Z KRONIKY MĚSTYSE NĚMECKÉHO. Opis kroniky Německého od r vedená kronikářem panem Juránkem

Transkript

1 Z KRONIKY MĚSTYSE NĚMECKÉHO Opis kroniky Německého od r vedená kronikářem panem Juránkem Městys Německé (říká se: do Německého, v Německém, za Německým) leží jihozápadně od Buchtova Kopce 809 m v úžlabině na svahu klesajícím k jihu. Obec je rozložena po obou březích potoka, který pramení severně od obce a teče směrem jižním, protékaje pět rybníků po obci rozložených. Opustiv poslední rybník vinul se dříve četnými oklikami po lukách nazvaných v Lázích. Při melioraci pozemků byl potok v roce 1927 regulován ve větší části svého toku. Vlévá se na Vříšti do řeky Fryšávky. Nejhořejší rybník, zvaný Rychtářův rybník má parcelní číslo 780, je majetkem zdejšího rychtáře Jaroslava Dobrovolného a je velký 25 a a 97 m 2. Ostatní čtyři rybníky jsou majetkem obecním a mají velikosti po řadě jak následují: Rybník u Najmonových parc. číslo 13 rozloha 15 a 07m 2 u kostela, parc. číslo 138/I 23 a 45 m 2 pod školou parc. číslo a 93 m 2 dolní parc. číslo a 67m 2 Jsou mimo to ještě tři rybníčky, patřící majitelům: 1) rychtáři Jaroslavu Dobrovolnému parc. číslo 27 velikost 2 a 59m 2 2) Petru Jelínkovi, č. domu 24 parc. číslo 78 velikost 2 a 41m 2 3) Františku Juránkovi č. domu 19 parc. číslo 458 velikost 1 a 80m 2 Z rybníčka na náměstí před domem č. 12 udělána byla při úpravě náměstí a sklenutí potoka kašna ohrazená železným plotem. Tímže směrem od severu k jihu probíhá po délce obce okresní silnice, vedená od České Svratky (vzdálené 11 km) přes Křižánky, osadu Milovy (vzdál. 3,5 km) do Německého a dále přes Vříšť ( 2 km ), Kuklík (3,5 km) do Nového Města (11 km). I k ostatním světovým stranám vedou z obce okresní silnice a to: I. směrem vsv. přes obec Daňkovice (2,8 km) k Borovnici (8 km) II. směrem východním, začíná u kříže na Rovinách jižně od Německého, vede přes Vříšť, Líšnou do Jimramova. Silnice tato vystavěna byla v roku 1908 (stavba trvala asi 12 let) III. směrem jz. přes Krátkou (2,4 km), Kadov a Fryšavu. Všechny silnice měly na mnohých místech příkré stoupání a proto okresní silniční výbor rozhodl o úpravě a přeložení silnice Nové Město Německé Čes. Svratka v některých částech. V letech 1926 až 1928 upravena a přeložena silnice v úseku Kuklík Paseky a Rokytno Maršovice a otevřena provozu. V roku 1929 dokončena úprava silnice v úseku na Vříšti u Borovičkovy skály a v úseku (rok 1930) Německé Milovy. Také silnice uvnitř obce Německého byla upravena a rozšířena, čímž zmizelo prudké stoupání silnice u kostela a od dolního rybníka až k domu pana Laciny č. 57. Obecní zastupitelstvo se usneslo přispěti na opravu silnice ,-- Kč. Úprava hrází obecních rybníků a náměstí: V létech osmdesátých za starosty Josefa Veselého byla upravena hráz rybníka u kostela a zřízen kamenný splav. Hráz osázena stromořadím koňských kaštanů, které dnes jako mohutné stromy jsou pěknou okrasou poskytující příjemný stín v parném létě. Roku 1928 upravena hráz rybníka pod školou a zřízen kamenný splav (za starosty Jaromíra Veselého). Tento splav však již v roku 1929 musil býti opravován, protože vod

2 a vedle splavu odtékala. Téhož roku 1929 opraven byl i splav rybníka u kostela. Asi v roce 1900 upraveno náměstí a potok, který přes náměstí tekl byl sklenut. Rybníček na náměstí přeměněn v kašnu a ohrazen plotem železným. Potom náměstí osázeno lipami. Obecní studny opraveny a dány železné pumpy. Jména některých polí, luk, lesů Na vrchách je vyvýšenina západně od Německého směrem k Blatinám, nad.výška 725 m a jsou tam pole. Smrčiny je obecní les u cesty vedoucí od krátecké silnice k Blatinám Louka Býkovnice je obecní louka u Smrčin vedle cesty k Blatinám. Jméno má od toho, že ji obec dala vždy tomu, kdo měl obecního býka. Háj je les při blatinských hranicích patřící k německé rychtě, číslu 44 a část k číslu 1. Planec je obecní les u silnice k Milovům. U tabulky je nejvyšší bod silnice severně od Německého směrem k Milovům nad.výška 707 m. V měkušinách jsou obecní pastviska (bahnitá, nyní odvodněná) na východ od místa U tabulky. V bahně prý snadno dobytek mohl zapadnout, odtud jméno. Na pustině říká se polím směrem k Zálesí. Hájkův kopec je zalesněný kopec patřící k č. 48 majitel nynější Ludvík Hájek. V hranicích je obecní les i pole na nejzápadnějším úpatí Buchtova Kopce. Hliníky je údolí za hřbitovem při silnici k Daňkovicům. V Lázích jsou louky při potoku směrem ke Vříšti. Na rovinách jsou pole mezi Vříští a Německým jižně od Německého, po obou stranách silnice vedoucí k Novému Městu. U silnice v nejvyšším bodě (nad.výška 662 m) stojí železný ozdobný kříž asi 5 m vysoký, památka na železné hutě a hamry v Kadově a ve Vříšti, v kterých byl ze zdejší rudy zhotoven. Nyní pole Na rovinách patří ke katastru obce Líšná. Jelínkův kopec je zalesněný kopec při silnici ke Krátké patřící k číslu 24 (nynější majitel Petr Jelínek). Na Budlově jsou pole pod cestou jihozápadně od Jelínkova kopce. Pérka je skála směrem ke Krátké, kde se dobývala železná ruda a pole kolem jmenují se na Pérkách. Skála i okolní pole patří k číslu 37, nynější majitelka Antonie Dufková. Výměra obce a obecních pozemků Politická a katastrální výměra obce je 1219 ha 2 a 48 m 2 z čehož je 439 ha 76 m 2 panského lesa, jehož majitelem byl Ústav šlechtičen v Brně se správou v Novém Městě na Moravě. Nyní je zabrán státní správou. Obecní les ( Planec, Smrčiny, Hranice ) měří 57 ha 58 a. Obecních rolí, luk a pastvin je 22 ha 59 a 44 m 2. Veřejný statek (silnice a cesty) a obecní cesty zabírají 12 ha 16 a 32 m 2. Obecním majetkem jsou čtyři rybníky v obci a náves. Zahrádky u mnoha domů a někde i přístavby nacházejí se nyní na obecním pozemku (návsi).

3 Z dějin městyse Německého ( z urbáře panství novoměstského). Roku 1500 rozdělil Vilém z Pernštejna panství pernštejnské na tři samostatné díly, přičemž 24 vsí připojil k městečkům Novému Městu a Jimramovu. Mezi těmito vesnicemi je též obec Německé. Jan a Maxmilián z Pernštejna smlouvou z roku 1588 prodávají díl novoměstský ( k němuž patří Německé) vladykovi Vilému Dubskému z Třebomyslic. K tomuto prodeji v roku 1587 sestaven soupis panství zvaný Urbář, z něhož se dovídáme, že v Německém byl: l. rychtář Jan, který měl rychtu zákupní, 17 majitelů gruntů povinných robotou a dávkami, 1 majitel huti sklenné a mlýna na Vříšti (řece). K této vsi náležely panské louky na Milegovich, z nichž některé byly pronajaty a ostatní obdělávali lidé z Německého k panské potřebě. Při vsi bylo dvoje hájemství. Tři potoky pstruhové: Wrzisst ( nyní Fryšávka), Brusinec a Kolegovy. Při vsi jmenováno kostelní podací. Platy odváděly se o sv. Jiří a sv. Václavě. Souhrn platů je takto vyznačen: Summa platu svatojirského z domů, rolí a luk a z pustin 5 zl. 23 gr. Summa platu svatováclavského z domů, rolí a luk a z pustin 8 zl 6 a ½ gr. Summa slepic, které při vánocích vycházejí 16; pokládajíc slepici po 1 a ½ gr., činí 24 gr. Summa vajec, kteréž o vánocích vycházejí 2 kopy 28; pokládajíc 1 kopu po 4 gr. činí 9 gr. 6 den. Summa vovsa leského, který z té vsi vychází a za něj peníze dávají 50 měřic; 1 měřice po 5 gr činí 8 zlatých 10 gr. ( oves leský, poněvadž jej dávali ti, kteří používali panského lesa). Z též vsi koňmi robotovati, kde se jim ukáže, vychází 18 dní; pokládajíc každý den po 8 gr činí 4 zlaté 24 gr. Ženných robot vychází 36 dní; pokládajíc za 1 den po 3 gr. činí 3 zl. 18 gr. Síci kosou hrabičnou vychází 18 dní; pokládajíc za 1 den 5 gr. činí 3 zl. Síci kosou travnou vychází 18 dní, pokládajíc 1 den po 3 a ½ gr. činí 2 zl. 3 gr. Vázat a hrabat v obilí vychází 18 dní; pokládajíc za l den po 3 gr. činí 1 zl. 24 gr. Dříví sekati 18 dní; pokládajíce za 1 den po 2 a ½ gr. činí 1 a ½ zl. Hrabat a obracet sena vychází 36 dní, pokládajíce za 1 den po 3 gr. činí 3 zl. 18 gr. Pleti v zahradách vychází 18 dní; pokládajíce za l den po 2 a ½ gr. činí l a ½ zl. Vobilí v stodolách skládat vychází 18 dní; pokládajíce za l den po 3 gr. činí 1 zl. 24 gr. Hlásat do roka vychází 36 dní; pokládajíc za 1 den po 3 gr. činí 3 zlaté 18 gr. Summarum všeho platu peněžitého i za roboty, kteréž z té vsi vycházejí 53 zl. 3 gr. 2 a ½ den. ( 1 zlatý = 30 grošů, groš po 7 denárech, denár po 2 haléřích). V dodatku k opisu tohoto Urbáře zaznamenáno písařem: Týž jest dvůr a mlejn moučný a pilný při huti na Vříšti pode vsí Německým, ku kterémužto dvoru drahně rolí a luk jest a za laciný peníze tenž dvůr a mlejn k ruce panské by se skoupiti mohl a více rolí i luk k témuž dvoru ještě za drahně přidělati, a z toho dvoru i tolikéž mlýnu a zvláště pily, poněvadž tu dostatek lesu panského jedlového k řezání desek jest, nemálo užitku přijíti může. Později je připojena poznámka: NB. Jest již panském i huť, může se užíti 200 kop mor. ouroku. Od toho dvoru i huti nemálo sirotkům nebožtíku Pavla Štrafy se vyplatiti má. 1

4 Opis tento psal písař i s dodatkem před rokem 1600, protože v dodatku píše: K tomu dílu je řeka, kteráž slove Švarcova, a ta jde až k rybníku Křižánkovu, a jest místy jedním břehem pana Václava Borky 1) a druhým panská a na větším díle jsou oba břehové panští. 1) Berka z Dubé, pán sousedního panství rychmburského, zemřel roku 1600; píše-li písař o něm jako majiteli, bylo to psáno dříve. Zápis v knize Dílu novoměstského sirotčí registra uložené v archivu okres. soudu v Novém Městě na Moravě. 1) Pavel Štrafa z Nového Města kupuje od nápadníků mistra Jana, sklenáře z Německého, huť na Vříšti za 700 zlatých. Pernštejn, 6. srpna 1572 (viz Listinář selského archivu III č. 171). 2) Huť ujímá od Pavla Štrafy za 700 zlatých Vilém Dubský z Třebomyslic. Nové Město v dubnu Zápisy v gruntovní knize z roku 1590 Rychta Německá, uložené v archivu okresního soudu v Novém Městě na Moravě. 1) Šimon Kratzer z Šensperka na Novém Městě prodává Janu Fridrichovi, mistru sklenné vříšťské huti, kus lesa od rybníka křižánkovskýho po cestu, jak se k Český Svratce jezdí, na kolonisování ze 400 kop mor. r Jako přítomné osoby při smlouvě jmenováni: Jan, rychtář z dědiny Německého, Lukáš Dostál, Jakub Řezník, Jiřík Řezník, starší a sousedi z dědiny Německého Jan Fridrich zde vystavěl huť sklennou a dvůr, přikoupiv ještě kus lesa a grunty od sedlákův křižánkovských. 2) Huť sklenná se dvorem a lesem na Křižánkách připisuje se Zuzaně, pozůstalé vdově po Janu Fridrichovi v sumě 1800 zl. mor. Nové Město 26. listopadu V kterém místě byla huť sklenná na Vříšti, mlýn moučný a pilný na Vříšti a dvorec? Mlýn moučný a pilný byl asi na místě, kde stojí nynější mlýn, který nyní patří Františku Tichému a u něhož dosud je stará dřevěná pila v níž sám mlynář při dostatku vody rozřezává klády na desky. Ještě za předešlého majitele mlýna Bedřicha Janáčka patřilo právo řezati klády na pile panství novoměstskému, až jmenovaný mlynář Bedřich Janáček právo toto i pilu od panství koupil. V roku 1926 mlýn vyhořel a v roku 1927 byl znovu postaven. Dřevěná pila nevyhořela. Huť sklenná byla asi v blízkém sousedství. Kde stával dvůr, určitě nevíme; některé okolnosti poukazují že snad v místech, kde je v Německém dům č. 19 jehož nynějším majitelem je František Juránek. Dvorec byl dvorcem svobodným, neboť není v Urbáři zmínky o poplatcích a robotách z něho. Poplatek je jmenován jen ze mlýna a hutě sklenné. Ke dvoru snad patřily pozemky od potoka, který teče od Německého k Vříšti, přes Roviny až ke kukličkám hranicím. Roku 1598 koupil huť, mlýn s pilou i dvůr od Pavla Štrafy majitel panství Vilém Dubský, je svědčí zápis, citovaný na předešlé straně a poznámka na konci opisu Urbáře, že z dvoru a huti mělo se nemálo sirotkům po Pavlu Štrafovi vypláceti. V roku 1598 je ještě zmínka o nedoplatcích na sirotky po Janu, sklenářovi, předchůdci Pavla Štrafy. Snad některému z těchto sirotků po Janu, sklenářovi odděleny byly ode dvora pozemky, jak byly do světové války u čísla 19 v Německém ( asi 33 a ¾ měřice) a týž měl obydlí na nynějším místě snad ve starém dvoře, neb části jeho. Můj otec Jan Juránek vypravoval o staré stodole, která stála asi 20 kroků vzdálena od nynější stodoly směrem jižním a postavena kolmo k nynější stodole. Tuto starou dřevěnou stodolu sboural můj děd Jan Juránek a vystavěl novou zděnou na nynějším místě. 2

5 Je jistě pozoruhodno, že pole pod stodolou, které má dosud výměry přes 25 arů a k němuž ještě kus louky patří jmenuje se dosud na zahradě. Mohla zde býti tedy zahrada při starém dvorci, neboť u chalupnického hospodářství o 33 měrách pozemků by tak rozsáhlá zahrada nebyla. Na poli tomto dosud v hojnosti roste křen, který zde zplaněl a nyní je plevelem. Na tomto poli, jehož majitelem je majitel hospodářství čís. 19 můj bratr František Juránek, vysázel jsem v roku řady ovocných stromů. V roce 1926 ohrazeno plotem. Dle vypravování mého otce, babičky i jiných, říkalo se na čísle 19 u sklenářů, ačkoliv majitelem tohoto hospodářství je dle dosud dochovaných listin přes sto let rodina Juránkova. Mám zachovalou odevzdací listinu mého děda Jana Juránka z roku 1859, kdy se oženil, propuštěn byv od vojska (Inf. Reg. 14. v Linci) kde sloužil 10 let a 9 měsíců na základě smrti jeho otce v březnu téhož roku. V této listině jmenována je i svatební smlouva mého praděda Františka Juránka z roku Za hospodaření tohoto provedeno vyproštění z roboty. Mám zachovanou Listinu o vyproštění čvrtlánu č. 19 Františka Juránka z roku 1851, dle které musil tento zaplatiti za vyproštění 31 zl. 25 krejcarů.také listina o propuštění mého děda Jana z roku 1859 je dosud zachovalá. Název u s k l e n á ř ů, ačkoliv jméno majitelů bylo Juránek, také by mohlo potvrzovati moji domněnku, že bydliště majitele dvoru, sklenných hutí a mlýna je třeba hledati v těchto místech.když majitel panství Dubský koupil dvůr, mlýn a hutě, byly asi dřevěné budovy sešlé a již nevyhovovaly. Když bylo ke dvoru přikoupeno a přiděleno ještě více pozemků na straně k Líšné, byl vystaven nový dvůr zděný o samotě směrem k Líšné ( líšenský dvůr) v katastru obce Líšné. Tím se stalo, že louky v Lázích a pozemky na Rovinách zapsány v katastru obce Líšné, kam dosud patří, ač tvoří nepřirozený protáhlý výběžek mezi katastry obcí Německým, Vříští až ke hranicím kukličkám. Naopak pozemky ponechané u starého dvora ( nyní č. 19), jsouce vklíněny do pozemků k novému dvoru náležejících, zůstaly v katastru obce Německého. Zpráva z roku 1572 říká, že do tohoto roku byla sklenná huť na Vříšti majetkem mistra Jana Sklenáře z Německého. Poněvadž v Urbáři panství novoměstského v roku 1587 obec Vříšť není jmenována, naopak v témž Urbáři a ve starých mapách jménem Vříšť označena byla říčka, které se nyní říká Fryšávka, lze míti za to, že: 1) obce Vříšť tenkrát nebylo, 2) katastr obce Německého sáhal až k jmenované říčce Vříšti. Katastr obce Německého zabíral dále louky na Milejovech. V témže katastru nalézal se potok Milejovy a potok Brusinec. Vydavatel Urbáře panství novoměstského J.F. Svoboda míní, že potok Brusinec je snad nynější Řásník, neb dokonce prý toto jméno máme hledati v nynější osadě u Herálce Brušovci. Byl tedy tenkráte katastr obce Německého rozlehlejší než nyní. Další osudy majitelů panství novoměstského Dubským, ač prý neměli na vzpouře proti Ferdinandovi příliš velkého podílu, byl majetek zkonfiskován a roku 1623 připadl císařskému fisku a roku 1625 prodán kardinálovi Dietrichsteinovi za zl.,roku 1636 zdědil panství jeho vnuk Ferdinand, který jej roku 1638 prodal svému hospodářskému radovi Šimonu Kratzerovi, po němž jej zdědil jeho syn František Maxmilián roku Kratzer přičiňoval se o rozkvět panství zakládáním dvorů a hamrů ( viz založení hutě sklenné a dvoru na Křižánkách). František Maxmilián Kratzer zemřel roku V úmrtní matrice novoměstské z této doby je napsáno: Rok Dne 8. juni usnul v Pánu urozený a statečný rytíř Frantz Maxmilián Kratzer ze Šenspergku a na Novém Městě, věku svého okolo 80ti let.pochován v kryptě kostela novoměstského. V téže matrice je napsáno v roce 1693: - Dne 1.november usnul v Pánu urozený a statečný rytíř pan Franciscus Kratzer z Schonsbegku etc. z Dlouhého. Pochován ve velkým kostele v kryptě. Tento Kratzer snad již pánem na Novém Městě nebyl. 3

6 Vznik železných hutí a hamrů na Vříšti a Kadově Roku 1642 prodal Šimon Kratzeráp mistru sklenné hutě na Vříšti Janu Fridrichovi kus lesa od rybníka Křižánkovskýho až k Švarcově ke kolonisování. Jan Fridrich vystavěl sklennou huť, přikoupil ještě panského lesa, přikoupil grunty od sedláků křižánkovských a vystavěl dvůr. Byla tedy v roku 1642 sklenná huť na Vříšti v činnosti. Po této době někdy sklenná huť zanikla a vrchnost vystavěla železné hutě a hamry na Kadově a na Vříšti. (vznik těchto obcí). Na železnou rudu dolovalo se na různých místech: u Odrance, Kuklíka, v lese Bohdalci, u Kadova, u Samotína a u Německého, Pérka, skála směrem ke Krátké je utvořeno asi z německého slova Bergwerk a dosud tam vidíme hluboké jámy a roztroušené balvany železné rudy. Na Vříšti byl pro úřednictvo vystavěn velký zděný dům, kterému se dodnes říká panský dům. Havíři měli svůj spolek a památkou na ně dosud je prapor s havířským znakem umístěný v katolickém kostele v Německém. Jiné památky na tyto hutě jsou: Kříž litý na Rovinách asi 5 m vysoký ozdobně provedený, kříž na Borovičkově skále, železné kované pomníky (kříže) na starém hřbitově u katolického kostela, které mají otvírací skřínky pro nápisy a jména zemřelých. Sám se pamatuji na některé předměty zde vyrobené (žehličky, nůžky, kleště vše kované). V druhé polovici 19. století železné hutě na Kadově zanikly. V hamru na Vříšti se ještě pracovalo později. Byly zde vlastně hamry dva. Vlastní hamr byl v místech, kde nyní silnice k Jimramovu tvoří prudké okliky. Nyní na tom místě je továrna pana Josefa Veselého z Německého přádelna, - který hamr koupil v r od Eislerů. Druhý hamr byl cínovna v místech, kde nyní stojí elektrárna pana Josefa Veselého. Tento koupil hamr od J. Dostála z Německého někdy počátkem dvacátého století a vystavěl na tom místě novou elektrárnu do roku V roku 1891 koupil pan Veselý mlýn u Líšné a zřídil tkalcovnu. Tkalcovna a elektrárna mají nyní pohon vodní turbinu. Mimo to je u v elektrárně, která od roku 1913 dodává elektrický proud do Německého, Dieselův naftový motor pro případ nedostatku vody. Vápenky. Ještě na mapě generálního štábu z r je za německou rychtou označena vápenka, která tam za dřívějších dob bývala a kde ještě rychtář Jílek pálil vápno stavbu rychty. Druhá vápenka byla v místech, kde je nyní Jelínkova pazderka č. 94. Hospodáři se přivezli vápenec ze Studnic a zde si vápno vypálili. 1

7 Náboženské poměry Církev římsko katolická. Již v Urbáři z roku 1587 jmenováno v Německém kostelní podací. Byl zde tehdy již kostel římsko katolický a kolem něho hřbitov. Fary však zde asi nebylo; byl prý v celém panství novoměstském jen jediná fara v Novém Městě. V létech vystavěn za přispění patronátu tj. vrchnosti novoměstské nynější kostel římsko-katolický na místě starého kostela. Fara zřízena byla v chalupě č. 42. Když byla kolem roku 1780 vystavěna nová fara č. 51 na nynějším místě (dle pověsti býval prý na tom místě panský letohrádek), upotřebeno staré fary za školu. K nové faře připojeny pozemky přes 40 měr vzaté od čísla 39, kde prý byl majitelem tehdejší kostelník Nejedlý. Od něho koupil chalupu čís. 39 Bureš a od něho Reka, který r odejel do Ameriky, prodav chalupu Broklovi, nyní krejčímu a kostelníku v Německém. Od Brokla je koupil 1905 Novák a vdova po něm je nynější majitelkou. Syn její je listonošem u zdejšího poštovního úřadu. V roku 1908 dány na věž kostela hodiny. Roku 1909 celý kostel i s věží pokryt zinkovým plechem. Při tom byla sundána z věže báň a nalezeny v ní sešlé listiny. Báň opravena a dány do ní listiny nové a peníze. Ve světové válce byly vojenskou správou dva zvony rekvirovány a rozbity: největší a nejmenší. V roku 1928 zavěšeny a vysvěceny zvony nové, zaopatřené sbírkou po farnících a přispěním velkostatku novoměstského, jako patronátu. Zvony ulity u firmy Manoušek, Brno-Husovice.Před zavěšením zvonů opravena věž. Bylo uvnitř několik vyhnilých trámů, které nahrazeny novými, opravena podlaha a schody. Již před tím dány nové okenice a některá nová okna ke kostelu ( ). O farářích, kteří zde působili, jsem se dozvěděl jen kusé zprávy: Při roku 1752 je zmínka, že P. Aug. Růžička docházel do Herálce. Roku 1781 je psáno o lokálním kaplanovi Karlu Pauerovi v listě, kterým vrchnostenský úřad novoměstský podává krajskému úřadu zprávu, jak se na panství nekatolické náboženství množí. Od r působil P. Zelníček. V létech lokálním kaplanem v Německém Leopold Pausa, který odtud přišel do Nového Města a stal se tam farářem a brzy jmenován děkanem a zemřel tam r ve věku 70 let. Všude, kde působil zanechal cenné kroniky- zvláště v Novém Městě. V polovině 19. století byl v Německém mimo faráře ještě kaplan. Jeden z nich P. Novotný, který zde byl kaplanem v létech líčí v článku, uveřejněném v Rolnickém kalendáři z roku 1917 vzpomínku na rok 1866 a válku s Pruskem, což dále uvádím na straně 24. Koncem 19. století byl zde farářem Fr. Drašar, který byl spoluzakladatelem katolického spolku Hospodářská besídka a později r prvním předsedou Hospodářské záložny.po něm ustanoven P. Jan Kotek, který zde působí dosud; obdržel nyní titul konsistorního rady a od roku 1931 jmenován děkanem. Farář vyučuje náboženství ve školách přifařených vesnic, kam vždy jednou v týdnu dochází a to v Kuklíku, v Odranci, v Kadově. 2

8 Poměry náboženské v době předtoleranční vysvitnou z následujících výpisů z úmrtní matriky v Novém Městě z roku Vybírám, co se týká Německého. L.P Dne 18. aprilis umřel Jiřík, podruh Hlouškův z Německého bez svátostí jako hovado, protože jest byl luterián a zpráva se mi nebyla dala, když nemocný byl. Zahrabán podle krchova v Německým januarii umřela Magdalena Hloušková z Lišnýho bez svátostí, protože jest byla luteriánka a v nemoci ji přede mnou skryli. Zahrabána v Německým podle krchova venku. Dne 1. aprilis utopil se Jan Škavrada z dědiny Studnic v rybníčku, jenž jest mezi Maršovici a Studnici; byvše něco opilej, samotnej domů šel. Že pak předešlého roku svatou velikonoční zpověď byl vykonal, soudil se bejti dobrým a spravedlivým křesťanem katolickým a proto pochováno jest tělo jeho na malým kerch. novoměstském řádem křesťanským Dne 12. aprilis umřel Jíra Mičův z Německého bez svátostí, protože byl luterián a zprávy se mi nebylo dalo, když v nemoci zůstával. Zahrabán v Německým podle krchova venku. L.P.1676 Dne 16. januarii umřela Maryna Hlavatá z Německýho bez svátostí, protože jest byla luteriánka a nechtěla v nemoci sobě usmysliti, jsoucí ode mne napomínána. Nechť ji tedy Pán Bůh soudí. Zahrabána v Německým podle krchova. Dne 2. februarii umřela Magdalena Petrova z Německýho bez svátosí, protože jest byla luteriánka a zprávy se mi nebylo dalo, když v nemoci zůstávala. Zahrabána v Německým podle krchova venku. Dne 30. aprilis umřela Alžběta Hloušková z Německýho bez svátostí, protože jest byla luteriánka a zprávy se mi nedalo, když v nemoci zůstávala. A protož zahrabána v Německým podle zdi venku februarii umřel Jan Nigrinus, toho času rector v Německým, byvše šlakem na cestě poražený, a tak před smrtí bez svátostí zůstal, nebo se mi zprávy nebylo dalo. Že pak byl dobrý křesťan, pochován v Německým na krchově řádem křesťanským Dne 8. juni o 10 hodinách ráno, jenž byl oktáv Těla Božího usnul v Pánu urozený a statečný rytíř Frantz Maxmilián Kratzer z Šenspergku a na Novém Městě, věku svého okolo 80 let, opatřen svátostmi v nemoci všemi třemi. Pochován v kryptě kostela novoměstského. Pán Bůh rač mu dáti slavný vzkříšení a život věčný! 3

9 1684 Februarius 20. umřel Marek Hloušek z Německýho; jsouce luterián, pochován podle krchova v tejž dědině November dne 1. usnul v Pánu urozený a statečný rytíř pan Franciscus Krotzer z Schonsbergku et. č. z Dlouhýho. Pochován ve velkým kostele v kryptě. V seznamu zabavených závadných knih, sepsaném vrchnostenským úřadem 1729 je uvedeno: V Německým: U Tomáše Peňáze, bez titulu a autora, jsouc to vytržený, evangelitská. Roku 1781 přečten toleranční patent. Kdož se hlásili k evangel. víře, byli vyslýcháni a vše psáno do protokolu. V seznamu nekatolických rodin na jednotlivců pro panství novoměstské uveden jich počet v Německém z roku 1782 Jméno místa Počet Přihlásilo se k vyznání helvetskému Německé rodin starých a dospělých dětí do 8 let Celkem

10 Seznam veškerých nekatolických rodin na panství novoměstském pro rok 1788 uvádí jména z Německého jak následuje: Počet rodin Německý Tomáš Jílek Josef Neumon vdova Peňázová Jiří Pašta Martin Veselý Franc Mrkos Jan Dostál Václav Mička Franc Řádek Martin Dostál Tomáš Peňás Tomáš Preisler Tomáš Pašta Jdakub Chroust (Jakub Mašík) - bydlí u Neumanna Ondřej Neumon (vdova Jínková) - podruhyně u Slámky (Pavel Sláma) - u matky Slámky, kat. podruh u vdovy Anton Škobrda - Peňázky Franc Bukáček Mikuláš Kulíšek Jan Jínek Jiří Bašta (Tomáš Bašta) - u otce Jiřího Bašty Franc Síber Jan Hloušek Jan Dostál - u sedláka Mrkose na rychtě Josef Dostál Tomáš Kulíšek Pavel Čejka Franc Kosek Franc Mička Václav Kosek 1

11 (Franz Kosek) - u otce V. Koska Franc Nejedlý Václav Veselý Jan Křivánek Jan Tlustoš Josef Šesták SUMA Památné varhany v katolickém kostele. Varhany tyto vyrobeny byly roku 1692 pro klášter na Starém Brně. Za Josefa II., když byly kláštery zrušeny, přišly tyto varhany do Německého zprostředkováním vrchnosti jako patronátu. Mají prý vzácné píšťaly velké ceny. Po světové válce je Památkový úřad zapsal mezi památky. Faráři katoličtí z posledních let Evangelická církev Josef Zekel od r Josef Kopecký od r František Drašar od r Jan Kotek od r Po vydání tolerančního patentu 1781 přihlásilo se mnoho rodin k vyznání helvetskému. Seznam z roku 1782 uvádí 34 rodin se 176 členy (viz strana 19). Novoměstský děkan Leopold Pausa v rukopise Paměti novoměstské píše: - Léta 1785 dne 30. juli druhý pastor Jakob Theofil Štětina, a 1788 dne 7. dubna třetí helvetský pastor, bratr předešlého, Aron Štětina, se do Nového Města dostal. Ten v pozdějším časi k lepšímu zaopatření do Německýho povolán byl, kdež dost bídně v největším nedostatku zemřel. Z knihy Památník českobratrské církve evangelické od Františka Bednáře opisuji: Sbor byl založen roku 1782, ale chrám postaven teprve r Byla to skrovná modlitebna na místě dnešního kostela. Pozemek na ni daroval br. Veselý, rolník č. 9. Evangelíci se nemohli shodnouti na místě, kde by měla modlitebna státi. Sboru přisluhovali duchovní se sousedních sborů Nov. Města a Jimramova. Matriky datují se od r Prvním duchovním správcem byl Pavel Szent Martonyi. Za něho vystaveny byly kostel a fara. Pokud nebyla fara upravena a kostel vystavěn, přebýval v jedné světničce domku č. 2 v Německém a služby boží konával ve stodole statku č. 38. Po něm přišel Jan Intzédy. Spolu s Blažkem byl zatčen pro podezření, že má účast na selském povstání ale jeho nevina byla prokázána. Po něm se stal duchovním správcem Aron Štětina. Sbor s ním nebyl spokojen. Od roku 1820 byl kazatelem Václav Karafiát, jenž r odešel do Telecího. Místo jeho nastoupil Pavel Jakš, a působil do své smrti r Za něho připojil se ke sboru německému fil. sbor daňkovský, posud k Jimramovu přifařený a zůstal při sboru do r. 1904, kdy se stal samostatným. 2

12 Za faráře Jana Chlumského ( ) byla zřízena škola, povolená již za faráře Jakše; otevřena r Roku 1871 prohlášena veřejnou, ale zůstala vyhražena pro děti evangelické a r vystavěna pro ni nová budova čís. 96 Roku 1853 byl zřízen nový hřbitov a roku provedena byla přestavba chrámu, stará modlitebna byla značně rozšířena a přistavěna k ní věž a opatřena zvony. Dva zvony byly ve světové válce rekvirovány vojenskou správou; po válce několik let podnikána sbírka na zvony nové, které slavnostním způsobem byly v r na věž zavěšeny. Po smrti faráře Chlumského povolán za faráře František Smetánka, za něhož se stala Borovnice filiálkou a připojila se k Německému; po prohlášení samostatnosti Daňkovic připadla k Daňkovicům. Roku 1897 byla vystavěna nová fara. Farář Smetánka zemřel 1903 a jeho nástupce farář František Rozbořil působil ve sboru do roku Za něho opraven kostel r Sbor má 1663 duší. Patří k němu 12 obcí z okresu novoměstského. Sboru patří fondy ,-- Kč a 1 ha pozemků. Od roku 1928 působí v Německém vikář Jan Šebesta do r Od roku 1931 působí Adolf Pospíšil, narozený 1904 v Horních Vilémovicích. Do Německého přišel z Třebíče 15. srpna Dne 14. června 1937 byl na Masarykově univerzitě v Brně promován na doktora filosofie (viz str. 156). Za války s Pruskem r.1866 V rolnickém kalendáři pro rok 1917 uveřejnil bývalý kaplan v Německém P. Novotný pod značkou H.CH. vzpomínky na rok Z článku vypisuji některé věci doslovně: Píše: - Byl jsem tehdy kaplanem v Německém blíže českých hranic. Po několik dní nedostávali jsme žádných novin a proto jsme si vyšli s farářem dne 3. července na procházku na kopce směrem k České Svratce. Na kopci pozorujeme jakési dunění; lehneme na zem a nasloucháme a tu zřetelně bylo slyšeti silnou střelbu. Dne 5. července, vycházeje po ranních službách božích z kostela, vidím na vedlejší silnici povoz a na něm dva vojíny. Ptají se, zdali by na faře mohli chvilku se zastaviti. Slezli a šli na faru celí zablácení utrmácení. Byli to vojenský kaplan P. Vichta a plukovní lékař. Tážeme se jak to stojí s válkou a dostáváme odpověď: Jsme na útěku. Po krátkém pobytu a malém občerstvení odjeli směrem k Novému Městu. Se strachem očekáváme, co se dále bude díti. Dne 7. před polednem přibylo k nám 300 koňáků povíce dragounů a hulánů, zbytky to 3 rozbitých pluků rakouských, vedených mladým důstojníkem; zase celí zablácení a utrmáceni. Prosili o oves pro koně, ale přede žněmi žádného ovsa nebylo. Zašel jsem s důstojníkem ke dvěma obchodníkům v koních Englhardtovi a Mrkosovi a ti skutečně měli ještě zásobu ovsa a hned se uvolili, že ponechají pro koně porci na pokrmení a trochu do zásoby na cestu. Když koně i mužstvo se posilnili, odjeli dále též k Novému Městu. Důstojník mně velmi děkoval a dal mi svou navštívenku, na níž čtu: Viktor hrabě Chorinský, nadporučík. Dne 9. před polednem přinášejí lidé zprávu, že táhne k nám vojsko a že má černobílé prapory. Vyjdu hned ve společnosti obchodníka p. Musila a krupaře Jelínka na návrší, abychom se přesvědčili, jaké to vojsko k nám táhne. Vidíme z kopce, že celá silnce, táhnoucí se rovinkou podél řeky Švarcovy od Svratky a Křižánek až k Milošům jest samo vojsko, ale ne sasaké, ale pruské. Chceme právě se vracet, abychom smutnou zprávu donesli domů, tu vyrazí z lesa blízkého oddělení jezdců a přímo k nám. Chceme jim vyhnout na vedlejší úhor, tu oni však za námi a již jsme obklíčeni. Dva moji průvodci jsou propuštěni, mne však, jenž snad byl jsem jim nápadným bílým slaměným kloboukem a vysokými tehdy obvyklými botami si tam podrželi. Důstojník na mne zahřmí: : Kennen Sie deutsch? A když odpovím, že trochu, táže se dále: Wer sind Sie? Odpovídám, že duchovní z místa. Tu nastal výslech; zdali tam jsou Rakušané? Jaké branše? Mnoho-li jich? Kam se odtud obrátili: atd. Když na 3

13 vše opatrně odpovídám, že tam Rakušané byli, ty různé zbraně že neznám a kam se obrátili, že jsem se jich neptal atd. Výpovědi mé jich neuspokojily a proto vysláno oddělení napřed do osady, aby se přesvědčili, jsou-li tam naši. Mne zatím nechali zajatého a důstojník nařizoval poddůstojníkovi: Behalten Sie den Herrn hier! Za čtvrt asi hodiny se vrátili a pak mne vedli v průvodu 16 dragounů až před faru a tam teprv propustili. Když sestupujeme z návrší k osadě, tu vynoří se na druhé silnici vedoucí k Jimramovu rakouská hlídka dragounů, která byla skryta za ohradou hřbitova a počne po nás stříleti. I Prusové záhy odpovídají, kole karabin fičí sem a tam, avšak nikdo nebyl zasažen a naše hlídka vidouc přesilu, obrátila se k východu. Spěchám do fary a nařizuji hospodyni: Vařte a pečte všecko maso co máte (brávalo se maso vždy na celý týden). Prusové jsou zde a první co budou žádat, bude jídlo. Chci k faráři, zatím tento chudák bázlivec vzal nohy na ramena a prchl do sousední přifařené osady Kadova, kde musel pobýt do třetího dne, neb pruské hlídky nás obklíčily a nikoho nepropustily. Někteří lidé, slyšíce pověst, že Prusové berou mladé muže k vojsku svému, prchli do lesů a skal, ale jak snědli chléb a buchty, které si vzali s sebou, záhy se vrátili. Záhy dostavilo se na faru 16 důstojníků s maršálem Jiřím vojvodou z Meklenburku v čele se štábním lékařem Regenbrechtem a polním kaplanem Polákem. Umyli a oprášili se a za chvíli volám je k obědu. Ukazoval jsem pani vojvodovi na první místo u stolu, ten však vzal mne za ruku a posadil na první místoí. První musil jsem bráti si polévky, prvně maso a pečeni telecí. Piva nechtěli, ale žádali červeného vína (právě začala strašiti cholera). Odpověděl jsem, že vína červeného nemáme, ale dobré bílé z Hustopeče; spokojili se. Nalil jsem každému sklenici as čtvrtlitrovou a když do polovice upili, dolil jsem a nic více. Ale nikdo více nežádal a byli spokojeni. Ostatní vojsko ubytovalo se po domech. Byl to předvoj (Avantgarde) čítající šestnáct tisíc mužů. Jak se všichni ubytovali to nevím, ale bylo jich po domech po V domech, stodolách, kůlnách všude plno koní a mužstvo. Zůstali tam na noc a rekvirovali více kusů dobytka, dávajíce majitelům stvrzenky, které naše vláda po válce vyplácela. Tamější a sousední evangelíci nakreslili na svých domech kalichy, myslíce, že budou ušetřeni, ale nic platno. Prusové brali, kde bylo co lepšího, ať u katolíků neb evangelíků. Jiné věci z hostinců a od obchodníků platili hotovými penězi stříbrnými, jichž měli zásobu. Jinak se chovali k obyvatelstvu velmi slušně. Odpůldne požádal mne pan vojvoda, abych jej s důstojníky provedl po okolí. Líbilo se jim velmi. Také železárny a hamry na Vříšti sobě důkladně prohlédli. Tehdejší šichtmistr p. Moftl jim vše vysvětloval. Časně ráno (dne 10. v úterý) odtáhli směrem k Novému Městu, Jimramovu a Věcovu. Divil jsem se že i těžká děla vlékli mizernou polní cestou k Věcovu. Sotva tito odtáhli, přišlo jiné vojsko od Čech, tentokráte hlavní roj s císařem Vilémem, Bismarkem a Moltkem ve svém středu. Nemaje pomyšlení na jinou práci, stál jsem u okna své kaplánky a počítal,mnoho-li toho vojska bude. Napočítal jsem přibližně ! Ti však u nás nezastavili, ale táhli dále ze předvojem. Bylo to mužstvo všech zbraní: jezdci, pěší, dělostřelectvo a vozatajstvo. Myslili jsme, že bude tomu již konec, zatím po poledni dne 11. přitáhl zadní voj, reserva, v síle asi 5000, po více Pomořané a někteří z nich praví polodivoši. Slídili po půdách, komorách a kde bylo jaké vejce, neb máslo, vše pobrali i holubům a v doškových střechách i vrabcům vybrali nasazená vejce a s největší chutí syrová snědli. 4

14 U nás na faře ubytováni byli 3 důstojníci. Slyším dole nářek hospodyně a spěchám co se děje. Několik těch divochů začalo po dvoře chytat kachny a kuřata. Jdu ihned k vyššímu důstojníkovi a táži se, je-li vojínům dovoleno bráti si drůbež. Ptá se, co se stalo. A hned opásal se šavlí a běžel na dvůr, rozkázav, aby ihned pochytanou drůbež propustili. Tak zachránil jsem naše kachny a kuřata. Mimo důstojníky bylo na faře ubytováno asi 10 vojínů, po více řemeslníků, obuvníků, sedlářů, řemenářů atd. Došli na byt teprve ke 4. hodině. Měli na menáž čekati, až se vůl zabije, stáhne a rozdělí a pak teprv vařit, takže by před 9. hodinou nepřišli k jídlu a že mají veliký hlad. Pravil jsem, že nám první jejich kamarádi maso snědli a hospodyně že nemá leč trochu sýra a chleba. I to nám bude velmi milo, vždyť jsme již dávno sýra neokusili. Donesena jim mísa sýra a dva pecny chleba. Pojedli a spokojeně na velké síni v patře ulehli a spali. Teprv po 8. hodině doneseno jest čerstvé maso, které nám zůstalo místo toho, co nám první hosté snědli. Časně ráno odešlo vojsko směrem jižním a měli jsme pak po delší dobu pokoj. Po uzavření míru v Mikulově vracelo se vojsko pruské a zůstalo jako posádkou na Moravě. K nám přibyl jeden prapor dragounů a jeho velitel von Schulte ubytoval se na faře. Byl to člověk mladý a velmi hodný. Prvním jeho po příchodu bylo, aby se kvůli němu nic zvláště nechystalo, že on se plně podrobí domácímu pořádku, že i v pátek nebude masa žádati. Byl to protestant, ale každého dne, když byla mše svatá, stoupl k oknu svého pokoje hledícího ke kostelu a poslouchal zpěv, který se mu líbil. Zvláště pochválil hocha, který šlapal měchy a přitom zvučným hlasem zpíval, a při odchodu věnoval mu stříbrný tolar. Měl kamaráda, který ubytován byl v Jimramově na faře a jmenoval se Rochus von Rochov. Ku konci srpna odešlo všecko pruské vojsko z Moravy a nastal svatý pokoj. (P. Novotný kaplanoval v Německém v létech ). Školy. Škola katolická zvaná horní ; V úmrtní matrice novoměstské je zaznamenáno, že 18. února 1678 umřel Jan Nigrinus, toho času rector v Německém a byl zde pochován. V roku 1750 prý se vyučovalo v domě číslo 76. Když byla vystavěna nová fara katolická čp. 51, bylo staré sousední budovy farní, čís. 42 použito za školu (snad od roku 1780). Až do roku 1883 zde učil Josef Balvín, narozený roku 1809 a žil potom ve výslužbě v Novém Městě, kde zemřel v prvním desetiletí dvacátého století ve stáří skoro 100 let. Před ním učil zde učitel Strniště. Od roku 1883 do 1920 byl řídícím učitelem Adolf Maršálek. Za něho v roku 1884 byla budova přestavěna v novou školu o třech třídách s bytem pro řídícího učitele. Roku 1923 budova opravena a pokryta plechem. Je majetkem římsko-katolického kostela v Německém a patří k ní pozemky asi 13 měřic. V roku 1922 provedeno bylo spojení obou trojtřídních škol v Německém a to: katolické horní a evangelické dolní na jednu školu pětitřídní. Budova školní školy řím. katolické zůstává však majetkem i s pozemky římsko-katolického kostela v Německém, budova školy evangelické dolní zůstává majetkem místního sboru českobratrské církve evangelické. Majitelé obou budov se usnesli ponechati budovy zdarma k účelům vyučovacím a pozemky pro řídícího učitele tak dlouho, pokud trvati bude ono spojení na pětitřídní školu. V budově školy katolické horní umístěny jsou nyní dvě školní třídy a bydlí zde učitel Lukeš Jos.

15 Škola evangelická dolní čís. 96 Děti evangelické chodily původně do školy společně s dětmi katolickými. Evangelíci však toužili míti pro svoje děti vlastní školu. Proto koupil roku 1851 evangelický učitel Jos. Novák od Hanusa domek čís. 67 a zřízena zde škola pro děti evangelické, která od roku 1871 byla školou veřejnou. Roku 1880 rozšířena byla na dvoutřídní a druhá třída umístěna v domě čís. 57. K řídícímu učiteli Novákovi přidělen učitel Havlík a po něm přišel od r za učitele Antonín Lorenc a působil zde až do roku 1928, kdy odešel do výslužby. Roku 1892 odešel řídící učitel Jos. Novák do výslužby a zemřel září. V létech 1892 až 1910 byl zde řídícím učitelem Jan Elis, který dosud žije ve výslužbě. Za něho zřízena byla pobočka a potom definitivní třetí třída. Roku 1898 postavena nová škola čís. 96 a stará budova školní prodána. Po jeho odchodu do výslužby byl řídícím učitelem J. Valášek a po něm Karel Čejka. Za něho roku 1922 po silném odporu se strany katolíků, spojeny byly obě trojtřídní školy na jednu společnou školu pětitřídní a řídícím učitelem stal se Karel Čejka. Budovy školní zůstávají majetkem dřívějších majitelů, jak jsem poznamenal na předešlé straně. Od roku 1923 byl řídícím učitelem Antonín Lorenc. Od roku 1929 působí zde jako řídící učitel Adolf Maděra. Nynější sbor učitelský jest: Adolf Maděra, řídící učitel, Emilie Tichá, Marie Čermáková, Josef Lukeš, definitivní učitel a učitelky, Uhrová Libuše, výpomocná učitelka, Mašíčková Marie, industriální učitelka, Jan Kotek, konzistorní rada učitel náboženství katolic., Jan Šebesta, vikář českobratrské církve evang., učitel náboženství evangelického. V roku 1928 konány schůze za vedení starosty obce Jaromíra Veselého a okresního školního dozorce Vaculíka pro zřízení měšťanské školy (obvodové) v Německém. Záležitost však pro neporozumění některých vedlejších obcí uvázla. Poštovní úřad. Zřízen byl v roku Umístěn byl prý v domě čís. 50, později v čís. 55, kde poštovním úředníkem byl Kraus a po něm Seidl. Učitel Novák potom úřadoval v čís. 67. Za poštmistrování paní Veselé umístěn poštovní úřad v čís. 9. V roku 1917 byl poštovní úřad opět v čís. 67, kde byla proto upravena zvláštní místnost. Od roku 1926 je poštovní a telegrafní úřad v čísle 34, jehož majitelem je Hospodářská záložna. Také zde musila býti místnost pro poštovní kancelář teprve upravena a opatřena komínem a ostatní část budovy ponechána za byt pro poštmistra. Poněvadž stěny bytu sešlostí se již bouraly (byly dřevěné) provedena roku 1929 nutná oprava tak, že část sešlých dřevěných zdí nahrazena zdí cihlovou.od roku 1920 je poštmistrem Karel Babáček. Před ním byl poštmistrem Jan Kovář, který se dostal odtud do Dolní Rožínky. Spojení: Jízdní pošta dojížděla dvakrát denně do Nového Města a jednou denně jezdila do Borovnice. Mimo to chodil pěší posel do České Svratky. Po válce světové však z těchto spojů zbyla jedna jízdní pošta do Nového Města. Tomuto špatnému spojení odpomoženo teprve roku 1924 zřízením autobusového spojení. K poštovnímu úřadu v Německém náležel obvod: Křižánky Morav., Milovy Morav., Waldorf, Daňkovice, Krásné, Lišná, Vříšť, Kuklík, Odranec, Krátká, Blatiny, Samotín. Obec Morav. Křižánky na její žádost přidělena byla k poštovnímu úřadu v České Svratce. V roku 1929 připojena obec Spělkov k poštovnímu úřadu v Německém.

16 Roku 1911 zřízen telegrafní úřad (za poštmistrování paní Veselé). Roku 1920 zřízen telefon abonentní. Autobusové spojení Železnice a nádraží bývalo vzdáleno. Kdo musil jíti na nádraží, buď pro zboží, neb chtěl někam jeti drahou, musil buď do Hlinska nebo do Žďáru. Když byla vystavěna železnice Hlinsko Polička, byla nejbližší stanice Čachnov. V roku 1905 vystavěna železnice Žďár - Tišnov a od té doby máme nejbližší stanici Nové Město. Jednáno bylo o vystavění železnice Polička Jimramov Německé Nové Město na Moravě a dále k jihu na Velké Meziříčí. Dráha tato byla vyměřována a za potřebnou uznána (zvláště po vystavění muniční továrny v Poličce), ale ke stavbě v dohledné době sotva dojde. Aby se poněkud odpomohlo nedostatku železničního spojení, zařídil Jan Pleský, poštmistr v Jimramově v roku 1924 autobusové spojení Polička Jimramov- přes Věcov do Nového Města. Směr tento v roku 1924 v srpnu pozměnil na směr Polička Jimramov Německé Nové Město. Šoférem jeho byl Václav Kopecký, který na jaře 1928 vystoupil ze služeb jimramovského poštmistra Ed. Mazance, nástupce po zemřelém Janu Pleském (+1927). Václav Kopecký přistěhoval se do Německého, zřídil autobusové spojení Svratka Německé Nové Město a stal se tak samostatným podnikatelem. Bydlí v nájmu v čís. 54 a zatímní garáž má ve dvoře statku a hostince čís. 33. Na jaře 1929 koupil Josef Kraus, majitel domku čís. 28, který dosud denně jezdil s poštou do Nového Města (vlastním koněm) vlastní autobus a jezdí s poštou na lince Německé Fryšava Nové Město dvakrát denně. Jsou tedy nyní tři autobusové linky přes Německé: 1. Polička Jimramov-Německé Nové Město a zpět dvakrát denně (Ed.Mazanec) 2. Česká Svratka Německé Nové Město a zpět dvakrát denně (Václav Kopecký) 3. Německé-Fryšava- Nové Město a zpět dvakrát denně (Josef Kraus). Obyvatelstvo chápe výhody těchto dopravních prostředků a autobusy bývají většinou plně obsazeny. Původně činilo jízdné z Německého do Nového Města 7 Kč za osobu. Od roku 1929 činí 5 Kč (následkem konkurence) za osobu. Josef Kraus má zatímní garáž v čísle 20. Na jaře 1929 zařídili ještě dva podnikatelé autodopravu nákladními auty: Josef Dokoupil, mistr pokryvačský, který současně staví garáže a obytné místnosti na pozemku od obce koupeném za 10 Kč čtvereční metr při rozcestí silnic ke Svratce a k Borovnici. Druhý podnikatel je Rudolf Kutlvašr, holič, který bydlí v nájmu v čís. 61, kde má holičský závod. V prosinci 1929 přestěhoval se do čís. 70. Četnická stanice založena v roku Umístěna byla v domě čís. 33, potom v číslech 90, 76, 81, 6, 64 do roku Od října 1928 umístěna je v čísle 99, kterážto budova byla pro stanici přestavěna z dosavadní stodoly majitelem Josefem Ptáčkem, obchodníkem smíšeným zbožím. Dosavadní velitelé stanice. 1.března závodčí Tögl František John Čeněk Koukal Jan Vykopal Kašpar

17 89-98 závodčí Bělík Antonín Weidlich Jan tit.strážmistr Albrecht Josef 2-3 Mikulášek Eduard 3 14 strážmistr Lindner Josef Zimmermann Čeněk vrchní strážmistr Kala Rudolf Čotek Pavel štábní strážmistr Března Otakar 31 - Tesař Augustin Nynější četnický sbor: Března Otakar, štábní strážm., Mareček Jan, Brzica František, Pažourek Karel. V roku 1874 žádá obec o zřízení okresního soudu v Německém. Soud zřízen nebyl pro námitky Jimramova. Jsou však zavedeny tak zvané úřední dni (obecně se říká soudné dni ) a to každou středu po 15. v měsíci. K těmto úředním dnům dojíždí z Nového Města soudce a notář. Pro rok 1929 ustanoven menší počet úředních dní (jen 9); proti tomu podala obec v dorozumění s okolními obcemi protest, a žádala zpět každoměsíční úřadování jako dříve bylo. Obvodní lékař. Prvním lékařem byl Dr.Hlaváček v domě čís. 64. Potom několik let nikdo MUDr Matonoha František. Pro něho obec upravila ordinační místnosti a byt v Radnici č. 90 v prvním poschodí. Mimo tento byt zdarma dává obec lékaři palivové dříví z obecního lesa se Dr Matonoha odstěhoval do Roudnice jako nemocniční lékař a tam zemřel nebylo v Německém lékaře. Od března 1924 byl obvod. lékařem MUDr Fencl, který téhož roku zahynul samovraždou (podřezal si tepny a probodl srdce byl morfinista - ). Od roku 1925 MUDr František Janeček. Povýšení na městys Přesného letopočtu jsem se nedopátral. Stalo se to však jistě současně se zavedením výročních trhů o tom vypravovával starej Podhrázkej ( Nejedlý č. 30), že slyšel, jak babička Dostálova z čís. 13 vypravovala, jak si koupila na prvním jarmarku šátek. Bylo to tedy v polovici 19. století. Nyní se výroční trhy neodbývají, ač jsou dosud i v kalendářích psány. (Jimramov jmenován městečkem již r. 1537, kteréhož roku král Ferdinand na žádost Jana z Pernštejna uděluje jimramovským dva jarmarky Listinář 157). Jan Juránek kronikář

18

19 Záložny Kontribučenská záložna v Německém má sídlo od dob, kdy přešla z rukou vrchnostenských do rukou samosprávných. Předsedou byl Josef Veselý starší, nyní je předsedou Josef Veselý továrník, syn předešlého. Jmění na Kč. Občanská záložna založena roku První funkcionáři byli: Tomáš Peňáz číslo 1 ředitel Jan Kadlec číslo 44, místoředitel Josef Veselý číslo 9 pokladník Josef Novák, říd. učitel, kontrolor čís.67 Úřadovalo se ve škole v čís. 67, potom v radnici čís. 90 (která vystavěna byla 1877 až 1878). Asi 1894 koupil Wolf od Dostála dům č. 73 na náměstí a hned jej prodal záložně. Od té doby úřaduje se v tomto domě, kde je i hostinec a řezník. Roku 1927 záložna i s hostincem vyhořela a v létech vystavěna na témž místě nová mohutná budova hotel záložna a záloženské místnosti umístěny v I. poschodí. Na místě původních záloženských místností zřízen řeznický krám s bytem, který má pronajat bývalý hostinský a řezník na starém hostinci Josef Tlustý. Bývalý řeznický krám, kde bylo též i prozatímní divadelní jeviště, přetvořen na stálé jeviště. Nájemcem hotelu je od roku 1928 Jaroslav Kopáček, bývalý vrchní číšník. Nynější ředitelstvo záložny: Josef Veselý čís. 9 ředitel, František Kučera čís. 38, místoředitel, Adolf Tobyáš čís. 20 pokladník, Antonín Lorenc, říd. učitel v.v. kontrolor. Ant. Lorenc se přestěhoval po přeložení do výslužby do bytu vedle záloženských místností na jaře Hospodářská záložna Poněvadž Občanská záložna byla v rukou evangelíků, založil katolický farář František Drašar s řídícím učitelem na katolické horní škole Adolfem Maršálkem roku 1891 Hospodářskou záložnu. Předsedou byl farář František Drašar místopředsedou Ad. Maršálek, říd. učitel pokladníkem Jan Juránek čís. 19 kontrolorem František Tlustoš z Blatin. Záložna stala se majitelkou domu č. 55, kde se úřadovalo a kde byl hostinec a řeznictví. Dům č. 55 záložna později prodala obchodníku smíšeným zbožím Františku Štursovi, vyhradila si však světničku pro záloženské úřadování. Hostinskou koncesi má dosud záložna na svoje jméno. Úřadovalo se jednou v týdnu a to v neděli dopoledne. Záložna koupila statek čís. 6 a pozemky rozprodala. Řídící učitel Ad. Maršálek při této příležitosti vyměnil pozemky patřící ke škole čís. 42 za pozemky lepší a v celku od statku čís. 6. Tak se stalo, že nyní školní pozemky leží v trati čís. 6. Dům čís. 6 v roku 1917 vyhořel a spáleniště koupil od záložny František Juránek, který je opět prodal rychtáři Pavlu Dobrovolnému. Tento budovu opravil a pokryl nejprve částečně a po odevzdání rychty synu Jaroslavovi dokončiti chtěl zde opravy a zříditi si zde výměnek. Ještě však opravy nebyly úplně dokončeny a hlavní budova č. 6 v roku 1929 počátkem září opět vyhořela.

