítá s kapacitou 22 pokojû Býček (foto: Jana Řehořová) (45 50 lûïek). Zelinkovi vûfií, Ïe se zde bude lidem líbit a budu se sem rádi vracet. Chystají pro nû nejen pfiíjemné prostfiedí a vstfiícn pfiístup, kter jsme mohli poznat bûhem Angus Tour, kdy jsme se stali jejich prvními hosty, ale i záïitky, na které budou vzpomínat. Nezb vá neï drïet palce a popfiát do budoucna hodnû tûstí a entuziazmu! Více o spoleãnosti MORAVIA ZL Cheb naleznete na webov ch stránkách Trocha historie Kopanina patfií pod obec Nov Kostel. Má pozdnû barokní kostel sv. Jifií z let První zmínka o obci pochází z roku V roce 1429 byla obec zniãena husity a pozdûji obnovena. Od 16. století se zde tûïilo olovo. Pansk dûm ze 17. století byl pfiipomínán jako zámek. V obci se dochovalo i nûkolik cenn ch staveb lidové architektury. Roubená stavení si dodnes zachovala svûj pûvab. Pfii obdivu honosn ch staveb, na které neb vá ãlovûk na vesnicích zvykl, odpovídá pan Zelinka tím, Ïe Kopanina byla nejbohat í vesnicí Chebska. Do roku 1860 se v e stavûlo ve stylu, tzv. hrázdûní V roce 1860 propuknul ve vesnici velk poïár, a tak muselo b t v e postaveno znovu. DvÛr, kde se nachází penzión a restaurace byl postaven v letech Bohatí sedláci chtûli dát na odiv svou movitost a pouïívali pfii stavbû jen kvalitní materiál (napfi. Ïulu). 21

22 Hovûzí je prostû hovûzí... O tom, Ïe hovûzí maso je zdravou souãástí jídelníãku, není tfieba nikoho z chovatelû masného skotu zvlá È pfiesvûdãovat. Spotfiebitelé mají zájem o kvalitní hovûzí s nízkou cenou a cílem v zkumu je nalézat cesty ke splnûní jejich pfiání. Ale jak na to a kde zaãít, kdyï faktorû, které doká- Ïou ovlivnit kvalitu jídla pfiipraveného z hovûzího je tolik, a to i kdyï opomeneme schopnosti kuchafie. KdyÏ pfiijde fieã na nákup hovûzího masa, tak podle toho, co je moïné zjistit v prûzkumech, by kupující chtûli v obchodû hlavnû nízké ceny, málo viditelného tuku a dobrou barvu. Na stole pak vyïadují zejména jemnost, kfiehkost, chuè a Èavnatost. Není Ïádn m tajemstvím, Ïe stvofiit, odchovat a vykrmit kvalitní jateãné zvífie není lehk m a levn m úkolem chovatelé by o tom jistû mohli nejlépe vyprávût. Faktem v ak zûstává, Ïe kvalitu masa na talífii, jako finálního produktu celého tohoto snaïení, ovliv- Àuje mnoho rûzn ch faktorû, jejichï odhalením, pûsobením a moïností ovlivnûní se zab vá spousta v zkumn ch t mû sloïen ch z renomovan ch odborníkû univerzit a v zkumn ch ústavû celého svûta. Cílem mnoha v zkumn ch projektû je nalezení hlavních faktorû, které pûsobí na kvalitu masa jateãn ch zvífiat, a moïnosti jejich ovlivnûní tak, aby spotfiebitelé dostávali na svûj stûl hovûzí, které splàuje jejich poïadavky, vyhovuje v Ïivov m doporuãením a pfiitom nezruinuje jejich penûïenku. Nejenom v âesku je spotfieba hovûzího masa na nízké úrovni. Je tfieba pfiesvûdãit spotfiebitele, Ïe se vyplatí investovat do nákupu této kvalitní suroviny, která ãlovûku pfiiná í mnoho dobrého. Ukázat, Ïe pfii její úpravû nestráví dlouhé hodiny v kuchyni a v sledek ve kerého kuchafiského úsilí nakonec nebude pfiirovnateln k materiálu pouïitého na podráïku trekingové obuvi, je nelehk m úkolem. Konzumací hovûzího masa také do znaãné míry otfiásla publicita kolem takzvané nemoci ílen ch krav BSE, kdy irokou vefiejnost sdûlovací prostfiedky stra ily do té míry, Ïe témûfi u tûdfiily spotfiebû hovûzího tu poslední ránu do vazu. Navíc se vyrojil bezpoãet rûzn ch studií, které spojují konzumaci ãerveného masa se zvy ováním rizika v ech moïn ch civilizaãních nemocí, ale témûfi vûbec se nedává prostor hlasûm z opaãného tábora studiím, které konzumaci ãerveného masa propagují a poukazují na jeho prospû nost pro lidské zdraví a zdrav v voj. Jednou z nich je práce vûdcû z College of Public Health na University of Iowa. Hovûzí patfií do jídelníãku dospívajících V zkumníci z University of Iowa se zamûfiili zejména na obsah Ïeleza a hladinu cholesterolu v krvi dûtí ze sedm ch a osm ch tfiíd základních kol. Vycházeli z pfiedpokladu, Ïe strava bohatá na libové hovûzí by mûla pomoci dospívajícímu organismu udrïet odpovídající hladinu pohotového Ïeleza a nezv í hladinu cholesterolu. Doktorka Linda Snetselaar, Ph.D. si pro svou studii vybrala právû dospívající, protoïe mnoho z nich má nízkou hladinu Ïeleza ve své stravû. Je to ãásteãnû zpûsobeno tím, Ïe jejich stravovací návyky jsou velmi Ïalostné. Proto cílem dal ího úsilí jistû bude, aby se dûti nauãily dûle- Ïit m stravovacím návykûm s vyrovnan m pfiíjmem kvalitní potravy a rozpt lení jejich pfiedsudkû, Ïe zdravá strava je nûco sloïitého a nároãného na pfiípravu a navíc bez valné chuti. Jídelníãky navrïené pro úãastníky této studie obsahovaly zdravá jídla, která bylo snadné pfiipravit právû proto, aby se dospívajícím a jejich rodinám dostalo nov ch nápadû na to, jak vafiit zdravûji. Doufáme, Ïe tato skupina dokáïe pfiedat tyto návyky dále, dodala Snetselaarová, a i kdyï dosud pravidelnû nedodrïují odpovídající stravovací návyky, je pravdûpodobné, Ïe pokud se jim v mládí nauãí, tak se k nim pozdûji vrátí a pomohou vlastním dûtem se zdrav m stravováním. Krom toho jsme seznámili tyto dospívající i s netradiãními druhy ovoce a zeleniny a celozrnn mi potravinami. Chtûli jsme jim ukázat, Ïe jídlo mûïe b t zdravé a pfiitom i v bornû chutnat. U dospívajících, stejnû jako u v ech ostatních vûkov ch kategorií, je potfieba pamatovat na zvaïování celé fiady faktorû a pohledû na správnou volbu potravin, jejich zpracování a denní reïim. Stravovací návyky mají úzk vztah obezitû a z vytvofiení kladn ch stravovacích návykû lze získávat v hody v mnoha dal ích letech. Stravovací plány vytvofiené v této studii zahrnovaly nejenom vût í mnoïství libového hovûzího, ryb nebo drûbeïe, ale také zv ené mnoïství ovoce a zeleniny. Maso a rostlinné produkty zafiazené do stravovacího reïimu pfiispívají organismu Ïelezem, ale pfii porovnání s rostlinn mi produkty je hemové Ïelezo nacházející se v mase lépe pfiipraveno ke vstfiebávání do organismu. Pepek námofiník by se divil hovûzí je lep í neï penát Vysoká úroveà hemového Ïeleza je zvlá È dûleïitá pro dospívající, ktefií provozují nûjak sport a u kter ch lze oãekávat nejen rychl rûst, ale i dal í pfiekotné zmûny bûhem puberty. Navíc se v dne ní dobû u dûtí stále ãastûji vyskytují problémy s obezitou a také s vy í hladinou cholesterolu v krvi. âast m jevem, kter lze pozorovat nejenom ve Spojen ch státech, je to, Ïe jsou-li lidé poïádáni lékafiem o to aby se pokusili o sníïení pfiíjmu tuku, tak se velmi ãasto zfiíkají konzumace ãerveného masa nebo dokonce vyfiadí z jídelníãku jakékoliv maso, a to je chyba, fiekla doktorka Snetselaarová. Nedávná studie ukazuje, Ïe libové ãervené maso mûïe ve skuteãnosti prospívat právû tûm, ktefií mají dodrïovat nízkotuãnou dietu. Studie, jejíï v sledky byly publikovány v Journal of the American Dietetic Association, se zamûfiila na sledování hladiny Ïeleza a cholesterolu u 86 ÏákÛ sedmé a osmé tfiídy základní koly v prûbûhu tfiímûsíãního období. V ichni úãastníci této studie mûli pfiedepsánu dietu s nízk m obsahem nasycen ch tukû pfii specifickém zaãlenûní zv eného 22

23 mnoïství libového hovûzího, drûbeïe nebo ryb. V sledky ukázaly, Ïe organismus dospívajících, ktefií mûli ve svém jídelníãku zv ené mnoïství libového hovûzího, byl schopnûj í udrïet vy í hladinu pohotového (hemového) Ïeleza a dokonce do lo ke sníïení obsahu patného cholesterolu (low density lipoprotein, LDL). Dospívajícím, kter m v dobû studie bylo do jídelníãku zafiazeno maso drûbeïe a ryb, se sice také sni- Ïovala hladina LDL cholesterolu, ale nebylo pozorováno zv ené mnoïství pohotového Ïeleza. BûÏn m názorem je, Ïe pokud konzumujete pouze krûtí a kufiecí maso, tak jíte zdravûji. Paradoxem je, Ïe ve skuteãnosti b vají nûkteré kusy hovûzího libovûj í neï urãité ãásti krût a kufiat a v robky z jejich bílého masa. Pfiíli ãasto si lidé myslí, Ïe ãervené maso by mûlo b t omezeno, a to nejenom pfii dietách. Ale to, co by se mûli dozvûdût a zapamatovat si je, Ïe správn v bûr ãerveného masa mûïe b t velk m plus pro zdravé stravování. Nicménû, rozhodování o koupi masa je provázeno nejenom zvaïováním zdravotní prospû nosti. Velmi ãasto je dûleïit m faktorem i finanãní stránka. AÈ chceme nebo ne musíme si pfiiznat, Ïe hovûzí maso nepatfií k nejlevnûj ím a pokud se k tomu pfiidá nûkolik nedobr ch zku- eností, a je vcelku jedno, zda jste místo v borné peãenû získali hromádku rozpadl ch svalov ch vláken nebo místo Èavnatého steaku cosi, co konzistencí pfiipomínalo podráïku znaãkové horolezecké obuvi. Na kvalitu masa pûsobí mnoho vnitfiních i vnûj ích ãinitelû, vût inu z nich lze s vût ím ãi men ím úspûchem ovlivnit. Ale jak zpûsob je ten nejúãinnûj í? To je otázkou, na kterou se nedá snadno odpovûdût, ale vûdci neustávají v testování stále dal ích moïností. vyuïití dvou odli n ch pfiístupû k odstavu a v krmu. Tato studie také potvrzuje jejich pfiedbûïné v sledky o v hodách ãasného odstavu telat. Ze série pokusû vypl vá, Ïe ãasnû odstaven skot, kter je brzy pfieveden na vysokoenergetickou v krmovou smûs, jeï b vá urãena pro koneãnou fázi v krmu, vytváfií více kvalitnûj ího masa s men ím mnoïstvím loje, neï skot odchovávan tradiãnû, tedy s odstavem ve vy ím vûku. V sledky tak v podstatû odporují dlouholeté zavedené praxi t kající se prûbûhu odstavu a systému v Ïivy v této dobû, ale zato pûknû zapadají do rychle se roz ifiujícího marketingového pfiístupu zamûfieného na finanãní stránku vûci, ve kterém je cena jateãn ch zvífiat tvofiena spí na základû kvality masa neï na prûmûrné hmotnosti jateãn ch zvífiat. V mnoh ch chovech se jiï po generace odstavují zvífiata v sedmi mûsících vûku a nechávají se na objemu z pastvy aï do jednoho roku, a pak jsou teprve pfievedena do intenzivního v krmu s krmnou dávkou zalo- Ïenou na kukufiici. Profesor zootechniky Larry L. Berger vedl t m, kter analyzoval dvû skupiny jalovic angus-simental. Jedna skupina (16 zvífiat) byla odchována tradiãním zpûsobem po odstavu umístûna na pastvu a v roce zafiazena do intenzivního v krmu. Dal ích tfiicet dva zvífiat bylo odstaveno ãasnû a ihned pfievedeno na intenzivní v krm. Pravidelná ultrazvuková vy etfiení umoïnila v zkumníkûm pozorovat nejenom zmûny v ukládání loje, ale také odhadnout i mnoïství intramuskulárního tuku zpûsobující Ïádoucí mramorování. Mramorování je ukazatelem Èavnatosti a chuti hovûzího, zatímco lûj je v podstatû odpadem, kter musí b t odstranûn pfied tím, neï se kusy masa dostanou na pulty prodejen. U mlad ích zvífiat se zvy ovalo mramorování, zatímco ukládání neïádoucího podkoïního tuku bylo niï í, fiekl Berger. V echna zvífiata byla poraïena ve stejnou dobu. PfiiãemÏ u ãasnû odstaven ch zvífiat do lo k poráïce ve vûku tfiinácti mûsícû, coï bylo zhruba o pût mûsícû dfiíve neï u tradiãního zpûsobu. U star ích, tradiãnû krmen ch, zvífiat se více pfiijaté energie uloïilo do podkoïního tuku, fiekl Berger. Mlad í zvífiata uloïila více energie do mramorování. âasnû odstavená zvífiata dala vût í procento Ïivin z potravy do finálního produktu (tedy do svaloviny), neï ta star í. National Beef Quality Audit v devadesát ch letech dvacátého století uãinil závûr, Ïe chovatelé skotu by se mûli snaïit pfiizpûsobit poptávce po lehãím hovûzím, sníïením obsahu podkoïního tuku o dvacet procent a zv it mramorování. Jak je zfiejmé z této studie, tak ãasn odstav mûïe chovatelûm pomoci tohoto cíle dosáhnout a díky zkrácené dobû v krmu a dfiívûj í poráïce také sníïit náklady. Tato studie zfietelnû ukázala, Ïe lze vyrábût kvalitní hovûzí s omezen m mnoïstvím podkoïního tuku, kter je odpadem, fiekl Berger. Ná pfiístup nabízí chovatelûm moïn alternativní systém produkce, ve kterém mohou zlep it kvalitu masa a získat lep í ekonomickou návratnost. Dfiívûj í odstav a vysokoenergetick v krm Na University of Illinois se zamûfiili na vliv doby odstavu telat urãen ch k v krmu na kvalitu hovûzího masa. Studie, kterou t m v zkumníkû publikoval v Journal of Animal Science, dokumentuje, k jak m zmûnám v pomûru maso tuk dochází pfii Pokud se chystáte vyrobit kvalitnější hovězí, nemělo by tele setrvat s matkou na pastvě příliš dlouho 23

