Plán odpadového hospodářství města LITVÍNOV. Na období

Transkript

1 Plán odpadového hospodářství města LITVÍNOV Na období Únor 2017

2 Objednatel Město Litvínov náměstí Míru Litvínov Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství města Litvínov ECO trend s.r.o. Na Dolinách 128/ Praha 4 Únor 2017 Řešitelský tým: Bc. Marek Záveský ECO trend s.r.o. Ing. Jan Maňhal ECO trend s.r.o. Kateřina Nykodýmová Městský úřad Litvínov 2

3 Anotace Plán odpadového hospodářství města Litvínov je zásadním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství města na období následujících pěti let ( ). Plán je rozdělen do tří základních částí, které společně utváří komplexní pohled na problematiku odpadového hospodářství a stanovují cílové parametry pro hlavní odpadové toky. Plán odpadového hospodářství vychází z Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje a plně respektuje stanovené cíle a opatření tohoto regionálního dokumentu a přispívá k celkovému naplnění stanovených cílů v odpadovém hospodářství jak na úrovni kraje, tak na úrovni města. 3

4 Obsah 1. Úvodní část Účel a působnost Plánu odpadového hospodářství města Litvínov Struktura a obsah, konzultační a řídící proces POH ML Struktura a obsah POH ML Institucionální zabezpečení odpadového hospodářství Charakteristika zájmového území Historie Geografická poloha a přírodní poměry Demografické údaje I. Analytická část Datové zdroje Produkce a nakládání s odpady Nakládání s odpady rozdělenými do obecných skupin Směsný komunální odpad Biologicky rozložitelný komunální odpad Materiálově využitelné složky komunálních odpadů Nebezpečné odpady Živnostenské odpady Biologicky rozložitelný odpad Stavební a demoliční odpady Obaly a obalové odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Odpadní pneumatiky Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Odpadní oleje Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Zařízení pro nakládání s odpady Management odpadového hospodářství Porovnání zjištěných údajů s cíli Závazné části POH ÚK Náklady města na odpadové hospodářství

5 II. Závazná část Úvod závazné části Obecné zásady, cíle a opatření pro nakládání s odpady Strategické cíle odpadového hospodářství Ústeckého kraje na období Zásady a opatření pro nakládání s odpady Cíle, zásady a opatření pro nakládání s vybranými druhy odpadů Komunální odpady Směsný komunální odpad Živnostenské odpady Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Stavební a demoliční odpady Nebezpečné odpady Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Obaly a obalové odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Odpadní pneumatiky Odpovědnost za plnění POH a zabezpečení kontroly Soustava indikátorů k hodnocení stavu plnění POH města Litvínov III. Směrná část Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH města Litvínov zpracován Výčet nástrojů pro splnění cílů POH města Litvínov Normativní nástroje Ekonomické nástroje Administrativní a regulační nástroje Informační nástroje Dobrovolné nástroje Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady Kritéria pro inovaci prvků systémů jednotlivých složek odpadového hospodářství Komunální odpady Biologicky rozložitelné odpady Nebezpečné odpady Výrobky podléhající režimu zpětného odběru Stavební odpady Administrativně-technická opatření

6 4. Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady Přehled plánovaných zařízení pro nakládání s odpady Odpovědnost za plnění POH a zabezpečení kontroly Seznam tabulek Seznam grafů Seznam zkratek Příloha I Přehled indikátorů POH města Litvínov

7 1. Úvodní část 1.1 Účel a působnost Plánu odpadového hospodářství města Litvínov a) Plán odpadového hospodářství města Litvínov (POH ML) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území města Litvínov. b) POH města Litvínov se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v 2 odst. 1 písmena a) až i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ). c) POH města Litvínov vychází z Plánu odpadového hospodářství České Republiky (POH ČR) a z Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH ÚK), je zpracován na dobu 5 let tj. období 2017 až 2021, a bude změněn v případě zásadní změny POH ČR či POH ÚK. d) POH města Litvínov navazuje na předchozí Plán odpadového hospodářství města Litvínov ( ). 1.2 Struktura a obsah, konzultační a řídící proces POH ML Struktura a obsah POH ML Struktura POH ML koncepčně vychází z POH ÚK a je dána především 43 zákona o odpadech a dalšími souvisejícími právními předpisy, včetně prováděcích předpisů. POH města Litvínov se skládá z následujících hlavních částí: Úvodní část Poskytuje základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH ML, rovněž uvádí základní charakteristiku města Litvínov z hlediska geografického, demografického a ekonomického. Tato charakteristika vymezuje základní rámec pro hospodaření s odpady na území obce. I. Analytická část (Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství) Popisuje stávající stav a vývoj odpadového hospodářství obce z hlediska produkce a způsobů nakládání s odpady. Uvádí přehled o technicko - organizačním řešení odpadového hospodářství včetně popisu sítě zařízení pro nakládání s odpady. II. Závazná část Stanovuje základní principy pro nakládání s odpady na území obce s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Stanoví cíle, zásady a opatření zejména pro vybrané skupiny odpadů, které mají zásadní význam pro odpadové hospodářství z hlediska jejich produkce nebo vlastností. III. Směrná část Uvádí přehled nástrojů pro plnění stanovených cílů. Dále se zabývá systémem řízení změn v odpadovém hospodářství. Její součástí je soustava indikátorů, na jejichž základě se průběžně vyhodnocuje odpadové hospodářství a plnění cílů závazné části POH. 7

8 Hlavní priority odpadového hospodářství města Litvínov pro období : Předcházení vzniku odpadů a opětovné použití výrobků s ukončenou životností. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionu. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) a ostatními biologicky rozložitelnými odpady (BRO) na území města Litvínov, s důrazem na oddělený sběr. Omezení skládkování odpadů z území města Litvínov. Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství ve městě Litvínov. 1.3 Institucionální zabezpečení odpadového hospodářství Role obcí Obce jsou původci komunálních odpadů na území kraje a mají přímou odpovědnost za fyzické nakládání s odpady na svém území. Každá obec vytváří systém sběru, svozu a dalšího nakládání s odpady, který je většinou zakotven v obecní vyhlášce. Z hlediska financování systému nakládání s odpady se jedná o mandatorní výdaj obecních rozpočtů. Obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ), které jsou pověřeny výkonem státní správy, resp. jejich úřady, pak vykonávají pravomoci svěřené státem v oblasti odpadového hospodářství. Veřejná správa na úrovni obcí v odpadovém hospodářství je dána povinnostmi obcí dle platného zákona o odpadech. Obce jsou na základě tohoto zákona původci odpadů. Nakládání s odpady v roli původců odpadů je samosprávná působnost měst a obcí. V této souvislosti každá obec či město na svém území vytváří systém nakládání s odpady postavený na shromažďování, sběru, přepravě (svozu), třídění, využívání a odstraňování odpadů. Dle 44 odst. 13 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, mohou obce k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálními odpady vytvořit dobrovolný svazek obcí. Dle 49 a 50 odst. 1, písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, mohou obce vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených, a to i za účelem zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění. Oblast odpadového hospodářství je co do samosprávných kompetencí měst a obcí jednoznačně nejdůležitější a největší oblastí životního prostředí z pohledu všech velikostních skupin samospráv měst a obcí. Oblastí odpadového hospodářství, především systémem nakládání s odpady na území obce (stanovený vyhláškou v samostatné působnosti obce jako podzákonným právním aktem), se zabývají orgány obcí a měst. Výkon státní správy v oblasti odpadového hospodářství v úrovni obcí zajišťují především obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Mezi nejdůležitější pravomoci v rámci jejich územní působnosti patří udělování souhlasů pro nakládání s nebezpečnými odpady, souhlasy k upuštění od třídění nebo 8

9 odděleného shromažďování odpadů, vedení a zpracovávání evidence odpadů a způsobů nakládání s nimi, kontrola dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ústředních a ostatních správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, ukládání povinnosti odstranit odpad provozovatelům zařízení pro odstraňování odpadů v mimořádných případech, ukládání pokut za porušení povinností vymezených zákonem o odpadech nebo uložených rozhodnutím na základě zákona. Vyjadřují se dále ke zřízení zařízení pro odstraňování odpadů v územním a stavebním řízení či například ke zřízení malých zařízení pro biologické zpracování odpadů. Obecní úřady ostatních obcí (obcí s pověřeným obecním úřadem a obecním úřadem) kontrolují, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady pouze na základě písemné smlouvy s obcí, zda se fyzická osoba, která není podnikatelem, zbavuje odpadu pouze v souladu se zákonem. Dále ukládají dle zákona o odpadech právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za využívání systému nakládání s odpady obce bez písemné smlouvy s obcí, současně mohou stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Dále ukládají fyzickým osobám pokuty za přestupek a současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Obecní úřady obcí dále kontrolují, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu se zákonem o odpadech. 1.4 Charakteristika zájmového území V úvodní kapitole analytické části POH města Litvínova jsou uvedeny základní charakteristiky zájmového území působnosti POH. Podrobněji je popsána environmentální situace ve městě, neboť jednotlivé složky životního prostředí tvoří celkový systém, ve kterém dochází k vzájemným interakcím mezi všemi složkami. Přehledem těchto údajů je možno získat informace o širších souvislostech, které spoluutváří charakteristiku odpadového hospodářství města Litvínova Historie Litvínov byl založen podél toků Divokého a Bílého potoka v blízkosti cest kopírujících úpatí Krušnohoří od východu na západ a prostupujících krušnohorskými svahy ve směru do Saska. Jako ves s kostelem byl Litvínov zmiňován již v první polovině 14. století. K rozmachu Litvínova došlo po založení evropsky jedinečné manufaktury na výrobu sukna hrabětem Janem Josefem Valdštejnem. Důležitost manufaktury byla zvýrazněna privilegiem císaře Karla VI., který roku 1715 povýšil (Horní) Litvínov na městys s právem užívat městskou pečeť a konat výroční trh. Textilní výroba byla v Litvínově posílena roku 1757 založením cechu punčochářů. Počátkem 19. století pronikla do Litvínova hračkářská výroba. Souběžně s tím byla posílena pozice textilní výroby. První továrna na zpracování bavlny strojním způsobem byla zprovozněna v Litvínově - Šumné v letech 1829 až Během 19. století se v Podkrušnohoří prudce rozvinula těžba hnědého uhlí, která se stala záhy dominantní rovněž na katastru Litvínova a okolních obcích. Druhá polovina 19. století a zejména první polovina 20. století přinesly Litvínovu, které mělo od roku 1852 již statut města, řadu změn. Zásadně se změnila etnická skladba a sociální struktura obyvatelstva provázená výraznou imigrační vlnou a 9

