âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. ZÁ Í 2011 âíslo 3 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XIV. díl Junior team poprvé na Národní v stavû ampioni Národní v stavy Brno 2011 Blonde d Aquitaine Tour 2011 Provoz virtuální farmy masného skotu v období 1. fiíjna 31. prosince 2011 Na velikosti záleïí!

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, přišlo září, léto pomalu končí a pro vás však přichází jedno z nejdůležitějších období, kdy se bude finančně zúročovat vaše celoroční úsilí prodej zástavového skotu. Chci věřit, že ceny budou na přijatelné úrovni a že i přes komplikace, kterým budou někteří z vás čelit s ohledem na vakcinaci proti bluetongue (doufejme, že už definitivně poslední), se vám podaří prodej zrealizovat bez větších obtíží a za slušnou cenu. My se tomu budeme snažit být nápomocni systémem, který již delší dobu připravujeme a kde by jednou z jeho částí mělo být i sledování ceny zástavu. Cenový vývoj drtivé většiny zemědělských komodit je monitorován a zveřejňován v tisku či na nejrůznějších webových portálech, zástavový skot však bohužel mezi ně z nejrůznějších důvodů nepatří. Proto jsme se rozhodli, že se do sledování pustíme sami a pokud se vy budete chtít solidárně, ale anonymně s ostatními chovateli podělit o informace za kolik jste prodali, podaří se nám společnými silami v pravidelných intervalech vydávat zprávy, jak se v dané době vyvíjí ceny u nejdůležitějších plemen. Předpoklad je takový, že informace ze systému budou přístupné pouze těm, kteří do něj sami aktivně přispívají. Tímto krokem chceme eliminovat přístup k datům lidem, kteří informace pouze využívají, ale nijak se na jejich tvorbě nepodílejí. Sledujte naše webové stránky, všechny detaily zveřejníme v dohledné době. Za sebou máme výstavu v Brně. Na tomto místě se nechci pouštět do žádného rozsáhlého hodnocení, neboť brněnské výstavě je věnován dostatečný prostor uvnitř tohoto zpravodaje. Souhrnně však mohu říci, že ohlasy od chovatelů jsou ve skrze pozitivní a já sám jsem s celou akcí rovněž spokojen. Určitě je však stále co zlepšovat, to však nevyřešíme prostřednictvím zpravodaje, ale diskuzemi na úrovni svazu, organizátorů a zejména pak jednotlivých klubů. Dovolte mi proto, abych tento prostor využil k poděkování všem zainteresovaným chovatelům a organizátorům, kteří se podíleli na úspěchu této výstavy. Závěrem jedno téma, kterému se nelze vyhnout, neboť se bezprostředně dotýká každého z nás. Tím je formování společné zemědělské politiky po roce Zprvu se k nám dostávaly informace, které bylo možné považovat spíše za pozitivní, jako např. to, že se našemu ministrovi zemědělství podařilo najít politické spojence v boji proti zastropování plateb či že dojde k ukončení přechodného období. Nyní, jak čas postupuje, a nové podmínky SZP se více konkretizují se zdá, že už není tolik optimismu na místě. Nechci malovat pověstného čerta na zeď, ale poslední materiál zatím příliš pro české farmáře pozitivně nevyznívá: počítá nejen z určitými limity pro zastropování dotací, ale dokonce hovoří i o dalším pokračování přechodného období, a to až do počátku roku Ve světle současných ekonomických problémů, které Evropská unie díky několika nezodpovědným státům má, logicky vede ke snahám o úspory. Ale bohužel jako vždy se šetří na těch, kteří krizi nezavinili... Doufejme, že návrhy doznají ještě změn ve vztahu k našim chovatelům pozitivních. Přeji vám úspěšný prodej zástavu a na některé ze svazových akcí se s Vámi těším na viděnou. Kamil Malát

3 ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 3/2011 roãník XVIII. OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Faflákovi Biofarma Kyjov: Hospodafiíme v souladu s pfiírodou... 6 Mûcholupská zemûdûlská, a.s.: PlánÛ máme je tû hodne... 9 Skot, kter se u nás nepase Afrikaner masné plemeno Afriky Junior team poprvé na Národní v stavû Chovatel na v stavû V sledková listina Národní v stavy BRNO Brnûnská v stava z trochu jiného pohledu Brno 2011 aneb obroãní svátek chovatelû masného skotu Blonde d Aquitaine Tour Jak bojuje Limousine na Dukle Provoz virtuální farmy masného skotu v obdoní 1. fiíjna 31. prosince Agrokomplex Nitra Zasedání European Beef Simmental Group Lib tát aneb Beef Cattle Parade potfietí Na velikosti záleïí! Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Základní v bûry plemenn ch b kû ve v sledcích V eobecné podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû Recept Hovûzí závitek s r Ïí Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Piemontské stádo na chovu ZD Francova Lhota (foto: Jana Řehořová) Titulní strana malá fotka: plemenný býk Batailleur (ZPA-003) (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka stádo Parthenaise na farmě Pojedy (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû, Pozvánka na zajímavé chovatelské akce Mûsíce záfií a fiíjen jsou kaïdoroãnû bohaté na chovatelské akce. Ani leto ní rok není v jimkou, a proto si vás tímto dovolujeme na ty nejdûleïitûj í, které mají vztah k masnému skotu, pozvat. Tou první je tradiãní, letos jiï 15. chovatelsk den organizovan Vojensk mi lesy a statky, s. p. Ten se bude konat v pátek 23. záfií 2011 od 9.00 hod. na farmû Mal Hlavákov. Poznejte ná venkov to je název dal í zajímavé akce, jeï se bude konat v sobotu 24. záfií 2011 na Farmû Pojedy. Tato akce volnû naváïe na úspû n Den francouzského masného skotu, kter se zde konal loni na konci záfií. I letos budou pfiedstavena netradiãní plemena masného skotu, novinkou leto ního roku pak bude roïnûní b ka na grilu. Dne pak probûhne na odchovnû plemenn ch b kû Cunkov jiï ãtvrt roãník aukce plemenn ch jalovic. Zájemci zde budou moci vydraïit opût nûkolik kvalitních jalovic ãtyfi masn ch plemen: Limousine, Charolais, Blonde d Aquitaine a Masn Simentál. Je tû pfiedtím, konkrétnû v pondûlí , v ak bude zahájen tfietí turnus v bûrû plemenn ch b kû. Pfiesn rozpis míst najdete na stranû 53 tohoto zpravodaje. Zmûna v oznaãování harémového zpûsobu chovu Vzhledem k tomu, Ïe dosavadní oznaãování harémového zpûsobu chovu bylo snadno zamûnitelné s oznaãením státního registru plemenného b ka, do lo ke zmûnû oznaãení linie a registru u harémového zpûsobu chovu. Dosavadní oznaãení typu XXX-998 bylo zmûnûno na 998-XXX s tím, Ïe ãíslo linie 998 bylo vyãlenûno ze státního registru a neoznaãuje tedy Ïádnou genealogickou linii, ale linie 998 oznaãuje pouze zpûsob chovu. V prûvodním listu je místo oznaãení otce uveden text HARÉM. V souvislosti s tím do lo v registru zvífiat k pfieoznaãení linie a registru otce u v ech zvífiat pocházejících z tohoto systému chovu. Obdobnû byly upraveny záznamy o pfiirozené plemenitbû. Zmûna nepfiedpokládá, Ïe u existujících potomkû harémov ch b kû je nutné mûnit prûvodní listy skotu. Podrobnosti t kající se zmûny v oznaãování harémového pfiipou tûní najdete na stránkách âschms: Uzávûrky KUMP 2010 Spolu s tímto zpravodajem dostáváte do rukou tradiãní publikaci Uzávûrky kontroly uïitkovosti za rok Uzávûrky navazují na pfiedcházející publikace a jsou jiï v pofiadí devatenáct m vydáním uzávûrek KUMP, které byly âesk m svazem chovatelû masného skotu publikovány. Tato publikace je neprodejná a je urãena v hradnû na im ãlenûm. Pokud nûkdo z vás tuto publikaci neobdrïel, rádi vám dodáme náhradní v tisk. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Richard SÛra, KadaÀ Bc. Josef Ticháãek, Mezihofií, vihov DruÏstvo vlastníkû LibeÀ-Vtelno, Mûlnické Vtelno ZdeÀek BrÛna, Lichkov Miroslav Polner, Jevany u Prahy Ondfiej Zalabák, Ranã Bystrá nad Jizerou, Brand s nad Labem OREILO spol. s.r.o., Vísky u Letovic Tomá Vrbas, Mûlkovice, Îìár nad Sázavou DABEL OVILE, s.r.o., Petrovice Jaromír BlaÏek Farma BlaÏek, Rudka, Doma ov Ocenûní chovatelû masného skotu Na Agrosalonu Zemû Ïivitelka v âesk ch Budûjovicích byl v pátek ocenûn prestiïním ocenûním Zlat klas plemenn b k Siven VodÀansk PP (ZSI 689). Jde v 38leté historii tohoto veletrhu o prvního masného plemenného b ka, kter na toto ocenûní dosáhl. S tímto zvífietem byla symbolicky ocenûna práce v ech chovatelû masného skotu. B ãka z chovu pana Franti ka Koláfie ze StoÏic ocenila porota jako typického pfiedstavitele plemene masn simentál, kter vyniká vynikající rûstovou schopností a piãkov m exteriérem. Porotu velmi zaujal i jeho velmi klidn a vyrovnan temperament. Podstatná je i jeho homozygotní bezrohost, která je v souãasné dobû velmi Ïádaná a oceàovaná. Pro tyto svoje vlastnosti byl b k zafiazen i do inseminace, a dostupné jsou jeho inseminaãní dávky. Po v stavû bude pûsobit na farmû Statku Ka perské Hory. 4

5 Aktivity âschms 2011 âerven pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) jednání v stavního v boru k pfiípravû Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (Malát, Kopeck ) zaãátek II. turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû jednání dozorãí rady âeskomoravské spoleãnosti chovatelû a.s. (Malát) valná hromada âeskomoravské spoleãnosti chovatelû a.s. (Malát) jednání Rady SEUROP (Malát) ukonãení druhého turnusu v bûrû plemenn ch b kû Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû jednání evropské skupiny pro plemeno masn simentál Herning, Dánsko (Kopeck, Chytil, Gergela, Chytka ml.) závûreãn v stavní v bor konan za úãelem zhodnocení Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (Malát) Dal í ãervnové aktivity Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2011 Roz ífiení funkcí webové sluïby Burza zvífiat Zpracování a uvefiejnûní v sledkû druhého turnusu základních v bûrû Pfiíprava zájezdu a administrace pfiihlá ek na francouzskou v stavu Sommet de l Elevage âinnosti spojené s Národní v stavou hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû âervenec pfiedseda Svazu provedl chovatele z Estonska exkurzí po ãesk ch chovech pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) pracovní schûzka k projektu Interbeef (Malát, Kopeck ) v Praze-Uhfiínûvsi se konalo jednání Unie chovatelû (Vráblík, Malát) Mezinárodní kongres plemene belgické modrobílé Wales,Velká Británie (Malát) Dal í ãervencové aktivity: Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2011 Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze plemenn ch b kû Pfiíprava exkurze nûmeck ch chovatelû po ãesk ch chovech masného skotu Srpen pracovní schûze inspektorû (VraÏkov) jednání v otázce skládání podílu plemene v UE u nûkter ch masn ch plemen skotu âeskomoravská spoleãnost chovatelû (Malát, Kopeck ) tisková konference k problematice bio hovûzího masa pofiádaná Agrární komorou za úãasti zástupcû âschms (Vráblík, Malát) roãník v stavy Agrokomplex na v stavi ti v Nitfie (Kopeck, Vráblík) zasedání revizní komise âschms Brodce schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko) Dal í srpnové aktivity: Pfiíprava publikace Uzávûrky kontroly uïitkovosti masn ch plemen skotu Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2011 Pfiíprava V roãní ãlenské schûze Svaz ve spolupráci s nûmeck mi kolegy nabídl tfiídenní pestr zájezd do Bavorska 5

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, léto je za námi a s ním i náv tûva dal ích chovû, které bych Vám v tomto ãísle ráda pfiedstavila. Jejich spoleãn m jmenovatelem je historie, která sahá do období vlády socialistické strany, transformace a následné soukromé hospodafiení. Na severu âech, u jedné z bran Národního parku âeské v carsko, pûsobí rodina Faflákov ch, zamûfiující se na lechtûní do tuzemska prvního importovaného masného plemene, a u které najdeme i skot v pravdû exotick. V umavském pfiedhûfií se v témûfi dvaceti obcích rozkládají pozemky spoleãnosti Mûcholupská zemûdûlská, a.s. Pestrá Ïivoãi ná a rostlinná v roba spolu s dal ími aktivitami a mnoha plány do budoucna ãiní i z této farmy subjekt, kter stojí za to blíïe poznat. Více se dozvíte na následujících fiádcích. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Faflákovi Biofarma Kyjov: Hospodafiíme v souladu s pfiírodou Hospodáfiství rodiny Faflákov ch se nachází v ãlenitém terénu uprostfied hlubok ch lesû chránûn ch krajinn ch oblastí LuÏické hory a Labské pískovce. Obec Kyjov nedaleko Krásné Lípy je chovatelûm domovem jiï témûfi ãtyfii desítky let. Na chodu farmy se podílí manïelé Miroslav a Jana spolu se synem Miroslavem, ml., o její historii a souãasném provozu tedy referovali spoleãnû. Historie z dob socialismu Vystudovan obor pfiedurãoval pana Fafláka k pûsobení ve skláfiském prûmyslu, on se ale rozhodl pro zemûdûlství. Do obce Kyjov jej pfiivedl byt pfiidûlen v rámci zamûstnaneckého pomûru u Státního statku Rumburk, kde pûsobil jako o etfiovatel skotu. V padesát ch letech se v oblasti pûvodnû nacházela pastvináfiská druïstva s chovem ovcí, která pozdûji nahradil pastevní odchov jalovic plemene âeské strakaté. Jalovice byly do Kyjova pfiiváïeny z teletníkû ve vûku dvou let, takïe po nástupu na pastvu, která navíc nebyla pfiíli bohatá, nevûdûly co dûlat. Neumûly se pást. Po stíïnostech státního statku na pfiírodní podmínky, díky nimï nebylo u zvífiat moïné vykazovat potfiebné pfiírûstky, rozhodla Okresní zemûdûlská správa Dûãín o zavedení chovu plemene hereford. V roce 1981 se nakoupila zvífiata z jiï fungujícího chovu v Srní Vojensk ch lesû a statkû umava. Dovezeno bylo 100 brakov ch bfiezích krav a b k pûvodem z Kanady. Ani odchov herefordû neprobíhal ideálnû. Vedení jakoby se snaïilo spí e dokázat, Ïe v oblasti se nebude dafiit niãemu. Ze stáda, které bylo zaloïeno na vyfiazen ch kusech, se prodávaly ty nejlep í kusy, takïe selekce probíhala spí e negativním zpûsobem nehledû na nedostatky v péãi o zvífiata. Plemeno hereford je ale extrémnû odolné a celé toto období pfiestálo. Zaãínáme na vlastní pûst Bûhem své práce pro státní statky se pan Faflák seznámil se svou manïelkou Janou. Spolu se jako jediní zamûstnanci Státního statku starali o herefordské stádo, a spoleãnû pak v roce 1991 zaïádali o schválení privatizaãního projektu s cílem chov pfievzít. DÛvodem bylo zachovat si domov, kde si zvykli, a kter si oblíbili a o zvífiata se koneãnû postarat tak, jak si zaslouïí. Pfievodn proces neprobíhal zdaleka hladce, ale po rûzn ch peripetiích byl manïelûm projekt schválen a soukromé hospodafiení mohlo zaãít. Je tû neï se tak stalo, vedení statku rozprodalo co se dalo, a ve stádû zbylo 43 ne zrovna ukázkov ch krav, z nichï ãást tvofiily kfiíïenky s dojn mi plemeny, kter mi se herefordi pfiipou tûli pro zv ení mléãnosti. Faflákovi ihned nakoupili inseminaãní dávky nejlep ích b kû, aby chov pozvedli. Inseminace v ak v razné v sledky nepfiinesla, takïe se s ní po tfiech letech 6 Farma se nachází v členitém terénu, který herefordům prospívá (foto: Jana Řehořová)

7 O farmu se starají především otec se synem (foto: Jana Řehořová) pfiestalo a zaãal se pouïívat jen b k v pfiirozené plemenitbû. Jako první pûsobil ve stádû plemeník pronajat od Státního plemenáfiského podniku, poté nastoupil b k z odchovny v Javorné s kanadsk m pûvodem a dále uï pokraãovali plemeníci z ãesk ch chovû. Dnes ve stádû pûsobí dva b ci z Nûmecka. Tím, Ïe Faflákovi zaãínali hospodafiit jako jedni z prvních, fungovali pro ostatní zemûdûlce jako neoficiální poradci, osvûtlující a podporující nejnovûj í opatfiení. Zajímavostí je, Ïe zdej í stádo se stalo prvním v republice, které zakonãilo ozdravovací program od onemocnûní IBR (trvající 3 roky) a získalo statut IBR prosté. Systém chovu V roce 1996 farma pfie la do ekologického systému hospodafiení. Ve stejném roce se zaãala nabízet k prodeji první zvífiata ne v ak ve velkém mnoïství, neboè se stále hodnû brakovalo a mnoho jalovic bylo zafiazováno zpátky do chovu. Od roku 2000 se zaãalo s prodejem zástavu, kter pokraãuje dodnes. Zástavová zvífiata se prodávají v rámci âeské republiky, vyfiazená zvífiata na jatka do Nûmecka a Rakouska. Vyfiazené kusy se prodávají, kdyï se jich nashromáïdí dostateãn poãet, a kdyï je dobrá v kupní cena. Pokud by se na el zájemce o plemenné jalovice, chov je schopen je nabídnout. Faflákovi mají za sebou i období produkce plemeníkû. Na odchovnách v Javorné, Osíku a na Roãovû nechávali odchovávat 2 3 b ky roãnû. V posledních dvou letech nevznikla dostateãná základna pro v bûr (díky tomu, Ïe po plemenících importovan ch z Nûmecka nebylo díky povinné vakcinaci na bluetongue tolik potomkû, jako b valo v chovu bûïné), takïe produkce mlad ch chovn ch b kû byla pozastavena. Do budoucna by se v ní ale rádo pokraãovalo. Chovatelé neustále pracují na zlep ení základního stáda, které obnovují pouze z vlastních zdrojû. Momentálnû se ve stádû pohybuje 90 matek a dva jiï zmínûní plemeníci, coï je z hlediska moïného zatíïení v dané oblasti, koneãn poãet. Plemenn b k se ve stádû ponechává dva roky. Nakoupen je vïdy o rok dfiíve, aby mûl ãas na aklimatizaci a aby tzv. dozrál, svûfiují se Faflákovi se svou strategií. Systém selekce je benevolentní. Po zvífiatech se nechce produkce za kaïdou cenu. Mít kaïdoroãnû od kaïdého kusu tele by bylo hezké, ale my nechceme tlaãit na pilu, fiíká pan Faflák, st. a v duchu hesla do pfiírody nepatfií honit, tam to má jít samo, dokresluje, proã ve stádû ponechávají i kusy, které kaïdoroãnû nezabfieznou. V kladn ch ãíslech drïí chov dotace, bez nichï majitelé pfiiznávají, Ïe by to ne lo. O chov se fyzicky starají otec se synem a první rok jeden zamûstnanec. Paní Fafláková s dcerou obstarávají administrativu. K farmû pfiiléhají pozemky o rozloze 391 hektarû, z nichï 178 ha tvofií pastviny a 213 ha louky. Ve vlastnictví má rodina 260 ha, zbylá plocha je pronajatá. Faflákovi by rádi vlastnili ve kerou rozlohu, aby nebyli na nikom závislí. Vzpomínají na zaãátky, kdy mûli pûdu nejprve v nájmu a jakmile byl povolen prodej, zaãali ihned s nákupem: Kdysi jsme se pfii koupích setkávali s lidmi, ktefií na pûdû chtûli hospodafiit. Dnes jsou to jiï pfieváïnû spekulanti. Boj o pozemky se vyostfiuje. Faremní pozemky spadají do chránûn ch krajinn ch oblastí LuÏick ch hor, Labsk ch pískovcû a hraniãí s národním parkem âeské v carsko, navíc je zde ptaãí rezervace s povûstn m chfiástalem polním, takïe farmáfii jsou pod neustál m pfiísn m dohledem ochranáfisk ch organizací. Herefordi jsou nej VraÈme se ale k plemeni hereford. Zajímá mne, co v echno vedlo Faflákovi, aby si toto plemeno ponechali i do soukromého hospodafiení. Bûhem let jsme poznali jeho odolnost, nenároãnost a mírnou povahu, díky kter m jsme si jej oblíbili. A stále si je nemûïeme vynachválit, fiíkají s úsmûvem. Problematiku tuãnûní, díky kterému je nûkter mi a priori zavrhováno, komentují: Tato zvífiata potfiebují nároãnûj í podmínky, aè uï co do klimatu, tak do terénu, v nûmï se pohybují. Pokud jsou v horském zvlnûném terénu, a budou

8 Letošní přírůstek (foto: Jana Řehořová) mít dostatek pohybu, lojovatût nebudou. Demonstrují to na faktu, Ïe nemají problém ani s prodejem star ích kusû, které zpenûïují ve vy ích tfiídách SEUROPu. Nároãnûj í podmínky zvífiatûm prospívají i z hlediska plodnosti, která je lep í, kdyï je tuhá zima a krávy jsou pak v ne zcela optimální kondici. Pfies zimu má stádo k dispozici otevfiené zimovi tû, které ale nachází vyuïití spí e v létû jako ochrana pfied sluncem. V zimû zvífiata preferují pobyt venku na snûhu a jako úkryt radûji vyuïívají pfiírodní zákoutí ãlenitého povrchu s lesíky. Krmení ve formû sena se tedy v zimû podává pfiímo na pastvinu, do závûtfií. Telení probíhá dva a pûl mûsíce. Zaãátek je z dûvodu pfiíznivûj ího poãasí nastaven na polovinu bfiezna. Jak se Ïije Vracíme se je tû do minulosti. Po pfievzetí hospodáfiství po státním statku nebylo v Ïalostném stavu pouze stádo. Na spadnutí byly budovy, o technickém stavu strojového parku nemluvû. Faflákovi v e postupnû pozvedli. Nejprve investovali do dobré genetiky, poté do mechanizace a nakonec do rekonstrukce budov. PrÛbûÏnû se nakupovaly pozemky. Pfied dvûma lety se v rámci grantu od EU zrekonstruovala stfiecha na jiï zmínûném zimovi ti, b valém ovãínû. V dal ích dvou opraven ch budovách je sklad strojû a krmiva. Postupem ãasu se rodina stala plnû sobûstaãná ve v ech ãinnostech a je schopna si v e obstarat sama. 8 S urãit mi zemûdûlci po ne pfiíli kladn ch zku enostech, kdy si u nich napfi. kontroly podávaly dvefie, pfiíli nekooperují a totéï platí o vztazích s nûkter mi místními obãany. KdyÏ nûkdo potfiebuje, vypomûïeme, ale trvalá kooperace zde neprobíhá. Nûkdy máme pocit, Ïe demokracie zûstala za kopcem, odûvodàují podivné chování nûkter ch místních Faflákovi, ktefií tak Ïijí hlavnû sami pro sebe. Schází jim respekt k soukromému vlastnictví, kter je bûïn v zemích Západní Evropy. Texas longhorn Na závûr na eho povídání se dostáváme k zajímavosti, která ze zdej ího chovu ãiní zajímavost nejen z laického úhlu pohledu. V loàském roce se zde zaãalo s odchovem pûvodního amerického plemene Texas Longhorn. Odchov tohoto skotu s extrémnû dlouh mi rohy byl dlouholet m snem obou MiroslavÛ. âekalo se na vhodnou dobu a dostatek financí. Faflákovi se se svou touhou chovat longhorny svûfiovali rûzn m lidem a setkávali se s rûzn mi reakcemi. Reálnou odezvu na li aï u zástupce spoleãnosti Implem, kter dovoz zvífiat v podobû embryí nakonec zprostfiedkoval. Z Kanady jich bylo nakoupeno 10 a vloïeno do ãervenostrakat ch krav umavského specialisty na embryotransfer, ing. Kofronû, jinak chovatele angusû. Tfii bfiezí kusy poté Faflákovi odkoupili a v roce 2010 se v Kyjovû narodily dvû jaloviãky a b ãek a dali tak vzniknout jedinému stádu svého druhu ve Stfiední Evropû. Pro dodrïení formálních pravidel si Miroslav Faflák, ml. pro chov longhornû zfiídil své vlastní konvenãní hospodáfiství pod názvem Farma Longhorn. Telata prospívají a rohy mají ve vûku jednoho roku jiï kolem 40ti cm dlouhé (v dospûlosti je rozpûtí rohû pfies 2 metry). Letos byla ke spatfiení na Národní v stavû v Brnû. Chovatel by ojedinûlé stádo rád roz ífiil. V âr uï na el dal í pfiíznivce, s nimiï se chystá do Kanady, odkud by rádi dovezli tentokrát Ïivá zvífiata. Vedle pfiímého importu je u vlastních kusû v plánu v plach a pfienos embryí, v roba inseminaãních dávek a jejich vyuïití neboè jaloviãky na tûstí nejsou s b ãkem pfiíbuzné. AÏ vznikne dostateãnû velké stádo, zvífiata se budou nabízet pfiípadn m zájemcûm chov je moïn ve formû hobby plemena, ale svûtové zku enosti dokazují i uplatnûní v komerãním kfiíïení. Longhorni, to nejsou jen dlouhé rohy. Jejich genetick potenciál zahrnuje geny pro vysokou plodnost, snadné telení, rezistenci vûãi chorobám a para- Po letech se kvalita zvířat posunula na jinou úroveň (foto: Jana Řehořová)

9 Roční jalovice vysněných texas longhornů (foto: Jana Řehořová) zitûm a dlouhovûkost. Ameriãtí farmáfii longhorny pouïívají ke kfiíïení s jedinci evropsk ch plemen, aby si zajistili vysoce Ïivotaschopná telata s vy ími váhov mi pfiírûstky. KdyÏ uï jsme u zajímavostí a obliby pánû Faflákov ch v netradiãních zvífiatech s velk mi rohy, na farmû najdeme téï nûkolik ovcí plemene maìarská cápovice s typick mi rohy ve tvaru roubovice. A do budoucna? Mimo plány na rozvoj stád skotu, je stále co zlep ovat a doplàovat i v zázemí farmy. Práce nikdy nekonãí. Faflákovi to ale netíïí. Dovolené jim v krásné pfiírodû neschází. Îivot v souladu s divokou pfiírodou Severních âech je pro nû dostateãn m zadostiuãinûním. Pfiejeme jim v jejich dal í ãinnosti hodnû tûstí! Více o Farmû Longhorn najdete na Do zemûdûlského areálu nedaleko Pfiedslavi v okrese Klatovy, sídla a zároveà nejvût ího stfiediska spoleãnosti Mûcholupská zemûdûlská, a.s. jsem se vypravila jednoho de tivého ãervencového dne. Zajímalo mne, jak hospodafií jeden z nejvût ích zemûdûlsk ch podnikû v republice, kter spravuje pozemky ve 22 katastrálních územích. Provoz spoleãnosti pfiedstavili pfiedseda pfiedstavenstva, ing. Zdenûk Vlasák a vedoucí Ïivoãi né v roby, Lubo ilhav. A aãkoli poãasí bylo pochmurné, rozhovor se zástupci podniku byl nabit elánem a smûl mi plány na dal í rozvoj. Historie podniku Vznik a v echny procesní zmûny, kter mi si podnik, fungující jiï od roku 1958, pro el, pfiiblí- Ïil ve svém vyprávûní ing. Vlasák. Ten zde pûsobí od roku 1968, za tu dobu pro el mnoha ekonomick mi funkcemi, aby nakonec stanul v ãele spoleãnosti. Nebudeme ale pfiedbíhat. Po 2. svûtové válce zaãala na místû souãasn ch stfiedisek fungovat hospodáfiská a strojní druïstva. Velké zmûny nastaly koncem padesát ch let minulého století, Mûcholupská zemûdûlská, a. s.: PlánÛ máme je tû hodnû kdy probûhla celoplo ná kolektivizace, po které zaãátkem edesát ch let následovalo spojování tfií aï ãtyfi vesnic do vût ích JZD. Zlomov m se stal rok 1973, kdy do lo ke slouãení 4 JZD do podoby a rozsahu, v níï se spoleãnost nachází dodnes. S v mûrou pfies 3 tisíce hektarû se hospodafiilo aï do transformace v roce Po transformaci do právní formy, odpovídající nov m zákonûm, vznikla skupina oprávnûn ch osob, které se aè uï majetkem ãi pracovní ãinností podílely na vzniku pûvodního JZD. Tûmto byly vypoãteny majetkové podíly, které mohly vyuïít pro úãely vlastního hospodafiení nebo je ponechat jako souãást novû vzniklého druïstva. âást tûchto subjektû se rozhodla nestát se úãastníky transformaãního projektu a tak následovalo majetkové vypofiádání se, po nûmï zbyla druïstvu v mûra 2850 hektarû, která se v prûbûhu dal ích let je tû sniïovala. Po transformaci, kdy ode li témûfi v ichni vedoucí pracovníci, se ing. Vlasák ujal fiízení ekonomick ch záleïitostí. Právní podobu zemûdûlského druïstva si podnik uchoval do roku 1999, kdy byla zaloïena akciová spoleãnost pod názvem Mûcholupská zemûdûlská, a. s. Jejím jedin m zakladatelem a akcionáfiem bylo jiï zmínûné Zemûdûlské druïstvo Mûcholupy, od kterého pfievzala ve kerou ãinnost. JiÏ pfied revolucí v druïstvu fungovala rostlinná a Ïivoãi ná v roba a technické sluïby, na které se ãinnosti organizaãnû dûlí dodnes. Dlouho se udrïely i pfiidruïené ãinnosti, jako v roba plastov ch sáãkû, ta ek a potiskû nebo ití módy mlad ch pro tehdej í odûvní dûm Prior. Po transformaci se tato ãinnost zmûnila na v robu pracovních odûvû, která vydrïela aï do roku Zajímavostí z odvûtví Ïivoãi né v roby je mj. odchov husí, kter mûl v podniku velkou tradici. Zapoãalo se s ním jiï v roce Produkovala se jednodenní housata a jateãní husy. S chovem se skonãilo ze zdravotních dûvodû po roce Îivoãi ná v roba V Ïivoãi né v robû, fiízené panem Lubo em ilhav m, kter v podniku pûsobí od roku 2002, se podnik zamûfiuje pfiedev ím na chov skotu. (Vedle kterého se 9

