âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. ZÁ Í 2012 âíslo 3 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XVIII. díl 20 let chovu Blonde d Aquitaine z Rochova Sladká a Ïhavá Francie aneb: Cesta za poznáním potfietí Aktuální situace v projektu Interbeef a v hled do budoucnosti

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, podzim neodvratně přichází a pokud prodáváte zástavový skot, tak je to pro vás i jedno z nejdůležitějších období roku, neboť dobré finanční zhodnocení celoročního chovatelského úsilí je základem každého podnikání. V této souvislosti mi dovolte připomenout, že rozhodnutím výboru se i náš svaz aktivně zapojil do obchodování se s skotem s jediným cílem: nabídnout chovatelům alternativu ke komerčním subjektům působícím na našem trhu. Rozhodně nemáme ambice chovatele přetahovat a do obchodů s námi je nutit, ale chceme chovatelům nabídnout jinou cestu, pokud z jakýchkoliv důvodů nejsou se svým současným obchodním partnerem spokojeni. Pokud máte zájem, jsme zde pro vás! Razíme totiž jednoduché heslo: pokud budou spojeni chovatelé, bude prosperovat i náš svaz. Kromě prodeje zástavového skotu je podzim rovněž časem mnoha výstav, přehlídek či chovatelských dnů. Z pohledu masného skotu byla tou nejdůležitější beze sporu 1. jihočeská angus show, která se konala v rámci veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že tento editorial píši ještě před touto akcí, nemohu ji nijak hodnotit. Přípravy spojené s touto akcí byly však velice důkladné a svědomité, a tak nemám důvod nevěřit, že se výstava nepovedla. Mezi další důležité prezentace chovatelských výsledků patří chovatelský den konaný na farmě pana Šťastného (20. let chovu plemene blonde d Aquitaine z Rochova), akce na farmě Bražec Vojenských lesů a statků či prezentace chovu pana Kotajného v rámci Farmářských slavností. Všechny tyto a podobné akce jsou nesmírně důležité, neboť dělají vynikající reklamu nejenom jednotlivým chovatelům, ale zejména chovu masného skotu jako celku ve vztahu k odborné i laické veřejnosti. Září je rovněž i termínem pořádání výroční členské schůze svazu, které předchází tradičně i konání semináře. Letošní blok přednášek jsme se rozhodli věnovat otázce šlechtění masného skotu, výpočtu plemenných hodnot, a to jak z pohledu teoretického, tak i praktického. Chybět nebudou ani informace o našem zapojení do projektu mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef. Jste srdečně vítáni: termín , hotel Skalský dvůr. Přeji vám úspěšný prodej zástavu a na některé z chovatelských akcí se s Vámi těším na viděnou. Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 3/2012 roãník XIX. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Roman Îaloudek: Základem jsou vlastní pozemky... 6 Pavel Moulis: VyuÏít kaïdé pfiíleïitosti let chovu Blonde d Aquitaine z Rochova Ekologická farma KoÀákov pfiedstavuje novou pojízdnou prodejnu masa a uzenin Sladká a Ïhavá Francie aneb Cesta za poznáním potfietí Skot, kter se u nás nepase... Pincgavsk skot (Pinzgauer) Náv tûva litevsk ch farmáfiû Fine Food Market aneb anglick farmáfisk trh Bradavice u skotu a jak s nimi bojovat Aktuální situace v projektu Interbeef a v hled do budoucnosti V sledky základních v bûrû v roce Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus V eobecné podmínky pro odchov plemenn ch b ãkû v sezonû Jak postupovat pfii nákupu a prodeji plemenn ch zvífiat Recept Silné hovûzí consommé pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, Praha 1 vydrova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Limousinské stádo na chovu farmy Kaliště pana Josefa Papáčka (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Blonde d Aquitaine z Rochova na farmě pana Šťastného (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Charolais na chovu společnosti Šumavský statek Dlouhá Ves s.r.o. (foto: Vít Čepelák) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû, MaSkot slaví 1. narozeniny S blíïícími se prodeji zástavu bych rád pfiipomenul, Ïe je to jiï rok, co jsme pro vás spustili novou webovou aplikaci, kterou jsme pojmenovali MaSkot. Pro ty, ktefií ji neznají nebo je tû nepouïívají, uvedu, Ïe má tfii základní funkce sledování cen zástavového skotu, administraci a editaci va ich ãlensk ch záznamû a obchodní systém poptávek. Za dobu svého fungování se do aplikace zaregistrovalo jiï tfii sta uïivatelû. Velk dík patfií zejména tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnû tím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jaké ceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavového skotu. Pevnû vûfiíme, Ïe aktuální pfiehled cen a moïnost jejich filtrování dle nejrûznûj ích kritérií mûïe b t dobr m vodítkem pro ty chovatele, ktefií svûj prodej teprve pfiipravují. Pokud jste zástav uï prodali a ceny je tû nenahlásili, buìte solidární a podûlte se s ostatními chovateli i Vy pomáháte tím vzájemnû sami sobû! Pfiipomínám, Ïe Vámi poskytnutá data jsou anonymní a vidíte je pouze Vy v ichni ostatní uïivatelé mohou zobrazit pouze anonymní v sledky, které jsou zprûmûrovány. Data, které takto sbíráme povaïujeme za vysoce dûvûrná a nikdy nejsou zobrazena v konkrétní podobû, s konkrétním jménem spoleãnosti ãi chovatele. Cel systém je zaloïen na dobrovolné spolupráci, pokud údaje doplníte, naoplátku mûïete vidût i v sledky. Registrace a uïívání této aplikace je zcela zdarma a je otevfiena v em chovatelûm masného skotu bez ohledu na to, zda ãleny na eho svazu ãi nikoliv. S podrobnostmi tûchto v ech funkcí a vysvûtlením procesu registrace se mûïete seznámit na adrese NOP od IBR formuláfi prodlouïení Ïádosti UpozorÀujeme chovatele, Ïe pokud z dûvodu vy ího poãtu zb vajících IBR sérologicky pozitivních plemenic bude nezbytné tyto pfiipustit (inseminovat) i po termínu (resp. pokraãovat v ozdravování i po termínu ), musí chovatel pfiedat ve tfietím ãtvrtletí 2012 místnû pfiíslu né KVS Ïádost (formuláfi) o prodlouïení termínu pro dokonãení ozdravování ke staïení na na ich webov ch stránkách v sekci dotace, programy/formuláfie a pfiíruãky (soubor doc). KVS Ïádost posoudí a pokud ji shledá jako odûvodnûnou, postoupí ji se sv m stanoviskem k rozhodnutí ÚVS. Posoudí-li Ïádost jako neodûvodnûnou, vrátí ji chovateli a bude s ním jednat o dal ím postupu. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Statek Suchdol, s.r.o., Suchdol u Prosenické Lhoty, Zájmov imáãek Ludûk, Liberec, PK BA Kubata Zdenûk, âeské Budûjovice, PK AA ZEA-PROBIO, s.r.o., Roudn, Turnov, PK HE a CH Zemûdelské a obchodní druïstvo Stra ice, Stra ice, Volenice, PK MS Lannerová Jana, Lhotka, Spálené Pofiíãí, ádné + PK BA ULUS s.r.o., Praha, ádn + PK AA TrÏická Romana, Nymburk, ádné + PK PI Kaletová Dana, Tfiinec-Karpentná, fiádné + PK MS Loos Adolf, Hora Sv. Katefiiny, PK SA Kuncl Petr, Brzina, Zájmov Bílé Karpaty s.r.o., Uherské Hradi tû, ádné + PK AA Hodina Franti ek, Ing., Horní Záblatí, ádné + PK LI Kovafiíková Vûra, Hefimanov, ádné + PK LI Habûtín Jan, Karl tejn, ádné + PK AA Hrabánek Vít, PhDr., Ledeãko, ádné + PK HI Biofarma pod Hájkem s.r.o., Horní Branná, Zájmov Znovuaktivování programu na kadávery Ministerstvo zemûdûlství na sv ch internetov ch stránkách informovalo o tom, Ïe do lo k úpravû zásad, kter mi se stanovují podmínky pro poskytování tzv. národních dotací. Zpfiesnûní se t ká dotaãního titulu 8.B.a. na ãásteãnou úhradu nákladû spojen ch s ne kodn m odstraàováním kadáverû, kdy pûvodnû zru- en titul byl znovu obnoven. âe tí chovatelé limousina pfiijati za ãlena ILC Zástupci âeského svazu chovatelû masného skotu a chovatelé plemene limousine se v poãátkem ãervence v Dánsku zúãastnili jednání mezinárodní organizace plemene limousine, které se konalo pfii pfiíleïitosti 20. svûtového kongresu. V rámci oficiálního zasedání byli pfiijati za fiádného ãlena této organizace s názvem ILC International Limousin Council. Souãástí kongresu byla rovnûï zemûdûlská v stava v Herningu se zvlá tním zamûfiením na plemeno limousine, kde bylo k vidûní celkem 210 zástupcû tohoto plemene. 4

