Přírodovědný průzkum Elektrárna Mělník Záměr Fluidní kotel a Plynová kotelna Ing. Kateřina Zímová Mgr. Luboš Motl

Transkript

1 Přírodovědný průzkum Elektrárna Mělník Záměr Fluidní kotel a Plynová kotelna Ing. Kateřina Zímová Mgr. Luboš Motl

2 Zpracovatel průzkumu: Environmentální a ekologické služby s.r.o. Mgr. Luboš Motl autorizovaná pro zpracování dokumentace a posudku podle zák. č.100/2001sb., o posuzování vlivu na životní prostředí Jiráskova 413, Litvínov IČ: info@ees-servis.cz tel: Koordinátor průzkumů: Ing. Kateřina Zímová IČ: zimova.katerina@icloud.com tel:

3 Obsah 1.Úvod a vymezení základních pojmů pro účely zpracování posouzení Cíle průzkumu Stávající dostupné podklady pro studované území Charakteristika záměru Charakteristika sledovaného území Umístění sledovaného území a specifikace dotčených pozemků Přírodní charakteristika zájmového území Ochrana přírody Ovzduší a klima Hydrologická charakteristika Krajinný ráz Přírodovědný průzkum Charakteristika průzkumných ploch Metodika průzkumu Botanika Zoologie Zjištěné taxony Seznam nalezených druhů zvláště chráněných taxonů: Botanika Lišejníky Zoologie Souhrn Doporučená opatření k podpoře ekologických funkcí území Závěr Fotodokumentace

4 1. Úvod a vymezení základních pojmů pro účely zpracování posouzení Biologický průzkum je prováděn před realizací projektů a jeho cílem je zjistit hodnotu stávající kultury na pozemku z jejího ekologického hlediska a zároveň navrhnout opatření k eliminaci negativních vlivů stavby na zjištěnou biotu. Toto hodnocení má za úkol zjistit výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů ve smyslu Zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyskytujících se na území záměru. Hodnocení má tyto dílčí části: všeobecné údaje o lokalitě ekologický charakter území a zjištěné taxony návrh opatření sloužících k eliminaci negativních vlivů 2. Cíle průzkumu Tento průzkum je zpracován pro záměry společnosti Energotrans, a.s. na výstavbu Fluidního kotel (FK) a Plynové kotelny (PK) v lokalitě EMĚ I a EMĚ II. Cílem tohoto průzkumu je zjistit stav a ekologickou hodnotu lokality plánovaného záměru. Tento průzkum částečně vychází z průzkumu, realizovaného v letech Dílčími cíli jsou: Popis areálu elektrárny Popis ekologické funkce lokality záměru Výčet zjištěných taxonů Souhrnné zhodnocení průzkumu 4

5 3. Stávající dostupné podklady pro studované území Podklady o lokalitě dodané investorem ČEZ a.s. Zpracovaná dokumentace EIA: Nový záložní zdroj Elektrárny Mělník, zpracovaná firmou Invest projekt s.r.o., listopad 2008 Atlas krajiny České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky; Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, s. ISBN: CULEK, M. (ed.) et al. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, s. ISBN: Geoportály: Cenia, AOPK, VÚV TGM Zpráva o biologickém průzkumu Elektrárny Mělník. Luboš Motl a Kateřina Zímová, Charakteristika záměru Jedná se o záměry firmy Energotrans, a.s., na výstavbu Fluidního kotle (FK) a Plynové kotelny (PK) v lokalitě EMĚ I a EMĚ II. Pro účely projektu nového fluidního kotle (FK) o výkonu 350 t/hod bude využit prostor objektu stávající kotelny EMĚ II po odstavených a demontovaných kotlích K7 a K8. Fluidní kotel bude pracovat v blokovém uspořádání s rekonstruovanou stávající turbínou TG9 na protitlakou turbínu a se současným využitím stávajících technologických provozů odsíření, zauhlování, pomocných provozů a částečně stávajících stavebních konstrukcí. Prostor výstavby fluidního kotle je část stávajícího objektu SO 28/011 na katastrálním území Křivenice v areálu EMĚ, bez okolních nezpevněných ploch. Související zařízení na snižování emisí SO2 bude rovněž realizováno s využitím stávajících objektů a zpevněných ploch, bez okolních nezpevněných ploch. Biologický průzkumu v souvislosti s těmito objekty není proto prováděn. Záměrem projektu parní plynové kotelny (PK) je zajistit potřebné výrobní kapacity včetně adekvátního záložního výkonu pro teplofikaci lokalit Praha a Mělník v případě poruchy max. 1 stávajícího kotle EMĚ I. Plynová kotelna bude provozována, jako špičkový a záložní zdroj pro teplofikaci uvedených lokalit. Výstavba nové plynové kotelny (PK) o výkonu 140 MWt je plánována na místě stávajícího objektu SO 49/021 a část pozemku 200/1 na katastrálním území Horní Počaply v areálu EMĚ I. 5

