Plán odpadového hospodářství města SEMILY. Na období

Transkript

1 Plán odpadového hospodářství města SEMILY Na období Červen 2016

2 Objednatel Město Semily Husova Semily Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství města Semily THC Servis s.r.o. Revoluční 1082/ Praha 1 Červen 2016 Řešitelský tým: Pavel Procházka THC Servis s.r.o. Ing. Jan Maňhal THC Servis s.r.o. Bc. Lenka Soukupová Městský úřad Semily 2

3 Anotace Plán odpadového hospodářství města Semily je zásadním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství města na období následujících sedmi let ( ). Plán je rozdělen do tří základních částí, které společně utváří komplexní pohled na problematiku odpadového hospodářství a stanovují cílové parametry pro hlavní odpadové toky. Plán odpadového hospodářství vychází z Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje a plně respektuje stanovené cíle a opatření tohoto regionálního dokumentu a přispívá k celkovému naplnění stanovených cílů v odpadovém hospodářství jak na úrovni kraje, tak na úrovni města. 3

4 Obsah 1. Úvodní část Účel a působnost Plánu odpadového hospodářství města Semily Struktura a obsah, konzultační a řídící proces POH MS Struktura a obsah POH MS Institucionální zabezpečení odpadového hospodářství Charakteristika zájmového území Historie Geografická poloha a přírodní poměry Demografické údaje I. Analytická část Datové zdroje Produkce a nakládání s odpady Nakládání s odpady rozdělenými do obecných skupin Směsný komunální odpad Biologicky rozložitelný komunální odpad Materiálově využitelné složky komunálních odpadů Nebezpečné odpady Živnostenské odpady Biologicky rozložitelný odpad Stavební a demoliční odpady Obaly a obalové odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Odpadní pneumatiky Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Odpadní oleje Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Zařízení pro nakládání s odpady Management odpadového hospodářství

5 II. Závazná část Úvod závazné části Obecné zásady, cíle a opatření pro nakládání s odpady Strategické cíle odpadového hospodářství Libereckého kraje na období Zásady pro nakládání s odpady Program předcházení vzniku odpadů Nakládání s komunálními odpady Komunální odpady Směsný komunální odpad Živnostenské odpady Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Stavební a demoliční odpady Nebezpečné odpady Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Obaly a obalové odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Odpadní pneumatiky Odpadní oleje Specifické skupiny nebezpečných odpadů Odpady a zařízení s obsahem PCB Odpady s obsahem perzistentních organických znečišťujících látek Odpady s obsahem azbestu Další skupiny odpadů Vedlejší produkty živočišného původu a BRO z kuchyní a stravoven Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl Odpovědnost za plnění POH a zabezpečení kontroly Soustava indikátorů k hodnocení stavu plnění POH MS

6 III. Směrná část Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH města Semily zpracován Výčet nástrojů pro splnění cílů POH MS Normativní nástroje Ekonomické nástroje Administrativní a regulační nástroje Informační nástroje Dobrovolné nástroje Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady Kritéria pro inovaci prvků systémů jednotlivých složek odpadového hospodářství Komunální odpady Biologicky rozložitelné odpady Nebezpečné odpady Stavební odpady Výrobky podléhající režimu zpětného odběru Administrativně-technická opatření Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady Přehled plánovaných zařízení pro nakládání s odpady Odpovědnost za plnění POH a zabezpečení kontroly Seznam tabulek Seznam grafů Seznam zkratek Příloha I Přehled obecných indikátorů POH MS

7 1. Úvodní část 1.1 Účel a působnost Plánu odpadového hospodářství města Semily a) Plán odpadového hospodářství města Semily (POH MS) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území města Semily. b) POH MS se vztahuje na nakládání s odpady týkající se obce (dle 44 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb.) s výjimkou odpadů vyjmenovaných v 2 odst. 1 písmena a) až i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ). c) POH MS vychází z Plánu odpadového hospodářství České Republiky (POH ČR) a z Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK), je zpracován na dobu 7 let tj. období 2017 až 2023, a bude změněn v případě zásadní změny POH ČR či POH LK. d) POH MS navazuje na předchozí Plán odpadového hospodářství města Semily ( ). 1.2 Struktura a obsah, konzultační a řídící proces POH MS Struktura a obsah POH MS Struktura POH MS koncepčně vychází z POH LK a je dána především 43 zákona o odpadech a dalšími souvisejícími právními předpisy, včetně prováděcích předpisů. POH MS se skládá z následujících hlavních částí: Úvodní část Poskytuje základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH MS, rovněž uvádí základní charakteristiku města Semily z hlediska geografického, demografického a ekonomického. Tato charakteristika vymezuje základní rámec pro hospodaření s odpady na území města. I. Analytická část (Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství) Popisuje stávající stav a vývoj odpadového hospodářství města z hlediska produkce a způsobů nakládání s odpady. Uvádí přehled o technicko - organizačním řešení odpadového hospodářství včetně popisu sítě zařízení pro nakládání s odpady. II. Závazná část Stanovuje základní principy pro nakládání s odpady na území obce s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Stanoví cíle, zásady a opatření zejména pro vybrané skupiny odpadů, které mají zásadní význam pro odpadové hospodářství z hlediska jejich produkce nebo vlastností. III. Směrná část Uvádí přehled nástrojů pro plnění stanovených cílů. Dále se zabývá systémem řízení změn v odpadovém hospodářství. Její součástí je soustava indikátorů, na jejichž základě se průběžně vyhodnocuje odpadové hospodářství a plnění cílů závazné části POH. 7

8 Hlavní priority odpadového hospodářství města Semily pro období : Předcházení vzniku odpadů a opětovné použití výrobků s ukončenou životností. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionu. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) a ostatními biologicky rozložitelnými odpady (BRO) na území města Semily, s důrazem na oddělený sběr. Omezení skládkování odpadů z území města Semily Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství ve městě Semily 1.3 Institucionální zabezpečení odpadového hospodářství Role obcí Obce jsou původci komunálních odpadů na území kraje a mají přímou odpovědnost za fyzické nakládání s odpady na svém území. Každá obec vytváří systém sběru, svozu a dalšího nakládání s odpady, který je většinou zakotven v obecní vyhlášce. Z hlediska financování systému nakládání s odpady se jedná o mandatorní výdaj obecních rozpočtů. Obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ), které jsou pověřeny výkonem státní správy, resp. jejich úřady, pak vykonávají pravomoci svěřené státem v oblasti odpadového hospodářství. Veřejná správa na úrovni obcí v odpadovém hospodářství je dána povinnostmi obcí dle platného zákona o odpadech. Obce jsou na základě tohoto zákona původci odpadů. Nakládání s odpady v roli původců odpadů je samosprávná působnost měst a obcí. V této souvislosti každá obec či město na svém území vytváří systém nakládání s odpady postavený na shromažďování, sběru, přepravě (svozu), třídění, využívání a odstraňování odpadů. Dle 44 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, mohou obce k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálními odpady vytvořit dobrovolný svazek obcí. Dle 44 a 50 odst. 1, písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, mohou obce vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených, a to i za účelem zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění. Oblast odpadového hospodářství je co do samosprávných kompetencí měst a obcí jednoznačně nejdůležitější a největší oblastí životního prostředí z pohledu všech velikostních skupin samospráv měst a obcí. Oblastí odpadového hospodářství, především systémem nakládání s odpady na území obce (stanovený vyhláškou v samostatné působnosti obce jako podzákonným právním aktem), se zabývají orgány obcí a měst. Výkon státní správy v oblasti odpadového hospodářství v úrovni obcí zajišťují především obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Mezi nejdůležitější pravomoci v rámci jejich územní působnosti patří udělování souhlasů pro nakládání s nebezpečnými odpady, souhlasy k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů, vedení a zpracovávání evidence odpadů a způsobů nakládání s nimi, kontrola dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ústředních a ostatních správních 8