20 Hospodářská záložna je majitelkou domku č. 34, který koupila od Jos. Ptáčka, obchodníka a v němž je od roku 1926 poštovní a telegrafní úřad. Nynější ředitelstvo: František Tlustoš, Blatiny č.19, ředitel, Frant. Juránek Německé č. 19, místoředitel, Jan Greif Kuklík, pokladník, Josef Lukeš učitel, účetní, František Laštůvka, kolář, kontrolor. Sbor dobrovolných hasičů zřízen v roku Skladiště hasičské umístěno v přízemí radnice čí. 90. Zřizovatelé byli: Eduard Musil, obchodník č. 69, Josef Veselý mladší č. 9, Josef Havlík, učitel. Starostou obce byl tehdy Josef Veselý mladší čís. 9. Prvním náčelníkem Ed. Musil č. 69. Obecní výbor povolil na zřízení sboru 220 zl a dal sboru obecní dvoukolovou stříkačku k užívání, jakož i starou čtyřkolovou (bez sacího přístroje). Sbor koupil novou čtyřkolovou stříkačku. V roku 1929 koupil sbor motorovou stříkačku dvoukolovou. Náčelníci sboru: Eduard Musil Dobrovolný Pavel Kučera František Najmon Frant. ml Dostál Jan, obchodník Kučera Jan Zelený Adolf, krejčí Boháček Josef Dobrovolný Jaroslav Požáry: Boháčkova pazderka č.87 nevystavena, číslo připadlo roku 1925 novostavbě Dostála Oty, obchodníka střižním zbožím. 22.května 1903 vyhořeli: Havlíček F. č. 32, Rys Karel č. 31, Jelínek Petr č. 24, Kadlec č. 23, Korbář č. 22. Všechny budovy byly znovu postaveny, jen čís. 23 zůstalo nevystavěno a spáleniště koupil Petr Jelínek a zřídil zde ohradu pro husy. Domovní číslo 23 dostala nouzově vystavěná chaloupka Peňáze v Šamíkovicích. 23. června 1908 vyhořeli: Sláma čís. 8 Chlup, kameník č. 79 a stodola hajného obecního Křivánka. Oba domky byly znovu postaveny a z vyhořelé stodoly postaven domek, který dostal číslo 84 po vyhořelé Staňkově pazderce. 18. října 1908 vyhořel statek č. 13 Dostál Jan a byl znovu vystavěn jen částečně Stodola u čís. 71 (majitel řeznika Štursy matka) znovu vystavěna 1914 Staňkova Dvořákova pazderka č. 84 nevystavena. Domovní číslo 84 připadlo novostavbě na místě bývalé stodoly hajného Křivánka. Majitel vyhořelé pazderky Dvořák, který pazderku patřící k číslu 6 koupil od Hospodářské záložny, která celý statek čís. 6 koupila od Havelky rolníka v Milošově. Tento oženil se s dcerou majitele statku čís. 6 Staňkovou a tím vyženil jmenovaný statek. Nehospodařil zde však vůbec, nýbrž dal statek do nájmu a koupila jej potom Hospodářská záložna. Dvořák koupil potom od Jos. Kadlece čís. 30, opravil je a dosud zde provozuje zelinářství. Tento Josef Kadlec, bývalý majitel vyhořelého domku čís. 23 a nevystavěného, koupil čís. 30 po vymřelém rodu Nejedlých podhrázských -. Když prodal domek č. 30 Dvořákovi, zelináři, odstěhoval se do Moravy vyhořela rychta č. 43 a znovu postavena 1917 vyhořel statek č. 6 a znovu postaven 1925 vyhořel Josef Harvánek, obchodník č.70 a budova znovu vystavena jednoposchoďová 1927 v září vyhořela záložna čís. 73; znovu postavena mohutná budova hotel Záložna září vyhořel dům čís. 76, který má koupen Vladimír Zelený, krejčí a v němž je v nájmu obchodnice smíšeným zbožím Líbalová, která opět koupen má od Vladimíra Zeleného domek čís. 49. Po požáru přestěhovala se Líbalová do domku

21 čís. 49, kde dále vede obchod její syn. Vladimír Zelený se zatímně z domku prodaného čís. 49 odstěhoval do domku p. Veselého čís. 11. Současně vyhořel domek čís. 41, patřící Janu Prchlíkovi, zvěroklestiči září vyhořela hlavní budova domu čís. 6 patřící výměnkáři Pavlu Dobrovolnému. Čtenářská beseda v Německém vznikla roku Prvním předsedou spolku byl František Smetánka, evangelický farář, jednatelem Josef Havlík, učitel, pokladníkem Jan Kadlec, rol. č. 44. Bylo 15 přispívajících členů. První časopisy, které byly předplaceny : Národní listy, Moravská Orlice. Roku 1883 zakoupeno několik ročníků Libuše Matice lidu Světozor a tím dán vznik knihovně. Dne 28.srpna 1901 pořádáno divadelní představení na jevišti, jehož spolumajitelkou byl spolek Hospodářská besídka. Příjem činil asi 98 K, vydání 57 K a čistý zisk 41 K. věnován na zřízení vlastního jeviště, které po svolení záložny, zřízeno z řeznického krámu v č. 73 rozbouráním zdi. Po představení se jeviště odklidilo, uzavřela dřevěná přepážka a byl zde opět řeznický krám, což trvalo až do požáru budovy. V roku 1908 jednalo se o zřízení Národní Jednoty v Německém. Ve výborové schůzi Čtenář. besedy 29. ledna 1908 usneseno zřízení spolku podporovati, ale Čtenářskou besedu zachovati. Na valné hromadě z 8. února 1910 usneseno spolek Čtenářská beseda rozpustiti a splynouti s místním odborem Národní Jednoty, což se téhož roku stalo. Majetek Čtenářské besedy: kulisy a divadelní rekvisity, knihovna čítající 646 knih odevzdán Národní Jednotě v Německém, a pro případ,že se Nár. Jednota v Německém rozešla (byla rozpuštěna), jmění odboru Nár. Jednoty dostane se ve správu obecního zastupitelstva v Německém, dokud se neutvoří spolek pokrokový v Německém s tendencí svobodomyslnou, kterému pak ihned jmění odboru musí být odevzdáno. Místní odbor Nár.Jednoty pořádal divadelní představení, přednášky, rozšiřoval knihovnu. Když po světové válce v roku 1920 vydán v Československé republice zákon o povinném zřizování obecních knihoven ve všech obcích, dala Nár. Jednota svoji knihovnu asi o 1100 svazcích k používání na místě obecní knihovny,zač bere od obce zákonem stanovený roční příspěvek, zůstává však její majitelkou. Knihy bez rozdílu velikosti půjčují se nyní za poplatek 20 haléřů za 1 knihu. Pro divadlo koupeny židle. Při požáru budovy 1927 shořely kulisy divadelní i židle. Nové jeviště stálé a nové židle koupila tělocvičná jednota Sokol. Hospodářská besídka Vedle pokrokové Čtenářské besedy vznikl spolek strany katolické Hospodářská besídka. Předsedou spolku byl farář Drašar, jednatelem Maršálek, říd. uč. Spolek měl mimo činnost vzdělavací (divadla, přednášky) i úkoly hospodářské (objednával pro členy semena, umělá hnojiva apod.). Divadelní představení pořádáno v hostinci čís. 55. Nyní již spolek není v činnosti.

22 Tělocvičná jednota Sokol V roku 1920 zřízen místní odbor Sokola přičiněním obvodního lékaře Dra Fr. Matonohy a učitele Ant. Lorence. Cvičilo se v sále Občanské záložny. Z I. veřejného cvičení zůstalo spolku 6122 Kč. Roku 1921 koupen pozemek 60 arů od Jana Dostála čís. 13 pro letní cvičiště a budoucí Sokolovnu. Pozemek dokola osázen lipami. V roku 1927 přikoupena ještě od Jana Dostála část pozemku 20 arů, čímž cvičiště se zvětšilo na 80 arů. Po vystavění hotelu Záložna a stálého jeviště, koupila jednota Sokol nové židle asi 150 kusů a dala zhotoviti nové jeviště firmě Fertl v Husovicích. V prvním roce (1921) přihlášeno bylo 49 členů činných a 23 členů přispívajících, 3 členové zakládající. Nyní je celkem 58 členů a členek. Místní odbor Sokola pořádal v únoru 1929 I. lyžařské závody na 10 km jichž se zúčastnilo 12 závodníků. První cenu obdržel bratr Josef Novák ze Vříště. V roku 1929 zadáno o koncesi na zřízení kina. Nynějším starostou Sokola je Hájek Ludvík, rolník čís. 48, náčelníkem Dobiáš Ludvík, krejčí v čísle 62. Náčelnicí ženského odboru Sokola je pí Veselá Marie, manželka starosty Jaromíra Veselého. Tělocvičná jednota Orel Po zřízení místního odboru Sokola přičinili se katolíci o zřízení místního odboru Orla. Byli to hlavně tito: František Juránek, rolník v Německém, Josef Harvánek, domkař a obchodník smíšeným zbožím v Německém, František Tlustoš, rolník č. 18 v Blatinách. Místní odbor Orel zřízen v roku Starostou byl zvolen Juránek František, jednatelem Sádovský František z Krátké a pokladníkem Harvánek Josef z Německého. Cvičí se v katolické faře v sále v I. poschodí. Orel pořádá divadelní představení v hostinci čís. 55. Z výtěžku divadelních představení a zábav tanečních pořízeno bylo tělocvičné nářadí. V roku 1927 zakoupeny nové kulisy a jeviště bylo nově upraveno. Nynějším starostou Orla je Peňáz Bohumil z Kuklíka. Sbor má také ženský odbor Orla a náčelnicí je Šťastná Emilie ze Vříště. Elektrizace Josef Veselý, majitel statku č. 9 v Německém, koupil roku 1887 hamr na Vříšti od Pikharta a zřídil tam přádelnu. V roku 1891 koupil mlýn v Lišné a zřídil tam tkalcovnu. Po roku 1900 koupil od Dostála druhý hamr na Vříšti t.zvanou cínovnu a postavil na témž místě novou elektrárnu, aby svým dvěma továrnám dodával elektrický proud. Od roku 1913 dodává elektrický proud do Německého, kde bylo v témž roce zřízeno Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly Zřízena elektrická síť po obci a zavedeno elektrické osvětlení obce a jednotlivých domů, jichž majitelé k družstvu přistoupili. Poprvé zazářilo světlo elektrické po obci dne 18. listopadu Později přistupovali za členy i ostatní a dnes již elektrické osvětlení je zavedeno ve všech domech. Družstvo koupilo pojízdní elektrický motor a pilu kruhovku na řezání dříví a půjčuje je za poplatek členům.

23 Z počátku používáno motoru málo. Nyní však, zvláště v době mlácení obilí, bývá motor na několik dní předem zamluven. Někteří hospodáři koupili si vlastní motory: rychtář Dobrovolný č. 43, Hájek Ludvík č. 48, Veselý č. 9, Boháček Josef č. l7. Elektrickým motorem pracují a vlastní motory mají tři stolařské firmy v Německém: Miloš Sláma č. 98, František Švanda č. 45 a František Kozel čís. 59. Cena elektrického proudu je nyní: pro osvětlování za l Kw 3 Kč. pro motor za l Kw 2 Kč Za půjčení motoru l Kw l Kč Za půjčení kruhovky l Kw 50 hal. Meliorace pozemků Již před světovou válkou jednalo se o melioraci pozemků v Německém. Zřízeno meliorační družstvo, které konečně obdrželo v roku 1926 státní podporu 30% a zemskou 40%, takže zjara v roku 1927 přistoupilo k melioraci pozemků. Práce zadány firmě Inž. Emilián Bartoš, Břeclava. Drenážní trubky od cihelen hodonínských. Na podzim 1927 provedena regulace potoka v Lázích touže firmou. Hospodářské družstvo V roku 1927 vystavělo Hospodářské družstvo z Nového Města v Německém filiální skladiště a správcem jeho ustanoven Josef Sláma, rolnický syn z Lišné. Pozemek pro skladiště koupilo družstvo od obce u dolního rybníka. Filiálka tato prodává umělá hnojiva, hospodářské stroje a potřeby, uhlí, vápno, krmiva a na šrotovníku poháněném elektřinou šrotuje hospodářům obilí. Od hospodářů obilí kupuje. Hojně je hospodáři vyhledáváno. Již roku 1928 musily být přistavěny sklepy pro uhlí a vápno. Drogerie Od počátku roku 1928 otevřel v Německém drogerii Jaroslav Lorenc v domě čís. 62 (dům je majetkem obce a je zde obecní kancelář). V letech 1928 a 1929 dala obec tento dům pokrýti eternitem. Družstevní lihovar O vánocích 1928 přičiněním Jos. Boháčka č. 17 svolána schůze zájemců o lihovar, která byla hojně místními i z okolí rolníky navštívena. Výsledek byl silný zájem pro stavbu lihovaru, aby hospodáři mohli lépe zpeněžiti brambory. Záhy z jara 1929 svolána ustanovující schůze, zvolen výbor, který za předsednictva Josefa Boháčka měl se postarati, aby lihovar ještě v roku 1929 byl postaven a v činnosti. Koncese koupena na Slovensku. V květnu 1929 koupen pozemek od Františka Juránka čís. 19 při silnici ke Vříšti 60 arů za čistých Kč a odpadová voda měla připadnouti k používání dosavadnímu majiteli pozemků. V polovici června počalo se s vykopávkami a počátkem července začalo kladení základů. Stavbu provádí a plány vypracoval Inž. Leopold Hemala, stavitel v Křižanově. Stroje jsou od firmy: L. Schifauer, továrna na stroje, kotlárna a slévárna v Klatovech. Správcem lihovaru jmenován Jan Vítek z Nového Veselí, který od počátku srpna 1929 vede dozor při stavbě. 1

24 Při lihovaru zřízeny též dvoje vanové lázně pro obecenstvo. Ve dnech 28 a 29 září 1929 uspořádána v obytných místnostech lihovaru výstava obilí, brambor, ovoce a zeleniny. Výstava byla okolními vystavovateli hojně obeslána. Ze vzdálenějších vystavovatelů jmenuji: Andrlík, zahradník z Nového Města, vystavuje květiny hlavně jiřiny. Státní pokusný ústav v Domanínku (Inž. Jaroslav Tobyáš) vystavuje len, obilí a brambory. Počátkem října začali hospodáři členové navážeti brambory, které byly váženy na obecní váze, protože mostní váha u lihovaru dostavena teprve 10. října S montáží strojů začato 8. října Jiné průmyslové závody Adolf Sláma, stolař v čís. 67 rozšířil po světové válce svůj závod stolařský; začal dodávati nebarvený nábytek velkým firmám, hlavně do Brna. Poněvadž dílna v čís. 67 nedostačovala, postavil v roku 1927 pod hrází rybníka u kostela jednopatrovou stolařskou dílnu. Nyní je majitelem jeho syn Miloš Sláma. Druhá stolařská firma je v čís. 45. Domek tento koupil v r František Švanda, mistr stolařský, zakoupil stolařské stroje a zařídil dílnu. Dodává také nebarvený nábytek větším firmám. Třetí stolařskou dílnu má čís. 59 Frant. Kozel. Všechny tři firmy pracují elektrickým pohonem. V obci jsou dva kováři: Benedikt Kadlec č. 25 si v roku 1928 postavil novou kovárnu čís. 80. František Major má kovárnu v čís. 7. Dva strojní zámečníci mají dílny v čís. 52 Josef Mach a v čís. 81 Josef Chládek. Josef Ptáček,obchodník smíšeným zbožím čís. 69 zřídil při křižovatce silnic k Milovům a Blatinám cihelnu a v roku 1929 pálil cihly ve 3 pecích. V osadě Milovy, Moravské, která patří k obci Německému je pila na řezání desek poháněná vodní silou z rybníka. Patří panství novoměstskému. Obecní váha mostní na náměstí postavena asi r Nové domy Fara českobratrské církve evangelické čís. 60 byla postavena v roku Škola evangelická dolní č. 96 postavena v r Peňáz, vyučený kolář, pracoval v Samíkovicích pošta Rouchovany u Mor. Krumlova a přišel odtud do Německého, kde žil v nájmu. Rád si zavdal kořalky opil se a nadával. Lidé mu říkali dle místa odkud se přistěhoval Samíkovský k rozlišení mezi několika Peňázy v obci. Stalo se, že kolem roku 1900 nikdo nechtěl Šamíkovského vzíti do nájmu. Rozhodl se tedy k svépomoci: Vystavěl si za přispění tesaře Štůly na obecních pastviskách chaloupku. Potřebný kámen nalezl v okolí a dříví v obecním lese. Později přistavěl ještě větší část chalupy a udělal si zahrádku. Takto vzniklá chalupa byla nazvána po svém staviteli v Šamíkovicích. Protože obec ničeho nenamítal, stal se Peňáz majitelem domku i zahrádky a nyní je majitelem Kozel, který si vzal za manželku dceru Šamíkovského. Domek dostal číslo 23 po vyhořelém domku Josefa Kadlece, který nebyl již postaven. Starý domek č. 71 koupil po smrti Jana Havliše, řezníka, od jeho syna Jana Havliše, majitele domku a a tehdy i hostince čís. 50, vídeňský obchodník zeleninou Havriš. Starý domek zboural a postavil nový domek s krámem a dal jej připsati své družce Cecilii Baštové. Syn jejich Jan Štursa má zde nyní zřízeno řeznictví a uzenářství. Čís. 84 byla pazderka při statku čís. 6. Při rozprodeji statku koupi tuto pazderku Dvořák, zelinář. Pazderka v r vyhořela a nebyla již postavena. Roku 1908 vyhořela obecnímu hajnému stodola. Na jejím místě začal hajný stavěti domek, který dostavěl 2

25 po několika letech teprve jeho syn Cyril, dělník v brněnské Zbrojovce a je nyní majitelem domku. Domek potom dostal domovní číslo 84 po nevystavěné pazderce. Hajný Křivánek žije dosud jako obecní hajný. Roku 1924 postavil na zahradě od Jos. Ptáčka koupené jednopatrový obchodní dům Otto Dostál, obchodník střižním zbožím. Dům obdržel čís. 87 (které měla Boháčkova pazderka u čís. 17 a nebyla od vyhoření (od blesku) postavena). Roku 1925 postaven domek čís. 97 na zahradě Františka Juránka čís. 19, v němž bydlí pisatel této kroniky. Roku 1927 koupil od Jana Jelínka, obuvníka, domek čís. 54 obchodník střižním zbožím Josef Scheib, zboural jej a postavil jednopatrový obchodní dům. Roku 1927 postavil stolař Adolf Sláma novou jednopatrovou dílnu, která dostala čís. 98. Téhož roku 1927 zboural Josef Boháček čís. 17 starý sešlý výměnek čís. 80 a na témž místě postavil velkou stodolu a chlévy pro vepře. Domovní čís. 80 dostala nově postavená kovárna Benedikta Kadlece v roce Roku 1927 postaveno skladiště Hospodářského družstva a dostalo čís Roku postaven po požáru hotel Záložna čís. 73. Roku 1928 z bývalé stodoly postavil Jos. Ptáček domek pro četnickou stanici, který dostal čís. 99 a kam se téhož roku četnická stanice odstěhovala z čís. 64. Roku 1928 zboural krejčí František Zelený chalupu č. 10 (koupena po kostelníku Nádvorníkovi) a postavil nový domek čís. 10. Roku 1928 postavil Benedikt Kadlec, kovář č. 25 novou kovárnu s bytem v I. poschodí na obecním pozemku. Domek dostal číslo 80. Roku 1929 postavil Jos. Dokoupil, mistr pokryvačský na pozemku koupeném od obce (10 Kč na l m 2 ) jednopatrový dům, který má v přízemí autogaráže a v poschodí byty. Dům dostal čís. domovní 102 Roku 1929 vystavěl Jaroslav Dobrovolný, rychtář, nad stodůlkou u rychty obytné místnosti a nový tento domek dostal číslo domovní 101. Roku 1928 Kučera Bohumil rolník č. 44 vystavěl na obytném stavení polopatro a zřídil zde byt. V roku opravil (vyzdil) chalupu č. 16 Albert Brendler žijící v Praze, šéf příděl. oddělení Svazu lihovarů. Roku 1929 František Kučera, který se právě přiženil do čís. 1, zvedl obytné stavení o polopatro. Roku 1929 postaven Družstevní lihovar a dostal číslo domovní 103. Vladimír Zelený, krejčí, majitel vyhořelého domu čís. 76 počal v září se stavbou tohoto domu a staví jej jednoposchoďový s krámem a výkladními skříněmi. Majitel vyhořelého domu čís. 6 Pavel Dobrovolný, výměnkář, v říjnu a listopadu dal na tento dům na staré zdi novou vazbu a střechu taškami krytou. Pomník národního osvobození postaven v roku 1925 sochařským mistrem Pelikánem na náměstí. Na postavení pomníku podniknuta sbírka v Německém (jen u evangelíků, z katolíků přispěli jenom někteří) a okolních vesnicích. Výsledek sbírky byl: Sbírka v Německém 7273 Kč, ve Waldorfě 610 Kč, v Blatinách 425 Kč, v Kadově 415 Kč, v Samotíně 269 Kč, ve Vříšti 241 Kč, ve Spělkově 105 Kč, v Krásném 50 Kč. Spolek agrárního sdružení dal 1000 Kč Kostnická jednota Kč Občanská záložna Kč Těl.jednota Sokol Kč 3

26 Místní odbor Národní Jednoty 1000 Kč Drobné dary Kč Obec přispěla Kč O slavnosti odhalení vybráno Kč Celkem Kč Mistru Pelikánovi vyplaceno Kč. Ostatní výlohy: základ, betonování, dovoz, nádenické práce, mříž, takže celkem stál pomník asi Kč. Zbytek asi 5000 Kč uložen v Občanské záložně na udržování pomníku. Do základu pomníku vloženy v zaletované schránce listiny jednající o vzniku pomníku, o vojácích, legionářích a padlých z Německého za světové války Odměření obecních pozemků Roku 1867 dne 7. srpna dala obec odměřiti obecní pozemky, které měli sousedé přiorány atd. a osádovati; přiorané nebo užívané pozemky byly majitelům prodány za 5 krejcarů (čtvereční sáh) a tito měli zaplatiti vzniklé útraty. Měřičské práce vykonal inženýr Weiser z Tišňova. Obecní policajt a pořádník Od 1. ledna 1868 ustanoven Josef Mička, domkař čís. 23. obecním policajtem a pořádníkem za roční plat 30 zl r.č. V roku 1878 policajt a pořádník Jos. Mička pronajal od obce vybírání poplatků o výročních trzích v Německém za částku 25 zl ročně. Po něm stal se obecním policajtem Tomáš Sláma, který do té doby 7 roků jezdil s poštou. Od roku 1929 ustanoven Jindřich Najmon čís.18. Obecní dům čís. 62 V roku 1926 koupila obec od Libuše Línkové, dcery zámečníka a strojníka Josefa Línka, který odešel do Ameriky a tam zemřel, dům čís. 62 s pozemky za 57 tisíc Kč. V roku 1928 prodala obec od tohoto domu část pozemků 1ha 70a 77 m 2 za Kč ve veřejné dražbě. Zemský výbor povolil, aby obec těchto peněz Kč použila na částečnou úhradu kupní ceny Kč. Ostatní pozemky ponechány v majetku obce a zalesněny. Libuše Linková je nyní provdána v Telecím. Od počátku roku 1928 pronajal některé místnosti v čísle 62 Jaroslav Lorenc, drogista a otevřel drogerii. Jednu místnost si obec ponechala jako obecní kancelář. Ostatní místnosti mají pronajaty: Ludvík Dobiáš, krejčí Kakač Josef listonoš. Matrika sepsaná roku 1880 Řídící učitel na dolní škole Josef Novák sepsal koncem roku 1880 matriku všech občanů, kterou dále opisuji. Definitivní číslování pazderen a některých novějších domů provedeno bylo později a proto domovní čísla od 82 výše nesouhlasí s nynějšími. Také později některá čísla po požáru nebyla vystavěna a jejich domovní číslo přešlo na novostavby v jiných místech. 4

27 Matrika všech občanů Německého dle kroniky: Čís. jméno držitele jméno bydlitele rok stav neb nábo- přísluší Pozn domu domu podružného narození zaměst. ženství l. Peňás Tomáš 1841 rolník / / žena Josefa 1840 / / syn Tomáš 1862 / / dcera Josefa 1864 / / Peňás Tomáš 1801 výměnkář / / 2. Hanus Jan 1820 domkař / / žena Marie 1819 / / dcera Anna 1847 / / Josefa 1853 / / Antonie 1857 / / 3. Boháč Josef 1842 rolník / / žena Josefa 1841 / / syn Josef 1862 / / 4. Kadlec Josef 1820 / / žena Josefa 1819 / / Bukáček Josef 1839 podruh / / žena Karolina 1839 / / dcera Františka 1866 / / syn Josef 1869 / / + syn Josef 1872 / / 5. Obec Křivánek Josef 1849 hajný / / žena Kateřina 1848 / / Dostálová Antonie 1821 nádenice / / syn Karel 1842 kovář / / dcera Antonie 1850 služka / / syn František 1857 čeledín / / dcera Čeňka 1861 služka / / Dostál Jan 1852 podruh / / Švandová Eva 1799 žebračka / / Dostálová Viktorie 1839 nádenice / / dcera Josefa 1869 / / syn Jan 1876 / / dcera Anna 1861 / / Antonie 1863 / / Marie 1865 / / Viktorie 1872 / / Kosek Josef 1808 žebrák / / Mičková Marie 1824 žebračka / / Dostál Josef 1827 blázen / / 6. Dostál Jan 1823 rolník / / žena Anna 1838 / / 1

28 7. Tobyáš Jan 1822 kovář / / žena Františka 1824 / / syn Adolf 1853 / / dcera Anna 1860 / / Tobiáš Jan 1848 kovářský tovaryš / / 8. Sláma Václav 1847 domkař / / žena Antonie 1849 / / dcera Anna 1872 / / Antonie 1874 / / syn František 1877 / / 9. Veselý Josef 1835 rolník / / choť Josefa 1840 / / syn Josef 1860 / / dcera Josefína 1862 / / Anna 1865 / / Františka 1867 / / Marie 1870 / / 10. Nádvorník František 1837 domkař / patří do Neustiftu žena Josefa 1845 / syn František 1868 / dcera Josefa 1874 / Nádvorník Josef 1835 kočí / žena Josefa 18.. / dcera Josefa 1865 / Nádvorníková Aloisie 1852 služka svobodná syn František 1872 dcera Františka 1873 dcera Josefa Musilová Emilie 1826 soukrom. / / syn Emanuel 1856 Josef 1862 dcera Josefina 1865 Julie Kučera František 1845 / / žena Anna 1852 / / syn František 1873 / / Jan 1879 / / Bohumil 1880 / / dcera Anna 1874 / / 13. Dostál Josef 1839 rolník / / žena Anna 1850 / / syn Jan 1873 / / 2

29 dcera Anna 1876 / / Dostál Jan 1805 výměnkář/ / žena Anna 1850 / / syn Jan 1873 / / dcera Anna 1876 / / Dostál Jan výměnkář 1805 / / žena Anna 1809 / / 14. Kulíšek Jan 1822 domkař / / žena Barbora 1840 / / dcera Josefa 1863 / / Františka 1875 / / Kulíšková Františka 1799 výměnkářka / / Zobač Jan 1844 podruh patří do Věcova žena Antonie 1850 dcera Anna 1878 dcera Josefa Englhart Vojtěch 1817 domkař / / žena Františka 1827 / / syn František 1856 / / Josef 1865 / / dcera Adelheid 1860 / / Františka 1862 / / Berta 1866 / / syn Andreas 1841 / / Kulíšek Karel 1830 podruh / / žena Anna 1836 / / syn Karel 1869 / / dcera Antonie 1864 / / Josefa 1871 / / Dobyáš František 1850 podruh / přísluší do Krásné žena Josefa 1844 syn František 1878 Šabartová Josefa 1822 / dcera Josefa 1855 / dítě dcery syn Josef 1878 / 16. Hellerová Antonie 1825 domkař přísluší do Vídně 17. Boháček Josef 1851 rolník / přísluší do Březí žena Františka 1850 dcera Ottilie 1878 Josefa 1880 dcera Františka Šídlová 1874 / / Šídlová Františka 1815 / / 18. Plocek Josef 1830 kovář / / 3

30 žena Anna 1831 / / 19. Juránek Jan 1829 rolník / / žena Františka 1835 / ze Sklennýho syn Jan 1861 / / František 1870 / / Adolf 1875 / / dcera Františka 1864 / / Antonie 1866 / / 20. Musil Emanuel 1856 hostinský / / 21. Musil Josef 1862 technik / / Zástěra Josef 1834 / patří do Křižánek žena Františka 1839 / dcera Anna 1865 / Kozlová Josefa 1828 / / syn Jan 1863 / / Josef 1849 / / syn František 1852 / / dcera Josefa 1860 / / 22. Zelený František 1830 čtvrtláník / / žena Františka 1833 / syn František 1860 / dcera Josefka 1865 / ŠvandováVincena 1817 podruh / / dcera Anna 1844 / / syn František 1849 / / Josef 1858 / / dcera Josefa 1853 / / Františka 1861 / / Zelený František podruh / / žena Anna rozená Točfousova ze Samotína 23. Kadlec Josef 1848 / přísluší do Javorka žena Anna 1851 / syn Josef 1871 / František 1873 / Adolf 1876 / Benedikt 1879 / Kadlec Ludvík puškař / / žena Františka / / syn Ludvík / / Adolf / / Jan / / dcera Anna / / 24. Illek Tomáš 1819 rolník / / žena Anna 1825 / 4

31 Matrika všech občanů Německého podle kroniky - pokračování Číslo Jméno držitele Jméno bydlitele Rok Stav Náboženství Přísluší Pozn. domu domu podružného narození zaměstnání 25 Křivánek František 1822 domkař / / žena Anna 1823 / / dcera Františka 1864 / / 26 Dostál Tomáš 1841 / / žena Teresie 1851 / / syn Emanuel 1868 / / František 1873 / / dcera Anna 1870 / / Peňás Josef 1811 havíř / / žena Anna 1830 roz v Lišné 27 Plocek Karel 1836 kovář / přísluší Křižánky Dobyášová Františka 1815 / přísluší Krásné syn Karel 1858 / / dcera Karolína 1853 / / Anna 1863 / / 28 Kozel Josef 1825 domkař / / žena Barbora 1826 / / 29 Kadlec Jan 1822 celoláník / / žena Josefa 1825 / syn Ludvík 1857 / / 30 Nejedlý František 1822 domkař / / žena Františka 1832 / / syn Jan 1861 / / dcera Anna 1863 / / Antonie 1869 / / 31 Rysová Františka 1829 domkařka / / dcera Františka 1865 / / Rys Václav 1832 tkadlec / / je v Brně žena Františka 18.. rozena v Křtinách Rys Jan 1828 krejčí / / je ve Vídni Rys Josef 1819 / / je v Brně Bašta Jan 1853 krejčí Juránek Josef 1840 krejčí / / 32 Neumann Jan 1823 celoláník / / žena Josefa 1823 / z Rovečína Hudcová syn František 1855 / / 1

32 33 Tlustoš Josef 1831 rolník / / z Neustift33 žena Františka 1831 / / syn Adolf 1867 / / dcera Františka 1855 / / Teresie 1858 / / Hermína 1860 / / Marie 1872 / / Josefa 1876 / / Dvořáková Frant výměnkářka / / Křivánek Josef 1825 podomek / je ve Vídni 34 Dostál Frant / / žena Anna 1849 / / syn František 1872 / / Adolf 1874 / / dcera Anna 1876 / / syn Jan 1877 / / 35 Hájek František 1832 domkař žena Josefa 1832 / / syn Jan 1870 / / František 18.. / / Hájková Josefa 1839 / / dcera Josefa 1862 / / Beránek Jan 1813 / / Brožek Josef 1847 švec / / žena Teresie 1854 syn Josef Sláma Josef 1844 domkař / / žena Anna 1856 a ponocný / / dcera Anna 1878 / / dcera Josefa 1880 / / Sláma František 1810 / / Slámová Anna 1812 / / syn Tomáš 1852 / / dcera Josefka 1839 / / 37 Bašta František 1840 krejčí / / žena Františka 1837 / / syn Ludvík 1867 / / dcera Františka 1869 / / Anna 1874 / / Křivánek Jan 1816 nádeník / / syn František 1842 lump a / / žena Čeňka 1850 truhlář syn František 1873 dcera Amálie

33 38 Kučera František 1845 rolník / / Kučera Jan 1829 podruh / / žena Anna 1828 / / syn Ludvík 1862 / / dcera Antonie 1854 / / Dostálová Josefa 1799 výměnkářka / / Rys František 1826 tabáčník / / žena Barbora 1829 / / syn Josef 1863 / / Adolf 1864 / / Ludvík 1868 / / Jan 1872 / / Karel 1873 / / 39 Bureš František 1853 / patří do Chlumětína žena Antonie 1856 Hanusová Anna 1821 výměnkářka / dcera Františka 1864 Nejedlá Antonie 1809 / syn Karel 1852 / Buchtová Anna 1821 / / dcera Josefa 1858 / / dcery dítě syn Ludvík 1877 / / Buchta Jan 1856 / / žena Antonie 1849 / / Maděra Antonín 1830 / / žena Josefa 1832 / / Nejedlý František 1838 / / žena Teresie 1837 / / syn František 1857 / / Josef 1858 / / Ludvík 1865 / / dcera Teresie / 40 Sláma Jan 1848 domkař / / žena Anna 1836 / / dcera Josefa 1876 / / 41 Kadlec Adolf 1840 puškař / / žena Antonie 1845 / / syn Adolf 1868 / / Eduard 1870 / / Josef 1877 / / Kulíšková Marie 1834 / / dcera Čeňka 1873 / / 3

34 42 Škola obecní Balabán Josef 1809 učitel / žena Františka 1815 / / 43 Illek Josef 1806 rychtář / / žena Anna 1812 / / Dobrovolný 1824 / přijat Josef jako choť Anna 1836 / čestný syn Jaroslav 1862 / občan Pavel 1867 / Jiří 1872 / dcera Blažena 1860 / 44 Kadlec Jan 1849 rolník / / žena Anna 1855 / / dcera Anna 1875 / / dcera Josefa 1877 / / 45 Dostál Tomáš 1844 kameník / / žena Teresie 1844 / / syn Josef 1872 / / dcera Josefa 1875 / / Kulíšek Tomáš 1839 kostelník / / žena Anna 1844 / / roz. v Pavlovicích syn Tomáš 1876 / / Josef 1880 / / dcera Josefa 1873 / / Dostálová Josefa 1828 podruhyně / / z Neusyn Josef 1868 / / stift dcera Anna 1864 / / 46 Neumann Jan 1852 rolník / / žena Čeňka 1856 / syn František 1880 / / 47 Maděra Josef 1858 domkař / do Březin přís -luší žena Františka 1859 / / syn Josef 1879 / / Maděra Josef 1829 / do Březin patří 48 Sláma Pavel 1854 rolník / / žena Františka 1857 / / dcera Anna 1876 / / Františka 1877 / / Josefa 1879 / / Slámová Dorothea 1815 výměnkářka / / rozena v Zubří 4

35 5

36 Matrika všech občanů Německého podle kroniky pokračování Číslo Jméno držitele Jméno bydlitele Rok Stav Náboženství Přísluší Pozn. domu domu podružného narození zaměst. 49 Bašta Václav 1798 domkař / / do Litomyšl Voříšek Martin 1811 nádeník / roz. v Neustift žena Anna 1826 / / syn Josef 1850 / / Jan 1856 / / dcera Anna 1859 / / Františka 1862 / / Albína 1873 / / Josefa 1865 / / Hennych Hynek 1845 / patří do Kuklíka žena Františka 1845 / dcera Anna 1868 / / Josefa 1872 / / Antonie 1876 / / Františka 1866 / / 50 Havliš Jan 1825 řezník / / žena Josefa 1822 / / syn Jan 1855 / / dcera Františka 1847 / / 51 Katolická fara Kopecký Josef 1835 farář / rodem z Golčov. Jeníkova přísluší do Něm.Brodu_ 52 Mička Josef 1832 / / žena Antonie 1838 / rozena ve Vříšti Mička Josef 1800 / / 53 Žejdlík Jiří 1840 domkař / patří do Křižánek žena Josefa 1847 / syn Josef 1873 / dcera Antonie 1866 / Josefa 1875 / / Marie 1879 / / Plockova Anna 1819 Syn Alois 1852 Commis ve Vídni 54 Hanus Josef 1846 domkař / / žena Antonie 1848 / / syn František 1871 / / Adolf 1873 / / dcera Marie 1876 / / Františka 1878 / / 1

37 54 Ptáček Josef 1849 obuvník / / žena Josefa 1843 / / Duffek Jan 1840 truhlář / patří do Fryšavy žena Žofie 1830 děti: Františka Ríšan 1859 / patří do N.Města Aloisie Ríšan 1862 / Josefa Ríšan 1864 / Jan Duffek 1872 / patří do Fryšavy 55 Staněk Václav 1817 domkař / / žena Marie 1823 / rozena v Lišné syn Václav 1860 / / dcera Anna 1857 / / Dostálová Teresie 1828 / / Mička Čeněk 1839 řezník / / žena Anna 1834 / / syn(čeněk) 1868 Anton 1873 / / Mička Tomáš 1818 nádeník / / žena Josefa 1822 / / syn Jan 1863 / / dcera Čeňka 1851 / / syn dcery František 1878 / / 56 Kadlec František 1842 sedlář / / žena Anna 1841 / / dcera Josefa 1870 / / Anna 1873 / / Antonie 1879 / / Boháč František 1844 zámečník / / žena Josefa 1849 / / syn Rudolf 18.. / / Pail František 1836 / / Pailová Josefka 1839 / / dcera Pailová Marie 1857 / Pailová Čeňka 1849 / / Pail Josef 1846 / / Pailová Marie 1851 / / Pail Hynek 1840 / / žena Tereza 57 Illek Václav 1829 truhlář / / žena Anna 1829 / / syn František 1855 / / dcera Anna 1860 / / 2

38 Plihal Alois 1847 řezník / přísluší do Poličky žena Marie 1849 / dcera Marie 1879 / Pavlína 1880 / / Dvořák Tomáš Nejedlý František 1848 sedlář / / žena Čeňka 1854 / / dcera Teresie 1878 / / Čeňka 1880 / / Nejedlý Josef 1817 výměnkář / / žena Josefa 1818 / / syn Václav 1859 / / dcera Karolina 1854 / / 59 Bašta František 1815 kolář / / žena Františka 1813 / / Baštová Anna 1809 podruhyně / / Hennych Josef 1844 tesař / / žena Františka 1841 / / syn Josef 1872 / / František 1876 / / dcera Františka 1874 / / dcera Josefa 1878 / / 60 Evangelická fara Alžběta Chlumská 1825 / / 61 Boháč Jan 1841 domkař / / žena Josefa 1849 / / syn Jan 1875 / / dcera Josefa 1868 / / Anna 1870 / / Benc František 1837 kameník / patří do Neudeku žena Anna 1842 dcera Josefa 1868 / Dostál Čeněk 1836 cestář / / žena Anna 1836 / / syn Jan 1861 / / Peňásová Kateřina 1819 vdova / / syn František 1863 / / dcera Josefa 1858 / / 62 Peňásová Josefa 1842 vdova / dcera Anna 1870 Josefa 1878 Juránková Josefa 1837 trafikantka / dcera Josefa 1870 Peňásová Anna 1823 vdova / / 63 Neumann František 1820 domkař / / žena Františka 1818 / / 3

39 63 syn František 1843 sedlář / / syn Jan 1861 / / Najmonová Antonie 1831 nádenice / / syn Čeněk 1857 obuvník / / Baštová Antonie 1806 výměnkářka / Bašta Josef 1832 krejčí / / žena Františka 1829 / / 64 Bukáčková přísežná Teresie 1839 babička / syn Tomáš 1867 / / dcera Teresie 1862 / Aloisie 1863 / Vojtíšek Jan 1820 provazník / syn Vojtěch 1851 / / žena Teresie 1858 / / Vinšová Josefa 1828 hospodyně / patří do syn Josef 1850 Kadova 65 Peňáz Josef 1851 zámečník / / žena Anna 1858 / / dcera Anna 1878 / / Josefa 1880 / / Jun Jan 1830 kolář je ve Vídni 66 Šabart Josef 1845 domkař / patří do Lišné žena Čeňka 1851 / syn Josef 1879 / / Tlustošová Františka 1819 výměnkářka / 67 Novák Josef 1827 učitel / choť Anna 1835 / / dcera Anna 1858 / / syn Rudolf 1860 / / Josef 1865 / / Bohumil 1869 / / dcera Božena 1872 / / 68 Šedý František 1840 / žena Anna 1838 / syn František 1875 / / dcera Anna 1877 / / Čejka Jan 1822 mrzák / / žena Františka 1817 / 4

40 Matrika všech občanů Německého podle kroniky pokračování Číslo Jméno držitele Jméno bydlitele Rok Stav neb Náboženství Přísluší Pozn. domu domu podružného naroz. zaměst. katol. evang. 69 Musil Eduard 1854 obchod- / / žena Josefa 1851 ník / / dcera Emmelina 1875 / / Eugenie 1880 / / Prajzlerová Marie 1816 vdova / z Přiby- Slavě 70 Kulíšek Jan 1810 domkař / / sestra Viktorie 1825 nádenice / / Johanes Anna 1816 / patří do Cikánky syn Josef 1845 / v Krásném rozen dcera Anna 1852 v Cikánce rozená Junová Antonie 1816 patří do Kuklíku Žemličková Františka 1822 patří do Daňkovic 71 Plocek Václav 1816 krejčí / / syn Václav 1852 / / Albert 1855 kolář / / Ferdinand 1860 krejčí / / Adolf 1868 / / dcera Františka 1865 / / Plocek Josef 1850 krejčí / / ve Vídni žena Františka dcera Františka 1879 Švanda Jan 1818 / syn Jan 1851 / / syn František 1860 / / dcera Františka 1866 / / 72 Kozel Jan 1836 domkař / / žena Kateřina 1845 / syn František 1880 / / dcera Anna 1872 / 72 Kozel Jan 1808 výměnkář / žena Kateřina 1812 / Havlišová Veronika 1826 / / syn Jan 1851 /

41 Musilová Marie 1821 / / 73 Dostál Jan 1850 obchodník / / Dostál František 1839 cestář / / žena Marie 1834 / / syn František 1869 / / dcera Anna 1864 / / Josefa 1867 / / Františka 1874 / / její dcera Kulíšková Františka 1862 / / v Brně Engelhart Andres 1841 / / žena Antonie 1854 syn Andres 74 Štula Jan 1841 domkař / / žena Anna 1850 / dcera Anna 1877 / / Josefa 1879 / / Štula František 1801 výměnkář / / z Třech Studní žena Anna rozená tamtéž syn František Nejedlý František 1849 / / žena Anna 1851 / / dcera Františka 1879 / / Peňás František 1809 tesař / / žena Kateřina 1819 / dcera Antonie 1861 / / syn František 1859 syn dcery Anny Peňásové zdržuje se která přísluší do Křídel! v Křidlech 76 Kadlec Josef 1845 obchodník / / žena Marie 1840 / syn Bedřich / dcera Marie 1842 / / Kadlec Hynek 1805 puškař / syn Hynek 1851 dcera Anna 1844 / 77 Töpfer Jan 1826 barvíř / žena Čeňka 1832 / 78 Juda František 1838 kameník / patří do Fliegelham rů žena Josefa 1841

42 syn František 1862 dcera Josefa 1875 Bašta Josef 1818 nádeník / patří do Kadova žena Josefa 1823 / / syn František 1856 / / syn Jan 1859 / / Karel 1862 / / dcera Anna 1847 / / Kulíšková Antonie 1844 nádenice / / syn Klíma Josef 1873 přísluší do Lišné 79 Křivánek Jan 1854 kolář / / žena Albína 1856 syn Jan 1879 Ilková Kateřina 1824 nádenice / / syn Josef 1858 / / vojín syn František 1866 / Husák František 1826 švec / zdržuje se v Hlubokém žena Josefa 1827 / syn Josef 1853 / / Husák František 1804 / v Kobylí rozen 80 Boháček Josef Šidlo Václav 1817 syn Josef 1840 krejčí / / Václav 1854 bednář / / Jan 1856 blázen / / 81 Musil Emanuel 1856 hostinský prázdné 82 Peňás Tomáš Kulíšek František 1838 nádeník a lump žena Anna syn Václav dcera Anna 83 Dostál Jan Illek Ludvík 1826 podruh / / žena Františka 1836 / syn Frantšek 1853 / / Jan 1867 / / Korbář Josef 1866 / patří do Fryšavy dcera Františka 1863 / /

43 Aloisie 1878 / / Korbář dcera Anna 1862 / patří do Fryšavy 84 Veselý Josef Mička František 1856 podruh / / žena Anna 1853 dcera Anna 1877 Procházka Josef 1842 nádeník / / Křižánky žena Marie 1844 dcera Josefa 1867 Marie 1869 Dostálová Anna 1813 služka / / Dostál František Dostál Josef Kozel Josef 1849 podruh / / žena Čeňka / Kozel František 1852 / / žena Josefa 1851 / Čejka Karel 1849 / / žena Josefa 1845 / syn Karel 1873 / / dcera Josefa 1876 / / Procházka Karel 1798 sedlář / v Neustiftě se zdržuje žena Anna 1811 Procházka Karel 1840 nádeník / / v Neustiftě se zdržuje syn Karel / Procházka František 1846 síťař / v Kroměříži

44 Matrika všech občanů Sněžného - pokračování Číslo Jméno držitele Jméno bydlitele Rok Stav neb Náboženství Přísluší Pozn. domu domu podružného naroz. zaměstnání katol. evang. rodem 86 Boháček Josef Čejka František 1812 tesař / / Neustift syn Josef 1852 pacholek / / Jan 1855 / / Václav 1862 / / Čeněk 1864 / / dcera Josefa Kadlec Jan Peňás František 1854 kolář / / žena Anna 1858 / / Točfous Josef 1848 nádeník / patří do Samotína žena Františka 1842 dcera Frntiška Dostálová Neumann Jan 89 Illek Tomáš Bukáček Josef 1824 nádeník / patří do a doktor Krásné žena Josefa 1821 / dcera Čeňka 1859 / Aloisie 1862 / syn Josef v Litomyšli Málek Jan 1852 nádeník / do Vříště přísluší žena Karolína 1851 Hochmann Anton 1820 nádeník / patří do Žďáru žena Marie 1818 / dcera Anna 1855 Vojtěch Hynek 1850 podruh / patří do Světnova žena Františka 1853 / syn Josef 1880 / dcera Františka 1874 / Božena 1876 / 90 Bašta František 1833 švec / / žena Františka 1837 / dcera Anna Žáková 1861 / / Františka Baštová 1865 / /

45 90 Pavlíková Aloisie 1810 / Ondráčková Františka 1838 / / Žáková Josefa 1831 / 91 Veselý Josef Bargerová Anna 1807 vdova / patří do Fryšavy Karolína 1844 po lesníkovi / 92 Obecní radnice John Čeněk 93 Sláma Pavel Bukáček Josef 1839 podruh / patří do Křižánek žena Barbora 1838 / syn Josef 1868 / / dcera Anna 1871 / / Antonie 1873 / / 94 Illek Josef Bukáček Jan 1847 nádeník / žena Josefa 1840 / syn Jan / / Dostál Josef 1833 nádeník / / žena Antonie 1842 syn Josef Dostál František 1845 nádeník / / žena Františka 1848 Samotín syn František 1869 / / Ludvík 1874 / / dcera Anna 1866 / Neustift Dostálová Josefa 1843 / bydlí v Sklenném Bukáček František 1844 zedník / / Nosislava žena Marie okr. Židlochovice 95 Svoboda Hynek 1855 domkař / přísluší do Nejdeku žena Anna 1859 / / dcera Anna 1879 / / Josefa 1880 / / Dostál František 1834 zedník / / žena Terezie 1834

46 Osada Milovy: =================================================================== 1 Ústav šlechtičen v Brně Stavělík Ferdin. nadlesní v Novém Městě žena Berta dcera Otilie 1877 Břečka Tomáš 1815 hamerník / žena Františka 1820 syn Josef 1848 Jan František 1859 Pavlík Anton 1834 lesník v Lišné Pavlík Jan 1839 kupec 2 Ústav šlechtičen v Brně Jadrný Jan 1842 hajný / přísluší do Č.Svratky žena Anna Mošner František 1825 hostinský / žena Josefa 1829 / syn František 1856 dcera Antonie 1859 Albína 1861 Mošner Josef 1821 Commis přísluší do Opavy Mošner Anton 1830 Commis přísl. Milovy 4 Havlíček Josef 1821 domkař / žena Anna 1825 syn Josef 1859 Karel Venca 1868 ze Svratoucha Jan Šír 1868 z Čes. Milov Havlíček Václav 1826 podruh / ve Valdorfě žena Josefa 1831 / syn Josef 1853 / František 1866 / dcera Josefa / 8 pazderna Havlíčkova Šír Josef 1852 podruh / do Čes.Milov žena Josefa 1841 / syn Josef 1846 / František 1879 /

47 5 Ústav šlechtičen v Brně Přiklopil Čeněk 1837 pilař / přísluší v Kuchyni žena Barbora 1853 / okres Hlinsko syn Augustin 1874 / dcera Marie 1880 / Šebová Anna 1833 vdova / přísluší do Heralec Humpolec v Č. syn František 1867 Bukáček Josef 1849 nádeník / žena Anna 1847 / syn Josef 1877 / František 1878 / dcera Anna 1873 / Bukáčková Kateřina 1811 podruhyně / v Německém rozená Prajzler Čeněk 1827 hajný / patří do Křižánek Morava žena Josefa 1847 / syn Čeněk 1865 / Josef 1878 / dcera Antonie 1862 / Josefa 1868 / Marie 1871 / Anna 1874 / Němcová Josefa 1806 podruhyně / patří do Fryšavy 6 Mošner František Kubík František 1848 podruh / patří do M.Křižánek z Herálce žena Josefa Ústav šlechtičen v Brně Homoláč František 1844 / patří do Neustiftu žena Čeňka 1846 / syn František 1868 / v Novosadech dcera Antonie 1871 / Marie 1873 / Anna 1875 / Šmída Josef 1841 pdruh / Šmídová Josefa 1840 služka / Rek Josef 1841 / ===================================================================

48 Poznámky kronikářovy k této matrice: Poznámky v matrice napsané červeným inkoustem /ve Zpravodaji šikmo u čísel domů/ napsal jsem proto, aby se porozumělo odlišnému nynějšímu očíslování některých domů. Doplňuji ještě těmito poznámkami: Domek č. 23 po požáru 1903 nevystavěn a spáleniště koupil soused Petr Jelínek čís. 24. Domovní číslo 23 dostala novostavba v Šamikovicích. Výměnkářský domek čís. 80, patřící ke statku čís. 17, nynější majitel Josef Boháček roku 1927 zboural a vystavěl na témž místě velkou stodolu a chlévy pro vepře. Domovní číslo 80 dostala novostavba kovárna Kadlece Benedikta. Při novém řádném očíslování domů někdy v létech devadesátých minulého století dostal domek vystavěný Dostálem Tomášem, kameníkem domovní číslo 82 na místě čísla 90 uvedeného v matrice. Domovní číslo 90 dostala obecní radnice. Tím se stalo, že byla domovní čísla pazderek posunuta. Tomáš Dostál, kameník prodal domek Peňásovi Františku a sám si koupil domek čís. 45 od učitele Josefa Nováka. V roku 1914 vyhořela pazderka čís. 84 (dle očíslování v matrice čís. 83) při statku čís. 6 a nebyla znovu vystavěna. Domovní číslo 84 dostal domek Křivánka Cyrila, který na místě vyhořelé stodoly postavil Křivánek Jan, obecní hajný a stavbu dokončil jeho syn Cyril. Pazderka čís. 87 (dle očíslování v matrice čís. 86) patřící ke statku čís. 17 po požáru od blesku nebyla vystavěna. Domovní číslo 87 dostala novostavba Dostála Oty, obchod střiž. zbožím. Pazderka náležející ke statku čís. 24 bývala očíslována domovním číslem 89; po novém očíslování dostala čís. 94. Pazderka náležející k rychtě čís. 43 mívala domovní číslo 94; po novém očíslování dostala číslo 91. K osadě Milovům připsané číslo 4, jehož majitelem byl Havlíček, leží v osadě Waldorfu; rovněž i číslo 8, které je pazderka Havlíčkova z čís. 4. Ostatní domky ve Waldorfě patřily jako osada k obci Krásnému. Po světové válce se osada Waldorf stala samostatnou obcí. Proto majitelka čís. 4 Havlíčková podala žádost o propuštění ze svazku obce Německého a o připojení k samostatné obci Waldorfu. Žádosti bylo vyhověno a od roku 1921 patří k Waldorfu. Protože tím čísla domovní 4 a 8 z osady Milov ubyla, opraveno zde očíslování domů takto: Čísla 1 a 7 spojena pod jedním číslem 1. Čísla domovní 2 a 3 zůstala bez změny. Čís. 4 dostala pazderka patřící Mošnerovi Františ., hostinskému Číslo 5 zůstává beze změny. V Německém bývaly ještě pazderky u statků čís. 3 a 38. Pazderky tyto však zašly a nebyly znovu vystavěny dříve, než bylo provedeno očíslování pazderek. Jelínkova pazderka, která má nyní číslo 94 stávala prý v jiném místě a to u cesty patřící ke statku č. 24. Po požáru jejím vystavěl Illek Tomáš roku 1871 novou pazderku a sušírnu lnu na nynějším místě. Rovněž i pazderka Dostálova, která má nyní číslo 86 stávala prý v jiném místě a to u sousední cesty. Boháčkova pazderka, která mívala čís. 86 a nebyla po požáru postavena, stávala vedle cesty vedoucí od Boháčkových k Lišné.

