Teorie mezinárodních ekonomických vztahů

Transkript

1 Mezinárodní obchod ecture 2 Teorie mezinárodních ekonomických vztahů Teorie mezinárodního obchodu Merkantilismus Klasické teorie MO Renata Mudrová

2 Obsah přednášky Teorie mezinárodních ekonomických vztahů Proč mezinárodní ekonomie? Dělení teorií mezinárodních ekonomických vztahů Čistá teorie mezinárodního obchodu Monetární teorie, makroekonomie otevřené ekonomiky Ryzí teorie mezinárodního obchodu Vývoj a základní směry teorií mezinárodního obchodu Merkantilismus Klasická ekonomie

3 Teorie mezinárodního obchodu

4 Proč mezinárodní ekonomie? Základní rozdíly oproti standardní ekonomii : Výroba (spotřeba) se odehrává v různých zemích Rozdílné vybavení výrobními faktory Rozdíly v používaných technologiích Odlišné preference Existence cel, kvót, dopravních nákladů, Předpokládáme volný pohyb zboží, avšak ztíženou mobilitu výrobních faktorů (zejména práce, problém v případě kapitálu) Co jsou teorie mezinárodního obchodu?

5 Mezinárodní ekonomické vztahy Mezinárodní ekonomické vztahy jsou obecně všechny vztahy ekonomického charakteru mezi jednotlivými zeměmi. Teorie mezinárodního obchodu jsou specifickou částí ekonomie, která se snaží vysvětlit oblast mezinárodních ekonomických vztahů Teorie popisující oblast mezinárodních ekonomických vztahů je možno rozdělit do dvou hlavních kategorií: Čistá teorie mezinárodního obchodu Monetární teorie, makroekonomie otevřené ekonomiky

6 Mezinárodní ekonomie dělení: Čistá teorie mezinárodního obchodu Analyzuje příčiny a důsledky mez. směny zboží Mikroekonomický charakter Zájem o determinaci struktury obchodu Makroekonomie otevřené ekonomiky Zaměřuje se na problémy ek. cyklu, ek. růstu Makroekonomický charakter, práce s agregáty (Y, C, I, G, X, M) Měnové kurzy, teorie platební bilance, atd.

7 Ryzí teorie mezinárodního obchodu Problémy, kterými se zabývá: Co determinuje strukturu exportu a importu? Jaké jsou výsledné podmínky obchodu (ceny)? Dopady obchodu na strukturu ekonomiky Dopady na růst, zaměstnanost a mzdy Přístupy: pozitivní vs. normativní analýza Teoretické modely

8 Pozitivní v. normativní analýza Pozitivní analýza Snaha analyzovat obchod, jeho konkrétní kvantitativní dopady, avšak zdržujeme se hodnocení Normativní analýza Zda je obchod pro jednotlivé ekonomiky i pro svět výhodný, zda je žádoucí spíše volný obchod, nebo zda má stát do mezinárodního obchodu zasahovat

9 Vývoj a základní směry Merkantilismus ( ) 1750) Klasická ekonomie (zhruba ) 1850) Neoklasická ekonomie (zhruba od 1850) Sem spadá i Heckscher-Ohlinův model Vychází z ní i současný mainstream Navíc protekcionistické přístupy: Teorie nezralého průmyslu (19. století) Teorie periferijní ekonomiky (2. pol. 20. století) Teorie mimo hlavní proud: Posnerova hypotéza imitačního zpoždění Teorie výrobkového cyklu Moderní přístupy a doplňky Nedokonalá konkurence a rostoucí výnosy z rozsahu (od 70. let) Teorie her (80. léta) Krugmanův model

10 Merkantilismus

11 Merkantilismus The ordinary means therefore to increase our wealth and treasure is by foreign trade, wherein we must observe this rule; To sell more to strangers yearly than we consume of theirs. Thomas Mun (1664) Svou ekonomickou úroveň můžeme zvýšit prostřednictvím obchodu, musíme však vždy více vyvážet než dovážet.