9 úřadů v oblasti odpadového hospodářství, ukládání povinnosti odstranit odpad provozovatelům zařízení pro odstraňování odpadů v mimořádných případech, ukládání pokut za porušení povinností vymezených zákonem o odpadech nebo uložených rozhodnutím na základě zákona. Vyjadřují se dále ke zřízení zařízení pro odstraňování odpadů v územním a stavebním řízení či například ke zřízení malých zařízení pro biologické zpracování odpadů. Obecní úřady ostatních obcí (obcí s pověřeným obecním úřadem a obecním úřadem) kontrolují, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady pouze na základě písemné smlouvy s obcí, zda se fyzická osoba, která není podnikatelem, zbavuje odpadu pouze v souladu se zákonem. Dále ukládají dle zákona o odpadech právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za využívání systému nakládání s odpady obce bez písemné smlouvy s obcí, současně mohou stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Dále ukládají fyzickým osobám pokuty za přestupek a současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Obecní úřady obcí dále kontrolují, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu se zákonem o odpadech. 1.4 Charakteristika zájmového území V úvodní kapitole analytické části POH MS jsou uvedeny základní charakteristiky zájmového území působnosti POH. Podrobněji je popsána environmentální situace ve městě, neboť jednotlivé složky životního prostředí tvoří celkový systém, ve kterém dochází k vzájemným interakcím mezi všemi složkami. Přehledem těchto údajů je možno získat informace o širších souvislostech, které spoluutváří charakteristiku odpadového hospodářství města Semily Historie První písemná zmínka o Semilech, resp. o farním kostele, je z roku 1352, a dá se tedy předpokládat, že obec samotná existovala již dříve. V Semilech sídlila šlechta, která zde vystavěla tvrz a později zámek. V roce 1542 se majetkové poměry ustálily a Semily se dostaly do vlastnictví rodu Smiřických. Později přešly do rukou Albrechta z Valdštejna a po jeho smrti do rukou cizích šlechtických rodů. Zámek, pivovar, lesy a další pozemky byly městem Semily odkoupeny v letech od francouzského rodu Rohanů. V roce 1850 byly vytvořeny orgány státní správy a poddaní se tak stali svobodnými občany. Bylo zřízeno okresní hejtmanství, později obecní úřad. Okresním městem byly Semily do roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny, a Semily se staly pověřenou obcí 3. stupně s 21 spádovými obcemi. Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, kdy se také Semily staly městem. Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile či Semille. Od čeho je jméno odvozeno, můžeme se jen dohadovat podle jazykovědců by mělo označovat osadu semilů, tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se líbí. 9

10 1.4.2 Geografická poloha a přírodní poměry Město Semily se nachází v jihovýchodním cípu Libereckého kraje v Semilském okresu. Leží v údolí na soutoku řek Jizery a Olešky a na svazích údolí, především na jižní straně (Komenského náměstí, Nad Špejcharem, ). Západně od Semil se nachází hora Kozákov (cca 4 km) a následně Český ráj. Severozápadně od města chrání údolí Jizery přírodní skalní masív Galerie, která je součástí, na ni navazující, přírodní rezervace Údolí Jizery. Východním směrem se nachází Krkonošské podhůří, v němž se mj. nalézá národní přírodní památka Strážník Demografické údaje Město na severovýchodě Čech a jihovýchodě Libereckého kraje v okrese Semily. Rozkládají se v hlubokém údolí u soutoku Jizery s Oleškou na severní hranici Českého ráje. Semily mají kolem 9 tisíc obyvatel (počet obyvatel rok , rok 2012, , rok , rok , rok ). Leží v kotlině na řece Jizeře ve výšce 340 m n. m., kolem 50 km od Liberce a asi 100 km od Prahy. Rozloha Semil je 16,31 km². Město se člení na 3 katastrální území (Semily, Spálov, Bítouchov) a 4 místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov). Mezi památky Semil patří děkanský kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele, hotel Obecní dům, dům čp. 2 (muzeum), tři roubené chalupy v Jílovecké ulici, mariánský sloup, sochy sv. Anny a sv. Václava u děkanského kostela, sochy sv. Jana Nepomuckého, dr. F. L. Riegra, sousoší A. Staška a I. Olbrachta a další. V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jež patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova a Kamenického stezka; nedaleko leží Bozkovské dolomitové jeskyně a asi 3 km od města hora Kozákov. 10

11 I. Analytická část 1. Datové zdroje Základním datovým zdrojem pro zpracování Analytické části POH MS byla Hlášení o produkci a nakládání s odpady za kalendářní roky 2011 až 2015 předaná Městským úřadem Semily. Dle metodických doporučení MŽP byla produkční data odpadových toků hodnocena za období Město Semily za období neohlásilo žádnou produkci nebezpečného odpadu, toto bylo způsobeno tím, že produkci NO za město Semily ohlašovala společnost TSM Semily s.r.o. (provoz sběrného dvora). Tato skutečnost bude napravena již v hlášení o odpadech za rok Do POH města Semily byly tedy převzaty údaje o produkci NO společnosti TSM Semily s.r.o. Stejný případ nastal i u odpadu pneumatiky a objemný odpad. Dále byl zpracovateli poskytnut přehled zařízení pro nakládání s odpady na správním území města Semily zpracovaný ke dni , přehled o počtu a objemu nádob na separovaný odpad včetně četnosti vývozu za rok Údaje o využitelných složkách komunálního odpadu byly poskytnuty autorizovanou obalovou společností EKO-KOM. Údaje o zpětném odběru výrobků poskytly kolektivní systémy (společnost Ecobat, Ekolamp, Asekol, Elektrowin). Data byla vyhodnocena obvyklým způsobem, vyjádřena v tabulkové a grafické formě a v některých případech doplněna přepočty na obyvatele či vztažena k jiným relevantním parametrům. Způsoby nakládání a jejich vyjádření respektovalo platný výčet jednotlivých druhů nakládání s odpady dle příslušné legislativy v oblasti odpadového hospodářství. 2. Produkce a nakládání s odpady Produkce odpadů je jedním z hlavních ukazatelů stavu životního prostředí ve městě. Odpady vznikají při každodenní lidské činnosti a jsou nedílnou součástí lidské existence. Charakter produkce ve větších městech je různorodý a závisí na mnoha faktorech, jako například na životní úrovni, rozvoji průmyslové a zemědělské sféry, hustotě osídlení, environmentálním povědomí občanů a mnoha dalších. Město Semily patří mezi města s nižší průměrnou produkcí odpadů. Jednou z nejvýznamnějších složek je směsný komunální odpad (tvoří cca 1/2 produkce veškerých odpadů). Celková produkce odpadů ve městě Semily v roce 2015 byla tun (ve sledovaných letech jsou množství všech odpadů vyrovnaná a průměrně tvoří cca tun). Produkce nebezpečných odpadů tvoří každý rok vždy méně jak 1 % z celkové produkce všech odpadů. Nejvyšší produkci zaznamenáváme v roce 2013 (12,8 tun), naopak nejnižší produkce byla v roce 2011 (cca 3 tuny). Průměrná produkce za sledované období je cca 8,6 tun nebezpečného odpadu ročně. Nejvíce zastoupenými nebezpečnými odpady jsou stavební odpady obsahující azbest a obaly obsahující zbytky nebezpečných látek. V produkci směsného komunálního odpadu (průměr cca t/rok) patří město Semily opět mezi nižší průměr v České republice a blíží se produkcím směsných komunálních odpadů ve srovnatelně velkých městech. Produkce směsného komunálního odpadu ve městě Semily tvoří kolem % z celkové produkce všech odpadů na území města Semily. Předchozí informace číselně doplňuje následující tabulka udávající celkové produkce odpadů ve městě Semily za roky

12 Tabulka 1 Souhrn celkové produkce odpadů města Semily za období Všechny odpady Celková produkce odpadů Produkce na obyvatele Jednotka t/rok 2 192, , , , ,6365 kg/obyv./ rok 251,72 231,75 232,93 249,92 251,01 Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Nebezpečné odpady t/rok 9,854 9,889 12,792 7, ,1775 % 0,45 0,49 0,64 0,36 0,15 kg/obyv./ rok 1,13 1,14 1,48 0,91 0,37 Ostatní odpady t/rok 2 182, , , , ,459 % 99,55 99,51 99,36 99,64 99,85 kg/obyv./ rok 250,59 230,62 231,45 249,01 250,64 Směsný komunální odpad t/rok 1 348, , , , ,621 % 61,50 58,87 57,12 51,90 53,39 kg/obyv./ rok Zdroj: Evidence o produkci a nakládání s odpady města Semily 154,82 136,42 133,04 129,70 134,02 Tabulka č. 2 udává čisté produkce obecných skupin odpadů ve městě Semily v letech 2011 až Množství všech odpadů se od roku 2011 pohybuje v rozmezí 2,0 2,2 tisíc tun za jeden kalendářní rok. Nejvyšší hodnota produkce byla zjištěna v roce 2011 (2 192 tun), naopak nejnižší produkci ve městě Semily zaznamenáváme v roce 2015 (2 146 tun). Město Semily ročně vykazuje přibližně stejná množství produkce všech odpadů. Tyto údaje zajišťují stabilní prostředí v oblasti odpadového hospodářství. Souhrnné produkce u kategorie nebezpečných odpadů se průměrně drží na hodnotě cca 8-9 tun ročně (nejvyšší produkce v roce ,8 tuny, nejnižší produkce v roce tuny). Důvodem klesající a stoupající produkce jsou výkyvy v produkci stavebních odpadů s obsahem azbestu a obalů obsahujících zbytky nebezpečných látek. V produkci směsného komunálního odpadu za poslední 4 roky 12

