MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Veřejná ekonomie

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomie Role nestátních neziskových organizací v procesu řešení mimořádných událostí Hodnota dobrovolnické práce při mimořádných událostech v ČR The role of nonprofit organisations in Emergency Management Economic value emergency volunteering in the Czech Republic Disertační práce Školitel: doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Autor: Ing. Jakub Dostál Brno

2 Abstrakt Disertační práce spojuje dvě aktuální oblasti, dobrovolnictví při mimořádných událostech a měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Hlavním cílem práce bylo identifikovat rozsah dobrovolnické práce při povodních v roce 2013 v ČR a odhadnout její ekonomickou hodnotu. Bylo použito jak řady bodových odhadů, tak nového konceptu intervalového odhadu. Dílčí cíl potom byl otestovat použití intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví a zhodnotit a interpretovat vhodnost použití intervalového odhadu. Data byla získávána z Informačního systému o průměrném výdělku a od povodňových manažerů předních českých humanitárních NNO prostřednictvím strukturovaných rozhovorů. Abstract The disertation is connectiong two very actual topics, emergency volunteering and meassuring the value of volunteering. The main objective of the thesis was to identify scale of the volunteering in matter of fllood 2013 in the Czech Republic and to estimate its economic value. The meassuring of the value was done by using not only point estimates, but also using new concept of interval estimates. Partial objective of the thesis was to test using of interval estimate and evaluate and interprete the using of interval estimate. The data was gained from the Information system of average earnings and from the flood managers of the prominent Czech humanitarian NGO-NPO, trough the structured interviews. Klíčová slova Ekonomická hodnota, dobrovolnictví, intervalový odhad, povodně, NNO Keywords Economic value, volunteering, interval estimates, flood, NGO-NPO 2

3 Prohlašuji, že jsem disertační práci Role nestátních neziskových organizací v procesu řešení mimořádných událostí vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Vladimíra Hyánka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární zdroje a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne

4 Rád/a bych touto cestou poděkoval zejména doc. Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D., jednak za odvahu postit se do tohoto tématu, hlavně ale za jeho lidský, ale věcný a profesionální přístup, odborné rady a trpělivost při vedení mé disertační práce. Dále děkuji doc. Ing. Jaroslavu Rektoříkovi, CSc., za mé vedení v začátcích doktorského studia, Mgr. Martinovi Guzimu, Ph.D., za odborné konzultace, včetně netradiční myšlenky intervalového odhadu, Ing. Marku Vyskočilovi za nekonečně, avšak přínosné diskuze o hodnotě dobrovolnictví, včetně probírání intervalového odhadu, zástupcům zkoumaných NNO za vstřícnost a spolupráci. Děkuji i svým blízkým a také kolegům z katedry veřejné ekonomie za podporu. V neposlední řadě také díky Bohu, u nehož je opravdu možné všechno. 4

5 Obsah Úvod Role NNO v procesu řešení mimořádných událostí Humanitární pomoci v kontextu neziskového sektoru Původ a principy humanitární pomoci Vývoj pojetí humanitární pomoci Aktéři humanitární pomoci Nestátní neziskový sektor a řešení mimořádných události Činnost NNO v procesech řízení mimořádných události Zdroje pomoci NNO v procesech řízení mimořádných události Pomoc NNO z hlediska charakteru mimořádné události Role NNO v systémech krizového řízení NNO a systém krizového řízení v ČR Ekonomický význam činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí Dodatečné zdroje na řešení mimořádné události Zachycování ekonomického přínosu činnosti NNO při mimořádných událostech Efektivnost činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí Teoretické pojetí efektivnosti Hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostí Hodnota dobrovolnické práce Důvody k měření hodnoty dobrovolnické práce? Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví Definování dobrovolnictví Perspektiva měření Zaměření měření: vstupy x výstupy Jaká metoda hodnocení bude použita Výběr strategie měření Měření hodnoty dobrovolnické práce v současné praxi Výzkumné studie Kofinancování Motivování dobrovolníků Koncept intervalového odhadu

6 3.1 Diskuze dostatečnosti bodových odhadů Konstrukce intervalového odhadu Testování intervalového odhadu v rámci předvýzkumu Dobrovolníci Člověka v tísni při povodních v roce Dobrovolníci vodní záchranné služby v roce Dobrovolníci Horské služby v roce ADRA při povodích 2010 na Liberecku Dobrovolní hasiči v roce 2012 v okrese Mělník Povodně 2013 základní přehled Charakteristika povodní Povodňové škody Krizové řízení při povodních NNO a dobrovolnictví při povodních Zdroje dat, omezení výzkumu a využitelnost poznatků Přehled činností a NNO Ekonomická hodnota dobrovolnictví: Výběr náhradních mezd Minimální a zaručená mzda, metoda Tošnera a Sozanské a metoda MPSV Obecná mzda odvozená od průměrného či mediálního výdělku Mzda specialisty, základní a navýšená Intervalový odhad ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních Výsledky ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních Zhodnocení intervalového odhadu a limity výzkumu Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh:

7 Úvod S rozmachem přírodních i antropogenních katastrof a jejich globálním rozměrem vzrůstá také zájem o jedny z aktérů, snižují následky těchto katastrof, nestátní neziskové organizace (NNO). Participace NNO při zvládání nejen katastrof, ale i mimořádných událostí, co svým rozsahem nedosahují katastrofických rozměrů, je historicky dáno a postupně se vyvinulo z participace občanské společnosti při humanitární pomoci potřebným (Davey, Borton a Foley, 2013, s. 5). Pomoc při mimořádných událostech tak představuje podmnožinu humanitární pomoci (při moderním pojetí humanitární pomoci 1 ). Analogicky potom participace NNO při zvládání mimořádných událostí tvoří jednu z oblastí participace NNO při poskytování humanitární pomoci. Jednou z mimořádných událostí velkého rozsahu, při kterých zasahují také NNO a dobrovolníci jsou přitom povodně. Role NNO jak při poskytování humanitární pomoci, tak při mimořádných událostech a krizových situacích je do značné míry totožná. Jedná se především o roli mediátora, který za pomocí svých zdrojů (které mohou být jak ze soukromého, tak veřejného sektoru), goodwillu a know how přináší do systému dodatečné finanční, materiální a lidské zdroje. Další významnou oblastí je možnost zvyšovat efektivnost vynakládání prostředků na humanitární pomoc či do řešení mimořádných událostí a krizových situací. S tímto je spojen i ekonomický význam participace nestátního neziskového sektoru v této oblasti. K zachycování hodnoty této participace je nahlíženo různými způsoby. Jeden je z pohledu zachycování společenských přínosů, které je z pohledu mimořádných událostí poměrně komplikované, nicméně se už objevují první případy z hlediska Společenské návratnosti investic (SROI - Social Return on Investment), např. Schober a kol., 2012). Běžnější je měření technické efektivnosti financování dobrovolnické pomoci pomocí metody VIVA (Volunteer investment and value audit) (např. Bucharová, 2014). Tyto případy se však týkají jednotlivých organizací. Krom toho se již řadu let objevuje trend vyčíslit hodnotu, kterou vytváří dobrovolnická práce (např. Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011; Ironmonger, 2008; Anheier a kol, 2003; Colmann 2000; Brown, 1999; Montmarquette a Monty, 1987a celá řada dalších. Tato hodnota je využívána jak při hodnocení výše zmíněné efektivnosti a společenské návratnosti, ale také v jiných případech. Jde o motivování dobrovolníků k dobrovolnické práci (Korimová, Svoreňová, 2013), finanční řízení dobrovolnictví, jak ze strany NNO, tak ze strany státu (Salamon, Sokolowski a Haddock) a zejména potom o zahrnutí hodnoty dobrovolnictví v rámci povinného kofinancování projektů ze strany NNO. 1 Humanitární pomoc je také možné chápat jako snaha zmírnit utrpení ostatních, Davey, Borton a Foley (2013, s. 1) toto pojetí nazývají humanitární gesto a dodávají, že jde o globální fenomén starý přinejmenším stovky až tisíce let. 7

8 Toto kofinancování v ČR již několik let umožňují Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Tato změna měla také být legislativně zakotvena v novém zákoně o dobrovolnictví, 2 který měl podle původních plánů Nečasovy vlády platit již od , s pádem vlády však padl i tento zákon. V únoru 2014 byla poslaneckou sněmovnou schválena novela zákona o dobrovolnické službě. Tato novela však oproti opětovným snahám nejen ze strany NNO, ale také přímo z poslanecké sněmovny, 3 pouze kosmetickou úpravou stávajícího zákona, vynucenou novým občanským zákoníkem a novými právními formami, se kterými starý zákon nepočítal. 4 Zapojením do povinného kofinancování tak nabývá na významu i samotný způsob měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce, neboť jednotlivé odhady se liší v řádech desítek až stovek procent. S tím souvisí i další události, jako výzkumný projekt zadaný Evropským sociálním fondem, kdy Česká rada dětí a mládeže získala dvouletý grant ve výši téměř 4,5 milionu Kč zaměřený na tvorbu jednotné metodiky měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví v podmínkách ČR a její testování v praxi. Naléhavost výběru vhodné metody ještě více podtrhuje Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Statistické nástroje k měření dobrovolné činnosti z 10. prosince 2013, ve kterém vyzývá Evropskou komisi k vypracování jednotné metodiky na základě doporučení Manuálu pro měření hodnoty dobrovolnické práce ILO (2011) a tuto metodiku zakotvila v příslušném nařízení Komise. Pokud toto doporučení bude vyslyšeno, vznikne tak nejen ČR (v podobě ČSÚ), ale i všem členským státům EU legislativní povinnost změnit metodiku měření dobrovolnické práce. Nyní je tedy více než kdy jindy vhodná doba zabývat se právě výzkumnou metodologií měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. K měření hodnoty dobrovolnictví je přistupováno řadou různých způsobů, přičemž nejčastěji jde o zaměření na vstupy dobrovolnické práce a oceňování pomocí tržních substitutů v podobě náhradní mzdy, kterou by bylo třeba zaplatit, kdyby měla být dobrovolnická práce nahrazena placenými pracovníky (např. Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, Ironmonger, 2008, McLennan a Brich, 2005; Novák 2008, Lusková D. a Lusková Š, 2012, šetření statistických úřadů např. ČSÚ a další). Dále je zde patrná obrovská metodologická roztříštěnost z hlediska výběru náhradní mzdy, alternativ je totiž celá řada. Základních typů je několik (minimální mzda, mediánová mzda a průměrná mzda), je zde však celá řada metodologických variant každé z nich. Zatímco je patrná shoda na používání hrubých mezd, řada studií a projektových výzev (umožňujících vstup hodnoty dobrovolnictví do 2 Který by neupravoval jen dobrovolnickou službu akreditovanou u MV ČR jako současný zákon o dobrovolnické službě, ale celé dobrovolnictví. 3 V podobě předsedkyně Podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny Hynkové. 4 Což si na základě interpretace MV ČR vynutilo pozastavení vydávání akreditací Do přijetí novely zákona tak není možné poskytovat akreditace a dotace těm NNO, které mají některou z nových právních forem kromě spolku (ústavy, nadace, nadační spolky a sociální družstva). 8

9 kofinancování) se liší v zaměření na celou ekonomiku či jen na její nepodnikatelskou část. Měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví se tak pohybuje v rovině bodových odhadů, které se při použití odlišných náhradních mezd liší v řádech desítek a výjimečně i stovek procent. Tato práce proto přichází s novým konceptem intervalového odhadu, který výrazně zvyšuje přesnost výsledné ekonomické hodnoty. Dolní hranice tohoto intervalu tvoří minimální mzda, horní hranici potom mzda specialisty navýšená o výši fringe benefits v dané zemi. Koncept intervalového odhadu tak umožňuje jednak přesnější měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví, ale také usnadňuje výběr metodiky bodového odhadu pro hodnocení dobrovolné práce např. v případě povinného kofinancování či motivování dobrovolníků. Je patrná značná poptávka po odhadech ekonomické hodnoty dobrovolnictví v podobě celých čísel, k čemuž je třeba využít bodových odhadů. Zasazení bodového odhadu do intervalového odhadu může usnadnit výběr způsobu výpočtu bodového odhadu a také jeho vhodnou interpretaci. Zejména co se týče omezení a vypovídací schopnosti tohoto odhadu. Lze předpokládat, že bude v budoucnu nadále růst jak důraz na měření hodnoty dobrovolnictví, tak četnost případů, kdy je možné započítat ekonomickou hodnotu dobrovolnictví do povinného kofinancování. Právě proto je důležité, aby si tvůrci těchto odhadů (kterými nebývají pouze výzkumné instituce, ale zejména v případě projektových výzev i NNO a veřejná správa) byly vědomi toho, že bodový odhad hodnoty dobrovolnictví informuje pouze o řádech, v jakých se tato hodnota pohybuje a s vysokou pravděpodobností nejde o přesné číslo. Tato práce spojuje dvě oblasti zkoumání, dobrovolnictví při mimořádných událostech, kde byla z hlediska teorie věnována pozornost téměř výhradně dobrovolným hasičům a oblast zkoumání hodnoty dobrovolnictví. Pro zaměření výzkumu na průnik těchto dvou oblastí jsou dva základní důvody. Za prvé dobrovolnictví tví při mimořádných událostech se vyznačuje vysokou heterogenitou činností dobrovolníků, přičemž jsou zastoupeny jak vysoce kvalifikované činnosti, jako jsou dobrovolníci podílející se na řízení, nebo dobrovolní záchranáři, tak činnosti nenáročné na kvalifikaci (typicky odklízení naplavenin po povodni). Platí přitom, že míra, o kterou se náhradní mzda specialisty pro danou činnost liší od obecné náhradní mzdy (ať už jde o minimální mzdu, nebo mediánovou či obecnou mzdu) ovlivňuje rozdílnost jednotlivých bodových odhadů. Druhým důvodem je skutečnost, že řešení mimořádných událostí jsou předmětem specifické veřejné politiky. Jde o bezpečnostní politiku, konkrétně o zajištění vnitřní bezpečnosti. Tato politika má velmi často vyčleněné finanční zdroje, které putují ze strany státu (např. ústředních správních úřadů, územně samosprávných celků, HZS) směrem k NNO. Tyto finanční prostředky často směřují 9

10 jak na podporu činností NNO využívající dobrovolníky, nebo na podporu dobrovolnictví (v ČR granty MV ČR 5 ). Hlavním cílem práce bylo identifikovat rozsah dobrovolnické práce při povodních v roce 2013 odhadnout její ekonomickou hodnotu. Tyto odhady byly provedeny jak celkově za celé povodně, tak za jednotlivé typy dobrovolnictví a za jednotlivé organizace. Dílčí cíl potom byl otestovat použití intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví a zhodnotit a interpretovat vhodnost použití intervalového odhadu. Intervalový odhad přináší možnost zasazení bodových odhadů do širšího kontextu v době, kdy se v ČR i v EU pomalu schyluje k legislativnímu ukotvení měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Dále také poskytuje jasný argument, že srovnávat jednotlivé bodové odhady je možné pouze, jsou-li získány za využití totožné metodologie. Výběr náhradní mzdy totiž ovlivňuje výslednou ekonomickou hodnotu v řádech desítek až stovek procent. Intervalový odhad zároveň poskytuje výrazně spolehlivější údaje o ekonomické hodnotě dobrovolnictví, než bodový odhad v podobě přirozeného čísla. Půjde tak tedy jak o testování intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví, tak o jedny z prvních pokusů a měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví při mimořádných událostech. Dolní hranici intervalového odhadu bude představovat zaručená mzda, která je přesnější variantou zaručené mzdy. Horní hranici potom bude představovat mediánová mzda specialisty navýšená o fringe benefits v podobě povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele (v ČR ve výši 34 % z hrubé mzdy). Horní hranice intervalu spolu tedy spojuje doporučení ILO v podobě používání mzdy specialisty s navyšováním hodnoty dobrovolnické práce o fringe benefits, tedy metodu, se kterou přišel Independent Sector. 6 V tomto intervalu budou potom zaznačeny další bodové odhady, které se používají k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví, půjde o metodu Tošnera a Sozanské (1,5 násobek minimální mzdy), mediánovou mzdu, mzdu specialisty a také o Novákovu metodu, která sice v praxi podle dostupných informací nepoužívá, byla však teoreticky zkonstruována pro české prostředí. Nejprve byla provedena rešerše literatury zaměřená na roli NNO v krizovém řízení, následně potom na způsoby a měření hodnoty dobrovolnické práce. Jako jedna ze zjištěných rolí NNO při řešení mimořádných událostí bylo zjištěno zprostředkovávání dobrovolnické práce, která doplňuje státní složky. Výzkum byl zacílen na ČR, jakožto zemí pravidelně sužovanými rozsáhlými povodněmi a zároveň zemí s rozsáhlým neziskovým sektorem participujícím v krizovém řízení. Probíhá zde také rostoucí integrace NNO do Integrovaného záchranného systému (IZS), ale také každoroční měření 5 Které spadá do agendy Oddělení dobrovolnické služby na Odboru prevence kriminality. 6 Independent Sector navyšoval hodnotu průměrné mzdy o 12 %, tedy jejich odhad fringe benefits v USA. Přestože se o to někteří badatelé pokouší, tuto hodnotu nejde automaticky aplikovat na libovolnou zemi, protože úroveň fringe benefits se v různých zemí signifikantně liší. 10

11 celkové ekonomické hodnoty dobrovolnické práce v ČR, které provádí Český statistický úřad (ČSÚ) v rozporu s doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO) s manuálem pro používání VIVA metody (Gaskin, 2011) Dochází také k pozoruhodnému jevu. Nejprve byla před cca desíti lety zvolena ČSÚ metodika náhradní obecné mediánové mzdy v nepodnikatelské sféře, za těchto 10 let však pokročilo měření ekonomické hodnoty obrovským způsobem, zřejmě minimálně částečně i kvůli setrvačnosti setrvává ČSÚ stále u této metody. Tato metoda je postupně přebírána dalšími renomovanými a významnými institucemi provádějící ad hoc šetření (MPSV ve výzkumu hodnoty dobrovolnictví v sociálních službách, Nadace Partnerství ve výzkumu zadaném MŽP ohledně dobrovolnictví při ochraně životního prostředí). Následně či souběžně tuto metodiku převzala i zřejmě nejznámější a nejuznávanější česká NNO zaměřená na rozvoj dobrovolnictví a poradenství NNO, byť s vyjádřením, že zatím není k dispozici lepší metodika. Jak však ukazuje tato práce (zejména kapitoly 3 a 4), tyto údaje často výrazně převyšují reálnou hodnotu dobrovolnické práce a ocitají se mimo intervalový odhad. Navíc se tato metodika používá i tehdy, když jsou k dispozici, alespoň rámcově, data o činnosti dobrovolníků (např. sociální služby, kde dobrovolníci převážně doplňují poskytování sociálních služeb tak, že do systému vnáší lidský prvek a pomáhají klientům s trávením volného času). Tento jev patrně souvisí se skutečností, že měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce s sebou nese dodatečné náklady, jak na evidenci dobrovolnických hodin a činností, tak na proniknutí do poměrně obtížné problematiky zachycování hodnoty dobrovolnictví. Z hlediska zacílení práce se práce v praktické části zaměřuje primárně na povodně 2013, jakožto jedny z největších novodobých povodní, které postihly více než 1200 obcí v devíti krajích ČR a přinesly škody na majetku 15 miliard Kč, mimo to zemřelo 15 osob. Obrovské byly také celkové náklady na řešení povodňové situace, 131,72 mil. Kč (ČHMÚ 2013, s. 2, 39, 40). Již před zahájením tohoto výzkumu bylo (vzhledem k rozsahu dobrovolnické pomoci) jasné, že ve značné míře se pohybuje také hodnota práce dobrovolníků, jejíž komplexní vyčíslení však nikdo neprovedl. Povodně v ČR také bývají typické vysokou heterogenitou činností dobrovolníků, vyskytují se jak málo kvalifikované činnosti jako je uklízení po povodních, tak vysoce kvalifikovaná práce dobrovolných záchranářů, hasičů, nebo koordinátorů dobrovolníků. Práce vychází z předpokladu vycházejícího z předchozích výzkumů (Kumar 2005) a (Dostál 2012), že neziskový sektor ČR v oblasti povodní stojí na cca pěti velkých humanitárních NNO, zabývajících se povodněmi: ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR. Takto s tím pracuje také oficiální dokument Ministerstva vnitra ČR Katalogový soubor - Typová činnost složek IZS při společném zásahu (2012). 11

12 Tyto organizace byly postupně oslovovány s prosbou o účast na výzkumu v podobě strukturovaných rozhovorů. Ukázalo se, že i když Člověk v tísni dlouhodobě zprostředkování dobrovolnické pomoci nezavrhuje, momentálně se věnuje finanční pomoci a preventivním aktivitám ve vztahu k povodním. 7 (Tomášek, 2014, s. 71). V listopadu 2013 byly tedy zahájeny strukturované rozhovory, které probíhaly do dubna 2014 a uskutečnily se v Brně a v Olomouci. Byla přitom zvolena zásada volit respondenta s co nejvyšší pozicí ve vztahu k povodním v dané NNO. Výzkumu se tak zúčastnili hlavní koordinátor humanitární pomoci ADRA o. p. s. Josef Koláček, zástupkyně velitele Ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Lucie Balarinová, hlavní koordinátorka humanitární pomoci Diakonie Českobratrské církve evangelické Eva Bucharová a národní povodňový koordinátor Charity Česká republika. K zjišťování dalších respondentů byla použita metoda sněhové koule (angl. snowball sampling), který se uzavřel na pěti hlavních humanitárních NNO s tím, že pátá z nich, Člověk v tísni, se při těchto povodních dobrovolnictví nevěnovala. Do výzkumu tak byl také jako doplněk zařazen strukturovaný rozhovor s prezidentem Vodních záchranné služby ČČK Davidem Smejkalem, který proběhl v dubnu Otázky, které jsou také uvedeny v příloze, směřovaly k rozsahu dobrovolnické práce (počet dobrovolnické práce a dobrovolnických hodin), činnostem vykonávaných dobrovolníky, institucionální pozadí dobrovolnictví a problematice hodnoty dobrovolnické práce. 8 Další informace byly čerpány z příspěvků těchto povodňových manažerů ve sborníku z workshopu a semináře, které se uskutečnily v rámci Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra (PVVC) 9 v prosinci 2012 a dubnu 2014 v Brně. Na základě těchto informací byly zaznamenány počty dobrovolnických hodin (šlo zpravidla o kvalifikované odhady představitelů NNO). Tyto dobrovolnické hodiny byly rozklíčovány podle dobrovolnických činností a byly hledány náhradní mzdy v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) v nepodnikatelské sféře na základě členění CZ-ISCO. Nejprve tedy byly jednotlivé typy dobrovolnictví při povodních 2013 rozčleněny do skupin podle vykonávaných činností (dobrovolníci na úklidové práce, koordinátoři dobrovolníků, dobrovolní hasiči, dobrovolní záchranáři atd.) a podle popisu činností jednotlivého typu dobrovolnictví byl následně dohledán vhodný substitut ve statistice CZ_ISCO. 7 Např. připravují projekt Povodně a budoucnost, který by měl řešit nejen příznaky, ale i hlubší příčiny současné povodňové situace. 8 Okruh požadovaných dat vychází z manuálu ILO pro měření hodnoty dobrovolnické práce, přičemž byl doplněný o otázku z designu výzkumu Mook a kol. (2005:406), zda tázané instituce provádí vlastní odhady hodnoty dobrovolnické práce. 9 Společný projekt Ekonomicko-správní fakulty MU, Stavební fakulty VUT v Brně a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i. Autor je členem projektového týmu a byl hlavní organizátor workshopu i semináře a jeden z editorů sborníku na téma dobrovolnictví a NNO při řešení následků povodní. Přispévky ve sborníku měly jednotnou strukturu, která odrážela aktuální problémy a otázky. Autor této práce byl hlavní tvůrce této struktury příspěvků. 12

13 Následně došlo k vypočítání intervalových odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnické práce a také několika bodových odhadů. Intervalový odhad se drží doporučení ILO pro bodové odhady a používá definici ILO (2011), podle které je dobrovolnická práce: neplacená nepovinná práce, vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků. Dále se v souladu s těmito doporučeními zaměřuje na zkoumání vstupů dobrovolnické práce, jako metodu hodnocení využívá zjištěnou náhradní tržní cenu (angl.. observed marked proxy) a jako strategii hodnocení využívá náklady náhrady. Při konstrukci doplní i horní hranice intervalu přitom také reflektuje doporučení ILO, které směřují k tomu, aby byl brán zřetel na rozdílné činnosti dobrovolnické práce a na rozdílné náhradní mzdy. Dolní hranici tak tedy představuje zaručená mzda, která představuje minimální mzdu, za kterou je možné pracovníka v té které profesi zaměstnat. Horní hranice potom představuje mediánovou mzdu specialisty navýšenou o povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele. Obsahem první kapitoly je role nestátních neziskových organizací v procesu řešení mimořádných událostí, která byla navíc uvedena do kontextu humanitární pomoci, ze které vychází a se kterou se překrývá. Činnost NNO a jejich role v krizovém řízení byly následně interpretovány z ekonomického úhlu pohledu. Druhá kapitola se zabývá hodnotou dobrovolnické práce, zejména tomu proč jí vůbec měřit a jakým způsobem. Pozornost je věnována jak stávajícím teoretickým východiskům, výzkumným studiím hodnoty dobrovolnictví a také projektových výzvám, které umožňují vstup hodnoty dobrovolnictví do povinného kofinancování., Třetí kapitola se zabývá intervalovým odhadem, dostatečností bodových odhadů, konstrukcí intervalového odhadu, testováním intervalu v rámci předvýzkumu a výhodami, nevýhodami a limity tohoto intervalového odhadu. Čtvrtá kapitola se věnuje povodním 2013, popisuje průběh celé události v kontextu působení NNO a dobrovolníků. Přináší základní charakteristiky vzešlé z disertačního výzkumu, včetně počtů dobrovolníků, dobrovolnických hodin a intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Součástí intervalového odhadu jsou i nejčastěji používané bodové odhady. Pátá kapitola se zabývá srovnáním výsledků jednotlivých bodových odhadů a zhodnocení intervalového odhadu. 13

14 1 Role NNO v procesu řešení mimořádných událostí Pomoc při mimořádných událostech je součástí humanitární pomoci, proto se první část zabývá právě humanitární pomocí, její rolí a strukturou s důrazem na NNO. Pochopit vznik a princip vzniku humanitární pomoci může být důležité při pochopení současné role, kterou v krizovém řízení zastávají. Může nám také napovědět v odpovědi na otázku, zda NNO v krizovém řízení působí jako následek selhání státu, zda jde o přirozenou touhu lidí snižovat utrpení, nebo o následek obojího. 1.1 Humanitární pomoci v kontextu neziskového sektoru Humanitární pomoc je nedílně spojena nejen s moderní civilizací, ale také s dávnějšími epochami lidstva. Jak uvádí Davey, Borton a Foley (2013, s. 1), humanitární gesto, tedy snaha zmírnit utrpení ostatních, je globální fenomén starý přinejmenším stovky, spíše však tisíce let Původ a principy humanitární pomoci V historii se vyskytovaly dva hlavní impulzy pro humanitární pomoc (Davey, Borton a Foley, 2013, s. 5). Tyto principy přitom do určité míry předurčují pomoc NNO při mimořádných událostech dodnes, Víra a náboženské vyznání spojené s určitým vnitřním přesvědčení vedoucí k pomoci ostatním. Z tohoto úhlu pohledu má dobrovolná pomoc trpícímu (ať už prací nebo darem) hodnotu jak pro toho, komu je pomáháno, pro pomáhajícího, ale také pro Boha. 10 Válečné kodexy válečné konflikty provází lidstvo od nepaměti, a protože válka s sebou nese utrpení, snaží se lidstvo již tisíce let ustanovit určité pravidla hry v kontextu péče o zraněné, zemřelé, zajaté. Tyto pravidla byly postupným vývojem kodifikovány do Ženevských úmluv, které činnost organizací typu humanitárních NNO přímo zmiňují. Víra její vliv v humanitární pomoci občanské společnosti Mezi první zdokumentované výskyty, kdy víra či náboženské vyznání ovlivňovala humanitární pomoc, patří sbírky první křesťanské církve na pomoc chudým křesťanům v polovině prvního století11, které organizoval Pavel z Tarsu12 (Bible, list Římanům, 15. kapitola, verše 25-26) Nejsilnější důraz na hodnotu člověka zasaženým neštěstí je v křesťanství, kde je hodnota člověka nevyčíslitelná, neboť pro Boha má lidský život cenu vlastního života, který za lidstvo položil na kříži. Sám Ježíš Kristus se také velmi jasně ztotožnovall s trpícími potřebující humanitární pomoc (např. Bible, Matouš 25 kapitola, verše 35 36). K následování příkladu Ježíše Krista se dodnes ve své činnosti hlásí některé z hlavních celosvětových NNO poskytující humanitární pomoc, např. ADRA a Charita (Dostál a Koláček 2014, s. 45, Zamazal, 2014, s. 81). Příklad Ježíše Krista a víra v to, že byl opravdu Božím synem, tak do dnešních dní ovlivňuje jak neziskový sektor, tak jeho participaci v krizovém řízení. 11 Sbírky se konaly v relativně bohatých církvích v Řecku a v Malé Asii a výtěžek sbírky putoval do Jeruzaléma, tedy do oblasti zatížené značným zdaněním (Alexander P. a Alexander T. 2009, s. 675) 12 Známý také pod jmény Saul z Tarsu, apoštol Pavel, či svatý Pavel. 13 Tento trend, tedy řešení chudoby v méně šťastných částech světe, přetrvává již tisíce let, byť je zde v současné době spíše tendence jít cestou rozvojových projektů a vyvarovat se tak syndromu navěky natažené dlaně. 14

15 Rektořík (2000, s. 19) dále dodává, že, nově vzniklé křesťanské církve (sbory) se již od tehdejší doby věnovaly sociální pomoci, která je do značné míry spjatá s humanitární pomocí a pomocí při mimořádných událostech. Křesťanské myšlenky o charitní službě potřebným výrazně ovlivnili vývoj v Evropě a Severní Americe (Davey, Borton a Foley, 2013: 5). Dalšími příklady jsou zakát v Islámu, který ukládá muslimům povinnost pomáhat potřebným (Benthall a Bellion-Jourdan, 2003). Toto náboženské pozadí poskytování humanitární pomoci je patrné i do dnešních dob a dotýká se i ČR, kde tři z pěti největších humanitárních NNO, jsou založeny právě církvemi. Jmenujme např. sít organizaci ADRA, založenou církví adventistů sedmého sne, která působí v 125 zemích světa (Dostál, Koláček, 2014, s. 45), Caritas (v ČR známá pod názvem Charita), založenou Katolickou církví, která působí v 200 zemích světa (Caritas Internationalis, 2014), založenou Českobratrskou církví evangelickou, působící v řadě zemích světa14. Tyto tři organizace potom tvoří většinu z hlavní pětice NNO, věnující se v ČR mimořádným událostem (Kumar 2005, Dostál 2012, MVČR 2012). Tito obrovské sítě, participující na zvládání mimořádných událostí po celém světě, jsou tak spojovány náboženským vyznáním, které jim velmi pravděpodobně i do dnešních dní přináší blíže nespecifikovanou část lidských i finančních zdrojů. Náboženské vnímání však může ovlivňovat i marketing této části neziskového sektoru, např. hnutí Červeného kříže vystupuje v muslimských zemích pod názvem a také logem Červený půlměsíc zobrazující červený půlměsíc, neboť kříž je vnímán jako symbol křesťanství. Humanitární pomoc včetně pomoci při mimořádných událostech není výsadou pouze křesťanských církví, např. muslimská International Islamic Relief Organization (česky Mezinárodní organizace islámské pomoci), nebo nadace Aga Chána (Stoddard 1998, s. 21, Benedetti, 2006, s. 855), či židovská Hadassah (Steinberg 2003, s. 5). Nicméně v ČR, kde je z náboženských vyznání dominantní křesťanská víra, zatím tyto příklady nebyly zaznamenány.15 V posledních staletích se ale objevil trend sekulárních NNO, zabývající se humanitární pomocí, který zejména v posledních desetiletích zesílil. Celá řada NNO z této oblasti tak nepochází z církevních kruhů, byť není možné vyloučit, že se na jejich vzniku a vývoji nepodíleli věřící (ať už jakéhokoliv vyznání) jako jednotlivci. Jde však o organizace jak oddělené od církevního prostředí nejen odděleny, tak jejich vznik zpravidla nesouvisel s církevními organizacemi. Jmenujme např. Lékaře bez hranic (angl. Doctors without borders, franc. Médecins Sans Frontières), Člověk v tísni (angl. People in need) a další. 14 Jde o sdružení 165 národních Charit. 15 Byť je třeba říci, že již nyní jsou v ČR patrné snahy i jiných nábožensky orientovaných komunit snižovat utrpení ostatních působí církevní NNO mimo oblast křesťanství, viz např. Agentura JAS při Židovské obci Brno (právní forma s.r.o.), zaméřující se na sociální pomoc těm, kteří si z různých důvodů nedovedou pomoct sami. (Portál sociální péče ve městě Brně, 2014). Dále např. Islámská nadace v Praze, která shromažďuje prostředky od muslimů, darované jako náboženská daň (zakát) a dobrovolná almužna (sadaqa) a následně je přerozděluje na sociální pomoc sociálně slabším rodinám a jednotlivcům. (Islámská nadace v Praze, 2014). 15

