âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. âerven 2011 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XIII. díl Sháníte kvalitní hovûzí maso? Není problém... Romagnola plemeno italsk ch hor a níïin Charolais v srdci Burgundska est a pûl minuty k rekordu a slávû

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, přichází měsíc červen a s ním i nejdůležitější chovatelská akce tohoto roku národní výstava hospodářských zvířat v Brně. Tento úvodník píši v době, kdy již skončila uzávěrka pro přihlášky zvířat na tuto výstavu a mohu spokojeně konstatovat, že naše očekávání, že zájem chovatelů bude vysoký, se beze zbytku naplnil. V tuto chvíli je na výstavu přihlášeno okolo 250-ti kusů 21 masných či kombinovaných plemen. Kromě 16 masných plemen jež jsou u nás oficiálně uznána, budou na výstavě k vidění zástupci plemen bazadaise, rouge des prés, wagyu či kombinovaných plemen bruna d Andorra a vosgienne. Za tak velký zájem jsem samozřejmě velmi rád a všem vám za to děkuji. Pevně věřím, že i samotný průběh celé akce bude úspěšný a že zájem odborné i laické veřejnosti bude ještě větší, než při předchozím ročníku. My jsme si na sobotu připravili pro návštěvníky výstavy také jednu novinku v podobě rožnění celého býka. Myslím, že toto lákadlo upoutá oko a následně i chuťové buňky nejedno kolemjdoucího. Je potěšitelné, že o výstavu je velký zájem také ze strany našich zahraničních partnerů a kolegů z východní i západní části Evropy, a tak doufám, že se tato výstava stane důstojnou přehlídkou kvality českého masného skotu. I z těchto důvodů jsme do tohoto čísla zpravodaje připravili speciální přílohu týkající se výstavnictví. Je primárně určena mladým chovatelům, kteří ještě nemají s vystavováním dostatečné zkušenosti, nicméně inspiraci zde možná najdou i ti protřelejší chovatelé. Měsíc červen však nebude pouze měsícem výstavním, ale také obdobím, kdy bude probíhat druhý turnus výběrů býků. Ten první byl plný novinek, změn i rekordů, o kterých vás seznámíme prostřednictvím článku na jiném místě tohoto zpravodaje. Domnívám se, že takto sepsaný článek bude zajímavější, než strohé okomentování mnoha čísel v tabulkách. Číselný přehled ve formě tabulky zde samozřejmě chybět také nebude, nicméně jsem přesvědčen, že ti z Vás, kteří jej studují, se v něm vyznají i bez slovního komentáře. Detailní zhodnocení výběrů provedeme společně za oba turnusy v podzimním čísle našeho zpravodaje. Celý přehled je jako již tradičně doplněn fotogalerií nejlepších či jinak zajímavých býků. Fotky dalších býků najdete na svazovém webu. Velmi děkuji všem našim členům za přízeň a podporu a pevně věřím, že se s vámi všemi potkám v červnu na brněnském výstavišti! Brzy na viděnou se za celý tým pracovníků svazu těší Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2011 roãník XVIII. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Antonín Èastn : Zemûdûlství v malém dûlat nejde... 6 Jasno, spol. s.r.o.: Je tfieba mít sedláckou hrdost Jarní v jezd juniorû Je lep í intenzivní nebo extenzivní v krm skotu? Sháníte kvalitní hovûzí maso? Není problém Skot, kter se u nás nepase Romagnola plemeno italsk ch hor a níïin Aktuální situace v projektu Interbeef Úspûch bezrohého lechtûní limousine finanãnû ocenûn na Cunkovû Charolais v srdci Burgundska Nedostatek a nadbytek vitaminû Termíny základních v bûrû a draïeb v roce est a pûl minuty k rekordu a slávû Galerie nejlépe hodnocen ch b kû Recept Bratislavsk tokáà pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Masný simentál na farmě manželů Bartoňových (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Milíře Country Sports s.r.o. (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Euragri s.r.o. Pěkovice (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 , Zmûna v oznaãování harémového zpûsobu chovu Aktuálnû Vzhledem k tomu, Ïe dosavadní oznaãování harémového zpûsobu chovu bylo snadno zamûnitelné s oznaãením státního registru plemenného b ka, do lo ke zmûnû oznaãení linie a registru u harémového zpûsobu chovu. Dosavadní oznaãení typu XXX-998 bylo zmûnûno na 998-XXX s tím, Ïe ãíslo linie 998 bylo vyãlenûno ze státního registru a neoznaãuje tedy Ïádnou genealogickou linii, ale linie 998 oznaãuje pouze zpûsob chovu. V prûvodním listu je místo oznaãení otce uveden text HARÉM. V souvislosti s tím do lo v registru zvífiat k pfieoznaãení linie a registru otce u v ech zvífiat pocházejících z tohoto systému chovu. Obdobnû byly upraveny záznamy o pfiirozené plemenitbû. Zmûna nepfiedpokládá, Ïe u existujících potomkû harémov ch b kû je nutné mûnit prûvodní listy skotu. Podrobnosti t kající se zmûny v oznaãování harémového pfiipou tûní najdete na stránkách âschms ãi povûfiené osoby âmsch a.s. Hradi tko. V âr se uskuteãní dal í jednání FIERBy â e s k á republika byla poctûna uspofiádáním dal- ího zasedání evropského sdruïení chovatelû plemene blonde d Aquitaine FIERBA, kterého je i ná svaz ãlenem. Jednání se bude konat v rámci národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat, která probûhne na konci ãervna na brnûnském v stavi ti. Po konání Angus Fora v roce 2005, svûtového kongresu charolais v roce 2008 se tak tato akce stane jiï tfietí v znamnou mezinárodní událostí, kterou máme tu ãest organizovat. VzrÛstající zájem zahraniãních chovatelû a jejich profesních svazû o spolupráci s na imi chovateli dosvûdãuje, Ïe kvalita masného skotu u nás vãetnû systému jeho lechtûní je na velmi vysoké úrovni, která je cenûna i v zahraniãí. Jednání FIERBy tak vhodnû naváïe na dvacetileté v roãí chovu blonda u nás. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Ing. Jifií Podolák, Mlado ovice, TfieboÀ Ing. Pavel Vinohradník, R mafiov AGRO ÎINKOVICE, spol. s.r.o., PlzeÀ Maletická farma s.r.o., Písek LangrÛv statek, Petfivaldík, Petfivald u Nového Jiãína Miroslav Synek, Sedlice, RoÏmitál pod Tfiem ínem BoÏetûch Fidler, kafiez, Prachatice Josef Klime, Svatava, Pacov Jifií Urban, Jedlí, Zábfieh Jifií Schwarz, Svûtlík, Pasovary Dûtfiichovská zemûdûlská spol. s.r.o., Dûtfiichov nad Bystfiicí Jifií Václavík, Skláfie, âesk Krumlov Jan Vávra, Dvory nad LuÏnicí Zv ení zatíïení aï od roku 2014 Na téma zv ení zatíïení bylo jiï fieãeno i napsáno mnoho, pfiesto do dne ního dne bylo stále otevfiené a nedofie ené. âtvrteãní jednání kulatého stolu, jeï svolal a osobnû fiídil pan ministr, v ak vneslo do problému více svûtla. Po diskuzi bylo pfiijato rozhodnutí zmûnit zv ení zatíïení VDJ aï v následujícím programovém období, tj. od roku 2014 s tím, Ïe jiï od roku 2012 bude provedena zmûna kontrolního termínu pro zatíïení VDJ, a to z jednoho dne na pastevní období do 120 dní. Nepadlo v ak zatím definitivní slovo o tom, jaká by nová minimální hranice mûla b t. Hovofií se o 0,35 VDJ/ha TTP, nûkteré hlasy ale podporují razantnûj í zv ení aï na 0,5 VDJ/ha TTP. To, jaká hranice by byla v na ich podmínkách optimální, by mûly napovûdût odborné podrobné anal zy moïného zavedení diferencovaného nastavení VDJ od 0,2 0,5 VDJ/ha TTP tak, aby byly zohlednûny v echny ekonomické, ekologické a sociální aspekty tohoto problému. Sledujte na e webové stránky, budeme vás zde vãas informovat o v ech podrobnostech! V stava masného skotu Brno 2011 Termín uzávûrky pro pfiihlá ku zvífiat jiï skonãil a my nyní mûïeme s radostí kontaktovat, Ïe na v stavu je pfiihlá eno celkem 258 kusû 21 plemen. Kromû estnácti masn ch plemen jeï jsou u nás oficiálnû uznána a pro neï svaz vede plemennou knihu, budou na v stavû k vidûní zástupci plemen bazadaise, rouge des prés, wagyu ãi kombinovan ch plemen bruna d Andorra a vosgienne u nás chovan ch v systému bez trïní produkce mléka. Nejpoãetnûj ím plemenem bude aberdeen angus s celkem 44 kusy následované limousinem s 42 pfiihlá en mi zvífiaty. Nejvût í kolekci zvífiat v poãtu 25 kusû na brnûnské v stavi tû pfiiveze MontáÏnû obchodní firma s. r. o., druhou nejvût í pak chystá ing. Pavel kozák, a to 16 kusû. Pro leto ní rok byl dohodnut jednotn odûv ve kterém budou chovatelé pfiedvádût svá zvífiata pfii ãtvrteãním ampionátu masného skotu. Tím bude bílá ãi modrá ko ile s krátk m rukávem s v ivkou svazového loga a dïíny (nejlépe modré). Ko ili si budou moci v ichni pfiedvádûjící zakoupit za zv hodnûnou cenu 99 Kã na svazovém stánku (obvyklá prodejní cena je 450 Kã) ve stfiedu veãer ãi ve ãtvrtek ráno. 4

