Zpráva o uplatňování Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje

Transkript

1 2017 Zpráva o uplatňování Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Zpráva o uplatňování strategie rozvoje kraje v polovině programového období EU dle 12 zákona 298/2015 Sb. CENTRUM INVESTIC, ROZVOJE A INOVACÍ CIRI, Soukenická 54, Hradec Králové,

2 Obsah 1 Úvod Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Vyhodnocení evropských a krajských dotací v Královéhradeckém kraji Hodnocení strategie z pohledu absorpční kapacity Královéhradeckého kraje Monitoring indikátorů Programu rozvoje KHK Mezikrajské srovnání ve vybraných ukazatelích Role Královéhradeckého kraje v plnění strategie Závěry a doporučení Seznam grafů a tabulek Zpracovatel: Centrum investic, rozvoje a inovací Soukenická 54, Hradec Králové tel.: fax: info@cirihk.cz 1

3 1 Úvod Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (dále též SRK) je jedním z nejvýznamnějších koncepčních dokumentů strategického zaměření určující hlavní směry rozvoje kraje na období sedmi let. Nastavení předběžných podmínek Evropské unie ve vazbě na Strategii regionálního rozvoje ČR si vyžádalo nasměrování základních strategických dokumentů do roku 2020 ještě dříve, než vypršela původně nastavená platnost předchozí krajské strategie ( ). Podstatou strategického plánování v kraji je stanovování rozvojových priorit a cílů ve vazbě na další koncepční a rozvojové aktivity v regionu. Stanovení krajské rozvojové strategie se stalo fundamentem pro přípravu Královéhradeckého kraje na programové období EU Rozvojový dokument je rovněž důležitou součástí pro strategické plánování ve vazbě na priority České republiky i Evropské unie vedoucí k posílení absorpční kapacity Královéhradeckého kraje, tj. schopnosti efektivně využít finanční prostředky na kvalitně připravené projekty. Zaměřením rozvojové strategie bylo snahou dosáhnout optimálního výsledku při nastavování podpor kohezní a dotační politiky a pokračovat tak v široce nastaveném a v českých poměrech téměř ojedinělém systému strategického plánování v Královéhradeckém kraji i v příštím období. V průběhu zpracování strategie byla vytvořena široká platforma spolupráce, komunikace a partnerství napříč jednotlivými sektory, na které se staví i dnes, kdy je zpracováván Program rozvoje Královéhradeckého kraje plnící úlohu akčního plánu strategie. Postupné rozšiřování partnerství a spolupráce v regionu přispívá ke komplexnímu rozvoji regionu, který je tak založený na vzájemném konsenzu a definovaných společných cílech a vizi rozvoje. Tvorba Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje vycházela z moderních obecně uznávaných a podporovaných metod tvorby strategických plánů rozvoje územních celků včetně využití metodiky přípravy veřejných strategií. Strategie, která je významným strategickým dokumentem pro celé území Královéhradeckého kraje, byla tvořena expertně-komunitní metodou se zapojením subjektů z veřejného, podnikatelského i neziskového sektoru z celého kraje. Expertní složku reprezentoval zpracovatel a jednotlivé odbory Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Komunitní složka byla reprezentována širokým spektrem oslovených a zapojených subjektů a reprezentantů ze všech sektorů. 1.1 Účel zpracování zprávy a metodika Platná legislativa České republiky ukládá jednotlivým krajům vypracování vyhodnocení plnění krajských strategií v polovině programového období EU (z. 129/2000 Sb. a 298/2015 Sb.). Polovina programového období EU vychází na polovinu roku V případě Královéhradeckého kraje se současně jedná o polovinu období platnosti základního krajského strategického dokumentu Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Chronologického souladu tohoto kroku bylo rovněž dosaženo skutečností, že svoji platnost skončil Program rozvoje Královéhradeckého kraje (dokument rozpracovávající strategické cíle SRK do konkrétních krátkodobějších opatření a plnící tak úlohu akčního plánu) a bylo přistoupeno k přípravě nového Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Tato situace umožnila užitečnou výměnu informací v rámci příprav programu a v rámci tohoto vyhodnocení. Některé kapitoly vyhodnocení se tak staly velmi užitečným podkladem pro formulaci nových opatření programu, naopak vyhodnocení indikátorů plnění programu vztahujících se ke strategickým cílům SRK mohlo být zahrnuto do tohoto dokumentu. 2