24 Doplnûní energie do krmné dávky Sestavení krmné dávky s odpovídajícím mnoïstvím Ïivin a energie se tu a tam mûïe podobat zkoumání stfiedovûk ch alchymistû. Ov em nelze se zamûfiit pouze na hledání tûch nejlep ích surovin a jejich kombinace. Musí se brát v úvahu také jejich dostupnost, vyu- Ïitelnost a cena. Urãitû se chovatelûm a v krmcûm nevyplatí sváïet ideální komponenty krmn ch smûsí z celého svûta, protoïe zvífiata sice moïná rychleji porostou, ale uï se nenajde nikdo, kdo by zaplatil zv ené náklady. KdyÏ se ve Spojen ch státech v dûsledku roz ifiování prûmyslové produkce etanolu z obilnin pfii lo s vût ím vyuïitím lihovarského mláta, jako levné a dostupné energetické komponenty krmné dávky skotu ve v krmu, tak se v zkumníci z Texas AgriLife Research zamûfiili na jeho vyuïití pfii náhradû urãitého podílu kukufiiãného zrna, které tvofií základ tûchto smûsí. Doktor Jim MacDonald, v Ïiváfi skotu z AgriLife v Amarillu, se setkal s urãitou mírou skepticismu t kajícího se pouïití tohoto vedlej ího produktu z v roby etanolu, kter mûïe b t velmi dobfie pouïit ke krmení zvífiat. MacDonalda zaujaly dramaticky odli - né v sledky zvífiat ve v krmu, které byly pozorované mezi oblastmi Northern a Southern Plains, a rozhodl se uãit, jak úspû nû zafiadit lihovarské mláto do krmn ch dávek. Není mláto jako mláto Existují dva zcela zfiejmé rozdíly mezi tûmito dvûma oblastmi, vysvûtluje MacDonald. V zkumníci v Northern Plains vyuïívají do krmn ch dávek suchého rotovaného zrna kukufiice a v Southern Plains ve v krmu pouïívají krmnou dávku zaloïenou na vloãkovaném napafieném zrnu. Krom toho, v zkumníci z Nebrasky a dal ích státech Northern Plains vyuïívali lihovarské mláto získávané z kukufiice, zatímco na jihu bylo lihovarské mláto pfieváïnû z ãiroku. MacDonald provedl tfii pokusy, pfiiãemï ve dvou pouïil do krmné dávky zaloïené na kukufiici kukufiiãné lihovarské mláto z Nebrasky a ve tfietím pouïil lihovarské mláto z ãiroku. Na e studie, pfii které bylo v krmné dávce nahraïeno 25 procent su iny ãirokov m lihovarsk m mlátem, ukázala, Ïe energetická hodnota tohoto produktu tvofiila 73 procent energetické hodnoty vloãkované kukufiice, fiekl MacDonald, coï vcelku souhlasí s dfiíve veden m v zkumem na Texas Tech a West Texas A&M. Obdobnû dopadl pokus s kukufiiãn m mlátem z Nebrasky, kdy energetická hodnota byla zhruba srovnatelná s vloãkovanou kukufiici. Na e pokusy nám ukázaly, Ïe existuje pomûrnû velká variabilita v energetické hodnotû lihovarského mláta získaného z odli n ch obilnin, podobnû, jako je odli ná energetická hodnota obilnin, fiekl MacDonald. Ke krmení zvífiat lze vyuïít v echny typy lihovarského mláta, ale jeho producenti potfiebují vûdût, jaká je jeho energetická hodnota, zejména kvûli správnému zpenû- Ïení. Zatímco pro chovatele je tato vlastnost dûleïitá kvûli správnému sestavení krmné dávky. Krom toho se potvrdilo lep í vyuïití energie pfii pouïití vloãkovaného zrna. a jak byl vliv lihovarského mláta na kvalitu masa? OvlivÀuje lihovarské mláto pouze energetickou hodnotu krmné smûsi nebo mûïe b t pouïito i k ovlivnûní kvality masa? Touto otázkou se doktor Jim MacDonald také zab val. Inu, kdyï uï nûco do krmné dávky pfiidáváme, tak je nutné vûdût, zda to má nûjaké dal í úãinky, a to aè uï negativní nebo tfieba i pozitivní. Pokud by bylo maso ovlivnûno negativnû, tak je lépe se levného zdroje energie vzdát. Ale pokud by se prokázaly pozitivní úãinky na kvalitu, tak se zase mûïe jednat o dobr marketingov nástroj. Zatímco se spousta v zkumû zamûfiuje na energetickou hodnotu lihovarského mláta, protoïe by se mohlo jednat o levnou náhradu kukufiice, vysvûtluje MacDonald, tak pomûrnû nedávno byla polo- Ïena otázka: Jak m zpûsobem mûïe lihovarské mláto ovlivnit kvalitu hovûzího? Hlavním dûvodem pro studii je pfiedpoklad, Ïe náhradou kukufiice, která je v první fiadû krobov m krmivem, lihovarsk m mlátem, které obsahuje minimum krobu, dojde ke sníïení koncentrace glukózy v krvi zvífiat, coï následnû negativnû ovlivní mramorování hovûzího. Do této studie bylo zafiazeno 54 b kû, kter m byly v poslední fázi v krmu podávány krmné dávky zaloïené na rotovaném nebo vloãkovaném kukufiiãném zrnu, do kter ch bylo buì pfiidáno 35 procent lihovarského mláta ãi nikoliv. Cílem studie bylo stanovit vliv technologického zpracování kukufiice a zafiazení lihovarského mláta na mramorování masa a senzorické vlastnosti. Pro úãely této studie byl z kaïdého jateãného trupu odebrán dvouapûlcentimetrov steak z bederního svalu za tfiináct m Ïebrem. Steaky byly vakuovû zabaleny a ulo- Ïeny na ãtrnáct dní. Smyslová anal za byla provedena na Texas A&M University kolen mi hodnotiteli. Hovûzí bylo posuzováno z hlediska senzorick ch vlastností, jako je Èavnatost, jemnost a chutnost. V sledky hodnocení naznaãují, Ïe metoda úpravy krmiva jen minimálnû ovlivàuje senzorické vlastnosti masa. Nepatrné rozdíly v tûchto vlastnostech byly detekovány i ve steacích z b kû krmen ch dávkou s pfiídavkem lihovarského mláta, ale není vûbec jisté, zda by tyto drobné rozdíly odhalené kolen mi hodnotiteli mohly b t zji tûny i bûïn m spotfiebitelem. Je dûleïité vûdût, Ïe pfiidáním lihovarského mláta ke krmné dávce zaloïené na kukufiiãn ch vloãkách se negativnû neovlivní chuèové vlastnosti masa, fiekl MacDonald. Ve skuteãnosti na e porota zjistila, Ïe tyto steaky ze zvífiat krmen ch s pfiídavkem lihovarského mláta byly o nûco málo jemnûj í. Dal ím v sledkem této studie bylo zji tûní, Ïe vedlej í produkty vzniklé pfii trávení lihovarského mláta zvy ovaly koncentraci linolenové kyseliny ve svalovinû, fiekl doktor Stephen Smith, profesor zoologie na Texas A&M University. TakÏe, aãkoliv nebyly pfiídavkem lihovarského mláta nûjak zvlá È v raznû ovlivnûny senzorické vlastnosti masa, tak chemické sloïení hovûzího se zmûnilo a mûïe mít vliv na jeho skladovatelnost. I temperament zvífiat je dûleïit Nejen krmení ovlivàuje kvalitu 24

25 hovûzího masa. Vûdci z Texas A&M University System a Mississippi State University tvrdí, Ïe i povaha zvífiat má vliv na to, jestli si nakonec pochutnáte na kfiehkém steaku nebo budete zápasit s tuhou svalovinou. Zvífiata s temperamentním chováním, která jsou obtíïnû ovladatelná v ohradách a bleskovû pádí nahánûcími uliãkami, budou pravdûpodobnû i obtíïnû poïivatelná. V nûkolika dfiívûj ích studiích pouïili v zkumníci ve Spojen ch státech zafiízení k detekci pohybu k monitorování rychlosti jednotliv ch zvífiat vycházejících z nahánûcí uliãky a nazvali to únikovou rychlostí. Toto mûfiení jim umoïnilo získat objektivní údaje, které odpovídaly temperamentu a vzru ivosti zvífiete a jeho toleranci k ovládání. V popisované studii se zaznamenávala nejenom úniková rychlost, ale zvífiata byla také hodnocena v ohradû a v nahánûcí uliãce, fiekl doktor Ron Randel, v zkumník pfii Texas Agricultural Experiment Station v Overtonu. JiÏ dfiívûj í práce, provedené Randelem a dal ími v zkumníky z Texas A&M, ukázaly, Ïe skot, kter rychleji vybíhá z nahánûcí uliãky a chová se nevhodn m zpûsobem ménû Ïere a také ménû pfiirûstá, ale tato studie je první ve Spojen ch státech, která ukazuje silnou korelaci mezi temperamentem a jemností masa. Práce doktorky Susan Burrows z Austrálie ukázala stejn vztah. Korelace mezi vysokou útûkovou rychlostí a tuhostí byla v razná, fiekl Randel. Rhonda Vann z Mississippi Agricultural and Forestry Experiment Station v Brown Loam: Byla zji - tûna silná korelace mezi hodnocením chování v ohradû a tuhostí masa, aãkoliv hodnocení v ohradû bylo subjektivním údajem, zatímco útûková rychlost mûïe b t objektivnû zmûfiena. Hodnocení v uliãce bylo zaloïeno na pozorování chování v nahánûcí uliãce, s hodnocením od 1 (klidn pohyb) do 5 (skákání). V ohradû, kdy bylo zvífie spoleãnû s ostatními, se hodnotilo chování zvífiete na stupnici od 1 (neagresivní, nepodráïdûné ãlovûkem) do 5 (agresivní, naráïející do hrazení nebo napadající ãlovûka). Ve studii bylo zaznamenáno chování v ohradû, v uliãce a v bûhová rychlost u 58 kfiíïencû, a to celkem dvakrát poprvé v 21 dnech po odstavu a pak devadesát dní po odstavu. Aãkoliv jsou hodnocení v ohradû i v uliãce jiï dlouho uïívanou metodou, tak se pfiece jenom spoléhají na subjektivní hodnocení pozorovatele, zatímco mûfiení rychlosti probíhá s vyuïitím zafiízení podobného radaru pro mûfiení rychlosti vozidel na silnicích. V jedenadvaceti dnech po odstavu se útûková rychlost pohybovala v rozmezí od 0,21 metrû za sekundu do 3,67 metrû za sekundu. V devadesáti dnech po odstavu se zaznamenaná rychlost pohybovala od 0,12 metrû za sekundu do 4,13 metrû za sekundu. Poté, co byl skot vykrmen a pora- Ïen, zaznamenávali v zkumníci standardní údaje o hodnocení jateãného trupu a navíc údaje o Warner- Bratzlerovû síle potfiebné k fiezu (WBS), coï je standardním vûdeck m mûfiením jemnosti masa. Ze steakû byly odebrány jedenaãtvrt- nebo dvouapûlcentimetrové vzorky a byly vloïeny do pfiístroje na WBS test. Síla potfiebná k profiíznutí vzorku je mûfiena v librách (pro nás odkojené metrick m systémem radûji v kilogramech). Hodnocení WBS bylo v rozmezí od 1,6 kilogramû do 4,4 kilogramû. Hovûzí, které na stupnici WBS získá hodnocení pod 3,2 kilogramy je oznaãeno jako jemné, s hodnotami mezi 3,6 a 4,5 kilogramy za mírnû tuhé a jakékoliv maso otestované na hodnotu 4,5 a vy í pova- Ïuje za velmi tuhé. V zkumníci objevili korelaci mezi útûkovou rychlostí a tuhostí urãenou mûfiením WBS, a to jak v 21 dnech, tak v 90 dnech po odstavu. Maso z pûti b kû získalo hodnotu kolem 3,6 kilogramû (tedy mírnû tuhé) a jedno zvífie Standardizovaný Warner-Bratzlerův nůž používaný k měření síly potřebné k řezu svalovinou Vyhodnocení rychlosti pohybu zvířat a jejich temperamentu může naznačit, s jakým steakem byste se mohli setkat. I na fotografii jsou patrné rozdíly v tempu jednotlivých zvířat mûlo hodnocení témûfi 4,5 kilogramû. V echna zvífiata s WBS hodnocením mírnû tuhé a vy ím mûla vysokou útûkovou rychlost (v prûmûru 2,7 metrû za sekundu), fiekla Vannová. Co k tomu dodat? fiekl Randel. Pokud máte skupinu telat s takov m patn m temperamentem, tak kdokoliv je kupuje, zaplatí sice stejnou cenu, jako za pohodová zvífiata, aãkoliv v krm takov ch telat bude nákladnûj í a v sledné zafiazení jateãn ch tûl moïná bude v niï í tfiídû, ale senzorické vlastnosti masa budou s nejvy í pravdûpodobností podstatnû hor í. A to hovûzímu rozhodnû dobrou reklamu neudûlá. Randel a Vannová jsou pfiesvûdãeni, Ïe moïnost spojit takové mûfiitelné vlastnosti, jako je útûková rychlost, a kvality masa by nakonec mohly vést k vytváfiení lep ího produktu pro spotfiebitele. Jde o vyrovnanost produkce. Jedním z faktorû, kter ovlivàuje spotfiebu hovûzího jako nic jiného, je nevyrovnanost produktu, fiekla Vannová. A proto je tfieba se zamûfiit i tímto smûrem a cílenû vybírat klidná zvífiata do chovu. Ze studií vypl vá, Ïe hovûzí maso je dûleïitou a zdravou souãástí vyrovnané stravy. Je tfieba dûlat v e pro to, aby to pochopila i iroká vefiejnost a dokázala ocenit jeho kvalitu. V roba kvalitního hovûzího je totiï veliká vûda. Pfiejme v em, ktefií se jejím praktick m provozováním Ïiví, hodnû úspûchû. Z materiálû americk ch univerzit zpracovali Ota Beran a Anna Marcinková 25

26 Zápis z V roãní ãlenské schûze âschms Skalsk DvÛr Prezence Na VâS bylo pozváno celkem 386 fiádn ch ãlenû, 203 zájmov ch a 5 ãestn ch. Pfiítomno: 85 fiádn ch ãlenû, 16 zájmov ch, 7 hostû. Prezenãní listina je souãástí zápisu. 2. Zahájení schûze SchÛzi zahájil a fiídil Ing. Milan trudl, PhD. schûze byla v souladu se stanovami fiádnû svolána pfiivítal hosty: Ing. J. Veleba Agrární komora, Ing. M. Luká ek MZe, Ing. Z. Majzlíková âpi, Ing. P. Pytloun âmsch, a.s., Ing. Poláãek a Ing. Michal Zväz chovateºov masového dobytka Slovenská republika pfieãtení, doplnûní (jmenování ãestného ãlena, vyhodnocení charolais kongresu) a schválení programu schûze 3. Volba komisí návrhová: Jan Hofiák, Ing. Miroslav Vráblík, Milan Nechvátal mandátová: Ing. Jan Chytil, Ing. Josef Papáãek, Petr Novák zapisovatel: Helena ilarová ovûfiovatel: Ing. Milo ediv, Jaromíra edová 4. Zpráva o ãinnosti âschms 2007/2008 pfiednesl pfiedseda K. eba Nejprve seznámil pfiítomné se v emi svazov mi akcemi. editel Ing. Malát se úãastnil jednání kolem bluetongue i v Bruselu, jednání kolem tuberkulózy, pravidelné sejití v boru i rad PK, vylep ení svazov ch stránek, vydání kuchafiky, uzávûrek KU, pravidelné vydávání zpravodaje, zahraniãní akce Skotsko, v stava Nitra,jednání s MZe o datech z hodnocení SEUROP atd. Za cel rok bohatá ãinnost, ale ne v e se nám podafiilo, ne v ichni musí b t spokojeni. Zpráva pfiílohou zápisu. 5. Zpráva o hospodafiení âschms v hospodáfiském roce 2007/2008 pfiednesl fieditel svazu Kamil Malát Nejprve podûkoval Mze za spolupráci v oblasti dotaãní politiky. Hospodafiení ovlivnilo zru ení v stavy v Praze mûsíc pfied zahájením, ale vût ina uhrazen ch nákladû byla díky vstfiícnosti v ech zúãastnûn ch subjektû navrácena. Skonãili jsme se ziskem ,38 Kã, daàová povinnost po úpravách HV: ,59 Kã. Hlasování: VâS schvaluje zprávu o hodnocení hospodafiení. Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu. 6. Zpráva revizní komise pfiednesl pfiedseda revizní komise Ing. Václav Jungwirth. RK se usnesla, Ïe vedení úãetních dokladû je kvalitní a i práce fieditele svazu K. Maláta. Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu. Foto: Karel Melger 7. Návrh rozpoãtu a návrh plánu ãinnosti svazu na dal í období pfiednesl fieditel svazu K. Malát Návrh vyrovnaného rozpoãtu ve v i 8,6 mil. Kã. Rozpoãet vychází z v sledkû hospodafiení minul ch let. Návrh plánu ãinnosti v pûti okruzích. 1. Plemenáfiské a lechtitelské ãinnosti 2. Propagaãní, publikaãní, osvûtové a v stavní ãinnosti 3. Legislativní a podpûrné ãinnosti 4. Ekonomické ãinnosti 5. Mezinárodní spolupráce Foto: Karel Melger 26

27 Hlasování: VâS schvaluje návrh plánu ãinnosti a rozpoãet. Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu. 8. Jmenování ãestn ch ãlenû Provedl pfiedseda svaz K. eba V bor navrhuje jmenovat tyto ãleny: MVDr. Menhart (in memoriam) pfievzal Ing. Vráblík 9. Zhodnocení a podûkování za kongres charolais Ing. trudl Kladné hodnocení vodûní zvífiat ve v ech pfiedvádûních. Podûkování v em osobám a firmám, které s podíleli na pofiádání CH kongresu. Pfiedání pamûtních listû pfiítomn m ze jmenovan ch. Velké spoleãné foto. editel Genoservisu podûkoval v em, ktefií pomáhali pfii uskuteãnûní v stavy v Pfierovû. Osvûtlil dûvody pfiesunu v stavy Pfierov do Brna. Pfiedání ocenûní chovatelûm ocenûn ch zvífiat v Pfierovû Ing. Káãerem. 10. RÛzné, diskuze Karel eba: Seznámení s diskuzemi (Uhfiínûves grémium RPK) kolem velkého mnoïství dovezen ch plemenn ch b kû v leto ním roce. Ovlivnili to vysoké ceny zvífiat v loàském roce. Z klubû BA vznikl návrh na stejné podmínky hodnocení importovan ch b kû jako na e. Rustikální plemena zvednout poplatek na Kã, LI 5000 a pfiedvádûní na tyãi. AA na tyãi pfiedvést. MSI nechávají na hlasování VâS, CH pfiímé náklady. Závûreãn návrh: poplatek za v bûr plemenného b ka pfii importu ze zahraniãí s úãinností od zv it ze souãasn ch 500 Kã na 5000 Kã. Hlasování (na hlasování pfiítomno 80 fiádn ch ãlenû): pro 67, proti 11, zdrïelo se 2 => návrh byl pfiijat Kamil Malát: Národní v stava masného skotu v pfií tím roce poïádal o diskuzi zda ano ãi ne a kde. SloÏitûj í asi bude profinancování z MZe, zda na to svaz bude mít. Prosím o názory. Papáãek: spojit s komercí draïba, chovatel platit dopravu a zdravotní zkou ky, Brno. Kozák: navrhuje areál Opafien Jungwirth: AA souhlas s Papáãkem, spojení s jin m plemenem a udûlat komerãní v stavu po základním v bûru, místo nevíme. Ing. Luká ek nelze udûlit dotaci na cokoliv spojené s komercí. Vrablík: AA souhlasíme s vlastním financováním a je to bûïné v celém svûtû. Hofiák: místo tradiãní chovatelsky a spojit to i s ostatními obory zemûdûlství. Rustikální lep í Ïádn zvífie neï 1 Káãer jedna spoleãná akce musí b t. Velká chovatelská a v sledky ãi úãast zapsat do chovatelské evidence zv í chovatelskou hodnotu. Kamil Malát nelze spojit v echny svazy, kaïd má svoje, na stávající v stavy se nelze napojit. Zpracovatelé nemají zájem tímto smûrem smûfiovat marketing. 11. vystoupení hostû Ing. Majzlíková âpi Chceme hlavnû pomáhat a nejen dávat sankce. V bûr hospodáfiství je na základû moïného rizika (pozdû hlá ení pfiesunû) Problémy kontrol: oznaãování je tû cca 6 % zvífiat patnû oznaãeno, ãíselné fiady nelze pfievádût na jiné hospodáfiství, není veden stájov registr a doplàovat okamïitû, 3 roky archivovat, neevidovaná zvífiata stále jsou. PrÛvodní listy nutné a znaãit do nich ve keré pfiesuny. Na ãásti B musí b t vodoznak, zkontrolujte si evidenãní listy. Ztráta prûvodního listu tak Foto: Karel Melger 27

