MAPOVÁNÍ HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) NA VYSOČINĚ

Transkript

1 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, Jihlava, IČO MAPOVÁNÍ HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) NA VYSOČINĚ Filip Hruška & Miroslav Čutka Listopad 2010

2 ÚVOD Početnost chřástala polního se v minulém století silně měnila. Původně byl hojný především v nižších polohách, ale již většina starších zpráv se zmiňuje o jeho ubývání. V 70. a 80. letech minulého století byl řídkým až vzácným ptákem (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005). V letech byla početnost odhadnuta na párů (ŠŤASTNÝ et al. 1996). Kvůli výraznému poklesu stavů se druh postuspně dostával do centra pozornosti ornitologů. V roce 1995 byla založena při České společnosti ornitologické Skupina pro výzkum chřástala polního, jejímž cílem je shromážďit údaje o početnosti druhu na území české republiky, údaje o biotopových preferencích a výzkum biologie druhu (BÜRGER et al. 1998). Od roku 2004 probíhá výzkum početnosti a rozšíření chřástala polního také v oblasti Českomoravské vrchoviny. Díky činnosti řady zainteresovaných pozorovatelů bylo podrobně zachyceno navyšování hnízdních stavů související se změnami hospodaření s pozemky po roce 1990 (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Již v roce 1997 bylo v celé České republice zjištěno 1118 volajících samců (BÜRGER et al. 1998). V letech byla početnost odhadnuta na párů, avšak počty můžou mezi jednotlivými roky silně kolísat. Populace chřástala polního je velice citlivá na změny prostředí, a tak nelze vyloučit možnost rychlého průběhu opětovného snížení početnosti při nějakých nepříznivých změnách (ŠŤASTNÝ et al. 2006). CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉ OBLASTI Modelová oblast je vymezena hranicemi správních obvodů obcí s rozšířenou působností Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Moravské Budějovice, Pelhřimov, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Celková rozloha území činí 5089 km2. Oblast leží v nadmořské výšce m, přičemž střední výška činí 512 m. V oblasti převažuje vrchovinný a pahorkatinný reliéf. Charakteristické je střídání menších lesních celků a zemědělské půdy pokrývající 2/3 území. Vysočina je významnou pramennou oblastí s množstvím vodních toků a rybníků. V minulosti se zde nacházela četná rašeliniště a mokřady. Do dnešní doby se však z těchto ploch zachovaly pouze malé fragmenty, které jsou v řadě případů chráněny jako maloplošná zvláště chráněná území (PP, NPP, PR, NPR). Lze jmenovat např. mokřad nad Dolním ryb. u Větrného Jeníkova, mokřad Frejlach u Horní Cerekve, PR Havranka, NPP Jankovský potok, PR Kamenná Trouba, PP Louky u Černého lesa, PR Na Oklice, PP Pazderna, PR V Lísovech a další. Kromě toho se zde nachází množství malých, mnohdy bezejmenných, mokřadů a ostřicových luk, které však významnou měrou zvyšují biodiverzitu v okolní zemědělské krajině METODIKA PRÁCE Výzkum rozšíření a početnosti chřástala polního na Vysočině probíhal během května až července Jeho podstatou bylo zaznamenávání hlasových projevů vydávaných samcem při obhajobě teritoria. K tomuto účelu posloužila metoda bodového transektu. Délka jednotlivých tras činila obvykle km a vzdálenost mezi sčítacími body v otevřené krajině 1-3 km (podle reliéfu krajiny). Celkem bylo stanoveno 18 tras, tak aby byla pokryta co největší část sledovaného území. Přesun mezi jednotlivými body se uskutečňoval za pomoci automobilu. Kontroly byly prováděny v naprosté většině případů za příznivých podmínek (počasí beze srážek, bezvětří či slabý vítr), v nočních hodinách, po dobu 6-7 hodin. Během jedné noci byla vždy provedena kontrola jednoho transektu. Na káždém bodě byla sledována po dobu 1-2 minut spontánní hlasová aktivita. Pokud se samci neozývali, byla jim pomocí magnetofonu přehrána nahrávka teritoriálního hlasu chřástala polního (platí pro vytipované lokality). Volající samci byli přímo v terénu lokalizováni a jejich pozice zaznamenána pomocí GPS. Při této příležitosti byl rovněž zjišťován druh obývaného biotopu. Zjištěné údaje byly zaznamenány do zápisníku. Významnější lokality z hlediska výskytu chřástala polního byly kontrolovány opakovaně, což bylo zajištěno překrytím nektěrých bodů na trasách. Celkem bylo provedeno 25 kontrol. Získaná data byla zanesena do nálezové databáze AOPK ČR.