5 Aktivity âschms 2011 Bfiezen pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) pfiedseda a fieditel se zúãastnili XIX. snûmu Agrární komory v Olomouci schûze klubu chovatelû plemene Masn simentál (VLS Pot tát) jednání dozorãí rady âmsch a.s. (Malát) schûze klubu chovatelû plemene Hereford (âestice u Volynû) jednání s Danielem Mellerem, pfiedsedou spoleãnosti Gastronomia Bohemica a vydavatelem ãasopisu Revue hotel pfiedseda a fieditel se zúãastnili pracovního jednání k problematice moïností vyuïití ãl. 68 na podporu KBTPM (MZe, Praha) v Brnû probûhlo jednání t kající se organizace národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat (Kopeck ) pracovní schûzka k problematice zapojení âr do projektu mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef (Malát) fieditel se zúãastnil jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk ch svazû (Îìár nad Sázavou) schûze ãlenû klubu plemene Charolais (Hradi tko) V roãní ãlenská schûze Asociace chovatelû plemene Aberdeen Angus (Jihlava) jednání k problematice projektu mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef (Malát, Kopeck ) schûze ãlenû klubu plemen Galloway, Highland (Merklín) setkání RPK plemene Blonde d Aquitaine na Cunkovû pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha) Dal í bfieznové aktivity: Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje pro rok 2011 Vydání V roãní zprávy plemenn ch knih za rok 2010 Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2011 Pfiíprava v jezdu Junior teamu âschms âinnosti spojené s pfiípravou v stavu NVHZ v Brnû ( ) Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Duben exkurze Junior Teamu âschms na inseminaãní stanici Natural, s.r.o. a OPB Cunkov pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) pfiedseda se v Bruselu úãastnil jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca pfiedseda a fieditel se nav tívili zemûdûlské v stavy v Rize, kde propagovali ãesk masn skot a moïnosti vzájemné spolupráce fieditel se zúãastnil v roãní ãlenské schûze Svazu ãernostrakatého skotu (Vûtrn Jeníkov) jednání s ãesko-ruskou spoleãností Ulus t kající se budoucí moïné spolupráce pfii obchodu s masn m skotem fieditel PK se zúãastnil v roãní ãlenské schûze Zväzu chovateºov mäsoveho dobytka na Slovensku zaãátek prvního turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb v stavní v bor pro pfiípravu národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat v Brnû (Malát) pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny pro pfieïv kavce (MZe Praha) Dal í dubnové aktivity: Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2011 Úãast na v bûrech plemenn ch b kû âinnosti spojené s pfiípravou v stavu NVHZ v Brnû ( ) Kvûten fieditel svazu se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha) semináfi na téma Postupy eliminace paratuberkulózy v chovech skotu, kde pfiedná el prof. Dr. Michael Collins, PhD. z University ve Wisconsinu Madison (USA) fieditel se zúãastnil Mezinárodního technického jednání Charolais ve Francii ukonãení prvního turnusu v bûrû plemenn ch b kû v Brnû probûhlo jednání t kající se organizace národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat (Kopeck ) AQUITANIMA, Francie (Kopeck, ehofiová) jednání v boru svazu a grémia pfiedsedû rad PK (Hradi tko) Dal í kvûtnové aktivity: Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2011 Svaz ve spolupráci s nûmeck mi kolegy nabídl dvoudenní zájezd do Bavorska na téma chov a v krm plemene charolais Svaz zajistil prostfiednictvím Karla eby bonitaci kolekce masného skotu na v stavû Agra 2011 v Lipsku Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Zpracování a uvefiejnûní v sledkû prvního turnusu základních v bûrû âinnosti spojené s pfiípravou v stavu NVHZ v Brnû ( ) Uzavfiení administrace ãlensk ch poplatkû na rok

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dal ím kole reportáïí Vám pfiedstavím dva velmi zajímavé chovy, jejichï spoleãn m pojítkem je odchov intenzivních masn ch plemen. Ukázkov lechtitelsk chov plemene blonde d Aquitaine, o nûjï se jako o své vlastní stará znám specialista pfies chov masného skotu, najdeme na Litomûfiicku. Charolaiské stádo prosperujícího podniku, kter letos slaví 20 let od svého zaloïení, se pase na kopcovitém Vala sku. Zajímá vás víc? Tak si o tom pojìte pfieãíst. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Antonín Èastn : Zemûdûlství v malém dûlat nejde O chovu pana Èastného byl jiï vydán nejeden ãlánek. Pfiesto lze stále psát o nûãem novém. V podniku, zahrnujícím rostlinnou a Ïivoãi nou v robu, byla relativnû nedávno uvedena do chodu bioplynové stanice a staronové stádo blondû zaãalo nést ovoce. O tom, jak se u nás podniká v zemûdûlství, jsem si povídala s panem Antonínem Èastn m. A o blondech s jedním z nejpovolanûj ích, panem Karlem ebou, kter je díky svému zapálenému zájmu, v oblasti chovu tohoto elegantního francouzského plemene, uznávan m odborníkem. Zaãátky Antonín Èastn pochází ze zemûdûlské rodiny, která pûsobila na statku v Libãicích nad Vltavou. V padesát ch letech minulého století byli v ichni její ãlenové vysídleni jako kulaci do jihoãeské Sobûslavi, odkud se mohli vrátit aï po desítce let. Nebylo ale kam. Statek mûlo v uïívání JZD... Zemûdûlské zamûfiení stfiední koly nikomu nevadilo, a tak pan Èastn nastoupil v Mladé Boleslavi na tento obor. Poté zaãal pracovat na státním statku ve Snûdovicích, kde pûsobil v rûzn ch technick ch funkcích aï do roku Tam získal první zku enosti se zemûdûlsk m provozem. V roce 1990 zaïádal o navrácení rodinn ch pozemkû. Tehdej í vedení JZD Velké Pfiílepy bylo vstfiícné, a tak mohl záhy zaãít hospodafiit. Uvûdomoval si ale, Ïe v mûra 35 ha není dostaãující, a tak hledal zpûsoby, jak ji roz ífiit. Postupnû si zaãal od znám ch pronajímat pozemky v okolí Libãic, aï se dostal na v mûru 200 ha. Zde zapoãal s rostlinnou v robou, coï trvá dodnes. ZároveÀ se poohlíïel, jak získat pozemky i na Vûdlicku, kde 20 let pracoval. Naskytla se moïnost pronájmu ãásti státního statku Vûdlice, coï v roce 1991 uãinil. S plochou 600 ha pfievzal po státním statku i 50 zamûstnancû, ktefií pod nov m vedením pokraãovali v pûvodních ãinnostech obhospodafiovali 60 ha chmelnic a Ïivoãi nou v robu (100 krav dojn ch a kfiíïenek, 400 b kû ve v krmu a stádo ovcí). BlíÏí se blondi V roce 1992 se restituenti zaãali zajímat o své majetky. Pan Èastn si od nich pronajímal pozemky a odkupoval náhrady za Ïiv a mrtv inventáfi, aby zachoval souãinnost hospodafiení. V témïe roce bylo z dûvodu nepfiíznivé nákazové situace rozhodnuto o likvidaci chovu ovcí. Zbyla po nûm volná stáj v obci Rochov. Pan Èastn se rozhodl, Ïe ji nenechá prázdnou a Ïe za chov ovcí nûco pofiídí. Vypravil se tedy s firmou KESA do Francie, aby na el náhradu. A zde se datuje poãátek zdej ího chovu masného skotu. Do oka mu tehdy padlo plemeno Blonde d Aquitaine, které jej zaujalo svou barvou, u nás tehdy neobvyklou, rámcem a vynikající masnou uïitkovostí. Na dovoz masného skotu bylo tehdy navíc moïné získat dotace. Nakoupilo se 15 krav a 8 telat (5 jalovic a 3 b ci), 4 dvouleté jalovice a jedna jalovice ve vûku 15 mûsícû. Zvífiata pocházela z chovu Bernarda Lafargua. ZároveÀ byli importováni dva plemenní b ci. ZBA 178 Furax a ZBA 180 Guepard. 6 Stádo Antonína Šťastného (foto: Karel Šeba)