28 prohlá ení, po kození zaslat ho a Ïádost o duplikát vïdy. âerná plemenitba. 49 telat 65 % ne, 36 testovan ch 86 % prûkazn ch. Zde sankce. Ing. Jan Veleba AK âr Komentáfi k rozhodnutí pfiedstavenstva AK v âesk ch Budûjovicích podporující variantu v platy TOP-UP v roce 2009 na ornou pûdu. Pfiedãasn humbuk k rozpoãtu vzhledem k navrhovan m zmûnám v platbách na pûdu. Budeme se k této problematice vracet. Rozpoãet nepodafií se nám asi normálnû obhájit dotaãní ãástku pro zemûdûlství => protestní akce. Ing. Milo Luká ek MZe TOP UP: kurz k poslednímu záfií 24,66 Kã ovlivàuje Foto: Karel Melger v poãty. U etfiené finanãní prostfiedky budou pfiesunuty do národních dotací 180 mil. nav ení nákazového fondu (kadavery do 6 Kã). Pfiedpoklad sazeb TOP-UP v tomto roce: VDJ 1650 Kã, ovce a kozy Kã, ha: 1350 Kã/ha. I v r chceme podpofiit platbu na zemûdûlskou pûdu. Pochvala na ich web. stránek. Zástupci svazu pfii jednáních o vakcinaci BT byli vïdy nedílnou aktivní souãástí skupiny a nezaslouïí si kritiku. IBR snaïme se napomoci abychom to dotáhli do konce. Dûkuji v em va im pfiedstavitelûm (Malát, eba) za pfiístup ke v em dosavadním jednáním. Ing. Pytloun âmsch, a.s. Novinka vybrali jsme nové u ní známky z ZEE TAGS z Nového Zélandu, potisk a distribuce âmsch. Pfiesto si mûïete vybrat i z ostatních v robcû. Informace na webu. SnaÏíme se rozjet obchod s veterinárními léãivy v souladu se zákonem. Ing. Poláãek Zväz chovateºov masového dobytka Slovenská republika Nûco se nám podafiilo a nûco musíme fie it. Holokaus hovûzího dobytka v SR. 12. usnesení Návrh usnesení pfiednesl pfiedseda návrhové komise Jan Hofiák Hlasování: jednomyslnû schváleno Usnesení doloïeno v pfiíloze. 13. závûr SchÛzi uzavfiel Karel eba ve 14,00. Na Skalském Dvofie dne: Zapsala: Helena ilarová Ovûfiili: Ing. Milo ediv, J. edová Usnesení z V roãní ãlenské schûze âeského svazu chovatelû masného skotu konané dne 9. fiíjna 2008 ve Skalském dvofie I. V roãní ãlenská schûze bere na vûdomí: 1. Zprávu o ãinnosti svazu za hospodáfisk rok 2007/ Zprávu revizní komise 3. Podûkování za mezinárodní kongres chovatelû plemene charolais 4. Vystoupení hostû II. V roãní ãlenská schûze schvaluje: 1. Zprávu o hospodafiení svazu za hospodáfisk rok 2007/ Plán ãinnosti svazu na hospodáfisk rok 2008/ Návrh rozpoãtu svazu na hospodáfisk rok 2008/ Jmenování ãestného ãlenství: pan MVDr. Milo Menhart in memoriam 28

29 5. Návrh zmûny sazebníku plemenné knihy v ãásti poplatek za v bûr plemenného b ka importovaného ze zahraniãní ve v i 5000 Kã s úãinností od III. V roãní ãlenská schûze v boru âschms ukládá: 1. Projednání zpûsobu v stavnictví v následujícím období 2. Zapisování umístûní zvífiat na v stavách do chovatelské evidence (POP) Foto: Karel Melger Ve Skalském dvofie dne 9. fiíjna 2008 Jan Hofiák pfiedseda návrhové komise Zpráva revizní komise Dámy a pánové, váïení hosté, seznámím Vás se zprávou revizní komise âschms. Revizní komise Svazu se od poslední VâS Svazu se la jednou, a to Na tomto jednání byla provedena kontrola úãetních dokladû v sídle firmy, zpracovávající úãetnictví pro Svaz, u p. Evy elepové v Brodcích. Dále zde byla projednána zpráva RK z poslední VâS Svazu a otázka fiádného ãlenství zástupcû chovatelû ve statutárních orgánech Svazu. V rámci kontroly úãetních dokladû se RK zamûfiila pfiedev ím na vûci vypl vající ze zprávy z poslední VâS Svazu, a to na pfiepracované pracovní smlouvy zamûstnancû Svazu v souladu s novelou Zákoníku práce, coï bylo provedeno. Dále byl kontrolován v kaz hospodafiení Svazu, zejména pfiíjmy z dotací za poslední úãtovací období a jejich vyúãtování. editel Svazu informoval RK o systému Ïádostí o dotace pro rok RK provedla vyhodnocení Svûtového kongresu plemene Charolais, konaného v srpnu leto ního roku. Tato akce se pfiipravovala tfii roky a ze strany RK po tuto dobu panovala urãitá opatrnost nad zaji tûním a zdárn m prûbûhem celé akce. Dnes mohu konstatovat, Ïe urãité obavy z na í strany se nepotvrdily a celá akce byla velmi dobfie organizaãnû i finanãnû zaji tûna a pfiispûla k velmi dobré reprezentaci na ich chovatelû i Svazu ve svûtovém mûfiítku. Z dal ích úãetních dokladû byly kontrolovány sestavy drobného dlouhodobého majetku, jejich vedení, dále cestovné zamûstnancû, náklady na telefony, nájemné za kanceláfiské prostory a financování zpravodaje. Byly projednány dlouhodobé pohledávky, kdy z minulosti do lo k odpisu , Kã jiï nedobytn ch pohledávek a v souãasné dobû má Svaz , Kã pohledávek po lhûtû splatnosti, které prûbûïnû vymáhá. Dále bylo RK pfiedloïeno vedení dokumentace BOZP a PO Svazu. Nutno konstatovat, Ïe tato evidence je vedena vzorov m zpûsobem na velmi dobré úrovni. editel Svazu objasnil ãlenûm RK systém rozdûlení obvodû jednotliv ch inspektorû a jejich pracovní náplnû. RK projednala ãlenství p. Hány v RK z dûvodu, Ïe p. Hána se od poslední VâS Svazu stal zájmov m ãlenem, kter nemûïe b t volen do statutárních orgánû Svazu. RK rozhodla o setrvání p. Hány jako ãlena RK do konce volebního období, neboè byl volen v dobû, kdy jeho volba nebyla v rozporu se stanovami Svazu. V prûbûhu roku je pfiedseda RK pravidelnû zván na jednání V boru Svazu a Grémia rady plemenn ch knih, kter ch se osobnû úãastní. V období od poslední VâS nebyl RK dán podnût k fie ení nûjakého problému, ãi stíïnosti. V bor na sv ch jednáních fie il pfiípadné neshody, rozpory nebo stíïnosti samostatnû bez zásahu RK. Jako pfiedseda RK jsem byl poïádán, abych se úãastnil jednání Klubu Msi, kde byl projednáván nesouhlas ãlenské základny s rozhodnutím Rady PK Msi ohlednû v bûrové komise pro v bûr b kû a probûhly volby nové Rady PK MSi. Celkem probûhla dvû jednání, kde z pozice pfiedsedy RK Svazu jsem dohlíïel na formální správnost jednání v souladu s vnitrosvazov mi pfiedpisy. RK po provedené kontrole úãetnictví a ostatních dokladû a po poskytnut ch informacích fieditele Svazu nemá Ïádn doplàující návrh do usnesení dne ního jednání. RK se usnesla, Ïe vedení v ech kontrolovan ch evidencí a dokladû je na velmi dobré úrovni, pfiehledné a srozumitelné. RK konstatuje, Ïe v historii Svazu nebyly lépe vedeny a velmi kladnû hodnotí práci fieditele Svazu, p. Maláta. Dûkuji za pozornost Za revizní komisi pfiedseda Ing. Václav Jungwirth 29

30 V stava masného skotu v roce 2009 UÏ je tomu více neï dva roky, kdy se v bor svazu usnesl, Ïe z dûvodu komplikované nákazové situace kolem onemocnûní bluetongue, bude rozumnûj í národní v stavu masného skotu v roce 2007 zcela zru it. Rozhodnutí to nebylo jednoduché, ale i s odstupem ãasu je stále hodnotíme jako v daném okamïiku nejlep í variantu. Není v ak potfieba se znovu ohlí- Ïet za minulostí, ale naopak hledût do budoucnosti, a proto od té doby vedeme spolu s chovateli pfii nejrûznûj ích pfiíleïitostech diskuzi nad dal í podobou v stavnictví masného skotu. Ti z vás, ktefií se v fiíjnu zúãastnili na Skalském Foto: Karel Melger dvofie, v roãní ãlenské schûze si pamatují, Ïe i zde bylo toto téma otevfieno a diskutováno. Jsem osobnû velmi rád, Ïe diskuze na toto téma byla celkem Ïivá, neboè je nutné znát názor ãlenské základny. Je totiï nejvy í ãas se pfiípravou dal í v stavy zaãít intenzivnû zab vat. Bûhem diskuze bylo prezentováno mnoho zajímav ch podnûtû na téma umístûní v stavy, finanãní spoluúãasti chovatelû na v stavû, spojení v stavy s komerãní akcí (napfi. draïbou), organizace velké spoleãné akce s ostatními chovatelsk mi svazy a mnoho dal ích názorû. Závûr byl takov, Ïe se touto problematikou bude zab vat na svém nejbliï ím jednání v bor svazu, kter urãí, jak m zpûsobem se v stavnictví bude ubírat v následujícím roce a nastíní koncepci v stav na dal í období. To se také stalo a na jednání v pûli listopadu byla problematika v stav jedním ze stûïejních bodû v borové schûze. Je tû pfied tím, neï vás seznámím s diskuzí a zejména závûry tohoto jednání, dovolte mi krátkou odboãku, která v ak má s tímto tématem velmi úzkou souvislost. Nûktefií z vás moïná zaznamenali, Ïe tradiãní v stava hospodáfisk ch zvífiat, která se konala kaïdé dva roky na pfierovském v stavi ti, byla po dohodû spoleãností Genoservis a BVV Veletrhy Brno pfiesunuta do areálu brnûnského v stavi tû. Není m m cílem rozebírat dûvody, které k tomuto rozhodnutí obû spoleãnosti vedly, ale seznámit vás s tím, proã je tato informace podstatná. Stejnû jako ostatní chovatelské svazy, i my jsme byli osloveni, abychom se k této akci pfiipojili a pomohli tak na svût de facto novému typu akce. Obavy, Ïe by se jednalo o druhé Techagro nejsou na místû, neboè tato v stava by mûla b t zamûfiena pfiedev ím na v stavu zvífiat, a to nejenom hospodáfisk ch. Snahou organizátorû totiï je propojit v stavu hospodáfisk ch zvífiat s mezinárodní v stavou psû (Intercanis) a oslovit tak vy í poãet náv tûvníkû. Na prvotní schûzce, která se k tomuto tématu konala zaãátkem mûsíce listopadu, jsme prezentovali ochotu se na celé akci spolupodílet, a to i pfies to, Ïe z pohledu masného skotu se v stava koná ve velmi netradiãní období, na konci ãervna. K termínu byly v hrady i od jin ch svazû, nicménû pro rok 2009 není moïné jej jiï zmûnit. I pfiesto, Ïe termín není z tradiãního pojetí v stav masného skotu ideální, rozhodli jsme se k celé akci pfiipojit a pfiislíbili jsme svou úãast. K v stavû se aktivnû pfiipojil také Svaz chovatelû hol t nského skotu, kter bude organizovat svûj národní ampionát. O konání této schûzky byl informován v bor svazu, kter dále diskuzi rozvíjel, abychom mohli k celé situaci zaujmout závazné stanovisko. A tím se vracíme zpût k jednání v boru. V stava v Brnû byla tedy pfiedstavena jako jedna z variant, kam umístit zvaïovanou expozici masného skotu v následujícím roce. Byly znovu podrobnû diskutovány v echny moïné návrhy k umístûní v stavy, nastínûny základní v hody a nev hody jednotliv ch míst, také detailnû rozebrány otázky kolem termínu apod. Témûfi v ichni diskutující se shodli, Ïe uspofiádat velkou samostatnou v stavu masného skotu v LetÀanech je, zejména s ohledem na nejasnou finanãní podporu ze strany státu, velmi riskantní. ZároveÀ konstatovali, Ïe po zku enostech z minul ch let, úsilí na zabezpeãení kvalitní v stavy ani vy í finanãní prostfiedky smûfiované k propagaci akce, s nejvût í pravdûpodobností nezabezpeãí v raznû vy í náv tûvnost. Z tûchto dûvodû bude tedy snaha svazu spojit v stavu masného skotu s jinou tématicky pfiíbuznou akcí. JelikoÏ takov chto akcí není na na em území zrovna mnoho, právû v stava v Brnû, kde je k dispozici profesionální zázemí, by se touto akcí mohla stát. Závûr diskuze byl tedy takov, Ïe âschms bude v stavu v Brnû pro pfií tí rok propagovat jakou svojí hlavní v stavu s tím, Ïe zku enosti z roku 2009 ukáïí, jak m zpûsobem budeme smûfiovat v stavnictví v dal ím období. ZároveÀ bylo konstatováno, Ïe dvû v stavy uspofiádané v rámci mezinárodního kongresu charolais Pfierov a Cunkov jasnû ukázaly, Ïe i masn skot je moïné prezentovat dûstojnou formou vodûní a Ïe tedy minimálnû hlavní plemena, která by soutûïila o titulu ampióna, je nutné prezentovat touto formou. Kromû toho, Ïe je tato forma o mnoho profesionálnûj í neï pfiehánûní zvífiat, sníïí se tím i nároky velikost ustájovacích prostor a ve finále se i u etfií velké finanãní prostfiedky vynakládané na pronájem ohrazení. Co na závûr? Není nutné zmiàovat, Ïe k uspofiádání kvalitní v stavy je nezbytná aktivní úãast a spolupráce Vás, chovatelû. Chtûl bych Vás proto poïádat a vyzvat, abyste se do pfiípravy v stavy zapojili, diskutovali tuto otázku na sv ch klubech, projednali ji se sv m inspektorem a snaïili se dostateãnû dopfiedu vytipovat zvífiata, která by v Brnû pfií tí rok mohla b t vystavena. Profesionální zázemí brnûnského v stavi tû s aktivním pfiístupem chovatelû je dobr m pfiedpokladem k uspofiádání kvalitní v stavy masného skotu! Kamil Malát 30