10 populační explozí. Rozsáhlý chemický závod, založený v Záluží roku 1939, na výrobu syntetického benzínu zpracováním uhlí, vnesl do litvínovského regionu nový požadavek na využití surovinových zdrojů a společenského zařazení území. Litvínov se následně proměnil v město charakterizované textilní výrobou, těžbou hnědého uhlí a chemickým průmyslem, aby tak vstoupil se všemi do novodobých dějin Geografická poloha a přírodní poměry Město Litvínov a jeho okolí leží na jižním úpatí Krušných hor, v severní části okresu Most v Ústeckém kraji a patří mezi příhraniční okresy se Spolkovou republikou Německo, konkrétně spolkovou zemí Sasko. Město se rozprostírá na hranici mezi svahy Krušných hor a rovinnou částí severočeské hnědouhelné pánve v nadmořské výšce v rozmezí 304 až 378 m, v blízkosti elektráren a chemických závodů. Město Litvínov leží v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Z hlediska dlouhodobých průměrů je Litvínov v hodnotách teploty vzduchu spíše nadprůměrné. Naopak dlouhodobé srážkové úhrny jsou v rámci ČR podprůměrné. Území patří díky srážkovému stínu Krušných hor k nejsušším oblastem ČR. Vzhledem k převažujícímu západnímu proudění vzduchu nad střední Evropou převládají i v Litvínově větry se západní složkou proudění díky poloze v protáhlé sníženině jsou nejčetnější jihozápadní větry a na rozdíl např. od Krušných hor je i významná složka proudění z východu až severovýchodu. Doba bezvětří se pohybuje kolem průměrné hodnoty Podkrušnohoří, tj. cca 15 %. Průměrná roční teplota vzduchu je 8 9o C, průměrný roční úhrn srážek mm. Území města a jeho okolí je z hlediska přírodního prostředí tvořeno dvěmi různými oblastmi. V severní části jsou rozsáhlé lesní komplexy Krušných hor. Jižní část je součástí Mostecké hnědouhelné pánve s poměrně malými zbytky nedotčené původní krajiny. Většina tohoto území je silně dotčena těžbou uhlí a průmyslovou činností. Nejkvalitnějším a dominantním prvkem krajinné zeleně jsou zalesněné svahy Krušných hor s výjimečnými údolními lokalitami podél potoků (Litvínovské údolí), které jsou využívány pro letní a zimní turistiku. Dalšími významnými krajinnými prvky jsou vodní plochy v jižní části města, které vznikly převážně vlivem důlní a rekultivační činnosti (Rudý sever, pinky na Hornojiřetínské a Růžodolské výsypce, prostor dolu Pavel). Zahrádkářské osady jsou převážně na jižním okraji zastavěného území města a jsou součástí systému městské a příměstské zeleně. Prostory Hornojiřetínské a Růžodolské výsypky jsou postupně rekultivovány. Záměrem města je využití těchto rekultivovaných ploch jako příměstských rekreačních lesů, kde bude potřeba realizovat drobné doprovodné stavby, jako jsou chodníky pro pěší a cyklistické stezky, drobná sportovní zařízení, rekreační plochy a plochy pro další aktivity, související s oddychem a krátkodobou rekreací obyvatel města. Uvnitř vlastního města jsou pro oddech využívány městské parky Zámecký, Pietní, Chudeřínský, park u Scholy Humanitas, Voigtovy sady, u Pilařského rybníka. Stanice měření imisí je na území města instalována na budově polikliniky, kanalizace pro odvod odpadních vod na ČOV je jednotná, a rozvedena na území celého města (s výjimkou osamocených domů). Provozovatelem ČOV Litvínov je SVS a.s., provozovatelem kanalizace jsou Severočeské vodovody a kanalizace a.s. 10

11 1.4.3 Demografické údaje Ve městě je evidováno 12 městských částí Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná, Záluží. Z hlediska územního členění je město rozděleno na 10 katastrálních území: Dolní Litvínov, Horní Litvínov, Hamr u Litvínova, Chudeřín u Litvínova, Janov u Litvínova, Křížatky, Lounice, Růžodol, Šumná u Litvínova, Záluží u Litvínova, celková katastrální plocha ha. Počet obyvatel ve městě byl v roce , v roce , v roce , v roce , v roce Městský úřad Litvínov rozhoduje v přenesené a samostatné působnosti. MěÚ Litvínov vykonává přenesenou působnost v rozsahu obce s rozšířenou působností dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění platných předpisů, pro obce Brandov, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Meziboří, Nová Ves v Horách. Částí obce 12 Katastrálních území 10 Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel k Katastrální výměra města 40, 69 km 2 Vodovod, plynofikace, kanalizace ANO 11

12 I. Analytická část 1. Datové zdroje Základním datovým zdrojem pro zpracování Analytické části Plánu odpadového hospodářství města Litvínov byla Hlášení o produkci a nakládání s odpady za kalendářní roky 2011 až 2015 předaná Městským úřadem Litvínov. Dle metodických doporučení MŽP byla produkční data odpadových toků hodnocena za období Dále byl zpracovateli poskytnut přehled zařízení pro nakládání s odpady na správním území města Litvínov zpracovaný ke dni , přehled o počtu a objemu nádob na separovaný odpad včetně četnosti vývozu za rok Zpracovatel POH dále vycházel z jednotlivých vyhodnocení plnění cílů předchozího POH ML, které město pravidelně zpracovávalo a uveřejňovalo na svých webových stránkách. Údaje o využitelných složkách komunálního odpadu byly poskytnuty autorizovanou obalovou společností EKO-KOM. Údaje o zpětném odběru výrobků poskytly kolektivní systémy (společnost Asekol a.s., Elektrowin a.s., KOUTECKÝ s.r.o.). Data byla vyhodnocena obvyklým způsobem, vyjádřena v tabulkové a grafické formě a v některých případech doplněna přepočty na obyvatele či vztažena k jiným relevantním parametrům. Způsoby nakládání a jejich vyjádření respektovalo platný výčet jednotlivých druhů nakládání s odpady dle příslušné legislativy v oblasti odpadového hospodářství. 2. Produkce a nakládání s odpady Produkce odpadů je jedním z hlavních ukazatelů stavu životního prostředí ve městě. Odpady vznikají při každodenní lidské činnosti a jsou nedílnou součástí lidské existence. Charakter produkce ve větších městech je různorodý a závisí na mnoha faktorech, jako například na životní úrovni, rozvoji průmyslové a zemědělské sféry, hustotě osídlení, environmentálním povědomí občanů a mnoha dalších. Město Litvínov patří mezi města s průměrnou produkcí odpadů. Jednou z nejvýznamnějších složek jsou směsné komunální odpady (tvoří polovinu produkce veškerých odpadů), dále objemný odpad a biologicky rozložitelný odpad. Celková produkce odpadů ve městě Litvínov v roce 2015 byla tun (ve sledovaných letech je množství všech odpadů vyrovnané a průměrně tvoří cca tun). V roce 2015 byla na území města Litvínov zaznamenána minimální produkce nebezpečných odpadů a to necelá 1 tuna. Produkce nebezpečného odpadu v celém sledovaném období je velice zanedbatelná a tvoří maximálně 0,5 % z celkové produkce odpadů ve městě. Celkový trend v produkci nebezpečných odpadů je velice vyrovnaný a produkce je na stálé úrovni (výjimkou je rok 2012, kdy se navýšila produkce znečištěných obalů a odpadů s ropnými látkami). V produkci směsných komunálních odpadů (průměr cca t/rok) patří město Litvínov mezi města s nízkou produkcí ve srovnání s jinými v ČR (především v přepočtu na 1 obyvatele). Produkce směsných komunálních odpadů v ML tvoří 50 % z celkové produkce všech odpadů na území města Litvínov. 12