5 Aktivity âschms 2012 âerven pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) II. turnus v bûrû plemenn ch b kû na odchovnách i u chovatelû jednání Unie chovatelû, V zkumn ústav Ïivoãi né v roby Praha-Uhfiínûves (Vráblík) náv tûva zástupcû simentálské asociace z Jihoafrické republiky v chovech MS (Malát) jednání Komise pro lechtûní pfii âschms (VÚÎV Praha Uhfiínûves) dopoledne schûze v boru svazu pfiedloïení hospodafiení za uplynul hospodáfisk rok (VÚÎV Praha Uhfiínûves) odpoledne Dal í ãervnové aktivity: Zpracování a uvefiejnûní v sledkû druhého turnusu základních v bûrû âinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âschms Administrativa spojená s uzavfiením hospodáfiského roku 2011/2012 âinnost spojená se zaji tûním úãasti svazu a Asociace AA na v stavû Zemû Îivitelka Organizace úãasti ãlenû Asociace AA na Angus-foru 2012 v Irsku âervenec pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) úãast na limousinském kongresu v Dánsku pfiejetí âr za fiádného ãlena ILC (International Limousin Council) pracovní zahraniãní cesta do Francie lineární hodnocení (inspektofii, Malát) jednání odborné pracovní skupiny pro NOP od IBR, MZe (Vráblík) pracovní schûzka na téma zmûny vyhlá ky o oznaãování, âmsch a.s., Hradi tko (Malát) Dal í ãervencové aktivity: Zpracování plemenn ch hodnot a aktualizace DB âinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âschms âinnost spojená se zaji tûním úãasti na v stavû Zemû Îivitelka Srpen pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) vypofiádání pfiipomínek k návrhu novely nafiízení vlády k v platû tzv. TOP-UP dotací, MZe (Malát) jednání dozorãí rady âmsch a.s., Hradi tko (Malát) náv tûva litevsk ch chovatelû v chovech (Malát) jednání se zástupci ruské firmy RAV AgroPro vãetnû náv tûvy chovû (Malát) v stava Agrokomplex Nitra 2012, Slovensko (Kopeck ) schûzka revizní komise âschms, Brodce úãast na farmáfisk ch slavnostech farma KoÀákov rodiny Kotajn ch (Malát, Dobe ) chovatelsk den 20. let chovu plemene blonde d Aquitaine z Rochova (Malát, Vydrová, inspektofii) úãast na v stavû 1. jihoãeská angus show konané v rámci veletrhu Zemû Îivitelka v âesk ch Budûjovicích Dal í srpnové aktivity: âinnosti spojené s mezinárodním hodnocením Interbeef Pfiíprava publikace Uzávûrky kontroly uïitkovosti masn ch plemen skotu Pfiíprava a realizace svazového kalendáfie na rok 2013 âinnost spojená se zaji tûním VâS a semináfie na Skalském Dvofie Pfiíprava materiálû pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2012 Zvefiejnûní podmínek pro naskladnûní OPB I. a II. turnus 5

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne ním ãísle vás seznámím se dvûma sedláky, ktefií hospodafií na PlzeÀsku (ve velmi obdobn ch podmínkách), oba jsou v podstatû na zaãátku své cesty (chovu masného skotu), ale obû dvû farmy na první pohled pûsobí dojmem, Ïe jejich majitelé pfiesnû vûdí, ãeho chtûjí dosáhnout, jdou si za sv m cílem a zdá se, Ïe cesta kterou kráãí je smysluplná a pfiiná í radost a potû ení nejen hospodáfiovû rodinû, ale také irokému okruhu lidí, ze kter ch se velmi záhy stávají stálí zákazníci, ktefií se rádi vracení na místo ãinu. Ostatnû posuìte sami. REPORTÁŽ Z CHOVU: Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová Roman Îaloudek: Základem jsou vlastní pozemky Láska na první pohled KdyÏ v osm hodin ráno pomalu projíïdíte Ptenínem, abyste se nûkoho zeptali, kudy se dostanete k Ptenínskému ml nu, pûsobí na vás dojmem klasické malé ãeské vesniãky, která ãítá nûco kolem dvou stovek obyvatel. BohuÏel nikde ani Ïiváãka a tak projedete aï na konec a pak vám náhle navigace oznámí: Po sto metrech odboãte vlevo. No jo, Ptenínsk ml n tam vlevo dole jistû je, to je na první pohled Letecký pohled na Ptetínský mlýn, rybníky a přilehlé pastviny (foto: archiv rodiny Žaloudkových) 6 Jméno: Roman Žaloudek Obec: Ptenín (Ptenínský mlýn) Okres: Plzeň-jih Nadmořská výška: 428 m nad m. Chované plemeno: shorthorn (SH), galloway (GA) V plemenných knihách: shorthorn Členem svazu: od konce roku 2010 Základní stádo: 30 ks + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (trvalé travní porosty TTP): cca 105 ha V systému ekologického zemědělství: ANO WEB: Chovatel masného skotu, majitel krásného ml na a hlava rodiny Îaloudkov ch v jedné osobû, pan Roman, je bezesporu muïem na svém místû, kter velmi dobfie ví co, proã a jak dûlá. I kdyï hospodafií teprve od roku 2006, jeho farma a okolí pûsobí na ãlovûka dojmem, Ïe to tu takto bylo odnepamûti a Ïe je jedním z tûch chovatelû, ktefií pfievzali hospodáfiství po pfiedcích, a v rodinné tradici pouze pokraãují, ale v jeho pfiípadû je v e zcela jinak. jasné, jen tam není ta pfiíjezdová cesta, co hlásí navigace, pouze pfiíkop, elektrick ohradník a pastvina. S novou navigací, paní Îaloudkovou na telefonu, to jde uï velmi lehce. Pomalu sjíïdíte z kopce a uï se pfied vámi rozprostírá krásn vesnick dûm a pfiilehlá hospodáfiská stavení, v e opravené, lahodící oku i du i. Okolní pfiíroda, pastviny a terénní úpravy, vãetnû soustavy tfií rybníãkû, v e je tak pfiirozenû krásné, Ïe si to tu musí na první pohled zamilovat kaïd. UÏ se vûbec nedivím, kdyï o pár minut pozdûji sedím u dubového stolu a majitelé se shodují v tom, Ïe nad koupí tohoto místa dlouho neotáleli, Ïe to byla láska na první pohled. Podle fotografií z rodinného alba je ale více neï zfiejmé, Ïe toto romantické místo stálo majitele hodnû potu, sil i finanãních prostfiedkû. Ale urãitû to stálo za to, klobouk dolû. Vznik vsi Ptenín, kterou na mapû naleznete v PlzeÀském kraji, okrese PlzeÀ-jih, se datuje pravdûpodobnû do období konce 12. a poãátku 13. století. Od pradávna se zdej í obyvatelé vûnovali, kromû tradiãních fiemesel a práci v okolních uheln ch dolech, díky pfiízniv m podmín-

7 kám, pfiedev ím zemûdûlství. Proã tedy tûchto pfiízniv ch podmínek nevyuïít, fiekl si asi jednoho krásného dne pan Roman Îaloudek a tak v e zaãalo, nebo to bylo jinak? Shorhornský plemenný býk TIGER (foto: Pavla Vydrová) Za v echno mohou Vacíkovi Îaloudkovi pocházejí z Kamenného Újezdu u N fian, kde chovali ovce, slepice, kachny, králíky i kozu a vyzkou eli si vãelafiení, kterému se vûnovali cel ch dvanáct let. Také zde vychovali dvû dcery, které mají díky prostfiedí, ve kterém vyrûstaly, velmi kladn vztah ke zvífiatûm. Pana Îaloudka to ale stále táhlo nûkam na samotu. Dva roky hledali to pravé na samotû u lesa a kdyï uï to zbytek rodiny vzdával, pan Roman TO na el. Byl to polorozbofien zanedban star ml n a hospodáfiská stavení. Na tûstí se podafiilo rodinû odkoupit pfiilehlé pozemky a tak je v ude na dohled Îaloudkovo, coï je také dûvod, proã je toto místo tak krásné, protoïe pracovat na vlastním, to je motivace sama o sobû. Pfiestavba byla ale ãasovû tak nároãná, Ïe si s sebou na ml n pfiivezli z N fian pouze oveãky a psy. No a kdyï uï byly pozemky a na nich se pásly ty oveãky, staãil jen krûãek k tomu, pustit se také do chovu masného skotu, ale v emu napomohla více ménû náhoda. U Ptenínského ml na byl sice náhon, ale nebyl tam rybník, kter si majitel tolik pfiál a tak na doporuãení nav tívil pana Vacíka, na eho fiádného ãlena, dlouholetého pfiedsedu klubu plemene GA a HI (novû i SS) a také vyhlá eného chovatele plemene galloway, kter má se zakládáním rybníkû osobní zku enosti a bydlí nedaleko. Pan Îaloudek si jel k Vacíkov m pro radu ohlednû rybníkáfiství, ale odvezl si novou náplà svého Ïivota, v podstatû ze dne na den se stal chovatelem masného skotu, zamiloval se do plemene galloway. O pár let pozdûji, kdyï manïelé Vacíkovi pfiivezli do âr shorthorny, netrvalo dlouho a pan Îaloudek je jiï choval také. Bylo to v prosinci 2006, kdy si pan Îaloudek pfiivezl od VacíkÛ tfii vysokobfiezí gallowayské krávy, ãímï zaloïili ptenínsk chov. V listopadu 2010 dovezli manïelé z Nûmecka est ãistokrevn ch jalovic (z toho tfii vysokobfiezí) plemene shorthorn a na zaãátku roku 2011 se jim od nich narodila jedna jaloviãka a dva b ãci. V bfieznu stejného roku byl dovezen také plemenn b k do pfiirozené plemenitby. Shorthornsk geneticky bezroh b k TIGER (TIGER 21T VON SCHÖNBERG P) pûsobí v chovu druh m rokem. Narodil se v Nûmecku a má zatím v KUMP veden ch est telat. V pfiípadû zájmu si mûïete podrobnûj í informace k tomuto plemeníkovi dohledat v databázi b kû na webu âschms. Po pfií tí sezónû bude tento b k zcela logicky nahrazen nov m, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû. Nového b ãka si jiï majitelé vyhlédli, jak jinak, neï z chovu Ing. Václava Vacíka z Roupova. Stádo manželů Žaloudkových (v pozadí Ptenínský mlýn) (foto: Pavla Vydrová) 7