10 provozuje je tû chov prasat.) Za socialismu vlastnil stádo 1250 kusû ãervenostrakatého skotu, které se dojilo. V roce 1978 byl v zázemí spoleãnosti, i pfies zjevné nedostatky, uveden do provozu velkokapacitní kravín o kapacitû 800 ks. Dojnice byly mimo nûj soustfiedûny je tû na dal ích 3 stfiediscích. Nová budova technologicky nevyhovovala potfiebám velkov roby, a to pfiedev ím v systému kejdového hospodáfiství. Pfiesto se vyuïívala. K potfiebné rekonstrukci a zavedení moderních technologií do lo aï v roce Nyní je v ní ustájeno celé souãasné dojné stádo ãítající 600 kusû dojnic plemene hol t n. Z dojného stáda se rekrutovalo první stádo masného skotu. V roce 1994 se u dojnic vyskytly zdravotní problémy, díky nimï musely b t poãetnû redukovány. Z vyfiazen ch 60ti krav se vytvofiil základ masného stáda. Zaãalo se pfiipou tût masn mi plemeny. Prvním plemeníkem byl angusk b k ZAA 188, zakoupen na odchovnû na Javorné. Proã plemeno Aberdeen angus? Tehdy na nûj byly nejlep í reference, fiíká pan Vlasák, a navíc zde je tû mnoho dal ích masn ch plemen nebylo. S v sledky heterózního efektu byli tehdy nadmíru spokojeni, coï je utvrdilo ve správném rozhodnutí. Stádo se roz ifiovalo pouze z vlastních zdrojû a s pomocí nov ch b kû. V roce 1997 se odchované jalovice zaãaly pfiipou- tût b kem plemene charolais a posléze blonde d Aquitaine. Vznikli tak svûtlí a tmaví kfiíïenci. Na jednom stfiedisku se pase 150 angusk ch kfiíïenek a pûsobí v nûm 2 b ci plemen charolais a Aberdeen angus, aby se ovûfiila pfiipou tûcí schopnost a byl jasnû prûkazn pûvod. Na dal ím stfiedisku je 120 tzv. svûtl ch kfiíïencû, kde mají matky 75% podíl charolaiské krve. Zde se pfiipou tí pouze charolaisk m b kem. Tfietím hlavním stádem je stádo kfiíïencû masn simentál, kde se pouïívá k pfiipafiování b k stejného plemene. V souãasnosti ãítá celé komerãní stádo kolem 520 kusû. Mimo kfiíïencû má podnik je tû dvû ãistokrevná stáda. Chov plemene charolais vznikl z pûvodního smluvního odchovu pfiibliïnû ãtyfiicetihlavého z Kanady importovaného stáda, které spoleãnosti do smluvního opatrování svûfiil v roce 2000 ing. Vráblík. V rámci dohody si Mûcholupská zemûdûlská mohla ponechat ãást potomkû, ktefií se po skonãení spolupráce stali základem vlastního chovu. Ten momentálnû ãítá 50 matek. Stádo bylo opût vybudováno z vlastních zdrojû. Pfiikoupily se pouze 4 krávy a francouzsk plemeník. Za pouïití inseminace a embryotransferu, vyuïívan ch jiï nûkolik let, se lechtí na francouzsk typ skotu, kter není oproti kanadskému tak rámcov, ale je více osvalen. Îe jsou pûkná masná zvífiata prioritou, zji Èuji i po exkurzi ve stádû, kde spatfiuji pfieváïnû rohatá zvífiata. Pan ilhav to komentuje: lechtit na bezrohost jsem zkou- el, ale nepfiineslo to oãekávan efekt. Zvífiata ztratila maso. TakÏe jsem od toho upustil. Dal í vûcí, na kterou klade dûraz, jsou dobré konãetiny. KaÏd kus, kter se v tomto ohledu ukáïe nedostateãn, je vyfiazen. S plemenem charolais se Mûcholupská zemûdûlská od roku 2001 pravidelnû zúãastàuje národních v stav, z nichï si jiï odnesla nejedno ocenûní. Druhé ãistokrevné stádo s plemenem masn simentál bylo zaloïeno v roce 2009 nákupem 5ti jalovic ze ZD Roãov. Jedním z hlavních dûvodû byl ve firmû pûsobící b k ZSI 266 narozen v roce Byla by velká koda, aby po nûm nezûstalo Ïádné ãistokrevné potomstvo, protoïe od pfiíjezdu z OPB Roãov s ním nikdy nebyl Ïádn problém a pfiitom nese na potomky excelentní osvalení. V ãistokrevn ch stádech se vyuïívá jiï zmínûná inseminace, a to u pokud moïno v ech jalovic a nejlep ích krav. Bez inseminace se ve lechtûní nelze posouvat, vyjadfiuje svûj názor zootechnik. Poté nastupují b ci v pfiirozené plemenitbû, kter ch v souãasné dobû pûsobí ve v ech stádech 15 (7 charolais, 3 masní simentálové, 4 Aberdeen angus, 1 limousin). Limousin je novinkou, kterou zaãal pan ilhav pouïívat v pfievodném kfiíïení. Tohoto plemene se obával pro jeho povûstn temperament. S v sledky v podobû snadn ch porodû a pûkn ch telat je ale spokojen. A jak je to zafiízené s mlad mi plemeníky? KdyÏ se koupí nov b k, je dán nejprve do stáda k 10ti kravám, aby se ovûfiilo zda a jak funguje. Naplno se zaãne vyuïívat aï v dal í pfiipou tûcí sezónû. AlespoÀ tímto postupem Čistokrevné charolaiské stádo (foto: Jana Řehořová) 10

11 Sedmiměsíční býček (foto: Jana Řehořová) se hlavní zootechnik jistí, aby mu b k ve stádû vydrïel potfiebnou dobu. Dnes se b ci na odchovnách pfiíli krmí, je velk tlak na v kon a zvífiata se pak doïívají poloviãního vûku, neï kdyï se pfiírûstky v testu drïely do 1,5 kg za den, vyjadfiuje svûj názor a dodává, Ïe v rámci konkurenãního tlaku se ale vysok m pfiírûstkûm neubrání ani na své odchovnû. Stávající podobu tfií stád komerãní s pfievahou krve plemene Aberdeen angus, a dvû zmínûná ãistokrevná by chtûl pan ilhav zachovat i do budoucna. KaÏdé plemeno má pro nûj své kladné specifikum: angus je nenároãn, simentál se hodí do místních podmínek a plemeno charolais je srdeãní záleïitostí a o komerãním vyuïití není pochyb. V ãistokrevn ch stádech by zootechnik rád dosáhl celkového poãtu 120ti matek (80 charolais, 40 masn simentál). Vût í mnoïství je podle nûj z kvalitativního hlediska nezvládnutelné, pokud se chce zvífiatûm vûnovat a mít o nich pfiehled (napfi. kter kus pfiipustil jak m inseminaãním b kem). V echny jalovice jsou tedy zatím stále ponechávány. Ty, které se nezafiadí do chovu, se vykrmí. Po dosaïení cílov ch poãtû matek se poãítá s produkcí plemenn ch jalovic. Telení je ãasovû rozloïené podle potfieby v ãistokrevn ch stádech probíhá v období listopad aï bfiezen a v komerãních, z nichï putují b ci do v krmu, se vût ina porodû odbude v zimovi tích, ale zbylé kusy pfiichází na svût tak, aby byly pfiipraveny na poráïku v období leden aï bfiezen, kdy je o nû nejvût í zájem. Porody se hlídají pfiedev ím u ãistokrevn ch stád. A snadnost telení? Plemeníci se vybírají podle toho, jaká jsou po nich telata, ale urãující je ale nakonec stejnû, zda jsou krávy nakrmené ãi ne. KdyÏ se podcení v Ïiva, tak je v echna genetika krátká, komentuje pan ilhav, kter by si do budoucna pfiál vybudovat zimovi tû dle moderních technologií, kde by byly sekce na otelené, neotelené kusy a prvotelky, aby mûla v echna zvífiata potfiebn komfort. Odchovna plemeníkû. V loàském roce podnik oslovila plemenáfiská spoleãnost Jihoãesk chovatel, a.s. a nabídkou na provoz odchovny plemenn ch b kû. Zku- enosti s odchovem uï pan ilhav mûl z vlastní produkce plemeníkû, probíhající poslední 3 roky (kdy z farmy do chovû putovalo celkem 18 charolaisk ch b kû), takïe bylo jen potfieba dofie it kde. Mûcholupská zemûdûlská pro tyto úãely vyuïila dal í objekt (OMD) ve stfiedisku Újezd u Plánice, kde jiï provozuje v krmnu b kû, a upravila jej na odchovnu o kapacitû 45 kusû. B ci ve v krmu i na OPB byli krmeni stejn m objemem krmné dávky (samozfiejmû o jiném slo- Ïení), coï usnadnilo systém odchovu. PrÛmûrn leto ní pfiírûstek v testu ãinil 1,75 kg/den. První Luboš Šilhavý se svými svěřenci (foto: Jana Řehořová) základní v bûry na nové odchovnû dopadly nad oãekávání dobfie. Z pfiedveden ch kusû bylo vybráno 80 % nov ch plemeníkû. A ke spatfiení byla velmi dobrá kolekce simentálsk ch b kû s prûmûrn m bodov m ohodnocením 72 bodû. DraÏba se tû ila hojné úãasti chovatelû i kupcû. Vzhledem k úspûchu prvního roãníku budou obû spoleãnosti v projektu i nadále pokraãovat. Vedle odchovny si pan ilhav v leto ním roce ponechal i vlastní odchov, kter probíhá v jiném objektu stejného stfiediska a z nûhoï bylo letos vybráno 7 charolaisk ch b kû. V krm. Podnik neprodává zástav, ale ve kerou svou produkci vykrmuje. K pûvodní v krmnû v obci Mûcholupy, pfiibyla pozdûji dal í v Újezdû u Plánice. Jejich celková kapacita je 300 b kû. Na dal ím stfiedisku probíhá v krm jalovic. Ty s nejlep ími pfiírûstky se vrací do stád a ostatní se po dokrmení zpenû- Ïují v Nûmecku, b ci putují na jatka Toro Hlaveãník. Kusy se poráïí do vûku mûsícû a hmotnosti kolem 800 kg b ci a 600 kg jalovice. Ekonomiãtûj í by bylo vykrmovat pouze b ky, pan ilhav je ale ze zdravotních dûvodû proti nákupûm zvífiat z jin ch chovû. Ve v ech odvûtvích Ïivoãi né v roby se odjakïiva dodrïuje uzavfien obrat stáda. Systém v krmu proto funguje tímto zpûsobem. PrÛmûrné denní pfiírûstky u b kû ve v krmu ãiní 1,5 kg za den. Telata se na v krm pfiipravují tak, Ïe se jim po celou dobu pastevního období 11

12 Výkrmna v Újezdě u Plánice (foto: Jana Řehořová) probojoval mezi finalisty soutûïe ManaÏer roku Bez dotací, pokud by nebyly odejmuty i ostatním subjektûm, by v ak podnik hospodafiit nemohl. Pan Vlasák se rozhovofií o Evropské unii, která podle nûj na ãeské zemûdûlství pohlíïí jako na neefektivní, ale pravdou je, Ïe z nûj má spí e obavy, neboè pokud by se plo nû hospodafiilo bez dotací, ãe tí zemûdûlci by se se sv mi schopnostmi nemuseli obávat toho, Ïe nebudou prosperovat. âeská republika byla vïdy sobûstaãná. Nyní se musí pot kat s nev robními dotacemi a kvótami. pfiikrmuje rot, aby jim po odstavu pfiechod na krmnou smûs neãinil obtíïe. Podnik má také vlastních jatka, kde se v ak poráïí jen urãit poãet kusû, které si zákazníci pfiímo odkupují. UvaÏovalo se o zfiízení prodejny, ale v objemu, v nûmï se odchov provozuje, se zatím vlastní prodej ve vût ím mûfiítku, neï je dosud, nejeví ekonomicky zajímavû. Jateãní poráïka Pfiedslav. V rámci pfiidruïené v roby a ideje lep ího vlastního zpenûïení byla na farmû v roce 1992 zfiízena jiï zmínûná jatka. Mûsíãnû se zde poráïelo prasat a 40 kusû hovûzího skotu, dnes je to 250 prasat a 10 kusû hovûzího skotu. Pokles nastal po roce 1997, kdy na trh vstoupily ve vût í mífie supermarkety, které pfiebraly ãást zákazníkû. Pro zv ení konkurenceschopnosti byla zfiízena ekologická poráïka pro hovûzí, vepfiové a skopové maso a získáno oválné razítko, které umoïàuje bez omezení vyváïet do zemí Evropské unie. Maso se prodává z jatek pfiímo, a to jak ve ãtvrtích (hovûzí) a pûlkách (vepfiové), tak ve formû selat na roïeà ãi jednotliv ch ãástí. Souãasnou klientelu tvofií fiezníci i bûïní spotfiebitelé. Rostlinná v roba a technické sluïby V rostlinné v robû spoleãnost obhospodafiuje 2700 ha zemûdûlské pûdy se zamûfiením na pûstování obilovin na 960 ha (z toho 620 ha p enice, 227 ha jeãmene ozimého, 80 ha p enice jarní), 370 ha kukufiice na siláï, 430 ha fiepky olejky, 160 ha vícelet ch pícnin a 8 ha brambor (pro potfiebu zamûstnancû). Trvalé travní porosty tvofií 800 ha (z toho je 450 ha pastvin a zbytek tvofií louky). Plochy na pasení by se hodilo více. Stáda jsou pfii stávající rozloze celoroãnû dokrmována senem. Vût ina pozemkû je nájemních. Pokud je to moïné, spoleãnost je vykupuje do svého vlastnictví. Podnik je pro rostlinnou v robu, kterou se zab vá kompletnû strojnû vybaven. Technické sluïby zaji Èují kromû oprav strojû a zafiízení i investiãní v stavbu. Jejich souãástí je i provoz v robny krmn ch smûsí (do níï putují 2/3 vypûstovaného obilí), která s roãní kapacitou 3200 t pokr vá ve kerou potfiebu krmn ch smûsí Ïivoãi né v roby. Technické sluïby zaji Èují rovnûï provoz jateãní poráïky. Systém hospodafiení shrnuje pfiedseda pfiedstavenstva: Porevoluãní období bylo z ekonomického hlediska tûïké díky vypofiádání se s osobami, které chtûly odejít. Po zaloïení akciové spoleãnosti do lo ke stabilizaci firmy. Ov em po otevfiení trhu západu zaãaly b t problémy s odbytem. Zlep ení nastalo po vstupu do EU, kdy se zaãaly vyuïívat unijní dotace. Do lo v ak zároveà k nárûstu konkurence. V posledních letech si podnik s 82 zamûstnanci vede dobfie, o ãemï svûdãí skuteãnost, Ïe se ing. Vlasák se pfied dvûma roky Plány do budoucna Plány jsou stále. NemÛÏeme ustrnout na jednom místû. Zastáváme názor, Ïe kdyï zûstaneme stát, mûïeme zûstat stát uï pofiád. Je tfieba stále nûco dûlat, fiíká se skromn m entuziasmem ing. Vlasák. A pokraãuje v ãtem nûkter ch jiï zrealizovan ch aktivit. Pfied rokem a pûl bylo uvedeno do provozu opraváfiské stfiedisko, které je z ãásti pronajaté servisní firmû a dal í ãást slouïí pro vlastní potfieby. Koncem roku 2006 uvedla spoleãnost do provozu rekonstruovanou bezstelivovou stáj pro jalovice v Bole inech o kapacitû 300 ks, jejíï souãástí je i novû vybudovaná laguna na kejdu o obsahu 2000 m 3 a mnoho dal ího. A co se chystá? Kromû pfiípadn ch odkupû pozemkû jsou v plánu stavební úpravy. S ohledem na Ïivotní prostfiedí, welfare zvífiat i vlastní ekonomiku je v plánu centralizace provozû z jednotliv ch stfiedisek do nov ch staveb. Ve v stavbû je hala na stroje a uvaïuje se o v stavbû velkokapacitních siláïních ÏlabÛ a bioplynové stanice o v konu 1000 kw. A nám nezb vá, neï smeknout a popfiát podniku a jeho zástupcûm do budoucna hodnû energie, kuráïe a tolik potfiebného tûstí! Více se o spoleãnosti Mûcholupská zemûdûlská, a. s. dozvíte na webov ch stránkách 12

13 Skot, kter se u nás nepase V tomto ãísle Zpravodaje jsem se zamûfiila na africké masné plemeno Afrikaner. Afrikaner je v JiÏní Africe nejpopulárnûj í domorodé plemeno, které tvofií 30 % populace skotu. Vykazuje dobrou odolnost vûãi teplu, vysokou úroveà rezistence vûãi klí ÈatÛm, mírn temperament a dostateãnû vysokou míru porodnosti v drsn ch podmínkách. JiÏ Khoikhoi a Boers vyuïívali Afrikanery pro maso a mléko, navíc Boers je vyuïívali i jako taïná zvífiata. Pojìme se nyní spoleãnû na toto zajímavé plemeno podívat. Maria Slezáková Afrikaner masné plemeno Afriky Historie plemene Historie plemene Afrikaner v JiÏní Africe je zajímavá a úzce spojená s historií zemû lidí. Tato typická zvífiata Bos indicus byla první dobytek, se kter m se setkává Jan van Riebeeck krátce poté, co dorazil na mys Dobré nadûje. O pûvodu tohoto plemene je známo jen málo. Nejpravdûpodobnûj í teorií je, Ïe vzniklo na stepích Asie ve volné pfiírodû. Od té doby sestoupilo z báze laterálního rohu zebu bez infuze cizí krve. Asi pfied 2000 lety pfie el Afrikaner z Adenu do Afriky a postupnû po sobû následujících staletí se stûhoval na jih. Ale jen ta zvífiata, která nejlépe odpovídala vyprahl m pou tním podmínkám, extrémním teplotám, tropick m nemocem a odolávala vnitfiním a vnûj ím parazitûm, nakonec dosáhla jiïního cípu kontinentu. JiÏ v 15. století bylo portugalsk m Afrikaner na pastvinách v Ermelu (1958) námofiníkûm uvedeno, Ïe Hottentots v jihozápadní ãásti zemû jiï vlastnil stáda tûchto zvífiat. Dobytek plemene Afrikaner, kter vlastnili Hottentots, se datuje do roku Tato zvífiata byla získána od kolonistû, ktefií je pouïívali jako taïná zvífiata. Zvlá tû b ky, ktefií byli zapfiahováni do vozû a dopravovali búrské farmáfie a jejich rodiny na velké v pravy kolem rokû z mysu Dobré nadûje do Orange Free State, Natal a Transvall, aby tak unikli britské nadvládû. Nicménû chovatelé v JiÏní Africe zaãali oceàovat jejich v jimeãné vlastnosti aï v roce Velkou zásluhu na tom mûlo úsilí Alexe Holma, fieditele vysoké koly zemûdûlské v Potchefstrromu, kde byla vytvofiena jeho plemenná kniha, aby se mohl zaãít formovat standart plemene, jak ho známe dnes. Není mnoho lidí, ktefií jsou si vûdomi, Ïe o nûkolik let dfiíve bylo plemeno témûfi vyhubeno, kdyï obrovské mnoïství kusû dobytka zemfielo na mor, nebo bylo zniãeno bûhem jihoafrické války. Díky sv m vlastnostem se Afrikaner se chová i jinde ve svûtû, kde je oceàována jeho odolnost. Malé mnoïství kusû dobytka v Austrálii bylo vy lechtûno z relativnû malého základu kusû dovezen ch z Ameriky. Vzhledem k tomu, Ïe patfií do skupiny Bos indicus, se Afrikaner vyskytuje pfieváïnû v horké tropické, vlhkém, subtropické a suché oblasti Austrálie. Charakteristika plemene Afrikaner je stfiednû velk dobytek s povislou kûïí a velk ma svû- en ma u ima. B ci mají typick zebu hrb. Zbarvení kûïe se pohybuje od svûtle hnûdé aï ke tmavû tfie Àovû ãervené. Mají charakteristické dlouhé, iroké a elegantnû otoãené, smetanovû bílé rohy. Jejich oãi jsou hluboce posazené s dobfie vyvinut mi oãními dûlky, 13

14 také pro vyuïívání pfii kfiíïení. Díky pouïití zmrazeného spermatu b kû je Afrikaner vyuïíván ke zvy- ování kvality domácího skotu v tropick ch zemích, a to díky jeho kladn m vlastnostem, jako je v borná plodnost, poslu nost a vynikající pfiírûstky u jejich potomkû. Jateãná v tûïnost volû chovan ch na Veldu, ktefií jsou poraïeni i ve vûku mûsícû, se pohybuje v prûmûru okolo 250 kg. Plemenný býk které poskytují ochranu proti létajícímu hmyzu a proti slunci. Nohy jsou del í, záda, bedra, záì a stehna jsou dostateãnû hluboká a svalnatá, tûlo je mûlké. Afrikaner má vynikající schopnost chûze, má silné a tvrdé paznehty. To z nich dûlá vhodné jedince do pohofií i do polí. Ováln tvar tûla a mírn sklon postoje umoïàuje tomuto plemenu chodit na dlouhé vzdálenosti bez námahy. Farmáfii uvádûjí, Ïe mohou ujít aï 40 km za den, a to i v nároãn ch terénech ãi v písku. Díky tomu, Ïe Afrikaner má dvakrát tolik pórû na tûle, neï skot chovan v Evropû, dokáïe pfieïívat pfii extrémních teplotách. Krátká, silná a lesklá srst také odrazuje útoky klí Èat. Tato schopnost odolávat klí ÈatÛm má zajisté perspektivu do budoucna. Dal í z jeho pfiedností je odolnost proti parazitûm. Tuto vlastnost má Afrikaner díky své hro í kûïi se siln mi svaly, které dodávají v bornou ochranu proti vniknutí ektoparazitû. Dal í jejich vynikající vlastností je to, Ïe chovaní mladí jedinci v dané zemi získávají imunitu nad rûzn mi chorobami díky mlezivu od matek. Dobytek je dobfie pfiizpûsoben podmínkám Veld (Veld je do iroka otevfiené venkovské prostory JiÏní Afriky, zejména v urãit ch oblastech, nebo plo í okresy pokryté trávou nebo nízk mi kfiovinami), v teplé a suché zemi pfii extenzivní pastvû, a stejnû reaguje pfii intenzivním krmení. Temperament AfrikanerÛ se dá kvalifikovat jako vynikající, s jejich potomstvem lze velmi dobfie pracovat. B ci Hmotnost b kû v dospûlosti se pohybuje mezi 750 aï 1000 kg. Mají velmi dlouh produktivní Ïivot a vynikající schopnost se pfiizpûsobit irokému spektru podmínek. Pokud je kvalita pastvy na dobré úrovni, b ãci velmi rychle pfiibírají na váze a jejich rûst je pomûrnû intenzivní. B ci plemene Afrikaner jsou vhodní Krávy Hmotnost krav se pohybuje pfiibliïnû mezi kg a jejich pfiizpûsobivost k drsn m podmínkám je nûkdy aï neuvûfiitelná. Jejich pfiirozená obranyschopnost je vynikající, a to zejména na nemoci pfiená ené klí Èaty. I pfiesto, Ïe se jedná o plemeno vyuïívané v hradnû pro produkci hovûzího masa, je mléãnost matek na velmi dobré úrovni. RovnûÏ matefiské vlastnosti jsou vynikající Je bûïné vidût na mnoha farmách osamûlou krávu s nûkolika telaty, které ona hlídá, zatímco jejich vlastní matky se pasou nebo jsou na cestû do vzdálenûj ích míst, kde se nachází voda. Na dobr ch pastvinách a pfii dostatku ãerstvé vody, se krávy telí pravidelnû jednou za rok. Vzhledem k tomu, Ïe mají mírnû svû enou záì a irokou vaginální pasáï, neb vá mnoho problémû s porody. Pfii narození telata dosahují Vynikající mateřské vlastnosti jsou jedním z předností plemene 14

15 hmotnosti kolem 34 kg, co také pfiispívá ke snadnosti porodû. Dal í zajímavou vlastností krav je jejich dlouhovûkost a není neobvyklé, Ïe nejménû 10 % krav ve stádû je star ích 16 rokû. Není v jimeãné, Ïe opakovan mi matkami se stávají krávy mezi dvanáct m aï patnáct m rokem Ïivota. Telata jsou obecnû odstavována ve 210 dnech, aby se krávy mohly pfiipravit a opût produkovat dal í dobfie vyvinutá a zdravá telata. Ve 210 dnech jaloviãky váïí v prûmûru okolo 205 kg a b ãci 225 kg. Stádo mladých jedinců plemene Afrikane Vyfiazení krav z chovu se praktikuje aï tehdy, pokud matefiské vlastnosti krav oslábnout natolik, Ïe matka nejeví o své tele zájem a odmítá se o nûj starat. Jateãná uïitkovost Hovûzí maso je jemné, kvalitní a Èavnaté a u spotfiebitelû je ve velké poptávce. Pfii kfiíïení Afrikaner zlep uje kvalitu masa plemene, a to zejména s ohledem jeho jemnost. To je dáno zejména vysok m stupnûm mramorování, coï dává masu jemnost a Èavnatost. Afrikaner inklinuje k pozdní dospûlosti a k vysoké jateãné v tûïnosti s pomûrnû nízk m obsahem tukového krytí. Afrikaner pfii kfiíïení MoÏná, Ïe jednou z nejdûleïitûj- ích vlastností je jeho vhodnost pro kfiíïení s exotick mi masn mi plemeny. Hodnota ãistokrevn ch afrikanersk ch b kû v komerãních stádech, ktefií se pfiipou tûni na krávy smí eného pûvodu, se projevuje ve velmi dobré kvalitû potomstva, které se na místních trzích velmi dobfie zpenûïuje. I kdyï v minulosti docházelo ke znaãnému kfiíïení, nûkter m chovatelûm se podafiilo udrïet jejich Dlouhé rohy jsou charakteristickým znakem tohoto plemene afrikárenské stádo v ãistokrevné podobû, coï umoïnilo zaji tûní dal í existence tohoto plemene. Jedním z pfiedních chovatelû byl napfi. Josef du Plessis z Fietfontein Farm, Kroonstad. k nûmuï se pozdûji zafiadili dal í, ktefií zaãali budovat svá ãistokrevná stáda pozdûji: Malan, Pieterse, Fas, De Wet, Lubbe, Greyling, Van Biljon a Jordann. Tito v ichni hráli v znamnou roli ve v voji a distribuci tohoto plemene. Afrikaner byl pouïit se Shorhornem pfii lechtûní plemene Bonmara a s Holsteinem pfii vytváfiení Drakensbergera. Na závûr malá zajímavost Pokusy na vysoké kole zemûdûlské v Glenu ukázaly, Ïe 100 afrikanersk ch krav a telat mûïe b t v pohodû paseno v oblasti Vedl, na které by se normálnû dalo chovat 80 krav s telaty exotick ch plemen. Text a foto: odborné internetové servery 15

16 Junior team poprvé na Národní v stavû Jana ehofiová, âschms KdyÏ se na v stavû Techagro v roce 2010 poprvé setkali mladí z fiad chovatelû, aby dali vzniknout novému zájmovému sdru- Ïení, nikoho tehdy je tû ani ve snu nenapadlo, Ïe do roka a do dne uï se nûktefií z nich budou úãastnit vlastní soutûïe, a to pfiímo na Národní v stavû. Ano, fieã je o soutûïi JuniorÛ, která mûla letos v Brnû svou premiéru. Bûhem roãní existence stihli mladí chovatelé tfii v jezdy, kde probûhlo nejen utuïení kolektivu a vytvofiení zdravého jádra, ale byly zprostfiedkovány informace a dovednosti t kající se chovu masného skotu, které se v bûïném provozu vyskytují okrajovû nebo vûbec. Za takové lze povaïovat i ty, které nabídl semináfi o pfiípravû zvífiat na v stavy, uspofiádan na podzim loàského roku na Angus Farmû Ranãice Milana ebelky. Miroslav Vráblík tam dûtem pfiedal zku enosti s postupy nabyt mi v zahraniãí, které sám odzkou el v praxi. My lenka na prezentování získan ch dovedností na v stavû na sebe nenechala dlouho ãekat. Pfii el s ní duchovní otec sdruïení, zmínûn ing. Vráblík. Juniofii byli s plánem, jehoï se mûli stát hlavními aktéry, obeznámeni na leto ním jarním v jezdu a reakce byly kladné. Mohlo se tedy zaãít s pfiípravou na den D, kter byl stanoven na sobotu , tfietí den Národní v stavy v Brnû. Pravidla znûla, Ïe soutûïit se bude individuálnû, tzn. kaïd sám za sebe. SoutûÏící budou rozdûleni do dvou kategorií podle vûku 1. kategorie do 15ti let a 2. kategorie od 15ti let vãetnû. Úkolem kaïdého soutûïícího bude zvífie pfiipravit (um t, vyfoukat, naãesat, moïno i ostfiíhat) a pfiedvést na ohlávce. Tyto dva aspekty pak ohodnotí víceãlenná komise. Pro v herce budou pfiipraveny zajímavé ceny. Není urãující, jaké zvífie bude pfiedvádûno (kráva, jalovice, b k...) a není ani nutné, aby kaïd pfiedvádûl své zvífie. Pfiedvádût se bude v ãern ch trikách a k iltovkách, na jejichï podobû se ãlenové dohodli. V chozí podmínky, myslím, pûkné. A jak se s tím popasovala na e omladina? Pfiihlásilo se celkem 14 soutûïících. V první kategorii 6 a ve druhé 8. V ichni se se li ve stanoven termín, aby porovnali své síly. Nejprve se prezentovala skupina star ích, kde uï mûla vût ina soutûïících premiéru v pfiedvádûní za sebou, takïe v e probûhlo v poklidu. Následovala s vût ím napûtím oãekávaná mlad í skupina. I zde uï zvífiata pfiedvádûli zku ení harcovníci, jak m byl napfi. Vlastimil Hatlák, ml., kter se sv mi bratry zvládali zvífiata vût í neï byli oni sami. Pro vût inu se ale jednalo o první vefiejné vystoupení. A zvládli jej s pfiehledem. Úsilí, vûnované domácí pfiípravû, neslo plody a oni zaïívali sv ch 15 minut slávy. V echny zúãastnûné lze pochválit, Ïe svá upravená zvífiata zvládli vodit na v bornou. Porota ve sloïení Miroslav Vráblík, Vít âepelák a Jan 16

