Univerzita Karlova v Praze

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví Bc. Kateřina Šrůtková Analýza současného stavu muzejních knihoven Královéhradeckého kraje Diplomová práce Police nad Metují 2009

2 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Milena Černá Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení: 2

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Polici nad Metují 15. listopadu podpis 3

4 Identifikační záznam: ŠRŮTKOVÁ, Kateřina. Analýza současného stavu muzejních knihoven v Královéhradeckém kraji. [Analyse of the present state of the museum libraries in the Královéhradecký region]. Police nad Metují, s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví Konzultant diplomové práce PhDr. Milena Černá. Abstrakt Cílem této práce je poukázat na současný stav muzejních knihoven v Královéhradeckém kraji, představit čtenáři místa spojená s historicko-kulturním vývojem v zemi, nahlédnout do vzácných fondů knihoven, zaznamenat proměny pomocí počítačové techniky, popsat nabízené služby. Účelem vytvoření adresáře je odhalit slabá a silná místa knihoven, analyzovat do jakých činností by měly být vnášeny investice, co a jakým způsobem by se dalo zdokonalovat a jakým směrem by se měla odvíjet spolupráce mezi muzei navzájem. Abstract The aim of this thesis is to show the current state of museum libraries in the district of Hradec Kralove, to introduce to the reader places connected with historicalcultural development in the country. The purpose is also to look into the rare libraries funds, to note changes by means of computer technology, to describe offered services. The file directory has been created to reveal the strengths and weaknesses of the libraries, to analyse investment activities, suggested improvements and the way of museums mutual cooperation. Klíčová slova: muzejní knihovny, Královéhradecký kraj 4

5 OBSAH: Předmluva Úvod Obecná charakteristika Královéhradeckého kraje a jeho kulturního vývoje Geografické vyčlenění zkoumaného území Charakteristika muzeí a muzejních knihoven Královéhradeckého kraje Muzejní knihovny - obecný náhled a právní zakotvení Knihovní řád Druhy fondů muzejních knihoven Automatizace v muzejních knihovnách Pojem veřejné přístupnosti Obecná charakteristika muzeí v Královéhradeckém kraji Zdroje informací o muzejních knihovnách v Královéhradeckém kraji Popis a analýza muzejních knihoven Okres Hradec Králové Hradec Králové Muzeum východních Čech Společenskovědní knihovna Eliščino nábřeží (dříve Krajské muzeum východních Čech) Přírodovědecké muzeum - přírodovědecká knihovna Gajerova kasárna Zahrádkářské muzeum (Hradec Králové) Chlumec nad Cidlinou Městské muzeum Loreta Nový Bydžov Třebechovice pod Orebem Muzeum Betlémů Okres Jičín Hořice Jičín - Regionální muzeum a galerie Jičín Miletín Muzeum českého amatérského divadla Nová Paka Městské muzeum v Nové Pace Železnice - Vlastivědné muzeum Železnice Okres Náchod Česká Skalice - Muzeum Boženy Němcové v České Skalici UPM - Textilní Muzeum v České Skalici Jaroměř - Městské muzeum Jaroměř Jaroměř - První vojensko-historické muzeum M. Frosta Náchod - Regionální muzeum v Náchodě Městské muzeum Nové Město nad Metují Okres Rychnov nad Kněžnou Muzeum turistiky, sportů a řemesel Deštné v Orlických horách Dobruška - Vlastivědné muzeum Dobruška Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Okres Trutnov Městské muzeum Žacléř České farmaceutické muzeum v Kuksu

6 4.5.3 Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem Muzeum Podkrkonoší v Trutnově Městské muzeum v Úpici Krkonošské muzeum ve Vrchlabí Shrnutí a perspektiva rozvoje muzejních knihoven Počty svazků v muzejních knihovnách Otevírací doba knihoven Počítače v knihovnách Jazykové variace webových stránek Celkový počet místností pro umístění knihovního fondu Další zhodnocující ukazatele Možné perspektivy rozvoje Propagace pomocí webových stránek Speciální akce muzeí pro veřejnost Ostatní akce pro veřejnost Společné vytváření projektů Marketing jako možnost propagace muzejních knihoven Cestovní ruch jako možnost propagace muzeí a muzejních knihoven Cestovní ruch a muzejní knihovny Závěr Použitá literatura:

7 Předmluva Kdo z náš tuší, jaké bohatství je ukryto pod střechami historických budov a nepřístupných depozitářů. Ale umíme ho ohodnotit, chápeme vůbec jeho vnitřní hodnotu? Muzea, seskupené věci v prostoru, spojující mosty mezi minulostí a současností. Ukázky dávných tradic obklopené úžasnými prostory, sledující proměnu života a zdokonalování lidského poznání. Bohatství, pramenící z darů země, z darů těch, kteří tuto zemi zušlechťovali, z bohatství těch, kteří tuto zemi milovali. Tato práce se zabývá analýzou současného stavu muzejních knihoven v Královéhradeckém kraji. V úvodu je krátce představena historie muzejních knihoven. Následující kapitola se věnuje obecné charakteristice Královéhradeckého kraje se zaměřením na jeho kulturní vývoj. Další kapitola v obecném náhledu představuje muzejní knihovny, co se týče jejich právního zakotvení a pojednává o současném stavu automatizace a problematice veřejné přístupnosti. Stěžejní částí práce je analýza muzejních knihoven se zaměřením na knižní fondy, jejich velikost, členění, umístění, formu získávání přírůstků. Zároveň je uvedena historii muzeí a jejich knihoven, následuje pojednání o personálním zabezpečení, poskytovaných službách, využívání výpočetní techniky, návštěvnosti a bezpečnostním zajištění. Příležitostně jsou uvedeny formy spolupráce s ostatními institucemi. U některých knihoven se nepodařilo zjistit všechny avizované informace, proto popis uvedených knihoven je rozdílný, někde širší, někde stručnější. Na základě analýzy současného stavu jsou v další kapitole zhodnoceny veškeré sledované údaje. V poslední kapitole navrhuji možné perspektivy rozvoje muzejních knihoven, a to např. prostřednictvím spolupráce s ostatnímu kulturními institucemi, propagací pomocí webových stránek, speciálními akcemi pro veřejnost aj. Jednotlivé kapitoly jsou uspořádány postupně od všeobecných údajů (historii muzejních knihoven, obecné charakteristice zkoumaného území a všeobecné problematice muzejních knihoven) ke konkrétním údajům analýze jednotlivých knihoven se zaměřením na sledované údaje. Cílem práce je analýza současného stavu muzejních knihoven se zaměřením na konkrétní ukazatele uvedené v druhém odstavci této předmluvy. Důležitými 7

8 ukazateli jsou vyhodnocující údaje, jenž shrnují celkový výzkum. Možnosti rozvoje muzejních knihoven jsou nabídkou pro další bádání v této oblasti. Téma práce jsem si vybrala na základě blízkého vztahu k historii a muzeím, výběr regionu jsem provedla operativně z důvodu mého přestěhování do tohoto kraje a ze zájmu o jeho bohatou historii. Navíc jsem zjistila, že tato problematika nebyla zatím nikde blíže zkoumána a její skrytá bohatství teprve čekají na znovuobjevování. Práce je doplněna řadou obrázků a tabulek, které jsou číslovány a jsou opatřeny stručným popisem. Jednotlivé citace v textu jsou uvedeny v hranatých závorkách podle harvardského stylu citování, úplné bibliografické záznamy jsou zaznamenány v uvedené použité literatuře. Text je zároveň doplněn poznámkami pod čarou u pojmů, které vyžadují konkrétnější specifikaci nebo jsou tyto poznámky vyžívány jako forma citace (např. u jednotlivých zákonů). Bibliografické záznamy v použité literatuře jsou citovány podle normy ISO 690 a a jsou řazeny jednak podle klasických a elektronických dokumentů a dále abecedně podle jména autorů popř. názvů dokumentů. Zkoumané informace jsem čerpala z webu, novinových článků, telefonickým kontaktem a často také osobní návštěvou, jež je pro zkoumání jednotlivých míst nejpřínosnějším poznatkem. Nemohu opomenout celkové finanční investice, spojené s tímto výzkumem, které odhaduji zhruba na 3000 Kč. Závěrem bych chtěla poděkovat všem pracovníkům muzeí a muzejních knihoven, kteří mi aktivně pomáhali v mém výzkumu. Jejich jednotlivá jména jsem uváděla během charakteristiky u příslušných institucí. Dále můj dík patří vedoucí mé práce, paní PhDr. Mileně Černé, za pomoc při vedení práce. Největší poděkování si zaslouží má rodina a mé děti, které v trpělivosti snášely veškeré mé snažení a vzájemně mě podporovaly v této studijní činnosti. 8

9 1 Úvod Muzejní knihovny se vytvářely v průběhu několika let od dob svého založení. 1 Vznik muzejních knihoven můžeme datovat do začátku 19. století, kdy byla založena nejstarší muzea v Čechách a na Moravě (1802 Šeršníkovo muzeum v Těšíně, založené v roce dnes je na území Polska, Gymnazijní muzeum v Opavě, založené v roce 1814). Následovalo Moravské muzeum v Brně (1817), Národní muzeum v Praze (1818). V letech bylo v Čechách a na Moravě založeno dalších 49 muzeí a muzejních spolků. Vedle muzeí českých a moravských vznikala muzea také v oblastech s převážně německým obyvatelstvem (v Královéhradeckém kraji to bylo např. Krkonošské muzeum Vrchlabí, založené v roce 1890). Dvěma významnými impulsy k zakládání nových muzeí byly dvě výstavy, a to Všeobecná (jubilejní) výstava v roce 1891 a zejména Národopisná výstava českoslovanská v roce Muzejní knihovny plnily od počátku funkci veřejných odborných knihoven, jejich posláním byla osvěta, výchova a vzdělání. Ve 20. století prošlo české muzejnictví řadou změn. Období II. světové války a okupace českých zemí přineslo sice stagnaci muzeí, ale škody na sbírkách naštěstí nebyly velké. Po roce 1948 došlo k zestátnění všech muzeí, většina muzeí byla řízena ministerstvy a národními výbory všech stupňů. Byla ukončena činnost všech muzejních spolků. V 50. letech byla účelově zakládána muzea, mající za úkol propagaci nového režimu např. Muzeum Klementa Gottwalda a Muzeum V.I. Lenina v Praze. V padesátých letech byly zároveň státem zakládány státní vědecké knihovny, do kterých byl často převeden fond z muzejních knihoven. Jednotlivé sítě knihoven byly sjednoceny druhým knihovnickým zákonem č. 53/1959 o jednotné soustavě knihoven 2. Tento zákon vytvořil více méně dobrý právní rámec pro české muzejnictví. V důsledku jeho naplňování došlo v 60. a 70. letech k výrazné profesionalizaci muzejní práce - a to vedlo i k dynamickému nárůstu sbírkových předmětů. V druhé polovině 60. let se české muzejnictví začalo prosazovat i na 1 podrobné informace o zakládání prvních muzeí a galerií v Čechách a na Moravě najdeme na stránkách Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ( 2 Československo. Zákon č. 53/1959 Sb. jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In Národní knihovna ČR [online]. [cit ]. Dostupný z: 9

10 mezinárodním poli, především v nevládní organizací muzeí při UNESCO - ICOM 3 a v oblasti muzeologie. Po rozpadu centralizovaného řízení vroce 1989 bylo potřeba přinést do muzejnictví nové investice, což se zčásti podařilo zřídily se desítky moderních depozitářů, zrekonstruovaly se desítky budov. Už v roce 1990 byly ustaveny Asociace muzeí a galerií České republiky a Rada galerií České republiky 4, které reprezentují odbornou veřejnost a jsou partnery veřejné správy při organizaci a správě muzejnictví. Zřizovateli muzeí se stala města nebo kraje, navíc začala vznikat další muzea soukromého charakteru, která jsou ve vlastnictví občanských sdružení nebo zájmových sdružení. V roce 2000 přijal Parlament České republiky zákon č. 122/2000 Sb. 5, o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Tento právní předpis, který nahradil někdejší zákon o muzeích a galeriích, stanovil práva a povinnosti vlastníků sbírek a zavedl centrální evidenci sbírek (CES) vedenou na Ministerstvu kultury ČR. Ta je veřejně přístupným seznamem sbírek, vypovídajícím o bohatosti významné části movitého kulturního dědictví v České republice. Nejnovější zákon č. 257/2001 Sb. 6 vztahující se k muzejním knihovnám, pozměňuje definici muzejních knihoven. V souladu se zřizovací listinou je chápe jako veřejně přístupné základní knihovny se specializovanými fondy (nebo specializované knihovny), které mají specializovaný fond, jsou součástí systému knihoven a vykonávají koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti. Podtrhuji zejména důležitost veřejné 3 Mezinárodní rada muzeí ICOM (International Council of Museums) je mezinárodní profesní nevládní organizace se statutem konzultanta UNESCO. Cílem národních výborů ICOM a jejich regionálních sdružení je podporovat muzea a muzejní pracovníky při jejich vědecké práci, v péči o sbírky a jejich uchování, při prezentaci materiálu i při zvyšování vědecké kvalifikace muzejních pracovníků. 4 AMG je dobrovolným nepolitickým sdružením muzeí, galerií, případně jiných právnických a fyzických osob, působících v muzejnictví. Posláním AMG je působit jako reprezentant muzeí a galerií v České republice. 5 Česko. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Ministerstvo kultury ČR [online]. [cit ]. Dostupný z: < 6 Česko. Zákon č.257/2001 Sb.o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In Národní knihovna ČR [online]. [cit ].dostupný z: 10

