POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro právní záležitosti /0402(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY Návrh zprávy Constance Le Grip (PE v01-00) Ochrana nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním (COM(2013)0813 C7-0431/ /0402(COD)) AM\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 AM_Com_LegReport PE v /79 AM\ doc

3 38 Jiří Maštálka Bod odůvodnění 1 (1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání oficiálních práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku (1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání oficiálních práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Obchodní tajemství a práva duševního vlastnictví představují dva odlišné právní nástroje. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. AM\ doc 3/79 PE v01-00

4 nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací. 39 Sergio Gaetano Cofferati Bod odůvodnění 1 (1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání oficiálních práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního (1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání oficiálních práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Podniky využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na PE v /79 AM\ doc

5 vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací. rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací. Or. it 40 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 1 (1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání oficiálních práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou (1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný AM\ doc 5/79 PE v01-00

6 pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací. subjekt cenné a které nejsou obecně známy nebo obvykle přístupné osobám, které se běžně tímto druhem informací zabývají, nebo osobám, pro něž by zveřejnění nebo použití těchto informací mělo ekonomickou hodnotu. Takovéto knowhow a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označují jako obchodní tajemství. Odůvodnění Použití slova oficiální vyvolává dojem, že obchodní tajemství je jedním z práv duševního vlastnictví, což není. K obchodnímu tajemství a k právům duševního vlastnictví by se nemělo přistupovat stejně, protože jsou velmi rozdílné povahy a neslouží témuž účelu. Patentový systém odpovídá společenské smlouvě, kdy jsou poskytována výlučná práva výměnou za zveřejnění vynálezu prostřednictvím jeho popisu v patentu. Je třeba rovněž třeba vyjasnit, co v souvislosti s obchodním tajemstvím znamená obecně známé. 41 Jiří Maštálka Bod odůvodnění 2 (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na PE v /79 AM\ doc

7 vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie pod ochranou mobility práce. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. 42 Jiří Maštálka, Kostas Chrysogonos Bod odůvodnění 2 (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních AM\ doc 7/79 PE v01-00

8 modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky, významnou ochranu představují zejména pro malé a střední podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. 43 Sergio Gaetano Cofferati Bod odůvodnění 2 (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně PE v /79 AM\ doc

9 vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Šíření znalostí a informací je nutno považováno za nezbytný předpoklad pro zajištění dynamických, pozitivních a rovných příležitostí k rozvoji podnikání. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. Or. it 44 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 2 (2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních (2) Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby AM\ doc 9/79 PE v01-00

10 modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace a zajišťující mobilitu práce je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Ochrana před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním obchodního tajemství by však neměla být na úkor inovací a mobility práce. Odůvodnění Otevřené inovace nejsou založeny pouze na smluvních dohodách o správě výlučných práv mezi podniky. Obchodní tajemství může sehrávat z hlediska procesu otevřených inovací určitou úlohu, ta však není nutně zásadní. Nadměrná ochrana může naopak rozvoji otevřených inovací bránit. 45 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 3 PE v /79 AM\ doc

11 (3) Inovativní podniky jsou v rostoucí míře vystaveny nepoctivým praktikám, které jsou zaměřeny na zneužití obchodního tajemství, jako je krádež, nepovolené kopírování, ekonomická špionáž, porušení požadavků na zachování důvěrnosti, bez ohledu na to, zda k nim dochází v Unii či mimo ni. K vyššímu riziku těchto praktik přispívá nejnovější vývoj, jako je globalizace, větší externí zajišťování služeb nebo činností, delší dodavatelské řetězce, větší využívání informačních a komunikačních technologií. Neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství ohrožuje schopnost právoplatného majitele obchodního tajemství získat výnosy plynoucí pro průkopníka z využívání výsledků jeho úsilí o inovace. Bez účinných a srovnatelných právních prostředků k ochraně obchodního tajemství v celé Unii jsou na vnitřním trhu narušeny pobídky k účasti na inovačních přeshraničních činnostech a obchodní tajemství nemůže naplnit svůj potenciál jakožto hybná síla hospodářského růstu a zaměstnanosti. Uvedené má odrazující efekt na inovace a tvořivost a investice se snižují, což má nepříznivý dopad na hladké fungování vnitřního trhu a narušuje to jeho růstový potenciál. (3) Podniky jsou vystaveny nepoctivým praktikám, které jsou zaměřeny na zneužití obchodního tajemství, jako je krádež, nepovolené kopírování, ekonomická špionáž, porušení požadavků na zachování důvěrnosti, bez ohledu na to, zda k nim dochází v Unii či mimo ni. Neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství ohrožuje schopnost osoby, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci, získat výnosy plynoucí pro průkopníka z využívání výsledků jeho úsilí. Bez účinných a srovnatelných právních prostředků k ochraně obchodního tajemství v celé Unii bude omezena bezpečnost podniků, které se zapojí do spolupráce s přeshraničními partnery, což ohrožuje potenciál vnitřního trhu podporovat růst. Odůvodnění Účelem bodů odůvodnění je stanovit stručné zdůvodnění základních ustanovení normativní části a nemusí zeširoka teoretizovat o otázkách, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (inovační politika a to, co pro ni představuje pobídku a co nikoliv). 46 Julia Reda, Pascal Durand AM\ doc 11/79 PE v01-00