12 století, politika budování silného centralizovaného státu Neformalizovaný a heterogenní přístup, je obtížné mluvit o jednotné škole Autoři např. Thomas Mun, J.B. Colbert Zdroj bohatství peníze, zejména ve formě drahých kovů, zdrojem peněz může být obchod pokud máme přebytek Obchod hra s nulovým součtem Protekcionismus cla, dotace, zákony o plavbě, monopoly Současně ale i snaha dovážet levné suroviny a vyvážet hodnotnější (a dražší) produkty, hodily se i nízké mzdy

13 Kritici a zastánci merkantilismu Snaha vytvořit bohatý stát s chudým obyvatelstvem David Hume: není možné dlouhodobě udržovat přebytek zahraničního obchodu, rozdělení zlata je věc přirozené rovnováhy Adam Smith: důležité není množství zlata, ale objem výroby (spotřeby), obchod má pozitivní dopady na efektivitu díky možnosti využít dělbu práce a to i při vyrovnanosti obchodní bilance Zastánci merkantilismu novodobí protekcionisté, ale např. i J.M. Keynes

14 Klasická ekonomie Teorie absolutních výhod Teorie komparativních výhod

15 Klasická ekonomie Vznik klasické ekonomie se pokládá za vznik moderní ekonomie jako takové Objevuje se skutečná ekonomická teorie, pracuje se s ekonomickými modely Klasici s merkantilisty přímo polemizovali a snažili se většinu jejich názorů vyvracet Mezinárodní obchod je založen na rozdílech v produktivitě práce, která v jejich podání determinuje i ceny Adam Smith ( ), David Ricardo ( ), Stuart Mill ( )

16 Hlavní rysy Zdůrazňuje roli produktivity práce/pracovní náročnosti Zdrojem bohatství nejsou peníze, blaho ekonomiky závisí na tom, kolik může vyrobit (a spotřebovat) toto je možno pozitivně ovlivnit obchodem Obchod není hrou s nulovým součtem, naopak se jedná o hru typu win-win (všichni zúčastnění získávají) V důsledku obchodu dochází ke specializaci, některé sektory ekonomiky prosperují, jiné zanikají Z obchodu profitují jak země více vyspělé, tak země méně rozvinuté Rozdělení celkových přínosů z obchodu je determinováno výslednou mezinárodní cenou

17 Historie 1776 Adam Smith: An Inquiry Into the Nature and Causes of the Wealth of Nations Princip dělby práce, absolutní výhody 1815 Robert Torrens: Essay on the External Corn Trade První explicitní vyjádření principu komparativních výhod 1817 David Ricardo: The Principles of Political Economy and Taxation Nejznámější, formuloval tradiční příklad John Stuart Mill: The Principles of Political Economy Komplexní pohled, doplnil problematiku cen

18 Teorie absolutních výhod Adam Smith 1776 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (An Inquiry Into the Nature and Causes of the Wealth of Nations) If a foreign country can supply us with a commodity cheaper than we ourselves can make it, better buy of them with some part of the produce of our own industry, employed in a way in which we have some advantage. (The Wealth of Nations, Book IV, Section ii, 12) Teorie absolutních výhod

19 Teorie absolutních výhod Teorie absolutních výhod znamená, že se země bude specializovat na výrobu toho zboží, v jehož výrobě je absolutně nejefektivnější (tj. má v této oblasti nejvyšší produktivitu práce) Výsledkem bude to, že s daným objemem vyrobíme více a budeme i více spotřebovávat Problém : kdyby každá země vyráběla pouze to, v čem je nejlepší, bylo by pro obchod dosti málo prostoru. Co třeba méně rozvinuté země?

20 Teorie komparativních výhod David Ricardo 1817 Základy politické ekonomie a zdanění (Principles of Political Economy and Taxation) Problémy s absolutními výhoda inspirovaly Ricarda, aby teorii doplnil a rozšířil Teorie komparativních výhod Prvenství se připisuje spíše Robert Torrensovi Země by měla vyvážet to zboží, v jehož výrobě je relativně nejlepší, tj. to, v čem nejméně zaostává. Jinými slovy by měla vyvážet zboží, v jehož produkci má komparativní výhodu.