16 Válečné kodexy a jejich vliv na humanitární pomoc Již od dob starověkého Řecka a Říma se lidstvo pokouší kodifikovat pravidla pro vedení války Dav Davey, Borton a Foley (2013, s. 5). V současné době platí v této oblasti Ženevské úmluvy, prapůvodně vzniklé v roce 1864 v Ženevě 16. O jejich vznik se výrazně zasloužil Mezinárodní výbor Červeného kříže a také jeho zakladatel Henri Dunant (Jukl 2005, s. 5). Zřejmě i to byl jeden z důvodů, proč Ženevské úmluvy zmiňují nejen Červený kříž, ale i blíže ostatní nestranné humanitární organizace (angl. impartial humanitarian organizations, podle tehdejšího českého překladu lidumilé nestranné organisace). (Ženevské konvence, 1949, článek 10). Podle komentáře k Ženevským úmluvám z roku 1959 je tím myšlena taková organizace, která se snaží pomoci člověku bez ohledu na jeho vojenskou příslušnost, politickou orientaci, profesní nebo jinou příslušnost a také musí být nestranná. (ICRC, 2014) Tyto úmluvy tak zajišťují (přinejmenším de iure) humanitárním NNO lepší podmínky pro jejich práci v neklidných regionech. Na šíření znalostí Ženevských úmluv se přitom Červený kříž (včetně Českého červeného kříže) stále podílí a to jak v ozbrojených silách, tak mezi civilním obyvatelstvem. (Jukl 2005, s. 5) Vývoj pojetí humanitární pomoci Jako vznik moderního systému humanitární pomoci (kdy jádro tvoří pomoc obětem katastrof antropogenního a přírodního původu se obvykle uvádí polovina 19. století (Barnett, 2011: 29), Davey, Borton a Foley (2013, s. 5). Jako příčina vzniku moderního systému humanitární pomoci se dále uvádí války a různé katastrofy, které vyústily v naléhavost naplňování potřeb zasažených. Davey, Borton a Foley (2013, s. 5) Jako určitý mezník v dějinách humanitární pomoci uvádí Davey, Borton a Foley (2013: 1) dvě světové války, šlo přitom i o mezníky v zapojování NNO do řešení mimořádných událostí, známá je rozsáhlá účast Červeného kříže při poskytování humanitární pomoci při obou válkách. V té první šlo o zejména o ošetřování raněných a péči o ně, podporu invalidů, vdov a sirotků, různé materiální sbírky (Kavan, Dostál a kol, 2012, s. 36) Mezi válkami také vznikla významná nadnárodní humanitární organizace Nadace Zachraňte děti (angl. Save the Children fund) 17. (Walker a Maxwell, 2009, s. 25). Ve vzniku Nadace Zachraňte děti těsně po skončení 1. světové války můžeme vidět paralelu i v zapojení nestátního neziskového sektoru do řešení mimořádných událostí v ČR. Po 1. světové válce zde byla celá řada trpících dětí, které se ocitli bez prostředků a často také bez rodičů a jejich situace byla kritická. Ve společnosti postupně rostla touha změnit tento nežádoucí stav, která vyústila v založení této nadace a k její následné 16 Nynější verze je z roku 1949 s dodatky z let 1997 a Vznikla v roce 1919 s cílem zajistit potřebnou pomoc všem dětem, včetně dětem bývalých nepřátel. (Freeman, 1965). 16

17 podpoře ze strany veřejnosti. Podobně v ČR v roce 1997 byla česká veřejnost v šoku ze škod, které povodně napáchaly, přičemž došlo k nárůstu ochoty změnit tento stav. To ovlivnilo zahájení či rozšíření aktivit NNO v této oblasti a také nárůst ochotných dárců a dobrovolníků. Platí totiž, že celá řada lidí se dokáže relativně snadno identifikovat s utrpením ostatních (Hyánek a Hladká, 2013). Když ve 30. letech 20. století udeřila hospodářská krize, došlo k opětovnému růstu charitativních programů. Je známo zapojení přímo Československého Červeného kříže, který zajišťoval potravinovou pomoc, oblečení a otop pro sociálně slabé a poskytoval i finanční podporu. Na podobných činnostech participoval také o několik let dříve, v roce 1922, kdy vyslal do hladem zasažené ruské Samary 32 vagónů oblečení a potravin. (Kavan, Dostál a kol, 2012, s. 37). Druhá světová válka byla opětovnou výzvou pro poskytování humanitární pomoci, charakter konfliktů se změnil, zůstaly však obrovské škody a narušení uspokojování základních lidských potřeb. Opět se zapojovaly NNO, zejména Červený kříž včetně Československého červeného kříže. Tentokrát byly humanitární operace komplikovány zatýkáním, vězněním a popravami členů a funkcionářů ČSČK. Zbytek členské základny ČSČK se však zapojoval do odbojové činnosti, pomáhali politickým vězňům, podíleli se na řešení škod způsobeným bombardováním, nebo při likvidaci epidemii tyfu v Terezíně. Po skončení 2. světové války se navíc v různých částech světa začali vracet lidé z koncentračních táborů, kterým pomáhali s návratem do běžného života mj. právě NNO. (Kavan, Dostál a kol, 2012, s. 37). Přestože svět zasahují ničivé katastrofy obrovských rozměrů poměrně často (např. povodně ve střední Číně 1931, cyklón Bhola na území Indie a dnešní Bangladéše 1970, zemětřesení v čínském Tchang-šanu 1976, zemětřesení na Haiti 2010, tsunami v letech 2004 a 2011), světové konflikty jsou stále do značné míry specifické, neboť zasahují značnou část světa jak po stránce škod, tak po stránce přechodu na válečnou ekonomiku. Určitým specifikem jsou také teroristické útoky na Světové obchodní centrum v roce 2001, které sice ekonomicky zasáhly obrovské území a silně zasáhla některé celosvětová odvětví (např. letectví 18 či finanční trhy 19 ). Vybrané množství pomoci však bylo obrovské, podle Schoffa (2004, s. 3) šlo o 2,8 miliardy dolarů. Jistou paralelu s válečnými konflikty představuje fakt, že šlo o útok spáchaný islamistickou organizací al-kaida, namířený proti západní společnosti, které vzbudilo nesnášenlivost vůči muslimům (Coe, 2003, s ). Zároveň však bylo zasaženo značné množství ilegálních migrantů, které neměli nárok na státní pomoc, s výjimkou jediného programu, September 11th Victim Compensation Fund (česky Kompenzační fond pro oběti 11. září). (Součková 2013, s ) Dalšími komplikacemi poskytování humanitární pomoci byla jazyková bariéra některých zasažených, zejména 18 Jen za první čtyři dny utrpěl tento sektor ztrátu 1,4 miliard dolarů. (Makinen, 2002, s. 30). Bezprostředně po útocích přišlo jen v New Yorku v oblasti letecké dopravy propuštěno přibližně pracovníků (Bram, 2002, s. 8). Celkem bylo v tomto sektoru propuštěno pracovníků (The Fiscal Times, 2011). 19 Ve Světovém obchodním centru sídlili významné finanční společnosti, které pŕišli jak o obchodní prostory, tak o zaměstnance a poškozeny byly také komunikační systémy. (USGAO, 2003, s. 45). 17

18 ilegálních migrantů a obavy zažádat o státní pomoc. Coe (2003, s ) uvádí, že v žádosti o státní pomoc byla poznámka, ze které plynulo, že pokud je žadatel v zemi ilegálně, vystavuje se trestnímu stíhání. Právě tuto mezeru na trhu poměrně úspěšně zaplňovaly NNO. (Součková 2013, s ) Současné (2014) zkušenosti z dění na Ukrajině potom ukazují, že byť se vojenské konflikty jeví v Evropě jako nepravděpodobné, vyloučit je nelze. Z historického vývoje potom můžeme vyvodit, že mimořádné události přerůstající v krizové situace a vyžadující humanitární pomoc, tu budou vždycky. Zřejmě se i nadále bude měnit charakter krizí, bude však zůstávat lidská potřeba i v těchto krizích mít naplněny alespoň základní lidské potřeby. Do určité míry moderním fenoménem jsou také NNO zakládané firmami či bohatými jednotlivci 20, kteří se angažují (nejen) v humanitární oblasti. Zpravidla jde o nadace, které se zaměřují na finanční pomoc, např. Nadace Billa a Melindy Gatesových. (angl. Bill and Melinda Gates Foundation). V českém prostředí jde např. o Kellner Family Foundation podnikatele a miliardáře Petra Kellnera, a nadace společností Vodafone, O2, ČEZ, J&T, nebo Syner. (Dostál 2013, s. 183) Aktéři humanitární pomoci Jako nejčastější činnosti humanitární pomoci seuvádí právě toto naplňování nastalých potřeb v důsledku válečných konfliktů či přírodních katastrof, podpora zasaženého obyvatelstva, snížení rizika a příprava na krizové situace, podpora mírových snah a řešení konfliktů atd. Postupem času se následkem moderního vývoje vyprofilovalo několik hlavních aktérů humanitární pomoci (Davey, Borton a Foley, 2013, s. 1): Státy Mezivládní organizace (IGO, angl. intergovernmental organizations) např. OSN Neziskové organizace a jejich sítě specifické postavení má Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Celkový počet humanitárních NNO se však celosvětově odhaduje na NNO (ALNAP, 2012, s. 9) Tito aktéři tvoří jádro úzce propojený systém, závislý na úrovni finanční prostředků, řízení, lidských zdrojí a také na hodnotách (ALPAN, 2012, s. 9). Davey, Borton a Foley (2013, s. 1) uvádí další aktéry humanitární pomoci: Zasažené místní komunity 21 Náboženské organizace Různé státní subjekty 20 Často se vyskytuje také podpora humanitárních aktivit NNO ze strany firem i jednotlivců, často ve značné výši. Tato podpora může být jak jednorázová, tak dlouhodobější a systematická. 21 Termínem komunita se označuje společenství lidí spojených určitými sociálními a emocionálními vazbami (Frič, Vávra, 2012:11). Místní komunita je potom vymezena prostorem, zájmy a příležitostmi a je tvořena sítěmi, vazbami a propojeními. Může jít o společenství obce, sousedství apod. (Baštecká a kol 2013, s. 89) 18

19 Armádu Soukromý sektor Je zřejmé, že tyto aktéři se vzájemně nejen doplňují, ale také prolínají. Z jednotlivých komunit se rekrutují dárci a dobrovolníci, náboženské organizace zakládají NNO, které tyto zdroje využívají, stejně jako zdroje od subjektů veřejné správy. Stejně tak soukromý sektor věnuje jak finanční prostředky, tak uvolňuje zaměstnance na dobrovolnickou práci a dále také v rámci společenské odpovědnosti firem zakládá firemní nadace. Systém zvládání krizového řízení v ČR bude blíže rozepsán dále v textu, nicméně je zřejmé, že se na něm podílí: ČR v podobě rozhodnutí územně správních celků, ústředních správních úřadů, Vlády, místní NNO, které mají velmi často napojení na nadnárodní sítě Místní komunity tam, kde zasáhne mimořádná událost Armáda ČR, je-li povolána a další ozbrojené složky (např. Hradní stráž) Firmy (např. ČEZ atd.) Velmi důležité jsou také vztahy mezi těmito aktéry, jelikož humanitární pomoc zpravidla poskytuje více aktérů. Vztahy, které mezi nimi panují, potom do značné míry ovlivňují efektivnost poskytování humanitární pomoci. Davey, Borton a Foley (2013, s. 1) dále uvádí tři základní typy vztahů a jejich vzájemné kombinace: Spolupráce (angl. collaboration) Doplňování se (angl. complementarity) Konkurence (angl. competion) Oblast humanitární pomoci, potažmo krizového řízení, je typická tím, že je zde silný tlak na spolupráci jednotlivých aktérů, protože jsou často ohroženy lidské životy a lidé trpí narušením uspokojování základních potřeb. Oproti tomuto tlaku však míří tlak protichůdný, konkurenční. NNO spolu totiž chtě nechtě soupeří, o vliv (mediální, mocenský, např. na legislativní proces), dárce a dobrovolníky, kterých je omezené množství. (van Brabant, 1997, s. 16). V roce 2005 vznikla na Massachusettském technologickém institutu v USA studie Kumara, který zkoumal spolupráci NNO při povodních v ČR v roce I když Kumar zkoumal povodně proběhlé před 12 lety a tak jeho informace o tehdejší úrovni spolupráce nejsou pro dnešní dobu až tak zásadní, jeden jeho závěr je do určité doby nadčasový. Kumar (2005, s. 55) tvrdí, že srovnatelně vyšší úroveň koordinace má tendence zvyšovat účinnost a také nákladovou efektivnost humanitární pomoci. Zároveň však dodává, že zvyšování koordinace s sebou nese také náklady. 19

20 1.2 Nestátní neziskový sektor a řešení mimořádných události Řešení mimořádných událostí představuje užší soubor činností než humanitární pomoc, který se částečně může vymykat humanitární pomoci v moderním pojetí (pomoc zasaženým po katastrofách). V širším pojetí, kdy jde o snižování utrpení ostatních, jde o podmnožinu humanitární pomoci. Ať tak či tak, mezi oběma pojmy jsou výrazné podobnosti a výrazně se překrývají Činnost NNO v procesech řízení mimořádných události Činnost NNO při mimořádných událostech je do značné míry rozmanitá, přičemž neexistuje žádná pevně daná hranice či přesné vymezení pomoci, které mohou NNO poskytovat. Na základě vědeckých studií mapující mimořádné události a krizové situace můžeme pomoc NNO rozdělit do následujících kategorií: Finanční pomoc Materiální pomoc Manuální pomoc Psychosociální krizová pomoc Účast na záchranných operacích Poradenská činnost Preventivní pomoc Finanční pomoc je prováděna zejména, ale nejen, fundacemi (nadacemi a nadačními fondy). Má za cíl částečně kompenzovat zasaženým (jednotlivcům, podnikatelům i obcím, regionům a státům) škody, které utrpěly následkem mimořádné události či krizové situace a pomoci jim vrátit se do běžného životního rytmu, např. při resortistických útocích z 11. září 2011 (Schoff, 2004, s. 3), Tsunami 2004 (Flint a Goyder, 2006, s. 26.) Materiální pomoc je součástí humanitární pomoci, kdy se zasaženým poskytují základní potraviny, šatstvo, čisticí prostředky, ale i nákladné vybavení jako jsou vysoušeče, elektrocentrály apod. Manuální pomoc ať už jde o teroristické útoky (např. 11 září 2001), hurikány, tsunami, či povodně, mimořádné události značného rozsahu po sobě zanechávají spoušť, kterou je potřeba odstranit. Psychosociální krizová pomoc jde o soubor terénních proaktivních hodnotami nesených akcí, činností a služeb, které navozují v celém katastrofickém cyklu v zasažených subjektech 22 přesvědčení nejsme na to sami, i my můžeme pomoci druhým, společně to zvládneme a na příště se připravíme. (Baštecká a kol, 2013, s. 164). 22 lidech, rodinnách, obcích a organizacích 20

21 Účast na záchranných operacích se zpravidla netýká běžných humanitárních NNO, jde zejména o dobrovolné hasiče (např. McLennan a Birch, 2005). Dále jde o dobrovolné záchranáře. Poradenská činnost např. právní pomoc, pojistné poradenství. Důležitost poradenské činnosti stoupá s rozsahem krizové situace, např. 11. září, kdy bylo toto poradenství ve značné míře poskytováno firmám, silně zasaženým teroristickým útokem na světové obchodní centrum (Abramowith, Lipsno, Schwart, 2005, s. 10). Dalším příkladem je pomoc fyzickým osobám, např. v pátrání po nezvěstných Preventivní pomoc představuje zvyšování připravenosti na krizové situace. Příkladem je senegalské St. Louis s velmi omezenými investičními kapacitami, kde NNO pracuje na projektu NNO věnují zvýšení připravenosti města na povodně. (Diagne, 2007). Tyto činnosti se liší co do nákladnosti i technické náročnosti. Na všech se mohou podílet jak placení zaměstnanci, tak dobrovolníci, byť nároky na práci mohou být značné Zdroje pomoci NNO v procesech řízení mimořádných události Aby mohly NNO vyvíjet své aktivity při řešení mimořádných událostech, je zapotřebí zabezpečit dostatek zdrojů. Zdroje činnosti NNO při řešení mimořádných událostí můžeme na základě Pestoffova (1995) čtyř sektorového trojúhelníkového modelu národního hospodářství rozdělit následovně: ziskový soukromý sektor poskytuje jak finanční či materiální dary, včetně bezplatného poskytování služeb, slevy na výrobny či služby, zapůjčení zboží (např., automobily, mobily či počítačová technika pracovníkům NNO. veřejný neziskový sektor poskytuje jádro IZS, financuje a řídí státní složky, dále poskytuje finanční prostředky z prostředků rozpočtových kapitol státního rozpočtu a dalších veřejných rozpočtů (např. územně správních celků). Ze všech čtyř typů se mimořádným událostem věnuje nejvíce v době mezi mimořádnými událostmi (mimořádnými událostmi velkého rozsahu a krizovými situacemi). Zpravidla také kryje největší část nákladů na řešení mimořádných událostí. nestátní neziskový sektor - zde jde zejména o pomoc nadací, které vybrané finanční prostředky dále přerozdělují skrze jiné NNO, dále jde také o finanční prostředky spřízněných NNO, např. poboček dané organizace z jiných států, členů stejné sítě NNO atd. neziskový sektor domácností veřejnost věnuje prostředky pomocí finančních a materiálních sbírek, výrazně se však podílí i na nabídce práce v podobě dobrovolnictví. Velmi důležitá je také pracovní síla, kterou NNO využívají. V zásadě můžeme tuto pracovní sílu s jistou dávkou zjednodušení rozdělit na: 21

22 Dobrovolnickou může nabývat různých podob, být upravena zvláštním zákonem, či se pohybovat v mezích platné legislativy bez zvláštní právní úpravy. Vyskytuje se ve všech výše uvedených typech pomoci NNO a pomoc NNO je na nich do značné míry závislá. Placenou zpravidla se jedná o řídící posty, případně o pracovníky štábů daných organizací (účetní, pracovníci marketingových oddělení, fundraiseři atd.). Nelze si bez ní představit pomoc NNO při mimořádných událostech, neboť dobrovolníci mají největší zájem o dobrovolnickou práci při mimořádných událostech zpravidla až tehdy, když mimořádná událost vypukne. Z hlediska nakládání se hmotnými (materiálními a finančními) zdroji, které putují k zasaženým, potom existují v podstatě dva typy ekonomických vztahů: Darování drtivá většina, jde o finanční prostředky a zboží běžné spotřeby Zapůjčení týká se zejména nákladného vybavení (elektrocentrály, vysoušeče, wapky atd. Tento rozměr je pro pomoc NNO důležitý z toho důvodu, že při darování ztrácí z pohledu NNO darovaný statek svoji hodnotu, neboť vlastnictví statek přechází na obdarovaného a NNO již s tímto statkem nemůže dále hospodařit. Zatímco v případě zapůjčení ztrácí zapůjčený statek na hodnotě pouze prostřednictvím opotřebení či poškození, zbylá hodnota tak zůstává NNO, která je může použít při další mimořádné události Pomoc NNO z hlediska charakteru mimořádné události Toto rozdělení ilustruje ekonomickou dimenzi participace NNO při řešení mimořádných událostí a umožňuje lepší pochopení celé participace NNO v této oblasti. Jednotlivé charakterové rysy, zachycené v níže uvedeném rozdělení do značné míry předurčují možnosti a limity participace NNO. Z hlediska rozsahu mimořádné události, na jejímž řešení se NNO podílí: Mimořádná událost malého rozsahu běžné nehody (např., dopravní) a havárie Mimořádná událost velkého rozsahu dochází k aktivaci dvou a více složek záchranného systému. Jde o větší nehody, případně živelní a jiné pohromy, jejichž následky je možné zvládnout běžnou činností správních úřadů Krizová situace mimořádná událost velkého rozsahu, jejíž zvládnutí není možné zvládnout běžnou činností správních úřadů. Nastává úprava běžného režimu (v ČR v podobě vyhlášení krizového stavu), může dojít k dočasnému omezení práv občanů. Toto hledisko je důležité jak z pohledu výše škod (materiálních, finančních i obětech na životech), tak z pohledu koordinace jednotlivých pomáhajících subjektů. Intenzita mimořádné události také do určité míry předurčuje mediální obraz a míru, s jakou událost zaujme potenciální dárce a 22

23 dobrovolníky. Při nastání krizové situace navíc mohou být omezena práva občanů i právnických osob a možná je i změna ekonomického systému (zejména v případě války). Z hlediska původu mimořádné události, na jejímž řešení se NNO podílí: Živelní pohromy vzniklé působením přírodních živlů (povodně, tornáda, požáry, zemětřesení atd.) Antropogenní původ vzniklé působením člověka (teroristické útoky, války, havárie) Charakter původu mimořádné události je důležitý jak z hlediska jejich předvídatelnosti, tak z hlediska přípravy na tyto události. Některé hrozby (jako např. zemětřesení či tsunami) jsou dány přírodními poměry a pravděpodobnost, že nastanou, je poměrně konstantní, byť se mohou výrazně měnit škodit, které napáchají. Jiné, jako jsou teroristické útoky či války, které jsou dané celou řadou různých faktorů, se z pohledu dějin se často výrazně mění. Z časového hlediska je možné dále pomoc NNO rozčlenit na: Okamžitá pomoc je zaměřena na bezodkladnou humanitární pomoc Dlouhodobá pomoc je zaměřena na prevenci a rozvojovou pomoc Zatímco po většinu našeho letopočtu byl kladen ze strany občanské společnosti důraz na první typ, v posledních dekádách narůstá důraz dlouhodobé pomoci, zaměřené jak na rozvojovou pomoc (případ zejména rozvojových zemí), tak na prevenci (řešení systémových opatření, může se týkat i rozvinutých zemí, např., aktuálně rozpracovaný projekt Povodně a budoucnost Člověka v tísni. Toto hledisko má výrazný vliv na charakter pomoci, včetně té dobrovolnické, neboť v případě okamžité pomoci NNO je třeba co nejrychleji odstranit hlavní škody a napomoci zasaženým do běžného rytmu. V této fázi převažuje manuální odstraňování škod, záchranné operace a rozdělování finanční pomoci Výše uvedený přehled pomoci NNO při mimořádných událostech měla za cíl konceptualizovat tuto pomoc. Tato konceptualizace totiž poskytuje základní rámec, ve kterém se NNO se svoji činností při řešení mimořádných událostí pohybují a umožní nám to více pochopit složitost a heterogenitu celé problematiky, stejně jako její specifika Role NNO v systémech krizového řízení Simo a Bies (2007, s. 125) uvádí jako jednu z úloh neziskového sektoru v krizovém řízení vyplňování mezer v dostupnosti státem poskytovaných veřejných služeb a také doplňování státu v případě státních selhání. Další významnou úlohu NNO zmiňuje Kapucu (2007, s. 559) a sice roli mediátora, který umožňuje zapojení obrovského množství lidí do řešení následků krizových situací. Především se jedná o zapojení dodatečných lidských, finančních a materiálních zdrojů (v podobě dobrovolnictví a dárcovství) do řešení následků krizové situace. 23

24 Ferris (2005, s. 325) zmiňuje zvláštní roli náboženských (angl. faith-based) NNO, jakožto aktéry poskytování humanitární pomoci, přičemž uvádí několik důvodů. Zejména jde o provázanost s místními komunitami, spojenou s globálním rozměrem, což jim přináší výhodnou pozici pro pomoc při mimořádné události. Již z principu věci je logické, že se NNO postupně integrují i do systémů krizového řízení. Plyne to zejména ze skutečnosti, že při mimořádných událostech a krizových situacích pomáhá více různých aktérů, jejichž pomoc je třeba koordinovat. Některé organizace, např. Caritas 23, spolupracuje s OSN, Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) při Evropské unii. (Zamazal, 2014, s. 84). Role Červeného kříž je zakotvena v samotných Ženevských úmluvách, který se mj. výrazně zasadil i o jejich vznik. Vznik Ženevských konvencí tak stále, minimálně do určité míry, umožňuje poskytování humanitární pomoci při těchto konfliktech jak nestátnímu neziskovému sektoru, tak jednotlivým státům a mezivládním organizacím. Zároveň je patrná značná provázanost místních NNO na celosvětové sítě svých organizací. Napři. Charita ČR pomáhá při řešení mimořádných událostí a na rozvojových projektech v desítkách různých zemí (Zamazal, 2014, s. 82), Diakonie ČCE (ČR) pomáhá Syrským uprchlíkům v Jordánsku, nebo lidem zasaženým tajfunem na Filipínách (Bucharová, 2014, s. 75). Stejně tak ADRA ČR pomáhá jak při mimořádných událostech v zahraničí, tak při zahraničních rozvojových projektech. (2014, s. 49) NNO a systém krizového řízení v ČR Obsahem této části je identifikovat historické mezníky v novodobé historii ČR v kontextu současné role NNO v krizovém řízení. Dále se tato část zabývá legislativním rámcem krizového řízení v ČR v kontextu participace NNO a integrací NNO do systému krizového řízení a role NNO v IZS Historické mezníky v novodobé historii ČR Z hlediska současné role NNO v krizovém řízení v ČR byly zásadní zejména dva mezníky 24: Povodně 1997, které přinesly masivní účast dárců i dobrovolníků skrze NNO. Tato účast, stejně jako účast při povodních v roce 2002 byla veřejností vnímána velmi pozitivně (Pospíšil 2006). Profesionalizace Armády ČR (2004). Došlo k zásadní redukci sil Armády ČR, profesionální armáda se zaměřila na plnění aliančních úkolů v zahraničních misích. Dostál, Soukopová, 2014, s. 5). 23 V ČR působící pod názvem Charita 24 Vurst (2010, s. 2) dále mezi důležité přelomové okamžiky uvádí vznik zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě a také konferenci Ekumenické rady církví v Přibyslavi v březnu 1998, kde došlo k vyhodnocování poznatků a zkušeností z nedávných povodní a dobrovolnictví při nich. Dále se zde také řešilo zapojení církví do této problematiky, což bývá u povodní v roce 1997 hodnoceno jako slabý článek. Následkem této konference se ČR stala součástí projektu Světové rady církví pro 11 postkomunistických zemí Připravenost náboženských společností, veřejných organizací a státních institucí společně čelit katastrofám všeho druhu (Standardy psychosociální pomoci, 2010, Dostál 2012b). 24

25 Zatímco povodně 1997 a 2002 s sebou nesly vysokou angažovanost NNO, dárců a dobrovolníků, která byla veřejností vnímána silně pozitivně, profesionalizace Armády ČR v roce 2004 spojená radikálním snižováním stavů vojska a zaměření na plnění aliančních úkolů omezila možnosti armády reagovat na povodně. Toto určité vakuum, které se tímto částečně vytvořilo v komponentech IZS, je substituováno jednak jednotkami dobrovolných hasičů, jednak nestátními neziskovými organizacemi. (Dostál, Soukopová, 2014, s. 5). Opět se tak potvrzuje role NNO, zmíněná Simo a Bies (2007, s. 125), tedy vyplňování mezer v dostupnosti státem poskytovaných veřejných služeb. Legislativní rámec krizového řízení v ČR v kontextu participace NNO Základním rámcem, ve kterém probíhá řešení krizových situací v ČR je integrovaný záchranný systém (IZS). Nejde o instituci, úřad ani právnickou osobou 25, nýbrž o systém práce s nástroji spolupráce a modelovými postupy součinnosti (velení, typové činnosti), který je součástí systému pro zajištění vnitřní bezpečnosti státu. Jde o systém smluvních ujednání podle předpisy stanovených pravidel. (Kavan, Dostál a kol., 2012, s ). IZS je zřízen zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (dále jen zákon o IZS), který také poskytl potřebný právní rámec pro tuto spolupráci a také legislativně zakotvil roli NNO. Zákon o IZS také uvádí složky IZS, přičemž toto vymezení je pro NNO velmi důležité. (Dostál, Balarinová, 2014, s. 19). Jako jedny ze základních složek IZS totiž zmiňuje jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) a také jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (JSDHP). 26 Význam těchto jednotek je zřejmý i ze srovnání počtu dobrovolných hasičů s profesionálními hasiči - zhruba ku (Kavan, Dostál a kol., 2012, s. 47). Případně ještě lépe ze srovnání počtu zásahů dobrovolných hasičů a profesionálních, kdy dobrovolní hasiči zastanou okolo čtvrtiny až třetiny všech zásahů, patrně v závislosti na tom, zda zemi nastane krizová situace. 28 (MV generální ředitelství HZS ČR, Statistické ročenky (2011, 2012,2013). Kromě JSDHO, které patří mezi hlavní složky IZS, samotný zákon uvádí i ostatní složky, mezi které řadí neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Do této skupiny patří jak organizace zaměřené na poskytování manuální, materiální, finanční a psychosociální pomoci, běžně označované jako humanitární organizace (ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie, Charita ČR), ale také organizace sdružující dobrovolné záchranáře. Jednou z nejrozšířenějších typů těchto organizací je vodní záchranná služba, která je v ČR tvořena téměř výhradně dobrovolníky 29. Dalším typem 30 dobrovolných záchranářů je horská služba, ve které 25 Určitou výjimku tvoří operační střediska IZS pod HZS jednotlivých krajů. 26 Dobrovolní hasiči v JSDHO tvoří zvláštní skupinu dobrovolnictví, kdy dobrovolníci nevykonávají práci skrze NNO, ale skrze JSDHO, tedy organizační složku obce. (Dostál, Balarinová, 2014: 19-20). 27 Brán je počet profesionálních výjezdových hasičů. 28 Konkrétně 27,3 % v roce 2011, 27,7 % v roce 2012 a 32,4 % v roce Nárůrst v roce 2013 patrně pramení z masového charakteru tehdejších povodní, při kterých dobrovolní hasiči zasahovali. 29 Zejména Vodní záchranná služba Českého červeného kříže. 25

26 tvoří dobrovolníci většinu. (Dostál, Balarinová, 2014, s. 20). U těchto typů pomoci při mimořádných událostech je tak patrná role nestátního neziskového sektoru, potažmo NNO a dobrovolníků, kteří doplňují státní aparát a dodávají do něj nezbytné lidské a finanční zdroje. Oblast dobrovolnictví při mimořádných událostech do určité míry ovlivňuje také zákon 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Tento zákon v 2 odst. 1) písm. b) přímo uvádí jako jeden z typů činností dobrovolníků činnost při přírodních, nebo humanitárních katastrofách. Je důležité poznamenat, že zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu ( 1 odst. 1), nemá tedy za cíl dobrovolnictví regulovat. Tento zákon je velmi důležitý proto, že stát vymezil podmínky, za jakých bude dobrovolnictví, mj. i to při mimořádných událostech, podporovat. Na druhou stranu tento zákon velmi pravděpodobně nepokrývá značnou část dobrovolnictví, včetně části dobrovolnictví při mimořádných událostech. Proto odhady celkové ekonomické hodnoty dobrovolnictví v ČR, založené na tomto vymezení dobrovolnictví, by velmi pravděpodobně již z principu obsahovaly určité zkreslení. Integrace NNO do systému krizového řízení V integraci NNO a dobrovolnické pomoci do IZS lze spatřovat rostoucí trend, děje se tak jednak skrze integraci do krajských a obecních krizových plánů, obecních i krajských krizových plánů (Dostál 2012), ale i skrze zahrnutí do národních strategických dokumentů. Významných krokem bylo zapojení NNO do katalogového souboru typové činnosti složek IZS při společném zásahu, vydávaném Generálním ředitelstvím HZS. (GŘ HZS, 2012). Konkrétně jde o typovou činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci. Tento dokument (GŘ HZS, 2012, s. 20) mj. uvádí hlavní principy pomoci NNO, zejména jde společnou koordinaci NNO, jednotný postup vůči místní samosprávě a IZS při poskytování pomoci, ale také poskytování pomoci NNO s ohledem na potřeby, projevy a hodnoty zasažených osob, zároveň ale také zakotvuje činnosti, které jsou NNO připraveny vykonávat při mimořádných událostech a krizových situacích. (Dostál, Balarinová, 2014, s. 22). Tyto činnosti uvádí následující tabulka. Tabulka 1: Základní nabídka činností NNO při mimořádné události Organizace Druh činnosti Monitoring rozsahu škod a sociálních potřeb ADRA Člověk v tísni Diakonie ČČK ČČK 31 Charita x x x x x Materiální pomoc x x x x x Zapůjčení techniky x x x x 30 Krom toho ČR působí celá řada dalších sdružení dobrovolných záchranářů, např. specialisté na katastrofy, speleologická záchranná služba nebo kynologické záchranné složky. Nezanedbatelná je také činnost dobrovolníků zabývající se psychosociální asistencí či canisterapií. (Dostál, Balarinová, 2014: 20). 31 Včetně kolektivních členů ČČK (Vodní záchranná služba, Horská služba, Česká speleologická společnost, Svaz záchranných brigád kynologů ČR a další). 26