8 Letošní mladý býček SS (ušní číslo ) (foto: Pavla Vydrová) V souãasné dobû máte moïnost na pastvinách u Ptenínského ml na vidût cca 50 ks dobytka, z toho jsou tfii ãistokrevné krávy plemene galloway, est (100 %) krav plemene shorthorn a jeden plemenn b k. Dal ími zástupci jsou: jedna loàská jaloviãka, leto ní telata a kfiíïenky. Do budoucna poãítá pan Roman s roz ífiením chovu na cca stopadesátihlavé stádo (50 ks základního stáda). ZmiÀovaná loàská jaloviãka, která je na fotografii (s ãíslem u ní známky ) a narodila se na zaãátku ledna loàského roku po otci MALTON ZENIT 4 a matce TONKS F P, je nyní na prvním místû v TOP shorthornsk ch jalovic s nadprûmûrnou plemennou hodnotou 117 pro rûst v pfiímém efektu. Její matka, kterou si jako vysokobfiezí dovezli manïelé z Nûmecka (* ), je také na prvním místû TOP krav s plemennou hodnotou pro rûst v pfiímém efektu (PH 113) a s nadprûmûrnou PH pro rûst v maternálním efektu 118. Proã právû shorthorn? No protoïe si ho dovezli Vacíkovi, dodává s potuteln m úsmûvem pan Roman, a dodává, Ïe plemeno shorthorn je velmi vhodné pro kfiíïení s plemenem galloway, telata mají lep í rûstovou schopnost, ale ne na úkor zv eného poãtu obtíïn ch porodû. Leto ní odchovaná telata jsou toho dûkazem, ani v jednom pfiípadû nebylo tfieba na eho zásahu, dodává majitel. Zvífiata mají velmi klidn temperament a dobré matefiské vlastnosti, coï také potvrzují obû dvû stáda (tak mají manïelé své svûfience rozdûlené), která pûsobí velmi klidn m a vyrovnan m dojmem. Vlastní pûda je základ Je aï s podivem, Ïe se panu Îaloudkovi podafiilo v dne ní dobû odkoupit tak velkou plochu pozemkû (je vlastníkem cca 100 ha TTP), na tûch hospodafií a dal í hektary je tû pronajímá. Rodina nemá Ïádné zamûstnance ani nevyuïívá sluïeb jin ch firem, o v e se stará pan Roman se svou Ïenou sám, pouze v sezónû jim pfii nahrabování sena vypomáhá brigádník, kter jezdí jejich traktorem Massey Ferguson. Z dal í mechanizace disponuje rodina traktorem Zetorem (10541 Proxima), sekaãkou, obraceãkou, nahrabovaãkou, lisem a baliãkou. Je-li potfieba, pfiiloïí rády ruce k dílu také dvû dospívající dcery, které jiï s rodiãi nebydlí, ale pomoci se nijak nevyh bají. Mezi jejich oblíbenou ãinnost patfiilo napfiíklad zatloukání kûlû na ohradníky pfii zakládání pastvin. Krmivová základna je zaji Èována plnû z vlastních zdrojû (kvalitní seno a senáï), jádrem nepfiikrmují, takïe ho ani nedûlají. Zvífiata mají neomezen pfiístup k základnímu solnému lizu a rûzn m lizûm Solsel, urãen ch pro skot v ekologickém systému hospodafiení. O nedopasky na pastvinách se stará stádo ovcí (pfiípadnû dopomûïe mechanizace), které ale slouïí zejména ke spásání travního porostu v okolí tûní, protoïe k nim nemají krávy pfiístup, aby neroz lapaly bfiehy. Soustava tfií rybníkû, která umocàuje pfiíjemné okolí farmy, byla vybudována aï v roce Prodej masa ze dvora a pension Bourárna je v provozu od bfiezna leto ního roku. PoráÏky se uskuteãàují nepravidelnû, dle mnoïství objednávek, buì na jatkách v Roupovû ãi N fianech. Odtud putuje maso ve ãtvrtích do chladicího boxu, kde ho nechávají majitelé dozrát 7 10 dní pfii teplotû 2 C. âtvrtû bourají (porcují) sami a dle poïadavku zákazníka kompletují objednávky. V dej masa probíhá t Ï den, 8 Stádo čistokrevných shorthornů (foto: Pavla Vydrová)

9 V stavy nás zatím nelákají V stavnictví se zatím pan Îaloudek brání, pr to nemá zapotfiebí, ale kdo ví, chov je zatím na zaãátku své cesty k úspûchu, i kdyï dle v eho jistû nadûjné. Za pár let tfieba bude mít chuè se s v sledky své plemenáfiské práce pochlubit a tfieba se s jeho shorthorny na nûkteré z národních v stav setkáme. Mladá jalovička SS (ušní číslo ), narozená (foto: Pavla Vydrová) nejpozdûji den následující. Objekt bourárny stavûla firma, která se Îaloudkov m osvûdãila z pfiedchozí stavby. Chlazení dodala firma Chladírensk servis Jedliãka. Bourací stoly mají dfievûné desky, protoïe manïelé upfiednostàují dfievo pfied plastem a mycí vana je z nerezu. Zákazníky máme z fiad znám ch a na jejich doporuãení pfiib vají dal í, fiíká paní Jana a dodává: Reklama není tfieba, i bez ní nestaãíme pro velk zájem uspokojit poïadavky v ech. Balíãky nedûláme, snaïíme se vyjít vstfiíc zákazníkûm a dodáváme maso dle objednávky (nebo se alespoà snaïíme objednávku pokr t). V leto ním roce se kromû vybudování bourárny pro zaji tûní moïnosti prodeje masa ze dvora, Nová bourárna (v přízemí), pension (v podkroví) (foto: archiv rodiny Žaloudkových) která je umístûna v jedné z pfiilehl ch hospodáfisk ch budov, pustili manïelé také do v stavby pensionu, kter vyuïívá volné podkroví nad bourárnou. Do budoucna uvaïují Îaloudkovi také o pofiádání rûzn ch akcí, protoïe místa pro konání nev edních kulináfisk ch záïitkû je zde více neï dost. Ekologické zemûdûlství Farma od prvopoãátku hospodafiila v souladu s pfiírodou a tak bylo pouze otázkou ãasu a chuti, kdy vstoupí do systému ekologického zemûdûlství oficiálnû, stalo se tak v roce 2009 a neodradila je ani nároãnûj í administrativa, která do jisté míry vykompenzována vy ími dotacemi. Chovem masného skotu to nekonãí Tato rodinná farma je kromû chovu plemene shorthorn a galloway zamûfiena také na chov ovcí a ryb. Oveãky spásají nedopasky a pestrá skladba ryb potvrzuje funkãnost vybudované soustavy rybníkû. ManÏelé mají ale také své opravdové koníãky, mezi které patfií sbírka star ch traktorû (zejména ZetorÛ patnáctky, pûtadvacítky, ), které Chladicí box (odvěšovna), ve kterém maso dozrává, než putuje k zákazníkovi (foto: archiv rodiny Žaloudkových) si pan Roman dovezl snad ze v ech koutû na í vlasti. Zásluhu na renovaci veteránû má dle slov paní Jany pan Chval z Ptenína: Dûlal manïelovi velkou ãást rekonstrukãních prací na traktûrcích, je to ãlovûk se zlat ma rukama, dokáïe v echno rozebrat, opravit a zase sloïit a ono to pak bûhá a funguje jako by to právû sjelo z v robního pásu. A taky je to tak trochu na e pojízdná dílna, kdyï je na technice závada, dokáïe poradit i opravit. Paní Jana je zase vá nivou cukráfikou a její úïasné marcipánové dorty udûlali radost jiï desítkám oslavencû. A teì uï mi nezb vá, neï udûlat teãku za touto pfiíjemnou náv tûvou a popfiát celé rodinû Îaloudkov ch mnoho nejen chovatelsk ch úspûchû! 9

