Pracovněprávní soudnictví v České republice a v Německu Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát

Transkript

1 Pracovněprávní soudnictví v České republice a v Německu Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni Kontakt: Tel. +420/

2 Autorka Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Samostatné advokátní praxi se zaměřením na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení se věnuji od roku Právní poradenství je orientováno na českoněmecké podnikatelské právní prostředí. Zastupuji jak zaměstnance tak i zaměstnavatele v soudním řízení a doporučuji mimosoudní alternativy řešení problematických situací. Působím jako zprostředkovatel a rozhodce kolektivních pracovních sporů vedený v seznamu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Od roku 2014 jsem členkou české Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, která aktivně spolupracuje s Mezinárodní společností pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení/islssl. V roce 2015 jsem se stala členkou české Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání/akv. Vedle vlastní aktivní advokátní praxe se věnuji přednáškové a výukové činnosti pro podnikovou praxi a na vysokých školách (FPR ZČU v Plzni, Vysoká škola v Karlových Varech). 2

3 OSNOVA Pracovněprávní spory v České republice/čr a v Německu/SRN Stručná charakteristika a vymezení základních pojmů individuální a kolektivní pracovněprávní spor Hmotněprávní úprava prameny práva v ČR a SRN Procesně právní úprava prameny práva v ČR a SRN Základní zásady civilního řízení a zdůraznění specifik pro řešení sporů individuálního pracovního práva v ČR Základní struktura pracovněprávního soudnictví v Německu vznik a současná podoba soudního řízení a jeho fáze, - opravné prostředky, lhůty, - zastoupení, - role soudu (poučovací a dotazovací pov.) - dokazování - náklady 3

4 Základní charakteristika soudních systémů v ČR a v Německu a stanovení výzkumné hypotézy Charakteristika soudních systémů řešení pracovněprávních sporů a jejich vymezení individuální, kolektivní, oblast politiky zaměstnanosti Je soustava samostatných pracovních soudů fungující v Německu vhodným příkladem pro případnou realizaci podobného systému rovněž v České republice? V čem jsou výhody a nevýhody samostatné struktury soudů fungujících výhradně pro pracovněprávní spory? 4

5 Pracovněprávní vztahy - hmotněprávní úprava Soukromoprávní kodexy Česká republika: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění/oz Antidiskriminační zákon, z. č. 198/2009 Sb., v platném znění/antz Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb., v platném znění/kolvyj Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, z. č. 118/2000 Sb., v platném znění Spolková republika Německo: Bürgerliches Gesetzbuch/BGB Gleichbehandlungsgesetz/GBG Tarifvertragsgesetz/TarVG Betriebsverfassungsgesetz/BetrVG 5

6 Pracovněprávní vztahy procesně právní úprava Česká republika: Občanský soudní řád, z. č. 99/ 1963 Sb., v platném znění/osř Zákon o zvláštních řízeních soudních, z. č. 292/2013 Sb., v platném znění Zákon o soudech a soudcích, z. č. 6/ 2002 Sb., v platném znění Zákon o soudních poplatcích, z. č. 549/1991 Sb., v platném znění Zákon o mediaci, z. č. 202/2012 Sb., v platném znění Spolková republika Německo: Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG, , in der gültigen Fassung/v platném znění zejména poslední novely z Zivillprozessordnung/ZPO 6

7 Pracovněprávní vztahy základní zásady soukromého práva shodné v rámci legislativy nejen v České republice a v Německu, ale i v dalších zemích Evropské unie/eu, Mezinárodní organizace práce/mop/international Labour Organization/ILO, Co není zakázáno, je dovoleno. Ochranná funkce pracovního práva. Organizační funkce pracovního práva. bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky minimální odměna za výkon závislé práce - maximální pracovní doba 7

8 PRACOVNĚPRÁVNÍ SPOR INDIVIDUÁLNÍ povahy Zaměstnavatel Zaměstnanec Spor o existenci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr/služební poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) Spor o plnění spojená s výkonem závislé práce KOLEKTIVNÍ povahy Zaměstnavatelé svazy Zaměstnanci odborová organizace, vyšší odborové svazy Spor o uzavření kolektivní smlouvy podnikové, vyššího stupně Spor o plnění povinností vyplývajících z kolektivních smluv SPRÁVNĚPRÁVNÍ povahy Zaměstnavatel/zaměstnanec Kontrolní orgány Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení, atd. Spor o charakter opatření veřejnoprávní kontrolní povahy a s tím souvisejících uložených povinností 8

9 Pracovněprávní vztahy obecné zásady civilního řízení Spravedlivý proces Zásada přímosti Zásada ústnosti Zásada veřejnosti Zásada rovnosti Zásada dispoziční Zásada projednací 9