6 Plocha prováděného biologického průzkumu je dána novým objektem nové plynové kotelny a okolím. Předpokládané zahájení provozu (FK + PK) v roce 2021, při již zastaveném provozu EMĚ II, a omezení provozu EMĚ I a EMĚ III. 5. Charakteristika sledovaného území 5.1. Umístění sledovaného území a specifikace dotčených pozemků Lokalizace: Elektrárna Mělník leží přibližně 13 km pod soutokem Labe a Vltavy v obci Horní Počaply PSČ , okres Mělník, kraj Středočeský. Popis území: Elektrárna Mělník se skládá ze tří technologických celků EMĚ I, EMĚ II, EMĚ III, vybudovaných postupně v rozmezí konců šedesátých a sedmdesátých let jako komplex kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí dopravované vlaky ze severočeských a západočeských dolů. V současnosti činí instalovaný výkon bloků v Mělníku 4 x 60 MW, 2 x 110 MW a 1 x 500 MW. V osmdesátých letech 20. století byla elektrárna Mělník I. zrekonstruována a byl vybudován tepelný napáječ dodávající odpadní teplo do teplovodné sítě hlavního města Prahy vzdáleného asi 30 kilometrů. Elektrárna se tak stala součástí jedné z největších existujících kogeneračních soustav. Od roku 2003 dodává teplo i pro město Neratovice. Od roku 2000 se obdobně využívá odpadní teplo z elektrárny Mělník II pro vytápění Mělníka, Horních Počapel a Dolních Beřkovic. Odpadní produkty po odsíření - sádrovec, popílek a struska jsou zpracovávány na stavební materiály. Elektrárna je umístěna v nivě řeky Labe v zemědělské krajině Polabí. Průzkum se zabývá jednak areálem elektrárny, jednak biotopy zemědělské krajiny, nivy řeky, lužním lesem a říčním korytem v okolí elektrárny. Pozice GPS: Centroid plochy N, E 6

7 5.2. Přírodní charakteristika zájmového území Ochrana přírody Přírodovědný průzkum Elektrárna Mělník 2017 Nejbližšími chráněnými územími jsou Přírodní park (PP) Rymáň, a Chráněná krajinná oblast (CHKO) Kokořínsko, které jsou situovány nejblíže ve vzdálenosti cca 2 km severovýchodně od elektrárny. V zájmovém území se nacházejí významné krajinné prvky (VKP), které stanovuje zákon č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů: lužní les a řeka Labe. Řeka Labe je zároveň vymezena jako nadregionální biokoridor K10 v Územním systému ekologické stability (ÚSES) hydrické řady. Dále je v blízkosti biocentrum 1280 Panský les a 1880 Luh, které patří do kategorie regionální biocentrum. Situaci ÚSES znázorňuje obr. 3. Cca 1km východně od areálu elektrárny se nachází EVL Labe Liběchov pro předmět ochrany hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Vzdálenost EVL znázorňuje obr. 2. Obr. 1 Evropsky významné lokality 7