17 Kopeck nemûla snadné rozhodování. Pfiesto byl z kaïdé kategorie zvolen ampion a Reservní ampion. V kategorii mlad ích juniorû si hlavní titul odnesl Vlastimil Hatlák, ml., pomyslné druhé místo pak patfiilo Veronice Samohejové. Ve star í kategorii zvítûzila Julie Eichlerová a titul reservní ampion putoval k Ale i Hatlákovi. Ceny si nakonec, a Ïe jich nebylo málo, odnesli v ichni soutûïící. Kromû diplomu, upomínkové plakety, stuhy a kraviãky na podstavci vûnované svazem, dostal kaïd ãokoládovou figurku, speciálnû pro tuto pfiíle- Ïitost vyrobenou panem Jaroslavem Tájkem nebo praktické vodící tyãe, pouïívané hlavnû v zámofií, které do soutûïe poskytl ná svaz. Nejstar ího a nejmlad ího soutûïícího odmûnila âeskomoravská spoleãnost chovatelû, a to u ními známkami pro skot s kle - tûmi a ply ov mi hraãkami. Nejlep í si navíc odnesli pohár, roãní pfiedplatné od Profi Pressu, ozdobn pásek vûnovan Adolfem Hojkem ãi koïenou ohlávku poskytnutou firmou ALM centrum s.r.o. Spoleãnostem a chovatelûm, ktefií ceny vûnovali, patfií tímto velk dík. Spokojenost byla na v ech stranách. Mladí chovatelé svou úãastí pfiedznamenali a stali se jak msi pfiíslibem pokraãování vystavovatelské tradice na mezinárodní úrovni. Ing. Vráblík v ãele poroty pocítil zadostiuãinûní z ovoce, které nese jeho teprve nedávno zasazen strom. A diváci? Ti toto v âeské republice na v stavû hospodáfisk ch zvífiat zajisté je tû nevidûli. Kolem pfiedvadi tû se jich shromáïdil pofiádn dav, takïe si zajisté i oni pfii li na své. Díky v em zmínûn m skuteãnostem si troufnu fiíci, Ïe juniorská soutûï tímto odstartovala tradici a stane se nedílnou souãástí budoucích roãníkû národních v stav. Mládí vpfied! Názory juniorû na úãast na první soutûï: SoutûÏ Junior teamu Kategorie do 15 let Šampion 2011 Hatlák Vlastimil, jr., 14 let Kategorie do 15 let Res. šampion 2011 Samohejlová Veronika, 10 let Kategorie nad 15 let Šampion 2011 Eichlerová Julie, 16 let Kategorie nad 15 let Res. šampion 2011 Hatlák Aleš, 23 let Martin Nejdl, chovatel plemene abreeden angus: DojmÛ mám mnoho, ale hlavnû kladn ch. V stava probûhla skuteãnû na mezinárodní úrovni, o tom není pochyb. Pro mû to byla premiéra a zároveà velká kola Ïivota. Zásadní pro mû bylo srovnání s ostatními chovy plemene Angus a zji tûní, Ïe jsem vlastnû úplnû na zaãátku, a Ïe je nutné nasmûrovat chov trochu jin m smûrem. Uvûdomil jsem si, jak je pro mû do budoucna v stavnictví dûleïité, a pokud to s chovem dobytka myslím váïnû, je pro mû kaïdá dal í v stava novou v zvou. Závûrem bych chtûl podûkovat Svazu chovatelû masného skotu a taktéï Genoservisu za skuteãnû peãlivou pfiípravu. KéÏ by takov ch akcí bylo víc. Petr Králíãek, chovatel plemene abreeden angus: Na soutûï sem byl pfiipraven uï z Ranãic, jen trochu nervy pracovaly, ale pfii vstupu do pfiedvadi tû to ze mû spadlo. Byl to skvûl pocit, vést zvífie pfied tolika lidmi. Byl to zatím mûj nejlep í Ïivotní záïitek. Pfií tí v stavy se urãitû zúãastním. tûpán ebelka, chovatel plemene abreeden angus: My jsme se na v stavu pfiipravovali spoleãnû s otcem, zaãali jsme tak pfiibliïnû mûsíc pfied v stavou, kdy jsme stáhli ze stáda dvû na e nejlep í krávy s telaty do volného ustájení, a tak kaïd druh den jsme s nimi zkou eli pracovat a den ke dni byli znát pokroky, zvífiata si na nás zvykla a zaãala se nechat pozdûji i vodit. B ka jsme zavfieli ke kravám aï t den pfied v stavou, protoïe byl na vodûní zvykl z odchovny. V stava pro mû dopadla nad oãekávání a zase dlouho na ní budu vzpomínat. Dûkuji organizátorûm, hodnotitelûm, chovatelûm a juniorûm. UÏ se tû ím na dal í v stavu v Brnû :-) Ale Polák, chovatel plemene charolais: Pfiipravoval jsem se docela pozdû. Asi tfii nedûle pfied v stavou jsme s Tondou poprvé zkou- eli nûjaké ohmataní v proháàce a to asi cel t den. Posledních ãtrnáct dní pfied v stavou jsem kaïdé ráno chodil do práce o hodinu a pûl dfiíve, abych se mu 17

18 mohl vûnovat, a to jsem prosím kaïd den konãil nejdfiíve ve hodin se senáïemi. TakÏe na tak málo práce to s Tondou vypadalo dost dobfie. Dojmy z v stavy jsou aï na organizaãní vûci v celku pozitivní a o pfií tí v stavû je docela jasnû dopfiedu rozhodnuto, pokud bude s ãím pfiijet a jak to bude s ãasem na pfiípravu zvífiete nikdo neví, ale budeme se snaïit udûlat maximum:-) Je tû malé nespokojení s organizací odvádûní zvífiat do pfiedvadi tû a z nûj, protoïe se chodilo mezi náv tûvníky a mnû osobnû to pfii- lo dosti nebezpeãné, tak bych chtûl apelovat na pfií tí organizaci aby se tato vûc fie ila více neï letos. VÏdyÈ chceme ukázat to nejlep í vefiejnosti, takïe musíme i pro bezpeãnost lidí a i zvífiat udûlat více, ale to je samozfiejmû na organizátorovi. Vladimír Chytka, ml., chovatel plemen charolais a masn simentál: Na v stavu jsme vezli 9 zvífiat a v em jsme vûnovali stejnû. Do soutûïe jsem si vybral zvífie, které nejlíp chodilo. SoutûÏ byla velice dobfie zorganizovaná a myslím, Ïe oïivila program v stavy. Za dva roky se jí jistû rád zúãastním. Josef Valenta, ml., syn chovatele plemene limousine: V Brnû se mi líbilo. Vidûl sem tam nová plemena, která jsem je tû nikdy nevidûl: highland, gasconne, belgické modré a galloway. Na soutûï jsem se pfiipravoval dobfie, i kdyï mû zvífiata párkrát hodila do králíkárny a roztrhla mi ruku. Jinak to byla dobrá pfiíprava. FOTOGALERIE Foto: Karel Melger 18

19 Národní v stava Brno Foto: Karel Melger

20 Chovatel na v stavû Pavel Káãer, Jihoãesk chovatel a.s Leto ní Národní v stavu v Brnû jsme v leto ním roce, na rozdíl od minul ch let, proïívali ne z pozice organizátora, ale jako chovatelé, ktefií pfiipravují na tuto v znamnou akci svá zvífiata. A jak jsme to v e proïívali, jak jsme si celou pfiípravu uïili a jak jsme si svou úãast zhodnotili? Rozhodnutí úãastnit se aktivnû se zvífiaty v stavy pro nás vûbec nebylo jednoduché a nûkolikrát jsme o nûm vedli jiï od podzimu více ãi ménû boufilivé debaty. Jako nit se jimi táhl fakt, Ïe samozfiejmû mûïeme prezentovat pouze zvífiata narozená na jin ch farmách. Obavu, Ïe budeme nafiãeni z toho, Ïe se chlubíme cizím pefiím jsme nakonec v na ich hlavách radûji pfiebili jin mi argumenty. Ale celkem hluboce jsme si tak pfienesenû uïili dilema, které se obãas diskutuje i na v znamn ch chovatelsk ch fórech a tudíï to, zda vystavovat zvífiata importovaná. Nûkdy kolem nového roku jsme si ale fiekli: Ano na v stavu pûjdeme. A odstartovali jsme maraton starostí, jehoï délku jsme sice pfiesnû vûdûli, ale jehoï v sledek ani netu ili. âekání na v bûr konkrétních zvífiat pro nás znamenalo poãkat na to, jak dopadnou základní v bûry prvního testu a jak dopadnou jednání s majiteli zvífiat, která jsme uï asi od února mûli v hledáãku a která jsme chtûli prezentovat. JelikoÏ jsme se o v echna zvífiata starali na odchovnové úrovni, tak jsme aï do konce bfiezna mûli relativní klid. O to více obdivuji chovatele, ktefií v období telení dokáïí vûnovat je tû nadstandardní pozornost v stavním zvífiatûm. Z vlastní zku- enosti jsme ale vûdûli, Ïe organizátofii pracují velmi intenzivnû a proto jsme v meziãase velmi pozornû hltali a shánûli, obãas i trochu pokoutnû, v echny dostupné informace. JelikoÏ v echny vypadaly pro nás pfiijatelnû, tak jsme se soustfiedili na pfiedv bûry zvífiat na obou na ich stájích odchovnách. Do blokû! bychom mohli vyzvat sportovnû na e ãtyfinohé favority v den ukonãení testu. Vûdûli jsme, která zvífiata chceme a mûïeme prezentovat, vûdûli jsme, Ïe to jsou zvífiata plemenná (tro ku jsme si troufli odhadnout, Ïe v základním v bûru budou vybrána) a rozbûhli jsme maraton, jehoï cíl byl v pfiedvadi ti na brnûnském v stavi ti. BohuÏel jsme jiï v prvních stovkách metrû narazili na problém, kter zná vût ina chovatelû. Ne v ichni na i borci chtûli bûïet stejn m smûrem jako my, eventuálnû nechtûli bûïet vûbec. K na emu nepfiíli velkému potû ení jsme nûkolik zvífiat pfiedvybran ch pro úãast na v stavû museli vyfiadit z v bûru. Zvífie, které je charakterovû bezproblémové, ale lehce nervózní pfii pfiedvádûní v pfiedvadi ti není problém vybrat do plemenitby, ale my jsme si netroufli pfiipravovat jej na v stavu. Po prvním stfiíhání a mytí na konci dubna jiï máme jasn seznam. V e na v bûrech konzultujeme s profesionály Svazu a v poslední den, v pátek 13, stiháme odeslat definitivní pfiihlá ku. Poslední mûsíc pfied v stavou jsme uï opravdu velmi zvûdaví na konkrétní podmínky jak pro zvífiata, tak i pro vystavovatele a o etfiovatele. Musíme uznat, Ïe v e je po organizaãní stránce témûfi dokonalé, v echny dûleïité informace jsou na stránkách Svazu dostupné. Jen bychom moïná ocenili tro ku lidského tepla a pfiímé komunikace ze strany organizátorû. Zvífiata z Moravy i âech jsme soustfiedili do jedné stáje, zmûnili jsme krmnou dávku na takovou, která se dá ãekat na v stavû, a zavedli jsme v stavní stereotyp. Obden zvífiata vodíme cca 20 min v pfiedvadi ti a pfiitom je lehce pfieãistíme. V pfiedvádûní se stfiídáme, aby si zvífiata pfiivykla na zmûnu vodiãe. Je to tro ku divadlo, a tak máme obãas i obecenstvo takové malinké Brno. Od momentu, kdy se nám Trevis pfii vodûní lekne Liazky a po krábe se o branku, si v duchu fiíkáme, Ïe uï chceme mít zvífiata v pofiádku u chovatelû a po v stavû. Snad v Brnû Ïádné spla ené náklaìáky po hale jezdit nebudou. Po vyfie ení nejasností kolem dopravy pak v den v stavy zvífiata je tû jednou myjeme, stfiíháme a vyráïíme smûr Brno. V stavní Brno nás pfiivítalo pfiívûtivû. Na v stavi ti jsme dfiív neï zvífiata a máme ãas zjistit, kde budou ustájena. Stání i celá expozice je pfiipravena velmi kvalitnû a není nic, co by se dalo zlep it. Jen zaregistrujeme, Ïe do pfiedvadi ti to bude dál, neï b valo jindy zvykem. Chápeme, Ïe v e je ale dáno mnoïstvím zvífiat, která mají pfiijet. CoÏ nás zaãíná malinko dûsit, protoïe pfiejímka zvífiat vãetnû jejich váïení je velmi dûkladná. Auto s na imi tfiemi b ky stojí nûkde vzadu a uï se zaãíná pováïlivû naklánût. Pfies dvû tuny Ïivé váhy (tolik váïíme pfii pfiejímce) dokáïou autem pofiádnû pohnout. Ale nakonec je v e v pofiádku a zvífiata, i kdyï pochopitelnû trochu nervózní, jsme bez úhony uvázali na svá místa v expozici. Tím spadla nervozita i z nás a zaãínáme si víc v ímat toho, jak jsou na tom ostatní. V naprosté vût inû musíme uznat, Ïe jde o piãkov plemenn materiál, a Ïe chovatelé i Svaz vûnovali v bûru velkou 20

21 pozornost. Poãet zvífiat je ohromující a musím se pfiiznat, Ïe na názvy nûkter ch plemen se musím jít pfieptat jejich majitelû. UÏ teì nám zaãíná b t jasné, Ïe pûjde o velmi kvalitní pfiehlídku. Jen si nemûïeme nev imnout, Ïe zvífiata nûkter ch kolegû se pohybují rychlostí vût í, neï je na v stavû bûïné. KolegÛm chovatelûm piemontû pfiedávám materiály na klubov stánek a jsem jim velmi vdûãn za to, Ïe se postarají o jeho instalaci (a jak se pozdûji ukázalo i o jeho provoz). Jdeme se postarat o svá zvífiata i o sebe a uvidíme zítra na pfiehlídce. Na ãtvrtek den pfiehlídky vstáváme tou správnou nohou a hned po ránu opût obdivujeme rozmûr masné expozice. Ale je tû víc na nás zapûsobí strategicky umístûné stánky klubû, které jsou nepfiehlédnutelné a ledacos naznaãují o tom, které kluby a plemena berou svoji úãast a prezentaci opravdu váïnû. Krmíme, ãistíme, voskujeme a ãe eme na e favority. Pfiedpoklad je, Ïe by se na simentály mûlo dostat kolem 16 hodiny a na piemonta kolem 17 hodiny. Je tedy jasné, Ïe máme dost ãasu a jdeme se podívat na zahájení. To je spojeno s prezencí krásn ch pfiedstavitelû masného skotu. Pfiesto si nûkolik chovatelû následnû povzdechlo s námi, Ïe Národní v stavu by pfií tû mohla zahajovat i zvífiata narozená v âeské republice a nikoliv v hradnû importovaní b ci. Ale to uï zahajuje vlastní pfiehlídka a soutûï jednotliv ch kolekcí. Tradiãnû zahajuje velmi kvalitní i dobfie pfiipravená skupina angusû, ale jiï od dal ích plemen zaãíná program nabírat drobná zpoïdûní. AÈ uï vinou bonitérû, vzdáleností pfiedvadi tû ãi pfiipraveností zvífiat na pfiedvádûní se k hodnocení simentálû dostáváme aï kolem 18 hodiny a na piemonty pfiichází fiada dlouho po oficiálním uzavfiení v stavi tû. V ichni proto velmi ocenili operativní rozhodnutí organizátorû o pfiesunutí soutûïí b kû a chovatelsk ch skupin na sobotní dopoledne, pfied soutûï Junior teamu, kde byl voln prostor. Pátek byl pro nás dnem odpoãinkov m. Jednak se pouze staráme o zvífiata, ale navíc jsme se jiï ve ãtvrtek veãer zbavili starosti o Tulliuse umavského, kterého jsme pfiedali do péãe jednoho z úãastníkû soutûïe Junior t mu. PeÈa Samohejl se nám o nûj pak vzornû staral po cel zbytek v stavy. Navíc páteãní veãer byl spojen se spoleãensk m posezením, kter jsem pochopil jako podûkování organizátorû v em chovatelûm, bez nichï by se Národní v stava nemohla uskuteãnit. Bylo to gesto velmi milé a pfiátelské a chovatelé, se kter mi jsem mluvil, jej náleïitû oce- Àovali. âasovû posunutá sobotní soutûï v kategoriích b kû i chovatelsk ch skupin probûhla velmi úspû nû za obrovského zájmu divákû i za úãasti na eho simentála Trasta VodÀaského. Pro mû naznaãila smûr, kter m by se mohla struktura programu a jeho ãasování v budoucnu ubírat. Odpolední soutûï juniorû, která následovala, byla velk m osvûïením a pro mû osobnû ukázala, Ïe zaloïení Junior teamu bylo vynikající a nadãasovou my lenkou. Celá v stava i na e úãast na ní se pak pokojnû sunula za solidní náv tûvy aï k tradiãní nedûlní stresové teãce. Tou je vïdy nakládka a odvoz zvífiat domû. V e bylo ale solidnû organizováno a v echna na e zvífiata dojela v pofiádku tam, kam mûla. Hodnocení na í úãasti na v stavû i v stavy samotné je pro mne vysoce pozitivní. Utvrdil jsem se v pfiesvûdãení, Ïe brnûnská Národní v stava je obrovskou moïností pro chovatele, ktefií chtûjí popularizovat a propagovat svûj chov, svá zvífiata i plemeno. Je to moïnost, která ve svûtû není aï tak bûïná a samozfiejmá jako u nás a proto si myslím, Ïe ji musíme vyuïívat i pfies v echnu práci a energii, kterou je k tomu tfieba vynaloïit. Velmi pro sebe oceàuji aktivitu klubû, kdy bylo moïno zajít do jejich stánkû posedût a podiskutovat s chovateli. Je potfieba hlasitû ocenit práci organizátorû a potaïmo i podporu státu. Osobní spokojenost pramení z toho, Ïe zvífiata, která jsme jménem chovatelû a nov ch majitelû nûkolikrát prezentovali, získala ve dvou plemenech titul Národních vítûzû a v simentálech i titul ampiona plemene. A jak pro mû vyznûlo srovnání práce organizátora a chovatele? Organizátor je nucen vidût celou akci z nadhledu, v souvislostech a komplexnû. Pro jeho úspûch je sice dûleïité mínûní vût iny zúãastnûn ch, ale je posuzován i za excesy jedincû. Organizátor musí pfiedvídat problémy a vytvofiit rámec, kter dá v em chovatelûm rovnou anci pro prezentaci jejich zvífiat. Organizátor musí stanovit jasná pravidla a musí mít sílu je prosadit. Práce organizátora je obtíïná a neb vá chovateli vïdy plnû docenûna. Organizátor by mûl mít na pamûti, Ïe chovatelé ãasto subjektivnû posuzují úroveà akce sv m vlastním úspûchem. Chovatel vûnuje v stavû obrovské penzum práce a o jeho úspûchu ãi neúspûchu ãasto rozhodují momenty, které ãastokrát nemûïe ani ovlivnit. O úspûchu chovatele rozhodne samozfiejmû kvalita jeho zvífiat, ale to jak se prezentují je otázkou mnoha faktorû. Jedno kopnutí do zábrany nebo uklouznutí ho mûïe stát umístûní a mûsíce práce pfiijdou vniveã. Chovatel oprávnûnû sází na to, Ïe organizátor pfiipraví podmínky tak, aby nemohlo dojít k úrazu zvífiat nebo lidí bûhem v stavy. Îe to obãas v e jde obãas proti sobû? Kvalitní prûbûh, jak leto ní roãník Národní v stavy mûl, je v sledkem zejména schopností komunikovat a pouãit se, coï podle mne obû strany dokázaly a v budoucnu jistû znova dokáïou. âe tí organizátofii i chovatelé masného skotu se mohou se zdrav m sebevûdomím porovnávat i s mezinárodní konkurencí. 21

22 V sledková listina Národní v stavy BRNO 2011 Aberdeen Angus Jalovice ve stáfií mûsícû: Národní vítûz, 1. místo CZ Statek Habfií, a.s. 2. místo CZ umavsk angus s.r.o., Sobûsuky 3. místo CZ a ek Vladimír, ing., Rantífiov Mladé krávy na 1. a 2. teleti: Národní vítûz, 1. místo CZ umavsk angus s.r.o., Sobûsuky 2. místo CZ M.I.L.O.S. Inc., âr Trhové Sviny 3. místo CZ Statek Habfií, a.s. Star í krávy na 3. a vice telat: ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo CZ ebelka Milan, SZ, Ranãice 2. místo CZ umavsk angus s.r.o., Sobûsuky 3. místo CZ ebelka Milan, SZ, Ranãice Mladí b ci vybraní v roce 2011: Národní vítûz, 1. místo ZAA 808 umavsk angus s.r.o., Sobûsuky 2. místo ZAA 854 TEGRO s.r.o., Tû enov 3. místo ZAA 857 Egert Jifií, ing., Lomnice n. LuÏnicí B ci nad 3 roky stáfií: Národní vítûz, 1. místo ZAA 675 Dvofiák Josef, ing., Telecí 2. místo ZAA 572 Lep a Vladimír, Pûãín 3. místo ZAA 679 TEGRO s.r.o., Tû enov Blonde d Aquitaine Jalovice ve stáfií mûsícû: Národní vítûz, 1. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. 2. místo, MISS FIERBA CZ ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s. 3. místo CZ ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s. Jalovice ve stáfií mûsícû: ampion plemene, Národní vítez, 1. místo CZ Hrtús Miroslav, Mírovka 2. místo CZ Èastn Antonín, SZ, Vûdlice 3. místo CZ Chroust Jan, ing., J. Pavlovice Mladé krávy na 1. a 2.teleti: Národní vítûz, 1. místo CZ Hrtús Miroslav, Mírovka 2. místo CZ Hrtús Miroslav, Mírovka 3. místo CZ Èastn Antonín, SZ, Vûdlice Mladí b ci vybraní v roce 2011: Národní vítûz, 1. místo ZBA 723 ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s. 2. místo ZBA 727 Bernhard Heckel, Javorník Belgické modrobílé Jalovice ve stáfií mûsícû: ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. 2. místo BE Velát Jaroslav,Horní Prosíãka 3. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. Mladé krávy na 1. a 2.teleti: Národní vítûz, 1. místo CZ Mendelova univerzita v Brnû- ZP Îabãice 2. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. 3. místo BE Velát Jaroslav, Horní Prosíãka Charolais Jalovice ve stáfií mûsícû: Národní vítûz, 1. místo CZ Bovet a.s., Sloupnice 22

23 V sledková listina Národní v stavy BRNO místo CZ Lédr Franti ek, Sopotnice 3. místo, MISS SYMPATIE CZ Konvalinka Libor, J. Pavlovice Jalovice ve stáfií mûsícû: ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo CZ Hatlák V., ing., Mezibofií 2. místo CZ Agrochyt s.r.o., Mohelno 3. místo CZ UFARMA spol. s r.o., Jeni ov Mladé krávy na 1. a 2.teleti: Národní vítûz, 1. místo CZ Hatlák V., ing., Mezibofií 2. místo CZ Agrochyt s.r.o., Mohelno 3. místo CZ Lédr Franti ek, Sopotnice Mladí b ci vybraní v roce 2011: Nároní vítûz, 1.místo ZTI 846 Genoservis a.s,.olomouc 2. místo ZTI 818 TFARMA spol.s r.o., T ni tû Limousine Jalovice ve stáfií mûsícû: Nároní vítûz, 1. místo CZ Farma Kali tû s.r.o., â. Libchavy 2. místo CZ Loos Adolf, Hora sv. Katefiiny 3. místo CZ VFU Brno ZP Nov Jiãín Jalovice ve stáfií mûsícû Polled: 1. misto CZ Kaãírek Pavel, Nov Kostelec 2. místo CZ Pirkl J., Lhotka 3. místo CZ Farma Kali tû s.r.o., â. Libchavy Jalovice ve stáfií mûsícû: Národní vítûz, 1. místo CZ VFU Brno ZP Nov Jiãín 2. místo CZ Farma Kali tû s.r.o., â. Libchavy 3. místo FR Farma Kozák, s.r.o. Mladé krávy na 1. a 2.teleti: Národní vítûz, 1. místo CZ Farma Kali tû s.r.o., â. Libchavy 2. místo CZ Loos Adolf, Hora sv. Katefiiny 3. místo CZ Farka Martin, Todnû Star í krávy na 3. a vice telat: Národní vítûz, 1. místo CZ Loos Adolf, Hora sv. Katefiiny 2. místo CZ VFU Brno ZP Nov Jiãín 3. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. Mladí b ci vybraní v roce 2011: Národní vítûz, 1. místo ZLI 887 eda J., Helvíkovice 2. místo ZLI 898 Kaãírek Pavel, Nov Kostelec 3. místo ZLI 374 Farka Martin, Todnû B ci nad 3 roky stáfií: ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo ZLI 538 Farma Kozák, s.r.o. 2. místo ZLI 325 VFU Brno ZP Nov Jiãín 3. místo ZLI 640 Novotn M., Doly Masn simentál Jalovice ve stáfií mûsícû: Národní vítûz, 1. místo CZ Chlupáãková Hana, LeÏnice 2. místo CZ Chlupáãková Hana, LeÏnice 3. místo CZ Agrochyt s.r.o., Mohelno Mladí b ci vybraní v roce 2011: ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo ZSI 769 Valenta Petr, Budynû 2. místo ZSI 768 Zatloukal Jan, Velké Dvorce 3. místo ZSI 782 ZEMO-PROFIT Mnich a.s. 23

24 V sledková listina Národní v stavy BRNO 2011 Piemontese Jalovice ve stáfií mûsícû: ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. 2. místo CZ vidrnochová Jana ing., Lutonina 3. místo CZ ZD Francova Lhota Jalovice ve stáfií mûsícû: Národní vítûz, 1. místo CZ vidrnochová Jana ing., Lutonina 2. místo CZ ZD Liptál 3. místo CZ ZD Francova Lhota Mladí b ci vybraní v roce 2011: Národní vítûz, 1. místo ZPI 618 Jihoãesk chovatel a.s., â. Budûjovice 2. místo ZPI 627 vidrnochová Jana ing., Lutonina Nejlep í mlad plemenn b k ampión MB plemeno Salers ZSA 129 Kraml Eduard,Stachy Nejlep í plemenn b k nad tfii roky ampión SB plemeno Parthenaise ZPA 003 MontáÏnû obchodní firma s.r.o.,b.ml n SoutûÏ Junior Teamu âschms Praha Kategorie do 15 let: ampion 2011 Res. ampion 2011 Kategorie nad 15 let: ampion 2011 Res. ampion 2011 Hatlák Vlasimil, jr., 14 let Samohejlová Veronika, 10 let Eichlerová Julie,16 let Hatlák Ale, 23 let Nejlep í chovatelská skupina plemeno Charolais Hatlák V., ing., Mezibofií 24

25 ampioni Národní v stavy BRNO 2011 Plemeno Aberdeen Angus starší krávy na 3. a více telat CZ Šebelka Milan, SZ, Rančice Plemeno Blonde d Aquitaine jalovice ve stáří měsíců CZ Hrtús Miroslav, Mírovka Plemeno Belgické modrobílé jalovice ve stáří měsíců CZ Farma Kozák, s.r.o. Plemeno Charolais jalovice ve stáří měsíců CZ Hatlák V. ing., Meziboří Plemeno Limousine býci nad 3 roky stáří ZLI 538 Bonus P Farma Kozák, s.r.o. Plemeno Masný Simentál mladí býci vybraní v roce 2011 ZSI 769 TRAST VODŇANSKÝ P Kolář František, Stožice Foto: Karel Melger Plemeno Piemontese jalovice ve stáří měsíců CZ Farma Kozák, s.r.o.