13 se město Semily pohybuje velice vyrovnaně kolem hodnoty 1,15 tisíc tun za jeden kalendářní rok (minimum v roce tun, maximum v roce tun). Grafické znázornění celkových produkcí základních skupin odpadů (tj. všech, ostatních, nebezpečných a směsného komunálního) ve městě je vyjádřeno v grafu číslo 1 (produkci NO pro minimální produkci není možno v grafu zobrazit). Graf číslo 2 uvádí znázornění produkce veškerých odpadů vzniklých na území MS a v grafu číslo 3 je graficky vyjádřena produkce komunálních odpadů. Tabulka 2 Celková produkce odpadů v letech na území města Semily Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [ t/rok] [ t/rok] [ t/rok] [ t/rok] ,473 9, , , ,864 9, , , ,182 12, , , ,282 7, , , ,637 3, , ,621 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Graf 1: Celkové produkce obecných skupin odpadů v letech na území města Semily 2 500, , , ,00 500,00 0, Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad Graf 2 Produkce všech odpadů ve městě Semily v letech

14 2 500, , , ,00 500,00 0, Graf 3 Produkce komunálních odpadů v Městě Semily v letech Tabulka 3 Podíl odpadů na celkové produkci v letech

15 Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [%] [%] [%] [%] ,00 0,45 99,55 61, ,00 0,49 99,51 58, ,00 0,64 99,36 57, ,00 0,36 99,64 51, ,00 0,15 99,85 53,39 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily V tabulce číslo 3 je celková produkce odpadů ve městě Semily rozdělena do procentuálního vyjádření mezi odpady nebezpečné, ostatní a směsný komunální. Celková produkce odpadů v roce 2015 je t (100 % produkce odpadů), z toho tvoří 0,15 % (3,2 t) nebezpečné odpady a 99,85 % (2 143 t) tvoří ostatní odpady. Směsný komunální odpad tvoří 53,39 % (1 146 t) z celkové produkce odpadů vzniklých ve městě Semily v roce Tabulka 4 Produkce odpadů na obyvatele v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] ,72 1,13 250,59 154, ,75 1,14 230,62 136, ,93 1,48 231,45 133, ,92 0,91 249,01 129, ,01 0,37 250,64 134,02 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Tabulka číslo 4 uvádí přehledný výčet produkcí odpadů na jednoho obyvatele ve městě Semily. Jeden obyvatel města Semily v roce 2015 vyprodukoval průměrně 251 kg odpadů, z toho je téměř veškeré množství odpad kategorie ostatní a odpad kategorie nebezpečný se ve městě vyskytoval minimálně (0,37 tuny na osobu). Ze statistických dat dále vyplývá, že každý občan v roce 2015 ve městě Semily vyprodukoval průměrně 134 kg směsného komunálního odpadu (tato hodnota je ve srovnání s průměrem v České republice kg více jak trojnásobně menší). Hodnota produkce směsného komunálního odpadu na osobu ve městě Semily se drží od roku 2012 kolem hranice 130 kg za 1 rok. 15

16 2.1 Nakládání s odpady rozdělenými do obecných skupin Nakládání s odpady na území města Semily odráží jednak technické a technologické podmínky ve městě, které jsou charakterizovány sítí zařízení k nakládání s odpady na území města, a také vliv faktorů řízení odpadového hospodářství jako jsou legislativní a systémové požadavky na odpadové hospodářství (například povinnosti plnění cílů plánů odpadových hospodářství jednotlivých obcí i kraje). Největší podíl v nakládání s odpady na území města tvoří jeho skládkování a to zejména u směsného komunálního odpadu, kdy tento podíl tvoří 100 % produkovaného SKO. Tabulka 5 Množství a podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [t, %] [t, %] [t, %] [t, %] 1 742,216 (79,46 %) 1 588,256 (78,94 %) 1 584,993 (78,85 %) 1 628,330 (75,97 %) 1 745,210 (81,34 %) 8,43 (85,57 %) 8,737 (88,35 %) 8,814 (68,90 %) 3,9415 (50,77 %) 1,923 (60,52 %) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 1 733,78 (79,44 %) 1 579,519 (78,90 %) 1 576,179 (78,91 %) 1 624,386 (76,07 %) 1 743,289 (81,37 %) 1 348,470 (100 %) 1 184,305 (100 %) 1 148,152 (100 %) 1 112,291 (100 %) 1 145,621 (100 %) Ve městě Semily je skládkováno kolem 80 % z celkové produkce všech odpadů vzniklých na tomto území. Skládkování u nebezpečných odpadů se pohybuje v rozmezí od %. Tento fakt ale nehraje velkou roli, jelikož reálné hmotnostní produkce jsou zanedbatelné a taktéž i skládkované množství z této hodnoty. Množství skládkovaných směsných komunálních odpadů se drží celé období na 100 % z celkové produkce. Graf 4 Množství skládkovaných odpadů (z celkové produkce všech odpadů) v %

17 Tabulka 6: Množství nebezpečného odpadu z města Semily ukládaného na skládky NO (t/rok) 8,43 8,737 8,814 3,9415 1,923 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily V oblasti nebezpečných odpadů se celkové množství skládkovaných nebezpečných odpadů od roku 2012 neustále zmenšuje, až na hodnotu 1,9 tun v roce Tabulka 7 Množství a podíl odpadů odstraněných spalováním v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [t, %] [t, %] [t, %] [t, %] 13,400 (0,61 %) 13,655 (0,68 %) 16,021 (0,80 %) 16,373 (0,77 %) 15,1045 (0,71 %) 1,123 (11,40 %) 0,916 (9,26 %) 3,465 (27,09 %) 3,418 (44,03 %) 1,2445 (39,17 %) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 12,275 (0,60 %) 12,739 (0,60 %) 12,556 (0,60 %) 12,955 (0,60 %) 13,860 (0,60 %) 0,000 (0 %) 0,000 (0 %) 0,000 (0 %) 0,000 (0 %) 0,000 (0 %) Z tabulky číslo 7 je zřejmé, že k odstraňování odpadů ve městě Semily se minimálně používá metoda spalování. Tato skutečnost souvisí s nepřítomností většího zařízení pro spalování odpadů na území města a je ovlivněna tím, že osoby oprávněné k nakládání s odpady volí způsob nakládání dle svých technických, logistických a ekonomických možností. Nejvíce je tímto způsobem nakládáno s nebezpečným odpadem. Tabulka 8 Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech Rok Separované komunální odpady a obaly [kg/obyv./rok] , , , , ,03 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 17

18 Ve městě Semily se v roce 2015 odděleně vyseparovalo 38,03 kg komunálních odpadů a obalů na jednoho občana. Toto množství se neustále pohybuje kolem hranice cca 40 kg/občana/rok za celé sledované období Uváděná množství zahrnují odpady: Papírové a lepenkové obaly, Plastové obaly, Kompozitní obaly, Skleněné obaly, Textilní materiály. Uváděné hodnoty neobsahují biologicky rozložitelný odpad. 2.2 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad ( ) tvoří v celorepublikovém průměru nejvýznamnější složku komunálních odpadů. Jedná se o odpad, který zůstává po oddělení využitelných složek a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Také ve městě Semily tvoří jeho produkce významný podíl z celkového spektra produkovaných odpadů. Produkce směsného komunálního odpadu ve městě Semily si drží stálé hodnoty (průměr cca tun). Zvláštností systému sběru směsného komunálního odpadu ve městě je nulové zapojení živnostníků do obecního systému sběru SKO. Tabulka č. 10 zobrazuje předchozí text v číselné podobě, grafické vyjádření produkce směsného komunálního odpadu je v grafu číslo 5. Jediným způsobem nakládání s tímto odpadem je ve městě Semily skládkování (tabulka číslo 10). Tabulka 9 Produkce směsného komunálního odpadu na území Města Semily v období (v tunách) Směsný komunální odpad , , , , ,621 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Tabulka 10 Způsoby nakládání se směsným komunálním odpadem na území Města Semily letech (v tunách) Druh nakládání Skládkování 1 348, , , , ,621 Spalování na pevnině Využití na rekultivaci skládek Prodej odpadu jako druhotné suroviny Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily

19 Graf 5 Produkce směsného komunálního odpadu na území města Semily v období (v tunách) 1 600, , , ,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0, Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou odpady, které jsou schopny anaerobního nebo aerobního rozkladu a pocházejí od občanů. Do výpočtu produkce biologicky rozložitelného odpadu se zahrnují následující druhy odpadů uvedených v tabulce číslo 11. V následující tabulce číslo 12 jsou uvedeny hodnoty produkce jednotlivých odpadů BRKO. Tabulka 11 Odpady zahrnuté do výpočtu produkce BRKO Zdroj: MŽP Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Objemný odpad Největší množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu tvoří směsný komunální odpad, objemný odpad a papír a lepenka. Podrobněji podává informace tabulka následující tabulka. 19

20 Tabulka 12 Produkce odpadů patřících do BRKO za roky ve městě Semily Katalogové číslo Název druhu Produkce (t) Papír a lepenka 151,08 138, , ,88 108, Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Oděvy 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Textilní materiály 33,56 36,26 38,43 40,77 43, Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) Směsný komunální odpad 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 83,26 75,91 63,95 62,64 57, , , , , , Odpad z tržišť 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Objemný odpad 385, , , , ,668 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily V rámci nakládání s odpady patřících do BRKO je snahou všechny odpady a v co největší míře materiálově využívat. Tento předpoklad je 100 % plněn u všech druhů odpadů kromě směsného komunálního odpadu (SKO) a objemného odpadu (OO), se kterými je nakládáno způsobem skládkování. Skládkování SKO a OO poté zvyšují množství BRKO ukládaných na skládky. Stěžejním cílem POH je snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních. Z této definice nám plyne konečná hodnota pro rok 2020 a ta je 52 kg na obyvatele za 1 rok. V roce 2015 se dle výpočtů ve městě Semily ukládá 96 kg/obyvatele/rok, hodnota je dvojnásobně vyšší než cílová hodnota v roce Uvádíme tuto statistiku i za období : rok kg/obyv./rok, rok kg, rok kg, rok kg. 20

21 2.2.2 Materiálově využitelné složky komunálních odpadů Materiálově využitelné složky komunálních odpadů tvoří odpady, které jsou odděleně sbírány v rámci komunálního sběru v obcích. Patří sem papír a lepenka, sklo, textil, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad, železné a neželezné kovy. Tabulka číslo 14 podrobně popisuje jednotlivé produkce zmíněných druhů odpadu za roky 2011 až Mezi složky s největším množstvím patří papír a lepenka, skleněné obaly a biologicky rozložitelný odpad. Tabulka 13 Produkce materiálově využitelných složek komunálních odpadů v letech ve Městě Semily Kód odpadu Název odpadu Produkce (t) (2011) Produkce (t) (2012) Produkce (t)(2013) Produkce (t) (2014) Produkce (t) (2015) Papír a lepenka 151,08 138,07 132,56 106,88 108, Sklo 95,83 87,58 98,11 91,053 95, Textilní materiály 33,56 36,26 38,43 40,77 43, Plasty 67,01 66,02 69,49 65,69 72, Kovy 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Biologicky rozložitelný odpad Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 83,26 75,91 63,95 62,64 57, Nebezpečné odpady Celková produkce nebezpečných odpadů, jak ukazuje tabulka č. 15, se v posledních letech pohybuje od 3 do 13 t/rok. Největší procento tvoří Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, Barvy, tiskařské barvy, lepidla. Ostatní druhy nebezpečných odpadů vznikají velice málo a nahodile. Názvy jednotlivých nebezpečných odpadů jsou v tabulce pro přehlednost zkráceny. Grafické znázornění celkové produkce NO je provedeno v grafu číslo 6. Tabulka 14 Produkce nebezpečných odpadů ve městě Semily za roky Kód odpadu Název odpadu Produkce (t) (2011) Produkce (t) (2012) Produkce (t) (2013) Produkce (t) (2014) Produkce (t) (2015) Odpadní barvy a laky 0,645 0,0 2,367 1, , Kyseliny nespecifikované Motorové a mazací oleje (nechlorované) 0,05 0,0 0,0 0,0 0,0 0,16 0,01 0,513 0,4036 0, Obaly (znečištěné) 2,932 3,782 4,958 3,8515 1,705 21

22 Tkaniny a oděvy (zneč.) 0,042 0,0 0,316 0,49 0, Olejové filtry 0,065 0,087 0,254 0,22 0, Zařízení obs. NS 0,225 0,0 0,0 0,0 0, Laboratorní chemikálie 0,02 0,0 0,28 0,45 0, Olověné akumulátory 0,139 0,0 0,0 0,0 0, Stavební materiály s obs. azbestu Stavební a demoliční materiály s obs. rtuti 0,0 4,931 3,83 0,0 0,0 5,5 0,0 0,0 0,0 0, Chemikálie obs. NS 0,0 0,014 0,007 0,3 0, Rozpouštědla 0,0 0,006 0,0 0,0 0, Kyseliny 0,0 0,013 0,0 0,0 0, Pesticidy 0,0 0,024 0,026 0,0 0, Olej a tuk 0,0 0,25 0,0 0,0 0, Barvy, tiskařské barvy, lepidla 0,05 0,764 0,195 0,5823 0, Léčiva 0,026 0,008 0,046 0,056 0, Baterie a akumulátory 0,0 0,0 0,0 0,09 0,218 CELKEM 9,854 9,889 12,792 7, ,1775 Zdroj: Evidence o produkci a nakládání s odpady města Semily Graf Celková produkce nebezpečných odpadů ve městě Semily za roky (v tunách)

23 2.2.4 Živnostenské odpady Živnostenský odpad je ve své podstatě komunální odpad, jehož producentem není obec, ale právnické a fyzické osoby při nevýrobní činnosti, které provozují svojí činnost na území obcí. Tyto subjekty patří zpravidla do skupiny drobných živnostníků a legislativa odpadového hospodářství jim umožňuje zapojení do systémů nakládání s odpady obcí. Produkce živnostenských odpadů tvořená směsným komunálním odpadem produkovaná firmami zapojených do systémů nakládání s odpady města Semily tvoří hodnotu 0. Do systému nejsou zapojeni žádní živnostníci podnikající na území města Semily. Realita je taková, že při zájmu se zapojit do obecního systému sběru a svozu odpadů, proběhne vzájemná debata a zájemce si většinou uzavírá svoji vlastní smlouvu se svozovou společností (přehlednost, finanční stabilita, menší administrativa). Tabulka 15 Produkce živnostenských odpadů (směsného komunálního odpadu) v Městě Semily v letech (v tunách) Směsný komunální odpad Firmy Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 2.3 Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelný odpad (BRO) jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Definice biologicky rozložitelných odpadů (BRO) byla převzata z přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. BRO je tvořen odpady následujících katalogových čísel: ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ); ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; , , , , , , , Produkce biologicky rozložitelných odpadů na území města Semily se dlouhodobě pohybují mezi hranicí tun ročně. Největší hodnota byla zjištěna v roce 2014, kdy hodnota činila 845 tun za rok. Přesné informace jsou uvedeny v tabulce číslo 16 a grafická podoba dat je znázorněna v grafu číslo 7. Tabulka 16: Produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech ve městě Semily (v tunách) (tuny/rok) Biologicky rozložitelný odpad 653,21 645,45 662,96 844,89 807,24 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Graf 7 Produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech ve městě Semily (v tunách) 23