8 Obr. 2 Územní systém ekologické stability Přírodovědný průzkum Elektrárna Mělník Ovzduší a klima Z klimatického hlediska lze lokalitu charakterizovat jako teplou oblast, kde převládá teplé, suché podnebí s teplou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 9 C, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -1 C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19 C. Průměrné maximum sněhové pokrývky je cca 15 cm, relativní trvání sněhové pokrývky v období jejího výskytu je cca 40 dnů. Počet ledových dnů je cca 30, počet mrazových dnů je cca 100 dnů. Počet letních dnů je až 60 dnů. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 70 % v červenci, roční srážkový úhrn je 500 mm. Nedostatek srážek je způsoben vzhledem k převažujícímu západnímu proudění stínem Krušných hor. Klimatické vstupní údaje znamenají průměrné hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik se může od průměru značně lišit. Obecně je možno konstatovat, že převládající jsou východní, západní i severní směry větrů, následují severozápadní a jihovýchodní proudění a teprve po nich bezvětří. Tab.1 Procentuelní zastoupení směru větrů S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří 12,8 7,1 20,3 11,2 4,3 9 14,1 11,3 9,9 8

9 Hydrologická charakteristika Přírodovědný průzkum Elektrárna Mělník 2017 Celé zájmové území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, která je vymezena v nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace. Podloží je tvořeno především komplexem hornin spodního turonu, ten je zastoupen převážně jílovci až prachovci, převládá puklinový typ zvodnění, ale jeho význam je nevýrazný. Maximální hodnoty koeficientu filtrace se ve studovaném území pohybují v řádu x.10-7 m.s-1. Z těchto důvodů je možné sedimenty spodního turonu považovat za částečný izolant, který odděluje zvodnění cenomanu od středního turonu. Směr proudění podzemní vody v turonských sedimentech je ZSZ-VJV. Nejdůležitější zvodnělou částí v dotčeném území jsou kvartérní struktury, převážně tvořené štěrkopísky Labe s velmi dobrou - průlinovou - propustností v řádech m.s-1. Štěrkopísky jsou dotovány převážně bočním příronem z výše uložených křídových sedimentů a částečně bodovými nebo krátce liniovými přírony z hlubších oběhů křídové struktury v podloží terasových akumulací. Přímá dotace terasy srážkami je v zájmovém území pravděpodobně minimální s ohledem na malou propustnost víceméně souvislé krycí vrstvy povodňových hlín, které mohou lokálně tvořit i artéský strop pro slabě napjatou kvartérní vodu. Směr proudění podzemní vody kvartéru v zájmovém území je přibližně kolmo na tok Labe, tj. JZ-SV s menšími místními, respektive sezónními odchylkami. Dominantním vodním tokem 1. řádu je řeka Labe, která zasahuje území i častými povodněmi viz. Obr. 4 Obr. 3 Stav sledovaného území při povodních