26 Plemeno Aberdeen Angus Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Statek Habří, a.s. Mladé krávy na 1. a 2. teleti Národní vítěz, 1. místo CZ Šumavský angus spol. s r.o., Soběsuky Starší krávy na 3. a více telat Národní vítěz, 1. místo CZ Šebelka Milan, SZ, Rančice Plemeno Belgické modrobílé Mladí býci vybraní v roce 2011 Národní vítěz, 1. místo ZAA 808 Šumavský angus spol. s r.o., Soběsuky Býci nad 3 roky stáří Národní vítěz, 1. místo ZAA 675, Primas Pavas Dvořák Josef, ing., Telecí Plemeno Blonde d Aquitaine Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Hrtús Miroslav, Mírovka Mladé krávy na 1. a 2. teleti Národní vítěz, 1. místo CZ Mendelova univerzita v Brně, ŠPZ Žabčice Mladé krávy na 1. a 2. teleti Národní vítěz, 1. místo CZ Hrtús Miroslav, Mírovka Mladí býci vybraní v roce 2011 Národní vítěz, 1. místo ZBA 723 TWIST Z ROCHOVA Šťastný Antonín, ZS, Vědlice Jalovice ve stáří měsíců MISS FIERBA CZ ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s. Fota: Karel Melger 26

27 Plemeno Charolais Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Bovet a.s., Sloupnice Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Hatlák V., ing., Meziboří Mladé krávy na 1. a 2. teleti Národní vítěz, 1. místo CZ Hatlák V., ing., Meziboří Mladí býci vybraní v roce 2011 Národní vítěz, 1. místo ZTI 846 TOM Z HOREK Lédr František, Sopotnice Jalovice ve stáří měsíců MISS SYMPATIE CZ Konvalinka Libor, J. Pavlovice Plemeno Limousine Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ FU Brno, ŠPZ Nový Jičín Mladé krávy na 1. a 2. teleti Národní vítěz, 1. místo CZ Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Starší krávy na 3. a více telat Národní vítěz, 1. místo CZ Loos Adolf, Hora sv. Kateřiny Mladí býci vybraní v roce 2011 Národní vítěz, 1. místo ZLI 887 TOLEDO Šeda J., Helvíkovice Býci nad 3 roky stáří Národní vítěz, 1. místo ZLI 538 Bonus P Farma Kozák, s.r.o. Fota: Karel Melger 27

28 Plemeno Masn simentál Plemeno Piemontese Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Chlupáčková Hana, Ležnice Mladí býci vybraní v roce 2011 Národní vítěz, 1. místo ZSI 769 TRAST VODŇANSKÝ P Kolář František, Stožice Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Farma Kozák, s.r.o. Jalovice ve stáří měsíců Národní vítěz, 1. místo CZ Švidrnochová Jana, ing., Lutonina Mladí býci vybraní v roce 2011 Národní vítěz, 1. místo ZPI 618 TREVIS Jihočeský chovatel a.s., Č. Budějovice Nejlep í mlad plemenn b k Šampion MS plemeno Salers ZSA 129 SUPER JUNA Kraml Eduard, Stachy Nejlep í plemenn b k nad 3 roky Šampion SB plemeno Parthenaise ZPA 003 BATAILLEUR Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn Nejlep í chovatelská skupina Plemeno Charolais Hatlák V., ing., Meziboří Fota: Karel Melger

29 Brnûnská v stava z trochu jiného pohledu Kamil Malát Druhá národní v stava hospodáfisk ch zvífiat v Brnû je jiï historií a chovatelsk Ïivot bûïí neúprosnû zase dál. Jednalo se v ak o velmi v znamnou událost, která si jistû zaslouïí, aby se jí vûnovala i dostateãná mediální pozornost, a proto si jí v tomto ãísle zpravodaje pfiipomeneme. Na jin ch místech se budete moci doãíst jak v stavu hodnotili na i mladí chovatelé sdruïení v Junior teamu, ktefií mûli letos v Brnû soutûïní premiéru, ale také porovnání leto ní v stavy z pfiedcházejícím roãníkem, jeï se konal v roce Já se proto zamûfiím na odli né téma, které mû bûhem v stavy zamûstnalo natolik, Ïe jsem bohuïel ani velkou ãást programu, vãetnû vystoupení zmínûného Junior teamu, nevidûl. Chtûl bych se krátce ohlédnout za neb vale vysok m zájmem zahraniãních hostû, ktefií pfiijali na e pozvání a leto - ního roãníku v stavy se zúãastnili. Jejich úãast vypovídá o tom, Ïe na i partnery zajímá, kam se chov masného skotu v na í zemi ubírá a jak se posouvá jeho kvalita. Svûdãí to rovnûï o tom, Ïe se pro zahraniãní partnery stáváme zajímavou destinací se kterou je do budoucna nutno poãítat. Pojìme si tedy spoleãnû pfiipomenout jací v znamní zahraniãní hosté do Brna zavítali. Zaãnûme od bonitérû. Za plemeno charolais pfiijal na e pozvání v znamn francouzsk chovatel pan Gauthe Fransoais, kter je jiï na im chovatelûm dostateãnû znám, neboè na loàském TechAgru hodnotil skupinu francouzsk ch plemen. Za plemeno limousine do âech zavítal pan Gilles Lequeux, kter ve Francii pracuje pro sdruïení Interlim a je tedy odborníkem na svém místû. Hodnocení masného simentála a plemene piemontese se ujal v em dobfie znám Henning Hansen z Dánska, kter jiï hodnotil masného simentála v dobû, kdy jsme je tû organizovali v stavy masného skotu v Praze-LetÀanech. Kolekci plemene belgické modrobílé pak ohodnotil fieditel belgické plemenné knihy pan Pierre Mallieu, kter pfiijel spoleãnû se svojí kolegyní Aline Thibaut. Pro tyto dva zástupce to rovnûï nebyla první náv tûva brnûnské v stavy, úãastnili se i premiéry v roce Tenkrát v ak Ïádní zástupci belgického modrobílého skotu nesoutûïili, a tak jejich role byla ãistû v rovinû bûïn ch náv tûvníkû. A koneãnû plemeno blonde d Aquitaine mûlo v pfiedvadi ti zahraniãní bonitéry. Úlohy se ujali na i holand tí hosté pan Ed Neerincx a Bas Bouman, ktefií se k nám vypravili v rámci jednání evropského sdruïení chovatelû blonda organizace FIERBA. Tato evropská asociace, jejíï ãleny je i Klub chovatelû plemene blonde d Aquitaine prostfiednictvím âschms, si pro leto ní jednání zvolila právû âeskou republiku. V rámci této skupiny jsme pak pfiivítali zhruba dvacítku úãastníkû z celé Evropy nechybûli zde zástupci z Francie, Dánska, Velké Británie, Irska, Lucemburska, Rakouska ãi panûlska. Kromû náv tûvy ãtvrteãního ampionátu masn ch plemen a vlastního pracovního jednání jsme pro tuto skupinu pfiipravili také odborn program v podobû náv tûvy farem a rovnûï kulturní program spojen s prohlídkou Brna. Dle zpûtn ch vazeb od nûkter ch z úãastníkû, byla hodnocení celého programu i úrovnû kvality blondû kladná, nûktefií se v ak pozastavili nad ne zrovna ideálním pfiedvádûním v ringu. Ruku na srdce, musíme si pfiiznat, Ïe nûkterá plemena, a blond zrovna patfiil mezi nû, pfiedvádûní nezvládla úplnû dle oãekávání. Ukázalo se, Ïe toto je asi jednou z nejvût ích rezerv, kterou pfii pofiádání chovatelsk ch pfiehlídek máme a je zde stále velk prostor pro zlep ení. To jsem ale odboãil, vraème se k tématu tohoto ãlánku. Vedle bonitérû pfiijali pozvání také na i kolegové ze slovenského Zväzu chovaèelov mäsového dobytka, zástupci z Estonska ãi z Francie paní Franc oise Lamette z organizace chovatelû plemene bazadaise. Z Litvy se k nám vypravil dokonce cel autobus tamních chovatelû, ktefií chtûli lépe poznat, jak u nás systém chovu masného skotu funguje, a tak jsme pro nû rovnûï pfiipravili náv tûvy nûkolika farem ZD Skály Bene ov, ZD Pozovice ãi soukromou farmu pana a ka v Rantífiovû. V em chovatelûm, ktefií nám umoïnili náv tûvu sv ch chovû a ochotnû odpovídali na v eteãné dotazy na ich litevsk ch hostû velmi dûkuji. Zahraniãních úãastníkû, vãetnû zástupcû komerãních firem, do Brna jistû zavítalo mnohem více a není moïné a smysluplné je v echny vyjmenovávat. Struãn m v ãtem tûch nejdûleïitûj ích osob jeï pfiijali na e pozvání jsem chtûl spí e poukázat na sílící zájem o brnûns k o u v stavu a demonstrovat to, Ïe urãitû má smysl podobné akce pofiádat. Za dva uplynulé roãníky mûïeme konstatovat, Ïe Brno se stalo zatím tím nejideálnûj ím místem, kde se soutûïní pfiehlídky mohou konat. Za dva roky tedy na vidûnou. 29

30 Stalo se tradicí, Ïe kaïd lich rok, tedy obrok, je pofiádána Národní v stava masného skotu. V leto ním roce byl termín stanoven na ãervna. Dlouho pfied tímto termínem bylo vynaloïeno mnoho úsilí a energie k tomu, aby leto ní v stava byla po v ech stránkách lep í neï v stava pfiede lá. Kompetentní pracovníci na zasedáních v stavního v boru projednávali otázky umístûní expozic, finanãní a organizaãní záleïitosti a mimo jiné zajistili pro vystavovatele, ktefií se pfiihlásili v nûkteré soutûïní kategorii, stejnokroj. Líbivé ko ile s vy it m logem svazu. A jak se pfiipravovali chovatelé? Na to jsme se zeptali tûpána ebelky, ãlena Junior teamu. Více neï mûsíc pfied v stavou jsme po poradû se spfiíznûn mi chovateli vytipovali 3 krávy s telaty a zavfieli je do haly. Krmili jsme je senem a rotem a navazovali první kontakty. Krávy byly z pastvy divoké. PfiibliÏnû tfii t dny pfied v stavou jsme jim nasadili provazovou ohlávku a ob den je uvazovali v uliãce, kde jsme je kartáãovali. âtrnáct dní pfied v stavou jsme je vyvázali v malém koralu, kde se bûhem hodiny vycukaly. Pak jsme je v malém koralu zaãali vodit. Z poãátku vítûzily krávy, ale na malém prostoru nemûly mnoho ancí. Postupnû jsme koral zvût ovali. Poslední t den jsme je vodili na velkém prostoru, aby si zvykly na velké pfiedvadi tû. Pfiedpokládali jsme, Ïe s telaty nebude takov problém. Proto jsme je zaãali uãit chodit pozdûji. Jak se ukázalo, opak byl pravdou. S telaty byla vût í práce. Nejménû práce bylo s plemenn m b kem. Toho jsme vodili jen poslední t den. Byl zvykl z odchovny, takïe byl poslu n. Nûkolik dní pfied v stavou jsme se rozhodli, Ïe na v stavu vezmeme jen dvû krávy s telaty. Tfietí ãervená se nám zdála men í a bfiichatá. Navíc byla také nejhûfie ovladatelná. A samozfiejmû plemenného b ka. Dva dny pfied odjezdem jsme zvífiatûm ostfiíhali hlavy a ocasy a zvykali je na mytí. Ostfiíkávali jsme je hadicí. Bfiezov m amponem jsme je zbavili prachu a mastnoty. Myslím si, Ïe vynaloïená práce se vyplatila. Krávy byly i po transportu do Brna klidné a ovladatelné, pokud vidûly na tele. Îádná vûda to nebyla. Prostû dûlali jsme to, co se táta nauãil na semináfii v Brloze od irsk ch specialistû. Semináfi pofiádala Asociace a byl o nûm ãlánek ve Zpravodaji. Skromnost je jednou z vlastností mladého ebelky. Ani slovem se nezmínil o tom, Ïe díky lechtitelské práci, ale také díky vynaloïenému pfiedv stavnímu úsilí (pfieci: Nebyla to Ïádná vûda ) si mohli na nové zimovi tû pfiipevnit plakety: ampion plemene, Národní vítûz (star í krávy), 1. místo (star í krávy) a 3. místo (star í krávy). Jak prosté Veni, vidi, vici. MoÏná také pfiipraven m tûstí pfieje. Podíváme-li se na v stavu z tohoto úhlu pohledu, tedy z pohledu striktního poïadavku na pfiedvádûní soutûïních zvífiat vodûním, je nutné konstatovat, Ïe je stále co zlep ovat. Je pravda, Ïe vût ina zvífiat byla pfiedvedena na úrovni. Nûkolik zvífiat pfiedvedlo své vodiãe v rychlej ím tempu, ale v pfiedvadi ti setrvala. Na la se ale také taková zvífiata, která pfiedvedla svého vodiãe tak rychle, Ïe byl pfied opu tûním pfiedvadi tû jen tûïko identifikován. Îel, na li se i chovatelé, ktefií se se sv mi zvífiaty do soutûïe pfiihlásili, ale nakonec svá zvífiata nepfiedvedli, dokonce nûktefií chovatelé rezignovali a pfiihlá ená zvífiata nechali doma. Vûfime, Ïe za dva roky budou v echna pfiihlá ená zvífiata pfiedvedena jak se patfií a slu ivé ko ile vodiãû zûstanou u etfieny potupnému vyválení v prachu a v kalech. Samozfiejmû, není to jednoduché, ale na druhé stranû to zase není Ïádná vûda. Kdo na v stavû byl, ten vidûl. Ostatní vûzte! Je moïné pfiedvést celou chovatelskou skupinu jako ãtyfispfieïí vedené jedním vodiãem. Jak to dokázat? Na to se ptejte na farmû Kali tû pana Papáãka. JestliÏe v Brnû pfied dvûma lety byly vedle svazového stánku dva samostatné stánky v reïii chovatelsk ch klubû, letos jich bylo jiï o poznání více (aberdeen angus, charolais, limousine, salers, piemontese, masn simentál) a jeden firmy MOF, kter propagoval plemena Limousine, Gasconne, Aubrac, Parthenaise, Vozgienne, Rouge des Prés, Bazadaise, a Hnûdé andorské. V echna chovaná na farmû v Pojedech. Je potû itelné, Ïe chovatelské kluby své stánky vyzdobili poutavû a Ïe kolem tûchto stánkû bujel Ïivot nejen pfies den, ale debaty probíhaly do pozdních veãerních hodin. To k v stavû neodmyslitelnû patfií. Navázání nov ch kontaktû, utuïení pfiátelství, nové poznatky z praxe druh ch, komu se co povedlo, nebo naopak ãeho se vyvarovat. Pfiedvádûní a hodnocení zvífiat je zajímavé pro chovatele a ostatní odborníky. Pro laickou vefiejnost je jeden Angus jako druh, a po velmi krátkém ãase se hodnocení zvífiat, byè provádûné zahraniãními odborníky, stává ponûkud nudn m a laik odchází. Jinak je tomu v pfiípadû, kdy se doprovodného slova ujímá Karel eba. Nejen Ïe s erudicí jemu vlastní okomentuje kaïdé zvífie, ale pfiidá zajímavosti z historie i souãasnosti daného plemene, vzpomene nejv znamnûj ích jedincû od zaloïení plemenné knihy po dne ek. A laik sedí, poslouchá a vzdûlává se. Na tribunû si není kam sednout, uliãky kolem pfiedvadi tû jsou neprûchodné. ZáÏitek, na kter se dlouze vzpomíná. Dal ím záïitkem, na kter bude vzpomínat hodnû BrÀanÛ, byl b k na roïni. V sobotu ráno pfiijela velká dodávka, mistr kuchafi se dvûma pomocníky vyloïili obfií roïeà, zaïehli poïár na ro tu a s pomocí dal ích pûti chlapû z dodávky vytáhli a na pfiipraven roïeà umístili celého pfiedpfiipraveného b ka. Hora masa se postupnû prohfiívala, Mistr kuchafi s pomocníky otáãeli, okrajovali asi ãtvrtkilové porce. Fronta nemûla konce, mnozí li dvakrát. K veãeru se na roïni otáãely témûfi holé kosti. Zbylo opravdu velmi málo, aã mnozí z prvních náv tûvníkû prorokovali, Ïe se nesní ani pûlka. Prostû kvalita se pozná a je-li masíãko dobré i Ïaludek se roztáhne. Klidnû bez chleba. Je samozfiejmé, Ïe k tak v znamné události jako je Národní v stava patfií i mnohá setkání odborníkû a ãinovníkû z mnoha státû Evropy, jednání o vzájemné spolupráci atd. Probíhala i letos. Byla úspû ná a mûïe nás tû it, Ïe v ichni obdivovali jak kvalitu zvífiat, tak zdafiilou organizaci. Jednoznaãnû patfiíme do Evropy, na e piãková zvífiata jsou srovnatelná se piãkami v zemích pûvodu. Nesmíme ale usnout na vavfiínech. Usilujme o to, aby Národní v stava masného skotu v r byla úspû nûj í té leto ní. A zaãnûme jiï dnes. Tak to chodí. Poslední den v stavy si fiekneme JiÏ nikdy více, ale den následující si fiekneme Co kdybychom to pfií tû udûlali trochu jinak a líp. Hubert Herrmann 30 Brno 2011 aneb obroãní svátek chovatelû masného skotu

31 Blonde d Aquitaine Tour T 2011 Karel eba Obr. 1 Odchovna býků v Casteljaoux (foto: Karel Šeba) V loàském 4. ãísle na eho zpravodaje jsem zhodnotil v stavní v sledky Blonda ve Francii v roce Pfii této pfiíleïitosti jsem mezi nejprestiïnûj í v stavy zafiadil v stavu Aquitanima. Shodou okolností na tu leto ní pfii la z Francie pozvánka. Nejednalo se jen o v stavu samotnou, ale zároveà o cel program, kter je s touto v stavou spojen. V jeho rámci správní orgán Region Aquitaine prostfiednictvím spoleãnosti INTERCO a chovatelsk ch organizací Blonde Génétique, SERSIA France, MIDATEST, GIE Blond pfiipravili pro pozvané chovatelské svazy ze svûta i dal í program na víc. Jeho cílem je propagace chovu a lechtitelské práce v ech masn ch plemen, která pochází z Akvitánského regionu. Mimo BA se to t ká i plemene Gasconne, Bazadais, Aubrac, Limousin. Na Blonde d Aquitaine Tour jsme ná svaz zastupovali tfii a to Jan Kopeck, Ing. Jana ehofiová a já. Mimo to je tû na Aubrac Tour byl Ing. Jaroslav Burda a Jifií Petersík. Ale zpût k BlondÛm. Vlastní program zaãal prezentací úãastníkû v Bordeaux. Se li se zde mimo nás i zástupci chovatelû z Peru, Portugalska, panûlska, Itálie, Luxemburska, Belgie, Holandska, Irska a Velké Británie. Vlastní exkurze po chovech zaãaly druh den na stanici v Casteljaloux. Jistû není tfieba tuto základní selekãní jednotku MIDATESTU chovatelûm pfiedstavovat. Jednak je zde odchovna plemenn ch b kû (obr. 1) a zároveà i testaãní stanice dcer mlad ch testovan ch b kû (obr. 2). Zafiízení bylo otevfieno 30. dubna 1990 a proto se pfii aukci oslavovalo 20 testace v tomto zafiízení. KaÏdoroãnû projde touto stanicí 190 aï 200 b kû. Probíhá zde testace rûstové schopnosti mlad ch b kû a jejich hodnocení zevnûj ku. PfiírÛstky v testu nejsou tak vysoké jako na na ich odchovnách (1350 g aï 1450 g), ale na druhé stranû jsou u nich vysoké pfiírûstky pfii vstupu do odchovu (1400 g aï 1450 g). Díky tomu je cel odchov vyrovnan a b ci dosahují hmotnost v 365 dnech v prûmûru 560 kg a pfii ukonãení testu ve 410 dnech je prûmûrná hmotnost 630 kg. MIDATES po tom, co si vybere b ky k dal í vlastní testaci, organizuje pro ostatní zájemce aukce. Vyvolávací ceny se pohybují od 2100 do 3000 EUR. O vyvolávací cenû rozhoduje kvalifikaãní tfiída, která je stanovena podle dosaïen ch v sledkû. Realizaãní ceny pfii v roãní draïbû v fiíjnu 2010 se pohybovaly od 2400 do EUR. Nedá se konstatovat, Ïe se v ichni b ci prodají. V dobû na í náv tûvy zde je tû stáli 3 b ci z dubnové aukce, byli ale jiï zamluveni do Nûmecka. Díky v roãí 20-ti let provozu stanice byly zvefiejnûny i nûkteré zajímavosti. Chovem s nejvût í produkcí b kû do stanice je EARL de Lucuspin. Ten dodal 62 b kû. Z tohoto chovu pochází napfiíklad b ci Goldorak, Ogre, Bazooka, Richelieu. Nejvíc b kû bylo ve stanici po otci Futur, a to 19. B k Rubio mûl za celou historii nejlep í hodnocení zevnûj ku. B k Ourazi z chovu EARL Garata dosáhl nejvy í pfiírûstek v testu 2147 g. Syn Orvila, b k Veloce z chovu EARL Amata má podle posledního poãítání tfietí nejvy í ISEVR 129 ve Francii. Asi by se toho na lo je tû víc. V Casteljaloux se mimo b ky testují dcery provûfiovan ch b kû na matefiské vlastnosti. Po 8 aï 10 b cích se nakupuje 270 dcer. V 18 mûsících u nich probíhá hodnocení zevnûj- ku. Do reprodukce jsou ale zafiazeny jiï v 15 mûsících. Dochází tak ke zkrácení testace o jeden rok, protoïe telení u nich potom probíhá jiï ve dvou letech. Hodnocení mléãnosti je v 60 aï 120 dnech vûku telat. Ke zkrácení odchovu vedou patrnû MIDATES ryze ekonomické dûvody, protoïe na otelen ch jalovicích je tento u etfien rok vidût. I kdyï je dnes snadnost telení b ka hodnocena podle IBOVALU, má tento systém vliv na Tabulka č. 1 Vývoj porodních hmotností telat od testovaných dcer Casteljaloux 2011 Obr. 2 Testační stáj prvotelek v Casteljaloux (foto: Karel Šeba) Leden Únor Březen Duben Porodní hmotnost kg 39,4 41,3 43,9 46,4 31

32 Obr. 3 Danton (RRJ), nejlepší mladý býk (foto: Karel Šeba) snadnost telení dcer (AVel). Je ale urãitû pfii odhadu zohlednûn. Z toho co jsme mohli vidût, probíhá telení v období leden aï duben. 25 % porodû je tûïk ch (3 a 4). Do porodní hmotnosti 43 kg (tûchto porodû bylo 53 %) tûïké porody nebyly Ïádné. Docela zajímavé je sledovat v voj porodních hmotností podle mûsícû otelení. Je uveden v následující tabulce 1. Vyhodnotil jsem ale jen jednu halu, tak to mûïe b t jen náhoda. V opaãném pfiípadû by i období otelení ovlivàovalo snadnost telení. U nás se tento vliv neprojevuje. Testování zvífiat na stanici je pochopitelnû drahé. Tento komplexní systém dnes uplatàuje ve svûtû pouze Francie. I zde v ak poãítají se zmûnou. Stávající systém kontroly dûdiãnosti bude probíhat do roku SoubûÏnû je jiï v znamnû vyuïíván IBOVAL a do budoucna se poãítá pochopitelnû s genomikou. V odpoledních hodinách jsme nav tívili farmu EARL Terre Blonde Auzeral Isabelle. Chovatelka má v chovu 65 krav a 12 jalovic. VyuÏívána je zejména inseminace a z toho 8 aï 10 I. inseminací je smluvnû zaji Èováno pro testování MIDATESTU pochopitelnû podle jejich testaãního pfiipafiováku. Jinak je v souãasné dobû v inseminaci pouïíván na krávy b k Tokapi, Uvay, Vermeil a na jalovice jde Vidocq. Specialitou této farmy byla produkce jateãních telat. V krm je provádûn do vûku 5 mûsícû a hmotnosti JUT 135 kg pfii 32 minimálním zatfiídûní U+ a pfii zpenûïení 6,70 EUR za kg/jut. Telata jsou po celou dobu odchovu ustájena v samostatn ch kotcích, protoïe jsou krmena pouze matefisk m mlékem. Pod krávy jsou pou tûna tfiikrát dennû. Pro produkci tûchto telat jsou pouïíváni v inseminaci b ci Nicodeme, Usus a Vivaldi. Druh den jsme dopoledne nav tívili firmu Maisadour v Pomarez. Jedna se o firmu, která vyrábí krmné smûsi pro hospodáfiská zvífiata. Vût inu ãasu jsme strávili ve velínû, kde bylo asi 12 obrazovek. KaÏdá hlídala ãinnost jednoho sila a nebo dopravníku. Po dvouhodinové pfiedná ce jsem sice vûdûl, která obrazovka hlídá co, ale nûjak mû to nenadchlo. Zato odpoledne stálo za to. Na farmû EARL Serres jsme pochopitelnû vidûli opût Obr. 4 Ven Boeuf Blond Male (foto: Karel Šeba) Blondy, a to chov 40 krav a 12 jalovic. Dvû krávy byly nasmlouvané s MIDATESTEM jako matky b kû a kaïdoroãnû chovatel dává jednoho b ka do Casteljaloux (pochopitelnû pokud se od nich narodí). 100 % jalovic a 30 % krav je v chovu inseminováno. PouÏívá b ky Vidocq, Aramis, Aleator. PrÛmûrná porodní hmotnost je v chovu 47 kg a prûmûrná hmotnost v 210 dnech je 271 kg. Telata prodává jako zástav do Itálie. Jateãné krávy jdou na jatka pfii hmotnosti 550 kg JUT. Závûr patfiil produktu ze 7 ha vinic chovatele. Zapomnûl jsem se zmínit, Ïe chovatel hospodafií v oblasti Armagnac. Na ochutnávku tohoto produktu jsme byli pozváni na konci náv tûvy. Úpln závûr tohoto dne v ak patfiil náv tûvû chovu EARL Castera. Tento chov mnû nebyl neznám, protoïe jsem zde v roce 2007 vybíral jalovice pro chov v Julãínû. V chovu je 50 krav a 20 jalovic. âást jalovic je urãena na prodej. Ze sta procent vyuïívá chovatel inseminaci. V souãasné dobû pouïívá b ky Tokapi, Ufgau a Berlioz a na jalovice Vidocq a Anis. 8 aï 10 krav je vyuïíváno MIDATESTEM jako matky b kû. Proto dává chovatel kaïdoroãnû 2 aï 4 b ky do Casteljaloux. V leto ním roce byl Fetiche (po Berlioz) na v bûrech v dubnu a Farfelu (po Tilbury) se pfiedstaví u v bûrû 22. záfií Pfii vysokém podílu inseminací je v chovu vysoká brakace krav. Vyfiazené krávy jsou na jatky dodávány v hmotnosti 550 kg JUT. PrÛmûrná porodní hmotnost je 47 kg

33 Obr. 5 Elite (CIP), nejlepší jalovice (foto: Karel Šeba) a v 210 dnech 293 kg. Zástav jde do Itálie. V pátek jsme zamífiili do Pyreneí. Chov Henriette Carrere jsem znal také jiï z roku Na chovu je 55 krav a 15 jalovic. ProtoÏe se chov nachází jiï v horách, je tomu cel systém podfiízen. Telení zaãíná tak, aby v kvûtnu jiï byly krávy bfiezí a telata byla odstavena. K zaji Èování reprodukce je z 50 % pouïívána inseminace b ky Orvil, Uvay, Urdos, Aramis, Velours na krávy. Na jalovice jsou pouïíváni Vidocq, Anis, Argus. Poãátkem ãervna jdou krávy na pastviny v nadmofiské v ce 1200 m a postupují do srpna do v ky 2400 m nad mofiem. Od srpna aï do fiíjna se opût vrací zpût do v ky 1200 m. V pozdních odpoledních hodinách byl pro v echny pfiítomné zahraniãní hosty pofiádán mezinárodním semináfii v úfiadû Akvitánského správního orgánu v Bordeaux. Téma bylo Akvitánská plemena skotu: Pfiínos chovatelûm po celém svûtû. Jako jedni z mála zahraniãních delegací jsme dostali prostor k prezentaci chovu a plemenáfiské práce u plemene Blonde d Aquitaine v âr. Mimo nás je tû vystoupil zástupce Holandska a panûlska s chovem plemene Gasconne. Podle mého názoru se Tabulka č. 2 Šampioni skupin býci na e vystoupení setkalo s pfiízniv m ohlasem jak u ostatních zahraniãních delegací, tak i místních pfiítomn ch zástupcû chovatelsk ch svazu. Sobotní program jsme zahájili v dopoledních hodinách náv tûvou chovu EARL Gendro. Chov se nachází na severozápadû od Bordeaux u Atlantiku. Celá oblast je vyhlá ena pûstováním ãerveného vína Medoc. Na chovu bylo 80 krav a 90 jalovic, ale byly nûkde na pastvû, a tak jsme jich moc nevidûli. V pfiirozené plemenitbû pûsobili 4 b ci, jeden z nich se zúãastnil v stavy. Byl po otci Velours a skonãil druh za Dantonem (o nûm bude fieã). Mladí b ci jsou jako zástav prodáni do Itálie. V chovu je vysoká brakace, protoïe chovatel kaïdoroãnû prodává po dokrmení 35 jateãních krav pfii hmotnosti JUT 545 kg a cenû 4 EUR/kg JUT. Po absolvování náv tûvy tohoto chovu jsme se vrátili do Bordeaux. Zabili jsme tak celkem zbyteãnû celé dopoledne. Osobnû bych byl radûji od rána na v stavû. Tam jsme dorazili aï ve 13 hodin a za hodinu zaãala pfiehlídka BlondÛ. Nebyl tak ãas na prohlídku ostatních plemen pokud jsem chtûl sledovat Blondy. Z informace o pouïívan ch b cích v inseminaci si kaïd mûïe uãinit obrázek o tom, co ve Francii v souãasné dobû frãí. Leto ní v stavy Aquitanima se zúãastnilo 103 zvífiat a 12 telat jako doprovod matek ze 42 chovû. Mimo domácích chovatelû zde bylo i 16 zvífiat ze tfiech chovû ze panûlska a rozhodnû nebyly jen do poãtu. Nejvíc zvífiat a to 6 pfiedvedli chovatelé Pouchet Gilles, EARL De La Blonde a panûl Antonio Olaizola. Pfii hodnocení této v stavy v roce 2010 jsem uvedl, Ïe vûkovou skladbu na v stavû ovliv- Àuje termín jejího pofiádání. To platí i pro tu v stavu leto ní. Úãast jen 25 b kû z toho 11 b kû mlad ch do dvou let, patrnû limituje pfiipou tûcí období. Dále zde bylo 51 jalovic v ech vûkov ch kategorií od 1 roku do 3 let. Kategorii krav zastupovalo 16 krav bez telat a 12 krav s telaty. Telata byla vût inou 5 aï 7 mûsícû stará. V stava je proto pfiedev ím pfiehlídkou mlad ch zvífiat. Nejvíc jich bylo pfiedvedeno po b kovi Barbes (RVS) (jeho otcem je Rubio) s ISEVR 111. Patfiil asi k tûm úspû n m otcûm, protoïe na 6 potomkû má 2 druhá a 2 tfietí místa. Druhé místo co do poãtu zaujal i u nás pouïívan Tokapi s 5 potomky a jedním prvním místem. Jeho syn Froment zvítûzil v kategorii b kû 7 aï 12 mûsícû a byl z chovu EARL Ladone. Vynikal pfiedev ím rámcem. Slu ná byla i jeho hmotnost v 10 mûsících 544 kg. Po ãtyfiech potomcích mûli 4 b ci. Rubio (EVS) po otci Jirens s indexen ISEVR 123 a IVMAT 111, byl jiï zmiàovan v souvislosti s b kem Barbes. Rubio mûl na v stavû vynikajícího syna Dantona RRJ (obr. 3). Tento b k ukonãil test v CASTELJALOUX s indexem IMOCR 116. Danton vyhrál kategorii Espoir (b ci 2 aï 4 roky). Ve 2,5 letech vynikal rámcem a osvalením (váïil 1196 kg). Kráva Capucine vyhrála kategorii 3 aï 4 roky s telaty. Dal í dvû Rubiovi dcery byly ve sv ch kategoriích vïdy 3. Stejn poãet potomkû mûl i Rock (INS) ISEVR 119. Ten je stejnû Kategorie býci Jméno Kvalifikace Narozen Hmotnost Otec Majitel Mladí Egor RRJ Tilbury EARL Gardelly Espoir Danton RRJ Rubio EARL Mathieu Dospělí Clark RRJ* Stan GAEC Des Jacquard 33