13 Předchozí informace číselně doplňuje následující tabulka udávající celkové produkce odpadů ve městě Litvínov za roky Tabulka 1 Souhrn celkové produkce odpadů města Litvínov za období Celková produkce odpadů Produkce na obyvatele Jednot ka Všechny odpady t/rok 9 278, , , , ,74 kg/obyv./rok 361,94 349,71 349,52 363,54 347,41 Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Nebezpečné odpady t/rok 6,588 36,758 6,09 4,00 0,767 % 0,07 0,41 0,07 0,04 0,01 kg/obyv./rok 0,26 1,46 0,24 0,16 0,03 Ostatní odpady t/rok 9 271, , , , ,973 % 99,93 99,59 99,93 99,96 99,99 kg/obyv./rok 361,68 353,45 354,47 367,43 349,23 Směsné komunální odpady t/rok 4 803, , , , ,495 % 51,77 52,37 50,83 48,37 50,51 kg/obyv./rok Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 187,39 185,87 180,31 177,80 176,41 Tabulka č. 2 udává čisté produkce obecných skupin odpadů ve městě Litvínov v letech 2011 až Množství všech odpadů se od roku 2011 pohybuje v rozmezí 8,8 9,3 tisíc tun za jeden kalendářní rok. Nejvyšší hodnota produkce byla zjištěna v roce 2011 (9 278 tun), naopak nejnižší produkci ve městě Litvínov zaznamenáváme v roce 2015 (8 552 tun). Značný rozdíl v množství odpadů mezi roky ovlivnila zejména nižší produkce biologicky rozložitelných odpadů a objemného odpadu. Souhrnné produkce u kategorie nebezpečných odpadů se drží v posledních letech na podobné hodnotě (1 6 tun ročně). Výkyv zaznamenáváme mezi roky , kdy v roce 2012 vystoupala 13

14 produkce na hodnotu 37 tun. Důvodem je nárůst odpadu Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné a Odpady obsahující ropné látky. V produkci směsných komunálních odpadů se město Litvínov pohybuje velice vyrovnaně v rozmezí 4,3 4,8 tisíc tun za jeden kalendářní rok (minimum v roce tun, maximum v roce tun). Pozitivem je neustále se snižující produkce již od roku Grafické znázornění celkových produkcí základních skupin odpadů (tj. všech, ostatních, nebezpečných a směsných komunálních) ve městě je vyjádřeno v grafu číslo 1. Graf číslo 2 uvádí znázornění produkce veškerých odpadů vzniklých na území ML a v grafu číslo 3 je graficky vyjádřena produkce směsných komunálních odpadů. Tabulka 2 Celková produkce odpadů v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné komunální odpady [ t/rok] [ t/rok] [ t/rok] [ t/rok] ,296 6, , , ,836 36, , , ,881 6, , , ,570 4, , , ,740 0, , ,495 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov Graf 1: Celkové produkce obecných skupin odpadů v letech , , , , , , , , , ,00 0, Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné komunální odpady 14

15 Graf 2 Produkce všech odpadů ve městě Litvínov v letech , , , , , , , , , ,00 0, Graf 3 Produkce směsných komunálních odpadů ve městě Litvínov v letech , , , , , ,00 0,

16 Tabulka 3 Podíl odpadů na celkové produkci v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné komunální odpady [%] [%] [%] [%] ,00 0,07 99,93 51, ,00 0,41 99,59 52, ,00 0,07 99,93 50, ,00 0,04 99,96 48, ,00 0,01 99,99 50,51 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov V tabulce číslo 3 je celková produkce odpadů ve městě Litvínov rozdělena do procentuálního vyjádření mezi odpady nebezpečné, ostatní a směsné komunální. Celková produkce odpadů v roce 2015 je t (100 % produkce odpadů), z toho tvoří 0,01 % (0,767 t) nebezpečné odpady a zbytek 99,99 % (8 551 t) tvoří ostatní odpady. Směsné komunální odpady tvoří 50,51 % (4 319 t) z celkové produkce odpadů vzniklých ve městě Litvínov v roce Tabulka 4 Produkce odpadů na obyvatele v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné komunální odpady [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] ,94 0,26 361,68 196, ,71 1,46 353,45 191, ,52 0,24 354,47 183, ,54 0,16 367,43 178, ,41 0,03 349,23 176,41 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov Tabulka číslo 4 uvádí přehledný výčet produkcí odpadů na jednoho obyvatele ve městě Litvínov. Jeden obyvatel města Litvínov v roce 2015 vyprodukoval průměrně 349 kg odpadů, z toho je téměř veškerý odpad kategorie ostatní, nebezpečný odpad se v tomto roce vyskytoval minimálně, průměrná produkce je 0,03 kg na osobu. Ze statistických dat dále vyplývá, že každý občan v roce 2015 ve městě Litvínov vyprodukoval průměrně 176 kg směsného komunálního odpadu. Hodnota produkce směsného komunálního odpadu na osobu ve městě Litvínov neustále klesá od roku 2011 (ze 196 kg na hodnotu 176 kg). 16

17 2.1 Nakládání s odpady rozdělenými do obecných skupin Nakládání s odpady na území města Litvínov odráží jednak technické a technologické podmínky ve městě, které jsou charakterizovány sítí zařízení k nakládání s odpady na území města, a také vliv faktorů řízení odpadového hospodářství jako jsou legislativní a systémové požadavky na odpadové hospodářství (například povinnosti plnění cílů plánů odpadových hospodářství jednotlivých obcí i kraje). I přes snahy dodržování hierarchie nakládání s odpady a zásad trvale udržitelného rozvoje, tvoří největší podíl v nakládání s odpady na území města skládkování a to zejména v oblasti směsných komunálních odpadů, kdy tento podíl tvoří 100 % produkce. Tabulka 5 Množství a podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné komunální odpady [t, %] [t, %] [t, %] [t, %] ,814 (81,7 %) 7 753,293 (86,4 %) 6 817,525 (77,4 %) 6 911,469 (76,4 %) 6 778,639 (79,2 %) 6,588 (100,0 %) 36,758 (100,0 %) 6,09 (100,0 %) 4,00 (100,0 %) 0,767 (100,0 %) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 7 575,226 (81,7 %) 7 707,96 (86,3 %) 6 811,44 (77,4 %) 6 907,469 (76,4 %) 6 773,822 (79,2 %) 4 803,646 (100 %) 4 695,035 (100 %) 4 487,875 (100 %) 4 376,807 (100 %) 4 319,495 (100 %) Ve městě Litvínov je skládkováno kolem 80 % z celkové produkce všech odpadů vzniklých na tomto území. Skládkování u nebezpečných odpadů probíhá ze 100 %, čili veškeré množství NO je skládkováno. Tento fakt ale nehraje velkou roli, jelikož reálné hmotnostní produkce jsou zanedbatelné. Množství skládkovaných komunálních odpadů se drží celé období na 100 % z celkové produkce. Graf 4 Množství skládkovaných odpadů (z celkové produkce všech odpadů) v %

18 Tabulka 6: Množství nebezpečného odpadu z města Litvínov ukládaného na skládky NO (t/rok) 6,588 36,758 6,09 4 0,767 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov V oblasti nebezpečných odpadů se celkové množství skládkovaných nebezpečných odpadů od roku 2011 drží mezi hodnotami 1 6,5 tun za rok. Výjimkou je rok Tabulka 7 Podíl odpadů odstraněných spalováním v letech Rok 2011 Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné komunální odpady [t, %] [t, %] [t, %] [t, %] 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) ,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) ,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) ,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) ,0 (0 %) 0,0 (0 %) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 0,0 (0 %) 0,0 (0 %) Z tabulky číslo 7 je zřejmé, že k odstraňování odpadů ve městě Litvínov se vůbec nepoužívá metoda spalování. Tato skutečnost souvisí s nepřítomností většího zařízení pro spalování odpadů na území kraje a je ovlivněna tím, že osoby oprávněné k nakládání s odpady volí způsob nakládání dle svých technických, logistických a ekonomických možností. Tabulka 8 Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z města v letech Rok separované komunální odpady a obaly [kg/obyv./rok] , , , , ,40 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 18

19 Ve městě Litvínov se v roce 2015 odděleně vyseparovalo 22,40 kg komunálních odpadů a obalů na jednoho občana. Toto množství má od roku 2011 klesající trend. Příčinou je nižší produkce papíru a lepenky a skleněných obalů. Do této statistiky nejsou zahrnuty biologicky rozložitelné odpady. 2.2 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad ( ) tvoří v celorepublikovém průměru nejvýznamnější složku komunálních odpadů. Jedná se o odpad, který zůstává po oddělení využitelných složek a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Také ve městě Litvínov tvoří jeho produkce významný podíl z celkového spektra produkovaných odpadů. Produkce směsného komunálního odpadu ve městě Litvínov od roku 2011 neustále klesá z hodnoty tun až na hodnotu tun v roce Do systému sběru směsného komunálního odpadu ve městě nejsou zapojeni živnostníci podnikající na území města. Tabulka č. 9 zobrazuje předchozí text v číselné podobě, grafické vyjádření produkce směsného komunálního odpadu je v grafu číslo 5. Jediným způsobem nakládání s tímto odpadem je ve městě Litvínov skládkování (tabulka číslo 10). Tabulka 9 Produkce směsného komunálního odpadu na území města Litvínov v období (v tunách) Směsný komunální odpad , , , , ,495 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov Tabulka 10 Způsoby nakládání se směsným komunálním odpadem na území města Litvínov v letech (v tunách) Druh nakládání Skládkování 4 803, , , , ,495 Spalování na pevnině Využití na rekultivaci skládek Prodej odpadu jako druhotné suroviny Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov

20 Graf 5 Produkce směsného komunálního odpadu na území města Litvínov v období (v tunách) 6 000, , , , , ,00 0, Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou odpady, které jsou schopny anaerobního nebo aerobního rozkladu a pocházejí od občanů. Do výpočtu produkce biologicky rozložitelného odpadu se zahrnují následující druhy odpadů uvedených v tabulce číslo 11. V následující tabulce číslo 12 jsou uvedeny hodnoty produkce jednotlivých odpadů BRKO, jedná se o čisté produkce, které nejsou upraveny dle koeficientu rozložitelnosti. Tabulka 11 Odpady zahrnuté do výpočtu produkce BRKO Zdroj: MŽP Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Objemný odpad Největší množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu tvoří směsný komunální odpad, objemný odpad a biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků). Podrobněji podává informace následující tabulka. 20

21 Tabulka 12 Produkce odpadů patřících do BRKO za roky ve městě Litvínov Katalogové číslo Název druhu Produkce (t) Papír a lepenka 272, , , , , Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Oděvy 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Textilní materiály 19,2 10,943 13,4 28,431 31, Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) Směsný komunální odpad 0,00 0,00 0,00 0,00 54, , , , , , , , , , , Odpad z tržišť 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Objemný odpad 2 369, , , , ,55 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov V rámci nakládání s odpady patřících do BRKO je snahou všechny odpady v co největší míře materiálově využívat. Tento předpoklad je 100 % plněn u všech druhů odpadů kromě směsného komunálního odpadu (SKO), objemného odpadu (OO) a u odpadu dřevo. Skládkování SKO, OO a dřeva poté zvyšují množství BRKO ukládaných na skládky. Stěžejním cílem POH je snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnosti. Z této definice nám plyne konečná hodnota pro rok 2020 a ta je 52 kg na obyvatele za 1 rok. V roce 2015 se dle výpočtů ve městě Litvínov ukládá 118 kg/obyvatele/rok, hodnota je cca trojnásobně vyšší než cílová hodnota v roce Uvádíme tuto statistiku za období (jednotka kg/ob./rok): rok , rok , rok , rok , rok Z hodnot za sledované období je jasně vidět snižující se množství BRKO, které se ukládá na skládky a to již od roku I přes tento fakt je třeba snížit množství skoro dvojnásobně na výše zmíněnou hodnotu 52 kg/ob./rok. Druhým hmotnostně nejvýznamnější odpadem je biologicky rozložitelný odpad. Město napomáhá efektivnímu fungování systému sběru BRO a BRKO pravidelným informováním občanů o možnostech a pravidlech separace, umístění stávajících nádob a kontejnerů pro sběr. 21

22 Město dle svých finančních možností neustále rozšiřuje počty nádob do určených míst, tak aby více zpřístupnila a snížila docházkovou vzdálenost pro občany. Počet nádob je také rozšiřován dle zájmu obyvatel z vilové zástavby a je snahou rozšiřovat i nádoby v ostatních plochách města (centrum, sídliště). Počet nádob BRKO litrů litrů

23 2.2.2 Materiálově využitelné složky komunálních odpadů Materiálově využitelné složky komunálních odpadů tvoří odpady, které jsou odděleně sbírány v rámci komunálního sběru v obcích. Patří sem papír a lepenka, sklo, textil, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad, železné a neželezné kovy. Tabulka číslo 13 podrobně popisuje jednotlivé produkce zmíněných druhů odpadu za roky 2011 až Mezi složky s největším množstvím patří biologicky rozložitelný odpad a papír a lepenka. Tabulka 13 Produkce materiálově využitelných složek komunálních odpadů v letech ve městě Litvínov Kód odpadu Název odpadu Produkce (t) (2011) Produkce (t) (2012) Produkce (t) (2013) Produkce (t) (2014) Produkce (t) (2015) * Papír a lepenka 272, , , , , * Sklo 188, , , , , Textilní materiály 19,2 10,943 13,4 28,431 31, * Plasty 167, , , , , Kovy 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Biologicky rozložitelný odpad Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov *Do této statistiky jsou zakomponovány i odpady ze skupiny , , , , ,739 Nejčastěji separované složky jako je papír, sklo a plasty jsou využity způsobem recyklace (materiálově). Tento trend naplňuje dlouhodobý cíl POH ČR a POH Ústeckého kraje: Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, textil, sklo, pocházejících z domácností. V roce 2015 můžeme tvrdit, že všechny složky jsou 100 % určeny a odváženy k materiálovému využití, dle údajů z odborné společnosti zajišťující sběr a nakládání se složkami separovaného sběru. Rozšíření separovaného sběru o složku kovy na separačních hnízdech se nepředpokládá (riziko devastování a vybírání nádob a následné odnášení do výkupen). Město bude využívat nadále pro sběr kovů sběrný dvůr města. Analýza stavu separace ve vztahu k počtu nádob na separované složky SKO: Počet nádob Papír Plast Sklo

24 Jak je vidět z vývoje počtu sběrných nádob na materiálově využitelné složky komunálních odpadů, město každoročně zefektivňuje sběr rozšiřováním sběrných míst a tím i množství produkce těchto složek. Pozitivní vývoj je možno spatřit i z pohledu na finanční odměny společnosti EKO-KOM. Viz analytická část kapitola 6. Vývoj odměn za separovaný sběr je následující: rok 2011 ( Kč), rok 2012 ( Kč), rok 2013 ( Kč), rok 2014 ( Kč), rok 2015 ( Kč) Nebezpečné odpady Celková produkce nebezpečných odpadů v komunálním odpadu, jak ukazuje tabulka č. 14, se v posledních letech pohybuje od 4,0 do 45 t/rok. Největší procento tvoří Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (příčinou produkce v roce 2012 je likvidace černé skládky za Koldumem a to společností PATOK), Izolační materiál s obsahem azbestu. Ostatní druhy nebezpečných odpadů vznikají velice málo a nahodile. Názvy jednotlivých nebezpečných odpadů jsou v tabulce pro přehlednost zkráceny. Grafické znázornění celkové produkce NO je provedeno v grafu číslo 6. Tabulka 14 Produkce nebezpečných odpadů ve městě Litvínov za roky Kód odpadu Název odpadu Produkce (t) (2011) Produkce (t) (2012) Produkce (t) (2013) Produkce (t) (2014) Produkce (t) (2015) Jiné motorové a převodové oleje Obaly (znečištěné) 0,588 0,186 0,00 0,00 0,00 0,00 15,892 0,00 0,00 0, Autovraky 0,00 1,74 1,6 0,00 0, Odpady obsahující ropné látky Izolační materiál s obsahem azbestu 0,00 10,6 0,00 0,00 0,00 6 8,34 4,49 4,00 0,45 CELKEM 6,588 36,758 6,090 4,000 0,767 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 24

25 Graf 6 Celková produkce nebezpečných odpadů ve městě Litvínov za roky (v tunách) Živnostenské odpady Živnostenský odpad je ve své podstatě komunální odpad, jehož producentem není obec, ale právnické a fyzické osoby při nevýrobní činnosti, které provozují svojí činnost na území obcí. Tyto subjekty patří zpravidla do skupiny drobných živnostníků a legislativa odpadového hospodářství jim umožňuje zapojení do systémů nakládání s odpady obcí. Produkce živnostenských odpadů tvořená směsným komunálním odpadem produkovaná firmami zapojených do systémů nakládání s odpady města Litvínovu tvoří hodnotu 0. Do systému nejsou zapojeni žádní živnostníci podnikající na území města Litvínov. Město Litvínov při zájmu živnostníka o zapojení do systému sběru a svozu doporučuje uzavření samostatné smlouvy podnikající osoby přímo se svozovou společností. Tabulka 15 Produkce živnostenských odpadů (směsného komunálního odpadu) ve městě Litvínov v letech (v tunách) Směsný komunální odpad Firmy Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 25

26 2.3 Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelný odpad (BRO) jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Definice biologicky rozložitelných odpadů (BRO) byla převzata z přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. BRO je tvořen odpady následujících katalogových čísel: ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ); ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; , , , , , , , Produkce biologicky rozložitelných odpadů na území Města Litvínov se dlouhodobě pohybují mezi hranicí tun ročně. Největší hodnota byla zjištěna v roce 2011, kdy produkce činila tun za rok. V posledním roce 2015 došlo k úbytku produkce o 500 tun (nižší produkce objemného odpadu a BRO ze zahrad a parků). Přesné informace jsou uvedeny v tabulce číslo 16 a grafická podoba dat je znázorněna v grafu číslo 7. Tabulka 16: Produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech ve městě Litvínov (v tunách) (tuny/rok) Biologicky rozložitelný odpad 3 710, , , , ,749 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov Graf 7 Produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech ve městě Litvínov (v tunách) 4 000, , , , , , ,00 500,00 0,

