ODŮVODNĚNÍ změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy *

Transkript

1 ODŮVODNĚNÍ změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy * I. Textová část A. Postup pořízení změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy Z 2832/00 O pořízení změny Z 2832/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy (dále ÚP SÚ hl. m. Prahy ) bylo rozhodnuto usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 18/10 ze dne , kdy bylo schváleno pořízení 73 celoměstsky významných změn IV územního plánu. Zadání změny Z 2832/00 pak bylo schváleno usnesením ZHMP č. 33/48 ze dne B. Výsledek přezkoumání změny územního plánu podle odstavce 4 a 5 53 stavebního zákona - soulad návrhu změny územního plánu a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem: Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy není v rozporu s aktualizací č. 1 Politiky územního rozvoje ČR (dále PÚR ČR ), ani s územně plánovací dokumentací kraje Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy (dále ZÚR hl. m. Prahy ), ve znění Aktualizace č.1. Řešení změny Z 2832/00 respektuje republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území, z toho plynoucích podmínek a úkolů. Změna nemění grafickou část, a proto nemá dopad na vymezení celého území hl. m. Prahy uvnitř rozvojové oblasti Praha (OB1) ani na vymezení rozvojových os OS1 až OS6, dotýkajících se území hl. m. Prahy; textová část Oddílu 2 Urbanistická koncepce - je korigována v souladu s PÚR ČR a ZÚR hl. m. Prahy ve vymezení kompaktního města a OB1 v souladu se ZÚR Středočeského kraje. Návrh zohledňuje nadřazené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury, stejně jako požadavky zachování krajinných hodnot, zejména nezastavitelnosti volné krajiny, a ochranu ploch biocenter a koridorů územního systému ekologické stability (dále ÚSES ). Význam a funkce hl. m. Prahy z hlediska širších vztahů se vzhledem k obsahu pořizované změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy nezmění. b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území: Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, stanovenými v 18 a 19 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů V souladu s 18, bod (1) vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území tím, že odstraňuje vady územního plánu vytýkané mu jak nadřízenými orgány, tak soudy. V souladu s bodem (2) zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a upřesněním podmínek účelného využití a prostorového uspořádání území. Stanovuje či upřesňuje regulativy využití ploch a jejich prostorového uspořádání a vytváří v souladu s body (3) a (4) jednoznačné podmínky pro koordinaci veřejných i soukromých záměrů změn v území, při respektování ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Stanovuje či upřesňuje podmínky v nezastavěném území v souladu s body (5) a (6) 18. Úkoly územního plánování naplňuje v souladu s 19 zejména tím, že upřesňuje koncepci rozvoje území podle bodu (1) b), včetně urbanistické koncepce, s ohledem na hodnoty a podmínky území. V souladu s bodem c) a d) na základě aktuálního prověření potřeb praxe stanovuje urbanistické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména podle bodu e) stanovuje podmínky pro provedení změn v území s * bude doplněno dle projednaného a schváleného návrhu změny Z 2832/00, včetně příloh odůvodnění. 1

2 ohledem na stávající charakter a hodnoty území a prostřednictvím podmíněnosti staveb stanovuje pořadí provádění změn v území (etapizaci), čímž v souladu s bodem j) vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. V souladu s body m) vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, to vše při uplatňovat poznatků zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče, dle bodu o) 19 stavebního zákona. c) s požadavky zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů: Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy je pořizována v souladu s požadavky 188 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů. Řešení změny v reálné míře přizpůsobuje Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy platné legislativě, při zachování prvků platného územního plánu v zájmu kontinuity a jeho věcné i formální jednoty. Postup při pořízení změny a její obsah je v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů: Požadavky zvláštních právních předpisů jsou v návrhu změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy respektovány (viz odkazy na příslušné právní předpisy). Požadavky zvláštních právních předpisů s ohledem na stanoviska dotčených orgánů byly zohledněny a závěry řešení rozporů ze společného jednání byly zpracovány do návrhu změny. Případné další požadavky budou zohledněny na základě výsledků veřejného projednání změny. C. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Pro změnu byl uplatněn požadavek na posouzení z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) konstatovalo, že Některé dílčí změny mohou mít vlivy kladné, byly identifikovány některé potenciální vlivy záporné. Nebyly identifikovány významné negativní vlivy z hlediska ovzduší, akustické situace, zdraví obyvatel, přírodních struktur, zvláště chráněných území přírody ani území zařazených do soustavy Natura U některých dílčích změn je možné identifikovat mírné negativní vlivy na některou složku, které jsou však vyváženy pozitivními vlivy v jiné oblasti. Žádný z identifikovaných vlivů nebyl hodnocen jako nepřijatelný. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví návrh změny Z 2832/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy jako přijatelný za splnění níže uvedených podmínek. Změna neohrozí principy trvale udržitelného rozvoje, neprohlubuje disproporce mezi jednotlivými pilíři. D. Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona Pro změnu byl uplatněn požadavek na posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (viz stanovisko Odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy č. j. S-MHMP /2012 k zadání změny Z 2832 ÚP SÚ hl. m. Prahy). Odbor ochrany prostředí MHMP vydal dne pod č. j. MHMP /2015/OCP/VIII pod spisovou značkou S-MHMP /2015 : souhlasné stanovisko 2

3 k vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí za předpokladu splnění následujících podmínek: Upravit změny v podmínkách umístění infrastruktury v plochách SP tak, aby byla uvedena v podmíněně přípustném využití s tím, že jejím umístěním nesmí dojít k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí a nesmí být významně omezeno hlavní a přípustné využití. Při hodnocení podmíněně přípustného využití stanovit nepřípustné zhoršení životního prostředí s ohledem na citlivost lokality, počet dotčených obyvatel a možnost kompenzace či minimalizace vlivů, nikoliv paušálně vzhledem ke stanoveným limitům. Definice nepřípustného využití uvést v definicích v oddílu 15.přílohy č.1. Bylo konstatováno, že : Vyhodnocení změny Z2832/ je zpracováno v jedné variantě. Při posuzování s variantou nulovou (neprovedení změny) je možné hodnotit pořadí variant následovně : Varianta návrhová je z hlediska vlivů na životní prostředí i trvale udržitelný území vhodnější než varianta nulová. E. Sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Podmínky stanoviska: 1. Upravit změny v podmínkách umístění infrastruktury v plochách SP tak, aby byla uvedena v podmíněně přípustném využití s tím, že jejím umístěním nesmí dojít k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí a nesmí být významně omezeno hlavní a přípustné využití a 2. Při hodnocení podmíněně přípustného využití stanovit nepřípustné zhoršení životního prostředí s ohledem na citlivost lokality, počet dotčených obyvatel a možnost kompenzace či minimalizace vlivů, nikoliv nepřípustné paušálně vzhledem ke stanoveným limitům. Definici nepřípustného využití uvést v definici v oddílu 15 přílohy č. 1 k vyhlášce hl. m. Prahy byly do návrhu zapracovány v plném rozsahu. Další doporučení se v důsledku projednání stala z části či zcela bezpředmětná nebo budou zohledněna v následných řízeních dle stavebního zákona (dále SZ ): 1. Doporučení týkající se možnosti komplexní transformace území nerušící výroby vzhledem k výsledkům projednání bylo od možnosti komplexní transformace v návrhu upuštěno, čímž se stalo doporučení bezpředmětným. 2. Doporučení při transformaci brownfieldů dbát ochrany zvláště chráněných druhů organismů - vzhledem k výsledkům projednání bylo od možnosti komplexní transformace v návrhu upuštěno, čímž se stalo doporučení bezpředmětným; v obecné rovině směřuje doporučení do následných řízení dle SZ. 3. Doporučení k umístění podzemních parkovišť v plochách ZMK - vzhledem k výsledkům projednání bylo od možnosti umístění podzemních parkovišť v návrhu upuštěno, čímž se stalo doporučení bezpředmětným. 4. Doporučení týkající se rozsáhlých obchodních zařízení v plochách VS - vzhledem k výsledkům projednání byla možnosti umístění rozsáhlých obchodních zařízení redukována na 750 m 2, doporučení zohlednit konfiguraci okolní obytné zástavby a dopravní napojení realizovat primárně přímo na kapacitní komunikace bez kontaktu se zástavbou směřuje do následných řízení dle SZ. 5. Doporučení, aby negativní vlivy umístění vozidlových komunikací na okrajích ploch LR byly vždy posouzeny v rámci hodnocení přípustnosti umístění komunikace a aby bylo 3

4 zdůvodněno, proč a jakým způsobem veřejný zájem vyjádřený potřebou dopravního spojení převažuje veřejný zájem ochrany přírody, zachování možnosti rekreace a stability lesních celků. Doporučení směřuje do následných řízení dle SZ. F. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy se týká výhradně textové části platného územního plánu (zejména Přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky č.32/1999 Sb. hl. m. Prahy, o závazné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, ve znění pozdějších vyhlášek a opatření obecné povahy a s ní souvisejících příloh). Změny terminologie a závaznosti prvků územního plánu uvedené v textové části se promítají do legend platných výkresů územního plánu, přičemž grafika výkresů se nemění. Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy je pořizována ze tří základních důvodů: legislativního, uplatnění zkušeností z praxe a nápravy zjištěných nedostatků na základě výzvy MMR ČR. 1. Legislativní důvody vycházejí z potřeby vyhovět Článku II. Přechodná ustanovení bod 4) zákona č. 350 /2012 Sb., změna stavebního zákona a souvisejících zákonů, kde se říká, že Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na dokumentaci vlivů. Výklad tohoto ustanovení není jednoznačný, protože zároveň platí 188, odst. (3) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů, že Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce, regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválené do 31. prosince 2006 se postupuje podle tohoto zákona. O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Není tedy zcela zřejmé, které směrné části nemohou být součástí územního plánu; zcela jistě jsou to ale ty regulativy, které svojí podrobností nenáležejí územnímu plánu, jako je např. regulace tvaru střech v historických jádrech obcí apod. Přinejmenším sporné byly v době zadání změny směrné prvky platného územního plánu. Jejich zachování v původní podobě v sobě nese riziko napadení a zrušení soudem. Územně plánovací dokumentace, která zažila již vícero novel stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, se stala co do uplatňování směrných a závazných částí z hlediska souladu, resp. nesouladu s platnou legislativou, napadnutelnou a značně problematickou. Tato změna si klade za cíl odstranit alespoň ty nejzávažnější disproporce mezi v současné době platnou legislativou a platným územním plánem. Zadáním požadované prověření možnosti nahradit směrnou část územního plánu závaznými podmínkami využití území je proto jedním ze stěžejních úkolů změny Z 2832/00. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne ve věci sp. zn. 1 Aos 2/2013 je index podlažní plochy včetně jeho konkrétní hodnoty obecným regulativem prostorového uspořádání území a limitem využití území, jehož vymezení je závazné. Ve změně Z 2832/00 jsou proto předkládány k projednání a schválení jako závazné i kódy míry využití území, které byly v původním územním plánu uvedeny jako směrné. Určují maximálně přípustnou míru využití ploch zástavby prostřednictvím maximálního koeficientu podlažních ploch a minimálního koeficientu zeleně. Jak uvádí Krajský soud v Brně ve svém rozsudku 67 A 15/2014 to, jaké hodnoty 4

5 tohoto indexu jsou pro určité plochy vymezeny, není důsledkem nahodilosti či individuálních zájmů, a proto je podle tohoto rozsudku nutné je vždy konkrétně odůvodnit. V případě územního plánu Prahy lze z procesního pohledu a z hlediska potřeby podrobného odůvodnění rozdělit kódy míry využití území do dvou skupin: 1. kódy, které od prvního vydání plánu zůstaly nezměněné, 2. kódy, které byly změněny úpravami. Ad 1. Kódy nezměněné Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy byl vyhlášen obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 32/1999 Sb., s účinností od Stanovení kódů míry využití území bylo výsledkem koncepční rozvahy projektanta a následného projednání územního plánu, včetně zapracování výsledků vyhodnocení připomínek a námitek, které řádně proběhlo v souladu s tehdy platnou legislativou (zákon 50/1976 Sb.). Hodnota koeficientů byla navržena podle charakteru celkové zástavby, poměru nezastavěných ploch vůči zastavěným, předpokládané výšky (resp. podlažnosti) staveb, poměru zeleně na pozemku, jakož i jiných specifických faktorů. Míra využití tak stanovuje, jak objemná stavba a s jakou podlažní plochou může být v daném území umístěna a jaký má být poměr zeleně. Koeficienty míry využití území, které stanovil územní plán, byly též použity při vyčíslení celkových bilancí územního plánu. Lze je proto považovat za řádně projednané, zdůvodněné v původním schvalovacím procesu podle zákona 50/1976 Sb. (byť byly nazývány směrnými), a není třeba je v této změně jednotlivě zdůvodňovat. Ad 2. Kódy změněné úpravami Kódy míry využití území, které byly změněny formou úpravy, byly pořízeny v dobré víře jako směrné, a to v období od , kdy vstoupil územní plán v platnost, až do postupem podle zákona č. 50/1976 Sb., a posléze od v souladu s bodem 3) 188 zákona č. 183/2006 Sb. Seznam úprav, jimiž se míra využití území v průběhu platnosti územního plánu měnila, je uveden v tabulce v příloze E1 odůvodnění. V příloze E2 je každá provedená úprava navíc doložena přiloženou podkladovou dokumentací, sestávající z identifikačního listu a zákresu úpravy kódu míry využití území v měřítku výkresu územního plánu a z grafických příloh, obsahujících základní výkresy podkladové studie, kterou je úprava doložena. Smyslem těchto podkladových studií bylo prokázat vliv úpravy na území v podrobnosti přesahující podrobnost územního plánu. Úpravy byly vždy doloženy doporučením koncepčního pracoviště (ÚRM, resp. IPR Praha jako projektanta a odborného garanta územního plánu), projednávány s příslušnými městskými částmi, dotčenými orgány státní správy, a zdůvodněny nejen textově, ale zejména již zmíněnou podkladovou studií, kterou musel žadatel prokazovat vhodnost navrhovaného řešení. Změnou Z 2832/00 dochází u kódů míry využití území k jejich deklarování za závazné, přičemž jejich hodnota ani průmět do grafiky plánu se nemění. 1. U kódů míry využití území, které nebyly nikdy měněny (Ad 1.), je jejich zapracování obecně zdůvodněno tím, že projednání a schválení hodnot míry využití území při prvním vydání, resp. schválení a vyhlášení územního plánu bylo zákonné a odůvodněné v souladu s tehdy platnou legislativou, byť byly nazvány směrnými. 2. Kódy míry využití území změněné úpravami územního plánu, pořízenými ve smyslu 188 odst. 3 stavebního zákona (Ad 2), jsou ve změně Z 2832/00 doloženy 5