10 REPORTÁŽ Z CHOVU: Pavel Moulis: VyuÏít kaïdé pfiíleïitosti Jméno: Ing. Pavel Moulis, Ph.D. Obec: Milínov (farma Moulisových) Okres: Plzeň-Jih Nadmořská výška: 438 m nad m. Chované plemeno: masný simentál (MS), kříženci MS a ČESTR V plemenných knihách: masný simentál Členem svazu: od února 2008 Základní stádo: 50 ks + 2 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (z toho trvalé travní porosty TTP): cca 100 ha V systému ekologického zemědělství: ANO WEB: Mlad chovatel masného skotu, pan Pavel Moulis, je jedním z tûch sedlákû, ktefií pfievzali hospodáfiství po pfiedcích, drïí opratû pevnû ve sv ch rukou a farma se pod jeho vedením ubírá smûrem moderního zemûdûlství. Nutno ale fiíci, Ïe tak koná s velk m dûrazem na kofieny a návrat k pfiírodû v pravém slova smyslu. Rodinná tradice tedy pokraãuje, pfiedkové by mûli z pana Pavla jistû velikou radost, ale urãitû by byli také ohromeni, jaké moïnosti sk tá mladému zemûdûlci a celé jeho rodinû dne ní doba a zejména otevfiená mysl, která nevidí hospodafiení jako uzavfien kruh, ale naopak jako obor, kter mûïe b t pfiínosem nejen jeho vlastní rodinû, ale i dal ím lidem, ktefií v dne ním konzumním svûtû utíkají z reality v edního dne a hledají oázu klidu a pohody, kterou jim sv mi aktivitami farma rodiny Moulisov ch z Milínova mûïe bezesporu nabídnout. A tak to má b t. Pfiíbûh, kter napsal sám Ïivot Historie rodu Moulisov ch zaãíná Josefem Proke em, rodákem z Milínova, kter se v roce 1877 narodil na malém hospodáfiství na kraji vsi. Josefovo pûsobení na statku pfieru ila I. svûtová válka a jeho Ïivot se od základu zmûnil. âím si tento sedlák musel projít, neï se mu podafiilo vrátit na rodnou hroudu a pokraãovat v zapoãaté práci, se mûïete doãíst na internetov ch stránkách rodiny Moulisov ch, kde je historie rodu popsána podrobnûji. Je to ãtení vskutku velmi zajímavé. Franti ek Proke (* ), prostfiední syn Josefa, se dle tehdej ích obyãejû stal pokraãovatelem rodinné selské tradice, protoïe jeho star í bratr zemfiel bûhem války na ãern ka el. Josef pfiedal Ïivnost synovi Franti kovi oficiálnû v roce 1931, ale jeho vliv na Ïivot na statku tím je tû neskonãil. V roce 1931 se mlad sedlák Franti ek oïenil s Bohumilou Moulisovou, a tak se vlastnû rod MoulisÛ dostává na statek. Jeho Ïivotním údûlem paradoxnû bylo, Ïe vût inu svého umu nakonec vûnoval tolik nenávidûnému socialistickému zemûdûlství, i to, Ïe mu nebylo dáno vychovat následovníka vlastní krve. Snad mu na sklonku Ïivota bylo útûchou, Ïe zaïil je tû spoustu radostí se syny Jaroslava a BoÏeny. Jaroslav (* ) byl jeho synovec, kter pfii el v roce 1976 na statek se svou Ïenou a dûtmi, aby pokraãoval v rodinné tradici. JiÏ jako mal kluk jezdil Jaroslav Moulis (otec Pavla Moulise) na statek na prázdniny a toto místo mu pfiirostlo k srdci. Îít na statek na trvalo pfii el aï o mnoho let pozdûji, v roce 1976, tedy v dobû hlubokého socialismu, i kdyï i tehdy zde chovali pár kusû dobytka. Opravdové hospodafiení obnovil Jaroslav na statku, ãi jak se v té dobû zaãíná fiíkat na farmû, velmi brzy po revoluci, uï v roce PfiestoÏe pochází ze zemûdûlské rodiny, má vystudovanou zemûdûlskou kolu a nûjak ãas v zemûdûlství pracoval, nejde o rozhodnutí promy lené, ale spí e emotivní, vedené závazkem k selské rodinné tradici. Z druïstva si vzal zpût pûvodních 20 hektarû pozemkû a 13 dojnic. Postupnû se zab val v krmem b kû i odchovem vlastních jalovic. V prûbûhu nûkolika let farmu roz ifiil o 10 hektarû a vybavil ji potfiebnou zemûdûlskou technikou. Jeho sna- Ïení brzy pfiineslo ovoce, nadprûmûrn ch v sledkû dosahuje jak ve v nosech polních plodin, tak pfiedev ím v uïitkovosti krav. Stádo čistokrevných simentálů (foto: Pavla Vydrová) 10

11 Vrozené selství v sobû nezapfie, a tak se stal zakládajícím ãlenem sdruïení Soukromû hospodafiících zemûdûlcû na jiïním PlzeÀsku. Návrat demokracie pro nûj byla velkou v zvu a pfiíleïitost pro slu n Ïivot, postaven na existenci uznání základních lidsk ch svobod, ale také odpovûdnosti kaïdého jednotlivce. K zásadním zmûnám na farmû pfiistoupil aï v roce Hlavnû kvûli problémûm s odbytem, skonãil s chovem dojn ch krav. I kdyï jednu kraviãku si Ïena BoÏenka nechala je tû dal ích pár let. MoÏná trochu z nostalgie, ale hlavnû proto, Ïe si k ní sousedé zvykli chodit pro ãerstvé mléko. Novû se Jaroslav zamûfiil na extenzivní pastevní zpûsob chovu krav bez trïní produkce mléka. Na podzim roku 2001 vyhnal krávy trvale na pastviny opatfiené jen lehk m pfiístfie kem. Zmûny jsou v ak mnohem rozsáhlej í, neï plánoval. Stejnû jako jiï nûkolikrát v minulosti, do Ïivota na farmû opût zasahuje osud. Necel t den po vyhnání krav na pastviny, Jaroslav náhle podlehl infarktu. Tím se uzavírá kapitola sedláka, kter mûl nejvût í zásluhu na tom, Ïe se na Moulisovic statku opût zaãalo hospodafiit, navíc po novém. Osud Jaroslavovi nedovolil, aby své dílo na farmû dokonãil, ale syn Pavel se jeho vize drïí dodnes. Kráãí v jeho lépûjích se vztyãenou hlavou. Jak se se Ïivotní situací dokázali v rodinû vypofiádat, si mûïete pfieãíst na následujících fiádcích, ze kter ch je patrné, Ïe opravdu doká- Ïou vyuïít kaïdé pfiíleïitosti. Ani jsme se nenadáli Hospodafiení na farmû se tedy v roce 2001 ujímá nejmlad í syn Pavel Moulis s rodinou. Nejen nutnost vyrovnat se s tûïkou Ïivotní situací, pfiineslo rychl spád dal ích zmûn. Pavel totiï souãasnû pracuje na âeské zemûdûlské univerzitû v Praze jako odborn asistent a pro hezkou fiádku následujících let nepoãítal s tím, Ïe by se mûl o farmu plnû starat právû on. JiÏ v roce 2002 ru í ãasovû nároãné hospodafiení na orné pûdû, kterou pfievádí na trvalé travní porosty. V té dobû jiï k farmû náleïí cca 30 hektarû. Letošní telata krásně rostou (foto: Pavla Vydrová) Pokraãuje v otcovû cestû chovu krav bez trïní produkce mléka s vyuïitím pfievodného kfiíïení a postupnû pfiikupuje pozemky do osobního vlastnictví. V roce 2001 zaãali s manïelkou hospodafiit na 35 ha a postupnû se jim podafiilo nav it pozemky aï na souãasn ch 100 ha zemûdûlské pûdy a 5 ha lesa. Na zaãátku byli majiteli dvanácti krav, které byly ustájené v jídelnû. Tedy dfiíve to byla stáj (kravín), ale nyní v této místnosti sedíme v pfiíjemném prostfiedí u krásného stolu z masivu a popíjíme kávu. Zaãali pfievodn m kfiíïením krav plemene ãeské strakaté s masn m plemenem charolais, ale kfiíïenky (50 75% podílem krve), byly velmi agresivní, hlavnû kdyï pod sebou mûly tele, coï stûïovalo manipulaci a také zcela neuspokojovalo potfieby majitelû, ktefií chtûli mít klidná a hodná zvífiata. ProtoÏe Ïijí v oblasti, kde má chov ãeské straky své kofieny, dali pfiednost masnému simentálovi (kter má samozfiejmû geneticky ke strace velmi blízko) pfied francouzsk m charolais. Koupili tfii ãistokrevné simentálské krávy a se svou volbou jsou spokojeni dodnes. V souãasnosti mají 50 krav a základní stádo je rozdûleno na dvû ãásti v jedné jsou ãistokrevné krávy a ve druhé kfiíïenky. Ekologie, to je zodpovûdné chování k pfiírodû Extenzivní zpûsob hospodafiení se blíïil ekologickému od zaãátku, nicménû je tû nûjak rok certifikovanou ekologickou farmou nebyli. Jak pan Pavel fiíká: V té dobû vlastnû nebyl pro certifikaci dûvod. Navíc obavy z administrativní nároãnosti ekologického hospodafiení nás od toho odrazovaly. AÏ pozdûji, kdy úvahy o zpracovávání vlastní produkce, a její prodej pfiímo zákazníkûm dostaly konkrétní podobu, se pan Pavel rozhodl poprat se v emi nástrahami. V roce 2004 vstupuje farma do systému ekologického hospodafiení oficiálnû. Jak manïelé fiíkají, ekologické zemûdûlãení je ale hlavnû o Ïivotním stylu, o harmonickém sou- Ïití s pfiírodou, zodpovûdném chováním k pfiírodû poãínaje, aï po uváïliv pfiístup ke stravování. Ne, Ïe by se to Moulisov m vïdy dafiilo, ale rozhodnû je to ale cesta, kterou se snaïí jít a hodnû je to baví. Díky ekologickému zemûdûlství jsme se nauãili poznávat pravou chuè potravin a zaãali pfiem - let o tom, co jíme, dodává paní Hanka. I proto se rodina snaïí prodávat ve kerou produkci farmy pfiímo zákazníkûm a zprostfiedkovat jim vlastní zku enosti. Navíc kontakt s lidmi pfiedstavuje nejen ekonomicky v hodnûj í zpûsob odbytu, ale vytváfií sociální síè lidí naladûn ch na stejnou notu a pfiiná í vnitfiní uspokojení z dobfie konané práce. To se dostavuje s kaïdou pochvalou a uznáním od lidí, ktefií nás posilují v pfiesvûdãení, Ïe to, co dûláme, má skuteãn smysl, vysvûtluje paní Hanka. 11