4 Není možné zmapovat všechny kroky všech relevantních aktérů naplňujících krajské strategické rozvojové cíle. Vyhodnocení se proto snaží postihnout vývoj regionu z několika dílčích zorných úhlů. Protože je celé vyhodnocení pevně navázáno na dotační politiku EU a v tomto smyslu rovněž chronologicky ukotveno, bude se podrobně zabývat především čerpáním evropských dotací na území Královéhradeckého kraje. Čerpání evropských dotací bude podrobně rozpracováno a rozděleno dle strategických cílů SRK tak, aby vyšlo jasně najevo, která složka regionálního rozvoje je evropskými dotacemi posilována a dochází tedy k naplňování celé strategie, kde naopak (především s ohledem na zaměření evropských dotačních programů) podpora chybí, je nedostatečná či stagnuje oproti předchozímu programovému období, jež do sledovaného období rovněž zasahuje (podrobněji v úvodu ke kapitole 3). Zdrojem dat pro toto vyhodnocení jsou databáze projektů podpořených EU poskytnutých MMR. Stejným způsobem a za stejným účelem budou vyhodnoceny dotace Královéhradeckého kraje v rámci sledovaného období. Ty v některých případech plní funkci kompenzace chybějících témat či doplnění dotací evropských. Jejich tematický záběr je zakotven v dotačních strategiích Královéhradeckého kraje a odráží jak strategické cíle SRK, tak aktuální politické priority krajské reprezentace. Zdrojem dat pro toto vyhodnocení jsou databáze příslušných odborů Královéhradeckého kraje (více v kapitole 3). Absorpční kapacita Královéhradeckého kraje odráží především jeho potřeby v rámci jednotlivých témat regionálního rozvoje. V kontextu strategického plánování je významným indikátorem potřebnosti podpory jednotlivých oblastí a ve srovnání se zjištěními ohledně dosavadní dotační podpory umožňuje identifikovat témata, která jsou uspokojivou měrou řešena, vedle toho témata, jež nevyžadují zvláštní přístup k podpoře, ale také témata, jimž se podpory nedostává, přestože potřebnost nadále narůstá. Pro vyhodnocení absorpční kapacity byla využita data Regionálního akčního plánu KHK (více v kapitole 4). Stěžejní částí vyhodnocení plnění SRK je vyhodnocení indikátorů Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Zde je ke globálnímu cíli a dále ke každému strategickému cíli na základě nejnovějších dostupných dat vyhodnoceno několik indikátorů v časové řadě dokládající socioekonomický vývoj a jeho trendy v Královéhradeckém kraji. Ze zjištění lze následně odvodit, v jakých oblastech se z dlouhodobějšího hlediska daří aktuální strategické cíle plnit a ve kterých naopak nikoli. Nad rámec indikátorů PRK byly ke každé strategické oblasti přiřazeny ještě další indikátory postihující situaci a vývoj Královéhradeckého kraje v mezikrajském srovnání. Pro vyhodnocení všech těchto indikátorů byla převážně využita data Českého statistického úřadu. Vyhodnocení plnění SRK za sledované období by nad rámec dílčích zjištění v rámci jednotlivých témat mělo též přinést několik stručných ucelených závěrů, které budou tvořit podnět pro další přístup ke strategickému plánování v regionu a k podpoře regionálního rozvoje jak na úrovni kraje, tak na úrovni celonárodní rovněž ve srovnání s analogickými dokumenty z ostatních krajů České republiky. 3

5 2 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Struktura SRK Struktura dokumentu odpovídá standardním koncepčním pracím komplexního zaměření. Byla použita zavedená terminologie, běžná při tvorbě programových dokumentů a strategických plánů, respektující metodologii tvorby veřejných strategií. Samotná tvorba strategie byla rozdělena na analytickou část a návrhovou (strategickou) část. V rámci analytické části byl zpracován Profil Královéhradeckého kraje, Vnější strategický rámec, PESTLE analýza, Problémová analýza a SWOT analýza. Návrhová část je rozčleněna na pět úrovní: Mise, Vize, Globální cíl, Strategické oblasti a Strategické cíle. Schéma struktury strategie ANALYTICKÁ ČÁST VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ PROFIL KRAJE PESTLE ANALÝZA VNĚJŠÍ STRATEGICKÝ RÁMEC PROBLÉMOVÁ NALÝZA SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI A OHROŽENÍ SWOT ANALÝZA MISE + VIZE GLOBÁLNÍ CÍL STRATEGICKÁ OBLAST 1 STRATEGICKÁ OBLAST STRATEGICKÝ CÍL 1.1 STRATEGICKÝ CÍL 1.2 STRATEGICKÝ CÍL STRATEGICKÝ CÍL NÁVRHOVÁ ČÁST 4

6 2.1.1 Analytická část Profil Královéhradeckého kraje Cílem profilu je podrobná charakteristika kraje, faktografické zhodnocení jeho vývoje v posledních letech a identifikace problémů a rozvojových dispozic. Profil, který definuje silné a slabé stránky kraje v rámci SWOT analýzy, je členěn dle základních témat, popisujících výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje. Analýzy vnějšího prostředí Smyslem analýz vnějšího prostředí (vnější strategický rámec, PESTLE analýza) je mimo jiné poskytnout východiska pro formulaci příležitostí a hrozeb následné SWOT analýzy: Vnější strategický rámec Vnější strategický rámec je analýza vnějších rozvojových faktorů s důrazem na aspekty vážící se k novému programovému a finančnímu cyklu Evropské unie a strategickému a koncepčnímu směřování regionální politiky ČR. PESTLE analýza PESTLE analýza slouží k posouzení a vyhodnocení okolních vlivů na rozvojovou strategii. Tyto vlivy jsou rázu politického, ekonomického, sociálního, technologického, legislativního či environmentálního. Schéma analýz vnějšího prostředí Problémová analýza Problémová analýza vychází z analytických a evaluačních výstupů a pojmenovává hlavní problémy a bariéry rozvoje v daném rozvojovém kontextu. Jde o syntézu souvislostí vážících se k nejvýznamnějším rozvojovým problémům. 5