27 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Nejčastějšími způsoby nakládání se vzniklým biologicky rozložitelným odpadem na území města Litvínov za roky je skládkování, kompostování a jiné způsoby materiálového využití. Největší podíl vždy tvoří skládkování, tento způsob nakládání zahrnuje pouze objemný odpad a odpadní dřevo, pro které město nenašlo jiný způsob nakládání. V nakládání s názvem biologická úprava či jiné materiálové využití odpadu jsou zahrnuty pouze papírové a lepenkové obaly, dřevěné obaly a textilní materiály. Pozitivem je snižující se množství skládkovaného BRO od roku 2011 a to z hodnoty tun na hodnotu tun v roce Tabulka 17 Nejčastější způsoby nakládání s BRO Druh nakládání 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Kompostování 930, , , , ,739 Biologická úprava či jiné materiálové využití 411,02 279,22 274,29 271, ,410 Skládkování 2 369, , , , ,597 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 2.4 Stavební a demoliční odpady Stavební a demoliční odpady tvoří podstatnou část z celkové produkce všech odpadů vznikajících na území města Litvínov. Jednotlivé produkce za sledované období jsou velice nevyrovnané a nárazové, hodnoty se pohybují od minima v roce 2011 (374 tun) po maximum v roce 2015 (880 tun). Důvody pro tyto skoky v nevyrovnaných produkcích jsou momentální stavební a demoliční práce ve městě Litvínov. Nejvíce zastoupeným odpadem je Směsné stavební a demoliční odpady. Podrobnější informace o množství produkce naznačuje tabulka číslo 18. Podíl z celkového množství všech odpadů vyprodukovaných na území kraje ukazuje graf č. 8. Tabulka 18 Produkce stavebních a demoličních odpadů, znázornění podílu na celkové produkci odpadů ve městě Litvínov v letech Rok Všechny odpady [t/rok] Stavební a demoliční odpady [t/rok] , , , , , , , , , ,50 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 27

28 Graf Produkce stavebních a demoličních odpadů, znázorněn podíl na celkové produkci odpadů ve městě Litvínov v letech Stavební a demoliční odpady Všechny odpady Stavební a demoliční odpady v posledních letech tvoří max. 10 % celkové produkce odpadů na území města Litvínov. Tabulka 19 Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů ve městě Litvínov v letech Rok Stavební a demoliční odpady [%] , , , , ,27 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov Nakládání se stavebními a demoličními odpady není v souladu s požadovanými cíli POH ČR i POH ÚK (to znamená, že 70 % z produkce se má materiálově využít). Město tento fakt neplní v celém období 2011 až 2015 a se všemi stavebními a demoličními odpady (100 % produkce) je nakládáno způsobem skládkování. 28

29 2.5 Obaly a obalové odpady Obaly a obalové odpady jsou skupinou odpadů vznikajících z obalových materiálů různých výrobků (především papír, sklo, plasty, kompozity a kov). V posledních letech se na území města Litvínov produkují v největší míře především papírové a lepenkové obaly, dále plastové obaly a obaly ze skla. Podrobný rozpis dle druhů a názvů jednotlivých odpadů je uveden v tabulce číslo 20. Tabulka 20 Produkce obalů a obalových odpadů ve městě Litvínov za roky (v tunách) Katal. číslo Kat O N Název odpadu Papírové a lepenkové obaly Papírové a lepenkové obaly 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] 272, , , , , O Plastové obaly 167, , , , , N Plastové obaly O Dřevěné obaly 119,26 10, , N Dřevěné obaly O Kovové obaly N Kovové obaly O Kompozitní obaly , N Kompozitní obaly O Směsné obaly N Směsné obaly O Skleněné obaly 188, , , , , N Skleněné obaly O Textilní obaly N Obaly obsahující zbytky nebezpečných 0 15, ,317 látek N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 29

30 2.6 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou jedním z odpadů, který podléhá povinnosti zpětného odběru. Jedná se o odpad elektrospotřebičů a jejich částí, elektrických a elektronických součástek. Tento odpad vykazuje některé nebezpečné vlastnosti a je s ním i podle toho nakládáno. Z tabulky č. 21 je zřejmé, že na území města Litvínov neexistuje produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení v odpadovém režimu. Tato skutečnost je dána přenesením povinností na povinné osoby v rámci zpětného odběru výrobků. Mezi kolektivní systémy, které ve městě působí, patří: Asekol a.s. a Elektrowin a.s. Tabulka 21 Produkce elektrických a elektronických zařízení v letech na území města Litvínov Kat.č Název odpadu Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Dále uvádíme sběr elektrických a elektronických zařízení sebraných v rámci zpětného odběru (nejedná se o odpad): Elektrowin: údaje za roky , hodnoty jsou uvedeny v tunách ,6 t, rok ,78 t, rok ,673 t, rok ,856 t, rok ,694 t Asekol: údaje za období , hodnoty uvedeny v kg kg, kg, kg, kg, kg 2.7 Odpadní baterie a akumulátory Baterie a akumulátory jsou další ze skupin výrobků podléhajících režimu zpětného odběru. Autorizovanou společností pro zabezpečení zpětného odběru je společnost Asekol a.s., která na území města Litvínov aktivně působí. Data o zpětném odběru nejsou k dispozici. Tabulka 22 Produkce odpadních baterií a akumulátorů (v tunách / rok) Katal. číslo Kat. Název odpadu 2011 [kg] 2012 [kg] 2013 [kg] 2014 [kg] 2015 [kg] N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 0,00 0,00 0,00 0,0 0,0 30

31 2.8 Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Autovrak je každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem dle 3 Zákona o odpadech. Autovraky jsou další z výrobků podléhajících zpětnému odběru. Produkce tohoto odpadu byla ve městě zachycena pouze v roce 2012 (1,74 tun příčinou výskytu byla likvidace dlouhodobě odstavených autovraků na území města) a v roce 2013 (1,6 tuny). V jiných letech se produkce neobjevuje. 2.9 Odpadní pneumatiky Použité pneumatiky jsou poměrně problematickým odpadem. Pozitivní vliv na tok těchto odpadů mělo zavedení povinnosti zpětného odběru pro pneumatiky a přenesení povinností na odpovědné osoby. Do produkce odpadních pneumatik se počítá jak produkce A00, tak i produkce získaná zpětným odběrem (BN 30). Ve sledovaném období se produkce odpadních pneumatik pohybovala v rozmezí tun za jeden rok. Nejnižší hodnotu zaznamenáváme v roce 2012 (21,9 tun) a nejvyšší produkce byla v roce 2015 (47,8 tun). Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny v tabulce číslo 23 a grafická podoba je v grafu číslo 9. Mezi způsoby zpracování odpadních pneumatik vznikajících na území města Litvínov je jejich využití na skládce nebo využití jako alternativního paliva v cementárnách. Nakládání s odpadními pneumatikami uvádí tabulka číslo 24. Tabulka 23 Produkce odpadních pneumatik za období ve městě Litvínov (tuny / rok) 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Odpadní pneumatiky 34,18 21,9 46,24 36,72 47,78 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov Tabulka 24 Způsoby nakládání s odpadními pneumatikami Druh nakládání 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Výstavba kazet na skládce, využití jako paliva v cementárně 34,18 21,9 46,24 36,72 47,78 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 31

32 Graf 9: Produkce odpadních pneumatik za období ve městě Litvínov (v tunách) Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Na území města Litvínov není vykazován odpad tohoto druhu Odpadní oleje S odpadními oleji je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. V roce 2015 byla produkce odpadních olejů nulová (i se započtením produkce evidované pod kódem BN30 - zpětný odběr). V ostatních letech sledovaného období se produkce pohybovala vždy pod 1 tunu za rok, tato množství jsou velice zanedbatelná v rámci celkové produkce odpadů ve městě. Podrobněji jsou hodnoty uvedeny v tabulce číslo 25. Tabulka 25 Produkce odpadních olejů za období ve městě Litvínov 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Odpadní oleje , , ,588 0,186 0,00 0,00 0,00 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Litvínov 2.12 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Na území města Litvínov nebyl v období vykazován žádný odpad z kategorie odpadů ze zdravotnické a veterinární péče. 32

33 3. Zařízení pro nakládání s odpady Na území města Litvínov a v jeho správním území je v současné době zpracování POH evidováno 22 stacionárních zařízení s odlišným kódem CZU, která od Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje obdržela souhlas s provozem zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o Odpadech. Seznam je k dispozici na webových stránkách kraje. Seznam je pravidelně aktualizován a jeho aktuální znění ke dni zpracování POH města Litvínov ( ) je uvedeno zde: Tabulka 26 Seznam stacionárních zařízení působících na území města Litvínov Název IČO Adresa Druh nakládání AeskuLab k.s Žižkova 151 sběr - zdravotnické odpady AQUATEST a.s areál UNIPETROL RPA s.r.o. - blok 42 biodegradace odpadu CELIO a.s V Růžodolu 2 S-NO skladování a skládka NO CELIO a.s V Růžodolu 2 třídění odpadu CELIO a.s V Růžodolu 2 biodegradace dopadů CELIO a.s V Růžodolu 2 - S-OO provoz skládky ostatních odpadů CELIO a.s V Růžodolu 2 sběr odpadů CELIO a.s V Růžodolu 2 S-IO provoz skládky inertních odpadů CELIO a.s V Růžodolu 2 solidifikací odpadu CELIO a.s V Růžodolu 2 mechanické úpravy elektroodpadu CELIO a.s V Růžodolu 2 kompostování odpadů CELIO a.s V Růžodolu 2 třídění odpadů EKOBUS a.s Nádražní sběr a demontáž autovraků EPS, s.r.o V Růžodolu 2 biodegradace odpadu Euro Support Manufacturing Czechia, s.r.o Záluží 1 sběr a recyklace katalyzátorů KOMERSAL TEAM spol. s r.o Záluží 7 sběr - kovy a stavební odpad KOVODEMONT CZECH, a.s Nádražní 299 sběr odpadů, autovraků Marius Pedersen a.s Žižkova 658 sběrný dvůr Martin Vrba Jandečkova 8 sběr odpadů - kovy PARTR spol. s r.o Záluží 1 sběr - kovy, katalyzátory, obaly Petr Kafka Chudeřínská 53 sběr odpadů - kovy Severočeské vodovody a kanalizace, a.s ČOV biodegradace odpadů - kaly 33