11 přístupnosti, neboť tyto knihovny by měly zajišťovat specializované informační služby a přístup k odborným informacím odborné i široké veřejnosti. 11

12 2 Obecná charakteristika Královéhradeckého kraje a jeho kulturního vývoje Královéhradecký kraj představuje významnou kulturně historickou oblast s bohatým přírodním zastoupením. Královéhradecko bylo již od pravěku důležitou sídelní oblastí, jíž prošlo mnoho pravěkých kultur. Jejich sídla se nejprve koncentrovala v povodí několika řek (Labe, Orlice, Metuje a další). Centrem kraje se stal Hradec Králové (v té době nazývaný Gretz 7 ), jeho význam vzrostl v 11. století, kdy se stal církevním správním centrem. Významná města byla zakládána panovníky (např. Jaroměř, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem aj., později též nazývána městy královskými věnnými) nebo církevními řády v oblasti broumovského výběžku se usadili benediktýni, kteří založili význačné kláštery v Broumově a v Polici nad Metují. Kulturní vývoj usměrňovalo i geografické postavení v blízkosti polské hranice (Kladské pomezí). Krajem procházela tzv. Polská či Kladská stezka, důležitá obchodní cesta spojující Prahu se Slezskem a Polskem. Kladská stezka bývala i v dobách dávných znázorňována na mapách. Na Klaudyánově mapě Čech z přelomu let 1517 a 1518 vede z Náchoda do Kladska cesta značená milníky, tj. tečkami ve vzdálenostech po jedné české míli, vloženými mezi značky měst [ROČEK, 1977]. 8 Obr. 1 Klaudyánova mapa Čech milníky směřující z Čech do Kladska 7 Písmeno G (Gretz - Hradec) představuje sídelní město kraje, je symbolem Hradce Králové již od středověkých dob 8 o vývoji mapového zobrazení Orlických hor se podrobně zabýval Karel Kuchař v publikaci Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky 12

13 V 15. století se kraj stal významným centrem husitské revoluce a po jejím ukončení v roce 1434 došlo k opětovnému sloučení rozdrobených částí do jednoho správního celku (hradecký kraj jakožto správní celek pak existoval až do roku 1862). Dopady protestantského smýšlení z dob husitských daly za vznik jednomu z nejznámějších náboženství v Čechách (dnes rozšířeném i po celém světě), Jednotě Bratrské, která byla založena v roce 1457 v Kunvaldě v Orlických horách. 9 Mnoho významných osobností se stalo jejími členy a svým působením ovlivnili dějiny a historii Evropy (Jan Ámos Komenský, Jan Blahoslav a další). V 18. století kraj negativně poznamenaly války. Do historie kraje se nejtragičtěji zapsal rok 1866, kdy došlo k několika bitvám, jednou z nejznámějších je bitva u Chlumu u Hradce Králové. 10 V těchto těžkých dobách, ve válkách o habsburské dědictví v době panování Marie Terezie, Čechy ztratily část svého území, které kdysi patřilo do rukou Českého království. 11 Zvyšování robotních povinností a celkový útisk poddaného lidu vedl k řadě selských povstání, a posléze i k velkému povstání v roce 1775, jehož kruté potlačení dodnes připomíná rčení "Dopadli, jak sedláci u Chlumce". Oproti nepokojům, jež kraj sužovaly, se začíná dařit manufakturní výrobě - Potštejnská plátenická manufaktura a Trutnovská obchodní společnost se prosadily i za hranicemi Čech. Dalším přínosem z hlediska hospodářského byla těžba železných a dalších rud v Krkonoších, sklářská výroba v Orlických horách nebo těžba černého uhlí v okolí Žacléře a Jestřebích hor. Na přelomu 18. a 19. století se Hradecko stalo po Praze druhým významným centrem českého národního obrození. Osvětová činnost vlastenecké inteligence a různých spolků, významné tiskárny, rozvoj školství a působení divadel v Hradci Králové a v některých dalších místech kraje se staly ohnisky jeho kulturního rozvoje. Pro oblast východních Čech mělo nesmírný význam zakládání textilních továren na konci 19. století (počátek průmyslové revoluce), jehož skromné pozůstatky jsou 9 památník Jednoty bratrské najdeme v Domku na Sboru, informace o expozici a historii najdeme na webových stránkách městysu Kunvald 10 v místech tragické bitvy se dnes nachází památník (válečné muzeum), podrobnější místa o bojišti najdeme na webových stránkách 11 lítost a smutek nad ztrátou kladského území projevil ve své publikaci z roku 1945 Václav Davídek 13

14 dodnes patrné (VEBA Broumov 12 ). Situace v kraji se v té době výrazně ekonomicky zlepšila, stavěly se nové budovy (továrny, tovární vily, kulturní instituce jako jsou divadla a muzea). V době 2. světové války se část východních Čech začlenila do území nacistického Německa (severní část), druhá část se stala součástí Protektorátu Čechy a Morava. Po 2. světové válce došlo v severní části území k odsunu německého obyvatelstva tak, jak se tomu stalo v celé pohraniční oblasti Čech a Moravy. 13 Problematika odsunu původního obyvatelstva, které v těchto částech země žilo již od dob 12. století, se stala tématem, které je neustále diskutováno, zejména v Čechách a Německu. Postupné osídlování těchto území bylo zdlouhavé a do současnosti sebou nese řadu problémů (vysoká míra nezaměstnanosti, kriminalita, romské komunity atd.). Stejně neblaze poznamenala charakter celého kraje po roce 1948 likvidace svobodného podnikání. Systém komunistického plánování pak vedl ke stírání různorodosti jednotlivých okresů. Vznik Královéhradeckého kraje po obnově krajského zřízení v roce 2000 navazuje na tisíciletý vývoj správního uspořádání českého státu. V současné době se kraj snaží navázat na bohaté kulturní a přírodní dědictví, jsou zde pořádány různé akce na podporu regionu. 2.1 Geografické vyčlenění zkoumaného území Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, leží téměř celý na severovýchodě Čech, některé pozemky v současném katastru Pece pod Sněžkou však do roku 1959 náležely Polsku, a leží tudíž na historickém území Slezska. Na jihu sousedí spardubickým krajem, na jihozápadě se Středočeským krajem a na západě s Libereckým krajem. Na severu sousedí s polským Dolnoslezským vojvodstvím. Tento kraj zabírá rozlohu km2 a žije v něm více než půl miliónu obyvatel. Územně se dělí na 5 okresů, statutárním a sídelním městem kraje je Hradec Králové. Společně s krajem Libereckým a Pardubickým tvoří Královéhradecký kraj region soudržnosti (NUTS2) 14 Severovýchod. 12 ačkoli dnešní podoba firmy VEBA vznikla s rozvojem průmyslové výroby v 19. století, navazuje na bohatou tradici textilní výroby na Broumovsku sahající již do 13. století 13 tato oblast bývá někdy nazývána Sudety. Podle některých tvrzení se jedná o starobylý keltský název Sud éta, což znamená kančí les 14 NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek, (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics) jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistickému monitorování, 14

15 V následující tabulce jsou zapsány numerické hodnoty, vztahující se k počtu obyvatel, rozloze, hustotě zalidnění a počtu obcí v jednotlivých okresech. Tabulka 1 - Základní statistické údaje jednotlivých okresů Královéhradeckého kraje Okres Počet obyvatel Rozloha Hustota Počet obcí zalidnění Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Celkový počet Na území Královéhradeckého kraje se nachází rozsáhlé množství přírodních, kulturních, architektonických a historických památek. Příkladem lze uvést několik známých i méně známých míst, jako například nejvyšší pohoří v ČR Krkonoše, část Orlických hor se známým střediskem Deštné v Orlických horách, skalní města v oblasti kladského pomezí Broumovské stěny, Teplicko-adršpašské skály (největší podzemní prostor v ČR), skalní města v oblasti Českého Ráje, církevní památky klášter Broumov (jedinečný unikát Turínského plátna na sever od Alp), historické objekty zámek Náchod, Nové Město nad Metují, Chlumec nad Cidlinou, Doudleby, Častolovice a další. Zajímavostí je i vojenská architektura pevnost Josefov u Jaroměře z 18. století, fortifikační opevnění z let (tvrz Dobrošov u Náchoda). Pro milovníky literatury je určeno Babiččino údolí v Ratibořicích, Jiráskův rodný domek v Hronově, pamětní dům bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Těžko byste jinde v Čechách hledali tolik historických památek, přírodních krás, kulturních souvislostí a literárních stop jako právě v tomto kraji. Je velmi těžké ve zkratce představit tak bohatý a krásný kraj, musíte ho nejprve navštívit a začít objevovat jeho kouzlo. Na následujících obrázcích jsou znázorněny 2 mapy Královéhradeckého kraje. Na první mapě jsou pro představu uvedeny velikosti jednotlivých okresů přípravě, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. NUTS2 lze nahradit českým ekvivalentem region, NUTS3 se vztahuje ke kraji 15

16 v Královéhradeckém kraji a na druhé je vyobrazena geografická mapu znázorňující pohoří, nížiny a větší města. Obr. 2 - Rozdělení Královéhradeckého kraje podle okresů Obr. 3 Geografická mapa Královéhradeckého kraje 16

17 3 Charakteristika muzeí a muzejních knihoven Královéhradeckého kraje Nejprve pojednám o obecné charakteristice muzejních knihoven v ČR, právních předpisech, na něž se její činnost vztahuje. Dále poukážu na vnitřní předpisy, které si každá knihovna stanovuje sama na základě vzorového knihovního řádu. Pro základní představu uvedu tři základní druhy fondů muzejních knihoven, služby knihoven a představím problematiku automatizace a veřejné přístupnosti. V další části přejdu k obecné charakteristice muzeí a muzejních knihoven v Královéhradeckém kraji. 3.1 Muzejní knihovny - obecný náhled a právní zakotvení Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými fondy rozčleňuje podle klasifikace a terminologie z Koncepce rozvoje knihoven v ČR na období na: - knihovny vysokoškolské - knihovny soustavy vědeckých informací Akademie věd ČR - knihovny zdravotnických zařízení - knihovny v zemědělství a potravinářství - knihovny s historickými knihovními fondy. Posláním muzejní knihovny je shromažďovat, evidovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat literární dokumenty sbírkové povahy, dokumenty dokládající kulturní a jiné činnosti v regionu a dokumenty potřebné pro odbornou práci zaměstnanců muzea i odborné veřejnosti. Veškerou svou činností přispívá k uchovávání kulturního dědictví, k rozvoji vědy, kultury a ke vzdělávání a výchově občanů [OKROUHLÍKOVÁ]. 16 Činnost muzejní knihovny je právně ukotvena v následujících právních předpisech: 15 Ministerstvo kultury ČR. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta [online]. [cit ]. Dostupný z: < 16 OKROUHLÍKOVÁ, J. Vzorový knihovní řád pro muzejní knihovny. In Národní knihovna ČR [online]. [cit ]. Dostupný z: 17

18 a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách b) vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) 17 c) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy 18 d) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském 19 e) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 20 f) a dalšími příslušnými zákony a nařízeními. V zákoně č. 257/2001 Sb. je podrobněji uvedeno, jaké služby má knihovna ze zákona poskytovat. Jedná se především o informační a bibliografické služby, které spočívají ve zpřístupňování informací z vlastního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb ve formě katalogů a kartoték nebo v elektronické databázi. Knihovna navíc může poskytovat i ústní a písemné informace faktografického, bibliografického, referenčního a knihovnického charakteru. Knihovna dále může vypracovat na požádání rešerše (zpracování rešerší je zpoplatněno podle ceníku jednotlivých institucí). Knihovna také umožňuje pomocí telekomunikačních zařízení přístup k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má přístup Knihovní řád Poslání knihovny, právní zakotvení, návštěvnost (přístupnost) a další podmínky jsou stanoveny knihovním řádem, který si každá muzejní knihovna vytváří sama (může jí k tomu napomoci předem vytvořená šablona). Knihovna si v něm stanoví, zda má historický či specializovaný fond. Specializovaný fond je doplňován podle 17 Národní knihovna ČR : informace pro knihovny. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky [online]. [cit ]. Dostupný z: 18 Česko. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů republiky. In Ministerstvo kultury ČR [online]. [cit ]. Dostupný z: 19 Česko. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In Národní knihovna ČR [online]. [cit ]. Dostupný z: 20 Česko. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. In Business center.cz [online ]. [cit ]. Dostupný z: 18

