Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 33: , 2015 Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje Floristic contribution to the area along the western border of the Central Bohemia Region Jiří Kolbek Pod Stadiony 2719/19, CZ Praha 5; jiri.kolbek@gmail.com Věnováno památce RNDr. Františka Mladého, vynikajícího znalce květeny západních Čech. Abstract. The paper summarizes the records gained during floristic botanical research in a particularly extensive area along the western border of the Central Bohemia Region in The object of the paper was the plant taxa inventory at selected localities, with the center in the wider surroundings of the town of Jesenice and also in other quite remote locations (southern Žatec area, the Střela and Berounka Rivers valleys, southern and western surroundings of the town of Žlutice, western surroundings of the town of Rakovník; see the List of locations) that may well document geographic changes in flora. The data on plants were collected at 95 previously less studied or by that time unstudied sites. The author confirmed the occurrence of some remarkable, i.e, nowadays rare species, for a long time rare species or species having been in recent decades disappearing, for example: Calla palustris, Carex diandra, Carex pseudocyperus, Diphasiastrum complanatum, Erysimum repandum, Filago vulgaris, Gentiana cruciata, Gentiana pneumonanthe, (in the past even Goodyera repens), Helichrysum arenarium, Juncus filiformis, Orchis morio, Pedicularis palustris, Stipa dasyphylla, Stipa smirnovii, Teesdalia nudicaulis, and others (see the List of plant species). Key words: Central Bohemia, western edge of the region, flora, list of plant species, selected habitats, species composition 91

2 BOHEMIA CENTRALIS Úvod Předložený příspěvek shrnuje floristické údaje zjištěné při botanickém výzkumu rozsáhlého území při současné západní hranici Středočeského kraje v létech Sledované lokality květeny však náleží i do krajů Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského. Lokálně je území ohraničeno prostorem severně Rakovníka na Svojetín, Liběšice, Drahomyšl, jižně a západojihozápadně Žatce a dále jihozápadně na Podbořany a jižně kolem hranice Doupovských hor k městu Žlutice, Štědrá východně Toužimi, jihovýchodně k Manětínu, východojihovýchodně k Plasům, Dolnímu Hradišti a Rabštejnu nad Střelou a po toku Berounky východně k hranici CHKO Křivoklátsko do Zvíkovce a severně k Rakovníku. Cílem sběru floristických dat bylo pochopení změn květeny západně od Rakovníka, zvláště pak v okolí Jesenice a její vztah k okolnímu území. Centrem výzkumu bylo tedy zejména širší okolí obce Jesenice ležící ca 20 km západně Rakovníka, kam je soustředěn největší počet lokalit. Pro srovnání s tímto poměrně chladným územím Jesenicka byly zaznamenány údaje i z navazujících oblastí s relativně teplejším a i troficky úživnějším podkladem jižně od Žatce a v okolí Berounky a dále zrašelinělé polohy, pískovce, droby a břidlice u Rakovníka. Do této studie nejsou zařazeny lokality a nálezy z území Džbánu, severního Podbořanska, Doupovských hor a západních Čech, které budou zpracovány samostatně. Stejně tak nebyly zařazeny již částečně publikované floristické údaje (mapy rozšíření druhů) z území CHKO Křivoklátsko (Kolbek et al. 1999, 2001), okolí Rakovníka (Kolbek 1969, 1986), ze speciálních příspěvků věnovaných zvláště cennému slatiništnímu území Červená louka u Rakovníka (Kolbek et Cedl 1963, Kolbek 2009, 2011), z oblasti Lučního potoka severně a severozápadně Jesenice (Kolbek 1979) a drobnější údaje z Toužimska (Kolbek 2000). Území Rakovnicka a Jesenicka bylo v minulosti podrobeno floristickému výzkumu s různou intenzitou v jednotlivých jeho částech. Největší část publikovaných údajů pochází z okolí Rakovníka (Wurm 1902, 1903, Stříbrský 1930, 1933, 1934, 1938, 1940, Procházka, Donát et al. 1944). Po druhé světové válce se květenou, zejména severní části Rakovnicka, zabýval krušovický rodák dr. F. Mladý ve své diplomové práci (Mladý 1952a). Uveřejnil obsáhlou rešerši botanických údajů různých autorů z Rakovnicka; přesná lokalizace však nebyla možná, protože historické odkazy byly nejednoznačné, tak jak bylo ve starších botanických pracích zvykem. Uveřejnil rovněž několik drobnějších příspěvků (Mladý 1952b, c), později ve spolupráci s autorem tohoto příspěvku (Mladý et Kolbek 1985a, b, 1990). Bohužel úmrtím Františka Mladého a změnou financování vědeckého výzkumu skončila i velmi příjemná společná práce na mnoha zamýšlených projektech týkajících se Rakovnicka, západních a severozápadních Čech. Předmětem a cílem tohoto příspěvku byla inventarizace rostlinných taxonů na vytypovaných lokalitách, a to s centrem v širším okolí obce Jesenice,

3 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje fytogeograficky v oblasti Jesenické plošiny a Rakovnické kotliny a dalších i dosti vzdálenějších lokalitách (jižní Žatecko, údolí Střely a Berounky, Toužimsko, viz seznam lokalit), které mohou dobře dokumentovat geografickou změnu flóry. Přírodní poměry Širší oblast Rakovnicka a Jesenicka tvoří z geomorfologického hlediska útvary Rakovnické plošiny (Balatka 1972), která je rozbrázděna četnými vodními toky, na jihu přecházející do Křivoklátské vrchoviny s výrazným fenoménem řeky Berounky a četnými přítoky. Na severu Rakovnicka vystupuje křídový útvar Džbánu, kde byly zachovány v údolích, ale i na svahových prameništích již zmíněné vápnité slatiny. Křídové útvary přecházejí i do údolí Blšanky a dále k Žatci. Na západě je to převážně žulová oblast Jesenicka, která je na severozápadě ukončena přechodem do vulkanických hornin Doupovských hor. Osamělým vulkanitem je vrch Vladař u Žlutic. Velmi vzácně se na území uplatňují rašelinné sedimenty pánevního charakteru; na Jesenicku jsou však četnější mokřady a podmáčený reliéf terénních depresí. Na terénní tvary modelované mladým kvartérním odnosem se váží významné ekologické fenomény, které podstatně zvyšují stanovištní diverzitu i druhové bohatství květeny a vegetace Rakovnicka (Kolbek in press): (a) fenomén říční, který je plně rozvinut zejména v kaňonovitém údolí Berounky, odkud zasahuje do některých větších postranních údolí toků pramenících na Jesenicku a v jeho širším okolí (Rakovnický potok, Střela, Javornice). Jeho pestrost podmiňují čerstvé výchozy různých hornin vystupující v rozmanitých polohách od stinných inverzních roklí po exponované skalní hrany a stěny s různou orientací vůči světovým stranám (Kolbek et al. 1997, Kolbek in press). (b) fenomén vrcholový rovněž charakterizují čerstvé a časté skalní výchozy hornin s různou orientací včetně vlastního temene. Velkou roli zde hraje směr převládajících větrů. Značné rozdíly vykazují vrcholy na vulkanitech (čediče), na jihu a jihovýchodě buližníkové kamýky (silicity), na západě jen vzácně lesem nezarostlé žulové vrcholky Jesenicka. Ve Džbánu je suplují stěny a polohy bílých strání. Pro žulové rozpady Jesenicka (a buližníky Křivoklátska) jsou charakteristické fragmenty reliktních borů s dubem zimním (Quercus petraea), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a zástupci rodu Sorbus. Na třetihorních vyvřelinách, kde funguje dosud ustálený management, je možné se ještě omezeně setkat i s bohatými suchomilnými až mezofilními trávníky (Vladař). (c) pozoruhodnými geomorfologickými útvary jsou bílé stráně povodí Blšanky a kontaktního území Džbánu, vzniklé řícením opukových bloků a doprovodnými soliflukčními jevy, které vytvářely podmínky pro uchování bezlesí. Na těchto plochách našla svoje refugia v době úplného zalesnění řada 93