10 Pracovněprávní vztahy specifické aspekty civilního řízení významné pro praxi pracovněprávních sporů Účastník se sám rozhoduje, zda se bude prostřednictvím soudu domáhat svého práva. Iniciativa při zjišťování skutkového stavu je základní povinností účastníků, kteří pro tvrzené rozhodné skutečnosti musí navrhovat dostatečné důkazy. V případě zaměstnance může být toto nevýhodou, pokud již zaměstnanec nemá přístup do podnikového interního systému, z kterého by se případně takové důkazy daly získat. I přesto že by to možná bylo pro výsledek soudního řízení žádoucí, soud se podle pravidel civilního řízení nesmí chopit iniciativy namísto účastníků. Zásada projednací tak jde ruku v ruce se zásadou rovnosti stran. Výjimečně podle 120 odst. 2 OSŘ může soud provést i jiné než účastníky navrhované důkazy, které musejí být potřebné ke zjištění skutkového stavu a musejí vyplývat z obsahu spisu. Příklad: Soud bude řešit výpověď danou zaměstnanci vykonávajícím funkci ve funkčním období v odborové organizaci, kdy je z tohoto důvodu chráněn před výpovědí. Bude tedy muset posuzovat i podmínky ustanovování do funkce v rámci pravidel k tomu platných na úrovni vnitropodnikových pravidel. A vyžádá si k tomu potřebné podklady, pokud již nebudou součástí obsahu spisu. 10

11 ČR Dokazování OSŘ, z. č. 99/1963 Sb. (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. (3) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. 11

12 Výhody jednotné soudní soustavy v ČR Ekonomické aspekty není nutná samostatná soudní soustava Zkušenosti řeší-li soudce více kauz diametrálně se od sebe odlišujících, získává více zkušeností a širší přehled. Tento aspekt však může být i nevýhodou, pokud v důsledku příliš širokého záběru, nezbývá tolik času na podrobnější studium daných problematik. Specializace a orientace pouze na vybrané okruhy právních vztahů může vést naopak ke zrychlení celého soudního řízení. 12

13 Nevýhody jednotné soudní soustavy v ČR Délka soudního řízení - obecný systém je prakticky přetížen a v důsledku toho, se pracovněprávní spory protahují a trvají podle mého názoru pro praxi až nepochopitelně dlouho, což je pro postavení zaměstnance nacházejícího se v životní sociálně nejisté fázi ztráty zaměstnání a hledání zaměstnání nového nebo neobdržení mzdy zásadním problémem. Náklady soudního řízení jde ruku v ruce s délkou soudního řízení, čím déle trvá spor, tím vyšší vznikají náklady na právní zastoupení atd. Roztříštěnost agendy pracovněprávních sporů individuální a kolektivní povahy 13

14 Výhody specifické soudní soustavy v Německu Tradice od roku 1953 se specializují soudci, občané jsou na systém zvyklí, míra právního uvědomění zaměstnanců je podpořena funkčním systémem soudní ochrany práv Délka trvání soudního sporu, pokud jsou strany ochotné najít kompromisní řešení v první fázi soudního řízení Profesionalizace soudců koncentrace na vybranou problematiku právních problémů 14

15 Vznik pracovněprávních soudů v Německu Jde o odbornou specializovanou agendu pracovního práva zahrnující řádné soudnictví a sociálněprávní soudnictví. Historické kořeny pracovněprávního soudnictví dokládají, že se vyčlenilo z civilního soudnictví především z praktických důvodů Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech je normou upravující strukturu německých pracovních soudů a soudní řízení v pracovněprávních záležitostech Původ navazuje na tzv. Zunftgerichte z období středověku, kdy se jednalo spíše o smírčí soudy, neboť neexistovalo státní soudní řízení Na konci 18. století byly v Prusku/Rheinland zřízeny tovární soudní střediska/fabrikengerichtsdeputationen a vznikly tovární soudy/fabrikengerichte, které se následně přeměnily v živnostenské soudy Od roku 1890 začaly být obsazovány částečně zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a vznikl soudní typ, který fungoval v celé říši, přičemž vstoupil profesní soudce jako neutrální předseda celého soudu Od roku 1926 ve Výmarské republice byly pracovní soudy, které byly součástí prvoinstančních zemských soudů a Říšský pracovní soud byl součástí Říšského soudu Od roku 1953 se stala agenda pracovněprávního soudnictví vlastní odbornou soudní agendou a od roku 1961 musí být předseda soudce z povolání V NDR/DDR vznikly v letech pracovní soudy na úrovni krajů a okresů/kreis- und Bezirksebene, které byly od roku 1963 integrovány do krajských a okresních soudů a v podstatě pracovní soudy zanikly. Pracovněprávní řízení bylo vedeno Konfliktními komisemi na úrovni Krajů a okresů. Po celospolečnské změně byly na přelomu let 1992/1993 v nových zemích zřízeny Zemské pracovní soudy/landesarbeitsgerichte a pracovní soudy/arbeitsgerichte 15