31 ing. Pavla Vydrová Pfiedchozí dva díly rubriky Onemocnûní skotu byly vûnovány virov m chorobám, dnes se jiï ale pfiesuneme od virû k bakteriím a tedy nemocem pûvodu bakteriálního. Mezi bakteriální nákazy skotu se mj. fiadí aktinomykóza, antrax, brucelóza, listerióza, paratuberkulóza (Enteritis paratuberculosa bovis), tuberkulóza (TBC) a vibrióza (Vibriosis genitalis). Nûkteré z uveden ch nemocí se z pohledu souãasnosti jeví jako okrajové, jiné jsou zcela bez pochyby velmi diskutovan m problémem. Z v ãtu chorob je patrné, Ïe stejnû jako virov ch onemocnûní, je také bakteriálních celá fiada a proto i tuto kapitolu rozdûlíme na nûkolik ãástí. V dne ní, první ãásti, si podrobnûji pfiipomeneme první dvû v e uvedená onemocnûní, aktinomykózu a antrax. Dle Vyhlá ky ã. 202/2003 (ze dne 27. ãervna 2003 o veterinárních poïadavcích na ãerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné v robny) musí b t maso zvífiete, u nûhoï byla zji tûna aktinomykóza ãi snûè slezinná (antrax) posouzeno úfiedním veterinárním lékafiem jako nepoïivatelné. I pfiesto, Ïe obû uvedené choroby nejsou na Ïebfiíãku sledovanosti právû na vrcholu a jeví se tak moïná nezajímavé, v na em seriálu vûnovaném onemocnûní skotu mají bezpochyby také své místo. Zejména antraxu se budeme vûnovat podrobnûji a to hlavnû z dûvodu jeho moïného vyuïití jako biologické zbranû hromadného niãení, coï je bezpochyby téma aktuální, velmi závaïné i zajímavé. Jak se ale doãtete níïe, tento zpûsob vyu- Ïití antraxu se zdá ponûkud nevhodn...nebudeme ale pfiedbíhat... Aktinomykóza MoÏná se vám pfii pfieãtení názvu aktinomykóza spí e vybavila bramborová strupovitost obecná, která tvofií na hlízách brambor strupy, které jsou povaïovány za vadu krásy a ne za závaïné bakteriální onemocnûní jako je tomu u skotu, dal ích druhû nejen hospodáfisk ch zvífiat, ale také lidí. Strupovité brambory jsou sice hûfie prodejné a je z nich vût í odpad pfii loupání, ale to rozhodnû není problém srovnateln s tím, co mûïe Aktinomykóza napáchat Bakteriální choroby skotu (I. ãást) u zvífiat i pfiesto, Ïe se v souãasnosti vyskytuje spí e sporadicky. Aktinomykóza je pomalu se rozvíjející chronické infekãní onemocnûní endogenního pûvodu, které je vyvolané málo virulentními anaerobními mikroorganismy rodu Actinomyces. Jsou bûïnû pfiítomny jako komenzál (organismus Ïijící v symbióze, kter u hostitele nevyvolává onemocnûní) v ústní dutinû i na jin ch sliznicích. Infekce se rozvine pfii poru ení integrity, po proniknutí do tkánû se vytváfiejí mnohoãetné abscesy spojené choboty a tvofií se tzv. pí tûle. Ve tkáni se bakterie mnoïí pomalu, vytváfiejí mikrokolonie, jeï se v mikroskopu jeví jako hutné drûzy (drobná tvrdá zrníãka obsahující kolonie mikrobû), které se ohraniãují granulaãním zánûtem a inkrustují vápenat mi solemi. Vypadají jako sírovû Ïlutá zrna (aktinomykomy) lokalizovaná na hlavû a krku (pod ãelistí). Aktinomykóza (foto: internet) PÛvodce Aktinomycety jsou bakterie typické morfologie a specifick ch fyziologick ch vlastností. Jsou to rozvûtvené tyãinky, jeï rostou v atmosféfie se sníïen m obsahem kyslíku. Aktinomykózu zpûsobuje nejãastûji Actinomyces Izraeli (Corynebacterium izraeli aktinomykóza kostí) a Actinabacillus ligniersií (aktinomykóza mûkk ch tkání). Ménû ãast mi pûvodci jsou Actinomyces naeslundii, Actinomyces viscosus a Actinomyces odontolyticus i vzdálen pfiíbuzn mikroorganismus Arachnia propionica. K proniknutí infekce dochází nejãastûji sliznicí dutiny ústní nebo hltanové. Zdroj infekce Zdrojem infekce, jak jiï bylo naznaãeno, je v absolutní vût inû endogenní vlastní flóra. Klinické pfiíznaky Aktinomycety jsou pfiítomny na sliznicích, v dutinû ústní, v horním respiraãním traktu i ve stfievû zvífiat i lidí. Aktinomykóza ãelisti tvofií se granulaãní tkáà, kûïe srûstá s ãelistí a tvofií se pí tûle Aktinomykóza jazyka vfiedy na hfibetû jazyka, zvût ení jazyka, tuh, nepohybliv jazyk, v tok slin Aktinomykóza kûïe, vaziva Diagnóza Laboratorní diagnóza se provádí mikroskopicky i kultivaãnû a je ztíïena tím, Ïe voln ch aktinomycet je ve tkáni málo a jsou soustfiedûna do zrn, kter ch není mnoho a je nutno je nalézt a rozdrtit. Granula jsou v hnisu viditelná buì pouh m okem, nebo pfii malém zvût- ení. Diagnóza na základû klinického vy etfiení je pomûrnû snadná. Inkubaãní doba Vzhledem k tomu, Ïe se infekce vyvíjí pomalu (buì po mikrotraumatu nebo bez nûj), nelze pfiesnûji stanovit moment invazivní infekce. Terapie U zvífiat je terapie velice nejistá, aplikují se jodové preparáty a antibiotika, nebo se pfiikroãí k chirurgickému odstranûní. U ãlovûka spoãívá v dlouhodobé aplikaci penicilinu trvající i nûkolik mûsícû po vyhojení. Dobr ch v sledkû lze dosáhnout i klindamycinem, úãinné mohou b t rovnûï aminopeniciliny, tetracykliny nebo makrolidy. âasto je nutn i rozsáhl chirurgick zásah. Za úãinnou se povaïuje také radioterapie v protizánûtlivé dávce. Aktinomykóza má vlekl prûbûh a prognóza je závislá na vãasné diagnóze a klinické formû (u ãlovûka pfii postiïení CNS je 25% úmrtnost). V skyt onemocnûní podléhá povinnému hlá- ení. V âeské republice je roãnû hlá eno ménû neï 10 pfiípadû onemocnûní lidí. Antrax (SnûÈ slezinná) Infekãní choroba podléhající povinnému hlá ení a vyskytující se po celém svûtû. Primárnû je to alimentární onemocnûní zvífiat, pfiedev ím pfieïv - 31

32 kavcû, které probíhá akutnû a velmi podobnû jako septikémie (otrava krve). Vnímavá jsou hospodáfiská zvífiata i ãlovûk. Nemocné zvífie vyluãuje bakterie sv mi v kaly. PÛvodce tvofiící odolné spóry, které v pûdû, na pastvinách i na pfiedmûtech pfieïívají mnoho let a k nákaze tak mûïe dojít i s velk m ãasov m odstupem. Dal í zvífiata se pak nakazí pasením na kontaminované pastvinû. âlovûk se infikuje stykem s nemocn mi zvífiaty, pfii zpracování jejich masa, kostí, kûïe nebo vlny a také poïitím jejich nedostateãnû tepelnû upraveného masa. Onemocnûní dfiíve vznikalo téï vdechnutím kontaminovaného prachu v továrnách zpracovávajících suroviny Ïivoãi ného pûvodu. K mezilidskému pfienosu antraxu nedochází. Nákaza se vyskytuje pfiedev ím v zemích s roz ífien m pastevectvím (Stfiední Asie, tropická Afrika, Stfiední a JiÏní Amerika). Ve stfiední Evropû se v souãasné dobû antrax u zvífiat nevyskytuje, posledním hlá en m a nejbliï ím ohniskem byla v létû leto - ního roku v chodní Francie. V na í zemi v minulosti nejãastûji hynuly na toto onemocnûní krávy, sporadicky kozy ãi ovce, ale nemoc se nevyh bá ani divoce Ïijícím zvífiatûm (vnímaví jsou napfi. srnci, jeleni a zajíci). V Africe byla infekce popsána u antilop, slonû, Ïiraf aj. Bakterie antraxu (foto: internet) PÛvodce a klinické formy Bacillus anthracis, coï je gram-pozitivní fakultativní nepohyblivá tyãinka, která roste za pfiístupu vzduchu. V neotevfieném kadaveru bacily hynou za 3 4 dny, v otevfien ch kadaverech sporulují a v pûdû vydrïí aï 10 let. Podle vstupní brány nákazy lze rozli it nûkolik klinick ch forem: koïní, stfievní a inhalaãní (plicní). Inkubaãní doba kolísá od 1 do 10 dnû, ale inhalaãní forma se mûïe projevit aï do 8 t dnû po expozici nákaze. Za pfiirozen ch podmínek nejãastûj í koïní forma vzniká kontaminací koïních odûrek sporami. Projeví se zarudnutím, které se rychle mûní v puch fi s hemoragick m obsahem a v málo bolestiv vfied kryt ãern m pfií kvarem (odtud název uhlák ). V okolí b vá tuh edém a regionální uzliny zdufiují. Bez léãby infekce prograduje a mûïe vzniknout antraxová sepse. Vzácná stfievní forma (gastrointestinální) vzniká po poïití kontaminovaného, nedostateãnû tepelnû zpracovaného masa (vegetativní formy bacila jsou na rozdíl od spór velmi citlivé k teplu i jin m fyzikálním a chemick m vlivûm). V Evropû byl její v skyt i v minulosti málo ãast, ale v Africe a Asii se opakovanû objevila i hromadná onemocnûní. Tuto formu provázejí bolesti bfiicha, krvav prûjem, peritoneální pfiíznaky a rychle se rozvíjí ok. Mortalita je vysoká. Vãasná léãba by mohla b t úãinná, ale diagnóza b vá obvykle stanovena pfiíli pozdû. MoÏnost vzniku lidského onemocnûní po poïití potravy nebo vody kontaminované spórami sice nelze vylouãit, ale pokusy o vyvolání infekce u primátû pfiímou aplikací spár do gastrointestinálního traktu byly vesmûs neúspû né. Inhalaãní forma vzniká po vdechnutí spór. Ty, které proniknou do alveolû, jsou fagocytovány mikrofágy, tím je ãást spór zniãena a ãást se lymfatick mi cestami dostane do mediastinálních uzlin. Zde dochází k jejich germinaci, k rychlému pomnoïení vegetativních forem bacilû a tvorbû toxinû. Inkubace pfii plicním antraxu kolísá v neobvykle irokém rozmezí od dvou dnû do nûkolika t dnû (v pokusech na opicích exponovan ch infekãnímu aerosolu bylo zji tûno, Ïe spóry mohou v mediastinálních uzlinách zûstat velmi dlouho, dokonce aï 98 dní. Teprve pak germinují a vyvolají smrtící infekci. DÛvody takové prodlevy nejsou jasné). Tato forma zaãíná mírnou horeãkou, zchváceností, bolestí za hrudní kostí a dráïdiv m ka lem. Po 1 aï 3 dnech horeãka stoupne a na pfiední plo e hrudníku se objeví edém podkoïí. Nemocn je stále du nûj í, má zrychlené d chání, rozvíjí se cyanóza (modrofialové zbarvení kûïe a sliznic zpûsobené nedostateãn m okysliãováním krve), respiraãní selhání a ok. Rentgenologicky je nápadné roz ífiení mediastina (mezihrudí) zdufiel mi uzlinami. Pacient mûïe zemfiít bûhem nûkolika hodin. Doba od objevení prvních pfiíznakû do smrti b vá asi 3 dny. V minulosti byla mortalita plicního antraxu kolem 90 %. Pfii dne - ních moïnostech léãby kauzální (antibiotika) i podpûrné (mechanická ventilace, obnovení rovnováhy elektrolytû a acidobazické rovnováhy, infuze glukózy, podpora krevního tlaku) by mohla b t niï í, ale podmínkou je opût vãasná diagnóza. Plicní forma se v minulosti vyskytovala pfieváïnû jako profesionální infekce lidí zamûstnan ch pfii zpracování koïe in a zvífiecích srstí. Dnes je pozorována jen zcela v jimeãnû, ale právû u této formy se dá pfiedpokládat zneuïití jako biologické zbranû, coï bude podrobnûji rozvedeno níïe. ífiení primární zdroje uhynulá zvífiata a jejich sekrety sekundární krmivo, voda, pfiedmûty V voj nemoci Pfii vniknutí do organismu spóry vyklíãí v bacily vznikne akutní zánût s krvavou infiltrací. Z primárního lo- Ïiska se krví a lymfou rozná ejí do celého tûla = septikémie. Klinické pfiíznaky a patologick nález Perakutní velmi vysoká teplota, obûhové potíïe, tympanie, v tok krve z pfiirozen ch tûlních otvorû; patologick nález témûfi Ïádn. Akutní alterovan trias, moã a trus s krví, otoky sliznic cyanoza, du ení, úhyn za 1 2 dny; patologick nález je velmi patrn = kadaver nafoukl, z tûlních otvorû vytéká tmavá dehtovitá krev, v srdci nesraïená krev, krváceniny na serózách, slezina mohutnû zvût ená, rozbfiedlá, tmavoãerná aï dehtovitá. Diagnóza Provádí se na základû epizootologického, klinického, patologického a laboratorního vy etfiení. Laboratorní diagnostika je moïná mikroskopick m (vy etfiení krevních preparátû na v skyt spór) a kultivaãním prûkazem pûvodce (tekutina puch fie, v tûr z okraje vfiedu, sputum, hemokultivace) nebo sérologicky (tzv. Ascoliho reakce). U ãlovûka je na vãasnou diagnózu tfieba myslet zejména pfii nákaze související se zamûstnáním, nebo v situaci zv eného podezfiení na v skyt antraxu. Pfii umûlém roz ífiení infekce (pou- Ïití jako biologické zbranû) lze pfiedpokládat, Ïe by na antrax upozornilo aï 32

33 náhlé objevení vût ího poãtu nemocn ch s chfiipkov mi pfiíznaky, z nichï by mnozí do 2 3 dnû zemfieli. Pro diagnózu antraxu by pak svûdãil prûbûh onemocnûní, neobvykl rtg nález, v sledky mikrobiologického vy etfiení a charakteristick pitevní nález. Takové informace by byly signálem k neodkladnému zahájení léãby v ech dal ích podezfiel ch pfiípadû, pfiípadnû k preventivnímu podávání antibiotik v em osobám, u nichï by bylo moïné pfiedpokládat expozici nákaze a to aï do vylouãení diagnózy antraxu. Projevy antraxu u člověka (foto: internet) Terapie Antrax není nová ani neznámá infekce. Známe pûvodce a jeho vlastnosti, pfiirozené hostitele i cesty pfienosu. Proti antraxu je moïné oãkovat, léãba penicilinem i jin mi antibiotiky je úãinná. U koïní formy se antibiotika podávají 10 dnû, u lehk ch prûbûhû perorální, u tûï ích prûbûhû parenterální cestou. Incize (nafiíznutí) koïní léze je nevhodná, neboè mûïe pfiispût ke generalizaci infekce. ProtoÏe u plicní formy antraxu je tfieba dosáhnout protibakteriálního úãinku co nejdfiíve, je doporuãována intravenózní aplikace antibiotika (ciprofloxacin). KdyÏ pak laboratofi prokáïe citlivost bakterií k penicilinu, je moïné pfiejít na penicilin (G-penicilin) a po zlep ení klinického stavu na jeho perorální aplikaci. Desinfekce a likvidace 2% formalin 5% chlorové vápno 5% kyselina karbolová Úplná likvidace bohuïel není moïná vzhledem k mnohaletému pfieïívání spór v pûdû, náhodnou infekci proto nelze vylouãit. Z historického pohledu Novodobá historie poznávání infekãní povahy antraxu zaãala v roce 1849, kdyï v nûmeckém Por ní lékafi Pollender, nad enec pro tehdy novou metodu mikroskopování, nalezl v krvi uhynul ch krav velké tyãinkové útvary. O nûkolik let pozdûji se tímto nálezem zaãal zab vat Robert Koch a v r prokázal, Ïe jde o Ïivé rostoucí a dûlící se bakterie. Luis Pasteur rychle pochopil v znam Kochova objevu a rozhodl se pfiipravit oãkovací látku, která by mohla hospodáfiská zvífiata pfied antraxovou infekcí ochránit. Opakovan m pûstováním (pasáïováním) bacilu v kufiecím bujónu se mu podafiilo získat kmen, kter ztratil schopnost zpûsobit onemocnûní, ale zûstala mu schopnost vyvolat u zvífiete imunitní odezvu. Byla to první bakteriální Ïivá oslabená oãkovací látka. A protoïe Pasteur mûl smysl pro dramatické pfiedvádûní v sledkû své práce, v kvûtnu 1881 uspofiádal vefiejné pfiedstavení : V pfiedem oznámeném termínu ukázal zástupu profesorû, lékafiû, zvûrolékafiû, vládních úfiedníkû i prost ch zvûdavcû dvû skupiny po 25 ovcích: Obû byly pokusnû nakaïeny antraxem, ale jen jedna skupina byla oãkována Pasteurovou vakcínou. V echny ovce v první skupinû uhynuly, v echny oãkované ve zdraví pfieïily. Pasteurovi byl za tento úspûch propûjãen velkokfiíï âestné legie. Bylo to oprávnûné vyznamenání, protoïe po ir ím zavedení vakcíny do praxe klesla úmrtnost na antrax u oãkovan ch ovcí ve Francii z devíti na asi pûl procenta, u dobytka ze sedmi na ménû neï jednu ãtvrtinu procenta. Je tû v devatenáctém století byl antrax v nûkter ch místech Evropy endemick (pfiíãinou byly dlouhodobû kontaminované pastviny, antraxová pole ). Intenzivní obdûlávání zemûdûlské pûdy a aktivní opatfiení veterinární sluïby (likvidace uhynul ch zvífiat spálením nebo zakopáním a oãkování hospodáfisk ch zvífiat) v evropsk ch zemích a v USA postupnû omezila v skyt antraxového onemocnûní na minimum, takïe od tfiicát ch let minulého století se jiï vyskytovaly jen zcela ojedinûlé pfiípady. Souãasná nákazová situace Stále se antrax vyskytuje zejména v Iránu, Turecku, Pakistánu, Súdánu i dal ích zemích. Bûhem nejrozsáhlej í epizoocie 20. století v Iránu v r napfi. uhynulo kolem jednoho milionu ovcí. Stykem s nemocn mi zvífiaty se v Zimbabwe v období mezi 1979 a 1985 nakazilo a onemocnûlo (vût inou koïní formou antraxu) pfies lidí. Za posledních deset let byl antrax hlá en v deltû Dunaje (2000) na Floridû (2001), v Turecku a Velké Británii (2006). V ãervenci leto ního roku bylo zji tûno ohnisko v skytu antraxu ve v chodní Francii. Do poloviny srpna 2008 bylo z dûvodu infikování pûvodcem zlikvidováno 38 kusû skotu z celkem 18 zemûdûlsk ch podnikû z regionu Doubs. Po zji tûní prvních pfiípadû na zaãátku ãervence se onemocnûní roz ífiilo na dal í území. Pfiíslu né veterinární úfiady poté nafiídily plo nou vakcinaci skotu a ovcí ve 25 obvodech (jak oznámila Agra Europe London dne ). Dle odhadu mûlo b t vakcinováno na 9000 kusû zvífiat. Z dûvodu v skytu nákazy bylo také nutné posunout loveckou sezónu, pozastavit lesní práce a zakázat pfiístup do zookoutkû, které byly oznaãeny jako pfiíãina ífiení infekce. V polovinû záfií byly potvrzeny pfiípady v skytu antraxu u lidí v Kyrgyzstánu, kde onemocnûlo celkem dvacet osob. Od poloviny záfií bylo také s touto diagnózou hospitalizováno 5 pacientû na jihu Kazachstánu. V centrální ãásti Asie ãasto domácí zvífiata uhynou bez zvûrolékafiského zásahu. V pfiípadû, Ïe se do tûchto konãin chystáte na dovolenou, doporuãuje se dbát potravinové hygieny a volit jen bezpeãné jídlo. Poslední v skyt antraxu v âeské republice u zvífiete byl zaznamenán v roce Nákazou byla postiïena dojnice v obci Babice, okres Uherské Hradi tû, která se nachází v záplavové oblasti fieky Moravy. V dubnu roku 2005 informovaly jihoãeské Deníky Bohemia, Ïe v lese nedaleko Li ova na âeskobudûjovicku, kde byl pfied 65 lety zahrabán dobytek uhynul pravdûpodobnû na snûè slezinnou, mohou b t Ïivotaschopné spory antraxu. Mûsto se kvûli moïnosti nákazy obrátilo na Státní veterinární správu, protoïe les byl dostateãnû star na to, aby se mohl vytûïit, a tím by se antrax mohl dostat na povrch. âeské referenãní centrum pro anal zu epidemiologick ch dat má v evidenci 151 lidsk ch onemocnûní antraxem z období 1953 aï Poslední pfiípad onemocnûní ãlovûka byl u nás hlá en v roce 1985, kdy se nakazil zamûstnanec rukaviãkáfisk ch závodû. Vy etfiování na pfiítomnost antraxu v âr Národní referenãní laboratofi pro antrax je zfiízena pfii Státním veterinárním 33