3 Náklady projektu byly vyčísleny na Kč (od ÚVR ČSOP byla tato částka přiznána v plné výši). V rámci projektu byly uhrazeny náklady za cestovné po lokalitách ve sledované oblasti Vysočiny. VLASTNÍ VÝSLEDKY V roce 2010 bylo zmapováno 2200 km2, tj. 43% plochy zájmového území. Na 36 lokalitách bylo zaznamenáno 46 volajících samců (viz tab. 1), z toho 24 na Jihlavsku. Téměř všichni samci se ozývali spontánně, pouze v jednom případě začal samec volat až po provokaci. Ve většině případů byla zjištěna přítomnost jediného samce, ojediněle na jedné lokalitě volali 2 nebo 3 samci. Zjištěn byl roztroušnený výskyt na celé ploše zmapovaného území. Početnější výskyt byl zaznamenán v okolí Jihlavy, v prostoru mezi Kamenicí nad Lipou a Horní Cerekví, v povodí Jankovského potoka a v předhůří Jihlavských vrchů. Centrum rozšíření leží v rozmezí m n. m., kde se nacházelo 86% zjištěných lokalit. Z hlediska biotopové preference je zřejmé, že většina samců (76%, n=35) dávala přednost různým typům luk, přičemž poměrně výrazně převažovali louky pravidelně kosené (63%, n=22). Významný podíl samců (22%, n=10) byl rovněž zaznamenán v polních kulturách, jako je jarní nebo ozimý ječmen, ozimá pšenice či porosty jetele lučního. Výjmečně byl chřástal zjištěn v prostředí travnatých mezí oddělujících jednotlivé půdní bloky (2%, n=1). Tab. č. 1: Přehled lokalit s výskytem chřástala polního na Vysočině v roce č. lokalita Batelov Bělá Bílý Kámen Borovná Bystrá Částkovice Červený kříž Dolní Jablonná Heroltice Hlávkov Horní Cerekev Hory Hostětice Hruškové Dvory Jamné Jihlava, Kosovská Jihlava, Okrajová Jihlava, Staré Hory Kaliště Kletečná Lhota-Vlásenice Mysletín Opatov Pelec Řásná Sedlejov Smrčná Šťěměchy Veselá Věžnice Vilémovské Chaloupky Vílanec Vyskytná nad Jihlavou Vysoká Vystrčenovice Záchotín kvadrát souřadnice (WGS-84) º 17' 50" N, 15º 22' 42" E 49º 18' 49" N, 15º 15' 9" E 49º 26' 16" N, 15º 30' 52" E 49º 9' 49" N, 15º 24' 7" E 49º 30' 10" N, 15º 21' 59" E 49º 11' 59" N, 15º 23' 50" E 49º 27' 26" N, 15º 36' 49" E 49º 33' 40" N, 15º 42' 26" E 49º 25' 36" N, 15º 37' 8" E 49º 26' 30" N, 15º 29' 11" E 49º 19' 3" N, 15º 19' 8" E 49º 10' 57" N, 15º 39' 44" E 49º 11' 45" N, 15º 24' 18" E 49º 24' 41" N, 15º 36' 48" E 49º 25' 52" N, 15º 42' 35" E 49º 23' 32" N, 15º 36' 38" E 49º 24' 58" N, 15º 34' 2" E 49º 25' 13" N, 15º 33' 27" E 49º 36' 15" N, 15º 18' 13" E 49º 29' 49" N, 15º 17' 29" E 49º 18' 17" N, 15º 7' 32" E 49º 27' 59" N, 15º 21' 46" E 49º 25' 48" N, 15º 23' 2" E 49º 19' 20" N, 15º 7' 58" E 49º 13' 37" N, 15º 24' 41" E 49º 14' 15" N, 15º 30' 45" E 49º 28' 12" N, 15º 32' 41" E 49º 11' 22" N, 15º 42' 2" E 49º 19' 52" N, 15º 13' 46" E 49º 24' 7" N, 15º 44' 45" E 49º 27' 46" N, 15º 31' 59" E 49º 19' 46" N, 15º 34' 27" E 49º 25' 43" N, 15º 30' 33" E 49º 33' 28" N, 15º 36' 55" E 49º 9' 25" N, 15º 32' 6" E 49º 27' 9" N, 15º 20' 44" E nadm. výška počet 605 m n. m. 685 m n. m. 570 m n. m. 530 m n. m. 550 m n. m. 580 m n. m. 545 m n. m. 520 m n. m. 535 m n. m. 620 m n. m. 580 m n. m. 655 m n. m. 575 m n. m. 510 m n. m. 520 m n. m. 550 m n. m. 510 m n. m. 525 m n. m. 590 m n. m. 490 m n. m. 650 m n. m. 525 m n. m. 610 m n. m. 680 m n. m. 615 m n. m. 605 m n. m. 580 m n. m. 655 m n. m. 600 m n. m. 580 m n. m. 620 m n. m. 540 m n. m. 555 m n. m. 510 m n. m. 570 m n. m. 550 m n. m. 3M 1-2 M 3M 1-2 M 3M 3M dat. pozorování