27 Poskytnutí první pomoci Dobrovolnická pomoc (při odstraňování následků MU) x x x x x Psychosociální pomoc x x x x Evakuační centra x x Finanční pomoc x x x x x Zdroj: Generální ředitelství HZS ČR (2012). Z tabulky je tak jasně vidět na kterých činnostech se NNO v krizovém řízení podílí. Uvedení těchto činností a organizací ve strategickém dokumentu ČR potom ilustruje, že s plněním této role počítá i samotný stát. 32 Záměr ČR nejenže udržet podíl nestátního neziskového sektoru na řešení mimořádných událostí, ale dokonce jeho zvýšení, uvádí jeden ze stěžejních strategických dokumentů ČR z oblasti krizového řízení, Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku Ta jako jeden z cílů strategie zmiňuje posílení podílu nestátních neziskových organizací při plnění úkolů ochrany obyvatelstva pod koordinací HZS ČR (2013, s. 24). 33 Role NNO v IZS Následující schéma ukazuje roli jednotlivců a NNO v systému krizového řízení v ČR Obrázek 1: zjednodušené schéma pomoci a zapojených subjektů x Zdroj Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 3. Ze schématu je patrná značá provázanost jednotlivých aktérů pomoci při mimořádných událostech. NNO spolupracují jak s krizovým štábem kraje, tak obce s rozšířenou působností (ORP), tak za samotnými (často malými) zasaženými obcemi. Tato spolupráce je důležtitá zejména z hlediska 32 V tomto případě v podobě Ministerstva vnitra a Generálního řediteleství HZS. 33 Koncepce také uvádí jako jeden z budoucích záměrů precizaci zapojení nestátních neziskových organizací a dobrovolníků do systému řešení mimořádných událostí nebo krizových situací., přičemž má jít zejména o: vytvoření optimálního systému komunikace a výměny informací mezi složkami IZS, krizovými štáby a nestátními neziskovými organizacemi a dobrovolníky (2013. s. 29). 27

28 sdílení informací, o potřebách zasažených (jednotlivců i obcí) ze strany veřejné správy a o možnostech NNO pomoci. Stále více se také do řešení mimořádných událostí zapojují firmy a jiné podnikatelské subjekty, poskytující statky a služby zdarma, nebo slevy na své produkty, dále také prostřednictvím firemních nadací a firemního dobrovolnictví. Do celého procesu vstupují také jednotlivci, kteří svojí pomoc (zejména finanční a dobrovolnickou, ale i materiální) nabízí NNO a obcím. A samozřejmé také zasažení občané, kteří komunikují primárně se svoji obcí, NNO a jednotlivci, se kterými se dostanou do kontaktu. Následující schéma představuje orientační rozdělení období po mimořádné události velkého rozsahu. Schéma nezachycuje období mezi mimořádnými událostmi, kterému je věnováno stále více pozornosti. Obrázek 2: orientační rozdělení pomoci při mimořádných událostech v kontextu participace NNO a dobrovolníků Zdroj Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 9. Jak uvádí dokument s názvem Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech (Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10), dobrovolníci v této fázi mohou pomáhat při pytlování písku, asistovat při evakuaci zasažených, rozdávání dek a oblečení apod. Co však tento dokument opomíjí a bez čeho si dnes ani není možné představit participaci NNO při povodních, jsou dobrovolní záchranáři, zejména Vodní záchranná služba ČČK. Byť je z hlediska fungování obrovský rozdíl mezi Vodní záchrannou službou ČČK a humanitárními NNO (např. ADRA, ČČK, Diakonie a Charita), obě skupiny organizací jsou NNO, využívající dobrovolnickou pomoc. Stejný problém byl navíc zjištěn u v ČR velmi populárního webu Dobrovolnik.cz, provozovanou renomovanou NNO Hestia. Na tomto webu jsou shromažďovány články, novinky, výzkumné studie apod. o dobrovolnictví, rozčleněné do skupin. Na základě popisu a zmíněných činností dobrovolnictví při mimořádných událostech je však zřejmé, že toto členění nepočítá jak s Vodní záchrannou službou, tak s dobrovolnými hasiči v JSDHO. (Diatková, Koláček, 2011). V ČR je při tom Vodni záchranná služba postavena téměř výhradně na dobrovolnících (Rozhovor s Davidem Smejkalem, 2014), přičemž ČR patří v EU ke státům s nejvyšším počtem utonulých, má dokonce téměř třikrát více utonulých na obyvatel než Německo nebo Itálie s rozsáhlými pobřežími (Kaufman, 2008, s. 112). Pomoc Vodní záchranné služby ČČK přitom spadá právě do této 28

29 akutní fáze. Vodní záchranná služba zasahuje přímo při vypuknutí povodně a na místě zůstává v řádech desítek hodin. (Rozhovor s Davidem Smejkalem, 2014). Ve střednědobé fázi se potom dobrovolníci účastní odklízení následků mimořádné události, terénních šetření, distribuce materiální pomoci, poskytování psychosociální pomoci atd. Pomineme-li dobrovolné záchranáře, platí závěr dokumentu Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, že se jedná o hlavní etapu dobrovolnické pomoci (Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10), V dlouhodobé fázi se jedná ze strany NNO zejména o pomoc (profesionální i dobrovolnickou) směrem k těm zasaženým, které nemají k dispozici jiné zdroje pro zvládnutí nastalé situace. Patří sem pomoc při různých opravách a rekonstrukcích domů a bytů či zdrojů pitné vody, rozdělování finanční pomoci a také psychosociální pomoc. (Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10), Přípravná fáze je ohraničena poslední a příští mimořádnou událostí. V této fázi se pracovníci i dobrovolníci připravují na další mimořádnou událost. Dochází k reflexi poslední mimořádné události/ událostí, probíhají výcviky a školení. (Pracovní skupina při Ministerstvu Vnitra ČR Dobrovolníci při mimořádných událostech a krizových stavech., 2013, s. 10). U humanitárních NNO je tato doba relativně dlouhá a ohraničená povodněmi, v případě dobrovolných hasičů a záchranářů je naopak relativně krátká. Tento jev pramení zejména z faktu, že dobrovolní hasiči a záchranáři zasahují také u mimořádných událostí malého rozsahu, jejich četnost výskytu je výrazně vyšší než četnost výskytu povodní. Co se týče úkolů, NNO plní i funkce, které jim přímo neukládá legislativa a které také zmíněny ve strategických dokumentech. Mohou do jisté míry sloužit i jako určitý mezi těmi, kteří chtějí pomáhat a těmi, kdo byli zasaženi. Subjekty ochotné pomoci přitom mohou být jak jednotlivci, NNO, soukromé společnosti či stát. Jejich pomoc přitom může mít formu poskytnutí pracovní síly (ať už vlastní u jednotlivce, nebo cizí u zaměstnanců), darování či zapůjčení materiální pomoci (vysoušeče, hygienické prostředky, jídlo, pití, oblečení), určitého úkonu či služby (zajištění nouzového ubytování, příprava jídla, převoz humanitární pomoci), nebo finanční pomoci (dar). Dostál, Balarinová, 2014: 22). V tomto případě jsou důležité zejména dva faktory, které do krizového řízení NNO vnáší. Goodwill dobré jméno organizace u veřejnosti, která danou organizaci pokládá za důvěryhodnou, co do nakládání s darovanými zdroji (zejména finančními a lidskými). Zelenka (2006, s. 107) toto pojetí nazývá ekonomickým a rozlišuje také pojetí účetní, které je možné uznat jako bilanční aktivum. 34 Know-how v dnešní moderní době je většina NNO z krizového řízení členy obrovských nadnárodních sítí a i domácí pobočky mají celou řadu aktivit v krizovém řízení z celého světa. 34 Zelenka ve své práci goodwill vztahoval k podnikové sféře, základní principy jsou však obdobné. 29

30 Tyto zkušenosti, nejen co se týče krizového řízení, ale také komunikace z veřejností a nakládání se zdroji potom mohou zužitkovat i v domácím krizovém řízení a přispívat k alokační i nákladové efektivnosti. Krizové řízení v NNO s důrazem na dobrovolnictví Praxe je taková, že existuje skupina NNO (zejména humanitární NNO), které se zapojují při každé větší povodni. Tyto organizace se tak již do řešení těchto mimořádných událostí zapojují de facto automaticky, byť se tak děje z rozhodnutí jejich orgánů. Často se také stává, že i samotná veřejnost počítá s tím, že se tyto organizace budou zapojovat do řešení následků mimořádné událostí. V případě dárcovství a dobrovolnictví tak často pouze čekají komu, a kam konkrétně budou moci přispět, respektive kde a jak se budou moci zapojit. Dále existuje druhá skupina NNO, která se pomoci při mimořádných událostech primárně nevěnuje. Zapojuje se v případě, že mimořádná událost způsobí škody cílové skupině dané NNO (např. postiženým, dětem), nebo oblasti (školství, kultura atd.). Tento trend byl viditelný z povodní 2010, kdy byla takových NNO celá řada (Mareš, Šelešovský a Rektořík a kol., 2013) Samotné krizové řízení probíhá tak, že každá NNO má svého hlavního koordinátora humanitární pomoci (byť pod různými názvy pracovních pozic), přičemž tuto pozici zpravidla zastávají placení zaměstnanci. Určitou výjimku představuje Český červený kříž, se svoji expertní dobrovolnickou jednotkou s názvem Ústřední krizový tým, který doplňuje aktivity jednotlivých humanitárních jednotek ČČK. Tito hlavní koordinátoři potom přímo řídí koordinátory na nižším stupni, typicky v zasažených oblastech. Tito koordinátoři zpravidla přímo řídí koordinátory dobrovolníků, přičemž při rozsáhlém území zde může být ještě jeden mezistupeň. Hlavní koordinátoři NNO, případně hlavní koordinátoři v daných oblastech, se pravidelně zúčastňují schůzek se zástupci ostatních NNO a často také za účastni veřejné správy. Zde dochází ke sdílení informací, zejména o potřebách a možnostech pomáhání. Podobnou variantou je, že se jeden zástupce všech NNO účastní setkání krizového štábu obce či kraje. Tak či tak relevantní informace z těchto setkání přechází na nižší stupně řízení. Často dochází k vysoké fluktuaci dobrovolníků, která s sebou nese dodatečné náklady na zaškolování. Problémem se však stává zejména v případě koordinátorů dobrovolníků, kteří ke své činnosti potřebují srovnatelně větší míru proškolení a také osobnostních schopností a dovedností. Nábor dobrovolníků probíhá dvěma základními kanály Veřejné výzvy - zpravidla na webových a facebookových stránkách. Dobrovolníci se sami přihlašují (zpravidla prostřednictvím registračních formulářů) a NNO následně provádí výběr, komunikaci a alokaci dobrovolníků. 30

31 Osobní výzvy týká se dobrovolnických činností náročnější na znalosti, schopnosti a dovednosti. Typicky jde o dobrovolné hasiče, koordinátory dobrovolníků a jiných expertů. Tyto výzvy probíhají zpravidla telefonicky (volání či sms), na základě kontaktu z předchozí spolupráce. 35 Dobrovolníci svým rozhodnutím zúčastnit se řešení mimořádných událostí dávají přednost dobrovolnictví před jinými činnostmi, zejména práce, studium a volný čas. Často se mluví o uvolňování dobrovolníků ze zaměstnání a ochotě či neochotě zaměstnavatelů zaměstnance uvolnit. Při povodních 2013 byl zaregistrován jiný zajímavý jev. Řada koordinátorů dobrovolníků je rekrutována z řad vysokoškolských studentů, kteří měli v době povodně (dobrovolnická pomoc začínala na začátku června) zkouškové období. Což se ukázalo jako důvod neúčasti řady z nich (Rozhovor s Josefem Koláčkem, 2014). 1.3 Ekonomický význam činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí Ekonomický význam činností NNO při řešení mimořádných událostí můžeme rozdělit na dva základní typy: Dodatečné zdroje na řešení mimořádné události Růst efektivnosti humanitární pomoci Dodatečné zdroje na řešení mimořádné události Mimořádné události přitahují zájem veřejnosti a také pozitivní působí na snahu veřejnosti na snižování následků těchto událostí, jelikož jak již bylo zmíněno výše, celá řada lidí se dokáže relativně snadno identifikovat s utrpením ostatních (Hyánek a Hladká, 2013). Základní ekonomický význam činnosti NNO v procesu řešení mimořádných domácností se tak týká dodatečných zdrojů, které NNO do celého procesu přináší. Tyto dodatečné zdroje je možné rozdělit na: Finanční Materiální Lidské Finanční zdroje Nastane-li mimořádná událost velkého rozsahu, vypisují veřejné sbírky nejen NNO, ale také státy a územně správní celky. V dnešní moderní době, kdy je možné bezhotovostní darování můžeme tyto dvě možnosti darování pokládat jako substituty 36. Potenciální dárce tak má v zásadě tři možnosti: Přispěje finančním darem na sbírkové konto určité NNO 35 Zejména u dobrovolných hasičů je patrný dlouhodobý charakter dobrovolnictví, stávají se členy JSDHO. 36 Byť dříve mohla být jedna možnost pro potenciální dárce dostupnější než druhá a naopak, za substituty můžeme tyto dvě možnosti považovat i před nástupem bezhotovostních darů finanční pomoci. 31

32 Přispěje finančním darem na sbírkové konto zřízené státem Nepřispěje finančním darem V roce 1974 při řešení následků povodní selhala bangladéšská vláda při poskytování finanční pomoci zasaženým obyvatelům. Veřejnosti následně došla k závěru, že vláda pracuje neefektivně a zřejmě je také zkorumpovaná. Důsledkem toho začala většina humanitární pomoci do Bangladéše putovat ne přes státní sbírková konta, ale skrze sbírky NNO (Paul, 2003). Podobná situace nastala i v ČR, kdy při povodních v roce 1997 NNO pracovali hospodárněji a flexibilněji než stát, čímž vzbudily důvěru veřejnosti, která se projevila u veřejných sbírek pořádaných NNO 37. Když v roce 2002 zasáhly ČR další katastrofální povodně, veřejnost již přispívala téměř výhradně skrze veřejné sbírky vyhlašované NNO a nikoli skrze státní sbírky (Pospíšil, 2006, s. 22). Výše uvedené příklady ukazují částečné přelévání darované finanční pomoci na řešení následků povodní mezi státními sbírkami a veřejnými sbírkami vyhlašované NNO. NNO tak mohou sloužit k: Zamezení snížení darované finanční pomoci v případě snížení důvěryhodnosti státu. Zapojení dodatečných finančních zdrojů, darovaných na řešení mimořádných událostí Oba případy však mojí spojené to, že alternativa v podobě veřejných sbírek vyhlašovaných NNO může přinášet do systému dodatečné finanční prostředky. Korupční riziko totiž zcela jistě může některé dárce odradit od darování pomoci, ať už jde o stát či o NNO, stejně jako vyvolání dojmu neefektivity při rozdělování pomoci. Pokud je tedy stát ze strany veřejnosti vnímám tímto způsobem, minimálně část potenciálních dárců daruje své finanční prostředky skrze veřejné sbírky vyhlašované NNO Materiální zdroje Nastane-li mimořádná událost, která znemožní zabezpečování základních lidských potřeb, je třeba zabezpečit tyto základní potřeby, přičemž na této potřebě se podílejí také NNO. Darování - vlastnictví statku či finančních prostředků přechází na nového majitele, zasaženého. Zapůjčení vlastnictví statku nepřechází na nového majitele, zasažený užíváním daného statku snižuje jeho cenu o opotřebení materiálu. Tyto materiální zdroje jsou buďto darovány (od firem i jednotlivců), nebo zakoupeny, ať již z vlastních zdrojů NNO, nebo z peněz vybraných ve veřejných sbírkách. Je velmi obtížné rozklíčovat, z jakých zdrojů pochází materiální pomoc, protože v okamžiku vypuknutí mimořádné události je nutné rychlé obstarat jak humanitární pomoc pro zasažené, tak potřebné vybavení pro dobrovolníky. 37 Působení NNO při povodních v roce 1997 také vyústilo v dramatickou změnu v tom, jak společnost vnímala celý neziskový sektor. 32

33 Důležitost obojího je však zřejmá. Zasaženi lidé potřebují asistenci s naplňováním základních lidských potřeb, Lidské zdroje Při mimořádných událostech rozlišujeme dva typy pracovní síly v NNO: Dobrovolnici Placená síla Tyto pracovní síly tak NNO a přináší do systému krizového řízení. Zatímco u dobrovolníků jde o relativně levnou pracovní sílu, neboť nepobírají finanční odměnu, v případě pracovní síly jde o tvorbu pracovních míst. Více NNO působicích v NNO s vysokou nezaměstnaností, rekrutující zaměstnance v místních obyvatel tak může mít také pozitivní vlivy na zaměstnanost Zachycování ekonomického přínosu činnosti NNO při mimořádných událostech Přestože nejen tato práce, ale i drtivá většina studií ekonomické hodnoty dobrovolnictví, včetně toho při mimořádných událostech, využívá zaměření na vstupy dobrovolnické činnosti, nabízí se otázka měření vyjádření přínosů participace NNO v krizovém řízení. Základní myšlenka této úvahy představuje myšlenku, že základní přínos by měl být roven hodnotě, která by jinak do krizového řízení nevstoupila, byť v současné době neznáme způsob, jakým tuto hodnotu určit. I když je jasné, že uplatnění tohoto konstruktu je v praxi je velmi analyticky náročné, je možné si představit cestu, po které by bylo třeba se vydat. Tato cesta by zřejmě vyžadovala analýzu dárců, zda by v případě neexistence té NNO, které právě přispěly, darovaly své prostředky jiné NNO, případně státu a zda by přispěli na státní sbírková konta, kdyby zde nepůsobila žádná NNO. Takto by bylo možné zjistit (odhadnout), kterou část prostředků, vybraných NNO lze považovat za dodatečně vybrané, tedy takové, které by nebyly věnována na státní sbírková konta. Obdobný způsob by potom bylo možné použít u statistického šetření mezi dobrovolníky při mimořádných událostech, zda by dobrovolnickou činnost vykonávaly, i kdyby zde nepůsobila daná NNO, případně žádné NNO. Při zjišťování celkového přínosu by se tedy obecně jednalo o sumy hodnot, které by jinak nebyly darovány z oblastí materiální, finanční i pracovní pomoci. Protože by takovéto šetření bylo poměrně nákladné, nabízí se otázka, jestli náklady na vytvoření takovéto metodiky a jejího testování v praxi nepřevýší uvažované přínosy. I v současné době navíc existují určité metody, zachycující jak náklady, tak přínosy, dobrovolnických činností, napŕ. SROI analýza. 33

34 1.4 Efektivnost činnosti NNO v procesu řešení mimořádných událostí První část této subkapitoly se zabývá teoretickým pojetím efektivnosti, druhá potom hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostí Teoretické pojetí efektivnosti Hodnocení efektivnosti činnosti NNO je spíše moderní fenomén, spojený s vyhodnocováním projektů (např. z evropských fondů). Obdobná situace je potom v oblasti hodnocení efektivnosti výdajů na řešení následků povodní a protipovodňovou ochranu. (Čamrová, 2007, s. 6). Nicméně jak uvádí Malý (2001, s. 33): efektivnost vynaložených prostředků vzhledem k dosažení daných cílů představuje základní kritérium racionality a nachází se v samém středu hodnocení organizace procesu veřejné a sociální politiky. Níže uvedený obrázek ilustruje vztah ekonomické, technické a alokační efektivnosti v kontextu vstupů, výstupů a účinků. Obrázek 3: Vztah různých pojetí efektivnosti, vstupů, výstupů a účinků Zdroj: Upraveno autorem na základě Provazníková 2009, s. 262) Dále je možné rozlišit také produkční efektivnost, která analyzuje stranu nabídky a zkoumá, zda při daných zdrojích a technologiích jsou výstupy produkovány s co nejnižšími náklady. (Hamerníková, Kubátová, 2004, s. 141). Následující část se blíže věnuje vymezení ekonomické a alokační efektivnosti. Ekonomická efektivnost Hamerníková a Kubátová (2004, s. 140) rozumí efektivností optimální alokaci zdrojů mezi různá možná užití a dodávají, že efektivnost: odstraňuje nehospodárnost a zajišťuje nejlepší možné uplatnění disponibilních prostředků s přihlédnutím k cílům subjektů. Toto pojetí nazýváme ekonomickou efektivností (Čamrová, 2007, s. 1). V podobném duchu s pojmem efektivnost pracuje zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole 38, který efektivností rozumí: takové použití veřejných 38 Plným názvem Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů 34

35 prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění Jak uvádí Čamrová (2007, s. 1), ekonomická efektivnost má dvě základní složky: účelnost schopnost plnit stanovené cíle hospodárnost (také nazývanou technickou efektivností (Malý, 2001, s. 33) s jakými minimálními náklady jde dosáhnout stanoveného cíle Následně dodává, že efektivní opatření (rozhodnutí) je takové opatření, při kterém je dosaženo stanovených cílů s minimálními náklady. Zároveň také upozorňuje, že efektivnost v tomto pojetí nebere v úvahu vhodnost stanovených cílů, tyto cíle jsou zpravidla výsledkem politického konsensu a jsou stanoveny ve strategických dokumentech. Jestliže tedy Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 má jako jeden z cílů posílení podílu NNO při plnění úkolů ochrany obyvatelstva pod koordinací HZS ČR (2013, s. 24), efektivní opatření budou taková, která povedou k posílení podílu NNO při plnění úkolů ochrany obyvatelstva s minimálními náklady. Nevypovídá to však nic o tom, zda byl tento cíl stanoven vhodně či nikoli. Malý (2001, s. 33) k dosažení stavu ekonomické efektivnosti uvádí, že jde o stav, kdy jsou: jednotlivé volny mezi cíli a alternativními způsoby jejich dosažení činěny tak, aby bylo dosahováno maximálního celkového prospěchu z disponibilních zdrojů společnosti.. Dále dodává, že: metodou měření takto chápané efektivnosti je ocenění relativních přínosů a relativních nákladů různých možností. Alokační efektivnost Alokační efektivnost, také nazývána účinností (Provazníková, 2009, s. 262; Neshybová, 2010, s. 2), efektivitou, nebo Pareto efektivností či Pareto optimalitou (Samuelson a Nordhaus, 2010, 158) již nezabývá pouze naplněním cílů a náklady potřebnými k naplnění cílů, ale také alokací zdrojů a vhodným stanovením cílů. Malý (2001, s. 33) uvádí, že alokační efektivnost řeší problém vhodného stanovení cílů veřejné politiky v zájmu dosažení společensky žádoucích efektů. Samuelson a Nordhaus (2010, s. 27) uvádí, že (alokační) efektivnost představuje nejvýhodnější možné využití společenských zdrojů, při kterém jsou uspokojovány lidské potřeby. Dále dodávají, že efektivity (alokační efektivnosti): je dosaženo, jestliže žádné přeskupení výroby nemůže zapříčinit, že na tom bude kdokoliv lépe, aniž by na tom někdo jiný byl hůře. Pro ziskovou sféru by mělo platit, že jde o stav, kdy mezní míry substituce jsou pro všechny spotřebitele stejné a rovnají se mezní míře transformace ve výrobě. V případě veřejných statků by se potom měly rovnat suma mezních měr substituce spotřebitelů a mezní míra transformace vy výrobě. (Hamerníková, Kubátová, 2004, s. 141; Musgrave a Musgravová, 1994, s. 61). 35

36 Musgrave a Musgravová (1994, s. 65) však upozorňují na skutečnost, že toto řešení: je neoperativní, jelikož k poznání preferencí je třeba fungující politický proces neboli systém hlasování, který by vycházel z daného rozdělení peněžních důchodů. Byť takovéto hlasování podle představ Musgrava a Musgravové v případě mimořádných událostí nepozorujeme, jistá propojenost na rozhodnutí obyvatelstva podporovat participaci NNO existuje. Rozhodnutí volených orgánů (podpora participace NNO při mimořádných událostech ve strategických dokumentech, finanční podpora) Rozhodnutí jednotlivců (dary, dobrovolnictví) Rozhodnutí volených orgánů: Již zmiňovaná Koncepce ochrany obyvatelstva jako jeden z cílů stanovuje posílení role jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) při plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Tento cíl byl stanoven ve strategickém dokumentu Ministerstva vnitra,39 který byl schválen Vládou ČR v usnesení ze dne 23. října 2013 č Cíl posílit roli JSDHO je tedy stanoven v dokumentu schváleným vládou ČR, vzešlo z procesu veřejné volby40. Je však třeba říci, že veřejnost, hlasující ve volbách do Poslanecké sněmovny zřejmě nemá příliš valné představy o koncepci ochrany obyvatelstva. Rozhodnutí jednotlivců: Účast NNO při mimořádných událostech je specifická také z hlediska poskytování zdrojů pro tuto účast. Zejména jde totiž o darované finanční prostředky (prostřednictvím veřejných sbírek), darovaný čas (prostřednictvím dobrovolnictví) a dotace z veřejných zdrojů (ministerstva, kraje, obce), které mají vedoucí představitelé volené občany. V souvislosti s argumentací Musgrava a Musgravové (1994, s. 41), tak můžeme vidět paralelu k tržní alokaci zdrojů a také přinejmenším silný náznak o preferencích spotřebitelů pomoci NNO při mimořádných událostech. Potenciální dárci a dobrovolníci, ale také subjekty veřejné správy (zejména obce) totiž nedokážou vyloučit, zda se oni sami nestanou v budoucnu příjemci této pomoci. Je tedy velmi pravděpodobné, že v oblasti získávání zdrojů pro činnost NNO a dobrovolníků při mimořádných událostech působí tendence k alokační efektivnosti Hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostí. Co se týče využitelnosti hodnocení efektivnosti v případě mimořádných událostí, zmiňme nejprve Stiglitzův zjednodušený postup pro analýzu veřejných výdajů, které tvoří část nákladů na dobrovolnictví (Medveď, Nemec a kol., 2005, s. 265): 39 Jehož je Hasičský záchranný sbor součástí. 40 Vzhledem k tomu, že šlo o Ruskokovu vládu, která nevzešla z voleb, nýbrž byla jmenována prezidentem Zemanem, může vzniknout pochybnost, zda opravdu vzešla z procesu veřejné volny. Tato vláda však byla jmenována prvním přímo zvoleným prezidentem ČR Zemanem. 36

37 Srozumitelné definování cílů programu Jasné vymezí problému, který má daný program řešit Hledání použitelných alternativ řešení definovaných cílů Vědecká analýza jednotlivých nalezených možností, která vychází z existujících subjektivních metod kvalitativní a kvantitativní analýzy Výběr Je zřejmé, že takto stanovený postup je uplatnitelný i v případě hodnocení efektivnosti veřejného financování dobrovolnictví při mimořádných událostech. Systematické hodnocení efektivnosti činnosti NNO a dobrovolníků při řešení mimořádných událostech nepatří mezi příliš rozpracované oblasti. Byť se dozvídáme, že při povodních 1997 v ČR pracovali NNO (hojně využívající dobrovolníky) pracovali hospodárněji a flexibilněji než stát (Pospíšil, 2006, s. 22). Zde se tedy jednalo o ekonomickou efektivnost. V případě Bangladéše, kdy po reakci vlády při povodních v roce 1974 veřejnost naznala, že vláda pracuje neefektivně a pravděpodobně je také zkorumpovaná, jednalo se o určité subjektivní hodnocení jak ekonomické, tak alokační efektivnosti. (Paul, 2003). V současné době jsou používány nejméně dva nástroje hodnocení efektivnosti dobrovolnictví při mimořádných událostech: VIVA jde o hodnocení technické efektivnosti SROI jde o hodnocení alokační efektivnosti VIVA (angl. The Volunteer Investment and Value Audit) VIVA slouží k hodnocení ekonomické efektivnosti dobrovolnických programů a následně také k jejímu řízení, dle vývoje v čase nebo srovnání mezi zařízeními (Gaskin, 2011). Porovnává zdroje použité k zajištění dobrovolnictví (náklady na řídící pracovníky, výcvik, pojištění a řízení) s hodnotou práce dobrovolníků (Williams, 2005). Využívá přitom zjištěnou ekonomickou hodnotu dobrovolnictví, které porovnává se sumou vzorů na podporu daného dobrovolnictví. Jinými slovy pomocí přístupu VIVA dobrovolnické organizace hodnotí své investice do dobrovolnické činnosti. Výhoda této metody spočívá v tom, že nebere v úvahu pouze vstupy samotných dobrovolníků, jako je hodnota jejich času, ale i vstupy organizací, pracující s dobrovolníky (NNO, případně jednotky dobrovolných hasičů obcí). Ukazatel VIVA tedy udává poměr peněžní hodnoty času dobrovolníka (dobrovolníků), k celkové částce, vynaložené na podporu dobrovolníka (dobrovolníků). Hodnotu času dobrovolníků v získáme pomoci nákladů náhrady pomocí rovnice (2). (1) 37

38 ekonomická hodnota času dobrovolníků zdroje k podpoře dobrovolníků Tento typ lze doporučit pro zkoumání efektivnosti dobrovolnické pomoci v rámci jednotlivých NNO, protože poměřuje vstupy dobrovolnických organizací s ekonomickou hodnotou času dobrovolníků. Jeho obrovská výhoda je právě možnost měření efektivity investic do dobrovolnické práce, je však zapotřebí znát jak vstupy NNO (náklady na NNO dobrovolnictví), tak vstupy dobrovolníků (hodnota práce dobrovolníků). Tento přístup používá z českých NNO věnujících se povodním Diakonie ČCE, přičemž podle jejich interních dokumentů jsou celkové náklady na dobrovolníky při povodních Kč, přičemž ekonomická hodnota dobrovolnické práce je Kč. Ukazatel VIVA tak má hodnotu přibližně 2. Tento ukazatel má především hodnotu pro srovnání vývoje nákladové efektivnosti dobrovolnické pomoci. Jeho srovnání s jinými organizacemi by bylo obtížné, protože Diakonie k výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce využívá oproti doporučením obecnou mzdu a nikoli mzdu specialisty. Konkrétně jde o průměrnou hrubou mzdu ve 2 čtvrtletí 2013 pro ostatní povolání nikde nezařazené ve výši 122 Kč. Jak ukazuje tato práce (kapitola 3 intervalový odhad a kapitola 4 Povodně 2013), způsob, jakým dojde k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví, výrazně ovlivňuje výslednou ekonomickou hodnotu. Je to do značné míry logické, neboť jde o netržní oceňování dobrovolnické práce, tedy práce kdy vedení přesné evidence nebývá na pořadu dne, neboť s sebou přináší dodatečné náklady na administrativu. Je však třeba mít na paměti, že způsob výběru designu výzkumu zjišťování ekonomické hodnoty dobrovolnické práce ovlivní také hodnocení její nákladové efektivnosti a je třeba být velmi opatrní, abychom srovnávali srovnatelné. 2 Hodnota dobrovolnické práce V této kapitole budou nejprve popsány základní argumenty, proč se určováním ekonomické hodnoty dobrovolnictví (nejen v případě řešení mimořádných událostí) vůbec zabývat, poté budou popsány přístupy k hodnotě dobrovolnictví, včetně možných metodologických východisek. Následně bude podán přehled o praktickém využití daných metodologií, výsledcích, které přináší a také o limitech a příležitostech, které dané metodologii skýtají. 2.1 Důvody k měření hodnoty dobrovolnické práce? Touto problematikou se zabývá i Mezinárodní organizace práce (ILO). Pod její záštitou zpracovala v roce 2011 celá řada expertů z předních světových univerzit a statistických úřadů, v čele se Salamonem, zprávu s názvem Manuál k měření dobrovolnické práce. Vyzívají zde k vytvoření systému měření ekonomické hodnoty dobrovolné práce, přičemž přináší argumentaci, založenou na sedmi následujících pilířích (International Labour Organization, 2011, s. 3-8): 38