34 Obr. 6 Andalousie (MAT), nejlepší plemenice (foto: Karel Šeba) jako Rubio také po otci Jirens. Jeho dvû dcery vyhrály svoje kategorie jalovic. Evra kategorii 1 aï 2 roky a Dalida 2 aï 3 roky. Dal í dcera Danse byla tfietí. Potomstvo i u nás pouïívaného Scouta (EVS) ISEVR 110 po otci Hibernatus, získalo první, druhé a tfietí místo. První v kategorii krav 4 aï 5 let byla Belle z chovu GAEC Dou Cap De La Coste. Já uvádím tento chov i proto, Ïe majitel P. Basta je od dubna 2011 prezidentem svazu BA ve Francii a byl pfiítomen na leto ní v stavû v Brnû. Posledním v této ãtvefiici b kû je ampion pfiedcházejících let Aaron. Jeho potomstvo získalo dvû druhá a jedno tfietí místo. Do dal í skupiny otcû s 2 aï 3 potomky patfií osvûdãení plemeníci Leo, Orion, Oulou, Ouragan, Serin, Taolen, Tilbury, Vidocq. Posledním z této skupiny je Bouda (RVS) ISEVR 111. Jedná se b ka, kter se zaãíná objevovat jako nov otec b kû a nebo je pouïíván na embrya. ampion Clark, bude o nûm je tû fieã, mûl jiï na v stavû také svoje potomstvo. V tabulce 2 uvádím ampiony jednotliv ch skupin b kû. Absolutním vítûzem v b cích se stal opût Clark. Vyhrál Aquitanimu jiï v roce 2010 a zároveà se stal národním ampionem V ichni ampioni uvedeni v tabulce pro- li stanicí v Casteljaloux. Nejlep ím b kem v mase Boeuf Blond Male se ale stal Ven po otci Robinson s hmotností v 7 letech 1464 kg (obr. 4). Tento b k je v majetku chovatele Antonio Olaizola ze panûlska. Jeho obrázek dávám do ãlánku proto, Ïe Clark byl uvefiejnûn jiï v roce Rámec, kapacita tûla a osvalení je u Vena vynikající. V tabulce 3 jsou uvedeny ampionky. Jalovice Elite se stala ampionkou star ích jalovic (obr. 5). Kráva Andalousie (obr. 6) se stala nejen nejlep í kravou s telaty, ale i nejlep í plemenicí v stavy. Z obrázku je zfiejmé o jak v borné zvífie se jedná, a to jak v tûlesném rámci a kapacitû tûla, tak i osvalení. Velmi pûkn byl i její 6-ti mûsíãní syn po Boomerang RRJ (na fotku se mi asi neve el). PrestiÏní cenu Boeuf Blond Femelle získala kráva Venus (MTE) s hmotností 1020 kg. Je po Leovi ze známého chovu EARL Garata (obr. 7). Zcela upfiímnû mi není jasné proã ona, neboè zde byla asi lep í zvífiata. Napfiíklad Brasilia (MAT) 1144 kg po Serinovi a nebo 3,5letá Capucine (INS) té ale scházel rámec. Na druhé stranû Venus asi odpovídá francouzskému poïadavku na toto ocenûní, protoïe tento titul získala jiï na CGA v PafiíÏi letos v únoru. Zvífiata, Tabulka č. 3 Šampionky skupin plemenice Kategorie plemenice Jméno Kvalif. Narozen Hmotnost Otec Majitel Mladé jalovice Frivole CIP Cardinal Delpech Jean Pierre Jalovice starší Elite CIP Ultimo EARL De Lucuspin Krávy bez telat Amandine MAT Roy EARL Saint Aubin Krávy s telaty Andalousie MAT Sinbad Pouchet Gilles Tabulka č. 4 Kvalifikační třída otce a umístění potomstva (podíl %) Kategorie Ot Bez Podíl EEE 8,3 % 8,3 % 0,0 % 83,3 % 11,7 % EQM 0,0 % 16,7 % 16,7 % 66,7 % 5,8 % EVS 23,1 % 7,7 % 23,1 % 46,2 % 12,6 % RVS 13,3 % 20,0 % 26,7 % 40,0 % 14,6 % INS 19,5 % 17,1 % 17,1 % 46,3 % 39,8 % Casteljaloux 7,1 % 21,4 % 0,0 % 71,4 % 13,6 % Bez 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 1,9 % Průměr 14,6 % 15,5 % 14,6 % 55,3 % 100,0 % Vysvûtlivky: EEE b k plní v rámci testace MIDATESTU jak maternální tak i masnou uïitkovost EQM b k plní v rámci testace MIDATESTU plemennou hodnotu pro maternální efekt EVS b k má index podle IBOVAL 105 RVS b k má index podle IBOVAL 100 a 104 INS b k neplní IBOVAL ale plní hodnoty zevnûj ku Casteljaloux b k pro el stanicí v Casteljaloux Bez b k nemá Ïádnou kvalifikaãní tfiídu která získávají titul Boef Blond nevyhrávají vût inou na v stavách svoje soutûïní kategorie. Co si pamatuji, tak za poslední léta to byla naposledy Rame, která získala v roce 2009 na Sommet d Elevage oba tituly. Ideální ampion musí mít rámec a kostru a ostatní typické znaky, a to vãetnû barvy. Napfiíklad bílého Blonda Francouzi moc neberou. Jak je vyïadován typ je asi vidût trochu na obrázku 8. Zde jsou nejlep í jalovice v jednotliv ch kategoriích. Zleva jsou to Frivole narozena , Evra narozena , Elite narozena a Dalida narozena 34

35 Vidíme zde rámcová zvífiata, ale jen prûmûrné osvalení. Snad jen Frivole byla lep í. Proto také zvítûzila v mlad ch jalovicích (viz tabulka 3). V textu jsem za jménem úmyslnû uvádûl kvalifikaãní tfiídu tak, jak je zvykem ve Francii. Ono to vypovídá o kvalitû a uïitkovosti zvífiete podle v sledkû IBOVAL. To, Ïe nejlep í hodnocená zvífiata mají v pûvodech zvífiata s vysokou plemennou hodnotou, dokumentují následující dvû tabulky. V tabulce 4 je v stavní umístûní potomkû podle kvalifikaãní tfiídy otce. Ve sloupci podíl je % podíl podle klasifikaãní tfiídy. Ve vodorovném fiádku je podíl podle zatfiídûní potomstva na v stavû. B ci bez kvalifikaãní Obr. 7 Venus (MTE), Boeuf Blond Femelle (foto: Karel Šeba) Tabulka č. 5 Kvalifikační třída matky a umístění potomstva (podíl %) Kategorie Mat Bez Podíl Bez 0,0 % 21,4 % 0,0 % 78,6 % 13,6 % INS 15,4 % 7,7 % 0,0 % 76,9 % 12,6 % MDS 18,2 % 9,1 % 9,1 % 63,6 % 10,7 % MAG 10,5 % 15,8 % 15,8 % 57,9 % 18,4 % MAT 15,8 % 10,5 % 10,5 % 63,2 % 18,4 % MTE 22,2 % 22,2 % 33,3 % 22,2 % 26,2 % Průměr 14,6 % 15,5 % 14,6 % 55,3 % 100,0 % Vysvûtlivky: MTE kráva má syntetick chovn index ISU 110 a víc a je na 3 a více teleti MAT kráva má syntetick chovn index ISU 105 a více a je na 2 a více telatech MAG kráva má syntetick chovn index ISU 100 a více MDS kráva neplní ISU ale plní ostatní poïadavky INS kráva neplní poïadavky MDS ale plní poïadavky pro zevnûj ek Bez kráva neplní Ïádné poïadavky tfiídy jsou v pozici otcû na v stavû zastoupeni minimálnû (podíl 1,9 %). RovnûÏ b ci provûfiení v systému MIDATESTU jsou zastoupeni ménû neï ostatní. Nejvíc je potomstva po otcích INC. Nejlep í je hodnocení potomstva po otcích RVS, EVS a INS. B ci ve tfiídû INS Obr. 8 Nejlepší jalovice Frivole (CIP), Evra (E2*), Elite (CIP), Dalida (INS) - zleva (foto: Karel Šeba) jsou vût inou v znamní v stavní ampioni jako Bonbon, Aaron, Titaliom, Velours, Arlequin, Sinbad, Rock, Taolen apod. Nejvíc prvních míst získalo potomstvo otcû EVS. Nejménû potomstva bez hodnocení je po otcích RVS. V tabulce 5 je stejné hodnocení potomstva podle kvalifikaãní tfiídy matek. Nejlépe hodnocené potomstvo mají krávy s nejvy í tfiídou (MTE). Tyto krávy mají i nejniï í podíl potomstva bez umístûní. Naopak nejhor í umístûní dosahuje potomstvo od krav s tfiídou (INS) a zejména (bez). Pokud chovatelé pouïili b ky se tfiídou EVS na nejlep í matky MTE a MAT, bylo z hodnoceného potomstva 50 % na prvním místû. Závûrem tohoto pfiíspûvku jsem chtûl ukázat, Ïe hodnocení zevnûj ku na v stavách není jen otázkou nûjaké nakrmenosti, ale je to také o plemenn ch hodnotách zvífiat, jejich uïitkovosti a v bûru rodiãovsk ch párû. Tím se zúroãí dûsledné plnûní plemenáfiské práce v chovech. Doufám, Ïe tím budu inspirovat ostatní chovatele alespoà k zamy lení. Nemusí to b t jen chovatelé BlondÛ. Tyto vzájemné vztahy mezi zevnûj- kem a plemennou hodnotou platí i u ostatních plemen. Nejv znamnûj í v stavou BlondÛ v leto ním roce bude ale v záfií národní ampionát. Tam jich je moïno vidût pfies 500 kusû. Kdo tam zamífií, asi toho nebude litovat. 35

36 Jak bojuje Limousine na Dukle Jan Kopeck, âschms Pfied leto ním roãníkem v stavy Agrokoplex 2011 jsem mûl moïnost nav tívit farmu plemene Limousine nedaleko od slavné Dukly, a to farmu pana Paºurika Agrotrend v Roztokách. Zástav 2011 (foto: Jan Kopecký) Farma Agrotrend vznikla v roce 1995 po rozpadu Státního podniku NiÏn Orlík. Majitelem je pan Jalovice na pastvě (foto: Jan Kopecký) Paºurik, spoleãnû s manïelkou. Paºurikovi hospodafií na 341 ha, vût inou trval ch travních porostech na farmû Roztoky cca 15 km od Svidníku. Farma je drïitelem certifikátu ekologického chovu. Základem chovu bylo 56 ks krav pinzgavského plemene a jejich kfiíïencû s plemenem slovenské strakaté. Po neúspû n ch pokusech s inseminací plemeny Piemontese a Hereford byl v roce 2000 nakoupen z Polska plemenn b k limousine Derek. Tento b k pûsobil v chovu 7 let a vyprodukoval více jak 600 telat a stal tak zakladatelem dne - ního chovu plemene limousine. Dcery po tomto b kovi pûsobí v chovu dodnes. Hlavním zamûfiením chovu je produkce kvalitního zástavu, coï se dle v sledkû kontroly uïitkovosti dafií. Tyto v sledky jsou vyuïívány pfiedev ím pfii selekci krav. Podle slov pana Paºurika, kráva která nedosahuje u telat na 120 dnech pfiírûstek nad 1000 g nemá v chovu co dûlat. JelikoÏ cílem byla i produkce Titán Bovet P (foto: Jan Kopecký) plemenného materiálu a pfievodn m kfiíïením byl tento cíl v nedohlednu, rozhodl se pan Paºurik v roce 2005 k nákupu 5 ãistokrevn ch jalovic z farmy Kali tû s. r. o. âeské Libchavy. V roce 2007 potom do lo k nákupu dal ích pûti jalovic z Francie. V echny tyto jalovice byly úspû nû odchovány a oteleny a dnes jsou základem ãistokrevného chovu, kter ãítá celkem 11 ks krav. Firma Agrotrend jiï také vyprodukovala 5 plemenn ch b kû, ktefií úspû - nû pûsobí v dal ích chovech na Slovensku. V roce 2010 byly do chovu nakoupeni tfii bezrozí plemenní b ci z farmy Bovet a. s. Sloupnice, ktefií budou od roku 2012 hlavními plemeníky chovu. Zvífiata s chovu pana Paºurika se také pravidelnû úspû nû prezentují na v stavách v Nitfie, kde obsazují pfiední umístûní. 36 Krávy na pastvě (foto: Jan Kopecký)

37 PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMYF MASNÉHO SKOTU V OBDOBÍ 1. ÍJNA 31. PROSINCE 2011 Martina Kopáãková Ing. Pavel Káãer Ing. Zdenûk Schaffelhofer Jihoãesk chovatel, a. s. MVDr. SoÀa losárková, Ph.D. Galaprojekt, VFU Brno Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc. BIOMIN Czech s. r. o. ÚVOD VáÏení ãtenáfii, milí chovatelé! Dovolte nám, prosím, abychom vás provedli na í virtuální farmou a jejím prostfiednictvím vás blíïe seznámili s ãinností chovu masného skotu v prûbûhu celého chovatelského roku. V tomto (virtuálním) chovu (blíïe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aï velkého tûlesného rámce), vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je standardnû uplatàováno uïitkové kfiíïení, ale je v nûm chováno i 30 ãistokrevn ch krav, které mají potenciál pro produkci plemenn ch b kû. V chovu je realizován uzavfien obrat stáda, nakupováni jsou pouze plemenní b ci. âást stáda je zapojena v KUMP. Je prodáván zástav, b ãci nejsou vykrmováni. Odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících. Je zahajováno v lednu a konãí v polovinû dubna. V mûra farmy ãiní 400 ha trval ch pastevních porostû v LFA oblasti. Základní stádo zahrnuje 200 matek, 7 plemenn ch b kû, 28 bfiezích jalovic, 30 roãních jalovic, 32 chovn ch jalovic z leto ního roãníku. Stará se o nû 8 stál ch pracovníkû (vãetnû majitele). Je pfiedbûïnû uvaïováno v budoucnu pfiistoupit na variantu ekologického chovu. V následujícím textu je popsána ãinnost na farmû v prûbûhu posledního ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp. v prvních tfiech mûsících nového chovatelského roku. Dal í konkrétní informace k aktivitám virtuální farmy masného skotu budou uvedeny na facebooku (vãetnû doporuãení k vyuïití konkrétních v robkû pro plemenáfiskou práci a v Ïivu masného skotu, uplatnûní vhodn ch pomûcek, odborného zooveterinárního servisu a dal ích aktivit). V pfií tím, prosincovém, ãísle Zpravodaje âschms bude uvedeno pokraãování tohoto ãlánku k období 1. ledna 31. bfiezna. Bude vûnováno problematice péãe o vysokobfiezí a otelená zvífiata, jejich porody a telata v zimovi ti a pfiípravu celého stáda na pfiechod na jarní pastvu. Budou dále rozvedena nûkterá dne ní témata a pozornost budû vûnována dal ím, v daném období aktuálním, otázkám. Autofii ãlánku (partnefii a spolupracovníci Platformy BovesPro) uvítají v echny vhodné doplàující materiály (texty, vlastní odborné poznatky, stanoviska, dotazy), vycházející z praktick ch zku eností chovatelû masného skotu. Lze je zasílat buì na adresu pracovi È ãlenû autorského t mu nebo prostfiednictvím facebooku. Tím bude je tû lépe naplàován zámûr pfiispût novou formou k odbornému rûstu chovatelû masného skotu a pfiedev ím jim b t k dispozici odbornou pomocí v jejich práci se stády masného skotu. Souãasnû bychom vás rádi poïádali o pomoc pfii stanovení vhodného názvu pro na i virtuální farmu. Nejlep í návrh bude odmûnûn na odborném semináfii Platformy BovesPro. Cena urãitû bude stát za to. Návrhy lze jiï nyní pfiedat kterémukoliv z autorû tohoto ãlánku. Poslední informací v rámci úvodu je pozvánka na II. semináfi Platformy BovesPro, kter se bude, ve spolupráci s âschms, po roce opût konat uprostfied republiky v hotelu Tfii vûïiãky (u sjezdu 112 km dálnice D1). Semináfi je pfiipravován na stfiedu 25. ledna V ichni zájemci o informace v oblasti chovu krav bez trïní produkce mléka jsou jiï nyní srdeãnû zváni. I. MANAGEMENT STÁDA A O ET OVÁNÍ ZVÍ AT Péãe o základní stádo Je a my sledujeme práci na na í virtuální farmû. Skuteãnost je taková, Ïe krávy s telaty jsou na pastvinách, nejblíïe k farmû je pfiitom stádo s nejmlad ími telaty, jeï budeme prodávat. Zb vá zde 25 ks telat, resp. 14 jaloviãek a 11 b ãkû. Jejich prûmûrná odhadovaná hmotnost je 245 kg. Budeme ve v ech stádech vy etfiovat bfiezost u krav a jalovic. Jedno ze stád, které se bude vy etfiovat, tvofií zvífiata, jeï jsme jiï na jafie urãili k vyfiazení. Vy etfiení na bfiezost u nich nyní provedeme jen z toho dûvodu, Ïe v této skupinû byli i 3 star í, v lednu tohoto roku narození, b ãci a máme urãité pochyby, zda nûkterou z plemenic nepfiipustili. DÛvody pro brakaci tûchto zvífiat byly rûzné: tûïk porod, vy í vûk (i s tím spojená sníïená produkce mléka), problémy s konãetinami a nevhodn temperament. Z posledního uvedeného dûvodu jsme dokonce vyfiadili celkem 3 krávy. Jedná se o kusy, které byly agresivní v dobû telení a proto bylo obtíïné o etfiit jejich novû narozená telata. Tito jedinci jsou problematiãtí i ve stádû na pastvinû, vná ejí do nûj neklid. Ani jejich dcery nebudeme dále nechávat v chovu. Cel pastevní areál i nadále dennû kontrolujeme, hodnota na ich zvífiat (resp. celého chovu) je pfiece vysoká a jedná se o ná vlastní majetek! Odstav mlad ch b kû, jejich pfiíprava k pfiesunu na odchovu plemenn ch b kû Jednou z prvních fiíjnov ch prací bude pfiíprava 6 ks plemenn ch b ãkû na odsun na odchovnu plemenn ch b kû (OPB). V prûbûhu mûsíce záfií u nich probûhlo váïení s pfiepoãtem na hmotnost ve 210 dnech a zároveà jsme u nich odebrali vzorky chlupû na anal zu DNA a urãení paternity. Nyní nám zb vá u nich provést odbûry krve ke zdravotním zkou kám podle poïadavkû zvolené odchovny a pfii tomto zákroku souãasnû b ãkûm také nasadit nosní krouïky. S touto ãinností jsme sice mûli zaãít dfiív, ale b ci jiï v prûbûhu záfií dostávali v potfiebné dávce koncentrát, kter budou mít i na OPB. Skupina b ãkû s krávami byla aï dosud na pastvinû, kde bylo umístûno krmítko s koncentrátem. Nyní b ãky pfiiïeneme na farmu a po nasazení krouïkû je je tû t den necháme s matkami, potom provedeme jejich odstav. Pfii zdravotních zkou kách je u nich tfieba provést i odãervení a oãkování (vakcinaci) proti 37

38 chfiipce pfiípravky, které nám budou v rámci zooveterinárního servisu doporuãeny. Ze skupiny jsme i pfiesto, Ïe b ci byli v pfiedstihu vybráni po na í rozvaze, vyfiadili jeden kus, kter se projevoval agresivnû. Tento b k bude následnû prodán se skupinou zástavov ch telat. Odstav chovn ch jalovic Zhruba v polovinû fiíjna vy etfiíme bfiezost u stáda, kde nám zûstaly chovné jaloviãky urãené pro jeho obnovu. Z organizaãních dûvodû vy etfiení tohoto stáda ponecháváme na závûr, tak aby po nûm zvífiata jiï mohla b t pfievedena do odchovny. Pro obnovu stáda jsme vybrali 32 jalovic narozen ch v prûbûhu ledna a února, tedy nejstar í kusy. Jedná se o telata ãistokrevná (12 ks) a dále o kfiíïence s pfievahou krve matefiského plemene (z dûvodu udrïení mléãnosti ve stádû). Selekãním kritériem byl pûvod, pfiírûstek, exteriér a temperament. Do chovu nezafiazujeme plemenice z dvojãat. Pfii odstavu dbáme na to, aby zvífiata nebyla zavfiena do obtíïnû vûtratelné stáje. Pro pomoc s pfiekonáním stresu, spojeného s odstavem, vyuïijeme venkovní v bûh, do kterého necháme jalovice volnû chodit. Na e stáj nebude muset b t v zimû uzavfiená, máme v ní totiï nainstalovány kvalitní nezamrzající napájeãky. Pokud by stáj nebyla takto vûtratelná a musela se uzavfiít, doporuãujeme zvífiata ostfiíhat. Dobré stájové mikroklima nám u etfií peníze, která by musely jinak b t vydány na léãení respiratorních chorob a navíc nám napomûïe k dosaïení lep ích pfiírûstkû u zdrav ch zvífiat. Vzhledem k tomu, Ïe jsme skupinu krav jalovicemi pásli celou sezonu oddûlenû od mlad ch b ãkû, nebude nutné u Ïádné z nich pouïívat hormonální prostfiedky k ukonãení pfiípadné bfiezosti. Sestavení skupin plemenn ch zvífiat na telení Pfii vy etfiování bfiezosti u krav dbáme na to, abychom pfiedem alespoà pfiibliïnû vûdûli, kdy se nám budou telit. U vysokobfiezích jalovic je to jednoduché, byly inseminovány od konce bfiezna, známe tedy u nich pfiibliïn termín otelení. Tato zvífiata i nadále ponecháme v samostatné skupinû. Budeme je totiï telit oddûlenû a lze pfiedpokládat, Ïe to bude dfiíve, neï zaãne hlavní sezóna telení krav. Budeme tím pádem mít i více ãasu se vûnovat této perspektivní skupinû, jejíï porody jsou v ak obvykle více rizikové. A také u ní mnohdy trvá i del í dobu, neï si matka zvykne na svého potomka. I z hlediska sociálních vazeb ve stádû je vhodnûj í, aby prvotelky byly ustájeny oddûlenû od krav. V období zimního telení pak bude i moïné, v závislosti na úrovni jejich tûlesné kondice (BCS)a kvalitû uskladnûn ch objemn ch krmiv, jim pfiedkládat odli nou krmnou dávku, neï u star ích krav. U tûch si vãas poznamenáme pfiedbûïn oãekávan mûsíc jejich otelení a podle nûj je rozdûlíme do skupin. Tyto skupiny v ak asi nezvládneme organizaãnû vytvofiit jiï nyní, protoïe vy etfiené krávy chceme je tû ponechat na pastvinách. Po celou dobu pobytu budou mít, stejnû jako doposud, k dispozici minerální lizy. Termín, kdy krávy pfiesuneme z pastevního areálu do zimovi È, bude závisl na klimatick ch podmínkách. Nicménû vzhledem k tomu, Ïe se nám první krávy budou telit v polovinû ledna a s ohledem na v voj poãasí, jeï v posledních letech b vá, mûïeme jiï nyní pfiedpokládat, Ïe plemenice z pastvy zfiejmû stáhneme do konce fiíjna, nejpozdûji do poloviny listopadu (ale to jiï bude zfiejmû nutné zvífiata na pastvinû pfiikrmovat). Pfii pfievádûní základního stáda do zimovi tû budeme dávat zv en pozor na to, aby v souvislosti s touto, pro vysokobfiezí zvífiata stresující, ãinností nedo lo u nich ke zmetání. Jejich stresová zátûï je pfiitom vyvolána nejenom pfiesunem, ale zejména jejich shromáïdûním ve velké skupinû, spoleãn m umístûním ve stáji (zimovi ti) místo ve volné pastvinû a poté budováním hierarchie mezi jednotliv mi zvífiaty. Pfii zavírání krav si vytvofiíme skupiny podle telení. Budeme si tak moci skupinu, která se má telit nejdfiíve, situovat na takové místo ve stáji, kde víme, Ïe ná personál nejãastûji prochází a bude zde moci sledovat prûbûhy porodû. Toto oddûlení bude souãasnû mít návaznost na manipulaãní uliãku pro pfiípad velmi obtíïného porodu. Pomocí mobilních zábran ve stáji také vytvofiíme individuální porodní kotce. V pfiípadû na í virtuální farmy jsou navíc pro vût í dozor nad prûbûhem porodû ve stáji nainstalované kamery. S ohledem na kvalitu a Ïivinové a fermentaãní parametry na ich objemn ch krmiv (tu je vïdy dobré u senáïí provûfiit laboratorní anal zou na obsah Ïivin a kvalitu fermentaãních procesû v silá- Ïované hmotû) si vãas pfiipravíme (nejlépe s na ím odborn m poradcem) krmné dávky pro vysokobfiezí a otelená zvífiata a vybereme si k nákupu vhodná minerálnû-vitamínová doplàková krmiva (MDK), která budeme, nejlépe i spoleãnû s minerálními lizy (ML), zvífiatûm bûhem jejich pobytu v zimovi ti zafiazovat do krmné dávky. V pfiípadû, Ïe zjistíme, Ïe kvalita senáïí a sena není dobrá (senáï má pfiíli vysokou su inu a obsahuje plísnû, jeï vïdy hrozí tvorbou jedovat ch toxinû, ãi je senáï naopak pfiíli mokrá a hrozí v ní nebezpeãí namnoïení klostridií a produkce jejich toxinû) zváïíme zafiazení úãinn ch a osvûdãen ch dektivátorû mykotoxinû do zimní krmné dávky chovan ch zvífiat. Pfii jejich v bûru si opût necháme odbornû poradit (viz ná facebook). Sestavení skupiny jalov ch krav, urãen ch k vyfiazení ze stáda Jedinou skupinou, kterou si vytvofiíme jiï bûhem podzimního vy etfiování jednotliv ch zvífiat, je skupina jalov ch krav. Bude dûleïité se rozhodnout, zda v echny tyto krávy vybrakujeme. V na em pfiípadû nebudeme vyfiazovat 2 z jalov ch krav z plemenného stáda. Ve stádech nám i tak zûstane je tû dal- ích 15 jalov ch krav. Vytvofienou skupinu jalov ch zvífiat odãervíme (je tfieba hlídat ochrannou lhûtu antiparazitika!) a ustájíme na farmû. Do doby, neï budeme stahovat v echny krávy z pastvy, u nich provedeme intenzivní v krm s vyuïitím jadrn ch krmiv, tj. s potfiebnou dotací Ïivin, vãetnû makroprvkû, mikroprvkû a vitamínû, dodan ch prostfiednictvím MDK a ML. To v e následnû umoïní jejich pfiib vání na Ïivé hmotnosti a následné lep í zpenûïení. Zazimování plemenn ch b kû Na na í farmû pûsobí 7 plemenn ch b kû ve vûku od 2 do 6 let. Od ãervence jsme je nechali na velké pastvinû, tak aby se s nimi co nejménû 38

39 manipulovalo a aby mûli i dostateãn (únikov ) prostor pro rûzné potyãky, které po vytvofiení takovéto skupiny nezfiídka vznikají. V zimních mûsících v ak budou b ci ustájení v kotcích v nové stáji, kde budeme mít moïnost kaïdého z nich krmit podle individuální potfieby, s ohledem na jejich BCS a zdravotní stav. K dispozici budeme mít speciální MDK a ML pro plemenná zvífiata, obsahující mj. i organicky vázané stopové prvky, podporující v voj jejich konãetin a pohlavních funkcí, pfiípadnû dal í efektivní aditivní látky. V prûbûhu listopadu provedeme u b kû odãervení a o etfiení paznehtû. Zji tûn stav si peãlivû zaznamenáme do karty b ka. ZároveÀ mûïeme do pfiipou tûcího rejstfiíku b kû zapsat v sledky vy etfiení bfiezosti u plemenic v jednotliv ch stádech, ve kter ch pûsobili. II. TECHNOLOGIE PoÏadavky na nov objekt zimovi tû pro masn skot Uvádíme pfiíklad vzorové stáje na hluboké podest lce, slouïící jako zimovi tû pro masn skot, uïívané v období od listopadu do bfiezna aï zaãátku dubna (podle nástupu vegetace, kdy budou zvífiata pfievedena do pastevních areálû). Musí zajistit poïadavky na chov a vhodné ustájovací podmínky pro v echny chované kategorie masného skotu, pfii dodrïení v ech ustájovacích parametrû a zaji - tûní stavby ve vztahu k ochranû povrchov ch a podzemních vod a ostatních dotãen ch pfiedpisû. e ení stáje je v souladu s Vyhlá kou ã. 191 Ministerstva zemûdûlství ze dne 7. kvûtna 2002 o technick ch poïadavcích na stavby pro zemûdûlství a Vyhlá - kou 208/2004 Sb. ze dne 14. dubna 2004 o minimálních standardech pro ochranu hospodáfisk ch zvífiat. Zaji Èuje provádûní v ech poïadovan ch technologick ch operací: 1) nast lání steliva 3 x t dnû, 2) krmení prostfiednictvím volnû pfiemostiteln ch kruhov ch krmelcû na seno a senáï, krmi tû, 3) napájení zvífiat z míãov ch napájeãek, funkãní do teploty 30 C, umístûn ch v kaïdém kotci, 4) vyhrnování chlévské mrvy (hluboké podest lky) na konci sezóny ze stáje na zpevnûné polní hnoji tû a pfiímo na polní plochy podle rozvozného plánu, 5) ãlenûní prostoru stáje na krmi tû a lehárnu, dûlení prostoru stáje technologick mi zábranami na více sekcí, zaji tûní únikov ch prostorû pro telata, oddûlen ch trubkov mi zábranami, 6) manipulace se zvífiaty, které se provádûjí pfiehánûním po stáji, kdyï pfii pfievozu mezi stfiedisky bude vyuïito dopravníku, 7) vûtrání stáje pfiirozen m vûtráním, 8) zaji tûní porodû v mobilních porodních kotcích, vybaven ch kamerov m systémem, 9) vybudování pfiístupové cesty a v bûhû, 10) vybudování manipulaãní plochy s prostory a technologií pro tfiídûní, fixaci, o etfiování a nakládání zvífiat, 11) pfiipou tûní krav umûlou inseminací (spolu s pfiipou tûním b ky na pastvû) a 12) prostory pro personál. III. LECHTùNÍ A REPRODUKCE Sukonãenou pfiedchozí chovatelskou sezónou je na místû vyhodnotit dosaïené ukazatele reprodukce stáda a porovnat je s pfiedchozími sezónami v daném chovu, chovn m cílem stáda a prûmûrn mi hodnotami populace chovaného plemene. Problematice reprodukce masného skotu bude vûnována pozornost v dal- ích pokraãováních. Hodnocení tûlesné kondice plemenic Hodnocení tûlesné kondice je dûleïit m kontrolním faktorem ve vztahu k dosaïení bezproblémového zabfieznutí, v voje bfiezosti i prûbûhu telení (a souãasnû dosahování optimálního v Ïivného stavu). V âr je kondice obvykle hodnocena pûtibodovou stupnicí v rozsahu 1 (vyhublé) aï 5 (extrémû tuãné). Zmûna o 1 stupeà pfiedstavuje minimálnû rozdíl kg (u jalovic kg) Ïivé hmotnosti. V pfiipou- tûcím období je optimální kondice 2,5 3,0 stupnû. Zvífiata s hodnotami pod a nad tímto rozmezím jiï mohou b t poznamenána pozdním nástupem fiíje, niï í ovulaãní aktivitou, men í nidaãní schopností oplozeného vajíãka a pfieïíváním embrya. V poslední tfietinû bfiezosti má kondice dosahovat 3,0 3,5 stupnû. V zahraniãí je kondice odhadována rovnûï podle devítibodové stupnice. Pfii obou moïnostech hodnocení platí jasn závûr: krávy s podprûmûrnou kondicí, ale i krávy tlusté, mohou ve zv ené mífie mít v prûbûhu dal ího reprodukãního cyklu hor í parametry reprodukce oproti zvífiatûm s prûmûrnou (optimální, fyziologickou) kondicí. IV. ODCHOV MLÁëAT, BRAKACE Období pfií tích porodû se jiï pfiiblí- Ïilo. Právû nyní je prav ãas pro vyhodnocení úrovnû odchovu telat v uplynulé sezónû a provedení anal zy pfiíãin jejich ztrát tak, aby v nastávajícím období byly co nejniï í. Anal za pfiíãin ztrát telat zahrnuje hodnocení faktorû, jako jsou neplodnost matek, v skyt (pfiíãiny) zmetání, obtíïné porody, poporodní ztráty, nízká mléãnost matek, onemocnûní zvífiat, pfiípadnû dal í pfiíãiny. Porody u krav masn ch plemen probíhají ve standardních podmínkách nejménû z 85 % bez asistence, do 12 % s asistencí a do 3 % z uskuteãnûn ch porodû s nutn m zákrokem veterinárního lékafie Ztráty telat Ztráty telat do vûku 1 t dne, vãetnû zmetan ch a mrtvû narozen ch, dosahují za bûïn ch podmínek nejv e 7 %, dal í ztráty v období 2. t dne aï 4. mûsíce vûku b vají vût inou nízké, ãiní obvykle do 2,5 % z narozen ch. Existují znaãné rozdíly tûchto ukazatelû mezi jednotliv mi plemeny mrtvû narozená telata 1,5 aï 12 %, zmetání 0 aï 8 (i více) %, ztráty celkem pak obvykle 3 aï 15 %. Nejv znamnûj ími onemocnûními telat, zaznamenávan mi po celé období jejich odchovu, jsou prûjmy (obvykle aï 30 % ze v ech zji tûn ch poruch jejich zdravotního stavu), onemocnûní d chacího aparátu (15 %), zánût pupku po porodu (2 %) a celkové sepse (8 %). Na v znamu nab vá v skyt parazitárních onemocnûní. V dobfie veden ch chovech je moïné od 100 zapou tûn ch krav (vãetnû zafiazen ch prvotelek) oãekávat 95 otelen ch a 92 odchovan ch telat. V chovech s velmi dobrou plodností a celkovû vysokou úrovní zootechnické práce má mít kráva kaïd rok tele a oãekává se prûmûrn celoïivotní odchov aï 10 telat na 1 plemenici. Bfiezost mûïe dosahovat aï 98 %, poãet 39

