Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Transkript

1 Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky vícezdrojového financování odvětví rozvoje člověka: - předmět, - metoda, - základní pojmy, - o co v dané oblasti jde, - z historie vývoje názorů na tuto oblast, - způsob práce na semináři, - využití výsledků studia. Cíl: Seznámit studenty s nejdůležitějšími pojmy a vést k jejich plnému pochopení. Ukázat obsah problematiky vícezdrojového financování odvětví rozvoje člověka a zaujmout pro ni studenty. Zadat úkoly pro samostudium a spojení studia se zpracováním závěrečných prací. Dílčí témata: 1. Úvod do studia - základní pojmy. 2. Struktura odvětví rozvoje člověka. 3. Základní vývojové tendence v dané oblasti. 4. V čem existují odlišné názory. Obsah témat, hlavní pojmy: Odvětví rozvoje člověka - ta, která přispívají k rozvoji a uchování lidských schopností. Lidské schopnosti - vrozené a nabyté investováním finančních prostředků i volného času, projevují se jako lidský kapitál. Zdroje financování: - Veřejné: alokačního typu redistribučního typu - Soukromé: individální domácnost firma nadace zahraniční ostatní (zvláštní případy). Struktura odvětví rozvoje člověka: - vzdělání, - zdravotní péče, - bydlení, - kultura, - sociální politika (dílčí podoblasti). Vztah mezi systémy sociálního investování a sociálního pojištění. Společné rysy všech odvětví rozvoje člověka.

2 Vývoj trhu a jeho role při zapojení všech typů zdrojů. Kontrolní otázky: 1. Které soukromé zdroje a jak se v současné době v ČR využívají při financování vzdělání? 2. Jak souvisí způsob financování odvětví rozvoje člověka s efektivností služeb poskytovaných těmito odvětvími? 3. Proč existuje úzká souvislost mezi sociálním investováním a sociálním pojištěním? 4. Co je to vzdělávací systém? 5. Jakou roli plní? 6. Dokážeme uvést všechny důležité funkce vzdělání? Základní literatura: Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR. Úřad vlády - MPSV. Praha Valenčík, R.: Ekonomie produktivní spotřeby. EUPRESS. Praha Doplňující litaratura: - Věda a výzkum - Teoretický seminář EPS-SI - Dokumenty

3 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Struktura odvětví rozvoje člověka, financování jednotlivých odvětví a předpokládané změny související s reformou veřejných rozpočtů: - struktura a vztah mezi jednotlivými odvětvími, - financování odvětví rozvoje člověka a reforma veřejných rozpočtů. Cíl: Ukázat souvislost struktury odvětví rozvoje člověka s probíhající reformou veřejných rozpočtů. Odpovědět na otázky: - Kterých oblastí a jak se současný koncept reformy veřejných rozpočtů týká. - Jaké existují alternativy a porovnat jejich roli v oblasti odvětví rozvoje člověka. Dílčí témata: 1. Reforma veřejných rozpočtů a financování vzdělání, existující alternativy. 2. Reforma veřejných rozpočtů a financování zdravotnictví, existující alternativy. 3. Reforma veřejných rozpočtů a financování bydlení, existující alternativy. 4. Reforma veřejných rozpočtů a financování sociální oblasti (tam, kde jde o oblast rozvoje člověka), existující alternativy. 5. Reforma veřejných rozpočtů a financování sociálních pojišťovacích systémů, které jsou na odvětvích rozvoje člověka závislé, existující alternativy. 6. Problematika souběžné reformy vzdělávacího, systému, systému zdravotní péče a penzijního pojištění - vyústění problematiky souvislosti reformy jednotlivých subsystémů. (Časové možnosti pro jednotlivá témata budou využity podle zájmu studentů identifikovaného na prvním soustředění a v návaznosti na připravované závěrečné práce.) Obsah témat, hlavní pojmy: Komplexní reforma sociálně ekonomických subsystémů ve smyslu souběžné a vzájemně podmíněné reformy systému financování vzdělání, systému financování zdravotní péče a penzijního systému (návazně na to i systémů financování bydlení, rodinné politiky, politiky zaměstnanosti apod.). Přitom: - Tahounem komplexní reformy je reforma financování terciárního vzdělání, jejímž cílem je vytvoření zainteresovanosti vysokých škol (a dalších poskytovatelů terciárního vzdělání) na dlouhodobém uplatnění jejich absolventů na profesních trzích. - Při řešení problematiky penzijního pojištění hraje klíčovou roli součinnost systému péče o zdraví a systému financování vzdělání tak, aby se podstatně prodloužil horizont produktivního uplatnění lidí (reálná, nikoli nominální, délka života) a tudíž i solidarita mezi těmi, kdo mohou a chtějí být produktivní činní i ve vyšším věku, a těmi, kdo již nemohou nebo nechtějí v důsledku různých okolností (proti jejichž vlivu jsou pojištěni právě systémem penzijního pojištění). - Propojením systémů sociálního investování (v oblasti vzdělání, zdravotní péče, bydlení, péče o rodinu apod.) a systémů sociálního pojištění (zejména penzijního systému) dojde k přeorientaci ekonomického vývoje i ekonomického růstu ve směru uspokojování schopnostních potřeb lidí (potřeb spojených s rozvojem a uplatněním schopností člověka) jde o nový typ ekonomického růstu, který se vyznačuje velkou dynamikou a přitom nezatěžuje životní prostředí. Kontrolní otázky:

