Vývoj a výchova děťátka do dvou let

Transkript

1 Vývoj a výchova děťátka do dvou let Psychomotorický vývoj Daniela Sobotková Jaroslava Dittrichová Pohybový, rozumový a citový vývoj dítěte Hra, řeč, spánek Praktické rady

2 Věnování Autorky tuto knížku věnují památce prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, CSc., který svými výzkumnými studiemi, klinickou prací, knihami pro rodiče, přednáškami a výchovou studentů i psychologů významně ovlivnil psychologii u nás i v zahraničí a prospěl mnoha dětem i rodičům.

3 Vývoj a výchova děťátka do dvou let Psychomotorický vývoj Daniela Sobotková Jaroslava Dittrichová GRADA Publishing

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Daniela Sobotková, CSc., PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc. VÝVOJ A VÝCHOVA DĚŤÁTKA DO DVOU LET Psychomotorický vývoj TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Foto Mgr. Aleš Sobotka, Zuzana Koudelková, Lucie Najmanová, Václav Vrba, rodina Řehákova Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Daniela Eftimiadisová Počet stran 168 Vydání 1., 2012 Vytiskla Tiskárna Havlíčkův Brod, a. s. Grada Publishing, a.s, 2012 Cover Photo fotobanka Allphoto ISBN ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN (ve formátu PDF) ISBN (ve formátu EPUB)

5 Obsah Slovo na úvod 11 Odlišnosti v chování 11 Individuální rychlost vývoje 11 Co je cílem knížky? 12 Vývojové etapy od narození do dvou let života 13 Od narození do 2. měsíce 15 Chování spánek, bdění, pláč 15 Spánek 15 Bdění 19 Pláč 20 Pohybový vývoj 22 Dbát na symetrické držení 22 Poloha na bříšku v době bdění 24 Jemná motorika ruček 24 Rozumový vývoj 26 Vývoj řeči 28 Citový a sociální vývoj 28 Jak nejlépe s miminkem navázat kontakt 29 První sociální úsměv 31 Čeho se vyvarovat 32 Pozor na pocity viny 32 Co je důležité a potřebné 33 Pocit bezpečí a jistoty 33 Dialog mezi dítětem a rodičem měsíců 35 Chování spánek, bdění, pláč 35 Spánek 35 Bdění 37 Pláč 38 Vývoj a výchova děťátka do dvou let 5

6 Pohybový vývoj 38 Poloha na zádech 39 Poloha na bříšku 42 Jemná motorika ruček 44 Rozumový vývoj 46 Hrazdička se zavěšenými hračkami 49 Důležitá role úst 49 Představa zachování předmětu 51 Krátké hrátky u stolu 52 První dětské knížky 53 Vývoj řeči 53 Citový a sociální vývoj 55 Čeho se vyvarovat 56 Pozor na nevhodné rituály a nedůslednost 56 Pozor na přetížení dítěte 56 Co je důležité a potřebné měsíců 59 Chování spánek, bdění, pláč 59 Spánek 59 Bdění 60 Pláč 61 Pohybový vývoj 61 Poloha na zádech 61 Poloha na bříšku 62 Lezení 62 Vzpřimování 65 Posazování 65 Pohybové hry 65 Jemná motorika ruček a souhra oko ruka 68 Rozumový vývoj 71 Výpravy za poznáním 72 Zachování tvaru a velikosti 74 Vnímání kauzálních vztahů 74 Hra na schovávanou 75 Hra na dávání 76 6 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

7 Vývoj řeči 78 Citový a sociální vývoj 80 Jistá citová vazba 80 Období domácích hříček 81 Čeho se vyvarovat 82 Nevynechat lezení 82 Pozor na hopsadla a chodítka 83 Co je důležité a potřebné 83 Stálost pečovatele a prostředí 83 Radostná součinnost s rodiči měsíců 85 Spánek 85 Problémy se spánkem 86 Více zapojit do péče o usnutí tatínka 87 Pohybový vývoj 88 Chůze 89 Jemná motorika ruček a souhra oko ruka 90 Rozumový vývoj 93 Hra na vkládání 94 Další poznávání kauzálních vztahů 99 Další hra na schovávanou 103 Hra pomocí nápodoby 103 Vývoj řeči 105 Ukazování 106 Citový a sociální vývoj 108 Postupné uvolňování úzké citové vazby 108 Další rozvoj hry na dávání 109 Hra u zrcadla 109 Rozvoj vlastní identity 112 Čeho se vyvarovat 112 Pozor na nedůslednost a nejednotnost 113 Co je důležité a potřebné 113 Dostatečný a vhodně uspořádaný prostor 113 Povzbuzování k samostatné činnosti 113 Jak nejlépe se učit něčemu novému 114 Vývoj a výchova děťátka do dvou let 7

8 15 18 měsíců 115 Spánek 115 Problémy se spánkem 115 Pohybový vývoj 117 Chůze po schodech 120 Jemná motorika ruček a souhra oko ruka 120 Rozumový vývoj 122 Další sekvenční hry 122 Porovnávání věcí a nové objevování kauzálních vztahů 125 A ještě jednou hra na schovávanou 127 Hra pomocí nápodoby 128 Vývoj řeči 130 Knížka důležitý pomocník 131 Citový a sociální vývoj 132 Vytváření dalších citových vazeb v rodině 132 Cesta k soběstačnosti 133 A co nočníček? 136 Čeho se vyvarovat 137 Pozor na přílišnou úzkostnost rodičů 137 Pozor na přílišné nároky rodičů 137 Co je důležité a potřebné 138 Klidná a radostná pohoda 138 Hra je důležitá práce 138 Střídat chvilky pohybu a uvolnění s chvilkami klidné soustředěné aktivity měsíců 139 Spánek 139 Další možné zvláštnosti 139 Pohybový vývoj 141 Běhání 141 Skákání 141 Chůze po schodech 142 Kopání do míče 142 Další pohybové dovednosti 142 Jemná motorika rukou a souhra oko ruka Vývoj a výchova děťátka do dvou let