6 v odůvodnění jednotlivě, každá provedená úprava zvlášť, aby se v budoucnu předešlo jakýmkoli pochybnostem o jejich platnosti. 3. Kódy míry využití území pravomocně zrušené soudem nejsou součástí změny. Účelnost zapracování úprav do závazné části územního plánu je odůvodněno také tím, že úpravy byly pořízeny v dobré víře, proti vydání a následnému užívání územního plánu s uvedenými koeficienty míry využití území jako celku od roku 2000, kdy vstoupil v platnost, až do r. 2007, kdy se územní plány staly opatřením obecné povahy, nebyla podána stížnost, proces projednání a schválení, resp. vydání územního plánu nebyl napaden a ani nadřízený orgán, kterým je MMR, až do ledna r nevyzval Prahu v tomto směru k odstranění případných nedostatků. Jak původní, tak upravené kódy míry využití území se staly stabilní součástí aktualizovaného stavu územního plánu a po změně Z 1000/00 vydané opatřením obecné povahy č. 6 /2009 a jsou součástí výkresu č. 4 Plán využití ploch. Na základě úpravy, získané v dobré víře, již v mnoha případech bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a dokonce došlo i k realizacím staveb. Zpochybnění úprav a jejich nezapracování do závazné části územního plánu sebou nese riziko destabilizace stavu dlouhodobě považovaného za právní stav, hrozí způsobit škody jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru (zejména v důsledku soudních žalob o náhradu škod ze strany investorů směřujících na hlavní město Prahu). Změna směrné části na závaznou se týká i dalších typů úprav. Směrnou část územního plánu je navrženo nahradit závaznou částí při zachování přiměřené flexibility. Nástrojem umožňujícím omezenou flexibilitu plánu je zejména možnost podmíněně přípustného využití na rozhraní příbuzných ploch s rozdílným způsobem využití či možnost podmíněně přípustné odchylky od stanovených limitů míry využití ploch v daném rozmezí a za stanovených podmínek. Potřeba udržet tuto flexibilitu zejména co do prostorového řešení je dána především skutečností, že na úrovni územního plánu nelze zcela přesně předvídat dopady konkrétních řešení záměrů. Proto v případě, že by to bylo v souladu s cíli územního plánování, je možné podmíněně jednorázově a pro konkrétní záměr připustit např. míru využití ploch v rozmezí max. o 1 stupeň vyšším, než uvádí plán. Posouzení takové odchylky je v kompetenci stavebního úřadu a je jeho věcí takové posouzení odůvodnit. Lze předpokládat, že stavební úřad bude vyžadovat pro takové zdůvodnění dostatečné podklady. Vzhledem k tomu, že takové posouzení nemá charakter změny nebo úpravy územního plánu, není posouzení záměru převyšujícího míru využití ploch max. o jeden stupeň v plánu nijak zaznamenáváno a míra využití ploch uvedená v plánu zůstává stejná. Proto také nehrozí riziko násobných navyšování, jak tomu bylo v případě dosavadních úprav územního plánu. Dalším úkolem zpracovatele změny Z 2832/00 bylo nahradit v co největší možné míře starou terminologii novou, odpovídající platným právním předpisům; např. místo funkčních ploch používat termín plochy s rozdílným způsobem využití, apod. Tyto úpravy lze provést pouze za podmínky, že se zaměňované výrazy obsahově kryjí. V opačném případě změna zachovává původní terminologii i za cenu, že se tím odchyluje od platné legislativy. V tomto případě jsou odlišně definované pojmy vysvětleny v Oddílu 15 Přílohy č. 1. Nezbytné odchylky od terminologie a metodiky stanovené platnou legislativou lze zdůvodnit tím, že se stále jedná o změnu původního územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, nikoli o úpravu plánu podle 188, bod (1) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů. Významnější zásah do metodiky plánu by nebylo vzhledem k současnému pořizování nového územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitního plánu) racionální. 6

7 Úpravy terminologie se promítají také do legend výkresů územního plánu. Samotné výkresy změna nemění, avšak legendy jsou upraveny v souladu s úpravami a změnami provedenými v textové části změny. 2. Uplatnění zkušeností z praxe je neméně důležitým důvodem k zásahům do textové části územního plánu, jehož životnost byla potenciálně prodloužena poslední novelou stavebního zákona až do roku Některá ustanovení územního plánu se v praxi ukázala jako velmi problematická; typickým příkladem je v urbanizovaném území dodržování velmi přísných podmínek využití ploch v celoměstském systému zeleně, který je v platném znění přísnějším limitem, nežli podmínky využití ploch ve vymezených prvcích územního systému ekologické stability (dále ÚSES ) a mnohdy znemožňuje rozvoj navazujících území např. tím, že neumožňuje napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Další navržené změny mají za cíl zakotvit v textu závazné části územního plánu regulativy, které doposud byly konkretizovány ve směrné části, a to pouze metodickým pokynem, takže míra jejich závaznosti při rozhodování o území byla zpochybnitelná. Zároveň se změna snaží odstranit nejednoznačnost výkladu některých pojmů. Z praxe vychází také potřeba změny regulativu stanovujícího maximální rozsah prodejních ploch na regulativ vztažený k hrubým podlažním plochám. Důvodem je stále výraznější stírání předělu mezi prodejními a skladovacími plochami maloobchodních zařízení, kde se prodej mnohdy odehrává v prostorech nesoucích znaky skladu. Regulování pouze prodejní plochy se proto jednak míjí účinkem, jednak jsou prodejní plochy obtížně vyčíslitelné. Především v případě rozsáhlých prodejních zařízení je prodej realizován z ploch, které jsou zároveň skladovými a prodejními, a tak lze předpokládat, že ve většině případů nebude mít nový způsob stanovení limitní velikosti prodejních ploch prostřednictvím celkových hrubých podlažních ploch za následek nárůst zátěže území, jak je dokládáno v odůvodnění změn Oddílu 3. Původně navrhované opatření usnadňující za určitých podmínek celkovou transformaci přestavbových území (brownfields) výrobního typu na smíšené plochy byla v souladu se strategickými analýzami města, poukazujícími na potřebu zachování produkčních ploch, z návrhu vypuštěna. Změna Z 2832/00 zahrnuje také nově pojetí výškové regulace, která byla původně připravována jako samostatně pořizovaná změna územního plánu; byly využity zkušenosti z jejího negativního projednání, původně značně složitá metodika byla zjednodušena a v pozměněné formě zahrnuta do změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy. Komplexní řešení výškové regulace je ponecháno na novém územním plánu (Metropolitním plánu Prahy). 3. Náprava zjištěných nedostatků na základě výzev MMR ČR 3a) V Oddílu 3, odst. 9) navržená úprava reaguje na dopis MMR č. j / /981MMR, vyzývající OUP MHMP, nyní SUP MHMP, provést opatření k nápravě zjištěného nedostatku. Znění Přílohy č. 1 OOP č. 6/2009 v odstavci 13), podmiňující umístění tzv. plovoucí značky pořízením územní studie podle 25 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů, překračuje možnosti dané tímto zákonem. Ten umožňuje podle 43 odst. (2) stavebního zákona zakotvit v územním plánu povinnost pořízení územní studie pouze jsouli zároveň stanoveny podmínky pro její pořízení a stanovena přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. Vzhledem k tomu, že takové podmínky územním plánem stanoveny nejsou, a při značném množství plovoucích značek by bylo 7

8 nereálné je stanovit, není nadále možné v případě plovoucích značek pořízení územní studie požadovat. Proto je původní formulace nahrazena obecným požadavkem zajistit podmínky pro umístění využití symbolizovaného plovoucí značkou a doložit je v dostatečné podrobnosti. 3b) V Oddílu 7 (dříve 8), odst. (1) (7) je navržena úprava zohledňující dopis MMR ČR č. j /855 MMR, adresovaného OUP MHMP (SUP MHMP), nyní UZR MHMP, vyzývající provést opatření k nápravě zjištěného nedostatku postupu při změnách míry využití území. Náprava má spočívat v tom, aby změny kódu míry využití ploch (území) byly pořizovány jako změny územního plánu. Proto je v Příloze č. 1 obecně závazné vyhlášky hl. m. Prahy č. 32/99 Sb. hl. m. Prahy, ve znění později vydaných novel vyhlášky a opatření obecné povahy, navržena úprava textu tak, že výroková část bude obsahovat závaznou míru využití uváděnou doposud jako směrný prvek, ve formě tabulky stanovující maximální koeficienty podlažních ploch a minimální koeficienty zeleně. Upřesněno je též, u kterých ploch v rozvojovém a transformačním území je míra využití ploch stanovena. Dále je zadání naplněno tím, že je upřesněno, jak se postupuje ve stabilizovaném území, kde není stávající míra využití ve výkrese přímo uvedena. Při rozhodování je třeba přihlédnout k územně analytickým podkladům, kde je definován typ struktury zástavby a výšková hladina. Nad rámec požadavku MMR ČR v zájmu zachování při měřené flexibility plánu návrh obsahuje možnost omezené flexibility závazného limitu ve stanovených případech a v daném rozmezí, za pomoci nástroje podmíněné přípustnosti, kdy je určitá odchylka od dané míry využití podmíněně přípustná při splnění uvedených podmínek. V případě, že uvažovaný záměr tyto podmínky nesplní, je navýšení míry využití ploch jak ve stabilizovaném, tak v rozvojovém a transformačním území možné dosáhnout pouze změnou územního plánu. 3c) Oddíl 8, odst. 13) podle původního označení, je zrušen bez náhrady, neboť je v rozporu s 43 odst. (3) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí; takové součásti plánu, které podle čl. II odst. 4) přechodných ustanovení zákona č.350/2012 Sb., kterým se mění zákon č.183/ 2006 Sb., nemohou být jeho součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci územního plánu nebo jeho změně musí být z dokumentace vypuštěny. Konkrétně lze odvodit podrobnost územního plánu z Přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a podrobnost regulačního plánu z Přílohy č. 11 téže vyhlášky. Při porovnání obsahu územního plánu a regulačního plánu je zřejmé, že určení podlažnosti a tvaru střechy překračuje podrobnost územního plánu, náleží do podrobnosti regulačního plánu, a proto v tomto případě lze uplatnit čl. II odst. 4) přechodných ustanovení zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č.183/ 2006 Sb., a regulativ stanovující podmínku maximální podlažnosti a tvaru střechy v historických jádrech bývalých samostatných obcí při nejbližší aktualizaci nebo změně z této dokumentace vypustit. Historická jádra přitom zůstávají ve výkresech zakreslena, neboť se k nim vztahují podmínky výškové regulace v Oddílu 7b) Oblast 1. 3d) Úprava skladby výrokové části a odůvodnění na základě dopisu MMR č. j / ze dne , vyzývající OUP MHMP k odstranění nedostatků v uspořádání a doplnění zdůvodnění formálních rozdílů v uspořádání výrokové (závazné části) mezi verzí vypracovanou a projednanou při společném jednání ( 50 SZ) a verzí uspořádanou dle výzvy MMR ( 171 odst. 3 SZ), určenou pro řízení o změně ( 52 SZ). MMR vyzvalo ÚZR MHMP, aby nejpozději do veřejného projednání změny zajistil 8

9 a) odstranění nedostatků v uspořádání (nikoli ve věcném obsahu) návrhu změny tak, aby z návrhu výrokové části, zejména textové, bylo zřejmé, které části územního plánu se mění a jakým způsobem, b) aby část odůvodnění obsahovala zdůvodnění formálních rozdílů v uspořádání výrokové části (závazné části) mezi verzí vypracovanou pro společné jednání a verzí upravenou pro řízení o změně. Původní uspořádání dokumentace při společném jednání bylo proto změněno způsobem, který zachovává její obsah, přičemž nové členění sleduje důsledné odlišení výrokové části a odůvodnění s tím, že části odůvodnění doplňuje o části informativní, které konkrétně dokládají dopady změny. Níže jsou uvedeny části změny, jak byla předložena ve společném jednání, s uvedením a zdůvodněním změněného uspořádání: Výrok Textová část výroku: Příloha č. 1 celkové nové znění přílohy (bylo nahrazeno bodovým zněním na základě požadavku MMR; v případě velkého množství změn v textu oddílu byl původní text jako celek nahrazen novým textem, přičemž rozdíly je možné detailně posoudit v příloze C odůvodnění) Příloha č. 2 aktualizovaný seznam VPS (seznam se změnou nemění, proto je zařazeno do informativní části odůvodnění a doplněn o informaci o stupni realizace VPS) Příloha č. 3 seznam úprav se speciálním kódem S (seznam je součástí bodového znění výroku, důvodem je eliminace počtu příloh) Příloha A oddílu 12 (příloha je součást bodového znění výroku, důvodem je eliminace počtu příloh) Grafická část výroku: Legendy výkresů 4, 5, 9, 10, 11, 19, 25, 31, 33, 36 a 37 návrh (legendy jsou součástí bodového znění výroku grafická část; u výkresů se mění pouze legendy, proto zůstávají součástí výroku pouze vlastní legendy) Výkres č. 4 (listy 1 13) v potlačené barevnosti s vyznačením kódů míry využití ploch (jsou zpracovány jako schémata v odůvodnění; míra využití území ve výkresu č. 4 se nemění, pouze se transformuje na závaznou, proto není výkres jako celek součástí výroku; schéma znázorňuje tučně plochy a kódy, kterých se transformace týká). Výkres č. 36 Promítnutí změny do výkresu č. 36 Podíl bydlení pro vybrané části města (výkres je součástí informativní části odůvodnění a informuje o předpokládané formě výkresu po schválení změny). Příklady mapového listu č. 1 výkresů 4, 5, 9, 10, 11, 19, 20, 25, 31, 33, 36 a 37 po změně (mapové listy č. 1 uvedených výkresů jsou součástí informativní části odůvodnění a informují o předpokládané formě výkresů, resp. legend po schválení změny). Odůvodnění Textová část odůvodnění Odůvodnění se schématy (umístění textové části odůvodnění se nemění) Příloha A (příloha A odůvodnění; umístění se nemění) Příloha B (příloha A odůvodnění; umístění se nemění) Příloha C - rozdílový text (příloha C1 odůvodnění srovnávací text; umístění se nemění) rozdílové legendy výkresů 4, 5, 9, 10, 11, 19, 20, 25, 31, 33, 36 a 37 (příloha C2 odůvodnění srovnávací text; umístění se nemění) Příloha D seznam změn (příloha odůvodnění; umístění se nemění) Příloha E seznam úprav (příloha E1 odůvodnění seznam, příloha E2 odůvodnění - grafické přílohy; umístění se nemění) Grafická část odůvodnění: 1. Schéma výkresu č. 4 Plán využití ploch s vyznačením závazných prvků prostorové regulace 2. Bodové znění navrhovaných úprav legendy výkresu č. 20 Informativní část odůvodnění: 1. Příklady mapových listů č. 1 výkresů č. 4, 5, 9, 10, 11, 19, 20, 25, 31, 33, 36 a 37 s promítnutím změnou navrhovaných legend 2. Příloha J - aktuální znění Přílohy č. 2 Seznamu veřejně prospěšných staveb s uvedením stupně realizace 3. Příloha K - Koeficienty a struktury katalog 9