40 narozen ch telat aï 96 %, odchovan ch telat 94 % a prûmûrné mezidobí 365 dnû. Hodnocení obtíïnosti porodû, vyjádfiené % snadn ch porodû podle platné metodiky KUMP by mûlo ukázat minimálnû 95 % u prvotelek a 99 % u star ích krav. Skuteãnost v ak v fiadû chovû v ak ãasto b vá odli ná. Brakace Brakace krav ve stádech masného skotu je vzhledem k niï í úrovni metabolické zátûïe a vy ímu komfortu tím i jejich niï í nemocnosti chovu niï í, neï u dojen ch, zejména vysokoprodukãních, stád. Je tak více prostoru pro vyfiazování krav zootechnickou brakací. Hlavními chovatelsk mi kritérii pro brakaci jsou neplodnost (není ekonomické vynakládat finanãní prostfiedky na zimní ustájení a krmení zvífiat, jeï nedala tele), opakovan obtíïn porod (neboè ten vyïaduje zv ené nároky na ãas i peníze; pfiiãemï je tfieba znát pfiíãiny obtíïn ch porodû, zejména nejde-li o vliv pouïitého b ka ãi o metabolické poruchy, zpûsobené nesprávnou v Ïivou, pfiípadnû dal í vlivy), nízká mléãnost krávy (orientaãnû vyjádfiená nízkou hmotností jejího telete, doplnûná kontrolou skuteãné úrovnû její laktace a zdravotního stavu její mléãné Ïlázy), onemocnûní (viz samostatn odstavec) a nevhodn temperament zvífiete (viz v e). Celková brakace ve stádech masného skotu se pohybuje zpravidla do 15 % ze stavu. To znamená, Ïe prûmûrná kráva absolvuje 7 8 porodû a je vyfiazována ve vûku kolem 9 11 let. Dlouhovûkost je pfiitom v eobecnû povaïována za základ ekonomiky masného stáda. V. PÉâE O PASTVINY, V ÎIVA, KRMNÉ DÁVKY, METABOLISMUS Objemná krmiva V Ïiva a skladba krmné dávky jsou ãasto oznaãovány za nejv znamnûj í faktor vnûj ího prostfiedí. Novû je k nûmu pfiiãítán i poïadavek na komfort bûhem zimního ustájení, zejména v dobû porodû. Základem v Ïivy skotu jsou kvalitní objemná krmiva, v zimû pfiedkládaná v konzervované podobû. Hlavním zdrojem objemn ch krmiv pro masn skot jsou trvalé porosty, slouïící jak k pastvû zvífiat, tak k v robû konzervovan ch objemn ch krmiv sena (konzervovaného su ením) a senáïí (siláïováním konzervovaného). Pfii v robû objemn ch krmiv se klade dûraz na jejich Ïivinovou hodnotu a zdravotní nezávadnost (u senáïí mj. podmínûn ch prûbûhem fermentaãních procesû pfii siláïování). Nedopasky a selektivní pastva Nedopasky na pastvû vznikají dvûma zpûsoby. Buì jde o nespasené ostrûvky pfiestárl ch nebo ménû chutn ch rostlin, která zvífiata odmítají spásat. Pfii pfiebytku píce na pastvinû zvífiata selektivnû vypásají chutnûj í druhy, zatímco ostatních si nev ímají. Kvalitní trávy jsou po vypásání obvykle konkurenãnû oslabeny a na jejich místo nastupují nízké plevelné byliny. Taková selektivní pastva je v ak moïná pfiedev ím pfii nízkém pastevním tlaku. Druh typ nedopaskû vzniká na místech zneãi tûn ch exkrementy. Zvífiata se tûmto místûm vût inou vyh bají ne z dûvodu chutnosti ãi pfiehnojení porostu, ale zejména z dûvodu zápachu. Nyní, v prûbûhu fiíjna, bude vhodn ãas k o etfiení na ich pastvin. Zvolíme k tomu metodu mulãování, pfii které budou ostrûvky nespasen ch travin zlikvidovány a zároveà tím provedeme i ãásteãné rozetfiení v kalû. Kvalita senáïí, zásady správné fermentace Kvalitní fermentaãní proces pfii silá- Ïování je podmínûn vytvofiením optimálních podmínek pro dominantní rûst baktérií mléãného kva ení. Zkva ením rostlinn ch cukrû na kyselinu mléãnou se vytvofií podmínky pro dostateãné sní- Ïení ph, ãímï se potlaãí rûst vût iny neïádoucích a kodliv ch mikroorganismû. K tomu úãinnû napomáhají mikrobiální siláïní inokulanty, jejichï aplikace je jiï dnes chovateli povaïována za standardní souãást procesû, spojen ch se siláïováním. Mezi neïádoucí epifytní mikroflóru patfií pfiedev ím enterobaktérie, kvasinky, plísnû a spóry klostridií, kontaminované z pûdy. Jedním z neïádoucích biochemick ch procesû, které zapfiíãi- Àují znaãné ztráty, je proteol za siláïované hmoty. Jedná se o rozklad bílkovin aï na amoniak a na biogenní aminy. Tento proces zapfiíãiàují klostridie pfiedev ím u siláïí s obsahem su iny pod 30 %, kdy buàky rostlinn ch pletiv mají nízk osmotick tlak a klostridie do nich mohou pronikat. Pfii su inû nad 35 % je v skyt a kodliv úãinek klostridií v senáïích minimální. Postupy pfii silá- Ïování budou podrobnûji uvedeny v bfieznovém pokraãování. Problematické siláïe se vyznaãují nízkou koncentrací Ïivin, nesprávnou su inou konzervované píce a nekvalitním prûbûhem fermentaãního procesu. Negativní dopad na zdraví masného skotu mohou mít senáïe s pfiíli nízk m obsahem su iny, zejména pod 25 %, ãasto provázené pûsobením klostridí, zanesen ch do pfii siláïování hlínou a mnoïících se v siláïované hmotû. Toxiny uvolàované klostridiemi jsou pro organismus zvífiat velmi nebezpeãné a jsou nejãastûj í pfiíãinou jejich náhl ch úhynû. Nev hodou senáïí o nízké su inû (s vysok m obsahem vody) je jejich ãastûj í zamrzání v zimû. Pfiíjem namrzlého krmiva bfiezími zvífiaty je pfiíãinou rozvoje bachorov ch dysfunkcí a potratû. Travní senáïe o su inû vy í neï 38 %, zejména pokud nejsou nafiezány na krátkou fiezanku a dûslednû udusána v balíku (vaku ãi siláïní jámû), b vají ãasto postiïeny plísnûmi. Na rozvoji plísní a produkci toxinû se podílí také aerobní degradace (sekundární aerobní fermentace) siláïí po jejich odbûru z balíku, resp. na ãele naãnutého senáïního vaku nebo jámy. Ani zaplísnûné seno neb vá Ïádnou zvlá tností, zejména za nepfiíznivého poãasí v dobû senoseãe. Obdobnû zaplísnûné obilí. Zaplísnûná krmiva pfiedstavují velmi Tabulka č. 1 Obvyklé hodnoty živinových a fermentačních parametrů travních senáží Sušina NL NEL Vláknina Popel Kyselina Kyselina ph KVV (S) % (g) (MJ) (g) (g) mléčná octová Amoniak Čerstvé 100 % 100 % 100 % 100 % mg logmolc hmoty sušina sušina sušina sušina KOH/100 g g/kg g/kg g/kg 29, , , ,4, 38, , , ,1 40

41 závaïn nutriãnû zdravotní problém. Napadení plísnûmi sniïuje jejich nutriãní hodnotu. Samy plísnû jsou zdravotnû kodlivé (v podobû mykóz a alergick ch reakcí). Velmi váïn dopad na zdravotní stav zvífiat mají sekundární toxické metabolity plísní mykotoxiny. Je jich známo nûkolik stovek druhû, dokáïí pûsobit ve vzájemn ch kombinacích, nûkdy i v tzv. maskované podobû. Zejména rody plísní Fusarium, Aspergillus a Penicillium jsou známy svojí produkcí nebezpeãn ch toxinû. K nim patfií trichotheceny T-2 toxin a deoxynivalenol (oznaãovan jako DON), zearalenon (ZON), fumonisin, aflatoxiny a ochratoxiny. Je prokázáno, Ïe i u masného skotu mají tyto toxiny v raznû kodliv úãinek na jeho zdravotní stav, mj. na ãinnost bachoru, jater, pohlavního aparátu, mléãné Ïlázy a dokonce i konãetin. B vají pfiíãinou úhynû krav i telat. K ochranû organismu pfied jejich pûsobením se pouïívají novû vyvinuté krmné aditivní pfiípravky, tzv. deaktivátory mykotoxinû, z nichï ty nejúãinnûj í jsou nadány nejenom schopností jedovaté látky na sebe vázat, ale také je pfiímo enzymaticky tûpit (napfi. DON ãi ZON na jejich ne kodné metabolity). U nûkter ch tûchto deaktivátorû byla novû vûdecky potvrzena schopnost pûsobit i proti endotoxinûm a ergotov m alkaloidûm. ada na trhu nabízen ch produktû je nadána pouze schopností vyvazovat, takïe u ãásti toxinû (a právû u tûch dûleïit ch) je neúãinná. VÏdy je tfieba proto zvolit produkt na základû jeho objektivnû prokázané kvality (coï platí obecnû). Navíc nákupem v robkû jen od toho obchodního partnera, která nám souãasnû v chovu poradí a pomûïe v rámci odborného zooveterinárního servisu. Tabulka č. 2 Orientační hodnoty denní potřeby živin u jalovic a krav Potfieba Ïivin pro jednotlivé kategorie masného skotu Krmné dávky V Ïiva masného skotu je jednodu í neï v Ïiva vysokoprodukãních mléãn ch plemen skotu. Její dvû základní podoby pastva a zaji tûní krmn ch dávek bûhem pobytu v zimovi ti budou v dal ích pokraãováních opakovanû zmiàovány. Jako pfiíklad s kvalitní doplàkovou jadrnou krmnou smûsí je uvedena krmná dávka pro plemenné b ãky. Makrominerální v Ïiva, v znam stopov ch prvkû a vitaminû Pro dosaïení základních pfiedpokladû úspû ného chovu masn ch plemen skotu (jimiï jsou dobr zdravotní stav, dlouhovûkost plemenn ch zvífiat, jejich vysoká plodnost, vysoká intenzita rûstu telat a mladého skotu) je nutné jim zajistit vedle optimálního prostfiedí a zooveterinární péãe také kvalitní v Ïivu. Masn skot je ve znaãné mífie vázán na pûdu a rostliny (objemná krmiva) v konkrétním regionu. Nakupovaná krmiva tvofií mal podíl v krmn ch dávkách. Obsah minerálních látek v objemn ch krmivech je ovlivàován chemick m sloïením pûdy, sráïkami, hnojením a botanickou skladbou porostu. Skladba pastevního porostu a také vyprodukovaná píce, konzervovaná siláïováním, jsou tûmito faktory ovlivnûny a nezabezpeãují v plné mífie potfieby organismu zvífiat (zejména vysokobfiezích a otelen ch plemenic, ale i rostoucích telat a plemenn ch b kû). Pastva a zejména zimní krmná dávka nezaji Èují dostateãné krytí potfieby minerálních látek. Je proto nezbytné zvífiatûm celoroãnû pfiedkládat minerálnû-vitamínová doplàková Ukazatel Jednotka Jalovice 300 kg Vysokobřezí Otelené krávy krávy 650 kg 600 kg Sušina kg 6,2 10,5 15 NEL MJ NL kg 0,7 1,4 1,8 Vápník g Fosfor g Hořčík g Sodík g Zinek mg Měď mg Vitamin A m. j Vitamin D m. j Vitamin E mg krmiva a minerální lizy v dávkách, uspokojující (prostfiednictvím celkové krmné dávky) potfieby v ech chovan ch kategorií masného skotu. Vápník a fosfor patfií mezi nejdûleïitûj í makroprvky v organismu zvífiat. Podílejí se na stavbû kosterní tkánû. Vápník se uplatàuje v metabolismu ostatních minerálních látek, ovlivàuje funkci enzymû a hormonû, podílí se na regulaci nervosvalové dráïdivosti a pfii svalov ch kontrakcích. UdrÏování normokalcémie (normální hladiny vápníku v krvi) je zásadnû dûleïité v období porodu. Fosfor se nachází ve v ech buàkách jako souãást nukleov ch kyselin, fosfoproteinû a fosfolipidû. Hofiãík hraje nepostradatelnou úlohu v základních bunûãn ch reakcích. Je nutn pro normální funkci svalové a nervové tkánû. Nezbytn je i pro mnoho dûleïit ch enzymatick ch reakcí, které regulují metabolismus bílkovin, sacharidû a lipidû. Sodík, spoleãnû s draslíkem a chlórem, patfií mezi prvky v znamnû ovliv- Àující iontovou rovnováhu a tím i ph a vodní rovnováhu organismu. Pfii nedostatku stopov ch prvkû (tj. mikroprvkû, mikrominerálních látek) a také vitaminû, aè uï v kombinaci nebo samostatnû, také dochází k zásadnímu naru ení metabolick ch pochodû a rovnûï k poruchám imunitních funkcí i celkového v voje organismu zvífiat. Jejich pfiíznaky jsou ve velké vût inû nespecifické a projevují se ãasto aï pfii pûsobení stresu sníïením uïitkovosti, zpomalováním rûstu, sníïenou vitalitou, poruchami v voje kostry a pfiedev ím zv enou vnímavostí k infekãním onemocnûním. Zinek je také v znamnou souãástí fiady enzymû. Jako souãást inzulínu má velk vliv na energetick metabolismus, hraje roli pfii syntéze bílkovin a nukleov ch kyselin. OvlivÀuje imunitní funkce a odolnost organismu vûãi infekãním onemocnûním. Mezi jeho základní funkce patfií úãast na v voji kûïe a paznehtû a mineralizaci kostí. Také mûì je dûleïitou souãástí enzymû, jimiï je ovlivàován metabolismus a oxido-redukãní procesy. Mj. se podílí na krvetvorbû, tvorbû kolagenu, v voji kostry a keratinizaci. Mangan se prostfiednictvím enzymû podílí na procesech tkáàového d chání, úãastní se syntézy cholesterolu, ovlivàuje tvorbu ãerven ch krvinek a téï zasahuje do produkce enzymû. Jód má pfiedev ím v znam pro zaji tûní fyziologick ch funkcí títné Ïlázy prostfiednictvím 41

42 Tabulka č. 3 Příklady krmné dávky pro odchov plemenných býčků Krmivo tvorby jejich hormonû. Ty jsou dûleïitou souãástí pochodû, fiídících metabolismus. Kobalt je souãástí molekuly vitamínu B12 a aktivátorem fiady enzymû, které zasahují do metabolismu kyseliny propionové, bílkovin a dal ích látek. OvlivÀuje tvorbu krve a je dûleïit m rûstov m faktorem bachorové mikroflóry, ovlivàujícím trávení vlákniny, tvorbu bachorového mikrobiálního proteinu a tûkav ch mastn ch kyselin. Velk v znam má stopov prvek selen, kter spolu s vitaminem E patfií mezi základní esenciální nutriãní sloïky, jejichï hlavní funkcí je ochrana bunûk a tkání pfied oxidativním po kozením. Karence selenu a vitaminu E jsou spojovány s celou fiadou poruch zdravotního stavu (mj. nutriãní svalovou dystrofií, náchylností k infekãním onemocnûním) a celkov m oslabením organismu, zejména u telat. Vitamin A je mj. nezbytn pro integritu epiteliálních bunûk, jeho deficit je provázen vy ím v skytem chorob respiratorního traktu, d chacího a pohlavního aparátu a mléãné Ïlázy. Vitamin D se podílí na resorpci vápníku a fosforu z trávícího traktu a v ledvinách. Hypovitaminóza D zpûsobuje rachitidu a osteomalácii. Celková dostupnost minerálních látek, stopov ch prvkû a vitamínû je zku en mi chovateli povaïována za jeden z klíãov ch faktorû kvalitní v Ïivy v ech kategorií masného skotu. Celková spotfieba minerálních krmiv (vãetnû mikroprvkov ch, resp. vitaminozních komponent) v podobû minerálnû-vitamínov ch doplàkov ch krmiv a minerálních lizû se pohybuje kolem kg na VDJ za rok a to v pfiibliïnû v pomûru 55 % v pastevním období a 45 % v zimním období. Plemenní býčci Plemenní býčci Složení krmné 450 kg živé hmotn. 550 kg živé hmotn. směsi (%) Travní senáž 27,0 kg 30,0 kg Krmná směs 4,5 kg 5,5 kg Pšenice 17 Ječmen 15 Kukuřice 25 Sladový květ 2 Biskvitová moučka 16 Pšeničné otruby 5 Sojový extr. šrot 48 % 14 Močovina krmná 0,5 MDK BovesPro Býci 3 Monokalciumfosfát 1 Krmná sůl 1 Soda 0,5 VI. KONTROLA ZDRAVÍ Prevence chorob Základem správné zootechnické praxe je prevence chorob, tj. snaha chovatele pfiedcházet poruchám zdravotního stavu u chovan ch zvífiat (a sv mi postupy zvífiata pfied onemocnûními chránit). V skyt onemocnûní zvífiat má velk ekonomick v znam je pro chovatele vïdy citelnou ekonomickou ztrátou. V prûbûhu pastvy se lze setkat s fiadou onemocnûní, jeï pfiímo souvisí s její kvalitou. Nejvíce zdravotních problémû se v ak obvykle vyskytuje v období porodû a poté na poãátku pastvy. Dal ím kritick m obdobím se mûïe stát závûreãná fáze pastvy, kdy jiï pastevní porost nemá dostateãnou koncentraci Ïivin. V prûbûhu celého pastevního období se v ak mûïeme setkat s rûzn mi poruchami zdravotního stavu a to jak subklinick ch, tak i v klinick ch formách. Pfievládají pfiitom metabolická a parazitární onemocnûní. Metabolická onemocnûní Za závaïná metabolická onemocnûní skotu v prûbûhu pastvy jsou pova- Ïovány indigesce, související obvykle s alkalózou bachorového obsahu, dále akutní tympanie, hypomagnezemie (nedostatek hofiãíku) a hypofosfatemie (nedostatek fosforu). V období kolem porodu b vá závaïnou komplikací hypokalcémie (nedostatek vápníku v krvi) a lipomobilizace (rychlé uvolàování tuku z tûlních zásob) u tlust ch krav a jalovic, vedoucí u nich ke ketóze a postiïení jater. Tûmto dvûma poruchám metabolismu lze pfiedcházet vhodn mi postupy bûhem podzimního období. Prevencí ketózy je správná v Ïiva a kontrola BCS bfiezích zvífiat, preventivním postupem, bránícím rozvoji hypokalcémie je pfiedev ím kontrola v Ïivy v období posledních t dnû pfied otelením a v den porodu. Uvedené poruchy metabolismu pfiedstavují aï 30 % ze v ech onemocnûní masného skotu. S nimi úzce souvisí komplex poporodních onemocnûní, sám tvofiící asi 20 % v ech onemocnûní masného skotu. Jde o vzájemnû propojen komplex zdravotních poruch, na kter ch se podílí zootechnické chyby v okoloporodní péãi (nedostateãná míra zaji tûní pohody bûhem telení ve stáji, pfiíli vysoká nebo naopak nízká hodnota BCS) a dále (zejména v dûsledku nezvládnuté v Ïivy) poruchy procesû trávení v pfiedïaludcích, poruchy energetického metabolismu (zmínûná ketóza), poruchy minerálního metabolismu (hypokalcémie, hypofosfatémie), dále navozené poruch imunity (imunosuprese). Tento komplex pfiíãin je podkladem k v skytu ztíïen ch porodû (spolu s velk mi plody), ulehnutí, ale také metritid a mastitid po otelení a poruch zdraví telat. Úãinnou pomocí proti tûmto poporodním onemocnûním jsou (vedle vyvá- Ïené v Ïivy s optimálním pfiísunem energie, dusíkat ch látek, minerálních látek, stopov ch prvkû a vitamínû) speciální poporodní aditiva, úãinnû tlumící rozvoj uveden ch poruch. Podávají se plemenicím bezprostfiednû po otelení. Na facebooku budou v paralelním zdroji informací k tomuto seriálu ãlánkû podávány informace o vhodn ch pfiípravcích pro v Ïivu jednotliv ch kategorií masného skotu (minerálnû-vitamínov ch doplàkov ch krmivech, minerálních lizech, ale i dal ích produktech pro v Ïivu, jako jsou siláïní biologické a chemické konzervanty, poporodní aditiva pro krávy, mléãné krmné smûsi pro telata, deaktivátory mykotoxinû a dal í produkty). Ná virtuální chov masn ch krav bez trïní produkce mléka a jejich telat je v letním období zaloïen na pfiíjmu pastevního porostu a minerálnû-vitamínov ch doplàkov ch krmiv, resp. minerálních lizû. Dostateãné zásobování v emi Ïivinami (zejména v ak energií, dusíkat mi látkami, resp. aminokyselinami, makroprvky i mikroprvky a vitamíny) je tak zásadnû závislé na kvalitû pfiijímaného travního porostu (tj. ve své podstatû na podloïí, kde se pastviny nalézají) a zvoleném minerálnû-vitamínovém doplàku, resp. lizu. 42

43 Pro kompletní znalost naplnûní potfieby v ech Ïivin a kontrolu fyziologického prûbûhu metabolick ch pochodû v organismu je proto vhodné provádût v indikovan ch termínech (napfi. poslední tfietinû bfiezosti zvífiat, ale i v dobû telení, zejména jsou-li pfii nûm zji Èovány zdravotní poruch krav a telat) laboratorní vy etfiení krve (tzv. modifikovan, odbornû a ekonomicky cílen, metabolick test). Ten nám mûïe pomoci odhalit v kyvy v zásobování zvífiat nûkter mi Ïivinami. Nezastupitelnou úlohu potom toto vy etfiení má v odhalování subklinick ch deficitû jednotliv ch Ïivin, zejména makro a mikroelementû. Laboratorní biochemické vy etfiení krve by mûla b t ze stejného dûvodu (tj. coby kontrola stavu zásobení Ïivinami a pfiípadné vãasné odhalení jejich nadbytku ãi nedostatku, ev. zji tûní subklinick ch poruch metabolismu ãi jin ch onemocnûní) pouïita i pro sledování zdravotního stavu plemenn ch b kû. Obdobnû lze snadno vy etfiením krevního séra telat ve vûku 2 aï 5 dnû (prostfiednictvím biochemick ch ukazatelû celkové bílkoviny, imunoglobulinû, enzymu GMT a pfiípadnû dal ích) provûfiit úroveà jejich napájení kolostrem (a také jeho kvalitu), zejména v situaci, kdy se rozvíjejí v chovu prûjmová onemocnûní v ekonomicky závaïném rozsahu. Infekãní bovinní rinotracheitida Národní ozdravovací program NOP IBR je chovatelské vefiejnosti znám. Je z její strany také velmi zodpovûdnû plnûn. Byl na základû návrhu Spoleãné zdravotní komise svazû chovatelû skotu âr, pfii odborné spolupráci se Státní veterinární správou âr a V zkumn m ústavem veterinárního lékafiství v Brnû a za garance a spolufinancování Ministerstvem zemûdûlství âr zahájen Vlastní program má skonãit Vzhledem k tomu, Ïe do této doby nebude patrnû dokonãeno ozdravování v ech ãesk ch stád skotu, má b t metodika NOP IBR povinnû uplatàována i v následném období (jehoï délka bude teprve urãena), zfiejmû jiï bez dotace ze strany státu. V souãasnosti je infekce IBR eliminována z 63 % hospodáfiství skotu v âr. Aktuální informace k programu lze nalézt na stránkách SVS âr. Paratuberkulóza Problematika onemocnûní skotu paratuberkulózou patfií k dûleïit m oblastem kontroly zdravotního stavu masného skotu. O metodice boje proti této nákaze se mezi chovateli, Státní veterinární správou âr, MZe âr a dal- ímu subjekty diskutuje jiï fiadu rokû. V osmdesát ch létech bylo toto onemocnûní v ãeské populaci skotu vzácné, i kdyï docházelo k jeho obãasnému propuknutí po infekci pûvodními ãesk mi kmeny pûvodce Mycobacterium avium, subsp. paratuberculosis. Pfii dovozech plemenného materiálu se nepodafiilo eliminovat riziko zavleãení pûvodcû tohoto onemocnûní do âeské republiky a to jak u masn ch plemen, tak u hol t nského skotu i importovan ch zvífiat strakatého plemene. Promofienost stád masného skotu v âr zfiejmû není nízká, chybûjí v ak pfiesné údaje. Lze fiíci, Ïe se v souãasnosti teprve hledají moïnosti jednotného celorepublikového postupu proti tomuto plíïivému onemocnûní a jeho prevence (resp. tlumení ve stádu) je doposud zejména vûcí samotného chovatele. Je v ak tfieba pfiipomenout, Ïe platí Metodick postup v prevenci ífiení paratuberkulózy skotu v âr ã. 5/2008, vyhlá en SVS âr. Aktuální informace, zku enosti z USA a v podmínkách ãeského chovu skotu uplatnitelná doporuãení k boji s touto nákazou pfiednesl na semináfii ve Vûtrném Jeníkovû v kvûtnu tohoto roku profesor M. Collins z University of Wisconsin-Madison. Lze se jimi fiídit i v ãesk ch chovech masného skotu. Parazitární onemocnûní Dal í v znamnou skupinou onemocnûní s ekonomick m dopadem na produkci (ãasto svojí subklinickou formou, nûkdy váïn m klinick m prûbûhem, spojen m se ztrátami produkce i samotn ch zvífiat) jsou parazitózy. ífií se a negativnû pûsobí na zdravotní stav zvífiat jak bûhem pastevního období, tak bûhem jejich pobytu v zimovi ti (mj. bûhem odchovu telat pfied vyhnáním stáda na pastvu). Roz ifiující se pastevní odchov skotu vytváfií pfiíznivé podmínky pro moïnost rozvoje parazitóz. Vysoké ekonomické ztráty pfii parazitózách jsou dány pfiedev ím jejich znaãnou roz ífieností a dále poãetností druhû, které se obligátnû na infekcích podílejí. V znamná je i moïnost vzájemného pfienosu mezi ostatními druhy domácích pfieïv kavcû (ovce, koza) a pfiípadnû i spárkatou zvûfií. Importy plemenného materiálu pfiedev ím ze zemí s vysok m statusem pastevních parazitóz vytvofiily nebezpeãí opûtovného nárûstu pfiedev ím tûch parazitóz, které byly v minulosti za vynaloïení cíleného úsilí v zkumu, veterinární sluïby a samotn ch chovatelû a zejména znaãn ch finanãních nákladû v âeské republice zcela nebo pfieváïnû utlumeny. Jednalo se pfiedev ím o ekonomicky nejzávaïnûj í parazitózy jako fasciolóza, plicní a gastrointestinální helmintózy a podkoïní stfieãkovitost. Geografické a klimatické podmínky na eho území a jeho ãlenitost vytváfií v ak trvale velmi pfiíznivé podmínky pro jejich uplatnûní. Endoparazitózy Endoparazitózy zahrnují protozoární onemocnûní, motoliãnatost, tasemniãnatost a stfievní a plicní ãervivost. Mezi protozoárními onemocnûními má nejvût í v znam kokcidióza telat. Pro zdraví skotu má v znam ãeleì Eimeridae a její dva rody Eimeria a Isospora. V souãasné dobû je u skotu potvrzeno 12 druhû Eimerií. Klinické pfiíznaky se nejãastûji objevují u tfiídenních aï tfiímûsíãních telat.typick je tûïk prûbûh onemocnûní s krvav m prûjmem, mnohdy doprovázen m nervov mi poruchami a zv enou tûlesnou teplotou. Úhyny telat pfii tomto onemocnûní jsou ãasté. Zvífiata, jeï onemocnûní pfiekonají zaostávají v rûstu, jsou vyhublá. Diagnostika onemocnûní je zaloïena na nálezu oocyst ve v kalech telat a u uhynul ch zvífiat na vy etfiení Tabulka č. 4 Příčiny ztrát telat Zmetání Průjmy a další Náhlý úhyn Těžký porod a MNT inf. onemocnění na pastvě Úraz ve stáji Celkem Prvotelky Krávy Celkem