7 Stáj po ovcích se drobnû upravila, a mohlo se zaãít s chovem. Zku enosti nebyly Ïádné, takïe poãátky byly dobrodruïné. Shánûli se pracovníci. A tehdy do lo k seznámení se souãasn m vedoucím Ïivoãi né v roby, panem Karlem ebou, kter tehdy pracoval pro Státní plemenáfisk podnik a chov pana Èastného dostal na starosti. Blondi padli panu ebovi do oka a chov si záhy oblíbil. Pojal jej za svûj a o víkendech kontroloval práci o etfiovatelû a dával jim úkoly na pfií tí t den. Takto to lo do roku 1995, kdy se pan eba stal zamûstnancem âschms, takïe mohl na zdej í chov dohlíïet oficiálnû. Jezdil sem jako inspektor pro tuto oblast. Pozdûji mûl chov pod patronací i jako fieditel Svazu. Nakonec zde v roce 2005 zaãal pracovat na hlavní pracovní pomûr a od té doby má stádo zcela ve své kompetenci. Býk ZBA 216 Eda na výstavě ve Svinčicích v roce 1997, kde získal titul šampióna plemene (foto: archiv chovatele) Stádo v ohroïení VraÈme se ale k historii podniku. Chov dojn ch krav a v krm b kû skonãily v roce 1995, neboè objekty na Julãínû, kde byla zvífiata ustájena, pfievzal pozemkov fond. Pan Èastn je musel vyklidit, aby si je po 10ti letech chátrání zase odkoupil a zreknostruoval. Mezi tím bûïel provoz rostlinné v roby a chov masného skotu v Rochovû, kter se nav il na 40 kusû základního stáda. Zlom pfii el v roce 1997, kdy se podnik ocitl ve finanãní krizi. Situace musela b t fie ena prodejem 25 krav, 8 bfiezích jalovic a b ka Edy do panûlska. K zde zûstalo pouze 6 krav a 11 jalovic ve vûku do 20 mûsícû. Vyvstala otázka, co s chovem dále. Hlavou pana Èastného se honilo lecos, a pfii lo i na my - lenky na jeho ukonãení. Nakonec zvítûzilo chovatelství, a tak bylo nakoupeno 60 jalovic âestr. a kfií- Ïenek s plemenem Limousin, které poslouïily jako pfiíjemkynû embryí, a zapoãalo se s obnovou chovu. Embrya byla získávána ze zbyl ch ãistokrevn ch krav a jalovic. Roky plynuly, stavy se navy ovaly a selekce byla minimální. Chov se v urãité fázi ocitl na mrtvém bodû. Jeho kvalita stagnovala. Pan Èastn se proto rozhodl roz ífiit stav ãistokrevn ch zvífiat jednorázov m importem. Velk import V roce 2007 bylo prostfiednictvím spoleãnosti Bursia s. r. o. dovezeno z Francie 100 jalovic ve vûku 6 aï 15 mûsícû; z nich nakonec zûstalo 90 kusû a dva plemenní b ci. Importovaná zvífiata pocházela ze 33 akvitánsk ch chovû. V pozicích otcû jalovic byli mladí inseminaãní b ci, ktefií se u nás teprve zaãali pouïívat nebo se ani pouïívat nezaãali. Tím získal chov urãit náskok v genetice. Po importu zaãala probíhat nezbytná selekce byly vyfiazeny poslední ãervené straky a sníïil se postupnû rozsah provádûn ch embryotransférû. KdyÏ se pozastavuji nad velikostí importu, vyslovuje pan Èastn svou filosofii: V malém zemûdûlství dûlat nejde, aè je fieã o rostlinné nebo o Ïivoãi né v robû. Je potfieba neohlíïet se za neúspûchy, ale dívat se kupfiedu, protoïe jinak by ãlovûk daleko nedo el. Co se t ká dal ích importû, tak se chovatel domnívá, Ïe by bylo dobré jednou za 5 let stádo tímto zpûsobem obnovit. Ne jiï v takovém rozsahu, ale pár kusû jalovic a plemenn b k by se hodil. Cílem pana Èastného je dostat se v chovu blonda na 190 aï 200 matek základního stáda, mlad ch b ãkû do odchovu a 50 plemenn ch jalovic k prodeji, zbytek na obnovu stáda nebo do v krmu. K dan m metám se jiï pfiibliïují. Letos je pfiipraveno do reprodukce 190 kusû krav a jalovic. Podrobnosti o odchovu se dozvíte v ãlánku dále, kde dostane prostor Karel eba. Majitele se ptám na dal í informace o podniku. Nemal podíl zde tvofií v roba rostlinná. Rostlinná v roba K farmû pfiiléhá 1990 ha (z toho 1800 vlastních). 170 ha tvofií pastviny a 1820 ha pfiipadá na ornou pûdu, kde se pûstují pfieváïnû plodiny v rámci tradiãní rostlinné v roby (obiloviny a olejniny) a pro zabezpeãení krmivové základny pro Ïivoãi nou v robu vojtû ka, luskovinoobilné smûsky a od roku 2008 i kukufiice jako potrava pro bioplynovou stanici o v konu 1 MW, jejíï chod byl odstartován v roce Pan Èastn o ní hovofií jako o jistotû: Tam, kde se jiní spoléhají na mléko, se my spoléháme na elektfiinu. O její stavbû rozhodl v dobû, kdy pfiestávala b t rentabilní v roba obilovin. Hledalo se nûco, co by stabilizovalo celou farmu, zajistilo pravideln mûsíãní pfiíjem. Co teì a co potom Co se technického zázemí t ká, tak ve vlastnictví firmy jsou ve - keré hospodáfiské budovy a stroje, zaji Èující v robu. Patfií mezi nû i posklizàová linka se skladovací kapacitou na ve kerou produkci, takïe lze prodávat, aï kdyï se to hodí. V podniku pracuje 21 zamûstnancû. Vût ina pochází z obce Vûdlice a blízkého okolí, kde má farma administrativní zázemí. S tûmi, kdo pro pana Èastného pracují, vychází dobfie, ale vztahy s ostatními obãany nejsou vïdy 7

8 rûïové, a tak musí ãelit ãast m kontrolám v eho moïného a mnohdy úsmûvn m stíïnostem na zápach hnoje ãi hluk zemûdûlsk ch strojû pfii sklizni. On ale pûsobí smífienû. Do budoucna uï nepfiem lí nad dal ím roz ífiením, ale spí e nad tím, Ïe by podnik rád pfiedal nûkomu, kdo to, co vybudoval, nenechá zchátrat. Tû í se do dûchodu. Po 20ti letech je unaven, a to hlavnû z byrokracie, které je ãím dál více... Dûkuji panu Èastnému za rozhovor a slovo pfiebírá Karel eba, kter se rozpovídá o sv ch blondech. Ve stádû v souãasné dobû pûsobí 150 krav, 46 dvoulet ch a 56 roãních jalovic, 120 telat, 20 b kû v testu a 23 b kû v Ïíru. Pfii popisu chovu zaãínáme od konce. V krm a zpenûïování Pfiíjmy z prodeje jateãních zvífiat pochází z vyfiazen ch krav a jalovic a prodeje jateãních b kû. Na jatka putují krávy, které nezabfieznou. Oblíbené kusy dostávají je tû jednu anci. Vyfiazená zvífiata se zpenûïují v Nûmecku a Rakousku. DÛvodem je, vysvûtluje pan eba, Ïe u nás se vût inou obchoduje tak, Ïe kupující nabídne nûjakou prûmûrnou cenu za kilogram v Ïivém. Zatfiídûní podle SEUROP jiï pak nerozhoduje, a nebo jsou rozdíly minimální. Snahou kupujícího je dodr- Ïet sjednanou cenu. V Nûmecku se cena odvíjí od jakostních tfiíd EUROP. MÛÏe se stát, Ïe cena ve tfiídû E je u vynikajícího zvífiete je tû vy í, neï byla pûvodnû nabízena. Vzhledem k tomu, Ïe zdej í blondi jsou realizováni ve tfiídách E a U, je jasné, kdo má pfiednost. U b kû je v tfiídách E a U realizováno 95 % a u krav 88 % jateãních zvífiat. Za krávu, která má na háku 510 kg a více se utrïí Kã. Na obhajobu ãesk ch fiezníkû pan eba podot ká, Ïe by se s nimi dalo domluvit pfii pravideln ch dodávkách, ale on svá zvífiata prodává vût inou jednorázovû a zatím to nechce mûnit. V krm jateãních zvífiat zavedl po svém nástupu do podniku v roce Do té doby se prodávala zástavová telata. Po rekonstrukci stájí pro krávy a pro b ky na Julãínû se zaãalo s produkcí jateãn ch zvífiat. Od té doby poãet kusû ve stádû dále rostl, a tak se nyní pracuje na stavbû dal í stáje. Po jejím dokonãení bude zázemí odpovídat poãtu krav a odpovídající kapacitû pro mlad skot. Letos budou k prodeji poprvé nabídnuty plemenné jalovice, a to v poãtu 25ti kusû. Dal í roky se plánuje nabídnout na prodej kusû, zbylé pûjdou na zaji - tûní obratu stáda nebo na v krm. Jalovice mají potenciál mít ve dvou letech pfies 700 kg a b ci, kter ch se roãnû bude produkovat kolem 50 60ti kusû, mají 750 kg v Ïivém v 18 mûsících. A po jakém krmení se takov ch vah dosahuje? B kûm v Ïíru se krmí senáï, siláï, maãkané obilí a minerální smûs. Dosahují pak pfiírûstkû 1,3 kg/den. KdyÏ uï je fieã o krmení, ptám se na b ky v testu. Dostávají stejné druhy krmiva, jako se dávají na odchovnách, tedy senáï, siláï, koncentrát a minerální smûs. Granule si nechávají míchat na zakázku podle vlastní receptury. B ci pfiirûstají v prûmûru 1,7 kg dennû. Odchov plemenn ch b kû, systém a princip lechtûní I odchov plemenn ch b kû doznal s nástupem pana eby zmûn. B ci se do té doby dávali na odchovny, kde se aï na v jimku v roce 2003, kdy bylo vybráno 13 kusû, vybírali prûmûrnû 2 3 kusy roãnû. Od roku 2005 se odchov pfiesunul na farmu a roãnû se zde produkuje v posledních letech v prûmûru plemenn ch b kû. V ichni mladí plemeníci se zatím vïdy prodali, aè uï do ãesk ch chovû nebo na Slovensko. Pozitivní je, pochvaluje si pan eba, Ïe se zaãínají vracet chova- Býk ZBA 480 Aurelien importovaný z Francie ze známého chovu GAEC Michicourt (foto: Karel Šeba) 8