4 BOHEMIA CENTRALIS 33 rostlinných druhů. Půdy vrcholů těchto strání a bloků bývají někdy odvápněné, takže na nich nalézáme, jinak v této oblasti s převažující vápnomilnou květenou, i řadu acidofilních druhů. Pozoruhodné je mísení takovýchto ekologicky odlišných druhů, jako např. dominant Calluna vulgaris a Festuca valesiaca a jejich průvodců (např. v okolí obcí Holedeček, Siřem). (d) v nejzápadnější části Rakovnicka, na Jesenicku, jsou zvláštností rozsáhlá balvaniště, někde i suťové rony, vzniklé pomalým rozpadem žul na svazích, ve kterých se někde kumuloval listový opad a vznikla lokální stanoviště s bohatší květenou, než na okolních chudých skalních substrátech a kamenitých vrcholech. Zachovalejší je i luční vegetace mezofilních až mokrých stanovišť s řadou doprovodných druhů, které nebyly dotčeny odvodňováním a chemizací. (e) z dalších terénních tvarů mají ještě značný význam pánevní sníženiny v pramenných oblastech potoků (např. Javornice, Rakovnického potoka, ale i v okolí lokálních menších toků), které často představují mrazové kotliny s opožděným nástupem jarní vegetace, eliminací řady teplomilnějších druhů a naopak výskytem submontánních až montánních druhů, a celkově nižším tepelným požitkem během vegetační sezóny (Kolbek in press). Území je geologicky velmi pestré a střídají se zde horniny kvartérního stáří se svahovými hlínami. Na vlastním Jesenicku je to masív silikátových hornin, tvořený staršími prvohorními vyvřelinami, žulami, vzácněji rulami a dalšími horninami jesenického pásma. Na severu se táhne výrazný křídový útvar, z jehož hornin jsou nejdůležitější jílovce, slíny, vápnité slínovce (opuky) a vápnité pískovce. Opukový útvar Džbánu je lemovaný slinitými horninami křídovými (mladší druhohory) a permokarbonskými hlinitojílovitými sedimenty (svrchní červené souvrství, mladší prvohory), které pronikají na vlastní Rakovnicko a severní Jesenicko. Ve střední části území vystupují písčité a jílovité karbonské sedimenty a neogenní štěrky Rakovnické pánve a jižněji horniny algonkického stáří, břidlice, paleoandezity a paleoryolity, vzácněji i silicity (Kolbek et al. 1997, Kolbek in press). Klimaticky spadá území většinou do mírně teplé oblasti, okrsku mírně teplého, mírně suchého až mírně vlhkého, převážně s mírnou zimou (Vesecký et al. 1958, Quitt 1971). Klima západního Rakovnicka a vlastního Jesenicka je teplotně normální, ale srážkově velmi extrémně podnormální (Nechleba 1935, Nováková 1979). Jde tedy o území suché, kde se projevuje zejména závětří Krušných hor (Rein 1954). Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí ca mm, nejnižší úhrny v okolí Rakovníka však dosahují jen mm (Žižková 1981); nejvyšší roční úhrny dosáhly hodnot 808 mm, nejnižší 318 mm (Vesecký et al.1961). Nejvíce srážek spadne v letních měsících, v zimě jsou srážky minimální. Ve vegetačním období spadne však jen 350 mm srážek, z toho nejvíce v červenci: 75 mm (Vesecký et al. 1958). V Rakovníku jsou průměrné roční srážky jen 486 mm, a 94

5 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje to v rozpětí mm, zaznamenané v různých letech a průměrná teplota 7,8 C (Houda 1969, Kolbek et al. 1997). Území severní části Rakovnicka a Džbánska má mírnou zimu a mírné léto s průměrnými ročními teplotami 8,3 8,9 C a relativně nízký roční průměr srážek v rozmezí mm. Průměr srážek na jednotlivých lokalitách se pohybuje v rozpětí 486 mm (Velká Černoc), 524 mm (Krušovice), 531 (Mšec) až 561 mm (Kounov) (Houda 1969). V západní části území jsou známy údaje z Petrovic s průměrnými ročními teplotami 7,3 C a průměrnými ročními srážkami 512 mm (Žižková 1981). Převládající směr větru je západní a jihozápadní (Vesecký et al. 1961), což má velký význam pro vytváření nádeštných poloh a kondenzaci mlh. Délka vegetačního období se pohybuje mezi 150 až 160 dny. Průměrná roční hodnota přímého a rozptýleného slunečního záření činí na území rakovnického okresu kolem 100 kcal/cm 2, v Podbořanech 97,3 kcal/cm 2 (Tomlain 1964 sec. Žižková 1981). Toto generelní schéma klimatu však selhává, protože se více než často objevují každoroční extrémy. Od celkového průměru se odlišuje vlastní Jesenicko, jeho nejvlhčí jihozápadní oblast a nejstudenější na severozápadě a západě. Území patří obecně mezi velmi suché oblasti Čech, zvláště jeho severozápadní část leží v dešťovém stínu Krušných hor; srážky se pohybují zřetelně pod předpokládaným průměrem. V současnosti nejsou výjimkou roky, kdy za rok naprší jen 350 mm srážek. Takový úhrn srážek je však na samé hranici existence lesa a v souvislosti s velmi mělkými půdami na svazích je jeho zachování možné jen díky velkým souvislým plochám a udržení relativně vlhčího mezoklimatu. Klimatickou variabilitu a kolísání podtrhují ještě expoziční rozdíly. Mikroklima i velmi blízkých stanovišť tak bylo vždy velmi odlišné a na mnoha místech (zejména v krajině s výraznými výškovými rozdíly) nepříliš vhodné pro zemědělství (Kolbek 2014). Ze tří základních fytogeografických jednotek členění (fytochorionů) ČR (termofytikum, mezofytikum a oreofytikum) jsou na Jesenicku a západním Rakovnicku zastoupeny fytogeografické okresy mezofytika s převládající květenou temperátního pásma a zonální vegetací, ve které je klimaxem opadavý listnatý les reprezentovaný dubohabřinami a bučinami. Menším podílem se uplatňují fytogeografické okresy termofytika s extrazonálními prvky subkontinentálního charakteru zastoupené v nejnižších polohách pahorkatiny půdními a skalními termofyty (Mladý et Kolbek 1990). Převážná část studovaného území a lokalit náleží k fytogeografickému obvodu mezofytikum (fyt. okr. 30 Jesenicko-rakovnická plošina) s následujícími fytogeografickými okresy: / fyt. okr. 30 Jesenicko-rakovnická plošina s fyt. podokresy 30a Jesenická plošina, 30b Rakovnická kotlina, 95

6 BOHEMIA CENTRALIS 33 a termofytikum s fytogeografickými okresy: / fyt. okr. 6 Džbán, / drobné přesahy fyt. okr. 2 Střední Poohří s fyt. podokresem 2b Podbořanská kotlina (v okolí Vlkova, Vrbice a Jesenice). Jen velmi malá část lokalit spadá do fytogeografického obvodu mezofytikum / fyt. okr. 32 Křivoklátsko. Charakteristika fytogeografického okresu 30 Jesenicko-rakovnická plošina Geologický podklad západní části tvoří krystalinikum čistecko-jesenického masívu. V podokresu Rakovnická kotlina převažují sedimenty karbonského a permského stáří. Na krystaliniku, s výjimkou spilitových ostrůvků u Podbořánek a u Drahouše, jsou vyvinuty málo úživné půdy. Podobně je tomu na měkkých a karbonských usazeninách a na neogenních štěrcích, zvláště mimo les, trvale vystavených denudaci a erozi, které modelují převážně nevýrazný terén s malou reliéfovou energií. Přirozenými porosty na zemědělském půdním fondu byly v minulosti (na základě rekonstrukce, Mikyška et al. 1968) acidofilní doubravy, příp. borové doubravy. Zbytky přírodě blízké vegetace se maloplošně zachovaly na písčitých půdách, na sprašových návějích a zrašelinělých údolních aluviích. Lokálně (Jesenicko, částečně i Novostrašecko) se uplatňuje rybniční květena. Podle vlastností podkladu lokálně chybí skalní květena a význačnější termofyty, které pronikají ve směru hřbetnice mezi dvěma větvemi Rakovnické kotliny od severozápadu z Podbořanska, popřípadě v novější době podle železniční tratě ze Žatecka. Jesenicko-rakovnickou plošinu lze charakterizovat písčitými a jílovitými karbonskými sedimenty a neogenními štěrky s ojedinělými zrašelinělými ekotopy, přítomností psamofytních druhů, potlačením vápnomilných druhů a přítomností rybniční a vodní květeny (Mladý et Kolbek 1990, Kolbek in press). 96 Metodika Floristický materiál byl získán v létech Vědecká jména rostlin jsou uvedena většinou podle Klíče (Kubát et al. 2002), v jednotlivých případech podle jiných pramenů a s autorem. U rodu Thymus bylo ponecháno dříve užívané jméno T. marschallianus pro nechlupatý nebo jen velmi nezřetelně a na bázi chlupatý taxon, v současnosti obvykle považovaný za identický s T. pannonicus. Tyto dva taxony jsem vždy důsledně rozlišoval, navíc chlupatý taxon nebyl v území zjištěn. U agregátního komplexu Arenaria serpyllifolia jsem rozlišoval podle tehdejších taxonomických příruček (Dostál , Tutin et al , Rothmaler 1976) taxony Arenaria leptoclados (Rchb.) Guss., případně v ranku subspecie jako Arenaria serpyllifolia subsp. leptoclados (Rchb.) Čel., a Arenaria serpyllifolia L. (agg.) pro rostliny, které se více či méně daly přiřadit pouze k agregátu. Některé