49 Seznam majitelů domů dle stavu dne 1. listopadu 1929 Číslo Jméno Zaměstnání Rok Poznámky domu majitele narození =================================================================== 1 Kučera František rolník Němec Alois domkař a obch. s kůžemi Petr Antonín rolník Boháčková Josefa vdova Obec Sněžné - Bydlí zde obecní chudí 6 Dobrovolný Pavel výměnkář Křivánek Jan obecní hajný Sláma Václav domkař Veselý Josef rolník Zelený Adolf krejčí Veselý Jaromír starosta Kučera Jan rolník Dostál Jan rolník Popela František domkař Kuda František domkař Brendler Albert šéf příděl. od bydlí v Praze děl.svazu lihovarů 17 Boháček Josef rolník Najmon Jindřich domkař a obec Policajt 19 Juránek František rolník Tobyáš Adolf hostinský Šedý Josef čtvrtláník Korbář František čtvrtláník Kozel Jan domkař Jelínek Petr rolník Kadlec Benedikt kovář Dostálová Anna vdova Bašta František domkař Kraus Josef autodoprava 1884 postilion 29 Kadlec Antonín rolník Dvořák Josef zelinář Rys Karel domkař a hrobař Havlíčková Amalie vdova Tlustoš Adolf rolník 1894 jeho matka Tlustošová Josefa, hostinská vede zde hostinec jako výměnek od roku Hospodářská záložna bydlí zde poštmistr Babáček Karel

50 34 Hospodářská záložna umístěn zde poštovní úřad a telegraf 35 Hájek František domkař Slámová Antonie vdova Dufková Antonie vdova,obchodnice Kučera František rolník Nováková Josefa vdova Sláma Adolf domkař a pomocník stolařský Prchlík Jan zvěroklestič Škola horní katol Dobrovolný Jaroslav rychtář Kučera Bohuslav rolník Švanda František stolař Najmon František rolník Najmon František st. výměnkář Hájek Ludvík rolník Líbal Bohumil obchodník Havliš Jan domkař Fara katolická - 52 Mach Josef strojník a zámečník Žejdlík František domkař Scheib Josef obchod.střiž.zbož Štursa František obchod.smíš.zbož umístěna zde Hospodář. záložna, hostinec, řeznictví a uzenářství hostinský Bohumil Lorenc, řezník 56 Martinek Josef domkař Lacina František pekař a krupař Kaštánek Jan domkař Kozel František stolař Fara evangelická - 61 Maděra Josef domkař 1879 v nájmu Rudolf Kutlvašr, holič 62 Obecní dům drogerie obecní kancelář 63 Najmon Bohuslav obuvník Jelínek Jan obuvník Peňáz Josef domkař Šabart Josef mladší inspektor drah 18.. Buštěhrad 67 Sláma Miloslav stolař Chalupa Jan kameník Ptáček Josef obchod.smíš.zbož Hospodářské družstvo Polička neobydleno _ Dům koupilo družstvo při dražbě nemovitosti Jos. Harvánka v roce Baštová Cecilie řeznictví 1868 Řeznictví a uzenářství

51 71 Baštová Cecilie řeznictví 1868 provozuje zde její syn Jan Štursa, řezník 72 Kozel František stolař v č Hotel Záložna hotelier Kopáček Jaroslav Řeznictví a uzenářství provozuje zde Jan Tlustý 74 Jambor Jan domkař Dobiáš František domkař Zelený Vladimír krejčí Němcová Anna výměnkářka Hubálek Bedřich obchodní příručí Chlupová Františka vdova Kadlec Benedikt kovář Tobyáš Adolf rolník a hostin Kraus František listonoš Kučera František rolník 1873 pazderka 84 Křivánek Cyril dělník ve Zbrojovce 1893 bydlí v Brně v Brně 85 Veselý Josef rolník a továrník 1860 tírna 86 Dostál Jan a Kučera Jan pazderka 87 Dostál Otto obchod.střiz.zbož Kadlec Antonín rolník 1870 pazderka 89 Havlíčková Amálie rolnice 1885 pazderka 90 Obecní radnice vystavena 1877a 1878 bydlí zde obvodní lékař Janeček František 91 Dobrovolný Jaroslav rychtář 1884 pazderka 92 Veselý Josef rolník a továrník 1860 výměnek 93 Hájek Ludvík rolník 1876 pazderka 94 Jelínek Petr rolník 1862 pazderka 95 Dobiáš František domkař Škola dolní evang. 97 Juránek František rolník Sláma Miloslav stolař Ptáček Josef obchod.smíš.zbož umístěna četnická stanice 100 Hospodářské družstvo Nové Město filiálka 101 Dobrovolný Jan rychtář Dokoupil Josef mistr pokryvačský Družstevní lihovar Osada Milovy 1. Ústav šlechtičen v Brně Mošner František hostinský Mošner František hostinský 1901 pazderka 5. Ústav šlechtičen v Brně ===================================================================

52 Starostové městyse Německého Musil Jan od r Englhart Vojtěch do r.1866 Kučera Jan čís. 38 od Veselý Josef čís. 9 od Sláma Pavel čís. 48 od Kadlec Jan čís. 44 od Peňáz Tomáš čís. 1 od Tobyáš Adolf č. 20 od Kučera Františ. Č. 38 od Najmon Františ. č. 46 od r.1914 narukoval na vojnu; za něho jmenován komisařem Veselý Josef, mladší, čís. 9 od r Hájek Ludvík čís. 48 od Boháček Josef čís. 17 od Veselý Jaromír čís. 9 od Tlustoš Adolf čís. 33 od Od 7. května 1945 národní výbor. Prvním předsedou ev. farář dr Adolf Pospíšil, který v říjnu 1945 odešel do Prahy. Od října 1945 předsedou MNV Bohumil Kučera, správce lihovaru. Rybářské družstvo založeno bylo roku Zakladatelé byli Dr. Matonoha František, který byl zvolen prvním hospodářem družstva, dále Lorenc Antonín, učitel byl zvolen jednatelem, Henych František, mistr tesařský čís. 59 zvolen pokladníkem. Družstvo má od obce pronajaty čtyři obecní rybníky. V roku 1929 v listopadu zřídilo družstvo před obecní pastouškou čís. 5 vedle potoka při silnici sádku na ryby velkou 2x3 m, betonovou, nákladem 1600 Kč. Nynější funkcionáři jsou: Dr Janeček František, hospodář, Lorenc Antonín, řídící učitel v.v., jednatel a Kozel František, mistr stolařský, čís. 59 pokladník. Volby do národního shromáždění konaly se 27. října V Německém dostaly politické strany počet hlasů: Číslo Název strany do poslanecké do kandid. sněmovny senátu listiny 1 Komunistická strana Československa Čsl.strana národně socialistická Čsl.sociálně demokratická strana dělnická Liga proti vázaným kandidát.listinám 2-13 Československá národní demokracie Československá strana lidová Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská Viděl dne 16. ledna 1930 insp. Vaculík, okresní školní inspektor 1

53 Opravy provedené se souhlasem letopisecké komise v Německém ze dne 20. února na základě přesných zjištění: Strana 5. Obec přispěla na úpravu silnice dvakrát po Kč ve dvou po sobě jdoucích letech - tedy celkem Kč. Hráz rybníka pod školou upravena v roku 1927 za starostování Josefa Boháčka. Strana 15. Josef Veselý koupil hamr v r od firmy Eislerů a ne od Pitharta. Strana 23. Roku 1851 zřízená soukromá církevní škola evangelická, která prohlášená veřejnou roku Strana 29. Dle výpisu z pozemkové knihy dle rozhodnutí z r je pro horní školu v Německém a to budovou i pozemky vklad práva vlastnického pro římskokatolickou farní obec v Německém. Pro budovu dolní školy je vklad práva vlastnického ve prospěch českobratrské evangelické farní obce v Německém. V budově školy horní vyučuje se ve třech místnostech. Strana 30 Řídícím učitelem byl Karel Čejka (ne Jos.). Roku 1922 jmenován řídícím učitelem na spojené škole Karel Čejka, kterému současně byla dána dovolená z niž odešel do výslužby. Za něho jmenován byl zatímním správcem školy Antonín Lorenc a od roku 1923, po odchodu řídícího učitele Karla Čejky jmenován řídícím učitelem definitivně. Strana 35 MUDr Matonoha František byl v Německém od r Strana 75 Nové očíslování domů stalo se v letech osmdesátých. Strana 80 Josef Veselý od r nebyl jmenován komisařem, ale vedl úřad starosty jako první radní. Strana 81 Správný název je Rybářské sdružení. Strana 15 Vysvětlení k slovům: Druhý hamr byl cínovna. Tenké tyčinky železa, které se zde vyráběly, nazývaly se cín a proto se říkalo cínovna. Jan Juránek kronikář 2

54 ROK 1930 Žádost obce o příděl lesa V lednu 1930 podala obec žádost státnímu pozemkovému úřadu o příděl lesa dle zákona o pozemkové reformě a to: 1. Větší část revíru milovského 2. Okrajovou část z revíru krásenského, sousedící s katastrem obce Německého, zvanou Špici. Josef Boháček č. 17 obdržel příděl lesa u Blatin (32 měr). Vyznamenání V lednu 1930 udělena byla panu továrníkovi Josefu Veselému čís. 9 v Německém od obchodní a živnostenské komory v Brně zlatá medaile v uznání mimořádných zásluh. II. lyžařské závody konaly se 16. února Místní odbor Sokola uspořádal v tento den troje závody: 1. závody bratří (zúčastnilo se 8 závodníků bratří a 4 hosté), 2. závody dorostu, 3. závody žáků. Výsledek závodu bratří na 12 km: I. Novák Josef Vříšť dojel za - hod. 57 minut 10 vteřin II. Švanda Ladislav Německé 1 hod vteřin III. Hájek Bohumil 1 hod. 1 minutu 55 vteřin IV. Chlup Jaroslav 1 hod. 4 minuty 3 vteřiny V. Tlustoš Josef 1 hod. 4 minuty 50 vteřin VI. Kučera Bohumil 1 hod. 6 minu 30 vteřin VII. Najmon František 1 hod. 7 minut 30 vteřin VIII. Henych Josef 1 hod. 12 minut 17 vteřin První cenu, pěkné lyže, výrobek kolářského mistra Františka Laštůvky č. 72, obdržel Novák Josef, který na loňských závodech získal také I. cenu. Mimo soutěž zúčastnili se závodů hosté: známý lyžařský závodník Slonek Bohumil Nové Město, Musil Cyril, Studnice, Polák Jan, Hubáček Jarosl., Německé. Závodění přihlíželo hojně diváků. Oslava 80. narozenin presidenta T.G. Masaryka Obecní rada v Německém vydala následující vyhlášku: Místní korporace v Německém oslaví společně bez rozdílu politického a náboženského přesvědčení dne 7. března 1930 o 10. hod. dopoledne v sále Občanské záložny v Německém - Památný den 80. narozenin našeho milovaného pana presidenta T. G. Masaryka. Každý svou účastí prokáže oddanost, úctu a lásku k drahému panu presidentovi T.G. Masarykovi, k jeho práci, kterou vykonal pro náš národ a jeho osvobození. Na programu slavnosti jsou sbory, přednáška, projevy jednotlivých korporací, průvod k Památníku národního osvobození a kladení věnce. Prosíme, v předvečer slavnosti ozdobte své domy prapory a v den slavnosti zachovejte naprostý pracovní klid, věnujíce celý den úvahám o životě a ploduplné práci pana presidenta Osvoboditele! V Německém dne 24. února Jménem všech korporací: Obecní rada v Německém 3

55 Průběh oslavy byl následující: Prapory, jechž byl dosud v Německém nebývalý počet, vyvěšeny byly od 6. března 12 hodiny v poledne do 8. března 12 hodiny polední. 1. Zahájení oslavy starostou obce Jaromírem Veselým 2. Sbor smíšený dirigent Jan Šebesta, vikář 3. Přednáška o T.G. Masarykovi Jan Šëbesta, vikář 4. Báseň přednesla žačka Rysová 5. Projevy korporací: za obec Jaromír Veselý, starosta, za sbor dobrovolných hasičů Dobrovolný Jaroslav č. 43, za tělocvičnou jednotu Sokol Zelený Vladimír č. 76, za tělocvič. Jednotu Orel Lukeš Josef, učitel, 6. Sbor mužský dirigent Josef Sláma, správce Hospod. Družstva 7. Průvod k pomníku Osvobození 8. Projev při kladení věnce přednesl Jan Šebesta, vikář 9. Kladení věnce 10. Státní hymny Účast byla velice hojná, sál v Občanské záložně nabit. Všeobecně panovala sváteční nálada a všeobecný pracovní klid byl dodržen. Školní mládež na oslavu pořádala dne 9. března 1930 školní divadlo Jiříkovy housle. Mimo to vydal okresní hejtman A. Zeman: Provolání na všechny občany okresu novoměstského, kterým se zřizuje: Masarykův jubilejní fond pro okres novoměstský, na jehož utvoření okres věnuje Kč jako základ fondu. Starostenské sbory všech tří okresů (novoměstského, žďárského a bystřického) pořádají prostřednictvím pánů starostů obcí veřejné sbírky pro tento fond ve dnech 23. února až 2. března Z tohoto fondu budou každoročně v den 7. března, rokem 1931 počínaje, slavnostním způsobem vyznamenáni nejpilnější a nejnadanější žáci čtyř kategorií škol: obecných, měšťanských, středních a vysokých, kteří po příslušném výběru z celého okresu budou okresním výborem určeni. Vyznamenaní žáci budou obdarováni československými dukáty. V Německém na tento fond bylo sbírkou vybráno a odesláno 945 Kč. Hlavní sjezd svazu Sdružení českobratrské mládeže evangelické (SČME) Konal se ve dnech 28. června až 1. července Na náměstí postaven stan pro 300 lidí. Konány byly schůze a zasedání debatních skupin, bohoslužby v kostele i pod stanem na náměstí, jakož i zájezdy k sousedním sborům. Hlavní den sjezdový byl v neděli 29. června a zúčastnilo se asi 3000 lidí odznaků prodáno. Visitace škol V červnu 1930 navštívil zdejší školu zemský inspektor Komárek; navštívil též školu v Ubušíně a měšťanskou školu v Jimramově. 4

56 Letní hosté. Letních hostí letos opět přibylo, takže místnosti v hotelu Záložna nedostačovaly. V červenci pobývali v Německém několik týdnů a malovali krajinkářiakademičtí malíři: l. Cyril Jančálek, akad. malíř z Týnce u Břeclavi 2. Josef Jambor z Pohledce u Nového Města 3. Petr Pištělka ze Švábenic na Moravě 4. Hilar Václavek z Prostějova 5. Jaroslav Ventruba, prof. reálky, malíř a grafik z Uhřiněvsi 6. František Hoplíček, akad. malíř ze Zvole u Zábřeha 7. Roman Havelka. V červenci hrávalo občas v hotelu Záložna smyčcové kvarteto: I. housle: Hájek, učitel z Brna II. JUDr Bohuš Havlík z Brna Viola: Josef Trkan, člen Moravského kvarteta z Brna Violoncello: Pavelka, řídící učitel z Radňovic u Nového Města. V době vánoční pobývalo v Německém hojně lyžařů, hlavně z Brna. Lihovar. První období zdejšího družstevního lihovaru skončeno až 11. července Původně byl povolen kontigent 500 hl absolutního lihu. Dodatečně povoleny příděly, o které bylo několikrát žádáno vzhledem k větší zásobě brambor. Škrobnatost brambor byla velice dobrá, až 23%. Celkem bylo vypáleno 785 hl absolutního lihu. V červenci 1930 zřízen tyčkový plot kolem lihovaru, položen vodovod podél silnice a vydlážděna strojovna. V tomto prvním období byli zde zaměstnáni: Vítek Jan, správce lihovaru, Kučera Bohuslav č. 38 v Německém a Jun František z Kuklíka jako praktikanti, Pertlíček Bohumil, topič, Šedý Josef č. 21 Německé a Švanda František z Daňkovic, dělníci při zpracování sladu a brambor. Druhé období pro rok začalo počátkem listopadu. Brambory letos však mají malou škrobnatost následkem deštivého počasí v srpnu a září, takže mnoho brambor má škrobnatost jen 13% - nejvyšší 18. Meliorace Provedena regulace potoka u Blatin, a u dříve regulovaného potoka v Lázích zřízeny dva betonové splavy a náhony na louku Františka Juránka č. 19. Prodeje a koupě domů a pozemků František Najmon čís. 47 koupil pozemky od domu čís. 70, jehož majitelem je Hospodářské družstvo v Poličce, a současně prodal pozemky dosavad k čís. 47 patřící a nalézající se na dvou různých stranách od Německého a to pole zvané U hrušky (6měr) prodal Josefu Boháčkovi č. 17 v Německém, pole u Blatin prodal Františku Tlustošovi z Blatin č 18. Poznámka: Josef Boháček mi sdělil o tomto poli U hrušky, které sousedí s pozemky jeho statku, toto: Roku 1782 odebrali páni sedláku Šidlovi č. 17 v Německém pole U hrušky a loučky v Lázích, protože Šidlo nebyl zkrácen a pozemcích, když páni odnímali sedlákům z Německého pozemky na Milovech. Pole U hrušky dáno bylo ke gruntu Ondráčkovu č. 32

57 a loučky v Lázích sedlákům poškozeným na Milovech. Poněvadž Šidlo se bránil, měl dostat na Hrádku ( Halině ) v Novém Městě 50 ran holí. Po 30. ráně omdlel ostatní již nedostal. Nyní koupil Josef Boháček, rolník č. 17 pole U hrušky zpět od Františka Najmona, jehož otec Jan Neumann koupil statek č. 32 po rodu Sláma, zvaném u Ondráčků. Jeho syn František Najmon zde hospodařil a když mu zemřela žena prodal statek č. 32 a oženil se s vdovou po svém bratru do statku č. 46 a pole U hrušky si ponechal. Když odevzdal opět statek č. 46 nástupci a sám šel na výměnek, koupil si domek č. 47 a pole U hrušky, které si ponechal, je připsáno k tomuto domku. V únoru 1930 koupil Major František, kovář bydlící v č. 7 od Cyrila Křivánka, dělníka ve Zbrojovce v Brně, domek čís. 84 v Německém. Kraus Josef koupil na jaře 1930 od Jana Dostála dům čís. 13 a Jan Dostál ponechal si jen výměnkářskou budovu, kterou opravil, pokryl a upravil na svůj byt. Svůj domek č. 28 prodal Josef Kraus koláři Františku Hanákovi i s pozemky k tomuto domku patřícími, avšak současně část pozemků byla odprodána a to Babáčkovi z Krátké asi 4 míry louky a 1 a ½ míry pole a Žejdlíkovi Františku č. 53 v Německém 1 a ½ míry pole. Sláma Adolf prodal domek č. 40 Antonínu Kadlecovi č. 25. Pole si ponechal a pronajal je. Koupil si společně s Majorem Františkem, synem Majora Františka, kováře, nákladní auto a zahájili společně nákladní autodopravu; garáž mají v čís. 84. Sláma Adolf najal si svůj byt v čís. 61. Nové stavby. Jan Prchlík, zvěroklestič, vystavěl na místě loni požárem zničeného domku nový domek vilku č. 41 blíže silnice. Václav Kopecký, majitel osobního autobusu koupil na jaře 1930 pozemek od Adolfa Tlustoše č. 33 ( l m 2 za 15 Kč) a vystavěl nový domek č. 104 a garáž. Rudolf Kutlvašr koupil stavební místo od Vladimíra Zeleného a postavil nový dům č. 105 v němž současně zřídila si prodejnu a správkárnu obuvi firma Baťa ze Zlína a platí Kutlvašrovým nájemné. Prodejna byla otevřena v druhé polovici prosince Současně s Kutlvašrem zastavěl Ota Dostál, majitel obchodu střižním a galanterním zbožím čís. 87, svoji zahrádku a zřídil zde výkladní skříň pro svoje zboží. Těmito stavbami utvořena byla v Německém pěkná fronta domů a výkladů. Dufková Antonie, majitelka obchodu smíšeným zbožím čís. 37 na náměstí, vystavěla na svém domě podkrovní místnosti. Dobrovolný Pavel čís. 6 staví z bývalé stodoly byt s vyhlídkou do polí. Boháček Josef, rolník čís,. 17 vystavěl rozsáhlý vepřinec spojený s obytnou budovou, čímž zastavěl spojovací veřejnou cestu Německé Lišná. Zřídil proto dále na svém poli cestu novou, zažádav o přeložení staré cesty. Josef Šedý přistavěl při čís. 21 nové prasečí chlívky. Antonín Lorenc, řídící učitel ve výslužbě dal vykopati na své zahradě vedle sokolského cvičiště studnu, zřídil vodovod do nádrže uprostřed zahrady, zahradu upravil na část ozdobnou i pro zeleninu a osázel ovocnými stromky a krsky. Pozemek pro tuto zahradu byl koupen od Jana Dostála čís. 13 v době, kdy jednota Sokol koupila sousední cvičiště (roku 1921). Svůj pozemek 60 x 20 m dal řídící učitel Antonín Lorenc ohraditi drátěným pletivem. Poštmistr Karel Babáček odstěhoval se koncem září na nové působiště do Lomnice u Tišnova. Do Německého zatím dosazena administrátorka Marie Vlčková ze Židenic u Brna.

58

59

60

61

62 Od června 1931 zavedeno poštovní spojení do České Svratky autobusem pana Kopeckého. Rozmnožení autobusových linek a spojení Na jaře vznikla nová linka soukromé dopravy osob autobusem a to z Německého přes Fryšavu, Sklenné do Žďáru a zpět. Přes léto byly také autobusové spoje Jimramov-Nové Město a Německé Nové Město rozmnoženy a tím docíleno velice výhodné spojení z Německého na všechny strany. Četnická stanice Vrchní četnický strážmistr Otakar Březina odešel v září do Vel. Beranova. Do Německého dosazen praporčík Augustin Tesař ze Soběchleb u Přerova. Fara českobratrská evangelická Českobratrský evangelický vikář Jan Šebesta odešel počátkem léta do Břeclavy. Dne 15. srpna přišel z Třebíče nový vikář Adolf Pospíšil, narozený 29.dubna 1904 v Horních Vilémovicích. Fara římsko-katolická V prosinci 1931 jmenován konsistorní rada Jan Kotek děkanem. Je tedy v Německém poprvé děkanství. Škola Řídící učitel zdejší pětitřídní obecné školy Adolf Maděra má zdravotní dovolenou a koncem roku do výslužby. Učitelský sbor: Emilie Tichá, zatímní správce školy, Marie Čermáková, Anna Kubíková, Jiří Keil, Jindřich Vinkler, Bedřich Krejzek, Marie Mašíčková, učitelka žen.ručních prací, Jan Kotek, učitel nábožen. katolického, Adolf Pospíšil, učitel náboženství evangelického. Měšťanská škola V lednu obecní zastupitelstvo opět jednalo o zřízení měšťanské školy. Uznána její potřeba, nic rozhodného však nebylo vykonáno. Koncem února a počátkem března znovu vyjednáváno s okolními vesnicemi o zřízení měšťanské školy v Německém. Vyjednávání vedl a o zřízení měšťanky se staral starosta obce Jaromír Veselý. Pro postavení měšťanské školy závazně bez vyjímek prohlásila se mimo Německého pouze jedna sousední vesnice, Blatiny, což způsobeno hlavně přičiněním tamního starosty Františka Tlustoše. Jiné obce si stanovily v přihláškách některé podmínky. Jsou to obce: Kuklík, Lišné, Spělkov, Vříšť, Krásné a Daňkovice..

63 Na návrh zřízení měšťanské školy nepřistoupily obce: Krátká, Valdorf, Samotín, Odranec, Kadov, Fryšava. Na základě došlých přihlášek podána žádost o povolení ke zřízení měšťanské školy v Německém. Dle soukromé zprávy z Brna bylo o žádosti jednáno ve schůzi zemského výboru dne 18. října 1931 a schváleno zřízení měšťanské školy v Německém. Nyní má o žádosti jednati ještě zemská školní rada. Na základě zprávy z Brna bylo obecnímu zastupitelstvu v Německém dáno do obecního rozpočtu pro rok 1932 na zřízení měšťanské školy Kč. Meliorace pozemků V srpnu došlo vyúčtování a stanovení příspěvků za melioraci pozemků z roku 1927/28: Za odvodnění 1 ha předepsán příspěvek na jednotlivce 1990 Kč za regulaci 1 ha příkopu příspěvek 1370 Kč takže má zaplatiti na př. číslo 19 v Německém: Odvodněná plocha 4 ha 92 a a 56 m 2 příspěvek 9801 Kč 94 h Příkop CD 60 a 822 Kč -- Závlaha Vzdání se živnosti 246 Kč ================= Kč 94 hal. V létě 1931 přestal František Lacina č. 57 provozovati živnost pekařskou a krupařskou. Bohuslav Najmon čís. 63 přestal provozovati živnost obuvnickou. František Štursa čís. 55 přestal provozovati obchod smíšeným zbožím. Uniforma obecního strážníka.v létě dostal obecní strážník Jindřich Najmon uniformu; dosud neměl strážník uniformy. Volby do obcí Volby do obecních zastupitelstev byly vypsány na neděli 27. září Téhož dne provedeny volby do obecního zastupitelstva v Německém a obdržely ze čtyř kandidujících stran: Strana republikánská 111 platných hlasů...5 mandátů živnostenská lidová národně socialistic Zvoleni: Tlustoš Adolf, čís. 33, Šedý Josef, čís. 21, Kučera Bohuslav, čís. 44, Peňáz Josef, čís. 65, Dobiáš František, čís. 95, Dokoupil Josef, čís. 102, Štursa Jan, čís. 71, Jelínek Jan, čís. 64, Ptáček Josef, čís. 65. Lukeš Josef, učitel. Švanda František, čís. 45, Novák Josef, čís. 39, Juránek František čís. 19. Harvánek Josef č. 78, Dostál Jan, soukromník č. 13.

64 Volba starosty a obecní rady konala se 15. listopadu. Zvoleni: Adolf Tlustoš, čís. 33 starostou, Josef Ptáček náměstkem starosty, Kučera Bohuslav, Harvánek Josef a Novák Josef členy obecní rady. Pokladníkem zvolen Josef Lukeš, učitel. Obecní písařské práce vykonává opět Jaroslav Lorenc, drogista. Lesní pohroma Koncem října 1930 a v lednu 1931 utrpěl obecní les velikou škodu větrem, sněhem a jíním. Z přelámaných a vyvrácených stromů zpracováno na užitkové dříví: v Planci 241 m 3 ve Smrčinách 286 m 3 palivové dříví: v Planci 351 metrů ve Smrčinách 238 metrů Mnoho stromů však stojí s ulámanými vršky a tyto stromy musejí býti postupně vykáceny. Revize kroniky Dne 15. února 1932 revidovala kroniku z nařízení okr. školního výboru ze 19/1 1932, č. 125 v zastoupení okr. škol. inspektora Inn. Vaculíka Emilie Tichá zat. řídící učitelka Měštanská škola Rok 1932 V březnu 1932 ve schůzi českého odboru zemské školní rady v Brně bylo rozhodnuto o zřízení smíšené občanské školy v Německém a zřízení její povoleno. Dne 23. dubna 1932 přijela komise, aby prohlédla místa navržená pro měšťanskou školu. Byla to tato místa: 1. zahrada p. Veselého na náměstí u evang. kostela 2. cvičiště tělocvičné jednoty Sokol 3. pole p. Františka Kudy č pole p. Adolfa Tlustoše č obecní pozemek u vyhořelé pastoušky Komise uznala první čtyři místa za vyhovující. Dne 25. května ve schůzi obecního zastupitelstva předložil architekt inž. A. V. Libra z Prahy dva náčrty na budovu měšťanské školy a) na zahradě p. Veselého (dvoupatrová ) b) na volném staveništi (jednopatrová). Obecní zastupitelstvo odhlasovalo pro návrh na zahradě p. Veselého na náměstí. Církev českobratrská evangelická chtěla nyní toto místo také za tutéž cenu (60 tis. Kč) koupiti a zřídila prý by zde park. Proti zřízení měšťanské školy na tomto místě podala námitky (že by se zastavěl kostel, že by vyučování bylo rušeno pohřby atd.), které byly zamítnuty.

65 Dne 23. června ve schůzi obecního zastupitelstva na návrh jednoho člena bylo dřívější usnesení o koupi zahrady p. Veselého pro budovu m졚tanské školy zrušeno. Od zemské školní rady přišel výnos, že se může od 1. září 1932 otevříti první třída měšť. školy, jestliže bude koupen pozemek a stavba započne. 19. srpna usneseno vyjednávati o koupi pozemku od jednoty Sokol za 15 Kč za 1 m 2, ale dále se nedospělo. Poněvadž žádný pozemek nebyl zakoupen, došel v září výnos zemské školní rady, že se nepovoluje otevření měšťanské školy, poněvadž nebylo vyhověno podmínkám. Družstevní lihovar V lednu provedena revise a shledáno, že hospodaření za kampaň 1930/31 skončilo velkým schodkem. Svolána byla valná hromada, na které odhlasovány pronikavé změny: Změna stanov: Podíly dosud v hodnotě 1000 Kč zvýšeny na 2000 Kč tím, že hospodáři doplatí na každý podíl 1000 Kč; mimo to na každý podíl je povinen každý dáti bezúročnou půjčku 1000 Kč. Na schodek z předcházející kampaně musí každý doplatiti po 300 Kč na podíl. Kdo vše ihned nesplatí, počítají se mu ze všech tří obnosů 7% úroky. Dále usneseno na valné hromadě, že všechny povozy( na vožení dříví, lihu, ječmene atd.) dají pro příště hospodáři zdarma. Kdo povozů nedá, připadající na něho částku doplatí. Zálohy na brambory odpadnou a příště budou brambory propláceny až po ukončení kampaně. Novým pokladníkem zvolen Kučera František č. 1. Dne 28. ledna sešla se dozorčí rada a provedeny změny.: Předsedou zvolen Josef Hájek z Kuklíka. Správce lihovaru Jan Vítek obdržel výpověď a příštího dne odejel; zatímním správcem jmenován Kučera Bohumil,který zde byl jako praktikant. Syn rolníka č. 38 v Německém. Mzdy dělníků byly sníženy. Veškeré podíly jsou po dobu 5 let nevypověditelny. Od dubna 1932 zpracovává se též melasa, jako přídavek k bramborám. Občanská záložna Pokladníkem občanské záložny zvolen byl po zemřelém Adolfu Tobyášovi od roku 1931 rolník František Najmon čís. 46 Hospodářská záložna Dosavadní její dům č. 55 s hostincem byl zbourán a vystaven pěkný rozsáhlejší hotel, k čemuž záložna přikoupil část náměstí. Hostinský Bohumil Koláček zahájil výčep litovelského piva o vánocích Nové stavby Pekař Antonín Slavík zboural koupený domek č. 34 a vystavěl domek nový, kde provozuje od počátku září živnost pekařskou. Stavba Hospodářské záložny č. 55 dokončena byla mimo vnější omítku do prosince 1932.

66 Nové stavby Kučera Jan čís. 12 zboural hlavní stavení a znovu je vystavěl pohodlné na poschodí. Jaroslav Chlup, stolařský dělník, koupil od obce pozemek a bývalé spáleniště bývalé pastoušky a vystavěl nový domek čís. 5. Kuda František provedl přístavbu a opravy na domku čís. 15. Josef Chládek provedl přestavbu domku čís. 26 a zřídil zde zámečnickou a strojnickou dílnu. Martinek Josef čís. 56 vystavěl novou stodolu. František Laštůvka, kolář, koupil domek čís. 72 od Kozla Františka, zboural jej a vystavěl domek nový, jehož majitelkou je zapsána jeho dcera. Josef Ptáček, obchodník čís. 69 zřídil u zahrady při silnici pěkný plot z betonových hvězdic. Obec upravila hráz dolního rybníka a dala zde betonové potrubí. V srpnu zřídil obecní úřad chodník na jižní straně náměstí, odstraniv před tím zahrady před radnicí čís. 90 a obecním domem čís. 62. Tím bylo náměstí na jižní straně značně rozšířeno. Dávka z lihových nápojů. Od roku 1932 zavedeny následující dávky: z vína hroznového 20 h, z ostatních vín a ovocných šťav 10 h, z čistého líhu 80 h, z likérů 60 h, z kořalky 40 h. Dávka z piva 10 h zavedena od roku Majitelé psů platí poplatek 10 Kč ročně za každého psa. Tento poplatek zaveden v roce Obecní býky má Jan Kučera čís. 12 pro rok 1932 za roční poplatek Kč; loni je měl za 7000 Kč. Sdružení pro nutnou porážku dobytka zmírní svým členům škodu způsobenou nutnou porážkou tím, že maso z poraženého kusu členové za stanovenou cenu odkoupí. Okrsková jednota republikánského dorostu v Německém a okolí Dne 13. dubna 1913 byla pořádána Zemským sdružením agrárního dorostu schůze v Německém na níž promluvil tajemník Zemského sdružení Viktor Stoupal a učinil vyzvání k založení odboru v Německém. Hned se přihlásilo 45 členů a členek a tak založen Odbor agrárního dorostu v Německém a okolí. Prvním předsedou byl Josef Musil z Kuklíka, jednatelem Josef Musil z Valdorfu a pokladníkem Jaroslav Dobrovolný z Německého. V roku 1914 bylo již 77 členů a členek a to z Německého, Kuklíka, Vříště, Lišného, Daňkovic, Borovnice, Valdorfu, Krátké, Kadova a Odrance. Üčel odboru byl: Vzdělávati dorost ve smyslu pokrokovém a propagovati myšlenku hospodářského družstevnictví. Po světové válce byl odbor pojmenován Okrsková jednota republikánského dorostu v Německém a okolí. Pořádá schůze, na nichž členové po řadě konají přednášky na tema, které si sami vyberou. Občas pořádají divadelní představení a v lednu ples. V roku 1932 je předsedou Ladislav Bukáček z Líšné, jednatelkou Božena Nečasová z Německého a pokladníkem Josef Pavliš z Blatin. 1

67 Jaký byl rok Zima byla mírná, sněhu málo, ale teplé jaro dosti dlouho nepřicházelo a jarní práce začaly až v květnu. Jaro dosti chladné, s častými přeháňkami napomáhalo bujnému vzrůstu polní úrody. Léto dosti chladné s přeháňkami, které koncem července sesílily tak, že byly obavy, aby úroda tím nebyla zničená. Od 10. srpna nastalo však pěkné a později krásné počasí, takže sklizeň rychle a nerušeně pokračovala. Poněvadž obilí bylo pěkně narostlé a za sucha se dostalo do stodol, ukázala se úroda býti celkem nadprůměrnou. Bramborů bylo také dosti a následkem suchého a teplého počasí v srpnu a září měly vysoké procento škrobnatosti, takže lihovar vykazuje letos průměr škrobnatosti dodaných bramborů 17,5% proti průměru loňskému 15,2%. Senoseč byla celkem také dobrá, takže rok 1932 můžeme u nás považovat za úrodný. Ceny obilí však byly nízké. Místní Hospodářské družstvo platilo za žito v říjnu 88 Kč, ale po vánocích cena klesla tak, že Družstvo dává jen zálohu 55 Kč za l metrický cent žita. Cena ovsa na podzim byla v Družstvu 60 Kč, po vánocích jen 52 Kč. Cena ječmene, kterého se zde málo prodá, byla 64 Kč. Cena brambor asi 15 Kč; zdejší lihovar však platil za nečlenské brambory Kč. Členové za povinnou dodávku brambor nedostanou ani takovou cenu následkem zatížení lihovaru dluhem a poklesem ceny lihu. Rok 1933 Boj o evangelický kostel v Německém. Pod tímto názvem vyšlo vylíčení této události v Horáckých besedách, příloze Horáckých listů z roku 1931 z pera J.F.Svobody. Stručný přehled zde podávám Po vyhlášení tolerančního patentu chtěli si nekatolíci na panství novoměstském vystavěti společnou modlitebnu u Rokytna. Štěstí pro Nové Město a hlavně obec Německé, že samy úřady úmysl tento zvrátily. Guberniálním usnesením bylo rozhodnuto zříditi modlitebny dvě, a to v Novém Městě a v Krátké, kde se měl ustanoviti pastor a zříditi nekatolický hřbitov. Komise, která měla zjistiti vhodnost zvoleného místa pro modlitebnu v Krátké, konala se 21. srpna Jednání řídil první krajský komisař Vincenc šl. Rozenzweig a přítomni byli na protokolu podepsaní. Protokol je psán německy. Nejprve se zjišťovalo místo v Novém Městě, načež odejela komise do Krátké. Místo pro modlitebnu v Krátké uznáno způsobilým, místo pro hřbitov také, předložen plán modlitebny, jakož i rozpočet a připojena prosba, aby jim bylo povoleno přijati pastora a učitele a to vzhledem k tomu, že 223 rodin přihlásilo se ke Krátké a jen 61 rodin k Německému jako původně zvolenému místu pro modlitebnu. Protokol podepsali: Ignác Ebergardt, director, Jan Brázda z Kadova, Jiřík Vařák z Odrance, Franc Sláma z Krátkej, Josef Tlustoš, Samotín, Jakub Vašík z Najstiftu, Jan Veselý z Křižánek, Antonín Maděra ze Svratky, Franc Řádek z Německýho, Franc Krauz z Lišnýho, Karel Sláma z Kuklíka. 2

68 II. Výnosem krajského úřadu jihlavského z 8. března 1784 bylo guberniální rozhodnutí, že bude-li jimramovský pastor Pavel Czent Martony jimramovskou obcí řádně propuštěn a nebude-li také jiných závad, zemský úřad nemá námitek, aby přešel do Krátké, jen má se tam o potvrzení přeložení tohoto ucházeti. To přimělo obec Německé, že přemluvila okolní vesnice a podala 19. července 1784 ke guberniu do Brna žádost, aby modlitebna postavena byla v Německém. Nyní nastal úporný boj, ve kterém němečtí měli podporu v Pavlu Czentu Martonym, který se roku 1784 z Jimramova přestěhoval do Německého, zde učil a pobožnost konal v selské světnici. Následek této žádosti byl, že 10. srpna 1784 sepsán v Novém Městě se zástupci zúčastněných obcí (Německé, Svratka, Křižánky, Lišné, Odranec, Vříšť, Fryšava, Kadov, Samotín, Krátká, Najstift, Kuklík) protokol, v němž většina vyzněla pro Krátkou. Za tohoto stavu věci lze ovšem předvídati, jak s tímto prvním krokem obce Německého dopadlo. Vysoké gubernium nařídilo krajskému úřadu dekretem ze 23. srpna 1784, aby žádost nekatolíků v Německém o vystavění modlitebnice v Německém a nikoli v Krátké jeho jménem zamítl a jim vytkl, že tento vysoký úřad dovolili si nepravdami zaneprázdňovati. III. Nekatolíci na panství novoměstském byli přiděleni ke 3 kolaturám: do Jimramova 42 rodiny s 278 osobami, do Nového Města 190 rodin s 954 osobami a do Krátké 284 rodin s 1503 osobami (z nich bylo pro Německé: Německé 35 rodin, a Lišné 26, pro Krátkou: Fryšava 34, Svratka 13, Křižánky 20, Blatiny 20, Milovy 1, Cikánka 1, Samotín 18, Krátká 16, Kadov 23, Kuklík 30, Vříšť 8, Odranec 39). Měla tedy Krátká značnou početní převahu. Brzy však se počalo ukazovati, že početní převaha nestačí. Evang. občané z Německého a Lišného, majíc oporu ve svém kazateli Martonym, konali si svoje pobožnosti dále v soukromém stavení a příspěvek na stavbu modlitebny v Krátké prostě odepřeli a vyčkávali. Krátečtí domkáři i se svými přívrženci si na stavbu finančně netroufali a ta svezené stavební dříví pomalu zahnívalo. Vrchnost chovala se k tomu celkem pasivně. Tak uběhla celá tři léta v nichž Kráteckým přívrženců stále ubývalo, protože jim je odlákalo konání pobožností v Německém, které přec jen bylo blíž než Nové Město a Jimramov. Když Němečtí cítili již dostatečnou oporu, odhodlali se k rozhodnému kroku: Počátkem května 1787 podali guberniu novou úpěnlivou prosbu, kterou podepsali tři občané z Německého: Václav Mička, Jakub Kraus a Tomáš Peňáz. Zmínce o Krátké se opatrně vyhnuli a líčili v ní dosavadní průběh asi takto: Evangelíci na panství novoměstském se po vyhlášení tolerance rozhodli, že vystaví modlitebny a povolají učitele do Nového Města a do Německého, což i místní komise krajského úřadu schválila. Proto v Novém Městě učitel byl přijat a modlitebna vystavena v Německém byl sice učitel přijat, ale se stavbou modlitebny se pro neshodu mezi samými tamními helvety dosud ani nezačalo takže tam až dosud učitel Pavel Czent Martony slovo Boží káže a pobožnost koná již téměř po 4 léta v nedostatečné selské světnici. Při tom lidé mnoho vytrpí horkem a deštěm, v zimě pak pro nedostatek místa ti, již jsou ve světnici, omdlévají a kteří musí státi venku, mrznou, čímž by i různé nemoci lehce mohly vzniknouti. Jelikož pak nyní se již všichni helveti dohodli, prosí o povolení stavby modlitebny v Německém a odůvodňují žádost: 3

69 1. V Německém je katolická matrika, k níž se i nekatolíci musejí často přihlašovati, a bydlí tu i jejich učitel, takže by si vše při jedné cestě mohli vyřizovati; 2. nalézá se tu i hřbitov; 3. počet nekatolíků podle normálu je pro kolaturu v Německém dostatečný, protože pozůstává ze 300 rodin; 4. v Německém je na obecní půdě dostatek místa vhodného pro modlitebnu a pro všechny je toto místo nejpohodlnější. Prosí proto o brzké povolení, aby ještě průběhem léta mohli stavbu vykonati. IV. Jak to s touto druhou prosbou dopadlo, svědčí výnos zaslaný vrchnímu vrchnostenskému úřadu v Novém Městě: Vzdor tomu, že teprve 26. dubna t.r. hospodářskému úřadu bylo poručeno, aby nekatolické obci v Německém přísně zakázal jakékoliv další zaneprázdňování žádostmi o povolení výstavby modlitebny v tomto místě, opovážila se přec objeviti se připojeným podáním, stejně jako dřívější neodůvodněným, u vysokého úřadu. Proto podle vysokého guberniálního dekretu ze dne 19. došlého k nám 29. července t.r. č doporučujeme Vám tuto žádost s nařízením, abyste ty 3 na ní podepsané občany pro neposlušnost 24 hodinovým vězením potrestali, a proto že z jejich prosby vysvítá, že vzdor tomu,že tato obec má svoji modlitebnu v Krátké, přec v Německém koná soukromé služby Boží, máte to rychle vyšetřiti a co zjistíte, nám oznámiti v odůvodněné zprávě při vrácení všech spisů. Dáno u Jihläv. král. krajského úřadu ve Velkém Meziříčí dne 29. července Svob. Pán Rebentisch, krajský hejtman. Zdá se, že novoměstský vrchní přál více občanům v Německém, vlastně spíše snad jejich kazateli, neboť již 9. srpna oznamuje, že při úředním dni 4. t.m. nekatolíkům bydlících v hořejších horských obcích nejen rozhodnutí vyššího úřadu oznámil, ale také podle nařízení ony 3 podepsané jednotlivce potrestal. Pokud jde o konání soukromých služeb Božích ve vsi Německé odvolává se na svá opětovná sdělení, zvláště z konce prosince 1786, 31. května a konce června t.r., v nichž docela jasně oznámil, že se pro umíněnost Německých a Líšenských výstavba modlitebny ve vsi Krátké, o níž zemský úřad před několika lety rozhodl, nemohla se dosud uskutečniti, protože zmíněné dvě obce nechtějí jednak na to ničím přispěti, jednak získali na svou stranu některá z míst ku Krátké přivtělených předstíráním, že dostali povolení ke stavbě modlitebny v Německém a nikoli v Krátké. Stejně jsem se zmínil, že dřevo určené za stavbu modlitebny v Krátké, již třetí rok volně na návsi leží vydáno všem nepohodám, takže se brzy vůbec nebude ke stavbě hoditi. Při úředních dnech bylo zjištěno, že četné obce se zatím přiklonily k Německému, takže činí již převážnou většinu a zdá se, že Německým se podaří i zbytek obcí přemluviti. A při tomto stavu věci domníval se ředitel panství, že nemůže nekatolíkům tyto soukromé služby Boží zakazovati, má-li se vyhověti přání císařovu. Doporučovalo by se proto, aby z vyšších míst bylo povoleno, všechny hořejší horské obce ještě jednou na kancelář svolati, jejich výpovědi protokolovati a podle toho znovu rozhodnouti, neměla-li by se přec jen postavitit modlitebna v Německém a od stavby v Krátké, o niž bylo rozhodnuto na vyšších místech, docela upustiti. Němečtí jsou podporováni ve svém úmyslu jimramovským superintendentem a svým pastorem Pavlem Czent Martonym, takže se od něj nedají odvrátiti a budou-li míti tolik obcí za sebou, obráti se s prosbou na císaře. Takovou zprávou byla byla ovšem po prvé otřesena pozice Kráteckých a Krátká, která by se byla stala jistě časem městečkem místo Německého, ztratila, jak dále uvidíme, snad i trochu vlastní vinou, velice vhodnou příležitost. A tak i tu zvítězila chytrost nad mocí početní. 4

70 V. Pohrůžka, že se zúčastnění hodlají obrátiti přímo na císaře, byla jistě působivá, neboť po dosavadních průtazích nastal ihned jakýsi spěch. Kraj. hejtman svob. pán Rabentisch, úřadující tehdy ve Velkém Meziříčí, odpověděl 2. září 1787 vrchnímu hospodářskému úřadu novoměstskému toto: Jelikož zpráva z 11. srpna potvrzuje, že není to jen sama obec Německé, nýbrž vícero obcí, které si přejí, aby povolená modlitebna nezřizovala se v Krátké, nýbrž v Německém, a protože jak hospodářský, tak tento krajský úřad doporučil, aby všichni obyvatelé hořejších horských obcí znova byli vyslechnuti, chtějí-li modlitebnu raději stavěti v Krátké, či v Německém, tu vysoké gubernium k tomu svolilo dekretem z 23. srpna, došlým 2. září t.r. a zdůraznilo, že při komisionelním vyšetření, které vrchní hospodářský úřad provede, má se bráti zřetel jak na místní okolnosti, tak na to, aby každá obec dala do protokolu své svobodné mínění bez nucení a aniž by se trpělo nějaké nějaké předstírání nebo domlouvání těch, kteří mají na věci zájem. Výsledek šetření, doložený seznamem rodin a počtem duší v obcích, které pro to neb ono místo hlasovaly, má vrchní hospodářský úřad předložiti se svým dobrozdáním. Ředitel Eberhard svolal hned na 14. září 1787 nekatolické zástupce všech zúčastněných obcí do vrchnostenské kanceláře v Novém Městě. Této památné schůzi byli přítomni vedle zástupce vrchnosti řed. Eberharda tito zástupcové nekatolíků: Jan Pëšl, pulmistr ze Svratky, rychtář Václav Polanský, pulmistr Václav Švanda a soused Jan Bukáček z Křižánek, rychtář Jakub Vašík, Jan Balabán a Matěj Veselský z Blatin, rychtář Josef Tlustoš a Jiří Jun ze Samotína, rychtář Jan Brázda a Antonín Stehlík z Kadova, rychtář Josef Sláma a Václav Hermon z Krátké, rychtář Jan Ehrenberger, Tomáš Štula ze Tří Studní, rychtář Karel Sláma, Jan Jun a Václav Skrecius z Kuklíka, Václav Sláma a Kristián Sláma, sousedé z Odrance, Jan Kamenský ze Vříště, rychtář Jiří Procházka z Lišného a rychtář Tomáš Jílek s Josefem Neumanem z Německého. Nejprve jim byl přečten doslovně výnos krajského úřadu a řádně jim vysvětlen. Pak byla na ně vznesena otázka: Jelikož jste z přečteného nařízení zemského úřadu seznali, že se má každý svobodně vyjádřiti, aniž by se dal druhým přemlouvati nebo mýliti, kde totiž zda v obci Německém nebo Krátké, přál si míti modlitebnu, aby pak zemský úřad mohl podle většiny hlasů a vyžádaného vyjádření definitivně určiti místo, kde se má modlitebna postaviti. Proto máte se vy vyslaní v tomto smyslu prohlásiti a zároveň pravdivý počet rodin a duší v každém místě přebývajících sděliti, aby se správný seznam mohl vyhotoviti. Které obce žádají, aby se modlitebna postavila v Německém místo v Krátké? Na tuto otázku prohlásili zmocněnci obcí Německé, Kuklík, Vříšť, Lišné, Odranec, Křižánky a Svratka, aby se modlitebna nestavěla v Krátké, nýbrž aby bylo povoleno postaviti ji v Německém. Zmocněnci obcí Fryšavy, Kadova, Blatin, Samotína, Krátké a Tří Studní naproti tomu žádali, aby modlitebna se postavila v obci Krátké a aby zemský úřad potvrdil své původní rozhodnutí v této věci. Nekatolíci z Fryšavy a ze Třech Studní zároveň prosili, aby jim bylo milostivě povoleno připojiti se k helvetské církvi v Novém Městě v tom případě, že by ze stavby v Krátké sešlo a postavení modlitebny v Německém bylo povoleno, jelikož se domnívají, že by to pro ně bylo mnohem příhodnější a výhodnější, než v Německém. Také obec Svratka prosila, aby se směla spojiti s církví v České Svratce, protože leží těsně při hranicích a do modlitebny ve Svratouchu má sotva půl hodiny cesty, do Německého neb Krátké však dvě hodiny. Ze 13 zúčastněných obcí prohlásilo se tentokráte sice již 7 pro Německé a 6 pro Krátkou ale protože Svratka žádala pro každý případ o vyloučení, měla obě místa podle počtu obcí stejně, takže rozhodujícím stal se počet duší. V celém jednání je patrna tendence, aby vyznělo ve prospěch Německých, využívá se slabých stránek protistrany a obrana této je dosti chabá. Proto byli hned dotázáni ti, kteří se vyslovili pro Německé, na kterém místě chtějí modlitebnu postaviti, aby tím nevznikla nikomu jakákoli újma a zda se zavážou, kdyby dostali povolení, 1

71 postaviti ji z tvrdého materiálu a nikoli ze dřeva (Krátečtí z úsporných důvodů, jak v dalším uvidíme, žádali o povolení stavby dřevěné) a podle normálních předpisů. Na to prohlásila tato část účastníků, že je na obci na kopečku, nedaleko selských pozemků Františka Křivánka a Frant. Ondráčka dosti místa pro stavbu modlitebny a tohoto místa lze použíti aniž by tím vznikla někomu nějaká újma. Zavázali se také, že modlitebnu, bude-li jim povolena, vystaví z tvrdého materiálu, podle předpisů a také že převezou stavební materiál, do Krátké svezený, do Německého. Zároveň odevzdali písemné poznámky o počtu rodin a duší, aby se mohl zhotoviti celkový výkaz. Nyní dotázal se ředitel ještě všech přítomných, má-li někdo z nich nějakou připomínku nebo námitku. Skupina hlasující pro Krátkou prohlásila, že zmínění dva katoličtí sedláci dali se již dávno slyšeti, že by utrpěli velkou újmu, nevýhody a obtíže, kdyby ono místo k stavbě bylo určeno. Proto ředitel panství rozhodl, že než podá zprávu o tomto jednání, ono místo ohledá a oba rolníky Frant. Křivánka i Františka Ondráčka vyslechne. Potom ještě jednou se všech tázal, má-li někdo mimo to ještě nějakou vážnější námitku.zase skupina hlasujících pro Krátkou prohlásila, že stavby modlitebny v Německém bude o několik set zlatých dražší, než by byla v Krátké. Tuto námitku učinila strana druhá neúčinnou tím, že prohlásila, že vzdor tomu větších příspěvků nebude požadovati. A tím se jednání skončilo. Řízení samo nevyneslo tedy nějaké nápadné převahy pro Německé a záleželo tudíž mnoho na doporučení vrchního a na úředním seznamu nekatolíků příslušných obcí. Vrchní připojil k své zprávě ze dne 21. září 1787 sepsaný protokol a tento: Seznam nekatolických rodin a počtu duší, které si přejí, aby nová nekatolická modlitebnice, která se má stavěti, byla buď ve vsi Německém nebo v Krátké, totiž: Pro Německé V obci osob počet rodin do 17 let přes 17 let celkem mužů žen mužů žen Německé Kuklík Vříšť Lišné Odranec Križánky Svratka Celkem Pro Krátkou: Kadov Fryšava Blatiny Samotín Krátká Tři Studně Celkem

72 Důvody shrnul vrchní ovšem jen pro Německé: a) Počet rodin i duší pro Německé je o 366 osob větší než pro Krátkou, a kdyby se i Svrateckým vyhovělo a povolilo se jim pro ulehčení zvláště v zimním období přivtělení k Českému Svratouchu, bude vždy ještě počet duší v obcích, hlásících se k Německému, o několik set větší, než oněch ke Krátké a mělo by se tudíž povoliti postavení modlitebny v Německém, nikoliv v Krátké. b) V tom případě bylo by záhodno, aby se Fryšavským a Tři Studenským, kteří se hlásí dosud do Krátké a do Německého by měli daleko, povolilo přivtělení k modlitebně v Novém Městě. c) Místo na návsi v Německém vyhlédnuté k stavbě modlitebny poblíž pozemků rolníků Františka Křivánka a Frant. Ondráčka, se nehodí jednak proto, že by se tím těmto dvěma rolníkům způsobila značná újma a také modlitebna nemohla by býti normálně postavena. Nešlo však o místo v téže vsi Německém na pozemcích, patřících rolníku Martinu Veselému, které je pohodlné a není nikomu na závadu, bylo jak zúčastněnými zvoleno, tak s majitelem samým domluveno a mnou prohlédnuto, takže je mohu doporučiti, aby je zemský úřad jako ke stavbě vhodné schválil. Jelikož pak toto místo za nejvhodnější ze všech se mi zdá, spočívá jen na blahovůli zem. Úřadu, aby stavbu modlitebny v Německém ustanovil a onu v Krátké zrušil, an tak jako tak větší část nekatolických obcí od Krátké se odvrátila. A tak ve smyslu Nejvyšší vůle nebude se na příště více nekatolická bohoslužba konati soukromě, nýbrž podle předpisu na patřičném místě. Měšťanská škola v Německém Od začátku září 1933 otevřena byla první třída měšťanské školy v Německém. Poněvadž se přihlásilo mnoho žáků musila býti ihned zřízena pobočka. Obecná škola zůstala pětitřídní. Měšťanskou školu navštěvuje 79 žáků. Místních žáků je 28; přes 4 km docházejí 4 žáci (z Březin). Školné ustanoveno 150 Kč. Zatímním ředitelem je jmenován odborný učitel Josef Lukeš. Ostatní členové sboru: Marie Šustáčková, odbor. učitelka I. odbor Helena Ježová II. Odbor Obec koupila od českobratrs. církve budovu dolní školy za 85 tisíc Kč a bude provedena nadstavba této budovy, aby se získaly místnosti pro měšťanskou školu. Mimo to chce obec koupiti od Sboru dobrovolných hasičů pozemek mezi školou a cestou v eřejnou, vedoucí k poštovnímu úřadu za 6000 Kč a jím zvětšiti školní zahradu. Do obecního rozpočtu byla dána pro rok 1932 a pro rok 1933 vždycky suma 800 tisíc na stavbu měšťanské školy jako výpůjčka a započítána pro obecní přirážky připadající částka na zúročení a umořování této výpůjčky. Nadřízené úřady sice půjčku nepovolily, ale částka na zúročení připadající zůstala a z toho zřízen fond pro stavbu měš tanské školy. Z tohoto fondu byla zaplacena koupená budova školní dosud čáskou Kč. Pro rok 1934 dána do obecního rozpočtu na tuto stavbu částka 300 tisíc Kč jako zamýšlená výpůjčka. Před školou opravila obec cestu vedoucí k poštovnímu úřadu a zřídila dlážděný chodník. Také veřejné osvětlení obce bylo o několik lamp rozšířeno. Učitelkou ručních prací a domácích nauk na škole obecné i měšťanské je Jarmila Chroustová. V náhradu za prodanou školní budovu koupila čsb r. církev od Jaromíra Veselého, majitele domku č. 11 a od Josefa Veselého čís. 9 od každého část zahrady před čsbrt. Kostelem. 3