9 telé, ktefií si zde jiï b ka zakoupili s tím, Ïe se osvûdãili a Ïe by chtûli dal ího. A dále prozrazuje tajemství svého úspûchu, které spoãívá v tom, Ïe lechtí zvífiata dvûma smûry pro uïitkové kfiíïení a pro ãistokrevnou plemenitbu. Vût- ina b kû konãí vzhledem k poãtu ãistokrevn ch chovû spí e v komerãních stádech v uïitkovém kfiíïení. Pro ty se snaïím nabídnout odpovídající b ky. Z tohoto dûvodu pouïívá ve velké mífie inseminaci roãnû na kusû. Inseminuje se do konce kvûtna, minimálnû 8 aï 10 rûzn mi provûfien mi francouzsk mi b ky. Jednotlivû jsou pouïíváni maximálnû 2 3 roky po sobû, plus kaïd rok se pou tí 3 noví b ci. DÛvodem je snaha o urãité pfiekrytí, kdy b ci pak mají ve stádû dostateãn poãet vrstevníkû. Tím se zvy uje opakovatelnost plemenn ch hodnot a jejich pfiesnost. Pan eba se lechtûní vûnuje s velkou peãlivostí. Pfiipafiovací plán si sestavuje sám. Sleduje v sledky celé evropské populace blondû a kaïdé krávû vybírá b ka na míru. Kusy, které nezûstanou po inseminaci putují na pastvinu ke 4 aï 5 plemeníkûm. Chov pana Èastného byl první, v nûmï pûsobil bezroh b k ZBA 388 VBQ Unit P, z dánského chovu. Tento b k je zakladatelem zdej í populace bezroh ch blondû. Loni skákal naposledy. Nyní v chovu pûsobí 3 estiletí francouz tí b ci a jeden bezroh z vlastního chovu. B ci, ktefií zde pûsobili v pfiirozené plemenitbû, se dodnes drïí na pfiedních pfiíãkách v pfiímém ãi maternálním efektu. ZBA 298 Infant kraluje absolutní TOP v maternálním efektu. Îádn b k v âr nedosáhl jeho RPH 140. Jeho místo pozdûji pfievzal ZBA 361 Lupin. V pfiímém efektu patfiil ke piãce jiï zmínûn ZBA 388 VBQ Unit P a ZBA 433 Aspro. V plemenn ch hodnotách je potfieba kombinovat. Jeho cílem není mít krávy s extrémními ãísly pro ten ãi druh efekt, ale pfiedev ím aby byly dobré v obou (tzn. hodnoty v pfiímém i maternálním efektu souãasnû). U tûchto krav lze snadnûji pracovat s b ky v inseminaci. Kráva FR Adeline po Ouragan z chovu EARL Castera s jalovicí č nar po ZBA 480 Aurelien (foto: Karel Šeba) Bezrohost Trend bezrohosti zde na el úrodnou pûdu a zaãalo se experimentovat. Mimo Unita byli v chovu pana Èastného vyuïíváni je tû inseminaãní bezrozí b ci ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a ZBA 474 Bellevue s Kenworth 15K P. Navíc v chovu pûsobí druh m rokem ZBA 612 Polled Relief z Rochova P. K bylo v chovu 16 bezroh ch krav a bfiezích jalovic a 15 jalovic do reprodukce v letech 2011 a 2012, coï jej staví na první pfiíãku v poãtu bezroh ch matek v republice. Do plemenitby bylo zatím vybráno 10 geneticky bezroh ch b kû, z toho jeden dnes pûsobí v inseminaci. Od loàského roku se na bezrohé krávy pou tí francouz tí rohatí b ci. DÛvodem zmínûného postupu bylo, Ïe po pfiipou tûní pouze bezroh mi b ky byla zaznamenána mírná ztráta zmasilosti, coï blondovi, jako masnému plemeni, ubíralo jeho pfiednost. NeÏ se vybuduje bezrohá populace jalovic a b kû po francouzsk ch otcích, tak to bude chvíli trvat, fiíká lechtitel, ale pak s radostí sdûluje, Ïe k leto ním v bûrûm putuje první bezroh b ãek po francouzském Aureliánovi a bezrohé matce. Embryotransfer Dlouhodobá úspû nost zabfieznutí po inseminaci je 60 % a dobré v sledky mûl a má i embryotransfer, kter se zde dûlá od roku V prûmûru je 8 pfienosuschopn ch embryí na pouïitou dárkyni (pfii nedávném v plachu zaznamenali i 22 pfienosuschopn ch embryí na dárkyni v prûmûru). Embrya se dávají do vlastních krav (pouïívají se kfiíïenky) a prodávají se do jin ch chovû (ãesk ch a slovensk ch). Zdej í chov se mûïe py nit nejvíce narozen mi telaty po embyotransféru z vlastních embryí. Telení Období telení zaãíná na konci listopadu a trvá do kvûtna. Pfiedstava je konãit o mûsíc dfiíve. DÛvodem je období pfiísu kû v ãervenci a nebo srpnu v této oblasti. Nedostatek sráïek v tomto období neumoïàuje obnovu pastvy po v robû sen a senáïí. Proto je dobré, aby tele v tomto období bylo schopno pfiijímat jiï dostateãné mnoïství objemn ch krmiv a koncentrát. Chov je potfieba pfiizpûsobit podmínkám, v nichï existuje, komentuje zmínûn postup chovatel. V jiné oblasti bych volil asi jin zpûsob v Ïivy. Co se t ká prûbûhu porodû, tak letos bylo 72 % porodû bez asistence, zbytek v klasifikaci lehk porod s pomocí a dva porody byly tûïké. KdyÏ pan eba nastupoval, bylo tûïk ch porodû hodnû: DÛvodem byli pfiipou tûní b ci a hlavnû systémem v Ïivy. Toto plemeno je schopné mít lehké porody, ale nesmí se v posledním období bfiezosti krmit, neboè tato doba je prûmûru o deset dní del í (295 +/ 10 dní) neï se udává u jin ch plemen. To mûïe ovlivàovat dosahovanou porodní hmotnost telat. Zdej í krávy tedy v daném období dostávají pouze slámu a,trochu senáïe. 9