10 Krajinný ráz Místo krajinného rázu v oblasti je vymezeno rozsáhlou údolní nivou řeky Labe, vymezenou hranicí lesů Hněvického vrchu (212,5 m.n.m.) a okrajem CHKO Kokořínsko vrchem Nad Žitavou (263,8 m.n.m.). V nivě řeky Labe převažují rozsáhlé bloky orné půdy, ojediněle fragmentovány mimolesní zelení a polními cestami. Ve zbývající ploše nivy se rozkládají intravilány obcí s převážně běžnou zástavbou, zásadně nenarušující, respektive spoluurčující ráz krajiny. Naopak rozsáhlou technickou dominantou je vlastní objekt elektrárny Mělník. Celkově území spadá do regionu Podřipska. Regionální identitu Podřipska určuje několik přírodních prvků. Na prvním místě je to samotný Říp, dále jistě řeky Labe a Ohře, vrch Sovice, pestrý horizont Hazmburku a Českého středohoří, které v tomto směru ohraničuje rozsáhlou Polabskou nížinu. Region Podřipska je z geologického hlediska tvořen většinou druhohorními sedimentárními horninami české křídové pánve v našem případě slínovci, písčitými slínovci, prachovci a pískovci, často překrytými spraší (uloženina vyvátá z předpolí ledovce, složená z jemnozrnného vápnitého materiálu) z posledního zalednění nebo říčními písky a štěrkopísky. Ty jsou těženy u Předonína a Straškova. Říp (455 m n. m.) je jedním z projevů třetihorního neovulkanismu v české křídové pánvi. Podřipsko má velmi staré osídlení a k odlesnění na většině plochy došlo už v neolitu. Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně teplomilné doubravy, šípákové doubravy. Přirozená vegetace byla nahrazena často akátinami a na píscích bory. Pro využití ploch je charakteristický v porovnání s průměrem Česka vysoký podíl orné, nízký podíl trvalých travních porostů, stejně jako lesních ploch. Přírodní podmínky (půdní i klimatické) převážné části území jsou pro zemědělskou výrobu příznivé. Tato skutečnost se promítá i do zařazení území do zemědělských výrobních oblastí, kdy cca 88 % zemědělské půdy v okrese patří do řepařské výrobní oblasti, (podoblasti Ř2, Ř3, Ř4 a Ř5) a zbývající plochy náleží do obilnářské oblasti (podoblast 2). Zemědělství v oblasti představuje dominantní způsob využívání krajiny. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilovin, krmných plodin a pěstování speciálních plodin v tradičních oborech ovocnářství, zelinářství, chmelařství a vinařství. Bezprostřední okolí sledované oblasti bylo tradičně zemědělsky využíváno, jak je patrné na obr. 5 a 6. Zemědělský charakter oblasti má vliv i na stávající biotu ve sledované lokalitě, jak bude uvedeno v kapitolách, věnujících se vlastnímu průzkumu. 10

11 Obr. 4 Sledované území na snímku z 50. let 20. století Přírodovědný průzkum Elektrárna Mělník Přírodovědný průzkum Průzkum byl zaměřen na zjištění stavu území a jeho ekologické hodnoty a zjištění výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů. Vzhledem k charakteru lokality byl výzkum zaměřen na zjištění vzácnějších druhů hmyzu, cévnatých rostlin, obojživelníků, ptáků a plazů. Plocha prováděného biologického průzkumu je dána novým objektem nové plynové kotelny a okolím. 11

12 Obr. 6 Vymezení průzkumných ploch 6.1. Charakteristika průzkumných ploch Areál elektrárny je tvořen mozaikou kulturně udržovaného travního porostu, roztroušené zeleně, jež má parkový charakter a samotných budov areálu elektrárny. Místy se vyskytují i ruderální plochy. Travní porost, ani vegetace v areálu neskýtají žádné vzácnější druhy. Trávník je tvořen směsí travin a jetelin, poskytuje tam potravu medonosnému hmyzu. Díky své velké rozloze není trávník sekán najednou, ale dochází k postupnému sekání, díky tomu jsou v areálu vždy nějaké plochy s kvetoucími bylinami, což má velký ekologický význam pro bezobratlé živočichy a v důsledku i pro ptáky, kteří se bezobratlými živí. Dendrologicky je areál zastoupen různorodým druhovým i věkovým složením běžných druhů stromů a keřů. Budovy areálu jsou vhodnou příležitostí pro hnízdění ptáků a netopýrů. Většina provozních budov není často navštěvována pracovníky elektrárny a poskytuje tak dostatečný klid a zázemí pro hnízdění ptáků. Prokázané hnízdění bylo zjištěno u poštolky obecné (Falco tinnunculus) a rehka domácího (Phoenicurus ochruros). Chiropterologický průzkum na výskyt netopýrů nebyl proveden, po setmění je zde však patrná jejich poměrně velká letová aktivita. 12