73 Poštovní úřad Po odchodu poštmistra Josefa Kubíka, který se stal poštmistrem ve Svitavech, dostal místo poštmistra v Německém bývalý zdejší poštmistr Karel Babáček. V březnu přijela komise pro zřízení skladiště pro státní autobusovou nákladní dopravu na lince Velké Meziříčí Litomyšl. Od počátku srpna začal na této trati jezditi nákladní autobus československých státních drah. Pro nedostatek zboží se tato nákladní autobusová doprava nevyplácela a byla dnem 28. září 1933 zastavena. Nové stavby Jan Jambor zboural a znovu vystavěl chalupu čís. 74 a přistavěl k ní stodůlku. Jan Chalupa znovu postavil domek č. 68, který byl zničen požárem dne 11.května Antonín Slavík, pekař čís. 34 upravil vedle silnice plot s podezdívkou. S novým plotem musil proti dřívějšímu couvnouti zpět, čímž se v těchto místech rozšířila silnice. Občanská záložna přestavěla v hotelu sál. Metoděj Křivánek přestavěl domek čís. 7 a kovárnu, která v tomto domku byla, postavena byla jako samostatná budova za cestou. František Kozel, stolařský mistr přistavěl si k domku čís. 59 dílnu. Požáry Dne 11. května vyhořel domek čís. 68. Dne 15. října o 11. hodině večer vyhořely hospodářské budovy u rychty čís. 43 i s veškerou právě doklizenou úrodou. Úroda nebyla plně pojištěna a proto pojištění hradí pouze část vzniklé škody. Hasičský sbor koupil novou motorovou stříkačku (výměnou za dřívější). Tato se zúčastnila požáru v rychtě poprvé a v těžké této zkoušce dobře obstála. Nové podniky V domě p. Rudolfa Kutlwašra čís. 105 zřídila v srpnu Filipka Janová knihařství a papírnictví. Stolařští dělníci František Reka, Josef Henych, František Žejdlík a Ladislav Švanda utvořili Družstvo stolařů Rozvoj a zřídili dílnu v garáži Josefa Dokoupila čís Josef Veselý zřídil v domku čís. 11 tovární sklad a prodej látek, který měl dosud v Brně. Loupeže V květnu vloupal se neznámý zloděj do bytu správce lihovaru a ukradl mu nové boty, šaty a ještě nějaké drobnosti. Prohledal také ohnivzdornou pokladu, kde pátral po penězích, ale nic nenašel. Následujícího dne v noci spáchána byla loupež v lesním revírním úřadě na Milovech. Zloděj ukradl ze zásuvky stolu v kanceláři deset tisíc Kč. Zvláštní pokladnu na Milovech nemají. Zloděj v obou případech zůstal nevypátrán. 4

74 Změny Nájemce restaurace Hospodářské záložny čís. 55 Bohumil Koláček se odstěhoval a od října 1933 pronajal tuto restauraci bývalý hostinský na této hospodě před stavbou hotelu Bohumil Lorenc. Současně otevřel řeznický krám. Domek čís. 2 s pozemky koupil ve veřejné dražbě zdejší četnický strážmistr Jan Mareček za 42 tisíc Kč. Hospodářská záložna žádá o povolení kina v sále svého hotelu. Majitel domku čís. 66 zemřel a domek má nyní Jan Sáblík, který zde již mnoho let hospodařil a o starého majitele se staral. Stolařský závod Miloše Slámy čís. 98 přišel do konkurzu. Úprava silnice Od hospody na Vříšti byla silnice rozšířena a zvýšena a další celý svah srovnán. Potom byla silnice až k Německému uválcována. Také silnice v místech rozcestí k Milovům a k Dankovicím byla poněkud upravena a uválcována. Povětrnostní poměry a úroda v roce 1933 Rok 1933 byl celkem chladný a suchý. Následek toho byla slabší sklizeň píce, zvláště otav. Také bramborů se urodilo málo a hospodáři jenom ojediněle mohli pro lihovar dodati takové množství bramborů, které připadalo na jejich počet podílů. Někteří nedodali ani polovici připadajícího množství. I škrobnatost bramborů byla proti loňskému roku nižší. Lihovar platí letos za l% škrobu 1 Kč. Sklizeň obilnin byla celkem dobrá. Po předcházejících pošmourných a deštivých dnech nastalo v srpnu pěkné počasí a vše se za sucha mohlo skliditi. Také na kopání a dobývání bramborů bylo počasí příznivé. První sněhový poprašek se ukázal 11. Listopadu, ale teprve ke konci listopadu zůstal sníh ležeti. Ceny hospodářských produktů jsou nízké: žito a ječmen se na podzim prodával asi za cenu 80 Kč za jeden metrický cent, oves asi za 60 Kč za 1 q. Ceny dobytka hovězího i vepřového jsou nízké. Jen cena mléka je v Německém nepřiměřeně vysoká proti cenám mléka v okolních vesnicích, mnohem vyšší, než za jakou kupuje mléko mlékárna v Novém Městě a vyšší, než za jakou se dle tržních zpráv prodává v mnohých městech moravských. Platí totiž stálí denní odběratelé v Německém až 1 Kč 50 hal. za 1 litr mléka. Následkem nedostatku příjmů a výdělku je mezi lidmi nedostatek peněz a to se projevuje zase u obchodníků ve zmenšemém odbytu zboží. Lesní hospodářský plán a obecní les Obecní úřad dal zhotoviti pro hospodaření v obecním lese hospodářský plán. Lesní správce z Milov, Antonín Knížek, kterému je svěřen dozor nad obecním lesem, přeměřil obecní lesy a sestavil Lesní hospodářský plán pro obec Německé na rok Dohotovil jej v prosinci

75 Cena užitkového dlouhého dříví v obecním lese v roku 1933 byla: klády do průměru 19 cm za 35 Kč na l m krychlový, do 24 cm průměru 45 Kč, a dále za každých 5 cm průměru o 10 Kč více. Cena palivového dříví: I. třída 30 Kč, II. třída 25 Kč, III. třída 20 Kč. Počet zazimovaných včelstev na podzim 1933 Jméno Bydliště Starých Rojů Celkem Pozn. chovatele včelstev zazimováno Knížek Antonín Milovy Švanda František Německé č Harvánek Josef Německé č Ptáček Josef Německé č Boháček Josef Německé č Babáček Karel Německé č Juránek Jan Německé č Měšťanská škola Rok 1934 Důležitou událostí v tomto roce bylo vystavěníé místností pro měšťanskou školu, což bylo provedeno nadstavbou a přístavbou u budovy dolní školy čís. 96 Již koncem roku 1933 usneslo se obecní zastupitelstvo koupiti od sboru dobrovolných hasičů pozemek sousedící s dolní školou za cenu 6000 Kč. V březnu 1934 podala obec žádost u Občanské záložny v Německém o půjčku, která byla na schůzi rozšířeného ředitelstva záložny povolena do výše Kč. Další úvěr se nesnadno sháněl, neboť poněžní ústavy poukazovaly, že nemají dostatek peněz. Počátkem června podána žádost o půjčku u banky Slavie v Praze. Banka povolila půjčku Kč. Měla tedy obec celkem povolených půjček za 200 tisíc Kč a mimo to vlastní peníze. Proto ještě v červnu byla vypsána veřejná soutěž na nadstavbu a přístavbu dolní školy podle plánů vypracovaných stavitelskou firmou Šťastný Nesnídal z Prahy. Soutěže zúčastnilo se 8 stavitelských firem za tyto celkové sumy rozpočtů: 1. Štastný Nesnídal z Prahy Kč 2. Veselský Smída z Jimramova Kč 3. Širc z Poličky Kč 4. Šedivý z Hlinska Kč 5. Horák Horník z Poličky Kč 6. Klein z Hlinska Kč 7. B. Jerie z Poličky Kč 8. Havlas Šanda ze Žďáru Kč 6

76 Obecní úřad zaslal rozpočty oferujících firem k přezkoumání a posudku státnímu stavebnímu úřadu v Brně, který uznal, že stavbu lze provésti za sumu pod 200 tisíc Kč při cenách materiálu, které obecní úřad udal. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 5. Července odpoledne po pětihodinovém jednání usneseno zadati stavbu firmě Horák Horník za paušální smluvenou sumu Kč a vyžádána záruka firmy ve výši KČ. Smlouva s jmenovanou firmou uzavřena 6. července s podmínkou, že stavba má býti hotova do 15. září Hned bylo započato s pracemi. Staré záchody zbourány a střecha odstraněna. Vazby střechy, opravené výměnou některých nahnilých trámů, upotřebeno bylo opět k pokrytí budovy. Tašky na střeše nahrazeny novými, které dodal pokryvačský mistr Josef Dokoupil v Německém. Okapové roury dány nové a zhotovil je klempířský mistr Jan Petráš-. Stavba rychle pokračovala. Do ustanovené lhůty 15. září bylo téměř všecko hotovo, provedena i venkovní omítka a opravena i omítka původní budovy. Pro vyučování potřebné místnosti úplně zařízeny, takže od 17. září se již pravidelně vyučovalo. V první polovici září bylo vyučování polodenně. Dokončovaly se jen ještě některé stolařské práce hlavně v bytě ředitelově. Stolařské práce byly zadány místní firmě Družstvo stolařů Rozvoj. Nutno poznamenati, že obecní rada a celé obecní zastupitelstvo se starostou Adolfem Tlustošem v čele o vybudování měšťanské školy pečlivě a s porozuměním se starali. Svědčí o tom vždy téměř jednomyslná usnesení na velkém množství schůzí, které celá záležitost vyžadovala. Starosta horlivě a s plným zájmem neopomenul každodenně na pokračování a správné vedení stavby dohlížeti a kde se objevila potřeba rázně zakročiti. Také potíže se schválením výpůjček nadřízenými úřady a konečným povolením stavby musil odstraňovati i zájezdem k zemskému úřadu do Brna, neboť hrozilo již nebezpečí, že nebude vše včas vyřízeno, čímž i existence celé měšťanky byla ohrožena. Zřízení i vystavění měšťanské školy v Německém zůstane trvalým pomníkem pro ty občany, kteří o její vybudování se přičinili a je podporovali. Jiné stavby. Jan Štůla, tesař, Jan Šír, cestář a Hermína Kynclová, dříve bydlící v rychtářově pazderce č. 91 koupili každý od obce část obecního pastviska v Šamíkovicích pro výstavbu vlastních domků. Obec pozemky jim prodala za cenu 50 hal. za l m2. Jan Šír první vystavěl domek a dal jej připsati na jméno své dcery Marie Šírové. Hermína Kynclová má již také domek postaven. Jan Štůla, tesař, má domek rozestavěn. František Slechta Obecní rada dále povolila odprodati část obecních pozemků (návsi) nad rybníkem u kostela žadatelům Anně Procházkové, Janu Petrášovi, klemmpířskému mistru a Žofii Brzicové, manželce štábního strážmistra v Německém za cenu 10 Kč za l m2 zastavěné plochy a za každý další lm2 cenu 1 Kč. Božena Dvořáková provedla přestavbu kůlny u svého domku čís. 30 a vystavěla zde krám a obytné místnosti. Po provedeném zaměření obdrží tato část nové domovní číslo 116. Další úprava obce. Všichni kupitelé stavebních míst nad rybníkem u kostela mají uloženu podmínku, vlastním nákladem upraviti kanalizaci potoka vedle silnice v části, která přiléhá ke koupenému pozemku. Před horní školou upraveno místo odstraněním stínících stromů a zřízen chodník. Také majitelé novostaveb na náměstí opatřili domy venkovní omítkou a zřídili povinné chodníky 7

77 (Hospodářská záložna č. 55, Rudolf Kutlwašr čísl. 105 a Vladim. Zelený čís. 76). Na jaře bylo na obecním pozemku za kostelem upraveno místo vysázením různých ozdobných keřů a stromků. Požár 28. března o 2. hodině v noci vyhořel domek Františka Hanáka č. 28. Nové živnosti V březnu přistěhoval se Jan Petráš, klempířský mistr z Hlinska a zřídil klempířskou dílnu v bývalé kovárně v čís. 81. Bydlí v domku č. 61. V domě čís. 102 otevřel o velkonocích kupecký krám František Kučera, syn rolníka čís. 38. Rybářské sdružení Na valné hromadě Rybářského sdružení dne 13. února 1934 projednávány výpovědi podílů členů Františka Kozla a Františka Zeleného. Poněvadž Sdružení nemá naději, že by mohlo opět se zdarem pracovati, protože obecní rybníky mají pronajaty jednotlivci a klesnutím ceny masa by se chov kaprů nevyplácel, usneseno bylo Sdružení rozpustiti. Členové dostanou vyplaceno na každý podíl 50 Kč a zbývajících 90 Kč použije se na výlohy spojené s korespondencí o rozpuštění a zbytek věnován obecní knihovně. Sádka na potoce u Chalupových se prodá naskytne-li se kupec a peníze se věnují na obecní knihovnu. Občanská záložna Ve schůzi dozorčí rady 5. srpna provedeny změny: Ředitel Josef Veselý odešel na zdravotní dovolenou. Ředitelem jmenován řídící učitel v.v. Antonín Lorenc. Účetním zvolen Josef Sláma, správce Hospodářského družstva. Brzy potom jmenován ředitelem Antonín Kadlec, rolník ve Spělkově. Hospodářská záložna Novostavba čís. 55 opatřena venkovní omítkou. Tělocvičná jednota Sokol pořádala 28. ledna lyžařské závody pro mládež. Obvyklý ples nebyl pořádán z obavy, že se nevyplatí. Tělocvičná jednota Orel uspořádala veřejné cvičení na oslavu dokončení spolkových místností v budově Hospodářské záložny. 8

78 Družstevní lihovar V únoru obdržel výpomoc Kč od Družstva pro pěstování zemáků v Praze, jehož členem lihovar je. Výpomoc tato je bezúročná a až bude lihovar dobře finančně si státi, bude požadována k navrácení. Také kdyby lihovar přestal býti členem Družstva musí se tato výpomoc vrátit. V březnu byla poslancem Zadinou přislíbena subvence. Letos se urodilo mnoho bramborů, že většina hospodářů mohla dodati větší množství, než na ně podle počtu podílů připadalo. ( na 1 podíl připadá dodati 40 q bramborů). Celkem dovezeno do lihovaru Loni bylo vyrobeno celkem 1555 hl líhu. Brambory za minulou kampaň placeny 1,30Kč za 1% škrobu. Hospodářské družstvo filiálka v Německém. Zavedením obilního monopolu letos v létě, tj. vázaným nyní prodejem obilí pouze k tomu úředně oprávněným podnikům za cenu úředně stanovenou, projevil se nedostatek skladiště pro vykoupení obilí. Proto se pomýšlí na stavbu skladiště. Úředně stanovená cena pro Německé, dle níž Družstvo obilí vykupuje, činí: u pšenice od 1q 155, Kč a za každý další měsíc více o 1,80 Kč u žita 113,50 Kč 1,50 Kč u ječmene 116,20 Kč 1,20 Kč u ovsa 103,70 Kč 1,20 Kč Úmrtí Zemřel dlouholetý hajný obecních lesů Jan Křivánek a nástupcem jeho v hájení je jeho syn Metoděj Křivánek, majitel domku č července jmenován obecním policajtem Ludvík Dobiáš krejčí a koupen místo dosavadní trubky bubínek. Ohnivzdorná skříň Obec koupila na uschování obecních důležitých listin i peněz ohnivzdornou skříň. Zákaz nahlédnouti do obecní mapy Výnosem okresního úřadu činí se starosta osobně zodpovědný za pečlivé uschování obecní mapy a může dáti někomu do ní nahlédnouti pouze za své osobní účasti. Příděl lesa Svaz okresů na Horácku se sídlem v Novém Městě poslal přípis, reflektuje-li obec na příděl lesa Špici od velkostatku hraběte Belcrediho ve výměře asi prý 20 ha. Obecní zastupitelstvo se usneslo trvati na tom, aby les Špice byl obci přidělen za přiměřenou výkupní cenu. 1

79 Snížení ceny elektrického proudu Družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Německém snížilo od 1. července cenu elektrického proudu takto: Od 1. července počítá se za 1 Kw pro světlo...2kč 50 hal. pro pohon 1Kč 80 hal. Kočující rodiny Žádáno o povolení, aby kočující rodiny nesměly se v obci zdržovati. Četnická stanice Od 1. června povýšen na vrchního strážmistra četnický praporčík Aug. Tesař. Rovněž strážmistr Jan Mareček povýšen letos na štábního strážmistra. František Brzica byl na štábního strážmistra povýšen před dvěma roky. Obecní knihovna Na místo knihovníka Josefa Havlíčka, který má nastoupiti vojenskou službu, zvolen byl knihovníkem učitel František Frendlovský. Knihovna má 1390 svazků knih a v uplynulém roce bylo 52 čtenářů. Počasí Rok 1934 byl suchý. Jaro začalo neobvykle brzy, v první polovici dubna pilně se pracovalo na polích, takže ještě v dubnu bylo skoro zaseto i brambory nasázeny. Třešně rozkvetly již 24. dubna a na konci dubna byly v plném květu. I včely si přispíšily s rojením a již 22. května byl první roj u p. poštmistra Babáčka. Úroda byla pěkná u obilí i bramborů. Jen sena bylo méně a otavy velice málo. Všechna úroda byla sklizena za sucha, obilí hodně sypalo a mouka z něho velice pěkná. Do lihovaru mohli rolníci dodati mnohem větší množství brambor než v předešlých letech. Celkem dodáno bylo do lihovaru 119 vagonů brambor. Podzim byl mírný a do konce roku ukázal se jen několikrát poprašek sněhu, který roztál. Přidělení nových domovních čísel Obecní úřad přidělil domovní čísla takto: čís. 110 dostala novostavba p. Pavla Dobrovolného čís. 111 polovice pazderky Jana a Zdenky Kučerových čís. 112 v ýměnek Josefa Krause čís. 113 dílna Josefy Kozlové čís.59 čís. 114 nový domek Marie Šírové čís. 115 nový domek Hermíny Kynclové čís. 116 nový domek Boženy Dvořákové. 2

80 Rok 1935 Volby na národního shromáždění konané dne 19. května 1935 Jména kandidujících stran a čísla jejich kandidátních listin, které byly při volbě odevzdány: Čís. 1 Kandidátní listina republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. Čís. 2 Kandidátní listina československé sociálně-demokratické strany dělnické. Cís.3 Kandidátní listina československé strany národně socialistické (předseda Václav Klofáč) Číslo 5. Kandidátní listina československé strany lidové Číslo 10 Kandidátní listina československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské Číslo 13.Kandidátní listina národní obce fašistické (předseda R. Gajda). Číslo 14.Kandidátní listina národního sjednocení úřednicko-zřízenecké strany Číslo 16 Kandidátní listina národního sjednocení (předseda Dr.Karel Kramář). K volbě do poslanecké sněmovny dostavilo se a volilo 377 voličů, z nichž bylo 169 mužů a 208 žen. Odevzdáno bylo 375 hlasů platných a 2 hlasy neplatné. K volbě do senátu dostavilo se a volilo 345 voličů, z nichž bylo 161 mužů a 184 žen. Odevzdáno bylo 341 platných hlasů a 4 hlasy neplatné. Výsledek voleb do národního shromáždění dne 19. května 1935 do poslanecké sněmovny do senátu na kandid. odevzdáno na kandid. odevzdáno listinu číslo: bylo hlasů: listinu číslo: bylo hlasů: Celkem platných 375 hl. Celkem platných 341 hl. neplatné 2 hl. neplatné 4 hl. Všech 377 hl. Všech 345 hl 3

81 Volby do zemského zastupitelstva v zemi Moravskoslezské konané dne 26.května 1935 Jména kandidujících stran a čísla kandidátních listin 1,2,3,5 a 10 shodují se s uvedenými na předešlé straně pro volby do národního shromáždění. Číslo 21 měla kandidátní listina strany národního sjednocení, předseda Dr. Karel Kramář. Odevzdáno bylo 368 hlasovacích lístků, z nichž bylo 365 hlasů platných a 3 neplatné Výsledek voleb do zemského zastupitelstva byl tento: Pro kandidátní listinu č hlasů č hlasy č hlasů č hlasů č hlasů č hlasy Celkem platných hlasů 365 neplatných 3 Všech hlasů 368 Volby do okresního zastupitelstva v Novém Městě na Moravě konané dne 26. května 1935 Jména kandidujících stran a čísla kandidátních listin 1, 2, 3, 5 a 10 shodují se s dříve uvedenými; kandidátní listina národního sjednocení (předseda Dr. Karel Kramář) měla číslo 20. Výsledek voleb do okresního zastupitelstva byl následující: Pro kandidátní listinu čís hlasů čís hlas čís hlasů čís hlasů čís hlasů čís hlasy Celkem platných hlasů 366 neplatných 2 Všech hlasů 368 4

82 Oslava 85. narozenin pana prezidenta T.G. Masaryka konala se v neděli dne 10. března odpoledne v sále hotelu Záložna za účasti všech místních korporací těl. jednotou Sokol. Sál byl vyplněn do posledního místečka. Hojná byla též účast členů tělocvičné jednoty Orel. Program byl tento: l. Mužský sbor nacvičil p. učitel Jiří Keil 2. Proslov náměstka starosty pana Jos. Ptáčka 3. Přednáška JUDr Peňáze z Nového Města o Masarykovi 4. Hymny Tělocvičná jednota Orel pořádala 10. března večer na oslavu 85. narozenin pana prezidenta divadelní představení Soumrak (dle Kárníkovy knihy Soumrak rodu Jamborova ) v sále Hospodářské záložny. Před zahájením divadla měl p. ředitel měštanské školy Josef Lukeš k zúčastněným proslov o panu prezidentovi Masarykovi k oslavě jeho 85. narozenin. Návštěva byla velmi četná sál nabit. V hojném počtu zúčastnili se též členové Sokola. Stavba sokolovny v Německém Tělocvičná jednota Sokol usnesla se, že postaví budovu sokolovny. Členové dle usnesení mají odpracovati každý zdarma 60 hodin, nebo zaplatiti 1 Kč 50 hal. za neodpracovanou hodinu. Koncem července a v srpnu navezen potřebný kámen. Plán budovy zhotovil stavitel Josef Veselský z Jimramova. Koncem srpna začalo se s vykopávkou základů. Dne 2. září začali pracovati zedníci. Stavba se provádí pod firmou Horák a Horník v Poličce. Postaven bude sál s přísálím, jevištěm a šatnou. Přední část budovy má býti postavena, až se někdy zaopatří peněžní prostředky. Písek do stavby (mimo omítky) vykopán na staveništi a zužitkován i vykopaný kámen. Dne 8. září pořádána byla slavnost kladení základního kamene s tímto pořadem: l. Proslov bratra Josefa Ptáčka, starosty Sokola 2. Fr. Hutaře ze Žďáru, vzdělavatele župy 3. sestry Marie Čermákové, vzdělavatelky 4. Recitace 5. Poklepy 6. Hymny Večer věneček v sále hotelu Záložna Pro nepříznivé počasí (zima, vítr) bylo málo účastníků. Z cizích mimo řečníka br. Frant. Hutaře, učitele měšťanské školy ve Žďáře, jen pan ředitel měšťanské školy z Nového Města A. Málek a několik bratří a sester Sokolů. Poklepy vykonali br. Frant. Hutař, br. Josef Ptáček za jednotu Sokol a br. Ant. Málek. Do konce října byla budova pod střechou. Stolařskou práci konají místní řemeslníci, pokryvačskou práci provedl Jos. Dokoupil z Německého, klempířskou práci Jan Petráš z Německého, elektrickou síť Jaroslav Bláha ze Vříště. Cihly velkou většinou byly z cihelny p. Josefa Ptáčka na Milovech.

83 Měšťanská škola Od počátku září otevřena byla třetí třída měšťanské školy, čímž teprve stala se zdejší měšťanská škola úplnou. K nové zahradě před měšťanskou školou byla nákladem obce zbudována terasa a železný plot s drátěnými poli, který zhotovil zdejší strojník a zámečník Josef Chládek. Sjezd a slavnost republikánského dorostu na Milovech konala se 22. září. Byl to sjezd republikánského dorostu ze všech přilehlých okresů i z Čech. Dopoledne pořádány vycházky do okolí (Březiny, Drašar aj. ). Také se konala prohlídka vzorného vepřového stáda p. Jos. Boháčka v Německém a prohlídka družstevního lihovaru. Odpoledne hlavní slavnost v nově postaveném hotelu na Milovech. Mluvilo několik řečníků.slavnost zakončena byla slovanskou besedou, kterou předvedl dorost z Věcova a všeobecnou veselicí. Účast odhadována na 2000 osob. Obecní váha předělána na opačnou stranu budky, aby později nepřekážela, bude-li založen na náměstí park ( Švehlův sad, na který se pořádají sbírky). Budka byla opravena dány nové dveře a cementový strop místo starého krytého lepenkou. Budka znovu olíčena a zakázáno používati ji pro vylepování plakátů. Letos se opět vyjednávalo o příděl lesa Špice o který se obec uchází. V březnu jednáno s okresním výborem o příspěvku obce Německého na rekonstrukci silnice Německé Daňkovice, která byla vyměřena na podzim V srpnu oznámil okresní výbor, že za takových podmínek, jaké usnesla obec Německé, nemožno o rekonstrukci dále jednati. Jednáno bylo také o kanalizaci potoka v Německém a koncem listopadu byla v Německém za tím účelem komise od zemského úřadu v Brně. Změny majitelů domů Josef Novák, listonoš, koupil od Františka Švandy domek č. 45. Dílnu č. 109 koupil od Františka Švandy spolek Zádruha v Novém Městě na Mor. Hospodářské družstvo v Poličce prodalo dům čís. 70 zdejšímu družstvu stolařů Rozvoj. Družstvo míní zaříditi v něm stolařskou dílnu. Spáleniště domku čís.28 asi s 8 měřicemi pozemků v soudní dražbě koupila Hospodářská záložna. Nové domky V Šamikovicích dostavěl Jan Štůla, tesař dřevěný domek čís Tamtéž koupil František Šlechta, dělník, pozemek od obce a postavil si domek čís Vzniklo nové pořadí domků na návsi nad katolickým kostelem. Letos nově postavené domky mají: Anna Procházková čís.119, Jan Petráš, klempíř, čís. 120, Žofie Brzicová, choť štábního strážmistra čís Albert Brendler dal vykopati u domku čís. 16 studni 14 a ½ m hlubokou. Teprve ve 13. metru se ukázalo větší množství vody.

84 V říjnu postavena před domem čís. 34 nádrž a pumpa na čerpání benzinu. Současně v témž domě zřízena holírna, kterou pronajal Jaroslav Sláma, holič. Stavba hotelu Milovy pod Devíti skalami Novoměstský rodák Al. Chocholáč koupil u rybníka na Milovech pozemky (některé od velkostatku a některé soukromé) a postavil zde pěkný hotel a pět wekendových domků. Vše je moderně upraveno pro pokud možno největší pohodlí letních hostů. Stav včelstev na podzim 1935 Jméno Na jaře Rojů Zazimováno Průměr.výtěžek Cena včelaře na podzim na 1 včelstvo 1935 medu vosku včelstev přiroz. umělých 1935 medu vosku Kč Kč 1.Jan Juránek ,20 2. Karel Babáček ,50 3. Františ.Švanda Jos.Harvánek Josef Boháček Antonín Knížek ,30 Celkem a1/2,25 12,-- Přidělení nových domovních čísel Obecní úřad přidělil nově postaveným domkům tato domovní čísla: čís. 117 Štůla Jan, tesař 118 František Šlechta, dělník 119 Anna Procházková, vdova 120 Jan Petráš, mistr klempířský 121 Žofie Brzicová, choť štábního strážmistra Četnická stanice změna velitele V polovici prosince odchází vrchní strážmistr Augustin Tesař do Dolní Suché, okres Fryšták. Na jeho místo dosazen vrchní strážmistr Eduard Friedrich z Dolní Suché. Tělocvičná jednota Sokol a odbočka svazu čsl. důstojnictva pořádala 16. prosince v sále nové sokolovny (dosud nevybílené a nehotové) kinematografické představení s programem: 1. Uložení ostatků plukovníka Švece a Vašátky 2. Manévry na Českomoravské vysočině 3. Baterie 30,5 cm hmoždířů Proslov za Svaz čsl. důstojnictva měl zdejší továrník a rolník p. Jaromír Veselý č. 9. Volba prezidenta Dne 14. prosince 1935 vzdal se první prezident Československé republiky Tomáš G. Masaryk úřadu prezidentského. Svůj odchod z prezidentského úřadu odůvodnil, že ho k tomu přimělo jeho ohrožené zdraví při vysokém stáří. Náladu zdejšího občanstva, když se o rezignaci dovědělo, mohu vyjádřiti slovy: Škoda, že odchází, měli jsme ho rádi!. Volba nového prezidenta určena na den 18. prosinec. S napětím jsme u radioaparátů sledovali volbu. Na budovách byly vyvěšeny prapory. Výsledek volby byl:

85 Odevzdáno 440 platných hlasů, z toho bylo 340 hlasů pro Dr. Edvarda Beneše, dosavadního ministra zahraničních záležitostí, který byl ministrem zahraničních záležitostí od počátku naší samostatnosti v roku 1918 a byl příslušníkem politické strany národně socialistické. Zvolen byv prezidentem, který má býti nad stranami, vzdal se členství v dosavadní politické straně. 24 hlasů bylo odevzdáno pro prof. Dr. Němce, profesora Karlovy univerzity. 76 hlasovacích lístků bylo prázdných. Byl tedy za druhého prezidenta Československé republiky zvolen velikou většinou Dr. Edvard Beneš, narozený 28. května 1884 v Kožlanech, okres Kralovice, jako nejmladší z deseti sourozenců. Pochází z rodiny zemědělské, málomajetné. Úřad ministra zahraničních záležitostí převzal prozatím ministerský nynější předseda Dr.Milan Hodža. Prezident Osvoboditel Pro veliké zásluhy o vybudování a upevnění Československé republiky je Tomáš G. Masaryk nazýván prezident Osvoboditel. Oběma sněmovnami byl jednomyslně přijat a odhlasován zákon: 1. Prvnímu prezidentovi Československé republiky T.G. Masarykovi náleží dík za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo 2. Prvnímu prezidentovi Československé republiky T.G. Masarykovi ponechávají se na dožití prezidentský plat a sídlo na zámku v Lánech. 3. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.provedou jej všichni členové vlády.- Povýšení na městys viz str. 241 Fr. Josef Svoboda píše: Při nové politické organizaci v roku 1850 utvořena tu s Milovy místní obec o rozloze 2118 jiter s 682 obyvateli a jako první představenstvo zvoleni: starostou obchodník Jan Musil, radními Vojtěch Engelhard a Tomáš Peňáz, výbory Josef Ilek, farář Josef Pausa, Karel Štegner, Karel Šidlo a Frant.Juránek. Hned brzy nato v roku 1852 povýšena dosavadní ves Německé na městys, při čemž asi rozšířeno i právo tržní, neboť po této době se vyskytují 4 roční trhy v pondělí před velikonocemi a první pondělí v červnu, říjnu a prosinci, dopoledne na dobytek, odpoledne za zboží. Revize obecní kroniky provedena dne 10. srpna 1936 Čermáková, t.č. okrsk.revizorka ROK 1936 Požár. Dne 31. ledna ráno vyhořela bývalá tírnu lnu č. 85. Oheň založen byl nádeníkem Mičkou, který tam bydlil. Měl se vystěhovati a v poslední den pobytu zapálil. Byl odsouzen před soudem v Jihlavě ke 3 rokům žaláře.

86 Oslavy 86. narozenin prezidenta Osvoboditele T.G. Masaryka Dne 7. března večer uspořádal hasičský sbor průvod z náměstí k hranici k Jelínkovu dolu při Krátecké silnici. Obecní úřad věnoval 1 m dříví. Hranice zapálena a velitel hasičů přečetl: Proslov k oslavě. Poté zazpívány státní hymny. Školy pořádaly k oslavě dne 8. března Dětskou besídku v sále Hospodářské záložny. Tělocvičná jednota Sokol uspořádala dne 15. března k oslavám Masarykovým divadelní představení: Jízdní hlídka od Fr. Langra. Návštěva byla dobrá. Odbor Čsl. červeného kříže v Německém. Na valné hromadě 8. března 1936 ustanoven spolek Československého červeného kříže pro obvod: Německé, Vříšť, Kuklík, Odranec, Lišná, Krátká, Kadov, Blatiny, Samotín, Křižánky, Daňkovice, Valdorf, Spělkov. Referoval pan Kvapil z Brna. Zvoleni funkcionáři: předsedou Dr. František Janeček, jednatelem Fr. Dobiáš čís. 95, pokladníkem ředitel měšťanské školy Josef Lukeš. Očkování proti záškrtu Na přípis poradního sboru pro organizaci očkování proti záškrtu při okresním úřadě v Novém Městě byl v Německém ustanoven místní výbor pro organizaci očkování proti záškrtu. Očkování provádí místní státní obvodní lékař Dr. František Janeček. Dalšími funkcionáři zvoleni: předsedou ředitel Josef Lukeš, jednatelem Bohumil Kučera, správce družstevního lihovaru, pokladníkem Jan Juránek, t.č. kronikář a pisatel těchto záznamů. Trojnásobné očkování provedeno v červnu a v červenci na 77 dětech. Ustanovující schůze konala se v květnu a obecní úřad dal na zakoupení sera proti záškrtu 600 Kč. Kdo nejsou zcela nemajetní, platí poplatek 16 Kč za jedno očkované dítě. Za děti rodičů patřících pojišťovacím ústavům mají příspěvky hraditi z polovice tyto pojišťovny. Oslava otevření sokolovny Tělocvičná jednota Sokol pořádala 2. srpna oslavu otevření sokolovny za účasti bratrské župy Perštýnské. Před oslavou pořízena na sokolovně omítka se strany ke cvičišti. Ostatní strany budovy jsou dosud neomítnuty, protože není dosti peněz. Slavnost řídil místostarosta jednoty br. Josef Sláma, účetní Občanské záložny (starosta jednoty br. Josef Ptáček byl nemocen.) Proslov měl bývalý první jednatel jednoty br. Jaromír Veselý čís. 9. Jako zástupce župy Pernštýnské mluvil župní starosta prof. Macků z Tišnova. Jako zástupce České obce sokolské měl řeč prof. Martin Smiřák z Brna. Náčelník místní jednoty br. Ludvík Dobiáš slíbil rukoudáním vésti bratry Sokoly v duchu pronesených řečí. Pro nepříznivé počasí (pršelo bez ustání celý den) nemohlo se konati na připraveném cvičišti veřejné cvičení a celá slavnost konala se v nové sokolovně. Na jevišti byly předvedeny aspoň některé ukázky z bohatého programu. Tělocvičná jednota Orel pořádala 9. srpna na oslavu 15letého trvání veřejné cvičení za účasti župy Cyrilometodějské. Slavnostním řečníkem byl Dr. Kar. Hořina z Prahy, rodák z České Svratky. Slavnostní cvičení konalo se na pozemku p. Františka Juránka čís

87 Civilní protiletadlová obrana V rámci cvičení v civilní protiletadlové obraně přiděleny byly členům hasičského sboru i jiným civilním občanům úkoly, které mají v případě nájezdu letadel vykonávati. Občanům dány pokyny, jak se za nepřátelského leteckého útoku zachovati. Pro sestry Čsl. červeného kříže z Německého a okolí uspořádány kursy v ošetřování raněných, onemocnělých, otrávených atd., které vedl stát.obvodní lékař Dr. František Janeček z Německého. Nařízeno přivézt ke každému domu hromadu písku, jehož se má použíti proti plynům. Pro hasiče zakoupila obec několik protiplynových masek a k hadici u motorové stříkačky rozprašovač na případné zneškodnění nebezpečných plynů. Vykonáno několik poplašných cvičení. Poplach hlášen troubením a zvoněním. Ve dnech 22. až 25. července nařízena byla okresním úřadem pro celý okres protiletecká pohotovost. Dne 24. července k večeru objevila se od severovýchodu skupina vojenských letadel a hned bylo slyšeti v celém okolí zvonění na poplach. Letadla přiletěla a zmizela směrem ke Žďáru. Půjčka na ochranu státu. V měsíci červnu až do prvního týdne v červenci byla vypsána půjčka na obranu státu. Poněvadž situace v Evropě je nejistá, všechny státy zabezpečují se silným vyzbrojováním armád, obávajíce se útočných úmyslů Německa. Proto také Československá republika musí míti dobře vyzbrojenou armádu. Aby mohly býti hrazeny náklady se zbrojením a potřebných staveb, byla vypsána půjčka na obranu státu, která vynesla dle došlých zpráv tři a půl miliardy Kč. Obec Německé upsala na tuto půjčku 5000 Kč. Má se tím čeliti i proti nezaměstnanosti. Manévry na Českomoravské vysočině V měsíci srpnu konaly se ve východních Čechách a na Českomoravské vysočině vojenské manévry, které byly největší, jež dosud československá armáda pořádala. Zúčastnilo se jich mužů vojska. Do Německého přijel 18. srpna prapor vojska 10. pěšího pluku z Brna a četa kulometů. Byli ubytováni ve školách, v sokolovně a v hotelích. Kancelář praporu byla zřízena v obecní kanceláři v čís. 62. Vojsko odešlo 20. srpna ráno do Rváčova u Hlinska. Obecní úřad musil pro tuto cestu obstarati 10 párů koní. Formani se vrátili ještě téhož dne večer. Také v okolních vesnicích byly ubytovány oddíly vojska. Zemědělský kurz v Německém. Okrsková jednota republikánského dorostu uspořádala 12. února 1936 v sále Občanské záložny celodenní zemědělský kurz. Přednášeli: l. O bramborářství inž. Jul. Zajíc z Něm. Brodu 2. Kronika ve službách obce okr. škol. inspektor In. Vaculík 3.O pojištění a pojišťování L. Pazdera z Nového Města 4.Kapitoly z chovu hospodářského zvířectva Dr. Chytil, zvěrolékař z Jimramova. Účast byla hojná. Obilní monopol vázané hospodaření V roku 1934 uzákoněn obilní monopol. Společnost pro výkup obilí provedla přesné soupisy obilí a osevních ploch. Roku 1935 vydala mlecí knížky, kde bylo vepsáno množství obilí povolené určitému majiteli k semletí. Každý musil oznámiti, kolik a kterého druhu obilí bude moci prodati výkupnám (tj. hospodářským družstvům, určitým mlýnům, nebo těm, kteří 2

88 dostali právo obilí vykupovati za stanovenou cenu.)cena obilí byla pro každý následující měsíc až do června příštího roku zvyšována. Pro každý druh obilí (pšenici, žito, ječmen, oves) bylo zvýšení přesně předepsáno. Prodati obilí jinému než výkupnám není dovoleno. Platnost obilního monpolu byla prodloužena i na rok 1936/37 až do roku Poněvadž ze starých zásob obilí zůstalo obilní společnosti větší množství (zvlášť pšenice) nevyprodáno, přikročilo se k omezení osevních ploch obilnin. Počátkem září 1936 vydáno vládní nařízení, kde stanovena plocha, na které nejvýše je dovoleno pěstovati obilniny a z nich pšenici zvláště. Pro Německé stanoveno, že smí býti oseto obilninami (žitem, ovšem, pšenicí a ječmenem dohromady) 53% orné půdy a z toho jen 2% orné půdy mohou býti osety pšenicí. Pro každou jednotlivou obec celého státu byla tato osevní plocha přesně ustanovena. Některá obec, například Krátká, nemají osev pšenice vůbec povolen. Ceny jednotlivých druhů obilí řídí se dle hektolitrových vah a vzdáleností různých míst. Základní hektolitrové váhy: pro pšenici 79 kg, pro žito 70 kg, oves 50 kg, pro ječmen sladovnický 68 kg. Ječmen, který má aspoň 60 kg hektolitrové váhy má cenu o 16 Kč nižší o váze 59 kg má cenu o 25 Kč nižší než sladovnický. Pro rok 1936/37 má stanice Nové Město ceny: za 100 kg obilí základní hektolitrové váhy: pšenice 156,50 Kč, žito 117,50 Kč, ječmen 117,50 Kč, oves 104,50 Kč. Měsíční zvyšovací příplatky stanoveny: pro pšenici v měsíci září až prosinci 50 hal. měsíčně a v lednu až červnu Kč měsíčně. Pro žito platí totéž zvýšení jako pro pšenici. U ječmene je měsíční příplatek od září do února ,50 Kč dále už nic. Pro oves platí zvýšení: v září a říjnu o 50 hal, v listopadu a prosinci zvýšení o 1 Kč, v lednu až červnu 1937 příplatek 1,50 Kč. Od těchto ustanovených cen bude Československá obilní společnost srážeti příspěvky na úhradu ztrát, spojených s prodejem zásob z loňského roku. Tyto příspěvky činí u 100 kg pšenice 18 Kč, u 100 kg žita 8 Kč, u 100 kg ječmene 11 Kč a u 100 kg ovsa 8 Kč. Je tedy např. cena žita v Novém Městě (naloženého do vagonu!) v září Kč. Hospodář obdrží (naložil li obilí do vagonu) Kč, tj. 110 Kč. Když však družstvo odebéře obilí ve skladišti, srazí si ještě za uložení, pytlování, odvoz atd. 1 Kč až 2 Kč za 100 kg, podle vzdálenosti od dráhy. V Německém Hospodářské družstvo sráží 3 Kč dovozného na 100 kg obilí, takže se hospodářům ve zdejším družstvu vyplácelo v září 1936 za dodané obilí základní hektolitrové váhy: (u žita 70 kg, u ovsa 50 kg) Žito 100 kg 118 Kč 8 Kč 3 Kč = 107 Kč Oves 100 kg..105 Kč 8 Kč 3 Kč = 94 Kč U obilí nižších hektolitrových vah jsou přiměřené srážky dle vydaných tabulek. Naopak u obilí ještě vyšších hektolitrových vah jsou přiměřené příplatky v tabulkách stanovené. Nové Město žádá o zřízení okresní nemocnice. Jednotlivé obce, ústavy a korporace v okrese upisují dary na zřízení této nemocnice. Obec Německé usnesla se v listopadu darovati na tuto okresní nemocnici Kč. Hospodářská záložna v Německém upsala 2000 Kč. Počátkem školního roku otevřena byla v Německém IV. třída měšťanské školy s 26 žáky. Zatímní ředitel měšťanské školy Josef Lukeš jmenován byl definitivním ředitelem zdejší měšťanské a obecné školy. 3

89 Oslava 28. října Dne 27. října sehráli v sokolovně členové Sokola z Nového Města divadelní představení: Revoluce. Hráno bylo dobře a návštěva pěkná. Dne 28. října Místní osvětová komise spolu se všemi místními korporacemi uspořádala dopoledne oslavu v sokolovně. Pořad: 1. Recitace žáků 2. Přednáška k 28. říjnu, přednášel prof. Mikulec z Nového Města 3. Státními hymnami slavnost zakončena. Příděl lesa Špice Dne 4. listopadu 1936 svoláno obecní zastupitelstvo, aby se domluvilo s Lesním družstvem z Valdorfu o příděl lesa Špice. Smluveno rozděliti přidělených asi 20 ha lesa na polovici, takže k lesnímu majetku obce Německého přibude asi 53 měr lesa, který dosud patřil jimramovskému panství hrab. Belcrediho a leží v katastru obce Valdorfu. Regulace potoka Ve snaze o regulaci potoka protékajícího obcí, obrátila se obec na Stavební odbor okresního úřadu č. 1 v Brně, aby za pomoci státní subvence ve výši 90% nákladů úpravu a kanalisaci potoka provedla. Dne 7. září přijel z Brna od jmenovaného úřadu inženýr a provedl vyměřovací práce. S regulací bude prý možno začíti na jaře 1937 a obec přispěje 10% stavebních nákladů. Rok 1937 Oslava 87. narozenin prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka: Tělocvičná jednota Sokol uspořádala v sokolovně Akademii. Program: 1. Üvodní proslov o významu dne a o prezidentovi Osvoboditeli měl učitel měšťanské školy Boh. Havliš 2. Cvičení žáků, dorostenců, bratří a sester. Jednotlivá cvičení se střídala s hudebními čísly. Zpívány árie z oper Prodaná nevěsta a Hubička, které přednesli jako hosté členové pěveckého sboru Smetana z Nového Města. Na klavír doprovázela sl. Drdlová z Nového Města. Konečná scéna: Brannost vlasti předvedli členové zdejšího Sokola. Návštěva velice silná sál sokolovny plný. Den předtím pořádaly v sokolovně oslavu školy. Šití komisky. Od konce roku 1936 ujalo se šití komisky (chlebníků a kabátů pro vojáky). Faktoří s ní p. Jan Štursa z čís. 20 a dělníky má z Německého i ze všech obcí okolních. Druhý faktor krejčí Vladimír Zelený dává šíti vojenské kabáty. Místní odbor klubu československých turistů. V dubnu byla ustanovující schůze ke zřízení místního odboru K.Č. T. Referovali: JUDr Miloš Bednář, předseda župy českomoravské vysočiny sever: O významu turistiky. Inž. Staněk: O významu turistiky, její organizaci, propagaci a členských výhodách K.Č.T. Bylo odhlasováno založení odboru v Něměckém. Později při schůzi odboru byli zvoleni: Předsedou Ant. Lorenc, říd. učitel v.v. jednatelem Josef Koudela, učitel měštanské školy pokladníkem Josef Sláma, dirigent Občanské záložny. Přihlásilo se přes 20 členů. 4

90 Příděl lesa Špice V polovici května dokončeno v Jimramově jednání o příděl lesa Špice. Přidělených 20 ha lesa si rozdělí Lesní družstvo Valdorf a obec Německé na polovici a po rozměření ustanovena bude konečná cena přidělené části dle hodnoty přiděleného lesa.v červenci přidělenou část lesa odměřil a dělící hranici vyměřil civilní geometr Karel Mrkvička z Nového Města. Pro obec Německé připadlo přesně 10 ha lesa a cena, kterou má zaplatiti jimramovskému velkostatku ustanovena částkou ,-- Kč. Zaknihování provedeno bylo v roce 1938 a vydání za zaknihování činilo Promoce Dne 14. června byl zdejší čsbrt. evangelický farář Ant. Pospíšil promován na doktora filosofie na Masarykově univerzitě v Brně. Letní hosté Letos bylo pozorovati zvětšený příliv letních hostů do Německého i okolí. Zvláště letovisko Milovy mělo hojnost návštěvníků po celé léto a o nedělích a svátcích zde bývalo výletníků a aut přímo nacpáno. Všeobecně se letovisko Milovy líbí. Zborovské oslavy V rámci zborovských oslav ( 20 let od bitvy u Zborova) uspořádána oslava v sokolovně dne 1. července večer: 1. Recitace: báseň přednesl žák IV. tř.měšťanské školy Peňáz 2. Projev k oslavnému dni přednesl učitel měst. školy Boh. Havliš 3. Zazpívány státní hymny Školy Letos nebyla otevřena IV. třída měšťanské školy přihlásilo se málo žáků takže zůstávají jen 3. třídy měšťanské školy a 5. tříd obecné školy. Začátkem záři jmenováni byli definitivními učiteli na zdejší měšťanské škole Jaroslav Sláma, narozený v Lišné pro I. odbor, Bohum. Henych narozený v Německém pro II. odbor. Z nich místo nastoupil Jaroslav Sláma od 1. října Bohum. Henych zůstal zatím na svém dřívějším působišti a nastoupí až v příštím roce. Pro III. odbor byl již dříve definitivně jmenován Josef Koudela, narozený v Novém Městě, takže všechna místa jsou definitivně obsazena. Z obecné školy odešla definitivní učitelka Kubíková do Nov. Města a její místo vypsáno pro učitele. Oprava elektrické sítě. Elektrické družstvo (správně Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Německém ) opravilo rozvodní síť tím, že postavilo nové vedení novou linku od transformátoru mimo sokolovnu k Boháčkovým, aby tím byl proud v síti stejnoměrněji rozdělen a předešlo se ztrátám. Lom kamene Antonie Dufková č. 37 prodala skálu Pérka kde se v dřívějších dobách dobývala železná ruda pro hutě na Kadově, okresnímu úřadu na štěrk a drť pro silnice a práce v lomu jsou v plném proudu. Drtička přivezena v říjnu. Okresní úřad upraví k lomu cestu od silnice. Stavby Ředitel měšťanské školy Josef Lukeš pokračoval ve stavbě rodinného domku čís. 28 a dokončil ji. Vedle silnice zvýšil kamenný taras a postavil betonový plot. František Korbář č. 22 postavil novou stodolu na louce. František Juránek přestavěl a zvětšil kůlnu u čís. 19. Antonín Slavík čís. 34 vystavěl taras u zahrady ze strany od rybníka.

91 Obec vycementovala studnu u měšťanské školy, aby do ní nemohla vnikat splachová voda a kaziti pitnou voud. Firma Baťa koupila od obce pozemek u rybníka u katolického kostela na stavbu vlastní prodejny a bytu. Obec provedla úpravu kanálu na náměstí před hotelem Záložna tím, že dala nové větší roury, neboť dřívější roury byly malého průměru, nestačily a zanášely se. Obec upravila současně i kanál na druhé straně hotelu. V září začal Josef Harvánek č. 78 s přestavbou, zvětšením a zvýšením domku č. 78, dosud však ji úplně nedokončil. Josef Boháček č. 17 koupil od velkostatku novoměstského rybník u Blatiny (cihelný). Na úpravu silnice Německé Daňkovice uvolila se obec přispěti okresnímu úřadu částkou ,-- Kč a provésti výkup pozemků ve svém katastru. Havarie letadla Dne 23. září havarovalo letadlo firmy Baťa ze Zlína u Samotína tím, že v mlze narazilo na smrky. Letadlo se úplně rozbilo dvěma letcům však se na štěstí nic nestalo. Zbytky letadla si firma druhého dne odvezla. Vloupání V noci z 27. na 28. říjen vloupali se neznámí pachatelé do zdejšího Hospodářského družstva čís. 100 navrtali ohnivzdornou pokladnu, vypáčili zámky a uloupili skoro 10 tisíc Kč, které zde byly připraveny na výplatu vykupovaného obili. Loupež objevena teprve druhého dne odpoledne. Začátkem prosince došla zpráva, že pachatelé byli chyceni po vyloupení pokladny v Dačicích. Jeden z nich se již k loupeži v Německém přiznal. Přijeli prý drahou z Brna do Nového Města, šli dva pěšky do Německého, vyloupili pokladnu a odejeli hned do Brna, kde se rozdělili. Smrt prezidenta Osvoboditele T.G. Masaryka 14. září o 31/2 h. ranní zemřel prezident Osvoboditel T.G. Masaryk. Jakmile rozhlas zprávu o smrti oznámil, hned ráno smuteční prapory oznamovaly hluboký smutek nad ztrátou prvního prezidenta Osvoboditele. Ve školách promluveno o významu zemřelého a potom bylo dle nařízení minist. školství, rozšířeného rozhlasem ve všech řečech v republice (česky, německy, polsky, maďarsky, rusínsky) uděleno na všech školách prázdno. V sobotu večer 18. září uspořádala místní osvětová komise v sokolovně smuteční projev. K pomníku Osvob ození na náměstí položen věnec. Smutečního projevu v sokolovně zúčastnili se korporativně: obecní zastupitelstvo, učitelský sbor, hasičí. Josef Koudela, učitel měšťanské školy přednesl báseň Vítězslava Nezvala Tři smuteční písně. Po úvodním slově Jaromíra Veselého č. 9 byla pietní přednáška prof. Mikulce z Nového Města o T.G. Masarykovi. Projev ukončen zazpíváním státních hymen. Sokolovna byla účastníky úplně naplněna. Pohřeb prezidenta T.G. Masaryka dne 22. září.v hotelu Záložna umístěn byl v okně otevřeným na náměstí amplion. Současně Jan Štursa č. 7l umístil v otevřeném okně radiový přístroj, aby mohl obecenstvu býti poslouchán průběh pohřbu, který byl vysílán rozhlasem. Začátek úkonů pohřebních začal o 10 hod. Dlouho ještě před 10 hodinou shromáždilo se na náměstí hodně obyvatelstva, aby průběh pohřbu poslouchali. Přítomna i delegace hasičů v krojích. Na volném prostranství před domkem č. 7l rozestaveny a obsazeny židle. Ode dne úmrtí až do dne pohřbu vyzdobeny byly na náměstí výkladní skříně všech obchodníků a oba hotely obrazy p. prezidenta Osvoboditele ve smuteční výzdobě. Po celou tu dobu odřeknuty všechny zábavní podniky. Proto o pouti, která připadla na 19. září, odřeknuty všechny pouťové muziky a ani obvyklý kolotoč zde nebyl.

92 Musí se uznati, že obyvatelstvo projevilo pochopení pro význam zemřelého prezidenta Osvoboditele, který je nejen tvůrcem naší samostatnosti, ale má veliký význam pro demokratické snahy po celé Evropě. Oslava 28. října Místní osvětová komise v Německém se všemi spolky a korporacemi pod protektorátem obecní rady uspořádala oslavu svátku svobody v sokolovně dne 28.října o 11. hod.dopoledne. Pořad: 1. Karel Bendl: Chorál národa českého. Řídí Jiří Kheil. 2. Jeremiáš Šrámek: Raport melodram, přednesl Bohdan Lacina, doprovází Jiří Kheil 3. Proslov k 28. říjnu odbor učitel Jaroslav Sláma 4. Státní hymny Účast obecenstva byla dobrá. Vodní dílo V listopadu obdržela obec spisy a plány k tzv. vodní dílo, kde je podrobně vše zaměřeno a zakresleno o všech čtyřech obecních rybnících a o potoku obec protékajícímu. Toto vodní dílo zhotoveno v Brně inženýrem stavebního odboru okresního úřadu č. 1 v Brně Sokolem a dodáno obci ve třech exemplářích za poplatek od zhotovení 1200 Kč.Vyhotovení jeho bylo potřeba pro zjištění vodního práva a služebnosti dotyčných rybníků a potoka, aby tyto okolnosti mohly býti zapsány do vodní knihy u okresního úřadu v Novém Městě a na základě toho, aby se mohlo přikročiti k projektované úpravě potoka protékajícího obcí. Hra v šachy V posledních několika létech pěstuje se v hostincích i domácnostech hra v šachy a počet hráčů vzrůstá. Dne 20. listopadu večer v hostinci u Tlustošů sehrána šachová simultánka. Učitel měšťanské školy Boh. Havliš hrál proti devíti zúčastněným šachistům: Boh. Pertlíček, Jan Petráš, Mazourek, Jaroslav Sláma, Jiří Kheil, Jan Juránek, Ad. Tlustoš, Boh. Líbal, Kakač. Havliš 8 partií vyhrál a l prohrál. Úroda Některá ozimní žita na jaře zůstala řídká nebo i vyhynula úplně.ostatní dosti pěkně rostlá. Sklizeň žita však nebyla dobrá. Vlivem počasí sláma žita v červenci rychle odumírala, čímž zrno zůstalo nevyvinuto, obilí málo sypalo a zrno bylo podřadné jakosti. Podzimní pšenice a jarní obilí mělo zrno pěkné a dosti sypalo.zvláště oves sypal hodně nad průměr a většina ječmenů byla prvotřídních. Obilí se sklidilo většinou dob ře, jen některé ovsy vymokly a zčernaly. Hospodáři, kteří sejí len, měli letos jeho délku i jakost dobrou. Na brambory byl rok velice úrodný. Narostlo jich mnoho velkých a u průmyslových druhů škrobnatých. Kuchyňské brambory jsou velmi chutné. Ovoce na stromech dosti, jen slívy a švestky žádné. Píce bylo dostatek. Seno i otavy pěkně a dosti. Jeteliny velice krásné a vydatné. Hub rostlo málo, borůvek, malin a jahod hojnost. Celkem lze uznati úrodu 1937 za dobrou. Škůdci kultur V srpnu rozmnožily se housenky bělohlávka zelného a zničily v celém okolí zelí a krmnou řepu (vodnici) téměř úplně, takže na polích bylo viděti jen holá, okousaná žebra listů řepných a zelných. Posypávání nepomohlo. Příroda však sama zakročila,aby omezila další rozvoj tohoto škůdce. Vyskytl se v neobyčejném množství zhoubce housenek lumčík žlutonohý a bylo brzy viděti tisíce a tisíce mrtvých housenek a vedle nich hromádku žlutých kukliček lumčíkových.