19 tematického plánu a aktuálních potřeb muzea. Dále jsou v knihovním řádu uvedena práva a povinnosti uživatelů, dále možnosti výpůjček a další služby meziknihovní výpůjční služby, kopírovací služby a především informační a bibliografické služby. Podle vzorového knihovního řádu 21 se uživatelem knihovny může stát osoba starší 15 let, po zaregistrování se jí vydá průkaz čtenáře. Osoby mladší 18 let mohou být zaregistrovány pouze s ručením zákonného zástupce Druhy fondů muzejních knihoven Muzejní knihovny mají zpravidla tři druhy fondů. Prvním z nich je fond sbírkový (nazývaný též historický nebo konzervační, který může obsahovat rukopisy, staré tisky, mapy, noty atd.). Tato část fondu se řídí zákonem o ochraně sbírek č.122/2000 Sb., je přístupná pouze odborné veřejnosti badatelům. Dokumenty jsou půjčovány pouze presenčně na základě vyplněného badatelského listu. Další je fond regionální literatury, který je většinou veřejnosti přístupný a své výpůjčky provádí presenční formou (ve vzácných případech i absenční formou - půjčováním domů), a dále provádí na vyžádání i MVS (meziknihovní výpůjční službu). Poslední částí fondu je literatura odborná, která je zaměřená k badatelskému okruhu muzea a slouží především pracovníků muzea. Jedná se např. o odborné publikace. Fond odborné a regionální literatury představuje obrovský možný informační potencionál, neboť více než polovina záznamů z těchto odborných publikací je unikátních Automatizace v muzejních knihovnách Stav automatizace muzejních knihoven je na různém stupni, od plně automatizovaných knihoven až po ty, které teprve s automatizací začínají nebo automatizovaný knihovní systém (AKS) mění [HABUSTOVÁ, 2003] OKROUHLÍKOVÁ, J. Vzorový knihovní řád pro muzejní knihovny. In Národní knihovna ČR [online]. [cit ]. Dostupný z: 22 HABUSTOVÁ, J. Poznámky k současnému stavu věcného zpracování v českých muzejních knihovnách. In Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea [online]. Knihovna Vlastivědného muzea v Olomouci, [cit ]. Dostupný z: 19

20 Muzejní knihovny se potýkají s několika problémy jedním s problémů je nedostatečné počítačové vybavení, malý počet zaměstnanců (většinou pouze jeden pracovník), což má za následek nižší míru automatizace, omezenou otevírací dobu. Podle slov Bohdany Stoklasové by současným tempem byla digitalizace všech dokumentů dokončená za 300 let, proto byla zpracována koncepce, na jejímž základě by digitalizace měla být dokončena do roku [MLYNÁŘOVÁ, 2008]. 23 Problémem zůstává, že ne všechny knihovny mají snahu do informačních technologií investovat. Na podporu zavádění automatizace jsou každoročně pořádána různá školení, workshopy aj. Budoucí trend by měl směřovat k nutnosti zavádění automatizace ve všech muzejních knihovnách. Knihovny by se měly naučit spolu efektivněji spolupracovat Pojem veřejné přístupnosti Většina muzeí v ČR má svou vlastní knihovnu. Ve většině případů je tato knihovna přístupná veřejnosti, někdy je ale určena pouze pro interní potřebu zaměstnanců. Důležité je chápání pojmu veřejné přístupnosti. Pojem veřejně přístupný nebyl shodný s tím, jak ho chápeme dnes. Podle slov paní Cempírkové byly specializované knihovny zakládány především pro shromažďování, zpracování a poskytování služeb zaměstnancům příslušné instituce a odborným návštěvníkům těchto institucí. 24 Teprve v posledních letech se začíná hovořit o možnosti využívání knihovních fondů specializovaných knihoven i zájemci z řad široké veřejnosti. Tato problematika je podmíněna také skutečností, že část fondu má sbírkový charakter a musí se s ním nakládat v souladu se zákonem o ochraně sbírek. Kromě toho ale existují muzejní knihovny, které upravují v knihovním řádu možnost nahlížení do fondu pouze badatelům. Po rozhovoru s několika představiteli muzejních knihoven v královéhradeckém kraji mám pocit, že každý hledí na osobu badatele v odlišném světle pro někoho je to skutečný badatel, kterému knihu zapůjčí pouze po vypsání badatelského listu, a pro některé může být badatel téměř kdokoli. V některých muzejních knihovnách jsou nejprve obezřetní požadují 23 MLYNÁŘOVÁ, L. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě In Inflow : Information journal [online] [cit ]. Dostupný z: 24 CEMPÍRKOVÁ, Květa. Spolupráce knihoven realita. Čtenář. 2005, roč. 57, č.1, s

21 vypsání badatelského listu, při další návštěvě již od dalšího vypsání upouštějí. Konkrétní informace o jednotlivých pracovištích budou uvedena u příslušných míst. 3.2 Obecná charakteristika muzeí v Královéhradeckém kraji Většina muzeí v Královéhradeckém kraji má bohatou historii a ve svých fondech soustřeďuje významné sbírky regionální literatury, staré tisky, literární sbírky význačných osobností spjatých s regionem (např. Muzeum Boženy Němcové v České Skalici) nebo má unikátní zaměření vztahující se k oboru lékařství (České farmaceutické muzeum v Kuksu), tématice zahrádkářství a vinařství (Zahrádkářské muzeum v Hradci Králové), historii textilního průmyslu (Textilní muzeum v České Skalici), nebo se specializuje se na životní prostředí (Krkonošské muzeum ve Vrchlabí). Více než polovina muzeí v Královéhradeckém kraji byla zakládána na konci 19. století. Na jejich založení měly velký podíl různé spolky (archeologické, vlastivědné, aj.). Zcela mimořádným impulsem pro vznik muzeí byly dvě proslulé pražské výstavy - Všeobecná (jubilejní) výstava v roce a zejména Národopisná výstava českoslovanská v roce Ze sběrů dokladů pro tyto výstavy byla instalována v regionech řada tzv. krajinských výstav, z nichž mnohé daly vznik novým muzeím. Společně se vznikem muzeí začaly vznikat muzejní knihovny, kde se soustřeďovalo literární bohatství jednotlivých regionů. V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá muzea (jsou použity dnešní názvy muzeí) a rok jejich založení. Data jsou seřazena vzestupně od nejnižšího (nejstaršího) po nejvyšší (nejnovější). 25 Jubilejní výstava v Praze roku 1891 byla hospodářská a společenská výstava uspořádaná na oslavu jubilea první průmyslové výstavy v Praze roku Původně byla plánována jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů v Čechách se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti 21

22 Tab. 2 Seřazení muzeí podle roku založení Název muzea Rok založení Regionální muzeum a galerie Jičín 1862 Regionální muzeum Náchod 1879 Muzeum východních Čech Společensko-vědní část 1880 Krkonošské muzeum Vrchlabí 1883 Městské muzeum v Jaroměři 1883 Městské muzeum v Hořicích 1887 Městské muzeum Nový Bydžov 1888 Muzeum Podkrkonoší Trutnov 1890 Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem 1891 Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové v Úpici 1892 Muzeum a galerie Orlických Hor v Rychnově nad Kněžnou 1892 Muzeum Boženy Němcové 1902 Městské muzeum Nová Paka 1908 Vlastivědné muzeum Železnice 1917 Městské muzeum Dobruška 1924 Třebechovické muzeum betlémů 1925 Městské muzeum Loreta 1930 Městské muzeum Žacléř 1932 Muzeum východních Čech Přírodovědecké muzeum 1933 Textilní muzeum v České Skalici 1936 Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném 1971 v Orlických horách České farmaceutické muzeum 1994 První vojensko-historické muzeum M. Frosta 1997 Zahrádkářské muzeum v Hradci 1999 Králové Muzeum českého amatérského 2002 divadla V této tabulce jsou seřazena muzea, o nichž bude dále podrobněji pojednáno. Jedná se o muzea, která mají vlastní knihovnu a muzea, která ji připravují. 22

23 3.3 Zdroje informací o muzejních knihovnách v Královéhradeckém kraji Mnoho zajímavých informací o muzejních knihovnách v Královéhradeckém kraji lze nalézt na stránkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, které na svých stránkách Muzejním knihovnám představuje adresář muzejních knihoven jednotlivých krajů v ČR. 26 V Královéhradeckém kraji lze nalézt 14 muzejních knihoven, tento výčet je přehledně zpracován s uvedením základních údajů a kontaktů. Pro další vyhledávání muzeí v Královéhradeckém kraji jsem použila adresáře muzeí a galerií na stránkách AMG (Asociace muzeí a galerií), které vedou téměř ucelený přehled muzeí a galerií v České republice. Podle adresáře muzeí a galerií se v Královéhradeckém kraji nachází 25 muzeí, které mají knihovnu a poskytují (nebo budou v blízké budoucnosti poskytovat) knihovnicko informační služby. Po přezkoumání údajů jsem zjistila, že některé kontakty jsou již neaktuální (telefonní číslo nebo webová stránka neexistuje). Na konci jednotlivých okresů stručně uvádím názvy památníků významných osobností, pevnostní opevnění 27 a muzea, která knihovnu v daném okrese nemají, nebo ji používají pouze pro vlastní potřebu. Naopak jsou do souboru zahrnuty i ty muzea, které v současnosti knihovnu nemají zpřístupněnou, ale plánují její otevření pro veřejnost v blízkém časovém horizontu. 26 Uměleckoprůmyslové muzeum. Knihovna umělecko průmyslového muzea. Muzejní knihovny na internetu [online]. UPM, [cit ]. Dostupný z: < 27 pevnostním opevněním se rozumí vojenské opevnění pěchotních srubů, budovaných v letech v rámci ochrany Československa proti fašistickému Německu. Nejhustější síť tohoto opevnění se nachází ve východních Čechách zahrnuje oblast dnešního Královéhradeckého a Pardubického kraje. Některé z těchto opevnění jsou v současnosti zpřístupněny jako muzea. 23

24 4 Popis a analýza muzejních knihoven Jednotlivé muzejní knihovny budou představeny podle jednotlivých okresů v Královéhradeckém kraji. V přehledu bude uvedena stručná historie muzea, charakteristika muzejní knihovny, zaměření a velikost fondu, materiální a personální zabezpečení, služby, internetizace, spolupráce s jinými knihovnami, zřizovatel, www stránky (+ jazykové variace) telefonický kontakt, mail a další přídavné informace. Sběr dat byl proveden jednak internetovými vyhledávači, telefonickým kontaktem, osobní návštěvou pracovišť a konzultací s vedoucím pracovníkem. 4.1 Okres Hradec Králové V okresu Hradec Králové se nachází 6 muzeí, která mají nebo tvoří muzejní knihovnu. Nejvýznamnějším muzeem je Muzeum východních Čech, které se nachází v historickém centru Hradce Králové a jeho knihovna (největší muzejní knihovna v kraji) je rozdělena na část společenskovědní a část přírodovědeckou. Dalším muzeem je Zahrádkářské muzeum v Hradci Králové, které je zaměřeno na ovocnářství, vinařství a květinářství. V Městském muzeu Loreta v Chlumci nad Cidlinou najdeme malou knihovničku, která je již přístupná pro zájemce. V Novém Bydžově se skrývají bohatství starých tisků a rukopisů tato vcelku rozsáhlá knihovna je v téměř v zapomnění a čeká na své znovuobjevení. Naprostým unikátem je Třebechovické muzeum betlémů, v jehož knižních sbírkách najdeme zajímavé dokumenty o historii betlémů a řezbářství v Čechách Hradec Králové Muzeum východních Čech Muzejní knihovna v Hradci Králové je rozdělena na dvě části na knihovnu společensko-vědní a na přírodověděckou knihovnu. Ačkoli jsou dnes obě knihovny součástí jednoho muzea, jejich historie je odlišná a každé z nich dříve existovalo jako samostatné muzeum. 24

25 Společenskovědní knihovna Eliščino nábřeží (dříve Krajské muzeum východních Čech) Muzeum bylo v Hradci Králové založeno v roce Přímým podnětem k jeho zřízení se stala zdejší výstava starožitností a památností konaná v létě roku Mnoho předmětů vystavených při této příležitosti město postupně zakoupilo do sbírek nově budovaného muzea. Jeho součástí se staly také cenné městské památky uchovávané dosud na radnici - tzv. Eliščin pás a gotické lžičky, ciborium, nástroje z královéhradecké mučírny a sbírka vzácných hudebních rukopisů bývalých královéhradeckých literátských kúrů. Poprvé byly sbírky otevřeny veřejnosti 1. února 1885 v kapli sv. Václava v domě čp. 33 na Žižkově náměstí. Na počátku 20. století bylo muzeum roztroušeno v několika budovách, sbírky mohly být vystaveny jen z malé části a špatné podmínky nedovolovaly důsledně rozvinout ani přednášky a výstavy. Situaci se podařilo vyřešit v letech 1909 až 1912, kdy byla postavena na labském Eliščině nábřeží nová speciální muzejní budova podle návrhu architekta Jana Kotěry ( ), jednoho ze zakladatelů moderní české architektury. V meziválečném období vznikla v Hradci Králové další muzea (např. župní pedagogické) a především v roce 1939 přírodovědecké, v roce 1936 byla zpřístupněna městská galerie. Po druhé světové válce byla všechna muzea sloučena v jediný ústav. Ten se v roce 1959 stal krajským muzeem, které poté několikrát změnilo svou organizaci, náplň práce i název a od roku 1974 (po sloučení s obdobným pardubickým pracovištěm) působilo jako Krajské muzeum východních Čech. Od roku 1991 (po opětovném osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích) nese současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové. V devadesátých letech 20. století působilo muzeum jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR, od roku 2001 je zřizováno Královéhradeckým krajem. Umístění knihovny Knihovna se nachází v přízemí muzejní knihovny na Eliščině nábřeží. V knihovně (badatelně) najdeme 10 badatelských míst a pult pro knihovníka. V suterénu jsou navíc umístěny tři depozitáře, kde se monitoruje vlhkost a teplota. 25