13 6.2. Metodika průzkumu Přírodovědný průzkum pro elektrárnu Mělník byl prováděn v termínu květen červenec. Průzkum byl zaměřen na rekognoskaci terénu, vymezení stěžejních ploch pro další průzkumy a zjištění jejich ekologického charakteru. Dalším účelem průzkumu bylo zjištění přítomnosti zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a přítomnost hnízdících ptáků. Návštěvy lokalit proběhly ve dnech: 12.5, 5.6, 20.6, 2.7 a 22.7 Zjišťované taxony byly zařazovány do kategorií ochrany podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění: 1 - druh kriticky ohrožený (KO) 2 - druh silně ohrožený (SO) 3 - druh ohrožený (O) Během návštěv byl proveden podrobný biologický průzkum. Ke zjištění stavu území a výskytu druhů byly využity tyto metody: Botanika V rámci jednotlivých návštěv byl proveden soupis vyskytujících cévnatých rostlin dle fytocenologických snímků na studovaných lokalitách. Lišejníky byly zjišťovány během terénního průzkumu dle stanovištních dispozic. Nomenklatura českých a latinských názvů rostlin je převážně podle Kubáta a spol. (Kubát K. et al. [eds.] 2002), proto nejsou v latinském seznamu taxonů u jmen rostlin uváděny autorské zkratky. V abecedně uspořádaném přehledu taxonů vyšších rostlin jsou uvedeny druhy a poddruhy zjištěné v průběhu výzkumu. Druhy zvláště chráněné (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.) jsou v seznamu uvedeny tučně. 13

14 Zoologie Při jednotlivých návštěvách byly v celém zájmovém území sledovány všechny druhy bezobratlých a obratlovců na území se vyskytující a to jak vizuálně, tak podle pobytových stop. Bezobratlí živočichové byli sledování na lokalitách fytocenologických snímků. Bezobratlí živočichové Pro odchyt bezobratlých byly použity metody sběru: smýkání vegetace, prosev detritu a jiných organických látek, individuální sběr pod kameny, dřevem a na rostlinách. Obojživelníci, plazi Výskyt obojživelníků a plazů byl zjišťován vizuálně a podle pobytových stop. Ptáci Ptáci byli vyhodnoceni pomocí standardní metody mapování hnízdních okrsků dle Metodiky české společnosti ornitologické. Důraz byl kladen na zjištění výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů. 7. Zjištěné taxony Celý průzkum byl zaměřen především na kategorie zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění. Ucelený přehled dalších významnějších nálezů je uveden v následujících kapitolách Seznam nalezených druhů zvláště chráněných taxonů: Kategorie ohrožené: Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) zaznamenány 3 jedinci při průletu nad lokalitou Čmelák skalní (Bombus lapidarius) - zaznamenáno několik jedinců na květech poblíž lokality. Nebylo zjištěno hnízdo. 14

15 7.2. Botanika Botanický průzkum se zabýval především určením fytocenologické příslušnosti jednotlivých ploch, aby byla jasně určena jejich ekologický funkce a očekávaná dynamika. Na lokalitě byly zjištěny především nitrofilní a ruderální druhy vegetace vázané na chudá společenstva. Lokalita je bohatá na ruderální porosty bohaté na jetele (Trifolium spp.) Fytocenologicky je možné vegetaci zařadit mezi Dauco carotae Melilotion, tedy společenstva dvouletých bylin na osluněných přirozených i antropogenních stanovištích. Zde jsou zastoupeny především: Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), Mrkev obecná (Daucus carota), Hadinec obecný (Echium vulgare), Pýr plazivý (Elytrigia repens), Přeslička (Equisetum ramosissimum), různé druhy lipnic (Poa compressa, Poa palustris xerotica, Poa pratensis). Ačkoli je v rámci ploch zaznamenána vysoká biodiverzita, žádné z druhů nespadají do kategorie zvláště chráněných druhů dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění Soupis nalezených rostlinných druhů zaznamenává tato tabulka: Tab. 2 Nalezené botanické taxony Latinsky česky C Achillea millefolium řebříček obecný Alchemilla sp. kontryhel sp. Alopecurus pratensis psárka luční Anthriscus sylvestris kerblík lesní Bistorta major hadí kořen větší Calamagrostis villosa třtina chloupkatá Cerastium holosteoides subsp. triviale rožec obecný luční Cirsium heterophyllum pcháč různolistý Cirsium oleraceum pcháč zelinný Cirsium palustre pcháč bahenní Coronilla varia čičorka pestrá Dactylis glomerata srha laločnatá Daucus carota mrkev obecná Deschampsia cespitosa metlice trsnatá Equisetum arvense přeslička rolní Galeopsis tetrahit konopice rolní Galeopsis bifida konopice dvouklaná Galium mollugo agg. svízel povázka Hieracium sp. jestřábník sp. Holcus mollis medyněk měkký 15