93 Lidé se domnívali, že hromádka žlutých kukel vedle housenky jsou její vajíčka a rozšlapávali je. V několika takových případech pisatel těchto řádků vysvětlil, že housenka žádných vajíček nemůže naklásti, že jsou to kukly lumčíka největšího nepřítele housenek a že se tyto kukly mají chrániti a ne ničiti. Na začátku září bylo o tom také otištěno poučení v Horáckých listech. Nové varhany Náboženská obec českobratrské církve evangelické pořídila v létě 1937 do kostela v Německém nové varhany. Varhany jsou pneumatické soustavy, dvoumanuálové a postavila je firma Jan Tuček z Kutné Hory za cenu dle účtu ,-- Kč. Některé píšťaly ze starých varhan upotřebeny pro nové a zůstal také starý měch, který se zdál ještě dobrný, čímž se cena varhan hodně snížila a činila jmenovanou již sumu jinak by byla cena vyšší. Firma ještě sdělila, nebude-li starý měch snad vyhovovati (bude-li snad pro tyto varhany malý), že jej vymění za doplatek 700 Kč a starý připadne firmě.. Statistika včelařství v roce 1937 dne 10. října

94 Civilní protiletadlová obrana Bylo pokračováno v zařízeních civilní protiletadlové obrany z minulého roku. Mimo 13 kusů protiplynových masek loňského roku koupených, koupila obec ještě helmy (l5 kusů). Masky byly vyzkoušeny ve zkušebním voze, který přijel z továrny v Lutíně. Několikrát vyzkoušen protiletecký poplach a přísně dbáno na zatemnění příbytků, které bylo kontrolováno. Bylo pozorovati, že občané dbají předpisů, které jim nadřízenými úřady byly dány pro případ náletů nepřátelských letadel. Úmrtí Dne 27. prosince 1937 zemřel v Chicagu po operaci žaludečních vředů ve věku 56 generální konzul československý v Chicagu Jaroslav Smetánka, syn bývalého evangelického faráře v Německém. Byl příslušníkem českého zahraničního odboje. Konzulát v Chicagu založil a řídil jej 17 let. Rok 1938 Polární záře. Večer dne 25. Ledna ukázala se na obloze veliká, nádherná polární záře. Úkaz trval několik hodin, při čemž jasnost záře zeslabovala a opět zesilovala. Volby do obcí Volba do obecního zastupitelstva v Německém byla nařízena na den 22. května Dosavadní obecní zastupitelstvo mělo členy čtyř politických stran: 1. Strana republikánská měla 5 členů (se starostou) 2. lidová měla 4 členy 3. živnostenská měla 4 členy 4. národních socialistů měla 2 členy Pro volbu obecního zastupitelstva na den 22. května smluvily se všecky čtyři strany na jednotné kandidátce, ve které připadlo: 1. Straně republikánské 6 členů 2. živnostenské 4 členové 3. lidové 3 členové 4. národ.socialistické 2 členové Volba starosty konala se dne 25. června Starostou byl zvolen dosavadní starosta Adolf Tlustoš čís. 33 (ze strany republikánské). Náměstkem byl zvolen Josef Dokoupil, pokrývačský mistr čís. 102 (ze strany živnostenské). Obecním pokladníkem zůstal dosavadní pokladník Josef Novák (ze strany lidové). Sbírka na obranu státu. O svatodušních svátcích vykonána na podnět obecního úřadu dobrovolná sbírka na obranu státu. Výběrčími byli: Josef Dokoupil čís. 102 a František Švanda mistr stolařský. Sebráno bylo mezi občany 3809 Kč a odevzdáno svému účelu. Mimo tuto sbírku věnovaly záložny přiměřené obnosy samostatně.

95 Oslavy pořádané k dvacátému výročí Československé republiky Dne 6. března uspořádala místní osvětová komise v sokolovně Vzpomínkový večer T.G. Masaryka. Na programu byly recitace, přednáška a četba z Masarykových spisů. Zakončeno státními hymnami. Účast byla hojná. Korporativně se zúčastnili: obecní zastupitelstvo, učitelský sbor a sbor dobrovolných hasičů. Dne 1. května pořádala tělocvičná jednota Sokol v sokolovně Akademii. Pořad: 1. Bedřich Smetana: Sláva Tobě mužský sbor 2. Proslov br. vzdělavatele 3. Těžká činka žáci 4. Hnízdo žačky 5. Různosti žáci 6. Zdeněk Fibich Vodník melodram P ř e s t á v k a 7. E. Grieg Solveigina píseň zpívá pí Koňaříková 8. F. Šrámek Verbování sborová recitace 9. R. Friml Za tichých nocí br. Šedý 10. Dorostenci prostná 11. Muži prostná 12. Ženy prostná Provedení všech čísel velmi dobré a návštěva hojná. Program Besídky svátku matek konané v Německém v neděli dne 15. května Píseň Poklad žáci a žákyně II. tř. měšť.školy 2. Proslov učitelky pí Marie Čermákové 3. Dvě básničky I. tř. obecné školy 4. Výstup Kominíčci II. tř. obecné šk. 5. Sborové recitace Maminkám k svátku III. tř. ob. školy 6. Píseň Kupte si kytičku žákyně V. třídy ob. šk. P ř e s t á v k a 7. Těžký pacient žertovný výstup III. třída ob. šk. 8. Píseň Má hvězda od B. Smetany II. třída ob. šk. 9. Vděk stáří výstup žáci V. třídy obec.školy 10. Dva národní tanečky žákyně měšť. školy 11. Píseň Okolo Frýdku II. tř. měšť. školy 12. Hra na klavír učitel p. Jiří Kheil. Ve dvě hodiny odpoledne sraz maminek s kočárky a dětí s ozdobenými kočárky a panenkami, dětí s koloběžkami na silnici (rozcestí Milovy Daňkovice), odtud půjde průvod do sokolovny. Za nepříznivého počasí průvod se nekoná. Začátek v sokolovně o půl 3. Odpoledne. Vstupné dobrovolné. Účast byla dobrá, vše se vydařilo. Dne 28. května v sokolovně: Projev k 54. narozeninám presidenta Dr. Edvarda Beneše Program: 1. Smetana: Sláva Tobě muž. Sbor 2. Neruda Jen dál recituje Jos. Peňáz 3. Dr. Edvard Beneš přednáší Boh. Havliš, učitel 4. Projevy 5. Státní hymny

96 Místní osvětová komise odeslala do Prahy tento telegram Prezidentu republiky Dr. Edvardu Benešovi Praha Hradčany Hojnost osobního blaha, zdraví, síly k rozkvětu republiky a uskutečnění mírových snah u příležitosti narozenin přejí občané městyse Německého. Dne 31. července pořádala tělocvičná jednota Orel Besídku na oslavu 20. let trvání republiky a čsl. Orla. Besídka pořádána venku na pozemku p. Fr. Juránka čís. 19 s tímto programem: 1. Proslov 2. Vztyčení státní vlajky 3. Cvičení žáků, žaček, dorostu, mužů a žen X. všesokolský slet v Praze O hlavních sletových dnech od 3. do 6. července zúčastnilo se všesokolského cvičení z Německého 7 bratří, 8 sester a 2 dorostenci v krojích. Mimo to mnoho osob z Německého jelo na slet buď jednotlivě nebo i autobusem, který dva dny ( 4. a 5. července) dlel v Praze. Počet všech z Německého, kteří se X. sletu zúčastnili i se členy Sokola činil 48 osob. Okrsková jednota republikánského dorostu v Německém pořádala dne 17. března 1938 v hotelu Záložna jednodenní kurs hospodářsko vzdělávacích přednášek v rámci Svobodného učení selského -. Program: Zahájení kurzu hod. Pojištění a pojišťování - referuje L. Pazdera, správce zem. nemoc.pojišť. Nové Město hod. Družstevnictví referuje Fr. Mikeš, ředitel Hospodář.družstva Nové Město hod. Účelné krmení vepřového dobytka referuje Frant.Koudela, Nové Město 1 3 hod.odpol. Lukařství a pícninářství prof. Inž. Karel Pelikán, zem.hospod. škola z Olešnice 3 4 hod. odpol. Účelné hospodaření statkovými hnojivy referuje inž. Boh. Fiala, ředitel zem. hospod. školy v Olešnici Účast na tomto kurzu byla dobrá jak z Německého tak i okolí. Koupě a prodeje V březnu prodal František Najmon statek čs. 46 Františku Michnovi z Daňkovic, který se koncem března na koupený statek do Německého přistěhoval. František Najmon koupil od Občanské záložny domek čís. 104 a přestěhoval se tam. Do počátku léta skončeno jednání o zaknihování lesa, který obec koupila od jimramovského velkostatku a který má název Špice. V červenci koupila obec od Ludvíka Hájka, rolníka čís. 48 les a louku v celkové výměře 14 měr, které hraničí s přikoupeným lesem Špicí. Byla ujednána cena 2500 Kč za jednu míru. Stavební místo vedle sokolovny koupil vrchní ředitel západomoravských elektráren p. Karel Kabrna. Nové stavby a opravy V červenci a srpnu zhotovena byla omítka českobratrského evangelického kostela a proveden nátěr věže stavitelem Karlem Šírem z Nového Města.

97 Počátkem srpna počalo se s přístavbou skladiště Hospodářského družstva čís Dřívější menší dřevěná přístavba na témže místě byla zbourána a nová přístavba s hlubokými betonovými základy o třech poschodích vystavena. Stavitelem Karel Šír z Nového Města. Před dokončením nejhornějšího patra odešli následkem mobilizace zedníci, tesaři i sám stavitel na vojnu. Zůstali jen dva tesaři, zednický polír a málo jiných dělníků. Přece se jim podařilo zhotoviti do 10. října na novou budovu vazbu a zatímně pokrýti prkny a lepenkou. Protože bylo příznivé počasí a nezamrzlo, mohla býti zhotovena do konce října i vnitřní omítka. Josef Petr, rolník č. 3 zřídil si vodovod a vystavěl novou stodolu na místě dřívější stařé dřevěné. Obec upravil v radnici čís. 90 skladiště pro C.P.O. (civilní protiletadlová obrana) tím, že dveře z náměstí dala zazdíti, probourala nové dveře ze strany od měšťanské školy, zřídila betonovou podlahu, pořídila nová okna a místnost upravila. Měšťanská škola Koncem června schválilo ministerstvo školství a národní osvěty, aby zdejší měšťanská škola stala se od počátku školního roku 1938/39 školou újezdní. K újezdu zdejší měšťanské školy bylo přiděleno 14 obcí a to: Blatiny, Daňkovice, Kadov, Krátká, Kuklík, Líšná, Německé, Odranec, Jimramov. Paseky, Samotín, Spělkov, Valdorf, Vříšť, Milovy České. Místní školní rada, společná pro obecnou i měšťanskou školu, zvolena byla v srpnu 1938 a předsedou jejím zvolen Adolf Tlustoš, rolník a starosta v Německém čís. 33. Při újezdní měšťanské škole v Německém bylo povoleno od počátku školního roku 1938/39 znovuotevření jednoročního učebního kursu (tj. IV. třída měšťanské školy) a povolena zatímní pobočka při I. třídě měšť. školy. Učí se tedy na začátku školního roku v pěti třídách obecné školy a v pěti třídách měšťanské školy. Obce Moravská Svratka a Moravské Křižánky byly přiděleny do obvodu měšťanské školy v České Svratce. Žádnému obvodu dosud nebylo přiděleno v celém politickém okrese 54 obcí. Z našeho okolí nepřiděleny zůstaly obce: Fryšava, Herálec, Koníkov, Krásné, Tři Studně, Studnice, Vlachovice. Obrana ČSR. Částečná mobilizace dvou ročníků zálohy a některých starších záložníků speciálních jednotek a zbraní dne 21. května. Sudetoněmecká strana (Sd.P) pod vůdcovstvím Konráda Henleina z Chebu, zvyšuje poslední dobou své autonomistické požadavky tak, že tyto požadavky rovnají se téměř úplnému odtržení od celistvosti československé republiky. Vláda chce některým požadavkům Sd.P. vyhověti v rámci československé ústavy a delší dobu již se stranou Sd.P. vyjednává. Henlein však chce rychlé splnění všech jeho požadav ků, organizuje svoji stranu pro vzpouru, jezdí do Německa o pomoc pro svoje požadavky. Říšský kancléř Hitler již dříve ve veřejné řeči prohlásil, že připojí k velkému Německu těch 10 milionů Němců, kteří jsou mimo hranice Říše (tj. Němci v Rakousku a Sudetách!). Rakousko již letos na jaře bez boje zabral. Dne 21. května upozorněna naše vláda Anglií a Francií, že německé vojsko se hromadí na československých hranicích a chce je překročit.

98 Čsl. vláda nařídila okamžitě povolání dvou ročníků záložníků a některých starších záložníků od speciálních jednotek. Mobilizace tato byla provedena během několika hodin. Z Německého bylo povoláno 7 záložníků. Současně zakročily velmoci Anglie a Francie v Berlíně a tím byla hrozící válka zastavena. Záložníci koncem června přišli opět domů. Naše vláda vysvětlila, že byly dva ročníky záložníků povolány pouze na mimořádné vojenské cvičení!. Civilní protiletecká obrana (CPO) v Německém Od 4. června do 28. června konal se v Německém vojenský kurs záložníků letých z Německého a okolních vesnic. Kurs konal se každou sobotu od 15 do 19 hodin a v neděli od 8 do 12 hodin. Při posledním kursu 28. června provedena klasifikace. Zakončeno ostrou střelbou 2. a 3. července na improvizované střelnici mezi Pohledcem a Studnicemi spolu s kursisty z Nového Města. V kursu bylo vyučováno cvičení ve střelbě z pušek Mauser7,92 mm, z lehkých kulometů, z těžkých kulometů, střílení na nepřátelská letadla, házení ručních granátů, seřazování, rozestavění bitevní čáry apod. Kurs vedli vojenští instruktoři a kursu dohlíželi místní rezervní důstojníci: Jaroslav Sláma, učitel, Josef Lukeš, ředitel měšť. školy, Jaromír Veselý, továrník, J. Halla, nadlesní z Kadova, Antonín Knížek, les. spr. Ženský požární odbor při CPO byl zřízen v Německém 25. června. Přihlášeno 14 členek. Odbor poprvé veřejně vystoupil ukázkou výcviku se stříkačkou, pochodovými cviky na veřejném okrskovém cvičení dobrovolných hasičů v Lišné a podruhé na veřejném cvičení sboru dobrovolných hasičů v Německém dne 24. července. Na tomto okrskovém cvičení byla ukázka výcviku všech složek CPO v protiletecké obraně. Třináctidenní pohotovost CPO Od června nařízena okresním úřadem denní pohotovost CPO. Měl se očekávati den, kdy nařízeno bude poplašné cvičení pro všechny složky CPO. Toto cvičení bylo oznámeno 21. června od hodin. V té době vykonán třikrát poplach. Na činnost všech složek CPO ( hlídka požární, hlídka asanační, hlídka sanitní, hlídka pořádková) dohlížela komise, jmenovaná okresním úřadem a starosta obce. Komise: starosta Ad. Tlustoš, Jos. Lukeš, ředitel, Jaromír Veselý, továrník, Dr. Frant. Janeček a Jan Juránek, říd. uč. v.v. Všechny složky CPO dobře pracovaly a také obyvatelstvo dbalo předpisu krýti se po dobu poplachu. Hasiči pro defekt na motorové střikačce nedostali vodu. Letní hosté O letošních prázdninách byl zvětšený příliv letních hostí do Německého i okolí. Hotely v Německém, na Milovech byly plně obsazeny a mnoho hostí bydlelo v soukromých bytech. Živo bylo i na všech koupalištích (Panský rybník, milovský rybník, Medlov, Sykovec). Hostům se líbily vycházky do lesů a hlavně na Buchtův kopec. Koncem července dlel v Německém též náčelník generálního štábu generál L. Krejčí s chotí.

99 Sleva na ceně elektrického proudu Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrického proudu v Německém po dorozumění s dodavatelem elektrického proudu Jaromírem Veselým snížilo cenu proudu od 1. července 1938 takto: 1 Kw pro světlo za 2,30 Kč, 1 Kw pro motor za 1,80 Kč. Osudný rok Československé republiky Rok 1938 těžce zasáhl do osudu Československé republiky. V tomto roce byla ČSR donucena vzdáti se svých tisíciletých hranic a byly jí nadiktovány hranice nové. Země Koruny české tím ztrácejí asi třetinu historického svého území s bohatými lesy, chmelnicemi, uhelnými a rudnými doly, jakož i doly na tuhu v jižních Čechách. Dále ztrácejí mnoho lázeňských míst a minerálních vod, zvláště světoznámé Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a jedinečné v Evropě státní radiové lázně v Jáchymově a mnoho ještě jiných. Ztrácejí mnoho průmyslu zvláště textilního, sklářského, chemického, mnoho železnic a turistických míst. Mnoho ryze českých neb většinou českých měst a obcí, ba celých okresů bylo odtrženo a připojeno k Německu. Tak např. i ryze české město Polička byla 10. října zabrána a obsazena německým vojskem, ale na silný protest bylo město po třech dnech z větší části opět uvolněno ze záboru. Úplné uvolnění Poličky i s předměstím a muniční továrnou stalo se až ke konci listopadu. Velkou většinou české nebo i ryze české části Těšínska zabralo Polsko. Slovensko muselo postoupiti Maďarsku úrodné kraje po celé délce jižní hranice. Ačkoliv mnoho českých a slováckých rodin z těchto zabraných území uprchlo do Československa, nebo bylo maďarskými úřady vyhnáno, přece zůstala silná menšina Slováků pod vládou maďarskou. Na severu Slovenska zabrali Poláci Javorinu a některé kraje při hranicích, ač obyvatelstvo těchto míst nechtělo o připojení k Polsku ani slyšeti. Dokonce vyměřovací komise u Čadce byla místním obyvatelstvem napadena a vyháněna! Také jižní úrodná část Podkarpatské Rusi i s oběma hlavními městy Užhorodem a Mukačevem byla vídeňskou konferencí dne 2. listopadu připojena k Maďarsku. Úřady Podkarpatské Rusi zvolily si nové hlavní město Chrust. Zabráním dráhy na jihu byla Podkarpatská Rus úplně odříznuta od světa a československá vojenská správa musela narychlo zříditi spojení nákladními automobily a autobusy. Také sousední Rumunsko pomohlo obyvatelstvo zásobovati hlavně kukuřicí. Jak mohlo dojíti k takovému okleštění a ochuzení Československé republiky? Po událostech z měsíce května 1938, kdy byla provedena částečná mobilizace, pokračovala vláda ČSR ve vyjednávání se sudetskými Němci o požadavcích, které na vládě žádali. Vláda ČSR prohlašovala ochotu vyhověti těmto požadavkům potud, pokud se tím neohrozí celistvost a vládní moc Československé republiky. Aby se vyjednávání urychlilo, vyslala anglická vláda do Čech lorda Runcimana, který měl napomáhati úspěšnému vyjednávání a informovati anglickou vládu správně o poměrech sudetských Němců v Československu. Lord Runciman byl častým hostem velkostatkářů, knížete Ulrika Kinského v sudetském území, kde býval hostem i vůdce sudetských Němců Konrád Henlein. Tento velkostatkář Ulrik Kinský se velice exponoval ve věci sudetské. Tím se mohlo státi, že lord Runciman po svém odvolání a příjezdu do Londýna prohlásil ministerskému předsedovi Chamberlainovi, že není možno věc sudetských Němců vyřešiti v rámci Československé republiky. Připomínám také, že mladší bratr Ulrika Kinského krumlovský velkostatkář Rudolf Kinský se přičinil různými intervencemi, aby došlo k záboru města Moravského Krumlova, ačkoliv má město dnes jen 10% německou menšinu a kraj kolem je český.

100 Poněvadž se velmoci Anglie a Francie cítily vojenský nepřipravenými, stalo se, že Chamberlain činil nátlak na vládu francouzskou, aby se povolilo požadavkům Hitlerovým. Podotýkám, že se přitom Chamberlain vyjádřil, že kvůli nějakému malému státečku ČSR nebudou riskovat hroznou světovou válku! Konečný výsledek byl svolání konference čtyř zástupců velmocí v Mnichově dne 29. září, kde podle vůle kancléře Hitlera vzato bylo za základ staré, rakouskými germanizačními úřady provedené sčítání lidu z roku Dle toho kancléř Hitler volně, bez odporu a bez účasti Československa určil a nakreslil na mapě v měřítku 1: budoucí hranice zemí Koruny české a ustanovil, že vyklizení odděleného území má se vykonati v pěti etapách od 1. do 10. října Hranice s Polskem a Maďarskem má stanoviti mají určiti komise československo-polská a československo- maďarská. Mnichovskou konferencí, kde bylo obětováno Československo byl prý zachráněn světový mír!!! Tak aspoň prohlašovali ti, kteří tuto obět na Československu vynutili. Jak se však s tímto mírem srovnává skutečnost, že hned po mnichovské konferenci téměř všechny státy (i Amerika) ohromně zvýšily a dosud dále zvyšují náklady na zbrojení a na všech stranách horečně se pracuje na rozmnožení válečného materiálu a letadel! Povím stručně, jak události v posledních týdnech vyvinovaly se tempem téměř šíleným. Na říšském sněmu v Norimberku prohlásil kancléř Hitler dne 11. září 1938 nevyhoví-li československá vláda rychle požadavkům Němců v sudetském území, že jim sám ke splnění jejich požadavků dopomůže. Řečí tou povzbuzena strana sudetoněmecká v čele s Konrádem Henleinem prohlásila nabídky československé vlády za nedostačující, podnikala útoky a srážky v pohraničí a připravovala ozbrojené povstání. Nalezené vojenské pušky a zbraně, kulomety a ruční granáty byly říšskoněmecké výroby. Říšskoněmecká vláda povolala záložníky do 45 let prý na vojenské cvičení na dobu tří měsíců! Útoky na československé pohraniční stráže, na československé celní a jiné úřady se množily, v Chebu a některých městech byly nepokoje, byla již celá řada mrtvých a raněných, říšskoněmecké vojsko se shromažďovalo při hranicích a každým okamžikem hrozilo překročiti hranice. V tomto kritickém okamžiku odejel britský ministerský předseda Chamberlain do Berchtesgadenu za Hitlerem k osobní schůzce dne 15. září. V té době Konrád Henlein s některými vůdci utekl do Německa a německým rozhlasem ohlásil úplné odtržení sudetských Němců od Československa a připojení k německé říši. Vláda československá proto vyhlásila v některých okresech v pohraničí stanné právo, rozpustila sudetoněmeckou stranu dne 16. září a vydala zákaz veškerého shromažďování. V Berchtesgadenu 15. září dohodli se Chamberlain s Hitlerem o požadavcích kladených Československu správněji řečeno: Chamberlain přistoupil zcela na požadavky Hitlerovy a umluvili novou schůzku, na kterou prý Chamberlain přinese souhlas československé vlády. Tato druhá schůzka konala se v Godesbergu v Porýnsku dne 22. září. Mezitím dne 19. září vlády francouzská a britská oznámily vládě československé, co bylo ujednáno v Berchtesgadenu. Moravské noviny ze dne 22. září o tom napsaly toto: Vývoj událostí posledních dnů byl tak překotný a drastické události následovaly tak rychle za sebou, že byl dezorientován nejen tisk, ale i političn í lidé, u nichž fyzicky bylo nemožné aby ztravovali běh událostí tak, jak nepřetržitě následovaly za sebou. Pokusím se proto stručně, co se za posledních několik dnů stalo, zrekapitulovat: Britský ministerský předseda Chamberlain stejně tak, jako zástupci vlády francouzské bez našeho vědomí smluvil v Berchtesgadenu s říšským kancléřem Hitlerem jisté propozice.

101 Tyto propozice byly tlumočeny československé vládě jako návrhy vlády anglické a francouzské s připomenutím, že jen a jen odstoupením území obývaného převážně německým občanstvem lze zachovat mír v Evropě. Náš stát může počítati na samostatnost pouze tehdy, přijme-li revisi hranic podle národnostního klíče. Československá vláda mohla se radit o těchto návrzích jen několik dní, ba jen několik hodin, neboť návrhy byly předloženy ve formě velmi ultimativní! Nakonec usoudila československá vláda, že nemůže franko-anglické návrhy předložené v té formě projednávat. Po schůzi vlády 20. září za předsednictví presidenta republiky dr. Edvarda Beneše zaslala naše vláda vládám Velké Británie a Francie rozklad, ve kterém upozornila na platné mezinárodní smlouvy, zejména na smlouvy arbitrážní a navrhla aby spor československo-německý předložen byl mezinárodnímu foru. Tato arbitrážní smlouva, kterou jsme uzavřeli s Německem v roce 1925, byla nynější vládou v roce 1935 opětovně uznána za platnou. Tato odpověď naší vlády, kde Československo navrhovalo arbitrážní mezinárodní řízení, byla odevzdána příslušnými diplomatickými zástupci v úterý večer 20. září mezi 19. a 20. hodinou. Jen několik hodin poté pozdě v noci ve 2 hod. ráno, vyslaly francouzská a britská vláda opět k presidentu republiky své diplomatické zástupce, aby mu oznámili,že jejich vlády československou odpověď nemohou přijmout za základ jednání. V té době svolána byla ministerská rada. Oba vyslanci ve svých demarších současně upozornili na několik okolností, že ani Francie, ani Anglie by nemohly nijak ochránit ČSR proti útokům se strany Německa, jestliže by Československo nesouhlasilo s odstoupením území Německem požadovaného. Francouzský vyslanec výslovně prohlásil, že Francie se necítí býti vázána Československé republice pomocí a Velká Britanie oznámila, že by projevila naprostý nezájem na osudu Československé republiky. V této době obdržela naše vláda od Sovětského Ruska sdělení, že SSSR (= Sovětské Rusko) bude postupovat přesně podle platných mezinárodních smluv a že nám může vojensky pomoci jedině tenkráte, když nám poskytne vojenskou pomoc také Francie; ve druhém případě se pravilo v ruské odpovědi, by Rusko mohlo přispěti Československu na pomoc tehdy, kdyby společnost národů označila ve věci československoněmeckého sporu Německo za útočníka. Byla tedy vláda čsl. nucena přijmout návrh vlády francouzské a britské za podklad dalšího diplomatického jednání o vyřešení územní otázky. Vláda Československé republiky zapřísáhá veřejnost, aby žádnými ukvapenými projevy nebo činy toto jednání nerušila. Musíme se ze všech sil snažit, abychom zachránili, co se zachránit dá, musíme postupovat ukázněně a jednotně. Vláda prosí tedy všechny ty, kdož střeží naše hranice, aby zůstali na svých místech, lid doma, aby pak klidně pracoval dále a věřil, že československá vláda učiní vše, co je v jejich silách. Dnešního dne odpoledne byli pozváni novináři k novému ministrovi propagandy Vavrečkovi, který vyložil novinářům situaci a skončil svůj projev těmito slovy: Jsme na lodi, která je ohrožena a opuštěna, musíme býti všichni kapitány. Toto napsaly Moravské noviny ze dne 22. září 1938 pod silně vyznačeným nadpisem: Zrazeni a všemi opuštěni Dne 21. září v 17 hodin přijal ministr zahraničních věcí dr. Krofta vyslance francouzského a britského a odevzdal jim vynucenou odpověď československé vlády. Téhož dne večer o 19 hodině oznámil československý rozhlas tuto kapitulaci, při čemž mnozí posluchači, pod dopadem takové těžké rány, nebyli schopni vyjádřiti co v nitru svém pocítili jinak, než vhrknutím slz do očí!

102 O tom napsaly Moravské noviny ze dne 22. září toto: Ve středu v 19 hodin se konečně veřejnost dověděla, že je dobojována první epocha zoufalého boje čs. vlády, která nakonec musila kapitulovat. Československo, aby zachránilo mír v Evropě, muselo svolit k územním ústupkům Německu, kterému budou postoupeny německé kraje podle směrnic, o nichž jsme referovali již v minulých dnech. Jak a jakou formou se budou tyto směrnice provádět, rozhodne se ještě v dalším jednání. Hlasatel s rozechvěním, které se vrylo drásavě do srdcí všech posluchačů, sděloval, že československá vláda zůstala ve svém boji osamocena, neboť jak Anglie, tak Francie daly Československu jasně na vědomí, že nemohou pomoci vojensky Československu, neposkytne-li Německu požadované územní ústupky. Rusko dalo Československu jasně na vědomí, že nemůže pomoci vojensky, nepomůže-li také Francie a že by šlo na pomoc jen tehdy, kdyby bylo Německo označeno Společností národů za útočníka. Zůstali jsme tedy úplně osamoceni a ze všech stran obleženi. Slzy vstupují do očí. Nikdo se za ně nestydí. Budeme muset oželet naše krásné hory, naše hranice, které po tisíce let střežily naši vlast. Do poslední chvíle jsme mysleli, že naše spravedlivá věc musí zvítězit. Doufali jsme marně. Evropa zůstala hluchá vůči zoufalému volání Prahy o pomoc. Jsme oslabeni, ale neporaženi. Zoceleni strašlivými zkušenostmi a se sevřenými rty budeme kráčet dále. Na to dne 22. září podala vláda dr. Milana Hodži podle svého včerejšího usnesení presidenta republiky demisi. Jmenována byla nová vláda s armádním generálem Janem Syrovým jako ministerským předsedou v čele a který ponechal si též ministerstvo národní obrany. Z členů předcházející vlády zůstali: dr. Kamil Krofta jako ministr zahraničních, dr. Jos. Kalfus jako ministr financí. Hlavním velitelem čsl. armády byl jmenován armádní generál Ludv. Krejčí. Dne 22. září konala se druhá schůzka Chamberlaina s Hitlerem v Godesbergu v Porýnsku. O tom píší Horácké listy ze dne 30. září toto prohlášení, které vysílal československý rozhlas dne 25. září úředně z Prahy: Zdůrazňujeme, že je skutečností, o niž nikdo na světě nemá nejmenší pochybnosti, že v noci z úterka na středu 21. září vláda československá oficiálně přijala návrh vlád anglické a francouzské na vážné projednání a uskutečnění postoupení určitých území, obývaných obyvatelstvem německým, říši německé. Tuto kladnou odpověď dala československá vláda přesto, že tím šla daleko za ony hranice, které ještě krátkou dobu před tím byly samotnou sudetoněmeckou stranou prohlašovány za vyhovující podklad k řešení. Jestliže československá vláda tyto kruté podmínky přijala, učinila to proto, že jí k tomu naléhavě radily obě vlády, které převzaly úkol prostředníků, tj. vláda Velké Britanie a Francie, které doufaly, že přijetím podmínek, ujednaných s britským ministerským předsedou Chamberlainem s Hitlerem v Berchtesgadenu zajistíme mír nejen pro Československo, nýbrž i pro celý svět. Obě vlády dodávaly k tomu, že kdybychom tuto podmínku nepřijali, nemohla by Francie dostáti svému slovu o spojenecké pomoci v případě našeho napadení a že by Anglie nemohla nadále projevovati účinného zájmu o další osudy Československa. Abychom nebyli obviňováni, že jsme překazili možnost vytvořiti obecný mír pro Evropu a tím i pro celý svět, přijali jsme kruté podmínky o řídili jsme se radou obou velmocí. S naší kladnou odpovědí odjel pak britský ministerský předseda Chamberlain k říšskému kancléři Hitlerovi. Sotva však předložil ministerský předseda Velké Britanie v Godesbergu naši kladnou odpověď, obdržel proposice zcela jiné, jdoucí mnohem dále, než bylo smluveno před tím v Berchtesgadenu. Projevila se tu opět známá taktika vyjednávající druhé strany, že při každém ústupku, který se učiní, následuje pod libovolnou záminkou ihned zvýšení požadavků. Z Godesbergu přivezl ministerský předseda Velké Britanie nové návrhy a podmínky Německa, které byly československé vládě sděleny v neděli ráno.

103 Již když v Godesbergu tyto nové podmínky přijímal, byl si ministerský předseda Velké Britanie vědom toho, že ani vládě Velké Britanie, ani vládě Francie nebude již možno Československu doporučovati přijetí těchto nových podmínek a že není možno raditi dále Československu, aby zůstalo pasivní a nepřipravovalo se na obranu. Proto prohlásili v pátek dne 23. září ve čtvrt na 19 hodinu vyslanci francouzský a anglický v Praze z úředního uložení svých vlád, že ani Anglie, ani Francie nemohou převzíti odpovědnost za to, aby nám dále radily k pasivitě a že nám již nemohou doporučovati, abychom neučinili potřebných vojenských příprav. Zároveň nám naznačili, že nové memorandum z Godesbergu nám doručují sice svým prostřednictvím, ale bez jakékoli rady ohledně dalšího postupu. To znamenalo, že velmoci samy nepovažují nové podmínky za spolehlivý podklad pro dosažení dohody. Československá vláda sešla se hned po tomto sdělení obou vyslanců v pátek večer ve 20 hodin a dospěla k tomu, že mezinárodní situace vyžaduje nezbytně, aby se učinily obranné přípravy pro všechny možnosti a to tím spíše, že v téže době všude podél hranic se jevila zvýšená činnost ozbrojených tlup, které byly opatřeny zbraněmi zahraničního původu a podnikaly z cizího územní útoky na naše isolované celní úřady a bezpečnostní stráže. Naše vláda již před tím nařídila všem pohraničním úřadům a strážím, aby se přísně zdržely jakékoliv akce a zvláště aby nepoužívaly střelné zbraně ani v případě vážného ohrožení. Naše orgány se nedotkly ani v jednom případě cizího území. Naproti tomu bylo zřejmo, že přecházení hranic, které byly s druhé strany ještě do nedávna pod přísnou uzávěrou a kontrolou, dálo se nyní naprosto volně, takže tlupy útočníků, ozbrojené střelnými zbraněmi všech druhů, kulomety a ručními granáty a opatřené přílbami podnikaly ze sousedního státního území německého svobodné vpády na území našeho státu. Kdybychom byli dále k tomuto stavu nečinně přihlíželi, byl by z něj automaticky vznikl konflikt. Proto československá vláda z důvodů sebezachování na něž má právo každá živá bytost na světě a tím více stát, který právě podal o své mírumilovnosti důkazy v historii nevídané, dospěla k přesvědčení, že další její pasivita by se mohla stát příčinou konfliktu a že by se jí jednou mohlo vyčítat, že nedostatkem ochranných opatření umožnila, ba zavinila porušení míru. Proto několik hodin po návštěvě vyslanců Velké Britanie a Francie se rozhodla československá vláda v pátek v noci vyhlásiti mobilizaci. Toto opatření učinila vláda republiky jedině proto, aby byly vytvořeny podmínky umožňující jednání v klidu a pokoji. Nikdo rozumný na světě nebude jistě věřit, že mobilizace malého Československa by mohla někoho ohrožovati. Opakujeme tedy se vším důrazem, že československá mobilizace nebyla provedena proti radám a pokynům západoevropských velmocí, bez jejichž vědomí československá vláda v celém průběhu sporu, o který jde, neučinila ani jediného kroku. Propaganda, která líčí věci jinak, je prostě lež a podvod a směřuje nikoliv k udržení, ale k rozvrácení míru. Tak zněla úřední zpráva rozšířená rozhlasem. Všeobecná mobilizace Dne 23. září večer vyhlásila vláda čsl. republiky všeobecnou mobilizaci záložníků do 40 roků. Brzy došly zprávy o částečné mobilizaci ve Francii a Anglii. I jiné státy povolávaly záložníky. Válka zdála se býti neodvratnou. Českoslovenští vojáci narukovali s pevným odhodláním brániti celistvost republiky do posledního dechu. Protiletadlová obrana byla připravena a nařízeno všeobecné zatemnění příbytků. V těchto nanejvýš napjatých hodinách, kdy se zdálo, že válka může vzplanouti každým okamžikem, učinil Chamberlain nový telegrafický návrh Hitlerovi, na jehož podkladě byla určena nová schůze zástupců čtyř velmocí na den 29. září v Mnichově.Zde se sešli říšský kancléř Hitler, italský ministerský předseda Musolini, anglický ministerský předseda Chamberlain a francouzský ministerský předseda Deladier.

104

105 Usnesení této konference, oznámené téhož dne večer československým rozhlasem, působilo zdrcujícím dojmem. Československo bylo obětováno, aby prý tím byl zachován mír v Evropě! Kancléř Hitler určil pro posouzení národnostních poměrů v Československu sčítání lidu z roku 1910! Kraje obydlené Němci, jak je Hitler dle tohoto nesprávného zastaralého rakouského sčítání lidu na mapě v měřítku 1: zakreslil, mají býti vyklizeny a odevzdány Německu v pěti etapách ve dnech října. S Poláky a Maďary měla se vláda československá do měsíce domluviti o úpravě hranic. Československá vláda s ministerským předsedou armádním generálem Janem Syrovým v čele, nemohla se sama, opuštěná od spojenců, na jejichž pomoc a podporu spoléhala, odvážiti k boji s mocným Německem a nevidouc jiného možného východiska, musila na tyto podmínky přistoupiti. Začalo tedy od 1. října vyklizování jednotlivých částí postupovaného území a bylo postupně osazováno německým vojskem. Do 10. října byly všechny požadované krajiny a obce německým vojenským úřadům odevzdány. Současně počátkem října vynutili Poláci na naší vládě odstoupení většiny Těšínska, takže při republice zůstal jen necelý okres Frýdek a později vráceny některé obce u Moravské Ostravy. S Maďary určeno vyjednávání do Komárna. 4. října provedena rekonstrukce vlády generála Jana Syrového. V nové vládě jmenován byl ministrem zahraničních věcí dosavadní vyslanec v Římě dr. František Chvalkovský. Dne 5. října odstoupil president dr. Edvard Beneš a měl v rozhlase v 19 hod. řeč na rozloučenou. Po nějakém čase přijal dr. Ed. Beneš místo profesora na universitě v Chicagu a odjel z republiky dne 22. října letadlem do Londýna i s chotí, kde se nějaký čas zdrží u synovce, ježto prý je následkem posledních událostí nervově vyčerpán a churav, a potom později pojede do Ameriky. 7. října prohlásila československá vláda autonomii Slovenska a jmenovala první vládu slovenskou. 11. října vyhlásila vláda autonomii Podkarpatské Rusi a jmenovala novou vládu pro Podkarpatskou Rus. O hranice s Maďarskem v Komárně vyjednávala komise slovensko maďarská, v niž se zúčastnil za Podkarpatskou Rus dr. Fenclík. Toto vyjednávání přerušili Maďaři 13. října. Proto požádala československá vláda Hitlera a Musoliniho o rozhodnutí v této záležitosti. Hitler a Musolini se dohodli a stanovili na den 2. listopadu konferenci zahraničních ministrů italského hr. Ciana a německého šlech. Ribbentropa, ministra zahraničí Chvalkovského a min. předsedy šlech. Kányi. Vídeňská konference těchto čtyř zahraničních ministrů stanovila hranice s Maďarskem a určila vyklizení odstupovaného území od 5. do 10. listopadu 1938, což bylo provedeno. Zvláštní rozhraničovací komise měly během měsíce listopadu určiti přesně konečnou podrobnou hranici Československa se všemi sousedy. Hranice s Německem byla definitivně stanovena dohodou mezi německou a československou vládou. Protokol o této dohodě byl podepsán 20. listopadu 1938 v zahraničním úřadě v Berlíně. Vyklizení a obsazení na jednotlivých místech obou hranic na základě protokolu bylo provedeno do 24. listopadu. Také s Polskem a Maďarskem v těch dnech stanovena konečná přesná hranice, takže okleštěná republika dosáhla konečně přesných hranic. Národní Politika ze dne 6. prosince 1938 píše pod nadpisem Obraz zmenšené republiky: Úřední údaje o změnách v naší republice byly právě oznámeny. Republice zbylo km2 území. Dle sčítání r měla republika obyvatel z nichž jí zůstalo ob. Čeho pozbyla republika? 121 soudních okresů úplně a 99 částečně. Obcí jí bylo odňato úplně a 103 z části. Domů pozbyla skoro a obyvatelstva podle sčítání 1930

106 Protože však sčítání bylo před 8 lety, nutno počítati ještě s přirozeným přírůstkem a je tedy jisto, že ztráta na obyvatelstvu převyšuje 5 milionů duší i když počítáme s tím, že četní exulanti se uchýlili ze zabraných území do našich krajů. Bohužel v tomto čísle je také přes milion našich příslušníků národnosti československé, kteří zůstali za hranicemi. Jak působily tyto události v naší obci. Již od květnových událostí sledovány byly pilně podle denních listů a podle rozhlasu zprávy o sudetských Němcích a o tom, co se děje v Německu a také jaké je o tom všem mínění v jiných státech. Všeobecný úsudek mezi zdejšími občany byl, že sudetským Němcům se křivda v republice neděje, že německá menšina má v republice tolik práv jako žádná menšina v žádném jiném státě a poukazováno na to, že Čechoslováci v Německu, např. ve Vídni, mají nesrovnatelně méně práv než Němci u nás. Zvláště po řeči říšského kancléře Hitlera v Norimberku dne 12. září sledovali jsme všichni s napětím běh událostí. Zprávy z novin byly dychtivě čteny a u radiopřijímačů doma a v hostincích shromažďovaly se skupin y posluchačů, aby vyslechly zprávy o situaci. Nevěřilo se, že dojde k válce. Spoléhali jsme na naše spojence Francii, Anglii, Malou Dohodu (= Rumunsko a Jugoslavii) a na Rusko. Byli jsme přesvědčeni, že v případě napadení naší republiky Německem, tito spojenci se nás zastanou. Nezdálo se nám býti pravděpodobným, že by Hitler vyvolal válku proti československé republice a jejím, jak jsme se domnívali mocným spojencům, neboť mínění téměř celého světa podle zpráv, kterých jsme se dočetli zdálo se sympatizovati s Československem. Spoléhali jsme na silné naše pohraniční opevnění, které jsme miliardovými náklady moderně vybudovali, a na zdatnost naší armády, která bude statečně hájiti vlast i proti velké přesile. Když však Francie a Anglie ve strachu ze své vojenské nepřipravenosti a slabosti nás opustily a obětovaly Československo pod záminkou, že tím zachrání Evropě mír, působilo to na občanstvo u nás jako hromová rána. Při ohlášení zprávy rozhlasem 21. září v 19 hodin večer, že Anglie a Francie donutily naši vládu k odstoupení našich tisíciletých hranic, zalily se mnohým oči slzami. Se zaťatými zuby a sevřenými pěstmi uposlechli jsme vyzvání vlády ke klidu a rozvaze. Bylo vyslovováno mínění, že Anglie a Francie nás zradily, ba prodaly! Dne 23. září asi o 10. hod. večerní ohlásil československý rozhlas všeobecnou mobilizaci do 40 roků. Byl jsem již v posteli, když jsem tu zprávu z rádia vyslechl. Narychlo jsem se oblékl a spěchal do městečka. Za malou chvíli bylo celé městečko na nohou. Mobilizovaní záložníci hned v noci připravovali kufříky a ráno odjížděli na dvou nákladních autech do Nového Města na dráhu. Manželky a příbuzní narukujících měli sice při loučení oči plny slz, ale hlasitého nářku nebylo. Při odjezdu aut z náměstí volali branci: Ať žije Československá republika! Máváním klobouků, šátků a rukou vyprovázeli jsme odjíždějící. Z Německého a Milov bylo celkem asi 40 narukovaných. Současně byla mobilizace koní, vozů a automobilů. Protože pro nevlídné deštivé počasí v létě se sklizeň a polní práce velice zdržely, nebylo v čas mobilizace ještě všecko obilí sklizeno, mnoho otav bylo neposečeno a brambory všechny dosud na poli. Ještě štěstí, že Okresní úřad dovolil na školách jen dopolední vyučování, aby školní děti mohly při pracích pomáhati. Nařízeno ihned zatemnění všech příbytků a organizovány hlídky civilní protiletecké obrany (CPO). Zatemňování bylo odvoláno 1. října. Panuje velké napětí, očekává se netrpělivě, co přinesou příští hodiny, zprávy z novin a rozhlasu jsou pilně sledovány, ale přitom v celém okolí panuje naprostý klid a pořádek. Pouze zvětšily se nákupy látek, mouky, cukru, soli a některých jiných potřeb, neboť lide dělali zásoby pro dobu válečnou. Nedošlo však u nás ke shromažďování nějakých, zvláště nepřiměřených zásob. K zmenšení jednostranných nákupů přispělo také nařízení vlády, kterým byly omezeny výplaty vkladů u všech peněžních ústavů.

107

108 Přece však některé potřeby jako sůl, cukr, petrolej, benzin byly úplně vyprodány a obchodníci nemohli znovu zásoby doplniti, neboť vagony na drahách musely býti ponechány pro vojenské záležitosti. Na štěstí nastalo pěkné počasí a na polích se pracovalo, pokud síly stačily. Zdrcujícím dojmem působilo usnesení čtyř velmocí v Mnichově dne 29. září. Lze si domysliti, s jakými pocity hořkosti prohlíženy byly přibližné náčrtky hranic českých zemí, které se druhého dne objevily v denních listech! V prvních dnech po této hrozné operaci ozývala se v nitru každého z nás otázka, bude-li tak okleštěná republika schopná ještě života. Slyšeli jsme však již brzy v rozhlase a četli jsme v denních listech přesvědčení vážných a rozumných mužů, že můžeme prospívati i v nových změněných hranicích, budeme-li svorní, pracovití, poctiví a přebudujeme-li svůj politický a hospodářský život dle nových poměrů. Vláda generála Syrového hned začala s budováním druhé republiky. Prohlásila, že chce žít v přátelských stycích se všemi sousedy, hlavně s Německem, a s ním spolupracovat na poli hospodářském i kulturním. Vydán zákon o zřizování pracovních táborů pro nezaměstnané od 18 roků, aby se tím omezila nezaměstnanost a přestalo nezdravé vyplácení dosavadních podpor v nezaměstnanosti. Pracovní tábory budou pracovati na nově projektovaných stavbách drah, silnic a jiných všeužitečných podnicích.nejdříve budou vybudovány: dvoukolejná dráha Praha Něm. Brod Žďár Brno a bude se stavěti hlavní dálková silnice pro motorizovanou dopravu přes celou republiku od západu na východ. Tato dálnice (tento název byl navrhnut místo cizího jména autostráda) bude míti vozovku širokou 21 m, která uprostřed po délce bude rozpůlena travnatým pásem 3 m širokým. Zřízení pracovních táborů přijalo občanstvo většinou sympaticky. Bylo slyšeti posudek, že se tím bude platiti aspoň za nějakou práci. Nám nejblíže je již v listopadu zřízena jedna rota pracovního tábora v Bystřici n/pernštejnem, která má pracovati na zlepšení a přebudování silnice v části Bystřice Nové Město. Současně s vyklizováním postoupeného území prováděna byla postupná demobilizace vojínů. Dne 12. října přejela přes Německé část pluku těžkého dělostřelectva čís. 303 z Vysokého Mýta. Od 11. října byl v Německém ubytován prapor pěšího pluku čís. 21 z Čáslavě a kulometná setnina celkem asi 600 mužů. Velitelství bylo zřízeno v hotelu Záložna, odkud veden polní telefon na poštovní úřad. Vojsko ubytováno v sokolovně a v sálech obou hotelů. Koně umístěny v jednotlivých statcích. Velitelství půjčovalo koně a vojáci pomáhali při sklizni bramborů, setí obilí a jiných polních pracích. Ještě že po celou dobu od mobilizace bylo velmi příznivé počasí, takže za pomoci vojáků a půjčených koní mohly býti naléhavé polní práce vykonány a obilí zaseto. Po odchodu vojska byly brambory téměř sklizeny a zůstaly jen přeorávky brambořišť a podmítky. Po týdenním pobytu dne 17. října polovina vojska odešla a dne 24. října odešli ostatní. Přeplněné městečko se opět vyprázdnilo. Postupně vraceli se demobilizovaní zdejší záložníci a počátkem prosince byli opět všichni doma. Slintavka a kulhavka. Ke všem soužením letošního podzimu přistoupilo ještě jedno. Dne 12. října úředně zjištěna u rolníka Jos. Petra čís. 3 slintavka a kulhavka. Po týdnu zjištěna tato nemoc v čís. 17 a potom onemocněl dobytek postupně skoro všem hospodářům. Také v jiných obcích v okolí zahnízdila se tato nemoc. Zvěrolékař z Jimramova býval často v Německém a očkoval dobytek.že hospodáři dbali rad zvěrolékařových jak nejlépe dovedli, neuhynul v Německém žádný kus hovězího dobytka. Nemocí tou postiženy byly také kozy a vepřový dobytek.

109 Sjednocení politických stran. Abych dal náhlédnout do poměrů v republice za neblahé vlády politických stran a jaké úsudky o tom byly hned po letošní národní katastrofě vyslovovány a v různých denních listech uveřejňovány, opisuji namátkou kus článku z Moravských novin ze dne 16. listop v minulých dvaceti letech, kdy u nás nevládl lid, jak žádala dosud platná ústava, ale kdy se vlády zmocnily politické strany, jejichž představitelé, nedbajíce zájmu veřejného, jejž měli zastupovati, dbali z velké části jen sobeckých zájmů vlastních osob, rodin, příbuzenstva, strany, stavu. Veřejná morálka za těchto okolností úplně poklesla. Dotování stranických podniků ze státních peněz, daňové úlevy stranickým výdělečným podnikům, subvence věcně neodůvodněné, neomalené a bezostyšné vymáhání zbytkových statků a jiných sinekur pro syny, a příbuzenstvo osobami zajímajícími vlivná postavení veřejná, hromadění správních radovství a různých jiných bohatě odměňovaných funkcí z titulu stranické příslušnosti, hromadné dožebrávání politické protekce a udělování míst ne podle schopností, nýbrž podle stranické legitimace, používání státních aut k soukromým cestám, místností v státních budovách k soukromým účelům atd, atd., to byly zjevy zcela všední v době vlády politických stran. Nikdo z těch, kdož zneužívali takovým hanebným způsobem svých veřejných funkcí, nepomyslil, jak tím demoralizuje široké vrstvy lidové a jak budí pohoršení u národnostních menšin státu. Nikdo z nich neměl v sobě pocit hanby a studu, neuvědomoval si, jak podkopává důvěru v demokracii a tím samy základy státu na demokracii zbudovaného. Toto pustošivé hospodaření politických stran bylo spíše zradou na demokracii než výrazem pravé vůle lidu. Ukázalo se, že velká část lidí, jimž byly svěřeny důležité veřejné funkce, neodolala pokušení zneužíti svěřené moci pro cíle osobní. Takovým zneužitím odpovědného postavení podle mravního zákona jest i to, když si poslanec, ministr zjedná svým vlivem příděl zbytkového statku pro sebe nebo příbuzenstvo, i když občanský zákon porušen nebyl. Ti, kdož zastávají veřejné funkce, mají také výchovné poslání na široké masy národa. Vůdcové národa a veřejní funkcionáři musejí býti bezvýhradně nezištní a musejí míti posvátnou úctu k veřejnému majetku. Nesmí na nich lpět ani stín podezření, že by mohli své moci zneužíti pro sebe. Musejí státi na vyšší mravní úrovni než soukromníci. Ať si to uvědomí všichni, kdo mají v úmyslu vésti národ a zastávati jeho zájmy podle projektované ústavy! Podobné články s nadpisy Pryč se stranami!, Dosti již stranických štvanic! apod. bylo lze čísti ve většině časopisů od konce října, kdy se jednalo o svolání Národního shromáždění a o volbě prezidenta republiky. Za takovýchto poměrů, kdy byl činěn nátlak veřejnosti na odstranění politických stran a voláno po ozdravění poměrů, začali zástupci politických stran vyjednávati o sjednocení stran. Strana sociálně demokratická oznámila, že vystupuje z mezinárodní socialistické internacionály, dále že se celá strana rozpouští a že utvoří Národní stranu práce. Jiné velké strany vyjednávaly o vybudování Strany národní jednoty. Výsledek tohoto vyjednávání byl, že 17. listopadu 1938 bylo vydáno provolání, které takto začíná: Národe český! Z rozhodnutí vedoucích orgánů rozcházejí se strany: Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Čs. strana národně socialistická, Čs. živnostensko-obchodnická strana středostavovská, strana Národního sjednocení, Čs. strana lidová v Čechách se se všemi svými složkami.k tomu se připojuje Národní liga. Do života národa nastupuje veliké národní hnutí, strana Národní jednoty. Je to hnutí činorodého nacionalismu. Vytváří je národní víra lidu vesnice i města, lidu polí a továren, živností a obchodu, školy, kanceláří, laboratoří i armády. Jeho úkolem a posláním jest vybudovati nový stát, provésti obrodu národního života a vésti národ k vzestupu.---

110 Dále byly vyznačeny jednotlivé body programu nové strany. Komunistická strana byla úředně rozpuštěna a zakázána. Ostatní menší české strany se připojily k některé z obou nových stran. Budeme nadále míti v českých zemích pouze dvě české strany: l. stranu Národní jednoty 2. Národní stranu pracujícího lidu. Obě strany si v programu určily, že budou poctivě, nezištně, bez vzájemných politických štvanic podporovat vládu v budování druhé republiky a odmítnuvše veškeré nezdravé stranictví a protekcionářství, budou ze všech sil pracovati k zabezpečení a povznesení vlasti a národa. Všichni upřímní a věrní Čechové si přejeme, aby se tento program novým stranám zdařil a aby při tomto programu skutečně vytrvaly. V Německém byly dosud čtyři strany: 1.Republikánská strana, 2. živnostenská strana, 3. lidová strana, 4. národně socialistická strana. Na vyzvání svých organizací sešli se 28. listopadu delegáti všech čtyř stran na společné schůzi v Družstevním lihovaře, oznámili, že jsou dosavadní strany rozpuštěny a všechny čtyři strany že splývají v jednu stranu Národní jednoty. Máme tedy v Německém nyní pouze jednu politickou stranu a to stranu Národní jednoty. Za místní funkcionáře nové strany byli zvoleni: Josef Boháček, rolník z čís. 17 předsedou, Boh. Líbal, obchodník čís. 49 jednatelem a mistr pokryvačský Josef Dokoupil čís. 102 pokladníkem. Členem okresního výboru nové strany Národní jednoty v Nové Městě byl z Německého zvolen Josef Lukeš, ředitel měšťanské školy. Den svobody Dne 21. října vydala vláda výnos, aby se letos na den 28. října pracovalo v úřadech i ve školách na znamení, že pouze pilnou prací zabezpečíme opět druhou republiku. Prapory na veřejných budovách buďtež vyvěšeny! Národní shromáždění (obě sněmovny), které již čtvrt roku nezasedalo, bylo svoláno na den 17. listopadu. Má zvoliti prezidenta republiky, vypracovati novou ústavu republiky a mnoho důležitých a naléhavých záležitostí. V sobotu 19. listopadu byla v Berlíně podepsána dohoda mezi Česko-Slovenskem a Německem o dálnici (automobilové silnici) po československém území, která povede přes Moravu od severu k jihu a bude spojovati Horní Slezsko s Východní Markou a dále úmluvu o stavbě průplavu dunajsko-oderského. Volba presidenta republiky. Dne 24. listopadu oznámil rozhlas, že se po delším vyjednávání strany shodly na jediném kandidátu na úřad presidentský a že jím je president vrchního správního soudu v Praze dr. Emil Hácha, rodák z Trhových Svinů v již. Čechách. Je vdovec, nedávno mu zemřela žena, má vilu v Praze- Střešovicích, kde bydlí. Volba presidenta republiky konala se v sále poslanecké sněmovny dne 30. listopadu Odevzdáno bylo 312 platných lístků. Z nich bylo 272 pro dr. Emila Háchu, 39 prázdných a 1 lístek na jiné jméno. Po volbě téhož dne podala vláda generála Syrového demisi, kterou nový president přijal a 1.prosince pověřil poslance Rudolfa Berana sestavením nové vlády. Sestavení nové vlády trvalo jen několik hodin a odpoledne 1. prosince vydal president republiky dr. Hácha vlastnoruční list o jmenování nové vlády, která je složena takto:

111 Rudolf Beran předseda vlády Česko-Slovenské republiky. Dr. František Chvalkovský ministr zahraničních věcí Otakar Fischer ministr vnitra Dr. Josef Kalfus ministr financí Dr. Jan Kapras univ. profesor min. školství a národní osvěty Dr. Jarosl. Krejčí, univ. profesor min. spravedlnosti Dr. Vlastimil Šádek min. prům., obchodu a živností Divisní generál Alois Eliáš min. železnic, pošt a telegrafů Dominik Čipera, starosta města Zlína min. veřejných prací Dr. Ladislav Feirabend min. zemědělství Armádní generál Jan Syrový ministr národní obrany Dr. Vladislav Klumpar min. soc. péče, veřej. zdrav. a tělovýchovy Karel Sidor zástupce slovenské vlády ve vládě ústřední a náměstek předsedy vlády Dr. Jiří Havelka ministr bez portefeuille, pověřen řízením kanceláře presidenta republiky Nová vláda Slovenska: Mgr. Dr. Josef Tiso předseda slovenské vlády, pověřený řízením slovenského ministerstva vnitra, sociální péče a veřejného zdravotnictví Pavel Teplanský finance, průmysl, obchod, živnosti a zemědělství Dr. Ferdinand Durčanský železnice, pošty, telegrafy a veřejné práce Matúš Černák školství, národní osvěta Dr. Miloš Vančo spravedlnost Nová vláda Karpatské Rusi: Mgr. Augustin Vološín předseda vlády Podkarpatské Rusi Julian Revay ministr Podkarpatské Rusi Název celé republiky Čechů, Slováků a Karpatorusů vidíme nyní psán Republika československá, nebo Česko-Slovensko. Statistika včelařství v roce 1938 dne 1. listopadu Jméno chovatele kg dkg Kč 1. Babáček Karel Boháček Josef /2 3. Harvánek Josef / Juránek Jan Knížek Antonín Milovy Švanda František