7 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje taxony nebylo možné, vzhledem k uplynulému času, zpětně přeurčit, resp. determinovat podle současných poznatků taxonomie a proto jsou jejich jména ponechána v původní formě: Alchemilla vulgaris agg., Arabis hirsuta agg., Potentilla anserina, Rubus fruticosus agg., Taraxacum sect. Ruderalia et sect. Erythrosperma. Některým taxonům, zejména dřevin (převážně lesnického charakteru), nebyla věnována náležitá pozornost, jak by si to v současnosti výzkum zasluhoval, a proto jejich záznamy z území nelze považovat za reprezentativní z hlediska jejich rozšíření. Druhy rodu Euphrasia, dále Filago vulgaris a kříženec Salix capreola jsem předal do herbáře dr. F. Mladého. Revidované položky rodu Stipa jsou zastoupeny v mém soukromém srovnávacím herbáři tohoto rodu. Většinu vzácných taxonů jsem však jako doklad nesbíral. Seznam lokalit 1 Bedlno, polní kultury a meze S silnice Bedlno-Chotěšov ca 0,5 km Z obce, m n. m., Běsno, teplé travnaté stráně S obce, 350 m n. m., Bílenec, stráň pod lesem ca 0,5 km Z obce a S silnice, m n. m., Bílenec, luční porosty J silnice 0,9 km V obce, m n. m., Chotěšov, údolí Bíleneckého potoka S obce, m n. m., Blšany, ca 0,1 0,3 km S od okraje obce, meze pole při silnici, m n. m., Soseň, trasa Soseň-Boží kámen ca 0,5 km J obce, m n. m., Březnice, roklina S silnice ca 0,4 0,7 km V obce, m n. m., Černčice, sprašová rokle 1,6 km S obce, m n. m., Čistá, louky a lesní porost při trati ca 2,5 km ZJZ obce, m n. m., Čistá, suchá stráň se žulovými rozpady 1,5 km Z obce, m n. m., Dětaň, stráně na JZ úpatí kopce Chlum 1 km Z obce, m n. m., Dětaň, travnaté teplé stráně nad silnicí u lesa 1,2 km J obce směrem k obci Vrbička, m n. m., Dolní Hradiště, prudké travnaté svahy k řece Střela pod obcí, m n. m., Podbořánky, okolí Dolního rybníka na Mladotickém potoce JZ obce, 475 m n. m., Drahomyšl u Žatce, okraje silnic, příkopy a meze JZ obce, m n. m., Jesenice, skalky ca 0,3 km JV od křižovatky Jesenice-Drahouš nad Velkým rybníkem, m n. m., , a Drahouš, sušší i mokré louky s přilehlou olšinou v okolí obce, m n. m., Drahouš, kopeček s lomem na Z okraji obce, bývalé pastviny, m n. m., Podbořany, travnaté svahy S Dubového vrchu ca 2 km JZ obce, m n. m.,

8 BOHEMIA CENTRALIS 33 Obr. 1. Mapa lokalit zjištěných druhů. 98 Fig. 1. Map of locations recorded species.

9 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje 21 Dvérce, J svahy bezejmenného návrší ca 1 km J kóty 409 V obce, m n. m., Zvíkovec (na Berounce), údolí potoka Seč a okolí Dvora Hamouz ca 1 km JZ obce, m n. m., Rakovník, od Červeného mlýna (ca 2 km S Rakovníka) při trati směrem k městu, m n. m., Hlince, stráně (bývalé pastviny) 0,5 1 km S Lejskova mlýna VJV obce, m n. m., Hokov, stráně u lesa ZSZ obce nad silnicí ke křižovatce (kóta 407), m n. m., Holedeček, meze a okraje silnice ca 0,1 km SV obce, 245 m n. m., Holedeček, stráně za potokem směrem k osadě Stránky, překrytá písková terasa a neogénní štěrky, m n. m., Podbořánky, okolí Horního rybníka na Mladotickém potoce JZ obce, m n. m., Chotěšov, mokré i sušší louky v okolí obce, m n. m., Jesenice, kaliště a olšina Jelení louky J zámečku Svatý Hubert, ca 4 km JV obce, m n. m., Jesenice, údolí Lučního potoka S a SZ obce, m n. m., a Jesenice, dno vypuštěného Jesenického rybníka 1,5 km VSV obce, 445 m n. m., Jesenice, lemy lesa ca 2,5 3 km V obce, m n. m., Kryry, travnaté svahy a les kóty 398 Klíčovka ca 1,5 km J obce, m n. m., Jesenice, suché i vlhké louky a les při silnici Z obce směrem k obci Krty, m n. m., Tis u Blatna, lesní porost a okraje ca 1,5 km V obce, m n. m., Kryry, sprašová rokle na J okraji obce, m n. m., Bukov, okolí Jesenické křižovatky ca 1 1,5 km Z obce, m n. m., Lhota (JJV obce Jesenice), louky v okolí obce, m n. m., Liběšovice u Podbořan, meze a okolí JZ obce, m n. m., Libořice, údolí Blšanky mezi obcemi Libořice a Liběšovice, prudké stráně nad silnicí, m n. m., a Vrbička, travnaté svahy nad pravým břehem Vrbičského potoka mezi obcí Vrbička k rybníčku u zříceniny Liná Z obce, m n. m., Malá Černoc, stráň S můstku přes potok 1,5 km V obce a stráně S obce, m n. m., Malá Černoc, teplé stráně s křovinami 1 2 km SZ obce, m n. m., Malinová, stráně v polích 1 km S obce, m n. m., Manětín, travnatý svah ca 5 km SZ obce při silnici na Pšov, m n. m., Chotěšov, mokrá louka u rybníčku mezi obcí a Rudolfovou myslivnou, 440 m n. m., Mladotice, štěrkovaná plocha dna lomu 1 km Z obce, m n. m.,