16 Řízení před pracovněprávními soudy v Německu Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech je normou upravující strukturu německých pracovních soudů a soudní řízení samotné v pracovněprávních záležitostech jako lex specialis ve vztahu k obecnému civilnímu soudnímu řízení lex generalis Struktura ArbGG: Soudy pro pracovněprávní věci pracovněprávní soudnictví Urteilsverfahren/Rozhodnutí Beschlussverfahren/Usnesení Vymezení pojmu zaměstnanec Průběh řízení složení soudu a jeho role, účastníci řízení a jejich zastoupení, dokazování, náklady Arbeitsgericht/Pracovní soud Landesabeitsgericht/Zemský pracovní soud Bundesarbeitsgericht/Spolkový pracovní soud Erfurt,, on-line: ročenka

17 Pracovní smlouva náležitost odměny za výkon závislé práce ZP CZ 34 ZP pracovní smlouva druh práce, místo výkonu práce, den nástupu Závislá práce za odměnu mzda/plat BGB DE BGB 611 Vertragstypische Pflichten beim Dienstvertrag (1) Durch den Dienstvertrag wird derjenige, welcher Dienste zusagt, zur Leistung der versprochenen Dienste, der andere Teil zur Gewährung der vereinbarten Vergu tung verpflichtet. (2) Gegenstand des Dienstvertrags können Dienste jeder Art sein. BGB 612 Vergu tung (1) Eine Vergu tung gilt als stillschweigend vereinbart, wenn die Dienstleistung den Umständen nach nur gegen eine Vergu tung zu erwarten ist. (2) Ist die Höhe der Vergu tung nicht bestimmt, so ist bei dem Bestehen einer Taxe die taxmäßige Vergu tung, in Ermangelung einer Taxe die u bliche Vergu tung als vereinbart anzusehen. (3) Bei einem Arbeitsverhältnis darf fu r gleiche oder fu r gleichwertige Arbeit nicht wegen des Geschlechts des Arbeitnehmers eine geringere Vergu tung vereinbart werden als bei einem Arbeitnehmer des anderen Geschlechts. Die Vereinbarung einer geringeren Vergu tung wird nicht dadurch gerechtfertigt, dass wegen des Geschlechts des Arbeitnehmers besondere Schutzvorschriften gelten. 611a Abs. 1 Satz 3 ist entsprechend anzuwenden. 17

18 Německo pracovněprávní soudní řízení 1. stupeň Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech Obsazení soudu upravuje 6 Zákona o pracovních soudech, kde se hovoří o soudci z povolání a o čestných soudcích nominovaných z řad zaměstnavatelů a zaměstnanců. Lze říci, že to odpovídá koncepci přísedících jako v České republice. Samotný průběh soudního řízení upravuje 8 a 9 Zákona o pracovních soudech. ROZSUDEK/Urteil V první instanci jsou příslušné Pracovní soudy/arbeitsgerichte, proti jejich rozsudku je možné podat opravní prostředek Odvolání/Berufung k Zemským pracovním soudům/landesarbeitsgerichten, 64/1 ArbGG. Rozsudek vedle skutkového vymezení rozhodnutí ve věci a odůvodnění obsahuje podpisy členů senátu. Odůvodnění nemusí být, pokud se ho účastníci vzdají. Všichni členové 3-členného senátu mají stejný hlas, jak přísedící tak soudce z povolání. Prakticky tak mohou přehlasovat soudce. 18

19 Německo pracovněprávní soudní řízení 2. stupeň Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech ODVOLANÍ/Berufung Odvolací řízení proti rozsudku je možné se odvolat, jen pokud je odvolání v rozsudku Pracovního soudu přípustné. Vždy přesahuje-li hodnota žalovaného plnění 600,- EUR, ve sporech o trvání pracovního poměru nebo výpovědi pracovněprávního vztahu (kdy je nutné dokonce přednostní vyřízení, 64/8ArbGG) a za konkrétních podmínek byl-li vydán rozsudek pro zmeškání. Přípustnost odvolání zvažuje soud, pokud je právní věc zásadního významu a dotýká-li se tarifních smluv a jejich výkladu. Zemské soudy jsou názorem Pracovních soudů o přípustnosti odvolání vázány. Odvolání se podává do 1 měsíce a odůvodnění do 2 měsíců. Obě lhůty začínají běžet po doručení plnohodnotného písemného vyhotovení rozsudku, nejpozději však 5 měsíců po vydání rozsudku. Zde lze prakticky snad jen uvést, že rozsudek může být vydán v ústním jednání a dodatečně vypracován písemně. Na odvolání musí být odpovězeno do 1 měsíce po doručení odůvodnění. Výjimečně mohou být na žádost lhůty jednou prodlouženy předsedou soudu, pokud podle jeho svobodného přesvědčení právní věc nebude zbytečně prodlužována nebo k tomu mají strany podstatné důvody, 66 ArbGG. Určení termínu ústního jednání musí následovat bezodkladně. Nové důkazní prostředky nebo pozdě podané mohou být připuštěny, pokud podle uvážení zemského soudu jejich připuštění nebude zdržovat vyřízení soudního sporu nebo pokud strany dostatečně omluví pozdní předložení. 19