24 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Nejčastějšími způsoby nakládání se vzniklým biologicky rozložitelným odpadem na území města Semily za roky je kompostování, skládkování a jiné způsoby materiálového využití. Největší podíl vždy tvoří skládkování, tento způsob nakládání zahrnuje pouze objemný odpad, pro který město nenašlo jiný způsob nakládání. V nakládání s názvem biologická úprava či jiné materiálové využití odpadu jsou zahrnuty pouze papírové a lepenkové obaly, textilní materiály a kaly ze septiků a žump. Negativem je zvyšující se množství skládkovaného BRO od roku 2011 (především skládkování objemného odpadu). Tabulka 17 Nejčastější způsoby nakládání s BRO Druh nakládání 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Kompostování 83,26 75,91 63,95 62,64 57,71 Biologická úprava či jiné materiálové využití 184,64 174,33 170,99 270,15 151,87 Skládkování 385, , , ,10 597,67 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 2.4 Stavební a demoliční odpady Stavební a demoliční odpady tvoří minimální část z celkové produkce všech odpadů vznikajících na území města Semily. Jejich množství je ovlivněno především menšími investicemi do nových staveb. Jednotlivé produkce za sledované období jsou v rozmezí 2 7 tun za jeden rok a hodnoty se pohybují 24

25 od minima v roce 2014 (2,22 tun) po maximum v roce 2011 (7,04 tun). Podrobnější informace o množství produkce naznačuje tabulka číslo 18. Tabulka 18 Produkce stavebních a demoličních odpadů, znázornění podílu na celkové produkci odpadů ve Městě Semily v letech Rok Všechny odpady [t/rok] Stavební a demoliční odpady [t/rok] ,473 7, ,864 5, ,182 5, ,282 2, ,637 2,54 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Stavební a demoliční odpady v posledních letech tvoří max. 0,3 % celkové produkce odpadů na území Města Semily. Tabulka 19 Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů ve městě Semily v letech Rok Stavební a demoliční odpady [%] , , , , ,12 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 2.5 Obaly a obalové odpady Obaly a obalové odpady jsou skupinou odpadů vznikajících z obalových materiálů různých výrobků (především papír, sklo, plasty, kompozity a kov). V posledních letech se na území města Semily 25

26 produkují v největší míře především papírové a lepenkové obaly, dále plastové obaly a obaly ze skla. Podrobný rozpis dle druhů a názvů jednotlivých odpadů je uveden v tabulce číslo 20. Do papírových obalů a plastových obalů zahrnujeme i produkce ze skupiny 20, katalogová čísla jsou v tabulce uvedena. Tabulka 20 Produkce obalů a obalových odpadů ve městě Semily za roky (v tunách) Katal. číslo Kat. O N Název odpadu Papírové a lepenkové obaly Papírové a lepenkové obaly 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] 151,08 138, , ,88 108, O Plastové obaly 67,01 66,016 69,49 65,685 71, N Plastové obaly O Dřevěné obaly N Dřevěné obaly O Kovové obaly N Kovové obaly O Kompozitní obaly 4,28 4,97 4,37 6,43 5, N Kompozitní obaly O Směsné obaly N Směsné obaly O Skleněné obaly 95,83 87,576 98,11 91,053 95, N Skleněné obaly O Textilní obaly N Obaly obsahující zbytky nebezpečných 2,203 3,782 4,958 3,8515 1,705 látek N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 26

27 2.6 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou jedním z odpadů, který podléhá povinnosti zpětného odběru. Jedná se o odpad elektrospotřebičů a jejich částí, elektrických a elektronických součástek. Tento odpad vykazuje některé nebezpečné vlastnosti a je s ním i podle toho nakládáno. Na území města Semily neexistuje produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení v odpadovém režimu. Tato skutečnost je dána přenesením povinností na povinné osoby v rámci zpětného odběru výrobků. Tabulka číslo 21 uvádí množství zpětně odebraných EEZ na území města Semily. Hodnoty jsou převzaty ze společnost ASEOKOL a ELKTROWIN. Tabulka 21 Produkce elektrických a elektronických zařízení v letech na území města Semily (ZO EEZ) Název EEZ Zpětný odběr malých a velkých EEZ (tuny) 34,51 21,90 36,00 28,87 26,08 Zpětně odebrané CRT TV a monitory (ks) Zpětně odebrané ploché TV a monitory (ks) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 2.7 Odpadní baterie a akumulátory Baterie a akumulátory jsou další ze skupin výrobků podléhajících režimu zpětného odběru. Autorizovanou společností pro zabezpečení zpětného odběru je společnost ECOBAT s. r. o., která na území města Semily aktivně působí. Produkce baterií a akumulátorů v odpadovém režimu je minimální množství. Tabulka 22 Produkce odpadních baterií a akumulátorů (v tunách / rok) Katal. číslo Kat. Název odpadu 2011 [kg] 2012 [kg] 2013 [kg] 2014 [kg] 2015 [kg] N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily 0,0 0,0 0,0 0,09 0,218 27

28 2.8 Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Autovrak je každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem dle 3 Zákona o odpadech. Autovraky jsou další z výrobků podléhajících zpětnému odběru. Produkce tohoto odpadu nebyla v daném období na území města evidována. Ve městě Semily působí soukromá společnost zabývající se ekologickou likvidací autovraků. 2.9 Odpadní pneumatiky Použité pneumatiky jsou poměrně problematickým odpadem. Pozitivní vliv na tok těchto odpadů mělo zavedení povinnosti zpětného odběru pro pneumatiky a přenesení povinností na odpovědné osoby. Do produkce odpadních pneumatik se počítá jak produkce A00, tak i produkce získaná zpětným odběrem (BN 30). Ve sledovaném období se produkce odpadních pneumatik vyskytuje velice vyrovnaně a to tun ročně. Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny v tabulce číslo 23 a grafická podoba je v grafu číslo 7. Jediným způsobem zpracování odpadních pneumatik na území města Semily je jejich spalování. Nakládání s odpadními pneumatikami uvádí tabulka číslo 24. Tabulka 23 Produkce odpadních pneumatik za období ve městě Semily (tuny / rok) 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Odpadní pneumatiky 12,275 12,739 12,556 12,955 13,86 Zdroj: Evidence o produkci a nakládání s odpady města Semily Tabulka 24 Způsoby nakládání s odpadními pneumatikami Druh nakládání 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Spalování 12,275 12,739 12,556 12,955 13,86 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Graf 8 Produkce odpadních pneumatik za období ve městě Semily (v tunách) 28

29 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Na území města Semily není vykazován odpad tohoto druhu Odpadní oleje S odpadními oleji je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. V roce 2015 byla produkce odpadních olejů pouze 0,01 tuny. V ostatních letech sledovaného období se produkce pohybovala vždy kolem 0,1 0,5 tuny za rok, tato množství jsou velice zanedbatelná v rámci celkové produkce odpadů ve městě. Podrobněji jsou hodnoty uvedeny v tabulce číslo 25. Tabulka 25 Produkce odpadních olejů za období ve městě Semily 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Odpadní oleje , ,16 0,26 0,513 0,4036 0,01 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Semily Graf 9 Produkce odpadních olejů za období ve městě Semily (v tunách) 29

30 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0, Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Na území města Semily byl za sledované období vykazován jediný odpad z kategorie zdravotnických a veterinárních a to Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky (tento odpad by mělo město v dalších letech vykazovat jako odpad Jiná nepoužitelná léčiva). Produkce je zaznamenána v roce 2012 (0,014 tun), 2013 (0,007 tun), 2014 (0,3 tuny). 30

31 3. Zařízení pro nakládání s odpady Na území města Semily a v jeho správním území je v současné době zpracování POH evidováno 6 osob, která od Odboru životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje obdržela souhlas s provozem zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Seznam je k dispozici na webových stránkách MŽP ČR. Seznam je pravidelně aktualizován a jeho aktuální znění ke dni zpracování POH MS ( ) je uveden zde: Tabulka č. 26: Seznam povolených zařízení na území města Semily KELIB FINANCIAL GROUP, s.r.o. Název IČO Adresa Druh nakládání Nemocnice s poliklinikou v Semilech Nikolas Karadzos areál bývalé TOFA, Semily 3. května 421, Semily Bavlnářská 137, Semily sběr kovových odpadů + využitelných složek (plast, papír, dřevo) sběr NO odpady ze zdravotnictví sběr a demontáž autovraků SčVK a.s. - ČOV Semily Bítouchov, Semily biodegradace odpadu kaly z ČOV TSM Semily s.r.o Jatecká 128, Semily provoz sběrného dvora WMT servis s.r.o Jana Žižky, Semily sběr kovových odpadů, stavebního odpadu, papír, plasty, mechanické úpravy elektroodpadů, sběr a demontáž autovraků Z výše uvedeného seznamu vyplývá, že na území města Semily je v současné době provozován jeden sběrný dvůr, který je důležitým centrálním prvkem systému odpadového hospodářství města. Provozovatelem je společnost TSM Semily s.r.o. Podrobnější informace (druhy skládkovaných odpadů) lze najít na: 31