7 SWOT analýza SWOT analýza, která tvoří přechod mezi analytickou a návrhovou částí, je jednou z nejčastěji používaných metod pro syntetické hodnocení. SWOT je zkratkou z angl. Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). První dva body tvoří tzv. vnitřní analýzu (resp. analýzu vnitřních podmínek), druhé dva body (tedy příležitosti a hrozby) tvoří vnější analýzu Návrhová část Mise vyjadřuje hlavní myšlenku budoucího rozvoje kraje. Představuje preambuli celé rozvojové strategie. 2.2 Strategie Mise Vize stručně popisuje ideální situaci cílového stavu v horizontu let s obecnou proklamací vystihující určitý leitmotiv budoucnosti. Globální cíl vychází z vize a popisuje základní vývojové tendence a směřování kraje. Vede k naplnění celkové vize kraje. Strategická oblast (SO) představuje klíčovou oblast s vnitřně propojeným systémem problémů a dílčích témat, jejichž řešení jako celku jsou důležitá pro naplnění vize a globálního cíle. Strategické cíle (SC) vycházejí z globálního cíle a popisují žádoucí stav, kterého je třeba dosáhnout v dané strategické oblasti. Představují základní směry rozvoje strategické oblasti. Usilovat o soulad všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot na území kraje Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje bude respektovat: - zásady udržitelného rozvoje s ohledem na vyvážené potřeby lidí a přírody - rovnoměrný rozvoj měst a venkova - požadavky obyvatel na kvalitu života a posilování jejich pocitu spravedlnosti, bezpečí a sounáležitosti s krajem, jako součásti integrovaného evropského prostoru Vize Královéhradecký kraj, místo pro kvalitní život Královéhradecký kraj jako atraktivní, dynamický, ekonomicky silný a sociálně stabilní region s vysokou životní úrovní srovnatelnou s vyspělými regiony sjednocené Evropy a s respektováním zásad trvale udržitelného rozvoje a s úctou k tradicím 6

8 2.2.3 Globální cíl Začlenit region ve všech aspektech rozvoje do integrovaného evropského prostoru. Zajistit kvalitní životní podmínky všem obyvatelům Královéhradeckého kraje. Vytvořit podmínky pro ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost regionu. Zlepšit sociální stabilitu a vzdělanostní strukturu regionu. Zvýšit kvalitu životního prostředí. Dosáhnout vyváženého růstu celého regionu při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje Strategické oblasti Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na období má stanoveno pět strategických oblastí, jejichž řešení jako celku je důležité pro naplnění vize a globálního cíle. Každá strategická oblast má vydefinována několik strategických cílů (3 až 5) popisující žádoucí stav, kterého je třeba dosáhnout v dané strategické oblasti. Strategická oblast 1 Konkurenceschopnost a inovace Strategická oblast 2 Dopravní dostupnost a mobilita Strategická oblast 3 Veřejné služby a občanská společnost Strategická oblast 4 Environmentální prostředí a sítě Strategická oblast 5 Vyvážený rozvoj a správa regionu Strategická oblast 1 Konkurenceschopnost a inovace Strategická oblast 1 Konkurenceschopnost a inovace, která řeší problematiku ekonomiky a podnikatelského prostředí včetně cestovního ruchu, zaměstnanosti a vzdělávání, výzkumu a inovací, má stanoveny čtyři strategické cíle: Strategický cíl 1.1 Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a podpořit rozvoj podnikatelského prostředí na území Královéhradeckého kraje Strategický cíl 1.2 Rozvinout funkční a efektivní inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje jako předpoklad přechodu ke znalostní ekonomice Strategický cíl 1.3 Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Strategický cíl 1.4 Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovní ruchu jako významné složky regionální ekonomiky 7

9 2.2.6 Strategická oblast 2 Dopravní dostupnost a mobilita Strategická oblast 2 Dopravní dostupnost a mobilita, která řeší problematiku dopravní infrastruktury a obslužnosti, má stanoveny tři strategické cíle: Strategický cíl 2.1 Napojit Královéhradecký kraj na nadřazenou dopravní síť meziregionálního a přeshraničního významu Strategický cíl 2.2 Zlepšit stav regionální dopravní infrastruktury s ohledem na plynulost dopravy a bezpečnost a zdraví obyvatel Strategický cíl 2.3 Zajistit dostatečnou dopravní obslužnost kraje veřejnou dopravou šetrnou k životnímu prostředí a zvýšit její atraktivitu Strategická oblast 3 Veřejné služby a občanská společnost Strategická oblast 3 Veřejné služby a občanská společnost, která řeší problematiku zdravotnictví a sociálních věcí včetně bezpečnosti, kultury, sportu a volnočasových aktivit, má stanoveny čtyři strategické cíle: Strategický cíl 3.1 Zkvalitnit poskytovaní zdravotní péče v Královéhradeckém kraji a podporovat zdravý životní styl jeho obyvatel Strategický cíl 3.2 Zvýšit kvalitu sociálního prostředí a zajistit kvalitní a dostupné sociální služby pro obyvatele Královéhradeckého kraje Strategický cíl 3.3 Zajistit dostatečnou bezpečnost a ochranu obyvatel kraje včetně jejich majetku a předcházet mimořádným událostem Strategický cíl 3.4 Podporovat rozvoj kultury a sportu a rozšířit nabídku trávení volného času pro obyvatele kraje i jeho návštěvníky Strategická oblast 4 Environmentální prostředí a sítě Strategická oblast 4 Environmentální prostředí a sítě, která řeší problematiku technické infrastruktury, odpadů a energií, životního prostředí a zemědělství, má stanoveno pět strategických cílů: Strategický cíl 4.1 Zlepšit stav vodohospodářské infrastruktury na území kraje a zajistit dostatečnou ochranu před povodněmi Strategický cíl 4.2 Zefektivnit odpadové hospodářství a eliminovat ekologické zátěže na území Královéhradeckého kraje Strategický cíl 4.3 Zajistit udržitelné zásobování energiemi a jejich šetrné využívání na celém území Královéhradeckého kraje Strategický cíl 4.4 Chránit všechny složky životního prostředí, šetrně pečovat o krajinu a přírodní ekosystémy na území kraje a podporovat rozvoj ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty Strategický cíl 4.5 Zvýšit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a podporovat rozvoj jejich mimoprodukčních funkcí 8