26 Obr. 4 Společenskovědní knihovna Knihovní fond Knihovna vytváří knihovní fond, jehož součástí je: a) univerzální fond, odpovídající zaměření muzea jako specifické sbírkotvorné instituce v oblasti historických věd a archeologie b) historický fond c) specializovaný fond s regionálním zaměřením. Ve všech těchto fondech se v současnosti nachází přibližně dokumentů. Univerzální a historický fond je badatelům zpřístupněn, jedná se o tzv. studijní fond. Studijní fond obsahuje více než 41 tis. knihovních jednotek (r. 2009). Hlavním tématem jsou především dějiny, a to zejména regionální a české, dále publikace k oborům archeologie, numismatiky, etnografie, dějin řemesel, architektury, umění a muzejnictví a s tématikou války 1866 a bitvy na Chlumu u Hradce Králové. Ve fondu jsou přístupná i významná východočeská periodika, která jsou většinou dochována v jediném nebo v několika málo exemplářích. V rámci projektu Kramerius byla některá z nich v letech 2000 a 2002 digitalizována a jsou k dispozici k prezenčnímu studiu (např. Osvěta lidu 63 sv., Kraj královéhradecký 52 sv., Nové směry 22 sv. a mnoho dalších). Specializovaný fond knihovny je zaměřen na shromažďování dokladů literární tvorby zúzemí severovýchodních Čech, na autory spjaté s tímto krajem, na knihy vzniklé na jeho území nebo na díla o kraji pojednávající. Obsahuje přibližně knihovních jednotek. Fond starých tisků má přibližně 1000 knihovních jednotek. Nejstarší knihou ve sbírce je vídeňský prvotisk Nider, Iohannnes: Die vier und 26

27 zwanzig guldnen Harfen z roku Nejstarším českým prvotiskem je Kampenského Pražská Bible z roku Nejstarším královéhradeckým prvotiskem je Blažeje Borovského z Borovna dvousvazková Hypomnema z roku Obr. 5 Pražská bible Členění knihovny, katalogizace Knihy v knihovně se člení podle velikosti formátu. Rekatalogizace specializovaného i studijního fondu do systému CLAVIUS probíhá průběžně. Ve studijním fondu je kj (knihovních jednotek), ve specializovaném 9336 kj. Online katalog je průběžně aktualizován. Uživatelům jsou k dispozici katalogy v elektronické podobě a zároveň on-line katalog. Od roku 2007 se začala z části společenskovědní knihovny využívat databáze Kramerius (pro digitalizovaná regionální periodika). Katalogizace starých tisků v roce 2008 neprobíhala, přetrvávaly problémy s převodem systému, protože program plně nevyhovoval pravidlům katalogizace starých tisků. Přírůstky do knihovního fondu Přírůstky jsou zpracovávány průběžně v počítačové formě v roce 2008 to bylo 557 knihovních jednotek do studijního fondu a 143 knihovních jednotek do specializovaného fondu. Knihy jsou doplňovány především nákupy, dary nebo výměnou s českými a zahraničními institucemi. Počítače, internetizace V knihovně jsou k dispozici dva počítače pro uživatele a jeden počítač pro pracovníka knihovny. Všechny počítače mají připojení na internet. 27

28 Personální zabezpečení V knihovně pracuje na plný úvazek knihovnice Ivana Nývltová. Služby, uživatelé Knihovna poskytuje presenční výpůjční služby. Ve výjimečných a řádně zdůvodněných případech, o kterých rozhoduje správce knihovny, lze knihovní dokumenty z universálního fondu na dobu nezbytně nutnou zapůjčit i mimo studovnu. Výpůjčky dokumentů z historického a specializovaného fondu mimo studovnu se provádějí zejména meziknihovní službou, kurýrem a výhradně do studoven žádající knihovny, odkud nesmějí být dále půjčovány. V roce 2007 knihovna uskutečnila 620 výpůjček, jejich služeb využilo 90 badatelů, z toho přibližně 10 badatelů začalo využívat databázi Kramerius. V roce 2008 bylo poskytnuto 740 výpůjček 92 badatelům, většina z nich navštívila knihovnu několikrát. Asi 20 badatelů začalo využívat databázi Kramerius (digitalizovaná regionální periodika). Knihovna je otevřena v pondělí a ve středu ( , ), nejlépe po předchozí domluvě. Bezpečnostní systém Celé muzeum je chráněno zabezpečovacím systémem (čidla proti požáru, vloupání) a navíc zde střeží celodenně ochranka. Adresa: Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové, Tel.: , Mail: i.nyvltova@muzeumhk.cz Webová prezentace: vlastní Jazyková variace: čeština (byla i němčina, změna stránek, pravděpodobně bude opět) Přírodovědecké muzeum - přírodovědecká knihovna Gajerova kasárna O založení samostatného přírodovědeckého muzea usiloval v Hradci Králové již roku 1878 profesor hradecké reálky Dr. A. Hansgirg. Organizovaná sběratelská i výstavní činnost muzejního charakteru v oborech přírodních věd se začala rozvíjet 28

29 díky vzniku Zemědělského ústavu pro kulturní a hospodářské povznesení severovýchodních Čech, založeného v roce Aktivními členy byli regionální vlastivědní pracovníci, přední botanici, zoologové a geologové, kteří rozvíjeli systematickou terénní činnost a spolupracovali na vědeckém zpracování materiálu. Ke slavnostnímu otevření muzea došlo v červenci Sloužilo k vystavování a uchovávání výjimečných přírodnin, exotů a rarit. V depozitáři byly v té době uloženy již dosti početné sbírky studijní. V roce 1946 se sloučilo Městské přírodovědecké muzeum s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem. Našel zde zázemí Přírodovědecký klub severovýchodních Čech, který navázal na osvětovou a odbornou práci přírodovědecké sekce zrušeného Zemědělského ústavu. Významnou osobností, která se zasloužila o modernizaci pracoviště, zahájení ediční činnosti a systematické doplňování přírodovědecké knihovny, byl Adolf Čejchan. Od konce 60.let, a zejména v 70. letech 20. století byly sbírky přírodnin doplňovány především vlastní výzkumnou činností profesionálních muzejních pracovníků, ale i plánovitými nákupy. Hlavním programem přírodovědeckého oddělení muzea se stala dokumentace a výzkum přírodních poměrů regionu.. V roce 1993 bylo po více než 55 letech přemístěno celé přírodovědecké pracoviště z budovy na Malém náměstí do objektu v Gajerových kasárnách. Dnes je přírodovědné muzeum součástí Muzea východních Čech, jeho zřizovatelem je Královéhradecký kraj. Knihovna Přírodovědecká knihovna je základní knihovnou se specializovaným knihovním fondem zaměřeným na základní přírodovědecké obory (geologie, paleontologie, botanika, entomologie, zoologie). Umístění knihovny Knihovna je umístěna v jedné místnosti v různých typech regálů. Knihovní fond Celkový počet svazků je , knihovna se zaměřuje na přírodu východních Čech (geologie, paleontologie, botanika, entomologie, zoologie). Fondy se dělí na monografie (obsahující 6000 knih) a periodické publikace ( jednotek, což je asi 700 titulů časopisů). 29

30 Fond monografií je zaměřen na tituly potřebné k vědeckému zpracování a správě přírodovědeckých sbírek a osvětové činnosti v oblasti přírodních věd, ochrany přírody a ekologie. Fond přírodovědeckých periodik.je budován převážně formou výměny publikací za titul Acta Musei Reginaehradecensis, který muzeum vydává a vyměňuje od roku V současnosti probíhá výměna se 130 zahraničními partnery ze 30 států a 100 institucemi v ČR. Zahraničními i tuzemskými partnery jsou zejména muzea, akademická pracoviště a vědecké společnosti. K historicky nejcennějším publikacím z fondu knihovny patří např. dvoudílný Wšeobecný rostlinopis od J. S. Presla (1846) a velká ilustrovaná atlasová díla z 1. poloviny 20. století. Velmi cenné jsou i téměř úplné řady českých časopisů jako Vesmír, Živa a Ochrana přírody i výměnou získané odborné časopisy, vydávané v současnosti centrálními zahraničními muzei a ústavy, jako jsou např. Annalen des Naturhistorischen Museums im Wien (Vídeň), Biological Reviews (Cambridge), Graellsia (Madrid). Čtenářsky nejžádanější jsou jednak souborná díla jednotlivých skupin živočichů, dále díla botanická, např. Dostálův Klíč k úplné květeně ČSR (1958) a díla katalogizační, z oboru entomologie např. Laštůvkův Seznam motýlů České a Slovenské republiky. Atlasové publikace hub a další odborná mykologická literatura jsou často využívány členy Mykologického klubu při Muzeu východních Čech. Z fondu časopisů jsou čtenářsky nejvíce požadována specializovaná periodika z oborů entomologie a botaniky. Z regionálních periodik je nejčastěji badatelsky využíván přírodovědecký titul, který muzeum vydává (Acta Musei Reginaehradecensis), dále titul Práce a studie Východočeský sborník přírodovědný vydávaný ve spolupráci Východočeského muzea v Pardubicích a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR) a Opera Corcontica, jehož vydavatelem je Správa KRNAPu. Členění knihovny, katalogizace Knihovna je členěna obdobně jako v jiných knihovnách na monografie a časopisy. Monografie se dále člení podle tématu (předmětově), periodika jsou rozdělena podle státu a dále abecedně podle titulů. Kdispozici jsou lístkové katalogy i on line katalog. Dokumenty jsou katalogizovány v souborném katalogu 30

31 Clavius, v roce 2008 bylo zkatalogizováno 300 titulů. Do elektronické evidence bylo zapsáno 4500 separátů. Přírůstky knihovního fondu V roce 2008 přibylo do fondu celkem: 117 přírůstkových čísel (z toho monografie: 10 přírůstkových čísel, periodika: 107 přírůstkových čísel). Počítač a internetizace Knihovna měla původně k dispozici 2 počítače jeden pro knihovníka, druhý pro badatele. Před rokem se jeden počítač rozbil a již není funkční (nelze opravit). Knihovník má k dispozici jeden počítač spolu s badateli. Počítač má internetové připojení. Personální zabezpečení Knihovníkem na částečný úvazek je pan Miroslav Mikát. Služby, badatelé V roce bylo evidováno 331 výpůjček, z toho 1 formou meziknihovní výpůjční služby. V roce 2008 bylo evidováno 224 výpůjček z fondů knihovny. Knihovna je přístupná po dohodě. Adresa: Gajerova kasárna 334, Hradec Králové, Tel.: , Mail: m.mikat@muzeumhk.cz Webová prezentace: vlastní Jazyková variace: čeština (byly i němčina, změna stránek, pravděpodobně bude opět) Zahrádkářské muzeum (Hradec Králové) Muzeum bylo otevřeno v budově Domu zahrádkářů v Hradci Králové, je zaměřeno na historii a rozvoj ovocnářství, zelinářství, a květinářství. Protože se jedná o Zahrádkářské muzeum, najdeme zde množství dokumentů mapujících vznik a vývoj zahrádkářského hnutí v Čechách a na Moravě. V době 31

32 založení byl vydán almanach, který je volným zpracováním historických materiálů archivovaných v muzeu a který obsahuje i životopisy významných osobností v historii ovocnářství a zahradnictví. V muzeu je instalována trvalá výstava nejcennějších exponátů. Provozovatelem muzea je Republiková rada Českého zahrádkářského svazu, správcem je Ústřední rada Českého zahrádkářského svazu. Umístění knihovny (čítárny) Muzeum tvoří vlastní muzejní prostor o rozloze asi 60m2, archiv a čítárna, ve které si návštěvníci mohou archivované materiály prostudovat. Knihovní fond Knihovna má v současnosti přibližně 700 svazků. Hlavní tématikou fondu je vznik a vývoj zahrádkářství, ovocnářství, vinařství jedná se o literaturu od 19. století do současnosti. Archivuje se zde jak listinný a obrazový materiál, tak časopisy a knihy, které dokumentují kořeny a rozvoj ovocnářství, zelinářství a květinářství a vznik a vývoj zahrádkářského hnutí v Čechách a na Moravě. Členění knihovny knihovna je členěna podle oborů (např. ovocnářství, vinařství). Přírůstky do fondu jsou tvořeny převážně dary. Počítač a internetizace knihovna nemá k dispozici počítač. Personální zabezpečení v muzeu pracuje pan Micát (minimální úvazek 1x týdně, 4 hodiny). Služby, badatelé knihovna je přístupná každou středu od 9.00 do hod. (v době otevření muzea), je možné přijít i jiný den, nejlépe po předchozí dohodě. Adresa: Petra Jilemnického 351, Hradec Králové, Tel.: , Webová prezentace: na stránkách českého zahrádkářského svazu Jazyková variace: čeština 32