32 4. Management odpadového hospodářství Základním koncepčním dokumentem v řízení odpadového hospodářství v uplynulém období byl Plán odpadového hospodářství Města Semily na období Ten stanovil prioritní cíle v oblasti odpadového hospodářství na území obce a rozpracoval je do konkrétních opatření. Míra plnění stanovených cílů byla pravidelně v ročních intervalech vyhodnocována. K vyhodnocení byla stanovena Soustava indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství města Semily. Dalším stěžejním dokumentem odpadového hospodářství na úrovni města je Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem č. 2/2009, která stanovuje základní pravidla systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Semily a určuje místa k odkládání odpadů. Dále upravuje nakládání se stavebním odpadem (na konci roku 2016 probíhá její aktualizace). Navazujícím dokumentem je Vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů č. 3/2015. Místní poplatek za služby spojené se sběrem, svozem komunálního odpadu je stanoven na hodnotu 500 Kč/1 poplatník. Vybrané části systému odpadového hospodářství města Semily jsou zabezpečovány společností Severočeské komunální služby s.r.o. (SKS s.r.o.), patřící pod koncern Marius Pedersen a.s. Kompletní služby, které SKS s.r.o. zajišťuje: svoz a uložení KO na skládku, svoz, třídění a odstraňování komunálních odpadů pro obyvatele na území města svoz, třídění a odstraňování komunálních odpadů pro právnické a podnikatelské subjekty a jiné obce Sběr komunálního odpadu probíhá do nejrůznějších nádob (od 110 litrů do litrů). Svoz komunálního odpadu probíhá 1 x týdně ze sídlištní zástavby (případně dle aktuální potřeby), v zástavbě rodinných domů vilové zástavby probíhá svoz 1-2 x za 14 dní (dle potřeby). Sběr komunálního odpadu je většinou spojen se sběrem separovaných složek (plast, tetra-pack, sklo, papír). Využívány jsou i pytle, většinou pro lokality, kde není přístup pro svozovou techniku svoz 1 x / měsíc. Na území města je provozováno 48 separačních míst (hnízd), které zahrnují 47 nádob na sběr papíru (svoz 1 x týdně), 49 nádob na sběr PET lahví (svoz 1 x týdně) a 68 nádob na sběr skla (zahrnují nádoby na barevné i bílé sklo, svoz 1 x za měsíc). Počet nádob na komunální odpady a na separovaný sběr je pravidelně rozšiřován na základě požadavků občanů a ekonomických možností města. Občané mohou dále třídit směsné plasty, nápojový karton, kovy a papír do speciálních pytlů (pytlový sběr) a tyto odevzdávat k hnízdům většina vybavena speciální bezpečnostní klecí. Separované složky komunálního odpadu odkládané do kontejnerů rozmístěných po městě a do speciálních pytlů shromažďovaných na hnízdech jsou sváženy společností Severočeské komunální služby s.r.o. Zabezpečení systému sběru směsných komunálních odpadů je zajišťováno specializovanou odpadovou společností, stejně jako je tomu u svozu využitelných složek odpadů. Na území města Semily probíhá sběr a svoz biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Pro sběr jsou určeny hnědé nádoby, které se liší svým objemem a místem, kde sběr probíhá: - Nádoby o objemu 140 litrů 29 kusů - Nádoby o objemu 240 litrů 57 kusů 32

33 Sběr BRKO probíhá po celém území města Semily (separační hnízda v centru města, na sídlištích i okrajových částech). Odpad se sváží na místní komunitní kompostárnu. Ve městě je dále zaveden systém sběru oděvů a textilních materiálů, který je založen na systému 10 kontejnerů na příslušné odpady. Péči o městskou zeleň zajišťuje společnost TSM Semily s.r.o. Na území města Semily je provozována komunitní kompostárna, provozovatelem je Libor Housa. Na kompostárně se shromažďují rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad nacházejících se na území města Semily. Sběr velkoobjemového odpadu z území města Semily probíhá pouze na místě sběrného dvora. V rámci systému odpadového hospodářství města je provozován jeden sběrný dvůr. Provozovatelem je společnost TSM Semily s.r.o. Sběrný dvůr funguje na základě platného provozního řádu a přijímá kompletní škálu odpadů od občanů města. Jsou přijímány základní skupiny odpadu kategorie nebezpečný i ostatní. Celkový výčet je uveden zde: Tabulka č. 27: Výčet odpadů odebíraných sběrným dvorem Semily Kód Kategorie Název odpadu O Odpady ze zpracovaných textilních vláken N Kyselina sírová a kyselina siřičitá N Kyselina chlorovodíková N Jiné kyseliny N Jiné filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla N Jiné destilační a reakční zbytky N Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky O Plastový odpad N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky N Kaly z barev nebo z laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky O Odpadní práškové barvy N Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky N Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky O Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem O Popílek ze spalování uhlí O Odpady jinak blíže neurčené N Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látky N Nechlorované hydraulické minerální oleje N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Jiné motorové, převodové a mazací oleje N Jiné izolační a teplonosné oleje N Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel O Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Kovové obaly O Kompozitní obaly 33

34 O Směsné obaly O Skleněné obaly O Textilní obaly N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N O O Pneumatiky N Olejové filtry N Brzdové kapaliny Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem N Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky O Plasty O Sklo N Olověné akumulátory N Nikl-kadmiové baterie a akumulátory O Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem ) O Beton O Cihly O Tašky a keramické výrobky O O Dřevo O Sklo O Plasty Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem N Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné N Asfaltové směsi obsahující dehet O Železo a ocel N Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky O Zemina a kamení neuvedené pod číslem N Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky O Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem N Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky O Izolační materiály neuvedené pod čísly a N Stavební materiály obsahující azbest O Papír a lepenka O Sklo N Rozpouštědla N Kyseliny N Zásady N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky N Olej a tuk neuvedený pod číslem N Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky N Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem N Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky O Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a

35 O Jiný biologicky nerozložitelný odpad O Směsný komunální odpad O Uliční smetky O Objemný odpad Město Semily má navázanou spolupráci s kolektivními systémy, které zabezpečují povinnosti zpětného odběru pro vybrané výrobky (Asekol, Elektrowin, Ekolamp a Ecobat). Sběrný dvůr slouží zároveň jako místo zpětného odběru elektrozařízení. 35

36 II. Závazná část 1. Úvod závazné části Hlavním podkladem pro zpracování Plánu odpadového hospodářství města Semily je Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK). Závazná část Plánu odpadového hospodářství, je závazným podkladem pro budoucí utváření systému odpadového hospodářství města a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, v oblasti odpadového hospodářství v souladu s ust. 42 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále je zákon o odpadech ). Veškerá rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle zákona o odpadech musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství města Semily. Členění kapitol závazné části respektuje členění kapitol Závazné části POH LK. Závazná část definuje cíle a cílové hodnoty odpadového hospodářství města Semily a opatření pro dosažení těchto cílů. 2 Obecné zásady, cíle a opatření pro nakládání s odpady 2.1 Strategické cíle odpadového hospodářství Libereckého kraje na období Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. 2. Minimalizace nepříznivých účinků odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti. 4. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. 2.2 Zásady pro nakládání s odpady V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky České republiky a plnění cílů stanovených Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje je třeba přijmout následující. Zásady: a) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění Programu předcházení vzniku odpadů Libereckého kraje a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. 36

37 Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných odpadů. g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. h) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. i) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. j) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. 37