10 2.3 Priority EU a ČR Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje navazuje na vyšší strategické dokumenty na úrovni Evropské unie (Strategie Evropa 2020) a České republiky (Strategie regionálního rozvoje ČR ), prostřednictvím kterých je naplňována regionální politika a je v souladu s jejich zaměřením včetně rozvojových priorit na období (11 tematických cílů kohezní politiky EU, národní priority ČR). Strategie Evropa 2020 Evropská komise, v návaznosti na Lisabonskou strategii, představila v roce 2010 strategii hospodářské, sociální a územní soudržnosti Strategie Evropa 2020 (dále EU2020 ). Celá strategie bude sloužit jako podkladová platforma pro naplnění rozvojové vize EU a aktualizaci/koordinaci všech politik EU. EU2020 stojí na třech pilířích: 1. Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích; 2. Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje; 3. Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. EU2020 stanovila tyto cíle, kterých má být dosaženo do roku 2020: 1. Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku let minimálně na 75 %; 2. Navýšení investic do oblasti výzkumu a vývoje na 3 % HDP; 3. Energetický cíl o 20 % snížit energetickou náročnost ekonomiky o 20 % zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě o 20 % snížit emise CO2 (oproti r. 1990) 4. podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání; 5. počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. Na podporu implementace strategie vyhlásila Evropská komise několik tzv. stěžejních iniciativ: 1. Inovace v Unii 2. Mládež v pohybu 3. Digitální program pro Evropu 4. Evropa méně náročná na zdroje 5. Průmyslová politika pro éru globalizace 6. Program pro nové dovednosti a pracovní místa 7. Evropská platforma pro boj proti chudobě Kohezní politika EU Podoba nové kohezní politiky je také přizpůsobena naplňování cílů EU2020. Intervence politiky soudržnosti musí přispívat k naplnění cílů EU2020 a konsekventně tematických cílů definovaných Evropskou komisí v jednotlivých Nařízeních: 1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací 2. Zlepšení přístupu, využití a kvality ICT technologií 3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků 9

11 4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích 5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik 6. Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů 7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách 8. Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil 9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě 10. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení 11. Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy Společná zemědělská politika EU V rámci společné zemědělské politiky EU zůstaly zachovány dva pilíře. První se zaměřuje na přímé platby zemědělcům a tržní výdaje. Druhý pak podporuje mimoprodukční funkce zemědělství; konkurenceschopnost a tedy i rozvoj venkova. Regionální politika ČR Česká republika formulovala pět národních priorit na období , která vycházejí z analýz konkurenceschopnosti a rozvojových potřeb ČR a ze strategických dokumentů na evropské i národní úrovni. 1. Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky cílem bude podpora hospodářského růstu ČR, založená na pilířích znalostní ekonomiky, rozvoji podnikatelských aktivit a kvalifikované a flexibilní pracovní síle. 2. Rozvoj páteřní infrastruktury hlavním smyslem této priority bude vytvoření efektivně fungující dopravní, informační, energetické a environmentální infrastruktury, umožňující jak zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, tak i kvalitnější život obyvatel. 3. Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy cílem priority bude poskytnout kvalitní služby občanům a přispět k budování konkurenceschopné, na podnikání a inovacích založené ekonomiky prostřednictvím dobře fungujících institucí. 4. Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví hlavním cílem je snižování sociálního vyloučení zejména ohrožených skupin obyvatelstva na trhu práce a zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace. 5. Integrovaný rozvoj území hlavním úkolem je zajistit vyvážený rozvoj území ČR, přispět ke snižování regionálních rozdílů a umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti a územního rozvoje regionů se zřetelem na kvalitu životního prostředí. Národní program reforem Nosným zdrojovým materiálem, vytvořeným na národní úrovni, je Národní program reforem (NPR), který je příspěvkem České republiky k plnění cílů Strategie Evropa Vychází z reformních priorit vlády a zohledňuje doporučení obsažená v Integrovaných hlavních směrech Strategie Evropa Stanovuje reformní opatření České republiky v oblasti konsolidace veřejných financí, fungujícího trhu práce a sociálního systému, vzdělání, podpory podnikání, rozvoje digitalizace, podpory růstu založeného na výzkumu a inovacích, podporu konkurenceschopnosti šetrné k životnímu prostředí a zlepšení dopravní infrastruktury. S ohledem na zaměření na reformní cíle hospodářské a sociální politiky ČR patří NPR mezi klíčové dokumenty, které byly při zpracování návrhu národních rozvojových priorit po roce 2013 využity. 10