33 4.1.3 Chlumec nad Cidlinou Městské muzeum Loreta Chlumecké muzeum, jehož prvním sídlem byla radnice, bylo pro veřejnost otevřeno v říjnu Od samého počátku se muzeum potýkalo s nedostatkem peněz žilo z dobrovolných darů od institucí, obcí i jednotlivců. Po roce 1945 se muzeum několikrát stěhovalo a nakonec bylo koncem osmdesátých let zrušeno. Obnoveno bylo roku Budova, ve které dnes muzeum sídlí, je naproti tomu podstatně starší, jedná se o objekt poutního místa Loreta z 1. poloviny 18. století, který byl původně stavěn jako klášter. Muzeum shromažďuje sbírky hmotných dokladů vývoje přírody, prehistorie a historie české i zahraniční provenience a sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. Najdeme tu sbírku zemědělské techniky, dozvíme se o historie dějin města - vykopávky, historie vodního hradu. Neméně zajímavá je ostrostřelecká expozice - terče, terčovnice, významné osobnosti spolku. Seznámíme se s životem na venkově (selská jizba, měšťanský interiér 19. století, cechy a řemesla), s kulturním vývojem města (sport a Sokol v Chlumci, školství - školní pomůcky a obrazy). Zřizovatelem muzea je město Chlumec nad Cidlinou. Knihovna Muzeum má příruční knihovnu, která je nyní ve stádiu zrodu. Začala se budovat v roce 2002 (znovuzaložení muzea) a v současnosti má přibližně 90 svazků, které jsou určeny pro interní potřebu, v případě zájmu jsou svazky půjčeny uživatelům pro studium. Umístění knihovny knihovnička je umístěna v jedné místnosti ve dvou dřevěných skříních. Členění knihovny knihovna není vzhledem k velikosti členěna, je veden sešit přírůstků podle toho, jak knihy přibývají. Přírůstky knihovního fondu jsou realizovány nákupy a několika dary. Počítač a internetizace počítač je k dispozici pouze pro potřebu knihovnice (s připojením na internet). Personální zabezpečení v knihovně pracuje na zkrácený úvazek paní Helena Krátká. 33

34 Služby, badatelé knihovna je otevřena v době otevíracích hodin muzea (od dubna do října v sobotu, neděli a o svátcích 9-12, hod., v květnu září denně, kromě pondělí, od 9-12 a hod.). V roce 2008 knihovnu navštívilo 5 badatelů, kterým byla půjčena kniha. Bezpečnostní systém objekt je střežen monitorovacím systémem. Adresa: Kozelkova 25, Chlumec nad Cidlinou IV, Tel.: , Mail: loreta@chlumecnc.cz Webová prezentace: stránky města (česky, anglicky) Jazyková variace: čeština a angličtina Nový Bydžov Muzeum v Novém Bydžově je jedno z nejstarších ve východních Čechách. Jeho historie sahá do roku Základem jeho sbírek se stalo několik vzácných památek uchovávaných po staletí ve staré radnici a od roku 1865 v nynější novogotické radnici. V muzeu lze navštívit dva okruhy, prvním je stálá galerie, která v minulých letech prezentovala zajímavé výstavy např. Kouzlo barokní rytiny (v roce 2000), Svědectví starých map (2001), Staletí v labyrintu liter (2002) nebo 700 let města (v roce 2005). V druhém okruhu čeká návštěvníky zhlédnutí zajímavé historické expozice, jehož částmi jsou: - Pravěk Novobydžovska - Petr Brandl a východní Čechy - Život a dílo profesora Bohumíra Nevyjala a jeho dcery Marie - Dílo naivního umělce Václava Kudery - Křapíka Zřizovatelem muzea je město Nový Bydžov. Umístění knihovny Knihovna je umístěna celkem ve třech místnostech. Jedna místnost slouží jako badatelna, v níž je uložena příruční knihovna pro presenční studium. Další místností je samostatná knihovna s dřevěnými regály. Část knihovny je uložena v kanceláři pracovníků knihovny. 34

35 Knihovní fond Knihovna má v současnosti svazků, hojně jsou zastoupeny staré tisky (1 200 svazků), rukopisy (např. olomoucký misál z roku 1499 a další), historické časopisy. Vedle ojedinělých starších písemností a drobných tisků převažují rukopisy a tisky z 19. a 20. století. Jsou jimi : psané modlitby, početnice, školní knihy cti a hanby, autografy známých osobností, tovaryšské a výuční listy, dopisy a přání, kramářské písně a tištěné modlitby, parte, pozvánky a taneční pořádky, vysvědčení, plakáty, programy, diplomy, legitimace, pohlednice aj. Ve sbírce je i Postila Jakoubka ze Stříbra, pamětní knihy studentských merend a zpěváckého spolku, rukopisy malíře a básníka Františka Pečinky, dopisy Václava Vojtěcha, dokumenty, které se vážou k malíři Janu Vavřinovi, a několik dokumentů spojené s historikem umění a kritikem K. B. Mádlem. Obr. 6 Staré tisky v muzejní knihovně Přírůstky do knihovny Přírůstky jsou tvořeny dary a nákupy. V roce 2008 byly zakoupeny nové dokumenty v hodnotě 3 000Kč. Počítač a internetizace V knihovně je k dispozici pouze jeden počítač pro interní potřebu zaměstnanců. Personální zabezpečení asistent. Knihovna nemá stálého zaměstnance, na částečný úvazek v knihovně pracuje 35

36 Služby, badatelé Knihovna je přístupná badatelům po předchozí domluvě. V roce 2008 knihovnu navštívilo přibližně 30 badatelů (převážně studentů). Bezpečnostní systém Knihovna má zabudovaný kamerový systém proti krádežím a dále čidla proti požáru. Adresa: Masarykovo náměstí 507, Nový Bydžov, Tel.: Mail: muzeum.nb@volny.cz Webová prezentace: stránky města Jazyková variace: čeština, angličtina a němčina Třebechovice pod Orebem Muzeum Betlémů Muzeum v Třebechovicích existuje již od roku 1925, a to díky nadšení a píli třebechovického rodáka Viléma Koleše, který pro muzeum získával sbírkové předměty darem od spoluobčanů. Muzeum se postupem času vyprofilovalo jako specializované, dnes je jediným zařízením svého druhu v České republice a také v Evropě. V současné době spravuje muzeum městské sbírky a sbírkový fond betlémů. Sbírkový fond betlémů tvoří více než 300 betlémů zhotovených z různých materiálů, pocházejících z tradičních i netradičních betlémářských oblastí. Nejcennějším betlémem je Proboštův mechanický betlém. Zřizovatelem muzea je město Třebechovice pod Orebem. Knihovna Jedná se o zcela specifickou sbírku literatury týkající se betlémářství, řezbářství. Ačkoli patří tato sbírka mezi menší, její úzká profilace ji tvoří výjimečnou v celé České republice. Umístění Knihovna se skládá ze tří místností. První z nich, jenž je jako jediná přístupná pro badatele, je studovna, kde je několik knih umístěných v dřevěných regálech. Další dokumenty jsou umístěny ve dvou přilehlých místnostech - depozitářích. 36

37 Knihovní fond Ve fondu knihovny se nachází 470 svazků, fond je zaměřen převážně na betlémy, řezbářství a různé výtvarné směry. Jedná se pouze o historický fond. Nejvzácnějším předmětem městských sbírek je ručně psaný iluminovaný Literácký graduál z roku Obr. č. 7 Literácký graduál Členění knihovny, katalogizace Knihovna není přesněji členěna (jednak je to dáno velikostí fondu, ale i specifickým zaměřením). On-line katalog k dispozici zatím není, knihovna využívá svůj seznam, který je k dispozici uživatelům. Počítač a internetizace Knihovna vlastní pouze jeden počítač pro potřeby pracovníků (bez internetového připojení). Personální zabezpečení V knihovně pracuje na plný úvazek správce sbírek (paní Jáhnová) a dále asistent, který vykonává kromě práce asistenční i další činnosti v muzeu. Služby, badatelé Knihovna je úzce profilována pro badatele, přístupná je pouze na základě vyplnění badatelského listu. Počet badatelů je velmi nízký, přibližně 5 badatelů ročně. Bezpečnostní systém knihovna je chráněna protipožárními čidly. 37

38 Adresa: Masarykovo náměstí 24, Třebechovice pod Orebem, Tel.: Mail: Webová variace: svoje stránky Jazykové variace: čeština, angličtina, němčina, polština, holandština, ruština, francouzština, italština a španělština Pozn. Jedná se o jedny z nejlépe provedených webových stránek, bohužel na nich chybí informace o knihovně. 4.2 Okres Jičín V okrese Jičín se celkem nachází 5 muzejních knihoven. V Městském muzeu v Hořicích najdeme zajímavou sbírku knih regionálních autorů (E. Štorch, K.J. Erben aj.). Regionální muzeum a galerie Jičín nás překvapí jednou z největších sbírek v kraji (druhá nejvyšší po Hradci Králové). Jedním z nejnovějších muzeí je Muzeum českého amatérského divadla v Miletíně, jenž má knihovnu zatím nezpřístupněnou, ale plánuje se její otevření pro badatele. V Nové Pace můžeme v knihovním fondu objevit záznamy o známé sochařské rodině Suchardů, můžeme se zde podrobněji seznámit s krajem polodrahokamů, které jsou pro tuto oblast typické. V posledním Vlastivědném muzeu v Železnici nás do knihovny zatím nepustí, ale připravují její otevření. V jejím fondu najdeme převážně regionální tisky Hořice Vznik Městského muzea v Hořicích se datuje do roku 1887, tehdy ovšem bylo známé jako Archeologický a musejní spolek. V muzeu byly zpočátku soustřeďovány předměty získané darem od hořických domácností a později i památky darované Správou města Hořice. Pro expozici chyběly prostory, podařilo se je získat až v roce 1903 zásluhou Františka Pokorného. Nejprve se expozice nacházela v budově nově vybudované školy. Ve stejné době vzniklo Podkrkonošské průmyslové museum, které vzniklo jako zvláštní obor Archeologického a musejního spolku. Toto muzeum bylo založeno z podnětu učitele sochařsko kamenické školy Františka Vondráčka a Jana Kysely. Sídlem Podkrkonošského průmyslového musea byla odborná škola 38

39 sochařsko-kamenická, v níž byla umístěna muzejní knihovna a čítárna s národohospodářskými a odbornými knihami a časopisy, včetně zahraničních periodik. Zatímco Podkrkonošské průmyslové muzeum plnilo své vlastní poslání, zaměřené na estetickou výchovu široké veřejnosti, pokračoval Archeologický a musejní spolek vytrvale ve své sběratelské a badatelské, zvláště pak archeologické činnosti. Teprve v roce 1942 muzeum získalo reprezentativní budovu na hořickém náměstí. Architektem této výstavné pískovcové budovy z roku 1877 byl arch. Františk Karažej. V roce 1946 zaniklo Podkrkonošské průmyslové museum a jeho sbírky připadly Vlastivědnému museu okresu hořického, čímž byla obnovena jednota muzejní práce. Na konci 60. let 20. století byla k budově přistavena Štorchova síň. Zřizovatelem muzea je město Hořice. Umístění knihovny Knihovna se nachází ve dvou místnostech reprezentativní budovy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Dokumenty jsou uloženy v dřevěných regálech a skříních. Knihovní fond Knihovna městského muzeum má přibližně (evidováno 2013) svazků, knihovna je rozdělena na knihovnu sbírkovou (konzervační) a příruční - studijní (autoři regionu např.eduard Štorch). Sbírka zahrnuje díla o hořických rodácích a o městě, ročenky, výroční zprávy hořických organizací, katalogy výstav. Větší celky tvoří například knižní tvorba Karla Vika, díla Karla Jaromíra Erbena, Eduarda Štorcha a Aloise Jilemnického. Členění knihovny - knihovna používá předmětový, jmenný a názvový lístkový katalog. Knihovnický software zatím nevlastní. Přírůstky knihovny byly a jsou tvořeny převážně dary. Počítač a internetizace pracovník knihovny má k dispozici jeden počítač (bez knihovnického softwaru), uživatelé ho využívat nemohou. Většina badatelů již přichází s vlastními noteboky. Personální zabezpečení v knihovně není stálý pracovník, brigádně zde vypomáhá starší paní (úvazek 0,10). Služby, badatelé knihovna poskytuje pouze prezenční výpůjční služby, je přístupná po předchozí domluvě. Ročně knihovnu navštíví přibližně 110 badatelů. 39