44 44

45 obsahu stfiev. K léãbû doporuãené moderní preparáty budou uvedeny na facebooku (antikokcidika, biologická agens). Prevence kokcidiózy se fiídí individuálními podmínkami na farmû. Hlavním krokem je nedrïet telata v prostfiedí se silnou kontaminací vajíãky kokcidií a pokud to jde, stfiídáním pastvin tak, aby se po mlad ch zvífiatech následnû pfiepásala star ími zvífiaty s vy í (vûkovou) rezistencí a nikoliv naopak. CoÏ platí pro prevenci parazitóz obecnû. Dal ím endoparazitózám (ale i ektoparazitózám) se budeme vûnovat v následujících dílech. Prevence endoparazitóz, odãervovací program K preventivním opatfiením proti endoparazitûm dále patfií: 1) Vypracování zdravotního plánu podle konkrétních podmínek spoleãnû s veterinárním lékafiem. 2) Dbát na dobré zoohygienické podmínky v zimovi ti. 3) Mladá zvífiata pást na nezamofien ch pastvinách. 4) NepodceÀovat na pastvinû pfiezimující v vojová stádia parazitû. 5) Pravidelnû odãervovat zvífiata. 6) Vyãlenit ze spásání riziková (trvale mokrá) místa. 7) ZvífiatÛm zajistit hygienické zásobování vodou. 8) Pravidelnû preventivnû vy etfiovat v kaly. 9) Nepást, ale siláïovat píci z nejvíce infikovan ch ploch. 10) Seno z pozdních seãí zkrmovat pozdûji. 11) NevyváÏet na vyuïívané pastviny ãerstv hnûj (napfi. pfii likvidaci zimovi tû). Lze konstatovat, Ïe pastevní vyuïívání zatravnûn ch ploch masn m skotem vyïaduje komplexní protiparazitární ochranu, zaloïenou na znalosti pûvodcû, jejich vãasné a spolehlivé diagnostice, úãinné prevenci a cíleném a ekonomickém vyuïívání antiparazitik. Pastevní odchov masn ch stád spoleãnû s podnebím v na em geografickém pásmu je vhodnou kombinací k rozvoji v vojov ch cyklû mnoha parazitû. Silné parazitární invaze zpûsobují jak pfiímé ztráty (zejména vy í podíl konfiskovan ch ãástí tûla na jatkách a niï í kvalitu masa, pfiípadnû zv en úhyn zvífiat), tak ztráty nepfiímé (sníïení mléãné produkce, tj. sníïení hmotnosti odstavovan ch telat, negativní vliv na reprodukci, tj. sníïení plodnosti, a zv ení vnímavosti k ostatním onemocnûním, tj. vy í pravdûpodobnost k v skytu infekãních i neinfekãních onemocnûní). Typick m nálezem v na ich podmínkách jsou smí ené parazitární invaze, jejichï prevence vyïaduje systémov pfiístup. Doba odãervení, jeho ãetnost a volba pouïitého preparátu musí b t zaloïena na konkrétních znalostech daného chovu, na prûbûhu poãasí, druhovém nálezu parazitû a poãtech vajíãek parazitû v trusu zji tûn ch pfii kontrolním koprologickém vy etfiení. Proto nelze obecnû fiíci, jaké antiparazitikum je pro dan chov ideální. PouÏitelné jsou v na ich podmínkách benzimidazoly (albendazol, fenbendazol, mebendazol, febantel, exfendazol, oxibendazol) s úãinností na dospûlce a s omezenou úãinností na v vojová stádia plicní, stfievní i slezové ãervivosti a ve dvojnásobn ch dávkách úãinné na motolice a tasemnice. Dále imidazothiazoly (levamizol a tetramizol), které vykazují dobrou úãinnost na dospûlce plicní, stfievní i slezové ãervivosti a na motolice i tasemnice, ale nemají Ïádn vliv na larvy a nedospûlá stádia plicní, stfievní a slezové ãervivosti. Na motolice lze aplikovat je tû preparáty obsahující clorsulon. âasto uïívané ivermektiny a avermektiny mají velmi dobrou úãinnost proti dospûl m i nedospûl m stádiím plicní, slezové i stfievní ãervivosti, ale samostatnû nejsou úãinné na tasemnice a motolice. Antihelmintika lze podávat perorálnû formou roztoku (benzimidazoly a ivermektiny), injekãnû (imidazothiazoly, clorsulon a ivermektiny) nebo ve formû medikace jadrného krmiva. Tato (poslední uvedená) aplikaãní forma je ale z dûvodu rizika vzniku parazitární rezistence nejménû vhodná. Prevence parazitóz musí splnit tato kritéria: 1) Zabránit tûïk m invazím, které jsou doprovázeny zdravotními komplikacemi aï úhyny. 2) SníÏit kontaminaci pastvin v vojov mi stádii parazitû. 3) Minimalizovat dopad parazitóz na uïitkovost a reprodukci zvífiat. 4) Formou vy etfiení trusu kontrolovat úãinnost odãervení a v voj imunity nebo rezistence parazitû. Koprologické vy etfiení KaÏdému odãervení stáda by mûlo pfiedcházet koprologické vy etfiení. Za tímto úãelem lze odebrat smûsn vzorek trusu (doporuãitelné kaïdé 1,5 aï 2 mûsíce nebo pfii v skytu prûjmû), ve kterém je zastoupen ãerstv trus 5 10 % zvífiat dané kategorie. Trus odebíráme nejlépe do speciálních uzavírateln ch vzorkovnic (trusovek) a uchováváme a transportujeme pfii teplotû 5 C co nejdfiíve (do 24 hodin) do pfiíslu - ného Státního veterinárního ústavu. Laboratorním vy etfiením se zjistí druhy parazitû a poãet jejich vajíãek v 1 g trusu (kvantitativní koprologie). Z poãtu vajíãek endoparazitû v trusu se odvodí, zda je odãervení nutné léãbu bezpodmíneãnû vyïadují nálezy 103 (tj. tisíc) vajíãek v 1 g trusu. Zásadní chybou je odãervení naslepo, bez pfiedcházejícího koprologického vy etfiení. Neznáme jaké typy endoparazitû jsou v chovu zastoupeny a nevíme tudíï zda zvolen odãervovací preparát je ten nejvhodnûj í. Souãasnû pokud není odãervení nutné, zbavíme stádo i stfievních parazitû, které potfiebuje k formování imunity. Nález nûkter ch parazitû (zejména motolic a tasemnic, ale i nûkter ch typû slezové ãi plicní ãervivosti) pfii vy etfiení indikuje bezodkladné odãervení celého stáda. Do programu prevence musí b t zahrnuto i stfiídání pastvin. V praxi to znamená, Ïe ãást (ideálnû minimálnû tfietina) pastvin je nutné celoroãnû pouze sekat a nevyuïívat k pasení. UmoÏnûní pfiístupu ultrafialového záfiení aï na pûdu a pfieru ení v vojov ch cyklû geohelmintû (smykování, sekání nedopaskû) vede na pastvinû k úhynu larválních forem parazitû. V následujícím roce je potom moïné povaïovat pastvinu za ãistou a mûla by se vyuïít k první pastvû stáda nebo k pastvû stáda po odãervení. S ohledem na zabránûní v voje rezistence parazitû na podávan pfiípravek je nezbytné pfii odãervování dodrïet dávkování léãiva. Dávka by mûla b t spí e na horní hranici doporuãen ch dávek, preparát by nemûl b t nikdy poddávkován. VÏdy je nutné odãervit skuteãnû v echna zvífiata ve stádû (nesmí Ïádné utéci) a pfii stanovení dávky je potfiebné zohlednit jejich hmotnost. Onemocnûní pohybového aparátu Velmi dûleïitou oblastí je dobr zdravotní stav pohybového aparátu zvífiat, které tráví v znamnou ãást svého Ïivota v pastevním areálu. Jeho onemocnûní tvofií asi 15 % v ech chorob masného 45

46 skotu. PfieváÏnû jde o postiïení paznehtû a to v podobû Rusterholzova vfiedu, jeho v skyt je závaïn zejména u plemenn ch b kû. Ojedinûle se vyskytují i jiné typy (místa) vfiedû, napfi. vfiedy v oblasti bílé zóny (tzv. hnisavû dutá stûna) ãi vfiedy piãky paznehtu. Vfiedy se nejãastûji nacházejí na vnûj ích paznehtech pánevních konãetin. Typická lokalizace Rusterholzova vfiedu je v místû pfiechodu rohoviny chodidla v rohovinu patkovou smûrem k meziprstí. Prvním klinick m pfiíznakem tohoto onemocnûní je loïisko tmavû Ïluté aï ãervené rohoviny niï í tvrdosti, které je citlivé na tlak. Pozdûji dojde v tomto místû k vydrolení nekvalitní rohoviny, k odhalení káry paznehtní a její infekci. Zánût káry je bolestiv a zvífie na nûj proto reaguje rûznû siln m stupnûm kulhání. Pokud nedojde vãas k o etfiení otevfieného vfiedu, roz ifiuje se zánût do hloubky, ãasto na lachu hlubokého ohybaãe, do kloubû a na kost paznehtní. Hnisav m zánûtem je potom postiïen cel prst a infekce prostupuje i do krevního obûhu. Léãba vfiedû znamená individuální o etfiení postiïené konãetiny, resp. paznehtû. Nejprve je nutno provést korekci rohoviny paznehtû. Potom se o etfiuje vlastní defekt a to tak, Ïe se okolní rohovina sefiezává pozvolnû, aby byl zaji tûn plynul pfiechod k neporu ené rohovinû. Vlastní zanícená kára paznehtní se poté o etfií dezinfekãním, pfiípadnû antibiotick m prostfiedkem. U rozsáhl ch vfiedû je velkou pomocí provedení chemického podkování. Zatímco léãba nekomplikovan ch (povrchov ch vfiedû) nepfiedstavuje pro erudovaného a správnû vybaveného paznehtáfie Ïádn zásadní problém, fie ení hlubok ch zánûtû prstu je moïné pouze chirurgick m zákrokem veterináfie (resekce kloubu paznehtního, amputace prstu), vyïaduje vût í materiálové i technické zaji tûní a navíc úspû nost léãby vzhledem ke zpûsobu chovu a hmotnosti chovan ch zvífiat neb vá stoprocentní. Vfiedy vznikají pûsobením nûkolika rûznorod ch vlivû, pfiiãemï vizuálnû stejn vfied se ve dvou chovech mûïe rozvinout pûsobením rûzn ch vlivû. V sledkem pûsobení v ech vyvolávajících vlivû je vïdy po kození káry paznehtní. Po kození (nejãastûji mechanické, ãi toxické) vede k jejímu nejprve aseptickému zánûtu a tím k tvorbû nekvalitní rohoviny nebo k úplné zástavû tvorby rohoviny. Dané problematice se pro velk rozsah pfiíspûvku budeme vûnovat v dal ích pokraãováních, stejnû jako v znamu dal ích onemocnûní masného skotu. VII. ODBYT A ZPRACOVÁNÍ PRODUKCE Problematice bude vûnována pozornost v dal ích pokraãováních. VIII. EKONOMIKA, P EDPISY, DOTACE Základní faktory, ovlivàující ekonomiku Základní faktory, ovlivàující ekonomiku krav bez trïní produkce mléka: 1) Volba plemene (podle produkãního zamûfiení, tj. na prodej chovn ch nebo plemenn ch zvífiat, zástavového skotu, prodej odstávãat na jatka, v krm vlastních telat). 2) Tûlesn rámec. 3) Zdraví a konstituce. 4) Matefiské vlastnosti. 5) Systém plemenáfiské práce. 6) Technika chovu (osazení pastviny: 1 kráva/1,45 aï 2 ha). 7) Hmotnost telat pfii odstavu. 8) Poãet odchovan ch telat na 100 krav. 9) Vyhledávání fiíjí. 10) Sezónnost telení (zapou tûní). 11) Zaji tûní krmiv a v Ïiva (tûlesná kondice). 12) Zdravotní stav (zejména po porodu, ale i v rámci celé sezóny). 13) Kvalita masa. Ekonomika a provozní ukazatele Mezi na e ménû oblíbené ãinnosti patfií poãítání. Ale také víme, Ïe bez nûj to jaksi nejde, vïdyè v sledky dosaïené v poslední sezónû v na em chovu potfiebujeme vyhodnotit. Operativnû nûkteré údaje poãítáme pfiímo pfii jejich získávání, ale k dûslednému rozboru mûïeme vyuïít aï pozdnû podzimní dny, kdy je jiï na farmû relativní klid. Bûhem posledních dnû a mûsícû jsme shromáïdili celou fiadu dat, záznamû o hmotnostech zvífiat, jejich onemocnûních, ztrátách a dal ích údajû, které je tfieba úãelnû analyzovat a umût uplatnit v dal ím chodu farmy. Uvádíme jen nûkolik ukázek. Hodnocení v sledkû vy etfiování bfiezosti Vyhodnocujeme bfiezost po jednotliv ch b cích s ohledem na schopnost plemenic zabfieznout. Posoudit a zohlednit musíme i velikost stáda a dobu, kterou b k u plemenic strávil. Ideální v sledek (b k byl u stáda od 40 dnû po otelení poslední plemenice, stádo má kolem 30 ks plemenic a b k u nûj byl bez zdravotních problémû 2 mûsíce) je kolem 95 % bfiezích plemenic. Jeden ná virtuální b k má ale jalov ch 30 % sv ch krav. Budeme hledat pfiíãinu, ale uï s ním radûji nepoãítáme, jako s hlavním b kem do pfiipou tûní. Pravdûpodobnû jej ponecháme v chovu jako záloïního b ka. Hodnocení hmotnosti odstaven ch telat V echna telata, která odstavujeme od krav váïíme individuálnû. Máme pro to nûkolik závaïn ch dûvodû. Co a proã poãítáme: 1) PfiírÛstek odstaven ch telat dle stád tento ukazatel nám fiíká, zda nemáme nedostatky v managementu pastvy, stáda s v raznû niï ím pfiírûstkem hmotnosti telat od narození je tfieba analyzovat a najít pfiíãinu. âasto to b vá hor í kvalita pastevního porostu ke konci odchovu. Je tfieba zohlednit, Ïe mlad í telata mívají lep í Ïivotní pfiírûstek (ale niï í absolutní hmotnost). 2) PfiírÛstek odstaven ch telat podle otcû. RÛstové schopnosti telat podle otcû mohou b t propastné, s rozdíly aï na úrovni 0,3 kg dennû. CoÏ u 30 telat pfii odstavu v cca 210 dnech mûïe ãinit v penûzích celou hodnotu plemenného b ka. Vidíme, Ïe i pfii solidních a srovnateln ch pastvinách máme u jednoho na eho stáda hor í pfiírûstky o pfiibliïnû 0,2 kg. Jde o potomstvo b ka, po kterém se navíc i rodí vût í telata. Proto jej z na eho stáda vyselektujeme. 3) Individuální pfiírûstek chovn ch jalovic. PfiírÛstek jalovic pfii odstavu je dán zejména mléãností jejich matek a jejich schopností rûst (zejména pfii kvalitní v Ïivû a dobrém zdravotním stavu). Pro dal í chov vybíráme pouze zvífiata nadprûmûrná ve srovnání s celou skupinou jaloviãek. Hodnocení úrovnû ztrát telat Na e poslední období telení jsme v závûru loàského roku zahajovali s 205 bfiezími zvífiaty. Z toho bylo 22 ks vysokobfiezích jalovic. Na podzim jsme odstavili 178 telat coï ãiní 87 % z poãtu bfiezích matek. Na tento v sledek nejsme nijak hrdí a musíme ho 46

47 pfiesnû analyzovat, abychom mohli odstranit pfiíãiny. Pfiitom 90 % ztrát nám pfiipadá na období telení aï do vyhnání na pastvu. Anal zou (vãetnû rozboru vy etfiení krmiv a krve postiïen ch telat) nacházíme pfiíãinu zejména ve v skytu infekãních onemocnûní telat a prokázaného deficitu stopov ch prvkû (selenu, zinku a mûdi). Pro obû uvedené pfiíãiny proto pfiijímáme opatfiení v oblasti zooveterinární péãe a ve v Ïivû. IX. EKOLOGIE Podnikání v ekologickém zemûdûlství je upraveno Nafiízením Rady (ES) 834/2007, Nafiízením Komise (ES) 889/2008 a zákonem ã. 242/2000 Sb. o ekologickém zemûdûlství. KaÏd chovatel, kter hodlá podnikat v ekologickém zemûdûlství je povinen se podrobit kontrole a registrovat se u Ministerstva zemûdûlství âr. Od data registrace zaãíná bûïet pfiechodné období, které trvá pro ornou pûdu, trvalé travní porosty a chov skotu dva roky. Po této dobû mohou b t produkty ekofarmy certifikovány a oznaãeny jako bioprodukty. Na na í virtuální farmû o tomto zpûsobu hospodafiení budeme zatím dále jenom rozm let. Pokraãování ãlánku je pfiipravováno do dal ího ãísla Zpravodaje âschms. Agrokomplex Nitra 2011 Jan Kopeck, âschms Ve dnech se konala v Nitfie jiï tradiãní mezinárodní v stava Agrokomplex. Zástupci na eho svazu se této v stavy úãastní pravidelnû, nicménû leto ní rok se poprvé na pozvání kolegû ze ZCHMD na Slovensku prezentoval âschms i jako spoluvystavovatel i s vlastním stánkem. Ten bûhem celé akce nav tívilo bezpoãet chovatelû ze Slovenska, Maìarska, Chorvatska, Ruska, ale i napfi. Kosova. Doufejme, Ïe navázaná spolupráce pfiispûje k propagaci Lajosmiszei Golf Csávoly Šampion výstavy (foto: Jan Kopecký) Stánek Nitra 2011 (foto: Jan Kopecký) ãesk ch chovû v zahraniãí. V stavu podpofiil svojí úãasti i pfiedseda âschms ing. Vráblík. Vzhledem k nákazové situaci (IBR) byl v bûr zvífiat na v stavu velice omezen. Náv tûvníci v stavy mohli shlédnout pouze 30 ks, a to 27 ks charolais, 2 ks limusin a 1 ks aberdeen angus. I tak velk m úspûch pro chovatele masn ch plemen bylo získání titulu ampion v stavy Nitra 2011 pro plemenného b ka charolais Lajosmizsei Golf Csávoly. RD Tekovsné Nimce 1. místo kolekce CH (foto: Jan Kopecký) 47

48 Zasedání European Beef Simmental Group Jan Kopeck, âschms Na základû pozvání pracovní skupiny evropsk ch chovatelû Masného simentála European Beef Simmental Group se skupina chovatelû ing. Chytil, ing. Gergela, zástupce junior teamu Láìa Chytka ml. a za PK âschms Jan Kopeck zúãastnila ve dnech v stavy hospodáfisk ch zvífiat v Dánském Herninngu. Po pfiíjezdu do Herningu dne ve veãerních hodinách jsme byli pfiivítáni pfiedsedou dánské asociace MS Henning Hansenem, kter je znám na im chovatelûm jako bonitér plemene MS na národních v stavách. Ráno jsme se pfiipojili ke skupinû chovatelû z Nûmecka, v carska, Velké Británie, Irska, Rakouska, Dánska a vyrazili jsme na celodenní prohlídku farem v stfiední a severní ãásti poloostrova Jutland. Boniteři (foto: Jan Kopecký) První zastávka je u pana Vagn Thykjaera na farmû Hestehaven, která se rozkládá na plo e 41 ha a je na ni chováno 25 krav. Po ukázce zvífiat, pfiipravovan ch na v stavu v Herninngu, jsme na pastvû mûli moïnost shlédnout solidní krávy v nadprûmûrné kondici, v echny váïící okolo 1000 kg. Mezi plemenicemi byla i kráva Hestehaven Blis, matka b ka Hestehaven Daddi (ZSI 715), kter je vyuïíván v inseminaci i âr. V chovu je vyuïívána pouze inseminace, nejvíce pouïívan m b kem je zde nûmeck b k Exodus PP, ale na farmû je pouïíván i ãesk b k Agrochyt Prima PP, coï potû- ilo pfiedev ím mladého Láìu. Chovatelská skupina Lykke (foto: Jan Kopecký) Dal í zastávkou byl legendární chov pana Pedersena farma Vingegaard. Po pfiedvedeni inseminaãních b kû Vingegaard Columbus PP (ZSI 713) váïícího 1550 kg a Vingegaard Crassuse (ZSI 714) s neuvûfiitelnou hmotností 1740 kg jsme mûli moïnost prohlídky krav a jalovic na pastvinû, které byly v normální chovné kondici, vãetnû pûkné matky jiï zmínûného Vingegaard Columbuse. Pan P e d e r s e n zavzpomínal na první kontakt s ãesk mi chovateli v roce 1991, zejména na firmu UNICHOV a.s., která zde zakoupila b ka Bahama 2 a stádo jalovic, které bylo jedním z prvních stád masného simentála v âr a je tû do dnes Ïijí potomci tûchto zvífiat v chovu ZD Podlesí Roãov. Tfietí nav tívenou farmou byla souãastná piãka v Dánsku. Jde o farmu Lykke, kde na 30 ha hospodafií pan Kim Lykkegaard s rodinou. Chovu se vûnují po práci. Chovají 19 krav vãetnû mladého skotu. Skupina jalovic (foto: Jan Kopecký) Z této farmy pochází nám velice známí b ci jako Lykke Sirius P (ZSI 283) a Lykke Atlantis (ZSI 390). Po tûchto b cích zde jsou zde k vidûní v stavní zvífiata. V echna zvífiata jsou zde ochoãená, velkého tûlesného rámce,vût ina z nich Ïemlového zbarvení. V chovu je reprodukce zaji Èována pouze inseminací. V posledních letech je zde pouïívána v hojném poãtu rohatá genetika z Irska a Británie, jelikoï velká vût- ina krav v chovu jsou homozygotnû bezrohé. Mlad Láìa Chytka si pfiipadal jako ve snu. V e, co znal do souãasnosti pouze z internetu, mûl v reálu pfied sebou. Nejradûji by koupil cel chov, ale údajnû nemûl od táty a str ce tak velké kapesné. Pfiedposlední farmou byla typická hobby farma Stenbakem, jejímï majitelem je lékafi stomatolog pan Kristianse. Ten chová 14 krav, vût inou po otci Hedetoft United (ZSI 400), kter 48

49 Sneubum Campari (foto: Jan Kopecký) pûsobil v chovu 4 roky. V souãasné dobû zde pûsobí dal í inseminaãní b k Sneubum Campari a u jalovic velice pûkn b k Lykke Elmer (otec Holm Ulrick). K vidûní jsou jalovice, které váïí i pfies 600 kg ve 12 mûsících, ale i tak je chovatel nechává na zapu tûní do dvou let, coï je pro nás nepochopitelné. Posledním chovem pfii na em putování po dánském venkovû byla farma patfiící jiï zmínûnému pfiedsedovi dánské asociace MS Heningu Hansenovi. Setkáváme se zde s vyrovnan m stádem krav a jalovic, takové jaké je moïno vidût i u nás v âr. Pfiedev ím systém a v Ïiva krav je velice podobná chovu v âr. Pfiipou tí se zde ve 14 aï 16 mûsících. V souãastné dobû jsou vyuïíváni pfiedev ím nûmeãtí b ci Steinadler PP, Rosenhertz PP a Exodus PP. Dal í den na í náv tûvy byl cel vûnován v stavû v Herningu. Celkem soutûïilo 60 ks, které hodnotil bonitér David Lowry z Velké Británie. Nejvíce nás ohromují zvífiata po Lykke Siriusovi, kter je v tomto ohledu doopravdy ã. 1 a jiï zmínûn plemenn b k Vingeggard Crassus (foto: Jan Kopecký) Vingegaard Crassuse. Jedin m rozãarováním pro nás bylo hodnocení jalovic, kde byly kategorie jalovic aï do vûku 36 mûsícû. Samozfiejmû jalovice odpovídaly hmotností a tûlesn m rámcem vûku, ale podle názoru nejen na í skupiny tyto kategorie do soutûïe plemene masn simentál nepatfií. Na plné ãáfie zde zvítûzila témûfi ve v ech kategoriích, vãetnû chovatelské skupiny, farma Lykke. Zvífiata z této farmy byla jsou minimálnû o úroveà v neï ostatní vystavovaná. Novinkou na v stavû bylo tzv. sladûní oka pfii hodnocení masného simentál. BonitérÛm ze v ech 8 zemí bylo pfiedvedeno 6 jalovic a úkolem kaïdého bonitéra bylo porovnat jalovice podle své pfiedstavy. Potû- itelné bylo, Ïe nebyly mezi pofiadím jednotliv ch boniterû, Ïádné v razné rozdíly. Dal í takovéto srovnání by mûlo probûhnout na v stavû Grüne Woche v Berlínû v lednu Veãer byl zakonãen slavností s obãerstvením pod stanem pfiímo na v stavi ti. Pátek patfií jednání pracovní skupiny Evropsk masn Simentál. Dopoledne zasedala odborná pracovní skupina fie ící globální problémy plemene. V rámci jednání pracovní skupiny, které se zúãastnily v echny zastoupené zemû vïdy po 2 zástupcích (za âr Kopeck a Chytil), jsme se pfiihlásili k práci v pracovní skupinû Evropsk Masn Simentál. Jednání se zab valo problematikou zbarvení a standardy plemene v jednotliv ch zemích. Zásadnû jsme se postavili proti poïadavku umoïnit v skyt ãern ch znakû a pfiípadnû tolerance plá Èového ãerveného zbarvení. Otevfiena byla i otázka spoleãné metodiky lineárního hodnocení. Ze strany na í a anglické delegace zaznûla i v tka k vûku hodnocen ch jalovic a neotelen ch krav pfii v stavû v Herninngu. Odpoledne pokraãovalo zasedání odborn mi pfiedná kami o systému testace plemenn ch b kû v Dánsku (p. Nielsen). Úãastníci jednání byli v krátké prezentaci seznámeni s ãinností âschms Vingeggard Amalie PP (foto: Jan Kopecký) pfiedev ím s dûrazem na plemeno Masn simentál v âr. Jsem pfiesvûdãen, Ïe na e malá skupina velmi dobfie presentovala âeskou republiku v rámci novû formující se organizace chovatelû plemene Masn simentál. Pochválit chci pfiedev ím Láìu Chytku, kter okoval v echny úãastníky sv mi znalostmi rodokmenû jednotliv ch linií b kû a i dobrou angliãtinou. Nechci opomenout ani Karla Gergelu, kter svojí gergelovkou pfiispûl k navázání tûch nejlep ích partnersk ch vztahû. Za plemennou knihu jsem rád, Ïe se nám doufám podafiilo prezentovat dal í masné plemeno na evropské úrovni a vûfiím, Ïe tato náv tûva pfiispûje k dal ímu rozvoji spolupráce mezi chovateli masného simentála. Dal í setkání pracovní skupiny European Beef Simmental Group je naplánováno na v Berlínû v rámci v stavy Grüne Woche. 49

50 Lib tát aneb Beef Cattle Parade potfietí Mnozí z vás si jistû vzpomenou na poslední ãíslo Zpravodaje z roku 2005, kde bylo referováno o putovní v stavû nejlep ích Ïánrov ch fotografií masného skotu z archivû inspektorû i chovatelû, která zaãala vernisáïí v restauraci Aston v Praze. Pfies prvotní nad ení k pofiádání podobné akce se druhé, ne uï tak slavné, pokraãování uskuteãnilo aï loni pfii vánoãním zasedání v boru svazu. V Astonu byla instalována v stava fotografií v ech 16 plemen registrovan ch v plemenn ch knihách. Opût sklízela obdiv náv tûvníkû restaurace a pfiispívala k náv tûvnosti podniku, a to aï do zaãátku ãervence tohoto roku. Pravdûpodobnû by tam byla dosud. ALE. Na el se zapálen chovatel masného skotu, kter si je vûdom, Ïe propagace masného skotu není nikdy dost a osvûta je potfiebná. Tím chovatelem je pan Gustav Hodboì z Lib- tátu. Od slov k ãinûm nemá daleko. Se zámûrem uspofiádat v stavu seznámil zastupitelstvo mûsteãka, které nebylo proti. V mûsteãku je hospod nûkolik, nav tûvují je pfiedev ím tamgasti. Proto bylo rozhodnuto, Ïe v stava bude v místním kinû, kam chodí v ichni místní a o prázdninách i chalupáfii s dûtmi. Kino, které my star í známe z dûtství, v ichni jsme do takov ch chodili. První aï tfietí fiada za kaãku, poslední fiada za kaãky tfii. A vestibul. Na stûnách kolorované plakáty ikon filmového plátna, dnes filmov ch star na akãních plakátech. Také cena vstupného se zmûnila, ale ten duch oãekávání zatím nepoznaného dobrodruïství, velké filmové lásky ãi vítûzství dobra nad zlem, ten v tom vestibulu stále Ïije jak pfied padesáti lety. Do tohoto magického prostoru se ve ly tfii velké oboustranné panely, tedy celkem 6 ploch k instalaci fotografií. Dvû plochy k pfiedstavení v ech registrovan ch plemen (tedy fotografií z druhé v stavy), dal í dvû poslouïily k v stavû pûvodních fotografií z Beef Cattle Parade a na dvou se presentují ãtyfii místní chovatelé. Chov rodiny Hodboìov ch, kter byl zaloïen v r nákupem 4 bfiezích jalovic plemene Gasconne, roz ífien v roce 2010 nákupem dal ích 4 jalovic stejného plemene. V souãasné dobû obhospodafiuje 17 ha. Pase 4 krávy, 5 jalovic, 4 telata a vykrmuje 3 b ky. Chov je zapojen v KUMP. Farma rodiny Mal ch rodina obhospodafiuje 40 ha. Chová kfiíïence ãeské straky s plemenem Charolais. Mají 11 krav, 14 jalovic, 6 telat. B ky vykrmují, v souãasnosti je jich 10. Farma Jana Vedrala byla zaloïena v r na celkem 44 ha. Od roku 2008 chovají masn skot, kter byl zaloïen pofiízením 15 kfiíïenek s plemenem Charolais. V souãasnosti chovají 11 krav, 11 telat (natalita 100%!) a 3 jalovice. Odstav prodávají. Chov DS AGRO Lib tát chov krav bez trïní produkce mléka zaloïen v roce 2010 kfiíïením pûvodních krav âestr s plemeny Limousine a Masn simentál. Souãasn stav 32 krav, 27 telat. Lep í jaloviãky zûstávají na obnovu stáda, ostatní zástav je urãen k prodeji. K vernisáïi zval sám starosta místním rozhlasem a na akci vyslal místního kronikáfie, takïe v stava trvale zûstane zapsána v elektronické podobû v análech Lib tátu. 18. ãervence v 18 hodin se vestibul kina zaplnil náv tûvníky, mezi kter mi byl mimo jiné i nûkdej í rektor V E Stanislav Hradeck, rodák Lib tátsk. Témûfi okamïitû se rozpoutala neformální beseda, v rámci které byla pfiedstavena ãinnost svazu a registrovaná plemena. Velice rychle se debata stoãila na kvalitní hovûzí maso. Limousine je krásn, ale biftek je biftek, známe to. Tohoto tématu se tvûrãím zpûsobem chopil mal Gustík HodboìÛ, kter kaïdému ukazoval na zadky b kû plemene BM se slovy: To je ma íãko. Prostû odborník. Nelze se podivovat nad neznalostí masn ch plemen, zvlá tû tûch novû zapsan ch. ZaráÏející je ale naprostá neinformovanost o hovûzím mase, jeho kvalitû. Nikdo nevûdûl o tom, Ïe fiezník musí deklarovat kategorii poraïeného zvífiete, jeho pûvod, datum poráïky atd. Jak vy lo najevo, tady nás ãeká dlouhá práce na poli neoraném. Vûfime, Ïe v stava fotografií a propagaãní materiály svazu v raznû pfiispûly k roz ífiení obzorû v ech náv tûvníkû kina. Vûfime, Ïe pfiítomné hospodyàky dodrïely, co si pfiedsevzaly. A to, Ïe proïenou místního fiezníka a donutí ho prodávat jen ovûfienou kvalitu. Dle jejich odhodlání nelze fiezníkovi závidût. Snad nedo lo k fyzickému pfiesvûdãování. Na vernisáï se, pfies publicitu místním rozhlasem, nedostavil Ïádn zapfiísáhl odpûrce konzumace masa, nekonala se vegetariánská demonstrace. Asi nejsou mezi místními ani mezi chalupáfii. V stava bude instalována minimálnû do konce prázdnin. Najde se pokraãování jinde? Jednoznaãnû: bylo by záhodno. Fotografie i propagaãní materiály svazu budou dopraveny na místo. VáÏení chovatelé zamyslete se. Nestojí to mnoho práce. Zv íte informovanost vefiejnosti ve va em mikroregionu, podpofiíte zv ení poptávky po kvalitním hovûzím mase. S minimálním vkladem dal í krok v boji o spokojeného konzumenta hovûzího a v koneãné fázi i spokojeného chovatele. Hubert Herrmann 50