12 Strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje ČR (dále SRR ) byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 15. května 2013 č Dokument zahrnuje podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především na úrovni obcí s rozšířenou působností), jejíž závěry se odrážejí v návrzích cílů, priorit a konkrétních opatření definovaných pro potřeby regionálního rozvoje. Cílem SRR ČR je přispět k naplňování identifikovaných rozvojových priorit a zároveň podpořit soutěživost mezi kraji a obcemi na stejné hierarchické úrovni (např. mezi velkými metropolitními centry). Snahou všech je přirozeně vytvářet vysokou kvalitu života. SRR zabezpečuje také provázanost národní regionální strategie s regionální politikou EU a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňující rozvoj území. Součástí SRR je Akční plán, jehož cílem je rozpracování a konkretizace jednotlivých aktivit SRR ČR a zároveň reaguje na aktuální potřeby regionálního rozvoje ČR. Akční plán je naplňován jak finančními, tak i nefinančními nástroji. SRR je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje, za niž ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR ). SRR je nástrojem realizace regionální politiky, jedné z významných politik ČR, a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Hlavní myšlenkou regionální politiky je dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionální rozvoje (ve znění zákona č. 298/2015 Sb.) zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. V současné době je regionální politika ČR úzce provázána s politikou hospodářské a sociální soudržnosti EU (Kohezní politika). V menší míře už je provázaná s národními dotačními tituly ministerských resortů, popřípadě jinými finančními nástroji. Strategie regionálního rozvoje ČR má stanoveny čtyři prioritní oblasti: 1) Regionální konkurenceschopnost, 2) Územní soudržnost, 3) Environmentální udržitelnost, 4) Veřejná správa a spolupráce. Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (PÚR) je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Dokument PÚR určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V PÚR se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití. 11

13 Tabulka 1: Vazba strategických cílů na tematické cíle dle Nařízení EK ke kohezní politice Tematické cíle dle Nařízení ke kohezní politice Strategické cíle SRK KHK Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě EMFF) Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě SC 1.1 X XXX XXX X X X XX Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy SC 1.2 XXX X XX X X XX SC 1.3 XX XX XXX X XXX SC 1.4 X XX X X X SC 2.1 X XX XXX SC 2.2 XX XXX X SC 2.3 X XX X SC 3.1 X XX XXX X SC 3.2 X X XXX X SC 3.3 XXX X X SC 3.4 X XX X SC 4.1 XX XXX SC 4.2 X XX SC 4.3 X X XXX XXX SC 4.4 X XX XXX SC 4.5 X X XXX X X XX X X SC 5.1 XX X XXX SC 5.2 X X X X X X X X X X XX SC 5.3 X X X X X X X X X X X Pozn.: xxx zásadní vazba, xx silná vazba, x střední vazba, [ ] slabá nebo žádná vazba 12

14 Tabulka 2: Vazba strategických cílů na národní rozvojové priority České republiky v období Strategické cíle SRK KHK Národní rozvojové priority ČR pro programové období Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví SC 1.1 XXX XX XXX SC 1.2 XXX X X SC 1.3 XXX X XX XX XX SC 1.4 XXX XX X X SC 2.1 SC 2.2 SC 2.3 SC 3.1 SC 3.2 SC 3.3 SC 3.4 SC 4.1 SC 4.2 SC 4.3 SC 4.4 SC 4.5 SC 5.1 SC 5.2 SC 5.3 XX XXX X Integrovaný rozvoj území X XXX XXX XX XX XX XXX XX X XXX XX X X XX X X X XX XXX XX XXX XX XXX XX XX XX X XXX X X XXX X XXX XX XX XXX XX XXX XX X XXX X XXX Pozn.: xxx zásadní vazba, xx silná vazba, x střední vazba, [ ] slabá nebo žádná vazba X XX 13

15 Tabulka 3: Vazba strategických cílů na prioritní oblasti Strategie regionálního rozvoje ČR Prioritní oblasti Strategie regionálního rozvoje ČR Strategické cíle SRK KHK Regionální konkurenceschopnost Územní soudržnost Environmentální udržitelnost Veřejná správa a spolupráce SC 1.1 XXX XX SC 1.2 XX X SC 1.3 XXX X SC 1.4 XX SC 2.1 XX SC 2.2 XX SC 2.3 X SC 3.1 XXX SC 3.2 XXX SC 3.3 XX SC 3.4 XX SC 4.1 XXX SC 4.2 XXX SC 4.3 XX XXX SC 4.4 XXX SC 4.5 XXX XX SC 5.1 SC 5.2 SC 5.3 Pozn.: xxx zásadní vazba, xx silná vazba, x střední vazba, [ ] slabá nebo žádná vazba XXX XXX XXX 14