34 ústavu v Hradci Králové. Jsou zde poskytovány konzultace a informace k problematice tohoto onemocnûní jak pracovníkûm veterinární sluïby, tak ostatním odborníkûm. Preventivní vakcinace hospodáfisk ch zvífiat se v âeské republice bûïnû neprovádí. V ãervenci 1997 a srpnu 1998 byla na základû rozhodnutí Okresní nákazové komise Hradec Králové provedena preventivní vakcinace proti antraxu u skotu, ovcí a koz krmen ch objemn mi krmivy pûvodem ze zaplavované oblasti povodí Orlice. Preventivní vakcinace proti antraxu byly provedeny na základû doporuãení Okresní veterinární správy Hradec Králové, s cílem sníïit potencionální riziko vzniku této velmi nebezpeãné nákazy. âistû pro zajímavost, bylo v letech touto laboratofií vy etfieno celkem 4245 ks vzorkû skopovice, koziny, vepfiovice a surové kûïe jelení, danãí a srnãí. Provedené sérologické vy etfiení Ascoliho séroprecipitaãní reakcí bylo negativní. Mikrobiologické vy etfiení bylo uskuteãnûno u 56 vzorkû importované vlny, srsti a Ïíní. Z prostfiedí zpracovatelsk ch závodû bylo vy etfieno 135 vzorkû tampónov ch stûrû a 4 vzorky odpadních kalû. V souvislosti se záplavami v roce 1998 bylo vy etfieno 26 vzorkû zeminy a rostlin odebran ch ze zaplavené oblasti povodí Orlice. Virulentní kmen Bacillus anthracis nebyl zachycen. Dále bylo vy etfieno 7 vzorkû slezin nutnû poraïen ch nebo uhynul ch zvífiat s negativním sérologick m i mikrobiologick m nálezem. Antrax jako biologická zbraà hromadného niãení...? Antrax je onemocnûní zvífiat (zoonóza) a ãlovûk je jen náhodn m ãlánkem v kolobûhu bacilû v pfiírodû. MÛÏe sice onemocnût, ale nemûïe se stát zdrojem nákazy pro dal í lidi. PfiestoÏe je antrax infekce, která mûïe mít u ãlovûka smrteln prûbûh, nikdy to nebylo onemocnûní, které by pro humánní medicínu prûmyslov ch zemí pfiedstavovalo zvlá tû závaïn problém. Jedním z dûvodû je, Ïe lidská onemocnûní antraxem byla vïdy jen sporadická, vyskytující se témûfi v hradnû u lidí, ktefií pfii svém zamûstnání pfiicházeli do styku se zvífiaty, pfiípadnû zamûstnan ch pfii zpracování a manipulaci se srstí a s kûïemi (odtud star í oznaãení nemoc hadráfiû, v angliãtinû Wool Sorters Disease ). A navíc vïdy jen u zlomku lidí, ktefií se v kontaminovaném prostfiedí pohybovali. V minul ch desetiletích pak zaãaly b t kûïe dová- Ïeny ze zahraniãí, zejména z Afriky, Stfiedního v chodu nebo JiÏní Ameriky, u nichï je tfieba kontaminaci spórami antraxového bacilu pfiedpokládat, pravidelnû laboratornû vy etfiovat veterinární sluïbou a v pfiípadû potfieby dezinfikovat. Ve zpracovatelsk ch závodech byl zaveden reïim, kter omezuje rozpra ování spór do vzduchu pracovi tû. Antrax se proto stal nemocí, s kterou se vût ina dne ních lékafiû nikdy nesetkala a nepocièovala tak potfiebu ji studovat. KdyÏ se vezme v úvahu, Ïe nemocná zvífiata umírají na sepsi, a Ïe tedy vyluãování bakterií v terminálních stadiích nemoci je masivní a mnoïství bakterií v orgánech uhynulého zvífiete je obrovské, je aï pfiekvapující, jak málo onemocnûní ãlovûka i v dobách ãastého v skytu antraxu u zvífiat vznikalo. Aãkoli ani dne ní epizootická situace v nûkter ch zemích není nejlep í, celosvûtovû dochází jen asi k dvûma tisícûm pfiípadû onemocnûní lidí roãnû, pfiiãemï nejãastûj í je koïní forma. Pfiesto je bakterie vyvolávající antrax obecnû povaïována za mikroba s vysokou pravdûpodobností zneuïití k cílûm bioterorismu, nebo dokonce k pfiípravû biologick ch zbraní hromadného niãení. Má to fiadu dûvodû, které vypl vají z biologick ch vlastností mikroba, z patogeneze onemocnûní i z poznatkû, které pfiinesl v zkum ochrany proti biologick m zbraním. Kdyby skuteãnû do lo k umûlému roz ífiení antraxov ch spór, nedostatek znalostí by byl pravdûpodobnû velkou slabinou zdravotnictví. Bakterie rychle rostou na v ech bûïn ch laboratorních pûdách a jejich namnoïení je proto snadné. Cenûna je jejich schopnost tvofiit rezistentní spóry, které je moïné dlouhodobû uchovávat, jsou odolné k rozpra ování, pfiípadnû pouïitelné ke kontaminaci pfiedmûtû. Lze je ve velkém mnoïství vyrobit ve formû bioprachu, tj. prá ku obsahujícího spóry, kter m lze kontaminovat pfiedmûty nebo vytvofiit neviditeln aerosol. Jak jiï bylo uvedeno, kmeny antraxu jsou patogenní i pro ãlovûka a do jeho organismu se spóry dostávají buì kûïí, alimentární cestou, nebo d chací soustavou, coï je z hlediska zneuïití zvlá tû v znamná vstupní brána. Na druhou stranu má útoãné vyuïití B. anthracis i své slabiny, ke kter m mimo jiné patfií i to, Ïe vût ina kmenû opakovanû kultivovan ch na laboratorních pûdách pomûrnû rychle ztrácí virulenci (pokud nejsou od poãátku voleny speciální metody k jejímu udrïení). Také mnoïství spór potfiebn ch pro vyvolání smrtící plicní infekce ãlovûka je pomûrnû velké. KdyÏ byla mûfiena koncentrace spór ve vzduchu rizikov ch prûmyslov ch závodû, mnoïství vdechnut ch spór potfiebné k rozvoji plicního onemocnûní bylo odhadnuto na Na základû v sledkû novûj ích pokusû na opicích byla pravdûpodobná letální dávka (lidská inhalaãní LD) vypoãtena na 2500 aï spór. Dosáhnout takové koncentrace spór v ovzdu í v objemu, kter ãlovûk vdechuje, a navíc ve formû jemnû dispergovaného úãinného aerosolu, není snadné. Je napfi. známo, Ïe japonská teroristická skupina, která v r pouïila sarin v tokijském metru, se pfiedtím 8x pokusila ve stanicích metra vytvofiit aerosol antraxov ch spór a botulotoxinu. Tyto pokusy byly naprosto neúspû né. KdyÏ pak v metru rozprá ili vysoce toxick sarin (rovnomûrnû rozpt lit chemickou látku do ovzdu í je daleko snaz í neï biologickou), byl efekt ve skuteãnosti jen o málo lep í. Na rûzné zdravotní potíïe si sice stûïovaly tisíce cestujících, ale zemfielo (tzn. vdechlo celou úãinnou dávku nervového jedu) pouze dvanáct osob. Hlavním dûvodem zfiejmû bylo selhání techniky, protoïe trysky rozpra ovaãû se velmi rychle zanesly. Jedin m opravdu úspû n m v sledkem celé akce bylo vyvolání paniky. V USA byla v r vypracována modelová studie, která mûla stanovit efekt vytvofiení antraxového aerosolu nad Washingtonem. Pfiedpoklad byl, Ïe protivník v noci nad mûstem pfii bezvûtfií (takïe aerosol zûstane na místû) pomocí vysoce v konného aerosolového zafiízení rozpt lí 100 kg spór. Bylo odhadnuto, Ïe by aerosol mohl zpûsobit aï tfii miliony smrtících plicních onemocnûní a úãinnost útoku by tak byla srovnatelná s v buchem vodíkové bomby. Takov útok by ov em mohl provést pouze ten, kdo by dokázal vyvinout a vyrobit naprosto spolehliv a vysoce úãinn zbraàov systém (biologické agens se v emi potfiebn mi vlastnostmi, zafiízení na vytvofiení aerosolu, odpovídající techniku dopravy na cíl, vybavení pro získávání meteorologick ch informací a jejich vyhodnocení atd.). To ov em 34

35 pfiedpokládá dlouhodobou pfiípravu mimofiádnû nároãnou na odborníky, technická zafiízení i finanãní zdroje. Názor, Ïe biologické zbranû jsou zbranûmi chud ch, tedy zcela jistû pfiehlíïí rozdíl mezi primitivním lokálním pouïitím bakterií (nebo jejich toxinû) teroristickou skupinou a v vojem vysoce úãinného zbraàového systému na úrovni zbraní hromadného niãení (ZHN). Pfii omezeném roz ífiení infekce v mírov ch podmínkách je situace snadno zvládnutelná existujícími prostfiedky zdravotnictví. Obavy z potenciálního pouïití biologick ch ZHN (které zatím nikdo nikdy na svûtû nepouïil) ov em nevypl vají z toho, Ïe by se nûkde objevilo nûkolik pfiípadû nebezpeãné infekce, ale z toho, Ïe souãasné infikování velkého poãtu osob (desítek nebo stovek tisíc) by rychle vyãerpalo v echny moïnosti zdravotnictví (personální a lûïkové kapacity, zásoby léãiv atd.) a tak zpûsobilo jeho naprost kolaps a následnû tûïké naru ení Ïivota spoleãnosti. I pfiirozen v skyt nebezpeãné nebo exotické infekce (a stejnû tak i omezené teroristické pouïití nebezpeãn ch zárodkû) ov em mûïe vyvolat a obvykle také vyvolává paniku. V roce 2001 do lo v USA k teroristickému rozesílání po tovních zásilek kontaminovan ch sporami antaxu. Onemocnûlo 22 osob, z nichï 5 zemfielo. K nejdûleïitûj ím úkolûm epidemiologie zvlá tû nebezpeãn ch nákaz proto patfií zabránit vzniku paniky jak provedením úãinn ch opatfiení k ochranû lidí, tak jejich pouãením. Rozhodnû ne spojováním otázky rozesílání dopisû kontaminovan ch spórami s poãtem krytû a plynov ch masek a navádûním k iracionálnímu strachu z infekce. Kdyby byla antraxová kultura cílenû pfiipravena pro útoãné pouïití, bylo by moïné pfiedpokládat, Ïe vlastnosti bakterií budou pozmûnûny tak, aby pfiekonaly jinak úãinné zpûsoby ochrany (oãkování, antibiotika). Existují zprávy o v zkumn ch projektech, které se takov mi otázkami zab vají. Z obou moïností se zatím zdá reálnûj í navození rezistence k antibiotikûm. V praxi je bûïnû k léãbû antraxu doporuãován penicilin, na kter jsou pfiirozenû se vyskytující kmeny B. anthracis vysoce citlivé. ProtoÏe nemocn ãlovûk není zdrojem infekce pro dal í osoby, Ïádná zvlá tní ochrana jeho okolí není nutná. Pokud jde o pfiedmûty pouïité pfii o etfiování a pod., samozfiejmostí je jejich dezinfekce (napfi. kyselinou peroctovou), pfiípadnû sterilizace autoklávováním. Zdroj informací: Odborné internetové servery Argentinsk Angus na ãeském trhu (objektivní i subjektivní zprávy z lep í spoleãnosti, tedy z baru) Jak jsem se dostal do baru, odkud vám zprostfiedkovávám zprávy takzvanû z první ruky? To bylo tak. VymûÀoval jsem Ïárovku ve svûtlometu auta. Musí se svítit cel den, takïe Ïárovky ãas od ãasu odcházejí, s tím nikdo nic nenadûlá. Provozoval jsem ãinnost, pfii které musíte mít ruãky caparta, sílu vola a ikovnost jemného mechanika. Ani jedno nemám, takïe jsem, sice potichu, ale o to jadrnûji proklínal cel svût. Do toho v eho mobil a neznámé ãíslo. To se musí vzít, co kdyby to byl zaãínající chovatel. Ov em! Jiskfiiv, zvoniv a vemlouvav, témûfi dívãí hlas, Ïe by si firma NESTAR, která importuje maso a víno z Argentiny, kladla za ãest, kdybych se mohl zúãastnit presentace jejich produktû v baru BRESTO ve tûpánské 31. Mimo jiné pûjde také o Aberdeen Angus. Taková nabídka se neodmítá, zvlá tû kdyï si firma klade za ãest, i kdyï dodnes nevím, ãím jsem si to zaslouïil. Tak jsem el. U vchodu jsem byl od krtnut ze seznamu pozvan ch a ruku mi ukonãili sklenkou sektu, jak jsem se pozdûji dozvûdûl, byl to Trumpeter Extra Brut. Souãasnû jsem byl pouãen, Ïe jsem úãastníkem degustace argentinsk ch vín, mimo jiné i znaãky Aberdeen Angus a maso Ïe nebude. To firma narazila na toho pravého. Víno mám rád, ale rozeznávám pouze ãervené a bílé a obû kategorie dûlím na chutná mi a nechutná mi. Na Moravû mû bodfií vinafii kdysi uãili tfiídit víno na moje (1. jakost), dá se (2. jakost od dobrého známého), nedá se (3. jakost od v ech ostatních, v nejhor ím na svafiák) a dá se PraÏákovi (vypije i víno, které by Moravák pozfiel pouze jako tfiíchlapé dva ho drïí a tfietí to do nûj lije). Takto vyzbrojen jsem se pln oãekávání vûcí pfií tích vmísil mezi ostatní pozvané, ktefií upíjeli velice lahodn sekt. Jen ing. Vrablík mûl ruku trestuhodnû ukonãenou volantem. Dvornû konverzoval s tajemnicí svazu. Degustaci zahájil pevn, zvuãn hlas sleãny Carly Mizzau. Pfiekvapivû dobrou ãe tinou s melodikou panûl tiny seznámila pfiítomné s firmou a jejími produkty a upozornila, Ïe ve sloïce, kterou jsme obdrïeli je i tabulka na hodnocení jednotliv ch vín a byla by ráda, kdybychom ji vyplnili a pfii odchodu odevzdali. Pfiedem a dobrovolnû pfiiznávám, Ïe jsem nic nevyplnil a neodevzdal, protoïe kolonky dá se, nedá se, ani chutná, nechutná jsem nena el, takïe v e ostatní by bylo stfiílení od boku. Vûfiím, Ïe mi bude odpu tûno a vût inû ãtenáfiû mé hodnocení bude postaãovat. Opravdoví vinafii mi snad prominou. âervené víno je mléko starcû, zaãnûme ãerven m. V tomto pfiípadû pfiíznaãnû znaãkou Aberdeen Angus Malbec. Vinafi by moïná fiekl: Víno plnû rozvinuté, plné chuti, v razného aroma atd..... Já fiíkám chutná. KdyÏ Malbec, tak Malbec. Druh v fiadû je Trumpeter Malbec. Vinafi by moïná pfiedchozí hodnocení rozvinul do superlativû, já fiíkám chutná velmi. Tfietí v fiadû je Bio Organic Malbec. Pamûtliv slov, která básník vloïil do úst prvního otce vlasti: Zprv trpké zdá se... ochutnávám podruhé. Vjem stejn na podruhé i na potfietí. Vinafi ãi fieditel PK by se moïná zmínil o nevyváïen ch kyselinkách a tfiíslovinách. Prostû to víno drhne, proto fiíkám: nechutná. I v tomto pfiípadû zfiejmû platí: Bio = nejménû chutné, leã nejdraï í. Malbec ochutnán, pfiejdûme na jinou znaãku. Tou je Casas del Bosque Clasic Cabernet. V tomto pfiípadû je nutné zmínit se o vûni. Kufiák doutníkû cítí jen kdyï hrom bací do hajzlu, ale v tomto pfiípadû jsem cítil v raznou a libou vûni zavafieniny, kterou dûlala na e babiãka. Îel, nemohu si vzpomenout z ãeho, ale ta vûnû mi utkvûla. Mé hodnocení: chutná velmi. Více vín jsem ochutnat nestihl. Za zmínku snad je tû stojí panûlské olivy a s r Manchego. Obojí nezklame, obojí chutná. Zb vá snad pokusit se o srovnání s víny na imi. Vinafi by napsal esej, já se omezím na konstatování: chutná velmi si zaslouïí pouze Modr Portugal ze Îernosek, chutná mnohá suchá, plná, v razná nenaru ená vína, tu Frankovka, tu Modr Portugal, tu Cabernet. Jak v e zmínûno, maso nebylo. A i kdyby bylo, stejnû bych zûstal u ãeského hovûzího, u kterého lze dosledovat pûvod, které není anonymní. Vûfime, Ïe argentinská konkurence na trhu s masem pfiimûje na e zpracovatele, aby na trhu byl kaïd kousek v sekového masa opravdu z mladého kusu masného skotu a fiádnû vyzrál. Nyní si pfiedstavme zemi, odkud k nám bylo víno importováno, neb opakování je matka moudrosti. Argentina zaujímá rozlohu 2780 tis. km 2 v JiÏní Americe. Federální republika je ãlenûna na 22 provincií. Hlavní mûsto Buenos Aires je samostatn m federálním distriktem. Pfiesto Ïe je Argentina 35x vût í neï na e republika, má pouze 3,5x více obyvatel. Z toho plyne prûmûrná hustota 12 obyvatel na km 2. U nás je to 11x více. Zfiejmû proto je v Argentinû více prostoru pro krávy a vinice. Kam v minulosti lápl panûlsk dobyvatel, tam se natrvalo usadil, porobil domorodé obyvatelstvo a úspû nû se mnoïil, takïe nyní v Argentinû Ïije 90 % bûlochû, 5 % mesticû a pouh ch 5 % zb vá na pûvodní obyvatele a ostatní etnické men iny. Jednotkou mûny je 1 peso = 100 centarû. Aktuálnû je to nûco málo pfies 6 Kã. Lze pfiedpokládat, Ïe staré dobré peso bude v Argentinû platit stéle, o termínu pfiechodu na euro se nehádají, protoïe ho prostû nezavedou. Vylézt na nejvy í kopec Argentiny nebude pravdûpodobnû jednoduché, neboè Aconcagua je kopec fiádn, vysok témûfi 7 kilometrû. Co u nás Labe, to v Argentinû Paraná, ale vût í, co u nás Vltava to tam Rio Negro, rovnûï vût í. Tolik základní fakta. Co závûrem? Pokud budete mít cestu do Prahy a chuè na dobré víno, stavte se ve tûpánské v Brestu. Pokud cestu do Prahy mít nebudete a dostanete chuè na dobré víno, nebo nûkoho budete chtít dobr m vínem obdarovat, obraète se na firmu NESTAR International s.r.o., Bofiivojova 112, Praha 3, info@nestar.cz, tel: Nabízejí témûfi nepfieberné mnoïství vín z oblastí, kde slunce svítí více neï 300 dní v roce a cenovû jsou srovnatelní s nabídkou na ich odrûdov ch kvalitních vín. Hubert Herrmann 35