39 1) Dobrovolnická práce vytváří významnou ekonomickou hodnotu. Dobrovolníci tvoří mnohem větší podíl pracovní síly jednotlivých zemí, než se obecně uznává. 2) Stále více mezinárodních organizací uznává významný přínos dobrovolnické práce (EU, OSN a jejich orgány, Mezinárodní Federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce atd.). 3) Informace o dobrovolnické práci jsou důležité pro statistickou obec. Tvůrci veřejných politik po celém světě se víc a víc zajímají o rozsah neformální zaměstnanosti (angl. informal employment). Dobrovolnická práce je přitom její snadněji zjistitelnou částí, protože většinou probíhá skrze NNO 4) Je nedostatek aktuálních, spolehlivých a srovnatelných dat o rozsahu dobrovolnictví, což je ke škodě tvorby veřejných politik. Úsilí k měření dobrovolnictví bylo zatím nedostatečné. 5) Stávající systémy na sběr dat selhávají při zachycení dobrovolnické práce, tyto systémy navíc zpracovávají údaje o dobrovolnické práci nekonzistentně. 6) Nedostatek systematických dat o dobrovolnické práci představuje omezení pro efektivní využití tohoto lidského zdroje. Tvůrci veřejných politik a NNO potřebují k řízení dobrovolnictví určité informace o něm, např. o činnostech dobrovolníků, o věkovém rozložení apod. 7) Abstraktní hodnota dobrovolnictví silně podceňuje jeho hodnotu a tím selhává v podporování obyvatel k dobrovolnictví. Kvantifikováním hodnoty dobrovolnictví a zdůrazněním jeho důležitosti je možné docílit vyšší míry dobrovolnické práce a tím přinést dodatečné zdroje k řešení společenských i ekonomických problémů. Se závěry této zprávy ILO se kryjí i závěry studie Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011, s. 220) a Ironmongera (2008), které uvádí hlavní argumenty pro měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce Nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce má za následek odrazování obyvatel od dobrovolnictví. Její vyčíslení naopak motivuje obyvatele k dobrovolnictví. Nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce má za následek obtížnější získávání finanční podpory dobrovolnictví ze strany státu Nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce komplikuje státu i dobrovolnickým organizacím rozhodování o finanční podpoře dobrovolnictví Argument o motivaci dobrovolníků spočívá v tom, že to, jestli hodnota dobrovolnické práce je nevyčíslená a je veřejností vnímána jako abstraktní, nebo naopak zda má veřejnost představu o její hodnotě, má obecně vliv na míru zapojování obyvatel jako dobrovolníků. Není bez zajímavosti, že podpora vyššího zapojování dobrovolníků v bezpečnostní oblasti je od roku 2010 zakotvena v koaličních smlouvách českých vlád (Koaliční smlouva 2010, s. 13, 2013, s. 28). 39

40 Zbývající dva argumenty můžeme shrnout tak, že nevyčíslená hodnota dobrovolnické práce brání efektivnímu hospodaření se zdroji, jak lidskými, tak finančními. Soupourmas a Ironmonger (2002) a Novák (2008) tuto argumentaci doplňuj, že NNO, stát i veřejnost stále častěji vyžadují výstupy aktivit NNO. K dispozici však často mají pouze indikátory s omezenou vypovídající hodnotou o skutečné situaci. Brown (1999:4) tuto argumentace obohacuje o tvrzení, že peněžní (v jejím případě dolarová) hodnota dobrovolnictví napomáhá k zachycení důležitých trendů dobrovolnictví. Jako příklad uvádí růst produktivity práce způsobený rozvojem počítačových technologií, který není zachytitelný pouhými dobrovolnickými hodinami, nicméně vhodným oceněním tohoto času by to mělo být možné. Zároveň uvádí možné srovnání hodnoty dobrovolnictví s vládní podporou, případně srovnání finančních darů s darovaným časem v podobě dobrovolnictví. Touto problematikou se v obecné rovině zabývali i Stiglitz, Sen a Fitoussi (2009), kteří uvádí, že opomíjení netržní produkce v zachycování výkonu ekonomiky může vést k zavádějícím informacím o bohatství obyvatelstva, což může vyústit ke špatným rozhodnutím tvůrců veřejných politik. 42 Tím se dostáváme k otázce, k čemu by jednotlivé zainteresované skupiny mohly potřebovat údaje o vyčíslené hodnotě dobrovolnické práce. Nahlédneme-li do teorie, nalezneme následující: subjekty veřejné správy mohou tímto způsobem získat více informací o přínosu NNO v této oblasti a mohou rozhodovat účelněji o poskytování finanční podpory z veřejných zdrojů. Toto uvádí i Colman (2000:7), když píše, že finanční podpora dobrovolnické práce, s její neviditelnou hodnotou, může být tvůrci veřejných politik vnímána ve finančním nebo časovém presu jako určitý luxus, který si nadále nemohou dovolit. I NNO mají své omezené zdroje a více informací o jejich využívání může taktéž vést k účelnějšímu rozhodování o budoucích krocích. Podobně je tomu u samotných dobrovolníků, jejichž čas a pracovní kapacity jsou omezeny a informace o ekonomické hodnotě jejich práce jim může napomoci k rozhodování o využití svého lidského kapitálu. Dojde-li ke stimulaci ochoty obyvatelstva k dobrovolnictví, může tak dojít i k úspoře veřejných financí u těch veřejných služeb, které by v případě absence dobrovolné pracovní síly byl nucen zabezpečit stát. Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 221) přináší k otázce měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví tři závěry: Je možné vytvořit smysluplné odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví Tyto odhady, byť předběžné a střízlivé, ukazují, že tato hodnota je obrovská 42 Dále dodávají, že hodnocení statků a služeb jejich cenou se zdá být vhodnou cestou jak zachytit bohatství společnosti. Tito autoři tak ilustrují skutečnost, že současným požadavkům již nedostačuje měření výkonu ekonomiky pomocí standardním ukazatelů, jako je např. HDP. Je zde také vzrůstající snaha zachytit i tu část výkonu ekonomiky, kterou standardní ukazatele nezachycují. Jednou z těchto oblastí je dobrovolnictví. Dále dodávají, že hodnocení statků a služeb jejich cenou se zdá být vhodnou cestou jak zachytit bohatství společnosti. Tito autoři tak ilustrují skutečnost, že současným požadavkům již nedostačuje měření výkonu ekonomiky pomocí standardním ukazatelů, jako je např. HDP. Je zde také vzrůstající snaha zachytit i tu část výkonu ekonomiky, kterou standardní ukazatele nezachycují. Jednou z těchto oblastí je dobrovolnictví. 40

41 Omezení stávajících dat přineslo potřebu vytvoření rozsáhlejšího a systematického přístupu ke sběru dat, tak aby byly k dispozici spolehlivá a srovnatelná data o dobrovolnické práci Jak uvádí Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 219), jen velmi málo dopadů dobrovolnictví je v současné době systematicky zachycováno. S výjimkou několika málo industrializovaných zemí (např. Austrálie, Kanada, Velká Británie, Švýcarsko, Norsko a USA, ale také ČR) se tyto údaje neobjevují v oficiálních statistikách. Většina dat o rozsahu a dopadu dobrovolnictví však trpí řadou neduhů. Často pochází z průzkumů sponzorovaných soukromými subjekty, které pracují s relativně malým vzorkem, s odlišnými a často nesrovnatelnými metodologiemi, navíc za použití různých definicí dobrovolnictví (Howlett, 2011), (Rochester, Ellis Paine a Howlett, 2009). Jak upozorňují Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 219), důsledek těchto skutečností je, že v jednotlivých zemích nejsou často známy ani základní informace o dobrovolnictví, např. podíl dobrovolníků na obyvatelstvu. A když tyto informace známy jsou, v řadě případů se tyto informace z různých zdrojů značně rozcházejí, v závislosti na rozdílných metodologiích. Tato skutečnost se ukazuje i v českém prostředí (Dostál a Hrůza (2013), kde je rozdíl mezi různými údaji o počtu dobrovolníků obrovský. Jak píší Stiglitz, Sen a Fitoussi (2009), Waring (1999), Soupourmas a Ironmonger (2002) a další, měření výkonu ekonomiky pomocí tradičních ukazatelů typu HDP neodpovídá současným podmínkám. Jeden z opomíjených segmentů je přitom právě dobrovolnictví, které jak dokládají Sues a Wilson (1987), Emanuele (1996), Steinberg (1990), Femida a Narasimhan (2004), Brown (1999), Ross (1994) a Montmarquette a Monty (1987) a další, má určitou hodnotu. Jak uvádí Salamon, Sokolowski a Haddock (2011), Colman (2000), Soupourmas a Ironmonger (2002) a Novák (2008), tuto hodnotu je nejen žádoucí, ale i možné, měřit. Jak ale uvádějí jak Salamon, Sokolowski a Haddock (2011), tak Howlett (2011), Rochester, Ellis Paine a Howlett (2009), stále je málo odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví, navíc kvalita jednotlivých odhadů se výrazně liší 43. V praxi vidíme tři základní roviny uplatnitelnosti ekonomické hodnoty dobrovolnické práce: Vstup do povinného kofinancování při žádosti o grant či dotaci Použití při analýzách nákladové efektivnosti (VIVA) a společenských dopadů (SROI) Ekonomická hodnota dobrovolnictví jako součást motivačního programu Zahrnutí hodnoty práce dobrovolnické práce do účetnictví 43 Kvalitu odhadů ovlivňuje např. výběr vhodné definice dobrovolnictví, která, je-li příliš úzká, snižuje množství zachycených dat ze souboru zkoumané části dobrovolnictví, které je zachyce no a naopak. Dále kvalitu odhadu ovlivňuje, zda jde o přesnou evidenci či kvalifikované odhady, nebo hromadná evidence vs. rozdělení podle činností dobrovolníků. 41

42 V ČR sledujeme rostoucí zájem subjektů z praxe o hodnotu dobrovolnictví vyjádřenou v peněžních jednotkách. Ať už jde o pravidelná šetření ČSÚ, MPSV či snahy umožnit peněžní hodnotu dobrovolnictví jako součást kofinancování projektů. 2.2 Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví V této subkapitole bude nejdříve stručně rekapitulován vývoj přístupů k hodnotě dobrovolnictví, než došlo ke konceptualizaci těchto přístupů. Této konceptualizaci, mapující portfolio designu výzkumu ekonomické hodnoty dobrovolnictví se věnuje zbylá část této subkapitoly. Přístupy k tomuto tématu prošly značným vývojem, přičemž postupně více a více autorů uznávalo nenulovou ekonomickou hodnotu dobrovolnictví. Již v roce 1964 Katz upozorňoval, že v soukromém i veřejném sektoru je nutná dobrovolná účast (angl. voluntary action), aby byla provedena zamýšlená práce jednotlivých zájmových skupin. Některý přístupy zdůrazňovaly explicitní náklady spojené s dobrovolnictvím, tak jako Sues a Wilson (1987), kteří uvádí, že dobrovolnická práce není zcela zdarma, přičemž zmiňují náklady na nábor, správu a dohled nad dobrovolníky. Tento obecný názor potom z mikroekonomické perspektivy potvrdil Emanuele (1996), když odvodil klesající křivku poptávky po dobrovolnické práci a potvrdil, že dobrovolnická práce není zcela bez nákladů. Murnighan, Kim a Metzger (1993) dále uvádí, že to bývají zpravidla samotní dobrovolníci, kteří nesou větší část nákladů na dobrovolnickou práci, než ostatní zainteresované strany. Brown (1999, s. 6) uvádí, že dobrovolníkům plyne z dobrovolnické práce významná míra satisfakce. Tak významná, že pracují bez nároku na mzdu. Dále dodává, že významnost této satisfakce je měřitelná skrze rozdíl mzdou, kterou dobrovolník pobírá ve svém zaměstnání a nulovou mzdou za dobrovolnickou práci. Jde tedy o náklady obětované příležitosti, které však vyjadřují hodnotu dobrovolnické práce pro samotné dobrovolníky, která zpravidla nekoresponduje s hodnotou vykonané dobrovolnické práce v kontextu produkce, jakou vytvoří. Jak totiž dodává Archaumbaut (1998, s. 11), lidé tendují k dobrovolnické činnosti v jiných oblastech, než ve kterých pracují. Mimo to je tu další zásadní argument, a sice že substitutem dobrovolnické práce není jen placená práce, ale také volný čas, pro který by ekonomická hodnota využívající náklady obětované příležitosti byla nulová. Brown (1999: 8-9) uvádí učebnicový příklad problematičnosti použití nákladů obětované příležitosti pro měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Ve svém příkladu zmiňuje raketovou vědkyni, která jako dobrovolník pomáhá s rozdáváním jídla bezdomovcům. Velmi pravděpodobně do své dobrovolnické činnosti nepřináší zvláštní znalosti či dovednosti, za které je ve svém zaměstnání odměněna značnou sumou. Vzniká tu tak rozpor mezi vysokými náklady obětované příležitosti této ženy a relativně nízkou hodnotou mzdy obsluhy v kuchyni. Brown se dále nad tímto rozporem zamýšlí 42

43 a dochází k závěru, že dobrovolnická práce musí mít pro onu raketovou vědkyni obrovskou hodnotu, mohla pracovat přesčas ve své laboratoři a dodatečně vydělané peníze mohla věnovat na poskytování jídla bezdomovcům. I když hodnota, kterou dobrovolnická práce představuje pro dobrovolníky s vysokým příjmem ze svých zaměstnání, je nesporná, z ohledu na dopady dobrovolnické práce se více realitě blíží používání nákladů náhrady. Brown (1999, s. 9) dále uvádí, že kdyby dobrovolníkům šlo skutečně pouze o to, aby se určité skupině obyvatel dostalo pomoci, náklady náhrady i náklady obětované příležitosti by byly úzce propojeny. Z toho plyne, že dobrovolnictví samotné má pro pomáhající určitou, často velmi vysokou, hodnotu. I přes tento zajímavý závěr však nejsou náklady obětované příležitosti příliš vhodné pro výpočet ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Smyslem těchto odhadů totiž je co nejvíce se přiblížit reálné hodnotě dobrovolnické práce, byť jde o zkoumání zaměřené na vstupy dobrovolnické práce. Jiné přístupy se neomezovaly na explicitní a relativně snadno měřitelné náklady, ale zaměřovali se také na zachycení implicitní části hodnoty dobrovolnické pomoci (tedy na tu, která není přímo hodnocena trhem). Např. Steinberg (1990) se zabýval náklady samotných dobrovolníků. Většina výzkumů provedených v této oblasti byly z oblasti zdravotnictví, např. nemocnice a jejich dobrovolníci. Femida a Narasimhan (2004) se zabývali náklady a přínosy dobrovolníků. Brown (1999), Ross (1994) a Montmarquette a Monty (1987) potom ve svých studiích uznali nenulové náklady obětované příležitosti dobrovolníků. Celkové metodologické portfolio je však znatelně širší, než co představují nejčastěji používané metody. Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 221) vypracovali přehled základního možného research designu, přičemž tento přehled zahajují základními otázkami, které je třeba před výzkumem ekonomické hodnoty dobrovolnictví zodpovědět. Výběr vhodné definice dobrovolnictví Zaměření měření o vstupy x výstupy Jaká metoda hodnocení bude použita o zjištěná náhradní tržní cena (angl. observed market proxies) x deklarovaná náhradní tržní cena (angl. declared market proxies) Jaká strategie hodnocení bude použita o náklady náhrady (angl. replacement cost), o náklady obětované příležitosti (angl. opportunity cost) o společenské přínosy (angl. societal benefits) Perspektiva měření 43

44 o o o z pohledu jednotlivců z pohledu organizací z makroekonomického pohledu Použití termínu metoda hodnocení nemusí být zcela intuitivní, protože drtivá většina výzkumů se odlišuje rozdílnou strategií hodnocení. Tato terminologie vychází ze Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011) a byla zachována pro konzistenci s odbornými studiemi na toto téma. Metodou hodnocení je tedy označován přístup k získávání náhradní ceny, buďto může být zjištěná pomocí nalezení co nejbližšího substitutu na běžných trzích (např. náklady na relevantní placené pracovníky v rozsahu odvedené dobrovolnické práce), nebo může být náhradní cena deklarována, tedy subjektivně vyjádřena určitými subjekty (vedoucími dobrovolníků, dobrovolníky samotnými, případně příjemci dobrovolnických aktivit). Strategiemi hodnocení se je potom míněno jakým způsobem je náhradní cena deklaruje, případně kdo ji deklaruje. Analogicky potom, jakým způsobem se se náhradní cena zjišťuje, tedy jakým způsobem je hledán tržní ekvivalent (substitut) dobrovolnické práce zda se použije jedna obecná mzda za celou ekonomiku, nebo více mezd za jednotlivé činnosti vykonávané dobrovolníky. Následující tabulka potom doplňuje souvislosti s dalšími prvky výzkumu, jako je to, zda se výzkum zaměřuje na vstupy či výstupy dobrovolnické práce Tabulka 2: Přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví Strategie hodnocení Zaměření měření Zjištění Metoda hodnocení Deklarování Náklady náhrady Vstupy Mzda potřebná pro placeného pracovníka namísto dobrovolníka Odhad vedoucího dobrovolníků Náklady obětované příležitosti Vstupy Ušlá mzda dobrovolníka Odhad dobrovolníka Společenské přínosy Výstupy Náklady na tržní zajištění přínosů z dobrovolnictví Odhad příjemce aktivit Zdroj: Salamon, Sokolowski a Haddock, Measuring the Economic Value of Volunteer Work Globally: Concepts, Estimates, and a Roadmap to the Future. September 2011, s. 226) Tabulka nezachycuje výběr vhodné definice dobrovolnictví, který je ale do určité míry klíčový. Příliš úzká definice dobrovolnictví, která by vycházelo např. z toho, jak dobrovolnickou práci chápe český zákon č. 198/2002 o dobrovolnické službě, výrazně by to zmenšilo zkoumanou množinu dobrovolnické práce. Mimo to je velký rozdíl, zda ke měření přistupujeme z pohledu jednotlivců, organizací, či zda chceme zachytit hodnotu dobrovolnické práce v určitém regionu. Nyní tedy přistupme k jednotlivým prvkům výzkumu, které Salamon, Sokolowski a Haddock označují také jako základní otázky, na které je třeba odpovědět. Chceme-li měřit ekonomickou 44

45 hodnotu dobrovolnické práce, musíme nejprve definovat samotné dobrovolnictví. Poté je třeba rozhodnout, z jaké perspektivy budeme na problematiku dobrovolnictví, v tomto případě při mimořádných událostech, nahlížet. Poté jakou zvolíme metodu a strategii hodnocení, od čehož se bude odvíjet i naše zaměření na vstupy či výstupy. Tyto jednotlivé prvky budou blíže diskutovány v dalším textu Definování dobrovolnictví Frič, Pospíšilová a kol. (2010, s. 9) zmiňují, že mezi akademiky nepanuje shoda na jednotné definici dobrovolnictví, nicméně Dekker a Halman (2003) uvádí, že v různých definicích můžeme nalézt minimálně tři společné prvky. A sice že dobrovolnictví je nepovinné, bez nároku na odměnu, ve prospěch ostatních. Přičemž méně častým, ale stále frekventovaným prvkem, je podle nich organizovanost. Jak však upozorňují jak Dekker a Halman (2006), (Rochester, Ellis Paine a Howlett, 2009), ale i Frič, Pospíšilová a kol. (2010, s. 9), všechny tři hlavní definiční znaky s sebou obvykle nesou určité nejasnosti. Salamon, Sokolowski a Haddock, (2011, s. 225) přinášejí definici dobrovolnictví, která vznikla pro účely měření hodnoty dobrovolnictví ve spolupráci s Mezinárodní organizací práci (ILO) a světovými experty na dobrovolnictví a statistiku. Tuto definici převzal také manuál ILO k měření dobrovolnické práce. Podle této definice je dobrovolnictví tedy: neplacená nepovinná práce, vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků. 45 (ILO 2011, s. 13) Tato definice vnáší určitý sjednocující prvek do více či méně odlišných definicí dobrovolnictví. Je navíc vhodná i do českého prostředí, kde část dobrovolnictví upravuje zákon o dobrovolnické službě, zatímco zbytek dobrovolnictví probíhá mimo tento zákon. 46 Je také vhodná i pro měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech v ČR. V ČR je totiž běžné dobrovolnictví při mimořádných událostech jak podle zákona o dobrovolnické službě, tak mimo tento zákon. Toto dobrovolnictví navíc probíhá jak skrze NNO, tak skrze organizační složky obce. V prvním případě se jedná o klasickou pomoc při povodních, kterou zprostředkovávají organizace jako je ADRA, Člověk v tísni, Charita a další. V druhém případě se jedná o velmi rozšířené dobrovolné hasičství. Dobrovolní hasiči, kteří vykonávají hasičskou činnost přímo u mimořádných událostí, jsou totiž součástí jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které jsou organizačními jednotkami obcí Perspektiva měření Jak již bylo zmíněno výše, k měření hodnoty dobrovolnické práce je možné přistupovat z více úhlů pohledu. Nyní je třeba rozhodnout, z jaké perspektivy budeme na problém nahlížet. 45 Angl.: Unpaid non-compulsory work; that is, time individuals give without pay to activities performed either through an organization or directly for others outside their own household. 46 Nikoli však mimo platnou legislativu. 45

46 Z pohledu jednotlivců Z pohledu organizací Z makroekonomického pohledu V každém z těchto přístupů se potom nabízí zaměření na vstupy či výstupy dobrovolnické práce. Z pohledu jednotlivců Tento pohled je velmi důležitý, protože dobrovolníci rozhodují o tom, zda poskytnou svůj výrobní faktor práce k dobrovolnické práci. Diekmann (1985), poukazuje na paralelu s vězňovým dilematem a z pohledu teorie her je upravuje na dobrovolníkovo dilema. Uvádí přitom, že dobrovolnictví je kolektivní proces, jehož produkce je nákladná a kde také vzniká potenciál pro černé pasažerství. Dobrovolníci přirozeně berou do úvahy náklady a přínosy své dobrovolnické práce. Smith (1983, s. 23) uvádí, že dobrovolnictví má větší tržní hodnotu pro příjemce jeho pomoci, než pro samotného dobrovolníka. Přičemž následně dodává, že to, co dobrovolníky primárně motivuje k jejich činnosti, jsou psychologické přínosy, které mají z vlastní dobrovolnické práce. Tak či tak, existují určité hodnoty, které dobrovolníci v dobrovolnické práci spatřují a na jejichž základě ji také vykonávají. Platí přitom, že v řadě případů jsou tyto hodnoty obtížně kvantifikovatelné, nemluvě o jejich převedení na peněžní jednotky. Nabízejí se dva různé způsoby, které se odvíjejí od toho, zda se zaměřujeme na dobrovolníka samotného (vstupy), či na příjemce jeho dobrovolnické práce (výstupy). Z pohledu dobrovolníka hodnota dobrovolnické práce obsahuje přínosy jako je psychická satisfakce z dobrovolnictví, růst pracovní dovednosti, mezilidské dovednosti, kontakty, pracovní zkušenosti atd. Dobrovolníci ovšem nesou i náklady na dobrovolnickou práci, zejména čas, který mohli využít placenou prací nebo na jinak strávený volný čas. Z pohledu dobrovolníka tak hodnotu dobrovolnické práce představuje hodnota to, čeho se dobrovolník pro vykonávání dobrovolnické práce vzdává. Z pohledu příjemce je hodnotou dobrovolnické práce dopad, jaký má dobrovolnická práce na jejího příjemce. (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 224). Vzhledem k obrovskému množství dobrovolníků při mimořádných událostech a chybějících datech o jeho rozsahu se jeví být vhodnější přistoupit k měření dobrovolnické pomoci z pohledu větších subjektů či celků. Při takovém zkoumání sice není problém vypočítat ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce jednoho dobrovolníka, design výzkumu se však přizpůsobuje zkoumání větších celků. Z pohledu organizací Zde jsou opět dva pohledy na hodnotu dobrovolnické práce, z pohledu vstupů a výstupů, přičemž s několika výjimkami se výzkumné studie a metodlické postupy pro vstup hodnoty dobrovolnictví do povinného kofinancování zaměřují na vstupy dobrovolnické práce. Z pohledu vstupů jde o hodnotu práce, kterou dobrovolníci vykonali v dané přijímající organizaci. Z pohledu výstupů představuje 46

47 měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce odhad hodnoty, o kterou se zvýšily aktivity dané organizace následkem dobrovolnické práce. Zde jde o relativně uchopitelné přínosy, jako jsou vyšší výkony jednotlivých služeb, tak o nehmotné přínosy jako je vyšší morálka zaměstnanců, lepší spolupráce s místními komunitami, spojení s důležitými zájmovými skupinami, přístup k novým zdrojům financování atd. S dosažením těchto přínosů se však pojí i náklady, jako jsou náklady na nábor a řízení dobrovolníků, právní odpovědnost, rozptylování placených zaměstnanců a možné napětí mezi zaměstnanci a dobrovolníky (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 224). Vzhledem k tomu, že o hodnotě dobrovolnické práce při mimořádných událostech nemáme prakticky žádnou představu, jeví se být vhodnější tuto práci a její výzkum zaměřit na makroekonomickou perspektivu. Na druhou stranu, jak bude ukázáno v kapitole 5, toto měření bude obsahovat měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků jednotlivých organizací, které budou následně sčítány. Budou tak k dispozici i data o ekonomické hodnotě dobrovolnictví v rámci jednotlivých NNO. Z makroekonomického pohledu V rámci této perspektivy se ekonomická hodnoty dobrovolnictví měří na agregované úrovni v rámci jednotlivých ekonomik. Důležité je, že může jít jak o místní, národní nebo globální ekonomiku. Může jít tedy i o dobrovolnictví v jednom kraji při dané mimořádné události. Tak bude také zaměřen pilotní výzkum, jak bude uvedeno v kapitolách 4 a 5. Makroekonomický přístup k měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce je zajímavý jak pro tvůrce veřejných politik, tak pro média, ale i pro samotné dobrovolníky. Jde ale také o nejnáročnější způsob, co se týče dostupnosti dat, navíc techniky vhodné pro zkoumání ekonomické hodnoty v rámci jiných perspektiv, nemusí být vyhovující zde a samozřejmě naopak. I z makroekonomické perspektivy lze měřit ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce z pohledu vstupů a výstupů, první způsob se zdá být vhodnějším vzhledem k rozptýlenosti výstupů (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 224). Co se týče perspektivy měření, bude tedy zvolen makroekonomický pohled, přičemž v pilotním výzkumu budou zvoleny povodně v ČR v roce V rámci měření však bude využívána i perspektiva organizací, jejichž dobrovolnictví bude následně sčítáno Zaměření měření: vstupy x výstupy Ve standardní ekonomické analýze se běžně nabízejí dva základní přístupy měření ekonomické hodnoty statků a služeb. Prvním způsob se zaměřuje na měření vstupů, druhý na měření výstupů. Jelikož hlavním vstupem v oblasti dobrovolnictví je pracovní čas, je k určení ekonomické hodnoty dobrovolnictví tímto způsobem klíčová určitá forma hodnocení času dobrovolníků. 47

48 Výstupů může jich být celá řada a mohou se týkat jak dobrovolníků samotných, tak samotné společnosti (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 222). V případě makroekonomické perspektivy, je však toto měření poměrně analyticky náročné. Bylo by to řešitelné pomoci metody kontingentního hodnocení v případě přínosů dobrovolnické práce pro jednotlivé subjekty. Např. pro výpočet hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech v rámci jednotlivých domácností, případně objektů (školy atd.). Pro výpočet agregované ekonomické hodnoty dobrovolnictví při mimořádných událostech je tento přístup, vzhledem k rozptýlenosti výstupů mezi velké množství subjektů, značně problematický. Z tohoto důvodu se jeví být vhodnější variantou pro výpočet ekonomické hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech z makroekonomické perspektivy zaměření na vstupy. Tato volba vychází také ze studie Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011) a Manuálu ILO (2011) Jaká metoda hodnocení bude použita Dalším otázkou, na kterou je nutné odpovědět před začátkem měření, je výběr vhodné metody, kterou budeme měřit vstupy či výstupy. Jak zmiňuje Brown (1999, s. 5) nemáme tržní signál o hodnotě dobrovolnictví z pohledu příjemců dobrovolnické práce. Je však možné měřit hodnotu vstupů prostřednictvím hledáním tržní substitutů, to však podle Brown nekoresponduje s hodnotou dobrovolnické práce na její příjemce. Rozdělení na vstupy a výstupy je velmi důležité, jak totiž uvádí Brown (1999, s. 5) dobrovolnictví přináší dva základní typy hodnoty: pro samotné dobrovolníky a pro příjemce dobrovolnické pomoci. Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 223) uvádí dva základní přístupy k určení hodnoty dobrovolnické práce. Zjištěná náhradní tržní cena Tato metoda spočívá v identifikování tržní služby, která bude blízkým substitutem pro danou dobrovolnickou práci (ať už půjde o její vstupy či výstupy). Hlavním typem tohoto přístupu je identifikace mzdy, za kterou by placený pracovník vykonával zhruba obdobnou práci jako dobrovolník. Tento přístup se obecně nazývá náklady náhrady (angl. replacement cost), jelikož měří hodnotu přínosu dobrovolníka z pohledu toho, kolik by stálo najmout pracovníka na práci, kterou dobrovolník vykonává zdarma. Tuto metodu používá při výpočet hodnoty dobrovolníků v krizovém řízení Červený kříž (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011, s. 19). Variantou tohoto přístupu jsou náklady obětované příležitosti (angl. opportunity cost), který měří hodnotu přínosu dobrovolníka z pohledu toho, jaké činnosti se dobrovolník vzdává, když se rozhodne vykonávat dobrovolnickou činnost. Tato metoda při makroekonomické perspektivě a zaměření na vstupy vyžaduje pouze informace o počtu hodin odpracovaných dobrovolníky a mediánových mzdách v dané ekonomice (buďto celkově za jednotlivé skupiny zaměstnání). Jedná se tak o vhodnou metodu pro tento výzkum. 48

49 Deklarovaná náhradní tržní cena Tato metody bývá někdy označována jako metoda kontingentního hodnocení. Spočívá ve vyjádření, kolik by příjemci dobrovolnických aktivit byli ochotni za tyto služby zaplatit, když by je přestali dostávat zdarma. Je možno voli více způsobů, buďto jak je dobrovolnická činnost cenná pro dobrovolníka (měření vstupu), nebo pro ty, pro které dobrovolníci svoji činnost vykonávají (měření výstupu). V obou případech musí být dále zvolen určitý způsob k získání dané hodnoty. Řada významných ekonomů (Adamowicz a kol, 1998, s. 74; Arrow a kol, 1993, s. 63; Carson a kol. 2001, s. 198; Diamond a Hausman, 1994, s. 59; Foster a kol. 1997, s. 135; Goldschmidt Clermont, 1993, s. 431; Portney 1994,s ) zastává názor, že právě tato metoda, bude-li použitý vhodný design, může poskytnout spolehlivý údaj o netržní hodnotě statků či služeb. Tato metoda je však vhodná spíše k dílčím šetření, kdy nedochází k přílišné rozptýlenosti vstupů a výstupů. Přičemž v případě mimořádných událostí se děje obojí, pomáhají tisíce dobrovolníků, přičemž počty zasažených se pohybují v ještě větších řádech, přičemž chybí centrální registr pomáhajících či zasažených. Mimo to lze vzhledem k Maslowově. (Maslow, 1943, s. 18) teorie lidské motivace vyplývá, že nedostává-li se lidem základních potřeb 47, což je velmi často případ lidí, kterým při povodních pomáhají dobrovolníci, ostatní potřeby ustupují do určité míry stranou. Lze tedy předpokládat, že příjemci dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, budou mít po mimořádné události jiné priority, než se účastnit výzkumů 48. Jiné by to mohlo být u velkých organizací, např. pražská ZOO, která při povodních v roce 2013 využívala na odstraňování povodňových škod také ve velkém dobrovolníky Výběr strategie měření Dosud jsme zvolili pro tento výzkum makroekonomickou perspektivu, zaměření na vstupy a metodu zjištěné náhradní ceny. Nyní je třeba zvolit vhodnou strategii měření, vzhledem k doposud zvoleným prvkům designu výzkumu připadají v úvahu dvě: náklady náhrady (angl. replacement cost) a náklady obětované příležitosti (angl. opportunity cost). Pro úplnost však bude diskutována i třetí strategie, společenské přínosy (angl. societal befenits) a také strategie VIVA (Volunteer Investment and Value Audit), kterou sice nezmiňují ani (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011:225), ani Mezinárodní organizací práce (2011), ale v našich podmínkách se jedná o poměrně známý přístup (viz např. Williams, 2005; Musilová, 2005 a další) V každé z těchto strategií lze použít obě metody, tedy jak zjištěnou náhradní tržní cenu, tak deklarovanou náhradní tržní cenu. První dva z těchto přístupů se zaměřují na vstupy dobrovolnické práce a jeden na výstupy. Všechny tyto tři strategie přitom mohou být aplikovány při všech tří 47 Fyziologické potřeby (physiological, potřeba bezpečnosti (safety), lásky (love), uznání či úcty ('esteem) a seberealizace (self-actualization). 48 Je však také možné, že pro některé by to (snaha výzkumem zlepšit současný stav) byla právě ona seberealizace (self-actualization), jakmile by vyšší potřeby byly naplněny. 49