10 BOHEMIA CENTRALIS Mukoděly, údolí S silnice mezi obcemi Mukoděly a Černčice, m n. m., Olešná, okraj Olešenského lesa při silnici Rakovník-Olešná, suché písčité až vlhké zrašelinělé světliny, m n. m., Jesenice, teplé travnaté stráně, luční porosty a les Z objektu Omáčkovna ca 0,6 km S obce, m n. m., Osojno u Plas, travnaté svahy 0,5 km JZ obce, m n. m., Soseň, okolí rybníka Plaviště a mokré louky přírodní památky ca 0,7 km JZ obce, m n. m., a Rakovník, PP Tankodrom na SZ okraji města u silnice k obci Kněževes, m n. m., Podbořánky, vlhké louky a borové lesy JZ obce, m n. m., Podbořánky, Rybníčky u Podbořánek a okolí ca 1 1,5 km JZ a Z obce, přilehlý les, meze a kazy v polích, m n. m., Lhota, ca 1,1 km Z osady Zelený Důl u obce Lhota, ca 4 km JJV Jesenice, m n. m., Soseň, PP Prameny Javornice, 1,5 km J obce, louky u lesa, m n. m., Přibenice, stěna úvozu asi 0,2 km JV obce a SV okraj lesa na JV úpatí Kapucínského vrchu, m n. m., Přílepy, Přílepská skála ca 0,6 km V obce, m n. m., Pšovlky, intravilán obce, 370 m n. m., Rabštejn nad Střelou, intravilán obce a nejbližší okolí, m n. m., Rakovník, intravilán, předměstí a lesy na V a JV okraji města, m n. m., Rakovník, okolí rybníka Folďák při silnici k obci Lišany ca 1,3 km S města, 325 m n. m., Rakovník, vytěžené haldy hlušiny u městské části Šamotka SV města a prosvětlené lesní svahy v okolí, m n. m., Bedlno, při silnici pod Vlčí horou asi 300 m S Rudolfovy myslivny ca 1,2 km SZ obce, 450 m n. m., Tis u Blatna, žulové skalky ca 0,4 km V obce, m n. m., Tis u Blatna, lesní okraje, acidofilní lemy a louka 1 1,5 km SSV obce, 550 m n. m., Tlestky, intravilán a travnaté svahy při zatáčce silnice S obce, m n. m., Sedlec, xerotermní trávník Křemencového vrchu JZ obce, m n. m., Siřem, travnaté svahy J obce, m n. m., Slatina u Chříče, dno opuštěného lomu u silnice SZ obce, ca 420 m n. m., Soběchleby, stráně nad silnicí 1 km JV obce, m n. m., Soběchleby, stráně a údolí nad silnicí 0,5 1 km S a SZ obce, m n. m., Soseň, pastevní areál S obce, louky, přilehlý les a okolí Plného rybníka S obce, m n. m.,

11 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje 76 Strážiště u Mladotic, světlý bor a jeho okraje SV obce S kóty 464 nad silnicí, m n. m., Jesenice, okolí Jelení louky J zámečku Svatý Hubert ca 4 km JV obce, m n. m., Rakovník, od SZ okraje města podél silnice k obci Lišany, m n. m., a Svojetín, les, lesní okraj a meze mezi obcí Svojetín a Velká Černoc, m n. m., Štědrá u Toužimi, zdi a okraje zahrad v intravilánu obce, m n. m., Velká Chmelištná, mokré louky u Čočkova rybníka JZ obce, 485 m n. m., Veletice, meze a krajnice silnice ca 0,2 km JV obce, 240 m n. m., Smrk, Velký pstruhový rybník, přilehlá louka a olšina ca 1,5 km S obce, 510 m n. m., Žlutice, travnaté, lesní a křovinaté svahy kopce Vladař ca 3 km VJV obce, m n. m., Vrbička u Vroutku, křemencový ostroh 1,5 km V obce S Skytalského vrchu, m n. m., Vroutek, kóta 338 JV Mlýna u obce, m n. m., Jesenice, Z okraj Velkého rybníka při JZ okraji obce, 465 m n. m., Žďár, 0,3 km JZ obce, náplavy zeminy u silnice, 540 m n. m., Žďárek u Chyše, lemy lesa ca 1 km JV obce, při silnici mezi obcí a Kračínem, m n. m., Železná, skály nad tratí V obce, m n. m., Podbořánky, travnaté stráně S a J silnice Podbořánky-Žihle ca 0,5 2 km JZ obce, m n. m., Žlutice, zeď v uličce k náměstí, 500 m n. m., Malinová, Polský rybník a okolí ca 1 km J obce, m n. m., Horní Liblín, skály nad Berounkou JZ obce, m n. m., Všehrdy, okolí zříceniny hradu Krašov ca 1,5 km J obce, m n. m., Seznam zjištěných druhů cévnatých rostlin Abies alba 5, 10, 31 Acer campestre 22, 51 Acer platanoides 22 Acer pseudoplatanus 1 Achillea collina 3, 9, 11, 17, 20, 22, 25, 27, 34, 41, 43, 44, 45, 56, 71, 74, 90 Achillea *millefolium 2, 6, 10, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 21, 22, 24, 27, 29, 31, 33, 40, 41, 42, 43, 44, 46, 48, 49, 51, 52, 53, 54, 59, 62, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 82, 85, 86, 88, 91 Achillea pannonica 41 Achillea setacea 27 Acinos arvensis 71, 74 Acorus calamus 29 Actaea spicata 51 Adonis aestivalis 74 Adoxa moschatellina 5, 22, 51 Aegopodium podagraria 5, 10, 17, 22, 29, 51, 56, 91 Agrimonia eupatoria 2, 3, 4, 8, 9, 12, 13, 20, 21, 25, 27, 31, 34, 41, 42, 43, 44, 46, 49, 51, 54, 59, 70, 71, 73, 74, 85 Agrostis canina 56 Agrostis capillaris 11, 17, 18, 22, 24, 31, 33, 45, 46, 50, 52, 54, 56, 68, 71, 75, 76, 77, 79, 85, 89, 91 Agrostis gigantea 86 Agrostis stolonifera 28, 29, 32, 51, 75, 77 Agrostis vinealis 14, 17, 19, 27 Aira caryophyllea

12 BOHEMIA CENTRALIS 33 Ajuga genevensis 4, 49, 50, 56, 59, 69, 79, 91 Ajuga reptans 10, 22, 29, 30, 35, 51, 57, 63, 83 Alchemilla vulgaris agg. 51, 52, 75 Alisma plantago-aquatica 32, 50 Alliaria petiolata 22, 35, 51 Allium *montanum 94, 95 Allium oleraceum 4, 40, 44, 67, 69, 91 Allium vineale 51, 91 Alnus glutinosa 22, 56 Alopecurus aequalis 29, 32 Alopecurus pratensis 15, 18, 22, 29, 32, 35, 51, 56, 68, 75, 91 Alyssum alyssoides 41, 42, 71, 73, 74, 90 Alyssum montanum 90 Amaranthus retroflexus 54 Anagallis arvensis 22, 78 Anagallis foemina 35, 48 Androsace elongata 88 Anemone nemorosa 22, 33, 35, 51, 57, 58, 66, 68, 77, 83, 84, 91 Anemone sylvestris 49, 74 Antennaria dioica 10, 27, 60 Anthemis austriaca 86 Anthemis cotula 18, 29 Anthemis tinctoria 10, 95 Anthericum liliago 27, 41, 76, 94 Anthericum ramosum 34, 49, 59, 73 Anthoxanthum odoratum 18, 27, 29, 31, 51, 56, 71, 86, 91 Anthriscus sylvestris 22, 29, 39, 40, 41, 51, 56, 66, 69, 75, 78, 79, 88, 91 Anthyllis vulneraria 19, 27, 31 Apera spica-venti 1, 16, 18, 54, 76, 78, 82 Aquilegia vulgaris 84 Arabidopsis thaliana 4, 17, 21, 27, 40, 43, 67, 69, 71, 91 Arabis glabra 21, 69, 71, 91 Arabis hirsuta agg. 12, 17, 21, 91 Arctium lappa 4, 22, 75, 78 Arctium tomentosum 22, 75, 78 Arenaria leptoclados 12, 21, 42, 71, 73, 74, 90 Arenaria serpyllifolia agg. 9, 20, 48, 54, 56, 74 Armeria *vulgaris 27, 60 Armoracia rusticana 4, 69 Arnica montana 56, 68, 93 Arrhenatherum elatius 2, 9, 13, 16, 19, 20, 22, 25, 26, 31, 34, 40, 41, 42, 43, 44, 49, 51, 52, 59, 68, 69, 70, 79, 82, 89, 91 Artemisia absinthium 17, 39, 69, 95 Artemisia campestris 2, 14, 24, 25, 27, 34, 41, 43, 51, 54, 71, 73, 74, 78, 90, 94 Artemisia pontica 27, 41 Artemisia vulgaris 6, 17, 22, 29, 41, 43, 48, 59, 62, 66, 69, 70, 75, 78, 79, 82, 88 Asarum europaeum 10, 22, 30, 35, 51, 56 Asparagus officinalis 3, 27, 41 Asperula cynanchica 21, 27, 34, 42, 43, 49 Asperula tinctoria 25 Asplenium ruta-muraria 80, 92 Asplenium septentrionale 63, 94, 95 Asplenium trichomanes 62, 80, 92, 95 Aster amellus 34 Aster linosyris 27, 41, 49, 74 Astragalus cicer 9, 20, 21, 31, 37, 44, 70, 73, 74 Astragalus glycyphyllos 2, 3, 4, 8, 9, 10, 12, 13, 17, 21, 22, 31, 34, 42, 43, 46, 49, 51, 56, 59, 63, 66, 73, 74, 85 Athyrium filixfemina 29, 35, 55, 56 Atriplex hortensis 40 Atriplex patula 6, 16, 26, 31, 41 Atriplex sagittata 4, 6, 26, 54, 82 Atropa bella-donna 31, 63, 66 Aurinia *arduini 94, 95 Avenella flexuosa 10, 14, 17, 18, 27, 31, 33, 36, 38, 46, 50, 51, 52, 54, 55, 56, 60, 66, 68, 75, 76, 77, 79 Avenula pratensis 12, 17, 19, 20, 21, 24, 27, 42, 45, 51, 71, 74, 77, 85 Avenula pubescens 15, 18, 29, 34, 45, 51, 52, 56, 68, 69, 73, 91. Ballota nigra 16, 26, 40, 41, 54, 69, 75, 78 Barbarea vulgaris 9, 17, 56, 59, 69 Batrachium sp. 53 Berberis vulgaris 3 Berteroa incana 22, 91 Betonica officinalis 29, 30, 31, 35, 50, 51, 66, 75, 79, 68, 83, 91 Betula pendula 22, 27, 33, 54, 55, 56, 68, 76, 91 Bidens frondosa 31 Bidens tripartita 29, 31, 32, 75 Bistorta major 18, 29, 31, 35, 39, 51, 53, 57, 58, 69, 75, 83 Bothriochloa ischaemum 27, 41 Brachypodium pinnatum 2, 3, 4, 8, 9, 12, 13, 17, 18, 20, 21, 22, 25, 33, 34, 37, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 49, 51, 52, 56, 59, 63, 73, 74, 76, 77, 79, 83, 91 Brachypodium sylvaticum 22, 35, 50, 79 Briza media 15, 18, 25, 31, 51, 56, 57, 63, 68, 85, 91 Bromus erectus 8, 12, 31, 34, 41, 42 Bromus hordeaceus 8, 17, 78, 88 Bromus inermis 3, 40, 44, 70, 79 Bromus sterilis 6, 40, 49, 86, 88 Bromus tectorum 6 Bryonia alba 22, 54 Bupleurum falcatum 31, 34, 49, 51, 74. Calamagrostis arundinacea 30, 66 Calamagrostis canescens 30, 56 Calamagrostis epigejos 7, 9, 10, 18, 22, 29, 31, 34, 43, 46, 51, 54, 66, 74, 77, 79, 80 Calla palustris 15 Callitriche sp. 56, 83 Calluna vulgaris 10, 14, 17, 18, 19, 23, 24, 27, 30, 50, 53, 54, 55, 56, 57, 60, 63, 71, 75, 85, 86 Caltha palustris 10, 17, 18, 28, 29, 30, 31, 35, 39, 51, 53, 56, 57, 58, 66, 68, 69, 75, 83 Calystegia sepium 78 Camelina microcarpa 27, 34, 41, 102