12 Bod odůvodnění 4 (4) Mezinárodní úsilí o řešení tohoto problému vyvíjené v rámci Světové obchodní organizace vedlo k uzavření Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen dohoda TRIPS ). Tato dohoda obsahuje mimo jiné ustanovení o ochraně obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním třetími osobami, která představují společné mezinárodní normy. Touto dohodou, která byla schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES 5, jsou vázány všechny členské státy, jakož i samotná Unie. 5 Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání ( ) (Úř. věst. L 336, , s. 1). (4) Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen dohoda TRIPS ). Tato dohoda obsahuje mimo jiné ustanovení o ochraně obchodního tajemství dále jen nezveřejněné informace před neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním třetími osobami. Odůvodnění Jen velmi málo zemí podpořilo jednání GATT o obchodních tajemstvích. Mezi zeměmi účastnícími se jednání nepanuje v této věci shoda. Z tohoto důvodu je také Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví mlhavá a namísto pojmu obchodní tajemství používá termín nezveřejněné informace, čímž si členské státy ponechaly volný prostor. 47 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 5 PE v /79 AM\ doc

13 (5) Bez ohledu na dohodu TRIPS existují v právních předpisech členských států významné rozdíly, pokud jde o ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním jinými osobami. Ne všechny členské státy přijaly například vnitrostátní definice obchodního tajemství a/nebo jeho neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění, takže rozsah ochrany není snadno pochopitelný a mezi jednotlivými členskými státy se liší. Mimoto existuje nejednotnost, pokud jde o opravné prostředky podle občanského práva, které jsou k dispozici v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, jelikož ne ve všech členských státech jsou vždy k dispozici příkazy ke zdržení se určitého chování vydané třetím osobám, které nejsou konkurenty právoplatného majitele obchodního tajemství. Mezi členskými státy existují rovněž rozdíly, co se týká zacházení se třetími osobami, které získaly obchodní tajemství v dobré víře, následně však v době jeho použití zjistily, že jeho získání vyplývá z předchozího neoprávněného získání jinou stranou. (5) V právních předpisech členských států existují významné rozdíly, pokud jde o ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním jinými osobami. Ne všechny členské státy přijaly například vnitrostátní definice obchodního tajemství a/nebo jeho neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění, takže rozsah ochrany není snadno pochopitelný a mezi jednotlivými členskými státy se liší. Mimoto existuje nejednotnost, pokud jde o opravné prostředky podle občanského práva, které jsou k dispozici v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, jelikož ne ve všech členských státech jsou vždy k dispozici příkazy ke zdržení se určitého chování vydané třetím osobám, které nejsou konkurenty právoplatného majitele obchodního tajemství. Mezi členskými státy existují rovněž rozdíly, co se týká zacházení se třetími osobami, které získaly obchodní tajemství v dobré víře, následně však v době jeho použití zjistily, že jeho získání vyplývá z předchozího neoprávněného získání jinou stranou. Odůvodnění Dohoda TRIPS záměrně uvádí volnou definici nezveřejněných informací a nezmiňuje se o obchodních tajemstvích. 48 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 7 AM\ doc 13/79 PE v01-00