40 Adresa: Náměstí Jiřího z Poděbrad 160, Hořice, Tel.: Mail: mag@cbox.cz Webová prezentace: stránky města Jazyková variace: čeština Jičín - Regionální muzeum a galerie Jičín V roce 1862 byla založena Musejní společnost v Jičíně, ale až do 90. let 19. stol. muzeum střídavě zanikalo a vznikalo. Nepřetržitý vývoj muzea je spojen až se sběrem předmětů pro Národopisnou výstavu Českoslovanskou v Praze 1895 soubor pro tuto výstavu tvoří základ regionálních sbírek jičínského muzea, které vzniklo Část předmětů byla občany věnována, další část fondu byla získávána v průběhu doby především dary. Jičínské muzeum najdete na náměstí, v paláci založeném roku 1625 Albrechtem z Valdštejna, kterému obyvatelé Jičína říkají zámek. Muzeum obývá bývalou konírnu, stavěnou pro 36 vévodových koní. V současné době má expozice Regionálního muzea a galerie v Jičíně sedm částí: I. Vlastivědná expozice jičínský region od pravěku po současnost s interaktivním programem, který umožňuje návštěvníkům poznávat dějiny i formou zážitku a aktivního přístupu při poznávání. II. Terče jičínských ostrostřelců, III. Konferenční sál, IV. Katedrála uprostřed krajiny panská oratoř s výhledem do kostela sv. Jakuba Většího, V. Valdštejn a jezuité, VI. Muzejní herna a dílna, s řadou herních i vzdělávacích prvků, VII. Příroda Jičínska. Zřizovatelem muzea je krajský úřad Královéhradeckého kraje. Umístění knihovny Knihovna je umístěna ve 4 místnostech, z toho ve dvou se nacházejí sklady, kde jsou dokumenty narovnány v kovových a dřevených regálech, několik knih je umístěno v kanceláři knihovnice a poslední místností je studovna, kterou mohou badatelé při své návštěvě využít. Zde najdeme příruční knihovnou a dále tu badatelé mohou využít počítač s internetem. V této místnosti jsou v plechových uzamčených skříních umístěny i rukopisy. 40

41 Knihovní fond Knihovna regionálního muzea vlastní celkem svazků, z toho je sbírkových. Jedná se zejména o regionální literaturu z Jičínska (oblasti vymezené přibližně hranicemi bývalého okresu Jičín), beletrii i vědecká díla významných osobností, které se zde narodily nebo zde působily, a literaturu o nich a materiály vydané či vytištěné na Jičínsku včetně regionálních periodik. Časové období této sbírky je od 2. poloviny 19. století do současnosti. Další součástí fondu jsou rukopisy publikovaných i nepublikovaných děl a korespondence osobností v převážné většině spjatých s Jičínskem. Jsou zde evidovány i strojopisy nepublikovaných prací (např. kronikářů, studentské seminární nebo ročníkové práce) a kopie diplomových prací o Jičínsku.Časové období tohoto fondu je od 17. století po současnost. Kromě materiálů regionální povahy tvoří knihovní sbírky fond starých tisků různé provenience (období 17. století až po současnost) a fond duchovních i světských kramářských písní s duchovní tématikou, fond obsahuje též regionální tisky 1. jičínské tiskárny. V roce 2008 do knihovního fondu přibylo 91 dokumentů (regionální literatura a rukopisy). Časové období tohoto fondu je konec 18. a 19. století. Dalším fondem je sbírka regionálních pohlednic z období 19. století až po současnost (pohlednice měst, vesnic, kulturních a přírodních památek Jičínska). Další sbírkou je fond map, který čítá na 383 map, jež pocházejí ze starého muzejního fondu nebo z darů. V roce 1995 bylo 38 map zrestaurováno. Bohužel velká část fondu je ve špatném stavu. Časové období tohoto fondu je století a zahrnuje široké pokrytí území (Jičínsko, Český ráj, Podkrkonoší, ČR, SR, Evropu, Asii a Afriku). Členění fondu Fondy jsou řazeny podle signatur. Knihovna má jednak starý typ fondu katalogu zde používá jednak lístkový jmenný katalog a dále lístkový předmětový katalog. Od roku 2004 jsou muzejní karty zpracovány na počítači. Přírůstky do knihovního fondu Knihovna získává nové přírůstky ponejvíce dary, v malé míře nákupy. 41

42 Počítač a internetizace Uživatelům je k dispozici jeden počítač s internetovým připojením a s možností vyhledávání v online katalogu. Druhý počítač (rovněž s internetovým připojením) má k dispozici pracovník knihovny. Personální zabezpečení V knihovně pracuje vedoucí paní Mgr. Jiřina Holá na plný úvazek. Služby, badatelé Knihovnu v roce 2008 navštívilo 47 badatelů Hlavním důvodem badatelských návštěv je regionální literatura a noviny vycházející v regionu od konce 19. století. Dále je hojně navštěvován rozsáhlý fotoarchiv. Badatelé navštěvující muzeum jsou především studenti, kteří vmuzejních sbírkách a knihovně získávají důležité informace pro bakalářské i diplomové práce. Dále muzeum navštěvují pracovníci samosprávy a pracovníci památkové péče, kteří využívají především fotoarchiv pro správné zvolení oprav a postupů u nemovitých kulturních památek regionu, kronikáři, kteří získávají informace o obcích, mlýnech, politických událostech, literatuře a pramenech k dějinám konkrétních obcí na Jičínsku, a samozřejmě i odborní pracovníci z jiných pracovišť (Botanický ústav AV a Botanické fakulty různých univerzit, představitelé státní správy - Český statistický ústav Liberec, archiváři, zpracovatelé grantů apod.). Knihovnu je možno navštívit denně od 8,00 do 15,30, lépe po předchozí telefonické domluvě. Bezpečnostní systém V budově muzea je instalován centrální bezpečnostní systém. Adresa: Valdštejnovo náměstí 1, Jičín, Tel.: Mail: muzeumhry@centrum.cz Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština a angličtina 42

43 4.2.3 Miletín Muzeum českého amatérského divadla Idea založení muzea vznikla v roce 2002, kdy se divadelní soubor Erben, při pořádání výstavy k 175. výročí založení spolku, rozhodl vytvořit stálou expozici o amatérském divadle. Pro umístění expozice nabídl své prostory majitel zámku v Miletíně, Ondřej Stýblo. Muzeum bylo zpřístupněno veřejnosti v roce O dva roky později byly otevřeny expozice Obyčejové tradice a Lidová religiozita. V roce 2009 byla otevřena další expozice Rozmach ochotnického divadla na přelomu století. Zřizovatelem muzea je občanské sdružení (dále o. s.) Muzea českého amatérského divadla, jedná se o občanské sdružení sídlící v Miletíně, jeho členy jsou ale divadelní soubory a jednotlivci z celé ČR. Hlavním úkolem muzea je vybudovat expozici dokládající vývoj amatérského divadla v naší zemi podle projektu, který vypracovává MgA. Jiří Valenta na základě informací získaných v Databázi českého amatérského divadla ( Všechny práce kolem instalace expozic a provozu muzea vykonávají členové o. s. dobrovolně. Knihovna Muzeum nemá dosud založenu knihovnu. V expozici je unikátní dosud nezpracovaný celek knihovny Divadelního spolku z Libáně, dokumentující produkci divadelních her od osmdesátých let 19. století do padesátých let 20. století. Druhou částí nezpracované knihovny divadelních textů tvoří soubor divadelních knih, deponovaných sem divadelním oddělením Národního muzea v Praze. Tento knihovní fond čítá přes 2000 svazků, z toho má 377 svazků ve fondu Národního Muzea v Praze. Fond není zatím zpracován, protože se všechny síly dobrovolných pracovníků soustřeďují na dobudování expozic. Přírůstky do fondu jdou výhradně z darů souborů a institucí, na nákup o. s. nemá finanční prostředky. Protože zatím knihovna reálně neexistuje, nemá žádné profesionální pracovníky. Počítač je v muzeu využíván pouze pro potřebu demonstrace pro návštěvníky, kteří si na něm např. mohou vyhledat informace o divadelních souborech pracujících v jednotlivých místech. Protože je vše ve stadiu zrodu, využívání knih je nahodilé, podle aktuálních potřeb muzea a pro Databázi českého amatérského divadla, kterou zpracovává a zveřejňuje Národní informační a 43

44 poradenské středisko v Praze. Muzeum spolu sknihovnou je chráněno před krádežemi poplašným bezpečnostním systémem. Adresa: Miletín, Tel.: Mail: muzeummiletin@seznam.cz Webová prezentace: vlastní stránky nové od 2007 < Jazykové variace: čeština Nová Paka Městské muzeum v Nové Pace Městské muzeum v Nové Pace vzniklo v roce Základem jeho sbírek byly nepochybně unikátní nálezy z oboru geologie, mineralogie a paleontologie. Celé Novopacko v okruhu pouhých deseti kilometrů je totiž zvláštní tím, že v okolí města se vyskytují nádherné ukázky neživé přírody ze všech zmíněných podskupin. Od samotného začátku muzea vznikaly ovšem i sbírky historické. Na vznik muzea jistě měla vliv Jubilejní výstava (1891) a Národopisná výstava (1895) v Praze, ale především Květinová výstava v nově postavené budově Obecné a měšťanské školy, která se konala v roce V této bohulibé době lidé do muzea věnovali věci po svých předcích, ale především různé rarity. Zřizovatelem muzea je město Nová Paka. Umístění knihovny Knihovna se nachází v jedné místnosti, knihy a časopisy jsou umístěny v jednom velikém regále. Pro badatele je k dispozici stůl s židlemi. Knihovní fond Knihovna městského muzea vlastní celkem svazků. Knihovna se zaměřuje na region Novopacka, drahé kameny a významnou rodinu Suchardů. Zajímavý celek tvoří soubor knih bývalé obrozenecké knihovny. Během posledních čtyřiceti let vytvořilo muzeum ojedinělou sbírku medijních kreseb, pohlednic a fotografií, které svým způsobem dokumentují činnost edice Spirit a časopisu Posel záhrobní, 44

45 vydávaného Karlem Sezemským 28. Dalším velikým souborem je sbírka grafiky a knih Cyrila Boudy (syna Anny Suchardové), tvorba rodu Suchardů, grafiky Karla Štiky atd. Členění knihovny knihovna se člení předmětově. Počítač a internetizace knihovna nemá k dispozici počítač pro badatele, muzeum má pouze jeden pracovní počítač (pro interní potřebu). Personální zabezpečení v celém muzeu pracují pouze dva pracovníci, oba se v rámci svých plných úvazků věnují činnosti vknihovně (práce s badateli, zpracovávání přírůstků, zodpovídání mailů). Sluby, badatelé knihovna provádí prezenční výpůjční služby, mailem zodpovídá na dotazy uživatelů. Ročně knihovnu navštíví přibližně 30 uživatelů. Adresa: Suchardova 283, Nová Paka, Tel.: , Mail: novapaka@muzeum.cz Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština, angličtina a němčina Železnice - Vlastivědné muzeum Železnice S historií železnického Vlastivědného muzea je spjata existence Muzejního spolku. Tento spolek vznikl na popud studentského kroužku v červenci 1917 a jedním z jeho hlavních cílů bylo právě založení muzea. Hned v následujících dnech provedli studenti po městě sbírku předmětů pro muzeum. Celkem získali 171 věcných předmětů, 25 knih a 156 listin, které se staly základem sbírek Vlastivědného muzea. Muzeum bylo nejprve umístěno v části radnice, v roce 1940 byl zakoupen kupecký dům čp. 181, krásná empírová stavba. Následující rok byla zakoupena vedlejší roubená chalupa čp. 94. V těchto dvou prostorech sílí muzeum dodnes. současné době nabízí muzeum několik stálých expozic např. expozice Ze života našich předků, Cechy v Železnici, Prusko-rakouská válka 1866, a další. V sousední roubené chalupě, která je ukázkou původní zástavby z 18. století, naleznou 28 zakladatel českého spiritistického hnutí 45

46 návštěvníci dobově zařízený interiér (tkalcovský stav, černá kuchyně, ). Součástí muzea je i Galerie T.F. Šimona, kde vystavují především regionální výtvarníci. Knihovna se v současnosti zpracovává, bude součástí muzea, její přibližný počet je 2000 svazků, a slouží pouze pro interní potřebu, v budoucnosti se uvažuje o jejím zpřístupnění. Adresa: Muzejní náměstí 181, Železnice, Tel.: Webová prezentace: není Muzejní knihovnu v okrese Jičín nemá Památník K. J. Erbena, Fričovo muzeum v Lázních Bělohrad Okres Náchod V okrese Náchod se nachází 6 muzejních knihoven. První z nich je Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, jehož knihovní fond soustřeďuje nejrozsáhlejší literaturu B. Němcové a díla jiných autorů spjatá s jejím životem. V těsném sousedství v České Skalici najdeme Textilní muzeum, jehož knihovna skrývá unikátní dokumenty o textilní výrobě v Čechách. Městské muzeum vjaroměři soustřeďuje regionální literaturu a ojedinělou sbírku militárií (díky sousední pevnosti Josefov, která spadá pod správu muzea). V Jaroměři také najdeme vcelku moderní a nové muzeum, založené Miroslavem Frostem První vojensko-historické muzeum M. Frosta, které svou knihovnu připravuje pro brzké otevření. Regionální muzeum v Náchodě ukrývá ve svých sbírkách řadu dokumentů z menších muzeí, která původně existovala v Hronově a v Polici nad Metují. Posledním muzeem je Městské muzeum v Novém Městě nad Metují, které, ačkoli patří mezi nejnověji zřízená muzea, vlastní téměř 2000 svazků regionální literatury Česká Skalice - Muzeum Boženy Němcové v České Skalici Muzeum Boženy Němcové spravuje objekty ve dvou stavebních areálech. Prvním z nich je Maloskalický muzejní areál v Malé Skalici mezi řekou a kostelem 46