13 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje 43, 56, 73, 74, 90 Campanula glomerata 49, 74 Campanula patula 13, 18, 21, 22, 29, 51, 91 Campanula persicifolia 10, 18, 21, 22, 51, 52, 74, 76, 79 Campanula rapunculoides 2, 8, 17, 31, 34, 42, 44, 49, 51, 54, 59, 71, 73, 80, 82, 92 Campanula rotundifolia 11, 12, 14, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 27, 28, 33, 34, 42, 45, 46, 51, 52, 53, 54, 56, 59, 63, 68, 69, 71, 75, 76, 77, 79, 85, 86, 89 Campanula trachelium 22 Capsella bursapastoris 21, 78 Cardamine amara 4, 10, 17, 22, 28, 30, 35, 51, 58, 63, 83 Cardamine impatiens 66 Cardamine pratensis 4, 22, 28, 39, 50, 56, 58, 69, 75, 83 Cardaminopsis arenosa 22 Cardaria draba 82 Carduus acanthoides 3, 34, 51, 73, 74 Carduus crispus 22 Carduus nutans 4, 8, 25, 27, 31, 49, 56, 73, 76, 90 Carex acuta 32, 35, 53, 66, 75 Carex acutiformis 51 Carex bohemica 32 Carex brizoides 5, 10, 35, 63, 66 Carex canescens 28, 53, 56 Carex caryophyllea 17, 24, 27, 45, 54, 56, 90, 91 Carex contigua 22 Carex diandra 56 Carex digitata 59 Carex echinata 29, 50, 56, 68 Carex elongata 28 Carex flacca 2, 8, 25, 31, 34, 43, 44, 49, 51, 59, 73, 74, 79 Carex hirta 21, 22, 29, 31, 50, 51, 56, 75, 91 Carex humilis 27, 41, 71, 74 Carex montana 46 Carex muricata 46, 95 Carex nigra 28, 53, 56, 68 Carex ovalis 29, 68 Carex pairae 31, 49, 58, 76 Carex pallescens 68 Carex panicea 18, 29, 53, 55, 56 Carex paniculata 4, 50 Carex pilulifera 27, 56 Carex praecox 2, 27, 41, 49, 71, 74, 90 Carex pseudocyperus 50, 63, 78 Carex remota 63, 78 Carex rostrata 28, 53, 56 Carex supina 2, 27 Carex sylvatica 30, 66 Carex vesicaria 15, 28, 51, 56 Carex vulpina 68 Carlina acaulis 17, 19, 23, 63, 68, 75 Carlina vulgaris 10, 12, 14, 17, 19, 21, 24, 27, 34, 41, 42, 44, 49, 51, 56, 59, 69, 74, 94 Carum carvi 4, 51 Caucalis *platycarpos 73, 74 Centaurea *angustifolia 24 Centaurea cyanus 18, 45, 59, 75 Centaurea jacea agg. 2, 12, 17, 18, 19, 21, 22, 29, 31, 45, 51, 53, 54, 63, 69, 75, 79, 85 Centaurea scabiosa 2, 3, 8, 9, 18, 20, 21, 31, 34, 35, 38, 41, 43, 44, 49, 51, 56, 59, 69, 73, 74, 76, 91, 95 Centaurea stoebe 14, 17, 21, 27, 34, 38, 41, 42, 43, 59, 63, 71, 73, 74, 78, 86, 90, 94, 95 Centaurea triumfettii 74 Centaurium minus 31 Cerastium arvense 11, 12, 13, 14, 17, 20, 22, 27, 28, 34, 42, 45, 52, 54, 59, 66, 67, 71, 74 Cerastium glomeratum 63, 78 Cerastium holosteoides 8, 22, 29, 42, 51, 62, 78, 79 Cerastium semidecandrum 27 Cerinthe minor 3, 31 Chaerophyllum aromaticum 29, 31, 51, 63 Chaerophyllum aureum 17, 69 Chaerophyllum hirsutum 30, 83 Chaerophyllum temulum 34 Chelidonium majus 4, 22, 39, 62, 78, 80, 92, 94 Chenopodium album 54, 79 Chenopodium glaucum 54 Chenopodium polyspermum 22, 31 Chenopodium rubrum 54 Chondrilla juncea 27 Chrysosplenium alternifolium 5, 22, 30, 83 Cichorium intybus 51, 54, 59, 70, 72 Cirsium acaule 2, 3, 8, 12, 17, 19, 21, 24, 25, 34, 37, 42, 44, 46, 49, 52, 59, 73, 74, 85 Cirsium arvense 15, 16, 20, 22, 29, 32, 34, 40, 44, 46, 48, 49, 51, 56, 70, 75, 76, 78, 82, 91 Cirsium canum 31, 35 Cirsium eriophorum 12, 20, 31, 42, 70 Cirsium oleraceum 4, 5, 17, 18, 22, 29, 35, 51, 58, 63, 69, 75 Cirsium palustre 17, 18, 29, 31, 39, 53, 55, 56, 57, 58, 63, 66, 68, 75, 77, 83 Cirsium vulgare 29, 31, 54 Clinopodium vulgare 13, 22, 25, 31, 62, 95 Colchicum autumnale 31, 35, 51, 63 Convallaria majalis 51 Convolvulus arvensis 1, 6, 8, 25, 26, 27, 40, 41, 43, 49, 51, 54, 59, 71, 73, 74, 82, 90 Consolida regalis 41 Conyza canadensis 42, 78 Cornus sanguinea 22, 35, 44, 51, 59, 95 Corydalis cava 51 Corylus avellana 22, 35, 51 Corynephorus canescens 27, 86 Cotoneaster sp. 94 Crataegus laevigata 22, 31, 54, 59 Crataegus monogyna 9, 31, 44, 51, 71, 85 Crataegus praemonticola (det. J. Holub) 22, 31 Crataegus praemonticola laevigata (det. J. Holub) 22 Crepis biennis 54 Crepis *hieracioides 51, 68 Crepis paludosa 4, 15, 17, 18, 29, 35, 56, 58, 77, 83 Cruciata laevipes 31 Cuscuta europaea