4 1. Jak se chápe cesta ke zvýšení efektivnosti vzdělávacího systému ve vládním návrhu 2. Jak se chápe cesta ke zvýšení efektivnosti vzdělávacího systému v opozičních návrzích 3. Jak se chápe význam zvýšení efektivnosti vzdělávacího systému ve vládním návrhu 4. Jak se chápe význam zvýšení efektivnosti vzdělávacího systému v opozičních návrzích 5. V čem vidíte nevyužití možnosti: - Zvýšení efektivnosti vzdělání? - Uplatnění role vzdělání? (Totéž pro ostatní odvětví rozvoje člověka dle projeveného zájmu.) Základní literatura: Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR. Úřad vlády - MPSV. Praha Valenčík, R.: Ekonomie produktivní spotřeby. EUPRESS. Praha Doplňující litaratura: - Věda a výzkum - Teoretický seminář EPS-SI - Dokumenty

5 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Perspektivní vývojové tendence odvětví rozvoje člověka: - z hlediska konstituování znalostní společnosti, - z hlediska vývoje finančních trhů, - uplatnění investičního principu v oblasti odvětví rozvoje člověka. Cíl: Ukázat konkrétní možnosti uplatnění investičního přístupu v oblasti odvětví rozvoje člověka a jeho souvislost s dlouhodobými tendencemi vývoje finančních trhů a konstituováním vzdělanostní společnosti. Dílčí témata: 1. Investiční princip - objasnění podstaty. 2. Systémy financování odvíjející se od investičního přístupu fungující ve světě: - australský HECS - americký MRU 3. Možnost uplatnění v jednotlivých oblastech vícezdrojového financování odvětví rozvoje člověka. 4. Obecné tendence vývoje finančních trhů - paretovská zlepšení umožňující řešit vztah mezi rovností a efektivností. 5. Předpoklady konstituování vzdělanostní ekonomiky a společnosti. Obsah témat, hlavní pojmy: Žijeme v době, kterou lze nazvat jako počátek přechodu ke vzdělanostní společnosti, tj. společnosti, ve které se stává dominantním ekonomickým sektorem sektor produkce lidských schopností (lidského kapitálu a sociálního kapitálu). Dominantním sektorem se stává produkce lidských schopností (zejména formou vzdělání): - V tom smyslu, že produkuje rozhodující množství statků (vzdělanostních služeb sloužících k uspokojování schopnostních potřeb). - V tom smyslu, že nejvíce ovlivňuje uspokojování potřeb a utváření jejich struktury (tj. nejvýznamnějšími potřebami člověka se stávají schopnostní potřeby, potřeby uspokojované rozvojem a realizací jeho schopnostní). - V tom smyslu, že v tomto sektoru nejintenzivněji probíhají inovační procesy. - V tom smyslu, že se do tohoto sektoru přesouvá těžiště ekonomické akumulace. - V tom smyslu, že v tomto sektoru vzniká nejvíce čistého přebytku, který se stává zdrojem akumulace. Proces konstituování vzdělanostní společnosti má řadu obdobných rysů jako proces vzniku průmyslové společnosti, resp. průběh průmyslové revoluce. K prosazení vzdělanostního sektoru jako dominantního ekonomického sektoru může docházet jen tam, kde se potřebným způsobem rozvine tržní mechanismus a vytvoří vhodné spolupůsobení trhu a státu. To znamená, že vývojem kapitálového trhu dojde k eliminování bariéry rozpočtového omezení při investování do rozvoje lidských schopností, která je hlavní příčinou vzniku a existence trvalých monopolů působících v této oblasti i v dalších oblastech