16 3 Vyhodnocení evropských a krajských dotací v Královéhradeckém kraji Metodika vyhodnocení Zdroje dat Mezi základní zdroje dat použitých pro toto vyhodnocení slouží ucelené databáze čerpání finančních prostředků z evropských fondů v minulém programovém období ( ), které dobíhalo ještě další dva roky, a byla proto v rámci něho realizována celá řada projektů v časovém rozmezí platnosti Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Další databáze obsahovala čerpání v rámci nového programového období , u něhož se naopak vlivem komplikovaných příprav celé agendy na celonárodní úrovni a tím i značného zpoždění prvních výzev k podávání projektových záměrů ze stran řídících orgánů jednotlivých operačních programů, začalo čerpat poměrně pozdě, čemuž odpovídá i dosud poměrně malý počet realizovaných projektů. Třetí zvlášť vedenou databází byly projekty v rámci Programu rozvoje venkova , který byl na začátku sledovaného období již z podstatné části vyčerpán a docházelo tak k realizaci a proplacení dotací posledních projektů. Data za Program rozvoje venkova nebyla dosud poskytnuta a nejsou proto zahrnuta do vyhodnocení. Vzhledem k užšímu oborovému zaměření nového programu (prakticky výhradně na zemědělství) však tato absence nebude citelná napříč strategickými oblastmi. Tato data byla poskytnuta Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Všechny tyto databáze měly velmi komplikovanou a vzájemně nekompatibilní strukturu s častým výskytem problematických systémů evidence u jednotlivých projektů, zejména v případě, kdy se jednalo o plošný projekt nikoli lokální investici s jednoznačným místem realizace. Další komplikace se vyskytly v případě Operačního programu ČR Polsko z důvodu jeho mezinárodního přesahu, evidenci v eurech ( ) a podobně. Ve všech těchto případech byla snaha o adekvátní úpravy a přepočty v databázích, výsledná data se proto mohou od jiných zpracovatelů těchto informací vlivem odlišné metodiky mírně lišit. Dalším zdrojem dat byly evidence krajských dotací poskytnuté příslušnými odbory Královéhradeckého kraje. Základním zdrojem byla databáze odboru regionálního rozvoje, grantů a dotací, která zahrnovala většinu dotačních témat do roku 2015 v jednotné, za rok 2016 v mírně odlišné struktuře. Další data byla získána z odboru sociálních věcí a odboru životního prostředí a zemědělství, jejichž základní data za podpořené projekty byla následně přizpůsobena struktuře dat předešlých databází. Zdrojem dat pro vyhodnocení absorpční kapacity dle Regionálního akčního plánu Královéhradeckého kraje byl tento dokument se svými přílohami, které jsou v aktuální verzi volně přístupné například na internetových stránkách zpracovatele, jímž je CIRI Vyhodnocení Prvotním vodítkem pro vyhodnocení plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje z pohledu krajských a evropských dotací byly informace o zdrojích financování uvedené přímo v programovém dokumentu pod jednotlivými opatřeními. Protože však byly tyto informace nasměrovány již na nové programové období, bylo třeba identifikovat a zařadit i výběhové zdroje financování, z nichž jak je uvedeno výše byl tento program naplňován rozhodující měrou. Do hodnocení evropských dotací nebyly zahrnuty projekty technické pomoci zaměřené čistě na administraci operačních programů. 15

17 Z pohledu Programu rozvoje KHK (a současně Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje ) bylo plnění klasifikováno na základě jednotlivých strategických cílů, jichž je celkem 19. Nejnižší úroveň třídění evropských dotací byla provedena do oblastí podpory (v případě programů ) a do jim rovnocenné úrovně specifických cílů v případě programů Tato úroveň umožňuje jednoznačně identifikovat a zařadit tematické zařazení podpořených projektů. V případě krajských dotací bylo hodnocení rozpracováno až do jednotlivých dotačních programů, které byly ve shodném názvu a tematickém zaměření (až na výjimky) vyhlašované v každém roce sledovaného období. Také toto (nejpodrobnější možné) rozčlenění umožňuje zcela konkrétně a jednoznačně identifikovat zaměření podpořených projektových záměrů. V rámci celkového vyhodnocení (souhrnně všechny strategické oblasti PRK KHK ) byly krajské dotace dále rozčleněny do témat. Tato seskupení svojí tematickou náplní totiž odpovídají jejich členění v rámci Dotačního portálu Královéhradeckého kraje ( a byly takto sledovány i v minulých letech, proto umožňují případné dlouhodobější srovnání nad rámec zde sledovaného období (dále vysvětleno na str. 42). Protože se v případě krajských dotací jedná o projekty menšího rozsahu a kratší doby realizace, bylo možné i díky jednoznačné evidenci a přehlednému chronologickému ukotvení konkrétních dotačních programů orientačně sledovat každý rok zvlášť, tedy posuzovat krátkodobý trend (který má svůj další kontext) v rámci dotační politiky a dotačních možností Královéhradeckého kraje. V případě projektů podpořených z EU takto podrobná identifikace možná nebyla, neboť by bylo krajně obtížné, ne-li nemožné, u každého z tisíců různě trvajících a různě etapizovaných projektů zasazovat je do takto omezujícího časového rámce. Je třeba dále upřesnit, že jednotlivé dotační programy podléhají v dotačním systému Královéhradeckého kraje dalšímu členění, kdy má každý z nich vyhlašovaný v tom kterém roce svůj unikátní evidenční kód, přičemž se dle názvu a tedy i tematické náplně (právě to je základním rozlišovacím prvkem v rámci tohoto vyhodnocení) poté několikanásobně opakuje. V takovém případě je zde objem financí a počet podpořených projektů sčítán pod tento jednotný název dotačního programu. Zvláštní kapitolu mezi krajskými dotacemi představují individuální dotace a mimořádné účelové příspěvky, které podléhají zvláštnímu režimu a jsou zvlášť vyhodnoceny v kapitole věnované celkovému vyhodnocení (napříč strategickými oblastmi) plnění PRK KHK (více vysvětleno na str. 49). V této kapitole je z podobných důvodů také zvlášť vyhodnocen Program rozvoje venkova (vysvětleno na str. 59). 3.2 Strategická oblast 1 Konkurenceschopnost a inovace Tabulka 4 Přehled cílů a opatření v rámci strategické oblasti 1 Strategická oblast SRK Strategický cíl SRK Opatření PRK Konkurenceschopnost a inovace 1.1 Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a podpořit Rozvoj podnikatelských subjektů rozvoj podnikatelského prostředí na území Zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a vybavení Královéhradeckého kraje 1.2. Rozvinout funkční a efektivní inovační a výzkumný Posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace systém Královéhradeckého kraje jako předpoklad Rozvoj výzkumného a inovačního systému přechodu ke znalostní ekonomice 1.3. Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Podpora předškolního, primárního, sekundárního, základního uměleckého a zájmového vzdělávání Rozvoj vysokých škol a podpora terciárního vzdělávání Zvyšování zaměstnanosti a adaptability pracovní síly