14 BOHEMIA CENTRALIS 33 Cynoglossum officinale 49, 76 Cynosurus cristatus 29, 31 Cystopteris fragilis 10, 22, 62 Cytisus nigricans 34, 59, 63, 73, 79, 94 Cytisus scoparius 23, 52, 60, 63, 76. Dactylis glomerata 2, 3, 9, 12, 17, 22, 25, 31, 40, 42, 43, 46, 49, 51, 54, 56, 59, 69, 70, 71, 73, 78, 79, 91 Dactylorhiza majalis 31, 39, 50, 51, 53, 58, 68 Danthonia procumbens 17, 24, 75, 85 Daucus carota 12, 20, 44, 51, 70, 73, 78 Deschampsia cespitosa 18, 29, 30, 31, 32, 51, 53, 55, 56, 57, 58, 63, 66, 68, 69, 75, 83 Descurainia sophia 6, 16, 17, 21, 41, 49, 69, 71, 73, 78, 86, 90 Dianthus carthusianorum 2, 3, 8, 9, 12, 14, 20, 21, 23, 24, 25, 27, 33, 34, 41, 42, 43, 44, 45, 49, 54, 60, 63, 71, 74, 76, 78, 86, 94, 95 Dianthus deltoides 7, 11, 17, 18, 29, 52, 56, 68, 75, 77, 85, 89, 91 Dianthus sylvaticus 23 Diphasiastrum complanatum 55 Dryopteris carthusiana 31, 56 Dryopteris dilatata 5, 30, 50, 56 Dryopteris filix-mas 10, 22, 31, 51, 62, 63, 66, 77. Echinops sphaerocephalus 6, 40, 41, 54, 70, 78 Echium vulgare 9, 16, 18, 20, 21, 22, 27, 41, 48, 56, 60, 62, 63, 69, 70, 74, 75, 76, 82, 88, 90, 94, 95 Eleocharis palustris 53, 56 Elytrigia intermedia 27, 41, 43, 71, 74, 90 Elytrigia repens 4, 6, 16, 18, 22, 26, 31, 40, 41, 54, 56, 73, 79, 80, 82 Epilobium angustifolium 17, 22, 29, 30, 31, 54, 66, 69, 75 Epilobium ciliatum 29, 31, 62 Epilobium collinum 78 Epilobium hirsutum 31, 66, 69, 75 Epilobium montanum 22, 62 Epilobium palustre 53, 56, 68 Epilobium tetragonum 48 Epipactis helleborine 63 Equisetum arvense 16, 22, 29, 30, 39, 56 Equisetum fluviatile 28, 29, 51, 53, 56 Equisetum palustre 4, 18, 28, 29, 35, 50, 51, 56 Equisetum sylvaticum 4, 18, 55, 56, 57, 77 Erigeron acris 20, 44, 51, 54, 85 Eriophorum angustifolium 56 Eriophorum latifolium 15, 53 Erodium cicutarium 32, 48, 50, 54, 78, 86 Erophila verna 11, 17, 27, 39, 42, 51, 69, 88 Eryngium campestre 2, 3, 8, 12, 20, 21, 25, 27, 34, 41, 42, 44, 59, 60, 61, 71, 73, 74, 85 Erysimum repandum 71, 73, 90 Euonymus europaea 22, 35, 95 Euphorbia cyparissias 2, 3, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 33, 34, 39, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 49, 51, 53, 54, 56, 59, 62, 63, 66, 68, 69, 71, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 85, 86, 89, 90, 91, 94 Euphorbia esula 18, 38, 51, 54, 91 Euphorbia helioscopia 54 Euphrasia nemorosa 14, 24, 75 (rev. F. Mladý) Euphrasia stricta 20, 31, 89 (rev. F. Mladý). Fagus sylvatica 31, 66 Falcaria vulgaris 3, 6, 8, 9, 13, 16, 20, 26, 34, 40, 41, 43, 44, 49, 51, 56, 59, 63, 69, 70, 73, 74, 76, 79, 82, 90 Fallopia convolvulus 17, 33, 79 Fallopia dumetorum 22 Festuca brevipila 18, 54, 75, 80 Festuca gigantea 4, 31, 35 Festuca ovina 10, 14, 17, 22, 27, 31, 33, 36, 50, 56, 62, 66, 68, 72, 80, 85, 86, 89, 94 Festuca pallens 95 Festuca pratensis 29 Festuca rubra 22, 23, 28, 33, 40, 49, 51, 68, 70, 75, 76, 91 Festuca rupicola 2, 3, 8, 9, 11, 12, 13, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 24, 25, 26, 27, 33, 34, 41, 42, 43, 44, 49, 50, 51, 54, 56, 59, 60, 67, 69, 70, 71, 73, 74, 76, 80, 85, 86, 91, 94 Festuca valesiaca 27, 41, 71, 90 Ficaria *bulbifera 5, 51 Filago arvensis 23, 48 (rev. J. Holub) Filago minima 60 Filago vulgaris 11 (rev. J. Holub) Filipendula ulmaria 4, 10, 17, 18, 22, 28, 29, 30, 31, 35, 39, 51, 56, 57, 63, 69, 75, 83 Filipendula vulgaris 22, 24, 50, 71 Fragaria moschata 17, 22, 35, 51, 79 Fragaria vesca 17, 22, 33, 34, 46, 54, 56, 59, 66, 77, 79, 85, 89 Fragaria viridis 2, 3, 8, 9, 12, 13, 16, 17, 21, 22, 25, 29, 34, 41, 42, 43, 44, 48, 49, 51, 56, 59, 69, 70, 71, 73, 74, 76, 79, 82, 91, 94, 95 Frangula alnus 5, 30, 55, 56 Fraxinus excelsior 78. Gagea pratensis 4, 69 Galeobdolon luteum 22 Galeobdolon montanum 5, 10 Galeopsis angustifolia 62 Galeopsis bifida 75 Galeopsis ladanum 22, 36, 45 Galeopsis pubescens 18, 22, 52, 76 Galeopsis tetrahit 9, 32, 33, 36, 54, 79 Galinsoga parviflora 23, 82 Galinsoga quadriradiata 54 Galium album agg. 3, 8, 9, 13, 16, 17, 20, 104