112

113 Projektovaná úprava náměstí Ve schůzi obecního zastupitelstva 3. prosince bylo usneseno, aby za peníze, které byly vybrány na zřízení Švehlova sadu a částečně za přispění obce byla provedena úprava náměstí. Zřízením přípravných prací byli pověřeni členové obecního zastupitelstva Bohumil Kučera, správce lihovaru a Josef Dokoupil, pokryvačský mistr čís Poštovní a telegrafní úřad má telefonní ústřednu v Německém, k níž patří koncem roku 1938 tyto hovorny: 1. hovorna Německé s 9 účastníky 2. hovorna Milovy s 1 účastníkem 3. hovorna Daňkovice s 1 účastníkem 4. hovorna Krásná se 4 účastníky. Účastníků rozhlasu bylo koncem roku 1938v Německém s Milovami 41 účastníků v ostatních vesnicích 31 účastníků V celém poštovním obvodu 72 účastníků Změny ve správě nadačního ústavu Marie Školské v Brně. V Horáckých listech ze dne 16. prosince 1938 bylo uveřejněno: Ministerstvo vnitra, jako nejvyšší dozorčí úřad nadační, sesadilo paní Pavlu Dückher- Haslareovou, představenou nadačního ústavu Marie Školské z úřadu představené tohoto ústavu a vrchním vedením ústavu pověřilo zemského presidenta moravskoslezského. V důsledku toho byla provedena další úsporná opatření a organizační úpravy. Ústřední kancelář ústavu v Brně byla zrušena, rovněž tak lesní a důchodenský úřad v Novém Městě na Moravě byly zrušeny a agenda zrušených úřadů soustředěna u ředitelství nadačního velkostatku v Novém Městě na Moravě. Také správa nadačního velkostatku a parní cihelny v Medlánkách budou řízeny z Nového Města na Mor., kde budou také vyřizovány všechny nadační záležitosti hospodářské, finanční a administrativní. Lyžaření o vánocích 1938 Poněvadž odstoupením pohraničního území ubyly oblíbené lyžařské terény v Krkonoších a na Šumavě, hledány byly nové lyžařské terény. V novinách uveřejněny byly zprávy také o našem kraji, že je příznivý a výhodný pro lyžování, proto byl očekáván zvýšený příliv lyžařů o vánocích. Zdejší nájemce hotelu Záložna Josef Rýdl rozesílal šestistránkové prospekty s nadpisem: Lyžujeme na Českomoravské vysočině! Německé na Moravě, oblíbené středisko lyžařů! Prospekt doplňovalo několik pěkných fotografií okolní krajiny v zimě. Zdejší poštmistr Karel Babáček koupil kulaté razítko tohoto obsahu: Německé na Moravě Letovisko- Turistika. Toto razítko otiskuje vedle úředního razítka na dopisy, pohlednice a jiné poštovní zásilky odesílané do světa. Přes celé vánoční svátky až do Tří králů bylo Německé lyžaři hojně obsazeno. Hosté byli ubytováni v hotelích i v soukromých bytech. Na Štědrý den napadla silná vrstva sněhu a přes celé svátky až do Tří králů byly sněhové podmínky velice příznivé. Oblevy nebylo a téměř denně se znovu trochu přichumelilo. Na hlavní dny svátků a na Nový rok a na Tři krále přijely přímo z Prahy autobusy s lyžaři. Před odjezdem v neděli 8. ledna byli lyžaři, hotel a okolí filmováni. Lyžaři odjížděli uspokojeni a někteří ohlásili, že opět přijedou. Obecní kronika byla obecní radou vyložena k veřejnému nahlédnutí od 21. ledna do 8. února 1939 v místnosti obecního úřadu, což bylo oznámeno obecní vyhláškou. Josef Novák člen obecní rady Josef Dokoupil náměstek Adolf Tlustoš starosta

114 Rok 1939 Zánik Česko-Slovenské republiky Události z podzimu roku 1938, kterými byla republika Česko-Slovenská zmenšena ve svých původních hranicích a rozdělena na tři autonomní státy ve společných nových hranicích, měly další pokračování. Někteří z vůdců nově utvořeného autonomního Slovenska, v jichž čele byl slovenský ministerský předseda Msg. dr. Josef Tiso, nebyli spokojeni s novou autonomií Slovenska v rámci Česko- Slovenské republiky a žádali pro svoji zemi úplnou nezávislost tj. vlastní stát. Na slovenském sněmu v Bratislavě dne 14. března 1939 bylo usneseno úplné osamostatnění Slovenska a jmenována nová vláda pro samostatný slovenský stát v jehož čelo zvolen dr. Tiso jako ministerský předseda. Zpráva o tom došla do Prahy dne 14. března o 121/2 hod. odpol. Odtržením Slovenska přestala existovati republika Česko-Slovenská. Rozhlasová stanice Praha vysílala o tom dne 14. března o 15. hodině dlouhou zprávu, z níž opisuji doslovně tuto část: Slovensko se octlo na nových cestách a po zralé úvaze se rozhodlo k osamostatnění. Dvacet let pracovali Češi spolu se Slováky. Za těchto dvacet let tato spolupráce nebyla rozhodně k neprospěchu Slovenska. Důkazem toho je dnešní vzhled slovenských měst a hospodářské povznesení slovenské krajiny. Všechno to bylo vykonáno prací a úsilím společným. Za této spolupráce, jak Češi, tak Slováci byli vedeni dobrou vůlí a snahou navzájem si prospět a přinésti užitek společnému státu. Dnes dosavadní státoprávní svazek mezi zeměmi českými a Slovenskem mizí a budeme žíti každý zvlášť. Při tomto loučení dvou bratrských nároků můžeme směle říci, že národ český nechová vůči Slovákům žádné záští a žádného nepřátelství. Přejeme slovenskému národu ze srdce, aby jeho příští samostatná existence byla dobrá a úspěšná, aby národ slovenský dosáhl příznivých hospodářských podmínek, které by vyhovovaly potřebám jeho obyvatelstva Následkem osamostatnění Slovenska také druhá autonomní část ČSR Podkarpatská Ukrajina ohlásila, že také utvoří samostatný stát a předseda vlády Podkarpatské Ukrajiny zaslal ministru dr. Chvalkovskému do Prahy tento telegram: Ve jménu vlády Karpatské Ukrajiny uvědomuji, že vzhledem na prohlášení samostatnosti Slovenska bylo nám znemožněno zůstávati nadále ve federaci Česko-Slovenska. Proto naše vláda vyhlásila ve shodě s poslanci sejmu samostatnost Karpatské Ukrajiny. Žádám vzíti na vědomí, že naše vláda chce v dobrých stycích žíti a spolupracovati se všemi státy. Současně děkuje vláda za dvacetiletou spolupráci, která pomohla nám k povznesení národního uvědomění a kulturního vývoje. Msgre Vološin. Další osudy českých zemí. Události se valily překotným tempem dále. V neděli 12. března pořádali Němci v republice slavnost padlých hrdinů za světové války. Současně byla tato slavnost v celé německé říši. Naše vláda upozornila předem, že budou vyvěšeny říšskoněmecké vlajky a vyzvala obyvatelstvo ke klidu. Přesto došlo na některých místech k výtržnostem ve dnech 12. a 13. března, takže štáb. strážmistr Brzica byl zavolán do Jihlavy k udržování pořádku. Štáb. strážmistr Jan Mareček byl již dříve odeslán na Slovensko k zabezpečení pořádku. Protože vrchní strážmistr Eduard Friedrich neúřadoval, zůstala četnická stanice v Německém uzavřena. Úředně o výtržnostech v Čechách a na Moravě bylo oznámeno toto, což doslovně opisuji z Národní Politiky ze dne 15. března 1939: Na základě podrobného šetření oznamují se další podrobnosti o incidentech, jež se přihodily v neděli 12. března a v pondělí 13. března na různých místech republiky

115 se smíšeným česko-německým obyvatelstvem. V pondělí 13. března shluklo se v obci Stonařově na Jihlavsku asi 600 občanů ze Stonařova a z okolních obcí, při čemž byl podniknut útok na četnickou stanici. Hlídka pátrací stanice jihlavské dav rozehnala a stonařovskou stanici osvobodila. Z útočníků byl zastřelen jistý Matějka, dva jiní občané byli lehce zraněni. Z příslušníků četnictva byli tři zraněni těžce a dva lehce. Rovněž v pondělí 13. března směrem od Modřic u Brna přešlo celnici v Rajhradě na státní silnici asi 1200 až 1500 mladých Němců, kteří v sevřených šestistupech odešli do Německa. Večer v Modřicích asi 200 mladíků německé národnosti vytlouklo okna v české továrně. V Brně v pondělí večer byl klid. Zprávy některých cizích tiskových kanceláří a rozhlasových stanic o nedělních událostech v Brně lze označiti za nepřesné, přepjaté a někdy úplně vymyšlené. Tak na příklad je zcela vymyšlena zpráva o sražení německého studenta Krebse; stejně jako zpráva, že před kinem Kapitol byl prý nalezen těžce zraněný Němec a že byl odvezen záchrannou stanicí. Rovněž jsou vymyšleny zprávy o přepadení Němce před obchodním domem Aso a stejně jsou smyšleny zprávy o přepadávání Němců vracejících se z představení, pořádaného organizací Bund für Leibesübungen. Žádná německá vlajka nebyla stržena. Němci z Modřic pokusili se prorazit policejní kordon u Brna v Komárově. Několik strážníků bylo přitom zraněno; stráž nepoužila obušků. Také v Želešicích v brněnském okrese došlo v pondělí k incidentům, při nichž byla vytlučena okna v české školní budově a demolován byt místního občana Hoňka, který byl při tom zraněn, stejně jako byla zraněna jeho dcera. Demonstranty byl o 2,30 hodině zbit poštovní zřízenec Šulc. V Jihlavě konaly se demonstrace občanů české národnosti, při čemž došlo došlo ke srážce se dvěma funkcionáři Arbeitsamtu. Zprávy zahraničního rozhlasu, že prý v Poldině huti v Kladně byli němečtí zaměstnanci donuceni opustit závod a že byl zapálen hotel Pošta jsou naprosto nepravdivé. Poněvadž za těchto okolností nově utvářející poměry nabývaly napjatého rázu a proskočily zprávy, že říšskoněmecké vojsko je připraveno na překročení hranic republiky, odjel dne 14. března o 16. hodině odpoledne president Hácha a ministr zahraničních věcí Chvalkovský vlakem z Prahy do Berlína k návštěvě říšského kancléře Hitlera. Pozdě v noci po 1. hodně byl přijat Hitlerem. Německá zpravodajská kancelář o tom sdělila: Vůdce přijal v úterý českého presidenta dr. Háchu a ministra zahraničí dr. Chvalkovského na jejich přání v Berlíně v přítomnosti říšského ministra zahraničí šl. v. Ribbentropa. Při schůzce se jednalo otevřeně o vážné situaci, která nastala na dosavadním česko-slovenském státním území následkem událostí posledních týdnů. Na obou stranách se došlo souhlasně k přesvědčení, že cílem všech námah musí býti zajištění klidu, pořádku a míru v této části střední Evropy. President českého státu prohlásil, že klade osud českého národa a České země s plnou důvěrou do rukou Vůdce Německé říše. Vůdce přijal toto prohlášení a rozhodl se, že přijímá český národ pod ochranu Německé říše a že mu zaručí autonomní vývoj národního života a jeho vlastní svébytnosti. Berlín 15. března Adolf Hitler von Ribbentrop Dr. Hácha Dr. Chvalkovský

116 Mezitím dne 14. března v 23 hod. večer hlásila rozhlasem česká tisková kancelář překvapující zprávu, že říšskoněmecké vojsko překročilo hranice a obsadilo Moravskou Ostravu a Místek. Časně ráno 15. března byl volán starosta k telefonu a okresní hejtman oznamoval, že německé vojsko obsazuje celé Čechy a Moravu a vyzval starostu, aby se postaral zajistiti pořádek, aby nedošlo k nějakým výtržnostem. To mohl náš starosta směle zaručiti, neboť všude byl naprostý klid. Starosta Adolf Tlustoš dal ihned tuto zprávu vybubnovati. Obyvatelstvo bylo sice tímto nečekaným utvářením se situace velice překvapeno, cítilo, jak těžce dolehly události na náš národ, mnohá slza tlačila se v oko a mnohá pěst se zaťala, ale klid a pořádek nebyl ani v nejmenším porušen. S napětím byla očekávána každá další zpráva z rozhlasu a časopisů. Bylo možno zaslechnouti trpké poznámky o bývalých stranických poměrech v republice, kdy jedna strana napadala druhou a ze stranických hádek a třenic se téměř nevycházelo. S trpkostí bylo též ukazováno na málo bratrské události na Slovensku, kde Češi byli některými slovenskými vůdci a slovenskými časopisy i slovenským rozhlasem prohlašováni za nepřátele a utlačovatele Slováků a po vyhlášení samostatnosti Slovenska přímo ze Slovenska vyhnáni. Na Slovensku zapomněli, čím Češi přispěli za uplynulých dvacet let k povznesení hospodářské a kulturní úrovně dříve zanedbaného Slovenska! Ministerský předseda Karpatské Ukrajiny Vološin se po odloučení jeho země aspoň telegramem rozloučil a uznal význam dvacetiletého spolužití v Československé republice; slovenská vláda a slovenské časopisy mají pro Čechy nadávky. Není proto divné, že o mnohého zde uslyšíš poznámku o slovanské svornosti. Byl uveřejněn text rozkazu kancléře Hitlera německé armádě, který zněl: Československo je v rozkladu, v Čechách a na Moravě panuje nesnesitelný teror proti našim německým druhům. Počínajíc 15. březnem 1939 budou proto postupovati jednotky německé armády a německého letectva do českého státního území, aby zde zajistily životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu. Očekávám od všech německých vojínů, že nebudou se považovati za nepřátele obyvatel obsazovaného území, nýbrž pouze za nositele vůle německé říšské vlády, zajistiti na tomto území snesitelný pořádek. Kde by za pochodu byl kladen odpor, bude okamžitě všemi prostředky zlomen! Buďte si ostatně vědomi, že vstupujete na českou půdu jako zástupci Velkého Německa. Vůdce a nejvyšší velitel branné moci: Adolf Hitler Pražská vláda vydala rozkaz, aby postupu německých oddílů nebyl kladen žádný odpor, a aby jejich nařízení byla v každém případě uposlechnuta. O vstupu německého vojska do Prahy hlásila Č.T.K. (Česká tisková kancelář): Ve středu dopoledne byla Praha ve znamení vstupu německé svrchovanosti na českou půdu. Na pražských budovách, obydlených Němci, vlály říšskoněmecké prapory a v ulicích byl zvýšený ruch od časných ranních hodin a všude se rozléhal místní rozhlas, který dával nezbytné informace občanstvu v řeči české a německé. Na zvláště určených místech shromáždili se pražští Němci, zvláště německá mládež, aby uvítali slavnostně průjezd motorisované říšské armády. Zatím co české obyvatelstvo zachovávalo všude důstojný klid, vítali pražští Němci s neobyčejným nadšením a provoláváním Sieg Heil a Wir danken unserem Führer německé vojáky, kteří projížděli pražskými ulicemi. Zvláště na Václavském náměstí a na hlavních tepnách Prahy byly nepřehledné zástupy Čechů Němců. Středeční dopoledne mělo naprosto klidný průběh. President dr. Hácha a ministr zahraničí dr. Chvalkovský odjeli z Berlína ve středu 15. března před polednem a dojeli do Prahy vlakem o 19. hodině 30. minutě a odebrali se na Hrad.

117 Kancléř Hitler odejel z Berlína ke svým motorizovaným kolonám a s nimi přijel do Prahy dne 15. března o 19 hod. a 15 min. večer a ubytoval se na Hradě. Zde přijal ještě ve středu večer a ve čtvrtek některé význačné osobnosti a pražského primátora dr. Otakara Klapku. Ve čtvrtek po 13. hodině přečetl říšský ministr zahraničí šl. Ribbentrop do rozhlasu tento výnos německý: Vůdce podepsal dnes na Hradě pražském tento výnos o Protektorátu Čechy a Morava: Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země. Násilí a nerozum vytrhly je svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko-Slovenska vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku do roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru, jakož již jednou v minulosti, vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru, neboť česko-slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organizovat rozumné soužití národních skupin v něm svépomocně spojených a tím probudit a zachovat zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Prokázal však tím svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu. Německá říše však nemůže v těchto pro její vlastní klid a bezpečnost stejně jako pro obecné blaho a obecný mír v tak rozhodně důležitých oblastech trpět žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později musela by nést nejtěžší důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže německá říše jest rozhodnuta zasáhnout rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydat nařízení, která z toho vyplývají, neboť dokázala již ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa, jediná jest povolána řešit tyto úkoly. Naplněn vážným přáním sloužit opravdovým zájmům národů, obývajících v tomto životním prostoru, zajistit národní svébytnost německého a českého národa, prospět míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto: Článek první: 1. Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží na příště k území Velkoněmecké říše a vstupují jako Protektorát Čechy a Morava pod její ochranu. 2. Pokud obrana říše to vyžaduje, učiní Vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části těchto území úpravu od toho odchylnou. Článek druhý: 1. Obyvatelé Protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa, stávají se německými státními příslušníky a podle ustanovení zákona z 15. září 1935 (Říšský zákon I., str. 1146) o říšských občanech, říšskými občany.pro ně platí tudíž také ustanovení na ochranu německé krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci. 2. Ostatní obyvatelé Čech a Moravy stávají se státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava. Článek třetí: 1. Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám. 2. Vykonává svoje výsostná práva, náležející mu v rámci protektorátu ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami říše. 3. Tato výsostná práva jsou zastávána vlastními orgány a vlastními úřady s vládními úředníky.

118 Článek čtvrtý: Hlava autonomní správy Protektorátu Čechy a Morava požívá ochrany a čestných práv hlavy státu atd... Celkem je 13 článků. Datováno: V Praze 16. března Vůdce a říšský kancléř: Adolf Hitler v.r. Říšský ministr vnitra: dr. Frick v.r. Říšský ministr zahraničí: von Ribbentrop v.r. Říšský ministr a přednosta říšské kanceláře dr.lammers v.r. Ve dnech obsazování Čech a Moravy dne 14., 15. a 16. března nastalo neobyčejně nepříznivé počasí, vánice a závěje, takže silnice jen s námahou pomocí sněhového pluhu udržována sjízdnou a dne 16. března byla přece doprava přerušena a autobusy nejely. Sněhový pluh okresního úřadu v Nov. Městě sice od rána silnici k Německému uvolňoval od sněhu, ale vánice činila mu hned v patách cestu mimo vesnice nesjízdnou. Teprve k večeru se sněhová bouře poněkud zmírnila. Byly poznámky, že i příroda bouří nad vyvíjecími se událostmi a počasí brání obsazování českých zemí. Zato den 17. března začal již klidným a slunečným počasím a proto doufejme, že českému národu vzejde opět po nepříznivých časech nové hřejivé slunce---- Další události: 1. Zákaz všech schůzí. Proto byla odvolána i schůze obecních kronikářů, svolaná na den 19. března do Nového Města. Dodatečně byly povoleny schůze správních rad 2. závodů, nutné k udržení provozu. 3. Odevzdání zbraní. 4. Všechny úřady musejí vyřizovati i v německém jazyku; kde úředníci neumějí německy, přiberou si na pomoc osobu ovládající němčinu. 5. Nařízena jízda vpravo. 6. Marka zákonným platidlem vedle koruny, než tato bude stažena. Kurs stanoven: 1 M = 10 K. 6. Nařízení o Židech a židovském majetku. Dne 23. března došlo nařízení o dvoujjazyčném označování, že podnik je arijský (první nápis německý, druhý český). V Německém byly takové tabulky vyvěšeny poprvé dne 25. března téměř ve všech obchodech.tabulky vytiskla firma Vydavatelské družstvo v Nov. Městě. Nahoře nápis německý: Arisches Geschäft pod ním stejně velkými písmeny: Arijský obchod. V prvním dubnovém týdnu vešlo ve známost, že tabulky nemusejí míti v českých obcích německý překlad, proto byly německé nápisy postupně do půl dubna odstraněny.

119 President dr. Hácha přejímá vedení národa. a) President dr. Hácha oznámil 21. března předsedovi sněmovny Beranovi, že rozpouští poslaneckou sněmovnu i senát. (Tím však není parlament ještě zrušen). b) President dr. Hácha zřizuje Výbor Národního souručenství skládající se z 50 členů presidentem jmenovaných, jehož úkolem je co nejdříve přebudovati naše politické složky v jediné mohutné hnutí, které bude schopné vytyčovati nové cesty politického života. Ve čtvrtek 23. března sešel se poprvé Výbor národního souručenství na pozvání presidenta dr. Háchy a Hradě v Praze, aby vyslechl z úst presidentových programové směrnice. Předsedou výboru Národního souručenství jmenoval president dr. Hácha Adolfa Hrubého, malorolníka z Mláky u Třeboně. V pátek 24. března měl výbor Národního souručenství prvou pracovní schůzi. Místem zasedání nového našeho politického útvaru stala se budova poslanecké sněmovny. Schůzi zahájil předseda Adolf Hrubý projevem a navrhl potom ustanovení několika výborů, což bylo ihned provedeno. První jest výkonný výbor, který má zasedati pokud možno denně, aby udržoval styk a řídil všechnu práci. Další výbory: soustřeďovací výbor, programový výbor, národohospodářský výbor, sociální výbor, finanční výbor, tiskový a propagační výbor, zemědělský výbor, kulturní výbor, zdravotní výbor, výbor pro mládež, výbor pro tělovýchovu, celkem všech dohromady 12 výborů. Současně učinil předseda Ad. Hrubý projev do rozhlasu. Říšské vojsko v Německém Dne 25. března poprvé projel naší obcí motorisovaný oddíl (asi 20 nákladních aut s kuchyní) německého říšského vojska. Přijeli od Krátké a odjeli směrem k Poličce. Albánie Dne 7. dubna italské vojenské oddíly obsazují Albánii. Italské válečné lodi vpluly do albánských přístavů. Albánský král Achmed Zogu I. musil prchnouti do Řecka. Albánské národní shromáždění na schůzi dne 12. dubna se usneslo nabídnouti albánskou korunu italskému králi a zříditi personální unii. Německo italský postup schvaluje. Velké napětí mezi mocnostmi: Holandsko opevňuje pobřeží a činí zabezpečující přípravy, Rumunsko mobilizovalo. Částečná mobilizace v Itálii. Britské válečné lodi v pohybu. Ruské lodi z Černého moře vypluly. Dne 16. dubna italský král a habešský císař Victor Emanuel III. přijal v královském zámku albánské poselstvo, které mu předalo umělecky vypracovanou pergamenovou listinu s textem rozhodnutí albánského národního shromáždění. Král v krátkém projevu pravil, že přijímá albánskou korunu pro sebe a svého nástupce Oslava 50. narozenin vůdce Adolfa Hitlera Den 20. dubna prohlášen za říšský svátek. Veřejné budovy v Protektorátě ozdobí se vlajkami: říšskou vlajkou a vlajkou Protektorátu. Nařízen nedělní klid. V Německém na vyzvání nadřízených úřadů byly ozdobeny budovy:

120 1. poštovní úřad: vlajkou státní a vlajkou říšskou 2. četnická stanice: vlajkou státní a říšskou 3. obě školní budovy: vlajkami státními 4. evangelická fara: vlajkou státní 5. katolický kostel: vlajkou státní Obchody byly zavřeny; některé dopoledne otevřeny. Na polích se pracovalo, selo, oralo Nábor do Národního souručenství byl vykonán v týdnu od 23. do 30. dubna Místním vedoucím náborové akce jmenován starosta Adolf Tlustoš čís. 33, který obec rozdělil na 7 okrsků a pro každý okrsek jmenoval zmocněnce a tito nábor členů provedli. Zmocněnci byli: Kučera Bohumil, správce lihovaru, Kheil Jiří, učitel Koudela Josef, odborný učitel- Zelený Ladislav, krejčí Lukeš Josef, ředitel měšťanské školy Dokoupil Josef, pokryvačský mistr Sláma Jaroslav, odborný učitel. Dne 26. dubna jmenoval státní president Hácha dr. Fr. Chvalkovského vyslancem Protektorátu Čechy a Morava u říšské vlády v Berlíně. Dne 27. dubna jmenována nová vláda Protektorátu s ministerským předsedou divisním generálem inž. Aloisem Eliášem v čele. 1. dr. Josef Kalfus, finance 2. dr. Jan Kapras, školství a národní osvěta 3. dr.jaroslav Krejčí, spravedlnost 4. Vlastimil Šádek, průmysl, obchod a živnosti 5. dr. Jiří Havelka, doprava 6. Dominik Čipera, veřejné práce 7. dr. Ladislav Feierabend, zemědělství 8. dr. Vlastimil Klumpar, sociální péče a zdravotnictví 29. dubna došel zákaz oslav, poslechu apod. na den 1.máje. Protektor Čech a Moravy. Vůdce a říšský kancléř jmenoval 18. března říšského ministra Konstantina svobodného pána šl. Neuratha říšským protektorem v Čechách a na Moravě s úředním sídlem v Praze. Svobodný pán šl. Neurath zůstává nadále říšským ministrem a předsedou tajné kabinetní rady. Dále jmenoval Vůdce náměstka župního náčelníka župy Sudetské Karla Herrmana Franka státním tajemníkem a vládního presidenta Kurta šl. Burgsdorffa ministerským ředitelem u říšského protektora v Čechách a na Moravě. Nařízením vlády přestává od počátku února 1939 pojmenování československá koruna(kč) a nové pojmenování je pouze koruna (K). Požár Dne 5. února 1939 o půl sedmé hodině ráno vypukl požár v domku čp. 78 Josefa Harvánka.Střecha na mnoha místech prohořela. Poprvé zúčastnil se při hašení místní odbor žen -. hasiček s ruční stříkačkou.

121 Nové stavby V roce 1939 byl stavební ruch velmi čilý. Na pozemku koupeném od Jana Štursy č. 20 vystavěli domky Jindřich Tlustoš, zaměstnaný v Hospodářském družstvě a Josef Lenc, správce Hospodářského družstva. Domek Jindřicha Tlustoše má číslo 126 a domek Josefa Lence čís Na pozemku koupeném od dosavadního majitele stavitele Šťastného z Nov. Města vystavěl ředitel západomoravských elektráren Karel Kabrna vilu pro svou dceru Martu Kubínovou. Přidělené domovní číslo jest 128. K ní ještě přikoupil kus pozemku od Josefa Krause čís. 13. Také Olga Medková koupila pozemek od Jos. Krause a vystavěla vilu čís Porodní asistentka vdova Josefa Najmanová koupila pozemek od Fr. Kučery čís. 1 a postavila domek čís. l30. Pekař František Dvořáček koupil stavební místo od Amálie Havlíčkové čís. 32 a postavil domek s pekárnou a obchodem čís Když se koncem října vrátil z Poličky pekař Antonín Slavík, majitel pekařství čís.34 a začal opět provozovati živnost pekařskou a krupařskou ve svém domku, dosavadní nájemce František Dvořáček se přestěhoval do své vlastní novostavby a zde provozuje živnost pekařskou a obchod potravinami. Rolník Antonín Kadlec čís. 29 postavil nový domek na své louce, který dostal číslo 132. Josef Harvánek znovu přestavuje a rozšiřuje domek čís. 78, který v únoru částečně vyhořel. JUDr Miloš Veselý přestavěl na podzim 1939 domek čís. 11. Sociální pojišťovna v Brně koupila pozemky v katastru obce Daňkovice a staví ozdravovnu asi prý pro 400 dětí. V evangelickém kostele bylo na podzim 1939 zařízeno vytápění kostela. Změny držitelů domů Truhlářskou dílnu č. 98 koupila v prosinci v dražbě Občanská záložna. Domek s pozemky č. 26 koupil v prosinci v soudní dražbě Otto Dostál, obchodník č. 87 a na jaře 1940 sestry Jos. Chládka domek koupily. Úprava náměstí Dne 7. května 1939 konala se naposled pouť na starém volném náměstí. Dne 8. května začalo se s úpravou náměstí dle návrhu odborného učitele zdejší měšťanské školy Josefa Koudely, který veškeré práce osobně a neúnavně řídí a také vlastníma rukama v pracích nezištně a zdarma pomáhá. Peníze k hrazení nákladu sešly se dary a sbírkami, které konala místní Sdružení agrárního dorostu a přispěním obce. Vyměřeny cesty, uprostřed basén a úprava kanalizace. Celá plocha náměstí byla přeměněna v park s basénem a vodotryskem uprostřed tak, aby Památník Osvobození, dílo sochaře mistra Pelikána, dokonale vynikl. Dosavadní betonové a železné oplocení pomníku odstraněno. Celá plocha náměstí byla překopána, navezeno mnoho vozů hlíny, pokud ji bylo možno v celém okolí získati. Severní strana parku zabezpečena proti vodě při bouřkách ochranným betonovým tarasem a celé náměstí ohraničeno betonovými okraji, které zhotovil zdejší betonářský závod Josefa Dokoupila. Železné potrubí pro vodotrysk položil strojnický mistr Josef Mach.

122 Betonový basén opatřen stínovým dnem a obložen kameny. Žáci měšťanské školy opatřili basén některými vodními rostlinami (stulík, lakušník, ridest, puškvorec) a hoteliér Josef Rýdl dovezl z Brna 9 zlatých kapříků, kteří po celé léto poskytovali zábavnou podívanou jak dětem, tak i dospělým a letním hostům. Kolem basénu upraveny květinové záhony. Velké plochy osety přiměřenou směsí trávníkovou. Cesty v parku posypány drtí z lomu, Pérka, darovanou okresním úřadem. V posledním týdnu červnovém se trávník pěkně zazelenal. Na vnějším obvodu parku umístěno několik pevných laviček, k nimž betonový spodek zhotovila firma Josef Dokoupil a prkna daroval novoměstský velkostatek z pily na Milovech. V příští době má býti provedeno případné osázení keři a stromky. Lipové stromořadí, které již dříve zdobilo náměstí na třech stranách, zůstalo nedotčeno. Vozové cesty na severní a jižní straně náměstí byly upraveny a vyštětovány. Upraveny jímky na zachycení vrchní vody a opatřeny mřížemi. Dva hydranty budou sloužiti při kropení parkových záhonů a trávníků. Cizinecký ruch. Letních hostů i lyžařů bylo opět více než v předešlém roce. Mnozí z Brna, Prahy dojíždějí po celý rok. V hlavní sezoně červencové nedostávalo se bytů. V době vánoční bylo opět plně obsazeno.lyžařské poměry o vánocích byly opět velice dobré. V prosinci 1939 byla otevřena chata na Buchtově Kopci, majetek řídícího učitele Jos. Vraspíra z Krásné, kde má výčepnickou koncesi zdejší nájemce hotelu Záložna Jos. Rýdl. V polovině ledna 1939 navštívil Německé japonský vyslanec a Horácké listy ze dne 20. ledna 1939 píší: V těchto dnech dlel v Německém návštěvou pražský japonský vyslanec Ki Uchi. Byl hostem hotelu Občanské záložny a věnoval se lyžaření. S ubytováním a lyžařským terénem byl úplně spokojen.významná tato návštěva vzbudila zvláště u lyžařů pochopitelný rozruch. Dětská prázdninová kolonie. Okresní péče o mládež v Brně uskutečnila pro chudé děti z Brna tyto kolonie v různých místech Moravy. Dětská kolonie v Německém měla 81 děvčat a umístěna ve škole na náměstí. Vařilo se ve vlastní kuchyni ve škole,m podnikány vycházky, zpěv, cvičení a hry na cvičišti. 13. srpna pořádala kolonie v sokolovně Večírek na rozloučenou, za hojné účasti domácích i letních hostí. Kolonie dlela v Německém šest týdnů. Měšťanská škola Ve školním roce nebyl při měšťanské škole otevřen učebný kurs (IV. tř. měšťanské školy). Dne 3. října byl dle došlého nařízení odstraněn nápis: Měšťanská škola. Musí prý býti (do 1. října!!) nahrazen dvojjazyčným nápisem. Když byl nápis již sundán, došlo na odvolání tohoto nařízení.

123 Četnická stanice. Dne 1. dubna přišel vrchní strážmistr František Chalupa. Narodil se l6. března 1896 ve Velkém Meziříčí. Přišel z četnické stanice Proskovice, okres Moravská Ostrava. Štábní strážmistr Jan Mareček a Frant. Brzica odešli do výslužby. Oba mají v Německém vlastní domky. Zubní technik. Od 1. prosince 1939 otevřel zubní atelier v domě č. 130 zkoušený zubní technik Jaroslav Kubát, což oznámil insertem v Horáckých listech. Nový papež Dne 10. února 1939 zemřel papež Pius XI., který byl od 6. února 1922 zvolen papežem po Benediktu XV. 2. března 1939 zvolen nový papež Pius XII.s 7. června smlouvou lateránskou přestal býti zajatcem vatikánským. Poštovní úřad Od 1. dubna 1939 ustanovena na poštovním úřadě v Německém druhá síla: poštovní úřednice pí Zdenka Mlynářová, která přišla od poštovního úřadu ve Spišské Nové Vsi. Sklizeň 1939 Rok 1939 byl vlhký. Senoseč a otavy byly velmi dobré. Také na polích byla úroda obilí i bramborů dobrá. Potíže dělalo nejisté počasí, přece však velkou většinou sklizeň obilí bez větších škod byla dokončena. Sklizeň bramborů však v říjnu děla se za studeného a deštivého počasí. Ke žňovým pracím dala vláda výzvu, aby schopní lidé a studenti o prázdninách a dovolené vypomohli při sklizni obilí na věnkově. Denní listy i rozhlas tlumočil tyto výzvy. Deník Svoboda ze dne 20. července píše: Říšskoněmečtí studenti pracují již na žních v Protektorátu. Berlín. Jak jsme již dříve hlásili, bude pomáhati při sklizňových pracích v Protektorátu několik set říšskoněmeckých studentů, kteří vedle vlastního pracovního úkolu mají takél poslání politické.tito studenti mají tvrdé směrnice pro Protektorát posíliti Němce v Čechách a na Moravě v národně- socialistické ideologii a přispěti k utužení svazků mezi venkovským lidem a inteligencí. Studenti, kteří budou přidělováni do jednotlivých obcí ve skupinách, budou konati vedle těchto uvedených úkolů také ještě velkou práci výzkumnou, neboť provedou zvláštní systematický soupis o národnostních a rasových poměrech ve vesnicích, de budou pracovati.

124 Popíší podrobně každý jednotlivý dvůr a usedlost a budou zjišťovati složení majitelovy rodiny, rodokmen jeho předků, dřívější majitele usedlosti, jakost a výnosnost půdy, velikost statku, poměr jednotlivých plodin podle osevné plochy, náklad na hospodářství, počet pracujících na statku, zdravotní zařízení, strojní zařízení a kulturní požadavky obyvatelů statku. Bude také zjišťováno kolik knih a jaké má ten který sedlák, mají-li rozhlasové přístroje a které stanice poslouchají a jsou-li členy nějakých spolků. Z těchto výsledků prací na jednotlivých statcích bude pak sestavena zpráva o celé vesnici a celém kraji z širšího hlediska. Zde se bude přihlížeti k rasovému, národnostnímu, politickému a náboženskému složení vesnice, bude se zjišťovati, jaké nebezpečí hrozí snad německé národní skupině a jakými opatřeními by se mu mělo čeliti. Budou také zjišťována data o pohybu obyvatelstva. Tyto všechny výsledky budou zpracovány v zimních semestrech v seminářích, v doktorských pracích, pro statistiky a na neposledním místě bude jich použito též k další práci politické. Studentky, které budou pomáhati při žňových pracích právě tak jako studenti budou umístěny hlavně v domácnostech a v mateřských školkách. Zdůrazňuje se, že je nutno věnovati zvláštní péči německým mateřským školkám v Protektorátě, kterých je podle názoru berlínského tisku málo! Do Německého však žádný německý student na žňové práce nepřišel.--- Válka Napjaté poměry pro otázku Gdanska a Koridoru vyvrcholily koncem srpna. Požadavek Německa, aby Gdansko a Koridor byly vráceny k Německu, byl Polskem odmítnut, při čemž byli Poláci podporováni od Anglie a Francie a slíbena jim pomoc. Říšský kancléř Hitler se rozhodl pro připojení jmenovaných a ještě dalších pohraničních území. V posledních měsících docházelo v pohraničí německo-polském k různým incidentům. Koncem srpna uzavřel říšský kancléř Hitler se sovětským Ruskem Pakt o neútočení, který prý má na věčné časy odstraniti vojenský spor mezi Německem a Ruskem. Dne 1. září o 5 hod. 45 min. ráno překročilo německé vojsko německopolské hranice a válka tím začala.dne 3. září vypověděla Německu válku Anglie, a ještě téhož dne i Francie. Hned nařízeno každodenní zatemňování od soumraku do svítání a všechna opatření o civilní protiletecké obraně. Již koncem srpna znovu přišlo přísné nařízení o odevzdání všech zbraní v Protektorátě. Jen lovecké zbraně na zvláštní povolení zůstaly majitelům. Přísný zákaz poslechu všech zahraničních radiovysílačů! I poslech hudby zahraničních stanic je trestný. Německé vojsko prorazilo polskou frontu na severu a jihozápadě a rychle motorizované jednotky směřovaly k Varšavě. Dne 8. září nařízeno vyvěsiti prapory na oslavu vstupu německého vojska do Varšavy. Proto v Německém byla vyvěšena vlajka s hákovým křížem na budově poštovního úřadu a četnické stanici. Dolní škola, obecní úřad a katolický kostel měly státní vlajku.

125 Zákaz slavností V Novém Městě odřeknuta Horácká národní slavnost, určená na den 3. září. K této slavnosti cvičila pro moravskou besedu jedna kolona z Německého a měli zde již k tomu účelu vypůjčené z Brna národní kroje. V Poličce odřeknuta plakáty již ohlášená slavnost Národní pouť! O pouti v Německém 17. září nebylo žádné taneční zábavy. Celý den silně pršelo, teprve k večeru chvíli bez deště. Dne l7. září o 4. hodině ráno překročilo sovětské vojsko rudá armáda ruskopolské hranice a začalo obsazovati východní část Polska. Polská armáda se brání a ustupuje. 17. září v 19 hod. 30 minut polský president Moszinski a předseda vlády Beck s vládou překročili rumunské hranice a odešli do Rumunska. Ultimátum Německa, aby se Varšava vzdala, byla velitelem varšavské obrany odmítnuta a parlamentář polský, který se měl 17. září dostaviti k vyjednávání, vůbec nepřišel. Bombardování Varšavy koncem září a v prvních dnech října Varšava obsazena Němci.3. října nařízeno na oslavu vtáhnutí do Varšavy ozdobiti veřejné budovy říšskými vlajkami a prapory. Nařízení zvonění každý den od 12 do 13 hod. po 7 dní od 4. října do 10. října. V Německém dne 3. října měly říšskou vlajku i prapor: poštovní úřad, četnická stanice a obecní úřad. Ke zvonění zde nedošlo, protože rozkaz k tomu nedošel včas. Dne 3. října odstraněn dle došlého nařízení nápis Měšťanská škola, neboť prý musí být dvojjazyčný. Po sundání nápisu došlo odvolání tohoto rozkazu. V říjnu dle nařízení vyměněny orientační tabulky a nahrazeny dvoujazyčnými; první nápis německý a druhý český: Nemetzky Německé, Gemeindervorsteher starosta. Týden před 28. říjnem bylo rozhlasem i časopisy oznámeno, že den 28. října je pracovním dnem. Dne 25. října projev v rozhlase k státním zaměstnancům, aby pamatovali nařízení, že 28. říjen je pracovním dnem! Dne 26. října byla volba prvního prezidenta Slovenského státu. Zvolen byl Dr. Jos. Tiso, jak se předem předvídalo. Volba vysílána od říšskoněmeckého reportéra z Bratislavy říšskoněmeckými vysilači. České vysoké školy uzavřeny. Dne 17. listopadu večer oznámil český rozhlas z Prahy, že české vysoké školy jsou dle nařízení říšských úřadů uzavřeny na 3 roky, 9 účastníků demonstrací bylo zastřeleno a větší počet prý 1200 studentů zatčen a odveden do koncentračních táborů. Dvoujazyčné vyhlášky o tom vyvěšeny 19. listopadu. Mezi zatčenými je také posluchač vysoké školy Frant. Hančík ze Vříště. Odvod koní pro Reich. V listopadu byl v Německém na sokolském cvičišti proveden odvod koní z celého okolí, což trvalo 2 dny. Z Německého byli odvedeny 4 koně: Antonína Kadlece, Josefa Petra, Jaroslava Dobrovolného a Jaromíra Veselého. Ceny (kůň Veselého). Mnoho ze zbylých koní zapsáno jako evidenční. Odvedení koně hned dopraveni na shromaždiště v Jihlavě. Válečná přirážka ve prospěch Reichu. Od 19. září nařízena 20%ní přirážka k prodejním cenám piva, lihovin všech druhů, šumivých vín a tabákových výrobků. Užívám slova Reich, protože je to tak psáno ve všech vyhláškách a nařízeních.

126 Zásobování Hned na počátku září nařízen prodej benzinu jen na odběrní lístky a jízda v autech pro soukromou potřebu zakázána. Proto byla všechna motorová vozidla (osobní auta, nákladní auta, autobusy a motorová kola) zrevidována a další jízda povolena pouze těm, které byly úředně označeny. 21. září byly rozdány odběrní lístky na mýdlo. Spotřební dávky stanoveny 125 gramů jádrového mýdla a 250 gr. mýdlového prášku nebo 100 gramů pracích prostředků na 1 měsíc. V listopadu byla spotřební doba. pro totéž množství prodloužena na 6 týdnů. Muži obdrží mýdlo k holení 1 kus na 5 měsíců. Dne 25. září dostali jsme kmenové seznamy na odběr potravin a 1. října rozdány potravinové lístky. Od 2. října vydávají se na lístky potraviny: maso a masné výrobky mimo uzeniny, tuky lévšech druhů, mléko, chléb, mouka, krupice, rýže, jáhly, káva, čaj, kávové náhražky a cukr. Dne 9. října jsem viděl poprvé frontu před Baťovou filiálkou. Dne 18. prosince dostali jsme oděvní lístky na celý rok. Od konce prosince smí být obuv prodávána jen v nejnutnějších případech na potvrzení obecního úřadu. Normální týdenní dávka masa nebo masných výrobků je 500 gramů na osobu. Normální týdenní dávka chleba (včetně bílého pečiva) je 2900 gramů chleba. Místo 1200 gramů chleba může býti odebráno 900 gramů mouky. Normální dávka mléka je ¼ l denně. Týdenní dávka cukru pro osobu je 400 gramů. Tukový lístek je rozdělen pro tři druhy tuků: a) máslo neb jiné jedlé tuky b) vepřové sádlo nebo slanina c) jedlé oleje a umělé jedlé tuky Normální týdenní dávka pro 1 osobu určena 210 gramů všech jedlých tuků dohromady, tedy od každého druhu týdně 70 gramů. Tyto dávky byly v prosinci 1939 sníženy na polovinu. Dávka kávy na 2 týdny pro osobu 40 gramů a 160 gramů kávových náhražek.od 1. ledna 1940 však prodej kávy úplně zakázán. Dávka čaje na dva týdny je 5 gramů. Týdně připadá na lístek na osobu jedno vejce. Týdně lze také obdržeti na lístek pro jednu osobu 150 gramů poživatin dále uvedených druhů dle toho, které jsou v zásobě: kroupy, krupice, krupička, rýže nebo těstoviny. Mléko mohou spotřebitelé odebírati na lístky od majitelů dojnic. Od 1. ledna 1940 nesmějí držitelé dojnic prodati máslo spotřebitelům, ale musejí určenou jim dávku odevzdati mlékárně. Spotřebitelé mohou si svoji dávku másla koupiti u obchodníka, u kterého se k odběru přihlásili. Dávka týdenní je nyní 35 g másla pro osobu. Cena mléka úředně stanovena 1,40 K za 1 litr, cena másla počátkem ledna 1940 u obchodníka je 24 K. Luštěniny jsou dosud volné,nejsou však již čtvrt roku k dostání. V hostincích se od vánoc všechna masitá jídla, chléb a bílé pečivo vydávají jen na lístky. V pátek je zakázáno v hostincích prodávati masitá jídla vůbec. Ceny všech potřeb jsou úředně stanoveny a případy předražování které se zjistí jsou přísně trestány.

127

128 Zákaz slavností V Novém Městě odřeknuta Horácká národní slavnost, určená na den 3. září. K této slavnosti cvičila pro moravskou besedu jedna kolona z Německého a měli zde již k tomu účelu vypůjčené z Brna národní kroje. V Poličce odřeknuta plakáty již ohlášená slavnost Národní pouť! O pouti v Německém 17. září nebylo žádné taneční zábavy. Celý den silně pršelo, teprve k večeru chvíli bez deště. Dne l7. září o 4. hodině ráno překročilo sovětské vojsko rudá armáda ruskopolské hranice a začalo obsazovati východní část Polska. Polská armáda se brání a ustupuje. 17. září v 19 hod. 30 minut polský president Moszinski a předseda vlády Beck s vládou překročili rumunské hranice a odešli do Rumunska. Ultimátum Německa, aby se Varšava vzdala, byla velitelem varšavské obrany odmítnuta a parlamentář polský, který se měl 17. září dostaviti k vyjednávání, vůbec nepřišel. Bombardování Varšavy koncem září a v prvních dnech října Varšava obsazena Němci. 3. října nařízeno na oslavu vtáhnutí do Varšavy ozdobiti veřejné budovy říšskými vlajkami a prapory. Nařízení zvonění každý den od 12 do 13 hod. po 7 dní od 4. října do 10. října. V Německém dne 3. října měly říšskou vlajku i prapor: poštovní úřad, četnická stanice a obecní úřad. Ke zvonění zde nedošlo, protože rozkaz k tomu nedošel včas. Dne 3. října odstraněn dle došlého nařízení nápis Měšťanská škola, neboť prý musí být dvojjazyčný. Po sundání nápisu došlo odvolání tohoto rozkazu. V říjnu dle nařízení vyměněny orientační tabulky a nahrazeny dvoujazyčnými; první nápis německý a druhý český: Nemetzky Německé, Gemeindervorsteher starosta. Týden před 28. říjnem bylo rozhlasem i časopisy oznámeno, že den 28. října je pracovním dnem. Dne 25. října projev v rozhlase k státním zaměstnancům, aby pamatovali nařízení, že 28. říjen je pracovním dnem! Dne 26. října byla volba prvního prezidenta Slovenského státu. Zvolen byl Dr. Jos. Tiso, jak se předem předvídalo. Volba vysílána od říšskoněmeckého reportéra z Bratislavy říšskoněmeckými vysilači. České vysoké školy uzavřeny. Dne 17. listopadu večer oznámil český rozhlas z Prahy, že české vysoké školy jsou dle nařízení říšských úřadů uzavřeny na 3 roky, 9 účastníků demonstrací bylo zastřeleno a větší počet prý 1200 studentů zatčen a odveden do koncentračních táborů. Dvoujazyčné vyhlášky o tom vyvěšeny 19. listopadu. Mezi zatčenými je také posluchač vysoké školy Frant. Hančík ze Vříště. Odvod koní pro Reich. V listopadu byl v Německém na sokolském cvičišti proveden odvod koní z celého okolí, což trvalo 2 dny. Z Německého byli odvedeny 4 koně: Antonína Kadlece, Josefa Petra, Jaroslava Dobrovolného a Jaromíra Veselého. Ceny (kůň Veselého). Mnoho ze zbylých koní zapsáno jako evidenční. Odvedení koně hned dopraveni na shromaždiště v Jihlavě. Válečná přirážka ve prospěch Reichu. Od 19. září nařízena 20%ní přirážka k prodejním cenám piva, lihovin všech druhů, šumivých vín a tabákových výrobků. Užívám slova Reich, protože je to tak psáno ve všech vyhláškách a nařízeních. Zásobování 1

129 Hned na počátku září nařízen prodej benzinu jen na odběrní lístky a jízda v autech pro soukromou potřebu zakázána. Proto byla všechna motorová vozidla (osobní auta, nákladní auta, autobusy a motorová kola) zrevidována a další jízda povolena pouze těm, které byly úředně označeny. 21. září byly rozdány odběrní lístky na mýdlo. Spotřební dávky stanoveny 125 gramů jádrového mýdla a 250 gr. mýdlového prášku nebo 100 gramů pracích prostředků na 1 měsíc. V listopadu byla spotřební doba. pro totéž množství prodloužena na 6 týdnů. Muži obdrží mýdlo k holení 1 kus na 5 měsíců. Dne 25. září dostali jsme kmenové seznamy na odběr potravin a 1. října rozdány potravinové lístky. Od 2. října vydávají se na lístky potraviny: maso a masné výrobky mimo uzeniny, tukyvšech druhů, mléko, chléb, mouka, krupice, rýže, jáhly, káva, čaj, kávové náhražky a cukr. Dne 9. října jsem viděl poprvé frontu před Baťovou filiálkou. Dne 18. prosince dostali jsme oděvní lístky na celý rok. Od konce prosince smí být obuv prodávána jen v nejnutnějších případech na potvrzení obecního úřadu. Normální týdenní dávka masa nebo masných výrobků je 500 gramů na osobu. Normální týdenní dávka chleba (včetně bílého pečiva) je 2900 gramů chleba. Místo 1200 gramů chleba může býti odebráno 900 gramů mouky. Normální dávka mléka je ¼ l denně. Týdenní dávka cukru pro osobu je 400 gramů. Tukový lístek je rozdělen pro tři druhy tuků: a) máslo neb jiné jedlé tuky b) vepřové sádlo nebo slanina c) jedlé oleje a umělé jedlé tuky Normální týdenní dávka pro 1 osobu určena 210 gramů všech jedlých tuků dohromady, tedy od každého druhu týdně 70 gramů. Tyto dávky byly v prosinci 1939 sníženy na polovinu. Dávka kávy na 2 týdny pro osobu 40 gramů a 160 gramů kávových náhražek.od 1. ledna 1940 však prodej kávy úplně zakázán. Dávka čaje na dva týdny je 5 gramů. Týdně připadá na lístek na osobu jedno vejce. Týdně lze také obdržeti na lístek pro jednu osobu 150 gramů poživatin dále uvedených druhů dle toho, které jsou v zásobě: kroupy, krupice, krupička, rýže nebo těstoviny. Mléko mohou spotřebitelé odebírati na lístky od majitelů dojnic. Od 1. ledna 1940 nesmějí držitelé dojnic prodati máslo spotřebitelům, ale musejí určenou jim dávku odevzdati mlékárně. Spotřebitelé mohou si svoji dávku másla koupiti u obchodníka, u kterého se k odběru přihlásili. Dávka týdenní je nyní 35 g másla pro osobu. Cena mléka úředně stanovena 1,40 K za 1 litr, cena másla počátkem ledna 1940 u obchodníka je 24 K. Luštěniny jsou dosud volné,nejsou však již čtvrt roku k dostání. V hostincích se od vánoc všechna masitá jídla, chléb a bílé pečivo vydávají jen na lístky. V pátek je zakázáno v hostincích prodávati masitá jídla vůbec. Ceny všech potřeb jsou úředně stanoveny a případy předražování které se zjistí jsou přísně trestány. 2

130 Domácí porážky vepřů Samozásobitelé smějí pro vlastní potřebu porážeti nebo dáti si poraziti pouze vepře o nejmenší živé váze 100 kg. Jinak (tj. řezníci) lze vepře porážeti pouze o nejmenší živé váze 80kg. V Úředním listě vyhláška stanoví s platností od 4. listopadu: Při domácích porážkách jest odváděti ze zabitých vepřů hřbetní sádlo do Svazem určené sběrny. (V Německém je sběrna u řezníka Jana Štursy čís. 71). Odvodní dávka jest: při mrtvé váze vepře: od 80 kg 100 kg 4 kg od l01 kg 120 kg.8 kg od 121 kg 140 kg 10 kg od 141 kg 160 kg 13 kg atd. Sběrny jsou povinny při převzetí platiti přejímací cenu, vyhlášenou Nejvyšším úřadem cenovým. Vyhláškou z 23. prosince 1939 doplňují se předpisy. Při domácí porážce vepřů zjistí obec mrtvou váhu vepře (obou půlek), t. j. bez veškerých vnitřností a bez jazyku. Z této váhy odvede samozásobitel do sběrny stanovené množství sádla. Podle zbylé váhy určí obecní úřad odhadem poměr masa a tuku a propočítá dobu, po kterou musí samozásobitel s masem a tuky vystačiti. Osoby, které chovají vepře k vlastnímu zásobení, považují se za samozásobitele jen tehdy, jestliže drží a vykrmují vepře, určené k porážce alespoň tři měsíce před porážkou..změní-li se během doby počet osob, o které k hlášení povinný pečuje, je to nutno oznámit obecnímu úřadu, který podle okolností zkrátí nebo prodlouží dobu, po kterou musí samozásobitel s masem a tuky vystačiti a po kterou tudíž nemá nárok na lístky na maso a tuky. Jak je upraveno jazykové úřadování v obcích.(z Národní Politiky ze dne 23. září 1939) Je všeobecně známo, že výnosem předsednictva min. rady ze dne 19. srpna t.r., byly platné předpisy jazykového práva doplněny novými pokyny, aby bylo vyhověno praktické potřebě ve veřejném úřadování. Především byla stanovena dvojjazyčnost a to tak, že vedle českého úřadování přistupuje nyní také úřadování v jazyce německém. V oboru samosprávy územních svazků bylo stanoveno: I. Pro označení obecních úřadů, jež se nyní provede všude bez vyjímky česky a německy II. Rovněž veřejné vyhlášky ve věcech vrchnostenské správy a v oboru veřejné dopravy jež obsahují všeobecně závazné předpisy a platí pro všechny občany v obci, musí se vyhotovit česky a německy III. Také na komunikačních spojích (silnicích) musí býti označení místa, kudy silnice prochází a směru, jakož i výstražní tabulky české a německé. Ustanovení o pečetích netýká se obcí, nýbrž jen úřadů celostátních a zemských. Jen německé dopisování platí pro styk obcí s orgány Německé říše, jako jsou Landraty a Oberlandraty, ministerstvo zahraničí a protektor. Stejně jest obec povinna podání, došlá od příslušníků jazyka německého, vyříditi jen německy.obec ovšem může,nedovede-li starosta. psáti německy, zaslati svoje podání, vyhlášky nebo odpovědi (vyřízení) svému nadřízenému úřadu, aby opatřil německé vyhotovení, event. úřední doprovod. Ve všech ostatních případech zůstává v platnosti dosavadní způsob podání a vyřizování, jakož i označení obcí, náměstí a ulic. Změny v těchto označeních náležejí výhradně do volné působnosti obecního zastupitelstva. Nová a změněná pojmenování musí býti úředně schválena. 3

131 Zrušení legionářských stejnokrojů, odznaků a vyznamenání. (Z Národ. Politiky ze dne 22. září 1939). Magistrát hlavního města Prahy upozorňuje, že ustanovením 7 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 25. srpna 1939 (Věstník nařízení říšského protektora č. 13, str. 86) bylo mimo jiné vysloveno, že článku 12. výnosu Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 čís. 75 Sb. z. a n. Protektorátu Čechy a Morava odporují a pozbyla proto i účinnosti i veškerá ustanovení, obsažená v zákonech a nařízeních a jinakých právních a správních předpisech, jimiž byly přiznány legionářům přednostní práva a výhody lhostejno jakého druhu. Tím pozbyly účinnosti zejména i všechny předpisy o stejnokrojích legionářů, legionářských odznacích a vyznamenáních, jejichž nošení na veřejnosti jest od účinnosti citovaného nařízení tj. od 30. srpna 1939 nepřípustné. Zákaz tento se vztahuje ovšem i na nošení jednotlivých součástek legionářského stejnokroje a na nošení legionářských odznaků jakéhokoliv druhu, např. štítků na rukávech s pásky, vyznačující legionářská léta apod., na služebních (úředních) stejnokrojích, jejichž nošení je podle platných předpisů předepsáno nebo dovoleno. Jakékoliv porušení tohoto zákazu bude stíháno podle příslušených zákonných ustanovení. Statistika ovocných stromů a keřů v Německém Odesláno okres. úřadu 10. července V roce 1930 V roce 1935 V roce 1938 V roce 1938 V % Od r.1935 přibylo bylo bylo bylo na jaře ubylo stromků % Jabloně % Hrušně % Třešně % Višně % Švestky % Slívy % Vlaš.ořechy Rybíz % Angrešt l2 l5 ubylo 20 25% 4

132 Dotazník o stavu ovocných stromů a keřů k 1. květnu 1939 Druh Přírůstek Úbytek ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ Na podzim r Na jaře 1939 bylo ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ nově vysázeno odstraněno (vykáceno) ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ ovocných stromů a keřů Jabloně Hrušně Třešně Višně 4 2 Švestky 2 3 Slívy 3 _ Vlašské ořechy Rybíz 15 _ Angrešt 5 18 Statistika včelařství v roce 1939 dne 1. listopadu Jméno chovatele kg dkg K 1. Babáček Karel čís Boháček Josef čís Harvánek Josef čís Juránek Jan čís Knížek Antonín Milovy l l5 l8 6. Švanda František čís

133 Tržní právo v Německém F.J.Svoboda píše: Nevím, kdy dostala obec právo tržní, ale v úředních seznamech z počátku 19. stol. uvádějí se dva výroční trhy: v den Nalezení a Povýšení sv. kříže. Stalo se to jistě teprve v době rozkvětu vříšťských železáren, kterážto doba byla nejpříznivější pro naši osadu. Na zl. bývalo rozděleno ročně za různé dovozy železa, rudy a dříví okolnímu lidu. Tyto trhy se počaly obnovovati kolem roku Při nové politické organizaci v r utvořena tu s Milovy místní obec o rozloze 2118 jiter s 682 obyvateli. Opsáno podle textu F.J. Svobody Vlastivěda moravská:okres novoměstský, předloženého k cenzuře, avšak dosud nevydaného tiskem. F.J. Svoboda zemřel v dubnu Německé, vzorná rekreační obec ROK 1940 V časopise Horácké listy ze dne 5. ledna 1940 čteme: Okresní výbor v Novém Městě na Moravě navrhl ministerstvu sociální a zdravotní správy devět obcí, které mají býti pojaty do investičního hospodářského programu a plánu vytvoření v z o r n ý ch, rekreačních, zemědělských a průmyslových obcí. Jako vzorné rekreační obce navrženy: Bohdalov na Žďársku, Německé na Novoměstsku a Moravec na Bystřicku. Jako vzorné zemědělské obce navrženy: Matějov na Žďársku, Dlouhé na Novoměstsku a Rozsochy na Bystřicku. Jako vzorné průmyslové obce: Zámek Žďár, Moravské Křižánky a Štěpánov. Sloučení družstevních filiálek v Německém od počátku roku 1940 Následkem sloučení veškerého zemědělského družstevnictví v jednotný útvar bez rozdílu politických koncepcí, byly sloučeny i katolická Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev v Brně a agrární Moragro, centrála v Brně v jednotný útvar. Proto i jejich filiálky v Německém v domě čís. 109 a čís. 100 byly spojeny. Zaměstnanci filiálek úřadují nyní v čís. 100 a dům čís. 109 zůstává pouze skladištěm. Vyučování němčině na školách měšťanských V Národní Politice z 16. ledna 1940 oznámeno provádění nařízení o vyučování němčině na školách měšťanských, s okamžitou platností. Kočování cikánů zakázáno! V Moravských novinách ze dne 18. ledna 1940 čteme: Četnické stanice dostaly nyní vyrozumění od ministerstva vnitra, které nařídilo, aby od 1. února 1940 byly přísně kontrolovány cikánské tlupy, jímž bylo zakázáno dosavadní kočování. Cikáni si musejí určit domovskou obec, v níž budou bydleti trvale a nesmějí se již potulovat.nedodržení zákazu bude trestáno.