18 Strategická oblast SRK Strategický cíl SRK Opatření PRK Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu cestovní ruchu jako významné složky regionální Zkvalitňování služeb a marketingu cestovního ruchu ekonomiky Zdroj: PRK Krajské dotace Krajské dotace do strategické oblasti 1 (15,9 mil. Kč) směřovaly do dvou různých strategických cílů. První byl SC 1.3 zaměřený na zvýšení zaměstnanosti, v případě krajských dotací se jednalo ve všech případech o podporu vzdělávání (viz Tabulka 7). Za druhé se jednalo o SC 1.4 zaměřený na rozvoj cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. V případě podpory rozvoje cestovního ruchu se jednalo o podporu činnosti turistických informačních center, destinačního managementu a údržbu lyžařských běžeckých tras. Podpora do těchto oblastí směřovala ve všech třech sledovaných letech. Výrazný nárůst zaznamenaly dotace na rozvoj cestovního ruchu v roce 2015, a to téměř trojnásobný (Graf 1). Graf 1 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím krajských dotací ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů [Kč] Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovní ruchu jako významné složky regionální ekonomiky Pozn.: Nezahrnuje individuální dotace a mimořádné účelové příspěvky Tabulka 5 a Tabulka 6 znázorňují přesné výše poskytnutých krajských dotací a počty podpořených projektů v jednotlivých letech sledovaného období v rámci SC 1.3 a 1.4. Tabulka 5 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím krajských dotací ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů v jednotlivých letech [Kč] Strategický cíl PRK Celkem za SC 1.3 Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce 1.4 Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovního ruchu jako významné složky regionální ekonomiky Celkem Pozn.: Nezahrnuje individuální dotace a mimořádné účelové příspěvky Tabulka 6 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím krajských dotací ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů v jednotlivých letech [počet podpořených projektů] Strategický cíl PRK Celkem za SC 1.3 Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovního ruchu jako významné složky regionální ekonomiky Celkem

19 Pozn.: Nezahrnuje individuální dotace, mimořádné účelové příspěvky a projekt Čisté město, čistá obec, čistý kraj Tabulka 7 znázorňuje celkovou výši krajských dotací a počet podpořených projektů v oblasti SC 1.3 za celé sledované období, klasifikovanou dle konkrétních dotačních programů Královéhradeckého kraje. Tabulka 7 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím krajských dotací ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů a dotačních programů Strategický cíl / Dotační program Dotace za SC / Dotace v rámci programu (Kč) Počet za CS / Počet v rámci programu 1.3 Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Etická výchova ve školách Podpora výuky učebních oborů Podpora vzdělávání v oborech s výučním listem Programy zaměřené na prevenci rizikového chování a zdravý životní styl dětí a mládeže Rozvoj tvůrčích schopností a dovedností dětí a mládeže rozvoj talentů Rozvoj tvůrčích schopností a dovedností dětí, žáků a studentů - rozvoj talentů Polytechnická výchova a vzdělávání Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovního ruchu jako významné složky regionální ekonomiky Podpora činnosti a rozvoje destinačního managementu Podpora činnosti turistických informačních center Úprava lyžařských běžeckých tras Pozn.: Nezahrnuje individuální dotace a mimořádné účelové příspěvky V rámci zvyšování zaměstnanosti byl nejvíce čerpán, jak z pohledu celkového objemu peněz (2 mil. Kč), tak z hlediska počtu podpořených projektů (115), dotační titul Programy zaměřené na prevenci rizikového chování a zdravý životní styl dětí a mládeže. V oblasti cestovního ruchu byl nejvíce čerpán dotační titul Úprava lyžařských běžeckých tras (5 mil. Kč), nejvíce projektů (82) bylo podpořeno v rámci dotačního titulu Podpora činnosti turistických informačních center. SC 1.1 a SC 1.2 nebyly prostřednictvím krajských dotací ve sledovaném období podporovány Dotace EU Strategická oblast 1 byla prostřednictvím evropských dotací naplňována v rámci všech strategických cílů. Nejvíce ve SC 1.3 zaměřeném na podporu vzdělávání a zaměstnanosti, a v tomto případě zejména již v rámci nového programového období Nejméně pak v rámci SC 1.4 zaměřeném na podporu rozvoje cestovního ruchu. Toto téma bylo v letech v rámci programového období EU již do značné míry vyčerpáno. V novém programovém období již tato oblast zcela vypadla z témat podpory evropskými fondy. Nemalé finanční prostředky šly jak ve starém, tak i v novém programovém období do podpory podnikání v rámci SC 1.1 (zejména podpora nových výrobních technologií), tak do podpory výzkumu a inovací v rámci SC 1.2 (především zvyšování inovační výkonnosti podniků). Podpořeno bylo celkem 472 projektů dotacemi v celkové výši 2,56 mld. Kč. V tabulkách v rámci této kapitoly jsou uvedeny součty podpory z jednotlivých operačních programů členěné dle jednotlivých strategických cílů. Kompletní přehledné součty čerpání za jednotlivé operační programy jsou vedeny v souhrnné kapitole od strany