34 Z výše uvedeného seznamu vyplývá, že na území města Litvínov je v současné době provozován jeden sběrný dvůr, který je důležitým centrálním prvkem systému odpadového hospodářství města. Do správního území města zasahují lokality skládek v areálu společnosti CELIO a.s. Identifikační kód CZU00157 IČ provozovatele Název provozovatele Ulice CELIO a.s. skládka S-NO PSČ Obec Litvínov Identifikační kód CZU00166 IČ provozovatele Název provozovatele CELIO a.s. Ulice skládka S-IO PSČ Obec Litvínov Identifikační kód CZU00158 IČ provozovatele Název provozovatele CELIO a.s. Ulice skládka S-OO PSČ Obec Litvínov 34

35 4. Management odpadového hospodářství Základním koncepčním dokumentem v řízení odpadového hospodářství v uplynulém období byl Plán odpadového hospodářství města Litvínov na období Ten stanovil prioritní cíle v oblasti odpadového hospodářství na území obce a rozpracoval je do konkrétních opatření. Míra plnění stanovených cílů byla pravidelně v ročních intervalech vyhodnocována. K vyhodnocení byla stanovena Soustava indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství města Litvínov. Město Litvínov pravidelně zpracovávalo vyhodnocení plnění cílů POH a zveřejňovalo jej na svých webových stránkách. Dalším stěžejním dokumentem odpadového hospodářství na úrovni města je Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem č. 3/2015, která stanovuje základní pravidla systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Litvínov a určuje místa k odkládání odpadů. Dále upravuje nakládání se stavebním odpadem. Navazujícím dokumentem je Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů č. 7/2015. Místní poplatek za služby spojené se sběrem, svozem komunálního odpadu je stanoven na hodnotu 250 Kč/1 poplatník. Vybrané části systému odpadového hospodářství města Litvínov jsou zabezpečovány společností Marius Pedersen a.s., mezi kompletní služby, které zajišťují, patří: svoz a uložení SKO na skládku, svoz separovaných složek KO sběr nebezpečných odpadů, svoz, třídění a odstraňování komunálních odpadů pro obyvatele na území města, svoz, třídění a odstraňování komunálních odpadů pro právnické a podnikatelské subjekty a jiné obce. Ostatní služby spojené s údržbou vykonávají Technické služby Litvínov s.r.o., mezi služby, které mají v kompetenci, patří: strojní úklid komunikací, zimní údržba komunikací, údržba veřejného osvětlení, oprava komunikací a chodníků, správa místních komunikací, správa a údržba dešťové kanalizace, Sběr komunálního odpadu probíhá do nejrůznějších nádob (od 120, 240, litrů). Svoz komunálního odpadu probíhá až 3 x týdně ze sídlištní zástavby (případně dle aktuální potřeby), v zástavbě rodinných domů probíhá svoz 1 x týdně (rozděleno dle městských čtvrtí). Sběr separovaných složek (plast + tetra-pack, sklo, papír) probíhá v panelové zástavbě do nádob o objemu litrů, v ostatní zástavbě do nádob o objemu 260 litrů (DUO nádoby). Na území města je provozováno 139 separačních míst (hnízd), které zahrnují 139 nádob na sběr papíru (svoz 1 x týdně), 147 nádob na sběr plastů (svoz 1 x týdně) a 121 nádob na sběr skla (svoz 1 x za 14 dní). Počty nádob jsou ke dni Počet nádob na komunální odpady a na separovaný sběr je pravidelně rozšiřován na základě požadavků občanů a ekonomických možností města. Separované složky komunálního odpadu (sklo, papír, plast) jsou sváženy na dotřiďovací linku, kterou zajišťuje společnost Marius Pedersen a.s. 35

36 Na území města Litvínov probíhá sběr a svoz biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Pro sběr jsou určeny nádoby (stav k ), které se liší svým objemem a místem, kde sběr probíhá: - Nádoby o objemu 120 litrů (především sběr z vilové zástavby) 145 kusů - Nádoby o objemu 240 litrů (veřejná prostranství města) 329 kusů Péči o městskou zeleň zajišťuje společnost Technické služby Litvínov s.r.o., jedná se o výhradní společnost ve vlastnictví města Litvínov. Sběr a svoz velkoobjemového odpadu z území města Litvínov není zaveden. Jedinou možností je odevzdat tyto odpady na sběrný dvůr. V rámci systému odpadového hospodářství města je provozován jeden sběrný dvůr. Provozovatelem je společnost Marius Pedersen a.s. Sběrný dvůr funguje na základě platného provozního řádu a přijímá kompletní škálu odpadů od občanů města. Jsou přijímány základní skupiny nebezpečných odpadů, dále stavební odpady, objemné odpady, a biologicky rozložitelné odpady. Celkový výčet je uveden zde: Tabulka 27 Výčet odpadů přijímaných na sběrném dvoře Litvínov Kód Kategorie Název odpadu N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné NL O Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem N Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla O Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem N Odpadní odstraňovače barev nebo laků O Odpadní práškové barvy N Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látky O Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem N Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky O Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem N Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla O Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem N Vodné roztoky vývojek a aktivátorů N Vodné roztoky vývojek ofsetových desek N Roztoky vývojek v rozpouštědlech N Roztoky ustalovačů N Bělicí roztoky a roztoky bělicích ustalovačů N Odpady obsahující stříbro ze zpracování fotografického odpadu O Fotografický film a papír obsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra O Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra O Fotoaparáty na jedno použití bez baterií N Fotoaparáty na jedno použití obsahující baterie O Fotoaparáty na jedno použití obsahující jiné baterie N Chlorované emulze N Nechlorované emulze 36

37 N Chlorované hydraulické minerální oleje N Nechlorované hydraulické minerální oleje N Syntetické hydraulické oleje N Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje N Jiné hydraulické oleje N Chlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Syntetické motorové, převodové a mazací oleje N Snadno biologicky rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje N Jiné motorové, převodové a mazací oleje N Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel O Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Kovové obaly O Kompozitní obaly O Směsné obaly O Skleněné obaly O Textilní obaly N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob N Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami O Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem O Pneumatiky N Olejové filtry N Brzdové destičky obsahující asbest O Brzdové destičky neuvedené pod číslem N Brzdové kapaliny N Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky O Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem O Železné kovy O Neželezné kovy O Plasty O Sklo N Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly až a a O Součástky jinak blíže neurčené N Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízení N Olověné akumulátory 37

38 N Nikl-kadmiové baterie a akumulátory N Baterie obsahující rtuť O Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem ) O Jiné baterie a akumulátory N Odděleně soustřeďované elektrolyty z baterií a akumulátorů O Beton O Cihly O Tašky a keramické výrobky N Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem O Dřevo O Sklo O Plasty N Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné N Asfaltové směsi obsahující dehet O Asfaltové směsi neuvedené pod číslem N Uhelný dehet a výrobky z dehtu O Měď, bronz, mosaz O Hliník O Olovo O Zinek O Železo a ocel O Cín O Směsné kovy N Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami N Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky O Kabely neuvedené pod číslem N Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky O Zemina a kamení neuvedené pod číslem N Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky N Izolační materiál s obsahem azbestu N Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky O Izolační materiály neuvedené pod čísly a N Stavební materiály obsahující azbest N Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami O Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem O Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly , a O Papír a lepenka O Sklo O Oděvy 38

39 O Textilní materiály N Rozpouštědla N Kyseliny N Zásady N Fotochemikálie N Pesticidy N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť O Jedlý olej a tuk N Olej a tuk neuvedený pod číslem N Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky O Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem N Detergenty obsahující nebezpečné látky O Detergenty neuvedené pod číslem N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem O Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem N Dřevo obsahující nebezpečné látky O Dřevo neuvedené pod číslem O Plasty O Kovy O Odpady z čištění komínů O Biologicky rozložitelný odpad O Zemina a kameny O Jiný biologicky nerozložitelný odpad O Směsný komunální odpad O Odpad z tržišť O Uliční smetky O Odpad z čištění kanalizace O Objemný odpad Město Litvínov má navázanou spolupráci s kolektivními systémy, které zabezpečují povinnosti zpětného odběru pro vybrané výrobky (Asekol a.s., Elektrowin a.s.). 39