9 Rozumový vývoj 149 Vkládání tvarů 149 Porovnávání a přiřazování 150 Užití nástroje 152 Funkční hra a hra na jako 152 Vývoj řeči 154 Knížky a první krátké pohádky 155 Říkadla a pohyb 155 Chápání některých nových slov a pojmů 156 Slovní negace 156 Citový a sociální vývoj 157 Negativismus 157 Jak projevům negativismu předcházet? 158 Co když k negativistickému chování dojde? 159 A ještě jednou separační úzkost 159 Čeho se vyvarovat 159 Pozor na příliš autoritativní výchovu 159 Pozor na příliš volnou výchovu 160 Co je důležité a potřebné 160 Slovo na závěr 163 Pozor na nerovnoměrný vývoj 163 Co nesmíme opomíjet soudržnost rodiny 164 Literatura 165 Vývoj a výchova děťátka do dvou let 9

10 Poděkování Autorky děkují všem dětem a jejich rodičům za výbornou spolupráci při pořizování fotografií názorně doplňujících text knížky. Velké poděkování patří zejména rodině Koudelkových, která nejen pomáhala při fotodokumentaci své prvorozené dcerky, ale obětavě se zapojila do opětovné spolupráce a poskytla nám krásné momentky svých dalších dvou dcer. Děkujeme také za trpělivou práci Mgr. Aleši Sobotkovi při pořizování většiny fotografií.

11 Slovo na úvod Malý človíček od svého narození do věku dvou let ujde veliký kus cesty. Jeho vývoj jde kupředu ohromně rychle, tak rychlé vývojové tempo se už nebude nikdy opakovat. Je to velká výzva pro nás dospělé, abychom mu na této rychle ubíhající cestě pomáhali, jak nejlépe umíme. V dnešní době má většina rodičů přístup k velkému množství informací týkajících se výchovy a vývoje dítěte zejména díky internetu. Také na našem knižním trhu je mnoho knih, které ukazují rodičům, jak mají o svého potomka pečovat. Někdy však tato doporučení nevedou k očekávaným výsledkům. Čím si to vysvětlit? Odlišnosti v chování Především je nutné si uvědomit, že dítě si přináší na svět určitou výbavu vlastností a dispozic, to znamená, že každý nový človíček je od samého začátku jedinečnou bytostí. A protože je každé dítko jiné, liší se děti i ve svých reakcích na různé podněty říkáme, že v jejich chování existují už od narození významné individuální rozdíly, které je třeba brát v úvahu, když o dítě pečujeme. To, co je pro jedno děťátko velmi vhodným výchovným postupem, pro druhé může být postupem méně vhodným až necitlivým, který pak může způsobit, že vývoj nebude optimálně pokračovat. Rodiče by proto měli ve své výchovné péči postupovat vždy s ohledem na individuální zvláštnosti chování svého potomka. Individuální rychlost vývoje Individuální rozdíly se také týkají toho, jakým tempem vývoj pokračuje. Navíc u některých dětí nemusí být vývojové tempo stejné ve všech oblastech vývoje může být například pomalejší v pohybovém vývoji, zatímco v ostatních oblastech je rychlost vývoje normální. Bývá to kupříkladu časté u předčasně narozených Vývoj a výchova děťátka do dvou let 11

12 Slovo na úvod dětí, u kterých bychom se neměli řídit při zjišťování, co již mají umět, jejich kalendářním věkem, ale vždy od něho odečíst dobu, o kterou se narodily dříve. Pro správnou stimulaci vývoje dítěte je nutné vědět, na jaké vývojové úrovni se dítko nachází, a motivovat je k takovým dovednostem a činnostem, které odpovídají dané vývojové úrovni. A aby šel vývoj kupředu, je možné zařadit do hry podněcující vývoj dítěte určité prvky, které jsou nepatrně obtížnější než ty, co dítě již zvládá. Tím zajistíme, že ho provádění činnosti po určité době neomrzí, ale bude ho lákat pro svou částečnou novost a mírně zvýšenou obtížnost. Co je cílem knížky? Pro zdravý vývoj dítěte je potřebné, aby probíhal pokud možno rovnoměrně ve všech oblastech. Naší snahou proto je seznámit rodiče s poznatky o změnách, k jakým v prvních dvou letech života dochází ve vývoji dítěte věnujeme se vývoji bdění a spánku, vývoji pohybových dovedností a rozumového poznávání i řeči, sledujeme, jak postupuje citový a sociální vývoj. Tyto poznatky mohou rodičům pomoci posoudit, na jaké vývojové úrovni se jejich dítko aktuálně nachází. Zároveň knížka může sloužit jako inspirace pro vhodnou stimulaci dalšího vývoje dítěte. Měla by vést rodiče také k tomu, aby poznávali individuální zvláštnosti chování svého dítěte, aby si všímali, o jaké podněty má jejich děťátko zájem, za jakých podmínek je spokojené nebo naopak nespokojené, jak se u něho vytváří pocit jistoty a bezpečí, který patří k základním duševním potřebám dítěte, a podle toho ve své výchovné péči postupovali. Výsledky výzkumů ukazují, že rodiče jsou k takové individualizované péči dobře psychobiologicky vybaveni. Proto mohou důvěřovat ve své rodičovské schopnosti a nemusí být jen závislí na tom, co si v literatuře přečtou. Přejeme Vám hodně radosti a krásného osobního obohacení z poznávání vašeho dítěte a hodně tvůrčích nápadů při jeho výchově. 12 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