14 (7) Rozdíly v právní ochraně obchodního tajemství zajišťované členskými státy znamenají, že obchodní tajemství nepožívá v celé Unii rovnocenné úrovně ochrany, což vede k roztříštěnosti vnitřního trhu v této oblasti a oslabuje celkový odrazující účinek pravidel. Vnitřní trh je nepříznivě dotčen, pokud tyto rozdíly snižují pobídky podniků k provádění přeshraničních hospodářských činností souvisejících s inovacemi, včetně spolupráce s partnery při výzkumu nebo výrobě, externího zajišťování služeb nebo činností či investování v jiných členských státech, jež závisí na využití informací chráněných jako obchodní tajemství. Přeshraniční výzkum a vývoj v rámci sítě i činnosti spojené s inovacemi, včetně související výroby a následného přeshraničního obchodu, jsou v Unii méně přitažlivé a obtížnější, což vede rovněž k neefektivitě inovací na úrovni Unie. V členských státech s relativně nižší úrovní ochrany, v nichž může být obchodní tajemství snadno ukradeno či jinak neoprávněně získáno, se zvyšuje také obchodní riziko. To má za následek neefektivní alokaci kapitálu na prorůstové inovace na vnitřním trhu kvůli vyšším výdajům na ochranná opatření k vyrovnání nedostatečné právní ochrany v některých členských státech. Zvýhodňuje to rovněž činnost nekalé konkurence, která po neoprávněném získání obchodního tajemství může šířit výsledné výrobky na vnitřním trhu. Rozdíly v legislativních režimech usnadňují taktéž dovoz výrobků ze třetích zemí do Unie prostřednictvím míst vstupu se slabší ochranou, pokud návrh, výroba nebo uvádění těchto výrobků na trh závisí na ukradeném či jinak neoprávněně získaném obchodním tajemství. Tyto rozdíly jsou celkově na újmu řádnému fungování vnitřního trhu. (7) Rozdíly v právní ochraně obchodního tajemství zajišťované členskými státy znamenají, že obchodní tajemství nepožívá v celé Unii rovnocenné úrovně ochrany, což vede k roztříštěnosti vnitřního trhu v této oblasti a oslabuje celkový odrazující účinek pravidel. Vnitřní trh je nepříznivě dotčen, pokud tyto rozdíly snižují pobídky podniků k provádění přeshraničních hospodářských činností souvisejících s inovacemi, včetně spolupráce s partnery při výzkumu nebo výrobě, externího zajišťování služeb nebo činností či investování v jiných členských státech, jež závisí na využití informací chráněných jako obchodní tajemství. Rozdíly v legislativních režimech usnadňují taktéž dovoz výrobků ze třetích zemí do Unie prostřednictvím míst vstupu se slabší ochranou, pokud návrh, výroba nebo uvádění těchto výrobků na trh závisí na obchodním tajemství, u něhož bylo prokázáno, že bylo odcizeno nebo neoprávněně získáno. Tyto rozdíly jsou celkově na újmu řádnému fungování vnitřního trhu. PE v /79 AM\ doc

15 49 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 7 (7) Rozdíly v právní ochraně obchodního tajemství zajišťované členskými státy znamenají, že obchodní tajemství nepožívá v celé Unii rovnocenné úrovně ochrany, což vede k roztříštěnosti vnitřního trhu v této oblasti a oslabuje celkový odrazující účinek pravidel. Vnitřní trh je nepříznivě dotčen, pokud tyto rozdíly snižují pobídky podniků k provádění přeshraničních hospodářských činností souvisejících s inovacemi, včetně spolupráce s partnery při výzkumu nebo výrobě, externího zajišťování služeb nebo činností či investování v jiných členských státech, jež závisí na využití informací chráněných jako obchodní tajemství. Přeshraniční výzkum a vývoj v rámci sítě i činnosti spojené s inovacemi, včetně související výroby a následného přeshraničního obchodu, jsou v Unii méně přitažlivé a obtížnější, což vede rovněž k neefektivitě inovací na úrovni Unie. V členských státech s relativně nižší úrovní ochrany, v nichž může být obchodní tajemství snadno ukradeno či jinak neoprávněně získáno, se zvyšuje také obchodní riziko. To má za následek neefektivní alokaci kapitálu na prorůstové inovace na vnitřním trhu kvůli vyšším výdajům na ochranná opatření k vyrovnání nedostatečné právní ochrany v některých členských státech. Zvýhodňuje to rovněž činnost nekalé konkurence, která po neoprávněném získání obchodního tajemství může šířit výsledné výrobky na vnitřním trhu. Rozdíly v legislativních režimech usnadňují taktéž (7) Rozdíly v právní ochraně obchodního tajemství zajišťované členskými státy znamenají, že obchodní tajemství nepožívá v celé Unii rovnocenné úrovně ochrany, což vede k roztříštěnosti vnitřního trhu v této oblasti a oslabuje celkový odrazující účinek pravidel. Vnitřní trh je nepříznivě dotčen, pokud tyto rozdíly snižují pobídky podniků k provádění přeshraničních hospodářských činností souvisejících s inovacemi, včetně spolupráce s partnery při výzkumu nebo výrobě, externího zajišťování služeb nebo činností či investování v jiných členských státech, jež závisí na využití informací chráněných jako obchodní tajemství. Rozdíly v legislativních režimech usnadňují taktéž dovoz výrobků ze třetích zemí do Unie prostřednictvím míst vstupu se slabší ochranou, pokud návrh, výroba nebo uvádění těchto výrobků na trh závisí na obchodním tajemství, u něhož bylo prokázáno, že bylo odcizeno nebo neoprávněně získáno. Tyto rozdíly jsou celkově na újmu řádnému fungování vnitřního trhu. AM\ doc 15/79 PE v01-00