40 5. Porovnání zjištěných údajů s cíli Závazné části POH ÚK Komunální odpady Název cíle POH ÚK Hodnota stav Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje (od roku 2016). Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. - plněno rok % (kap Analytické části) plněno č. Zásada POH ÚK Stav Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů. V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou. Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje pro komunální odpady. Obec je povinna dodržovat hierarchii nakládání s odpady, tedy především přednostně nabízet odpady k recyklaci, poté k jinému využití a pouze v případě, že odpady není možné využít, předávat je k odstranění. Od této hierarchie je možné se odchýlit jen v odůvodněných případech v souladu s platnou legislativou. Upřednostňovat environmentálně přínosné, ekonomicky a sociálně únosné technologie zpracování komunálních odpadů. Zachovat a rozvíjet spoluúčast a spolupráci s producenty obalů a dalšími výrobci podle principu znečišťovatel platí a rozšířené odpovědnosti výrobce na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití příslušných složek komunálních odpadů. Před změnou systému sběru a nakládání s komunálními odpady v obecním měřítku vždy provést důkladnou analýzu se zahrnutím environmentálních, ekonomických a sociálních hledisek a podrobit ji široké diskusi všech dotčených subjektů. Úpravu směsného komunálního odpadu tříděním lze podporovat jako doplňkovou technologii úpravy odpadů před jejich dalším plněno plněno plněno plněno plněno částečně chybí u SKO, objemného odpadu (OO). Neexistence potřebného zařízení plněno částečně chybí u SKO a OO plněno plněno neplněno veškerý SKO je skládkován, 40

41 materiálovým a energetickým využitím. Tato úprava nenahrazuje oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. neexistence potřebného zařízení Směsný komunální odpad Název cíle Hodnota stav Směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených, v souladu s platnou legislativou. 0 % neplněno č. Zásada Stav 1. Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu. neplněno 2. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. plněno BRO a BRKO Název cíle Hodnota stav Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce kg/ob./rok neplněno důvodem je především skládkování SKO a objem. odpadů č. Zásada Stav V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování. plněno plněno každoroční zvyšování počtu sběrných nádob plněno částečně podpora využití kompostu funguje 41

42 4. Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů. minimálně plněno Stavební a demoliční odpady Název cíle Hodnota stav Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). rok % rok % rok % rok % rok % neplněno - Všechny stavební a demoliční odpady jsou skládkovány č. Zásada Stav Regulovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. neplněno neexistence požadavků při stavebních a demoličních pracích plněno částečně potřeba zavést opatření do nově uzavíraných smluv a zadávání veřejných zakázek 42

43 6. Náklady města na odpadové hospodářství NÁKLADY Kč / rok svoz komunálního odpadu svoz biologického odpadu svoz separovaného odpadu (PAP, PET, SKLO, kompozitní obaly) svoz objemného odpadu Marius Pedersen svoz objemného odpadu TSL pronájem sběrného dvora - KOVOŠROT správa sběrného dvora - ul. Žižkova údržba veřejné zeleně čištění města (strojové i ruční čištění) + výsyp odpadkových košů CELKEM Náklady na 1 občana Potenciální roční příjem od 1 občana města PŘÍJMY poplatky od občanů či místní poplatky Kč / rok poplatky od rekreantů poplatek za skládku na území obce (Celio a.s.) vyplacené odměny EKO-KOM vyplacené odměny ASEKOL vyplacené odměny KOUTECKÝ s.r.o. (textil) CELKEM ROZDÍL PŘÍJMY - NÁKLADY , ROZDÍL PŘÍJMY - NÁKLADY (na 1 občana města) Roční poplatek na 1 občana je stanoven na 250 Kč. 43

44 7. Posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálním odpadem Slabé místo OH města Míra odchylky od cíle Priorita Skládkování 100 % produkce SKO Cílem POH je směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených, v souladu s platnou legislativou. Jednotlivá opatření jsou uvedena v Závazné části POH města Litvínov v kapitole vysoká Skládkování části produkce objemného odpadu Objemný odpad je odpadem, který patří k odpadům BRKO, jeho skládkování zvyšuje množství skládkovaného BRKO. Jednotlivá opatření jsou uvedena v Závazné části a to v kapitole vysoká Množství BRKO ukládaných na skládku Skládkování veškeré produkce stavebního a demoličního odpadu Cílem POH je snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce Tato cílová hodnota je 52 kg/obyvatele/rok. Současná hodnota v roce 2015 ve městě Litvínov je 118 kg/obyvatele/rok. Jednotlivá opatření jsou uvedena v Závazné části a to v kapitole Cílem POH je zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů. Tato hodnota je v roce 2015 na 0 %. Jednotlivá opatření jsou uvedena v Závazné části a to v kapitole střední vysoká 44

45 II. Závazná část 1. Úvod závazné části Hlavním podkladem pro zpracování Plánu odpadového hospodářství města Litvínov je Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH ÚK). Závazná část Plánu odpadového hospodářství, je závazným podkladem pro budoucí utváření systému odpadového hospodářství města a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, v oblasti odpadového hospodářství v souladu s ust. 42 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ). Veškerá rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle zákona o odpadech musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství města Litvínov. Členění kapitol závazné části respektuje členění kapitol Závazné části POH ÚK. Závazná část definuje cíle a cílové hodnoty odpadového hospodářství města Litvínov a opatření pro dosažení těchto cílů. 2 Obecné zásady, cíle a opatření pro nakládání s odpady 2.1 Strategické cíle odpadového hospodářství Ústeckého kraje na období Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. 2. Minimalizace nepříznivých účinků odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti. 4. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. 2.2 Zásady a opatření pro nakládání s odpady V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky České republiky a plnění cílů stanovených Plánem odpadového hospodářství Ústeckého kraje je třeba: 1. Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění Programu předcházení vzniku odpadů Ústeckého kraje a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2. Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. 45

46 3. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. 4. Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. 5. Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. 6. Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. 7. Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných odpadů. 8. U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. 9. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 10. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 11. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. Opatření 1. Evidovat a ohlašovat nakládání s odpady samostatně za každé jednotlivé zařízení k nakládání s odpady, u zařízení podléhajících integrovanému povolení samostatně za každou technickou jednotku sloužící k nakládání s odpady (od ). 2. Nepoužívat na skládkách výrobky k účelům, k nimž lze podle platného provozního řádu a/nebo schválené projektové dokumentace využít odpady (od ). 46

47 2.3 Cíle, zásady a opatření pro nakládání s vybranými druhy odpadů Komunální odpady Cíle: Název cíle Indikátor Vyhodnocení indikátoru Cílová hodnota a termín Opatření Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje Zavedený tříděný sběr pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů Slovní popis do ,5 (níže v této kapitole) Do zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo. Procentuální vyjádření přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo % % % (vždy k ) 1,2,3,6,7 (níže v této kapitole) Způsob sledování cíle bude stanoven v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie (Rozhodnutí Komise 2011/753/EU ze dne 18. listopadu 2011, kterým se zavádí pravidla a metody výpočtu pro ověření dodržování cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES). Pro cíl se navrhuje stanovení postupných hodnot v určených letech dle tab. 28. Tabulka 28 Návrh postupných hodnot opětovného použití a recyklace v určených letech Zásady: 1. Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů. 2. Zachovat a rozvíjet dostupnost odděleného sběru využitelných odpadů v obcích. 3. V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. 47

48 4. Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou. 5. Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje pro komunální odpady. 6. Obec je povinna dodržovat hierarchii nakládání s odpady, tedy především přednostně nabízet odpady k recyklaci, poté k jinému využití a pouze v případě, že odpady není možné využít, předávat je k odstranění. Od této hierarchie je možné se odchýlit jen v odůvodněných případech v souladu s platnou legislativou a nedojde-li tím k ohrožení nebo poškození životního prostředí nebo lidského zdraví a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství. 7. Upřednostňovat environmentálně přínosné, ekonomicky a sociálně únosné technologie zpracování komunálních odpadů. 8. Úpravu směsného komunálního odpadu tříděním lze podporovat jako doplňkovou technologii úpravy odpadů před jejich dalším materiálovým a energetickým využitím. Tato úprava nenahrazuje oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. Opatření: 1. Zajistit, aby s objemným odpadem ( ) nebylo nakládáno způsobem skládkování, ale aby byl materiálově využit (termín do a následné) 2. Provedení analýzy k možnosti zavedení odděleného sběru kovových odpadů (porovnání způsobů sběru a separace, donáškové vzdálenosti, finanční porovnání variant, rizika, výhody). Termín: do Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, minimálně pro papír, plasty, sklo a kovy (termín: 2 x ročně do a do po celou dobu platnosti POH). 4. V závislosti na ekonomické dostupnosti požadovat dodržování hierarchie nakládání s odpady předávanými oprávněným osobám (termín: po celou dobu platnosti POH, od ). 5. Průběžně vyhodnocovat obecní systém pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení (minimálně 1 x ročně, vždy do ). 6. Na úrovni obce informovat jednou ročně (vždy do ) občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně (do ) zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce i s vyhodnocením indikátorů POH. 7. Zařazovat tříděný odpad, získaný v rámci odděleného sběru v obcích, jako komunální odpady (s obsahem obalové složky), tj. skupinu 20 Katalogu odpadů (termín: po celou dobu platnosti POH). 48