13 Vývojové etapy od narození do dvou let života

14

15 Od narození do 2. měsíce Chování spánek, bdění, pláč Když se děťátko narodí, většinu času prospí většinou 16 až 20 hodin denně. Je tomu tak v prvních čtyřech týdnech života, které bývají označovány jako novorozenecké období, a dítě je tudíž z odborného hlediska nazýváno novorozencem. Velice podobné je to ale i v následném druhém měsíci, kdy už se mluví odborně o děťátku jako o kojenci. Spánek Protože je spánek v tomto nejranějším období života dítěte jeho nejčastějším chováním, věnujeme mu zde značnou pozornost. Předně by rodiče měli vědět, že chování děťátka během spánku se mění, že spánek není jednotný. Porozumět spánku dítěte pokládáme za důležité, a tak si ho nyní blíže popíšeme. Jaké různé spánkové stavy můžeme u našich maličkých rozeznat? Klidný spánek Spící děťátko si rodiče nejčastěji představují, jak klidně leží na zádíčkách se zavřenýma očkama, pravidelně dýchá a téměř se nehýbe. Hlavička je otočena k jedné straně a ručky jsou položeny kolem hlavičky, jak je vidět na obrázku 1. Takovýto spánek, který jsme právě popsaly, se nazývá klidný spánek. Tento spánkový stav netrvá dlouho, jen minut, kdy je vystřídán jiným spánkovým stavem, o kterém se zmiňujeme dále. Vývoj a výchova děťátka do dvou let 15

16 Od narození do 2. měsíce Obr. 1 Typická poloha novorozence během spánku Paradoxní spánek (REM spánek) Tento druhý spánkový stav je delší, trvá kolem minut. Chování děťátka během tohoto spánku je jiné. Má také většinou zavřené oči, ale může je mít i přivřené. Typické je, že se objevují rychlé pohyby očních bulbů. Tyto pohyby jsou dobře patrné, nejen když má dítě oči přivřené, ale i za zavřenými víčky. Pohyby očí jsou pokládány za nejcharakterističtější znak tohoto spánkového stavu. Proto se někdy tento spánkový stav nazývá spánkem s rychlými očními pohyby, což je v angličtině označováno termínem Rapid Eye Movement a odtud vznikla užívaná zkratka REM spánek. Vedle očních pohybů mohou rodiče u děťátka pozorovat také četné pohyby tělíčka. Typické jsou rovněž pohyby obličejových svalů. Jde o různé grimasy, které připomínají často úsměv odtud asi lidové rčení, že si dítě ve spánku hraje s andělíčky. Tento spánkový stav bývá rovněž nazýván paradoxní (někdy též aktivní), a to proto, že v některých charakteristikách (např. pohybové aktivitě, aktivitě nervových buněk mozku) připomíná spíše bdění. Někteří rodiče si mohou myslet, když pozorují chování svého děťátka v tomto spánkovém stavu, že 16 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

17 Od narození do 2. měsíce je dítě neklidné a probouzí se, a mohou do spánku nevhodně zasahovat. Dítě by však nemělo být v tomto spánkovém stavu rušeno. Nediferencovaný spánek Vzhledem k nezralosti centrálního nervového systému není nejmenší dítě schopno setrvat v klidném nebo paradoxním spánku delší dobu bez přerušení. Proto je u nejmenších dětí spánek často přerušovaný bděním, pláčem nebo spánkem, který bývá nazýván spánkem nediferencovaným. Během nediferencovaného spánku se obvykle vyskytují pohyby tělíčka, oči mohou být zavřené, přivřené i otevřené, ale nepohybují se, zaznamenáváme i různé hlasové projevy. Jeden úsek klidného spánku následovaný jedním úsekem paradoxního spánku tvoří jeden spánkový cyklus. U malých dětí trvá zhruba 60 minut a započítávají se do něho i úseky nediferencovaného spánku. Tyto cykly se v průběhu spánku dítěte stále opakují. Výskyt diferencovaných spánkových stavů, tj. spánku klidného a paradoxního, je podmíněn zralostí centrální nervové sousty (CNS), která zabezpečuje souhru mezi různými procesy probíhajícími v organismu dítěte. Nevhodné zásahy do spánkových cyklů a probouzení dítěte mohou vytváření této důležité souhry narušovat. To má pak nepříznivý vliv na další vývoj spánku. Co je pro zdravý vývoj spánku důležité Je potřebné, aby rodiče uměli spánek svého dítěte rozlišovat, a nenarušovali klidný nebo paradoxní spánek dítěte, nebo je dokonce v těchto dvou spánkových stavech nebudili. Pokud musí z nějakého důvodu dítě probudit (např. při neprospívání dítěte k nakrmení), měli by počkat, až stav klidného nebo paradoxního spánku odezní, a probudit ho v nediferencovaném spánku, kdy dítě není zcela klidné a zároveň nejsou patrné žádné oční pohyby. Rodiče by také neměli hned zasahovat, když se u dítěte vyskytují během spánku větší pohyby. To je u některých dětí za paradoxního spánku příznačné a neznamená to, že se s dítětem něco nepříznivého děje. Není proto dobré dítě hned zklidňovat. Zásah dospělého může spánek dítěte narušit a probudit ho. Jak už jsme uvedli, nejmenší děti většinu doby prospí, a to bez ohledu na to, zda je den nebo noc. Postupně by se však spánek měl soustřeďovat do nočních hodin. Tomu by měli rodiče napomáhat tím, že od počátku budou vytvářet odlišné prostředí za noci a za dne. Například když v noci děťátko krmí nebo ho Vývoj a výchova děťátka do dvou let 17