21 Teorie komparativní výhod Základní princip: dělba práce Existují-li mezi zeměmi rozdíly v relativních nákladech (resp. opportunity costs) výroby zboží, povede specializace a přerozdělení struktury výroby k vyšší celkové efektivitě se stejným množstvím vstupů je možno vyrobit více Možné důvody rozdílných opportunity costs - rozdílné technologie, rozdílná vybavenost výrobními faktory, rostoucí výnosy z rozsahu, atd. Dělba práce (specializace) rozkvět některých odvětví a úpadek jiných, celkový efekt pozitivní Jedná se o princip velmi jednoduchý, ale překvapivě často nepochopený a desinterpretovaný

22 Teorie komparativní výhod Základní předpoklad mobilita výrobních faktorů v rámci zemí, nikoliv mezi zeměmi Platnost závěrů nezávisí na příčině rozdílů Přínosnost obchodu nezávisí na ukazatelích vyspělosti ekonomik Zatím je ponechána stranou otázka dopadu na jednotlivé země (rozdělení celkového zisku ) a toho, zda se po otevření skutečně budou země takto chovat

23 Ricardo a komparativní výhody Uzavřená (autarkní) ekonomika ekonomika bez zahraničního obchodu Otevřená ekonomika ekonomika vstupující do MO Autarkní cena cena v uzavřené ekonomice je odvozena z pracovní teorie hodnoty a odpovídá relativním pracovním náročnostem. Budeme-li vycházet z opportunity costs, dospějeme ke stejným závěrům. Předpokládáme model v nejjednodušší podobě, tj. 2 země, 2 komodity (2x2)

24 Ricardo a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Anglie Autarkní cena Portugalsko o 11% o 50% Portugalsko má u obou komodit absolutní výhodu na jejich výrobu potřebuje méně dělníků Anglie má v obou případech absolutní nevýhodu v obou případech je méně produktivnější Anglie nemá žádnou absolutní výhodu, má však komparativní výhodu ve výrobě sukna (méně zde zaostává) Portugalsko má logicky komparativní výhodu ve výrobě vína (nejvíce zde Anglii předčí)

25 Ricardo a komparativní výhody Země má komparativní výhodu v té komoditě, kde má buď nejmenší absolutní nevýhodu, nebo největší absolutní výhodu

26 2x2 2 země x 2 zboží

27 Ricardo a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Anglie Portugalsko o 11% o 50% Autarkní cena 120 yardů sukna /100 litrů vína 89 yardů sukna /100 litrů vína Anglie: pokles výroby vína o 100 litrů uvolní 120 zaměstnanců, ti jsou schopni vyrobit 120 yardů sukna (100/100x120). Autarkní cena by tedy měla být 120 yardů sukna/100 litrů vína. Portugalsko: pokles výroby vína o 100 litrů uvolní 80 zaměstnanců, ti jsou schopni vyrobit 89 yardů sukna (100/90x80). Autarkní cena by tedy měla být 89 yardů sukna/100 litrů vína.

28 Ricardo a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Autarkní cena Anglie yardů sukna /100 litrů vína Portugalsko yardů sukna /100 litrů vína o 11% o 50% Anglie relativně dražší víno a levnější sukno Portugalsko relativně dražší sukno a levnější víno Země má komparativní výhodu v tom zboží, které je před otevřením relativně levnější (Anglie sukno, Portugalsko vino)

29 Ricardo a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Autarkní cena Anglie yardů sukna /100 litrů vína Portugalsko yardů sukna /100 litrů vína o 11% o 50% Situace po otevření Země spolu začínají obchodovat

30 Ricardo a komparativní výhody Pokud předpokládáme volný obchod, dojde k tomu, že obchodníci se budou nakupovat víno v Portugalsku, vozit jej do Anglie a vyměňovat za sukno (racionálně budou nakupovat tam, kde je to levnější, a prodávat tam, kde je to dražší) Jednotlivé země se začnou specializovat Anglie logicky na sukno (sice je v jeho výrobě absolutně méně produktivní, ale zaostává zde výrazně méně, než-li u vína) Portugalsko se bude specializovat na víno (má zde největší absolutní výhodu, nejvíce zde předčí Anglii) Komodita, ve které má země komparativní výhodu, je v této zemi před otevřením levnější předpokládaná specializace po otevření (Anglie sukno, Portugalsko víno) je racionální. Předpokládejme, že mezinárodní cena bude 100 yardů sukna/100 litrů vína