49 2.3.2 Směsný komunální odpad Cíl: Název cíle Směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených, v souladu s platnou legislativou. Indikátor Množství využitého směsného komunálního odpadu Vyhodnocení indikátoru Slovní popis Cílová hodnota a termín 100 % do Opatření 1 3 (níže v této kapitole) Zásady: 1. Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu. 2. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: 1. Zřídit komplexní informační podporu na webových stránkách města, týkající se snižování produkce SKO - např. interaktivní mapa charitativních obchodů, bazarů a re-use center, zveřejňovat výměnné portály např. pro oděvy, textil, obuv, hračky, knihy, časopisy, nábytek, koberce, nářadí, stavební prvky, zveřejňovat informační systémy pro sdílení věcí, informační systémy pro opravy zařízení domácností. (Termín: od a dále). 2. Při existenci koncového zařízení k využívání SKO, bude se svozovou společností smluvně zajištěno, aby směsný komunální odpad nebyl dále předáván k odstranění způsobem skládkování (termín: nejdéle do ). 3. Snižovat množství SKO rozšiřováním separace využitelných složek komunálních odpadů (papír, plast, sklo, BRKO). Vytvořit minimálně jedno sběrné hnízdo ročně s nádobou na sběr papíru, skla, plastu a BRKO. (Termín: po celé období platnosti POH, pravidelné každoroční rozšiřování separovaného sběru, od ). 49

50 2.3.3 Živnostenské odpady Zásady: 1. Poskytnout původcům živnostenských odpadů, tj. právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání produkujícím komunální odpad na území obce (živnostníci, subjekty z neprůmyslové výrobní sféry, administrativy, ze služeb a obchodu), možnost zapojení do systému nakládání s komunálními odpady v obci, pokud má obec zavedený systém nakládání s komunálními odpady se zahrnutím živnostenských odpadů. 2. V obci stanovit v rámci systému nakládání s komunálními odpady také systém nakládání s komunálními odpady, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Stanovit způsob sběru jednotlivých druhů odpadů, minimálně však oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelného odpadu a směsného komunálního odpadu, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. 3. Umožnit v obci zapojit do svých systémů nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle možností a kapacity daného systému. Opatření: 1. I nadále využívat možnosti zapojení právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání do obecních systémů nakládání s komunálními odpady (termín: průběžně, po celou dobu platnosti POH, od ). 2. Využívat rozšíření kontrolní pravomoci obcí, zejména o sankce vůči právnickým osobám a fyzickým osobám neoprávněně využívajícím obecní systém nakládání s komunálními odpady (termín: průběžně, od ). 3. Podporovat spolupráci obcí s živnostenskými úřady s ohledem na zlepšení možností kontroly právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání podnikajících na území dané obce (termín: průběžně, od ). 4. Na úrovni obce vhodnou formou informovat alespoň jednou ročně právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání a účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru odpadů a o nakládání s nimi (termín: 1 x ročně, od ). 50

51 2.3.4 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Cíl: Název cíle Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce Indikátor Množství BRKO uloženého na skládky Vyhodnocení indikátoru Výpočet množství BRKO uloženého na skládku, vyjádřeno v (t/rok) a (kg/obyv./rok). Cílová hodnota a termín do (cílová hodnota pro rok 2020 je max. 52 kg/obyvatel) Opatření 1 7 (níže v této kapitole) Zásady: 1. V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. 2. Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů. 3. Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování. 4. Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: 1. Dle finančních možností rozšiřovat počet míst a sběrných nádob na oddělený sběr BRO ve městě a provést následné vyhodnocení, zda je nutné a efektivní rozšiřovat sběr dále (Termín: průběžně do roku 2021). 2. Podporovat maximální využívání produktů ze zpracování BRO (kompost) a to pravidelným informováním občanů o možnostech přidělení těchto produktů (termín: od roku a dále). 3. Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. (Termín: od a dále). 4. Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob (termín: po celou dobu platnosti POH, minimálně 2 x ročně, vždy do a ). 51

52 5. Do zajistit ukončení skládkování u objemného odpadu ( ) a směsného komunálního odpadu ( ). Opatření je dáno nutností snížit hodnotu BRKO ukládaného na skládky ze stávajících 118 kg/obyvatele/rok (hodnota za rok 2015) na požadovaných 52 kg/obyvatele/rok (termín: do ). 6. Kontrolovat nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení a s odpady vedlejších živočišných produktů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (termín: po celou dobu platnosti POH, od ). 7. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na obecní úrovni (termín: 1 x ročně, od a dále) Stavební a demoliční odpady Cíl: Název cíle Zvýšit do nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). Indikátor Množství využitých (případně předaných k využití) stavebních a demoličních odpadů. Vyhodnocení indikátoru Výpočet, vyjádřeno (%). Cílová hodnota a termín 70% do Opatření 1 3 (níže v této kapitole) Zásady: 1. Nadále regulovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. 2. Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. Opatření: 1. Zajistit povinné používání recyklátů splňujících požadované stavební normy jako náhrady za přírodní zdroje v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů, pokud je to technicky a ekonomicky možné uplatnění při výběrových řízeních či uzavírání smluv (termín: od a dále). 52

53 2. V rámci veřejných výběrových řízení a následně uzavíraných smluv se stavebními společnostmi požadovat minimalizaci vzniku stavebních a demoličních odpadů, povinné používání stavebních materiálů v podobě recyklátů či upravených stavebních a demoličních odpadů splňujících požadované stavební normy, které se používají jako náhrada za přírodní zdroje v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů (rozpočtu města). Tato preventivní opatření jsou požadována za podmínky technicko-ekonomické proveditelnosti předmětu stavby a výsledném efektu tohoto opatření. (termín: od a dále). 3. Zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů, s výjimkou výkopových zemin a hlušin bez nebezpečných vlastností (od a dále) Nebezpečné odpady Cíl: 1. Předávat nebezpečný odpad přednostně k materiálovému využití 2. Odstranit černé skládky, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Indikátor: Indikátor 1. Vyhodnocení indikátoru 1. Indikátor 2. Vyhodnocení indikátoru 2. Indikátor 3. Vyhodnocení indikátoru 3. Indikátor 4. Vyhodnocení indikátoru 4. Produkce nebezpečných odpadů. Procentuální vyjádření produkce nebezpečných odpadů ve vztahu k předchozímu roku. Množství nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálovému využití. Podíl nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálové využití z celkové produkce nebezpečných odpadů města Nestanoven Slovní popis Množství neodstraněných starých zátěží na pozemcích města Slovní popis Zásady: 1. Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. Opatření: 1. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s nebezpečnými odpady na obecní úrovni. (Termín: minimálně 1 x ročně, od ). 2. Podporovat bezpečné odstraňování černých skládek (termín: po celou dobu platnosti POH, od ). 53

54 2.3.7 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Obaly a obalové odpady Cíl: 1. Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do Dosáhnout cílů pro recyklaci a využití obalových odpadů podle tabulky 29. Indikátor: Indikátor Vyhodnocení indikátoru nestanoven Slovní popis Tabulka 29 Cíle pro recyklaci a využití obalových odpadů Legenda: A: Recyklace Množství materiálově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. B: Celkové využití - Množství celkově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. Recyklace se zahrnuje do míry využití jako jedna z jeho forem. 54

55 Recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství materiálově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. Celkové využití prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství celkově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. Opatření: 1. Zachovat a rozvíjet stávající integrovaný systém třídění komunálních odpadů, včetně jejich obalové složky, a podporovat další rozvoj tohoto systému (termín: po celou dobu platnosti POH, od ). 2. Podporovat nakládání s obalovými odpady dle hierarchie nakládání s odpady (termín: po celou dobu platnosti POH, od ). 3. Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru v obcích pro využitelné složky komunálních odpadů, minimálně komodit: papír, plasty, sklo a kovy (termín: po celou dobu platnosti POH, od ). 4. Zachovat spoluúčast výrobců a dovozců obalů podle principu znečišťovatel platí a rozšířené odpovědnosti výrobce na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití obalových složek komunálních odpadů (termín: po celou dobu platnosti POH, od ) Odpadní elektrická a elektronická zařízení Cíl: 1. Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení: - do (45 %), do (50 %), do (55 %), do (60 %), do (65 %). Indikátor: Indikátor Vyhodnocení indikátoru Indikátor Úroveň tříděného sběru Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele). Minimální úroveň tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení stanovená jako procentuální hmotnostní podíl množství odpadních elektrických a elektronických zařízení sebraných tříděným sběrem v daném kalendářním roce k průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). 55

56 Vyhodnocení indikátoru Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele a v %) porovnaná s údaji uveřejněnými MŽP, případně kolektivními systémy, o průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). Tabulka 30 Cíle pro tříděný sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (%) Opatření: 1. Dbát na kvalitu a kontrolu evidovaných dat, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní, s cílem zvýšení množství odděleně sebraného elektrozařízení (termín: průběžně po celé období platnosti POH, od ). 2. Prohlubovat spolupráci povinných osob s komunální sférou a posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s komunálními odpady (termín: průběžně po celé období platnosti POH, od ). 3. Lépe zabezpečit stávající sběrnou infrastrukturu proti krádežím a nelegální demontáži (termín: průběžné plnění, maximálně do ). 4. Důsledně kontrolovat a vyhodnocovat fungování sběren a výkupen kovového odpadu (termín: průběžně po celé období platnosti POH, 1 x ročně vždy do ). 5. Sběrná místa pro elektrozařízení zveřejňovat na webových stránkách města odkazem na registr míst zpětného odběru (termín: průběžně po celé období platnosti POH, vždy do ). 6. Uskutečnit informační kampaně (termín: od roku 2017, 2 x ročně do a do ). 56