18 * Od narození do 2. měsíce přebalují, měli by svítit jen malou lampičkou, aby místnost nebyla osvětlena tak jako za dne. Dítě by se také mělo naučit, že v noci, když je tma, si s ním nebude nikdo povídat a hrát. Děťátko bychom v noci neměli budit na krmení, pokud je zdravé a prospívá. Je totiž prokázáno, že děti, které se v novorozeneckém období často v noci krmily, byly schopny spát celou noc bez přerušení až v pozdějším věku než děti, které byly v noci krmeny méně často. Odborníci na poruchy spánku také upozorňují, že je nevhodné, aby děťátko usínalo při krmení v náručí. Během prvního měsíce se tomu asi někdy nevyhneme, ale v průběhu druhého měsíce již děti po nakrmení hned neusínají. Není pak vhodné chovat je v náručí, dokud neusnou. Vytvořil by se tím nezdravý rituál pro usínání a postupně by dítě neumělo usnout jinak, než když bude například kojené a budeme je chovat. Hrozí pak nebezpečí, že bude vyžadovat takový postup po každém probuzení a usínání. Řekli jsme si, že na naše malé bychom neměli v noci mluvit. Neznamená to však, že se nebudeme děťátku věnovat, když začne plakat. Nemůžeme totiž vědět, co mu schází a jak na ně budě působit, ponecháme-li ho během noci v pláči. Z psychologického hlediska je pro dítě důležité, abychom v něm vytvářeli pocit jistoty, že ho nikdy neopustíme. Ponecháme-li dítě samotné v pláči, můžeme ho této jistoty zbavovat. Mimo to pláč dítě vyčerpává, a to může působit rušivě na spánek, který se později dostaví. Co dělat, když děťátko v noci pláče Nejdříve bychom se měli pokusit zjistit, co děťátku asi chybí, například jak dlouhá doba uplynula od posledního krmení a nemůže-li být hladové, nepotřebuje-li přebalit, zda mu není horko atd. Pokud se nenajde příčina pláče, měli bychom se snažit nechat dítě v postýlce, položit je na zádíčka a jen dotykem hlazením, držením za ručičku nebo položením své ruky na jeho hrudníček se snažit je uklidnit. Dítě nedoporučujeme v noci chovat, protože v náručí dospělého nemůže zaujmout polohu, která je pro spánek přirozená a pro jeho nerušený průběh vhodná. Pěstovali bychom tím také nevhodný rituál, který k vytvoření zdravého spánku rozhodně nevede. Děti obvykle zklidní tzv. nenutritivní (nevýživové) sání. K tomu je nejvhodnější dudlíček, proto bychom ho mohli zkusit nabídnout. Živějším a dráždivějším dětem pomůže omezení pohybů tím, že je zabalíme do peřinky či dečky. 18 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

19 Od narození do 2. měsíce Můžeme také omezit prostor v postýlce a vytvořit děťátku hnízdečko pomocí podlouhlých polohovacích polštářů. Jaká poloha je pro spánek dítěte nejzdravější? Nejmenší děti, které neumějí změnit úmyslně svou polohu, mají spát na zádíčkách. Některá miminka mají problémy s častým ublinkáváním, a tak je možné, že jim bude doporučena, alespoň v době po nakrmení, poloha na boku. Je to z toho důvodu, aby dítě zvratky nevdechlo a neudusilo se jimi. Ale i když leží děťátko na zádech, má hlavičku vždy stočenou ke straně, jak již bylo ukázáno na obrázku 1, a tak zvratky mohou s pusinky vytékat. Rozhodně se nedoporučuje nechávat spát nejmenší děti na bříšku. Neumějí se přemístit z poblinkaného místa o kousek dál a při nádechu tak mohou zvratky snadno vdechnout. V poloze na bříšku mají miminka také těžiště na hlavičce a na hrudníčku, který je tak stísněn, což je nepříznivé pro optimální dýchání dítěte. Individuální rozdíly ve spánku Už mezi nejmenšími dětmi jsou ve spánku velké individuální rozdíly. Některé děti jsou velcí spáči, jiné tolik spánku nepotřebují. Některé děti spí klidněji, spánek mají méně přerušovaný, jiné mají během spánku hodně pohybů nebo se ze spánku častěji budí. Doporučit zcela jednoznačné postupy, které by pomáhaly dobrému spánku stejně u všech dětí, nejde. Proto je velmi důležité, aby rodiče své dítě znali a věděli, za jakých podmínek jejich děťátko lépe spí, a takové podmínky mu vytvářeli. Bdění Podobně jako spánek ani bdění není jednotný stav. Novější literatura rozlišuje u nejmenších dětí klidné bdění, během kterého dítě má očka široce otevřená, leží téměř bez pohybů a pravidelně dýchá. Dalo by se říci, že děťátko je plně soustředěné. Toto bdění se u nejmenších dětí vyskytuje jen krátce, a to nejčastěji po začátku krmení. Vedle klidného bdění se rozlišuje další stav bdění, během kterého jsou očka otevřená, ale pohled děťátka není tak soustředěný a dítě je živé, hodně se pohybuje. Proto se tento stav bdění nazývá bdění s pohyby. Také toto bdění je v prvních týdnech života velmi krátké. Vývoj a výchova děťátka do dvou let 19

20 Od narození do 2. měsíce Krátké chvilky bdění našich nejmenších bychom neměli promarnit a měly bychom se děťátku plně věnovat, zejména když se nachází ve stavu klidného bdění. Měli bychom s ním navázat zrakový kontakt a povídat si s ním. Jsou to velice důležité chvilky vzájemného poznávání. Jak by takové povídání s miminkem mělo vypadat, si popíšeme později, kdy budeme mluvit o citovém a sociálním vývoji. Pláč Pláč je dalším důležitým chováním každého miminka. Neumí svého pečovatele nijak jinak přivolat než právě pláčem. Pláč tedy patří mezi dorozumívací prostředky nejmenších dětí. Je důležité pláč takto chápat a zbytečně se jím netrápit. Rodiče si často myslí, že děťátko pláče, protože ho něco bolí. Většinou však tomu tak není. Příčiny pláče jsou různé: dítě může plakat z hladu, nebo je mu horko či zima, nebo se cítí příliš samo, nebo je naopak unavené, když mu jeho okolí nedopřeje chvíli klidu. Pravý důvod pláče bychom se měli pokusit odhalit podle podmínek, za jakých se pláč vyskytne, a podle stavu chování, v kterém dítě je. Je dobré vědět, Obr. 2 Bez pláče to nejde 20 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