20 Graf 2 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím dotací EU ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů [Kč] Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a podpořit rozvoj podnikatelského prostředí na území Královéhradeckého kraje 1.2. Rozvinout funkční a efektivní inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje jako předpoklad přechodu ke znalostní ekonomice 1.3 Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovní ruchu jako významné složky regionální ekonomiky V rámci programového období V rámci programového období Pozn.: Kromě Programu rozvoje venkova a Programu rozvoje venkova Graf 3 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím dotací EU ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů a operačních programů [Kč] Miliony 1.1 Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a podpořit rozvoj podnikatelského prostředí na území Královéhradeckého kraje 1.2. Rozvinout funkční a efektivní inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje jako předpoklad přechodu ke znalostní ekonomice 1.3 Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce 1.4 Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovní ruchu jako významné složky regionální ekonomiky Operační program ČR - Polsko Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Regionální operační program NUTS II Severovýchod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Integrovaný regionální operační program Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Zaměstnanost Pozn.: Kromě Programu rozvoje venkova a Programu rozvoje venkova Tabulka 8 a Tabulka 9 znázorňuje výši čerpání dotací dle operačních programů v rámci jednotlivých strategických oblastí, včetně počtu podpořených projektů. Tabulky jsou dále členěny dle oblastí podpory (v případě operačních programů programového období ) a dle specifických cílů (v případě operačních programů programového období ). Toto členění je současně 19

21 tematickým upřesněním zaměření projektů v rámci jednotlivých strategických cílů a v míře konkrétnosti se blíží zaměření opatření Programu rozvoje Královéhradeckého kraje , ovšem s možnými vzájemnými překryvy či křížením. Z tohoto důvodu, v zájmu přehlednosti a zamezení nadměrné fragmentace a v zájmu přenositelnosti v rámci hierarchie Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje je nejnižší členění dle Programu rozvoje Královéhradeckého kraje provedeno na úroveň strategických oblastí. Tabulka 8 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím dotací EU programového období ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů a oblastí podpory operačních programů Dotace / dotace v rámci OP / dotace v rámci oblasti podpory (Kč) Počet / počet v rámci OP / počet v rámci oblasti podpory Strategický cíl / Operační program / Oblast podpory 1.1 Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a podpořit rozvoj podnikatelského prostředí na území Královéhradeckého kraje Operační program Podnikání a inovace Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Rozvinout funkční a efektivní inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje jako předpoklad přechodu ke znalostní ekonomice Operační program ČR - Polsko Rozvoj podnikatelského prostředí Operační program Podnikání a inovace Zvyšování inovační výkonnosti podniků Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Propagace a informovanost o výsledcích VaV Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování kvality ve vzdělávání Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Individuální další vzdělávání Podpora nabídky dalšího vzdělávání Regionální operační program NUTS II Severovýchod Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Zatraktivnit Královéhradecký kraj pro další rozvoj cestovního ruchu jako významné složky regionální ekonomiky Operační program ČR - Polsko Podpora rozvoje cestovního ruchu Regionální operační program NUTS II Severovýchod Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu Pozn.: Kromě Programu rozvoje venkova

22 Tabulka 9 Plnění Programu rozvoje Královéhradeckého kraje prostřednictvím dotací EU programového období ve Strategické oblasti 1 Konkurenceschopnost a inovace dle strategických cílů a specifických cílů operačních programů Dotace / dotace v rámci OP / dotace v rámci specifického cíle Počet / počet v rámci OP / počet v rámci specifického cíle Strategický cíl / Operační program / Specifický cíl 1.1 Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a podpořit rozvoj podnikatelského prostředí na území Královéhradeckého kraje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost SC 2.1 Zvýšit konkurenceschopnost začínajících a rozvojových MSP SC 2.2 Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků SC 2.3 Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání SC 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru SC 4.2 Zvýšit využití potenciálu ICT sektoru pro konkurenceschopnost ekonomiky Rozvinout funkční a efektivní inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje jako předpoklad přechodu ke znalostní ekonomice Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost SC 1.1 Zvýšit inovační výkonnost podniků Zvýšit zaměstnanost v Královéhradeckém kraji zlepšením vzdělanostní struktury obyvatel a jejím propojením na regionální trh práce Integrovaný regionální operační program SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání SC 2.1 Kvalitní podmínky pro inkluzívní vzdělávání SC 3.1 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ SC 3.2 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích SC 3.3 Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání SC 3.5 Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce Operační program Zaměstnanost SC Zvýšit zaměstnanost podpořených osob, zejména starších, nízkokvalifikovaných a znevýhodněných SC Zvýšit zaměstnanost podpořených mladých osob prostřednictvím programu Záruky pro mládež SC Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce SC Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce SC 4.2 Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání Pozn.: Kromě Programu rozvoje venkova