31 Ricardo a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Autarkní cena Anglie yardů sukna /100 litrů vína Portugalsko yardů sukna /100 litrů vína Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína Anglie: Portugalsko o 11% o 50% 1000l vína 1200 zam 1200yd sukna 1200l vína 20% 1200yd sukna 1080 zam 1350l vína 1350yd sukna 12,5%

32 Ricardo a komparativní výhody Příklad 1 Anglie: Pokles výroby vína o 1000 l uvolní 1200 zaměstnanců, ti se přesunou do výroby sukna, kterého vyrobí o 1200 yardů více. Za toto sukno při dané ceně Anglie na mezinárodním trhu obdrží 1200 l vína, tj. o 20% více než o kolik snížila svoji produkci. Portugalsko: Pokles výroby sukna o 1200 yardů uvolní 1080 (1200/100*90) dělníků, kteří po přesunu do výroby vína vyprodukují o 1350 (1080/80*100) litrů vína více. Za víno by Portugalsko na mezinárodním trhu získalo 1350 yardů sukna, tj. o 12.5% více obě země profitují

33 Ricardo a komparativní výhody Příklad 2 Anglie: Pokud pak Anglie obětuje část své vlastní výroby vína a přesune 120 dělníků do výroby sukna, ztratí sice 100 litrů vína, které předtím vyráběla, ale s pomocí oněch 120 dělníků si může vyrobit 120 metrů sukna, za které na mezinárodním trhu dostaně 120 litrů vína - ze specializace a obchodu bude tedy profitovat, i když bude méně produktivní a když bude mít vyrovnanou bilanci. Portugalsko, aby vyrobilo požadovaných dodatečných 120 litrů vína, musí někde získat 96 dělníků (80/100*120). Aby je mohlo uvolnit z výroby sukna, musí se tato výroba snížit o 107 yardů (100/90*96). Ale za toto snížení získá Portugalsko 120 yardů. obě země tedy profitují.

34 Ricardo a komparativní výhody Závěry: Obě země mohou z obchodu profitovat současně Z obchodu profituje i země méně vyspělá Racionální by byla za těchto podmínek úplná specializace Zvýšila se celková výroba a tedy i efektivita Zbývá otázka co determinuje mezinárodní cenu a tedy i dělení zisků z obchodu?

35 Mill a komparativní výhody John Stuart Mill Doplnění Ricarda o teorii mezinárodních směnných poměrů Mezinárodní cena se musí pohybovat mezi autarkními cenami obou ekonomik Čím je mez. cena vzdálenější od domácí (relativně), tím země z obchodu profituje více

36 Mill a komparativní výhody Autarkní ceny jsou determinovány domácími relativními produktivitami práce Mezinárodní ceny se pohybují v mezích vymezených autarkními cenami, jsou však výsledkem interakce nabídky a poptávky Důležitá je zde reciprocita poptávek Výsledná úroveň mez. ceny tak závisí na preferencích, elasticitě poptávek a na relativní velikosti ekonomik Čím je mez. cena vzdálenější od domácí (relativně), tím země z obchodu profituje více Pro malé a méně rozvinuté země tedy obchod může být ještě výhodnější než pro země velké a vyspělé!

37 Mill a komparativní výhody Při mez. ceně 120 yardů sukna/100 litrů vína bude pro Anglii přínos obchodu nulový, pro Portugalsko maximální Opačná situace nastane při ceně 89/100 Zhruba stejné by zisky z obchodu byly při ceně kolem 103.3/100, nikoliv při ceně 104.5/100 vždy jde o relativní vzdálenost (poměr) cen a ne o vzdálenost absolutní! Při mezinárodní ceně 100yd sukna/100 litrů vína získá z obchodu více Anglie

38 Mill a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Autarkní cena Anglie yardů sukna /100 litrů vína Portugalsko yardů sukna /100 litrů vína Mezinárodní cena: 120 yardů sukna/100 litrů vína Anglie: 1000l vína Portugalsko: 1200yd sukna o 11% o 50% 1200 zam 1080 zam 1200yd sukna 1350l vína 1000l vína 0% 1620yd sukna 35%