6 ekonomiky a která vytváří hlavní omezení vstupu do odvětví produkce a nabývání lidských schopností. Dva systémy financování terciárního vzdělání: - Každý platí až z toho, co vydělá, a tedy až z toho, co mu vysokoškolské vzdělání přinese, podle toho, co mu toto vzdělání přinese, a přímo tomu, kdo mu toto vzdělání poskytl - a tedy i podle toho jak kvalitní vzdělávací službu z hlediska jeho dlouhodobé uplatnitelnosti mu příslušná vysoká škola poskytla. - Každý platí až z toho, co vydělá, ale bez ohledu na to, jak kvalitní vysokoškolské vzdělání mu bylo dáno a zda jej vůbec dostal, přitom ale platí všem, kteří vzdělání poskytují - a tedy bez ohledu na to, jak kvalitní vzdělávací službu z hlediska dlouhodobé uplatnitelnosti svých absolventů ta či ona vysoká škola poskytuje? První systém je systémem investičního financování. Druhá z uvedených možností představuje současný daňově-dotační systém financování vysokého školství. Ten někteří nazývají ne zcela správně "bezplatný" - má se přitom na mysli to, že neexistuje žádná vazba mezi tím, kdo jaké vzdělání dostal, a způsobem, kterým prostřednictvím daní za vzdělání platí. Jiní tento systém nazývají "nezainteresovaný" v tom smyslu, že v tomto systému není poskytovatel vzdělávacích služeb (příslušná vysoká škola) zainteresován na kvalitě poskytovaných vzdělávacích služeb protože je placen nezávisle na ní. Konkrétní podoba systémů HECS a MRU, lze je rozšířit i na další subsystémy sociálního investování. Kontrolní otázky: 1. Znalostní, vědomostní, nebo vzdělanostní společnost, v čem jsou rozdíly? 2. Je konstituování vzdělanostní společnosti změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? 3. Co je produktem vysoké školy? (Vysokoškolsky vzdělaný člověk, nebo ještě něco víc?) 4. Je vzdělání veřejný, nebo soukromý statek? 5. Lze odlišit financování veřejné a soukromé složky? 6. Pokud má člověk platit za cenu vzdělání, které je mu poskytnuto, jaký by to musel být způsob platby? 7. Co se skrývá pod pojmem "bezplatné vzdělání"? Základní literatura: Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR. Úřad vlády - MPSV. Praha Valenčík, R.: Ekonomie produktivní spotřeby. EUPRESS. Praha Doplňující litaratura: - Věda a výzkum - Teoretický seminář EPS-SI - Dokumenty