47 (Steidlerům hostinec, voršilský klášter, maloskalická tvrz a měšťanská kovárna) a areál Barunčiny školy u Husova náměstí. Muzeum bylo založeno již v roce 1902, a v té době shromažďovalo zejména lokální památky (zbraně, archiválie, archeologické a vlastivědné sbírky). Po zakoupení pozůstalosti Boženy Němcové, od její dcery Bohdany v roce 1919, se hlavní zájem muzea soustředil na osobnost B. Němcové. První české literární muzeum bylo otevřeno v roce 1931 ve staré radnici na náměstí. Vroce 1962 byla u příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí provedena rozsáhlá rekonstrukce historického Steidlerova hostince U Bílého lva a do jeho místností bylo muzeum přemístěno, tak vznikla moderní současná expozice. Před muzeem stojí bronzová plastika sedmnáctileté Barunky Panklové-Němcové, připomínající její účast na prvním Jiřinkovém plese roku Současně s rekonstrukcí hostince byla otevřena pro veřejnost stará roubená škola, v níž byla instalována expozice dějin válek, především bitvy u České Skalice, kterou mezi sebou v roce 1866 svedla rakouská a pruská vojska. Zřizovatelem muzea je město Česká Skalice. Knihovna Knihovna muzea vznikala postupně se založením muzea. V dnešní době obsahuje celkem svazků. Prostory knihovny Knihovna se nachází ve dvou místnostech bývalého voršilského kláštera a je rozdělena podle oddílu níže uvedených. Dokumenty jsou seřazeny podle bloků ve dřevěných a kovových regálech. Členění knihovny, katalogizace Knihovna soustřeďuje sbírkový fond Boženy Němcové, který se dále dělí na fond konzervační (není přístupný) a fond příruční. Badatelé mohou využít studijní příruční knihovnu, která je rozdělena do šesti oddílů: - oddíl P D (literatura českých a světových dějin, dějinná období a osobnosti, české dějiny 19. století pro studium života Boženy Němcové) - oddíl P V (literatura českých a světových dějin umění, díla zaměřená na slohová období a umělecké osobnosti, katalogy výstav, literatura etnologická) 47

48 - oddíl P S (slovníky a encyklopedie, jazykové slovníky, slovníky cizích slov, technické slovníky, slovníky humanitních oborů, naučné slovníky) - oddíl P P (literatura o přírodě, separáty z 1.poloviny 20. století) - oddíl P Č (časopisy, např. Český časopis historický, Dějiny a současnost aj.) - oddíl P L (práce z dějin české a světové literatury, práce o významných spisovatelích, literární sborníky, publikace o osobnostech, se kterými se Božena Němcová stýkala, knihy o literární problematice doby, ve které Němcová žila). Katalogizace je jednak v papírové podobě (lístkový katalog) a zároveň v počítačové podobě knihovnický systém BACH. Bohužel k němu nemají uživatelé přístup, slouží pouze pro potřebu knihovníka při vyhledávání. Knihovní fond Sbírku tvoří knihy, časopisy, sborníky, separáty - staré tisky, knihy z 19. století, knihy o prusko-rakouské válce 1866, dílo Boženy Němcové, knihy o životě a díle Boženy Němcové, regionální literatura, knihy Václava Řezníčka ( ) regionálního spisovatele, původem z České Skalice, knihovníka Národního muzea. Tyto dokumenty spadají do období století, u starších tisků se jedná převážně o literaturu z Čech, zastoupeny jsou dokumenty ze Slovenska či Německa. Regionální část knihovny se věnuje publikacím z regionu, dále časopisům a sborníkům (např. Rodným krajem, Stopami dějin Náchodska, Východočeský sborník historický, Orlické hory a Podorlicko, Kladský sborník a další). Přírůstky do knihovního fondu Tak jako v jiných muzejních knihovnách jsou přírůstky většinou zprostředkovány formou darů a nákupů. Počítač a internetizace V současné době muzeum nemá k dispozici počítač pro uživatele. Pracovník knihovny využívá pracovní počítač, kde má nainstalovaný knihovnický systém BACH, jenž může využít pro vyhledávání záznamů pro uživatele. Internetové připojení počítač nemá. 48

49 Personální zabezpečení V knihovně pracuje jeden pracovník na částečný úvazek. Služby, badatelé Knihovna poskytuje prezenční výpůjční služby. Je přístupná v pracovním týdnu od hodin, nejlépe po předchozí domluvě V roce 2008 navštívilo knihovnu 30 badatelů. Bezpečnostní systém V celém muzeu jsou umístěna speciální čidla proti požáru, elektronické zabezpečení se připravuje a bude instalováno v příštích dvou letech. Adresa: Maloskalická 47, Česká Skalice, Tel.: , Mail: archiv@muzeumbn.cz Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština, angličtina, polština UPM - Textilní Muzeum v České Skalici Muzeum textilu není ve správě Muzea Boženy Němcové, více informací je možné najít na stránkách Uměleckoprůmyslového muzea ( Muzeum textilu je jediným českým muzeem specializovaným na historii textilní výroby. Jeho expozice a sbírky představují jedinečný soubor dokladů vývoje textilnictví, zvláště textilního tisku v České republice i v zahraničí. Muzeum bylo založeno roku 1936 u příležitosti "Textilní a krajinské výstavy" ve Dvoře Králové nad Labem. V 70. letech bylo textilní muzeum ve Dvoře Králové rozčleněno do různých textilních závodů, k jejich sloučení došlo až v 80. letech, kdy se v České Skalici započalo s rekonstrukcí části bývalého kláštera, do níž byla expozice přemístěna. V květnu roku 1990 byla expozice zpřístupněna veřejnosti. Je věnována rukodělné i průmyslové textilní výrobě, tradicím bavlnářské výroby a historii textilních tiskáren ve východních Čechách, spolupráci výtvarných umělců s 49

50 textilním tiskem, fragmentům tkanin křesťanských potomků starých Egypťanů Koptů a dělnickému hnutí v kartounkách a textilních tiskárnách v letech Muzeum je dnes situováno v části kláštera v České Skalici. Zřizovatelem byla původně TIBA, akciová společnost ve Dvoře Králové nad Labem, vroce 2008 se zřizovatelem stalo UPM v Praze, a to z důvodů, že by město Česká Skalice finančně nezvládlo provoz Textilního muzea a zároveň Muzea Boženy Němcové. Knihovna S budováním knihovny se začalo v roce Areál v té době patřil TIBĚ, bydlely tady polské ženy. Požár v roce 1989 poničil depozitáře, sbírky zůstaly naštěstí v pořádku. V knihovně textilního muzea se dnes nachází dokumentů. Prostory knihovny Knihovna se nachází v podkrovní místnosti bývalého Steidlerova hostince. Knihy jsou zde umístěny v kovových regálech ve třech uličkách. Prostor se jeví stísněně a domnívám se, že je nedostatečný vzhledem k počtu sbírkového fondu. Postrádá místo ke studiu pro badatele, případný návštěvník se nemá kam posadit a kam položit dokumenty ke studiu. Členění knihovny, katalogizace Knihovní fond je zčásti zpracován, používá se pouze lístkový jmenný katalog. Záznamy jsou řazeny abecedně podle jména. Bylo navrhováno, že by knihovna mohla využívat knihovní systém BACH, který využívá i knihovna Muzea Boženy Němcové. Bohužel ale knihovna UPM tento program nemá a na základě toho ho knihovna Textilního muzea nemůže používat. Knihovní fond Knihovna je zaměřena na textilní publikace a časopisy, dále na firemní literaturu (např. tisky vydávané k výročí různých závodů). Jedná se převážně o technologickou literaturu se zaměřením na textilní suroviny (len, juta, konopí, bavlna, hedvábí i další méně známé), technologie tkalcovství, včetně nauky o vazbách tkanin (přádelnictví, soukenictví, úpravy látek). Tyto příručky, učebnice a sborníky z odborných a vědeckých konferencí jsou vedle češtiny vytištěny zvláště v němčině, ale řada titulů 50

51 je též v ruštině, angličtině a francouzštině. Mezi odbornými spisy je i nemalý počet dnes již historicky cenných děl 19. století, jejichž význam pro rozvoj textilního průmyslu byl celoevropského dosahu. Vedle této knižní produkce knihovna shromažďuje literaturu z dějin textilu (v Ústí nad Orlicí bylo zvláštní středisko o oboru textilu), učebnice pro střední a vysoké školy, odborné textilní slovníky, technické slovníky, encyklopedie. Zvláštní kapitolou knihovního fondu jsou katalogy výstav s textilní tématikou a publikace o textilním umění a výtvarnících, kteří pracovali nebo pracují v oboru textilního designu. Součástí knihovního fondu jsou i odborné textilní časopisy. Vedle českých je zde i zahraniční produkce, která je však většinou torzovité povahy (40 druhů, převážně z 2. poloviny 19. století, některé i z 1. poloviny 19. století). Výjimkou jsou některé časopisy založené ve 20. století (Dinglers Polytechnisches Journal, Wollen und Leinen Industrie, Färber Zeitung). Do časopiseckého fondu jsou též zahrnuty zpravodaje a periodické tiskoviny textilních závodů a firem. Přírůstky do knižního fondu Původní získávání knih bylo soustředěno na nákup v antikvariátech, odborné dokumenty byly získávány z knihoven středních škol (např. Střední textilní škola v Ústí nad Orlicí a ve Dvoře Králové), z knihoven textilních závodů (což byli i cizojazyčné dokumenty, protože mnoho továrníků k nám přišlo ze zahraničí). Do knihovny byli přijímány i dary od soukromníků. V současnosti tvoří přírůstky zejména dary. Spolupráce Muzejní knihovna spolupracuje suniversitou v Hradci Králové, dále se studenty z Liberce (Technická univerzita - Fakulta textilní, Střední průmyslová škola textilní). 51

52 Počítač a internetizace V knihovně není umístěn žádný počítač, pro svou práci využívá knihovník pracovní počítač umístěný v malé kanceláři. Do budoucna se z finančních a prostorových důvodů neplánuje umístění počítače v knihovně. Personální zabezpečení V knihovně pracuje na plný úvazek pan Jan Harvilko, který je knihovníkem od roku 1985 a původně pracoval jako knihovník v Muzeu Boženy Němcové. Pan Harvilko svými články přispívá do různých časopisu (např. Rodný kraj). Služby - badatelé Knihovna poskytuje klasické prezenční výpůjční služby. Uživateli jsou kromě studentů z Hradce Králové a Liberce i jiní soukromí zájemci a v neposlední řadě nesmím opomenout pracovníky muzea kteří dokumenty využívají k přípravě výstav, vydávání odborných článků, apod. Přibližný počet výpůjček je 300 jednotek za rok (veškeré výpůjčky), z toho jednu třetinu tvoří výpůjčky pracovníkům muzea. Knihovna je v současnosti přístupná v pracovním týdnu od , nejlépe po předchozí dohodě. Adresa: Maloskalická 47, Česká Skalice, Tel.: Mail: jan.harvilko@seznam.cz Webová prezentace: vlastní stránky nebo stránky UPM v Praze Jazykové variace: čeština, angličtina, polština Hronov (Jiráskovo muzeum a Jiráskův rodný domek) Veškerá literatura z Hronovského muzea spadá pod regionální muzeum v Náchodě Expozice Jiráskova muzea v Hronově (která je umístěna ve druhém poschodí v průčelí Jiráskova divadla) je zaměřena na Jiráskovu kroniku U nás s ústřední 52

53 postavou P. Josefa Regnera, (u A. Jiráska Havlovický), na dějiny ochotnického divadla v Hronově, významné hronovské rodáky (A. Jirásek, J. Čapek, E. Hostovský, J. Freiwald). Regionální muzeum v Náchodě dále spravuje rodný domek Aloise Jiráska, jenž je situovaný na okraji Jiráskova parku, kde vyvěrá minerální pramen s velkým obsahem železa. Bližší informace o hronovském fondu se nachází v části věnované Regionálnímu muzeu v Náchodě. Tel.: Jaroměř - Městské muzeum Jaroměř Vznik knihovny souvisí se vznikem muzea v roce 1883, od roku 1947 sídlí ve Wenkeově domě. Budova městského muzea, dříve obchodního domu A. Wenke a syn, byla postavena v letech podle návrhu architekta Josefa Gočára. Je památkově chráněna, neboť patří k významným památkám moderní evropské architektury. V budově muzea se nenachází stálá expozice, tu najdeme v Josefově. Budova muzea se používá převážně pro sezónní výstavy a dále slouží pro práci badatelů (knihovna). Zřizovatelem knihovny je město Jaroměř. Prostory knihovny Knihovna se nachází ve třech místnostech první je věnována dějinám Josefova a Jaroměře (příruční knihovna), v druhé a třetí místnosti se v plechových skříních nachází konzervační fond a ve čtvrtém pokoji se připravuje další část příruční knihovny. Do této místnosti byly zakoupeny stylové dřevěné sklem uzavíratelné regály, uprostřed místnosti se nachází velký dřevěný stůl, kolem něhož jsou zachované dřevěné dveře (stůl a dveře jsou přibližně sto let staré). Členění knihovny, katalogizace Uživatelé v knihovně mohou používat lístkový katalog (jmenný a předmětový) a zároveň on-line katalog Clavius (on-line katalog je funkční od roku 2008, vkládání dat probíhá postupně od roku 2007). 53