39 Mill a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Autarkní cena Anglie yardů sukna /100 litrů vína Portugalsko yardů sukna /100 litrů vína o 11% o 50% Mezinárodní cena: 103.3yardů sukna/100 litrů vína Anglie: 1000l vína Portugalsko: 1200 zam 1200yd sukna l vína 16% 1200yd sukna 1080 zam 1350l vína yd sukna 16%

40 Mill a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína Autarkní cena Anglie yardů sukna /100 litrů vína Portugalsko yardů sukna /100 litrů vína o 11% o 50% Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína Anglie: 1000l vína 1200 zam 1200yd sukna 1200l vína 20% Portugalsko: 1200yd sukna 1080 zam 1350l vína 1350yd sukna 12,5%

41 Mill a komparativní výhody Po otevření platí v obou zemích stejná (mezinárodní) cena Angličané vyrábí přesně tolik sukna, kolik při dané ceně požadují domácí spotřebitelé a kolik od nich požadují Portugalci Portugalci produkují tolik vína, kolik při dané ceně požadují domácí spotřebitelé a kolik od nich požadují Angličané Portugalská poptávka po suknu je zároveň portugalskou nabídkou vína; anglická nabídka sukna je zároveň anglickou poptávkou po víně Poptávky a nabídky tak do sebe musí přesně zapadat

42 Předpoklady modelu: Existence rozdílů v technologiích 1 výrobní faktor práce Práce je homogenní, mobilní uvnitř země, nikoliv však mezi zeměmi Dokonalá konkurence a plné využití zdrojů Vyrovnaná obchodní bilance Konstantní výnosy z rozsahu 2 země, 2 zboží Zanedbáváme dopravní náklady a cla Nebereme v úvahu existenci peněz Uvolnění většiny předpokladů závěry modelu výrazně nemění viz Mill (1848)!

43 Anglie Celková pracovní vybavenost: 3600 jednotek Produkční funkce: 1 Q 100 Preference: 1 Q 120 s s v V U min { C v} s, C Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína

44 Víno 30 CPF Anglie PPF Sukno

45 Portugalsko Celková pracovní vybavenost: 3600 jednotek Produkční funkce: 1 Q s 90 s Preference: 1 Q V 80 V U min { C v} s, C Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína

46 Víno Portugalsko 45 PPF CPF 40 Sukno

47 Víno Světová PPF a rovnováha při světové ceně Sukno

48 Matematické odvození modelu I. Produkční funkce Anglie 1 Q Q s s v v Produkční funkce - Portugalsko 1 Q s 90 s 1 Q 80 v v

49 Matematické odvození modelu II. Jednotky práce k dispozici Anglie 1300 Portugalsko 801 Preference spotřebitelů Anglie Umin {10C s, C v } Portugalsko Umin {10C s, C v } Tj. v obou zemích preferují takové kombinace výsledné spotřeby, kdy na 1yard sukna připadá 10 l vína

50 PPF Anglie Portugalsko V 10,83 V 10,01 13 S 8,9 S

51 Anglie Anglie Q Q Q Q v s s v v v s s v s , v s s v v s s v v v s s s v Q Q Q Q v v s s Q Q

52 Portugalsko Portugalsko Q Q Q Q v s s v v v s s v s , v s s v v s s v v v s s s v Q Q Q Q , v v s s Q Q

53 PPF Anglie Portugalsko V V 10,83 10, S 0,9 8,9 S

54 Peněžní verze modelu Místo barterové směny použití peněz V každé zemi je stanovena úroveň mezd W v domácí měně Cena zboží v penězích (p) pracovní náročnost (a) x mzda (W) p aw. Kurz (E) počet liber za 1 Euro Výsledné ceny sukna v librách: Anglie sukno A sukno p a W A Portugalsko sukno P sukno p a W E P

55 Peněžní verze modelu Výsledné ceny sukna v librách Anglie sukno A sukno p a W A Portugalsko sukno P sukno p a W E Výsledné ceny vína v librách P Anglie víno A víno p a. W A Portugalsko p a. W. E víno víno P P

56 Aby Anglie vyvážela sukno, musí platit: A A A P P asukno asukno W < asukno W E P < a sukno Aby Portugalsko vyváželo víno, musí platit: P W W A E A P A A P P avíno W E avíno W > avíno W E P > A a W víno Každá ze zemí musí současně vyvážet a dovážet, proto: a a A sukno P sukno < P W W A E < a a A víno P víno