21 Od narození do 2. měsíce že některá miminka hodně pláčou a nemusí to být známkou nějaké abnormity. Centrální nervový systém děťátka není ještě dostatečně zralý, aby dobře řídil a organizoval stavy jeho chování, a děťátko si zkrátka se svým chováním neumí samo poradit, a je proto nespokojené, jako to na obrázku 2. To vše se zlepší kolem 3. měsíce života, jak se o tom zmíníme v kapitole věnované dalšímu věkovému období. Je potřebné si toto uvědomit, což pomůže rodičům, aby ve svém přístupu k plačícímu potomkovi byli klidní a trpěliví. Důležité je zachovat klid Stává se, že když miminko pláče a rodičům se nedaří ho hned utišit což není nic mimořádného, roste jejich nervozita a neklid a snaží se dítě uklidnit za každou cenu. Nervózně ho tisknou k sobě, jejich srdce při tom začne bít rychleji, jemné konejšení se stává prudším, pohyby jsou trhanější, obvykle se mění i hlas, kterým dítě uklidňují. I nejmenší děti takovéto změněné chování rodičů při stresu a nervozitě zaznamenají, a místo aby se zklidnily, reagují ještě větším pláčem. Když se nám nedaří děťátko zklidnit, je pro ně pak lepší ho raději položit a něžně mu říci, že už jsme pro ně udělali, co jsme mohli, a nyní si musí pomoct samo. Není to ale tak úplně pravda, protože mu můžeme přece jenom napomoci třeba tím, že mu dáme dudlíček a dopřejeme mu tak uklidňující nenutritivní sání. Můžeme mu také pustit nad postýlkou zavěšený kolotoč s barevnými hračkami, který často upoutá pozornost dítěte a je po pláči. Vždyť se na něm pověšené hračky tak hezky točí dokolečka a pomalý pohyb děti dobře upoutává. Navíc k tomu ještě hraje zklidňující a opakující se jednoduchá melodie, která také vede často ke zklidnění. Z tohoto důvodu je také možné zkusit děťátku něžně zazpívat jednoduchou písničku s řadou refrénů, jak tomu bývá například u ukolébavek. Co když se maminka cítí při pláči dítěte unavená a vyčerpaná? Protože maminka obvykle tráví s děťátkem nejvíce času, může se stát, v případě častého pláče dítěte, že se bude cítit na pokraji svých sil. Pokud by k tomu došlo, měl by převzít, alespoň na část dne, péči o dítě tatínek, což rozhodně tatínkům doporučujeme, i když není maminka zcela vyčerpaná. Rodiče by také neměli váhat přijmout pomoc od svých blízkých. Odpočinou si a načerpají nové síly a vše půjde hned lépe. I rodiče by měli myslet na své zdraví a pohodu, protože jejich dobrý psychický stav a nálada jsou pro jejich děťátko velice důležité. Je Vývoj a výchova děťátka do dvou let 21

22 Od narození do 2. měsíce možné se také obrátit na odborníky dětského lékaře, psychologa nebo psychoterapeuta, kteří mají zkušenosti s chováním nejmenších dětí a pomohou situaci řešit. U nás se k takovému kroku rodiče často obtížně odhodlávají, jako by se styděli za to, že nezvládají svou rodičovskou roli. Pravý opak je ale pravdou. Rodiče, kteří požádají odborníky o pomoc, jsou zodpovědní rodiče, kteří chtějí být pro své dítko dobrou mámou a dobrým tátou. V zahraničí dokonce existují speciální poradny pro rodiče nadměrně plačících kojenců. Pohybový vývoj První týdny po narození tráví miminko nejvíce času v poloze na zádech. Ještě neudrží hlavičku ve střední poloze, má ji otočenou ke straně a i držení končetin je asymetrické kam má hlavičku otočenou, na té straně je ručka více natažena oproti druhé ručce, jak vidíme na obrázku spícího novorozence. V tomto nejranějším věku je důležité, aby se děťátko naučilo pokládat hlavičku na obě strany a nevznikla tzv. predilekce, kdy dítě stáčí hlavičku stále na stejnou stranu a dochází k narušení symetrického vývoje. Často je pak nutná rehabilitace. Děťátko bychom neměli chovat ve svislé poloze v náručí. Když si rodiče takto své malé vezmou třeba na odříhnutí, je potřebné si ho přiložit vysoko k rameni, aby si mohlo hlavičku opřít, jako je vidět na obrázku 3. Ani nejmenší miminko však není zcela pasivní, bezvládné, a tak si hlavičku na chviličku trochu zvedne, i když ho to stojí hodně námahy (obr. 4). Dbát na symetrické držení Rodiče by měli napomáhat vývoji k symetrickému držení hlavičky například tím, že budou k děťátku přicházet z obou stran a budou ho lákat, aby se za nimi otáčelo na obě strany. Také různé zajímavé podněty, které dítko poutají, by měly působit z obou stran. Dítě je tak motivované střídat obě strany a k predilekci pak nedojde. Také je dobré měnit polohu dítěte v postýlce. Například dívá-li se děťátko rádo k oknu za světlem, je vhodné pokládat ho do postýlky i v obráceném směru, tj. kde mělo původně hlavičku, budou nyní nožky. Aby zaznamenalo světlo z okna, bude muset přetáčet hlavičku na druhou stranu. 22 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