134 Vyřazení vadných knih z veřejných knihoven Dle na podzim 1939 vydaného nařízení byly také z obecní knihovny v Německém odstraněny závadné knihy. Musejí býti vyřazeny knihy dr Edvarda Beneše, knihy o legionářích a legiích, knihy dotýkající se německé národnosti apod. Nové papírové peníze Dle vyhlášky ministerstva financí vydává Národní banka pro Čechy a Moravu od 9. února 1940 nové drobné peníze papírové po 5 K a 1 K. Pololetní prázdniny počínající 1. února, byly letos na všech školách prodlouženy do 18. února, aby se ušetřilo uhlí. Dodatečně byly prodlouženy až do 3. března. Palivové dříví v obecním lese Dne 12. února byl jsem na dražbě palivového dříví v obecním lese Jitrnici. Prodávalo se asi 70 metrů a několik hromad smrčí. Ceny dostoupily výše podle jakosti K za 1 metr. 26. února byl jsem na dražbě palivového dříví ve Smrčinách. Ceny dostoupily výše K za 1 metr. Soupis zemědělské půdy Dle nařízení provedl starosta v únoru soupis veškeré zemědělské půdy a osevních ploch. Dle sčítání dobytka bylo v Německém ke dni 1. ledna 1940: 37 koní, 281 kusů hovězího dobytka, 15 ovcí, 185 prasat a 64 kozy. Dle soupisu na začátku března 1940 bylo napočítáno v Německém 710 slepic. Od každé slepice musí se odvésti do sběrny 60 vajec ročně. Sběrači nakupují vejce dle váhy (nikoliv na kusy!). Za 1 kg vajec dostane chovatel od sběrače zaplaceno 14,20 K. Lyžařské závody pořádané z Nového Města na 50 km vedly přes Buchtův Kopec a Německé. Zúčastnilo se 39 závodníků. Na náměstí v Německém podáváno bylo závodníkům občerstvení. Vítězové byli: 1. Musil Nové Město, 2. Balabán Nové Město, 3. Řehoř Praha. Od března 1940 přidělil okresní úřad zdejšímu obecnímu úřadu k výpomoci při vyřizování obecních úředních prací bývalého majora čsl. armády. 2.března koupila obec od Občanské záložny dílnu čís. 98 za ,-- K a v létě potom zřídila zde místnosti Sněhové vánice V týdnu od 4. března nastaly sněhové vánice a závěje, takže od 5. března nejezdily autobusy. Proto ke konci týdne nařízena pracovní povinnost od 18 do 60 roků pro práce vyhazování sněhu na silnicích. Některé obce začaly sníh vyhazovat. Také sněhový pluh okres. úřadu dojel až po lihovar. V sobotu 9. března začala nová veliká vánice, trvala celou noc a vše bylo opět zaváto. V pondělí 11. března se počasí zmírnilo a od 8. hod. dopoledne všichni muži od 18 do 60 roků vykonávali svou pracovní povinnost. Kdo nemohl jít vyhazovat sníh, musil si zjednat za sebe náhradu ze starších neb mladších.

135 Pouze lékař a učitelstvo byli pracovní povinnosti zproštěni. V pondělí za 8 hodin práce vyházeno bylo od lihovaru až po rychtářovu pazderku. V úterý bylo bylo vyhazování na silnicích I. třídy tj. k Milošům a Daňkovicím ukončeno. Nařízení Reichsprotektora k 15. březnu Reichsprotektor in Böhmen und Mähren oznamuje: Říšské úřady a služebny, služebny strany a německé obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava vyvěsí 15. března 1940 vlajky podle směrnic právních předpisů říšských na památku příchodu německého vojska minulého roku. Úřady protektorátní vyvěsí toho dne říšskou a národní vlajku, jakož i vlajku Protektorátu. Protektorátní zařízení, která jsou určena výhradně nebo převážnou většinou pro německé obyvatelstvo, vyvěsí jenom říšskou a národní vlajku. (opsáno z Národní politiky 13. března 1940). V pátek 15. března 1940 se nařizuje pro obchodní a živnostenské podniky sváteční provoz, pro podniky tovární nedělní klid. Tento volný den bude zaměstnancům zaplacen. (z Národní Politiky 15. března 1940). Vlajková výzdoba škol v den 15. března Ministerstvo školství a nár. osvěty upozorňuje, že všechny školy v Protektorátě Čechy a Morava vyvěsí zítra dne 15. března vlajky. Německé školy vyzdobí své budovy jen vlajkou říšskou a národní. České školy vyvěsí v ten den vlajky (prapory) podle pokynů daných v dřívějších případech. Znovu se připomíná, že říšská a národní vlajka se vyvěšuje vpravo (hledíc z vnitřka budovy do ulice) a vlajka Protektorátu vlevo. Tam, kde je na budově jen jedna žerď, vyvěsí se na ni jen říšská a národní vlajka, kdežto vlajka Protektorátu se umístí vhodně na hlavní frontu budovy. Kde nebylo dosud možno opatřiti si obě vlajky, vyvěsí se ona vlajka, která je k dispozici, tedy buď říšská a národní vlajka nebo vlajka Protektorátu, v žádném případě však bývalá československá vlajka (prapor). Vlajky (prapory) vyvěste dne 15. března od 7 do 19 hodiny. (Z Národní Politiky dne 15. března 1940). České školy vzpomenou výročí zřízení Protektorátu Ministerstvo školství a nár. osv. ustanovilo, aby také české školy vzpomněly v pátek 15. března 1940 výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava podle pokynů, jež v tom směru byly již vydány. V ten den se žactvo shromáždí ve školních budovách, aby v první vyučovací hodině vyslechlo projev, jehož jednotný text obdrží všechny školy. Při tom bude žactvu připomenut předpis o povinné úctě k symbolům Německé říše. Po projevu je prázdno. Nár. Politika 14. března 1940) V Německém byly na školách vyvěšeny obě vlajky a shromážděnému žactvu přečten projev. Rovněž obě vlajky byly na četnické stanici a poštovním úřadě. Obecní úřad měl protektorátní vlajku. Polární záře V neděli dne 24. března kolem 7. hodiny večerní objevila se opět polární záře, která měla podobu rudých červánků na celé severní straně oblohy. Zjev trval asi ½ hodiny. Dne 25. března 1940 chtěla tělocvičná jednota Sokol hráti divadelní hru: Stroupežnického Paní mincmistrová. Dne 28.února od okresního úřadu došla vrácená knížka s poznámkou, že se nedovoluje tuto hru předváděti občanstvu, aby byla oznámena hra jiná.

136 Požár. Dne 27. března před 20 hodinou večer vznikl požár v obecním domě čís. 62 na náměstí. Budova úplně vyhořela. Sbory hasičské z Lišné, Kadova, Daňkovi, Jimramova Nového Města dostavily se stříkačkami, jiné sbory bez stříkaček. Celkem bylo zde devět sborů z okolí. Dne 29. dubna začalo se s bouráním ohořelých zbytků, kamení vyrovnáno do hranic a celý prostor byl urovnán. Přemýšlí se o plánech na novou budovu. Letní čas byl nařízen od 1. dubna. Ve 3 hodiny ráno byly ručičky na hodinách posunuty o 1 hodinu dopředu. Letní čas potrvá do 1. října. Dodávky sena Dne 9. dubna odváděli rolníci z Německého nařízenou dodávku sena celkem 8 q, které bylo odvezeno na dráhu do Nového Města. Takové dodávky sena prý budou každý měsíc a úřad pokaždé určí množství, které má býti odevzdáno. Sbírka kovů Dne 12. dubna hlásil pražský rozhlas, že bude provedena sbírka kovů, jako dar Vůdci k svátku. Okresní úřady vyzvou obecní úřady a vedoucí Národního souručenství, kteří mají za pomoci členů tuto sbírku organizovat. Okresní vedoucí Nár. souručenství mají dohlížet, konáli se sbírka pečlivě. Sbírka provedena byla v týdnu od dubna. Sbírány jen ušlechtilé kovy, mimo železo, ocel a drahé kovy. V Německém bylo sebráno a odevzdáno: 6 kg mosazi, 2,5 kg cínu a olova a 0,80 kg hliníku. Odvod koní Dne 24. dubna konán opět odvod evidenčních koní. Odvodním místem byl tentokrát Jimramov. Z Německého šlo k odvodu 17 koní, z nichž odveden 1 kůň. Regulace potoka Dne 6. května přijela z Brna komise a znovu definitivně přeměřila úsek potoka od Dolního rybníka až k rybníku u měšťanské školy. Dne 22. května začali dělníci s vykopávkou regulace u Dolního rybníka. Plat mají dělníci 3,60 K na hodinu a od 1. června dle nařízení ještě příplatek drahotní 50 haléřů za každou hodinu. V tomto úseku byly postaveny tři betonové mostky a v několika místech na dně regulovaného potoka udělány nádrže pro nabírání vody. Úsek až po rybník u měšťanské školy dokončen 16. října. Přeložení svátku Božího těla Uveřejněno nařízení pro celou říši, kterým se překládá svátek Božího těla z 23. května na neděli 26. května a den 23. května prohlášen za pracovní den, nařízeno úřadovat v úřadech a vyučovati ve školách. V Německém ve čtvrtek 23.května byly ranní a velké bohoslužby v katolickém kostele a katolíci se jich zúčastnili v hojném počtu. Vyučování ve škole odpadlo, protože čtvrtek je feriální den. Průvod Božího těla konal se v neděli 26. května. Později byly také vždycky novým výnosem prohlášeny za pracovní dny: 5. červenec, 6. červenec, 15. srpna, 1. listopadu. Poplatek z rozhlasu zvýšen od 1. června o 20 %, tj. z 10 K na 12 K měsíčně. Současně nastalo 20% zvýšení všech poštovních poplatků a jízdného na drahách. Naše autobusy nám jízdné nezvýšily a platíme za cestu do Nového Města 5 K jako dříve.

137

138 Nařízení vyvěsiti vlajky Na oslavu dobytí Paříže a vstupu německého vojska do Paříže bylo nařízeno zvonění na všech zvonech dne 14. června po ¼ hodiny od 18 hod. do 18 hodin 15 minut. Dále nařízeno bylo vyvěšení vlajek po 3 dny (15., 16. a l7. června) na všech veřejných budovách. Ostatní majitelé domů byli vyzváni, aby si neprodleně zaopatřili vlajky a vyvěsili je. Obchodníci vyzváni, aby i v neděli 16. června prodávali praporové látky i bez lístků. Dne 25. června 1 hod. a 35. minutě v noci nastalo na francouzské frontě příměří a klid zbraní. Proto bylo v celé Říši nařízeno: Vyvěsiti vlajky a prapory po 10 dní a zvoniti od 12. hodiny do 12 hodin 15 minut po 7 dní.majitelé soukromých domů jsou povinni (pod pokutou) vyvěsiti prapory a vlajky. Dne 17. srpna policajt po domech sepisuje kdo nemá říšskou vlajku a každý majitel pro každé domovní číslo musí si nejméně jednu říšskou vlajku objednati prostřednictvím obecního úřadu. Nařízení odstraniti závadné nápisy a symboly připomínající minulý režim přišlo koncem června. Proto byl z pomníku Osvobození na náměstí odstraněn vtesaný tam nápis Osvoboditelé a datum. Četník také prohlížel nápisy na pomnících na hřbitově, není-li tam něco vadného a nebezpečného (dne 2. července o pohřbu). Dne 23. července byla dle úředního nařízení odstraněna z pomníku socha prezidenta T.G. Masaryka a nahrazena kalichem zhotoveným z kameniny. Socha uložena byla v sakristii evangelického kostela. Na počátku srpna došlo opět nařízení, že i zbylá dosud část pomníku s reliéfy Husa, Žižky a Komenského musí býti ihned odstraněna, uzamčena v místnosti nikomu přístupné a každá stopa po pomníku zničena. Proto byla i tato dolní část pomníku 6. srpna 1940 uložena a na místě tom na náměstí v parku udělána byla skalka. Zaletovaná krabice s papíry, která byla zazděna v základech pomníku byla rovněž uložena. Koncem července došlo nařízení odstraniti a odvézt na sbírku železné sloupky u orientačních tabulek a nahraditi je dřevěnými. Také železné kříže na hřbitovech, které nebudou správně opraveny, nebo budou nakloněny, budou odvezeny. Reportáž z Německého v brněnském rozhlase uskutečněna byla 30. června Do Brna byli pozváni p. starosta Adolf Tlustoš, pan továrník Jaromír Veselý a učitel měšť. školy Jaroslav Sláma, aby s reportérem brněnského rozhlasu, který před tím Německé a okolí navštívil, tuto reportáž provedli. Reportáž se konala dne 30. června od 20 hod. 20 min. do 20 hod. 45 minut. V Německém poslouchalo se u všech přijímačů většinou společně. V hotelu umístili tlampač do okna, aby na náměstí shromáždění slyšeli. Obsah reportáže byl: Co je zajímavého z dějin obce. Co učinila obec pro zlepšení ve všech směrech (silnice, stavby, elektrizace, obchody, lihovar, družstva, školy, hotely, lesní hospodářství, regulace potoka, turistický ruch.). Co hodlá obec ještě udělati: vydláždění silnic, stavba obecního domu, zřízení koupaliště Rozpuštění místní odbočky českého Červeného kříže V první polovině srpna přijelo gestapo z Jihlavy s nařízením Oberlandrata, oznámilo rozpuštění odboru českého Červeného kříže v Německém a hotové peníze spolku přes 1200 K byly odeslány na účet Německého červeného kříže.

139 Nařízení vyvěsiti vlajky Na oslavu dobytí Paříže a vstupu německého vojska do Paříže bylo nařízeno zvonění na všech zvonech dne 14. června po ¼ hodiny od 18 hod. do 18 hodin 15 minut. Dále nařízeno bylo vyvěšení vlajek po 3 dny (15., 16. a l7. června) na všech veřejných budovách. Ostatní majitelé domů byli vyzváni, aby si neprodleně zaopatřili vlajky a vyvěsili je. Obchodníci vyzváni, aby i v neděli 16. června prodávali praporové látky i bez lístků. Dne 25. června 1 hod. a 35. minutě v noci nastalo na francouzské frontě příměří a klid zbraní. Proto bylo v celé Říši nařízeno: Vyvěsiti vlajky a prapory po 10 dní a zvoniti od 12. hodiny do 12 hodin 15 minut po 7 dní.majitelé soukromých domů jsou povinni (pod pokutou) vyvěsiti prapory a vlajky. Dne 17. srpna policajt po domech sepisuje kdo nemá říšskou vlajku a každý majitel pro každé domovní číslo musí si nejméně jednu říšskou vlajku objednati prostřednictvím obecního úřadu. Nařízení odstraniti závadné nápisy a symboly připomínající minulý režim přišlo koncem června. Proto byl z pomníku Osvobození na náměstí odstraněn vtesaný tam nápis Osvoboditelé a datum. Četník také prohlížel nápisy na pomnících na hřbitově, není-li tam něco vadného a nebezpečného (dne 2. července o pohřbu). Dne 23. července byla dle úředního nařízení odstraněna z pomníku socha prezidenta T.G. Masaryka a nahrazena kalichem zhotoveným z kameniny. Socha uložena byla v sakristii evangelického kostela. Na počátku srpna došlo opět nařízení, že i zbylá dosud část pomníku s reliéfy Husa, Žižky a Komenského musí býti ihned odstraněna, uzamčena v místnosti nikomu přístupné a každá stopa po pomníku zničena. Proto byla i tato dolní část pomníku 6. srpna 1940 uložena a na místě tom na náměstí v parku udělána byla skalka. Zaletovaná krabice s papíry, která byla zazděna v základech pomníku byla rovněž uložena. Koncem července došlo nařízení odstraniti a odvézt na sbírku železné sloupky u orientačních tabulek a nahraditi je dřevěnými. Také železné kříže na hřbitovech, které nebudou správně opraveny, nebo budou nakloněny, budou odvezeny. Reportáž z Německého v brněnském rozhlase uskutečněna byla 30. června Do Brna byli pozváni p. starosta Adolf Tlustoš, pan továrník Jaromír Veselý a učitel měšť. školy Jaroslav Sláma, aby s reportérem brněnského rozhlasu, který před tím Německé a okolí navštívil, tuto reportáž provedli. Reportáž se konala dne 30. června od 20 hod. 20 min. do 20 hod. 45 minut. V Německém poslouchalo se u všech přijímačů většinou společně. V hotelu umístili tlampač do okna, aby na náměstí shromáždění slyšeli. Obsah reportáže byl: Co je zajímavého z dějin obce. Co učinila obec pro zlepšení ve všech směrech (silnice, stavby, elektrizace, obchody, lihovar, družstva, školy, hotely, lesní hospodářství, regulace potoka, turistický ruch.). Co hodlá obec ještě udělati: vydláždění silnic, stavba obecního domu, zřízení koupaliště Rozpuštění místní odbočky českého Červeného kříže V první polovině srpna přijelo gestapo z Jihlavy s nařízením Oberlandrata, oznámilo rozpuštění odboru českého Červeného kříže v Německém a hotové peníze spolku přes 1200 K byly odeslány na účet Německého červeného kříže.

140 Pracovní povinnost pro pomoc při hospodářských pracích nařízena pro všechny schopné obojího pohlaví do 60 roků. V Německém to bylo vybubnováno. Již na jaře bylo použito pracovní povinnosti pro vyhazování sněhu na silnicích. Všichni muži museli vyhazovat sníh po dva dny. Trigonometrická měření zeměpisného ústavu. V květnu a červnu byly postaveny zaměřovací věže na Vysokém kopci, na Studnickém kopci. V srpnu inženýr od zeměpisného ústavu začal vyměřovací práce pro speciální mapy v měřítku 1: , kterými budou nahrazeny dosavadní mapy v měřítku 1: V příštích letech bude několikeré zakreslování terénu, šrafování a jiné práce, takže mapy budou zhotoveny až za několik roků. Později postaveny další věže (Buchtův kopec, Na vrchách, na Fryšávce, Bohdalec). Hospodářský kurs při měšťanské škole Na začátku prázdnin bylo ujednáno zřízení tohoto kursu od 1. listopadu 1940, což úřady schválily. Prodloužení elektrické sítě do Šamikovic provedeno bylo v říjnu Dvojjazyčné označení firem. Úřady opět upozornily, že dnem 15. září definitivně končí lhůta k přeměně firemních nápisů dle nařízení říšského protektora. Aby se uvarovalo následků nedbání tohoto nařízení, zaopatřily si do 16. září všichni v Německém dvojjazyčné tabule s prvním nápisem německým. Jsou to hotely, hostince, škola, živnostníci, obchody, lihovar aj. Senoseč.Sena bylo hodně, ale nestálým počasím mnoho sen vymoklo. Jetelin bylo také hojnost, ale uškodily při sklizni deště. Žně.Sklizeň obilí pro deště velice opožděna. Teprve 26. srpna mohlo se začíti s kosením žita. Některá žita začala již na stojatě klíčiti. Příznivé počasí však trvalo pouze 4 dny a znovu nastaly přeháňky. Pršeti přestalo 2. září a od 4. září do 9.září bylo pěkné letní počasí. Na polích se pracovalo s vypětím všech sil. Sklidilo se za ten týden většina pšenice, ječmene a žita, ale některým rolníkům (Boháčkovi, rychtářovi) zůstalo všechno žito v panákách na poli do nových dešťů. Od 10. září silné bouřky a potom deštivé počasí s málobezdeštnými dny, které potrvalo až do začátku října. V říjnu zlepšení, pěkné teplé počasí až do poloviny měsíce umožnilo sklizeň bramborů i ovsů. V druhé polovině měsíce ráno mráz, později mlhy až 26. října ráno nachumeleno a sníh zůstal již ležet.někteří rolníci nemají dosud sklizeny otavy, nemají zaseto žito a rychtář a Kučera čís. 38 nemají ještě sklizeny brambory. Přeorávky brambořišť a podmítka strnišť nemohla býti dokončena. Letní čas zůstává, Na začátku října došlo nařízení, že letní čas zůstává dále v platnosti. Dodávka hovězího dobytka Dle nařízení chodila dne 25. září po obci obecní komise a vybrala 5 kusů jalovic v předepsané váze pro dodávku. Odváděny byly 8. října.

141 Dodávka obilí V prvním říjnovém týdnu došlo od okresního úřadu, že obec Německé musí zatím dodati celkem 850 metrických centů obilí: pšenice 50 q, žita 200 q, ječmene 200 q, ovsa 400 q. Dodávka brambor 30. října nařídily úřady obci Německému dodávku brambor ihned dodati 4000 q.současně bylo přiděleno rolníkům v obci 20 prasat k výkrmu, která se odvedou, až dosáhnou váhy 110 kg. Vzestup cen v říjnu Uvádím úřední zvýšení ceny některých potravin, které platí od poloviny října kg chleba z jednomleté mouky (jiný nesmí být vyráběn) stojí 2,80 K, 1 litr mléka stojí u výrobce 2,20 K, v prodejně 2,30 K, 1 kg selského másla stojí 32,80 K, převařeného 42 K. 1 kg cukru krystal 6,70, 1 kg cukru kostkového, homole, prášek 7,20 K, 1 vejce značkované I A vážící přes 55 gr 1,30 K, značkované I B (48-55 gr) 1,25 K. Přímo u vyrabitele se vejce koupit nesmějí ten je musí prodati jen oprávněnému sběrači. Spotřebitel smí kupovat vejce pouze v obchodech na lístky a to na osobu 1 vejce na týden. Množství potravin připadající na normální lístky na 1 osobu na týden v říjnu 1940: masa nebo masných výrobků na týden 575 gramů, čerstvého másla na týden 35 gr, nebo 80% tohoto množství, tj. 27 gr másla přepuštěného, sádla na týden 50 gr, umělých tuků 70 gr. Na osobu je dovoleno ¼ l mléka denně a týdně 1 vejce. Cukru se dostane na týden 300 gr. Chlebovin připadá na týden (převedeme-li všechnu náležející mouku i bílé pečivo (rohlíky) na chleba na osobu 2 kg chleba týdně. Mimoto připadá na osobu týdně 37,5 gramu krupice, 37,5 gr krupek, krup nebo ovesných vloček, 37,5 gr rýže a 37,5 gr hrachu neb čočky. Ještě lze na lístky dostati týdně 80 gr cikorky, 170 gr žitné kávy a 5 gr. čaje. Káva pražená byla v množství 40 gr na osobu přidělena na velikonoce (v březnu) a po druhé v polovici září a po třetí v polovici listopadu. Pro všechny potraviny, zeleninu a vůbec všechny potřeby jsou stanoveny maximální ceny. Ceny jsou předepsány i za koňské potahy pro hospodářské práce, vožení dříví z lesa a vožení cihel. V Německém však mnohé za tyto ceny nedostaneme. Na příklad o pouti 15. září nebyly v Německém vůbec švestky. Dne 22. září koupil jsem 2 kg švestek u zdejšího zelináře. Cena byla za 1 kg 7 K, ačkoliv úředně stanovená spotřebitelská cena byla 4,70 K. Česnek není již dlouho vůbec k dostání. Válka Rusko-finský konflikt ukončen podepsáním smlouvy ze dne 12. března 1940 a nově tím byly upraveny hranice rusko.- finské, Dne 9. dubna přistály v Dánsku a Norsku německé síly všech částí branné moci. Dne 10. května překročila německá vojska hranice Belgie, Holandska a Lucemburska, aby prý vzala bezpečnost těchto zemí pod svou ochranu. 28. května belgický král Leopold se vzdal a žádal o příměří. 3. června bombardována Paříž ( letadel shodilo přes 1000 bomb). 14. června vtáhnutí prvních německých oddílů do nechráněné Paříže. Nařízeno zvonění a vyvěsiti vlajky. l7. června maršál Petain rozhlasem oznámil, že Francie musí složit zbraně.

142 21. června v l5 hodin 30 min. přijal kancléř Hitler v lese u Compiegne ve vagoně z vlaku z roku 1918 francouzskou delegaci, která tam podepsala podmínky příměří. 24. června podepsala francouzská delegace podobné podmínky s vládou italskou nedaleko Říma. Proto nastalo na francouzské frontě dne 25. června 1940 o 1 hod. 30 min. ráno p ř í m ě ř í a klid zbraní mezi Francií, Německem a Itálií. U nás nařízeno zvonění po 7 dní a vyvěšení vlajek a praporů po 10 dní. Pokračování ve válce proti Anglii. Dne 19. července 1940 dlouhá řeč kancléře Hitlera na říšském sněmu, kde Vůdce učinil Anglii nabídku (prý poslední) na mír v tom smyslu, že Osa převezme uspořádání a řízení Evropy, kolonií a všech ostatních záležitostí s tím souvisících. Anglická vláda rozhlasem tuto nabídku odmítla. Proto: 8. srpna začaly německé skupiny letadel ve velkém množství útok na Anglii Od té doby trvají nálety na Anglii a Londýn nepřetržitě se střídavě větším neb menším množstvím letadel. Veliké nápory s ohromným množstvím letadel byly zvláště dne 8. srpna, 15. srpna, l5. září.. Dne 18. srpna vláda velkoněmecké říše vyhlásila t o t á l n í b l o k á d u celé Anglie i kolonií a varuje lodi všech států před vjezdem do těchto oblastí., Německá dalekonosná děla ostřelují s francouzského pobřeží anglické břehy (Dover). Moře kolem Anglie učinili Němci nepřístupným nakladením minových polí, aby tím odřízli Anglii od celého světa -. Německé ponorky zvýšily činnost v torpedování anglických a neutrálních lodí, které vezou do Anglie zboží. Angličané také konají denně nálety nad Německo, Porýní, Berlín a různá města, jakož i nad Němci obsazená území (Francie, Holandsko, Dánsko, Belgii a Norsko), ale dle úředních německých zpráv nezpůsobují žádných větších vojenských škod a trefují obytné budovy, nemocnice, kostely a civilní obyvatelstvo. Anglická letadla také několikrát již přeletěla Alpy a bombardovala Milán, Turin a jiná místa v Itálii. Rumunsko 30. srpna na poradě ve Vídni, kam byli pozváni zástupci Maďarska a Rumunska, bylo rozhodnuto, kterou část země musí Rumunsko odstoupiti Maďarsku. Současně Rumunsko dobrovolnou dohodou odstoupilo Bulharsku jižní část Dobrudže. Již dříve Rusko obsadilo Besarabii a severní Bukovinu. 6. září rumunský král Carol vzdal se trůnu ve prospěch svého syna Michala a odejel do ciziny. V říjnu německá vojska přijela do Rumunska za účelem ochrany země a petrolejových pramenů. (německá ochrana = vydrancování. Pozn. kronikáře). Zrušení celních hranic mezi Protektorátem a Říší. V říšském zákoníku vyšlo nařízení o utvoření celní jednoty mezi Říší a Protektorátem Čechy a Morava od 1. října Koruna zůstává však dosud platidlem při dosavadním kursu 1 M = 10 K. Dne 27. září podepsán v Berlíně pakt o vzájemné pomoci mezi Německem, Itálií a Japonskem. V českém rozhlasu 28. září nazváno bylo toto spojenectví Trojúhelník síly a pořádku -. V pátek 25. října poprvé italská letadla se zúčastnila náletu na Anglii společně s německými.

143 Válka s Řeckem Dne 28. října 1940 ve 3 hodiny ráno předal italský velvyslanec řecké vládě tříhodinové ultimátum italské vlády, kterým se žádá, aby řecká vláda a vojsko nekladli odpor italským vojenským silám,které o 6. hodině ranní překročí hranice a půjdou obsadit Řecko na dobu války. Toto ultimátum bylo odmítnuto a Řekové se postavili na odpor. Řecká vláda požádala Anglii o pomoc, která jí byla slíbena. Italské letouny bombardují téhož dne Athény. Takovým způsobem dostalo se Řecko, kolébka první a nejstarší civilisace v Evropě, do války a tím se rozšiřuje válka na poloostrov balkánský-. Dne 29. října vyměnil dle nařízení obecní úřad v Německém známky pro psy za nové dvojjazyčné.- Konfiskace obecních kronik Napsáno dne 4. prosince Dne 10. listopadu 1940 došlo na obecní úřad nařízení odevzdati obecní kroniku do 15.listopadu okresnímu úřadu, který sebrané kroniky zašle do Prahy. Odnětí obecních kronik bylo v přípise odůvodněno tím, že prý nejsou psány v duchu, který chtěli Němci u nás rozšířiti. Proto jsem odevzdal obecní kroniku obecnímu úřadu, který ji do určené lhůty zaslal okresnímu úřadu. Po dva dny, které ještě kronika prodlela u obecního úřadu, opisovali někteří zdejší učitelé tužkou části kroniky, aby aspoň něco z ní bylo zachováno. Nepodařilo se mi dosud vypátrat, kdo a kde tyto tužkou psané opisy uschoval. Všichni jsme tenkrát byli přesvědčeni, že zkonfiskované kroniky budou zničeny, totiž že budou dány do papíren na výrobu papíru, neboť byly již nařízeny sbírky starého papíru. Zaslechl jsem vtip, že příští potravinové lístky budeme mít možná z naší kroniky. Odpověděl jsem komusi, že by mě ještě víc mrzelo, kdyby z ní udělali novinový papír, na kterém by byly tisknuty takové špinavé články, jaké psaly tenkrát české noviny, ovládané německým diktátem a cenzurou. Proč byly kroniky zkonfiskovány? Němci chtěli odstraniti zprávy o bývalé naší samostatnosti, aby budoucí pokolení se nepokazilo vzpomínkami! Vždyt i Palackého Dějiny národa českého byly později prohlášeny za nesprávné, tendenční. Z Prahy bylo německou propagandou uděláno prastaré germánské město a všechnu kulturu prý do našich zemí přinesli pouze Němci! Mezi zdejšími občany obíhal tenkrát vtip, že Libuše musela býti kovanou Němkou a při zakládání Prahy mluvila pouze německy! Tvrdilo se to ironicky obvyklým úředním ohražením: Není pravda jak mylně píše Palacký že muž pracující na břehu Vltavy na dotaz odpověděl že otesává práh a že podle toho kněžna nazvala nově založené město Praha ale je pravda, že ten člověk řekl prag a Libuše založila tedy Prag!! Tyto řádky vlastně do kroniky nepatří, avšak podle nich může budoucí čtenář nahlédnout do zdejších poměrů a smýšlení v době okupace. Co Němci skutečně s českým národem chtěli učinit, dovídáme se teprve v nynějších dnech z dokumentů, čtených při norimberském procesu s největšími válečnými zločinci, Göringem, Hessem, Ribbentropem, Keitelem, Schachtem, Neurathem atd. celkem jich právě sedí na lavici obžalovaných dvacet. Čechy a Morava musí býti úplně německé, prohlásili němečtí zločinci ještě před začátkem války! O tom všem se může čtenář podrobně poučiti z příslušné literatury. Vzdor našim obavám nebyla obecní kronika zničena. Po pěti letech dne 3. prosince 1945 byla nám vrácena neporušená. Pokusím se podle záznamů, které jsem si za války učinil, doplniti tuto pětiletou přestávku.

144 Doplněk a oprava.(psáno 8. prosince 1945) Pan Bohumil Rozbořil, úředník u zemského archivu v Brně mi včera sdělil toto: Všechny obecní kroniky, předané okresním úřadům v zemi moravskoslezské, byly dovezeny do brněnského Zemského archivu, kde byly uloženy. V roce 1943 byly odvezeny do zámku letovického a tam bezpečně uloženy. V říjnu 1945 byly znovu převezeny do Zemského archivu v Brně (převážel je osobně p. Boh. Rozbořil) a v listopadu 1945 byly vydány příslušným okresním národním výborům. Z Nového Města ji potom přivezl předseda místního národního výboru Bohumil Kučera. Tak skončila pouť Pamětní knihy městyse Německého opět na původním místě. Jan Juránek, kronikář Pokračování událostí v roce 1940 Regulace potoka Dne 16. října 1940 bylo zakončení prací první části regulace potoka oslaveno pohoštěním všech zaměstnaných dělníků i formanů v hostinci u Tlustošů na účet podnikatele (tj. stavebního úřadu města Brna). Přijel z Brna rada tohoto úřadu a prohlédl ukončenou část od Hospodářského družstva až po hráz rybníka u měšťanské školy. Kamenné a betonové mostky přes potok jsou tři: u Hospodářského družstva, u domků čís. 72 a 74. Touto regulací bylo odstraněno původní nevzhledné koryto potoka. Dodávka brambor 30. října dostal obecní úřad předpis dodávky brambor pro obec Německé. Musí býti ihned dodáno 4000 q průmyslových brambor a 550 q brambor jedlých. Rolníkům v Německém bylo současně přiděleno 20 prasat k výkrmu. Rolníci je musí odevzdati, až dosáhnou 110 kg váhy. Zvětšení okresu Od 1. listopadu 1940 bylo k novoměstskému politickému okresu připojeno: 29 obcí z bývalého okresu přibyslavského 4 obce z okresu německobrodského, celkem tedy 33 obcí asi s l5 000 obyvateli na rozloze 213 km 2. Zaplombování šrotovníků Dne 15. listopadu z úředního nařízení určená komise zaplombovala všechny šrotovníky. Nesmí se v domácnosti šrotovat žádné obilí, na přestupky tohoto zákazu ohlášeny veliké tresty. Odstoupení lesa pro ozdravovnu Ozdravovna vymáhala, aby jí obec Německé prodala kus lesa v Hranicích. Obecní úřad nechce přistoupiti na prodej za peníze a žádá, aby tak velký díl lesa zaopatřila ozdravovna pro obec jinde. Také Antonín Petr č. 3 má část lesa ozdravovně odprodati. Od Frant. Kučery č. 1 koupila již ozdravovna kus pole s přilehlou částí lesa celkem asi 9 měřic. Dne 18. listopadu přijel inženýr, aby všechny požadované pozemky odměřil. Odprodej obecního lesa nebyl však nařízenými úřady již povolen.ani kousek lesa Antonína Petra č. 3 nesměl býti odprodán. Proto ozdravovna tyto části od obce i od Ant. Petra pronajala. Pozemek a les od Frant. Kučery zakoupila ozdravovna o něco dříve a proto zůstal kup v platnosti.

145 Rekvizice dobytka pokračují Dne 18. listopadu 1940 nařízen druhý soupis dobytka určeného k odevzdání. Bylo rekvírováno 5 kusů hovězího a 4 kusy vepřového dobytka. Odvedeny do Nového Města byly dne 25. listopadu. Dne 3. prosince byl třetí soupis dobytka určeného pro odvod a to 6 kusů hovězího a 3 kusy vepřového. Byly odevzdány. Vyšetřování cenových přestupků 4. prosince přišli dva zaměstnanci od cenového úřadu vyšetřovat přestupky rolníků při prodeji dobytka a prasat. Kdo prodal za vyšší cenu než je cena maximální, byl potrestán blokovou pokutou a pohrozeno bylo trestním oznámením. Další dodávka brambor V prvním prosincovém týdnu byla obec vyzvána dodati dalších 3200 q průmyslových brambor. Dříve již dodala 4000 q brambor průmyslových a 550 q jedlých! Dne 10. prosince chodila po statcích ustanovená komise (starosta Adolf Tlustoš, Kučera Jan č. 12 a Kučera Frant. č. 1), měřila sklepy, vypočítala množství uskladněných brambora určovala, kolik má býti ještě dodáno. Soupis dobytka Při soupisu dobytka zjištěno, že ke dni 1. prosince 1940 bylo v Německém celkem 297 kusů hovězího dobytka včetně telat. Bylo nařízeno povinné ohlášení všech hus u obecního úřadu dne 8. prosince. Vánoce 1940 nebyly radostné. Nekonečné rekvizice, stále se zvětšující nedostatek životních potřeb v obchodech a zvyšující se zasahování Němců do našeho života, činily obyvatelstvu velké starosti.ani vánoční příděl 4 dkg kávy na osobu nemohl přinésti zlepšení nálady.na školách byly stanoveny vánoční prázdniny na 4 týdny, od 22. prosince do 18. ledna. Hostů- lyžařů bylo letos méně než loni, ačkoliv o vánočních svátcích bylo pěkné zimní počasí a dobrá sanice. Nepříznivé počasí a vánice začaly teprve 29. prosince. Do rána příštího dne byly všude veliké závěje, vichřice, necesta, takže autobusy přestaly jezditi. Dne 31. prosince se vítr utišil, avšak spojení se světem bylo zcela přerušeno. Toho dne přijížděl na svátky generální ředitel západomoravských elektráren Karel Kabrna. Musil zaplatiti za svezení na saních z Nového Města do Německého 300 K! Byla to cena tenkrát nezvyklá, když se však o tom hovořilo ve společnosti v hospodě, zaslechl jsem poznámku:! Vždyť šlo všem o život, koně nevyjímaje! Divadla a zábavy Dne 15. prosince byla mikulášská zábava v hotelu Rýdl. Jednota Sokol uspořádala v sokolovně ještě před Vánocemi divadelní představení. Byl hrán Otec od Aloise Jiráska, 31. prosince byl v hotelu Rýdl silvestrovský večírek. 30. prosince odeslal obecní úřad pro muzeum v Brně vyplněný dotazník a přiložil letáky, brožurky a 33 pohledních lístků z Německého a blízkého okolí, darovaných panem hotelierem Rýdlem. Obec také několik pohlednic přidala. Vánoční svátky a konec roku 1940 byl ve znamení velikého množství proslovů a poselství všech, kdo sedí právě na vedoucích místech obou válčících stran. Mám z těch projevů dojem, že všichni doufají v ukončení války snad v příštím roce jenže každá strana si myslí, že válka skončí vítězstvím na její straně a porážkou protivníka!

146 Dodatek k soupisu dobytka Dle scítání dobytka v Nemeckém ke dni 1. ledna 1940 bylo zjišteno 37 koní, 281 kusu hovezíhodobytka, 15ovcí, 185prasata 64 kozy.-.. Doplnek k válecným událostem 1940 Itálie vstupuje do války. Hitlerovy armády postupovaly nezadržitelne na Paríž. Proto se odhodlal také italský Mussolini vstoupiti do války, aby získal podíl na koristi a vypovedel 10. cervna 1940 válku Francii a Anglii. Když 14. cervna 1940 vtáhla nemecká vojska do nechránené Paríže, bylo nám v Nemeckém narízeno vyzváneti všemi zvony ctvrt hodiny a vyvesiti vlajky 15., 16. a 17. cervna.. Dne 21. cervna podepsala Francie ponižující kapitulaci s Nemeckem a 24. cervna s Itálií. Na oslavu té události bylo v Riši (i v protektoráte) narízeno vyvešení vlajek po dobu 10 dní a ctvrthodinové vyzvánení na všech zvonech po 7 dní.oba kostelníci v Nemeckém na to zvonení hubovali - sám jsem s nimi mluvil - avšak rozkazu muselo býti uposlechnuto! V Afiice delal maršál Grazziani s italskou armádou ofenzivu do Egypta. Všichni s napetím jsme sledovalityto události, které neprinášely nic potešujícího. Teprve rozhlasová zpráva z Londýna prinesla 21. cervna tuto potešující zprávu:"anglický parlament uznal nove sestavenou ceskoslovenskou vládu v Londýne. Jejím prezidentem je dr. Edvard Beneš, ministerským predsedou msgr. Jan Šrámek. " - Od 8. srpna 1940 zacaly veliké skupiny nemeckých letadel bombardovat anglická mesta. Anglicané svou zemi hrdinne bránili a zpusobili nemeckému letectvu veliké ztráty. Bylo napríklad pri takovém velikém náletu 15. srpna sestreleno asi 190 nemeckých letadel. Takové ztráty nezustaly bez úcinku na nemeckou Luftwaffe a proto ani zamýšlená invaze pres Kanál do Anglie nebyla uskutecnena. Proto chtel Hitler odríznout Anglii úplne od ostatního sveta a vyhladovet. Dne 18. srpna 1940vyhlásil t o tál n í b I o k á d u Anglie ajejích kolonií. Každá lod, která do zakázané oblasti vpluje, bude prý potopena! Totální Hit1erova blokáda Anglii nevyhladovela, ani když jeho spojenec Mussolini potom také vyhlásil Anglii totální blokádu, z cehož jsme si v naší soukromé spolecnosti ihned delali úsmešky!. Nemecké bombardování anglických mest pokra~ovalo a Nemci zacali ostrelovati dalekonosnými dely brehy Anglie - zvlášte Dover - z francouzského pobreží. Anglická mesta velice trpela, avšak Anglie se nevzdávala. Naopak, anglická letadla zalétávala nad Nemecko a bombardovala Porýní, Hamburk, Brémy, Kiel a jiné objekty v Nemecku, ale také ve Francii, Belgii, Holandsku i v Norsku. Anglické letouny zajíždely pres Alpy do Itálie a bombardovaly Milán, Turin aj. 27. zárí 1940 byl podepsán v Berlíne "pakt trí velmocí". (pakt "Trí" = Nemecko + Itálie + Japonsko= "Osa").. Dne 25. ríjna úcastnila se italská letadla poprvé náletu na Anglii spolecne s nemeckými. 28. ríjna vtrhla italská vojska do Recka. 13. listopadu prijel do Berlína na pozvání ríšské vlády sovetský komisar pro zahranicní záležitosti Molotov. K cemu ho Hitler premlouval nám Berlín nepovedel. Rekl jenom, že schuzka byla velmi srdecná a že dostaneme z Ruska zásilky - hlavne potraviny, jejichž nedostatek znacne pocitujeme.. V naší spolecnosti jsme si pri tech zprávách šeptali domnenku, že ta schuzka asi nedopadla podle Hitlerovy chuti. -, '. Palší státyse pripojujík Ose 20.1istopadu byl ve Vídni podepsán pakt, jímž k Ose pristupuje Madarsko.

147 listopadu podepsán pakt v Berlíne, kterým se k Ose pripojuje Rumunsko. 24. listopadu podepsáním paktu v Berlíne pripojilo se k Ose také Slovensko. Príštího dne 25. listopadu bylo rozhlasem oznámeno, že - až na další - se k Ose neprijímá! Proto již prichystaná bulharská delegace do Berlína neodjela. V naší soukromé spolecnosti vznikla z té zprávy rada vtipu! V Afiice ofenziva maršála Grazzianiho uvázla kdesi u Sidi ~l Barani, a v Recku italská vojska ustupovala. " Konecne v první polovici prosince 1940 ucinila anglická armáda v Egypte protiofenzivu, dobyla Sidi el Barani a postupovala rychle na západ, ženouc pred sebou vojska italská. Za takové situace skoncil rok Dodatky: Telefonní hovorna na Milovech byla zrízena v roce (viz str. 205) Novomestský okres zvetšen od 1. listopadu 1940, bylo pripojeno 29 obcí z okresu Pribyslav 4 obce z okresu Nemecký Brod. Celkem 33 obcí asi s obyvatelu na rozloze 213 km2. Rok 1941 Rok 1941 zacal bourlivým pocasím. Vichrice a záveje prerušily veškeré spojení se svetem. Teprve 4. ledna se pocasí zmírnilo. Teploty byly kolem - 10 C. Dne 7.1ednaodpoledne bylo zacato s vyhazováním snehu na silnicích za plat 4 K 10 hal. za hodinu. Náklad hradí okresní správa. Vyhazování snehu trvalo mnoho dní a teprve 16. ledna mohl poprvé jeti autodopravce JosefKraus s autobusem do Nového Mesta. Silnice od Jimramova však ješte nebyla uvolnena. Príštího dne 17. ledna však silnice opet zaváty a autobus nejede.bour1ivépocasí se utišilo až 20. ledna a oteplilo se. Všude velké záveje. Okres nemel již penez na práce vyhazování snehu. Proto byla 22. ledna vyhlášena pracovní povinnost mužu od 16 do 60 roku, aby zdarma vyhazovali sníh. Nastala obleva a k veceru poprchá."silnice byla uvolnena teprve v posledních dnech mesíce ledna a autobusy mohly opet jezditi. Nové rekvizice obilí. V prvním únorovém týdnu chodily po obcích obilní komise. Okresní úrad jmenoval za komisare vetšinou ucitele, kterým byli za cleny komisí prideleni místní obcané a starosta obce. Pro Nemecké byla ustanovena komise: Komisarem Jaroslav Sláma, odborný ucitel, cleny: KuceraFrant. c. I, JuránekFrant. c. 19, LaštuvkaFrant. c. 72 a Šedý Josefc. 21. Každý hospodár mel podepsati predložené prohlášení, že okamžite dodá množství obilí, které mu bylo predepsáno aje vyznaceno v prohlášení.toto prohlášení podepsalo málo hospodáru; z Nemeckého jen devet. Ostatní nepodepsali - nemají prý obilí! K tem, kterí nepodepsali. šla. v následujících dnech komise za asistence cetníka hledat ukryté zásoby. - Pocátkem února 1941 byla v Nemeckém jmenována mlécná kontrolní komise, složená ze 4 clenu. Byli jmenováni: Kucera Bohuslav c. 44, Dobrovolný Jaroslav c. 43, Najmon Jindrich c. 18, Šedý Josef C.21. " Zatcení. Dne 10. února byli zatceni: žid Vantoch a Frant. Dobiáš. 95. Vantoch ponechán ve vazbe Byl cestujícím s likéry ze Svitav a radu let jezdíval do Nemeckého za obchodem. Po

148 mnichovském rozhodnutí,jímž byly Cechy a Morava oklešteny, prestehoval se žid Vantoch s manželkou do Nemeckého a bydlil nejprve u Jos. Ptácka C.69 a potom u Ant. Slavíka C.34 Z vazby se již nevrátil. 13.cervna 1941 jsme se dovedeli, že ve vazbe zemrel. Vdova po nem bydlila ješte nejaký cas v Nemeckém. Potom byla také odvlecena a již jsme o ní neslyšeli. 16/ byl zatcen rolník JosefBohácek cís. 17. Vyvešování praporu. Dne 6. brezna oznamuje úredne policajt prísný zákaz vyvesiti prapory 7. brezna na oslavu památky T.G. Masaryka.Avšak po nekolika dnech rozhlas a noviny oznamují rozkaz vyvesiti státní vlajky na oslavu druhého výrocí vstupu nemeckých vojsk do Protektorátu dne 15. brezna a v den velkonemeckých hrdinu 16. brezna. Protože nedošlo vcas úrední narízení o tom, nedal to obecní úrad (starosta Adolf Tlustoš C.33) verejne vyhlásit. Proto v tyto dva dny 15. a 16. brezna 1941 netonulo mestecko Nemecké v záplave vlajek... Zapecetení sokolovny. V noci z Bílé soboty na velkonocní nedeli (z 12. na 13. duben) prijeli zmocnenci od okresního úradu, vyzvali k soucinnosti místní cetnictvo, uzavreli a zapecetili sokolovnu a zajistili veškeré jmení telocvicné jednoty Sokol. Úplne byla telocvicnájednota Sokol rozpuštena teprve v ríjnu Vlaikovací den Den narození Vudce (Hitlera) 20. dubna byl narízen a vybubnován za vlajkovací den, tj., že musejí býti domy ozdobeny státními vlajkami.- (Státní vlajka je nemecká vlajka s hákovým krížem. Protektorátní vlajka je trojbarevná - tri stejne široké pruhy, bílá, cervená, modrá. O vlajkovacích dnech muže být vyvešena i vlajka protektorátní:"ríšská vlajka s hákovým krížem musí býti na pravé strane!) Regulace potoka v obci.. Dne 1O.kvetnabyly opet zahájeny práce na úprave dalšího úseku potoka. Pracovalo se asi dva týdny a práce byly zastaveny pro nedostatek cementu. Od té doby do konce války práce již nebyly obnoveny. Bramborová komise 15.kvetna chodila po obci komise s cetníkem, prohlížela sklepy a žádala na hospodárích okamžitou dodávku brambor; proto ji obcané pojmenovali bramborovou komisí. Byla složena z místních hospodáru. Výsledek prohlížení sklepu byl nepatrný. Asi o týden pozdeji prijel nejaký inženýr a znovu byla prohlídka sklepu. Výsledek opet malý. Horácké listy 16. kvetna 1941vyšlo naposled císlo týdeníku Horácké listy, vydávaného v Novém Meste na Mor. Redaktorem byl Josef Jun narozený v Kuklíku. Také celá rada jiných casopisu byla zastavena. \

149 Propagace symbolu V(= Victoria. vítezství) Dne 19. cervence byl zavolán do Nového Mesta pan reditel JosefLukeš na okresní úrad, kde mu úredne byly odevzdány pro obec Nemecké cedulky na rozdání do všech domu tohoto obsahu: v Nemecko vítezí pro Evropu na všech frontách Obcané meli povinnost vyvesiti tyto cedulky a mimo ne ješte symboly V z cerveného papíru do všech oken.. Pro verejné budovy prineseny byly tyto nápisy ve vetším rozmeru na plátne (školy, fary, cetnická stanice, poštovní úrad, obecní úrad). Doslechl jsem se, že Nemecké za tuto propagandu zaplatilo asi 600 K. Tažení do Ruska Dne 22. cervna ráno zahájil Hitler postup do Ruska bez vypovezení války. Nemecké armády mely na tomto tažení úspech, který mel býti propagandou V ješte zvetšen a neprátelé Hitlerovi zastrašeni.. Ozdravovna 1. cervence prijely na dvou autobusech nemecké deti do Ozdravovny na Buchtove Kopci. U silnice pri ceste k Ozdravovne zaveše~a drevená tabule: Lager Buchtaberg. Nedorozumení se symbolem V. Dne 25. cervence prišel vedoucí tábora na Buchtove Kopci s dr.frant. Janeckem jako tlumocníkem ke starostovi a vytýkal mu, že plátno s V umístil do úrední vyhláškové skríne. Mel prý je správne vyvesiti nad vchodem do domu. Starosta musil ihned zmínené propagacní plátno zavesiti nad vchodem. Soucasne tento vedoucí narídil, že všechna okna k silnici u všech domu musejí býti oznacena cervenými symboly V, což prý bude kontrolováno a neuposlechnutí trestáno. Po telefonickém jednání starosty s okresním úradem vybubnoval policajt k veceru narízení o povinném vyvešení V do všech oken.- Stavby a opravy Obec upravila a o novou cást prodloužila cestu do prikoupené cásti obecního lesa nazvané "Ve špici":lihovar prestavel skladište a provedl i jiné opravy na destilacním zarízení dle ríšských predpisu, jak mu bylo narízeno.františek Juránek c.19 postavil na míste zborené kulny u stodoly drevník Druhý drevník soucasne postavil nad sklepem, kde býval dosud starý drevený "sklípek".vdova Ruž. Nováková C.45 postavila zdenou stodolu a prestavela bývalou drevenou dílnu.výmenkár Dobrovolný Pavel postavil na stodole cís.domu 6 vetrník na výrobu elektrického proudu pro svoji potrebu.ozdravovna na Buchtove Kopci staví ješte další ~~.