15 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje 25, 29, 31, 43, 44, 51, 52, 54, 56, 59, 67, 68, 69, 73, 75, 76, 79, 82, 85, 89, 91 Galium aparine 1, 9, 17, 18, 22, 33, 34, 41, 44, 49, 51, 59, 76, 78, 79, 86, 91 Galium boreale 29, 40, 50, 63, 78 Galium glaucum 9, 49, 76, 94, 95 Galium palustre 28, 32, 56 Galium pomeranicum 56, 76 Galium pumilum 2, 8, 12, 17, 19, 20, 21, 33, 34, 42, 43, 45, 46, 49, 51, 56, 59, 68, 73, 79, 85, 94 Galium sylvaticum 51 Galium uliginosum 29, 53, 56, 68 Galium verum 2, 9, 12, 13, 14, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 27, 31, 34, 41, 43, 44, 45, 46, 49, 51, 54, 59, 70, 71, 72, 73, 76, 85, 91 Galium wirtgenii 51 Genista germanica 10, 17, 30, 36, 38, 51, 66, 68, 94 Genista tinctoria 31, 36, 46, 63, 68, 51 Gentiana cruciata 31, 44, 51 Gentiana pneumonanthe 47, 81, 87 Gentianopsis ciliata 31 Geranium columbinum 20, 88 Geranium palustre 22, 31, 35, 50, 51, 56 Geranium pratense 4, 22, 29, 31, 35, 40, 51, 79 Geranium pusillum 23, 26, 56, 78 Geranium robertianum 1, 22, 51, 56, 62, 95 Geranium sylvaticum 15 Geum urbanum 22, 35, 51, 54, 63, 66, 69, 94 Geum rivale 31, 63, 78 Glechoma hederacea 4, 22, 78, 80, 92 Glyceria declinata 31, 75 Glyceria fluitans 4, 18, 29, 31, 56, 69, 83 Glyceria maxima 35, 83 Gnaphalium sylvaticum 10, 22, 31, 53, 54, 57, 58, 63, 68, 77, 75 Gnaphalium uliginosum 23, 31 Goodyera repens 63 (bučina na SZ svahu na levém břehu Skelnohuťského potoka nad Bartoňským rybníkem, jedna kolonie asi o 30 jedincích, ; později nepotvrzen, les vykácen a mýtina zarostlá Avenella flexuosa a Calamagrostis epigejos) Gymnocarpium dryopteris 5 Gypsophila muralis 72. Hedera helix 95 Helianthemum *obscurum 8, 17, 18, 19, 21, 34, 45, 49, 51, 52, 56, 68, 74, 76, 91 Helichrysum arenarium 14, 27 Hepatica nobilis 10, 22, 51, 63, 84, 95 Heracleum mantegazzianum 4 Heracleum sphondylium 1, 17, 22, 29, 31, 51, 66, 69, 75, 78, 79, 91 Herniaria glabra 39, 62 Hieracium bauhini 21, 41, 51 Hieracium caespitosum 2, 22, 74 Hieracium cymosum 8, 9 Hieracium lachenalii 17, 21, 33, 49, 50, 53, 54, 56, 59, 68 Hieracium laevigatum 2, 8, 27, 51 Hieracium murorum 5, 10, 14, 15, 17, 18, 22, 33, 34, 36, 46, 49, 51, 57, 59, 66, 69, 73, 74, 75, 76, 79, 89 Hieracium pilosella 11, 12, 14, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 27, 33, 34, 41, 42, 45, 48, 51, 54, 56, 60, 63, 66, 67, 68, 69, 71, 72, 75, 76, 77, 85, 86, 89, 91, 94 Hieracium racemosum 27, 94 Hieracium cf. rothianum 94 Hieracium sabaudum 2, 8, 11, 14, 17, 22, 23, 24, 25, 31, 33, 34, 35, 41, 43, 44, 51, 54, 56, 59, 66, 69, 71, 73, 75, 76, 78, 79, 85 Hieracium umbellatum 34, 49, 60, 71, 94 Holcus lanatus 22, 29, 31, 51, 53, 56, 68, 75 Holcus mollis 57, 66, 68, 75 Holosteum umbellatum 71 Hylotelephium jullianum 35, 38, 69, 78 Hylotelephium maximum 16, 36, 41, 51, 63, 82, 94, 95 Hypericum hirsutum 31, 51 Hypericum maculatum 29, 51, 53, 57, 68 Hypericum perforatum 2, 3, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 27, 29, 31, 33, 34, 36, 39, 42, 43, 44, 45, 46, 48, 51, 52, 53, 54, 56, 63, 66, 67, 68, 69, 71, 73, 75, 76, 77, 78, 79, 85, 86, 89, 91, 94 Hypericum tetrapterum 29, 50 Hypochaeris maculata 29, 75 Hypochaeris radicata 7, 14, 17, 27, 54, 57, 86. Impatiens noli-tangere 5, 55, 56 Impatiens parviflora 22, 62 Inula conyzae 51, 59, 63, 76, 94, 95 Iris pseudacorus 15, 50, 64 Iris sibirica 68. Jasione montana 14, 23, 27, 51, 57, 60, 63, 68, 76, 86, 89 Jovibarba *globifera 17, 80, 94 Juncus articulatus 29, 63, 78 Juncus bufonius 23, 31, 32, 75 Juncus bulbosus 56, 58 Juncus conglomeratus 18, 29, 53, 56, 57, 68 Juncus effusus 4, 28, 29, 30, 31, 32, 51, 56, 66, 69, 75, 83 Juncus filiformis 15, 56 Juncus inflexus 31, 63 Juncus tenuis 31 Juniperus communis 10, 14, 36, 42, 46, 56, 59, 63, 76, 84, 85, 95. Knautia arvensis 2, 10, 11, 12, 13, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 31, 33, 34, 35, 42, 43, 44, 45, 46, 49, 51, 52, 54, 56, 59, 63, 67, 68, 69, 71, 73, 74, 75, 76, 89, 91 Koeleria 105

16 BOHEMIA CENTRALIS 33 macrantha 2, 9, 12, 21, 27, 34, 41, 42, 43, 49, 54, 59, 71, 73, 74, 90 Koeleria pyramidata 2, 8, 9, 12, 17, 18, 19, 20, 21, 24, 25, 33, 34, 45, 49, 51, 52, 56, 63, 73, 74, 76, 85, 91, 94. Lactuca serriola 6, 16, 40, 41, 43, 54, 78, 79, 82 Lamium album 22, 40, 41, 54, 56, 69, 75, 79 Lamium amplexicaule 17, 90 Lamium maculatum 4, 22, 31, 35, 51 Lamium purpureum 54 Lappula squarrosa 90 Lapsana communis 22 Larix decidua 22, 54 Lathraea squamaria 66 Lathyrus linifolius 10, 35, 46, 51, 77, 91 Lathyrus nissolia 88 Lathyrus pratensis 4, 22, 25, 29, 31, 39, 46, 51, 52, 68, 69, 74, 83, 91 Lathyrus sylvestris 9, 23, 59 Lathyrus tuberosus 40, 51, 59, 70 Lathyrus vernus 22, 51 Lemna minor 4, 75 Leontodon autumnalis 11, 22, 58, 75 Leontodon *glabratus 71 Leontodon *hispidus 2, 14, 19, 21, 22, 42, 51, 54, 85 Lepidium campestre 69, 71, 73, 90 Lepidium ruderale 88 Leucanthemum ircutianum 4, 8, 18, 19, 21, 22, 29, 34, 43, 49, 51, 56, 71, 74, 75 Ligustrum vulgare 25, 44 Lilium martagon 17, 51, 84, 91 Linaria vulgaris 11, 17, 18, 31, 43, 51, 52, 54, 63, 75, 78, 95 Linum catharticum 2, 20, 21, 31, 34, 42, 49, 50, 54, 70 Listera ovata 15, 29, 51 Lithospermum arvense 17, Lolium perenne 6, 22, 54, 75 Lonicera xylosteum 51 Lotus corniculatus 3, 9, 14, 17, 18, 22, 23, 25, 29, 31, 35, 43, 44, 49, 51, 52, 54, 56, 73, 74, 75, 91 Lotus *hirsutus 9, 13, 19, 20, 21, 24, 34, 41, 42, 49, 59, 74, 85 Lotus uliginosus 29 Lunaria rediviva 5 Lupinus polyphyllus 4, 12, 31, 66, 69 Luzula campestris 10, 11, 15, 17, 18, 19, 21, 24, 27, 36, 39, 43, 46, 51, 66, 68, 71, 83, 85, 86, 89, 91 Luzula *luzuloides 5, 10, 17, 35, 51, 56, 68, 77 Luzula multiflora 56, 68, 91 Luzula pallescens 28 Luzula pilosa 15, 30, 33, 56, 66, 83 Lychnis flos-cuculi 4, 18, 22, 28, 29, 31, 39, 46, 51, 53, 57, 58, 68, 83 Lychnis viscaria 19, 33, 36, 51, 66, 76 Lycopodium clavatum 55, 63 Lycopsis *arvensis 35, 54, 56 Lycopus europaeus 31, 32, 35, 55, 56, 63, 64 Lysimachia nummularia 4, 22, 31, 35, 58, 63 Lysimachia punctata 78 Lysimachia vulgaris 4, 18, 29, 50, 55, 56, 57, 68, 75 Lythrum salicaria 50. Maianthemum bifolium 38, 83 Malus sylvestris 51 Malva neglecta 31 Matricaria discoidea 22, 23, 29, 75 Medicago falcata 2, 3, 25, 27, 34, 41, 43, 44, 49, 59, 71, 73, 74, 90, 91 Medicago lupulina 2, 8, 9, 25, 31, 34, 49, 51, 62 Medicago minima 49 Melampyrum arvense 20, 21, 44, 56, 73, 74, 86, 91 Melampyrum nemorosum 31, 51 Melampyrum pratense 15, 17, 31, 33, 35, 56 Melampyrum sylvaticum 15 Melica nutans 5, 31, 35, 63, 66, 79, 83 Melica transsilvanica 94 Melilotus albus 78 Melilotus officinalis 2, 31, 44, 51, 54, 74, 75, 78 Melittis melissophyllum 51 (lesnatý jižní svah Z Omáčkovny, S Lučního potoka, několik desítek jedinců) Mentha aquatica 31, 51 Mentha arvensis 75 Mentha longifolia 4 Menyanthes trifoliata 15, 53, 56, 93 Mercurialis perennis 5, 10, 35, 63 Micorrhinum minus 31, 48 Milium effusum 31 Moehrinia trinervia 22, 33, 51, 53, 55, 56, 66, 79 Molinia arundinacea 55 Molinia caerulea 58, 63, 68, 78 Morus nigra 80 Mycelis muralis 10, 22, 28, 33, 34, 51, 56, 57, 62, 66 Myosotis arvensis 46 Myosotis laxiflora 56 Myosotis palustris 51 Myosotis ramosissima 24, 91 Myosotis stricta 11, 17, 27, 45, 56, 69, 71, 76, 86, 89, 91 Myosotis sylvatica 34, 51 Myosoton aquaticum 22, 31, 35, 51, 63. Nardus stricta 17, 18, 23, 29, 53, 55, 56, 57, 63, 66, 68, 75, 77, 83, 85 Neslia paniculata 56 Nonea pulla 8, 9, 25, 41, 90 Nuphar luteum 64. Odontites vernus agg. 29, 54, 75 Oenanthe aquatica 32 Onobrychis viciifolia 2, 44, 74 Ononis repens 24, 25 Ononis spinosa 3, 51, 59, 70 Orchis morio 84 Orobanche lutea (rev. J. Zázvorka) 34 Orthilia secunda 30, 63 Oxalis acetosella 10, 22, 28, 56, 66, 77,