16 Hypericum maculatum Chaerophyllum hirsutum Juncus effusus Lathyrus pratensis Lotus corniculatus Lupinus polyphyllus Luzula luzuloides Luzula sylvatica Melampyrum pratense Phleum pratense Plantago major Poa subcaerulea Potentilla erecta Ranunculus repens Rubus sp. Rumex acetosa Rumex acetosella Salix caprea Salix sp. Sambucus nigra Stellaria graminea Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium pratense Urtica dioica Veronica chamaedrys Vicia cracca Viola tricolor třezalka skvrnitá krabilice chlupatá sítina rozkladitá hrachor luční štírovník růžkatý lupina mnoholistá bika bělavá bika lesní černýš luční bojínek luční jitrocel větší lipnice namodralá mochna nátržník pryskyřník plazivý ostružiník sp. šťovík luční šťovík menší vrba jíva vrba sp. bez černý ptačinec trávovitý vratič obecný smetanka lékařská jetel luční kopřiva dvoudomá rozrazil rezekvítek vikev ptačí violka trojbarevná 7.3. Lišejníky Vzhledem k umístění lokality průzkumu v areálu elektrárny Mělník byl zvolen i lichenologický průzkum. Ačkoli jsou lišejníky odolné vůči rozličným přírodním extrémům, většina z nich je velmi citlivá ke znečištění životního prostředí. Stavba stélky, která není krytá žádnými ochrannými strukturami a jejíž obě složky jsou v křehké rovnováze snadno porušitelné změnami prostředí, ale také pomalý růst a dlouhověkost jsou významnými vlastnostmi z hlediska využití lišejníků jako bioindikátorů. (Lišejníky jako bioindikátory, M. Skalka 2004) Pouhé 1% koncentrace SO 2, poškozující vyšší rostliny, vyvolává u lišejníků respirační poruchy, rozpad chlorofylu a inhibuje růst; z poškození pozorovaného na vzorcích borky porostlé lišejníky či ze složení přirozených lišejníkových porostů na kmenech je možné vyvozovat závěry o dlouhodobých účincích expozice biotopu k SO 2. (2004 Ústav ochrany lesa a myslivosti) 16

17 tolerantní (max.konc. SO2 130 Ľg/m3 málo citlivé (konc Ľg/m3) středně citlivé konc Ľg/m3 velmi citlivé konc. do 50 Ze zjištěných druhů lišejníků byly z hlediska bioindikace zajímavé tyto taxony: málo citlivé koncentrace SO 2: Ľg/m3) Terčovka brázditá (Parmelia sulcata) středně citlivé - koncentrace S Ľg/m3 Terčovník zední (Xanthoria parietina) 17