50 perspektivách (z pohledu jednotlivců, z pohledu organizací i z makroekonomického pohledu), byť některé jsou pro určité situace vhodnější než jiné. (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 225) a) Náklady náhrady Náklady náhrady jsou nejvíce používanou metodou k odhadování ekonomické hodnoty dobrovolnictví, byly použity i při výpočtech ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků Červeného kříže (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011, s. 19). Náklady náhrady se tedy zaměřují se na hodnotu vstupů dobrovolnické práce, tedy hodnotu práce, kterou dobrovolníci vykonávají. K tomuto je možné přistoupit pomocí již výše zmíněných dvou strategií, zjištěnou náhradní tržní cenu a deklarovanou náhradní tržní cenu: jakou hodnotu má dobrovolnické práce podle vyjádření těch, pro které dobrovolníci svoji práci vykonávali Náklady náhrady při zjištěné náhradní tržní ceně Tento přístup spočívá ve zjištění nákladů na placenou pracovní sílu, která by mohla nahradit vykonanou dobrovolnickou práci. Tento přístup je oproti druhému přístupu koncepčně více složitý, zejména proto, že s sebou nese několik možností volby. První z těchto možností je typ náhradní mzdy, který bude zvolen. Mzda specialisty Obecná mzda Náklady náhrady při deklarované náhradní tržní ceně Tento přístup spočívá v deklarování hodnoty dobrovolnické práce druhou stranou, tedy buďto vedoucími dobrovolníků v daných organizacích (v případě dobrovolnictví v určité organizaci, např. ústav sociální péče apod.), případně těch, kteří byli příjemci jejich aktivit (v případě přímého dobrovolnictví). Jde o přístup, který je sice koncepčně méně složitý, nicméně je velmi obtížný na provedení, obzvláště v podmínkách dobrovolnictví při mimořádných událostech v ČR. Zahrnuje totiž dotazování se vedoucích dobrovolníků v daných organizacích, případně těch, kteří byli příjemci jejich aktivit, kolik by byli ochotni zaplatit za práci dobrovolníků, kdyby nebyla k dispozici zdarma. (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 226) Tento přístup v rámci mimořádných událostí v ČR představitelný pro některé dílčí oblasti dobrovolnictví, např. činnost horské služby, či dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích. Pro komplexnější pojetí tohoto tématu, např. zachycení ekonomické hodnoty více segmentů dobrovolnictví při mimořádných událostech, by však tento přístup byl sice možné, ale nesmírně analyticky náročný. Z tohoto důvodu k němu nebude přistoupeno. b) Náklady obětované příležitosti 50

51 Oproti přístupu nákladů náhrad, náklady obětované příležitosti se zaměřují na dobrovolníka. Tento přístup spočívá ve měření nákladů dobrovolníků v podobě ušlého příjmu dobrovolníka za placenou aktivitu, eventuálně v podobě ušlé činnosti, která má pro dobrovolníka nějakou hodnotu. Jde v podstatě o měření peněžní hodnoty dobrovolnictví dobrovolníkem samotným (Brown 1999, Abraham a Mackie 2005). Vzhledem k tomu, že při větších povodní, kterých se bude týkat pilotní výzkum, se zapojují tisíce, často jednorázových, dobrovolníků, nejeví se tento přístup jako příliš proveditelný. I zde existuje několik variant tohoto přístupu (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 227) Nulové náklady obětované příležitosti dobrovolníků Určování nákladů obětované příležitosti podle ušlé mzdy dobrovolníků Určování nákladů obětované příležitosti podle samotných dobrovolníků První přístup pracuje s nulovými náklady obětovaný příležitosti, další pracuje se zjištěnou náhradní tržní cenou, ušlou mzdou. Třetí přístup potom využívá metodu deklarované náhradní hodnoty dobrovolnictví. Nulové náklady obětované příležitosti dobrovolníků V minulosti nahlížela celá řada ekonomů na volný čas jako tu pravou alternativu dobrovolnictví a jelikož volný čas je neplacený, přiřadili dobrovolnictví nulové náklady obětované příležitosti. (United Nations a kol, 2008, s. 100, 185, 409 a 542). Celá řada dobrovolníků při mimořádných událostech však dobrovolnictví vykonávají na úkor svého placeného zaměstnání, proto nelze tento přístup uplatnit při odhadování ekonomické hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech. Určování nákladů obětované příležitosti podle ušlé mzdy dobrovolníků Tento přístup využívá zjištěnu náhradní tržní cenu, tedy mzdu, o kterou dobrovolník přijde, upřednostní-li dobrovolnictví před svým placeným zaměstnáním. Mzda, která se v tomto používá je tedy mzda jednotlivých dobrovolníků v jejich civilních povoláních. Ani tato metoda není příliš vhodná, protože stejnou práci, např. uklízení naplavenin při povodních, hodnotí značně odlišně, vykonává-li ji např. jaderný fyzik a nezaměstnaný uklízeč. (Kavan a Dostál, 2012, s. 48). V tomto případě by byla hodnota práce jednoho značně vysoká ušlá mzda, zatímco hodnotu práce druhého by byla nulová ušlá mzda, i kdyby vykonali naprosto stejnou práci. Z důvodu příliš velkého potenciálu pro zkreslení není tato metoda pro oblast dobrovolnictví při mimořádných událostech příliš vhodná. Určování nákladů obětované příležitosti podle samotných dobrovolníků Třetím způsobem je použití deklarované náhradní tržní ceny, tedy ptát se na hodnotu jejich dobrovolnické práce samotných dobrovolníků. Řada výzkumů na toto téma se také dotýkala otázky, zda skutečně volný čas nemá žádnou ekonomickou hodnotu. Tyto výzkumy používali právě metodu kontingentního hodnocení, pomoci, které měřili, za jakou cenu jsou lidé ochotní vzdát se volného času 51

52 (např. Jara-Diaz a kol., 2008, s. 2; Larson, 1993, s. 573). Tento přístup s sebou pro oblast dobrovolnictví při mimořádných událostech nese řadu úskalí, zejména obrovský počet dobrovolníků a tedy obrovskou analytickou náročnost při zkoumání z makroekonomického pohledu. Tento přístup by se tedy hodil spíše pro nižší perspektivy, tedy zkoumání z pohledu jednotlivců či organizací, ne však pro zkoumání z makroekonomické perspektivy. c) Společenské přínosy Zatímco náklady náhrady a náklady obětované příležitosti se zaměřují na měření a hodnocení vstupů, tento přístup se zaměřuje na společenské přínosy, které přináší dobrovolnická práce. I zde existuje několik alternativ provedení. Náklady na tržní zajištění přínosů z dobrovolnictví Odhad přínosů dobrovolnictví příjemce aktivit Náklady na tržní zajištění přínosů z dobrovolnictví jdou vyčíslit tam, kde výstup dobrovolnických činností mají přiměřené tržní protějšky. V tom případě je hodnota dobrovolnictví určena cenou za příslušné jednotky výstupu dobrovolnické činnosti (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011:227). Tento přístup by bylo možné použít na některé dílčí oblasti dobrovolnictví při mimořádných událostech, např. na odklízení naplavenin při povodních. Pro jiné, jako je záchrana života dobrovolnými záchranáři, je však hůře použitelný. Odhad přínosů dobrovolnictví příjemce aktivit je oproti prvnímu přístupu možné použít i tam, kde výstupy dobrovolnictví nemají přiměřené tržní protějšky. Zkoumání hodnoty dobrovolnictví tímto způsobem probíhá dotazováním se vedoucích dobrovolníků v dobrovolnických organizací, případně samotných příjemců jejich aktivit, kolik by byli ochotní zaplatit za statky či služby, které dobrovolníci produkují (Salamon, Sokolowski a Haddock, 2011, s. 227). Na některé části dobrovolnictví při mimořádných událostech, by tento přistup teoreticky bylo možné použít, např. v případě dobrovolných hasičů, ti svoji hasičskou činnost totiž vykonávají v rámci jednotek dobrovolných hasičů obce, které jsou organizačními složkami obce. Pro komplexnější pojetí z makroekonomického hlediska však tento přístup není příliš vhodný. 2.3 Měření hodnoty dobrovolnické práce v současné praxi V této části práce se zaměříme na současné přístupy k měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Nejprve z pohledu studií, zachycující tuto hodnotu pro vybranou oblast (celý svět, region, stát, oblast dobrovolnictví, organizaci, atd.), poté z pohledu vstupu ekonomické hodnoty do povinného kofinancování projektů, z pohledu využití hodnoty pro motivování dobrovolníků k dobrovolnictví a následně z pohledu účetnictví. 52

53 2.3.1 Výzkumné studie Výzkumné studie ekonomické hodnoty dobrovolnictví můžeme rozdělit na studie prováděné: vědeckými pracovišti statistickými orgány státem (ministerstvy) NNO Může přitom docházet k propojení, kdy jedno šetření provádí vědecké pracoviště ve spolupráci se statistickým úřadem, ministerstvo ve spolupráci s NNO atd., při nadnárodních šetřeních potom přirozeně spolupracují subjekty z různých zemí. Další možné členění provádění výzkumných studií je: Pravidelné, většinou každoroční (např. šetření statistických úřadů, či jednotlivých NNO) Příležitostné Podle zaměření můžeme dále výzkumné studie rozdělit na studie zaměřující se na: Vybranou organizaci (ať už jde o pobočky (lokální, národní, či celosvětovou síť) Vybranou oblast dobrovolnictví (podle sektoru, ve kterém dobrovolníci působí, či podle jejich činnosti) Vybranou skupinu či skupiny dobrovolníků (mládež, senioři, nezaměstnaní, atd). Jeden region (město, kraj, stát, EU, celý svět, atd.) Z hlediska publicity můžeme výzkumné studie dále členit takto: Publikované k této části se běžně veřejnost dostává, pravděpodobně jich bude většina, protože i výsledky VIVA metody jsou potenciálně marketingově zajímavé. 49 Nepublikované vytvářené pro vlastní potřebu (např. hodnocení nákladové efektivnosti dobrovolnických programů metodou VIVA). Zřejmě půjde o menší část, nicméně ne všechny vnitřní výpočty (zejména NNO se dostanou k veřejnosti. Do této kategorie by mohly spadat i výpočty NNO, které potom vstupují do kofinancování projektů. Celosvětový kontext měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví Na úvod této části je třeba říct, že metodologická roztříštěnost jednotlivých studií do značné míry znemožňuje srovnání jednotlivých výsledků. Tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč Mezinárodní 49 Z hlediska mediální publicity se k publikování výsledků často vyžívá mezinárodní den dobrovolníků 5. prosince. Toto datum uvádí jako vhodné i Novák (2008, s. 172). 53

54 organizace práce (ILO) vydala manuál k měření dobrovolnické práce (2011), který má cíl dosáhnout jednotné metodologie při výzkumech ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Určitý tlak v této oblasti vyvíjí také EU, konkrétně Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) (angl. European Economic and Social Committee), který vyzývá členské země k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví na základě manuálu ILO. Podle informací EHSV k roku 2013 pouze tři členské země EU (Polsko, Maďarsko a Itálie) provádí měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví na základě metodologických principů Manuálu ILO pro měření dobrovolnické práce. (EESC, 2013). Neuvádí přitom ČR, kde se ekonomická hodnota dobrovolnictví měří od roku 2004 (Novák, 2008, s. 48), ČSÚ přitom využívá obecnou mzdu. Hodnota dobrovolnické práce podle výpočtů ČSÚ se v minulých letech pohybovala ve výši cca 6 až 10 miliard Kč. EHSV dále uvádí, že některé další země EU provádí svá měření mimo metodologické principy Manuálu ILO, jiné členské státy rozsah dobrovolnictví nezachycují vůbec. (EESC, 2013). Určitou informaci o tom, jakou hodnotu má dobrovolnictví celosvětově nám přináší výzkum univerzity Johnse Hopkinse v USA, který publikovali Salamon, Sokolowski a Haddock (2011, s. 236). Ti uvádí, že 971 milionů lidí ročně vykonává dobrovolnickou činnost. Dále potom, že celková ekonomická hodnota dobrovolnické práce v roce 2005 byla miliard USD, což je cca miliard CZK. Přináší také zajímavý závěr, že pokud by všichni dobrovolníci světa obývali jednu zemi (Volunteerland), šlo by o druhou nejlidnatější zemi se sedmou nejsilnější ekonomikou. Tyto ilustrace je třeba jistě brát s rezervou, nicméně poskytují užitečné informace o rozsahu dobrovolnictví a také o jeho ekonomickém významu. Předchůdce intervalového odhadu Novákova práce směřovala k vyvinutí alternativní metodu stanovení hodnoty dobrovolné práce (2008, s. 11), při té příležitosti však Novák porovnával stávající metodologie a zachytil je v níže uvedené tabulce. Tabulka 3: Novákův přehled náhradních mezd podle různých metodik (2000 až 2007) Strategie měření Rok MPSV Hestia Medián ČSÚ VŠE Průměr Ind. Sec ,73 33,45 76,94 76,94 82,51 88,29 98, ,52 85,52 90,27 98,49 110, ,3 50,85 90,52 90,15 96,13 105,61 118, ,14 55,35 97,3 89,21 101,84 113,63 127, ,26 59,4 102,23 106,73 109,55 118,62 132, ,69 63,75 108,08 113,44 116,2 126,01 141, ,3 69,6 112,27 120,19 120,11 131,81 147, ,38 72,15 119,38 126,34 127,81 144,51 161,85 Zdroj: Upraveno autorem na základě Nováka (2008, s. 164). 54

55 De facto tak poskytl určitý základ pro vytvoření intervalového odhadu, byť Novák sám pracuje výhradně s bodovými odhady a byť horní hranice je značně nepřesná, protože představuje proměnou mzdu v ČR navýšenou o výši fringe benefits v USA, tedy 12 % 50. Tato hodnota je však vysoce podhodnocena, jelikož zaměstnavatel odvádí povinně na zaměstnance v pracovním poměru (a od určité výše výdělku naté na zaměstnance zaměstnané na dohodu o provedení práce a na dohodu o pracovní činnosti) 34 %. Z jeho srovnání nicméněplyne obrovská roztříštěnost bodových odhadů, které se často liší i o více než sto procent. Novák dále konstruoval vlastní metodu výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce, kdy bral v úvahu dva koeficienty. Koeficient druhů vykonávaných prací, ten byl stanoven pomocí soupisu typických skupin dobrovolnických prací, ke kterým byly následně hledány tržní substituty. Druhým koeficientem byl koeficient podílu úplných nákladů práce, který spočívá ve vyčíslení úplných nákladů na práci. Národní statistická šetření ekonomické hodnoty dobrovolnictví Salamon a kol. (2013) ve své další zprávě z výzkumného projektu hodnoty dobrovolnictví přináší studie 16 zemí, mezi nimi ČR. Konkrétně srovnání podílu práce neziskových institucí na HDP v daných zemích, nebo podíl pracovní síly v neziskových institucích (placené i dobrovolné) na celkové pracovní síle. Objevují se také různé výsledky dílčích (i pravidelných) studií, přinášející odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví v jednotlivých zemích, např. Polska, kde se hodnota dobrovolnické práce k roku 2011 odhaduje na 2,8 % HDP, což je ekvivalent 9,6 % všech pracovníků v dané ekonomice. (EESC, 2013). Nebo Rakousko, kde v roce 2005 bylo odpracováno 545 milionů hodin v hodnotě 5,45 miliardy Eur, v přepočtu plných úvazků (FTE). (Hout, 2010, s. 7). Čas od času probíhají také různá ad hoc šetření, např. Lusková D. a Lusková Š., které zkoumaly ekonomickou hodnotu dobrovolnictví v sociálních službách v ČR za rok Podle jejich výpočtů je tato hodnota cca 83 milionů Kč. Po odečtení přímých nákladů na dobrovolnictví dále konstatovaly, že dobrovolnickou prací bylo v sektoru sociálních služeb uspořeno cca 28,7 milionu Kč (2012, s. 17). Dalším šetřením je výzkum ekonomické hodnoty dobrovolnictví v životním prostředí v ČR. Kubinec (2011, s. 8) zkoumal data dvou NNO, přičemž za pomocí několika mezd specialisty zjistil celkovou hodnotu dobrovolnictví 7,5 mil. Kč. Ve stejné oblasti proběhl také výzkum 80 různých NNO, který postupoval metodikou podobnou ČSÚ (na místo mediánové mzdy používal obecnou mzdu) a který zjistil, že ekonomická hodnota dobrovolnictví ve zkoumaných organizací je za rok až 22 milionu Kč. Velmi zajímavý je také alternativní odhad za využití minimální mzdy, který je 50 Tato hodnota vychází v metodologie Independent sectoru, který svoji metodu vyvinul pro podmínky USA. Základní myšlenku Independent sectoru, tedy navýšení mzdy o fringe benefits, však lze považovat za smysluplnou, byť je třeba její výši přizpůsobit konkrétní zemi. 55

56 výrazně nižší, a sice cca 7,4 milionu Kč (Nadace partnerství, 2011, s. 15 a 16). Tato výzkumná studie, zpracovávaná pro MŽP ČR Na Slovensku v rámci státního statistického zjišťování oceňují hodnotu dobrovolnické práce minimální mzdou, přičemž jde přinejmenším podle některých autorek o adekvátní postup. (Mydlíková a kol, 2006, s. 70, Pavlíková, 2007, s. 11) Výzkum ekonomické hodnoty dobrovolnictví ze strany NNO Výzkumu hodnoty dobrovolnictví se však nevěnují jen výzkumné instituce a statistické úřad, ale i samotné NNO. V roce 2013 započal v ČR velký projekt Rady dětí a mládeže financovaný Evropským sociálním fondem s názvem Systém evidence a ohodnocení dobrovolnické práce jako nástroje zvýšení transparentnosti a efektivity hospodaření v NNO. Jeden z cílů projektu je: přenesení osvědčených mezinárodních metodik ze zahraničí a jejich přizpůsobení zjištěným specifikům v České republice a zohlednění specifika dobrovolnické práce v ČR při evidenci a vyčíslení hodnoty dobrovolnické práce. Projekt se má uskutečňovat ve spolupráci s ČSÚ a má ambice svými výstupy ovlivnit systém měření hodnoty dobrovolnické práce v ČR (ESF v ČR, 2013) Je také patrný rostoucí zájem NNO znát hodnotu dobrovolnictví v rámci své organizace, zmiňme např. Diakonii (Bucharová, 2014, Adru (Dostál, Vyskočil 2013, nebo Červený kříž (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011), které výpočty ekonomické hodnoty svých dobrovolníků buďto počítají sami, případně si je zadávají externě. Na Slovensku bylo zaznamenáno měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví v Tatranskom okrášľovacím spolku, který s ním začal hned v první dobrovolnické sezóně. Dobrovolníci zde odpracovali více než 4280 hodin v rámci činností jako je čistění turistických stezek od odpadků, prořezávání zarostlých cest, rekonstrukci Galerie Encián na Skalnatém plese atd.. Jejich práce byla oceněna na více než (Bolda, 2013). Výsledky studií zaměřené na dobrovolnictví při mimořádných událostech Studie ekonomické hodnoty dobrovolnictví při mimořádných událostech se věnují buďto dobrovolným hasičů, např. McLennan a Birch (2005) odhadují, že dobrovolní hasiči a záchranáři svými činnostmi ročně ušetří australské vládě dvě miliardy USD. Dále jde o již zmiňovanou Diakonii (Bucharova 2014, s. 76), která si provádí vnitřní šetření, ze kterých vyplývá, že náklady na činnost jednoho dobrovolníka Diakonie při povodních 2013 na jeden den byly cca 550 Kč, zatímco ekonomická hodnota práce jednoho dobrovolníka je dvojnásobná cca 1100 Kč za den. Tyto vnitřní výpočty vychází z metodiky ČSÚ. Studie Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce 51 (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, 2011, s. 8 a 16). Uvádí jak ekonomickou hodnotu 51 Jedné z z největších světových NNO, zapojujících se při mimořádných událostech. 56

57 dobrovolníků v roční výši okolo šesti miliard amerických dolarů, tak další rozměry hodnoty, a sice význam pro komunitu (růst sociální soudržnosti a kvality života v komunitě), organizaci (umožňují činnost hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v daném rozsahu) i pro samotné dobrovolníky (nové znalosti, pocit sounáležitosti, osobní satisfakce). Netradiční studii na téma hodnoty dobrovolnické práce při mimořádných událostech přinesl Aoki (2014) z Aberdeenské univerzity, který zkoumal vliv dobrovolnické práce při poskytování denní asistence seniorům na mortalitu seniorů, přičemž se zaměřil na zemětřesení v Japonsku v roce Oaki přišel s ohromujícím závěrem, a sice že dobrovolnictví výrazně snižovalo úmrtnost osob starších 70 a 80 let, přičemž efekt na mortalitu je u osob starých 80 let a více je dvojnásobný, oproti osobám od 70 do 80 let. Aoki (2014, s. 29 a 31) dále dodává, že jeho studie zachycuje pouze jeden z přínosů dobrovolnictví při této katastrofě, přičemž mezi dalšími neměřenými přínosy zmiňuje zlepšení zdravotního stavu seniorů, nebo užitek z dobrovolnické práce, který pociťují dobrovolníci. Tato neobvyklá hypotéza jistě zaslouží další testování, které celou souvislost blíže vysvětlí, např. zda mohlo jít o nedostatečnou péči, kterou doplňovala dobrovolná síla. Metodologický rámec vědeckých studií ekonomické hodnoty dobrovolnictví Drtivá většina v praxi používaných metodologií ekonomické hodnoty dobrovolnické práce se v terminologii Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011) zaměřují na vstupy jako metodu hodnocení využívají zjištění (tedy nalezení nejbližších tržních substitutů) jako strategii hodnocení používají náklady náhrady. 52 Tato výzkumná strategie však s sebou nese ještě celou řadu dalších prvků, které je třeba pro každý výzkum zvolit. Zejména jde o typ náhradní mzdy, a sice zda použijeme jen jednu náhradní mzdu pro celý námi zkoumaný region (kraj, stát, kontinent, celý svět, atd.). Rozdíly lze naopak spatřovat ve: Výběru vhodné definice dobrovolnictví, která určuje rozsah množiny dobrovolnictví, spadajícího do výzkumu. V současné době se prosazuje definice Salamona, Sokolowskiho a Haddock, (2011:225) a ILO (2011), podle které je dobrovolnictví: neplacená nepovinná práce, vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků. Výběru náhradní mzdy -.tedy hodnoty, která by byla vyplacena placeným zaměstnancům, aby nahradili práci dobrovolníků. Náhradní mzdu můžeme rozdělit na dva základní typy: 52 Až na výjimky, využívající náklady obětované příležitosti. 57

58 Obecnou mzdu kdy zvolíme jednu náhradní mzdu na veškerou dobrovolnickou práci zahrnutou do výzkumu, obvykle dle nějakých obecných charakteristik (např. mediánová, průměrná či minimální mzda v dané ekonomice, případně odvozování jiných obecných mezd od těchto základních). Mzdu specialisty kdy je zpravidla použito více náhradních mezd v závislosti na typu dobrovolnické práce (případné v závislosti na typu placeného povolávání, jehož vykonávání se dobrovolníci vzdávají ve prospěch dobrovolnické práce. Tím však výběr vhodné metodologie výzkumu zdaleka nekončí. Např. ČSÚ se před prováděním každoročních šetření musel rozhodnout, zda budou používat pouze jednu náhradní mzdu za celou národní ekonomiku (obecná mzda), nebo zda použijí mezd několik, podle typu dobrovolnictví (mzda specialisty). ČSÚ zvolil jednu náhradní mzdu, následně se musel rozhodnout, zda použije průměrnou mzdu, nebo mzdu mediánovou. Byla zvolena mzda mediánová, následně zde byla otázka, zda to má být medián skutečně za celou ekonomiku, nebo jen za její nepodnikatelskou část (platovou sféru). Byla zvolena platová (nepodnikatelská) sféra. Podobné otázky potom vyvstávají i u druhého typu, tedy u mzdy specialisty, uveďme si to opět na příkladu. Fond pro NNO 53 se rozhodl umožnit NNO žádající o dotace, aby do povinného kofinancování projektů zapojily i ekonomickou hodnotu dobrovolnickou práci. V tomto případě bylo zvoleno náhradních mezd 24, tak, aby co nejlépe postihovaly činnosti dobrovolníků. Výše těchto náhradních byly zřejmě stanoveny v závislosti na jejich tržní ceně, nicméně zcela nevychází z nejbližších tržních substitutů podle ISPV. V obou případech je navíc důležité, za jaké období budeme přebírat náhradní mzdy. Tyto údaje z oficiálního šetření se za celý rok objevují s určitým zkreslením, tedy chceme-li odhady dobrovolnické dříve, je třeba zvolit určitý kompromis a použít poslední dostupné odhady (např., za poslední čtvrtletí). Vybrané strategie hodnocení ekonomické hodnoty dobrovolnické práce Strategie hodnocení ekonomické hodnoty dobrovolnické práce můžeme rozdělit do několika skupin: Obecné průměrné či mediánové mzdy za celou ekonomiku Metody založené na minimální mzdě Mzda specialisty více mediánových mezd Metody zvyšující či snižující tržní hodnoty 53 Na obou příkladech je také ukázkově vidět, jak výběr definice neziskového sektoru, ovlivní množinu dobrovolnické práce a také výslednou ekonomickou hodnotu. Zatímco Fond pro NNO v tomto případe uznával jen dobrovolnickou práci, uskutečněnou podle zákona o dobrovolnické službě a akreditovanou na MV ČR, ČSÚ zahrnuje i dobrovolnictví mimo tento zákon, kterého je drtivá většina. Z vymezení dobrovolnické práce Fondu pro NNO dále vypadává dobrovolnická práce ve členském poměru (např. Český červený kříž). 58

59 četnost zaměstnanců 1) Obecné průměrné či mediánové mzdy za celou ekonomiku Tento typ náhradní mzdy můžeme v zásadě rozdělit na dva podtypy: Medián v nevýdělečné sféře 54 mediány hrubých mezd zaměstnanců v nevýdělečné sféře podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Průměrná mzda - jde o alternativu mediánové obecné mzdy pro případ, že jsou k dispozici pouze průměrné a ne mediánové hodnoty Použití jedny náhradní mzdy, vycházející z dané ekonomiky, je velmi populární způsob měření hodnoty dobrovolnictví, využívaný mj. také Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Novák (2008: 164) tomto způsobu zmiňuje, že je jednoduchý a nejméně sporný. Je však třeba si uvědomit, že jde o obrovské zobecnění. Vezmeme-li si příklad v ČR v roce 2012, zaměstnanci v platové sféře, vidíme, že okolo tohoto údaje se pohybuje jen malá část z celkového počtu zaměstnanců, nehledě na to, že již z principu pracuje polovina pracovníků za nižší plat a druhá polovinu za vyšší plat. Dále pak 25 % zaměstnanců má příjem o 20 % (1. kvartil) až 67 % (minimální mzda) nižší příjem než je tato hodnota. Naopak 25 % zaměstnanců (3. kvartil) má o 20 % a více vyšší příjem než je tento ukazatel. 10 % procent zaměstnanců má navíc vyšší příjem o více než 52 % oproti mediánové mzdě (ISPV 2012: 13). Použití jakékoli z těchto nám může pomoci získat rámcovou představu o tom, kolik by stálo nahradit dobrovolníky placenou pracovní silou. Nemáme ale možnost zjistit, kde v níže uvedeném grafu se nahází mzda, za kterou by dodatečná pracovní síla, ochotná a schopná nahradit dobrovolníky, pracovala. Graf 1: rozložení distribuce platů v ČR za rok 2012 podle ISPV mediá n průměr 1. kvartil 3. kvartil 1. decil minimální mzda 60 % 9. decil hrubý měsíční plat [Kč] 54 Případně mediánový hodinový výdělek v celé ekonomice, nejsou-li dostupná data. 59

60 Zdroj: ISPV 2012, s. 13 Není náhodou, že i Manuál pro měření dobrovolnické práce ILO (2011) uvádí použití průměrné (mediánové) mzdy až jako nejzazší možnost. Vzhledem k nedostatkům obecné a mediánové náhradní mzdy a doporučením ILO využívat mzdu specialisty, je logické, že se stále více používají i jiné metody. 2) Metody založené na minimální mzdě Minimální mzda (je-li v dané zemi používána), představuje minimální hodnotu, za kolik v dané zemi bylo možné zaměstnat člověka, aby nahradil dobrovolnickou práci. Ve své podstatě jsou dva základní typy: Minimální mzda standardně uváděný ukazatel, minimální hodnota, za kterou je možné v dané ekonomice zaměstnat pracovníka. Zaručená mzda méně často uváděný ukazatel, jde o minimální hodnoty, za které je možné na dané činnosti zaměstnat pracovníka. Jde tedy o kombinaci minimální mzdy a mzdy specialisty. Od minimální mzdy se také odvíjí český přístup Tošnera a Sozanské (2001, s. 92): Metoda navržená sdružením Hestia Tento způsob byl navrhnut pro vykazování dobrovolníků, jako nepeněžního přijmu (Tošner a Sozanská, 2001, s. 92), byť Novák (2008, s. 164) uvádí, že se v praxi nepoužívá, bylo zjištěno, že Komunitní nadace Blanicko-Otavská a město Strakonice v letech 2012 a 2013 používali jako náhradní mzdu dobrovolnické práce vstupující do povinného kofinancování 75 Kč, což je přibližně 1,5 násobek minimální mzdy. Jde tedy o hodnotu, kterou navrhli Tošner a Sozanská. Metoda Ministerstva práce a sociálních věcí Tato metodika byla stanovena v roce 2004 MPSV, přičemž jako hodnota dobrovolnické práce je 6. platová třída a 6. platový stupeň podle Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů. V roce 2012 však byla pro potřeby šetření dobrovolnictví v sociálních službách použita mediánová mzda v platové sféře a není známo, že by se z touto hodnotou dále pracovalo. 3) Mzda specialisty více mediánových mezd Princip tohoto typu je co nevyšší přiblížení náhradní mzdy reálné hodnotě konkrétní dobrovolnické činnosti. Základní typ je pouze jeden: Mzda specialisty tedy více náhradních mezd podle jednotlivých typů dobrovolnictví Svým zaměřením by sem však spadala i výše uvedená: 60

61 Zaručená mzda Jde o kompromis mezi minimální mzdou a mzdou specialisty a představuje legislativně stanoveny zaručené mzdy, za které je na konkrétní činnosti možné zaměstnávat pracovníky. 4) Metody zvyšující či snižující tržní hodnoty Brown (1999) zastává stanovisko, že dobrovolníci jsou obecně méně produktivní v poskytování služeb směrem ke klientům než placení zaměstnanci. Dále uvádí, že zaměstnavatelé mají zájem obsazovat na kvalifikovanější profese placené zaměstnance, jejíž absence ze zaměstnání by byla pro zaměstnavatele nákladná. Přičemž jejich mzda, která představuje silný motivační faktor, který působí na pracovníky, aby odváděli lepší výkony. Z toho dále dedukuje, že dobrovolníci mají nižší úroveň zvláštních znalostí a tréninku, než placení zaměstnanci. Metoda americké organizace Independent Sector Jde o jeden ze způsobů, které zvyšují náhradní mzdy. Tento způsob se odvíjí od průměrných mezd a představuje navýšení hodnoty dobrovolnictví o 12 %, o fringe benefits. Tato metoda však nelze používat univerzálně, pro použití v konkrétních zemích je nutné přizpůsobit výši fringe benefits místním podmínkám. Je také vhodné při úpravách této metody jít cestou doporučení ILO a o výši fringe benefits navyšovat mzdu specialisty a nikoliv obecnou mzdu. Dílčí závěry k nejčastěji používaným metodikám měřeni dobrovolnictví. Všechny výše uvedené metodiky měření dobrovolnické práce mají společný metodologický základ, a sice se zaměřují na vstupy dobrovolnické práce, zjištěnou tržní cenu a využívají náklady náhrady. V těchto prvcích výzkumu se také všechny výše uvedené metodiky drží doporučení ILO. Je třeba zmínit, že využívání nákladů náhrady neznamená, že dobrovolnictví představuje pouze substituci placené síly. Spíše jde o konsensus mezi vědeckou komunitou, že jde o nejsmysluplnější způsob měření ekonomické hodnoty dobrovolnické práce (ILO, 2011, s. 36). Byť tento přístup není bez obtíží, zejména zobecňuje rozdílné příjmy ve stejných profesích a není-li rozdělení na sektory (např. podnikatelský a nepodnikatelský), tak také rozdíly ve mzdách v jednotlivých sektorech Kofinancování Problematika vstupu ekonomické hodnoty dobrovolnictví do povinného kofinancování projektů (veřejných i soukromých) je velmi významnou součástí zkoumání ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Tato hodnota již není jen statistický ukazatel, informující o vývoji ekonomiky či společnosti a je to také mnohem více než nástroj na motivování dobrovolníků. Jde o praktické použití této hodnoty, které bude účetně zaevidováno a vstupuje jako účetní hodnota do financování projektu. Vzhledem o obrovské roztříštěnosti jak metodologického základu, tak výsledků jednotlivých přístupů je obrovský prostor pro zkreslení, ať již neúmyslné či úmyslné. 61