23 Od narození do 2. měsíce Obr. 3 Při chování u ramene si novorozeně hlavičku pokládá Obr. 4 Dokáže však hlavičku také krátce zvednout Vývoj a výchova děťátka do dvou let 23

24 Od narození do 2. měsíce Poloha na bříšku v době bdění Rodiče by neměli opomíjet dávat své děťátko na bříško, ale jen když je bdělé. Nejlépe lze využít chvilek při přebalování, kdy má volné nožky. Miminko se na bříšku obvykle schoulí do klubíčka nožky skrčí pod bříško a ručky těsně podél hrudníčku, na kterém spočívá největší tíha. V novorozeneckém období můžeme jemně nožky natáhnout a pozorovat, jak miminko vykonává reflexní plazivé pohyby, aby je zase skrčilo, jako naše děťátko na obrázku 5. Zadeček je často výš, než je hlavička, kterou se děťátko opírá o podložku, na níž leží. Nezapomeneme nikdy za takový výkon pochválit a něžně ho pohladit. Jak děťátko vyzrává, začne si pomalu nožky protahovat vzad a těžiště se tak přesouvá pozvolna z hrudníčku na bříško. Tím se hlavička a hrudníček uvolní. Pozorujeme to obvykle v druhé polovině druhého měsíce života. Uvolní se tím i ručky, ale dítě často neví, co s nimi, neumí se o ně ještě opřít. Je proto dobré trochu pomoci například tím, že přidržíme lokýtky na podložce tak, aby byly kolmo pod ramínky. Děťátko pak snáze přizvedne hlavičku a hrudníček nad podložku, jak vidíme na obrázku 6. Vhodné je také mírně přitlačit zadeček k podložce, aby se nezvedal, což opět vyvolá u dítka pokus ke zvednutí hlavičky a hrudníčku. Vše by se mělo odehrávat formou radostné hry, při níž je důležité, aby nám děťátko dobře vidělo do tváře. Je proto potřebné se k miminku snížit na úroveň jeho očí. Tím je možné navázat vzájemný kontakt se svým potomkem a povídat si s ním i v této, zpočátku trochu nezvyklé, ale důležité poloze. Poloha na bříšku by se měla stát pro naše maličké příjemná nejen proto, že je zdravá a rozvíjí se tím motorické dovednosti, ale navíc umožňuje vidět svět z jiného pohledu a postupně ve větším rozsahu. Dochází tak k prohlubování zájmu o okolí a tím i k dalšímu rozvoji rozumových schopností. Jemná motorika ruček Novorozenec má ručičky většinou sevřené do pěstiček. Umí je sice rozevřít, ale v zápětí je opět přivírá. Rodiče toho často využívají, že dají miminku do dlaně svůj prst a ono ho reflexně sevře. Může takto reflexně uchopit i tenkou lehkou hračku a chviličku ji podržet, ale dělá to zcela neúmyslně. Naší snahou by mělo být, aby reflexní úchop brzy vymizel a vystřídal ho úchop volní. Je proto vhodné 24 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

25 Od narození do 2. měsíce Obr. 5 Poloha novorozence na bříšku v době bdění Obr. 6 Maminka pomáhá děťátku na bříšku přidržovat ručky, aby se o ně naučilo opírat Vývoj a výchova děťátka do dvou let 25

26 Od narození do 2. měsíce jemně se dotýkat ruček děťátka zejména na straně malíčku, což vede k uvolnění sevřených prstíků. Takové uvolňování a rozevírání prstíků je důležité pro pozdější úmyslný aktivní úchop. Když se dítěti dostane ručka do blízkosti úst, můžeme také pozorovat, že si strčí paleček do pusy a slastně ho dumlá. I toto je zatím zcela neúmyslné a náhodné. Záměrně si dokáže dát dítko paleček do úst až v dalším věkovém období. Rozumový vývoj V tomto nejranějším věku lze rozumový vývoj charakterizovat hlavně vývojem vnímání. Miminko vnímá své okolí hned od narození, a to všemi smysly: zrakem, sluchem, hmatem, čichem i chutí. Snadněji ho zaujme věc, kterou může vnímat více smysly současně, zejména zrakem a sluchem, např. chrastítko, které děťátku ukazujeme a zároveň s ním chrastíme. Důležité je mít však na paměti, že děti v tomto věku dávají rozhodně přednost lidskému obličeji a hlasu rodičů, jak o tom budeme mluvit níže při popisu sociálního a citového vývoje. Zpozorují-li rodiče, že jejich maličké má o okolí zájem, je vhodné mu hračky ukazovat, popřípadě mu upevnit hračku nad postýlku. Nejlépe je zavěsit ji ve střední poloze nad děťátkem, abychom ho tím motivovali držet hlavičku ve střední poloze, jak je to patrné na obrázku 7. Dávat hračky do stran postýlky k symetrickému držení hlavičky nevede, a tak bychom se tomu měli raději vyhnout. Když už hračky dáváme ke straně, je nutné, abychom využívali obou stran a děťátko tak otáčelo hlavičku na obě strany. Proč je to důležité, o tom jsme se již zmínili dříve, když jsme popisovali pohybový vývoj, který má být symetrický. V průběhu druhého měsíce se doba bdění děťátka začíná pomalu prodlužovat. Ke konci tohoto období je pak již více času na další seznamování děťátka s jeho prostředím a dalšími hračkami. Je také vhodné, aby dobu bdění začalo dítko trávit mimo postýlku, která by měla být jen na spaní. Pomůžeme tím dítěti brzo pochopit, že postýlka není na hraní, ale že se v ní spí. Když je děťátko bdělé, je vhodné ho položit například na deku na zem. Můžeme zkusit postavit nad ním hrazdičku se zavěšenými hračkami, které by měly být barevně nápadné, aby děťátko zaujaly, jako je tomu na obrázku Vývoj a výchova děťátka do dvou let