10 Pfii extenzivním zpûsobu odchovu se tohoto nedosáhne. Zde ale mûïe blond vykonat svou práci na otcovské pozici v uïitkovém kfiíïení, kdy jde o to, aby kráva zabfiezla, dobfie se otelila a dala pûkné tele. Letošní přírůstky (foto: Jana Řehořová) KdyÏ jsme u telat, nemûïeme zapomenout na jejich matky. Blond je pozdní plemeno (poprvé se pro správné nastartování reprodukãního cyklu zapou tí aï ve dvou letech), ale dlouhovûké. V historii chovu najdeme plemenice, které daly 11 i 12 telat. Nejproduktivnûj í krávou je z tohoto pohledu je Doucette. Ta dala 13 vlastních telat, z toho poslední tele se narodilo v jejich 17 letech. V stavy Zvífiata z chovu Antonína Èastného se mimo let 1999 a 2001 zúãastàovala pravidelnû národních v stav, kde získala celkem 22 ocenûní. Z toho byla 3 první místa, 5 Národních vítûzû a 2 tituly ampion plemene. B k ZBA 216 Eda se stal v roce 1997 prvním ampionem plemene Blonde d Aquitaine na v stavû ve Svinãicích. Nejúspû nûj ím v stavním zvífietem z tohoto chovu je Káhira z Rochova (po otci Fallou). V roce 2003 byla druhá v jalovicích a v roce 2005 Národní vítûz a v celkovém pofiadí pát ampion plemene. Nejúspû nûj í matkou je Doucette. Na národních v stavách získali ocenûní její tfii potomci. Patfií mezi nû i Gája s dvûma ocenûn mi potomky (její dcerou je i Káhira). nejen peãlivost s jakou se vûnuje vedení chovu u pana Èastného, ale tfieba i publikace k v roãí 20ti let chovu tohoto plemene na na em území, kterou právû dokonãuje. A v neposlední fiadû i mnoho publikovan ch ãlánkû, odprezentovan ch pfiedná ek a zvífiat bonitovan ch na na ich i zahraniãních v stavách. A co se mu na tomto plemeni tak líbí? V minulosti jsem se angaïoval i v chovu plemene hereford a masn simentál, ale u blonda se mi líbí, Ïe s ním lze dosahovat tak fantastick ch v sledkû. Je to intenzivní plemeno, které pfii intenzivní práci dokáïe splnit to, co se od nûj oãekává, tzn. co nejvy í ekonomick zisk. Velice rychle se na nûm projevují zmûny ve v Ïivû. UÏ bûhem t dne je patrné zlep ení ãi zhor ení. Pokud má vykazovat v sledky odpovídající svému potenciálu, musí b t fiádnû krmeno. Pak je moïné dosahovat v tûïnosti pfies 60 %, vysoké hmotnosti JOT, atd. Zajímavost Oblíbenci pana eby jsou psi plemene border kolie, které vyuïívá k manipulaci se stádem. Byla jsem velmi ráda, kdyï mi nabídnul názornou ukázku jejich práce ve stádû. Pfiirozené instinkty a dobr v cvik vedly psy k neomyln m postupûm, pomocí nichï bûhem chvíle zpacifikovali stádo asi padesáti jalovic. Pfiehánûní ãi oddûlování kusû od stáda mají v krvi, a kdyï se pfiidá odborné vedení, mûïe se vyrazit i na soutûï, kam chovatel se sv mi svûfienci ãas od ãasu zavítá. Ne kaïd pfiíslu ník tohoto plemene se na práci se stádem krav hodí, dodává pan eba. Je tfieba, aby si umûl zjednat respekt. A na práci se psy si musí zvyknout i krávy. Pokud nejsou tyto podmínky splnûny, tak nastávají problémy. Závûr Co fiíci na konec? Podnik Antonína Èastného prosperuje a jeho chov masného skotu patfií pod vedením Karla eby mezi jedny z nejlep ích lechtitelsk ch chovû u nás. Obûma pánûm pfieji, aby se jim v jejich ãinnostech i nadále dafiilo, tak jako dosud a pûsobili v nich tak dlouho, jak jen to bude moïné. Hodnû tûstí! Proã mám rád blondy Podrobné informace o zdej ím stádû mi podal Karel eba, kter je s plemenem Blonde d Aquitaine neodmyslitelnû spjat. Vûnuje se mu se zapálením. DÛkazem je Border kolie si se stádem 50ti jalovic hravě poradily (foto: Jana Řehořová) 10

11 Jasno, spol. s. s r. o.: Je tfieba mít sedláckou hrdost Cesta k uskuteãnûní reportáïe u spoleãnosti Jasno byla trochu spletitá, ale nakonec jsme se se li v ideální ãas, kter m bylo datum , kdy se slavilo 20 let v roãí zaloïení firmy. Ráda jsem si s ostatními více neï dvûma stovkami hostû vyslechla prezentaci firmy, pfiedstavení techniky, zázemí, ukázku zástupcû masného skotu a westernového jezdectví, kterému se místní zamûstnanci téï vûnují. Poãasí bylo sluneãné, bilance pûsobení kladné a nálada povznesená. Po skonãení oficiálního programu jsem vyzpovídala spolumajitele spoleãnosti ing. Jaroslava imka a vedoucího Ïivoãi né v roby Romana Poláãka, a bylo o ãem hovofiit. Historie Zázemí spoleãnosti se nachází v malebné vala - ské vesnici Jasenná, na úpatí Vizovick ch vrchû, v údolí pod kopcem Syrákov, kter protíná státní silnice, spojující mûsta Zlín a Vsetín. Jasno, spol. s.r.o. vzniklo v roce 1991 jako jedna ze soukrom ch spoleãností vze l ch z transformace Zemûdûlského druïstva Podhájí. Spoleãnost vlastní 2 spolumajitelé, jiï zmínûn ing. Jaroslav imek a ing. Jifií Mikulá tík. Ve sv ch zaãátcích se podnik soustfiedil spí e na autodopravu a mechanizaci, které jsou dodnes tûïi tûm jeho aktivit. V roce 1993 pfiibyla zemûdûlská prvov roba. Ideou pfii jejím zakládání bylo navázat na tradici chovû na ich pfiedchûdcû, soukrom ch zemûdûlcû. Ti se zab vali plemenn m chovem ãervenostrakatého skotu, kter mûli veden v plemenné knize a v kontrole uïitkovosti. Niãím neobvykl m nebyl ani aukãní prodej plemenn ch b ãkû a jalovic. Jasno spol. s.r.o. letos slaví 20 let své existence (foto: Aleš Mikuláštík) Pfied revolucí zde pûsobilo, jak bylo fieãeno, Zemûdûlské druïstvo Podhájí, které se zab valo kooperaãním odchovem jalovic pro druïstva z produkãních oblastí. Motivem místního odchovu byl zdravûj í odchov budoucích dojnic. Jalovice z níïin putovaly do místního kopcovitého terénu, kde absolvovaly pastevní odchov, a mûly tak zlep it svûj zdravotní stav. Poté se jako vysokobfiezí vracely zpût k pûvodním majitelûm. Zaãínáme s masn m skotem Po roce 1991 zbylo v druïstvu kolem 300 jalovic kfiíïenek mléãn ch plemen. Nové vedení provedlo v raznou selekci a u vybran ch kusû zapoãalo s pfievodn m kfiíïením, pûvodnû s plemenem Limousine. To bylo téï pozûstatkem z dob hospodafiení druïstva, kdy se podnikaly první experimenty s chovem masného skotu. Podnik tehdy vlastnil stádo 15ti limousinsk ch jalovic a 1 b ka importovan ch z Maìarska. Toto plemeno ale díky svému temperamentu nevyhovovalo. KdyÏ se pan Poláãek seznámil s ing. Stádo se pase ve Vizovických horách (foto: Roman Poláček) 11