62 Připomeňme, že jednotlivé odhady ekonomické hodnoty dobrovolnické práce se liší v řádech desítek až stovek procent. Subjekt vyhlašující grantové výzvy (EU, ministerstva, kraje, NNO) tak stanovují míru spoluúčasti a také zvažují celkové náklady projektu. Různé pojetí výpočtu ekonomické hodnoty tak mohou upravit zvolenou míru spoluúčasti a zároveň také výrazně zkreslit celkové náklady projektu, včetně následných analýz efektivnosti. Je velmi pravděpodobné, že možnost vstupu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce pronikne do legislativy EU a tím i do legislativy ČR, proto je žádoucí této problematice věnovat pozornost. V této subkapitole bude nejprve věnována pozornost právnímu stavu věci, následně potom vybraným případům, kdy poskytovatelé dotací umožňují vstup ekonomické hodnoty dobrovolnické práce do povinného kofinancování. Právní stav věci Možnost zahrnutí hodnoty dobrovolnictví do povinného kofinancování projektů uvádí dokument Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, konkrétně v části druhé, postup pro poskytování dotací. (Vláda ČR, 2010). Zde je uveřejněna formulace, že do spolufinancování projektu může ústřední orgán hodnověrným způsobem zahrnout i práci dobrovolníků podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Výši této spoluúčasti stanoví příslušný ústřední orgán. Tato změna měla být zahrnuta i v novém zákoně o dobrovolnictví (který měl platit již od , nicméně s pádem Nečasovy vlády byla tato novela zatím odložena (Dobrovolnik.cz, 2014). Konkrétně mělo jít o možnost zahrnout ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce do povinného kofinancování. Ekonomická hodnota měla být určena pomocí mediánové mzdy v nepodnikatelské sféře podle statistiky MPSV. Dále také měl mít dobrovolník nárok na potvrzení o výkonu dobrovolné práce, které by mj. popisovalo kompetence, které dobrovolník získal během své dobrovolnické práce (Asociace NNO Karlovarského kraje, 2012). Připravovaný zákon tedy pracoval jak s hodnotou práce dobrovolníků, tak se zachycováním části přínosů pro samotné dobrovolníky, které by si následně mohli přikládat např. k životopisu při hledání zaměstnání. Snahy o nový zákon však neustaly a lze je očekávat i v budoucnu. V souvislosti s novým občanským zákoníkem byla nutná také změna zákona o dobrovolnické službě, jelikož podle výkladu MV ČR nebylo možné poskytovat akreditace a dotace těm NNO, které mají některou z nových právních forem (kromě spolku). Jde tedy o ústavy, nadace, nadační spolky a sociální družstva (MV ČR 2013). Na příkladu si uveďme, o jak moc kontroverzní záležitost se jedná. Jedna z předních českých NNO jak z oblasti dobrovolnictví v sociálních službách, tak pomoci při mimořádných událostech a také jedna z největších organizacích, zprostředkující dobrovolnickou práce podle zákona o dobrovolnické službě, změnila koncem roku 2013 právní formu z občanského sdružení na obecně 62

63 prospěšnou společnost. Kdyby tak neučinila a zvolila nejbližší možný substitut, ústav, nemohla by od nového roku dostávat akreditace. Při projednávání novely tohoto zákona v Poslanecké sněmovně konstatovala předsedkyně Podvýbor pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny, poslankyně Hnyková (PSP ČR), že návrh zákona je pouze malá novela, přičemž předpokládá, že: vláda v gesci ministerstva vnitra předloží v budoucnu zcela novou právní úpravu, která by se týkala dobrovolnictví v celé jeho šíři a vyjadřovala podporu všem formám dobrovolnických aktivit. Dále dodala potřebné náležitosti nového zákona o dobrovolnictví: Zahrnutí jak obecné úpravy dobrovolnictví, tak akreditované dobrovolnické služby. Rozšíření benefitů ze zákona o dobrovolnické službě na celé spektrum dobrovolnictví. Zejména o daňové výhody a možnost spolufinancování projektů ze státního rozpočtu vyčíslením dobrovolnické práce. Je tedy velmi pravděpodobné, že zde i nadále budou snahy o legislativní ukotvení využívání ekonomické hodnoty dobrovolnické práce. Tato změna navíc nemusí vyjít z Parlamentu ČR, ale i z Evropské komise. Evropský hospodářský a sociální výbor vyzval 10. prosince 2013 Evropskou komisi ve svém stanovisku tématu statistických nástroje k měření dobrovolné činnosti k: Vytvoření podmínek pro zahájení metodologické práce a pilotních studií za účelem určení zásad zkoumání dobrovolnické práce na základě doporučení Manuálu ILO pro měření dobrovolnické práce Vypracování jednotné metodiky zkoumání dobrovolnické práce v průběhu několika let a zakotvit ji v příslušném nařízení Komise jakožto systematické zkoumání prováděné členskými státy Podnítit statistické úřady členských zemí do zapojení do výzkumu dobrovolné činnosti ještě před platností tohoto nařízení Shromažďování a zpřístupňování ucelených informací získaných pří výzkumu dobrovolnické práce Zavést závazná právní opatření na úrovni EU a na úrovni členských států, díky nimž bude neziskový sektor moci spolufinancovat veřejné granty ekonomickou hodnotou dobrovolné činnosti odhadnutou na základě spolehlivých statistických údajů, jež budou získány pomocí statistických nástrojů vypracovaných v souladu s tímto stanoviskem. Pokud Evropská komise toto stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru vyslyší, bude to mít obrovský dopad na dobrovolnictví v celé EU, včetně toho při mimořádných událostech. 63

64 Legislativní zakotvení jednak zvýší náklady na administrativu a tím i na řízení dobrovolnictví. Na druhou stranu v celé EU legislativně a zřejmě i na základě jasných pravidel zakotví vstup ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Zároveň si také vynutí změnu metodiky v některých členských státech, a zahájení systematického šetření v jiných státech. Praktické příklady využití hodnoty dobrovolnické práce jako součásti povinného kofinancování I když zatím není vstup ekonomické hodnoty dobrovolnické práce do kofinancování upraven českým zákonem, ani evropskou legislativou, i v současné době však některá ministerstva využívají možnosti, které jim skýtají Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy a umožňují zahrnutí ekonomické hodnoty dobrovolnické práce do povinného kofinancování. Jedním z nich je MŽP ČR, např. při vyhlášení výběrového řízení na podporu projektu Nestátních neziskových organizací pro rok Grantová výzva (MŽP, 2013, s. 13), uvádí, že: Nestátní neziskový subjekt může zahrnout do vlastních nákladů i práci dobrovolníků. Dobrovolnická práce je organizována podle zákona č.198/2002 Sb., o dobrovolnické službě ve znění pozdějších předpisů. Náklady na jeho činnost jsou pak stanoveny dle "Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů", která je dána nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (cca 80 Kč/hod). Jedná se tedy o obecnou mzdu ve výši cca 80 Kč za hodinu. Důležitým prvkem, který do určité míry předurčuje množinu organizací a typů dobrovolnictví, které se do této výzvy mohou přihlásit, je podmínka, aby dobrovolnická práce probíhala podle zákona o dobrovolnické službě a byla akreditována u MV ČR. Tímto se však vylučuje velká část dobrovolnictví v ČR, byť je zřejmé, že smyslem bylo dát celému procesu určitý systém. Zároveň je také tento postup ve shodě se Zásady vlády pro poskytování dotací od ústředních správních úřadů k NNO. Započítávání ekonomické hodnoty dobrovolnictví do kofinancování však neumožňují pouze ministerstva, ale také samotné NNO. Příkladem je Fond pro NNO (2013), který vyhlašuje konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Nadace Partnerství. Ten požaduje povinné kofinancování ze strany NNO ve výši 10 až 49 %, přičemž až polovina z této částky může být hodnota dobrovolnické práce podle zákona o dobrovolnické službě. Celkem tedy až 24,5 % z celkových nákladů projektu může představovat ekonomická hodnota dobrovolnické práce. Tato relativně vysoká hodnota jde zřejmě ruku v ruce s jedním z příkladů očekávaných výstupů projektových aktivit, a sice dobrovolníci aktivně zapojení do aktivit NNO Nejde přitom o žádné drobné projekty, minimální výše grantu je Kč, maximálně až , v závislosti na délce (12 až 24 měsíců). Pro ocenění dobrovolnické práce dokumentace této grantové výzvy uvádí 24 mezd specialisty, přičemž tento soubor má souhrnně tyto charakteristiky (v Kč) 64

65 Minimum: 83 Maximum: 283 Aritmetický průměr: Medián: Je tedy zřejmý obrovský rozptyl jednotlivých náhradních mezd specialisty, reflektující značný rozptyl náročnosti jednotlivých typů dobrovolnictví. Velice zajímavý je také příklad společného grantového řízení Komunitní nadace Blanicko- Otavská a město Strakonice. Zatímco v roce 2011 ještě nebylo možné zahrnout ekonomickou hodnotu dobrovolnické práci do kofinancování, od roku 2012 to již možné je. V letech 2012 a 2013 byla přitom pro zjištění ekonomické hodnoty dobrovolnické práce použita hodnota 75 Kč, což je hodnota zhruba odpovídající 1,5 násobku minimální mzdy, tedy metodě Tošnera a Sozanské, o které Novák ještě v roce 2008 psal, že se v praxi nepoužívá. V roce 2014, kdy Správní rada Komunitní nadace Blanicko-Otavské přistoupila ke grantovému řízení samostatně bez města Strakonice, však tato hodnota klesla na 50 Kč, tedy na hodnotu minimální mzdy. Výše grantů však v těchto případech byla výrazně nižší, než u Fondu NNO, přičemž se pohybovala v řádech desítek tisíc. (Komunitní nadace Blanicko-Otavská a město Strakonice, 2012, 2013; Komunitní nadace Blanicko-Otavské, Motivování dobrovolníků Motivování dobrovolníků k práci bude patrně v oblasti mimořádných událostí nabývat na důležitosti. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (2013, s. 8) ve SWOT analýze jako jednu hrozeb zmiňuje snižování počtu dobrovolníků v oblasti ochrany obyvatelstva. Motivování dobrovolníků se věnuje koncept dobrovolné alternativní měny vyvinutý na Slovensku na Univerzitě Matěje Bela v Bánské Bystrici. Jak uvádí Korimová a Svoreňová (2013, s. 222), cíl tohoto projektu byl zvyšovat zájem o dobrovolnictví na Slovensku a hledat vhodné nástroje na jeho podporu. Podle prvních reakcí je tento projekt podporován i veřejností v Bánskobystrickém kraji, kde byl testován zájem o tento projekt. Koncept dobrovolnické alternativní měny je vychází z historie systému časových kreditů, umožňující národní výměnu služeb (Korimová, Svoreňová, 2013, s. 223). 67 Na Slovensku již funguje obdobný princip časové banky, založený na principu, že dobrovolník odpracuje určitý počet hodin, které si potom může vybrat od ostatních dobrovolníků. Jak uvádí Korimová a Svoreňová (2013, s. 223), v systému je měsíčně evidováno několik nabídek a uskutečnilo se v něm také již několik služeb. 67 Tento koncept se nazývá časová banka, formálně byl založen E. Cahnem v USA v roce (Korimová, Svoreňová, 2013, s. 223). Myšlenka této časové banky je zřejmě tak stará jako samotná lidská společnost, přičemž vychází z myšlenky solidarity jedinců uvnitř komunity. Jde o to, že dnes já pomůžu sousedovi, který potřebuje pomoci s činností, kterou já ovládám, a zítra to může být naopak. 65

66 Zde není dobrovolnická práce přepočítávána na peníze a tak je zde obdobný princip jako u obecné mzdy, každá dobrovolnická hodina má stejnou hodnotu. Princip dobrovolnické alternativní měny je odlišný v tom, že dobrovolnická práce jednotlivých dobrovolníků je v informačním systému přepočítávána na ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce. K přepočtům je využíváno mzdy specialisty na základě členění SK NACE na Eura. (Korimová, Svoreňová, 2013, s. 224). Dobrovolnická alternativní měna (DAM) má také podporovat dlouhodobé dobrovolnictví, nabízející bonusové kredity za určitý odpracovaný počet DAM kreditů. Korimová a Svoreňová (2013, s. 224) dále uvádí, že díky důsledné evidenci dobrovolníků v dané organizaci tak bude možné evidovat úsporu organizace následkem dobrovolnictví v manažerském účetnictví. Zároveň také tento systém umožňuje částečnou možnost kvantifikace přínosu dobrovolnické práce pro samotné dobrovolníky, kteří tak mohou získat vetší šanci na uplatnění na trhu práce. Korimová a Svoreňová (2013, s. 224) také považují dobrovolnickou práci za určitý mezitrh práce, kde se dobrovolníci zdokonalují a zaškolují pod odborným vedením přijímající organizace. Systém sdílení dobrovolnické práce funguje v globálním měřítku i bez těchto motivačních nástrojů, vyskytuje se v něm však v hojné míře černé pasažerství. Pasivní příjemci dobrovolnické práce berou dobrovolnictví (ať již vědomě nebo nevědomě) často jako přirozenou součást svého života, která se jich netýká. Toto by potenciálně mohl být problém v případě mimořádných událostí, zejména co se týče vysoce kvalifikovaných činností dobrovolnictví, jako jsou dobrovolní hasiči a záchranáři. 66

67 3 Koncept intervalového odhadu Tato část práce se zabývá konceptem intervalového odhadu, nejprve půjde o diskuzi dostatečnosti bodových odhadů a zdůvodnění samotného konceptu. Dále o konstrukci samotného intervalového odhadu a diskuzi výhod, nevýhod a limitů použití intervalového odhadu. 3.1 Diskuze dostatečnosti bodových odhadů Všechny dostupné odhady ekonomické hodnoty dobrovolnické práce jsou bodové odhady. Je však třeba mít na paměti, že i když tyto odhady dávají (z řady rozumných důvodů) přesné číslo, přesným číslem velmi pravděpodobně není. Stejně jako v tržní ekonomice, z jejichž dat měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví vychází, rozhodně neplatí, že by všichni pracovníci pracovali za mediánové či průměrné mzdy. Tato skutečnost je zřejmé ze statistik o platech či mzdách. Např. v českém prostředí, nahlédneme-li do Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ČR, nalezneme u jednotlivých podskupin zaměstnání dle členění CZ-ISCO rozdílné hodnoty pro 1. decil, medián, průměr a 9. decil platů v dané podskupině. Z toho je zřejmé následující, ani použití mzdy specialisty nezaručuje vyjádření přesné hodnoty dobrovolnictví. A nejen to, použití náhradních mezd pro zachycení ekonomické hodnoty dobrovolnictví je sice možné, ale poskytuje určité zkreslení. Podobně jako výpočet HDP pomocí důchodové metody by vykazoval značné zkreslení, kdyby veškerou práci v jedné skupině zaměstnání ohodnotil jednou mzdovou či platovou sazbou, protože mzdy za jeden typ práce nejsou stejné. Smyslem této části není zpochybnit smysl bodových odhadů, z řady dobrých důvodů je zde poptávka po jednom čísle (např. v oblasti kofinancování). Jde o to poukázat na nepřesnost těchto bodových odhadů, a byť nám mohou poskytnout cenné informace o řádech, v jaké se ekonomická hodnota dobrovolnictví pohybuje, je takřka nemožné spočítat ekonomickou hodnotu dobrovolnictví na desítky či dokonce jednotky Kč (Eura, Dolary). Koncept intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví je založen na stanovení intervalu, ve kterém se tato hodnota s vysokou pravděpodobností nachází. Pro potřeby získání celých čísel jsou v tomto intervalu zaznačeny i nejpoužívanější bodové odhady. Je tedy vidět, kde se v daném intervalu nacházejí, či se např. blíží některé z hranic intervalu. 3.2 Konstrukce intervalového odhadu Základ pro stanovení intervalu, který obsahuje hodnotu dobrovolnické práce, je stanovení dolní a horní hranice intervalu. Tyto hranice by měli představovat dva extrémní případy, kdy v prvním by všichni pracovníci nahrazující dobrovolníky pracovali za minimální možnou mzdu, přičemž ve 67

68 druhém by všichni pracovali za obecnou náhradní mzdu navýšenou o fringe benefits, tedy dodatečné náklady, které má zaměstnavatel spojené s výhodami nad rámec vyplacené mzdy. Konstrukce dolní hranice intervalového odhadu Konstrukce dolní hranice je jednodušší, neboť je v drtivé většině zemí dána legislativně a podobně minimální mzdy. Za nižší mzdu by nebylo možné pracovníky legálně zaměstnat. Minimální mzda však nemusí mít jen jednu výši, např. v případě ČR existuje zaručená mzda, která představuje osm mzdových sazeb, za které je možné pracovníky legálně zaměstnat v závislosti na charakteru a náročnosti jejich práce. Další variantou by byla průměrná či mediánová mzda v nejhůře placeném zaměstnání. Tato varianta by byla vhodná zejména pro země, kde minimální mzda není stanovena. Lze také uvažovat variantu minimálních životních nákladů, která bude vhodná pro země s vysokou mírou nelegální zaměstnanosti, protože vychází z toho, kolik lidé potřebují vydělit, aby pokryli alespoň minimální životní náklady. Dolní hranice má tedy tyto varianty: 1) Zaručená mzda (kombinace minimální mzdy a mzdy specialisty) 2) Minimální mzda 3) Průměrná či mediánová mzda za nejhůře placené povolání v dané ekonomice. 4) Mzda ve výši minimálních životních nákladů Přičemž seřazení těchto variant odpovídá pořadí, ve kterém by podle názoru autora měly být uplatněny. Formálně zapíšeme dolní hranici intervalu takto: Kde: Ekonomická hodnota dobrovolnictví při nejnižší možné mzdě mzdě (varianty 1 až 4 viz výše) Počet dobrovolnických hodin při daném typu dobrovolnictví Minimální (zaručená) mzda v dané profesi (varianty 1 až 4) Typ dobrovolnictví Má-li daná země více variant minimální mzdy pro různé činnosti a odvětví, jeví se jako logické použít ty, protože na danou činnost by nebylo možná zaměstnat pracovníky za nižší sazbu. Je-li v dané ekonomice jen jedna minimální mzda, použijeme tu. Pokud minimální mzda není stanovena, což není příliš častý případ, použijeme průměrnou či mediánovou mzdu za nejhůře placené povolání v dané ekonomice. Pokud není stanovena ani minimální mzda a nejsou dostupné statistiky za práci, lze použít 68

69 odhad minimálních životních nákladů v dané ekonomice, přepočítané na hodinu práce v kontextu standardního pracovního dne a týdne v dané zemi. Na závěr této sekce uveďme příklad použití zaručené mzdy pro dobrovolnictví ADRA při povodních v roce 2010: Tabulka 4: dolní hranice intervalového odhadu dobrovolnictví ADRA při povodních 2010 Typ dobrovolnictví Koordinátor dobrovolníků/infocentra Dobrovolník profesionál (psycholog, sociální pracovník, apod.) Dobrovolník v terénu pomáhající odstranit škody Počet dobrovolnických hodin Zaručená mzda 1 612,80 71, , ,20 53,1 Ekonomcká Hodnota při zaručené mzdě Dobrovolník v infocentru , Celkem , Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Konstrukce horní hranice intervalového odhadu Konstrukce horní hranice intervalového odhadu je poněkud komplikovanější, protože ne vždy existuje maximální hranice, za které je možné zaměstnat pracovníky. Řešením by mohly být tabulkové platy pro státní zaměstnance. Běžně se pro stanovení bodového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce mediánová mzda (plat), což je příklad i ČR. Z níže uvedené tabulky je však zřejmé, že polovina populace pracuje za plat výrazně vyšší sazbu. Tabulka 5: Diferenciace platů v ČR za rok 2012 Diferenciace Kč/měsíc Kč/hod 1. decil ,00 82,31 1. kvartil ,00 139,20 Medián ,00 139,20 3. kvartil ,00 168,02 9. decil ,00 212,59 Zdroj: upraveno autorem na základě ISPV 2012, s. 13 Z důvodu roztříštěnosti mezd a platů nejen v ČR se jeví velmi obtížným určit, kde v diferenciaci platů se nalézá bod, který by měl být horní hranice intervalu. Logičtější cestou se zdá být použití údajů z jednotlivých skupin zaměstnání, tedy mzda specialisty. Nabízí se použití mediánové mzdy specialisty, vycházející z doporučení ILO, navýšené o fringe benefits. Z hlediska horní hranice intervalu je nejvhodnější hodnotou mediánová mzda specialisty za jednotlivé oblasti dobrovolnictví 69

70 navýšena po vzoru metody amerického Independent Sectoru o fringe benefits. Tyto fringe benefits však nebudou ve výši 12 %, což je hodnota stanovena pro USA, ale ve výši platné v dané zemi. Statistika EU SILC nově začíná v jednotlivých členských zemích EU fringe benefits zachycovat, v kolonkách Naturální příjmy a požitky od zaměstnavatele a výhody a služby poskytované zaměstnavatelem. Byť tedy tato data nejsou zatím k dispozici, do budoucna by měly být dostupné za celou EU. Před zahrnutím těchto dat do horní hranice intervalového odhadu ekonomické hodnoty dobrovolnictví bude však zřejmé diskutovat otázku vypovídací hodnoty těchto dat v kontextu náhradní mzdy, jelikož tato data budou zřejmě do značné míry ovlivněna ziskovou sférou, kde je předpoklad vyšší míry těchto benefitů. Do kategorie fringe benefits spadá jak povinné poskytování (zdravotní a sociální pojištění), tak o dobrovolné poskytování (typicky využívání automobilu nebo mobilního telefonu pro soukromé účely, stravenky, jazykové kurzy, příspěvek na dopravu atd. Proto byla pro potřeby vyjádření hodnoty dobrovolnické práce v neziskovém sektoru zvolena zákonem stanovená výše těchto benefitů. V případě ČR půjde o povinné odvody placené zaměstnavatelem, tedy zdravotní pojištění (25 %) a sociální pojištění (9 %), tedy celkem 34 %. Povinnost těchto odvodů se přitom váže k pracovnímu poměru a k dohodě o provedení práce, která přesahuje Kč u jednoho zaměstnavatele za měsíc. Stejně tak u dohody o provedení práce, přesahuje-li částka 2499 Kč měsíčně (Dohoda o provedení práce, Dohoda o pracovní činnosti, 2014). Každopádně však je možné zaměstnat člověka i bez těchto benefitů. Zaměstnavatel tedy Horní hranice intervalového odhadu má tedy několik variant, seřazených podle vhodnosti použití: 1) Mediánové mzdy specialisty navýšené o fringe benefits 2) Mediánová mzda v dané ekonomice navýšená o fringe benefits) 3) Průměrná mzda v dané ekonomice navýšená o fringe benefits Jsou-li k dispozici data o typu dobrovolnické práce a také data o mzdách v jednotlivých profesích, je nejvhodnější a zřejmě také nejpřesnější variantou mzda specialisty navýšená o fringe benefits v dané zemi. Pokud tato data k dispozici nejsou, použijeme mediánovou, případně obecnou mzdu v dané ekonomice. Kde: Ekonomická hodnota dobrovolnictví při použití mzdy specialisty (varianty 1 až 4 viz výše), navýšená o fringe benefits Počet dobrovolnických hodin při daném typu dobrovolnictví 70

71 Typ dobrovolnictví Uveďme si stanovení horní hranice intervalu ekonomické hodnoty dobrovolnické práce stanovit na stejném příkladu, jako u dolní hranice, tedy dobrovolnictví ADRA při povodních Máme k dispozici data o rozdělení dobrovolnických hodin podle činností dobrovolníků, takže použijeme mzdu specialisty navýšenou o fringe benefits. Tabulka znázorňuje dvě běžně používané metody, mzdu specialisty a obecnou (mediánovou) mzdu, používanou ČSÚ a také horní hranici intervalového odhadu, tedy mzdu specialisty navýšenou o fringe benefits. Tabulka 6: Odhady ekonomické hodnoty dobrovolníků organizace ADRA při povodních na Liberecku v roce 2010 (metodika ČSÚ a obecná mzda). Mzda specialisty Horní hranice intervalového odhadu Metodiky ČSU Obecná mzda v intervalu? Odhad ekonomické hodnoty dobrovolnické práce koordinátorů dobrovolníků/ infocentra Odhad ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků profesionálů Odhad ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků pomáhajících odstranit škody Odhad ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků v infocentru ano ano ne ano Celkem ne Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Z tabulky vidíme, že bodový odhad celkové ekonomické hodnoty ADRA při povodních 2010 neleží v intervalu ekonomické hodnoty. Je tomu tak proto, že obecná mediánová mzda natolik nadhodnocuje hodnotu dobrovolnické práce, která je převážně méně kvalifikovaná, že převyšuje dokonce i náhradní mzdu ve výši mediánu, který berou placení pracovníci v dané profesi v nepodnikatelské sféře, navýšený o povinné odvody ze strany zaměstnavatele. Pokud by nebyly k dispozici informace o rozdělení dobrovolnických hodin podle činností, nebo by nebyla k dispozici data za jednotlivé profese, horní hranicí intervalu by se stala mediánová mzda v nepodnikatelské sféře, což by zvýšilo rozptyl intervalu a poskytlo intervalový odhad, který by byl až zbytečně široký. Celkově bude intervalový odhad vypadat následovně: 71

72 Kde: Celková hodnota dobrovolnictví Dolní hranice intervalu Horní hranice intervalu Vybranná NNO Intervalový odhad tedy udává rozmezí, obsahující zkoumanou ekonomická hodnota dobrovolnické práce. Jedná se o interval ohraničený dvěma extrémy, tím prvním je hypotetická situace, že by všichni pracovníci nahrazující dobrovolníky pracovali za minimální legálně možnou mzdu v dané profesi (zaručená mzda). Tím druhým další hypotetická situace, že by všichni pracovníci nahrazující dobrovolníky pracovaly za takovou mzdu, která odpovídá mediánové mzdě v nepodnikatelské sféře v dané profesi, navýšenou o povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele (fringe benefits). Vzhledem ke skutečnosti, že je patrná značná poptávka po bodových odhadech, budou při použití intervalového odhadu dále také zaznačeny vybrané bodové odhady nazvané podle typů náhradní mzdy, konkrétně Minimální mzda Tošner a Sozanská (1,5 násobek minimální mzdy Metoda MPSV Mediánová mzda (bez fringe benefits) Průměrná mzda (bez fringe benefits Mzda specialisty (bez fringe benefits) Independent sector 3.3 Testování intervalového odhadu v rámci předvýzkumu Než bylo přistoupeno k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 pomocí intervalového odhadu, byl tento koncept testovat na vybraných případech dobrovolnictví při mimořádných událostech v minulosti. Co se týče vyznačených bodových odhadů, byly použity metodiky zmíněné Novákem (2008, s. 164). Byly použity následující případy dobrovolnictví při mimořádných událostech: rozsáhlé zapojení dobrovolníků Člověka v tísni při povodních (v roce 2002) dobrovolnická práce Vodní záchranné služby ČČK za rok

73 dobrovolnická práce Horské služby ČR za rok 2011 práce dobrovolných hasičů za rok 2012 v okrese Mělníkl Jedná se o příklady, které pochází z různých období, je tomu tak proto, že agregovaná data o dobrovolnických hodinách dobrovolníků jsou k dispozici jen výjimečně a bez dalšího šetření přímo u daných NNO jdou tyto hodiny dopočítat jen v určitých a nepříliš častých případech. Do přitom výše povinných odvodů byla o 1 % vyšší než v současnosti, tedy 35 % Dobrovolníci Člověka v tísni při povodních v roce 2002 V ČR je jistým fenoménem dobrovolnictví při povodních. Jedním z nejrozsáhlejších zapojení dobrovolníků při povodních bylo přitom působení Člověka v tísni při povodních v roce Tehdy se během několika týdnů skrze tuto NNO zapojilo přes dobrovolníků, kteří odpracovali přibližně dobrovolnických hodin. Vypočítání ekonomické hodnoty dobrovolníků Člověka v tísni při povodních v roce 2002 vypočítáme pomocí následující rovnice: Kde: Ekonomická hodnota dobrovolnictví při vybranné stragii měření Počet dobrovolnických hodin při daném typu dobrovolnictví Náhradní mzda za daný typ dobrovolnictví a daném typu náhradní mzdy Typ dobrovolnictví Typ náhradní mzdy68 Podle této rovnice bude postupováno i v následujících kapitolách. Nyní přistupme k výběru náhradní mzdy. K použití mzdy specialisty bychom však museli mít bližší představu o tom, co přesně vykonávali dobrovolníci Člověka v tísni při těchto povodních. Protože tuto představu nemáme, použijeme obecnou mzdu, která by měla být také z roku Drtivá většina dobrovolníků však zřejmě jako v případě dobrovolníků organizace ADRA z roku 2010 vykonávala nekvalifikované činnosti jako je odklízení naplavenin. Stejně jako v případě organizace 68 Minimální mzda, Tošner a Sozanská, Metoda MPSV, Mediánová mzda (bez fringe benefits), Průměrná mzda (bez fringe benefits, Mzda specialisty (bez fringe benefits), Independent sector 73

74 ADRA při povodních v roce 2010 tedy zřejmě výsledná hodnota dobrovolníků Člověka v tísni z roku 2002 za použití mzdy výrazně nižší než pomoci obecné mzdy, která bude nyní použita. Z tohoto důvodu tak bude intervalový odhad výrazně širší, neboť horní hranici bude představovat mediánová mzda navýšená o fringe benefits v podobě povinných odvodů ze strany zaměstnavatele. Zde musíme jakou část (sféru) ISPV použijeme. V ideálním případě by byla zvolena mediánová hodinová mzda v platové (nepodnikatelské) sféře, za rok 2002 byl však nalezen pouze údaj o mediánovém hodinovém výdělku ve mzdové sféře, proto byl použít tento údaj, tedy 90,15 Kč (MPSV ČR, 2002). Další důležitou náhradní mzdou je minimální mzda, jelikož nemáme informace o činnostech dobrovolníků, byla použita nejnižší mzda, za kterou je zaměstnance legálně možné zaměstnat, 33,9 Kč. Ekonomická hodnota dobrovolníků člověka v tísni se pohybuje v intervalu od Kč (minimální mzda, za kterou by bylo možné zaměstnat pracovní sílu) do Kč (mediánová mzda navýšená o povinné odvody). Z důvodu nemožnosti rozklíčování dobrovolnických hodin podle činností dobrovolníků je však tento interval neúměrné široký. Zejména horní hranice pak zřejmě značně nadsazuje realitu. Tento příklad tak potvrzuje vhodnost rozdělení dobrovolnických hodin podle činností. Jak uvádí následující tabulka, všechny zkoumané bodové odhady se nacházejí v tomto intervalu. Tabulka 7: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Člověka v tísni při povodních 2002 Strategie měření Náhradní mzda Ekonomická hodnota Nachází se v intervalu? Minimální mzda 33, ,00 dolní interval MPSV 44, ,00 ano Tošner a Sozanská 50, ,00 ano Mzdy specialisty N/A N/A N/A Mediánová mzda 90, ,00 ano VŠE 96, ,00 ano Průměrná mzda 105, ,00 ano Independent Sector 118, ,00 ano Mediánová mzda navýšená o 122, ,00 povinné odvody horní interval Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Tento výsledek zřejmě plyne z šíře intervalu, který je značného rozsahu, cca 5 až 18 milionu Kč Dobrovolníci vodní záchranné služby v roce 2004 Ohledně dobrovolnických hodin vodní záchranné služby jsou k dispozici agregované údaje za celou ČR za rok 2004, pozdější data se nepodařilo dohledat. Jedná se přitom o dobrovolníky Vodní záchranné služby Českého Červeného kříže, klíčové organizace z této oblasti, která obstarává většinu vodní záchranné služby v ČR. 74

75 V roce 2004 se v rámci Vodní záchranné služby ČČK zapojilo 770 dospělých dobrovolníků, kteří odpracovali hodin. Za tento rok jsou také k dispozici další data, a sice že tito dobrovolníci zachránili 1424 osob (na břehu i topících se) a byl zachráněn majetek v hodnotě několika milionů Kč (Český Červený kříž, 2013). Tento hrubý odhad hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků Vodní záchranné služby ČČK pochází přímo od této organizace a jedná se podle dostupných informací o použití metody deklarované tržní ceny. Pro použití strategie mzdy specialisty je třeba nalézt vhodnou náhradní mzdu za daný rok, která by byla co nejbližším substitutem práci horské služby. Protože vodní záchranná služba ČR je plně dobrovolná, neeviduje ISPV vodní záchranáře jako typ zaměstnání. V roce 2011 se již objevuje podskupina zaměstnání 3258 Zdravotničtí záchranáři, který je nejbližším substitutem. V roce 2004 však tato podskupina ještě v ISPV nebyla a nejbližším substitutem pro tento rok tak je podskupina 5161 Hasiči, požárníci. Tato podskupina měla pro rok 2004 mediánovou hodinovou mzdu 114,86 Kč (MPSV ČR, 2004). Vzhledem k charakteru činností záchranářů vodní záchranné služby zřejmě nebude vhodný 1. minimální mzdový tarif podle Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 333/1993 Sb. Charakteristiky tarifních stupňů a příklady prací. Zvolen byl 3. tarifní stupeň, u kterého nařízení vlády jako příklad činnosti uvádí Zajišťování ochrany objektů, zařízení, sbírek a podobně, zjišťování a předběžné šetření krádeží a poškození, spolupráce s policií. Pro tento tarif je minimální mzda 43,10 Kč (Nařízení vlády ze dne 10. prosince 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. 70 Ekonomická hodnota dobrovolníků Vodní záchranné služby ČČK za rok 2004 se pohybuje v intervalu od Kč do Kč, přičemž v ČR používaná strategie mediánové mzdy přinesla hodnotu ve výši Kč. Přesnější strategie mzdy specialisty přinesla hodnotu Kč. Všechny odhady tak korespondují s hrubými odhady Vodní záchranné služby ČČK ohledně zachráněného majetku následkem dobrovolnické práce v řádech milionů Kč. Přehled jednotlivých náhradních mezd a výsledných ekonomických hodnot ilustruje následující tabulka. Tabulka 8: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Vodní záchranné služby za rok 2004 Strategie měření Náhradní mzda (Kč) Ekonomická hodnota (Kč) Nachází se v intervalu Minimální mzda 39, ne Zaručená mzda 43,10 Kč dolní hranice MPSV 48, ano 70 75