10 Nové uspořádání dokumentace návrhu změny Z2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy, určené k veřejnému projednání, je včetně komentáře obsaženo v kapitole N. Odůvodnění jednotlivých úprav textové a grafické části ÚP SÚ hl. m. Prahy, odpovídajících schválenému zadání změny Z2832/00 je podrobněji popsán v bodě J. G. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vymezení zastavitelných ploch se řešením změny Z 2832/00 nemění. H. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Bude doplněno na základě vyhodnocení veřejného projednání návrhu změny Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy a jeho projednání v Zastupitelstvu hl. m. Prahy (viz tabulkový přehled v příloze G. Odůvodnění). I. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy se týká podmínek využití celého území hl. m. Prahy, ale nemá vliv na sousední obce. J. Vyhodnocení splnění požadavků zadání Jednotlivé požadavky na dílčí změny textové části územního plánu, resp. novelu Přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky č.32/1999 Sb., hl. m. Prahy, o závazné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, ve znění později vydaných obecně závazných vyhlášek a opatření obecné povahy, byly uvedeny ve schváleném zadání změny Z 2832/00, včetně vyhodnocení vyjádřených požadavků dotčených orgánů, stanovisek, podnětů a připomínek, uplatněných v rámci veřejného projednání zadání této změny a závěrech dohodového jednání, které proběhlo Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m Prahy je navržena v rozsahu požadavků uvedených ve schváleném zadání. V níže uvedeném vyhodnocení splnění požadavků zadání změny Z 2832/00 je podle kapitol podrobněji popsáno, zda a jak byly v návrhu změny Z 2832/00 požadavky splněny. Způsob jejich vypořádání je odůvodněn následovně: Změna závazné textové části územního plánu - přílohy č. 1 OOP č. 6/ Změna bude obsahovat úpravy textové části, týkající se následujících problémových okruhů, bez dopadu do grafické části územního plánu (s výjimkou vymezení výškové regulace ve výkrese č. 4). Změna uvede textovou část výroku přiměřeným způsobem do souladu s platnou legislativou při zachování struktury s ohledem na to, že územní plán vznikl za platnosti zákona č. 50/1976 Sb., a prověří možnost zahrnout doposud směrné části územního plánu do závazné části. Kromě níže uvedených základních změn lze navrhnout úpravy nad rámec uvedeného, pokud logicky vyplývají z těchto změn, za podmínky jejich řádného zdůvodnění. Vyhodnocení splnění požadavků úvodní části zadání: Změna Z 2832/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy upravuje text přílohy č. 1 OOP č. 6/2009 ve znění pozdějších změn vydaných opatřeními obecné povahy. 1 Text zadání je psán kurzívou, vyhodnocení splnění požadavků zadání ke každému bodu následuje. 10

11 Zadání není naplněno v plném rozsahu v tom, že nevymezuje nově graficky oblasti výškové regulace, ale využívá stávající vymezení ve výkrese č. 4 čarou zákazu výškových staveb, historická jádra obcí a platné limity území (památkové zóny). Linie zákazu výškových staveb je v textové části nově definována (viz Oddíl 7 odst. 7b) Výšková regulace). Zásadnější změny výškové regulace jsou ponechány k řešení novým územním plánem. Výroková část je přiměřeně přizpůsobena pojmům používaným v platném stavebním zákoně a jeho prováděcích předpisech všude tam, kde nedochází k zásadnímu obsahovému posunu, např. funkční využití ploch je pojmenováno jako plochy s rozdílným způsobem využití. Pokud by nahrazení pojmu funkce jiným pojmem znejasňovalo význam, je ponechán původní výraz, s tím, že ve výkladu pojmů je funkční využití definováno s použitím pojmů platné legislativy. Obdobně je výjimečně přípustné využití nahrazeno podmíněně přípustným. Soupis konkrétních změn v textu podle návrhu bodového znění výroku a jejich odůvodnění: Oddíl 1 Cíl územního plánu a Oddíl 2 Urbanistická koncepce - bez podstatných změn, pouze aktualizace a formální doplnění Vyhodnocení splnění požadavků zadání: Bod 1. výroku Regulativy funkčního a prostorového uspořádání se v souladu s platnou legislativou přejmenovávají na Regulativy plošného a prostorového uspořádání. Bod 2. výroku Před textem Oddílu 1 se mění pouze číslování Oddílu č. 16 na Oddíl č. 15. Bod 3. výroku V Oddíle 2 je v odst. (2) vypuštěn Pankrác ze seznamu oblastí, do kterých se rozšiřuje celoměstské centrum, a v odst. (3) je mezi centry přebírajícími celoměstské funkce místo Jižní Město jmenován Opatov, to vše v souladu s urbanistickou koncepcí dle bodu f) Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy. Jedná se o formální změnu, v souladu s pojmy používanými v Zásadách územního rozvoje. Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že území Pankráce není fyzicky propojeno s celoměstským centrem, které je spojité, a má tedy jiné postavení než např. Smíchov, Holešovice a Karlín, které na centrum přímo navazují. Protože se tam ale některé z celoměstských funkcí vyskytují nebo se s nimi počítá, vystihuje zařazení mezi centra přebírající celoměstské funkce lépe skutečný význam lokality. V případě Opatova se jedná o přesnější lokalizaci. Předpoklady týkající se potenciálu místa se ale nezměnily. Bod 4. výroku Dále dochází k upřesnění rozsahu kompaktního města v souladu s výkresem č. 1 Výkres uspořádání území hl. m. Prahy ZÚR. Plochy pro rozšíření kompaktního města jsou zredukovány o Dolní Počernice a Šeberov. Bod 5. výroku Pojem kontaktní pásmo je nahrazen pojmem rozvojové oblasti Praha OB1 (dle PÚR ČR) a jeho rozsah je upřesněn v souladu s vymezením v ZÚR Středočeského kraje. Po společném jednání byl text korigován v souladu s platnými ZÚR hl.m. Prahy. Priorita realizace Pražského okruhu je řešena v nadřazené ÚPD ZÚR hl. m. Prahy - oddíl 2.2.3, bod k), který zní: "zajistit územní podmínky k dobudování komunikační sítě celoměstského významu s prioritou výstavby Městského a Pražského okruhu (Silničního okruhu kolem Prahy)" a také v procesu EIA, který byl ukončen kladným stanoviskem s mnoha podmínkami, jednou z nich je, že předloženému řešení Městského okruhu musí předcházet výstavba Pražského okruhu. Bod 6. výroku 11

12 V odstavci (9) se mění Doprava na Dopravní infrastruktura v souladu s obecnou terminologií Bod 7 výroku V bodě d) se aktualizuje název letiště na Letiště Václava Havla, a doplňuje se v souladu se skutečným stavem upřesnění, že se systémem 3 vzletových a přistávacích drah se počítá do budoucna.; v bodě e) se vypouští formulace poukazující na již neaktuální časový horizont územního plánu, který byl původně uvažován k roku Bod 8. výroku Upřesňuje se též v souladu s aktuálními požadavky určení stávající části přístavu Radotín pro nákladní dopravu a nové části pro ochrannou funkci. Bod 9. výroku V odstavci (10) se mění Technické vybavení na Technická infrastruktura v souladu s obecnou terminologií. Oddíl 3 Plochy s rozdílným způsobem využití 1. Vypustit pojmy polyfunkční území a monofunkční plochy (zůstane pouze členění na plochy s rozdílným způsobem využití) 2. Upravit nelogické řazení některých bodů 3. Upřesnit podmínky při umístění plovoucí značky na základě výzvy MMR k nápravě 4. Prověřit změnu směrného regulativu podílu bydlení na závazný 5. Upravit podmínky stanovené pro celoměstský systém zeleně 6. Upřesnit podmínky pro plochy s umístěním značky zeleně vyžadující zvláštní ochranu Bod 10. výroku Vyhodnocení splnění požadavků výše uvedených bodů 1 6 schváleného zadání změny Z2832/00 a jejich zdůvodnění: K bodu 1 : Oddíl 3 má nově vložený podtitulek Plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s platnou legislativou. Původní nadpis Struktura funkčního využití území se mění na podnadpis 3a), slovo funkčního se z výše uvedených důvodů vypouští. V odst. (1) se pojmy polyfunkční území a monofunkční plochy vypouštějí a jsou nahrazeny pojmem plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s platnou legislativou. Odstavce (2) a (3) obsahující jejich členění se vypouštějí, stejně jako podnadpisy (4) a (5). Tyto úpravy formálního charakteru přibližují terminologii plánu platné legislativě. Plochy pro zvláštní komplexy se doplňují o upřesnění, že se jedná o zvláštní komplexy občanského vybavení. Nadpis Doprava a Technické vybavení je nahrazen nadpisem Dopravní infrastruktura, a Technická infrastruktura ; název plochy DU - urbanisticky významné plochy a dopravní spojení je doplněn o (veřejná prostranství). Plochy SUP suché poldry je změněn na SUP - suché nádrže (poldry). Nadpis Příroda, krajina a zeleň je změněn na krajinná a městská zeleň. I zde je důvodem snaha přiblížit terminologii plánu platné legislativě. V části 3a) je pojem území vypuštěn u všech dříve polyfunkčních území v souladu s legislativou, která v územním plánu vymezuje plochy. K bodu 2 : Nově je vložen podnadpis 3b) Měřítko plánu, vymezení a zobrazení ploch s rozdílným způsobem využití, podměrečné plochy - viz níže: 12

13 Odst. (6) až (21) podle původního číslování jsou v souladu se zadáním přeskupeny a přečíslovány. Nově zařazený odst. (3) je přesunutý a upravený text původního odst. (4) z Oddílu 7. Nově zařazený odst. (4) je přesunutý a upravený původní odst. (5) z Oddílu 7, doplněný o možnost odchylky pro plochy a koridory liniových staveb. Tato úprava nad rámec zadání vychází z potřeby upřesňovat koridory liniových staveb vymezené v územním plánu v rámci podrobnějších dokumentací jednotlivých staveb. Nově zařazený odst. (5) nad rámec zadání upřesňuje zobrazování ploch s rozdílným způsobem využití v případě několika vrstev těchto ploch nad sebou. Tuto potřebu vyvolala zkušenost z praxe. Odst. (6) nově upravuje nad rámec zadání možnost využití v podzemí (staveb pod úrovní terénu) nebo využití pod konstrukcemi (na úrovni terénu), které není v rozporu se způsobem využití plochy vymezené územním plánem. Tuto potřebu vyvolala zkušenost z praxe. Odst. (7) je upřesněním původního textu odst. (8). Odst. (8) stanovuje podmínky pro umístění staveb a zařízení v plochách, kde je umístěno či navrženo veřejné vybavení symbolizované značkou; důvodem je ochrana staveb a zařízení veřejného vybavení, které z důvodů malých plošných rozměrů nelze v územním plánu vyznačit samostatnou plochou s rozdílným způsobem využití. K bodu 3 : Odst. (9) nahrazuje zčásti původní odst. (13) a upřesňuje původní bod (9) na základě dopisu MMR ČR č. j / /981MMR vyzývající OUP MHMP, nyní UZR MHMP, provést opatření k nápravě zjištěného nedostatku. Původní podmínka pořídit pro rozvojovou plochu, v níž je umístěna plovoucí značka, územní studii, byla nahrazena povinností zajistit podmínky pro umístění využití symbolizovaného plovoucí značkou a doložit je v podrobnosti dostatečné pro stanovení a posouzení konkrétního umístění a velikosti plochy. Při značném množství plovoucích značek byl požadavek pořízení územních studií pro všechny takové případy nereálný, navíc nebyla stanovena lhůta pro jejich pořízení. Nicméně stavební úřad by měl mít možnost pro takovéto případy požadovat podklad prokazující přiměřeným způsobem budoucí uspořádání plochy, zajišťující umístění plovoucího využití. Absence takové povinnosti v praxi vedla k vytěsňování využití symbolizovaného plovoucí značkou v rozvojové ploše, až nakonec nezbylo pro jeho umístění vhodné místo. K bodu 4 : Směrné rozhraní mezi sousedními plochami s rozdílným způsobem využití jedné kategorie (čistě obytné a všeobecně obytné nebo všeobecně smíšené a smíšené městského jádra) je nahrazeno podmíněně přípustným využitím odpovídajícím využití v sousední ploše. Cílem návrhu je udržet přiměřenou flexibilitu plánu při současném zachování předvídatelnosti změn v území. Odst. (10) v souladu se zadáním nahrazuje směrné vymezení hranice mezi plochami DU urbanisticky významné plochy a dopravní spojení (veřejná prostranství) a zastavitelnými plochami závazným rozhraním a vedle toho stanovuje podmínky pro umístění veřejného prostranství v odlišném tvaru a poloze. Odst. (11) stanovuje nově podmínku doložit v podrobnosti dostatečné pro posouzení navrhovaného řešení umístění plochy DU - urbanisticky významné plochy a dopravní spojení (veřejná prostranství), symbolizované plovoucí značkou, analogicky s umístěním veřejné infrastruktury nebo parku, jehož umístění v rámci rozvojové nebo transformační plochy není územním plánem možné přesně vymezit, a je proto znázorněno tzv. plovoucí značkou. Důvodem je stejně jako u předchozích úprav potřeba určité flexibility při vytváření veřejných prostranství, jejichž konkrétní tvar a přesnou polohu nelze na úrovni územního plánu bezpečně předvídat. K bodu 5 : Celoměstský systém zeleně viz Oddíl 5, (6). Nad rámec bodů zadání: 13

14 Nově je vložen do Oddílu 3 podnadpis 3c) Podmínky pro posuzování ploch s rozdílným způsobem využití s cílem lépe uspořádat textovou část. Odst. (1) je formálně korigovaný původní text bodů (10). Odstavec (2) nahrazuje odstavec (11) a upřesňuje doposud ne zcela jednoznačnou skutečnost, že v plochách lze umístit stavby a zařízení, která nejsou vyjmenovaná ve stanoveném způsobu využití znázorněném ve výkresu č. 4, ale jsou součástí závazných prvků uvedených v ostatních výkresech územního plánu. Toto doplnění řeší nejasnosti zejména při umísťování liniových staveb dopravní a technické infrastruktury a má přispět k jednoznačnému výkladu. Kapitola 3c) bod (4) - bod (12) se týká posuzování staveb kolaudovaných před , jejichž využití neodpovídá využití stanovenému plánem: věcně se návrh svým obsahem od původní úpravy neliší. Podmíněně přípustná změna využití vychází z toho, že se v převažující většině jedná o tzv. stavby v zeleni, kde jakékoli stavební využití je v rozporu s přípustným využitím. Pro větší jednoznačnost je text bodu (5) doplněn o upřesnění, že se jedná o stavby v nezastavitelných plochách, a že v zastavitelných plochách musí být změna využití v souladu s přípustným, popř. podmíněně přípustným využitím. K bodu 6 : 3c) odst. (3) v souladu se zadáním upřesňuje podmínky pro plochy s umístěnou značkou symbolizující zeleň vyžadující zvláštní ochranu. Smyslem je ochrana konkrétního existujícího prvku zeleně. Na základě připomínek ke společnému jednání je formulace požadující zachování dřevin vysokého funkčního, estetického a kompozičního významu ponechána a je opravena písařská chyba (chybějící uvozovky). 3c) odst. (4) je formálně korigovaná první část původního odst. (12). 3c) odst. (5) je korigovaná druhá část původního odst. (12). Z podmínky byla vypuštěna možnost navýšení stavby o 1 podlaží a plošné navýšení půdorysu o 15 % z důvodů neslučitelnosti těchto podmínek s podrobností řešení územního plánu; podmínka limitující zastavěnou plochu a počet podlaží byla nahrazena podmínkou limitující navýšení hrubé podlažní plochy. Tato podmínka byla prověřena na příkladu objektů o 100, 160 a 200 m 2 zastavěné plochy a o dvou podlažích s podkrovím nebo ustupujícím patrem, resp. o třech podlažích (viz tabulka). Stávající stavba Zastavěná plocha Počet NP Podkroví nebo ustupující podlaží Celkové HPP m 2 Rozšířená Rozšířená stavba dle stavba dle původního navrhovaného regulativu regulativu max. +15 % zastavěné max % HPP do 250 m 2 plochy + 1 HPP původní podlaží stavby, resp. max. 500 m 2 HPP u staveb nad 250 m 2 HPP Celkové HPP Celkové HPP Rozdíl m