12 plemenný býk VINGEGAARD EXCELSIOR P (foto: Pavla Vydrová) Prodej zástavu Z poãátku mûli problém s nedostateãnou kapacitou pûvodní stáje, a tak musel vïdy na podzim ve ker zástav z domu. Nevyhovovaly jim ale podmínky v kupu zvífiat, protoïe nedokázali v daném termínu zajistit kolekci 10 2 ks s omezením hmotnosti (napfi. 200 kg/ks). Problémem bylo telení, které v té dobû neprobíhalo v krat ím ãasovém údobí, a také jim nevyhovoval pfiedãasn odstav v dobû, kdy mûly matky (zejména kfiíïenky) je tû velké mnoïství mléka a stále byla k dispozici kvalitní pastva. Vzniklou situaci, se kterou nebyli manïelé spokojeni, vyfie ili tím, Ïe odkoupili areál druïstva, pfiesunuli chov krav do nové stáje (starého kravína) a zaãali dûlat v krm b kû. Mûli dostateãnou a kvalitní krmivovou základnu, prostor i novou vizi, kterou byl prodej masa ze dvora a pozdûji i pofiízení vlastní bourárny s odvû ovnou. Prodej ze dvora Z poãátku vyuïívali sluïeb jatek, ve kter ch nechávali zvífiata porá- Ïet a odvû ovali maso v jejich chladicích boxech. Tento zpûsob se ale velmi brzy neosvûdãil, neboè pfii neustálém naskladàování a vyskladàování masa z chladicích boxû dochází k v kyvûm teploty a maso tak nemá klid na to, by do lo k fermentaãním procesûm tak, jak má a dozrálo k naprosté spokojenosti majitelû i zákazníkû. I s tímto problémem si Moulisovi velmi rychle poradili, pfied dvûma lety si pronajali b valé fieznictví v sousední vesnici, upravili prostor na provoz bourárny, zde maso dozrává pfii konstantní teplotû a následnû je porcováno, vakuovû baleno a poté putuje k nad en m (stál m) zákazníkûm, kter ch je v souãasné dobû uï nûkolik stovek. ManÏelé nestíhají uspokojovat poptávku po mase, a tak budou letos na podzim poprvé nakupovat zástav (i star í zvífiata), aby si sami vykrmili b ãky a mohli tak vyhovût sv m zákazníkûm. PoráÏky se uskuteãàují na jatkách v N fianech a odtud jsou jateãnû upravená tûla ve ãtvrtích pfiepravována do chladicího boxu v rourárnû Moulisov ch. Kurzy vafiení aneb mizí i ménûcenné partie Maso od MoulisÛ je z mlad ch zvífiat a s certifikátem BIO. Z poãátku balili naporcované maso do flexi-fólií po 0,5 aï 1 kg, ale nyní se pfiistoupilo k vakuování a prodávají se zejména rodinné balíãky, které obsahují maso z rûzn ch partií. Z poãátku totiï témûfi v ichni zákazníci poïadovali pouze zadní (minutkové) maso na rychlou úpravu. Tak se zrodila dal í my lenka, která byla dotaïena do naprosto úïasného konce. Jak tedy nauãit zákazníky pouïívat i ménûcenné partie? Celkem jednodu e: Roãnû se pofiádá u Moulisov ch na pensionu cca 6 kurzû vafiení z hovûzího masa. Jeden kurz pojme nad encû, ze kter ch se pod vedením ikovného mistra kuchafie (za 4 6 hodin vafiení) stanou doslova umûlci, ktefií dokáïou vyãarovat lahûdky i z ofiezû, ohánûk, pupkû apod. Paradoxnû, se teì pfii prodeji ze dvora doslova zaprá í po tûchto levnûj ích partiích, neï tomu bylo v prvopoãátcích této aktivity. V souãasné dobû se kurzy roz ifiují také o vafiení z ryb, jehnûãího, nebo tfieba i holé ãerstvé zeleniny. Z poãátku se kurzy konaly ve spolupráci s plzeàskou firmou Janák Bros (majitelé CrossCafe = originální síè ãesk ch kaváren v Praze a Plzni), v jejich plzeàské restauraci Bohemia, kdyï se ale dokonãila v stavba pensionu, tak se kurzy pfiesunuly domû na MoulisÛv statek. Není tedy divu, Ïe se maso od MoulisÛ tû í takové oblibû, navíc kdyï je s pfiíchutí záïitku proïitého na farmû a okofienûno setkáním s pfiíjemn mi lidmi. Staãí prk nko, nûï, dobré vínko, kus kvalitního masa a nev ední, nejen kulinární, záïitek se dostaví záhy. âistokrevná plemenitba V roce 2008 odkoupili Moulisovi kolekci jedenácti vysokobfiezích krav ze ZD Podlesí Roãov. Jednalo se o ãistokrevné masné simentálky a v leto ním roce uï jsou na pátém teleti. Tento kup povaïují manïelé za velmi dobrou investici a základ svého stáda, díky kterému se také dostavil úspûch v podobû odchovu kvalitních b ãkû vhodn ch do plemenitby. V roce 2009 (pfied pfiedloni) poprvé zkusili zafiadit mladé b ãky do testu na OPB (odchovnu plemenn ch b kû). V ichni tfii Pan Moulis s jednou ze svých svěřenkyň (foto: Pavla Vydrová) 12

13 b ãci pro li. V loàském roce mûli na OPB sedm b ãkû a v ech sedm se stalo plemenn mi b ky, coï manïelé povaïují, zcela logicky, za svûj velik úspûch. V jednom roce si vyzkou eli i odchov doma (u chovatele), ale ten nebyl úspû n, a tak volí prozatím radûji variantu odchovu na OPB. V prvopoãátcích zkou eli plemenice inseminovat, ale tato metoda reprodukce se jim neosvûdãila, protoïe k tak organizaãnû nároãnému úkonu je tfieba dobré technické zázemí a prostor, kter v té dobû na farmû nebyl. Vydali se tedy cestou pfiirozené plemenitby a odkoupili z Roãova star- ího b ka, aby zvládl celou pfiipou tûcí sezónu. Tento b k byl rohat, ale od té doby jiï pouïívají, dle souãasného trendu, pouze b ky bezrohé. Druh m rokem pûsobí u stáda kfiíïenek jejich vlastní odchovan plemenn b k (po inseminaci) SULKO V (po otci IROC ROCKET 57K) narozen V kontrole uïitkovosti má veden ch 16 telat a v souãasné dobû je na 24. místû v TOP b kû pro rûst v pfiímém efektu s nadprûmûrnou PH 121. Druh b k, kter je u stáda ãistokrevn ch plemenic, byl koupen pfies spoleãnost Jihoãesk chovatel, a.s. a jedná se o geneticky bezrohého plemenného b ka VINGEGAARD EXCELSIOR P, kter se narodil v Dánsku. V leto ním roce jsou po nûm v chovu první telata. K mûl v plemenné knize vedeno 12 telat a mû- Ïeme zmínit nadprûmûrnou PH pro rûst v pfiímém efektu (112). Podíváme-li se na seznamy TOP zvífiat v kontrole uïitkovosti, tak kromû zmiàovaného plemenného b ka SULKO V, kter je v TOP b kû v pfiímém efektu na 24. místû, mûïeme také vyzdvihnout napfi. krávu ã CZ, kterou si Moulisovi pfiivezli ze ZD Podlesí Roãov, narodila se a je na 17. místû v TOP krav v maternálním efektu pro rûst s PH 127 a také její dceru, loàskou jaloviãku s ãíslem CZ (po otci Vingegaard Santos PP), která je v TOP jalovic v maternálním efektu pro rûst na 5. místû s PH 120 a její sestra (dvojãe) ã CZ je na 22. místû s PH 116. Kráva s letošní jalovičkou (foto: Pavla Vydrová) V stavy? Jsme nohama na zemi. A kdyï uï jsme probrali tu plemenafiinu, tak se ptám, co aktivní úãast na v stavách. V stavnictví, to je o ãase. Teì musíme nejdfiíve zrekonstruovat tu stáj, aby bylo moïno se zvífiaty lépe manipulovat a tfieba si je oddûlit a vûnovat se jejich pfiípravû na v stavu. Zatím stojíme ale nohama na zemi, jsme na zaãátku, pokud se nám bude dafiit a budeme mít kvalitní plemenná zvífiata, ãasem se tfieba nûkde rádi pochlubíme, fiíká pan Moulis. Stádo a ustájení Moulisovi mají tedy krávy rozdûleny na dvû stáda, 24 ks plemenic je zafiazeno v kontrole uïitkovosti a druhé stádo, 25 ks, jsou kfiíïenky. Základem stáda bylo 17 nakoupen ch jalovic ze ZD Podlesí Roãov, nyní uï je obrat stáda uzavfien a v echny dal í krávy jsou z vlastního odchovu. Nav it stádo by mohli aï na 150 ks, kapacitu ustájení na to (po odkoupení kravína) mají, ale je tfieba nejdfiíve nav it v mûru TTP, protoïe kromû krav chovají také 30 koní a stádo ovcí. Rekonstrukci klasického dvoufiadého kravína (K-174), mají manïelé pfied sebou, je tfieba ho upravit tak, aby vyhovoval modernímu zpûsobu ustájení a umoïàoval manipulaci se zvífiaty nejen v období zimního ustájení a telení, ale napfi. i pro zmiàovanou inseminaci a dal í veterinární úkony. Vedle kravína stojí seník, kter se uï své rekonstrukce doãkal, a nutno fiíci, Ïe velmi zdafiilé. Z klasické betonové stavby se pfii pouïití dfievûn ch doplàkû stala stavba, která pûsobí odlehãen m dojmem a pfiíjemnû zapadá do okolí. Vedle stojící zmiàovan kravín zatím na svou obnovu ãeká, je tfieba na etfiit finanãní prostfiedky a pokusit se získat dotaci. Náklady budou vysoké, ale bude to jistû dobrá a potfiebná investice. PÛvodní zimovi tû se v souãasné dobû pouïívá pro ustájení 30 koní (vlastních i jin ch majitelû). Jedná se o zdafiilou rekonstrukci klasické stodoly, s minimálním zásahem do pûvodního rázu stavby, ale velice funkãním vybavením (zábranami). Vyfiazování zvífiat ze stáda Zatím jsou stále ve fázi roz ifiování základního stáda, a tak k brakaci pfiistupují pouze v nutn ch pfiípadech, jako napfi. u krávy s poranûn m vemenem bez moïnosti léãby apod. Dfiíve, kdyï mûli v dobû telení matky na oãích ve stáji u statku, byl úhyn telat do 4 %. V leto ním roce se ale zv il poãet pfiípadû, kdy telata do nûkolika hodin po porodu uhynula. Od nové stáje s lep ím zootechnick m zázemím si slibují zlep ení i tohoto ukazatele. Samotné porody probíhaly lehce, pouze komplikované porody (jako dvojãata ãi abnormální poloha plodu) vyïadovaly zásah o etfiovatele. Bezproblémov prûbûh porodu samozfiejmû úzce souvisí s v Ïivou bfiezích plemenic. Velk prostor kravína umoïàuje rozdûlení krav (ãi jalovic) do skupin, a tak jim jednodu e upravovat krmnou dávku, dle potfieb konkrétní skupiny. 13