4 DISKUSE V polovině minulého století se chřástal polní na Vysočině vyskytoval dosti vzácně (HLADÍK et al. 1959). Na přelomu 80. a 90. let zaznamenal M. Čutka řídký výskyt na Jihlavsku. Teprve na konci 90. let XX. století byl zjišťován na vícero místech sledované oblasti (KUNSTMÜLLER & KODET 2005). Titíž autoři stanovili v letech početnost v kraji Vysočina na volajících samců. Tento stav zřejmě přetrvává dodnes. Pravidelný monitoring rozšíření a početnosti chřástala polního byl na Vysočině zahájen v roce Během let byly získány údaje o výskytu 216 samců chřástala. Největší vypovídající hodnotu mají data z Jihlavska, kde bylo zastiženo za celé výše uvedéné období 154 volajících samců, tj. v průměru 22 samců během jedné hnízdní sezóny. Zaznamenáno však bylo výrazné kolísání početnosti, jak je zřejmé z údajů uvedených v grafu 1. Uváděná početnost 24 volajících samců na Jihlavsku v roce 2010 se jeví jako hodnota průměrná až lehce nadprůměrná. Avšak ve srovnání s početností v letech 2009 (36 M) a 2008 (43 M) byl zjištěn pokles stavů o 33%, resp. 44%. Pokles početnosti byl zaznamenán pro celou sledovanou oblast Vysočiny, a sice o 12% (52 M v roce 2009), resp. 25% (61 M v roce 2008). V pravidelně sledovaných oblastech České republiky (Novohradské hory, Slavkovský les, Šumava) byl v roce 2010 stav chřástalů mírně podprůměrný. V souvislosti s vlhkým a deštivým jarem byl zjištěn vyšší počet samců v nížinách a pahorkatinách (PYKAL, ŠEBESTIÁN a VLČEK in litt.). Plošné rozšíření druhu bylo v porovnání s předchozími roky značně roztroušené (viz obr. 1). Pozoruhodný byl vysoký počet samců (8 vol. M) v bezprotředním okolí města Jihlavy byl dokonce zjištěn volající samec v obliném poli 50 m od zástavby v ulici Okrajová. V okolí Jihlavy bývají chřástali polní zjišťováni téměř každoročně, ovšem jednotlivé lokality jsou obsazovány značně nepravidelně. Nejinak tomu je i v ostatních částech Vysočiny. Například v PR Šimanovské rašeliniště na Jihlavsku volali 3 samci v roce 2004, a 1 samec v roce 2006 a Za celé sledované období panovali na lokalitě příhodné podmínky k hnízdění. Přesto byla zjištěna naprostá absence v letech 2005 a Tato skutečnost komplikuje věškerou snahu o ochranu druhu. V roce 2008 bylo navrženo 18 lokalit k zařazení do tzv. agroenvironmentálních opatření. V současnosti je do programu přihlášen jediný subjekt. O významu tohoto programu v podmínkách Vysočiny však lze oprávněně pochybovat. V roce 2010 totiž nebyl výskyt na žádné z navržených lokalit zjištěn. Biotopová preference chřástala polního odpovídala dosavadním poznatkům z let V průběhu tohoto období byl výskyt zjišťován především v lučním prostředí (70%, n=133) a poměrně často i v polních kulturách (25%, n=47). Specifickou skupinu biotopů představovali travnaté meze a plochy kolem železničních náspů (5%, n=10). Graf č. 1: Početnost chřástala polního na Jihlavsku v letech

5 Obr. 1: Rozšíření a početnost chřástala polního na Vysočině v letech ZÁVĚR V roce 2010 bylo na Vysočině registrováno 36 obsazených lokalit a 46 volajících samců chřástala polního. Ve většině případů byli samci zjišťováni v různých typech luk. Zaznamenáno bylo ostrůvkovité rozšíření a úbytek stavů o 12% oproti předchozímu roku. POUŽITÁ LITERATURA BÜRGER P., PYKAL J. & HORA J., 1998: Rozšíření, početnost a výsledky kroužkování chřástala polního (Crex crex) v České republice v letech Sylvia 34: HLADÍK B., SLAVÍK B., SEMRÁD B. & KUČERA J., 1959: Ptáci střední části Českomoravské vysočiny (II. část) Vlastivědný sborník Vysočiny, odd. věd přírodních 3: HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K. [eds.], 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/I. Academia, Praha, 2. vyd: KUNSTMÜLLER I. & KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava, 220 s. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K., 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice H&H Jinočany. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha, 463 s. PŘÍLOHY 1) Mapa sledované oblasti s vyznačením obsazených lokalit 2) Fotodokumentace

6 Mapa č. 1: Mapa sledované oblasti s vyznačením obsazených lokalit

7 Fotodokumentace (Filip Hruška) Nekosená a silně degradovaná louka, lokalita chřástala polního v roce 2010 Štěměchy, okres Třebíč Mozaika polí, luk a pastvin, lokalita chřástala polního v roce 2010 Hlávkov, okres Jihlava

8 Intenzivně obhospodařovaná louka, lokalita chřástala polního v roce 2010 Řásná, okres Jihlava Členitá podhorská krajina, oblast výskytu chřástala polního v roce 2010 Bradelský vrch u Jihlavy (pohled na severozápad), okres Jihlava

9 Charakter krajiny v předhůří Jihlavských vrchů, oblast výskytu chřástala polního v roce 2010 Batelovsko, okres. Jihlava