12 Dvouleté jalovice (foto: Jana Řehořová) tráfeldou, kter mu pfiedstavil plemeno Charolais, o v mûnû se dlouho neuvaïovalo. Klidná povaha spolu s velkou masnou uïitkovostí, vysok mi denními pfiírûstky, nízk m podílem loje a s tím spojenou Ïádaností na evropském trhu byly dostateãnû pfiesvûdãiv mi argumenty. Následovala cesta do Francie, odkud bylo v zimû roku 1993 dovezeno 15 ks 18ti mûsíãních jalovic, základ budoucího stáda. Pan Poláãek vzpomíná, Ïe v bûry prvních zvífiat probíhaly spí e intuitivnû: Tenkrát jsme tomu je tû moc nerozumûli. Nevûdûli jsme, na co pfiesnû koukat. A tak mûlo rozhodující slovo oko ing. tráfeldy a ing. Kaplana, ktefií asistovali jako odborní poradci. Po importu vznikla v podniku dvû stáda uïitkové, sloïené z kfiíïencû a ãistokrevné charolaiské. První tfii roky se v ãistokrevném stádû praktikovala pouze inseminace, poté se zaãalo i s pfiirozenou plemenitbou. Plemeníci se zpoãátku z finanãních dûvodû i jejich nedostatku tfieba i pronajímali. Úspûchy pfii ly hned u prvních potomkû, kdy ze 13ti telat do plemenitby z Jasna putovali hned dva uznaní plemenní b ãci. JiÏ v roce 1993, kdy se rozhodlo pro chov masného skotu, mûli majitelé vizi, Ïe chov bude 100% ãistokrevn. V souãasné dobû je ãistokrevn ch 75 % zvífiat a zbylé kfiíïenky jsou uï na 88 % a více podílu krve plemene Charolais. Ve stádû se pohybuje zhruba 500 kusû, z toho je 220 krav, 50 roãních a 50 dvoulet ch 12 jalovic, 7 plemeníkû a telata. Hlavním produktem ãistokrevné populace jsou plemenní b ãci a plemenné jaloviãky, urãené k jeho roz ífiení, pfiípadnû k prodeji jako plemenná zvífiata. UÏitkové stádo je ve fázi pfievodného kfiízení a jeho hlavním produktem jsou zástavoví b ãci a jaloviãky, urãení zpravidla na export. Firma jich roãnû prodá kolem 150 ks. âtvrtina b ãkû putuje k tuzemskému v krmci a zbylé kusy jedou napfi. do Francie, kde jsou, podle informací pana Poláãka, zafiazováni do lep í kategorie v krmového skotu. Systém odchovu Od roku 1999 je spoleãnost v ekologickém systému hospodafiení a vlastní certifikát BIO. Pfiechod byl vzhledem k pûvodnímu systému hospodafiení formální záleïitostí. V Jasnu se praktikuje pastevní systém odchovu, kdy jsou krávy s telaty na pastvinû aï do jejich odstavu. 700 ha pastvin se nachází v podhorské ãlenité oblasti ve 450 m n. m. Zvífiata jsou na pastevní období rozdûlená do 6ti stád, kdy se pasou v mobilních ohradách ve tfiech obcích Jasenná, Lutonina a Ublo. Zajímavostí je velká svaïitost pozemkû, která by se hodila spí e pro extenzivní plemena. Na e zvífiata s tím problém nemají, fiíká pan imek a vyvrací tak dogma, Ïe plemeno charolais se hodí spí e do rovnûj ího terénu. Zvífiata se pasou po celé vegetaãní období, které trvá asi 200 dní, a to na polovinû rozlohy pastvin. Na druhé pûlce se vyrábí seno a senáï. Slámu podnik nakupuje. Na podzim se spásá sto procent plochy. Jasno obhospodafiuje je tû 25 ha orné pûdy, kde se pûstuje luskoobilná smûska pro skot a oves urãen pro konû a jako pfiíkrm pro telata. O masn skot se v Jasnu starají 3 4 pracovníci. V hodou je, Ïe v období v roby objemného krmiva na zimu lze pouïít zamûstnance z jiného podnikového stfiediska (mechanizace). Pfies zimu je ustájeno 330 kusû. Ve dvou stájích s kapacitou 120 kusû jsou krávy s telaty. A do zázemí Ïivoãi né v roby dále patfií b val stovkov kravín, kter byl pfiedûlán na stáj s voln m ustájením a slouïí jako odchovna jalovic. CARNAVAL ZTI 228 byl na Českých charolais dnech oceněn 1. místem v kategorii mladších plemenných býků (foto: archiv Jasno spol. s.r.o.)

13 Jarní idylka na pastvinách fotografie, která vyhrála 2. Fotosoutěž ČSCHMS v r (foto: Roman Poláček) Ptát se na sobûstaãnost v oblasti mechanizace není u spoleãnosti Jasno zcela na místû. Po shlédnutí obsáhlé prezentace v rámci oslav zaloïení s následn mi názorn mi ukázkami, bylo jasné, na jak ch aktivitách je provoz podniku zaloïen komplexní mechanizaãní sluïby, doprava a servis strojû. Zde probíhají neustálé inovace a plánuje se, co dál. Plemenní b ãci KaÏd rok probíhá v bûr plemenn ch b ãkû na odchovny. Z 15 20ti nejlep ích kusû je vybráno nejlep ích 4 5. Rozhoduje pûvod a pfiírûstek, kter se musí pohybovat kolem 1,3 kg/kd. Pan Poláãek dodává: Plemeno charolais jsme na zaãátku vybrali kvûli zmasilosti a povaze. Tato kritéria jsou dûleïitá i nyní, kdyï se vybírají kusy do dal í plemenitby. V Jasnu chovají tzv. francouzsk typ skotu, tzn., Ïe dûraz je kladen na masnou uïitkovost, ne jen na rámec a bezrohost (opakem je skot tzv. kanadsk, kter je vût í, tvrd í, a ne tak osvalen ). Svou preferenci zvífiat tzv. v mase pan Poláãek dále dokresluje názorem, Ïe trend bezrohosti vnímá ãásteãnû jako módní vlnu. Podle nûj je na prvním místû, aby bylo zvífie pûkné v typu a 2 dny v roce, které mu zabere odrohování telat, pro nûj nejsou motivem k pfiechodu na bezrohou genetiku, která s sebou mûïe ãasto nést sníïení kvality zvífiat. Reprodukce V rámci reprodukce se pouïívá inseminace a na pastvinû poté nastupuje pfiirozená plemenitba. Inseminace probíhají od bfiezna do poloviny dubna. Snahou je nainseminovat co nejvíce jalovic a vybran ch krav. PouÏívají se vybraní inseminaãní b ci z Francie, ktefií jsou sv mi vlastnostmi nad prûmûrem populace. V malé mífie se pouïívají i ãe tí plemeníci, ale hledí se na nepfiíbuznost, kvalitní pûvod, plemenné hodnoty a exteriér. Tyto vlastnosti se zohledàují i pfii v bûru b kû do pfiirozené plemenitby, kde zástupci z ãesk ch chovû tvofií tfietinu. Pan Poláãek tak uvádí na pravou míru, z jakého dûvodu upfiednostàuje francouzskou genetiku: Nechci, aby si lidé mysleli, Ïe to dobré je jen z Francie, snaïím se ale vyhnout pfiíbuznosti. Jasno vlastní 7 plemeníkû 5 provozních a 2 náhradní. KaÏdé stádo má svého b ka, aby nebylo pochyb o pûvodu telete. Pan Poláãek je pfiesvûdãen, Ïe ve lechtitelsk ch chovech by to tak mûlo b t. Harémov zpûsob pfiipou tûní se mu nezdá v tomto systému chovu správn, neboè s sebou nese zbyteãnû více nákladû pfii zji Èování pûvodû. B ci pûsobí ve stádech v prûmûru 2 3 roky. V jimkou je francouzsk plemeník VENT ZCH 921, narozen v roce Po importu v roce 2005 pûsobil nejprve na inseminaãní stanici a od roku 2006 jiï ve stádû spoleãnosti Jasno. Aãkoli nepatfií na pfiední pfiíãky z hlediska plemenn ch hodnot, tak u nûj pan Poláãek oceàuje pûvod, v raz plemene, konstituãní pevnost, stále velmi dobré konãetiny, zdraví a plodnost (je po nûm témûfi 95% bfiezost), také ale kvalitní a vyrovnané potomstvo. Je to stoprocentnû spolehliv plemeník, a tak si jej ve stádû ponechali nadstandardnû dlouhou dobu. Letos jej uï ale v Jasnu ãeká poslední pfiipou tûcí sezóna. Na pûsobení Venta pan Poláãek vyslovuje svûj názor: KdyÏ je kus excelentní, tak má ãasto problémy v chovu. PrÛmûrní, ale kvalitní jedinci jsou naopak vût inou tûmi, kdo drïí produkci. Takovou zku enost mám nejen Mechanizace a služby s ní spojené je v podniku na vysoké úrovni (foto: Aleš Mikuláštík) 13