14 Problém s velk mi telaty ale nemûli, dle slov pana Moulise, nikdy. Ve dvou lidech se to nedá S rozvojem aktivit, se také logicky zvy uje potfieba spolupracovat s dal ími lidmi. První personální zmûny se odehrály pfied dvûma a pûl lety, kdy zamûstnali na Moulisovû statku prvního zamûstnance. Nyní mají jednoho stálého zamûstnance na práci v Ïivoãi né a rostlinné v robû, jednu paní na administrativu, jednu trenérku u jezdecké koly na pln úvazek (t dnû probíhá deset kurzû) a paní pro poradenství v zemûdûlství, která také vypomáhá pfii zpracování masa. Poradenství v zemûdûlství (investiãní a provozní dotace), to je parketa a obor, kterému se vûnuje pan Moulis od studií na V. K ruce má jednu zamûstnankyni a v souãasné dobû mají za sebou pfies sto realizovan ch projektû obcí i zemûdûlsk ch podnikatelû. Nabízejí kompletní servis (po zplnomocnûní Ïadatelem) od vyfiízení Ïádosti aï po proplacení dotace. Jak jiï bylo zmínûno, pan Moulis také pracuje na âeské zemûdûlské univerzitû i jeho Ïena je doposud zamûstnána na ãásteãn úvazek v Praze. Také se manïelé starají o dva malé koláky a chod farmy pomáhá udrïovat i maminka pana Pavla. Kvalitní krmivo a minerální v Ïiva Základem jsou kvalitní porosty, shodují se manïelé: Díky pfiísevkûm, které nejsou v ekologii zrovna jednoduché, máme kvalitní pastvu i seno a nemusíme tak pfiíli pouïívat jádro. Orné pûdy má farma 5 ha, jeãmen si pûstují sami, ale s roz ífiením stáda bude do budoucna nutné nav it i plochu polí. Pastviny pfiepásají ãtyfiikrát za sezónu, ãímï docílí kvalitní mladé píce a to se pozitivnû odráïí na kondici zvífiat. Poseãené nedopasky su í a pouïívají k podest lání. Zaji tûním dobré minerální úrovnû luk se zaãínají vûnovat velmi intenzivnû (napfi. plánují rozmetat kompost a vápnit). Oblast, na které jsou také pozemky Moulisov ch, je známá nedostatkem selenu v pûdû, coï se samozfiejmû negativnû odráïí na obsahu Se v píci a tím také na koncentraci v krevní plazmû zvífiat. Z tohoto dûvodu vyuïívají ekologické lizy (Mikrop âebín), ve kter ch je tento prvek ve vy í koncentraci. Minerální v Ïiva je velice drahá, ale opravdu se vyplatí investovat do kvalitních lizû, které zajistí dostateãn pfiísun potfiebn ch minerálních látek, shodují se opût manïelé. To potvrzují také rozbory krve, které v minulosti odhalovaly nedostatek selenu u na ich zvífiat, ale v souãasné dobû je selen v normû, fiíká paní Moulisová. KdyÏ to shrneme, tak na e krmivová základna je dostateãná, jsme sobûstaãní, pouze slámu musíme dokupovat, dodává statkáfi. VyuÏíváme sluïeb ikovného souseda Z vlastní techniky mají jeden traktor John Deer, jeden ãelní nakladaã a obraceãku. Balíkování (seno, senáï, slámu) jim zaji Èuje dobr soused, na kterého je spolehnutí. V loàském roce vyuïili sluïeb jedné firmy a zkou eli senáïovat do Ïlabu, ale to bylo pouze na zkou ku. Sláma, kterou jim poskytnou jejich pole, samozfiejmû zdaleka nepokryje potfiebu, a proto ji musí dokupovat. Dfiíve nebyl problém stelivo sehnat, ale sousední druïstvo postavilo bioplynovou stanici a tím vyuïívají slámu k vlastním potfiebám. Na tûstí mají ale Moulisovi s podnikem dobré vztahy, ti jim vycházejí vstfiíc, a tak si mohou zaplatit (a sami nabalíkovat ) kolik potfiebují. Slámy zaãíná b t v okolí nedostatek a zájem o ní neustále stoupá, doplàuje pan Pavel. Pension a dal í ãinnosti Na farmû dnes Moulisovi provozují také penzion, organizují nauãnû záïitkové aktivity a kulturní akce, zaloïili zmiàovan jezdeck klub a pofiádají kurzy vafiení. O tûchto aktivitách se mûïete více dozvûdût na jejich internetov ch stránkách. Jezdecká koliãka je velmi oblíbená, máme velmi mnoho stál ch zájemcû o jeïdûní i o vyjíïìky. Konû jsou ve volném ustájení, jedno velké stádo, nejsou v boxech a funguje mezi nimi pfiísná hierarchie a povahovû jsou 14 Simentálské krávy na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

15 ta zvífiata mnohem více v pohodû, fiíká s potû ením paní Hanka. Rodina se prostû snaïí, aby farma nebyla jen produkãní jednotkou, ale pfiíjemn m místem pro setkávání lidí. Tak jako za pfiedkû z rodu Proke ov ch, ktefií se vïdy snaïili statek otevírat sousedûm. Pfii poutích a slavnostech pofiádali vefiejné koncerty, divadelní vystoupení ãi jiné akce pro povznesení nálady i ducha. Volnoãasové aktivity nejen pro dûti Pfied sedmi lety zaãali stodolu pouïívat pro dûtské akce. Po vyhnání krav na pastvu se stáj vydezinfikuje, vyãistí a pofiádají exkurze, dûtské tábory, koliãky v pfiírodû. Jen v leto ním roce nav tívilo farmu pfies 1000 dûtí. K tomu pfiibyl pfiedloni, ve spolupráci s dûtsk m klubem, dûtsk den a v leto ním roce Slavnosti sena. Ze v ech aktivity se stávají, pomalu ale jistû, velmi oblíbené tradice. Jen Slavností sena se zúãastnilo odhadem lidí, ktefií si maximálnû uïili pfiipraven sportovnû-fiemesln kulturní program. Na webov ch stránkách mûïe Va í pozornost upoutat také pofiádání Pfiímûstsk ch táborû, pfii kter ch se dûtem vafií z domácích surovin a masa, vajíãek od sousedû, apod. Nejvût í leto ním hitem jsou jednoznaãnû hamburgery z vlastního mletého masa, ty si dûti opravdu hodnû oblíbily. Statek Moulisov ch v podstatû vûbec nepotfiebuje reklamu, lidé si ho najdou sami, vût inou na doporuãení znám ch coï je bezesporu ta nejlep í reklama. Aktivity doslova nabalují nové zákazníky, v e do sebe zapadá. Pfies dûti, které Stylové vybavení penzionu na farmě Moulisových (foto: Pavla Vydrová) Originální a funkční pec na chleba (foto: Pavla Vydrová) nav tíví farmu napfi. se kolkou, se rodiãe stanou stál mi zákazníky a jezdí si pro maso. Pfiímûstsk tábor mûl v leto ním roce dva bûhy, za rok moïná pfiibudou dal í. Vloni se otevfiel pension a byl obsazen jen díky lidem, ktefií byli ubytovaní dlouhodobû, protoïe pracovali v okolí. Letos uï je pension obsazen zejména rodinami s dûtmi. Ubytování vyuïívají také rûzné skupiny lidí jako maminky s dûtmi, kurz jógy, svatebãané (ze svatby v Moulisov ch stodole), apod. Dal í aktivitou jsou Návraty, které manïelé realizují ve spolupráci se dvûma firmami pro své známé. Nápad vychází z kroniky, protoïe pan Moulis se rád vûnuje historii. Za jeho pfiedkû bylo zvykem (jak jiï bylo naznaãeno), Ïe se pfii posvícení ãi pouti se li místní sedláci i lidé z okolí a na statku se uspofiádal napfi. houslov koncert ãi jiné kulturní povyraïení. Tak se manïelé rozhodli, Ïe i tuto tradici obnoví, Ïe jako místní sedláci udûlají kulturní akci Návraty (návraty k historii a znovuobnovená tradice). Z uskuteãnûn ch akcí mûïeme uvést napfi. v stavu fotografií Jindfiicha trajta, soch Kurta Gebauera, divadelní pfiedstavení divadelního sdruïení Minotaurus a Ester Koãiãková s vystoupením Îena stokrát jinak. Snad uï poslední zajímavostí, kterou zmíním, je originální pec na peãení chleba, postavená dle pûvodní technologie, kterou se man- ÏelÛm podafiila vybudovat ve spolupráci s pecafiem, kter toto staré fiemeslo je tû ovládá. Odvést si domû ãerstvû upeãen bochník chleba, kter vám vydrïí zabalen v utûrce je tû t den po tom, co se vrátíte z Moulisovic oázy klidu a pohody, to je paneãku tfie - niãka na dortu (Nebo na chlebu?). Budoucnost statku Moulisov ch Pfii mé otázce na hospodáfiovu vizi budoucnosti farmy, vypoãítává pan Pavel na prstech: Nav - it poãet zvífiat, investovat do opravy kravína a vybudovat hezké prostfiedí i v okolí novû odkoupen ch zemûdûlsk ch staveb... Stále je co zlep ovat, máme pfied sebou neuvûfiitelné mnoïství práce, dodává na závûr. Ve keré aktivity, které se u Moulisov ch odehrávají, by bylo moïné, dle slov obou partnerû, roz ifiovat, protoïe poptávka je obrovská. Snad jedinou negativní pfiipomínkou, kterou jsem za celou dobu povídání s tímto sympatick m párem odtu ila, je to, Ïe pfiicházejí o soukromí. I kdyï si oba plnû uvûdomují, Ïe to je obûè za tento otevfien zpûsob Ïivota. Popfiejme jim tedy, aby jim vydr- Ïelo nad ení z práce, pfiiná elo jim radost i uspokojení, dafiilo se jim ve v ech jejich aktivitách a aby si alespoà ãásteãnû uchránili rodinné soukromí. V budoucnu se budeme tû it na jejich aktivní úãast na národní v stavû! 15