38 2.3 Program předcházení vzniku odpadů Prevence v odpadovém hospodářství bude směřovat jak ke snižování množství vznikajících odpadů, tak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Za prevenci v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků a příprava k němu. Cíle a opatření jsou zaměřeny obecně na prevenci vzniku odpadů se zdůrazněním prevence u vybraných toků Cíle Hlavní Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů. Dílčí a) Po celou dobu realizace Programu předcházení vzniku odpadů zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních projektů, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí. b) Zajistit účinné zapojení státní správy na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy. c) Na obecní úrovni podpořit, propagovat a dostatečně informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentálního značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování. d) Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů. e) Zajistit vypracování potřebných analytických podkladů a hodnotících nástrojů za účelem vyhodnocování účinnosti Programu předcházení vzniku odpadů a posouzení dosažených pokroků dílčích prevenčních cílů a opatření. Indikátor: Indikátor Vyhodnocení indikátoru nestanoven slovní popis plnění cílů Opatření Informační podpora, vzdělávání a osvěta a) Podporovat šíření informací a osvětových programů za účelem postupného zvyšování množství zpětně odebraných oděvů, textilu, obuvi, hraček, knih, časopisů, nábytku, koberců, nářadí a dalších 38

39 znovupoužitelných výrobků. Veřejně propagovat činnosti neziskových organizací zpětně odebírajících výrobky k opětovnému použití a podobných subjektů a zajistit vytvoření interaktivní veřejně přístupné sítě (mapy) těchto organizací a středisek. b) Využívat informační a vzdělávací podporu problematiky předcházení vzniku odpadů zaměřenou na všechny úrovně státní správy se zvláštním zaměřením na územní samosprávy měst a obcí s ohledem na stabilizaci produkce a postupné snižování produkce komunálních odpadů. Regulace a plánování a) Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob. Metodická podpora a dobrovolné nástroje a) Vytvářet podmínky, případně realizovat dobrovolné dohody v oblastech dotčených Programem předcházení vzniku odpadů. b) Prosazovat zohledňování environmentálních aspektů se zaměřením na předcházení vzniku odpadů při zadávání zakázek z veřejného rozpočtu, např. zohledňovat požadavky na environmentální systémy řízení, environmentální značení produktů a služeb, upřednostňování znovupoužitelných obalů a další; zohledňovat a upřednostňovat nabídky dokladující použití stavebních materiálů splňujících environmentální aspekty se zaměřením na předcházení vzniku odpadů (environmentální systémy řízení, dobrovolné dohody, environmentální značení); zohledňovat a upřednostňovat nabídky firem dokladující ve své činnosti použití druhotných surovin bezprostředně souvisejících s konkrétní zakázkou. 39

40 2.4 Nakládání s komunálními odpady Komunální odpady Cíle: Název cíle Indikátor Vyhodnocení indikátoru Cílová hodnota a termín Opatření Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů Zavedený tříděný sběr pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů Slovní popis od Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo. Procentuální vyjádření přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo % % % 1,3,4,5,6 Tabulka č. 28: Návrh postupných hodnot opětovného použití a recyklace v určených letech Zásady: 1. Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů. 2. Zachovat a rozvíjet dostupnost odděleného sběru využitelných odpadů v obcích. 3. V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. 4. Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou. 40

41 5. Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje pro komunální odpady. 6. Obec je povinna dodržovat hierarchii nakládání s odpady, tedy především přednostně nabízet odpady k recyklaci, poté k jinému využití a pouze v případě, že odpady není možné využít, předávat je k odstranění. Od této hierarchie je možné se odchýlit jen v odůvodněných případech v souladu s platnou legislativou a nedojde-li tím k ohrožení nebo poškození životního prostředí nebo lidského zdraví a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství. 7. Upřednostňovat environmentálně přínosné, ekonomicky a sociálně únosné technologie zpracování komunálních odpadů. 8. Úpravu směsného komunálního odpadu tříděním lze podporovat jako doplňkovou technologii úpravy odpadů před jejich dalším materiálovým a energetickým využitím. Tato úprava nenahrazuje oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. Opatření: 1. Pokud bude existovat možnost nakládat s objemným odpadem ( ) jiným způsobem než ho skládkovat, město tak neprodleně učiní (termín do konce roku 2023). 2. Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, minimálně pro papír, plasty, sklo a kovy. (Termín: průběžně). 3. Kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady. 4. Průběžně vyhodnocovat obecní systém pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení (termín 1 x ročně). 5. Zařazovat tříděný odpad, získaný v rámci odděleného sběru v obcích, jako komunální odpady (s obsahem obalové složky), tj. skupinu 20 Katalogu odpadů. 6. Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. 41

42 2.4.2 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je odpad zařazený dle Katalogu odpadů pod kód a pro účely stanovení cíle jde o zbytkový odpad po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů, které budou dále přednostně využity. Cíl: Název cíle Směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených, v souladu s platnou legislativou. Indikátor Množství využitého směsného komunálního odpadu Vyhodnocení indikátoru Slovní popis, % vyjádření Cílová hodnota a termín 100 % do 2023 Opatření 1-5 Zásady: 1. Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu. 2. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: 1. Podporovat re-use centra a zařízení podporující znovupoužití věcí. Zřídit komplexní informační podporu na webových stránkách města, týkající se snižování produkce SKO - interaktivní mapa charitativních obchodů, bazarů a re-use center, zveřejňovat výměnné portály např. pro oděvy, textil, obuv, hračky, knihy, časopisy, nábytek, koberce, nářadí, stavební prvky, zveřejňovat informační systémy pro sdílení věcí, informační systémy pro opravy zařízení domácností. (Termín od roku 2018 a dále). 2. Podporovat budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění a zvýšení energetického využití odpadů (zejména směsného komunálního odpadu). Při existenci alternativního koncového zařízení k využívání SKO, bude se svozovou společností smluvně zajištěno, aby směsný komunální odpad nebyl dále předáván k odstranění způsobem skládkováním. 3. Snižovat množství SKO zavedením intenzifikace separace využitelných složek komunálních odpadů (papír, plast, sklo, kovy, BRKO, tetrapaky) tak, aby klesalo množství produkovaného směsného komunálního odpadu. (Termín: pravidelné každoroční rozšiřování separovaného sběru). 4. V adekvátní míře energeticky využívat směsný komunální odpad v zařízeních pro energetické využití odpadů bez jeho předchozí úpravy nebo po jeho úpravě následným spalováním/spoluspalováním za dodržování platné legislativy. 5. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání se směsným komunálním odpadem na úrovni obce. 42

43 2.4.3 Živnostenské odpady Zásady: 1. Poskytnout původcům živnostenských odpadů, tj. právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání produkujícím komunální odpad na území obce (živnostníci, subjekty z neprůmyslové výrobní sféry, administrativy, ze služeb a obchodu), možnost zapojení do systému nakládání s komunálními odpady v obci, pokud má obec zavedený systém nakládání s komunálními odpady se zahrnutím živnostenských odpadů. 2. V obcích stanovit v rámci systému nakládání s komunálními odpady také systém nakládání s komunálními odpady, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Stanovit způsob sběru jednotlivých druhů odpadů, minimálně však oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelného odpadu a směsného komunálního odpadu, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. 3. Zpoplatnit zapojení podnikajících právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do obecního systému nakládání s komunálními odpady. 4. Při nakládání s komunálními odpady od zapojených právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání uplatňovat zásady pro nakládání s komunálními odpady v souladu s hierarchií pro nakládání s odpady. 5. Umožnit obcím zapojit do svých systémů nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle možností a kapacity daného systému. 43

44 2.4.4 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Cíl: Název cíle Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce Indikátor Množství BRKO uloženého na skládky Vyhodnocení indikátoru Výpočet množství BRKO uloženého na skládku, vyjádřeno v (t/rok) a (kg/obyv./rok). Cílová hodnota a termín do 2020 (cílová hodnota pro rok 2020 je max. 52 kg/obyvatel) Opatření 1-9 Zásady: 1. V obci povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. 2. Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů. 3. Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování. 4. Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: 1. Dle finančních možností rozšiřovat počet míst a sběrných nádob na oddělený sběr BRO ve městě (Termín: průběžně do roku 2023). 2. Podporovat maximální využívání produktů ze zpracování BRO (kompost) prostřednictvím minimalizace ceny při prodeji, pravidelným informováním občanů o možnostech koupení těchto produktů (termín: od roku 2017 a dále). 3. Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. (Termín: od roku 2017 a dále). 4. Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob (termín: po celou dobu platnosti POH). 5. Podporovat výstavbu zařízení pro aerobní rozklad, anaerobní rozklad, energetické využití a přípravu k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů. (Termín od roku 2017 a dále). 44