14 Vent ZCH 921 při prezentaci v rámci letošních oslav výročí založení (foto: Jana Řehořová) s Ventem, ale i s mnoha plemenicemi. Chovatelská zralost Pokud si Jasno vybere b ka do plemenitby na ãeské odchovnû, tak jej neposílají do stáda ihned. Obvykle rok stojí a do stáda putuje aï ve dvou letech. B k mezi tím tzv. vyzraje. ZátûÏ na pastvinû jej pak tak nepfiekvapí a zûstane v dobré kondici. Stejnû tak jalovice jsou poprvé zapou- tûny ve dvou letech pfii dosaïení hmotnosti kg a vhodn m plemeníkem, provûfien m na snadnost porodû. Poté je moïné vykazovat slu nou porodnost s nízkou ztrátovostí. V Jasnu se v echna telata po narození váïí. PrÛmûrná hmotnost se pohybuje kolem 45 kg. Telení je sezónní. Zaãíná koncem prosince a konãí koncem dubna. Telí se kolem kusû (z toho prvotelek). Porody se, obzvlá È u prvotelek, hlídají. Natalita se pohybuje kolem 95 %, coï je pfii zmínûném mnoïství pûkné ãíslo. Krávy, které se telí, projdou vïdy pfies porodní kotec, odkud pak putují do ohrady s ostatními krávami s telaty. V stavy Jasno Jasenná opût rychle mífií ke statutu chovu prostého od IBR. V loàském roce získalo statut ozdraven chov, a za rok aï dva by mûli b t IBR prostí. Na obnovu stáda je ponecháváno zhruba 50 jalovic. DÛvodem je se co nejrychleji zbavit negativních, ale navakcinovan ch krav. Poté budou mít z plemenáfiského hlediska ir í pûsobnost. Budou se téï moci zaãít opût aktivnû úãastnit v stav, na které do doby, nûï zaãali ozdravovat, pravidelnû jezdili. Úãastnili se jiï první pofiádané v stavy masného skotu v roce 1997 ve Svinãicích a rok na to odnesli ocenûní ampionka v kategorii jalovic z v stavy v Jangelci. Dále se úãastnili v stav v Praze LetÀanech a Pfierovû. V Pfierovû získali v roce 2008 v rámci âesk ch charolais dnû pfii Charolaiském kongresu místo v kategorii mlad ích plemenn ch b kû pro plemeníka CARNAVAL ZTI 228. Jedním z mnoha dal ích získan ch ocenûní bylo 1. místo v kategorii b ci do 3 let s plemeníkem Vent ZCH 921 v roce 2005 v LetÀanech. Konû V roce 2002 byl v rámci podniku zaloïen WRC Ranã pod VartovÀÛ. Konû byly pofiízeny nejprve na nahánûní krav, ale postupnû se zde zaãali vûnovat spí e ustájení a soutûïím v drezurních westernov ch disciplínách. V souãastné dobû je na ranãi ustájeno cca 20 koní, z toho pfievaïuje plemeno Paint Horse a Quarter Horse a ranã se orientuje na westernové a turistické jezdûní s moïností vyjíïdûk krásnou vala skou krajinou. Bilancování Den oslav dvacátého v roãí zaloïení spoleãnosti vybízí k bilancování. Ptám se tedy pana Poláãka, jak zpûtnû hodnotí uplynulé roky? Je dobré, Ïe jsme navázali na tradici údrïby krajiny a Ïe byla vnuknutá my lenka na pfievodné kfiíïení. Jsem také rád, Ïe jsme si vybrali plemeno charolais, protoïe je velmi poptávané. Zpûtnû hodnotím v e kladnû. Mohli jsme nakoupit více ãistokrevn ch zvífiat a zaãít tak dfiíve s prodejem jejich potomkû, ale nyní si na odbyt stûïovat nemû- Ïeme. Máme napfiíklad velkou poptávku nejen po zástavu, ale i plemenn ch b ãcích a jaloviãkách. Je téï dobré, Ïe jsme ne- etfiili na technologiích, jak pro obhospodafiování TTP, tak i na technologii pro zimní ustájení. Ve v sledku to pfiineslo nejen velkou úsporu pracovní síly, ale i praktiãnost potfiebnou pro o etfiovatele. Urãit m dûkazem o správném provozu podniku je neustál zájem o exkurze. Uzavírá svou bilanci vedoucí Ïivoãi né v roby. Plány do budoucna Do budoucna Jasno poãítá s opûtovnou úãastí na v stavách a aktivnûj í prezentací chovu pro vefiejnost. Cílem je intenzivnûj í propagace kvality chovu vybudovat si je tû lep í jméno a tím zv it poptávku po sv ch produktech. Budou téï moci pfiitvrdit v selekci u ãistokrevn ch zvífiat, a zv it tak genetickou úroveà a pfiírûstky. Zámûrem je udrïet se mezi nejlep ími chovy v âr, kam se nyní jistû fiadí. Plánem, kter je zatím spí e snem, je, Ïe nûkteré kusy, které vyprodukují, budou finalizovány a zkonzumovány v âr a Ïe na balíãkách nebo u pultu v fieznictví bude zaznamenáno, Ïe maso pochází z chovu Jasno spol. s.r.o. Podnik zatím sám s aktivním zapojením v tomto ohledu nepoãítá, a to z nedostatku ãasového a personálního. Mnû nezb vá neï popfiát Jasnu a jeho zástupcûm, aby se jim jejich pfiedsevzetí vyplnila a dál se jim dafiilo, jako dosud. Hodnû tûstí! Více informací o spoleãnosti Jasno spol. s.r.o. najdete na stránkách 14

15

16 Jarní v jezd juniorû Jana ehofiová, âschms Od poslední juniorské akce uplynul nûjak ãas a s nastupujícím jarem pfii la chuè na dal í aktivitu. Nelenili jsme a zorganizovali odborn mi informacemi nabit jeden a pûl denní v jezd. Rok od zaloïení Junior teamu byl pomyslnû oslaven exkurzí na inseminaãní stanici a odchovnu plemenn ch b kû. První dubnov pátek jsme se, ve více ménû smluvenou dobu a poãtu, se li na inseminaãní stanici spoleãnosti Natural s.r.o., kde nás uvítal její majitel a fieditel v jedné osobû, ing. Jan tráfelda. Ten se stal i na ím prûvodcem. Vzhledem k naãasování jsme spûchali rovnou na divácky atraktivní odbûr spermatu. Nûkolikrát t dnû jsou zde odebíráni b ci vût- iny v âr chovan ch plemen skotu: dojn ch, kombinovan ch i masn ch. My jsme mûli tu ãest spatfiit skákat ãtyfii plemeníky systémem jeden na jednoho, kter probíhá tak, Ïe jeden pracovník drïí b ka, druh b k na nûj skáãe a pfii tom je odebírán. Tento systém má díky Ïivé atrapû lep í v sledky, ale lze jej praktikovat spí e u zku en ch plemeníkû. Následoval pfiesun do laboratofie, kde se odebrané semeno zpracovává. Ing. tráfelda na ãinnosti dvou laborantek demonstroval v echny postupy nezbytné pro v robu dávek, které ve v sledku splàují poïadavky na kvalitu z hlediska plodnosti i zdravotních parametrû. Nejprve se odebran ejakulát posuzuje, zda obsahuje dostateãné pohyblivé spermie v poïadované koncentraci, následuje jeho fiedûní, potisk pejet, jejich plnûní, ekvilibrace a následné mraïení. Vybavení stanice je na vysoké technické úrovni. Dávky se vyrábí se pod pfiísn m veterinárním dozorem. Po vyrobení jsou uskladnûny v bance semene v kontejnerech pod hladinou tekutého dusíku, kam jsme mohli téï nakouknout a dozvûdûli se o systému expedice i pfiíjmu, neboè toto místo funguje i jako pfiekladi tû dávek dovezen ch ze zahraniãí. Následovala obãerstvovací pfiestávka, bûhem které pan fieditel pfiítomn m pfiednesl struãnou historii chovu masného skotu u nás a seznámil je téï se zaloïením âschms, u jehoï zrodu sám stál. Povûdûla bych Vám více, ale poãkejte si na publikaci, jejíï vydání je v plánu k loàskému dvacetiletému v roãí zaloïení Svazu a na jejímï vzniku se ing. tráfelda aktivnû podílí. Nebyla by to inseminaãní stanice, kdyby se nepochlubila sv mi plemeníky. Kapacita, ãítající témûfi sto b kû, je zcela zaplnûna. Pro nás byli vybráni, pfiedvedeni a okomentováni reprezentanti devíti masn ch plemen, nûktefií z chovû pfiítomn ch juniorû, coï ãinilo situaci o to zajímavûj í. Poté jsme se v Naturalu s díky rozlouãili a po obûdû zamífiili smûrem na jih do oblasti Stfiedoãeské pahorkatiny, kde se v obcích Cunkov a Ostr u Jistebnice nachází odchovna plemenn ch b kû a farma ing. Pavla Kozáka, kter se nám po celou dobu exkurze osobnû vûnoval. Zdej í náv tûvu jsme zaãali prohlídkou farmy v Ostrém, kde jsme mohli ihned pozorovat pfiipou- tûní hfiebcem plemene Quarter Horse, které spolu s chovem plemene Shagya Arab patfií mezi majitelovy chovatelské aktivity. Poté nám bylo pfiedstaveno nedávno postavené zimovi tû o kapacitû 340 ks s leto ními pfiírûstky, které jsme mûli moïnost spatfiit uï i na pastvinû. Z masn ch plemen, na jejichï odchov se farma soustfiedí, pfievládají plemena charolais a limousine, 16