16 20 let chovu Blonde d Aquitaine z Rochova Dlouho dopfiedu avízovan, 28. srpen 2012, chovatelsk den na Julãínû, je jiï minulostí. Oslava dvaceti let chovu blonde d Aquitaine z Rochova byla pfiipravena a zorganizována velice preciznû, coï bylo patrné jiï pfii pfiíjezdu. Hosté zanechali své vozy na parkovi ti, kter m byla louka naproti areálu, a poté je ãekala cesta julãínsk m areálem aï k místu konání celé akce. Pfii prûchodu branou je na první pohled zaujal obfií komplex v podobû bioplynové stanice po pravé ruce a tfii zrekonstruované stáje po levé. Oãividná byla také v udypfiítomná ãistota celého prostoru. Rovnou za nosem a jiï se pfied nimi otevfiel prostor urãen k oslavû chovatelského svátku, kter m takové v roãí bezesporu je. Pohled pfiicházejících upoutalo kruhové pfiedvadi tû, tribuna s transparentem, kryté stany s obãerstvením all you can eat and drink a pfiíjemn m posezením v chládku. Pomalu se trousí první skupinky, na první pohled se mûïe zdát, Ïe úãast nebude nijak velká, protoïe na tribunû sedí pár lidí, ale staãí se podívat za tribunu, do prostoru obãerstvení (a do stínu) a jeden pohled staãí k odhalení pravdy. Úãast rozhodnû není patná. V znamnost celé akce potvrzuje také pfiíjezd nûmeck ch, slovensk ch a holandsk ch chovatelû, vãetnû pana Base Boumana, tajemníka FIERBY (Evropské sdruïení chovatelû blonde d Aquitaine), ãímï nab vá chovatelsk den i mezinárodního rozmûru. Pestr program tedy mûïe zaãít. Oficiální zahájení Pfii oficiálním zahájení si vzal nejprve slovo majitel farmy, pan Èastn, kter krátce pfiivítal v echny úãastníky a pohovofiil o historii i souãasnosti farmy. Po nûm pfievzal mikrofon pan Karel eba, hlavní zootechnik pana Èastného, b val dlouholet zamûstnanec svazu, expfiedseda a ãlovûk, kter stál u zrodu âschms a plemenáfiské práci se vûnuje cel svûj Ïivot. Jeho proslov byl o nûco del í, seznámil pfii nûm pfiítomné s dvaceti lety lechtitelské práce, kterou má tento chov za sebou a seznámil dav s plánovan m programem celého dne. Nakonec fiekl pár slov také souãasn pfiedseda âschms pan Ing. Miroslav Vráblík, kter podûkoval obûma pánûm za obûtavou práci a pfiedal jim za cel svaz pamûtní list, jako upomínku na tento chovatelsk den. Po úvodních proslovech se ujal mikrofonu znovu Karel eba, kter bûhem pár hodin seznámil pfiítomné s v sledky své plemenáfiské práce v podobnû pfiedvedení tûch nejlep ích zvífiat, jak mi se pan Èastn mûïe 16 Stádo blondů z Rochova (foto: Karel Melger)

17 v souãasnosti na své farmû pochlubit. Pfiehlídka zvífiat Pfiehlídku otevfiely jaloviãky narozené v loàském roce: Uganda, Úhlava, Ulice a Unie z Rochova, po otcích Opelso, Reveur, Naresco a Vivaldi. Následovaly jaloviãky roãník 2010: Tara, Tonka a Tombola z Rochova po otcích Reveur, Richelie a Ambitieux. Pokud vás zajímají podrobnosti, vãetnû plemenn ch hodnot, na konci ãlánku bude uvedena internetová adresa, ze které si mûïete katalog stáhnout a ulo- Ïit pro vlastní potfieby. Zajímavou podívanou byla i kolekce krav s telaty, kde mûïeme zmínit otce leto ních telat Aurelien, Aaron a Vidocq, i krávy bez telat po otcích Infant, Oulou, Tempo, Ouragan a Richelieu (více viz zmiàovan katalog). Své místo mûly na kolbi ti také jalovice z bezrohého programu. Roãník 2011 zastupovala bezrohá Upa a Urgence z Rochova po otcích Bellevue s Kenworth 15K P a Relief Polled z Rochova ET P. První b k, Bellevue s Kenworth, je také otcem bezrohé jaloviãky narozené v roce 2010 Tonãa Polled z Rochova ET P a v této kategorii se je tû pfiedstavila její vrstevnice Teniska Polled z Rochova P po jiï zmiàovaném Reliefovi. Bezrohá pfiehlídka pokraãovala Na chovatelský den přijeli i mezinárodní hosté (foto: Karel Melger) jednou zástupkyní bez telete a pokraãovala kravami s telaty, pfiiãemï leto ní telata jsou po otcích Aurelien a Sammy. Aukce embryí a plemenn ch b kû Nároãn program vyvrcholil aukcí embryí, se kterou se pfiítomní setkali mnohdy poprvé v Ïivotû, protoïe tento postup prodeje není v na ich podmínkách zcela standardní. DraÏily se ãtyfii sady po pûti embryích po otci ZBA 582 Ulfila od dárkynû Biquette (francouzského pûvodu, narozené v bfieznu 2006), chovatele EARL Leveillard, po otci Poeme a matce Miss. Druhou dárkyní byla také francouzska, Biscoutte, narozená v lednu 2006 u chovatele Lafitte Serge, po otci Timbre a matce Trasat. Jednalo se o jednu sadu pûti embryí po otci ZBA 642 Vidocq. Na závûr celé show byli dra- Ïeni dva plemenní b ãci, z toho rohat byl prodán na Slovensko a bezroh zûstává zatím doma, na Julãínû. Prvním draïen m b kem byl Ulman z Rochova (ZBA 809), narozen v dubnu 2011, po matce OranÏáda z Rochova a otci Vivaldi (ZBA 641) a tento b k tedy putuje na Slovensko. Druh m pfiedveden m b kem byl Universal z Rochova P (ZBA 813), také dubnov b ãek z roku 2011, ale bezroh, po matce Bataille a otci VBQ Unit P. Podrobnûj í informace si mûïete dohledat ve svazové databázi b kû na webov ch stránkách. Tribuna byla slušně zaplněná byla nejenom při úvodním slovu majitele pana Šťastného (foto: Karel Melger) Komentovaná exkurze ve stájích Poté se skupinka zájemcû, v ãele s panem ebou, odebrala k exkurzi tfií stájí, ve kter ch byly pfiipraveny tabulky s údaji vystaven ch zvífiat, aby se pfiítomní mohli seznámit s pûvodem. Ukázka byla doplnûna odborn m, a mnohdy podrobn m, v kladem zootechnika. Bylo zde k vidûní pfies padesát zvífiat, s nûkter mi se mohli úãastníci seznámit jiï venku v pfiedvadi ti, 17

18 Hlavním programem chovatelského dne byla prezentace plemenných zvířat (foto: Karel Melger) jiná byla k vidûní pouze ve stájích. KaÏdopádnû to byla ukázka toho nejlep ího, ãím se mûïe chov pana Èastného pochlubit. Kromû kolekcí jalovic a krav s telaty i bez telat, tu byla k vidûní také napfi. rodina krávy CZ Kapela z Rochova ET, a dal í kolekce krav s telaty (oddûlenû s b ãky, s jaloviãkami), b ci v Ïíru atd. Nemûli bychom zapomenout zmínit také dva plemeníky, ktefií zde byli k vidûní a ktefií je tû pfied ãtrnácti dny pûsobili ve stádû: Galimatias PRJ (ZBA 794), pûvodem z Francie, narozen v lednu roku 2010 po matce Cardamone a otci Vidocq a jeho kolega Gintonic (ZBA 795), narozen v únoru loàského roku po matce Cola a otci Aaron. Oba b ky majitel zakoupil leto ní rok ve Francii. Na úpln závûr programu byla pro zájemce pfiipravena, u stáda v Rochovû, ukázka práce ovãáck ch psû, kterou uïasl m pfiihlí- Ïejícím pfiedvedl pan Kry tof se sv mi border koliemi. Pak uï byla na programu jen volná zábava a zaslouïen odpoãinek v ech aktivních úãastníkû, ktefií byli cel den na nohou. Historie a souãasnost rodinné farmy Rodinná farma Antonína Èastného z Vûdlic nedaleko Ú tûka (v Ústeckém kraji) byla zaloïena jiï v roce V první fázi se jednalo o pronájem hospodáfiství b valého Státního statku Snûdovice. Postupnû bylo toto hospodáfiství privatizováno a dal- í pozemky majitel nakupoval od restituentû. V souãasné dobû farma hospodafií na v mûfie 1990 ha (z toho 1800 ha je ve vlastnictví majitele) ha pfiipadá na ornou pûdu a 170 ha tvofií pastviny. Ve v robû pfievaïuje tradiãní rostlinná v roba obilovin, olejnin a krmn ch plodin. Pro potfieby bioplynové stanice o v konu 1MW, která je v provozu od roku 2009, je pûstována i kukufiice na siláï. Pan Antonín Èastn je samozfiejmû také fiádn m ãlenem âeského svazu chovatelû masného skotu. Jak to v echno zaãalo Dne 28. srpna 1992 importoval Antonín Èastn z Francie 15 krav a 8 telat (5 jalovic a 3 b ky), 4 dvouleté jalovice a jednu jalovici ve vûku 15 mûsícû na chov v Rochovû. Zvífiata pocházela z chovu Bernarda Lafargue (dep. 46). ZároveÀ byli importováni dva plemenní b ci. ZBA 178 Furax z chovu Clouda Duc a ZBA 180 Guepard z chovu GAEC Des Colibris. Furax v chovu pûsobil v pfiirozené plemenitbû aï do roku V tomto roce byl vymûnûn za tfii francouzské jalovice a je tû dal í tfii roky pûsobil v chovech Kobasu Bûlá nad Radbuzou. Jalovice z Kobasu se jiï nestaãily v raznûji prosadit v chovu. Guepard byl vyuïíván v inseminaci a dost v raznû se v této populaci blonda prosadil. V záfií 1998 bylo z ekonomick ch dûvodû 25 krav, 8 bfiezích jalovic a b k Eda prodány do panûlska. K zûstalo v chovu jen 6 krav a 11 jalovic ve vûku do 20 mûsícû. Tato zvífiata se stala základem dal ího chovu po roce K roz ífiení stavû byl vyuïíván embryotrasfér. Zatím co se v roce 2000 v chovu narodilo 9 telat, v roce 2001 to bylo jiï 27 ks. K nav ení poãtu ãistokrevn ch krav do lo aï po roce Tehdy byl chov roz ífien dal ím nákupem jalovic ve Francii. Bylo jich nakoupeno celkem 100, ale v chovu jich Bezrohý Universal z Rochova (ZBA 813) (foto: Karel Melger) 18