76 Tošner a Sozanská 64, ano Mediánová mzda 102, ano VŠE 109, ano Mzdy specialisty 114, ano Průměrná mzda 118, ano Independent Sector 132, ano Mzda specialisty navýšená o 155, horní hranice povinné odvody Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Metodika ČSÚ v tomto případě přinesla výsledek Kč, která se nachází uvnitř tohoto intervalu. Naopak metodika minimální mzdy, používaná např. na Slovensku, se nachází mimo tento interval. Je tomu tak proto, že vodní záchranná služba, podobně jako horská služba provádí vysoce kvalifikovanou odbornou činnost, na kterou není legálně možné najmout člověka za nejnižší hodnotu zaručené mzdy, která se běžně uvádí jako minimální mzda Dobrovolníci Horské služby v roce 2011 V Horské službě ČR působilo v roce 2011 cca 400 dobrovolníků (Horská služba, 2011), údaje o počtu hodin, kteří jejich dobrovolníci odpracují, však nejsou k dispozici, nemluvě o odhadech ekonomické hodnoty jejich práce. Na základě informací od náčelníka Horské služby (Rozhovor s náčelníkem Horské služby, 2013) však můžeme vypočítat odhady jak celkových dobrovolnických hodin dobrovolníků horské služby, tak ekonomickou hodnotu jejich práce. Podle těchto informací pracují dobrovolníci průměrně 20 až 25 dní v roce. Vzhledem k tomu, že k výpočtu je třeba jedno číslo, zvolíme průměr tohoto údaje, tedy 22,5 dní ročně. Pracovní den dobrovolníka trvá obvykle 8 hodin. Na základě těchto dat byl dopočítán odhad celkového počtu dobrovolnických hodin, a sice Pro použití strategie mzdy specialisty je třeba nalézt vhodnou náhradní mzdu za daný rok, která by byla co nejbližším substitutem práci horské služby. Informační systém o průměrném výdělku nabízí podskupinu zaměstnání č Zdravotničtí záchranáři. Tato podskupina měla za rok 2011 mediánovou hodinovou mzdu podstatně vyšší: 184,2. Co se týče minimální mzdy, byla vybrána 4. skupina, u které je hodnota 64,70 Kč. Stejně jako v 5. skupině jsou zde výslovně zmíněni zdravotničtí záchranáři, popis 4. skupiny však lépe odpovídá činnosti vodní záchranné služby. Ekonomická hodnota dobrovolníků horské služby za rok 2011 se tedy pohybuje v intervalu od Kč do Kč. Tento interval je tak široký zřejmě z důvodu rozporu mezi nejnižší hodnotou, za kterou je možná takto odborné pracovníky legálně zaměstnat a hodnotou, kterou představuje mediánová mzda těchto pracovníků. Následující tabulka uvádí přehled bodových odhadů různých metodik. 76

77 Tabulka 9: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví Horské služby v roce 2011 Strategie měření Náhradní mzda (Kč) Ekonomická hodnota (Kč) Nachází se v intervalu Minimální mzda 48, ne Zaručená mzda 64, dolní hranice MPSV 77, ano Tošner a Sozanská 72, ano Mediánová mzda 140, ano VŠE 140, ano Mzdy specialisty 184, ano Průměrná mzda 160, ano Independent Sector 180, ano Mzda specialisty navýšená o povinné odvody 246, horní hranice Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Metodika ČSÚ v tomto případě přinesla výsledek Kč, která se nachází uvnitř tohoto intervalu. Stejně jako v případě vodní záchranné služby i zde se metodika využívající minimální mzdu nachází mimo tento interval. Důvod je obdobný, a sice že obě záchranná organizace provádí vysoce kvalifikovanou odbornou činnost, na kterou není legálně možné najmout člověka za nejnižší hodnotu zaručené mzdy, která se běžně uvádí jako minimální mzda ADRA při povodích 2010 na Liberecku O tomto případu dobrovolnictví, který byl použit i jako příklad při stanovení hranice intervalu, nebyly známy počty dobrovolnických hodin. Je však známo, že standardní pracovní den dobrovolníků při těchto povodních trval cca 8 hodin (Chodurová 2011, 36). Známe-li počet dobrovolnických hodin, je pro měření pomoci mzdy specialisty třeba znát ještě další informace, za prvé základní informace o typech činnosti, které dobrovolníci vykonávali. Pokud nejde o specializované dobrovolníky (např. dobrovolné hasiče či záchranáře) a dobrovolníci vykonávají více typů činností, je třeba mít další data. A sice kolik hodin bylo dobrovolníky odpracováno při jednotlivých činnostech. Toto je nutné proto, že každý typ dobrovolnictví (např. uklízecí práce, řízení dobrovolnictví, dobrovolné záchranářství) bude oceněn zvláštní náhradní mzdou specialisty. V případě použití obecné mzdy (metodika ČSÚ) tyto problémy odpadají, ovšem za cenu zkreslení. Chodurová (2011, s. 36) udává, že ADRA vyslala při těchto povodních více než 1200 dobrovolníků, toto číslo bude následně ověřeno u organizace ADRA, nyní však budeme vycházet z toho, že dobrovolníků organizace ADRA bylo Tito dobrovolníci působili na Liberecku od 7. srpna do 11. září, přičemž mediánový počet dní těchto dobrovolníků byl 4 dny (Chodurová 2011, s. 45). Pomocí těchto dat bylo dopočítáno celkové množství dobrovolnických hodin,

78 Nyní tedy známe odhad celkového počtu dobrovolnických hodin organizace ADRA při daných povodních. Chodurová (2011, s. 39) přináší přehled o rozdělení dobrovolníků, který je k dispozici v následující tabulce. Toto rozdělení přináší na základě dotazníkového šetření s návratností 27,81 % 71. Na základě tohoto rozložení typu dobrovolnictví mezi dobrovolníky organizace ADRA byly posléze dopočítány odhady celkových dobrovolnických hodin v jednotlivých typech dobrovolnictví, které naleznete v tabulce 2 na další straně. Pro využití strategie mzdy specialisty je třeba v tomto případě provést několik kroků. Nejprve vypočítat ekonomickou hodnotu jednoho typu dobrovolnictví dobrovolníků organizace ADRA při daných povodních. Nejprve je třeba nalézt k jednotlivým typům (koordinátor dobrovolníků/infocentra, dobrovolník profesionál (psycholog, sociální pracovník, apod.), dobrovolník v terénu pomáhající odstranit škody, dobrovolník v infocentru) mezi typy zaměstnání co nejbližší substitut a použít mediánové hodinové mzdy v těchto profesích. Hned v prvním případě je poněkud problém s nalezením blízkého substitutu mezi různými typy zaměstnání v IPSV, nicméně vzhledem k tomu, že koordinátoři jsou de facto řídící pracovníci, byl zvolen typ zaměstnání 1239 Vedoucí pracovníci ostatních útvarů jinde neuvedení, kde byla za rok 2010 mediánová hodinová mzda 200,78 Kč (MPSV ČR, 2010). K druhému typu byl zvolen typ zaměstnání: 2446 Odborní pracovníci v oblasti sociální péče (kromě řadových) s mediánovou hodinovou mzdou 130,69 Kč (MPSV ČR, 2010). Ke třetímu typu byl zvolen typ zaměstnání: Pomocník, uklízeč jinde neuvedený) s mediánovou hodinovou mzdou 72,13 Kč (MPSV ČR, 2010). Ke čtvrtému typu byl zvolen typ zaměstnání: Odborný administrativní pracovník jinde neuvedený s mediánovou hodinovou mzdou 143,64 Kč (MPSV ČR, 2010). Důležité jsou také výběry minimálních mezd pro typy placených činností, vykonávaných dobrovolníky (podle Nařízení vlády ze dne 6. prosince 2006 č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Byly zvoleny 2. (dobrovolníci odklízející naplaveniny), 5. (koordinátoři dobrovolníků a dobrovolníci v infocentru) a 6. (dobrovolníci profesionálové 73 ) skupina prací. Pro tento rok již Novák (2008) neuvádí hodnotu náhradní mzdy podle metodiky VŠE, je tak třeba dopočítat ,94 % po vyřazení dobrovolníků, kteří se u organizace ADRA pouze zaregistrovali, ale nakonec vykonávali svoji činnost pod záštitou jiné organizace. 73 Nařízení v této skupině přímo uvádí: Poskytování krizové intervence. Poskytování sociálněprávního poradenství a sociální práce s rodinami nebo jednotlivci v krizových situacích. 78

79 Hodnota dobrovolné práce za měsíc získáme součinem koeficientu úplných nákladů Koeficient prací (dle výzkumu VŠE) Koeficient průměrných nákladů práce Výše úplných nákladů práce Z výzkumu VŠE (Novák, 2008, s. 163), víme, že koeficient prací je 1,024 a koeficient průměrných nákladů práce je 0,7044. Z ČSÚ (2010) potom zjistíme, že výše úplných nákladů na práci byla v roce Kč. Měsíční průměrná hodnota dobrovolnické práce Kč. za rok 2010 podle metodiky VŠE je tedy Průměrně bylo v roce 2010 odpracováno 150,92 hodin (OECD, 2014). Výsledná hodnota metodiky VŠE je tedy pro rok ,74 Pro rok 2010 již Novák (2008) neuvádí hodnotu náhradní mzdy podle metodiky MPSV, proto je třeba ji dopočítat. 6. platová třída a 6. platový stupeň podle Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů. Je pro tento rok Kč měsíčně, tedy 78,46 Kč na hodinu. Z tabulky 6 na s. 72 vyplývá několik zajímavých zjištění. Zatímco u některých oblastí dobrovolnictví oficiální metodika ČSÚ odhady výrazně zvýšila, u jiných výrazně snížila a u některých zůstaly rozdíly pouze v řádech procent. Nejvíce markantní je odhad ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků pomáhajících odstranit škody, přes 90 %. Je tomu tak proto, že pro tuto činnost nejsou potřeba zvláštní znalosti či dovednosti a podle toho bývá tato činnost na trhu hodnocena. Použití obecné mzdy však tuto skutečnost pomíjí a oceňuje tyto dobrovolníky mediánovou mzdou v celé nepodnikatelské sféře. Na druhé straně koordinátoři dobrovolníků musí být vyškoleni a musí mít pro vedení dobrovolníků i určité schopnosti či dovednosti. Vedoucí pracovníci bývají na trhu hodnoceni podstatně výše než pracovníci na nekvalifikovaných pozicích jako jsou uklízeči. Tuto skutečnost reflektuje i mzda specialisty a odtud také pramení rozdíl v obou hodnotách pro tento typ dobrovolnictví. Obecná mzda tedy některé činnosti dobrovolníků podhodnocuje a jiné nadhodnocuje (oproti mzdě specialisty). Výsledné hodnoty odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnické práce dobrovolníků organizace ADRA při povodních na Liberecku v roce 2010 se také výrazně lišily. Metodika ČSÚ přinesla oproti mzdě specialisty výsledek vyšší o více než 2 miliony, což představuje hodnotu vyšší o více než 70 %. 79

80 Ekonomická hodnota dobrovolníků ADRA při povodních v roce 2010 se pohybuje v intervalu od Kč do Kč. Pro tento případ se tedy povedlo sestrojit relativně užší intervalový odhad, což je způsobeno zejména nižším rozptylem mediánových mezd specialisty v profesích vykonávaných dobrovolníky od zaručené mzdy. Následující tabulka uvádí přehled vybraných odhadů. Tabulka 10: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví ADRA při povodních Strategie měření Náhradní mzda (Kč) Ekonomická hodnota (Kč) Nachází se v intervalu? Minimální mzda 48, ne Zaručená mzda 54, dolní hranice MPSV 78, ano Tošner a Sozanská 72, ano Mediánová mzda 137, ne VŠE 159, ne Mzdy specialisty 80, ano Průměrná mzda 146, ne Independent Sector 164, ne Mzda specialisty navýšená o povinné odvody 107, horní hranice Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Do intervalového odhadu se nevešlo hned několik metodik, minimální mzda, mediánová mzda, metodika VŠE, průměrná mzda i independent sector Dobrovolní hasiči v roce 2012 v okrese Mělník Dobrovolní hasiči představují zvláštní typ dobrovolnictví. Drtivá část jejich aktivní činnosti při mimořádných událostech probíhá v rámci jejich aktivit v jednotkách sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO), zde je sdruženo cca osob. Na druhou stranu jsou téměř všichni dobrovolní hasiči členy některého ze sdružení dobrovolných hasičů (SDH), spolu s dětmi, mládeží je zde členy cca osob. Největší z nich, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je dokonce s cca členy největší českou NNO co do počtu členů. Tato sdružení např. díky své práci s mládeží vychovávají budoucí dobrovolné hasiče pro JSDHO, zpracovávají stanovené dokumentace požární ochrany obce, pomáhají při vydávání humanitární pomoci, stavby stanových měst, logistického zázemí v přijímacích střediscích, v nouzovém ubytování, při volnočasových aktivitách dětí a mládeže v nouzovém ubytování apod. Aktivity JSDHO a SDH jsou tedy do značné míry propojeny, byť bezprostředních záchranných operací v terénu se účastni členové JSDHO. (Kavan a Dostál, 2012:47). Dobrovolní hasiči v okrese Mělník byli zvoleni z následujícího důvodu, a sice kvůli dostupnosti potřebných dat (počtu dobrovolnických hodin) pro větší území a více JSDHO. Tento okres svoji rozlohou i obyvatelstvem představuje cca 1/100 ČR. Za rok 2012 zde však působilo 3768 z

81 dobrovolných hasičů v JSDHO, což představuje 1/20. Tito hasiči odpracovali v okrese Mělník v daném roce hodin, údaje za celý kraj nebo ČR nejsou známy. Tabulka 11: Dobrovolní hasiči v okrese Mělník v kontextu ČR Okres Mělník ČR Poměr Rozloha 701,08 km² km² 1/112 Obyvatelstvo km² km² 1/101 Počet dobrovolných hasičů 3768, ,00 Počet odpracovaných hodin 26448,00 N/A N/A Počet JSDHO 31,00 N/A N/A Počet zásahů JSDHO 548,00 N/A N/A Hodnota dobrovolnické práce V intervalu až Kč. N/A N/A Pramen: sestaveno autorem na základě: Dobrovolní hasiči okresu Mělník hodnotili svoji činnost za rok In: Oficiální portál Středočeského kraje [online] Ani pro rok 2012 již Novák (2008) neuvádí hodnotu náhradní mzdy podle metodiky MPSV, proto je třeba ji dopočítat. Jelikož zatím nejsou známy úplné náklady na práci za rok 2012, budeme postupovat dle postupu Nováka (2008, s. 169), kdy bude hodnota VŠE navýšena o 1,6% valorizaci důchodů na 143,23 Kč (Česká správa sociálního zabezpečení, 2012). Ekonomická hodnota dobrovolnické práce dobrovolných hasičů v okrese Mělník za rok 2012 se pohybuje v intervalu od Kč do Kč. Přehled výsledků vybraných bodových odhadů ilustruje následující tabulka. Tabulka 12: Přehled odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví JSDHO v okrese Mělník za rok Strategie měření Náhradní mzda (Kč) Ekonomická hodnota (Kč) Nachází se v intervalu Minimální mzda 48, ne Zaručená mzda 54, dolní hranice MPSV 76, ano Tošner a Sozanská 72, ano Mediánová mzda 136, ano VŠE 143, ano Mzdy specialisty 167, ano Průměrná mzda 147, ano Independent Sector 165, ano Mzda specialisty navýšená o povinné odvody 224, horní hranice Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů 81

82 Jediný bodový odhad, ležící mimo intervalový odhad je metodika využívající minimální mzdu. Strategie mediánové mzdy využívaná ČSÚ přinesla hodnotu ve výši Kč. Přehled jednotlivých náhradních mezd a výsledných ekonomických hodnot ilustruje následující tabulka. Odhad využívající čistou mzdu specialisty (bez navýšení o povinné odvody) je tedy ,8 Kč v cenách roku 2012, což je o ,44 Kč (18,81 %) více než odhad využívající obecnou mzdu. Důvod je opět stejný, a sice odbornost hasičů, jak dobrovolných, tak jejich profesionálních kolegů, jejichž tržní mzdy udávají nejbližší substitut. 82

83 4 Povodně 2013 základní přehled V této kapitole budou nejprve charakterizování povodně 2013 s důrazem na ekonomické aspekty a krizové řízení v kontetu pomoci NNO. Následně potom bude podán přehled o činnostech NNO a rozsahu dobrovolnické pomoci. 4.1 Charakteristika povodní 2013 V červnu zasáhly ČR i okolní země ničivé povodně. V ČR byly zasaženy zejména ČR a částečně také Morava, rozvodněny byly vodní toky v celém povodí Vltavy, velké části povodí Labe a částečně také v povodí Dyje. (ČHMÚ 2013:2). Co se týče příčiny povodní, šlo o silné srážky koncem května a v průběhu června, které způsobily povodně na českých a částečně i moravských vodních tocích. Další příčinou byl také skutečnost, že za měsíc květen napadlo značné množství srážek, následkem které byla vysoká nasycenost povodí ještě před silnými srážkami na přelomu května a června. (ČHMÚ, 2013:3) Povodňové škody Tyto povodně byly třetí nejničivější v novodobé české historie (za povodněmi z let 1997 a 2002). Postiženo bylo více než 1200 obcí v devíti krajích ČR78 (ČHMÚ, 2013:39). Zasaženo bylo více než objektů určených k bydlení, přičemž minimálně 64 z nich bylo určeno k demolici. Dále došlo k evakuaci více než osob, bezprostředně zachráněno bylo 618 osob a v souvislosti s povodněmi bylo také přijato telefonátů tísňového volání na linky 112 a 150. (ČHMÚ, 2013:38). Následkem povodní zahynulo 15 osob 79 a škody na majetku přesáhly 15 miliard Kč (ČHMÚ 2013:2,40). Likvidace následků povodní potom s sebou nesla další náklady těchto povodní. Největší část těchto nákladů je spojená s činností HZS ČR, a sice ve výši 70,65 mil. Kč. Náklady Policie ČR na řešení povodňové situace byly 1,27 mil. Kč. Dále byl vydán materiál v hodnotě 45,6 milionů Kč z centrálních zásob HZS ČR a v hodnotě 14,2 milionu Kč z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv v ochraňování Ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR byl vydán materiál. Celkové náklady na řešení povodňové situace tak byly 131,72 mil. Kč. (ČHMÚ, 2013:41). Následující tabulka uvádí přehled škod podle krajů, spolu s informacemi o zasažených obcích. Tabulka 13: Předběžné vyčíslení škod pro jednotlivé kraje postižené povodněmi v červnu 2013 Kraj Postižené obce Celkem (tis. Kč) Jihočeský Královehradecký Liberecký Plzeňský včetně hl. m. Prahy osob utonulo, 4 osoby zemřely v důsledku vzniklé situace (ČHMÚ, 2013:38). 83

84 Středočeský Ústecký Hl. m. Praha Karlovarský Pardubický Celkem Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 40). Následující tabulka uvádí nejvíce zasažené obce. Není bez zajímavosti, že 9 z 10 nejvíce zasažených obcí se nachází v Ústeckém a Středočeském kraji. Tabulka 14: Nejvíce postižené obce při povodních v červnu 2013 Obec Celkem (mil. Kč) Kraj Terezín 921,6 Ústecký Kly 265,9 Středočeský Hořin 243,4 Středočeský Křešice 231,6 Ústecký Ústí nad Labem 182,9 Ústecký Litoměřice 151,8 Ústecký Žatec 140 Ústecký Křižany 113,8 Liberecký Dobřichovice 105,5 Středočeský Klejcany 104,7 Středočeský Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 40). Rozložení škod po republice uvádí následující obrázek Obrázek 4: Odhad škod způsobených povodněmi v červnu 2013 na území jednotlivých obcí 84

85 Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 41) Krizové řízení při povodních 2013 Řešení následků povodní se zúčastnily všechny složky IZS, jednotky požární ochrany (HZS ČR, JSDHO), Policie ČR, Armáda ČR, Hradní stráž, Vězeňské služba ČR, justiční stráž ČR obecní policie a NNO. Humanitární pomoc byla organizována ve spolupráci krajských úřadů, ORP a NNO. (ČHMÚ, 2013:18-19). Výraznou roli v krizovém řízení sehrála také vláda ČR, když povolala vojáky Armády ČR, jednak k záchranným pracím a k likvidaci následků povodní, ale také k plnění úkolů Policie ČR. Dále také povolala vojáky Hradní stráže, k záchranným pracím a k likvidaci následků povodní a také příslušníky Vězeňské služby a justiční stráže ČR, k plnění úkolů Policie ČR. Pro řešení nouzového stavu byl aktivován Ústřední krizový štáb, přičemž koordinací řešení krizové situace byl pověřen ministr vnitra. V rámci ÚKŠ byla svolávána i Ústřední povodňová komise (ÚPK). (ČHMÚ, 2013:18). Generální ředitelství HZS ČR vyhlásilo podle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, což mělo za následek přesun sil a prostředků z nezasažených částí ČR. V deseti krajích (Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský a hlavní město Praha byly činné krajské povodňové komise, dále také povodňové komise příslušných obcí a obcí s rozšířenou působností) a v rámci Ústředního krizového štábu také Ústřední povodňová komise ČR. (ČHMÚ, 2013:17). Významnou role veřejné správy také představuje vyhlašování krizových stavů, v tomto případě hejtmanem (primátorem hlavního města Prahy) vyhlašovaný stav nebezpečí, případně vládou vyhlašovaný krizový stav. Následující obrázek uvádí přehled krajů, ve kterých byl vyhlášen krizový stav, celkem šlo o 7 ze 14 krajů (včetně hl. m. Prahy). Obrázek 5: oblasti s vyhlášenými krizovými stavy 85

86 Pramen: ČHMÚ, 2013, s. 17). Množství zapojených složek IZS i rozsáhlé vyhlašování krizových stavů ilustruje značný rozsah povodní v roce Tento masivní rozměr těchto povodní do značné míry ovlivnil také působení NNO, které často neměly kapacity zvládat veškerou dobrovolnickou pomoc a tak oproti minulým povodním zájemce o dobrovolnictví často odkazovaly na samotné starosty. Baštecká a kol. (2014, s. 34, 35) ve svém příspěvku přinášejícím reflexi povodní 2013 v ČR uvádí, že povodeň se již stává součástí života v ČR, na všech stranách je znát dobrá připravenost a chaos z konce 90. let je nenávratně pryč. Zmiňuje přitom několik základních rysů současné situace: Občané v ohrožených oblastech přijímají rizika a vědí, co je čeká a jak se to dá zvládnout. Složky integrovaného záchranného systému jsou dobře vybaveny a chválí si spolupráci s občany, kteří již vnímají nebezpečí a chápou např. potřebu evakuace. Státní správa i samospráva zvládají dopady události podle pečlivě vypracovaných krizových plánů i na základě minulých zkušeností, starostové jsou na svých místech. 4.2 NNO a dobrovolnictví při povodních 2013 Pro stručný přehled o participaci NNO při povodních 2013 využijme konceptualizaci z kapitoly 1.2. Na základě tohoto členění můžeme tuto participaci popsat následovně: NNO pomáhaly poskytováním finanční, materiální, manuální a psychosociální pomoci. Okamžitá (bezprostřední pomoc zasaženým) i dlouhodobá (prevence a snaha prohlubovat spolupráci jednotlivých složek před i po povodni, stejně jako reflexe posledních povodní ze strany NNO. Co do typu pomoci, byl zjištěn výskyt materiální, manuální pomoc, psychosociální pomoc i účast na záchranných operacích. Z dlouhodobějšího hlediska by navíc šlo i o pomoc preventivní, jejímž příkladem je projekt Člověka v tísni připravenost na katastrofy, který má za cíl řešit nejen příznaky, ale hlavně příčiny současného stavu (např. v oblasti zacházení s přírodou). Zapojili se tisíce dobrovolníků a také celá řada placených zaměstnanců. Využívány byly zdroj ze soukromého i z veřejného sektoru, ze státního i nestátního sektoru a také částečně také z nestátního neziskového sektoru. Hmotná pomoc byla v drtivé většině případů darována, zapůjčovala se pouze nákladná technika. Povodně postupně v 7 krajích přerostly z mimořádné události velkého rozsahu v krizovou situaci, v jednom případě byl dokonce vyhlášen nouzový stav ČHMÚ, 2013, s. 17). Co do původu šlo o živelní pohromu Zdroje dat, omezení výzkumu a využitelnost poznatků O činnosti dobrovolníků a NNO při povodních 2013 bylo využito zejména následujících pramenů: Strukturované rozhovory s povodňovými (humanitárními) manažery NNO 86

87 Příspěvky ve sborníku s názvem Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR, vzešlé z workshopu a semináře uskutečněných v rámci PVVC 80 Zpráva Českého hydrometeorologického ústavu s názvem Vyhodnocení povodní v červnu 2013: předběžná zpráva 81 Poměrně přesné informace máme o tom, jaké NNO se zapojily a také jak (rámcově) probíhalo krizové řízení v daných NNO. NNO také zpravidla evidují informace o počtu dobrovolníků a objemu vybraných a rozdělených finančních prostředků, případně o materiální pomoci. Co se týče počtu dobrovolnických hodin, situace je obtížnější. Řešení mimořádné události klade důraz na zajištění základních funkcí krizového řízení a také na zajištění základních potřeb zasažených (přežití, jídlo a pití, nocleh, čisticí prostředky k návratu obydlí do obyvatelného stavu atd.). Evidování dobrovolnických hodin nemá zpravidla takovou prioritu, protože se aktuálně nedotýká ani krizového řízení, ani naplňování potřeb zasažených. Mimo to se evidence rozsahu dobrovolnictví stále pohybuje na bázi dobrovolnosti. Vyskytly se organizace, zachycující rozsah dobrovolnictví při povodní zprostředkovaného svojí NNO ve značném rozsahu. Zejména šlo o Diakonii, která pro tento výzkum poskytla interní data o počtu dobrovolníků, dobrovolnických hodin, včetně rozdělení podle činností a také náklady na dobrovolníky, včetně vlastních výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví. Ostatní NNO také provádí určitou evidenci dobrovolnické práce při povodních, včetně těch v roce 2013, nicméně tato evidence neobsahuje data o dobrovolnických hodinách. Pro zjištění tohoto rozsahu bylo tedy nutné tyto údaje dopočítat pomocí kvalifikovaných odhadů povodňových manažerů, na základě počtu dobrovolníků, průměrného počtu dní odpracovaného jedním dobrovolníkem (tento údaj zpravidla bývá zachycován), počtu pracovních hodin za den (tento údaj je dán pracovním rytmem v dané NNO a zpravidla je také znám). Pomocí těchto kvalifikovaných odhadů tak byly zjištěny odhady počtů dobrovolnických hodin, rozdělených podle činností a jednotlivých NNO. Spolehlivost těchto dat a následných odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví (ADRA, Český Červený kříž a Charita ČR) je však nižší, než u interních zaznamenaných dat NNO (Diakonie ). Data na základě dobrovolnických hodin dopočítaných skrze kvalifikované odhady poskytují základní přehled o rozsahu dobrovolnictví při povodních, je však třeba mít na paměti, že nás především informují o právě o tomto rozsahu a nikoli o přesném počtu hodin. Stejné je to potom při odhadech ekonomické hodnoty dobrovolnictví při těchto povodních. Není možné říci, ačkoli k tomu 80 Autoři příspěvků byli přední čeští odborníci na problematiku NNO a dobrovolnictví při povodních, jak z praxe (ADRA, ČČK, Člověk v tísni, Diakonie, Charita, Dobrovolná záchranná služba, Hasičský záchranný sbor, ČEZ), tak akademické sféry (Karlova univerzita, Palackého univerzita v Olomouci, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích). 81 Tento zdroj byl pouze doplňkový, jádro spočívalo ve strukturovaných rozhovorech, doplnění představovaly příspěvky ve sborníku a třetím zdrojem co do významnosti byla zpráva ČHMÚ. 87

88 bodové odhady této hodnoty svádí, hodnota dobrovolnictví je na korunu přesně v této výši. Jednak to není možné již z principu bodových odhadů hodnoty dobrovolnictví skrze netržní oceňování (diskutovaném v kapitole 3 o intervalovém odhadu). Dále to není možné, protože evidence dobrovolnických hodin je často také přibližná a opírá se právě o kvalifikované odhady. Je však možné říci, že odhad ekonomické hodnoty dobrovolnictví je v rozsahu od x do y, v případě bodových odhadů je potom možné říci, že odhad této hodnoty (na základě specifikované metodologie výzkumu a se specifikovanými omezeními) je číslo z. Nicméně i když se výpočty ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních opírají o kvalifikované odhady, stále je lze pokládat za smysluplné, stejně jako údaje o dobrovolnických hodinách odpracovaných při povodních. Zejména z následujících důvodů: Určitá závislost státu na participaci NNO a dobrovolníků při řešení mimořádných událostí Nábor dobrovolníků Řízení dobrovolníků Kofinancování projektů Určitá závislost státu na participaci NNO a dobrovolníků při řešení mimořádných událostí ochromení této participace by mohlo poškodit akceschopnost IZS, stát (zejména vláda, ministerstva, kraje a obce) by měly mít při rozhodování o výši dotací přehled o rozsahu práce NNO a dobrovolníků při mimořádných událostech. 82 Nábor dobrovolníků dobrovolníci tvoří významnou pracovní sílu, bez které se IZS v současné době neobejde. Pokud by se této bezplatné pracovní síly nedostávalo, mohlo by to zvýšit jak náklady na řešení mimořádných událostí, tak celkové škody. Závěry ILO (2011), Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011, s. 220) a Ironmongera (2008) je možné parafrázovat tak, že informování dobrovolníků o tom, že jejich práce má smysl, hodnotu a je potřeba je může motivovat k dobrovolnictví. Řízení dobrovolníků zprostředkování dobrovolnické pomoci, obzvláště to podle zákona o dobrovolnické službě. Informace o tom, kolik průměrný dobrovolník v dané organizaci odpracuje hodin, jakou má jeho práce ekonomickou hodnotu a také kolik jeden dobrovolník stojí, umožňují lépe plánovat rozsah dobrovolnické pomoci. 83 Kofinancování projektů participace při mimořádných událostech s sebou v našich podmínkách prakticky vždy nese určitou míru nejistotu, co se týče zdrojů této participace. Tato skutečnost plyne 82 Tato možnost, měření ekonomické hodnoty jako případný argument pro donory, byla spolu s řízením dobrovolníků důvodem, proč k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictí přistoupila Diakonie ČCE. (Rozhovor s Evou Bucharovou, 2014.) 83 Toto byl druhý argument, proč Diakonie ČCE přistoupila k měření ekonomické hodnoty dobrovolnictví. (Rozhovor s Evou Bucharovou, 2014). 88

89 zejména z důvodu toho, že velká část finančních zdrojů a lidských zdrojů (řeč je zejména o dobrovolnících) je získávána až po vypuknutí mimořádné události. Určitým řešením jsou veřejné dotace, které však jsou zpravidla v částkách desítek tisíc (Dostál, 2012). Pokud by NNO chtěli využít možnosti zahrnout ekonomickou hodnotu dobrovolnické práce do povinného kofinancování i pro projekty týkající se mimořádných událostech, je pro ně důležité znát rozsah zapojení v minulosti, aby bylo vůbec možné plánovat budoucí rozsah a hodnotu Přehled činností a NNO NNO při povodních 2013 vykonávaly následující činnosti (ČHMÚ, 2013, s. 38). zajišťování organizace a distribuce humanitární pomoci fungovala organizace a provoz evakuačních center pomoc při obnově obydlí finanční sbírky aj.) Zpráva ČHMÚ, stejně jako výzkum autora, došla k závěru, že se zapojilo pět hlavních NNO (údaje o počtech dobrovolníků pochází ze zprávy ČHMÚ, 2013, s. 38). ADRA (250 vyslaných dobrovolníků) tento údaj zhruba koresponduje s údajem zjištěných autorem Český červený kříž (nasazeno 560 členů a dobrovolníků) i tento údaj koresponduje, nicméně je třeba dodat, že rozdělení na členy a dobrovolníky pramení z vnitřního uspořádání ČČK z hlediska charakteru dobrovolníka k ČČK, o dobrovolnictví se však jedná v obou případech. Člověk v tísni tato NNO se při povodních 2013 nezapojovala dobrovolnicky, ale především prostřednictvím finanční pomoci. Diakonií Českobratrské církve evangelické (800 dobrovolníků) tento údaj se ukázal jako zcela mylný, dobrovolníků Diakonie ČCE bylo téměř čtyřikrát méně. 800 jmen čítá dobrovolnická databáze Diakonie ČCE (Bucharová, 2014), zde tedy patrně došlo k záměně Charita ČŘ (kněží a 222 dobrovolníků), Údaj o dobrovolnictví se ukázal jako správný, nicméně kněží se podle dostupných informací nezapojovaly dobrovolnicky (Rozhovor s Martinem Zamazalem, 2014) 89