15 Z uvedeného vyplývá, že navrhovaný regulativ je srovnatelný nebo výhodnější pro menší stavby do 300 m 2 HPP, pro větší stavby možnost zvýšit HPP oproti stávajícímu regulativu progresivně klesá, což účinně reguluje rozšiřování staveb, které nejsou s platným územním plánem v souladu. Odst. (6) je korigovaný odst. (17) Oddílu 3 a zároveň v souladu se zadáním nahrazuje směrný podíl bydlení závazným. Na základě společného jednání byl text očištěn od popisných a opakujících se pasáží a na základě připomínek doplněn o regulativ upravující případ, kdy stav nedosahuje předepsané minimum. Odst. (7) nahrazuje odst. (18) a (19) Oddílu 3 a stanovuje podmínky, za kterých se lze od stanoveného podílu bydlení odchýlit. Tyto podmínky byly stanoveny s ohledem na limity životního prostředí či na charakter posuzované lokality. Důvodem je skutečnost, že i přes cíl v maximální možné míře udržet v centru města bydlení mohou nastat situace, kdy je to vzhledem k objektivním okolnostem nereálné. Na základě společného jednání byl text přestrukturován do bodů a) a b) upřesňujících podmínky a) prokázání nemožnosti využití pro bydlení z důvodů překročení limitů životního prostředí či vzhledem k charakteru posuzované lokality. U nástaveb, přístaveb a stavebních úprav objektů se vychází z toho, že pokud je v objektu alespoň 20 % bydlení a nelze při nástavbě dosáhnout předepsaného podílu, bude tento podíl alespoň navýšen. Cílem úpravy je nezablokovat stavební úpravy v případě, kdy nelze podíl bydlení zcela dodržet. Odst. (8) nahrazuje a koriguje v souladu se zadáním odst. (20) Oddílu 3. Odst. (9) doplňuje odst. (20) Oddílu 3 a upřesňuje podmínky pro využití, které není jmenované mezi žádným z uvedených způsobů využití. Důvodem je potřeba stanovení podmínek pro posuzování využití, které se může vyskytnout, přestože územním plánem není přesně specifikováno. Odst. (10) nahrazuje odst. (21) Oddílu 3. Oddíl 4 Obytné a smíšené plochy, plochy výroby a služeb, sportu a rekreace a zvláštní komplexy 1. Upřesnit hlavní, přípustné, výjimečně přípustné využití; zvážit stanovení nepřípustného využití obecně jako využití, které je v rozporu s hlavním a přípustným využitím, nebo je v rozporu s podmínkami a limity stanovenými v dané lokalitě 2. Pojem sociální péče nahradit pojmem sociální služby v souladu s platnou legislativou 3. Plošné regulativy pro prodejní plochy nahradit hrubými podlažními plochami obchodních zařízení a zároveň navýšit v plochách s rozdílným způsobem využití dle typu z 200 m 2 na 500, z 1500 na 2000, a dále z na m 2 4. Doplnit sběrny surovin dle významu a určení ploch 5. Ve smíšených územích vypustit omezení na 60 % pro jeden způsob využití 6. Navýšit přípustné prodejní plochy v nerušící výrobě na m 2 7. Umožnit výjimečně přípustné komplexní transformace celých či ucelených částí nerušící výroby na smíšené využití za podmínky, že se jedná o brownfields či území určené k transformaci a že bude zajištěna komplexní transformace včetně veřejné infrastruktury 8. Umožnit umístění vozidlové komunikace v plochách SP 9. Zjednodušit strukturu území sloužících oddechu 10. Nahradit možnost umístit služební byty výjimečným umístěním bydlení či ubytování pro potřeby území vymezeného danou funkcí 11. Výjimečně přípustné využití pro kongresy a výstavy ve vysokoškolském území změnit na přípustné Bod 11. výroku Vyhodnocení splnění požadavků výše uvedených bodů 1 11 schváleného zadání změny Z2832/00 : 15

16 Názvy Oddílů 4 a 5 byly změněny v souladu se zadáním. K bodu 1 : V Oddílu 4 a 5 je v souladu s požadavky schváleného zadání změny Z2832/00 upřesněno u všech ploch s rozdílným způsobem využití hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Původně zvlášť uváděné doplňkové využití je zařazeno mezi přípustné využití, tak aby členění odpovídalo legislativě. U podmíněně přípustného využití je v souladu s platnou legislativou vždy uvedena podmínka využití. Podmínky stanovené pro podmíněně přípustné využití v čistě obytných plochách vycházejí z předpokladu, že hlavní a zásadní využití plochy je bydlení, a proto je podmínka cíleně směřována k jeho ochraně. Vymezuje nejenom povinnost dodržovat zákonné limity, ale zajistit udržení kvality obytného prostředí. Pro všeobecně obytné a smíšené plochy platí, že charakteristické je umístění různých funkcí, z nichž žádná není tak jasně prioritní jako v čistě obytném území, proto byla zvolena odlišná, obecnější formulace podmínky. Stále jsou zde ale umísťovány tzv. citlivé funkce, proto je kladen důraz na podmínku, aby stávající stav životního prostředí nebyl výrazným způsobem zhoršován, což by mohlo snížit hodnotu dotčených pozemků. Pro ostatní plochy, u nichž je výskyt tzv. citlivých funkcí rozdílný, je stanovena podmínka přijatelné nebo přípustné míry zhoršení. Přitom nepřijatelné zhoršení je definováno v pojmech. Vždy však platí, že limity dané obecně platnými předpisy tím nejsou dotčeny, naopak, přistupuje k nim ještě další zpřísnění dané územním plánem v závislosti na konkrétní ploše s rozdílným způsobem využití a na charakteru dané lokality. V Oddílu 4 a 5 je dále v souladu s požadavkem na jednoznačnost výkladu upraven výčet využití, která jsou přípustná pouze pro uspokojení potřeb plochy vymezené daným způsobem využití. Podmínka je v původním textu uváděna nejednotně jak u přípustného, tak u podmíněně přípustného využití, formou dovětku, v závorce i bez závorky. Nově je provedena úprava ve snaze docílit jednoznačnosti a formální jednotnosti. Podmínka je uvedena bez závorky, výčet možných využití je uveden za dvojtečkou a ukončen tečkou 2. Protože se v takovém případě jedná o stanovení podmínky, jsou z důvodů formální čistoty takto podmíněná využití přeřazena do podmíněně přípustných využití, aniž by tím byl změněn původní rozsah omezení. K bodu 2 : Pojem sociální péče je v souladu se zadáním nahrazen pojmem sociální služby v souladu s platnou legislativou (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). K bodu 3 : Plošné regulativy pro prodejní plochy jsou v souladu se zadáním převedeny na hrubé podlažní plochy obchodních zařízení podle níže uvedené metodiky: Hrubé podlažní plochy obchodních zařízení zahrnují veškeré hrubé podlažní plochy, tedy jak vlastní prodejní plochy, tak skladové plochy a plochy zázemí včetně vnitřních komunikací. Pokud předpokládáme, že u tradičních obchodních jednotek s pultovým prodejem je prodejní plocha řádově stejná, jako skladové a ostatní plochy, tak v případě 300 m 2 hrubých podlažních ploch bude mít tradiční obchodní zařízení cca 150 m 2 prodejní plochy a 150 m 2 skladových a ostatních ploch. V tomto případě může při aplikaci navrhovaného vyjádření podmínek limitujících kapacity obchodních zařízení dojít ke zvýšení max. o 25 m 2 prodejní plochy. U větších obchodních zařízení lze odvodit, že pro přípustných m 2 prodejní plochy při hrubé podlažní ploše m 2 a tradičním způsobu prodeje bude prodejní plocha 1000 m 2 a skladové a ostatní plochy také 1000 m 2. Při samoobslužném způsobu prodeje (při snížení skladového podílu 3 : 1) připadne na m 2 prodejních ploch pouze 500 m 2 skladové a ostatní plochy. Pro kategorii m 2 prodejních ploch při m 2 hrubých podlažních ploch bude poměr prodejní plochy vůči 2 Příklad: Pro uspokojení potřeb plochy vymezené daným způsobem využití lze umístit: parkovací a odstavné plochy, garáže pro osobní automobily. 16

17 skladovým a ostatním plochám podle typu obchodního zařízení v rozmezí m 2 ku m 2 až m 2 ku m 2. Z vyhodnocení připomínek k zadání vyplynul požadavek plošné regulativy pro prodejní plochy nahradit hrubými podlažními plochami obchodních zařízení a zároveň navýšit v zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využití dle typu z 5000 m 2 na 6000 m 2. V nezastavitelných plochách SO plošné regulativy pro prodejní plochy se mají nahradit hrubými podlažními plochami obchodních zařízení a zároveň navýšit z 200 m 2 na 250 m 2. V tabulce jsou uvedeny všechny navrhované velikostní kategorie (250, 300, 500, 750, 2 000, 5000, 6000, a m 2 celkové HPP) a porovnány pro dva reprezentativní typy prodeje (pultový a samoobslužný). Tučně jsou znázorněny nárůsty podlažních ploch a kurzívou poklesy podlažních ploch ve srovnání se stávající úpravou. Součet HPP Původní PP/celková HPP Původní podmínka - limitované PP Nová podmínka limitovaní celkové HPP Tradiční pultový prodej Samoobslužný prodej - snížený podíl skladových ploch Prodejní Poměr prodejní plocha/ Poměr prodejní plocha (PP)/ Skladové a ostatní plochy plocha/skladové a ostatní Skladové a = 1/1 plochy = 3/1 ostatní plochy (m 2 ) (m 2 ) (m 2 ) při zachování celkové HPP /50 125/ ,5/62, / / / / / / / / ,5/187, / / / / / / / / / / / /10000 Z uvedeného vyplývá, že zvolená metodika přináší mírný nárůst prodejních ploch pouze u nejmenších zařízení, a to při současném poklesu skladových a ostatních ploch, avšak u středně velkých a větších obchodů zůstane rozsah prodejních ploch zachován nebo se projeví pokles prodejních ploch při současném nárůstu skladových a ostatních ploch. Prostřednictvím hrubých podlažních ploch bude kapacita obchodních zařízení lépe kontrolovatelná, neboť původní limitování prodejních ploch se skladovými a ostatními plochami vůbec nepočítalo. Důležité je také, že konkrétní míra využití ploch, která také nepřímo limituje množství obchodních ploch v území, se změnou nemění, naopak se fixuje jako závazná. Nová úprava tedy v celkovém dopadu nebude zvyšovat zátěž území. Plošné regulativy pro obchodní zařízení u jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou korigovány v souladu se zadáním a výsledky společného jednání následujícím způsobem (údaje vycházejí z předpokladu, že poměr prodejních a skladových ploch je 3:1): 17

18 kód Původní limit HPP prodejní plochy Navrhovaný limit HPP obchodní plochy = prodejní + skladové Přepočítaný limit pro samoobslužný prodej (prodejní a skladové plochy 3:1) Rozdíl HPP prodejní plochy původní - návrh (samoobslužný prodej) m 2 Přípustné/ podmíněně přípustné m 2 Přípustné/ podmíněně přípustné m 2 Přípustné/ podmíněně přípustné m 2 Přípustné/ podmíněně přípustné OB 200/0 0/300 0/225:75-200/+300 (rozdíl podmíněně přípustného oproti přípustnému +25) OV 1500/ / :500/15000: /0 SV 5000/ / :1500/15000: /0 SMJ 15000/ / :5000/30000: / VN 200/ / :125/4500: /-1500 VS 200/bez 750/bez 562,5:187,5/bez omezení +362,5 / beze omezení omezení změny SP 200/max. 20% 300/beze změny 225:75/beze změny +25/beze změny SO 0/200 0/250 0/187,5:62,5 beze změny/- 12,5 ZVS 1500/0 2000/0 1500:500/beze změny 0 /beze změny ZKC 200/0 0/300 0/225:75-200/+300 (rozdíl podmíněně přípustného oproti přípustnému +25) ZVO 15000/bez 20000/bez 1500:500/bez omezení 0 /beze změny omezení omezení VV 0/200 0/300 0/225:75 beze změny/+25 DH 0/200 0/300 0/225:75 beze změny/+25 ZP 0/200 0/200 0/150:50 beze změny/

19 Za podmínek samoobslužného prodeje a při zachování konstantního součtu skladových a prodejních ploch dochází k mírnému navýšení prodejní plochy u ploch OB, SP ZKC, VV a DH (o 25 m 2 ). U těchto ploch se s výjimkou plochy SP jedná o podmíněně přípustné využití. Navýšení je nevýznamné a vychází z přepočtu prodejních ploch na hrubé podlažní plochy, kdy při zachování číselné řady po stovkách, výjimečně po 50, k úplné shodě při přepočtu nelze dospět. K výraznějšímu navýšení dochází u ploch výrobních VN (o 175 m 2 přípustného využití při současném poklesu podmíněně přípustného využití o 1500 m 2 ) a VS (o 32,5 m 2, přičemž podmíněně přípustné využití zůstává beze změny neomezené). Návrh vychází z toho, že se jedná o nejméně citlivé funkce, kde obchodní využití nebude mít negativní dopady a navržené řešení umožňuje např. umístění podnikových či jiných specializovaných prodejen typu stavebniny, prodej řeziva apod. U všech ostatních typů ploch s rozdílným způsobem využití zůstává podíl prodejních ploch po přepočtu zachován nebo se snižuje (OV, SV,SMJ,SO, ZVS, ZVO, ZP). K bodu 4 : Sběrny surovin jsou dle významu a určení plochy podle požadavků praxe doplněny, resp. zrušeny. Jedná se o drobná zařízení pro obsluhu obyvatel, sloužící k účinnější recyklaci odpadu, s nerušícím provozem neovlivňujícím negativně životní prostředí. Úprava vychází z požadavků praxe. K bodu 5 : Omezení 60 % podílu pro jeden z obecně přípustných způsobů využití je v souladu se schváleným zadáním změny Z2832/00 ve smíšených plochách zrušeno. Toto ustanovení se v praxi míjelo účinkem a nepřiměřeným způsobem administrativně zatěžovalo stavební úřady. V mnoha případech se ukázalo, že podíl jedné funkce vyšší než 60 % je ve smíšeném území naopak žádoucí a předepsaný podíl je obtížně realizovatelný. V posledních letech převažovaly žádosti o navyšování podílu bytové funkce, což je z hlediska zátěže území spíše pozitivní trend. Navržená úprava regulativu smíšených ploch lépe odpovídá ustanovení 8 platné vyhlášky č. 501/2006 Sb., kde poměr možných využití pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití není procentuálně stanoven. Na základě připomínek ke společnému jednání v zájmu podpory polyfunkčnosti území pouze v místech k tomu vhodných, je jako přípustné upřesněno bydlení od 2. nadzemního podlaží a monofunkční stavby pro bydlení jsou zařazeny do podmíněně přípustných s podmínkou odůvodnění monofunkčnosti, např. polohou mimo centrální oblasti městské a místní, polohou mimo lokality s obvyklým obchodním využitím parteru při významných veřejných prostranstvích, či u lokalit s dostatečnou vybaveností. Podkladem pro posouzení mohou být mimo jiné ÚAP2015, např. výkres 231 Partery. K bodu viz příslušné body 3a), 4a) a 4b) Oddílu 4 K bodu 10 : 3 Služební byty jsou podle typu plochy s rozdílným způsobem využití přesně definovány v pojmech, nebo podle typu využití nahrazeny pojmem ubytování. Definice by měla zabránit případnému zneužívání pojmu služební byty jako záminky pro nepřípustné umísťování bytů v plochách, které využití pro bydlení nepřipouštějí. K bodu 11 viz příslušný bod 5b) Oddílu 4 Pro charakteristiky jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití uvedených v Oddílech 4 a 5 platí, že je v souladu se schváleným zadáním změny Z2832/00 upřesněno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Původně zvlášť uváděné doplňkové využití je podřazeno přípustnému využití. 3 Zákon 89/2012 Sb (občanský zákoník) s pojmem služební byt uvažuje v 2297 a 2298, ale přesnou definici neuvádí 19