16 dovoz výrobků ze třetích zemí do Unie prostřednictvím míst vstupu se slabší ochranou, pokud návrh, výroba nebo uvádění těchto výrobků na trh závisí na ukradeném či jinak neoprávněně získaném obchodním tajemství. Tyto rozdíly jsou celkově na újmu řádnému fungování vnitřního trhu. 50 Tadeusz Zwiefka Bod odůvodnění 8 (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. Touto směrnicí není dotčena možnost členských států poskytovat větší ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, PE v /79 AM\ doc

17 zveřejněním a použitím. 51 Jean-Marie Cavada Bod odůvodnění 8 (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti a to i v rámci veřejných a soukromých smluv. Informace nebo know-how by rovněž měly mít skutečnou nebo potenciální komerční hodnotu. Komerční hodnota informací nebo knowhow spočívá zejména v tom, že jejich nezákonným získáním, použitím nebo zveřejněním může pravděpodobně vzniknout škoda osobě, která je má právoplatně ve své moci, tím, že dojde k ohrožení jejich vědeckého a technologického potenciálu, hospodářských nebo finančních zájmů nebo jejich schopnosti obstát v hospodářské soutěži. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní AM\ doc 17/79 PE v01-00

18 činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. Or. fr 52 Sergio Gaetano Cofferati Bod odůvodnění 8 (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní a přesnou definici obchodního tajemství. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. Or. it 53 Daniel Buda PE v /79 AM\ doc

19 Bod odůvodnění 8 (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tyto informace a know-how musí být svou povahou důvěrné, musí mít skutečnou nebo potenciální komerční hodnotu a jejich ochrana nesmí být v rozporu s veřejným zájmem. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. Or. ro Odůvodnění Potřebné doplnění s ohledem na definici obchodního tajemství ve smyslu čl. 2 odst Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 8 AM\ doc 19/79 PE v01-00

20 (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. (8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace a nezveřejněné know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti, komerční hodnotu těchto informací vzhledem k jejich důvěrné povaze i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají, a to včetně konkurentů. Odůvodnění Je zásadní, aby směrnice dokázala rozlišovat mezi tím, co lze považovat za obchodní tajemství, a co nikoli. Působnost této směrnice se nevztahuje na informace, jejichž zveřejnění vyžaduje právo Unie nebo vnitrostátní právní předpisy. 55 Jiří Maštálka Bod odůvodnění 9 (9) Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za (9) Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za PE v /79 AM\ doc

21 nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství by se nemělo pokládat zveřejnění informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních orgánů veřejné moci, které mají takovéto informace k dispozici na základě povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/ nebo jiných pravidel týkajících se přístupu k dokumentům. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, , s. 43). nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství by se nemělo pokládat zveřejnění informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních orgánů veřejné moci, které mají takovéto informace k dispozici na základě povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/ nebo jiných pravidel týkajících se přístupu k dokumentům. Do oblasti působnosti této směrnice by podobně neměla spadat ochrana oprávněného veřejného zájmu, jako je ochrana spotřebitelů, ochrana pracovníků, ochrana veřejného zdraví, ochrana životního prostředí ani ochrana základních práv včetně svobody projevu a informací a předcházení nekalé soutěži. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, , s. 43). 56 Julia Reda, Pascal Durand Bod odůvodnění 9 (9) Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění (9) Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění AM\ doc 21/79 PE v01-00