90 Tabulka 15 Rozsah dobrovolnictví při povodních 2013 Počet dobrovolníků Počet dobrovolnických hodin ADRA ČČK Diakonie Charita Celkem Zdroj: sestaveno autorem Diakonie Českobratrské církve evangelické Jak uvádí Bucharová (2014, s. 75) řešení mimořádných událostí má v Diakonii ČCE dvě roviny systém řízení a poskytování humanitární pomoci při mimořádných událostech většího rozsahu (podstata participace Diakonie ČCE při povodních preventivní programy ve smyslu posilování odolnosti komunit (resilience) a snižování rizik katastrof (disaster risk reduction) tyto programy postupně rozšiřují systém řízení a poskytování humanitární pomoci zmíněný v prvním bodu..bucharová (2014, s. 75) dále dodává, že: realizaci humanitární pomoci po mimořádných událostech většího rozsahu a přípravu na ně zajišťuje v rámci Diakonie ČCE Středisko humanitární a rozvojové pomoci. Uvádí také pilíře poskytování humanitární pomoci Diakonií ČCE zasaženým povodněmi: dlouholeté zkušenosti DČCE získané při povodních v ČR od roku Zkušenosti z minulých let jsou zaznamenány v metodikách a v tzv. check listech 84. Metodiky procházejí pravidelnou revizí a jejich funkčnost je testována při simulaci povodní 85. Bucharová, 2014, s. 78) profesionální tým složený z placených zaměstnanců činnost dobrovolníků z řad široké veřejnosti nejen z církevního prostředí síť skladů a vlastní povodňová technika poskytující technické zázemí a základ pro povodňovou pomoc zázemí sborů Českobratrské církve evangelické a středisek a škol DČCE, zaručující dostupnost pomoci v celé ČR a také využívání znalosti místních poměrů. Dodává také (2014, s. 75), že důležitým prvkem významně ovlivňujícím efektivitu včasné a cílené pomoci je spolupráce s místní komunitou (starosty), IZS a ostatními NNO. Tyto pilíře by se tak daly shrnout do následujících prvků: 84 Tyto check-listy vytvářejí osnovu plánu poskytování humanitární pomoci 85 Obvykle dvakrát ročně 90

91 Know how zkušenosti z minulých povodní, znalost místních podmínek spočívající v celostátní působnosti Diakonie a napojení na církev, poskytující nejen znalosti, ale také zázemí. Jádro participace tvoří profesionálové, placení zaměstnanci. Ti zabezpečují hladký průběh participace a vysoce kvalifikované činnosti, které by bylo do určité míry riskantní svěřit dobrovolníkům řízení pomoci, fundraisng, účetnictví, PR, spolupráce s ostatními subjekty Dostupnost služeb a celostátní zázemí velká výhoda NNO s celostátní působnosti, které mají v zasažených oblastech zázemí, vazbu na místní komunity, často navíc včetně kontaktů s veřejnou správou. Bucharová (2014, s ) dále uvádí roli a úkoly Diakonie ČCE v jednotlivých fázích pomoci po mimořádné události podle rozdělení Ministerstva vnitra, uvedeného na straně 28 v této práci. V akutní fázi (cca 1. až 3. den po události) nastává zahájení provozu koordinačního centra, které má za cíl řízení pomoci, nábor dobrovolníků, provoz infolinky a bezplatné linky psychosociální pomoci, koordinace prvních terénních šetření, fundraising a koordinace vzniku tzv. humanitárních základen. Tyto základny jsou klíčové z hlediska poskytování pomoci Diakonií ČCE. Jde o místo, kde mají dobrovolníci jednak svoje zázemí (ubytování, strava, zázemí pro osobní hygienu atd.). Dále právě odtud probíhá řízení dobrovolnické pomoci v jednotlivých lokalitách. Zároveň také slouží jako sklady techniky potřebné pro uklízecí a likvidační práce (elektrocentrály, wapky, čerpadla, vysavače kalů atd. (Bucharová 2014, s. 76). V případě mimořádné události velkého rozsahu typu povodní to jsou právě tyto humanitární základny, které do určité míry předurčují rozsah dobrovolnické pomoci Diakonie ČCE. Jak uvádí Bucharová (2014, s. 76), jedna základna má kapacitu cca 20 dobrovolníků, přičemž Diakonie ČCE vlastní vybavení pro 4 až 5 humanitárních základech. Tyto základny mohou být do cca 48 otevřeny téměř kdekoliv na území ČR Ve střednědobé fázi, kdy probíhají likvidační práce, dochází k zapojení dobrovolníků Diakonie ČCE při odstraňování následků povodní (odklízení naplavenin, odčerpávání vody a kalů, otloukání omítek, atd.). Tato fáze trvá přibližně jeden měsíc Bucharová (2014, s. 77). I když povodně často přicházejí v řádech dní, uvedení zasažených objektů do původních stavů trvá často řadu měsíců až let. (Baštecká, 2005, s. 25). Bucharová navíc dodává, že toto období může trvat až 18 měsíců (2014, s. 77). Dále potom uvádí, že v tomto období obnovy Diakonie ČCE zdarma půjčuje vysoušeče, odborné technické poradenství ohledně vysoušení a obnovy domácností. Některým domácnostem navíc poskytuje finanční příspěvek na dodatečnou spotřebu energie v souvislosti s užíváním vysoušečů. V prvních měsících fázi obnovy provádí Diakonie ČCE terénní šetření v zasažených domácnostech. Toto šetření je zaměřeno na zjišťování míry zasažení a také potřeby 91

92 zasažených. Také na tomto šetření se podílejí dobrovolníci, spolu s placenými zaměstnanci. Na základě těchto šetření potom Diakonie ČCE rozděluje finanční pomoc zasaženým na obnovu bytů a domů. (Bucharová 2014, s. 77). Protože povodeň poznamenává zasažené nejen ekonomicky, ale také psychicky, stoupá důraz psychosociální pomoci. Této pomoci se věnuje také Diakonie, přičemž je určitě těm zasaženým, u kterých jde předpokládat dlouhodobé následky povodně (rok a více). (Bucharová 2014, s. 77). Jak již bylo řečeno výše, interní evidence Diakonie ČCE byla mezi zkoumanými organizacemi nejpreciznější. Data o dobrovolnických hodinách, které spolu s počty dobrovolníků a typy činností uvádí následující tabulka, stejně jako odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví z ní vzešlé, tak patří mezi nejspolehlivější. Tabulka 16 Rozsah dobrovolnictví Diakonie ČCE povodních 2013 a náklady na dobrovolnictví Typ činnosti Dobrovolníků Počet hodin Náklady na dobrovolnictví Infolinka Manuální práce Monitoring Celkem Zdroj: Sestaveno autorem na základě interních statistik Diakonie ČCE, poskytnuté v rámci rozhovoru s Evou Bucharovou (2014). Zde byl zjištěn rozpor oproti údajům ve zprávě ČHMÚ (2013, s. 38). Z této zprávy plyne, že Diakonie ČCE zprostředkovávala při těchto povodních pomoc 800 dobrovolníků. Toto však není pravda, 800 osob čítala lednu 2013 dobrovolnická databáze Diakonie ČCE (Bucharová, 2014, s. 78). Interní evidence Diakonie ČCE uvádí, že dobrovolníků podle zákona o dobrovolnické smlouvě, s uzavřenými smlouvami, bylo 215. Po započítání ostatních dobrovolníků (z řad sborů Českobratrské církve evangelické a středisek Diakonie ČCE byl celkový počet dobrovolníků 300, tedy výrazně méně než uvádí zpráva ČHMÚ. V případě Diakonie ČCE známé také, vzhledem k detailní evidenci, také přímé náklady na dobrovolníci, umožňující použití VIVA metody, navíc rozdělené podle činnost dobrovolníků, jak také uvádí předchozí tabulka. V interní evidence Diakonie ČCE jsou také zachycovány náklady na jednoho dobrovolníka na den (489,2 Kč) a náklady na jednu dobrovolnickou hodinu (60,3 Kč). ADRA Vzápětí po vypuknutí povodní ADRA aktivovala svůj povodňový tým a vyslala koordinátory do zasažených oblastí. Ihned z pohotovostního fondu uvolnila Kč a bylo přistoupeno k distribuci materiální pomoci zasaženým, která dosáhla 2,5 milionu Kč, došlo také k zapůjčení 350 vysoušečů. Výtěžek veřejné sbírky na pomoc lidem zasažených povodní byl 12,9 milionu Kč, přičemž finančně podpořeno bylo minimálně 500 rodin. Tyto finanční prostředky byly určeny především na obnovu bydlení, sanace omítek a čištění zdrojů pitné vody. (Dostál, Koláček, 2013:35-36). 92

93 Finanční i materiální pomoc byla rozdělována na základě místních šetření, buďto prostřednictvím vlastního monitoringu, případně od starostů zasažených obcí. Humanitární pomoc byla řízena z centrály v Praze, kde probíhal sběr a předávání informací a kde byl také hlavní humanitární sklad. Při distribuci humanitární pomoci ADRA využívala také dobrovolné účasti přepravních společností (např. Gebrüder Weiss, PPL či Toptrans), což významně urychlilo dopravu humanitární pomoci do zasažených oblastí. (Dostál, Koláček, 2014, s ). 250 vyslaných dobrovolníků (Dostál, Koláček, 2014, s. 34) Tyto dobrovolníky v terénu koordinují dobrovolní koordinátoři, kteří tvoři speciální skupinu, se kterou jsou snahy dlouhodobě pracovat. Tito koordinátoři si na svoji dobrovolnickou činnost zpravidla berou dovolenou. (Dostál, Koláček, 2014, s. 40) Dobrovolníci ADRA při povodních (Dostál, Koláček, 2014, s. 41): provádějí uklízecí práce, pomáhají při distribuci humanitární pomoci, pomáhají s monitoringem potřeb, pomáhají s psychickou podporou zasažených a působí jako koordinátoři dobrovolníků. Tabulka 17: Rozsah dobrovolnictví ADRA při povodních 2013 Typ činnosti Dobrovolníků Počet hodin Manuální pomoc Infocentrum Koordinátoři dobrovolníků Krizová psychosociální pomoc Celkem Zdroj: sestaveno autorem Charita ČR Téměř vzápětí po vypuknutí povodní aktivovala Charita krizovou telefonickou linku, přičemž v několika městech také otevřela humanitární sklady. Stejně jako v případě ostatních organizací, i Charita vyhlásila finanční i materiální sbírku. Téměř v zápétí také bylo uvolněno přes 2,5 milionu Kč. na pomoc zasaženým povodněmi. (Charita 2013) Charita ČR je rozdělena do diecézí a arcidiecézí, které kopírují církevní strukturu. (Zamazal, 2014). Ty mají své koordinátory pro mimořádné události, přičemž nad nimi je ustanoven národní koordinátor pro mimořádné události, v tomto případě povodně. Stejně jako v případě ostatních NNO, i zde je v případě povodní velkou výhodou celorepubliková síť charitních středisek a zařízení. Jak uvádí Zamazal (2014, s. 82), díky nim je Charita možna rychle a 93

94 účinně pomáhat zasaženým. Systém Charitní pomoci je vytvářen na základě zkušeností z předchozích povodní, počínaje povodněmi Pomoc Charity při povodních, byť podléhá určíté závislosti na místních podmínkách a potřebách, zpravidla zahrnuje (Zamazal), 2014, s. 86): základní poradenství a sociální šetření (zjišťování potřeb, orientace v situaci, podávání informací) materiální pomoc (tekutiny, potraviny, drogerie, oděvy, vysoušecí a čistící technika) fyzickou pomoc (odklízení škod způsobených živelnými pohromami) duchovní pomoc první psychologická pomoc finanční pomoc zajištění stravy a ubytování logistiku (převoz a odvoz lidí a materiálu) zprostředkování návazných služeb a odborné pomoci. Následující tabulka uvádí rozsah dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013, včetně rozdělení na jednotlivé činnosti vykonávané dobrovolníky. Tabulka 18: Rozsah dobrovolnictví Charity ČR při povodních 2013 Typ činnosti Dobrovolníků Počet hodin Manuální pomoc Logistika Sociální šetření Celkem Zdroj: sestaveno autorem Český červený kříž Jak uvádí Balarinová (2014, s. 48), proces pomoci ČČK při povodních zajišťují především dobrovolníci, členové humanitárních jednotek ČČK, s podporou zaměstnanců ČČK. ČČK se svými dobrovolníky dlouhodobě pracuje a školí je tak, aby byly schopni poskytnout psychosociální pomoc zasaženým, zabezpečit chod evakuačního centra, provést monitoring zasažené oblasti, distribuovat materiální pomoc, poskytnout zdravotnickou první pomoc a případně další způsoby pomoci, pokud se na ně specializují (např. stavění protipovodňových hrází (Balarinová 2014, s ). V letech 2013 až 2013 se do likvidace povodňových škod významně zapojili zejména členové humanitárních jednotek ČČK z tzv. zdravotnické a psychosociální sekce (Balarinová 2014, s. 49). Následující tabulka uvádí zapojení dobrovolníků ČČL. 94

95 Tabulka 19: Rozsah dobrovolnictví ČČK při povodních 2013 Typ činnosti Dobrovolníků Počet hodin Zdravotní Psychosociální logistika Celkem Zdroj: sestaveno autorem Při povodních v roce 2013 bylo nasazeno 560 členů a dobrovolníků, přičemž rozdíl spočívá v dlouhodobosti dobrovolnictví, hloubce školení a vztahu dobrovolníků k ČČK. 95

96 5 Ekonomická hodnota dobrovolnictví: 5.1 Výběr náhradních mezd V této subkapitole budou vybrány náhradní mzdy. Nejprve půjde o strategie odvozené od minimální možné mzdy, za kterou je možné pracovníka legálně zaměstnat a také o strategii MPSV, která se svojí výší pohybuje kolem strategie Tošnera a Sozanské Minimální a zaručená mzda, metoda Tošnera a Sozanské a metoda MPSV V této části bude popsán výběr následujících náhradních mezd Minimální mzda Zaručená mzda Metoda Tošnera a Sozanské Metoda MPSV Minimální mzda a metoda Tošnera a Sozanské Minimální mzda představuje minimální mzdu, za kterou je možné v dané zemi, v tomto případě ČR, zaměstnat pracovníka. Pokud je minimální mzda odstupňována podle náročnosti povolání, zpravidla se takto označuje nejnižší stupeň. Tabulka 20: vývoj minimální mzdy v ČR Rok a měsíc změny Kč/hod. 10, ,6 14, ,3 30 Kč/měsíc Rok a měsíc změny Kč/hod. 33,9 36,9 39,6 42,5 44,7 48,1 48,1 50,6 Kč/měsíc Zdroj: MPSV, Přehled o vývoji částek minimální mzdy, 2013 Jak plyne z tabulky, ne vždy se v ČR mění minimální mzda začátkem roku, známy jsou i případy, kdy se změnila dvakrát ročně (v letech 2006 až 2007 dokonce třikrát za dvanáct měsíců). Připomeňme, za jakých podmínek se minimální mzda stává dolní hranicí intervalového odhadu: nejsou-li k dispozici data o zaručené mzdě není-li zaručená mzda v dané ekonomice zaručena spadají-li veškeré zkoumané činnosti dobrovolníků do nejnižšího stupně zaručené mzdy 87 Byť jde v terminologii Salamona, Sokolowskiho a Haddock (2011) o strategii, v ČR se pro specifický způsob výpočtu ekonomické hodnoty dobrovolnictví vžil název metoda, který bývá používán např. pro strategii Tošnera a Sozanské Metoda Tošnera a Sozanské, také známou pod názvem metoda sdružení Hestia, kde Dr. Tošner a Dr. Sozanská působí. 96

97 První dva případy se povodní v ČR 2013 netýkají, třetí bod bude platit pouze v případě intervalového odhadu ekonomické hodnoty manuálního dobrovolnictví při povodních. Co se týče výběru konkrétní minimální mzdy, nastala poměrně kuriózní situace, že ještě v průběhu povodní došlo k navýšení minimální mzdy z tehdejších 48,1 Kč za hodinu na 50,6 Kč za hodinu. Protože však největší vlna dobrovolnické pomoci probíhala bezprostřední týdny po povodni (tedy před změnou minimální mzdy), byla použita hodnota platící do , tedy 48,1 Kč. Od této hodnoty se také odvíjí hodnota metody Tošnera a Sozanské, tedy 1,5 násobek minimální mzdy: 72,15 Kč. Od je hodnota používaná v této metodě 75,9 Kč. Zaručená mzda Zaručená mzda je v ČR relativně mladým nástrojem sociální ochrany, zavedena byla v roce 2007 novým zákoníkem práce. Oproti minimální mzdě má několik specifik (Bělíková, 2009): Stanovuje nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce Vztahuje se pouze na práci v rámci pracovního poměru Pro zkoumané období se pohybuje se v intervalu od 48,10 Kč do 96,20 Kč za hodinu (od v intervalu 50,6 Kč až 101,20 Kč za hodinu) Níže uvedená tabulka uvádí výše zaručené mzdy v roce 2013, včetně rozdělení podle činností dobrovolníků. 97

98 Tabulka 21: výše zaručené mzdy v ČR podle jednotlivých skupin prací do od Sk. prací Kč/hod Kč/měsíc Kč/hod Kč/měsíc 1. 48, , Typ dobrovolnictví NNO ADRA 2. 53, , ,0 Manuální pomoc Charita Diakonie ČČE Krizová psychosociální pomoc Zdravotnická pomoc, 3. 58, , psychosociální pomoc Logistika a řízení Logistika Infolinka Dobrovolní záchranáři 4. 64, , Sociální šetření 5. 71, , , , , , , , Koordinátoři, infocentrum (řídící centrum) ADRA ČČK Charita Diakonie ČČE VZS ČČK Diakonie ČCE Charita ADRA Zdroj: Sestaveno autorem na základě vlastního výzkumu a na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ze dne 6. prosince 2006 a Nařízení vlády ze dne 16. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Z tabulky je zřejmé, že kdyby povodně nastaly o pouhé dva měsíce později, dolní hranice intervalu a spolu s ní nejnižší možná mzda, za kterou by bylo možné legálně najmout pracovníky na zastoupení práce dobrovolníků, by byla vyšší, řádově o několik procent. Tabulka také uvádí přehled zařazení činností dobrovolníků při povodních 2013 v ČR do jednotlivých skupin prací v klasifikaci zaručené mzdy. Způsob výběru bude uveden následovně, obecně však šlo o nalezení základních charakterových rysů (např. manuální práce, vzájemně související s dalšími procesy, vykonávána v nestandardních podmínkách s mírným bezpečnostním rizikem) a následné přiřazení vhodné skupiny prací na základě charakteristik a příkladů činností uvedených v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. 98

99 a) 2. skupina prací Do druhé skupiny prací byly zařazeny dobrovolníci provádějící manuální práce (ADRA, Charita a Diakonie ČCE). Bylo tak učiněno na základě shody jednotlivých prvků činnosti dobrovolníků s popisem prací v této skupině prací v příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které popisuje, že jde o: Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, se kterými jsou spojeny mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů. Od první skupiny prací tuto skupinu odlišuje přítomnost mírné psychické náročnosti, návaznost na další procesy a dlouhodobé zatížení větších svalových skupin. Proto se pro manuální pomoc při povodních lépe hodí druhá skupina zaměstnání. b) 3. skupina prací V případě ČČK zdravotnická pomoc spadá do 3. skupiny prací, kde nařízení vlády č. 577/2006 zmiňuje jako příklad vykonávání povolání ošetřovatele. Stejná skupina prací byla zvolena i pro psychosociální pomoc ČČK a také pro krizovou psychosociální pomoc organizace ADRA a infolinku Diakonie ČCE, kde nařízení vlády uvádí mezi charakteristikou prací: Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými, konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost a značnou smyslovou náročnost.. V případě logistiky a řízení ČČK, logistiky Charity byla také zvolena třetí skupina prací, jelikož v nařízení vlády je v charakteristice prací u této skupiny uvedeno, že jde o: Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy. Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích. V případě ČČK tedy všechny typy dobrovolnictví spadají do 3. skupiny prací zaručené mzdy. c) 4. skupina prací V případě dobrovolných záchranářů Vodní záchranné služby ČČK byla zvolena 4. Skupina prací, u které je v nařízení vlády č. 577/2006 uveden jako jeden z příkladů činnosti zdravotničtí záchranáři. Vodní záchranná služba bude zahrnuta v další fázi výzkumu. d) 5. skupina prací Do 5. skupiny prací byly zařazeny koordinátoři dobrovolníků a dobrovolníci v infocentru organizace ADRA. Nařízení vlády č. 577/2006 uvádí v charakteristice činností: odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika 99

100 dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky Dále přímo zmiňuje: Koordinaci a usměrňování odborných prací. Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů.. Tyto charakteristiky sedí jak na koordinátory dobrovolníků, tak na dobrovolníky v infocentru, podílející se na řízení a koordinaci jednotlivých procesů. Metoda MPSV Metoda MPSV využívá Stupnici platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů, která je v současné výši od roku Je tedy i Je pro tento rok Kč měsíčně, pomocí průměrné placené doby získáme hodinovou sazbu, 68,72 Kč Obecná mzda odvozená od průměrného či mediálního výdělku Do této kategorie spadají dvě velmi často používané strategie měření, mediánová mzda a průměrná mzda. Dále také metodika Independent Sectoru, předchůdce horní hranice intervalového odhadu. 88 Mediánová mzda a průměrná mzda Mediánová mzda, konkrétně v nepodnikatelské sféře, představuje oficiální strategii využívanou v ČR ČSÚ a následně také dalšími institucemi. Jelikož nejsou zatím k dispozici data z ISPV za celý rok 2013, využijeme data za 1. pololetí 2013, jelikož dobrovolnictví začalo začátkem června a s velkou pravděpodobností byla většina prací provedena právě do konce prvního pololetí. Následující tabulka uvádí výši mediánové a průměrné mzdy v ČR v 1. pololetí. Pololetní statistika neobsahuje data o hodinových mzdách, proto bylo nutné je dopočítat z měsíčních výdělků pomocí průměrného počtu placených hodin. Tabulka 22: průměrná a mediánová mzda v ČR v 1. pololetí 2013 Typ náhradní mzdy Kč/měsíc Průměrná placená doba/měsíc Kč/měsíc Medián ,3 138 Průměr ,3 146 Zdroj: upraveno autorem na základě MPSV 2013, s. 13. Metodika independent sectoru Hodnota za použití metodiky Independent Sectoru je 1,12 násobek průměrné mzdy, tedy 163,52 Kč/hod. Zde je však třeba mít na paměti, že 12% výše fringe benefits byla konstruována pro USA a 88 Hodnota získaná metodikou Independent Sectoru navíc představuje horní hranici intervalového odhad pro USA v případě, že nebude možné rozdělit dobrovolnické hodiny podle činností. 100

101 nedá se automaticky bez zkoumání místních specifik převzít a použít v jiných zemích. Z důvodu použití při měření ekonomické hodnoty v ČR byl tento způsob zahrnut i do tohoto výzkumu. Zahrnuta byla také česká obdoba této metodiky, tedy obecná a mediánová mzda navýšená o povinné odvody zdravotního a sociálního pojištění. Kombinace tohoto přístupu se mzdou specialisty potom představuje horní hranici intervalového odhadu a je diskutována v části 5.1.3Mzda specialisty, základní a navýšená Metoda VŠE (Novákova metoda) Pro rok 2013 zatím není známa výše úplných nákladů na práci. V souladu s doporučením autora této metody Nováka (2008, s. 169), dojde tedy k navýšení hodnoty z roku 2012 o valorizaci důchodů v roce 2013, tedy o 0,9 %. Výsledná hodnota je tedy 144, Mzda specialisty, základní a navýšená Nejprve je nutné nalézt vhodné náhradní mzdy pro jednotlivé činnosti dobrovolníků. Šlo o podobný postup jako při hledání vhodné skupiny zaručené mzdy, tedy o nalezení základních charakterových rysů jednotlivých činností dobrovolníků a následné hledání vhodné náhradní mzdy specialisty pro každou z dobrovolnických činností podle členění CZ-ISCO. V případě dobrovolníků, provádějící manuální práce, byla zvolena kategorie zaměstnání Uklízeči v provozovnách osobních služeb. Ostatní skupiny uklízečů byly úzce zaměřeny a odpovídali běžnému provozu, proto byla zvolena skupina ostatních uklízečů, která je navíc nejvýše platově hodnocena, což odpovídá vyšší náročnosti uklízečů po povodních, oproti standardnímu uklízení v různých objektech. Pro dobrovolné činnosti související s logistikou a řízením byla zvolena podskupina 2141 Specialisté v oblasti průmyslovém inženýrství a příbuzných oblastech, která zahrnuje jak specializovanou činnost v oblasti logistiky, tak v krizovém řízení. Pro monitoring potřeb a sociální šetření, jehož cílem je zjistit potřeby zasažených a jejich sociální i ekonomické potřeby, byla zvolena podskupina 2635 Specialisté v oblasti sociální práce. V této podskupině je obsaženo: poskytování sociálních služeb s cílem uspokojit potřeby jednotlivců a rodin v komunitách. Vysvětlivky CZ-ISCO dále mezi obvyklou náplní práce zmiňují: formulování a uplatňování řešení současných nebo předpokládaných ekonomických a sociálních problémů; provádění výzkumu a analyzování minulých událostí a činností, poskytování sociálních služeb; přípravu vědeckých pojednání a zpráv. Tito dobrovolníci jsou klíčoví pro naplňování základních potřeb zasažených povodněmi, provádějí průzkum o potřebách zasažených a tyto potřeby zaznamenávají a navíc pracují ve stresovém prostředí, proto byla zvolena tato podskupina. Pro dobrovolníky na povodňové infolince byla zvolena podskupina 4110 Všeobecní administrativní pracovníci. 101

102 V případě dobrovolných záchranářů Vodní záchranné služby ČČK a zdravotnické pomoci ČČK byla zvolena podskupina 3258 Zdravotničtí záchranáři. Dobrovolní záchranáři jsou při povodních zaměřeni na záchranu lidských životů (Rozhovor s Davidem Smejkalem, 2014), dobrovolníci ČČK potom na poskytování první pomoci. Dle vysvětlivek k členění CZ-ISCO tyto činnosti spadají právě do této podskupiny. Vysvětlivky k CZ-ISCO u této podskupiny uvádějí jako příklady činností evidenci, příprava, třídění, klasifikace a ukládání informací nebo zodpovídání telefonických a elektronických dotazů a jejich předávání kompetentním osobám, což jsou jedny z činností dobrovolníka na infolince. 5.2 Intervalový odhad ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 V této části budou nejprve uvedeny výsledky ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních Následně dojde ke komplexnější interpretaci výsledků a zhodnocení intervalového odhadu Výsledky ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních 2013 Celkem se podle dostupných informací zapojilo 2371 dobrovolníků, kteří dohromady odpracovali téměř hodin. Níže uvedená tabulka uvádí přehled rozsahu dobrovolnictví NNO při povodních 2013, včetně intervalových odhadů ekonomické hodnoty dobrovolnictví, jak celkově, tak za jednotlivé organizace. V těchto intervalech by se měly pohybovat bodové odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví, neboť v těchto intervalech se s velkou pravděpodobností nachází skutečná ekonomická hodnota. Tabulka 23: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 podle NNO NNO Počet dobrovolníků Počet dobrovolnických hodin Ekonomická hodnota od (Kč) do (Kč) ADRA ČČK Diakonie Charita Celkem Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Z intervalových odhadů plyne několik skutečností: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 se pohybuje v řádech milionů až desítek milionů Nejvyšší podíl na ekonomické hodnotě má Český červený kříž, jehož hodnota se pohybuje v řádech milionů až desítek milionů Ekonomická hodnota zbylých tři NNO (ADRA, Diakonie ČCE a Charita) se pohybuje v podobných řádech. 102

103 Následující tabulka uvádí přehled o rozsahu dobrovolnictví NNO při povodních 2013 podle činností dobrovolnictví. Činnosti dobrovolnictví byly seskupeny do pěti hlavních skupin. Tabulka 24: Celková ekonomická hodnota dobrovolnictví při povodních 2013 podle typu dobrovolnictví Typ dobrovolnictví Počet dobrovolníků Počet hodin Ekonomická hodnota od (Kč) do (Kč) NNO Manuální pomoc ADRA, Charita, Diakonie Sociální šetření Diakonie, Charita Logistika a řízení ADRA, ČČK, Diakonie, Charita Psychosociální ADRA, ČČK Zdravotnická pomoc ČČK Celkem Pramen: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Z těchto údajů plyne několik zajímavých skutečností. Největší podíl dobrovolnictví NNO při povodních 2013 tvořila účast na logistice a řízení, tedy klíčových činnostech pro krizové řízení. Klíčových proto, že koordinace je jedním ze základních principů systémů krizového řízení včetně IZS a také proto, že shromažďování, skladování a distribuce humanitární pomoci je základním předpokladem pro úspěšné zvládání mimořádných událostí velkého rozsahu. Dalším zjištěním je skutečnost, že ačkoli manuální bývá často vnímáno jako největší součást dobrovolnictví při povodních, v rámci zkoumaných NNO šlo o cca 18 % dobrovolníků a 10 % dobrovolnických hodin. Co se týče podílu na celkové ekonomické hodnotě, představovali manuální dobrovolníci 4 až 9 %. Dobrovolnictví zahrnující práce vyžadující určité schopnosti, znalosti či dovednosti, tak představuje 82 % dobrovolníků, 90 % dobrovolnických hodin a podíl na celkové ekonomické hodnotě dobrovolnictví ve výši 91 % až 96 procent. Jelikož mimořádné události jsou fenoménem ovlivňující také fyzické a psychické zdraví zasažených, nabízí se srovnání dobrovolníků provádějících první zdravotní a psychosociální pomoc. V této oblasti pracovalo vice než 1300 dobrovolníků, tedy vice než polovina všech dobrovolníků, kteří odpracovali vice než 60 tisíc dobrovolnických hodin, což je vice než 40 % všech odpracovaných hodin. Jejich práce přitom představovala 42 % veškeré ekonomické hodnoty. Rozdělení dobrovolnictví NNO podle činností dobrovolníků je důležité také pro identifikování role dobrovolnictví NNO při povodních NNO zprostředkovávají dobrovolnickou pomoc zasaženým, činí tak za využití: 103

104 Finančních zdrojů, které používají k financování dobrovolnictví (mzdové náklady na placené koordinátory dobrovolníků, školení, pojištění, strava a ubytování dobrovolníků Goodwillu, pomocí kterého získávají finanční zdroje od veřejnosti i od státu. Know how, které představuje zejména vlastní postupy a metodiky vzešlé z minulých let a sdílení informací mezi jednotlivými NNO, HZS a veřejnou správou. Lidský kapitál svých zaměstnanců, podílejících se jak na získávání finančních zdrojů, náboru dobrovolníků, jednání s veřejnou správou a ostatními NNO, usnadňujícími koordinaci a zvyšující know how jednotlivých NNO. Na základě výše uvedeného tedy NNO zprostředkovávají dobrovolnickou pomoc v následujících oblastech Manuální pomoc Sociální šetření Logistika a řízení Psychosociální Zdravotnická pomoc Dobrovolníci v těchto oblastech mají v krizovém řízení následující úlohu: Podílejí se na odstraňování následků povodní a snižují celkové náklady na úklidové práce Pomáhají dosáhnutí žádoucího stavu, aby se byli zasažení schopni vrátit do běžného režimu, ve kterém budou uspokojovány jejich základní potřeby Podílí-se na zjišťování potře zasažených, tedy klíčových informací pro distribuci humanitární pomoci Podílejí se na provozuschopnosti systému krizového řízení Poskytují první zdravotnickou a psychosociální pomoc a podílejí se tak na péči o zdravotních stav zasažených Přináší do systému krizového řízení dodatečné a motivované lidské zdroje Lze tedy předpokládat, že výpadek dobrovolnictví NNO při povodních 2013 by mě dopady na chod celého systém a zdravotní stav zasažených. Nyní přistupme k zasazení intervalového odhadu do kontextu běžně užívaných bodových odhadů. Následující graf uvádí grafické znázornění intervalových odhadů za jednotlivé organizace. 104

105 Logaritmovaná ekonomická hodnota dobrovolnictví Graf 2 Intervalové odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních ,50 7,40 7,30 Intervalové odhady ekonomické hodnoty dobrovolnictví při povodních ,20 7,10 7,00 6,90 6,80 6,70 6,60 6,50 6,40 6,30 6,20 6,10 6,00 5,90 5,80 5,70 5,60 Intervalový odhad Minimální mzda MPSV Tošner a Sozanská Mediánová mzda VŠE Mzdy specialisty Průměrná mzda Independent Sector Mediánová mzda navýšená o povinné odvody Průměrná mzda navýšená o povinné odvody 5,50 5,40 Diakonie Charita ADRA ČČK Nestátní nezisková organizace Zdroj: sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů Vzhledem k rozdílům v řádech, v jakých se jednotlivé intervalové odhady pohybují, byly ekonomické hodnoty logaritmovány. V grafu jsou potom vidět jak intervalové odhady (bledě modré obdélníky), tak jednotlivé bodové odhady. V následující části jsou potom jednotlivé intervalové i bodové odhady vyjádřeny i v přirozených číslech (v Kč). 105