45 6. Zajistit v souladu s hierarchií nakládání s odpady, aby s objemným odpadem ( ) a směsným komunálním odpadem ( ) bylo nakládáno jiným způsobem než ho skládkovat, město tak neprodleně učiní. Opatření je dáno nutností snížit hodnotu BRKO ukládaného na skládky ze stávajících 96 kg/obyvatele/rok (hodnota za rok 2015) na požadovaných 52 kg/obyvatele/rok (termín do konce roku 2020). 7. Podporovat energetické využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, který je obecně s ohledem na heterogenitu materiálu a koncentraci rizikových látek a prvků nevhodný pro přímé kompostování, jejich zpracování v bioplynových stanicích nebo zpracování jinými biologickými metodami. 8. Důsledně kontrolovat nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení a s odpady vedlejších živočišných produktů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/ Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na obecní úrovni. 45

46 2.4.5 Stavební a demoliční odpady Za účelem splnění recyklačního cíle evropské rámcové směrnice o odpadech a přiblížení se recyklační společnosti je nutné zabezpečit níže uvedené cíle. Cíl: Název cíle Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). Indikátor Množství využitých (případně předaných k využití) stavebních a demoličních odpadů. Vyhodnocení indikátoru Výpočet, vyjádřeno (%). Cílová hodnota a termín 70% do roku 2020 Opatření 1-3 Zásady: 1. Regulovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. 2. Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. Opatření: 1. V rámci veřejných výběrových řízení a následně uzavíraných smluv se stavebními společnostmi požadovat minimalizaci vzniku stavebních a demoličních odpadů, povinné používání stavebních materiálů v podobě recyklátů či upravených stavebních a demoličních odpadů splňujících požadované stavební normy, které se používají jako náhrada za přírodní zdroje v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů (rozpočtu města). Tato preventivní opatření jsou požadována za podmínky technicko-ekonomické proveditelnosti předmětu stavby a výsledném efektu tohoto opatření. (termín: od roku 2018 a dále). 2. Zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů, s výjimkou výkopových zemin a hlušin bez nebezpečných vlastností. 3. Pro nekontaminované výkopové zeminy podpořit způsob využívání v režimu vedlejších produktů ve spolupráci se stavebními úřady, obcemi a dozorovými orgány (ČIŽP, ČOI, KULK). 46

47 2.4.6 Nebezpečné odpady Za účelem minimalizace nepříznivých účinků vzniku nebezpečných odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí zabezpečit: Cíl: 1. Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. 2. Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů. 3. Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 4. Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Indikátor: Indikátor 1. Vyhodnocení indikátoru 1. Indikátor 2. Vyhodnocení indikátoru 2. Indikátor 3. Vyhodnocení indikátoru 3. Indikátor 4. Vyhodnocení indikátoru 4. Produkce nebezpečných odpadů. Procentuální vyjádření produkce nebezpečných odpadů ve vztahu k předchozímu roku. Množství nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálovému využití. Podíl nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálovému využití z celkové produkce nebezpečných odpadů města Nestanoven Slovní popis Množství neodstraněných starých zátěží na pozemcích města Slovní popis Zásady: 1. Podporovat výrobu výrobků tak, aby byl omezen vznik nevyužitelných nebezpečných odpadů a tím snižováno riziko s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. 2. Nakládat s nebezpečnými odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady. 3. Podporovat technologie na recyklaci a využití nebezpečných odpadů a technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů. 4. Důsledně kontrolovat zda odpad, který úpravou pozbyl nebezpečné vlastnosti, skutečně tyto vlastnosti nevykazuje. 5. Nevyužívat nebezpečné odpady a nebezpečný odpad, který přestal být odpadem, na povrchu terénu. 6. Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. 47

48 Opatření: 1. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s nebezpečnými odpady na obecní úrovni. (Termín: minimálně 1 x ročně, od roku 2017). 2. Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálních odpadů. (termín: propagace minimálně 2 x ročně, od roku 2017). 3. Ve spolupráci s příslušnými orgány provádět účinnou osvětu o vlivu nebezpečných vlastností odpadů na zdraví člověka a životní prostředí. 4. Podporovat bezpečné odstranění starých zátěží. 5. Podporovat zřizování zařízení k využívání nebezpečných odpadů a zařízení na úpravu odpadů ke snižování a odstraňování nebezpečných vlastností Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Vycházet z odpovědnosti výrobce vybraných výrobků v souladu s principem znečišťovatel platí zahrnující finanční odpovědnost za odpad z výrobků s ukončenou životností, zajištění zpětného odběru výrobků a environmentálně šetrného nakládání s odpady z výrobků, a to v souladu s právem Evropské unie a České republiky. Pro splnění cílů a požadavků příslušných směrnic o výrobcích s ukončenou životností a pro přiblížení České republiky recyklační společnosti, za účelem zlepšení nakládání s dále uvedenými skupinami odpadů a minimalizace jejich nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, přijmout cíle a opatření pro následující skupiny výrobků na konci jejich životnosti Obaly a obalové odpady Za účelem splnění recyklačního cíle evropské směrnice 2008/98/ES o odpadech a splnění cílů recyklace a využití stanovených evropskou směrnicí o obalech 94/62/ES zabezpečit a dosáhnout: Cíl: 1. Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku Dosáhnout cílů pro recyklaci a využití obalových odpadů podle tabulky 29. Indikátor: Indikátor Vyhodnocení indikátoru nestanoven Slovní popis 48

49 Tabulka 29: Cíle pro recyklaci a využití obalových odpadů Legenda: A: Recyklace Množství materiálově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. B: Celkové využití - Množství celkově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. Recyklace se zahrnuje do míry využití jako jedna z jeho forem. Recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství materiálově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. Celkové využití prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství celkově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. Opatření: 1. Zachovat a rozvíjet stávající integrovaný systém třídění komunálních odpadů, včetně jejich obalové složky, a podporovat další rozvoj tohoto systému. 2. Podporovat nakládání s obalovými odpady dle hierarchie nakládání s odpady. 3. Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru v obcích pro využitelné složky komunálních odpadů, minimálně komodit: papír, plasty, sklo a kovy. 4. Zachovat spoluúčast výrobců a dovozců obalů podle principu znečišťovatel platí a rozšířené odpovědnosti výrobce na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití obalových složek komunálních odpadů. 5. Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady. 49

50 6. Průběžně vyhodnocovat nakládání s vytříděnými složkami včetně obalů a odpadů z obalů v rámci systému obce k nakládání s komunálními odpady, kapacitní možnosti systému a navrhovat opatření k jeho zlepšení. 7. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s komunálními odpady na regionální úrovni Odpadní elektrická a elektronická zařízení Cíl: 1. Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení: Od roku 2016 dosáhnout úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení na jednoho občana za kalendářní rok v hodnotě větší než 5,5 kg/obyv./rok. 2. V letech dosáhnout minimálních úrovní tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených v tabulce 30. Indikátor: Indikátor 1. Vyhodnocení indikátoru 1. Indikátor 2. Vyhodnocení indikátoru 2. Úroveň tříděného sběru Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele). Minimální úroveň tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení stanovená jako procentuální hmotnostní podíl množství odpadních elektrických a elektronických zařízení sebraných tříděným sběrem v daném kalendářním roce k průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele a v %) porovnaná s údaji uveřejněnými MŽP, případně kolektivními systémy, o průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). 50

51 Tabulka 30: Cíle pro tříděný sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (%) Opatření: 1. Podporovat spolupráci povinných osob v rámci celého systému zpětného odběru, například s ohledem na kvalitu a kontrolu evidovaných dat, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní, s cílem zvýšení množství odděleně sebraného elektrozařízení (termín: průběžně po celé období platnosti POH). 2. Prohlubovat spolupráci povinných osob s komunální sférou a posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s komunálními odpady (termín: průběžně po celé období platnosti POH). 3. Lépe zabezpečit stávající sběrnou infrastrukturu proti krádežím a nelegální demontáži. 4. Důsledně kontrolovat a vyhodnocovat fungování sběren a výkupen kovového odpadu (termín: průběžně po celé období platnosti POH). 5. Zvyšovat dostupnost a počet míst sběrné sítě pro elektrozařízení, zejména malá a tyto sběrná místa zveřejňovat na webových stránkách kraje odkazem na registr míst zpětného odběru (termín: průběžně po celé období platnosti POH). 6. Zintenzivnit informační kampaně. 7. Dodržovat hierarchii nakládání s odpady s upřednostněním opětovného použití ze strany státních i soukromých institucí. 51