27 Od narození do 2. měsíce Obr. 7 Pozorné sledování zavěšené hračky Obr. 8 Pozorování hračky zavěšené na hrazdičce Vývoj a výchova děťátka do dvou let 27

28 Od narození do 2. měsíce Hračky by měly být zavěšeny nad hrudníčkem dítěte v takové výšce, že když mává ručkama, může se jich bezděčně dotknout a hračku se mu tak podaří třeba i rozhoupat, i když je to zatím zcela náhodné. K úmyslnému rozhoupání hraček dochází až v následném věkovém období. Vývoj řeči Jak už jsme si řekli dříve, hlavním hlasovým projevem miminka je nejdříve jen pláč. Postupně se ale začne pokoušet vydávat i další hlasové projevy, které jsou nejdříve mírně houkavé a broukavé. Ke konci druhého měsíce se mohou objevit i některé samohláskové zvuky. Tyto první předřečové projevy zaznamenáváme, když je děťátko spokojené. Většinou v tomto věku nejde ještě o odpověď na řeč dospělého. Nicméně je důležité na děťátko mluvit od malička nejen pro stimulaci sociálního a citového vývoje, jak hned uvedeme dále, ale i pro vývoj řeči. Mluvíme-li na naše maličké, podporujeme vývoj jeho hlasových projevů, ale i jeho soustředění na obličej dospělého a jeho řeč, což je velice důležité pro porozumění řeči, ale i pro rozumový, sociální a citový vývoj, neboť všechny vývojové oblasti jsou velice úzce propojeny. Citový a sociální vývoj Jak už jsme se zmínili dříve, podněty ze strany lidí jsou pro nejmenší děti ty nejdůležitější. Je zajímavé, že miminko je lépe vybaveno vnímat sociální podněty vycházející od osob než podněty jiné. Už novorozenec je schopen reagovat na lidský hlas živěji než na jiné zvuky, dívá se na lidský obličej s větším zájmem než na jiné neživé předměty a podobně je tomu i s podněty hmatovými, čichovými i chuťovými. A protože kontakt s maminkou nebo s tatínkem dělá děťátku moc dobře, měli bychom se mu zpočátku věnovat v každé jeho krátké chvilce bdění. 28 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

29 Od narození do 2. měsíce Jak nejlépe s miminkem navázat kontakt Sociální kontakt s maličkým potomkem nejlépe navážeme, když spokojeně leží, má očka široce rozevřená, je klidný a pozorný tedy ve stavu klidného bdění. Pokuste se v takovém případě zachytit jeho pohled a upoutat ne sebe jeho pozornost. Nejlépe se to daří, když děťátko neleží ve vodorovné poloze, ale je mírně zvednuté do šikmé polohy, což zvyšuje jeho bdělost a vnímavost. Proto je vhodné podsunout mu své ruce pod zádíčka a hlavičku a pozvednout ho na svém předloktí mírně k sobě, jak vidíme na obrázku 9. Pomáháme mu tím rovněž držet hlavičku ve střední poloze, aby nás mohlo dobře pozorovat. Nejmenší dítě vidí nejlépe předměty, které se nacházejí ve vzdálenosti asi 25 centimetrů od jeho očí, proto je dobré k miminku sklonit hlavu do této vzdálenosti. Jeho pozornost lépe upoutáme, když na ně současně něžně mluvíme a hlavou při tom pomalu pohybujeme. Pozor na prudké a rychlé pohyby a náhlé silné zvuky či hovor! V takovém případě se nejmenší děti většinou leknou a rozpláčou se. Pro povídání a hraní je také vhodná poloha, když se pohodlně posadíme na zem či na pohovku a děťátko si položíme na své pokrčené nohy tak, že jeho nožky máme ve svém klíně, jak vidíme na obrázku 10. Když se naše maličké na nás zadívá, pozdravíme ho pokyvováním hlavy a zvýrazněním mimických pohybů širokým úsměvem, zdvihnutým obočím a širokým rozevřením očí. Tím se zvýrazní důležité prvky obličeje dospělého, kterých si děťátko nejvíce všímá, a rozhodně vám pak bude věnovat pozornost. Ostatně jak výzkumy kontaktu mezi malým dítětem a jeho rodičem ukázaly, rodiče mění takto své chování k děťátku nevědomě, intuitivně odtud pojem intuitivní rodičovství. Když se vám takové povídání s potomkem daří, můžete zkusit pohybovat pomalu svou hlavou na jednu a na druhou stranu a uvidíte, že vás bude děťátko pozorně sledovat a otáčet za vámi nejen očka, ale i hlavičku. Je však důležité dávat pozor, aby se děťátko příliš neunavilo a nezačalo plakat. Je proto nezbytné stále pozorovat reakce a chování miminka, a když vidíme, že začíná uhýbat pohledem, je méně pozorné a více se hýbe nebo se i mračí, raději si s ním povídat přestaneme, aby si mohlo odpočinout a nabrat novou sílu. Vývoj a výchova děťátka do dvou let 29

30 Od narození do 2. měsíce Obr. 9 Při povídání s miminkem podpírá maminka rukama jeho zádíčka a hlavičku Obr. 10 Povídání s děťátkem, ležícím na nohách pečovatele 30 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