20 U podmíněně přípustného využití je v souladu s platnou legislativou vždy uvedena podmínka využití. Důvodem je dosažení souladu s platnou legislativou. Znění podmínek je sjednoceno tak, aby obdobné podmínky byly vyjádřeny shodně. U ploch OB, OV, SV, SMJ a SP je pro podmíněně přípustné využití podmínkou, že nedojde k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí. Úprava je provedena ve smyslu stanoviska dotčeného orgánu a nepřijatelné zhoršení je definováno v pojmech jako nepřípustné zhoršení posouzené s ohledem na citlivost lokality, počet dotčených obyvatel a možnost kompenzace či minimalizace vlivů, nikoliv nepřípustné paušálně vzhledem ke stanoveným limitům. Důvodem je potřeba zvýšené kontroly v případě kontaktu s citlivými funkcemi. V Oddílu 4 platí pro jednotlivé charakteristiky ploch s rozdílným způsobem využití kromě formálních korekcí a úprav, provedených v souladu se zadáním, a odůvodněných výše, následující: (1) Obytné (obr. 1) 1a) OB čistě obytné V plochách OB je přesunuto na základě zkušeností z praxe malé ubytovací zařízení z podmíněně přípustného do přípustného využití. Malé ubytovací zařízení do 20 lůžek nezpůsobuje v obytných plochách nadměrnou zátěž, přičemž omezení kapacity je vlastně podmínkou. Na základě společného jednání je navržen limit pro hrubé podlažní plochy obchodních zařízení 300 m 2, zdůvodnění je uvedeno v obecném odůvodnění oddílu. Podmíněně přípustné umístění hlavního a přípustného využití stanoveného pro plochy OV na hraničních pozemcích obou ploch je opatřením nahrazujícím dříve směrné rozhraní mezi obytnými plochami a zajišťuje přiměřenou flexibilitu plánu při zachování ochrany hodnot, zejména struktury souvisejícího území, využitelnosti dotčených pozemků a kvality prostředí pro bydlení, rekreaci a bezpečný pobyt. 1b) OV všeobecně obytné V plochách OV je doplněna administrativa v rámci staveb pro bydlení jako přípustné využití s ohledem na to, že i v čistě obytných plochách je administrativa podmíněně přípustná a přísnější regulativ pro plochy OV není logický. Plochy obchodních zařízení jsou vyjádřeny pomocí HPP v souladu se zadáním. Plochy obytné, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

21 21 Z 2832/00

22 (2) Smíšené (obr. 2) 2a) SV všeobecně smíšené Z 2832/00 V plochách SV je na základě připomínek ke společnému jednání, vyslovujících obavu z monofunkčnosti, upřesněna možnost přípustného bydlení až od 2. nadzemního podlaží, s cílem iniciovat ve vhodných lokalitách vznik městského obchodního parteru, čímž se stavby bez obchodního parteru stávají podmíněně přípustnými v místech, kde obchodní využití podle charakteru veřejného prostranství definovaného v ÚAP není účelné. Drobná nerušící výroba v přípustném využití je nahrazena nerušící výrobou s tím, že přívlastek nerušící je dostatečný. Definice nerušící výroby a služeb je přesunuta z poznámek pod čarou do Oddílu 15 Vymezení některých pojmů v zájmu logické struktury textu. Podmíněně přípustné umístění hlavního a přípustného využití pro plochy SMJ na hraničních pozemcích obou ploch je opatřením nahrazujícím dříve směrné rozhraní mezi smíšenými plochami a zajišťuje přiměřenou flexibilitu plánu při zachování ochrany hodnot, zejména struktury souvisejícího území a využitelnosti dotčených pozemků. Plochy obchodních zařízení jsou vyjádřeny pomocí HPP v souladu se zadáním. 2b) SMJ smíšené městského jádra V plochách SMJ je podmíněně přípustná drobná nerušící výroba nahrazena nerušící výrobou s tím, že podmínka nerušící je dostatečná; vzhledem k městskému charakteru ploch SMJ je zrušena možnost umístění sběren surovin. Podmíněně přípustné umístění hlavního a přípustného využití pro plochy SV na hraničních pozemcích obou ploch je opatřením nahrazujícím dříve směrné rozhraní mezi smíšenými plochami a zajišťuje přiměřenou flexibilitu plánu při zachování ochrany hodnot, zejména struktury souvisejícího území a využitelnosti dotčených pozemků. Plochy obchodních zařízení jsou vyjádřeny pomocí HPP v souladu se zadáním a vyhodnocením vyjádření ke společnému jednání. Plochy smíšené, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č. 2. (3) Výroby a služeb (obr. 3) 3a) VN nerušící výroby a služeb V plochách VN je v přípustném využití rozšířena obecná možnost umístění plošných a liniových zařízení technické infrastruktury v souladu s potřebami praxe. Podmíněně přípustné je umístění obchodního zařízení až do m 2 hrubé podlažní plochy, s podmínkou, že nebude svými vlivy narušovat provoz a užívání staveb a zařízení v okolí a zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru. Na základě společného jednání byla z návrhu vypuštěna možnost umístění smíšeného využití ve stávajících nevyužívaných plochách VN. Důvodem je změna názoru na způsob transformace brownfields a potřeba zachovat přiměřený výrobní potenciál území. Výjimečně přípustná malá ubytovací zařízení jsou nahrazena podmíněně přípustnými ubytovacími zařízeními s podmínkou, že slouží zaměstnancům. Tato podmínka lépe vystihuje důvod, proč umožnit v plochách výroby využití pro ubytování. 3b) VS výroby, skladování a distribuce V plochách VS jsou doplněny jako přípustné stavby pro služby, kompostárny a zařízení k recyklaci odpadů a rozšířena obecná možnost umístění plošných a liniových zařízení technické infrastruktury v souladu s potřebami praxe. Upřesněno je, že přípustné jsou stavby pro zemědělskou rostlinnou výrobu, vzhledem k charakteru ploch a dopadům na životní prostředí jsou stavby pro živočišnou výrobu nevhodné. Přípustné je v souladu se závěry společného jednání umístění obchodního zařízení do 750 m 2 hrubé podlažní plochy, což odpovídá přepočtu původního limitu 500 m 2 PP na HPP (viz obecné zdůvodnění oddílu). Doplněny jsou též garáže, jejichž možné umístění vyplývá z potřeb plochy. Plochy výroby a služeb, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

23 23 Z 2832/00

24 24 Z 2832/00

25 (4) Sportu a rekreace (obr. 4) 4a) SP - sportu V plochách SP jsou doplněna jako přípustná ambulantní zdravotnická zařízení. Toto doplnění vychází z potřeb praxe a podporuje rozvoj veřejného vybavení. Na základě společného jednání je navržen limit pro hrubé podlažní plochy obchodních zařízení 300 m 2, zdůvodnění je uvedeno v obecném odůvodnění oddílu. Služební byty jsou z přípustného využití přesunuty do podmíněně přípustného. Důvodem je riziko zneužití umístění bytů v plochách SP nad rámec kategorie služební byt. Jako podmíněně přípustné jsou uvedeny i vozidlové komunikace, což je opatření nutné pro zachování prostupnosti území v případě rozsáhlejších ploch vymezených územním plánem pro sport. Zapracováno je i doporučení vyhodnocení SEA a VVURÚ, zařadit infrastrukturu mezi podmíněně přípustné využití s podmínkou, že nedojde k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí. Důvodem je na jedné straně potřeba umožnit v odůvodněných případech umístění infrastruktury, na druhé straně zajistit, že tím nebude poškozováno životní prostředí. 4b) SO - oddechu Plochy SO jsou v souladu se zadáním zredukovány ze 7 kategorií na 3. Důvodem je malá odlišnost jednotlivých podmínek využití v kategoriích, které jsou logickým způsobem početně zredukovány tak, aby zbývající kategorie uspokojily potřeby využití plochy za podmínky ochrany přírodních hodnot. Obchodní zařízení je v souladu s projednáním zadání limitováno na 250 m 2 HPP. Text je formálně upraven. Označení SO4, SO5, SO6 a SO7 se ve výkresech nemění; podmínky využití pro tyto plochy se ale textově sjednocují v kategorii částečně urbanizované rekreační plochy, což prakticky zachovává doposud možnou vzájemnou zaměnitelnost hlavního využití v jednotlivých plochách SO. Na základě společného jednání byla v textu provedena drobná formulační upřesnění. Plochy sportu a rekreace, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č. 4. (5) Zvláštní komplexy občanského vybavení (obr. 5) 5a) ZOB obchodní V textu jsou pouze formální úpravy a úpravy provedené v souladu se zadáním a odůvodněné výše. 5 b) ZVS vysokoškolské V plochách ZVS je z podmíněně přípustného využití do přípustného přesunuto využití pro výstavy a kongresy, které lze považovat za součást vysokoškolských funkcí. 5 c) ZKC kultura a církev Mezi podmíněně přípustným využitím je uvedena nerušící výroba a služby namísto drobné nerušící výroby a služeb s odůvodněním, že přívlastek nerušící je dostatečný. Na základě společného jednání je navržen limit pro hrubé podlažní plochy obchodních zařízení 300 m 2, zdůvodnění je uvedeno v obecném odůvodnění oddílu. 5 d) ZVO ostatní V textu jsou pouze formální úpravy a úpravy provedené v souladu se zadáním a odůvodněné výše. Plochy zvláštních komplexů občanského vybavení, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

26 26 Z 2832/00

27 27 Z 2832/00

28 Oddíl 5 1. Nahradit možnost umístit služební byty možností výjimečného umístění bydlení či ubytování pro potřeby území vymezeného danou funkcí 2. Doplnit možnost umístit cyklistické stezky přes suché poldry 3. Hledat možnost výjimečně přípustného umístění technického vybavení v nezastavitelném území, zformulovat podmínky 4. Prověřit možnost umístit podzemní parkoviště výjimečně přípustně v plochách ZMK 5. V NL umožnit výjimečně přípustné umístění zahradních restaurací, rozhleden, nekrytých veřejně přístupných hřišť bez stavebního zázemí a plošných zařízení a liniových vedení TV 6. V plochách OP umožnit výjimečně přípustné umístění staveb souvisejících s provozem a údržbou dané plochy, komunikací vozidlových (sloužících stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí) 7. Prověřit možnost výjimečně přípustného umístění komunikací pro potřeby integrovaného záchranného systému v nezastavitelném území Bod 12. výroku Vyhodnocení splnění požadavků výše uvedených bodů 1 7 schváleného zadání změny Z2832/00 : K bodu 1 : Týká se Oddílů 4 a Oddílu 5 Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník s pojmem služební byt pracuje, je tento pojem zachován, definován a jsou stanoveny podmínky, za kterých lze v plochách služební byt umístit. K bodu 2 : Možnost umístit cyklistické stezky je součástí platného regulativu, a proto není nutné ji doplňovat do přípustného využití 5b) SUP suché nádrže (poldry). K bodu 3 : Umístění technické infrastruktury je ve všech nezastavitelných plochách umožněna za stanovených podmínek, v souladu se stavebním zákonem, 18 odst. 5). K bodu 4 : Na základě výsledků společného jednání se podmíněně přípustná možnost umístění podzemního parkoviště v zastavěném území v ploše 6c) ZMK zeleň městská a krajinná nenavrhuje a požadovaná proporcionalita mezi plochami ZMK a ZP se navrhuje docílit zrušením podmíněně přípustné možnosti umístění podzemních parkovišť v plochách ZP. Navrhované řešení odpovídá požadavkům ochrany životního prostředí. K bodu 5 : V 6e) je navržena jako podmíněně přístupná pouze dopravní a technická infrastruktura a stavby a zařízení pro provoz a údržbu; zadání nebylo naplněno vzhledem k nesouhlasu MŽP s umístěním nekrytých sportovních hřišť. Podmíněně přípustné posouzení využití hlavního a přípustného pro sousední pozemky mezi kategoriemi Přírodní, krajinná a městská zeleň a Pěstební plochy sady, zahrady a vinice bylo v souladu s výsledky společného projednání vypuštěno. Dopravní a technická infrastruktura je podmíněně přípustná s cílem zajistit kontrolovaným a přiměřeným způsobem možnost obsluhy okolních ploch. 28

29 K bodu 6 : Stavby související s provozem a údržbou dané plochy jsou v ploše 7d) OP - orná půda, plochy pro pěstování zeleniny, jsou na základě výsledků společného jednání definovány jako stavby zemědělské prvovýroby a jsou podmíněně přípustné. Komunikace vozidlové jsou podmíněně přípustné nad rámec požadavků schváleného zadání změny a v souladu se stavebním zákonem 18 (5) nejen pro obsluhu produkční zemědělské funkce plochy, ale obecně, za podmínky nezhoršit životní prostředí nad přípustnou míru, ale neomezující možnost umístění infrastruktury, která neslouží výhradně dané ploše. Cílem je zajistit přiměřenou prostupnost území. K bodu 7 : V nezastavitelných plochách je vždy umožněno umístění některého z typů komunikací za předem stanovených podmínek v souladu se stavebním zákonem, 18 odst. 5). Cílem je zajistit přiměřenou prostupnost území. V Oddílu 5 - Plochy pro veřejnou infrastrukturu, městskou a krajinnou zeleň je stejně jako v Oddílu 4 v souladu se schváleným zadáním změny Z2832/00 upřesněno u všech ploch s rozdílným způsobem využití hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Původně zvlášť uváděné doplňkové využití je podřazeno přípustnému využití. U podmíněně přípustného využití je v souladu s platnou legislativou vždy uvedena podmínka využití. Důvody jsou shodné jako u Oddílu 4. Pojem sociální péče je v Oddílu 5 stejně jako v Oddílu 4 v souladu se zadáním a s platnou legislativou nahrazen pojmem sociální služby. Nezbytné plošné technické vybavení je nahrazeno plošným zařízením technické infrastruktury do výměry 2500 m 2 ; plošné limitování je konkrétnější než původní pojem nezbytné, který je obtížně definovatelný. V Oddílu 5 platí pro jednotlivé charakteristiky ploch s rozdílným způsobem využití kromě formálních korekcí a úprav, provedených v souladu se zadáním a odůvodněných výše, následující: (1) Veřejné vybavení (obr. 6) Podmínky pro veřejné vybavení jsou upřesněny s ohledem na veřejný zájem. Obecná formulace z bodu 1a) je přesunuta do bodu (1), neboť platí pro veřejné vybavení jako celek. 1a) VV - veřejné vybavení Služební byty a ubytovací zařízení jsou přesunuty z přípustného využití do podmíněně přípustného, protože je u nich stanovena podmínka, že slouží uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím. Důvody jsou shodné jako u Oddílu 4. Vložena je možnost podmíněně přípustného umístění ostatních zařízení sociálních služeb, tj. zařízení sociálních služeb nad rámec zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, s cílem umožnit umístění i jiných typů zařízení, než definuje zákon. Způsob omezení velikosti obchodních zařízení se z rozsahu maximální prodejní plochy mění na omezení max. hrubou podlažní plochou; na základě společného jednání je navržen limit pro hrubé podlažní plochy obchodních zařízení 300 m 2, zdůvodnění je uvedeno v obecném zdůvodnění viz Oddíl 4. Zároveň je na základě společného jednání doplněna podmínka pro čerpací stanice pohonných hmot, že mohou být pouze bez servisů a opraven jako nedílná část garáží a polyfunkčních objektů. Zachování možnosti umístit ČSPH je zdůvodněno především potřebami záchranného bezpečnostního systému. Podmíněně přípustné využití je doplněno o možnost v plochách VV umístit zařízení a plochy pro provoz PID. Tato úprava nad rámec zadání reaguje na potřeby vycházející z praxe. 29