19 Občerstvení na akci bylo skutečně královské (foto: Karel Melger) nakonec bylo pouïito jen 89. Jalovice pocházely z 33 chovû v dep. 47 a 64. Tyto jalovice se zaãaly po prvé telit roce Souãasnû s jalovicemi byli importováni i dva mladí plemenní b ci z chovu GAEC Michicourt. Jeden byl synem Orvila (ZBA 479 Ambitieux) a druh Lea (Aurelien). Tomuto nákupu ale pfiedcházel jiï v roce 2006 import mladého b ka z Francie. Jednalo se o ZBA 433 Aspro (po otci Prosper). V leto ním roce byli z Francie importováni dal í 3 plemenní b ci. Na stanici v Casteljaloux byli vydraïeni ZBA 793 Fleuron RRJ (Barbes) a ZBA 794 Galimatias RRJ (po ZBA 642 Vidocq). Z chovu EARL De Lucuspin pochází ZBA 795 Gintonic (po ZBA 697 Aaron). První bezrohá zvífiata V roce 2004 byl do chovu na Rochovû z Nûmecka importován bezroh b k ZBA 388 VBQ Unit P (po Kildegaárd Pelle P a matce VBQ Pandora). Unit se narodil v roce 2003 na dánském chovu Thorkilda Hvilda. Tento chovatel je jedním ze zakladatelû sdruïení BABS, která se v Dánsku specializuje na lechtûní bezrohosti u blondû. Základem lechtûní se u tohoto sdruïení staly dvû jalovice z chovu pana Hvilda. Jsou to VBQ Thiamin P a VBQ Trikot P (po Kildegaárd Pelle P a matce VBQ Regina). Mimo Unita byli v chovu z Rochova vyuïíváni je tû inseminaãní bezrozí b ci ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a ZBA 474 Bellevue s Kenworth 15K P. Navíc zde pûsobí jiï ãtvrt m rokem b k z vlastního chovu ZBA 612 Polled Relief z Rochova P (po ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a matce Polled Ofelie z Rochova V). K je v chovu 30 bezroh ch krav a bfiezích jalovic a 13 jalovic z roãníku Do plemenitby bylo zatím vybráno 11 geneticky bezroh ch b kû. V inseminaci dnes pûsobí jeden z tûchto b kû. Jedná se o b ka ZBA 621 Polled Rex z Rochova (viz fotografie). Dvacet let v ãíslech Za cel ch dvacet let existence chovu z Rochova se zde narodilo 936 ks telat z toho bylo 77 telat narozen ch po embryotransféru. Za toto celé období se narodilo 89,5 % procenta telat Ïivû, ale pokud hodnotíme období let 2008 aï 2012 je podíl Ïivû narozen ch telat 92,1 %. Od roku 1995 se v chovu velice intenzivnû pouïívá inseminace. Za celé toto hodnocené období se 35,3 % z narozen ch telat rodí po inseminaci. Vesmûs se v chovu pouïívali v inseminaci provûfiení b ci z Francie z produkce MIDATESTu, pouze pro roz- ífiení bezrohosti Ukázka práce ovčáckých psů na Rochově (foto: Karel Melger) byl pouïit Rembrant z Dánska a Kenworth z Kanady. Z 28 pouïívan ch b kû v tomto období má nejvíc narozen ch telat v chovu Richelieu 31 a Tinko 30. Z grafû a tabulek V grafu 1 je uveden v voj poãetních stavû ãistokrevn krav. Je zde zfiejm vliv prodeje plemenic v roce 1998 i nákup jalovic v roce V letech 2000 aï 2008 bylo na Rochovû chováno je tû cca 60 kusû krav plemene âeské strakaté a pozdûji i kfiíïenky BAxC pro potfieby embryotransféru a uïitkového kfiíïení. Ty byly po roce 2008 postupnû vyfiazeny. V souãasné dobû je uvaïováno s koneãn m stavem ãistokrevn ch krav na úrovni 160 aï 170 kusû. V grafu 2 je v voj poãtu narozen ch ãistokrevn ch telat. Ten kopíruje v voj poãetních stavû krav. Hor í natalita v letech 2010 a 2011 jde patrnû na vrub tehdy povinné vakcinaci proti bluetang. Tabulka 3 dokumentuje podrobnûj í rozbor telení v jednotliv ch letech. Je zde uveden podíl Ïivû narozen ch telat (do podílu Ïivû narozen ch telat nejsou zapoãteny úhyny telat do 48 hodin po rození), dále jsou zde uvedeny poãty Ïivû narozen ch telat po ET a poãty narozen ch kfiíïencû. Pamětní list v rukách majitele farmy Antonína Šťastného (vpravo) a spokojený chovatel Karel Šeba s kolekcí roudnických vín (vpravo) (foto: Karel Melger) 19

20 Graf č. 1 Vývoj početních stavů čistokrevných krav Graf č. 2 Vývoj početních stavů čistokrevných telat Tabulka č. 3 Rozbor telení u čistokrevných telat a samostatně počet narozených telat rok narozeno z toho živě narozeno počet telat telat býků jalovic podíl % po ET kříženců ,0% ,7% ,3% ,7% ,4% ,4% ,0% ,0% ,3% ,2% ,0% ,2% ,2% ,7% ,8% ,2% ,4% ,7% ,3% ,1% 6 2 celkem ,5% V posledních ãtyfiech letech se podafiil v raznû zv it podíl snadn ch porodû, pfiitom poslední dva roky se pohybuje pfies 98 % (pfies 60 % bez pomoci). Tyto v sledky jsou ovlivnûny jak v Ïivou bfiezích plemenic pfied porodem, ale i skladbou pouïívan ch plemenn ch b kû. Podrobnûj í v sledky podle let jsou uvedeny v tabulce 4. Plemenáfiská práce Chov z Rochova se pochopitelnû snaïí podílet na plemenáfiské práci v chovu BA v rámci âr. Jednak je realizován prodej embryí, ale také produkce plemenn ch b kû. V voj poãtu b kû vybran ch do plemenitby z chovu z Rochova je patrn z grafu ãíslo 5. Snahou chovu je produkce b kû vhodn ch do ãistokrevné plemenitby, ale pfiedev ím pro uïitkové kfiíïení. Tomu odpovídá i skladba pouïívan ch b kû. To, Ïe se pomocí b kû dá podíl snadn ch porodû ovlivnit, dokumentuje tabulka 4. DÛleÏitá je pochopitelnû i úroveà tûlesn ch rozmûrû matek. V tabulce 6 je uvedena prûmûrná v ka v kfiíïi krav a hmotnost. Pochopitelnû by hmotnost mohla b t je tû vy í, ale bonitace jsou zde provádûny vût inou v listopadu a prosinci. V tomto období jsou krávy pfiipravovány na telení (nûkteré se jiï telí) a jejich v Ïiva tomu v tomto období jiï odpovídá. NeumoÏÀuje u dosahovan ch hmotností plné vyuïívání genetického potenciálu plemene. Dá se pfiedpokládat, a je to i cílem, Ïe po dosaïení plánovan ch stavû krav zaãne chov z Rochova ve vût í mífie nabízet k prodeji i plemenné jalovice. Pokud Vás povídání o farmû rodinného typu pana Antonína Èastného zaujalo a rádi byste se dozvûdûli více, mûïete nahlédnout do svazového Zpravodaje ã. 2/2011, kde naleznete reportáï z tohoto chovu s názvem Zemûdûlství v malém dûlat nejde. Katalog zvífiat, která byla pfiedvedena ãi na prodej, je k dispozici v elektronické podobû na stránkách klubu blonde d Aquitaine, http: // Nezb vá mi, neï podûkovat panu Èastnému a jeho rodinû, panu ebovi a jeho spolupracovníkûm, za skvûle odvedenou práci. Mohu jistû hovofiit za v echny pfiítomné, Ïe to byl vskutku pfiíjemnû stráven den, nejen díky objednanému poãasí a hojnosti potravy, ale zejména díky dobfie organizaãnû zvládnut m aktivitám souvisejícím s pfiípravou a prûbûhem tak nároãného dne, jak m v roãí 20 let chovu blonde d Aquitaine bezesporu bylo. Drobné technické problémy, které provázení v echny podobné akce, jsou zapomenuty a nahrazeny pfiíjemn mi vzpomínkami. Sv m zpûsobem je to i návod pro dal í chovatele, jak zúroãit roky své lechtitelské práce, jak se pochlubit a pfiitom dobfie pobavit. 20