150 Osobní změny Karel Babáček, poštmistr odešel od března 1941 do výslužby. Na jeho místo dosazen JUC Otakar Večeřa, působící dosud v Zámku Žďáře, rodem z Třebíče. Žně 1941 se opozdily. První panáky žita jsem viděl u Lišné 22. srpna. Dne 23. srpna začínají žně v Německém rolníci Veselý Jaromír č. 9 a Kučera Jan č srpna jsou žně v plném proudu. Nastalo opět špatné počasí, které sklizeň zdržovalo a ničilo. Dne 12. října chumelilo; avšak sníh druhého dne roztál. 31. října nachumelilo 20 cm vysoká vrstva. Koncem října přijel do rychty úředník od zemědělské rady. Bylo nařízeno pomoci rychtářovi se sklidem. Nedostává se všeobecně dělníků a potahů. Koncem října neměl rychtář sklizen oves, otavu, brambory a zaseto měl jen částečně. Také jiní hospodáři mají nesklizené brambory zachumeleny a ozimní obilí nezaseto. V některých případech se zachumelil len. Sníh roztál a při nepříznivém počasí byla sklizeň přece skončena. Od konce srpna jsou nařízeny polní hlídky, které konají místní penzisté. Mléko do mlékárny Od 1. září 1941 musejí hospodáři odváděti mléko do mlékárny v Novém Městě. Konve na mléko dodala mlékárna. Nákladní auto novoměstské mlékárny odváží denně naplněné konve z obce Německého i jiných obcí. V každé obci nařízeno bylo zříditi přiměřenou lavici, na kterou se konve postaví. V Německém je tato lavice na náměstí. Kino Rýdl Dne 7. září 1941 pořádalo nově zřízené kino Rýdl první představení. Ceny míst jsou: 6 K, 5 K a 4 K. Další německé děti do Ozdravovny přijely v prvním týdnu měsíce září. Je jich nyní celkem asi 220 a příslušný personál. Byly pro ně zabrány 4 třídy ve škole v Německém pro vyučování. Po rozmluvě s panem ředitelem Josefem Lukšem, který poukazoval na velké obtíže s umístěním svých deseti tříd, bylo dojednáno zabrání jen tří tříd pro německé děti a později sleveno na dvě třídy v měšťanské škole nahoře pohromadě. Od počátku školního roku však je měšťanská škola nazvána úředně hlavní školou a je čtyřtřídní. Nápis na venkovní stěně Měšťanská škola musil býti odstraněn (kovová písmena). Nad vchodem umístěna nová tabulka s názvem hlavní škola. Nápis ovšem později musil býti i německy! Nový protektor Hitler propustil dosavadního protektora šl. von Neuratha z jeho úřadu prý pro nemoc. Novým protektorem jmenoval SS Obergruppenführera a generála policie Hendricha, který přijel do Prahy 27. září Ještě téhož dne dal v šesti okresech (Praha, Hradec Králové,Brno, Olomouc, Moravská Ostrava, Kladno) vyhlásiti stanné právo a zatknouti ministerského předsedu generála Eliáše. Příštího dne 28. září - v den sv. Václava - byly vykonány první popravy šesti osob. Popraveni byli generál Bílý, gen. Vojta a čtyři další osoby. Následujícího dne 29. září bylo popraveno 20 osob. Téhož dne 29. září jsem si k příslušnému článku do svých poznámek napsal tuto ironickou poznámku: Nový protektor se nám představil velice jemným a milým způsobem! 1

151 Zapečetění odstředivek Dne 10. října byly v Německém zapečetěny všechny odstředivky a máselnice. Nemohou proto chovatelé dojnic vyráběti doma máslo a musejí si je kupovati z mlékárny podle množství dodaného mléka. Dávka mléka pro obyčejné spotřebitele činila dosud denně ¼ litru; od 27. října 1941 byla snížena na 1/8 litru. Povinný odvod bramborů Z 1 ha zapsané osázené plochy musí býti odevzdáno a) 85 q bramborů průmyslových, nebo b) 100 q bramborů jedlých. Obci Německému bylo předepsáno odevzdati celkem 5250 q brambor. Kuřivo na lístky Od 8. září je možno obdržeti tabákové výrobky pouze na lístky a od 3. listopadu zavedeny zvláštní tabačenky, které se vydávají jen mužům starším 18 roků. K cenám všech tabákových výrobků se od 3. listopadu připočítává 50%ní válečná přirážka ve prospěch Říše (dosud byla tato přirážka 20%ní). Zatčení Josefa Boháčka č. 17. Dne 16. prosince byl zatčen rolník Jos. Boháček čís. 17 z důvodu, že prý prodával řezníkům prasata bez úředního povolení ( na černo ). Nikdy se již nevrátil. Byl odsouzen na dva roky vězení a pracoval v koncentračních táborech v Německu. Dne 27. září 1943 došla úřední zpráva, že zemřel a byl pochován v Düsseldorfě. Výstražné cedulky na radia Před vánocemi 1941 připevňoval listonoš na všechny rádiové přijímače kartonové cedulky s nápisem: Pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí, nebo i smrtí! Dle sdělení pana poštmistra bylo v prosinci 1941 ve zdejším poštovním obvodu 123 rozhlasových účastníků. Mletí obilí a šrotování Od konce listopadu 1941 je nově usměrněno semílání a šrotování obilí ve mlýnech. Mlýnu byl přidělen určitý počet vesnic.pro každou vesnici určen den, kdy jedině pod dozorem hromadně dovážeti do mlýna obilí a semleté si odvézti na povozech určených obecním úřadem. Jednotlivec nesmí do mlýna nic dopraviti, ani ze mlýna něco odebrati. Všechno se pod dozorem přesně zváží. K nakládání a skládání určí obecní úřad zvláštní lidi. Přehled válečných událostí v roce Na začátku roku 1941 se bojovalo v Řecku, kde italská vojska ustupovala do Albánie, dále v severní Africe, kde anglická armáda pod vedením gen. Montgomeryho hnala Taliány na západ a v Habeši, kterou anglická vojska dále obsazovala a z Itálie tam nemohla býti odeslána žádná posila. Dne 10.ledna 1941 německé letectvo poprvé se zúčastnilo bojů ve Středomoří. Koncem února pronikly zprávy, že se Němci tlačí do Bulharska. 1. března přistoupilo Bulharsko ve vídeňském Belvederu k paktu Tří a již 2. března vtáhly do Bulharska německé vojenské oddíly. 25. března podepsali ve vídeňském Belvederu jugoslávští státníci smlouvu o přistoupení k Ose.Jugoslávský národ s tím nesouhlasil a provedl 27. března státní převrat. 18letý král Petar II. ujal se vlády, sesadil dosavadní vládu a jmenoval novou. Lid činil bouřlivé projevy 2

152 na ulicích. Všude vlály prapory národní, anglické, americké a řecké. Vojsko a námořnictvo přísahalo věrnost novému králi. Koncem března námořní bitva v Jonském moři mezi italskými a britskými námořními jednotkami skončila porážkou italského loďstva. Jugoslávie dělá přípravy na vojenskou obranu země. Anglická vojska obsadila 6. dubna hlavní město Habeše Addis Abebu, avšak poslední zbytky odporu v Habeši byly zlomeny až koncem listopadu. V severní Africe však se situace změnila. Němci přišli Itálii na pomoc, velení se ujal německý generál Rommel a zatlačoval couvající Angličany k východu. Válka na Balkáně Na Květnou neděli 6. dubna 1941 pochodují německá vojska a motorizované kolony bez vypovědění války na Řecko a Jugoslávii. Hlavní nápor byl učiněn z Bulharska údolím řeky Strumy. Bělehrad a jiná jugoslávská města těžce bombardována. Anglická vojska jsou spěšně vyloďována v Řecku a pochodují na frontu. Několik hodin před nástupem německých vojsk oznámila Moskva podepsání paktu o neútočení s Jugoslávií. Německá vojska postupují a 17. dubna byla srbská armáda donucena kapitulovati. Koncem dubna opustilo anglické vojsko Řecko a 20. května začala bitva o ostrov Krétu. Dobytím Kréty a Rommelovým postupem do Egypta byl ohrožen Suezský průplav a četné anglické zájmy ve Středomoří a Blízkém východě. Proto Angličané 8. června obsazují Sýrii a 21. června padl do rukou Angličanů Damašek. Přepadení Ruska Ráno dne 22. června 1941 překvapil rozhlas celý svět Hitlerovým provoláním k německé armádě, v němž ohlašuje počátek postupu německých vojenských sil do Ruska bez vypovědění války. Téhož dne večer jsem se dozvěděl, že zdejší vrchní strážmistr Frant. Chalupa se vyjádřil, že to Rusko do 14 dní prohraje. O tomto přepadení Ruska, s nímž Hitler uzavřel v roce 1939 přátelskou smlouvu, se v následujících dnech mnoho mluvilo.vždyť rozhlas i tisk do poslední chvíle Rusko chválily! Rozhlasové zprávy také prozradily, jak Němci v Říši byli touto neočekávanou událostí překvapeni. Proto v následujících dnech přinášela německá propaganda důvody, které prý Hitlera k tomuto kroku přinutily. V naší soukromé společnosti ozvaly se hlasy, že Hitler v Rusku dopadne jako Napoleon a každý z nás mu tento osud bude ze srdce přáti. Hitlerovy armády v Rusku však začaly vítězně postupovati. Současně Rusku vypověděla válku Itálie a postupně i Rumunsko, Slovensko, Maďarsko a posílaly tyto státy vojenské sbory proti Rusku. 19. září obsadili Němci Kyjev a postupovali dále. Koncem listopadu začala u Rostova ruská protiofenziva. Současně v Africe podnikli Angličané protiofenzivu. Proto 7. prosince vypovědělo Japonsko válku Americe a Anglii jako spojenec Osy. 19. prosince zbavuje Hitler maršála Brauchitsche, nejvyššího velitele všech pozemních vojsk, jeho úřadu a sám osobně přejímá vrchní velení nad všemi německými brannými silami. Také prosincové mrazy v Rusku zle řádí mezi německým vojskem, nedostatečně proti zimě opatřeným, neboť Hitler se domníval, že Rusko porazí ještě před nastoupením zimy. Proto byla koncem prosince v Německu vyhlášena sbírka kožichů a vlněných částí oděvu, prádla, rukavic, ponožek pro německou armádu na východní frontě. Tato sbírka byla ohlášena od 27. prosince do 4. ledna a potom byla prodloužena až do 11. ledna V Protektorátě vydal prezident Emil Hácha také provolání k provedení sbírky kožichů pro německé vojáky ve dnech ledna. 3

153 Rok 1941 tedy skončil ve znamení sbírky kožichů pro německou armádu, což dalo příčinu k množství šeptaných vtipů. Nahlas nemůže nikdo vlastní myšlenky vyjádřiti, neboť by se snadno dostal do styku s gestapem a následoval by buď koncentrační tábor, nebo přímo šibenice! Občané se obávají udavačů, jsou opatrní a rozhovoří se jen v úplně známé společnosti při uzavřených dveřích. Tajné rozhovory Události posledních let bývaly od počátku předmětem rozhovorů, sešlo-li se několik známých. Při takové příležitosti sděloval jsem zprávy, které jsem se dozvěděl z vysílání zahraničního rozhlasu. O těchto zprávách a o všech současných událostech jsme se potom rozhovořili. Zahraniční vysílací stanice zvláště Londýn bylo možno nejzřetelněji zachytiti v noci na krátkých vlnách. Poslouchal jsem téměř každou noc, zvláště vysílání před půlnocí, a často jsem také větší část noci prodlel doma u přijímače. Když v květnu 1943 byly ze všech přijímačů úředně odstraněny krátké vlny (říkali jsme, že nám přijímače vymiškovali! ) přece jsem na svůj přijímač dovedl krátkovlnné vysílání zachytiti. Vysílání na středních vlnách Němci silně rušili, takže je nebylo možno většinou poslouchat. V roku 1940 začal jsem si zapisovati svoje úvahy o současných událostech inkoustem do školních sešitů. (Předtím jsem si je psal tužkou na kus papíru). Napsané úvahy jsem při vhodné příležitosti četl v naší soukromé společnosti (hlavně v hostinci u Tlustošů, v hotelu Rýdl a v kanceláři Hospodářského družstva). Chtěl jsem tím povzbuditi naději, že Němci přes všechny jejich úspěchy válku nevyhrají a český národ bude zase osvobozen. Později jsem mezi úvahy vkládal i verše, v nichž většinou ironicky byly znázorněny současné události. Také časové vtipy cizí i vlastní jsem do sešitů zapsal. Takových dvacetistránkových školních sešitů jsem do konce války popsal osmdesát. Protože němečtí okupanti podobné hovory zakazovali a hrozili koncentračními tábory i smrtí, konaly se naše rozhovory s patřičnou opatrností při uzavřených dveřích a byla-li jistota před vyzrazením. Těch rozhovorů se zúčastnili i známí občané z okolních vesnic. Čím více řádil nacistický teror a persekuce, tím opatrněji si naše společnost počínala, z obavy před nějakým udavačem. Musím potvrditi, že většina občanů byla dobrými vlastenci a našich rozhovorů se zúčastnili všich učitelé i místní četníci. Válečná situace byla sledována na mapách a každý úspěch spojenců všechny přítomné potěšil.poslechu zahraničního rozhlasu v mém bytě se pravidelně denně zúčastnil můj bratr František, rolník čís. 19, avšak dne osvobození se nedočkal, neboť zemřel v dubnu 1945.Velmi často také přicházel vyslechnouti zprávy z Londýna mlynář František Tichý ze Vříště. Dozvěděl-li jsem se, kdy do londýnského rozhlasu bude hovořiti dr. Edvard Beneš, býval můj byt plně obsazen, bezvadně zatemněn a domovní dvéře pečlivě byly uzamčeny. Popsané sešity s úvahami jsem bezpečně ukryl na zahradě mého bratra Františka Juránka čís. 19. Pátrající gestapo bylo by v mém bytě nalezlo jen poslední dva sešity, což by ovšem bylo úplně stačilo k mému odsouzení. Jako ukázku opisuji ze zmíněných sešitů časový vtip, který jsem si zapsal na konci své úvahy dne 23. prosince Víte už, že nový protektor Hendrich zrušil stanné právo v některých okresech? A proč ne ve všech? Inu, Hácha prý ho na kolenou prosil, aby nám stanné právo nezrušoval. Je to prý jediné právo, které dosud v Protektorátě máme--- Jan Juránek kronikář 4

154 Dodatek Ozdravovna na Buchtově Kopci koupila na podzim 1941 Líšeňský dvůr se zbytkem pozemků ( měřic) a pronajala od Pavla Dobrovolného asi 40 měřic polí Na pustině. Obec opravila a prodloužila cestu do obecního lesa Ve špici v roce ROK 1942 Zima v lednu byla tuhá, mrazy kolem 17 o C, někdy až 25 o C, bez oblevy. Sněhu bylo dosti. Autobusy začaly opět jezditi v prvním únorovém týdnu. Pro nedostatek otopu se na školách nevyučovalo. Vyučování začalo teprve 4. března. Odebrání zvonů Dne 26. března byly sundávány zvony.tuto práci řídil stavitel Šťastný z Nového Města. Před sundáváním bylo vyzváněno všemi zvony asi hodinu. Na každé z obou věží byl ponechán prostřední zvon. Váha čtyř odebraných zvonů byla asi 14 q. Velký zvon z katolického kostela vážil 6 q. V dubnu však ponechané prostřední zvony byly odebrány a vráceny za ně zvony malé. Poštovní úřad Od 1. dubna ustanoven v Německém nový poštmistr Florian Jelínek, dosud působící v Novém Městě. Zabavení statku č dubna došel na obecní úřad výnos o zabavení statku Jana Kučery č. 12. Zaznamenávám opis tohoto výnosu: Komisární oddělení pozemkového úřadu. Od ministerstva zemědělství a lesnictví. Veškeré nemovitosti byly dle zabrány s výslovným právem je vyvlastniti---. Jmenovaný je však musí nadále řádně obdělávati a o vše pečovati. Do 6 neděl pošle Kučera seznam veškerého majetku s udáním jednotlivých parcel atd. Neuposlechnutí bude potrestáno pokutou do ,-- K. Obecnímu úřadu v Německém k vědomosti s úkolem všechny zabavením (konfiskátem) postižené osobě náležející nebo jí obhospodařující a užívající nemovitosti vyzvednouti a obratem sděliti. Dne 9. května proveden soupis všeho majetku v rychtě Jaroslava Dobrovolného čís. 43. Ustanovený komisař bude dojížděti a bude dozírati na hospodaření Jaroslava Dobrovolného. Josefa Boháčková čís. 17 loví dne 2. června Panský rybník, neboť jej téhož dne v poledne převezmou zástupci velkostatku. Boháčková musí vrátiti velkostatku i rybník u Blatin a les. Josef Boháček tyto nemovitosti od velkostatku koupil. Odvody 7. dubna spisoval u starosty úředník děvčata od 16 roků, která se mají 10. dubna hlásit v Novém Městě u okres. úřadu práce. Dne 5. června byly v Německém konány odvody mužů do 50 roků z Německého a okolních obcí. 1

155 Soupis veškerého majetku v koncentračním táboře vězněného Josefa Boháčka č. 17 byl proveden v září Boháček dostal 2 roky vězení a menší pokutu. Sloučení záložen bylo provedeno v říjnu V Německém dosud byly dvě záložny: občanská a hospodářská.nyní budou obě sloučeny tak, že menší Hospodářská záložna byla likvidována, avšak název Hospodářská záložna zůstane na místě Občanské záložny. Farní úřad katol. Od počátku školního roku 1942 byl do Německého dosazen kaplan František Vašek, který dosud byl ve Žďáře, hlavně aby zdejšímu starému děkanu Janu Kotkovi pomohl s vyučováním na školách. Válečné události 1942 Ruská ofenziva byla ke konci zimy zastavena. Také anglická ofenziva v Africe uvázla. Zato Japonci hlásili z Dálného Východu velké úspěchy a do polovice února dobyli velmi důležitý přístav Singapur. Přes léto jsou Němci opět na postupu na ruské frontě i v Africe. Na východní frontě pronikli Němci až do Stalingradu a na Kavkaz. Leningrad byl již od dřívějška úplně obklíčen a Moskva nebezpečně ohrožena. Hitler ve svých projevech řekl, že už nepřátele porazil, německá propaganda vyhlašovala, že je rudá armáda již rozdrcena a Němci jásali. Při rozhovorech v naší uzavřené společnosti projevovali někteří občané obavy a vytýkali Anglii i Americe, že nic vážného nepodnikají. V Anglii již delší dobu je nahromaděno dosti amerických vojsk, ale proti Hitlerovi nejdou.spojenci, tj. Anglie a Amerika, prý jen povídají, nic však nedělají! Rusko nechávají bez pomoci. Pošlou snad jen do Ruska přes Severní ledové moře trochu zbraní v konvojích, z nichž velkou část Němci na moři svými ponorkami potopí Takové bylo mínění až do podzimu Koncem října zahájili Angličané v Egyptě novou ofenzivu. Hlavní nápor učinili dne 4. listopadu u El Alemeinu. Ve třech dnech byly Rommelovy posice rozdrceny a jeho armáda začala rychle ustupovat. Anglický generál Montgomery byl v patách prchajících německoitalských vojsk a již po 14 dnech obsadil přístav Bengari. Rommelova armáda prchala do Tunisu--- Současně 8. listopadu překvapila celý svět americká invase do západní a severní Afriky.Americké vojsko na amerických a anglických lodích objevilo se neočekávaně u břehů západní a severní Afriky a začalo se rychle vyloďovat. V Německu a v Itálii neměli o tom ani tušení. Dozvěděli se to teprve z londýnského oznámení rozhlasem. Americká vojska zatím již obsazovala břehy Maroka a Alžírska s úmyslem postupovati do Tunisu proti Rommelově armádě od západu. 19. listopadu začali také Rusové novou ofenzivu u Stalingradu, prorazili německé linie a brzy úplně obklíčili celou VI. německou armádu ve Stalingradě a okolí. Za této pro Hitlera nepříjemné situace nařídil Hitler obsaditi jižní část Francie, kterou dosud Němci neobsadili. Německé a italské motorisované jednotky daly se na pochod. Avšak francouzská námořní posádka v Toulunu se nevzdala, bránila se tak dlouho, až mohlo býti provedeno potopení všech lodí v obklíčeném toulouském přístavu. Rozkaz k potopení loďstva dal velící francouzský admirál. Stalo se 27. listopadu. Londýn potom ohlásil, že byly potopeny 2 veliké bitevní lodi, 10 křižníků, 25 torpedoborců a 26 ponorek, celkem tedy 63 válečných lodí. Dvěma ponorkám podařilo se z obklíčení uniknouti, připluly k břehům Afriky a přidaly se ke spojencům. Francouzská posádka vyhodila do povětří také vojenský arsenál v Touloně. 2

156 V naší společnosti v Německém byly tyto události s napětím sledovány na mapách. Opět oživla naděje, že Němci budou poraženi. Německá zběsilost Rok 1942 byl pro Hitlera rokem největších vojenských úspěchů, ale zároveň počátkem jeho pádu. Pro český národ byl rokem nejhoršího útisku a teroru. Od příchodu protektora Heydricha byly na denním pořádku hromadné popravy. Noviny uveřejňovaly denně dlouhé sloupce jmen popravených, aby tím ostatní české obyvatelstvo bylo zastrašeno. Kolik Čechů bylo současně umučeno v žalářích nikdo nevěděl.konečně po šestiměsíčním řádění byl protektor Heydrich (lidé říkali kat Heydrich ) od českých vlastenců těžce postřelen, takže po několika dnech zemřel. Hitler jmenoval novým protektorem gen. policie Daluege., Za něho však všechno řídil bývalý karlovarský knihkupec K.H. Frank. K.H. Frank byl Hitlerem jmenován německým říšským ministrem pro protektorát Čechy a Morava. Tím se stal v našich zemích největším pánem a všemocným vládcem.(jmenován v srpnu 1943). Bylo vyhlášeno stanné právo a hromadné popravy se zvýšily.dne 10. června byla se zemí srovnána obec Lidice u Kladna, všichni muži zastřeleni, děti a ženy odvlečeny do koncentračních táborů. 24. června byla stejným způsobem zničena obec Ležáky v okrese chrudimském. K.H. Frank pohrozil, nebudou-li Čechové poslouchat, mlčet, ze všech sil pracovat a podporovat Říši a stanou-li se případy sabotáže, že to s nimi a českými zeměmi dopadne jako v Lidicích. Všichni členové protektorátní vlády začali jezdit po městech v Čechách a Moravě, pořádali tam manifestace oddanosti Říši a Hitlerovi Když byla taková manifestace uspořádána v Praze na Václavském náměstí jako poslední, poprosila protektorátní vláda prostřednictvím K.H. Franka o milost pro polepšený prý už český národ. Potom bylo stanné právo 3. července zrušeno a hromadné popravy poněkud zmírněny. Bestiální zničení Lidic způsobilo v celém světě veliké rozhořčení.v Americe byla ihned některá města přejmenována na Lidice. Pořádány byly sbírky na vybudování nových vzorných Lidic po válce, které vynesly mnoho peněz. České obyvatelstvo bylo opravdu postrašeno, takže se lidé báli promluvit a úzkostlivě a bezmocně sledovali řádění všemocného K.H. Franka. Teprve v listopadu, když začala americká invase do Afriky, když Angličané pronásledovali Rommelovu africkou armádu, když ruská ofensiva u Stalingradu a potom na celé východní frontě dobře pokračovala, začali čeští lidé opět doufat v osvobození českých zemí od nenáviděných Němců. Rok 1942 zakončil tedy novými nadějemi nejen Čechů, ale celého protihitlerovského světa. Objevily se myšlenky, že mocnosti Osy budou poraženy v příštím roce a do příští zimy že už válka skončí. Jak se tyto naděje splnily, uvidíme v historii příštího roku.- ROK 1943 Západomoravské elektrárny 19. dubna vyjednali zástupci západomoravských elektráren se zástupci obce připojení místní osvětlovací sítě na síť v Oslavanech. Bude připojena jen dolní část obce, včetně hotelu Rýdl. Horní část Německého zůstane zapojena na elektrárnu na Vříšti. Poprvé jsme svítili ze sítě západomor. elektráren v posledním týdnu srpna Mléko jen z mlékárny Od 3. května 1943 veškeré mléko pro spotřebovatele vydává na lístky výhradně Burešová v čís. 70. Mléko pro obyčejné spotřebitele je úplně odstředěno, pro děti a na lékařský předpis 3

157 pro nemocné odstředěno na l1/2 %. Toto mléko je dováženo z mlékárny v Novém Městě. Množství mléka bylo brzy potom sníženo na 1/16 l denně. Farní úřad Kaplan Frant. Vašek dostal faru v Mikulčicích na jižní Moravě. Do Německého na jeho místo přišel kaplan Karel Doubek dne 13. května Dosud působil v Novém Veselí. Na stravu dochází do hostince u Tlustošů. Krádež lístků na maso Dne 20. srpna a v dalších dnech vyšetřovala kriminální policie ztrátu lístků asi na 500 kg masa v řeznictví Bohumila Lorence. Majitel Bohumil Lorenc, jeho dělník a mladý Kutlvašr byli zatčeni. Asi za týden byli všichni propuštěni, protože žádná vina jim nebyla dokázána. Radiové přijímače Dne 24. května 1943 jsem podle přísného úředního nařízení odevzdal svůj radiový přijímač do dílny v měšťanské škole. Pod dohledem obchodníka radiovými přístroji A. Budína z Nového Města odstraňoval jakýsi radiotechnik ze všech přijímačů zařízení pro krátké vlny. (My jsme si šeptali, že nám přijímače miškují ). Pan A. Budín dával každému písemné potvrzení, že jeho radiový přijímač byl patřičně zneškodněn, aby nemohl nic pověděti na krátkých vlnách. Avšak již po několika dnech dovedli mnozí krátké vlny ze svých přijímačů tajně opět vylouditi. Změna protektora 24. srpna vzdal se protektor Daluege svého úřadu, prý pro nemoc. Na jeho místo Hitler jmenoval dr. Wilhelma Fricka, dosavadního říšského ministra vnitra. Současně byl K.H. Frank jmenován státním ministrem pro Čechy a Moravu, prý za své zásluhy o včlenění Protektorátu do Říše!---Slavnost uvedení nového protektora dr. Fricka do jeho úřadu konala se na pražském Hradě teprve 14. října Dodávky na rok Kdo má více než ½ ha půdy, musí dodati z každého ha nejméně 1000 mléčných jednotek. Mléčná jednotka je 1 litr plnotučného mléka. Z tohoto 1000 mléčných jednotek dodá: 300 mléčných jednotek ve formě mléka 150 mléčných jednotek ve formě vepřového bravu 400 mléčných jednotek ve formě skotu neb ovčího bravu 150 mléčných jednotek ve formě olejnatých semen. Počítá se: 1 kg mléka za 1 mléčnou jednotku, 1 kg živé váhy vepř. za 6 mléčných jednotek 1 kg živé váhy skotu za 5 mléčných jednotek 1 kg olejnatých semen za 5 mléčných jednotek 1 kg vlny za 50 mléčných jednotek., Na každý vrh selat chovné svině se počítá 250 jednotek do kontigentu živé váhy vepřového bravu,. 1 kg másla se počítá za 25 mléčných jednotek. Smlouva s Ruskem 12. prosince 1943 podepsal dr. Edvard Beneš v Moskvě přátelskou smlouvu ČSR s SSSR. Je to zajisté významný dárek do vínku příští osvobozené Československé republiky! 4

158 Válka v roce 1943 Na východní frontě rudá armáda dále postupovala, tlačíc německá vojska k západu. V Africe byla Rommelova armáda tísněna v Tunisu od západu i jihovýchodu. Počátkem února ohlásila Moskva, že československá vojenská jednotka pod vedením generála Svobody odešla 30. ledna 1943 na frontu, aby bojovala proti Němcům po boku rudé armády. Tato zpráva nás velmi potěšila. Ve vojenské jednotce generála Svobody byl z Německého Jan Štůla, syn tesaře Jana Štůly čís Uprchl z domova v létě 1939 do zahraničí a v Rusku se přihlásil do čsl. vojska. Gestapo pátralo po zmizelém Janu Štůlovi. Dne 17. září 1942 zatklo celou Štůlovu rodinu, otce, matku a dva bratry a odvedlo je do Jihlavy. Ve vězení byli mnohokrát vyslýcháni.matka ve vězení velmi těžce onemocněla a byla proto propuštěna. Doma však měla bídu a jen někteří občané ji tajně podporovali potravinami. Ostatní členové rodiny byli drženi ve vězení plné tři měsíce a teprve před vánocemi 1942 propuštěni. Při těžkých ztrátách na frontě potřeboval Hitler nové reservy. Proto v únoru vyhlásil totální mobilizaci všech sil v Říši. Anglická a americká letadla trvale bombardovala německá průmyslová a dopravní střediska. 17. dubna mnoho lidí z Německého i z okolí tvrdilo, že v minulé noci slyšeli rány, dunění a otřesy, až se okna chvěla. Dozvěděli jsme se potom, že byly bombardovány Škodovy závody v Plzni. 12. května byly skončeny boje v Africe. Z Rommelovy armády se zachránila pouze nepatrná část přeplutím na Sicilii. Avšak již 10. července podnikají americká a anglická vojska invasi na Sicilii a uchytila se tam v jižní a západní části ostrova. 25. července proveden byl v Itálii státní převrat a fašistický diktátor Mussolini byl donucen vzdáti se svého úřadu. 3. září učinili spojenci invasi do jižní Itálie a 8. září Itálie kapitulovala. Mussolini byl uvězněn. Po čtyřech dnech však ho Němci ze zajetí osvobodili. Po kapitulaci Itálie Němci sami převzali celou obranu na italské frontě. V prosinci nás potěšila zpráva, že na Ukrajině přešla k Rusům celá slovenská brigáda. Slováci tím celému světu dokázali, že nechtějí bojovat na straně Němců! Po přeběhnutí hlásili se Slováci do československého vojska v Rusku. Všechny tyto události byly našimi občany horlivě sledovány. Každé vítězství Rusů a spojenců nás potěšilo. Pilně jsme situaci sledovali na mapách a každý věděl kde leží i menší město v Rusku nebo v Itálii, o nichž předtím nikdo ani neslyšel. Před koncem roku postihla Němce ještě jedna rána: Moderní německá bitevní loď Scharnhorst o tunách byla odpoledne 26. prosince 1943 potopena nedaleko Severního mysu, když se téhož dne ráno odvážila napadnouti konvoj, plující do Ruska. Vznikl boj a odpoledne octla se loď Scharnhorst na dně mořském.tato moderní bitevní pevnost byla spuštěna na vodu v r Z posádky 1500 mužů bylo zachráněno pouze 36 mužů, kteří se octli v anglickém zajetí! Rok 1943 skončil tedy pro Hitlera málo příznivě. Tím větší naděje na vítězství byla na straně jeho protivníků. Bylo rozšířeno pevné přesvědčení, že válka doopravdy skončí v roce příštím 1944 německou porážkou. Loni na konci roku také se lidé těšili, že válka skončí v roce Válka však neskončila. Zato víc a více lidí bylo posíláno na práce do Říše, ač se tomu každý vyhýbal, jak mohl. Doufejme, že příští rok nezklame! Povinný osev máku. 1

159 V dubnu 1942 přišel rozkaz, že hospodáři musejí oseti určitou část obdělané půdy mákem. Sklizený mák bude všechen odevzdán na dodávku. Pro domácnost pěstitelovu bylo povoleno ponechati si jen přesně určené malé množství máku ze svého sklidu. Bylo dokonce žádáno naseti mák na pole osázená cukrovkou, krmnou řípou, krmnou mrkví a brambory nejméně prý jednu rostlinu na 1 m 2 půdy! V Německém a okolí nikdo sice do bramborů a do řepy mák nesel, avšak přece osev máku byl zvětšen. Zvýšení pěstování máku bylo nařízeno proto, že se v Říši nedostávalo olejů a tuku. Bylo také nařízení o povinném setí lnu a všechno lněné semeno bez vyjímky muselo býti odevzdáno. Místo lnu mohla být pěstována řepka nebo hořčice a všechna olejná semena odevzdána. Tím mělo býti zabezpečeno dostatečné množství surovin pro výrobu umělých tuku a olejů. Podávám statistiku odevzdaného máku ze sklizně roku 1943 do Hospodářského družstva v Německém, které bylo pověřeno právem vykupovati mák od pěstitelů ve zdejším okolí. Odevzdáno bylo: Obec Blatiny 86 kg máku, obec Daňkovice 45 kg, Kadov 28 kg, Krátká 53 kg, Krásné 37 kg, Kuklík 39 kg, Lišná 491 kg, Německé 133 kg, Samotín 50, 8 kg, Spělkov 21 kg, Valdorf 183 kg, Vříšť 33 kg máku. Za 1 kg máku dostali pěstitelé 9 K. Po nějakém čase (v únoru 1944) dostali dodavatelé nazpět makové výtlačky v polovičním množství váhy odevzdaného máku za cenu 2 K za 1 kg výtlačků. Kdo např. odevzdal 10 kg máku, dostal 5 kg výtlačků. Hospodáři odevzdali velmi různé množství máku. Uvedu několik příkladů z Německého: Odevzdali: Kadlec Antonín č kg máku, Juránek Fr. č kg, Marečková Mar. č. 2 1 kg, Kučera Jan č kg, Kučera Frant. č. 1 7 kg Dobiáš Fr. č kg, Petr Antonín č. 3 7 kg, Žejdlík Fr. čís kg. Obec Lišná dodala ze všech obcí nejvíce, protože velkou část dodávky učinil líšeňský dvůr. ROK 1944 Boháčkův grunt č ledna 1944 přišlo nařízení, že se rodina Boháčkova musí z gruntu vystěhovat do 5. února. Za správce statku č. 17 byl dosazen Frant. Chmelík. Dosavadní čeleď musila na statku zůstati dále. Vdova Boháčková odešla do Jimramova k vdané tam dceři. Dr. Freund z Prahy. Pražská německá kriminální policie pátrala již delší dobu po zmizelém dr. Freundovi z Prahy, jehož někteří předkové prý byli židovského původu. Aby unikl zatčení, uprchl dr. Freund z Prahy. Pomocí nějakého zachyceného dopisu podařilo se německé kriminální policii zjistiti, že dr. Freund je totožný s obyvatelem Bukáčkovy pazderny v Kuklíku, kde se říká Na Mertově. Tam bydlel dr. Freund pod jiným jménem. Německá kriminální policie přijela a při vstupu do pazderny překvapeného dr. Freunda zastřelila, protože prý se shýbl pro sekerku. Stalo se to 25. ledna Bukáčkova rodina byla hned zatčena a odvezena. Bylo zatčeno také několik jiných osob, které však byly druhého dne propuštěny. Rodina Bukáčkova byla zadržena ve vazbě delší dobu. Farní úřad katolický V dubnu 1944 byl dán do výslužby děkan Jan Kotek. Odstěhoval se z fary do čís. 69 do nájmu. Kostelní správu převzal dosavadní zdejší kaplan Karel Doubek. Jan Kotek přišel do Německého roku 1897 po Františku Drašarovi. Působil tedy zde 44 let. Novoměstským děkanem byl jmenován 1. prosince (děkanem církevního obvodu). Koupaliště Rýdl 2

160 Koncem července 1944 pronajal hoteliér Jos. Rýdl Rychtářův rybník, aby z něho upravil koupaliště. Pronajal také přilehlé části louky od Ludvíka Hájka čís. 48 a Jaromíra Veselého čís. 9 s úmyslem vše koupiti, až bude takový kup povolen. Vzrůstající počet letních hostí a nedostatek příležitosti ke koupání vyžadovalo si zřízení vhodného koupaliště. V dřívějších letech používáno bylo ke koupání Panského rybníka u líšeňského dvora. Když byl v roce 1942 Panský rybník odňat majiteli Josefu Boháčkovi, bylo koupání v tomto rybníce správou velkostatku zakázáno.hoteliér Josef Rýdl se dal ihned do práce. Rychtářův rybník byl vypuštěn a v prvním srpnovém týdnu se už pracovalo na vyvážení bláta z rybníčka. Dělníkům byly placeny vysoké mzdy. Za 10 práce denně platil Rýdl 120 K, oběd, večeři a ještě přidal nějaké pivo a cigarety. Pracovalo 10 i více dělníků, pokud zima práce nepřerušila. Na jaře 1945 bylo se stavbou koupaliště pokračováno dle plánů zhotovených zahradním architektem Josefem Vaňkem z Chrudimi a pod jeho řízením všech prací. Otevření koupaliště bylo slaveno 5. srpna Kuratorium v Německém Obchodník střižním zbožím Otto Dostál v Německém čís. 87 nebyl u občanů oblíben, neboť bylo známo, že sympatizuje s Němci a nadržuje jim. Měl proto i slovní potyčky s některý vmi občany. Jeho syn Otto absolvoval kurs a stal se vedoucím kuratoria v Německém. Pro činnost kuratoria byla za místnost určena sokolovna. Mobilisace na zákopové práce. Na podzim 1944 byla zvýšena mobilisace pracovních sil na zákopové práce. 26. prosince byla nařízena další mobilisace pracovních sil. K odvodu byly povolány ročníky 1900 až /viz dodatek str. 3 druhý díl kroniky/. Partyzáni V uplynulých letech slýchali jsme o činnosti partyzánů hlavně z Jugoslávie, Ruska, Polska a Italie. V roku 1944 vyvinuly partyzánské oddíly zvýšenou činnost také na území Československa. Po vypuknutí národního povstání na Slovensku byla dne 30. srpna československou vládou v Londýně ústy ministra vnitra Juraje Slávika oznámena rozhlasem (londýnským!) tato I. válečná zpráva československé armády: Dne 29. srpna 1944 vtrhla německá vojska na Slovensko a obsadila město Čadce poblíže moravských hranic. Slovenské ozbrojené jednotky spolu s partyzány postavily se Němcům na odpor. Prudké boje s Němci se dále vedou v okolí Žiliny, Povážské Bystrice a Trenčína. Československá vláda proto vyhlašuje brannou pohotovost a vyzývá všechny síly a vlastence schopné zbraně, aby nastoupili proti vetřelcům. Československá vláda se postará, aby všichni spojenci poskytli bojujícím všechnu možnou materiální pomoc. Braňte se a ubráníte se! Bojujte a zvítězíte! V mimořádném zasedání československé státní rady podal ministr zahraničí Jan Masaryk zprávu a promluvil pak do rozhlasu. Ministr národní obrany generál Sergej Niger pronesl do rozhlasu poselství k bojujícím na Slovensku. Československá vláda vyhlašuje všechny bojovníky a partyzány za část československé armády a na ně se vztahuje mezinárodní ochrana! Čsl. vláda vyzývá české dělnictvo k sabotážím vojenských zásilek, určených proti bojujícím a připojení se k partyzánům. To vše hlásil londýnský rozhlas 30. srpna odpoledne o 17. hodině 15. minutě letního času. Po vyslechnutí těchto zpráv vyjádřil jsem svoji náladu těmito verši, které jsem napsal do svých zápisků: 3

161 Čechoslovákům! Nabijte pušky, nabruste píky! Nadchází velký, očistný den. Spěchejte všichni pod svoje šiky, vyžeňte Němce s Maďary ven! Očisťte zemi od cizí sloty, svobody prapor brzy ať vlá! Za šest let bídy, hrůzy a psoty vaše pěst Němcům odplatu dá! Výsledkem národního povstání na Slovensku a provolání čsl. vlády v Londýně bylo, že mnoho Čechů přecházelo slovenské hranice, aby se připojilo k partyzánům. Z jižní a východní Moravy přešly celé oddíly ozbrojených českých četníků. Proto bylo nařízeno odzbrojení českého četnictva. V Německém byli četníci odzbrojeni 6. září 1944 a potom na obchůzky chodili bez pušek s holí. Současně byl rozpuštěn oddíl českého četnictva, hlídající dosud tábor německé mládeže na Buchtově kopci, který měl upraveny kasárny v domku čís Jeden z organizátorů partyzánů ve zdejším okolí byl pplk. Alois Svatoň, ukrývající se v Roženeckých Pasekách a okolí. V létě 1944 se na novoměstsku skrýval také generál Vojtěch Luža, organizátor partyzánského hnutí. Byl ve Třech Studních, v Březinách, v Krásném, v Roženeckých Pasekách a v Studnicích u Musilů. Potom odešel do Říčan u Prahy. V říjnu 1944 při vykonávání organizační práce byl generál Luža spolu s jedním spolupracovníkem zastřelen u Přibyslavi českými četníky. Za odplatu brzy potom zastřelili partyzáni čtyři četníky přibyslavské stanice. Pohřbu těchto zastřelených musil se zúčastniti i novoměstský okresní hejtman a četnickou stanicí v Německém byl na pohřeb poslán četnický strážmistr Šmeral. 25. listopadu byl ve fryšavské hájence partyzány zastřelen hajný Jan Brdíčko, protože pronásledoval a udával partyzány, ukrývající se v jeho revíru. Partyzáni zanechali v hájence cedulku s nápisem zrádce. 12. prosince jsme se dozvěděli o pobytu 17 partyzánů v Babáčkově pazderce v Krátké. Zdrželi se tam den a noc. Měli vysílací stanici, ruční granáty, kulomety. Dali si vyprati prádlo.přišli i do schůze,která byla právě konána v hostinci. Většina byli Rusové. 13. prosince byla přepadena četnická stanice ve Fryšavě. Partyzáni odnesli četnické uniformy, zatímco fryšavští četníci vyšetřovali případ v Krátké. 14. prosince bylo hlášeno přepadení četnické stanice v Herálci. 21. prosince byl pohřeb Jaroslava Marka, hoteliéra v Jimramově. Partyzáni ho zastřelili v jeho hotelu, protože byl fašistou, konal fašistické přednášky a udával. Postřelena byla i jeho žena a číšník, ne však nebezpečně. V Německém se v zimě ukrývali a přespali partyzáni dosti často. O dvou, kteří přespávali u Josefa Lence, v čís. 127, jsem věděl často jejich příchod předem. Občas přijeli na autech němečtí četníci, vzali domácí četníky s sebou a pátrali po partyzánech v okolí. Ještě v létě byly prohledávány lesy za spolupráce lesního personálu. Koncem roku však se četníci do lesů již neodvážili. Holičský tovaryš Ladislav Švec, zaměstnaný v holičském závodě Jaroslava Slámy v čís. 34 v Německém, přidal se v létě 1944 k partyzánům, aby se vyhnul odchodu na práci do Říše. Po ukončení války v květnu 1945 se opět vrátil na svoje místo. Partyzáni se zásobovali vybíráním zboží v obchodech, kuřiva v trafikách i jinak. V některých případech zboží zaplatili, někde nechali stvrzenky. 4

162 Válka v roce 1944 Počátkem dubna 1944 došla zpráva, že Rusové dosáhli hřbetů Karpat u nejvýchodnějších hranic Československé republiky u Jablonického průsmyku a již 8. dubna sdělovala Moskva, že I. ukrajinská armáda pod vedením maršála Žukova dosáhla československých a rumunských hranic v délce 200 km, a že v Karpatech byla vztyčena čsl. vlajka na domácí půdě. V této armádě bojovala československá brigáda pod vedením gen. Ludvíka Svobody. Proto československý rozhlas z Londýna vydal již v dubnu výzvu k československému lidu aby ve všech obcích byly organizovány tajné revoluční výbory, aby soustavně byly prováděny sabotáže a opatrně podnikáno vše, co může Němcům škodit. Čím více se Rusové přibližovali německým hranicím, tím více byla zvyšována německá propaganda proti bolševismu. Protektorátní vláda, tisk a rozhlas horlivě této nacistické propagandě pomáhaly. Již v lednu 1944 byla v Protektorátě utvořena Liga proti bolševismu a veliké obrázkové plakáty s textem: Bolševismus nikdy! byly vylepovány ve všech obcích. Při každém představení v kinu musely býti plakáty Bolševismus nikdy! promítnuty. Propagandou však Němci postup spojenců nezastavili. Počátkem června padl do rukou spojenců Řím. 6. června začala konečně spojenecká invase do severní Francie a Němci tomu nedovedli zabránit, ačkoliv ještě nedlouho předtím německá propaganda opakovala Hitlerova slova, že spojenci, odváží-li se podniknouti někde invasi na Festung Europu, budou do šesti hodin smeteni do moře. 15. srpna učinila spojenecká angloamerická vojska invasi i do jižní Francie s úspěchem. Hitlerova Festung Europa začala se hroutit----. Rusové koncem července stáli již před Varšavou. Zde se však postup Rusů na nějaký čas zastavil. Polské povstání ve Varšavě bylo německou brannou mocí dne 2. října přemoženo po 63 denním boji. Když Němci začali 29. srpna obsazovati Slovensko, propuklo tam národní povstání slovenského vojska i ostatního obyvatelstva. O provolání československé vlády v Londýně jsem již psal ve stati o partyzánech. Střediskem národního povstání na Slovensku byla Báňská Bystrica. Po dvouměsíční námaze a těžkých bojích dobyli Němci Báňskou Bystricu a obránci ustoupili do hor, kde bojovali dál po partyzánsku. Zatím 12. října probojovala se československá brigáda gen. Svobody po boku rudé armády Dukelským průsmykem na Slovensko. (Připomeňme si, že v této čsl. brigádě byl i náš spoluobčan Jan Štůla). Hitler vyhlásil 18. října 1944 totální mobilizaci Volkssturmu (=lidobrany) od 16 do 60 roků. Rusové zatím obsadili celou Podkarpatskou Ukrajinu, Rumunsko, pronikli do Maďarska a zmocnili se Bělehradu. Protektorátní zrádcovská vláda se namáhala pomáhati Němcům. Mobilizovala pracovní čety a posílala je do Říše na opevňovací práce. Čeští lidé však se tomu vyhýbali jak mohli. Již v létě uvědomili si někteří němečtí generálové, že Německo válku prohraje. Protože Hitler prohlásil, že nepřestane bojovat až pět minut po dvanácté, odhodlala se skupina generálů a důstojníků Hitlera odstraniti a udělati v Německu státní převrat. Proto byl na Hitlera učiněn atentát dne 20. července Hitler byl sice poraněn, avšak vzpoura byla potlačena. Koncem roku 1944 byla vojenská situace Německa úplně beznadějná. Hitler a nacističtí předáci však nekapitulovali. Fanaticky pokračovali v boji dále a německá propaganda hlásala, že v poslední chvíli Němci vyhrají pomocí nových tajných zbraní.

163 Nové tajné zbraně. Němci chtěli spojence porazit použitím nových tajných zbraní. Na vynálezech nových zbraní pracovaly obě válčící strany. V Německu celá řada učenců a odborníků byla zaměstnána v tajných dílnách, často umístěných hluboko pod zemí. Podařilo se jim některé překvapující zbraně zhotoviti. V době angloamerické invase do severní Francie začali Němci používati tajné zbraně, kterou pojmenovali V1. Byla to řiditelná torpédová bomba veliké rychlosti, kterou Němci vystřelovali z francouzského a belgického pobřeží na Londýn,. Způsobili tím v Londýně značné škody. Na podzim přišli Němci s další tajnou zbraní V2, která měla delší dolet a ještě ničivější účinek. Na moři začali Němci používat Einmanntorpeda, která se však neosvědčila. Mimo to používali proti nepřátelským tankům zvláštních strojů, podoby maličkého tanku, které byly vyplněny třaskavinami. Říkali jim Goliath. Dojelo to na určené místo a nastal výbuch, který zničil vyhlédnutý tank. Také spojenci měli zvláštní tajný vynález, který se mnohostranně osvědčil. Byl pojmenován r a d a r. Tímto radarem bylo možno na dálku zjistiti blížící se letadlo nebo ponorku a přesně určiti, kde se nachází. Základem tohoto vynálezu bylo využití radiomagnetických vln. Již v roce 1940 při německých náletech do Anglie způsobili Angličané pomocí radaru Němcům těžké ztráty. Na moři bylo zjištěno mnoho německých ponorek a potopeno. Spojenci radarem zjišťovali také odpalovací postavení tajné zbraně V1 a bombardovali je. Základem k vynalezení radaru byl vynález Čecha dr. Augustina Žáčka, profesora experimentální fyziky na Karlově universitě. Jeho vynález byl založen na principu elektromagnetických vln a byla jím zjišťována přesná poloha předmětů a objektů vzdálených a neviditelných. Prof. Žáček učinil svůj objev v roce Všechny národy se toho chopily a chtěly jej zdokonaliti. Vyspělost anglo-americké vědy a obrovské finanční prostředky objev radaru uskutečnily. Jenom americká armáda vydala prý na tento vynález a jeho zdokonalení na 500 miliard našich Kč, a nehledě k laboratořím a k průmyslu celých 200 tisíc mužů pracovalo na tomto vynálezu. Radar umožnil přesné bombardování, aniž by byl cíl vůbec viditelný. Pomocí radaru byly Němcům způsobeny obrovské ztráty na zemi, na moři i ve vzduchu a značně spojencům přispěl vyhrát válku. Tento stručný popis radaru učinil jsem dle článku uveřejněného v časopise Práce dne 12. ledna 1946 k šedesátým narozeninám prof. dr.augustina Žáčka. Mluvilo se také, že prý Hitler chce použíti otravných plynů a nakažlivých bakterií. K tomu však nedošlo. Pány ve vzduchu byli spojenci a Hitler nemohl se proto odvážiti takovou válku rozpoutat. Spojenci také rozhlasem varovali Němce před rozpoutáním plynové války. Bylo používáno ještě jiných zbraní v první světové válce neznámých, např. salvových děl apod., jichž používaly obě válčící strany. Nejhroznější zbraň objevila se až po skončení války v Evropě. Byla to atomová bomba, vynález americký, o němž se zmíním v příštím roce. ROK 1945 Nepomohly nové tajné zbraně, nepomohla totální mobilisace Volkssturmu, nepomohla Goebbelsova propaganda, ani Hitlerovo tvrzení o jistém německém vítězství. Německá válečná moc spěla rychle ke konci. Americká a anglická vojska překročila Rýn. Rusové pronikli do Berlína. Na řece Labi poprvé podala si ruce rudá armáda s vojsky západních velmocí.

164 30. dubna se Hitler v podzemním krytu v Berlíně zastřelil a v prvních květnových dnech německé vrchní vojenské velitelství bezpodmínečně kapitulovalo. Pouze německá armáda v Protektorátě nesložila zbraně, dokud ji rudá armáda k tomu nedonutila. Partyzáni v okolí Německého 9. února 1945 byla gestapem na Koníkově zastřelena ukrývající se tam partyzánka a 6 občanů bylo zatčeno a odvezeno. V noci na 22. duben zastřelili proto partyzáni celou rodinu Procházkovu na Koníkově, čtyři osoby, protože prý oznámily četnictvu pobyt partyzánky v únoru gestapem zastřelené.byl také zastřelen krejčí Neuman a jeho žena v Lišné, neboť byli příbuzní Procházkových z Koníkova. 19. února v 6 hod. večer byla střelba na četnické stanici v Německém. V neobydlené vilce ve Valdorfě, patřící akademickému malíři Fialovi, byli dopadeni na udání valdorfského starosty dva mladíci asi 25letí.Jeden prý byl z Nyklovic a druhý ze Sudet.Přivedl je četník Němec za pomoci domácích četníků na zdejší stanici. Při pokusu o útěk z kanceláře četnické stanice byl jeden postřelen na chodbě a brzy zemřel; druhý byl zastřelen z okna již na silnici. Stříleli na ně jen četníci Němci, kteří byli na četnickou stanici přiděleni 16. ledna 1945 a neumějí ani slovo česky. Zastřelení mladíci ozbrojeni nebyli. Bylo o nich potom rozhlášeno, že byli zloději. Moje domnění bylo, že to byli uprchlíci z pracovního tábora. Valdorfský starosta, který jejich pobyt oznámil četnictvu byl proto zastřelen ve svém domě partyzány v noci na 5. března. Na stole byla zanechána cedulka: zrádce. Z celého okolí docházejí zprávy u koho partyzáni vybrali potraviny, cigarety, šatstvo, obuv i peníze. V noci na l6. duben vypustili partyzáni ve skladišti lihovaru v Německém všechen líh, který byl stažen v sudech k odvezení. Bylo toho 60 až 65 hl. U Ludvíka Žáka čís. 106 vzali litrových konví, z nichž vylili mléko připravené pro mlékárnu. Konve naplnili líhem a přinutili správce na Boháčkově gruntu Fr. Chmelíka, aby jeho kočí odvezl jim s hřebcem náklad kamsi k Fryšavě. V noci na 20. duben zabili partyzáni v líšeňském dvoře 4 prasata, zavřeli správce do prázdného chlívka a vše na voze odvezli. Kůň i vůz byl druhého dne nalezen na silnici v lese. V noci na 26. duben vybrán obchod Otty Dostála v Německém č. 87 a kasa v revíru na Milovech. Po dvou dnech navštívili partyzáni v noci Bohuslava Kučeru č. 44 a Jaromíra Veselého čís. 9. Odnesli látky a peníze. Otto Dostál s rodinou ze strachu před partyzány uprchl potom z Německého. Četnická stanice v Německém také měla býti přepadena partyzány. Přepadení bylo určeno na noc z 25. na 26. dubna Dozvěděl jsem se o tom předem již 25. dubna odpoledne a čekal jsem jak to dopadne, protože životy našich českých četníků měly být ušetřeny a zastřeleni jen Němci. Na stanici byli tři četníci Němci. Četnická stanice měla okna chráněna drátěnými sítěmi a na chodbě nastavěny pytle naplněné pískem jako překážky. K přepadení pro jakousi naskytnuvší se překážku nedošlo a bylo odloženo. Místo toho učinili partyzáni v té noci návštěvu u Jaromíra Veselého a Bohuslava Kučery, jak jsem se již dříve zmínil. u Otty Dostála o dva dny později.

165 Přehled událostí v Německém. 11. ledna bylo povoláno z Německého dalších deset pracovních sil na opevňovací práce. Bylo nařízeno vzíti s sebou krompáč, rýč nebo lopatu.kdo nemá, musí pro něho toto nářadí opatřiti obecní úřad rekvizicí u hospodářů. 16. ledna přiděleni byli četnické stanici tři četníci Němci; jsouce z Hannoverska, 2 Prusi a 1 Bavorák, neumějí ani slovo česky. Z Nového Města je musil přivézt Boháčkův forman s hřebcem. Školní vánoční prázdniny potrvaly do 22. ledna. Potom chodí děti do školy dvakrát za týden, jen aby jim tam byly dány domácí úkoly. 11. února odváží 14 formanů a jedno auto s přivěšenými sáněmi nábytek z tábora na Buchtově Kopci a německá mládež odchází. Tento nábytek si zde Němci pořídili; když přijeli, nepřivezli nic! Příštího dne přišli na Buchtův Kopec starší německý dorost (15-16letí) a cvičí se pro frontu. Odjeli 18. února a na jejich místo přišli jiní. V této době projížděly zdejší obcí pracovní oddíly německé armády nazvané Organisace Todt a v Německém noclehovaly. 12. března usadil se v Německém oddíl 30 německých četníků v sále hotelu u Lorenců. Kuchyň si zařídili ve sklepě hotelu s vchodem na náměstí. Chodili hromadně na obchůzky do okolí. Již předtím usadil se oddíl německých vojáků v měšťanské škole a na dveřích školy má tabuli: Ortskommandatur. Dne 22. března museli jim zdejší formani přivézt z Nového Města tři děla a jedno protitankové dělo. Dne 26. března odjeli z Německého i s děly. 6. dubna odjíždějí také Němci- četníci z hotelu u Lorenců. V neděli 8. dubna asi 30 formanů odváží zařízení a zásoby německého tábora na Buchtově Kopci. Německý dorost i ostatní personál následovali pěšky. Od 17. dubna přerušena na drahách všechna civilní doprava i na poštách. Poslední číslo novin z 15. dubna ještě došlo; potom jsme zůstali bez novin. Také západomor. elektrárny přestaly 17. dubna dodávat elektrický proud a zůstali jsme úplně bez světla. V horní polovici obce svítili, neboť byli připojeni na elektrárnu Jaroslava Veselého v Lišné. Teprve po deseti dnech byla i ostatní část obce připojena na tuto elektrárnu. Muselo se však šetřiti elektrickým proudem. Měli jsme však opět světlo a hlavní věc, že naše rozhlasové přijímače mohly nám opět přinášet zprávy ze světa. Teprve v létě byli jsme opět zapojeni na západomoravské elektrárny. Očekáváme porážku Německa Ukončení této války jsme si představovali jinak, než se potom ve skutečnosti stalo. Domníval jsem se, že vše bude probíhati podobně jako při převratu v říjnu Tenkrát jsem byl ještě na vojně a vypisuji stručně jak mi bylo o událostech vypravováno po mém návratu. První zprávu o prohlášení československé samostatnosti oznámil do Německého telefon. Zpráva se rychle rozšířila po obci a pronikla i do okolí. Lidé se shromažďovali na náměstí, aby se dozvěděli podrobnějších zpráv. Přibíhali také lidé z okolních vesnic. Tenkrát nebylo ještě rozhlasu!

166 K shromážděným na náměstí promluvil Josef Veselý, který ve válce zastupoval starostu obce, povolaného na vojnu. Mluvil také evangelický farář z Daňkovic. Lid jásal, někteří pohnutím slzeli a objímali se navzájem; zpívali Kde domov můj?, Hej Slované! a jiné národní písně. Spěchali ozdobiti domy prapory. Všichni měli radost z nabyté samostatnosti---. V květnu 1945 však události proběhly docela jinak, než jsem se domníval. Myslil jsem, že i tentokrát stane se něco podobného jako r. 1918, že bude rozhlasem oznámena zpráva o konci války, že se obyvatelstvo opět vyhrne na náměstí a že bude opět potřeba pronést k shromážděným případný proslov. Proto jsem již v březnu 1944 načrtl si do sešitu takový proslov a dokonce jsem složil i sbor, který by mohl býti zazpíván, až se uspořádá oslava našeho druhého osvobození. Požádal jsem hudebního skladatele, v té době rektora pražské konzervatoře Jaroslava Křičku, který právě dlel v Německém na dovolené se svým bratrem básníkem Petrem Křičkou, aby mi v mé skladbě opravil harmonické chyby, což on s ochotou dne 10. října 1944 učinil. Události při ukončení války v květnu 1945 vyvinuly se docela jinak a nedošlo ani na můj načrtnutý proslov, ani na moji hudební skladbu. Opisuji tuto skladbu do obecní kroniky jako ukázku naší důvěry a touhy po osvobození z moci okupantů. Jak jsme válku nenáviděli a čekali na její konec, prozrazuje i moje básnička, napsaná 6. prosince 1944 (na Mikuláše). Opisuji ji do kroniky. Válka. Milion lidí popravit, miliony jich zkosit nedovede jen ledakdos--- věříte, smím-li prosit? Široširý kraj zpustošit, brodit se v lidské krvi, z mladých nadějných zdravých těl nadělat trochu mrvy, celý svět vhrnout v zoufalství a přeukrutnou bídu, rozvrátit všechno z kořene, udělat vlky z lidu, to nedokáže ledakdos! - Mnohý snad nad tím zalká!- Já jsem to všechno provedla! Já jmenuji se Válka!

167