30 1b) VVA armáda a bezpečnost Pro služební byty platí totéž, co je uvedeno v bodě 1a). Přípustné využití je doplněno o zařízení sociálních služeb, které logicky doplňuje možnosti hlavního využití. Podmíněně přípustné je umístění zařízení a ploch pro provoz PID. Je doplněna podmínka nezhoršování zátěže území nad přípustnou míru. Dále je nad rámec schváleného zadání změny Z2832/00 podmíněně přípustné využití uvedené jako hlavní a přípustné v plochách VV za podmínky, že se jedná o plochy či objekty, jejichž využití pro původní účel není vázáno veřejně prospěšnou stavbou. Toto opatření vychází z potřeby transformovat nevyužité komplexy, zároveň je však zachovává pro využití v rámci veřejného vybavení. Plochy veřejného vybavení, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

31 31 Z 2832/00

32 (2) Dopravní infrastruktura (obr. 7) Některá úvodní ustanovení platící pro dopravu obecně jsou přemístěna z Oddílu 7 a z původní přílohy A odůvodnění z důvodu logického řazení a přehlednosti a jsou přeformulována a doplněna v souladu se zadáním a platnou legislativou tak, aby již dále nebyla část regulativů týkajících se dopravy směrná, ale byla logicky nahrazena závaznými podmínkami. Označení bodů je po společném jednání z důvodů lepší přehlednosti upraveno. V tomto smyslu je nově podmíněně přípustné odchýlit se od závazného tvaru křižovatek, tunelových úseků tras dopravních staveb, lanovek, tras VRT, liniových dopravních staveb ve VRÚ a VÚR, a vyjmenovaných prvků cyklistické infrastruktury za předem stanovených podmínek. Tato volnost je nutná zejména proto, že na úrovni územního plánu nejsou vždy k dispozici podrobné projekty dopravní infrastruktury, které by zajistily naprosto přesné vymezení plochy dopravní infrastruktury ve vztahu ke konkrétním pozemkům. K tomu dochází až na úrovni následných podrobnějších dokumentací. Podmínkou je proto vždy zdůvodnění a doložení nutnosti odchylky. Pro cyklistickou infrastrukturu je na základě výsledků společného jednání upřesněno, že za plnohodnotnou náhradu lze považovat max. prodloužení trasy o 10 % a zvětšení sklonu o 2 %, což je tolerance, která nezhorší podstatným způsobem parametry cyklistické trasy. 2a) 2h) V těchto bodech dochází k úpravám vycházejícím z obecných požadavků schváleného zadání změny Z2832/00, odůvodněným výše. V bodě 2a) je v souladu s novelou 2 bod (2) zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích vypuštěn pojem rychlostní komunikace. 2e) DZ tratě a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály: komunikace vozidlové, garáže a cyklistické stezky jsou přesunuty z podmíněně přípustného využití do přípustného využití v souladu s logikou určení těchto ploch a zajištění jejich vazeb na ostatní druhy dopravy. 2f) DL text je přestrukturován v souladu s celkovou logikou změny. 2g) GDP jen formální změny 2h) DH z přípustného využití je vypuštěno P+R opakující se v hlavním i přípustném využití, obchodní zařízení je přeřazeno do podmíněně přípustného a na základě společného jednání je navržen limit pro hrubé podlažní plochy obchodních zařízení 300 m 2, zdůvodnění je uvedeno v obecném zdůvodnění viz Oddíl 4.; manipulační plochy byly vypuštěny jako nadbytečné (náleží k plochám v hlavním využití). 2i) DP přístavy a přístaviště, plavební komory Kromě splnění obecných požadavků schváleného zadání je doplněno přípustné využití pro překládku zboží a materiálu a sběrny surovin; tento požadavek vychází z potřeb praxe. 2j) DU urbanisticky významné plochy a dopravní spojení (veřejná prostranství) Kromě splnění obecných požadavků schváleného zadání změny Z2832/00 je pojmenování urbanisticky významných ploch a dopravních spojení doplněno o veřejná prostranství, což lépe odpovídá platné legislativě. Úplná náhrada původního pojmenování novým dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., nebyla zvolena, aby nebylo nutné zasahovat do výkresů územního plánu a rušit již zavedenou zkratku DU. Podmíněně přípustný přesah využití ze sousedních ploch do ploch DU má za cíl umožnit v rozvojových plochách ( na zelené louce ) odlišné tvarové vymezení nebo odlišnou polohu plochy veřejného prostranství při zachování plošného rozsahu. Podmínkou je kompoziční zdůvodnění. Toto ustanovení nahrazuje dříve směrné vymezení DU. Plochy dopravní infrastruktury, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

33 33 Z 2832/00

34 (3) Technická infrastruktura (obr. 8) Úvodní ustanovení platící pro technickou infrastrukturu obecně jsou zčásti přemístěna z Oddílu 7 a z původní Přílohy A odůvodnění z důvodu logického řazení a přehlednosti a jsou nově formulována a doplněna v souladu se zadáním a platnou legislativou tak, aby již dále nebyla část regulativů týkajících se technické infrastruktury směrná, ale aby byla logicky nahrazena závaznými podmínkami. Označení bodů je po společném jednání z důvodů lepší přehlednosti upraveno. Přeložky a odchylky od územním plánem určených závazných tras jsou podmíněně přípustné za předem stanovených podmínek. Tato volnost je nutná zejména proto, že v době tvorby územního plánu nemohou být k dispozici podrobné projekty technické infrastruktury, které by zajistily naprosto přesné vymezení plochy technické infrastruktury na základě lokalizace jednotlivých liniových staveb ve vztahu ke konkrétním pozemkům. K tomu dochází až na úrovni následných podrobnějších dokumentací. Podmínkou je proto vždy doložení nutnosti odchylky a nová poloha liniových staveb musí být v plochách, které její umístění připouštějí. 3a) 3d) Kromě splnění obecných požadavků zadání je doplněna možnost umístit jako podmíněně přípustné ubytování a zařízení pro provoz PID. Hlavní využití v plochách TVE je v zájmu úplnosti doplněno o zdroje tepelné energie a výrobny elektřiny. V plochách TVO je doplněno energetické zpracování odpadu s ohledem např. na provoz spalovny ZEVO Malešice. Tyto úpravy nad rámec schváleného zadání změny Z2832/00 reagují na požadavky vycházející z praxe. Plochy technické infrastruktury, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

35 35 Z 2832/00

36 (4) Těžba surovin (obr. 9) Kromě splnění obecných požadavků schváleného zadání změny Z2832/00 je doplněna možnost umístit v plochách 4a) TEP těžba surovin zařízení pro provoz PID a ubytování pro potřeby území jako podmíněně přípustné. Tato úprava nad rámec zadání reaguje na požadavek vycházející z praxe, z potřeby zajistit dopravní obsluhu pracovních míst, apod. Plochy těžby surovin, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č. 9. (5) Vodní plochy a suché nádrže (poldry) (obr. 10) 5a) VOP vodní plochy a toky, plavební kanály V souladu se zadáním je doplněno podmíněně přípustné umístění dopravní a technické infrastruktury; potřeba vychází z požadavků na prostupnost území, např. konkrétně pro přístup vozidel integrovaného záchranného systému (bod 7 zadání). 5b) SUP suché nádrže (poldry) Přípustné využití pro zeleň bylo omezeno pouze na travní porosty, které jsou z hlediska fungování suchých nádrží vhodnější než zeleň obecně. Ve schváleném zadání změny Z2832/00 požadované přípustné umístění cyklistických stezek je bezpředmětné, je v platném znění příslušného regulativu a nemění se. Nad rámec zadání je název podkapitoly přejmenován na SUP- suché nádrže (poldry), což lépe odpovídá obvyklé terminologii. Plochy vodní a suché nádrže, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

37 37 Z 2832/00

38 38 Z 2832/00

39 (6) Příroda, krajina a zeleň (obr. 11) Kapitola je přejmenována na KRAJINNÁ A MĚSTSKÁ ZELEŇ (1), (2) a (7) Podmínky pro celoměstský systém zeleně jsou upraveny v souladu se zadáním (viz Oddíl 3 bod 5). Podmínky pro umístění staveb v celoměstském systému zeleně byly na základě zkušeností z praxe upraveny tak, aby neomezovaly využití ploch a rozvoj v zastavitelném území nad rozumnou míru a umožňovaly umístění staveb dopravní a technické infrastruktury v souladu s platnou legislativou, zejména s 18 (5) stavebního zákona. (3) až (6) Části původně z Oddílu 3, týkající se zeleně, jsou přemístěny z důvodu lepší přehlednosti do Oddílu 5, úvodní části kapitoly (6) Krajinná a městská zeleň. Označení bodů je po společném jednání z důvodů lepší přehlednosti upraveno. Původně směrné rozhraní mezi plochami (6) Přírodní, krajinná a městská zeleň a (7) Pěstební plochy mimo orné půdy je nahrazeno možností posuzovat jako podmíněně přípustné hlavní a přípustné využití v rámci těchto kategorií navzájem, za podmínky, že spolu plochy s rozdílným způsobem využití sousedí. V souladu s výsledky společného jednání je pro ploch NL loky a pastviny vyloučena možnost využití přípustného v ostatních plochách uvnitř kategorie Krajinná a městská zeleň a Pěstební plochy. Potřeba přiměřené flexibility plánu tak není na úkor podmínek ochrany nezastavitelného území a respektuje ochranu zemědělské půdy. 6a) LR lesní porosty Hlavní využití bylo upřesněno v souvislosti s rekreačním významem pražských lesů, které jsou lesy zvláštního určení. Kromě splnění obecných požadavků zadání jsou vzhledem k rekreační funkci pražských lesů doplněny podmínky pro dětská a kondiční hřiště, protože je nutné zajistit jejich formu vhodnou pro umístění v LR. Dále byly služební byty nahrazeny možností podmíněně umístit stavby sloužící péči o les. V souladu se zadáním a jako reakce na požadavky praxe je podmíněně přípustné umístit vozidlové komunikace při hranicích funkční plochy s rozdílným způsobem využití a plošná a liniová vedení technické infrastruktury při hranicích plochy s rozdílným způsobem využití nebo v rámci stávajících komunikací. Takové řešení by mělo zajistit přiměřenou prostupnost a obslužitelnost území, a zároveň by nemělo podstatným způsobem narušit celistvost ploch lesních porostů. Na základě výsledků posouzení vlivu na udržitelný rozvoj území a SEA byla doplněna podmínka prokázání, proč a jakým způsobem veřejný zájem vyjádřený potřebou dopravního spojení převažuje nad ostatními veřejnými zájmy. 6b) ZP parky, historické zahrady a hřbitovy Kromě splnění obecných požadavků zadání byly plochy určené k pohřbívání zvířat v domácích chovech přesunuty do podmíněně přípustného využití a na základě výsledků společného jednání bylo zdůrazněno, že se jedná pouze o pohřbívání bez možnosti těla zvířat spalovat. Důvodem jsou negativní zkušenosti z praxe (snaha zcela nahradit plochy určené územním plánem pro rekreaci výše uvedeným využitím a snahy o umísťování spaloven domácích zvířat, jejichž dopady do území nejsou slučitelné s využitím pro veřejnou parkovou zeleň). Původní ani navrhovaná úprava nepřipouští spalování zvířat v zájmových domácích chovech. Definice zvířat v zájmovém domácím chovu vychází z vyhlášky č. 82/2014 Sb. o kadáverech zvířat v zájmovém chov; dále je uveden odkaz na související zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, 2, odst. 1, písm. d), podle nějž se zákon vztahuje na všechny odpady s výjimkou mrtvých těl zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou. Nově je umožněno podmíněně umístit liniové stavby technické infrastruktury i nad rámec technické infrastruktury pro obsluhu plochy, za podmínky vedení ve stávajících zpevněných komunikacích způsobem minimalizujícím zásahy do okolní zeleně. Nemožnost umístit liniové stavby technické infrastruktury v plochách ZP v zastavěném území někdy způsobovala 39

40 neřešitelné problémy nebo vedla k nehospodárným řešením. Návrh by měl zajistit přiměřenou prostupnost a obslužitelnost území a zároveň by neměl podstatným způsobem narušit funkci parkových ploch. Doposud směrná možnost posunu hranic mezi plochami zeleně je kompenzována podmíněně přípustným využitím, které je obvyklé (tzn. hlavní a přípustné) ve vyjmenovaných plochách zeleně, v případě přímého sousedství posuzovaného pozemku s takovými plochami a za stanovených podmínek. Přiměřená míra flexibility plánu není na úkor ochrany hodnot v plochách zeleně. Na základě výsledků společného jednání je zcela vyloučena možnost umístění podzemních parkovišť; důvodem je především ochrana stávajících hodnot parkově založených ploch. 6c) ZMK zeleň městská a krajinná Kromě splnění obecných požadavků zadání je do doplňkového využití zařazena drobná zahradní architektura v logické paralele s plochami ZP, jejichž využití je obdobné. Nově je na podnět organizací činných při ochraně přírody jako podmíněně přípustné umožněno umístění záchranných stanic pro volně žijící živočichy. V důsledku společného jednání je zcela vyloučena možnost umístění podzemních parkovišťa připomínkovaná formální duplicita podmíněně přípustného umístění technické infrastruktury jak pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím, tak nad rámec potřeb dané plochy je korigována. V souladu se zadáním je doposud směrná možnost posunu hranic mezi plochami zeleně kompenzována podmíněně přípustným využitím obvyklým (hlavním a přípustným) ve vyjmenovaných plochách zeleně, v případě přímého sousedství s takovými plochami a za stanovených podmínek. Přiměřená míra flexibility plánu není na úkor ochrany hodnot v plochách zeleně. 6d) IZ izolační zeleň Kromě splnění obecných požadavků zadání beze změny. V souladu se zadáním je doposud směrná možnost posunu hranic mezi plochami zeleně nahrazena podmíněně přípustným využitím obvyklým (hlavním a přípustným) ve vyjmenovaných plochách zeleně, v případě přímého sousedství s takovými plochami a za stanovených podmínek. Přiměřená míra flexibility plánu není na úkor ochrany hodnot v plochách zeleně. 6e) NL louky a pastviny V souladu se zadáním bylo v NL navrženo podmíněně přípustné umístění nekrytých veřejně přístupných hřišť bez stavebního zázemí a plošných zařízení a liniových vedení technické infrastruktury, avšak jako výsledek dohodového jednání s dotčeným orgánem byla možnost umístění hřišť z návrhu zcela vypuštěna. Návrh zajišťuje přiměřenou obslužitelnost sousedních ploch dopravní a technickou infrastrukturou. Výčet podmíněně přípustného využití nebyl rozšířen o zadáním uvažované umístění zahradních restaurací a rozhleden, neboť s touto částí zadání nesouhlasil dotčený orgán (OŽP MHMP, dnes OCP MHMP). V souladu s výsledky společného jednání neplatí pro NL v jiných plochách zeleně uplatněná náhrada směrné možnosti posunu hranic mezi plochami zeleně podmíněně přípustným využitím obvyklým (hlavním a přípustným) ve vyjmenovaných plochách zeleně na sousedních pozemcích. Plochy krajinné a městské zeleně, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