20 Německo pracovněprávní soudní řízení REVIZE Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech REVIZE Proti rozhodnutí zemských pracovních soudů lze podat revizní opravný prostředek/revision k Nejvyššímu pracovnímu soudu/bundesarbeitsgericht, 72/1 ArbGG. Revize je přípustná, jde-li o podstatnou právní otázku zásadního významu a je-li připuštěna. Lhůty jsou stejné jako u odvolání do 1 měsíce a do 2 měsíců odůvodnění, 74 ArbGG. Existuje i tzv. Sprungrevision, 76 ArbGG, je-li připuštěna v zájmu rychlosti řízení, jde-li o spory z Tarifních smluv, kdy je proti rozsudku Pracovního soudu na základě uvážení odvolací instance přímá Revize k Zemskému soudu na žádost připuštěna. 20

21 Německo pracovněprávní soudní řízení - usnesení Smírčí jednání Arbeitsgerichtsgesetz/ArbGG/Zákon o pracovních soudech USNESENÍ/Beschluss, 2a, 80 ArbGG Jde o spory spíše kolektivní povahy ve věcech provozního fungování podílení se zaměstnanců na podstatných provozních pracovních podmínkách Podnikový provozní zákon/betriebsverfassungsgesetz, Mitbestimmungsgesezt, Zákon o evropských radách zaměstnanců/gesetz über Europäische Betriebsräte. Proti usnesení lze podat stížnost/bschwerde, 87 ArbGG, kdy platí obdobně ustanovení o podání a odůvodnění odvolání. Smírčí ujednání/schiedsvertrag, 101 ArbGG V rámci občanskoprávních sporů mezi partnery tarifních smluv nebo o existenci tarifních smluv lze všeobecně nebo v individuálním případě výslovně dohodnout, že rozhodnutí má být před smírčím soudem složeným ze stejného počtu členů ze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. Takové řízení se řídí ArbGG a smírčí smlouvou. Další příklad smírčího jednání - Handelskammer Hamburg Spory ze vztahů profesního vzdělávání Schlichtungsausschuss fu r Streitigkeiten aus Berufsausbildungsverhältnissen Adolphsplatz Hamburg 21

22 Soudní řešení pracovněprávních sporů v ČR a v Německu srovnání: Komparační parametr Česká republika Obecné občanskoprávní soudy Spolková republika Německo Praconěprávní soudy Nejvyšší soud ČR, Brno Vrchní soud v Praze, Olomouci Bundesarbeitsgericht, Erfurt Krajský soud Landesarbeitsgericht, München/Bayern Okresní soud Amtsarbeitsgerichte der Bundesländer Obsazení soudu Senát soudce, 2 přísedící Senát soudce z povolání, 2 soudci z lidu Náklady řízení Poplatek za podání žaloby 2.000,- Kč Podání žaloby bez poplatku Zastoupení na základě plné moci Advokát Advokát Právník Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Právník Jiná osoba způsobilá k právnímu jednání Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen odborové organizace Člen odborové organizace Člen rady zaměstnanců Člen odborové organizace I déle než 6 měsíců, dle míry došlých sporů, není termín legislativně výslovně upraven. Do 2 týdnů nařízené první jednání v řízení o neplatnost výpovědi. Příslušnost soudu věcná, a místní Délka trvání soudního jednání. 22

23 SHRNUTÍ Nelze říci, který systém je výhodnější. Je nutné zohlednit specifika dané země a specifika pracovněprávní agendy. ČR je mnohem menším subjektem, kde by asi z ekonomického hlediska zcela samostatná struktura pracovních soudů byla příliš nákladnou variantou. Přesto je však podle mého názoru nutné uvážit, do jaké míry je pro praxi pracovněprávních sporů současný systém stále funkční a vyhovující. Doporučení: Zkrátit čas, do kdy soud musí v případě pracovněprávního sporu nařídit první jednání. Soudní poplatek za podání žaloby buď zcela zrušit nebo ho zahrnout až do celkového vypořádání nákladů soudního řízení podle výsledku soudního sporu. 23

24 ZÁVĚR Vážení a milí účastníci a kolegové, velice Vám děkuji za pozornost a těším se na odbornou diskusi, která otevřete celou řadu dalších problémů a podnětů pro teorii a praxi. Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Kontakt: Tel /