18 Zoologie Zoologický průzkum byl zaměřen na veškeré hlavní ekologické skupiny. Ze zjištěných výsledků je možné konstatovat, že se jedná především o druhy, vázané na volnou kulturní krajinu. Nálezy jsou ovlivněné blízkostí řeky Labe, sloužící jako funkční biokoridor ÚSES. Zařazení druhů dle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb., v platném znění druh kriticky ohrožený KO druh silně ohrožený - SO druh ohrožený O Výskyt: druh v dané lokalitě hnízdí (ptáci), nebo je na ni přímo vázán svým trvalým výskytem (obojživelníci, plazi a savci) Širší vztahy: výskyt v širším navazujícím území ovlivnění stavbou nelze zcela vyloučit Migrant: nepravidelně se vyskytující druh, ojedinělý výskyt, příležitostně zaletující za potravou, migrant, zimní host bez ovlivnění Hmyz Bezobratlí Z hlediska hmyzu se jedná především o atraktivitu kvetoucích nektarových rostlin pro opylující hmyz. Hojně zastoupeni jsou obecně brouci (Coleoptera), pavouci (Ranaera), rovnokřídlí (Orthoptera), dvoukřídli (Diptera), motýli (Lepidoptera), ploštice (Heteroptera) Zjištěné zvláště chráněné taxony hmyzu: Čmelák skalní (Bombus lapidarius) - zaznamenáno několik jedinců na květech. Nebylo zjištěno hnízdo; kategorie O Ptáci Celé území je z ornitologického hlediska velmi atraktivní. Ze zajímavých pozorování je třeba uvést hnízdění rehka domácího (Phoenicurus ochruros) přímo v objektu, nacházejícím se na místě záměru plynové kotelny. Byly zjištěny tyto taxony chráněné dle Vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb., v platném znění: 18

19 Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) zaznamenány 3 jedinci. při průletu nad lokalitou ; kategorie O Tab.3 Nalezené taxony obratlovců Česky Latinsky Výskyt Širší ptáci budníček menší Phylloscopus collybita + drozd zpěvný Turdus philomelos + holub hřivnáč Columba palumbus + konipas bílý Motacilla alba + kos černý Turdus merula + linduška lesní Anthus trivialis + pěnice černohlavá Sylvia atricapilla + pěnkava obecná Fringilla coelebs + poštolka obecná Falco tinnunculus + rehek domácí Phoenicurus phoenicurus + skřivan polní Alauda arvensis + stehlík obecný Carduelis carduelis + straka obecná Pica pica + střízlík obecný troglodytes troglodytes + sýkora koňadra Parus major + sýkora modřinka Parus caeruleus + špaček obecný Sturnus vulgaris + + vrabec domácí Passer domesticus + zvonek zelený Carduelis chloris + vztahy Migrant savci hraboš polní Microtus arvalis + krtek obecný Talpa europaea + liška obecná Vulpes vulpes + myšice lesní Apodemus flavicollis + 19

20 8. Souhrn Na základě realizovaných návštěv lokalit a všech průzkumů lze konstatovat tato nejzajímavější a z ekologického hlediska nejpodstatnější zjištění: Lokalita není z ekologického hlediska významná, jedná se o poměrně ochuzený potravní biotop pro bezobratlé živočichy a ptáky. Pozoruhodným nálezem je hnízdění rehka domácího (Phoenicurus ochruros) přímo uvnitř budovy, nacházející se v místě záměru plynové kotelny. Během průzkumu nebyly zjištěny žádné druhy, které by byly v kolizi s dalším rozvojem elektrárny Dva nalezené zvláště chráněné druhy (vlaštovka obecná a čmelák skalní) nejsou na zájmovou lokalitu nijak přímo vázány, ani zde nehnízdí. 9. Doporučená opatření k podpoře ekologických funkcí území Pro eliminaci negativního vlivu na stávající biotu doporučuji tato opatření: Před zahájením demolice budov zajistit jejich prohlídku pověřenou osobou. Tato prohlídka má za účel zjistit, zda v budově nehnízdí ptáci. V případě zjištění hnízdění zajistit další postup odborně způsobilou osobou. Během stavby dle potřeby zajistit biologický dozor k eliminaci negativních vlivů na stávající biotu 10. Závěr Nebyly zjištěny žádné druhy, které by byly v kolizi s uvedeným záměrem V Praze dne Ing. Kateřina Zímová v. r. 20

21 11. Fotodokumentace Pohled na budovu v místě záměru Zeleň v okolí záměru 21

22 Hnízdo rehka domácího uvnitř budovy Interiéry budovy 22