17 v men í mífie jsou zastoupena plemena blonde d Aquitaine, belgické modré, masn simentál, aberdeen angus, piemontese, hereford a salers. K farmû pfiiléhá 350 ha zemûdûlské pûdy, která je z velké ãásti vyuïívána ve formû pastvin. Celé stádo se stále rozrûstá díky inseminaci nebo zde hojnû vyuïívanému embryotransferu. Pfiirozená plemenitba nastupuje aï nakonec. Cílem ing. Kozáka je mít v základním sádû 200 ãistokrevn ch matek (nyní jich je 130 ks) a produkovat kvalitní plemeníky a chovné jalovice. Jako zajímavost mají na farmû v Ostrém chov nûkolika kusû vzácného maìarského plemene prasat mangalica a v âeské republice témûfi ojedinûlého stáda bizonû, které láká turisty projíïdûjící kolem OPB Cunkov, kde se pase. Prohlídkou stáda bizonû konãila nauãná ãást programu prvního dne a následovala volná zábava. Vzhledem k tomu, Ïe se ale juniofii, pocházející z rûzn ch koutû republiky, nemají moïnost vidût tak ãasto, bylo tfieba prodiskutovat pár dûleïit ch témat, jako byla historicky první juniorská prezentace na blíïící se Národní v stavû v Brnû nebo jak by mûl vypadat dal í v jezd. Promluvení si o jejich prûbûhu bylo dûleïité, neboè juniorské aktivity nejsou tak ãasté, ale právû proto se klade dûraz na jejich kvalitu. Ráno byl odstartován nabit program zb vajícího pûldne. Více neï jsme uvítali, Ïe se u pana Kozáka právû provádûly v plachy embryí a my se mohli stát jejich svûdky. Zástupce spoleãnosti Bovet a.s., ing. David Hru ka nám s asistenty pfiedvedl a okomentoval v plach jedné krávy a následnû umoïnil, abychom se pod mikroskopem podívali, jak vypadají Ïivotaschopná embrya. Ten den na farmû Ostr vyplachovaly 4 krávy, z nichï se získalo 30 Ïivotaschopn ch embryí, z nichï byla vût ina je tû ve stejn den pfienesena v rámci vlastního a nûkolika dal ích chovû. Z Ostrého jsme se pfiesunuli na nedalek Cunkov, kde nám ing. Kozák pfiedstavil svou odchovnu plemenn ch b kû, která vznikla v roce V roce 2008 bylo dokonãeno její roz ífiení, jehoï slavnostní kolaudace formou aukce jalovic probûhla pfii Kongresu Charolais, konaném ten rok v âeské republice. Kapacita odchovny nyní ãítá 260 kusû. Aãkoli je o zdej í odchov velk zájem, pfií tí rok bude chovatelûm nabídnuto ménû míst, neboè ing. Kozák se na odchovnu chystá pfiesunout domácí odchov sv ch 60ti b kû z farmy na Ostrém. Juniofii se dozvûdûli o provozu odchovny, systému krmení a mohli sledovat prûbûh uãení vodûní b kû pro pfiedvedení na základních v bûrech, které mûlo ten den premiéru. Rozlouãili jsme se s majitelem a slovo dostal pfiedseda Svazu, ing. Vráblík, kter mûl krátkou pfiedná ku o historii odchoven v Evropû a âeské republice (neboè tento zpûsob odchovu plemeníkû není bûïn ve v ech evropsk ch zemích). Poté jsme vyuïili moïnosti názorné demonstrace na v ude pfiítomn ch mlad ch b cích a ing. Vráblík vysvûtlil a ukázal, jak probíhá hodnocení b kû pfii základních v bûrech. Znalostíchtivou skupinu pak uï ãekal jen obûd, u nûhoï bylo moïno prohovofiit nabyté dojmy a hurá zpût na své farmy. Z kladn ch reakcí zúãstnûn ch lze v pofiadí tfietímu juniorskému v jezdu dodat pfiízvisko vydafien. Splnil svûj úãel zprostfiedkoval informace, které patfií mezi znalosti, kter mi by mûl opl vat kaïd správn chovatel, a je tû jsme si uïili legraci. Ráda bych tímto podûkovala ing. tráfeldovi a ing. Kozákovi za vstfiícn pfiístup, dobrou organizaci a ãas, kter nám vûnovali. V ichni se uï zajisté tû í na dal í v jezd, ale pfied tím je tû: V Brnû na soutûïi juniorû navidûnou! FOTOGALERIE 17

18 18

19 19 Foto: Jana Řehořová

20 Je lep í intenzivní nebo extenzivní v krm skotu? Otázka která se objevila v nadpise, je velice závaïná, dalo by se fiíci v pravdû Hamletovská. Odpovûì na ni musíme hledat nejen tam, kde se skot vykrmuje, abychom lépe poznali ekonomické aspekty obou metod. Ale málo platné, na ekonomiku má podstatn vliv i zákazník a jeho ochota zaplatit za v sledn produkt v krmu skotu hovûzí maso. Hovûzí maso je jedním z oblíben ch a Ïádan ch zdrojû bílkovin. Jsou zemû, kde si den bez pofiádného kusu hovûzího masa na talífii neumí snad ani pfiedstavit. JenÏe vyrobit kvalitní hovûzí stojí spoustu ãasu, práce a penûz. Jak m zpûsobem se vyrovnat se stoupajícími náklady je úkolem nejednoho v zkumného projektu. ada z nich mûïe pfiispût k v robû nejen levnûj ího, ale i kvalitnûj- ího hovûzího masa. Co byste fiekli tfieba na návrh celkové zmûny systému v krmu jateãného skotu? Tradiãní praxe spoãívající v dokonãování v krmu skotu s vyuïitím smûsí s vysok m obsahem kukufiice moïná není jedin m zpûsobem, jak dosáhnout vysokého stupnû mramorování tedy hlavní a nejvíce poïadované vlastností kvalitního hovûzího masa, pfiispívající k jeho chuti a Èavnatosti. Je moïné tradiãní postup v krmu zmûnit a takzvanû postavit na hlavu : produkci piãkového hovûzího masa nastartovat kukufiicí a ukonãit ji na nutriãnû ménû bohatém a levnûj ím krmivu? A co je na této nové metodû atraktivní natolik, aby byla pro v krmce zajímavá. Je mnohem ekonomiãtûj í. A o peníze jde jak známo aï na prvním místû. Kvalitní hovûzí a navíc levnûji! Krmiváfii z univerzity v Illinois (UI) pfii li na to, Ïe produkce piãkového hovûzího masa a vût ího zisku z kaïdého jednotlivého kusu mûïe b t dosaïeno tehdy, kdyï budou jiï ãasnû odstavená telata krmena smûsí zaloïenou na kukufiici, pak se krmná dávka obrátí naruby a v krm bude dokonãen s vyuïitím hlavnû vedlej ích produktû zpracovatelského prûmyslu (napfi. lihovarsk ch v palkû). Cílem producentû je vyrobit tu nejvy í moïnou kvalitu hovûzího masa s co nejmen ími náklady, fiekl Dan Shike z UI. Pokud chcete zaloïit na kvalitní mramorování, musíte zaãít jiï v nízkém vûku krmit telata kukufiicí. ProtoÏe jsou telata men í, tak jí zkonzumují mnohem ménû neï skot na konci v krmu. TakÏe, zaãnete-li s pfiedkládáním kukufiiãné smûsi o 100 dní neï b vá obvyklé, mûïete u etfiit velkou ãást nákladû na krmení. Pfii pouïití tohoto systému v krmu se totiï spotfiebuje podstatnû men í mnoïství kukufiice, neï pfii tradiãním zpûsobu v krmu, a pfii tom je dosa- Ïeno stejné kvality mramorování masa. PrÛbûh krmiváfiské studie Pro úãely této studie byla telata z Dixon Springs Agricultural Center odstavena jiï v prûmûrném vûku 77 dní a po dobu 146 dní byla krmena dávkou s vysok m obsahem kukufiiãného rotu, aby se zahájila tvorba Ïádoucího mramorování. Pak byl mlad skot rozdûlen do ãtyfi skupin (pastevní v krm, v krm s vysok m obsahem krobu, v krm se stfiedním obsahem krobu a s nízk m obsahem krobu), ve kter ch setrval dal ích 73 dní. Potom byly v echny kusy aï do konce v krmu vyïivovány krmnou dávkou se stfiedním obsahem krobu. Pfii rozdûlení do skupin byl u kaïdého telete ultrazvukov m vy etfiením posouzen stupeà mramorování masa. Toto ultrazvukové vy etfiení odhalilo, Ïe mramorování masa bylo nastartováno právû pfii brzkém nasazení kukufiiãné diety. Dal í ultrazvukové vy etfiení podstoupily v echny kusy pfii ukonãení 73denního období. Skot vykrmovan pouze na pastvinû mûl podstatnû niï í úroveà mramorování, fiekl Shike, ale u kusû krmen ch dávkou s rûznou úrovní krobu nebyly zji tûny Ïádné statisticky v znamné rozdíly. V sledky zji tûné v prûbûhu pokusu se plnû potvrdily i po vyhodnocení jateãnû opracovan ch tûl po poráïce. Pouze pastevnû vykrmovan skot mûl niï í 20