41 41 Z 2832/00

42 (7) Pěstební plochy (obr. 12) V úvodním odstavci je upřesněno, které odstavce kapitoly (6) lze pro kapitolu (7) aplikovat. Původně uvedené odstavce 5), 6) a 7) nebyly aplikovatelné. V souladu se zadáním je doposud směrná možnost posunu hranic mezi plochami kategorie Příroda, krajina a zeleň (nyní Plochy přírodní, krajinné a městské zeleně) a Plochami pěstebními sady zahrady a vinice, kompenzována podmíněně přípustným využitím obvyklým (hlavním a přípustným) ve vyjmenovaných pěstebních plochách, v případě přímého sousedství s takovými plochami a za stanovených podmínek. Původně směrné rozhraní mezi plochami uvnitř kategorie Příroda, krajina a zeleň (nyní Plochy přírodní, krajinné a městské zeleně) a uvnitř kategorie Pěstební plochy (s výjimkou OP) je nahrazeno možností posuzovat jako podmíněně přípustné hlavní a přípustné využití v rámci těchto kategorií navzájem. Cílem je zajistit žádoucí flexibilitu využití pěstebních ploch při jejich zachování pro pěstební účely nebo umožnit jejich snadnou transformaci na jiný typ městské zeleně. Plochy OP - orné půdy a NL - louky a pastviny jsou z této možnosti vzhledem ke svému odlišnému charakteru (produkční funkce) vyňaty. 7a) PS sady, zahrady a vinice Kromě výše uvedeného je v souladu se zadáním a s ohledem na požadavky praxe nově vloženo využití pro dětská hřiště a dále umožněno podmíněně přípustné využití pro vozidlové komunikace. Cílem je v případě dětských hřišť podpořit rekreační funkci městských sadů a v případě vozidlových komunikací kontrolovaným způsobem umožnit hospodárné vedení dopravní infrastruktury. 7b) PZA zahradnictví Na základě připomínek k zadání je vloženo podmíněně přípustné umístění plošných zařízení dopravní a technické infrastruktury za stanovených podmínek. Cílem je kontrolovaným způsobem umožnit hospodárné vedení dopravní a technické infrastruktury. Po společném projednání je připomínkovaná formální duplicita podmíněně přípustného umístění technické infrastruktury jak pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím, tak nad rámec potřeb dané plochy je korigována. 7c) PZO zahrádky a zahrádkové osady V souladu se zadáním a s ohledem na požadavky praxe je nově vložena podmíněně přípustná možnost umístění vozidlových komunikací na hranicích plochy, způsobem minimalizujícím zásahy do stanoveného využití; cílem je kontrolovaným způsobem umožnit hospodárné vedení dopravní a technické infrastruktury. Po společném projednání je připomínkovaná formální duplicita podmíněně přípustného umístění technické infrastruktury jak pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím, tak nad rámec potřeb dané plochy je korigována. 7d) OP orná půda, plochy pro pěstování zeleniny V souladu se zadáním je umožněno podmíněně přípustné umístění vozidlových komunikací a plošných zařízení dopravní infrastruktury. Nad rámec zadání, ale v jeho duchu, je umožněno též umístění technické infrastruktury bez přívlastku nezbytná ; cílem je kontrolovaným způsobem umožnit hospodárné umístění infrastruktury v území. Výsledkem společného jednání je upřesnění druhu přípustných staveb na stavby zemědělské prvovýroby. Plochy pěstební, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č

43 43 Z 2832/00

44 Oddíl 6 Konkrétní požadavky ve schváleném zadání změny Z2832/00 pro tento oddíl nejsou uvedeny. Bod 13. Je provedena formální korekce textu v souladu s úpravami ostatních částí přílohy č. 1. obecně závazné vyhlášky č.32/1999 Sb. hl. m. Prahy, v platném znění. Obsahově zůstává text Oddílu 6 beze změny. Oddíl 7 1. Prověřit možnost změnit směrné části územního plánu na závazné způsobem umožňujícím posouzení jejich výjimečné odchylky za předem stanovených podmínek nebo na informativní. Týká se to: a) Míry využití území b) Minimálního podílu bydlení v centrální části města c) Vymezení funkčních ploch a vedení liniových tras dopravy a technického vybavení ve výhledu (územní rezervy) d) Hranic využití ploch uvnitř kategorií obytných, smíšených, oddechu a veřejného vybavení, a nezastavitelných ploch e) Hranic mezi urbanisticky významnými plochami a dopravními spojeními a zastavitelnými plochami f) Tvarů křižovatek, tunelových úseků dopravních staveb s výjimkou stanic metra, tras lanovek a vysokorychlostních tratí g) Nezbytných přeložek liniových staveb technického vybavení vyvolaných jinými stavbami h) Tras liniových a dopravních staveb a technického vybavení ve VRÚ a VÚR i) Interakčních prvků ÚSES j) Uspořádání funkčního využití ve VRÚ a VÚR k) Výhledového funkčního využití v plochách územních rezerv Bod 14. výroku Původní Oddíl 7 Rozsah závazné části územního plánu se zrušuje, protože v důsledku změny směrné části ÚP na závaznou pozbývá smysl. Bod 15. výroku K bodu 1 písm. a) k): Oddíl 7 Podmínky prostorového uspořádání Původní Oddíl 7 - Rozsah závazné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy se ruší a nahrazuje Podmínkami prostorového uspořádání. Důvodem je skutečnost, že směrné části územního plánu jsou nahrazeny závaznými v plném rozsahu přílohy č. 1. obecně závazné vyhlášky č.32/1999 Sb. hl. m. Prahy, v platném znění. Cílem je přiblížit územní plán hl. m. Prahy co nejvíce standardu územního plánu ve smyslu zákona 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu (stavební zákon) a jeho následných novel. Ustanovení 188 (3) druhá věta sice umožňuje i nadále udržovat směrnou část územního plánu, avšak v kontextu s ustanoveními novely stavebního zákona - zákona č. 350/2012 Sb. by tvořil územní plán při zachování směrné části na dlouhou dobu nesourodý dokument, o jehož úpravách se v minulosti rozhodovalo jiným postupem (nyní zpochybňovaným jako protiprávní) než o změnách. Uplatňování přechodných opatření bude tedy navrhovanou změnou Z2832/00 omezeno na nezbytné minimum, což zjednoduší a zprůhlední práci s tímto územně plánovacím dokumentem. Původně směrné části územního plánu jsou návrhem změny Z2832/00 řešeny tak, že jsou nahrazeny závaznou podmínkou, obvykle stanovenou s jistou mírou volnosti -v případě koeficientů podlažních ploch v daném rozmezí max. jednoho stupně tak, aby nová úprava v rámci možného podmíněně přípustného využití v koncepčně odůvodněných případech umožnila malé odchylky, aby byla zachována koncepční kontinuita plánu a aby oprávněné 44

45 očekávání vlastníků pozemků, investorů a dalších subjektů nebylo dopady nové úpravy omezeno nad přijatelnou míru. Jednotlivé směrné prvky jsou navrženy k přeměně na závazné následujícím způsobem: Ad a) Míra využití ploch (dříve míra využití území) je závazná a je specifikována v nově koncipovaném Oddíle 7 Podmínky prostorového uspořádání v kapitole 7a, včetně podmíněně přípustného rozmezí max. jednoho stupně, při stanovení podmínek přípustnosti. Podrobnější odůvodnění způsobu stanovení míry využití ploch, vazby na koeficient podlažních ploch a koeficient zeleně a podmínek přípustné odchylky od míry využití ploch jsou uvedeny v tomto oddílu níže. Závazné koeficienty míry využití území jsou uvedeny ve výkrese č. 4, jejich hodnoty jsou stanoveny ve výrokové části. Ad b) Minimální podíl bydlení v centrální části města je závazný a je v souladu se zadáním upraven v Oddíle 3c) body (6) a (7) a ve výkresu č. 26, který je změnou nově vydán jako závazný. Podmíněně přípustná odchylka od stanovených hodnot je možná pouze z důvodů neslučitelnosti bytové funkce s limity životního prostředí či s charakterem území. Toto opatření má účinným, ale přiměřeným způsobem přispět k udržení bytové funkce v centru města. Ad c) Vymezení funkčních ploch a vedení liniových tras dopravy a technického vybavení ve výhledu (územní rezervy) vymezení, možnosti využití a časový horizont naplnění územních rezerv jsou popsány v souladu s platnou legislativou v novém Oddíle 14 Územní rezervy. Je tím vyplněna mezera v textové části plánu, kde se doposud o územních rezervách nemluvilo. Ad d) Hranice využití ploch uvnitř kategorií obytných, smíšených, oddechu a veřejného vybavení, a některých nezastavitelných ploch dříve směrné měkké rozhraní ploch je nahrazeno v Oddílech 4 a 5 takovým nastavením podmínek využití ploch, které umožní mezi jednotlivými příbuznými typy ploch s obdobnou zátěží území podmíněně umístit využití uvedené jako hlavní a přípustné v ostatních plochách uvnitř dané kategorie za podmínky, že s nimi posuzovaný pozemek bezprostředně sousedí a že nebude omezeno hlavní a přípustné využití (například v čistě obytné ploše sousedící s všeobecně obytnou plochou bude možné při splnění uvedených podmínek umístit obchodní zařízení s celkovou hrubou podlažní plochou nepřevyšující m 2 ). Tato podmínka není v rozporu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., kde je pro plochy bydlení stanoven limit pro pozemky pro obchodní prodej do 1000 m 2. Objekt s HPP do 2000 m 2 lze teoreticky na pozemek o rozloze m 2 umístit, např. při 50 % zastavěnosti a 4 nadzemních podlažích. V případě NL byla možnost podmíněně umístit využití uvedené jako hlavní a přípustné v ostatních plochách uvnitř dané kategorie na základě výsledků společného jednání vypuštěna. Ad e) Hranice mezi urbanisticky významnými plochami a dopravními spojeními a zastavitelnými plochami dříve směrné měkké vymezení tvarů veřejných prostranství je nahrazeno v Oddíle 5 závaznou úpravou umožňující podmíněně přesah hlavního a přípustného využití ze sousední plochy do DU za podmínky, že se jedná o rozvojové nebo transformační území a že bude ve stejném rozsahu v logické návaznosti nahrazeno plochou veřejného prostranství v rámci jiné části této sousední plochy. Důvodem je skutečnost, že územní plán nemůže bez podrobnější dokumentace předvídat přesné tvary veřejných prostranství, avšak určuje jejich přibližnou lokalizaci a rozlohu. Ad f) Tvary křižovatek, tunelových úseků dopravních staveb s výjimkou stanic metra, tras lanovek a vysokorychlostních tratí v Oddíle 5 jsou v bodě (2) směrné tvary křižovatek, tunelových úseků dopravních staveb s výjimkou stanic metra tras lanovek a vysokorychlostních tratí nahrazeny podmíněně přípustnými odchylkami za předem stanovených podmínek. Cílem úpravy je umožnit drobné korekce bez podstatného dopadu nebo s nulovým dopadem na povrchové řešení, vyplývající z podrobnějších dokumentací dopravních staveb, bez nutnosti změny územního plánu. Příliš rigidní stanovení rozhraní ploch 45

46 pro dopravní infrastrukturu by vedlo k nutnosti častých změn územního plánu bez racionální potřeby. Ad g) Nezbytné přeložky liniových staveb technického vybavení vyvolané jinými stavbami původně směrné přeložky jsou v Oddíle 5 v bodě (3) navrženy jako podmíněně přípustné. Cílem úpravy je umožnit nutné korekce bez podstatného dopadu nebo s nulovým dopadem na povrchové řešení, vyvolané jinými stavbami a vyplývající z jejich podrobnějších dokumentací, bez nutnosti změny územního plánu. Ad h) Trasy liniových dopravních staveb a staveb technického vybavení ve VRÚ a VÚR původně směrné přeložky jsou v Oddíle 5 v bodě (2) a (3) navrženy jako podmíněně přípustné. Cílem úpravy je neblokovat rozvoj veřejné infrastruktury v rámci VRÚ a VÚR. Ad i) Interakční prvky ÚSES tyto prvky jsou navrženy jako informativní, nově viz Oddíl 8. Důvodem je nestanovovat závazně prvky, jejichž plošný průmět v územním plánu není nutné zcela přesně dodržet, a je pouze doporučeno jejich zohlednění. Ad j) Uspořádání funkčního využití ve VRÚ a VÚR doposud směrné uspořádání ve VRÚ a VÚR je v Oddíle 13 nově definováno jako závazné. V praxi se tím nic nezmění, protože se i doposud veškeré změny uspořádání uvnitř VRÚ a VÚR prováděly změnou územního plánu. Ad k) Výhledové funkční využití v plochách územních rezerv doposud směrné využití ploch vyznačených jako územní rezervy je formálně upraveno v souladu s platným zákonem. Plochy a koridory územních rezerv jsou v Oddíle 14 nově definovány jako závazné, postup pro využití územní rezervy je přesně stanoven (nutnost změny). V praxi se tím nic nezmění, protože se i doposud potvrzení využití územní rezervy (výhledového využití) provádělo změnou územního plánu. Oddíl 8 (dříve Míra využití území a prostorové uspořádání) byl přečíslován na Oddíl 7. a přejmenován na Podmínky prostorového uspořádání. 1. Stanovit závaznou míru využití včetně tabulky a definice (způsobu výpočtu) 2. Upřesnit míru využití území pro stabilizovaná území 3. Stanovit pravidla pro výškovou regulaci (na základě změny 2733, místo ní) Vyhodnocení splnění požadavků výše uvedených v bodu 1 3 schváleného zadání změny Z2832/00 : K bodům 1) a 2) 7a) Míra využití území je přejmenována na Míru využití ploch v souladu s pojmy stavebního zákona. Vyjádření podmínek prostorového uspořádání v plochách vymezených grafickou částí územního plánu je navrženo jako závazné. Podmínky jsou formálně upřesněny, míra využití je pro rozvojové a transformační plochy uvedena jako maximální a je vyjmenováno, ve kterých plochách je stanovena. Důvodem je předejít nejistotám při výkladu platnosti tohoto nástroje. Nově je upřesněn výklad stabilizovaného území a jeho vztah k typu struktury zástavby a výškovým hladinám, uvedeným v územně analytických podkladech. Tato úprava by měla vyjasnit doposud ne vždy správné chápání přípustné míry zásahů do stabilizovaného území. Pro stabilizovaná území je upřesněno, jak je třeba posuzovat zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající struktury, s přihlédnutím k Územně analytickým podkladům hl. m. Prahy, které charakter stávající zástavby popisují. Strukturu a výškové hladiny uvádějí ÚAP 2012 ve výkresu 07 Struktura zástavby. Podrobnější výškové údaje jsou k dispozici v ÚAP 2014, zejména ve výkresech 226 Podlažnost, Střešní krajina, Výška obvodových linií střech, Absolutní výška zástavby. Tyto podklady jsou také relevantním podkladem pro posouzení případné odchylky od stávající struktury ve stabilizovaném území. Posuzování staveb kolaudovaných přede dnem platnosti územního plánu, jejichž míra využití území se neshoduje s mírou využití stanovenou plánem, je obdobný jako u staveb ve stabilizovaném území. V některých případech byly do ploch se stanovenou mírou využití ploch 46