57 Dodatečné informace Mzda v Portugalsku je 200 Euro W P 200 Mzda v Anglii je 120 liber W A 120 Kurz libra / euro je 0,7 E 0,7 libry/1 Euro

58 Aby Anglie vyvážela sukno, musí platit: A A A P P asukno asukno W < asukno W E P < a sukno P W W A E < ,7 < ,7 120 Aby Portugalsko vyváželo víno, musí platit: A A A P P avíno avíno W > avíno W E P > a víno P W W A E < ,7 < ,7 120

59 Každá ze zemí musí současně vyvážet a dovážet, proto: a a A sukno P sukno < P W E A W < a a A víno P víno < 200.0,7 120 < ,11 < 1,16 < 1,5 Situace je rovnovážná.

60 Méně produktivní země tak může vyvážet, její nižší produktivita se projeví nižšími mzdami. Země s vyšší produktivitou si naopak může dovolit mzdy vyšší. Mzda je současně endogenní pokud bude výrazně růst produktivita, mzdy se budou přizpůsobovat. Např. v ČR budou moci být stejné platy jako v EU, pokud budeme mít alespoň v některých komoditách absolutní výhodu. Pokud by se v méně produktivní zemi prudce zvýšily mzdy, aniž by adekvátně vzrostla produktivita, musela by se znehodnotit její měna, aby nedošlo k výrazným problémům s platební bilancí. Vztah lze i rozšířit model typu 2 země, n zboží. V tomto případě relativní mzdy rozhodují o tom, co ještě bude země exportovat a co již importovat.

61 2xn 2 země x n zboží

62 Komparativní výhody více zboží Zboží Pracovní náročnost Země A Pracovní náročnost Země B Relativní produktivita práce Jablka Banány Kaviár Datle Enchiladas

63 Relativní mzdy a obchod a a 1 * 1 * a w < < < < a w 2 * 2 < a a n * n Relativní mzdy determinují, co se bude exportovat a co se bude importovat Nicméně relativní mzdy jsou zároveň ovlivněny pracovní náročností, strukturou poptávky a velikostí ekonomiky

64 Teorie komparativních výhod - shrnutí Struktura mezinárodního obchodu je determinována rozdíly v relativních produktivitách práce. Výsledná mezinárodní cena se pohybuje mezi autarkními relativními cenami determinovanými domácími opportunity costs (relativními produktivitami) Čím větší je rozdíl (procentní) mezi opportunity costs a mezinárodní cenou, tím je zapojení do obchodu pro danou zemi výhodnější. Do obchodu se mohou se ziskem zapojit i země, které zaostávají v produktivitě ve všech sektorech. Otevřená zaostalá ekonomika bude mít nižší mzdy než vyspělá ekonomika, avšak její reálná mzda bude vyšší než v případě uzavřené ekonomiky.

65 Tradované omyly o komparativní výhodě Obchod je výhodný pouze tehdy, pokud je naše země tak silná, aby mohla čelit zahraniční konkurenci. Zahraniční konkurence je nefér a škodí jiným zemím, pokud je založena na nízkých mzdách. Obchod vykořisťuje ekonomiku a zhoršuje její stav, pokud jsou její zaměstnanci hůře placení než zaměstnanci v zahraničí

66 Kritika teorie kompar.výhod: Je závislá na předpokladu mobility pracovní síly (splněno spíše v delším období) Je statická, nebere v úvahu možné interakce mezi současnou specializací a budoucím vývojem ekonomiky Autorům zejména z méně rozvinutých zemí se nelíbí její závěry ohledně přirozenosti specializace RZ na jednoduché komodity a vývoz surovin. Někteří autoři (např. F. ist) ji pokládají za vyhovující spíše pro již vyspělé země (zde je mnohdy důvodem nepochopení). Někdy je odmítána s poukazem na příliš svazující předpoklady i zde se často jedná o nepochopení

67 Domácí studium Krugman, P.: Ricardo s difficult idea, R. Dornbusch, S. Fischer, P. Samuelson: Comparative Advantage, Trade and Payments in a Ricardian Model with a Continuum of Goods, AER 1977

68 Děkuji za pozornost