36 Autor: Andrea Albera, Technická sekce Anaborapi Pfieklad: Jana ehofiová, âschms V následujícím ãlánku se dozvíte více o zajímav ch a stále aktuálních tématech, jako je pfiíbuznost a inbreeding ãili. kfiíïení mezi pfiíbuzn mi jedinci, které rozebereme z jiného úhlu pohledu. Budou vztaïeny k selekci, provádûné v na em chovu a zanalyzujeme jejich v voj. V posledních letech se zaãalo v inseminaci pouïívat nûkolik pokrevnû pfiíbuzn ch b kû z linií po Zainovi a Delanovi, coï u chovatelû vyvolalo obavy. Mají strach, Ïe tyto linie mohou silnû ovlivnit úbytek genetické variability v populaci a do budoucna mohou zpûsobit problémy s inbreedingem. Selekce ve skuteãnosti zvy uje hladinu pfiíbuznosti a sniïuje genetickou variabilitu. Jejím cílem je pouïít pro plemenitbu jen geneticky nejlep í zvífiata a to obecnû smûfiuje k vût í vzájemné pfiíbuznosti vybran ch jedincû a jejich potomkû oproti zbytku populace. Zavedení selekãního programu vyïaduje vytvofiení rovnováhy mezi geneticky kvalitnûj ími zvífiaty a zachováním nízkého stupnû inbreedingu. Tato potfieba je zcela zfiejmá co se t ká selekãního schématu plemene Piemontese. KaÏd rok je v inseminaci pouïíván velk poãet b kû, coï zvy uje pravdûpodobnost, Ïe patfií k rûzn m pokrevním liniím; poté je od kaïdého b ka odebrán urãit poãet inseminaãních dávek. MÛÏeme si b t jisti, Ïe vliv na populaci nebude tak velk, neboè b ci jsou ãasto obmûàováni. Tento postup je základem pro udrïení genetické variability 36 Selekce, inbreeding a pfiíbuznost u plemene piemontese a také pro zlep ení selekce. Nahrazením dobrého b ka jeho potomky je nejlépe vyuïit ve ker jeho genetick potenciál a zmen- uje se jeho inbrední efekt, neboè jeho potomci budou mít samozfiejmû jiné matky, a tím i jiné krevní linie. Graf č. 1 Inbrední trend vzhledem k roku narození rok narození Graf ã. 1 mapuje inbrední prûmûr pro urãit rok narození. Pro zvífiata narozená v roce 2007 je hodnota 1,4 %, coï je hodnû pod hranicí 3 %, která by nemûla b t pfiekroãena. Pro jedince narozené v roce 1960 se hodnota blíïí nule, neboè pfied tímto datem nebyly vedeny Ïádné záznamy o pûvodech. RÛst v edesát ch letech odpovídá tehdej ímu malému rozsahu plemenné knihy (ãítající ménû neï kusû) a narûstajícímu povûdomí o pûvodech. V následujících letech byl nárûst inbreedingu mírn a v posledních 15ti letech jsme nezaznamenali Ïádnou vût í zmûnu. Dal í zajímavou a pfiínosnou anal zou je mûfiení vlivu, kter mûli Graf č. 2 Vliv starých inseminačních býků na telata v plemenné knize hlavní inseminaãní b ci na populaci: v sledky jsou zaznamenány v grafu ã. 2 (stafií b ci) a grafu ã. 3 (nedávno pouïití b ci). V grafech mûïeme vidût procento genû, které telata získávají od urãitého b ka: jin mi slovy jak moc b k populaci pfiedal jako otec, otec otce nebo pfiedek. V prvním grafu je zaznamenán vrchol b ka jménem Lugano, kter poukazuje na to, Ïe telata narozená v daném roce mûla v prûmûru 6 % pfiijat ch genû od tohoto b ka! Vliv je tedy nepochybnû vysok, i kdyï tehdy se je tû pfiíli nechápalo, o co jde. V následujících letech se LuganÛv vliv postupnû ztrácel, protoïe jeho dcery nebyly dobré do plemenitby a byly vylouãeny a ani jeho potomci z inseminace nezanechali v raznûj í stopu. Stejná, i kdyï ne tak viditelná situace byla u Oskara, b ka pouïívaného na jalovice. Oskar zanechal mezi lety 1990 a 1997 mnoho potomkû, ale jeho dcery nebyly pozdûji pouïívány a telata narozená nyní mají od tohoto b ka pouze 1 % genû. Plemeník Quebek je oproti tomu v genech souãasn ch telat stále patrn, protoïe jeho dcery byly dobré krávy rok narození

37 Graf č. 3 Vliv mladých inseminačních býků na telata v plemenné knize a protoïe nûktefií z jeho potomkû, jako Delta ãi Golfo byli úspû - n mi plemeníky. KdyÏ si vezmeme nedávno pouïívané b ky, Zaina a Delana, mûïeme vidût, Ïe jejich vliv na telata narozená v posledních letech není srovnateln s vlivem Lugana: je pod hodnotou 3 %. Vliv jejich genû bude v budoucnu mírnû narûstat, ale nikdy nedosáhne úrovnû b kû pouïívan ch v minulosti. Je to pfiedev ím omezené mnoïství semene a ir í populace, coï preventivnû zabraàuje vzniku mnoha Zainov m a Delanov m potomkûm v populaci. Prezentované v sledky ukazují, Ïe genetická variabilita byla v selekãním schématu peãlivû zva- rok narození Ïována a Ïe neexistuje koncentrace pokrevní pfiíbuznosti a inbreedingu. Pocit, Ïe v ichni mladí b ci jsou pfiíbuzní vzniká pouze proto, Ïe nûkolik b kû zafiazen ch po testování potomstva pochází ze stejné pokrevní linie: v ichni potomci Zaina byli testováni v testovací stanici Anaborapi témûfi ve stejnou dobu, takïe jejich dávky ly na trh téï bûhem krátkého období. To samé nastalo pfii schvalování synû po Delanovi a mûïe se to stát v budoucnu i u jin ch b kû. V e popsané mûïe vytváfiet dojem, Ïe se selekce soustfiedí pouze na pár pokrevních linií, ale není tomu tak. Aby Anaborapi pfiede la ve ker m pochybnostem, nastudovala nov plán pro udrïení nízkého stupnû pfiíbuznosti a inbreedingu: v bûr matek b kû (krávy telat urãen ch do testaãní stanice, které jsou v sledkem naprogramovaného pfiipafiovacího plánu) bude brát v úvahu geneticky nejlep í samice s nízk m podílem spoleãného pûvodu s inseminaãními b ky. To znamená dostat se v samiãí linii zpût k zajímav m b kûm, ktefií je tû nebyli tak pouïívaní jako otcové b kû, jako napfi. Brasil, Zar nebo Umayor. U pfiirozené plemenitby je to trochu jiné: chovatel by mûl co nejlépe vyuïít své genetické zdroje a musí vybrat b ky co nejvhodnûj í ke sv m kravám a odpovídajícím zámûru genetického zlep ení. I zde je potfieba uvaïovat pfiíbuznost vybran ch b kû se znaky krav ve stádû a pouïívat velk poãet pfiirozen ch plemeníkû. Tímto zpûsobem lze udrïet inbreeding pod kontrolou a lze získat jistotu, Ïe budoucí krávy nebudou spojeny pfiíli tûsnou pfiíbuzností. Anaborapi vyvinula lechtitelské poãítaãové programy, aby pomohla sv m ãlenûm, chovatelûm ve tvorbû pfiipafiovacích plánû. Obdobnû jako v jin ch chovatelsk ch ãasopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat jedince, které lze díky jejich vlastnostem povaïovat za nejlep í. Postupnû se budeme snaïit publikovat fotografie zvífiat masn ch plemen skotu, ktefií jsou nûãím v jimeãní. V tomto seriálu chceme dát prostor pfiedev ím vám chovatelûm. Pokud se domníváte, Ïe právû vy máte ve svém chovu b ka, krávu ãi tele, které by si zaslou- Ïilo pozornost, za lete nám fotku (nejlépe em na adresu info@cschms.cz), rádi ji zde i s va ím komentáfiem uvefiejníme. Galerie nejlep ích V dne ním ãísle, které je zãásti vûnováno plemeni piemontese, pfiedstavujeme jednoho z vybran ch b kû z chovu rodiny Polansk ch, b ka ZPI 490 Noll I., kter se narodil z kombinace Brio x Luigi. Na tomto b kovi je zajímavá vlastní uïitkovost 222 kg ve 120 dnech, 376 kg ve 210 dnech a 530 kg roãní hmotnost. Pfii základním v bûru v 18 mûsících dosáhl hmotnosti 760 kg a byl hodnocen 75 body. Toto zvífie exceluje rovnûï plemenn mi hodnotami 132 pro pfiím efekt, 117 pro maternální efekt a 146 pro uïitkov typ. Proto byl právem nakoupen na inseminaãní stanici spoleãnosti Natural v Hradi tku pod Medníkem. 37

38 Elektronická identifikace skotu se u nás pomalu rozbíhá Kamil Malát, âschms Problematika oznaãování hospodáfisk ch zvífiat je mezi chovateli nekoneãné téma. Není snad setkání, aby se v diskuzi nezmínila otázka u ních známek, jejich kvality a problémû okolo ztrátovosti apod. Poslední dobou diskuze na toto téma v ak pfieci jen trochu ustaly. DÛvodÛ je hned nûkolik. Velk m mezníkem v otázce oznaãování byla novela vyhlá ky o oznaãování hospodáfisk ch zvífiat (vyhlá ka ã. 199/2007 Sb.), která umoïàuje chovatelûm moïnost zápisu chovatelsk ch záznamû do volného prostoru na u ní známce typu B. Tento vstfiícn krok vûãi chovatelûm pak byl následován dal ími dvûma neménû v znamn mi událostmi. Chronologicky první byl v závûru loàského roku vstup spoleãnosti Allflex na ná trh. Tuto firmu, která je celosvûtov m leadrem ve v robû u ních známek, v âeské republice zastupuje firma Hema. Tyto kvalitní u ní známky nabízené hned v nûkolika variantách popisu a velikosti si mezi chovateli ihned na ly své místo. V polovinû leto ního roku pak zareagovala i âeskomoravská spoleãnost chovatelû a nabídku u ních známek doplnila o známky novozélandské spoleãnosti Zee Tags. Tato firma byla vybrána na základû v bûrového fiízení, do kterého byli pfiizváni i zástupci chovatelsk ch svazû. V anonymním prûzkumu se jednomyslnû v ichni zúãastnûní shodli, Ïe tyto u ní známky jsou mezi navrhovan mi jednoznaãnû nejlep í. Hlavním aspektem je zejména velmi snadná aplikace známek a také konstrukce hrotu ve tvaru jehlanu, která umoïàuje snaz í perforaci u ního boltce zvífiete a tím minimalizuje sílu nutnou k aplikaci, ale také pfiípadné zniãení známky pfii ucuknutí zvífiete. Praktické zku enosti ukazují, Ïe i navû ování duplikátû u dospûl ch zvífiat je v porovnání s klasick m hrotem ostatních v robcû skuteãnû v raznû jednodu í. Souãasná legislativa ukládá povinnost oznaãovat skot dvûma plastov mi u ními známkami. Jakékoliv dal í oznaãení, jako je elektronická identifikace zvífiat (EID), je na dobrovolné bázi a slouïí pouze jako podpûrná evidence. Nicménû i pfiesto má zejména v chovech masného skotu, kde je ztrátovost u ních známek velk m problémem, svûj smysl a není pochyb, Ïe se stane identifikací budoucnosti. Pfiesto, Ïe se o zavedení elektronické identifikace zvífiat jako rovnocenné moïnosti souãasného zpûsobu oznaãování hovofií jiï del í dobu, nebyl zatím tento stav legislativnû vyfie en. A zatímco Evropská unie pfie lapuje na místû, v zámofií a jin ch zemích je tento systém evidence jiï dlouhou dobu vyuïíván. Nicménû první návrhy evropské právní normy ukazují, Ïe v praxi se budou moci vyuïívat pouze dva základní systémy bolusy a ãipy v u ní známce. Nechci zde znovu uvádût v ãem se oba systémy li í a jaké jsou v hody Správná aplikace čipu při současném navěšení ušní známky (foto: Allflex) a nev hody, neboè ãlánek na toto téma byl zvefiejnûn ve prvním ãísle leto ního zpravodaje. Na tomto místû chci spí e seznámit s prvními zku enostmi s EID na na em území. V únoru leto ního roku se ná svaz rozhodl Ïe ve spolupráci s firmou Hema spustí pro na e ãleny pilotní testovací projekt na EID. Do tohoto projektu bylo partnerem nabídnuto aï 3000 ãipû za velmi v hodnou cenu 37 Kã/kus (obvyklá cena se pohybuje okolo 100 Kã). Smyslem projektu bylo dát ãesk m chovatelûm moïnost seznámit se s touto technologií a b t tak Návod na aplikaci elektronické u ní známky SPRÁVNù PATNù PATNù PATNù 38

39 pfiipraven aï bude tento zpûsob identifikace zcela legislativnû dofie en. JelikoÏ mají mnozí na í chovatelé bohaté zku enosti s podkoïním ãipováním, domnívali jsme se, Ïe tento projekt pro nû bude zajímav. Do projektu bylo celkem zafiazeno 11 chovatelû, kter m bylo vydáno pfies ãipû. Pojìme si shrnout jaké kroky je nutné uãinit, pfied tím, neï se rozhodnete systém EID vyuïívat a zároveà vás seznámit s první praktick mi poznatky. 1. v bûr typu ãipu: je moïnost zvolit si ãíslo ãipu ve dvou formátech: identické s u ním ãíslem zvífiete. Tento zpûsob je z hlediska snadnosti evidence na první pohled praktiãtûj í, ov em znamená, Ïe chovatel nemûïe mít ãipy doma v zásobû a libovolnû je pouïívat. ZároveÀ je nutné poãítat s tím, Ïe u zvífiat narozen ch v zahraniãní mûïe b t problém s uvedením celého ãísla vãetnû kódu zemû. Nûkteré státy jiï EID pouïívají a bez svolení pfiíslu né kompetentní autority není moïné tento ãip naprogramovat na stejné ãíslo, neboè by se jednalo o dal í vydanou známku ke stejnému zvífieti. náhodné ãíslo ke kterému je pak nutné pfiifiadit je tû u ní ãíslo daného zvífiete (pomocí ãteãky nebo v poãítaãi). Tento zpûsob umoïàuje operativnûj í práci s ãipy (moïnost navûsit jakémukoliv zvífieti bez vazby na jeho u ní ãíslo), je v ak nutná dal í práce s párováním ãísel ãipû na u ní ãísla zvífiat. V projektu jsme nabízeli oba typy ãipû, nûktefií chovatelé si objednali ãipy s náhodn m ãíslem, jiní si objednali ãip, jehoï kód je naprogramován ve tvaru u ního ãísla zvífiete. Oba zpûsoby mají své v hody a nev hody, a tak se kaïd chovatel musel rozhodnout podle toho, co mu lépe vyhovuje. Samozfiejmû, Ïe je moïné oba typy ãipû kombinovat. 2. ãteãka: Ke ãtení ãipû musí b t samozfiejmû také odpovídající zafiízení ãteãka (ruãní nebo stacionární). JelikoÏ dnes jsou témûfi v echny ãipy vyrábûny ve formátu ISO, k jejich pfieãtení je moïné pouïít jakoukoliv ISO kompatibilní ãteãku, není tedy nutné mít ãteãku daného v robce. TypÛ i v robcû je mnoho, a proto je vhodné nákup konzultovat s prodejci, abyste si byli jistí, Ïe ãteãka splàuje to, co od ní oãekáváte. Nûkteré ãteãky umoïàují pouze ãtení a Ïádné dal í funkce nemají, jiné jsou vybavenûj í a umoïàují napfi. pfiifiazování ãísel zvífiat a dal- ích poznámek je zvífieti pfiímo ve ãteãce. Dosah zafiízení se také rûzní, a proto je nutné brát v potaz i tento parametr. V praxi se ukázalo, Ïe ãtení ãipû mûïe b t nepatrnû zhor ené ve fixaãních kovov ch klecích, neboè kov mûïe zpûsobit ru ení elektromagnetického pole mezi ãipem a ãteãkou. 3. program: K pfiifiizování u ních ãísel k ãíslûm ãipû a jin m operacím (napfi. aktualizace a zmûna databáze), je nutné mít program, kter umoïàuje data z ãteãky stahovat do poãítaãe a zpût do ãteãky. Nûktefií v robci ãteãek dodávají software pomocí kterého lze uvedené operace provádût. âásteãn m problémem mûïe b t, Ïe program komunikuje v angliãtinû. Nicménû funkcí není zase tolik, a tak se domnívám, Ïe po za kolení jej zavládne obsluhovat témûfi kaïd. Tam, kde software chybí, dodává spoleãnost Hema sv m zákazníkûm zdarma vlastní program v ãeském jazyce, kter umoïàuje obdobné funkce jako originálnû dodávan. 4. aplikace ãipu: jelikoï hrot u ní známky s ãipem je z hlediska aplikace technologicky identick jako u ní známky, k navû ování ãipû od firmy Allflex lze pouïít standardní kle tû jako pro aplikaci klasick ch u ních známek stejné firmy. TaktéÏ navû ování je stejné, tzn. hrot má b t zaveden pfii pohledu od hlavu zezadu Aplikace elektronické u ní známky v ãesk ch podmínkách Čip připravený k aplikaci Zadávání údajů do čtečky Aplikace čipu v českých podmínkách Aplikovaný čip vnitřní strana ucha Aplikovaný čip vnější strana ucha Zadávání údajů do čtečky Všechna fota: Karel Melger 39