17 Jiří Kolbek: Floristický příspěvek k území při západní hranici Středočeského kraje Papaver argemone 16, 27, 74 Papaver dubium s.l. 71 Papaver rhoeas 79 Parnassia palustris 23, 50, 63 Pastinaca sativa 43, 54, 59, 78 Pedicularis palustris 50, 93 Peplis portula 31 Persicaria amphibia 32, 56, 75 Persicaria *brittingeri 32 Persicaria hydropiper 32 Petasites albus 66 Petasites hybridus 23 Peucedanum cervaria 74 Peucedanum oreoselinum 9, 21, 32, 50, 86 Peucedanum palustre 55, 56, 66 Phacelia tanacetifolia 35 Phalaris arundinacea 10, 18, 22, 32, 35, 75 Phleum phleoides 9, 12, 17, 20, 21, 27, 42, 45, 63, 69, 76 Phleum pratense 69 Phragmites australis 35 Phyteuma orbiculare 51, 68, 91 Phyteuma spicatum 51, 91 Picea abies 22, 56, 68, 79, Picris hieracioides 2, 3, 20, 21, 27, 31, 34, 43, 44, 49, 51, 70, 74 Pimpinella major 79 Pimpinella saxifraga 2, 9, 10, 11, 12, 14, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 27, 33, 34, 41, 42, 43, 44, 45, 54, 56, 63, 66, 68, 71, 75, 76, 85, 89, 91 Pinus nigra 66 Pinus sylvestris 22, 25, 31, 34, 49, 51, 54, 55, 56, 59, 68, 71, 74, 76, 78, 79, 85, 86 Plantago lanceolata 3, 9, 11, 12, 14, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 27, 29, 31, 34, 41, 42, 43, 49, 51, 52, 54, 56, 69, 70, 72, 75, 85, 91 Plantago major 8, 22, 29, 32, 48, 54, 69, 75 Plantago media 2, 3, 8, 9, 12, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 31, 34, 41, 42, 43, 44, 49, 51, 52, 54, 56, 59, 70, 71, 73, 74, 85 Platanthera bifolia 19, 23, 51, 52, 53, 60, 63, 85 Poa angustifolia 2, 3, 9, 12, 13, 16, 19, 20, 21, 24, 26, 27, 33, 34, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 49, 51, 52, 54, 56, 59, 67, 69, 70, 71, 73, 74, 78, 79, 85, 86, 90, 91 Poa annua 54, 69, 78 Poa bulbosa (*vivipara) 17 Poa *compressa 11, 17, 34, 43, 54, 56, 62, 69, 72, 78, 80, 88, 94, 95 Poa *nemoralis 17, 18, 22, 31, 33, 36, 46, 49, 51, 59, 62, 66, 69, 79 Poa pratensis 33, 68, 91 Poa supina 15 Poa trivialis 22, 28, 29, 32, 51, 56 Polygala chamaebuxus 34, 46, 59, 94 Polygala comosa 2, 12, 20, 21, 42, 43, 49, 51, 59, 73 Polygala multicaulis 85 Polygala vulgaris 15, 19 Polygonatum multiflorum 22, 51 Polygonum arenastrum 62 Polygonum aviculare 16, 26, 32, 54, 88 Polypodium vulgare 5, 10, 35 Populus tremula 22, 27, 33, 54, 68 Potamogeton natans 75 Potentilla alba 50 Potentilla anglica 56, 66 Potentilla anserina 4, 22, 75 Potentilla arenaria 27, 41, 49, 71, 74, 95 Potentilla argentea 8, 9, 11, 12, 17, 20, 21, 22, 31, 33, 39, 43, 45, 48, 51, 54, 60, 62, 67, 69, 71, 72, 76, 77, 78, 80, 86, 88 Potentilla erecta 18, 27, 29, 31, 46, 51, 53, 55, 56, 57, 68, 75, 83, 91 Potentilla heptaphylla 2, 3, 8, 34, 43, 44, 51, 56, 59, 73, 74 Potentilla palustris 53, 68 Potentilla recta 20 Potentilla reptans 1, 4, 16, 20, 21, 22, 29, 31, 40, 41, 43, 44, 51, 54, 59, 78, 79, 82 Potentilla supina 78 Potentilla tabernaemontani 3, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 17, 19, 21, 22, 24, 25, 33, 39, 42, 43, 49, 51, 56, 59, 62, 69, 73, 76, 85, 89, 91, 94 Prenanthes purpurea 31 Primula elatior 5, 31, 66 Primula veris 35, 51, 52, 84 Prunella grandiflora 8, 17, 19, 34, 49, 59, 74 Prunella vulgaris 4, 10, 18, 22, 31, 46, 54, 57, 75 Prunus avium 22, 44, 51, 52, 54, 56, 62, 73, 74 Prunus domestica 40, 82 Prunus fruticosa 9 Prunus padus 4, 35 Prunus spinosa 3, 16, 20, 21, 22, 26, 44, 46, 51, 54, 63, 69, 76, 79, 91, 94 Pseudotsuga menziesii 66 Pteridium aquilinum 30 Pulmonaria obscura 5, 22, 35, 51, 84 Pulsatilla *bohemica 21, 27, 84 Pyrethrum corymbosum 10, 13, 17, 22, 31, 33, 34, 45, 49, 51, 52, 63, 76, 94 Pyrus communis 6, 78 Pyrus pyraster 14, 22, 44, 54. Quercus petraea 9, 19, 22, 27, 33, 34, 36, 44, 46, 51, 54, 59, 74, 79 Quercus robur 33, 79. Ranunculus acris 18, 22, 29, 51, 52, 58, 69, 75, 91 Ranunculus auricomus agg. 22, 29, 51, 68, 91 Ranunculus bulbosus 12, 19, 42, 49, 51, 59, 71, 85, 91 Ranunculus flammula 29, 39, 58 Ranunculus lanuginosus 35 Ranunculus nemorosus 31, 51, 68, 75 Ranunculus repens 4, 30, 31, 51, 66, 83 Ranunculus sceleratus 32, 75 Rapistrum 107