22 obchodního tajemství. Za neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství by se nemělo pokládat zveřejnění informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních orgánů veřejné moci, které mají takovéto informace k dispozici na základě povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/ nebo jiných pravidel týkajících se přístupu k dokumentům. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, , s. 43). obchodního tajemství. Za neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství by se nemělo pokládat zveřejnění informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních orgánů veřejné moci, které mají takovéto informace k dispozici na základě povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/ nebo jiných pravidel týkajících se přístupu k dokumentům. Stejně tak by do oblasti působnosti této směrnice neměly spadat informace, jejichž zveřejnění, získání nebo použití vyžadují pravidla Unie či členských států nebo orgány veřejné moci. Za neoprávněné by dále nemělo být považováno zveřejnění, získání nebo použití informací, které bylo provedeno za účelem ochrany oprávněného veřejného zájmu, jako je ochrana spotřebitele, ochrana pracovníků, ochrana života lidí, zvířat nebo rostlin, ochrana životního prostředí, ochrana základních práv, včetně svobody projevu a informací, a předcházení nekalé soutěži. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, , s. 43). 57 Mary Honeyball, Glenis Willmott, Catherine Stihler Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a) Pro účely této směrnice a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady PE v /79 AM\ doc

23 (EU) č. 536/2014 1a by se údaje zahrnuté do zpráv o klinické studii po udělení registrace, po ukončení postupu pro udělení registrace nebo po stažení žádosti o registraci neměly považovat z obchodního hlediska za důvěrné. Za důvěrné by navíc neměly být obecně považovány ani hlavní charakteristiky klinického hodnocení, závěr týkající se části I hodnotící zprávy pro povolení klinického hodnocení a rozhodnutí o povolení klinického hodnocení, podstatné změny klinického hodnocení a výsledky klinického hodnocení včetně důvodů pro dočasné zastavení a předčasné ukončení. 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 158, , s. 1). 58 Jytte Guteland Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a) V zájmu ochrany životního prostředí nejsou touto směrnicí dotčeny povinnosti uložené Unii a jejím členským státům Aarhuskou úmluvou OSN o poskytování přístupu a šíření informací o životním prostředí. Konkrétně čl. 4 odst. 4 písm. d) a čl. 5 odst. 8 Aarhuské úmluvy požadují, aby orgány veřejné moci zveřejňovaly informace o emisích, které jsou relevantní pro ochranu životního prostředí a aby vypracovaly mechanismus s cílem zajistit poskytování dostatečných informací o výrobcích AM\ doc 23/79 PE v01-00

24 veřejnosti způsobem, který umožní spotřebitelům se na základě těchto informací rozhodovat pro environmentálně šetrnější alternativy ; tato ustanovení jsou v právu Unie provedena v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č 1367/2006 Evropského parlamentu a Rady 1a a v čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/4/ES 1b ; 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, , s. 13). 1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, Úř. věst. L 41, , s Pascal Durand, Julia Reda Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a) Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti uložené Unii a jejím členským státům podle Aarhuské úmluvy OSN o poskytování přístupu a šíření informací o životním prostředí. Zejména v čl. 4 odst. 4 písm. d) Aarhuské úmluvy se vyžaduje, aby orgány veřejné moci zveřejňovaly informace o emisích, které jsou relevantní pro ochranu životního PE v /79 AM\ doc

25 prostředí, a to i v případě důvěrných obchodních a průmyslových informací. Tento požadavek je posílen a proveden v právu Unie v čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1367/2006 1a a čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/4/ES 1b. V čl. 5 odst. 8 Aarhuské úmluvy se dále stanoví, že Unie a její členské státy by měly vypracovat mechanismus s cílem zajistit poskytování dostatečných informací o výrobcích veřejnosti způsobem, který umožní spotřebitelům se na základě těchto informací rozhodovat pro environmentálně šetrnější alternativy. V tomto smyslu se jakékoli získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství některým orgánem EU nebo vnitrostátním orgánem veřejné moci v souladu s těmito ustanoveními nepovažuje za neoprávněné. 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, , s. 13). 1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, Úř. věst. L 41, , s Jean-Marie Cavada Bod odůvodnění 10 AM\ doc 25/79 PE v01-00