40 tak, aby ãip byl ve vnitfiní stranû ucha. V zemích, kde se pouïívá do jednoho ucha klasická plastová známka a do druhého u ní známka s ãipem, aplikuje se tento ãip na stejné místo jako v pfiípadû plastové známky (viz obrázek). V ãesk ch podmínkách, kde je nutné mít v obou u ních plastovou známku, je umístûní trochu problematiãtûj í. U stra ích kusû, které mají obû známky, nezb vá nic jiného, neï ãip aplikovat tûsnû vedle plastové známky. Pokud by byl ãip aplikován telatûm ve stejn okamïik jako plastové známky, je moïné umístit ãip více dovnitfi ucha a plastovou známku pak dát naopak více vnû. Stejnû jako u plastov ch známek, je ztrátovost ãipû ve velké mífie ovlivnûna jejich správnou aplikací. Pokud je ãip správnû navû en, riziko ztráty se pohybuje okolo 1 %. Závûr Jako u kaïdé novinky, i v pfiípadû EID je nutné se nejprve seznámit se v emi funkcemi, které EID nabízí. Navû ování ãipû je identické jako u plastov ch známek, práce s ãteãkou je velmi snadná a intuitivní, práce s programem pro propojení ãteãky s poãítaãem pak vyïaduje men í zácvik. Funkcí v ak není zase tolik, a tak se domnívám, Ïe po praktickém za kolení a ukázce, jak program pracuje, zvládne jeho obsluhu témûfi kaïd. Nûkomu to bude zdát na první pohled sloïité, ale vûfiím, Ïe po za kolení bude kaïd chovatel schopen vyuïívat EID k plné spokojenosti. Kamil Malát Foto: archiv Petra Kotvalda V rámci své profese jsme mûli moïnost poznat zpûváka Petra Kotvalda i jako ãlovûka, kter dokáïe ocenit kvalitní hovûzí maso. VyuÏili jsme jeho pfiátelské povahy a poloïili mu nûkolik otázek t kajících se nejen jeho vztahu k dobrému hovûzímu, ale i nadcházejících Vánoc. Jak je Vá vztah k zemûdûlství a lidem Ïijícím na venkovû? Moje image umûlce a mûstského kluka, hodnû mate. VyrÛstal jsem na vesnici a klukovské hry obná ely i toulky okolím. A já mûl perfektnû zmapovan prostor J. Îil jsem ve StaÀkovicích u Îatce. Tam byly nejen slu né, velké chovy prasat a krav, ale také plemenní b ci. Dnes je z tohoto pohledu Foto archiv Petra Kotvalda tahle vesnice mrtvá, stejnû jako spousta dal ích. MÛj dûda byl v jiné obci svého ãasu pfiedsedou JZD a babiãka byla dojiãkou. Tak vidíte, kluk z vesnice. Mûl jste dfiíve povûdomí o tom, Ïe kromû dojen ch krav urãen ch pfiedev ím k produkci mléka existují i krávy masn ch plemen chované za úãelem produkce kvalitního hovûzího masa? Velmi povrchnû. I kdyï mi na stole ãasto stála svíãková, hovûzí polévka nebo tatarák. PovaÏujete se za gurmána? Kdybyste tu ili, jak jsem nemûl jako kluk rád jídlo. Ale doby, kdy jsem musel do ozdravovny, abych pfiibral, jsou pryã a moc dobfie rozumím svému otci, kter vïdycky tvrdil, Ïe nejlep í buchta je pofiádn biftek a i ka salámu ve pajzu. Rád si pochutnám na dobrém jídle a bez masa bych fungovat nemohl. Jak ãasto se ve Va em jídelníãku vyskytuje hovûzí maso nebo upfiednostàujete jin druh masa? Mám-li b t upfiímn, fieãi a rady o bílém, a pokud moïno jen vafieném, masu mû váïnû nebaví. MoÏná to vypadá in, ale proloïit jídelníãek dobr m vepfiov m nebo hovûzím není od vûci. Jaké je Va e oblíbené jídlo, popfi. specialita, z hovûzího masa? KdyÏ se povede mlad b ãek, tak je tatarsk biftek a pofiádnû krvav rumpsteak nebo pfeffersteak skuteãnou delikatesou. I kdyï vloni jsem si pfii své cestû po USA dal v jedné argentinské high society restauraci biftek ve vífie, Ïe to bude záïitek na cel Ïivot. A váïnû byl. Nevím, jak dlouho ten b k bûhal po svûtû, ale k jídlu to nebylo. Bylo to obrovské zklamání. ChuÈ jsem si zpravil aï doma. Podafiilo se mi získat maso b ka masného plemene gasconne z ãeského chovu a to byl dortík. Tak skvûlé hovûzí se vlastnû ani nijak zvlá È vafiit nemusí. Pfiíprava masa je pak váïnû radost a skoro nemûïete udûlat chybu. Co nemûïe chybût na Va em vánoãním stole? Tradiãní kapr a dûti mají rády kufiecí fiízek. A na tûpána pak se Ïenou vyndáme z mrazáku pravou svíãkovou z gasconne a uïijeme si pofiádné masové Vánoce. Co nového pfiipravujete pro své fanou ky? Kde Vás mûïeme v nejbliï í dobû vidût vystupovat? Právû zaãíná moje, aã uï tradiãní, pfiesto v jimeãné, turné vánoãních koncertû Vánoce hrajou glórijá se piãkov mi hudebníky, ãleny v znaãn ch tûles, které navazuje na nedávné vydání vánoãního alba, a dále pfiipravujeme novinkové album pro pfií tí rok. Za rozhovor dûkují a radostné Vánoce pfiejí Radka Zahrádková a Daniel Bure 40

41 V sledky 2. kola soutûïe âschms o nejlep í fotografii masného skotu Pfiesnû pfied rokem jsme, jak si moïná pamatujete, vyhlásili soutûï o nejlep í fotografii masného skotu. Zúãastnit se mohli v ichni, kdo rádi fotí masn skot. Tfii nejlep í fotografie byly ocenûny a publikovány ve druhém ãísle leto ního zpravodaje, na svazov ch stránkách a v ãasopise Ná chov. Pro zájem, projeven mnoïstvím zaslan ch zajímav ch fotografií jsme se rozhodli vyhlásit záhy druhé kolo. Od zaãátku ãervna do konce listopadu, tedy pfiesnû pûl roku, mûli chovatelé a pfiíznivci masn ch plemen skotu moïnost zasílat své snímky. Na poradû jsme pak s kolegy, pracovníky Svazu, opût vybrali tfii nejlep í fotografie, které Vám pfiiná íme v tomto ãísle. Vzhledem k tomu, Ïe úãastníci mohli tentokrát posílat více neï jednu fotografii, se la se jich notná dávka, která by zde, v ãasopise zabrala pfiíli místa. Pokud máte zájem v echny soutûïní snímky shlédnout, naleznete je na internetové adrese na kterou se dostanete z hlavního menu na stránkách ze sekce Akce, v stavy, pfies odkaz SoutûÏ âschms o nejlep í fotografii 2. kolo. Posuìte sami, zda jsme zvolili správnû. Aãkoli to nebylo pûvodnû v plánu, rozhodli jsme se i tentokrát zaslat úãastníkûm soutûïe malou pozornost, a to v podobû ãasopisové verze svazové kuchafiky To nejlep í z hovûzího, vydané letos na jafie v rámci edice Knihovniãka recepty. Dûkujeme v em úãastníkûm za zaslání jejich snímkû a sponzorûm, ktefií do soutûïe vûnovali hodnotné ceny! A na závûr vzkaz pro ty, ktefií se zúãastnili, i ty, ktefií to tentokrát nestihli ãi nemûli co poslat: FoÈte, aè máte s ãím pfiispût v dal ím kole, které pro Vás v budoucnu pfiipravujeme! Tfii nejlep í fotografie: 1. místo: Jarní idylka na pastvinách Autor fotografie Roman Poláãek z firmy JASNO spol. s. r. o. získává inseminaãní dávky v hodnotû 6000 Kã od firmy Genoservis, a. s. 2. místo: am, Àam Autor fotografie ing. Václav Stárek z podniku LIPONOVA, a. s. získává krmivové doplàky pro zlep ení zdravotního stavu a uïitkovosti masného skotu v hodnotû 5500 Kã od firmy Alltechnology CZ s. r. o. 3. místo: Kuk, kto je za objektívom Autor fotografie Oºga Darnadiová ze Zväzu chovateºov mäsoveho dobytka získává roãní pfiedplatné ãasopisu Ná Chov od vydavatelství ProfiPress Zvlá tní cena poroty Zvlá tní cenu poroty jsme se rozhodli udûlit snímkûm Va ík od Pavla Nechyby a Odpolední spoleãná siesta od Petra Králíãka. Fotografie nás zaujaly svou nápaditostí. AutorÛm zasíláme kniïní verzi svazové kuchafiky Hovûzí kuchafika Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi. Gratulujeme! Ceny do soutûïe poskytly tyto firmy: Vašík (Pavel Nechyba) Odpolední společná siesta (Petr Králíček, Rousínov) 41

42 Uãíme se... Jistû znáte diskuze otevírající se vïdy s blíïícími se v stavami. Dát zvífiata na v stavu? Jak je pfiipravit? Stfiíhat ano ãi ne? Co takhle vodit na ohlávce...? Témata nekoneãná. PfiestoÏe mnozí z nás nav tívili rûzné v stavy po Evropû i Americe, pravdou zûstává, Ïe opravdu profesionální pfiístup k pfiípravû zvífiat na show" u nás pokulhává. Nûktefií z nás sice nûco z tohoto umûní okoukali a jako samouci se pokou- eli napodobit, ale byla to spí e lidová tvofiivost neï kum t. Asociace chovatelû plemene Angus se vïdy snaïila o vzdûlávání sv ch ãlenû a proto vyuïila kontaktû na zku ené zahraniãní chovatele a zorganizovala kurz, pfii kterém si chovatelé mohli osvojit základní prvky pfiípravy zvífiat na v stavy. A protoïe taková akce také nûco stojí, bylo nutné sehnat finanãní prostfiedky. Jako sponzofii se zapojili âeská poji - Èovna a Krajské informaãní stfiedisko Jihoãeského kraje v âesk ch Budûjovicích. Finanãnû a organizaãnû spolupracoval i âschms. Zhruba tfiicet úãastníkû se sjelo v polovinû fiíjna do Zemûdûlského druïstva v Brloze, jehoï pracovníci poskytli technické zázemí pro konání teoretické ãásti a také pro práci se zvífiaty a koneãnû zvífiata samotná. Kurz vedli Leo McEnroe a Richard O Beirne z Irska. Oba pánové jsou chovatelé masného skotu, ale vydûlávají si také pfiípravou zvífiat na v stavy a aukce. O jejich sluïby je znaãn zájem, a tak jsou ãasto velmi zaneprázdnûni. Na e pozvání lektorovat v uku pro ãeské Angusáky pfiijali bez váhání uï proto, Ïe Leo byl uãastníkem Angus Fóra 2005 v Praze a pomáhal pfiipravit zvífiata na emu ãlenovi Ing.Josefu Dvofiákovi. Je tfieba pfiiznat, Ïe jsme pfiesnû nevûdûli, co Irové pfiedvedou. Bylo jasné, Ïe se fixovaná zvífiata dají um t, ostfiíhat a rûznû naãanãat. To jsme si ostatnû nûktefií vyzkou eli. Ale pfiíslib, Ïe pfiipraví v krátké dobû k vodûní zvífiata, která znají jen pobyt na pastvû, jsme brali znaãnû nedûvûfiivû. Nûktefií stafií matadofii byli ochotni uzavírat rûzné sázky o tom, co provedou, pokud ti dva ho i zkrotí odstavená telata. Z odstupem ãasu zb vá jen fiíci Bohu díky, Ïe sázky nebyly uzavfieny, dopadli by totiï pro sázející patnû. Po úvodním slovû pfiedsedy Asociace Ing.Václava Jungwirtha se slova ujali Irové. Nejprve krátké seznámení s Irskou asociací, která sdruïuje pfies 800 ãlenû a ti roãnû registrují asi 3700 ãistokrevn ch telat. Tradice je zde dlouhá, Aberdeen Angus je v Irsku od roku Pak zaãala teoretická ãást kurzu. Leo s Richardem postupnû probrali celou problematiku pfiípravy zvífiat: v bûr jedincû, jejich v Ïiva, zvykání na ohlávku a ovládání, mytí, stfiíhání, pfiíprava kartáãem, pfiesun na místo konání v stavy, ustájení na v stavi ti, krmení, doladûní pfied vlastní soutûïí, vlastní pfiedvádûní, práce po pfiedvádûní a pfiesun domû. Na závûr si úãastníci prohlédli pomûcky nezbytné pro pfiípravu. Bylo to znaãné mnoïství informací a zabralo celé dopoledne. Po obûdû se v ichni (nebo témûfi v ichni) pfievlékli do pracovního a vyrazili na praktickou ãást. Na zaãátek byla pfiipravena pfiíprava plemenného b ka. Franti ek Jonát pro tuto pfiíleïitost poskytl asi 1200 kg teïkého krasavce, b ka, kter naposledy poznal vodûní v roce 2005 na odchovnû v Roãovû. Leo za pomoci brloïsk ch o etfiovatelû bez problémû v kotci b ka nauzdil a odvedl si ho do prostoru pfiípravy. B ka vyvázal ke krouïku u stûny a zaãala pfiíprava. Po celou dobu práce nám oba lektofii zdûrazàovali v znam vztahu mezi ãlovûkem a zvífietem. Vzájemná dûvûra je základním prvkem jak úspû né pfiípravy, tak bezpeãnosti práce. Po nûkolika minutách byli pfiítomní vyzváni, aby se zapojili do práce a tak bûhem chvíle se ãesání, amponování, foukání i stfiíhání zúãastnili skoro v ichni. KaÏd si mohl vlastní rukou vyzkou et jednotlivé operace. Je pravda, Ïe zpoãátku tahy stfiíhacím strojkem nebyly nejjistûj í, ale trpûlivé rady pfiispívaly k získání sebedûvûry. Velmi dobfie si vedly zástupkynû nûïného pohlaví sleãny a ková a ehofiová. Asi po dvou hodinách práce byl b k pfiipraven. Pan McEnroe pfiedvedl správn postoj zvífiete pfied rozhodãím, nûkolik trikû, jak udûlat nejlep í dojem a uspût v soutûïi. V e vypadalo velmi jednodu e, jako by to byla jen hra. Pak se skupina pfiesunula k odchovnû, kde bylo ustájeno asi 120 kusû b ãkû a jaloviãek odstaven ch z brloïsk ch pastvin. Plná stáj kilov ch nedûvûfiiv ch a patfiiãnû divok ch telat. Zaãalo pr et, nevlídn podzimní den, jako by nevhodn pro jakoukoliv ãinnost. OkamÏik pravdy. To jsem zvûdavej... ozvalo se ze skupiny. Asi to není k tomu... byl sly et z druhé strany, kdyï telata bûhem opustila kotce a vyrazila do krmi tû. Oba ir tí chlapíci v ak klidnû procházeli kotce a po chvíli ze skupin oddûlili dvû jaloviãky a jednoho b ãka. Zvífiata nervoznû bûhala po krmi ti a snaïila se dostat zpût. Leo s Richardem je nahnali do uliãky a velice klidnû a pomalu se jich zaãali dot kat. TelatÛm se to pfiíli nelíbilo a snaïila se uniknout. Pak pfii la na fiadu nejdûleïitûj í operace aspoà to tak podle slov obou lektorû vyznûlo totiï ãesání. V raz komb (ãesat) jsme pak sly eli je tû mnohokrát. âesání (drbání) je skuteãn m nástrojem k vybudování dobrého vztahu mezi ãlovûkem a zvífietem. Zvífie vnímá pfiíjemné pocity, ztrácí nervozitu a obavy z kontaktu, zaãíná chápat, Ïe mu není ubliïováno. Pfiíkaz ãesat, ãesat znûl i kdyï byla zvífiatûm nasazována ohlávka a byla v uliãce vyvázána. Fixace se jim zjevnû nelíbila, ale nebyla ance na únik. Zápas trval asi hodinu. Za tu dobu si zvífiata vyzkou ela, Ïe ohlávka ani uliãka nepovolí a Ïe lidé okolo neubliïují. Pfii la i na to, Ïe ãesání je pfiíjemné. Jedna z jaloviãek a b ãek se v raznû zklidnili, druhá jalovice srdnatû bojovala dál. Inu jako u lidí povahy jsou rûzné. Asi o pûl ãtvrté poslal Leo pomocníky z ohrady ven a opatrnû vyvedl jaloviãku z uliãky. Jako by oãekával divok skok, pfiivázal konec ohlávky k zábradlí. Jalovice to samozfiejmû zkusila, ale uvázaná ohlávka nepovolila. Opût následovalo ãesání a tiché domlouvání a bylo vidût, Ïe metoda zabírá. Je tû nûkolik pokusû a zvífie zaãalo respektovat ohlávku i ãlovûka, kter jí drïel. Stejná procedura se opakovala i s b ãkem. Na konci odpoledního bloku byla nejtûï í práce vykonána. TelatÛm byly sejmuty ohlávky a byla pu tûna do kotce s krmením a pitím. Druh den zaãal v pracovním. Na obloze se objevilo slunce a nalilo v em chuè do práce. Telata krocená minulé odpoledne byla nahnaná do uliãky a v ichni si vyzkou eli správné nasazování a uvazování ohlávky. Za stálého drbání následovaly jednotlivé kroky pfiípravy. âesání, stfiíhání, mytí, vyfoukání, tuïení srsti i závûreãná pfiíprava. Po nûkolik hodinách pfied námi stála uplnû jiná zvífiata. Po prodûlané pfiípravû pofiádnû prokoukla a málokdo by vûfiil, Ïe jsou to ti divo i, které vãera Leo s Richardem vybrali ze skupiny odstávãat. Nade- lo finále. Upravená, pfiipravená zvífiata vyvedli lektofii z uliãky. Nic zvlá tního se nedûlo. Postupnû si úãastníci kurzu vyzkou eli vodûní v kruhu a ovládání zvífiat. V e probíhalo v klidu. Vrcholem dûvûry v provedenou práci bylo fotografování pfiipravené jalovice se dvûma prvàáãky (syny úãastníkû kurzu). Chovatelsk veãer, pfii kterém hrála skupina BahÀáci a ãepoval se Budvar, byl pûknou teãkou za povedenou akcí. Mnozí z nás pfiekroãili svûj stín a nabyli dûvûru v mnoïnost úspû né pfiípravy na v stavu. Dva sympatiãtí chlapíci z Irska pfiedvedli, Ïe to, o ãem mnozí pochybovali je moïné. V ichni pfiítomní si mohli prakticky vyzkou et, jak na to a teì se uï tû íme na pfií tí v stavu, kdy bude pfiíleïitost ukázat, co jsme se nauãili. A motivace bude: pánové Leo McEnroe a Richard O Beirne vûnovali ãástku 300 Euro jako cenu pro toho, kdo nejlépe pfiipraví a pfiedvede svá zvífiata. Miroslav Vráblík 42