47 zahrnuty z důvodů podměrečnosti i jednotlivé stávající stavby s vyšší mírou využití, než stanovuje plán pro rozvojové plochy v jejich okolí. V těchto případech by měl stavební úřad případné stavební úpravy mírně navyšující koeficient podlažních ploch posuzovat obdobně, jako ve stabilizovaném území. Důvodem je snaha vyhnout se v těchto případech zbytečným změnám územního plánu. Tabulka, stanovující závazný kód míry využití ploch, tvořený koeficientem podlažních ploch a koeficientem zeleně, je z Metodického pokynu k platnému územnímu plánu přesunuta do výrokové části, čímž se potvrzuje její závaznost. Závazné prvky tabulky jsou: kód míry využití plochy, koeficient podlažní plochy, podmíněně přípustný koeficient podlažní plochy a koeficient zeleně. Kód míry využití plochy je vyjádřen písmenným kódem míry využití území ve výkrese č. 4. Kódům příslušející závazné číselné hodnoty koeficientu podlažních ploch a koeficientu zeleně jsou nově uvedeny v tabulce míry využití ploch ve výroku. Koeficient podlažních ploch (KPP) je stanoven (stejně jako v doposud za směrnou považované části územního plánu) jako maximální přípustný bez stanovení dalších podmínek. Jeho hodnotu není nutné dodržet, ale není možné ji překročit. V praxi se někdy vyskytují situace, kdy by bylo mírné překročení stanovené hodnoty žádoucí. Jsou to jednak plochy s mírou využití A, která se ukázala být v pražských podmínkách nízká, jednak v plochách navazujících na stávající zástavbu, kde plánem stanovený přípustný koeficient nezohledňuje vždy přesně konkrétní situaci místa a neumožňuje umístit hmotu, která by vhodným způsobem navázala např. na hlavní římsu, uliční čáru a hloubky zástavby apod. V takových případech, kdy je to v zájmu dotvoření již existujícího prostorového utváření, by bylo vhodné připustit umístění stavby mírně přesahující stanovený přípustný KPP. Nově je proto navrženo za splnění určitých podmínek využít rozmezí nad stanovený KPP, které je shora ohraničené v tabulce uvedenou hodnotou nejvyššího podmíněně přípustného koeficientu podlažních ploch (KPPp) a odpovídá s výjimkou nejvyšší míry využití K jednomu stupni. Pro míru využití plochy K je stanoveno KPPp 3,8 (navýšení o cca 20 %), což odpovídá rozmezí, které je obvyklé pro rozdíl jednoho stupně u vyšší míry využití ploch. Podmínky související s utvářením vhodné prostorové struktury a jejího prověření pomocí digitálního modelu jsou na základě požadavků MK ze společného jednání doplněny o podmínku, že se stavba nachází mimo území plošné památkové ochrany. Tato úprava s ohledem na předpokládanou výjimečnost uplatňování z hlediska celkových kapacit nepředstavuje významné zvýšení. Uplatnění KPPp je vždy striktně závislé na posouzení konkrétního záměru z hlediska místních podmínek a prokazatelných logických vazeb na prostorové prvky okolní zástavby; prostorové působení musí být prověřeno pomocí Digitálního modelu zástavby a zeleně hl. m. Prahy (DMZZ) 4. Navýšení by se nemělo uplatňovat v lokalitách, kdy už k navýšení formou úpravy v minulosti došlo. Tabulka míry využití ploch dále obsahuje závazný koeficient zeleně, který je stanoven jako minimální a určen v závislosti na podlažnosti (shodně s doposud za směrnou považovanou částí územního plánu). Při uplatnění KPPp nedochází ke snížení koeficientu zeleně (KZ), zatímco pokud by se jednalo o změnu územního plánu, pak by výsledkem byla změna kódu míry využití, která s sebou kromě zvýšení KPP obvykle nese i snížení KZ. Podlažnost není závazným prvkem územního plánu a v žádném případě ji nelze považovat za stanovení výšky, jak bylo někdy mylně vykládáno. Znalost teoretické podlažnosti je ale potřebná pro stanovení příslušných koeficientů zeleně ze závazně daného rozpětí. Závazný koeficient podlažních ploch je definován jako podíl HPP a vymezené plochy posuzovaného záměru. Dále je v tabulce uveden příkladem informativní typický charakter zástavby. Podrobnější postup pomocných výpočtů je uveden v metodické příloze A Odůvodnění. Po společném jednání je vložen bod (7) a s ním související tabulka již platných kódů míry využití S, upravující podmínky stanovení speciálního koeficientu míry využití území ve zcela výjimečných případech, např. v proluce v centru města apod. Tento nástroj vyžaduje individuální posouzení a důkladné zdůvodnění nemožnosti splnit podmínky dané škálou 4 Zásady pro zpracování zákresů do panoramatických pohledů jsou uvedeny v Příloze B Odůvodnění 47

48 koeficientů A K. Odůvodnění je také doplněno o informativní přílohu K Koeficienty a struktury, která dokumentuje formou katalogu realizovaných příkladů jednotlivé koeficienty míry využití ploch. Odchylky, které jsou větší než 1 stupeň míry využití plochy nebo odchylky v podmíněně přípustném rozmezí, které nesplní stanovené podmínky, jsou nepřípustné jak v rozvojových a transformačních plochách, tak ve stabilizovaných plochách (resp. vyžadují změnu územního plánu). Závazně stanovená míra využití území i při zavedení podmíněně přípustného rozmezí pro KPPp v hodnotě rozmezí jednoho stupně v omezeném počtu případů bude znamenat významné snížení bilančně nekontrolovatelného nárůstu hrubých podlažních ploch ve srovnání se stavem, kdy byly prováděny úpravy územního plánu podle 188 (3) druhá věta, tzn. rozhodnutím úřadu územního plánování. Ostatní body Oddílu 7 (dříve Oddíl 8) - 7a) počínaje bodem (10) řeší podmínky pro tzv. nerozvojová území, což jsou území stanovená po záplavách v r změnou územního plánu č. 720/00 s cílem zamezit další výstavbě v záplavových územích tam, kde byly dříve územním plánem vymezeny zastavitelné plochy. Pro podmíněně přípustné stavební úpravy stávajících staveb a umísťování doplňkových staveb v souladu se způsobem využití vymezené plochy, a pro umísťování nezbytné dopravní a technické infrastruktury v nerozvojových územích je doplněna podmínka souladu s limity území, zejména s limity vyplývajícími z vodního zákona. Možnost nástaveb a zvětšení půdorysu staveb v nerozvojových územích je oproti původní úpravě vypuštěno, tak aby se zabránilo nežádoucímu rozšiřování zástavby v záplavových územích. K bodu 3) 7b) Výšková regulace je nově koncipována při zachování podmínek posuzování dopadů na panorama města, na urbanistickou koncepci a strukturu zástavby. Úloha orgánů památkové péče při posuzování není návrhem dotčena. Složitější konstrukce výškové regulace, kterou se nepodařilo projednat ve změně územního plánu č. Z2733/00, byla nahrazena jednoduššími podmínkami, vztaženými ke dvěma nově textově definovaným oblastem výškové regulace při zachování jejich grafického vymezení čarou zákazu výškových staveb ve výkrese č. 4 územního plánu. V tomto případě nevyužívá řešení návrhu změny Z2833/00 možnost danou zadáním - revidovat hranici zákazu výškových staveb, a komplexnější řešení této problematiky ponechává na novém územním plánu. (1) Oblast 1, která zahrnuje území uvnitř hranice zákazu výškových staveb, a na rozdíl od původní úpravy navíc všechny památkové rezervace a zóny a dochovaná historická jádra bývalých samostatných obcí, má logicky nejpřísnější regulaci. Cílem je ochrana hodnot historicky i urbanisticky cenných částí města. V této oblasti je proto možné pouze umístění drobných výškových dominant, což je obdobné omezení, jako v původní úpravě. Bylo zvoleno takové vymezení Oblasti 1, které nevyžaduje změnu výkresové části, protože se váže ke stávajícímu vymezení zákazu výškových staveb a k vymezení historických jader bývalých obcí a dále k uvedeným, plošně vymezitelným limitům památkové ochrany (rezervace, zóny). Cílem úpravy je ochrana nejhodnotnějších částí města před narušením panoramatu. Pro historická jádra je v ÚAP 2012 uváděna výšková hladina (8-12 m) a odpovídající struktura (rostlá zástavba venkovského typu R2) je uvedena ve výkresu č. 07 Struktura zástavby, a v textu. Tyto charakteristiky v zásadě odpovídají původní regulaci, kterou nahrazují, a lze je využít při posuzování záměru. 48

49 Oblast 2 zahrnuje zbytek území města, kde jsou výškové stavby přípustné při splnění stanovených podmínek prostorového posouzení a splnění daných kritérií zvláštní přípustnosti. Tato kritéria mají za cíl zajistit, že výškové stavby, pokud budou přípustné, nebudou mít negativní dopady ani do panoramatu, ani do prostorových podmínek v nejbližším okolí, naopak, podmínkou je, aby byly pro město i lokalitu přínosem. Požadavek přihlédnutí k místní struktuře a výškové hladině je nově zformulován tak, aby formulace nebyla v rozporu se stavebním zákonem. Obecně platí, že je nutné posuzovat stavby s přihlédnutím k Územně analytickým podkladům hl. m. Prahy, v nichž jsou struktura zástavby a stávající výškové hladiny uvedeny. (2) Vymezení oblastí výškové regulace hranicí zákazu výškových staveb se ve výkresové části nemění, avšak místo pojetí ostrého rozhraní empiricky stanovené čáry, která navíc nesleduje hranice pozemků, bylo zvoleno pojetí vymezení hranice zákazu výškových staveb myšleným rozhraním o šířce 25 m od osy čáry směrem do oblasti 1. Cílem je pokud možno eliminovat problémy, vznikající při posuzování pozemků v těsné blízkosti této čáry, např. v případě nestejných podmínek pro pozemky, které čára vymezující zákaz výškových staveb dělí. Dopady působení výškových staveb nemohou být jednoznačně dány přesnou hranicí a také grafické vymezení hranice zákazu výškových staveb má jistou míru nepřesnosti. Podmínky proto nově stanovují, že v takto vymezeném 25 m širokém pásu je nutno posoudit výškové a objemné stavby stejně, jako v oblasti bez zákazu výškových staveb. Teprve na základě tohoto posouzení je možné o jejich přípustnosti rozhodnout. Pro památkové rezervace a zóny a pro historická jádra bývalých obcí toto měkké rozhraní stanoveno není. U památkových rezervací a zón se uplatňují zvláštní předpisy, které územní plán respektuje. U historických jader vymezených v územním plánu není vzhledem k jejich drobnému rozsahu a charakteru uplatnění měkkého rozhraní navrženo. (3) a (4) Pro výškové, převýšené a rozměrné stavby jsou tímto bodem definovány 3 základní podmínky (4.1., 4.2., 4.3.), které je nutno splnit, aby mohla být taková stavba posouzena jako přípustná. Označení bodů je po společném jednání z důvodů lepší přehlednosti upraveno. Mezi výškové stavby jsou zařazeny i stavby rozměrné, jejichž parametry nemusí dosahovat parametrů výškové stavby, avšak výrazně se projevují jak v dálkových pohledech a panoramatech, tak v lokální struktuře. Cílem stanovených podmínek je, aby dopady do panoramatu a struktury města byly pozitivní nebo alespoň nebyly negativní, přičemž dopadem, který není negativní, se nemíní vždy nulový dopad; předpokládá se, že i významný projev v panoramatu města může být pozitivní, jak tomu u obdivovaných dominant z minulosti často je. Musí však jít o dopady podtrhující hierarchii městské struktury v širším kontextu. Hodnotí se nejen vizuální dopady, ale podle bodu b. též soulad s celkovou urbanistickou koncepcí, jako je významové a funkční dotváření místa. V lokálním měřítku se podle bodu c. hodnotí zapojení stavby do stávající urbanistické struktury a přínos stavby pro kompoziční hodnoty místa. Opatření má přispět ke zvýšení kvality zásahů do městské struktury a panoramatu. (5) - dříve kap. (11) Oddílu 8 a (6) - dříve kap. (12) Oddílu 8 tyto body se obsahově nemění. (7) Formální podmínky pro posouzení staveb nejsou součástí výroku, a proto jsou uvedeny v příloze B Odůvodnění - Zásady pro zpracování zákresů do panoramatických pohledů - jedná se výhradně o technické podmínky prověření záměrů ve 3 D modelu Prahy. Původní bod (13) Oddílu 8 se ruší, je v rozporu s 43 odstavec (3) stavebního zákona, neboť obsahuje podrobnosti náležející regulačnímu plánu. 49

50 Oddíl 8 (dříve Oddíl 9) Bod 16. výroku (1) Tento bod byl po formální stránce upraven. Z 2832/00 (2) V souladu s obecným zadáním byly veškeré prvky ÚSES s výjimkou doposud směrných interakčních prvků potvrzeny jako závazné. Interakční prvky a ochranné zóny nadregionálních koridorů byly stanoveny jako informativní a vzhledem k metodice ÚSES je doporučeno jejich zohlednění při posuzování změn v území. (3) a (4) - dříve body (2) a (3) Oddílu 9 - formulace byla upravena v souladu se zavedenými pojmy. (5) dříve bod (4) Oddílu 9 - text zůstává beze změny. Oddíl 9 (dříve Oddíl 10) Bod 17. Výroku Text odpovídá změně územního plánu Z2746/00 vydané OOP č. 37/2013 s výjimkou upřesnění, že podmínky stanovené územním plánem v průtočném a neprůtočném území se vztahují pouze k záplavovému území na řekách Vltavě a Berounce, nikoli na ostatní malé toky. Tuto korekci si vynutil rozporu mezi plánem stanoveným využitím ploch s rozdílným způsobem využití, s nímž v souladu jsou pozemky využívány, a podmínkami stanovenými změnou Z 2746/00 v kategoriích záplavových území na drobných tocích (obr. 13). Ve smyslu obecné části schváleného zadání změny Z2832/00 jsou některé pojmy uvedeny do souladu se stavebním zákonem a provedeny drobné formální korekce v zájmu lepší srozumitelnosti. Plochy záplavových území na malých tocích, kterých se výše zmíněné změny týkají, jsou vyznačeny na obr. č. 13 a souvisejících detailech. 50

51 51 Z 2832/00

52 52 Z 2832/00

53 53 Z 2832/00

54 54 Z 2832/00