31 Od narození do 2. měsíce První sociální úsměv Při sociální komunikaci, jak jsme ji právě popsali, nás děťátko nejdříve odmění jen tím, že nás bude pozorně sledovat. Neumí dát ještě jinak najevo, že se mu taková hra s mámou či tátou líbí. Vyjadřuje to svou pozorností a spokojeností. Vývoj však jde velmi rychlým tempem a tak již v druhé polovině 2. měsíce života se rodiče dočkají při radostné komunikaci s miminkem jeho prvního úmyslného úsměvu, stejně tak, jako se dočkali rodiče na našem obrázku 11. Obr. 11 Sociální úsměv miminka je pro rodiče zdrojem velké radosti Je to pro obě strany velký vývojový předěl, neboť tím začíná první sociální dialog. Děťátko svým úsměvem dává najevo radost, že vidí rodiče, a snaží se upoutat jejich zájem. I pro rodiče je dětský úsměv velice významným podnětem také se usmějí a začnou na dítě ještě více mluvit. Takový radostný dialog má ohromný význam pro celkový vývoj dítěte a pro vytvoření optimálního vztahu mezi rodiči a jejich potomkem. Vývoj a výchova děťátka do dvou let 31

32 Od narození do 2. měsíce Čeho se vyvarovat Pozor na pocity viny Ve srovnání se zvířecími mláďaty se dítě rodí značně nezralé: spánek nejmenšího dítěte je často přerušovaný a není soustředěn na noc, některé děti často pláčou ve dne i v noci a příčinu jejich pláče je obtížné najít. Klidné bdění je velmi krátké a také s jídlem mívají děti problémy. To vše může rodiče vyčerpávat a vytvářet v nich pocity, že to s děťátkem neumí a že to je jejich vina, když je miminko nespokojené. Takový pocit viny může nepříznivě působit na vytváření důležitého vztahu mezi dítětem a rodičem rodiče ztrácejí důvěru ve své rodičovské schopnosti, přestávají být dostatečně citliví k tomu, co jim děťátko svým chováním naznačuje, a mohou pak nepřiměřeně na jeho chování reagovat. Tím se může uzavřít bludný kruh a dítě je nespokojené čím dál víc. Rodiče by si proto měli uvědomit, že problémy chování jejich potomka, jako je například častý pláč, mohou souviset s jeho nezralostí. Dále by měli vědět, že každé dítě si přináší na svět určité rysy chování bývají nazývány rysy temperamentu jako například výši pohybové aktivity, převažující náladu, schopnost adaptace, stupeň dráždivosti. V těchto rysech chování jsou už od narození mezi dětmi velké individuální rozdíly: některé děti jsou klidné, zatímco jiné vykazují nadměrnou pohybovou aktivitu, jiné jsou převážně spokojené, jiné naopak hodně pláčou, a podobné rozdíly můžeme pozorovat i v jiných rysech chování. Jak ukazují různé studie, je bezproblémových dětí, které jsou převážně klidné, spokojené, minimálně pláčou a dobře se adaptují na různé změny, méně než těch, které mívají potíže s adaptací nebo se u nich vyskytují další problémy v chování. To znamená, že se při péči o děti většinou setkáváme s nějakými obtížemi, které mohou být (vedle nezralosti organismu) podmíněny také rysy chování, které si dítě přináší na svět, a nejsou způsobeny chybami ve výchově. Není tedy namístě mít pocity viny, když děťátko pláče, je neklidné a nereaguje na naše chování tak, jak bychom si zrovna přáli. 32 Vývoj a výchova děťátka do dvou let

33 Od narození do 2. měsíce Co je důležité a potřebné Pocit bezpečí a jistoty To hlavní, co dítě v životě nejvíce potřebuje, je pocit důvěry a jistoty v okolní svět. U nejmenšího dítěte je to pocit bezpečí a jistoty ve vztazích k nejbližším lidem. Jak můžeme takový pocit vytvářet v nejranějším věku? Pozorujme chování našich nejmenších a snažme se porozumět tomu, co nám svým chováním sdělují, a podle toho reagujme. Je také velice důležité, abychom odpovídali na určité chování dítěte vždy stejným způsobem. Dítě se tak učí postihovat, že okolní svět má nějaká pravidla, nějaký řád. To mu pomáhá porozumět svému okolí a cítí se pak v bezpečí. Jestliže dospělý odpovídá na chování dítěte pokaždé jinak, ocitá se dítě v situaci, která je mu nepochopitelná, a okolní svět se mu stává chaotický a nesrozumitelný. V takovém světě nemůže zažívat bezpečí a jistotu, že má někoho, kdo mu rozumí, kdo mu pomáhá a na koho je vždy spolehnutí. A přitom je to tak důležité pro jeho další zdravý vývoj. Dialog mezi dítětem a rodičem O tom, jak s miminkem komunikovat v nejranějších stadiích jeho vývoje, jsme již napsali. Psali jsme také, že je při tom důležité umět pozorovat jeho chování a podle toho řídit své vlastní chování. Zároveň je potřebné, aby rodič nebyl v komunikaci se svým potomkem příliš dominantní a nezahrnoval ho jen přívalem podnětů ze své strany. Rodič musí zpočátku komunikaci začít, a když je navázána, měl by dát děťátku vždy trochu času, aby ono samo mohlo na podněty ze strany rodiče zareagovat. Citlivý rodič pak takovou reakci děťátka zaznamená a měl by ji radostně komentovat a dialog v tomto smyslu dále rozvíjet. Při takovém povídání zažívá jak rodič, tak miminko velmi pozitivní citové rozpoložení. Věnují se jen sobě navzájem jsou na sebe plně soustředěni a vyladěni. Nejnovější výzkumy dokonce dokládají, že v organismu děťátka a maminky, která v těchto raných fázích vývoje s ním bývá v nejčastějším kontaktu, dochází při takové synchronní komunikaci k velmi podobným procesům i na úrovní CNS či hormonálního systému. Vývoj a výchova děťátka do dvou let 33

34 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.