43 Býk v přípravě Leo McEnroe při práci Kusy vybrané pro přípravu Mytí býka Vázání ohlávky Účastníci kurzu se aktivně zapojili Foukání Činily se i ženy Stříhání hřbetu Střih si žádá pevnou ruku Stříhání hlavy Richard O Beirne při práci Připraveno Vzhůru na show Vodění Česat, česat Zvíře připravené na výstavu Mytí Tužení Po dvou dnech byla jalovička krotká Všechna fota: Karel Melger, Kamil Malát a Miroslav Vráblík Sprejování kopyta 43

44 B ci minulí, b ci budoucí Hubert Herrmann, Jan Kopeck, âschms Tabulka ã. 1 V sledky ZV b kû za rok 2008 dle plemen Jak uï to tak koncem kalendáfiního roku b vá, nastává ãas rekapitulace uplynulého roku a prognóz do roku pfií tího. Co se podafiilo, co ménû, co vûbec, ãeho se v pfií tím roce vyvarovat, z ãeho si vzít pouãení, jak pokraãovat, abychom se mûli lépe a lépe. Nejinak tomu je v chovu masného skotu. Aã chovatelsk rok skonãil jiï , bilancujeme i koncem roku kalendáfiního a budeme bilancovat i koncem roku finanãního. To k chovatelství patfií, neb chovatelství je proces kontinuální, konce jak chkoliv rokû se nerespektující. Za ãím se tedy ohlédneme, mimo jiné, koncem roku kalendáfiního a co budeme prognózovat do roku pfií tího? Jak nadpis napovídá, bude to odchov b ãkû. To proto, Ïe témûfi v ichni chovatelé v ech plemen se na zasedání sv ch klubû do nekoneãna dohadují o podmínkách odchovu jalovic a stanovují kriteria jejich zafiazení do dal í plemenitby a na b ky témûfi nikdo nepomyslí. Zamysleme se proto nad v sledky základních v bûrû v roce, kter právû konãí a pokusme se na základû údajû o dosud naskladnûn ch b ãcích pfiedpovûdût, jak to dopadne v roce pfií tím. V tabulce ã. 1 jsou pfiehlednû zobrazeny kompletní v sledky základních v bûrû dle plemen. Do testu byl zafiazen 1171 b k, do plemenitby bylo vybráno 855 b kû, to je 73 % z naskladnûn ch. 100 % vybran ch b kû z naskladnûn ch bylo zaznamenáno u plemene BM, ov em jedná se o velmi mal poãet s malou vypovídací schopností. V raznû nad prûmûrem ãní plemeno GA s 86 % a plemeno LI s 82 %. V posledním pfiípadû má uvedená hodnota dostateãnou vypovídací schopnost a svûdãí o peãlivém v bûru b kû do odchovu. V raznû pod prûmûrem se nacházejí b ci plemen SA a PI. Tyto v sledky ukazují na snahu zafiadit do odchovu kaïdého b ka, kter by to eventuálnû mohl zvládnout. V tabulce ã. 2 je uvedena rûstová schopnost b kû minulého roãníku v závislosti na plemeni bez ohledu na místo odchovu a srovnání rûstové schopnosti b kû naskladnûn ch a b kû vybran ch do plemenitby. RÛstová schopnost vyjádfiená pfiírûstkem v testu pfiípadnû pfiírûstkem od narození u b kû vybran ch do plemenitby je ve v ech pfiípadech vy í neï u b kû do odchovu zafiazen ch. V jimkou je Ïivotní pfiírûstek u b kû plemene BA odchovávan ch u chovatele. Rozdíl je v ak velmi mal a patrnû statisticky nev znamn. Zajímav je pfiírûstek v testu u b kû plemene HE vybran ch do plemenitby. B ci tohoto plemene v tomto ukazateli pfiedãili b ky intenzivních masn ch plemen aï na b ky plemene CH a neztratili krok ani v Ïivotním pfiírûstku. Svûdãí to o dobré konkurence schopnosti s ostatními plemeny a ukazuje to na neopodstatnûnost averze vûãi tomuto plemeni ze strany v krmcû a obchodníkû se zástavov m dobytkem. Vûfime, Ïe moderní Hereford se bude dále vyvíjet a jeho stavy pfiestanou klesat. V tabulce ã. 3 je uvedena rûstová schopnost b kû s ohledem na místo odchovu. KaÏd chovatel si jistû najde tu, kterou preferuje pro odchov sv ch b kû a mûïe porovnat s jin mi, které odchovávají to jeho plemeno. 44

45 Tabulka ã. 2 RÛstová schopnost b kû v odchovu v roce 2008 dle plemen NejniÏ í pfiírûstek v testu byl zaznamenán na OPB Bfiezová. Ovlivnûn byl velmi mal m pfiírûstkem v testu u b kû plemene PI g denního pfiírûstku je opravdu málo a neodpovídá to intenzivnímu masnému plemeni stejnû tak jako dosaïená hmotnost ve 365 dnech (418 kg). Pro toto plemeno na této úrovni hovofií snad jen kvalita masa s nízk m podílem cholesterolu. Tuto vlastnost v ak nikdo není schopen ocenit. O pfiírûstcích v rozmezí 1700 aï témûfi 1900 g/den toho bylo v pfiedchozích hodnoceních nejen leto ních turnusû napsáno a na klubech probráno mnoho. KaÏd z nás chodil do koly a kaïdému z nás v hodinách fyziky vtloukali mnohé zákony vãetnû toho o zachování energie. VÏdy nám tvrdili, Ïe tento zákon je obecn a na Zemi platí v ude. JenÏe tenkrát asi neznali OPB, kde je moïné z niãeho udûlat nûco, respektive z mála energie (energie krmné dávky na 1500 g denního pfiírûstku) vyprodukovat pfii zapoãtení v ech doloïiteln ch ztrát (procesy trávení v bachoru) energie více (pfiírûstek vy í). TûÏko uvûfiitelné. Zmûnit metodiku odchovu, pfiepsat fyzikální zákony ãi dûslednû dodrïovat platnou metodiku? Fyzika je fyzika a nejsme Ïádní Newtonové ãi Einsteinové, takïe rozhodnout zda odchovávat ãi intenzivnû vykrmovat? VáÏení chovatelé, je to na vás. Tolik tedy b ci minulí. A co b ci budoucí? Na tuto otázku mûïeme momentálnû odpovûdût pouze pfiibliïnû, protoïe známe údaje jen u b kû naskladnûn ch do prvního turnusu. V tabulce ã. 4 jsou pfiehlednû uvedeny poãty b kû naskladnûn ch do jednotliv ch odchoven. V rámci kaïdé odchovny jsou rovnûï uvedeny poãty b kû jednotliv ch plemen. V posledním sloupci zmínûné tabulky je rozdíl oproti minulému roku. Na první pohled je zfiejmé, Ïe pfiibyla nová odchovna na Cunkovû a svoji ãinnost ukonãila odchovna na Brodci. V prvém pfiípadû se jedná o první naskladnûní do novû vybudované haly, kterou jiï znají chovatelé plemene Charolais od konání Svûtového kongresu. Popfiejme nové hale i jejímu majiteli úspûch a vûfime, Ïe nová hala bude produkovat kvalitu. V druhém pfiípadû ZD Roãov zru- ilo odchovnu jako potenciálnû prodûleãnou a bude ji nadále vyuïívat jen pro odchov u chovatele a v krm. I v tomto pfiípadû popfiejme ZD Roãov úspûch, leã litujme ztracené zabûhlé praxe v odchovu plemenn ch b kû vãetnû ukázkového pfiedvádûní pfii základních v bûrech a na aukcích. Celkem bylo naskladnûno o 94 b ky ménû neï v loni. Nejvût í propad byl zaznamenán u b kû plemene Charolais (72 ks) a u b kû plemene Aberdeen Angus (57 ks). JestliÏe míra selekce na odchovnách bude stejná jako letos, bude pravdûpodobnû b kû tûchto plemen na trhu nedostatek. MoÏn m v chodiskem budou dovozy ze zahraniãí. Cena a dostupnost na trhu budou odpovûdí na otázku proã se k nám dováïejí b ci, ktefií nejsou odchovaní dle na í metodiky a nemají vypoãteny plemenné hodnoty dle na eho poãítání. Naopak nejvy í nárûst v poãtu naskladnûn ch b kû byl zaznamenán u b kû plemene Limou- 45

46 46 Tabulka ã. 3 RÛstová schopnost b kû v odchovu v roce 2008 dle místa odchovu

47 Tabulka ã. 4 Naskladnûní OPB I. turnus sine (35 ks) a Masn simentál (20 ks). V tûchto pfiípadech lze pfiedpokládat (se zapoãtením zatím neznámého poãtu b kû odchovávan ch u chovatele), Ïe poptávka po plemenn ch b cích uveden ch plemen bude s mírn m pfievisem uspokojena. Pravdûpodobnû mírn pfievis nabídky nad poptávkou povede k mírnému sníïení aukãních cen. Ale, jak jsme se jiï mnohokrát pfiesvûdãili, aukce jsou nevyzpytatelné, takïe jakékoliv prognózování v této oblasti stojí na vodû. V tabulce ã. 5 je uvedeno meziroãní porovnání 120ti a 210ti denních hmotností naskladnûn ch b kû. Potû iteln je v znamn progres zaznamenan u b kû plemene Belgické modré (ve 120 dnech +15 kg, ve 210 dnech + 14 kg) a u b kû plemen Aberdeen Angus (+5 a +14 kg). Zatímco v prvém pfiípadû nelze usuzovat celkem na nic pro nízk Tabulka ã. 5 PrÛmûrné hmotnosti naskladnûn ch b kû poãet jedincû (mûïe se jednat o náhodu), ve druhém pfiípadû lze usuzovat na kvalitní v bûr jedincû a cílenou plemenáfiskou práci. Propad 7 kg v obou poãítan ch hmotnostech u b kû plemene Limousine je spolu se nárûstem poãtu naskladnûn ch b kû pravdûpodobnû ovlivnûn vysokou cenou, za kterou se b ci uvedeného plemene prodávali na aukcích. Vûfime, Ïe kvantita nebude na úkor kvality. Propad 27 kg ve 120 dnech u b kû plemene Hereford je zpûsoben onemocnûním telat v raném vûku na ZD Roãov, které je hlavním producentem b ãkû uvedeného plemene. Do vûku 210 dní tito b ci rûst kompenzovali. Kdyby onemocnûní neprobûhlo, lze pfiedpokládat i vy í hmotnost ve 210 dnech. V tomto pfiípadû genetick nárûst zfiejmû neutrpûl. ObtíÏnû vysvûtliteln je v razn pokles poãítan ch hmotností u b kû plemene Gasconne. Zatímco v loàském roce byli b ci uvedeného plemene plnû srovnatelní s b ky ostatních masn ch plemen, v roce leto - ním v emi ve v ech ukazatelích za ostatními znatelnû zaostávají. Je pravdûpodobné, Ïe propastn rozdíl v prûbûhu odchovu nevyrovnají. V tom pfiípadû se na povrh dostává otázka jejich prodejnosti jak do ãistokrevné plemenitby, tak do chovû, v nichï se kfiíïí. Není to hazardování s dosud dobr m jménem plemene, které si na lo své chovatele v ãistokrevné plemenitbû i mezi kfiiïiãi? V tomto pfiípadû by bylo asi lep í upfiednostnit kvalitu pfied kvantitou. JestliÏe v roce leto ním byl problém s prodejem vybran ch b kû, lze pfiedpokládat Ïe v roce pfií tím se problém prohloubí. Ov em za pfiedpokladu, Ïe to naskladnûní b ci ustojí. Vûfime, Ïe do plemenitby budou zafiazeni jen kvalitní jedinci a odpad ovlivní jen finanãní situaci majitelû. Struãné bilancování koneãn ch v sledkû za uplynul rok a prognózování na základû dosud znám ch faktû konãí. S tím co bylo, nikdo nic nedûlá, to je dané. Buìme optimisté (nezapomínejme Ïe optimista je ten, kterému scházejí dûleïité informace) a vûfime, Ïe skuteãnost prvého kroku odchovu plemenn ch b kû v pfií tím roce bude v raznû lep í, neï ukazují prognózy. 47

48 Rozbor některých výsledků KUMP k Počet narozených telat v období od Telení dle mûsícû 48

49 Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní Počet narozených telat v KUMP od Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS 49

50 Zálesáck gulá Vařil-li pravý zálesák guláš, přidal všechno, co měl, v množství přiměřeném. Muselo toho být hodně, muselo to být vydatné a muselo to chutnat. Základem vždy bylo maso a fazole. Maso se ulovilo, fazole vezla nákladní mula. Uvařme si guláš zámožnějšího zálesáka, který měl nákladních mul několik a vše potřebné vláčel nedozírnou prérií s sebou. A žádné otálení, nebo se na nás vrhnou hladoví kojoti. I v posledním letošním zpravodaji pro Vás máme připravený recept na chutné a výživné jídlo z hovězího masa, hodící se nejen do zimního období. Guláš patří k české kuchyni stejně neodmyslitelně jako svíčková nebo knedlovepřo-zelo. Nechybí na žádném jídelním lístku v restauracích a stále se vaří i v českých domácnostech. Vyzkoušejte další recept z Kuchařky ČSCHMS na jednu z jeho variant. Kuchařka je, jak jsme avizovali, již k dostání v časopisové i knižní podobě. Je to publikace, která by jistě neměla chybět v rodině každého příznivce masných plemen a hovězího masa. Využijte možnost objednat si ji přes webové stránky a potěšte své blízké zajímavým a zábavným dárkem pod stromeček. Veselé Vánoce a nechte si chutnat! Budeme potřebovat (4 porce): 600 g hovězí kližky 200 g fazolí (nebo sójových bobů) hrst sušených hub 1 cibuli 2 lžíce rajčatového protlaku 3 stroužky česneku 50 g slaniny 10 dkg hrášku s mrkví mletou papriku (zálesák měl určitě pálivou) sůl, pepř, kmín, majoránku, hladkou mouku, tuk Postup: Fazole a houby den předem odděleně namočíme. V den přípravy fazole uvaříme, houby nakrájíme a rovněž uvaříme (pokud použijeme k podlévání vodu, v níž se houby máčely, bude mít guláš výraznější houbovou příchuť).uvaříme rovněž hrášek s mrkví. Na tuku osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme mletou papriku a na kostky nakrájené maso. Krátce osmahneme, osolíme, opepříme. Podlijeme, přidáme kmín a rajčatový protlak. Pod pokličkou dusíme, až je maso téměř měkké. Vydusíme šťávu na tuk, zaprášíme moukou, krátce orestujeme, podlijeme teplou vodou, přidáme utřený česnek a majoránku a dodusíme do úplného změknutí masa. Přidáme vařené fazole, vařený hrášek s mrkví, vařené houby a nakrájenou orestovanou slaninu. Krátce povaříme, dochutíme a podáváme nejlépe s chlebem.

51 Nabídka propagaãních materiálû Kompletní nabídku v ech propagaãních pfiedmûtû, informativních materiálû a publikací najdete na internetov ch stránkách svazu v sekci âschms/reklamní pfiedmûty. Zde si je mûïete také rychle a jednodu e objednat vyplnûním objednávkového formuláfie. V pfiípadû dotazû neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal í informace.

52 âesk SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù NOV 17, PRAHA 1 TEL.: INFO@CSCHMS.CZ