51 Na velikosti záleïí! Pavel Káãer, Jihoãesk chovatel a.s. Chovatelé kaïd rok na podzim zvaïují nûkolik kriterií pro to, zda se konkrétní plemenn b ãek více ãi ménû hodí jako adept pro odchov. Jedním z kriterií by mûl b t a také je tûlesn rámec zvífiete. Za tûlesn rámec kaïd rok vypadne z odchoven i u chovatelû nûkolik zvífiat. Není to sice nejãastûj í dûvod pro negativní selekci, ale v prvních testech posledních dvou let lo o 36 b kû. M m skromn m cílem bylo najít souvislosti a vodítka pro to, jak se vyhnout odchovu b kû, ktefií budou následnû vyfiazeni za velikost tûla. Podûkování zaslouïí fieditel PK âschms p. Kopeck, kter byl velmi nápomocen s daty k této anal ze. Pro zaãátek jen drobná rekapitulace hodnocení velikosti tûla. Prvním vodítkem pro velikost tûla je samozfiejmû velikost tûla rodiãû, poprvé objektivnû bychom mûli znát velikost pfii hodnocení zvífiete v 210 dnech, zcela jistû známe v ku na zaãátku testu a v ka na konci testu jiï rozhodne definitivnû o osudu b ka. KdyÏ hovofiíme o v ce b ka musíme rozli ovat v ka absolutní a v ku relativní v bodech. Smûrodatná je samozfiejmû v ka v bodech, protoïe ta zohledàuje plemeno, vûk i pohlaví zvífiete. V poãet je relativnû sloïit, a pokud se chcete orientovat doporuãuji poïádat o vyti tûní sestavy va eho inspektora Svazu. Jistû Vám rád vyhoví. Pro zjednodu ení jsem se vûnoval pouze dvûma plemenûm, a to Tabulka ã. 1 Genetické korelace (v %) pro velikost tûla nebo zmûnu velikosti tûla v prûbûhu odchovu Zvětšení velikosti v bodech Velikost na konci testu Činitel ovlivňující velikost v průběhu odchovu simentál limousine simentál limousine Velikost býčka na začátku odchovu Přírůstek býčka od nar. do odstavu PH otce pro velikost těla PH matky pro velikost těla Přírůstek v testu Věk býčka na začátku odchovu plemeni simentál a plemeni limousine. Plemeno simentál jsem si vybral jako zástupce plemen velkého rámce a plemeno limousine jako velmi populárního zástupce plemen francouzsk ch. Ostatní plemena je moïno rozebrat na poïádání, nicménû zákonitosti se jeví jako velmi podobné. Samotné v sledky dle plemen jsou uvedeny v textu, grafech a tabulkách níïe, ale já si dovolím shrnout je uï na zaãátek. Kardinální otázka ãíslo jedna zní jak vybrat b ka do odchovu (aè uï u chovatele nebo do odchovny) aby nevypadl na v ku tûla? V e uvedené závûry jen potvrzují zdravou logiku a selsk rozum. Zde je pofiadí, kterému byste mûli vûnovat pozornost: vybírejte do odchovu b ky s nadprûmûrnou vlastní v kou na zaãátku testu (v 210 dnech) Ïe bude mal b k, kter má na zaãátku testu 6 bodû je témûfi statistick nesmysl vybírejte b ky s nadprûmûrn m pfiírûstkem do odstavu pokud se zvífie rovnomûrnû rozvíjí jiï od mládí, tak je velká pravdûpodobnost, Ïe v ková kriteria splní vybírejte b ky dle PH rodiãû velikost otce i matky má velk vliv na velikost jejich synû na konci odchovu, ale pozor mûïe vypadnout i b k, u nûhoï je prûmûr rodiãû nad 110 body (ale b k mûl na zaãátku testu sám 3 za velikost). Ostatní vlivy jsou málo v znamné, jsou splnûny nebo je nemû- Ïete ovlivnit. Vliv má napfiíklad absolutní pfiírûstek v testu, ale od hodnoty 1500 gramû jej jiï nemusíte fie it. Vy í pfiírûstek jiï v ku pozitivnû neovlivní. Co dûlat a jak pfiem let, kdyï váhám nad b kem, kter je uï pfii odstavu mal a já se rozhoduji, zda jej do odchovu zafiadit? Jen na okraj: do odchovu jdou i b ci se 2 body na zaãátku testu a na velikost na konci testu vychází! Zde uï vûbec není situace tak jednoznaãná. Musím uvaïovat, zda se b ãek v prûbûhu testu nezmen í nebo dokonce zda relativnû naroste (absolutnû samozfiejmû naroste vïdy, pokud není klinicky nemocn ). Jaké jsou tudíï doporuãení pro tento pfiípad: nespoléhejte na PH rodiãû pro velikost tûla její vliv na dal í rûst b ka v odchovu je mal nespoléhejte na pfiírûstek b ka do odstavu nadprûmûrn pfiírûstek do odstavu vût inou znaãí, Ïe zvífie roste na hranici sv ch moïností a vût í uï nebude vût í anci mají narûst zvífiata, která jsou na hranû s pfiírûstkem do odstavu nevyuïili svûj rûstov potenciál a v kombinaci s vy ím pfiírûstkem v odchovu narostou i do v ky vût í anci narûst mají zvífiata mladá jejich rûstová kfiivka jím dává vût í anci se zvût it A jaké by bylo moje doporuãení na závûr: do odchovu patfií b ci velikostnû nadprûmûrní. Není pfiíli rozumné odchovávat b ky malé, ktefií jsou bezproblémoví v pfiírûstku. Je moïno uvaïovat eventuelnû o tom, zafiadit do odchovu b ka, kter má jiné cenné vlastnosti a kter je mal v dûsledku nûjakého jasnû definovaného problému pfied zafiazením do odchovu. Typicky napfiíklad onemocnûní matky nebo chyba v managementu, kdy je tû b k plní kriteria, ale jeho rámec tím mohl b t doãasnû ovlivnûn do mínusu. Jen poãítejme s tím, Ïe u takov ch zvífiat znamená kaïdé dal í kobrtnutí v odchovu témûfi vïdy ãervenou kartu v podobû ortelu vyfiazen pfied ZV VT. 51

52 Graf ã. 1 Absolutní velikost zvífiat plemene simentál v prûbûhu odchovu Graf ã. 2 Absolutní velikost zvífiat plemene limousine v prûbûhu odchovu velikost zvířat v cm věk zvířat simentál ve dnech Graf ã. 3 Relativní velikost zvífiat plemene simentál v prûbûhu odchovu velikost zvířat v bodech věk zvířat simentál ve dnech Graf ã. 5 Vztah velikosti zvífiat SM na zaãátku odchovu k velikosti na konci odchovu body za velikost na konci odchovu velikost zvířat v cm věk zvířat limousine ve dnech Graf ã. 4 Relativní velikost zvífiat plemene limousine v prûbûhu odchovu velikost zvířat v bodech věk zvířat limousine ve dnech Graf ã. 6 Vztah velikosti zvífiat LI na zaãátku odchovu k velikosti na konci odchovu body za velikost na konci odchovu body zvířat SM za velikost na začátku odchovu body zvířat LI za velikost na začátku odchovu 52

53 Graf ã. 7 PfiírÛstek b ka SM do odstavu ve vztahu k velikosti na konci odchovu Graf ã. 8 PfiírÛstek b ka LI do odstavu ve vztahu k velikosti na konci odchovu velikost býka na koci testu přírůstek simentál býka do odstavu Graf ã. 9 Velikost zmûny velikosti SM b ka v odchovu (v bodech) dle pfiírûstku do odstavu změna velikosti býka v průběhu odchovu velikost býka na koci testu přírůstek limousine býka do odstavu Graf ã. 10 Velikost zmûny velikosti LI b ka v odchovu (v bodech) dle pfiírûstku do odstavu změna velikosti býka v průběhu odchovu přírůstek simentál býka do odstavu přírůstek limousine býka do odstavu Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2011 III. turnus B ci narození na OPB a OCH Ve keré informace vztahující se k v bûrûm plemenn ch b kû najdete na internetov ch stránkách svazu (sekce odchovny PB) 53

54 Základní v bûry plemenn ch b kû ve v sledcích Hubert Herrmann, Jan Kopeck, âschms V bûry plemenn ch b kû z II. turnusu jsou úspû nû za námi. Na rozdíl od v bûrû z I. turnusu nebyly zaznamenány Ïádné v razné rekordy, které by bylo záhodno zmi- Àovat, vraème se proto k such m komentáfiûm fiádkû a sloupcûm v tabulkách. Z posledního fiádku tabulky ã. 1 je patrné, Ïe v I. a II. turnusu leto - ního roku byli do odchovu zafiazeni celkem 1172 b ci, do plemenitby bylo vybráno 859 b kû, vyfiazeno bylo 308 b kû, 5 b kû bylo odroãeno. Nejroz ífienûj í plemeno Charolais bylo v odchovu zastoupeno celkem 403 b ky, z toho 81 b k byl odchováván u chovatelû. Následuje plemeno Masn simentál s 240 b ky v odchovu, z toho 45 u chovatele. Jen o málo zaostává plemeno Aberdeen angus s 222 b ky v odchovu, z toho ale 102 b ci odchovávaní u chovatele. To je v porovnání se v emi plemeny první místo na bednû, jak se fiíká o parník. Naopak u chovatele nebyl odchováván ani jeden b k plemene Hereford a plemene Belgické modré. Je nabíledni, Ïe ne v ichni zafiazení b ci jsou vybráni do plemenitby. Vût ina z vyfiazen ch vypadne je tû pfied základními v bûry. DÛvodem b vá pfiedev ím nízk pfiírûstek, podlimitní roãní hmotnost ãi mal tûlesn rámec. ObraÈme pozornost k tfietímu sloupci od konce nazvanému vyfiazeni pfied a porovnejme ho s pát m od konce, kter je nadepsán v testu, vïdy druh fiádek vûnovan danému plemeni, tedy odchov u chovatele. Na první pohled zaujme ãíslo 25 v fiádku vûnovanému plemeni Aberdeen Angus. Tolik b kû uvedeného plemene bylo vyfiazeno pfied ZV. Je to více neï dvakrát tolik kolik jich bylo vyfiazeno na odchovnách aã u chovatele byla ménû neï polovina v ech b kû do odchovu zafiazen ch. PfiestoÏe 25 je v daném sloupci ãíslem nejvy ím, je to jen 25 % z b kû zafiazen ch k odchovu Tabulka ã. 1 V sledky základních v bûrû b kû masn ch plemen za rok 2011 dle plemen 54

55 Tabulka ã. 2 RÛstová schopnost b kû v odchovu v roce 2011 dle plemen (mimo b kû odroãen ch) u chovatele. HÛfie dopadl odchov u chovatelû plemene Masn simentál. Vyjádfieno v procentech vypadlo pfied základním v bûrem 27 % b kû ze zafiazen ch. Za nepodafien odchov u chovatele lze povaïovat odchov b kû francouzsk ch rustikálních plemen. Pfied základním v bûrem bylo vyfiazeno 40 % b kû plemene Salers a 44 % b kû plemene GS. Z posledního sloupce tabulky mûïeme vybrat plemena, která byla pfii v bûrech nejúspû nûj í. 100 % vybran ch b kû nacházíme u plemene Belgické modré. Oba zafiazení byli vybráni. Druhé místo obsadili b ci plemene Limousine 81 % vybran ch ze zafiazen ch. Bronzovou medaili pfiedáme b kûm plemene Aberdeen angus se 75 % vybran ch. Velmi tûsnû s bramborovou medailí se umístili b ci plemen Hereford 74 %. V tabulce ã. 2 je uvedena rûstová schopnost b kû zafiazen ch do odchovu a b kû vybran ch do plemenitby. Na první pohled je patrné, Ïe prûmûrné hodnoty v ech ukazatelû rûstu jsou vy í u b kû vybran ch neï u b kû do odchovu zafiazen ch. Je to logické, vybíráni jsou ti lep í. PfiírÛstek v testu nad úrovní 1800 g je jistû impozantní. Pokud bychom se drïeli tohoto ukazatele, z porovnání by vypadli b ci odchovávaní u chovatele, kde se tento ukazatel nesleduje. Aby porovnání rûstové schopnosti mezi plemeny bylo spravedlivé a zahrnovalo v echny b ky do odchovu zafiazené, v imnûme si roãních hmotností a Ïivotního pfiírûstku, tedy ukazatelû, které se sledují u v ech b kû. 580 kg roãní hmotnosti a 1511 g Ïivotního pfiírûstku. To jsou velice dobré v sledky zaznamenané u b kû plemene Masn simentál. První na bednû. Napravo od vítûze, druzí na bednû jsou b ci nejroz ífienûj ího plemene Charolais. Na vítûze ztrácejí 22 kg v roãní hmotnosti a 50 g v Ïivotním pfiírûstku. Napravo od vítûze si na tfietí pfiíãku bedny stoupnou b ci plemene Aberdeen angus. Od stfiíbra je dûlí jen 6 kg roãní hmotnosti a 23 g Ïivotního pfiírûstku. O peníze jde aï v první fiadû. Ne tak u nás. Peníze jsou zafiazeny aï do tabulky ã. 3, z které vypl vá, Ïe nejvíce se platí za to ãeho je málo. Dva b ci plemene Belgické modré byli prodáni v prûmûru za sto a pûl tisíce Kã. Témûfi 97 tis. Kã zaplatili v prûmûru noví majitelé za b ky plemene Limousine. Za prûmûrnou 55

56 Tabulka ã. 3 PrÛmûrné ceny dle plemen Tabulka ã. 4 PrÛmûrné hodnoty lineárního hodnocení rok 2011 d Aquitaine, za které se platilo bezmála 90 tisíc Kã. Velmi mal zájem projevili kupci o b ky plemen Piemontese a Gasconne, Ïádn zájem nebyl na aukci o b ky plemene Salers. V tabulce ã. 4 jsou uvedeny prûmûrné hodnoty lineárního hodnocení, které se pro- spektra jsou body za utváfiení zádû a její osvalení od 5ti do 6ti (s v jimkou b kû plemene Belgické modré). Je patrné, Ïe tady je prostor pro Ïádoucí zlep ení. Dlouhá a iroká pánev je ukazatel snadnosti telení a také prostor pro navû ení masa. VÏdyÈ pfiedev ím osvalení je to podstatné v chovu masného skotu. V tabulkách ã. 5 a 6 je pfiehlednû popsán v skyt tûlesn ch vad. U b kû vybran ch do plemenitby cenu 95 tis. se prodávali na aukcích b ci plemene Aberdeen angus. Na této cenû se podílí i rekord zmínûn v minulém ãísle Zpravodaje. Neb t této anomálie, která prûmûr zatíïila více neï 6ti tisíci na kaïdého prodaného b ka, byli by na tfietím místû b ci plemene Blond vádí na konci odchovu. Napfiíã plemeny, s v jimkou plemene Piemontese, je patrné, Ïe nejvíce bodû získávají b ci z objektivního posouzení, tedy za hmotnost a to od 8 do 9. Následují body za velikost tûla, tedy dal í hodnota objektivnû zji tûná, kolem 7. Na druhé stranû byli tyto vady hodny zaznamenání, ale jejich rozsah nebyl dûvodem k vyfiazení. Nejvíce vad bylo zaznamenáno u b kû plemene Charolais na OPB. Pfiedev ím to bylo zaúhlení pánevních konãetin, mechanika pohybu (v mnoh ch pfiípadech zpûsobená právû za- 56

57 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus ABERDEEN ANGUS TRAFALGAR RED ZDB ZAA 875 ZD Brloh 74 bodů BLONDE d AQUITAINE TILT ZBA 731 Hrtús Miroslav, Mírovka 76 bodů HEREFORD TERRY Z PODLESÍ HRF 405 ZD Podlesí, Ročov 88 bodů CHAROLAIS TIBOR Z BORU P ZTP 863 Zobal Vlastimil, Bor u Březnice 72 bodů LIMOUSINE TRUBEC NEČTINSKÝ LIP 694 Nečtinská zemědělská a.s. 79 bodů MASNÝ SIMENTÁL TORO Z LEŽNICE P ZCI 790 Bartoš František, Ležnice 80 bodů PIEMONTESE TIGRIS ZPI 627 Švidrnochová Jana, ing., Lutonina 70 bodů SHORTHORN TAROK ROUPOVSKÝ P ZSH 005 Vacík Václav, Roupov 55 bodů Fota: Karel Melger 57

58 Tabulka ã. 5 V skyt popsan ch vad dle plemen I. turnus 2011 Tabulka ã. 6 V skyt popsan ch vad dle plemen II. turnus 2011 Tabulka ã. 7 Vyluãující vady ve vztahu k poãtu naskladnûn ch a vyfiazen ch b kû úhlením pánevních konãetin a dlouhou pro lápnutou spûnkou) a volná hfibetní linie. Je zatím otázkou, na kolik se na v skytu tûchto vad podílí genetika a kolik vysok pfiírûstek Ïivé hmotnosti v prûbûhu testu. Z tabulky ã. 7 vypl vá, Ïe vy í v skyt vad vyjádfien v procentech z naskladnûn ch a vyfiazen ch konkrétnû u zmínûného plemene je právû u b kû odchovávan ch na OPB, pfiestoïe jejich Ïivotní pfiírûstek je men í neï u b kû odchovávan ch u chovatele, jak je patrné z jiï uvedené tabulky ã. 2. Shrnutím a posouzením uveden ch ãísel docházíme k pravdûpodobnému závûru, Ïe rostoucí organismus b kû tohoto plemene nestaãí reagovat na vysoké pfiírûstky zpevnûním vazû, které jsou enormnû zatíïeny. Z druhé ãásti poslední tabulky, která shrnuje v skyt vad u b kû II. turnusu je patrné, Ïe u b kû na OPB se vady kumulovaly, u nûkter ch byla zaznamenána více neï jedna vada. Co je genetika a co vliv prostfiedí? AÈ tak ãi onak, dal í prostor k nápravû. Dva turnusy jsou za námi. Tfietí pfied námi. Je tû dfiíve, neï bude vybrán poslední b k leto ních základních v bûrû, budou se chovatelé rozhodovat, kam umístit b ky do I. turnusu pfií tího roku. Popfiejme jim Èastnou volbu. Prostû, kolotoã se toãí. A zase jsme o rok star í, aè se nám to líbí ãi nikoliv. 58

59 V eobecné podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû Na základû podkladû rad plemenn ch knih jsou stanoveny níïe uvedené v eobecné podmínky pro naskladàování b ãkû do odchoven plemenn ch b kû a odchovu u chovatele v sezonû V eobecné podmínky pro naskladnûní b ãkû na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, v níïe stanoven ch termínech I. turnus býčci narození Začátek Datum Datum Datum ZV přip. obd. zač. testu Den OPB konce testu Den po Pátek Janovice Sobota Pátek V. Újezd Sobota Pondělí Benešov Úterý Úterý Jestřebí Středa Středa Osík Čtvrtek Čtvrtek Cunkov Pátek Čtvrtek Kundratice Pátek Čtvrtek H. Jadruž Pátek Pátek Maleč Sobota Pátek Měcholupy Sobota II. turnus býčci narození Začátek Datum Datum Datum ZV přip. obd. zač. testu Den OPB konce testu Den po Čtvrtek Janovice Pátek Čtvrtek V. Újezd Pátek Pondělí Benešov Úterý Úterý Jestřebí Středa Středa Osík Čtvrtek Čtvrtek Cunkov Pátek Čtvrtek Kundratice Pátek Čtvrtek H. Jadruž Pátek Pátek Maleč Sobota Pátek Měcholupy Sobota III. turnus býčci narození Začátek Datum Datum Datum ZV přip. obd. zač. testu Den OPB konce testu Den po Středa Jestřebí Čtvrtek Čtvrtek Osík Středa Pátek Cunkov Pátek b) b ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû A" a zapsaného do registru chovû PK c) pochází od vybran ch rodiãû zapsan ch do oddílu A" plemenné knihy daného plemene a splàuje kriteria pro dané plemeno stanovené pfiíslu nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b ãkû pro dan turnus budou upfiesnûna pro jednotlivá plemena vïdy po v poãtu RPH. Pro prûmûr plemenn ch hodnot krav a plemenn ch b kû se vychází vïdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu ná RPK nerozhodne jinak tj. I. turnus k II. turnus k III. turnus k PrÛmûry jsou zvefiejnûny na d) má ovûfien pûvod a stanoven genotyp mikrosatelitû (DNA) dle platné legislativy Osvûdãení je majitel b ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âschms Kopeck Jan, ãp. 201, OSÍK B ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn m pûvodem nebudou do testu pfiipu tûni. e) u b kû na OPB mají nasazen nosní krouïek do zahájení pfiípravného období. u chovatele mají nasazen nosní krouïek ke dni základního v bûru. Pfiípadné v jimky od stanoven ch podmínek mûïe udûlit pfiíslu ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele. Pfiihlá ka k ZV ke staïení na 59

60 Kritéria dle jednotliv ch plemen I. turnus (b ãci narození ) Plemeno aberdeen angus hmotnost ve 120 dnech 170 kg hmotnosti ve 210 dnech 280 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) plemenné hodnoty matky nad prûmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b ãkû v I. turnusu 104 a více v PE a 98 a více v ME dle v poãtu k plemenné hodnoty otce nad prûmûr populace plemenn ch b kû v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po tj. pro otce b ãkû v I. turnusu 107 a více v PE a 99 a více v ME dle v poãtu k Pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky, mûïe b t b ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím efekt nebo maternální efekt jsou nad prûmûrem b ãkû AA narozen ch v daném období dle v poãtu k (k /99) b ãci narození po importovan ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení lineární hodnocení matky pfiípustné je jedenkrát 5, ne v ak za uïitkov typ a nesmí vykazovat zjevné vady je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkû b ãka Plemeno belgické modrobílé hmotnost ve 120 dnech 155 kg hmotnosti ve 210 dnech 260 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady Plemeno blonde d aquitaine hmotnost ve 120 dnech 180 kg hmotnosti ve 210 dnech 290 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) plemenné hodnoty matky pro pfiím efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více Pokud matka nesplní tyto podmínky, mûïe b t b ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady u krav po 1 aï 3 otelení je pfiípustné jedenkrát 5, ne v ak za uïitkov typ u ostatních krav (4 a vy í otelení) není bodové hodnocení limitující je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkû b ãka Plemeno gasconne hmotnost ve 120 dnech 155 kg hmotnosti ve 210 dnech 245 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady plemenné hodnoty b ãka pro pfiím efekt nebo maternální efekt jsou nad prûmûrem b ãkû narozen ch v daném období dle v poãtu k (k /99). B ãci narození po importovan ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení b ãek musí b t testován na dvojí osvalení v laboratofii LAMGen v Brnû nebo âschms Hradi tko je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkû b ãka Plemeno hereford hmotnost ve 120 dnech 150 kg hmotnosti ve 210 dnech 260 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) plemenné hodnoty matky nad prûmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b ãkû v I. turnusu 102 a více v PE a 97 a více v ME dle v poãtu k Pokud matka nesplní tyto podmínky, mûïe b t b ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím efekt nebo maternální efekt jsou nad prûmûrem b ãkû HE narozen ch v daném období dle v poãtu k (k /99) lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkû b ãka Plemeno charolais hmotnost ve 120 dnech 180 kg hmotnosti ve 210 dnech 290 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) 60

61 plemenné hodnoty matky nad prûmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b ãkû v I. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME dle v poãtu k plemenné hodnoty otce nad prûmûr populace plemenn ch b kû v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po U importovaného b ka narozeno minimálnû 5 potomkû tj. pro otce b ãkû v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v MF dle v poãtu k Pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky, mûïe b t b ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plmenné hodnoty pro pfiím efekt nebo maternální efekt jsou nad prûmûrem b ãkû CH narozen ch v daném období dle v poãtu k (k /99) b ãci narození po importovan ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení lineární hodnocení matky pfiípustné je jedenkrát 5, ne v ak za uïitkov typ a nesmí vykazovat zjevné vady je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkû b ãka Plemeno limousine hmotnost ve 120 dnech 175 kg hmotnosti ve 210 dnech 275 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) plemenné hodnoty matky nad prûmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b ãkû v I. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME dle v poãtu k Pokud matka nesplní tyto podmínky mûïe b t b ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím efekt nebo maternální efekt jsou nad prûmûrem b ãkû LI narozen ch v daném období dle v poãtu k (k /100) lineární hodnocení matky minimálnû 5 a více, ale ne za uïitkov typ a nesmí vykazovat zjevné vady je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkû b ãka Plemeno masn simentál hmotnost ve 120 dnech 180 kg hmotnosti ve 210 dnech 295 kg (je povolena moïnost odchylky ve 120 dnech 3 kg, ve 210 dnech 5 kg vïdy pouze v jednom pfiípadû) plemenné hodnoty matky nad prûmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b ãkû v I. turnusu 107 a více v PE a 101 a více v ME dle v poãtu k Pokud matka nesplní tyto podmínky, mûïe b t b ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím efekt nebo maternální efekt jsou nad prûmûrem b ãkû MS narozen ch v daném období dle v poãtu k (k /99) plemenná pfiíslu nost otce S100 lineární hodnocení matky ve v ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady ovûfiení pûvodu matky, alespoà ze strany otce doloïené osvûdãením laboratofie imunogenetiky je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkû b ãka Plemeno piemontese hmotnost ve 120 dnech (150 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dûvodem pro vyfiazení b ãka, pokud splní zbylá kritéria hmotnosti ve 210 dnech 240 kg ovûfiení pûvodu matky, alespoà ze strany otce doloïené osvûdãením laboratofie imunogenetiky koeficient pfiíbuzenské plemenitby b ãka je men í neï 0,125 (12,5 %) lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady. V e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodû ve v ech ukazatelích, u prvotelek je moïno tolerovat 4 za hmotnost minimální v e plemenn ch hodnot matek není stanovena. Je doporuãena v e nad prûmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b ãkû v I. turnusu 96 a více v PE a 103 a více v ME dle v poãtu k Plemeno salers hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dûvodem pro vyfiazení b ãka, pokud splní zbylá kritéria hmotnosti ve 210 dnech 280 kg lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkû b ãka. Schváleno Grémiem pfiedsedû rad plemenn ch knih dne Jan Kopeck, fieditel PK âschms 61

62 Hovûzí závitek s r Ïí Ten, kdo nemá rád rýži, bude překvapen, ale určitě neodmítne a pochutná si. Budeme potřebovat: 600 g hovězího masa sádlo cibuli 2 lžíce hladké mouky sůl, pepř Na nádivku: 3 lžíce rýže 50 g slaniny 50 g čerstvých hub (stačí žampióny, ale nebude to ono) kyselá okurka vejce uvařené natvrdo petrželka, sůl Jako příloha: vařené brambory dle vlastních chutí a možností Postup: Slaninu nakrájíme na kostičky a osmažíme. Na rozpálenou slaninu nasypeme opranou rýži a opražíme ji. Zalijeme vodou, osolíme a dusíme, až rýže změkne. Mezi tím maso nakrájíme na plátky, osolíme a opepříme. Do měkké, vychladlé rýže zamícháme nakrájené houby (pozor, sušené musíte napřed namočit), nasekanou kyselou okurku, nasekané vejce, nasekanou petrželku a vše dobře promícháme. Takto připravenou nádivkou potřeme plátky masa, dobře zabalíme, zpevníme nití a zprudka osmahneme na sádle po všech stranách. Osmahlé závitky vyjmeme, na rozpálené sádlo nasypeme nakrájenou cibuli a zpěníme. Závitky vrátíme, podlijeme vývarem a dusíme. Měkké závitky opět vyjmeme, šťávu vysmahneme, zaprášíme hladkou moukou a zalijeme vývarem. Krátce provaříme. Komu jako příloha nestačí rýže uvnitř, může si poručit např. vařený brambor.

63

64 âesk SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù NOV 17, PRAHA 1 TEL.: INFO@CSCHMS.CZ