54 Přírůstky do fondu Od dob založení muzea knihovní sbírka narůstala díky darům a nákupům. V dnešní době knihovna převážně nové přírůstky nakupuje, někdy dokonce knihy získává ze sběrného dvora, kam lidé bohužel častěji vozí nepotřebné čtivo. Knihovní fond Městská knihovna má v současnosti svazků, z toho sbírkových. Knihovna je zaměřena na regionální literaturu, prezenčně lze studovat i staré tisky. Pro badatele je problematické, že ne všechny písemnosti, mapy a plány z regionu (pevnost Josefov, odkazují na vojenské archivy) nejsou umístěny v muzeu, ale na různých místech (Náchod, Praha a Vídeň). Knihovna je z velké části zaměřena na fortifikační architekturu, což je zásluha fortifikačního opevnění v Josefově, které bylo zbudováno na konci 18. století Josefem II. Je dochována grafická sbírka s rytinami opevněných měst a dále knihy s vojenskou tematikou. V roce 1996 získalo muzeum část písemné pozůstalosti josefovského rodáka a diplomata Arnošta Heidricha. Heidrichův archiv obsahuje cenné dokumenty k historii protikomunistického odboje po roce V současné době je zpracován v podobě inventáře a slouží potřebám badatelů. Archivní materiál bude dále zpracováván jako katalog. Počítač a automatizace Uživatelé mohou vyhledávat z dvou pracovních počítačů pomocí knihovního katalogu CLAVIUS, oba tyto počítače jsou napojeny na internet. Uživatelé mohou vyhledávat i z pohodlí svého domova či z jiných míst, kde je k dispozici internetové připojení muzejní knihovna je totiž propojena s městskou knihovnou v Jaroměři, což znamená, že když jsou počítače v knihově muzea v noci vypojeny, uživatel se dostane do fondu muzejní knihovny prostřednictvím městské knihovny, jejíž katalog je k dispozici 24 hodin denně. Spolupráce Městské muzeum dlouhodobě spolupracuje s Městskou knihovnou v Jaroměři, kromě internetového vzájemného propojení si knihovny vzájemně předávají informace o své činnosti, nabízí čtenářům a badatelům služby druhé instituce 54

55 (městská knihovna posílá badatele se zvláštními požadavky do muzejní knihovny, naopak badatelé z muzejní knihovny mohou být odesíláni do městské knihovny). Městská knihovna pomohla muzejní knihovně blíže se seznámit snovinkami při katalogizaci a následném vyhledávání. Při přechodu ze systému LANIUS na CLAVIUS. Knihovny se dělí o nové poznatky na poli regionálních osobností a událostí a doplňují tak jimi své databáze. Společně vydávají Ročenku knihovny a muzea. Vypomáhají si při kulturních akcích zapůjčováním materiálů k výstavám a vernisážím. Obě instituce mají jednu účetní, její pracovníci se společně setkávají na obědech. Knihovna muzea spolupracuje i s ostatními muzejními knihovnami, ale i s SVK v Hradci Králové. Jedná se o spolupráci grantovou a materiálovou shání informace a materiály pro další badatelské účely, převážně z historie Jaroměře a Josefova. Personální zabezpečení V knihovně pracuje jedna pomocná síla (brigádnice), která má něco málo přes půl úvazek (3 dny v týdnu). Veškeré bližší informace o knihovně a muzeu vám ráda sdělí paní ředitelka Phdr. Olga Mertlíková. PŠrP83 Služby - badatelé Knihovna poskytuje převážně prezenční výpůjční službu a kopírovací služby. Knihovnu využívá přibližně 50 badatelů za rok, další nezapočítaní návštěvníci přijdou pouze kopírovat. Všichni badatelé jsou povinni vyplňovat badatelský list, některé svazky je možné po domluvě zapůjčit domů. Knihovna je přístupná od úterý do čtvrtka v době , , nejlépe po předchozí domluvě. Bezpečnostní systém Knihovna má zabezpečovací systém, jsou jimi čidla proti požáru a proti vloupání se do objektu. Adresa: Husova 295, Jaroměř, Tel.: , Mail: muzeum.jaromer@worldonline.cz Webová prezentace: vlastní stránky 55

56 Jazykové variace: čeština Jaroměř - První vojensko-historické muzeum M. Frosta Jedná se o zcela ojedinělé muzeum, které vzniklo díky usilovné práci pana Miroslava Frosta, s hlavní vizí, aby si lidé uvědomili, kolik peněz a úsilí lidstvo věnuje na ničení lidských životů. Pan Miroslav Frost původně muzeum provozoval v soukromém rodinném domě v Ústí nad Orlicí. Po prodeji domu mu několika městy byly nabídnuty prostory kprovozování muzea. Pan Frost si vybral nabídku pana Adama Bubny, vlastníky několika nemovitostí ve východních Čechách. Expozice byla na 2 roky umístěna do zámku Doudleby nad Orlicí. Od konce března 2007 muzeum sídlí v budově bývalé sýpky v Jaroměři. Knihovna Muzejní knihovna existuje a nadále se zvětšuje. V současnosti není přístupná, na rok se připravuje její částečné otevření pro badatele (zejména kroniky). Otevření knihovny se zdrželo z důvodu stěhování expozice z Doudleb nad Orlicí do Jaroměře (v muzeu se dále připravuje otevření přednáškové a promítací místnosti). Nyní má knihovna přes svazků. Prostory knihovny - po otevření bude knihovna umístěna v jedné místnosti. Členění knihovny knihovna bude členěna jednak tématicky podle časových období (např. první světová válka, první republika, druhá světová válka), a dále abecedně. Knihovní fond fond je zaměřen na válečnou tématiku (historie světových válek ve světě). Přírůstky do knihovního fondu hlavní částí fondu, jsou knihy, které získával dary a nákupy pan Mirek Frost, v současné době se kromě darů využívají nákupy (např. zahraniční časopisy). Počítač v knihovně plánuje se využívání počítače, jednak pro budoucího pracovníka knihovny, ale také pro badatele. Služby plánují se klasické prezenční výpůjčky na základě vyplnění badatelského listu. 56

57 Adresa: Riegrovo náměstí 7, Jaroměř Josefov, Tel.: , Mail: Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština Náchod - Regionální muzeum v Náchodě Historie založení muzea se datuje k roku 1879, kdy bylo založeno Archeologické muzeum podle návrhu Jana Karla Hraše, ředitele měšťanské školy. Veřejnosti bylo otevřeno v roce 1880, kdy sídlilo v budově měšťanské školy. Na počátku 20. století muzeum sídlilo v prostorách městské radnice, po válce bylo přesunuto na Státní zámek Náchod (depozitáře a pracovny byly umístěny v bývalém lesním úřadě u zámku). V roce 1998 muzeum získalo dům čp. 18 na náměstí T. G. Masaryka, který je jedním ze dvou nejstarších měšťanských domů v Náchodě. V těchto historických prostorách muzeum sídlí dodnes. Stálá expozice se věnuje dějinám Náchoda a Náchodska. Zřizovatelem je Královéhradecký kraj. V 80. letech došlo k integraci dvou městských muzeí, a sice Památníku města Police nad Metují (vznikl 1946) a Jiráskova muzea v Hronově (založeném 1908). Správou těchto dvou muzeí je pověřeno Regionální muzeum v Náchodě. Zřizovatelem muzea je Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Muzejní knihovna Knihovna bývalého okresního města Náchod má v současnosti svazků. Jsou speciálně zpracovány. Knihovna je otevřena každou středu od , jindy po předchozí domluvě. Prostory knihovny Součástí knihovního fondu Regionálního muzea v Náchodě jsou knihy ze tří muzeí z původního majetku náchodského muzea (pracovně nazýváme tzv. náchodský fond) a z poboček muzea Jiráskova muzea v Hronově (pracovně tzv. hronovský fond) a Muzea města Police nad Metují (pracovně tzv. polický fond). Knihy náležící do hronovského a polického fondu byly v minulosti majetkem 57

58 hronovského a polického muzea, majetkem náchodského muzea se staly teprve poté, co muzea v Hronově a Polici nad Metují zanikla jako samostatné instituce a stala se součástí Regionálního (do roku 2002 Okresního) muzea v Náchodě. Z tohoto důvodu jsou knižní fondy uloženy na více místech. Vlastní knihovna a badatelna muzea se nachází v administrativní budově na Masarykově náměstí v Náchodě; zde jsou umístěny všechny publikace z náchodského fondu a část knih z fondu hronovského. Pro knihovnu jsou vyčleněny dvě místnosti s masivními kovovými (železnými) svým původním účelem archivními regály. Celkem je v knihovně 22 regálů výšky 240 cm a šířky 100 cm, 1 regál 240x70 cm a 1 regál 240x60 cm. Každý regál má 8 poliček (buněk). Nade dveřmi jednotlivých místností knihovny jsou pak umístěny celkem tři regály: dva o rozměrech 90x60 cm (se třemi poličkami buňkami) a jeden regál o rozměru 60x120 cm se dvěma poličkami buňkami. Doprostřed jedné z místností plánují ještě postavit menší regály dřevěné. Zbývající část hronovského knižního fondu je umístěna v prostorách Jiráskova muzea v Hronově, které sídlí ve druhém poschodí budovy hronovského Jiráskova divadla. Zde jsou knihy uloženy ve třech kovových skříňkách o délce 110 cm, výšce 80 cm a hloubce 50 cm, v jedné prosklené skříni o délce 150 cm, výšce 100 cm a hloubce 30 cm a v jedné dřevěné skříňce o délce 150 cm, výšce 60 cm a hloubce 50 cm. Vzhledem k nedostatku místa v administrativní budově v Náchodě na Masarykově náměstí se počítá s tím, že tyto knihy v Hronově zůstanou i do budoucna, popř. sem budou převezeny i některé další knihy hronovského fondu z Náchoda. V Polici nad Metují je knihovní fond umístěn v dřevěných skříních a papírových bednách. V tomto případě se jedná o uložení pouze dočasné a provizorní. Počítá se s tím, že knižní fond bude převezen do Náchoda a uložen zčásti v prostorách knihovny, zčásti knižní fond, který nepodléhá zákonu č. 122/2000 o ochraně sbírek muzejní povahy, ve vestavěných uzamykatelných skříních v jednotlivých kancelářích pracovníků muzea. 58

59 Knihovní fondy muzea V současné době je Knihovna Regionálního muzea v Náchodě knihovnou základní se specializovanými fondy. Historický fond obsahuje dokumenty sbírkové povahy: rukopisy a staré tisky, mezi nimiž se nachází poměrně značné množství unikátů. Jsou zde zejména díla s náboženskou tématikou různé modlitební knížky a bible, ale také např. díla s tématikou lidového léčitelství či válečnou. Ve specializovaném fondu knihovny jsou dokumenty vztahující se k odborné činnosti muzea: encyklopedie, slovníky, periodika, odborné publikace, regionální literatura. V současnosti se muzejní knihovna při rozšiřování svého fondu zaměřuje zejména na díla s regionální tématikou jedná se hlavně o publikace týkající se historie regionu v širším slova smyslu, dějin závodů, přírodního a kulturního dědictví, je zde zastoupena i tvorba význačných spisovatelů spjatých s regionem (A. Jiráska, E. Hostovského, B. Němcové apod.). Dále je fond knihovny rozšiřován o odborné publikace, které potřebují odborní pracovníci ke své práci. Členění knihovny Náchodský fond knihovny je členěn převážně předmětově: zahrnuje signatury R regionální literatura, Mz historická muzejní knihovna, Př. tzv. příruční knihovna, která obsahuje převážně knihy odborného charakteru, sloužící k práci zaměstnanců muzea; tato signatura je uzavřena a již se dále nedoplňuje, byla nahrazena značkou I. Poslední signaturu tvoří značka RKPS pro historické rukopisy. Náchodský fond je veden na ručním lístkovém katalogu. V rámci každé signatury je katalog dvojí řazený předmětově podle předmětových hesel (např. u signatury Př. druhá světová válka, příroda apod.) a katalog abecední. V současné době tento katalog již není doplňován a katalogizaci nových přírůstků se provádí počítačově do knihovního systému CLAVIUS, který muzeum loni zakoupilo. Pochopitelně se počítá s tím, že postupně budou do počítače převedeny i stávající staré papírové ruční katalogizační lístky. Část náchodského fondu (signatura Mz) je zpracována také na tzv. muzejních evidenčních sbírkových kartách. Tyto karty jsou vedeny poměrně pečlivě, bohužel však nejsou dochovány v úplnosti. 59

60 Hronovský fond obsahuje pouze jednotnou značku B pro knihy a mapy, podrobnější členění zde není. Jedná se o značku, kterou používali pracovníci hronovského muzea. Vzhledem k tomu, že tento knižní fond je uzavřen a dále se nedoplňuje, s podrobnějším rozčleněním se ani do budoucna nepočítá. Hronovský fond je zpracován na papírových muzejních evidenčních sbírkových kartách. Karty jsou řazeny číselně od nejnižší signatury (B1) po nejvyšší. Tato katalogizace, i když je již v podstatě zastaralá, protože dnes s výjimkou knih podléhajících zákonů o ochraně sbírek muzejních povahy (upřednostňuje se evidence počítačová v knihovním systému a vytváření katalogizačních lístků), je vedena velmi pečlivě a podrobně. Bohužel karty se nedochovaly kompletně, některé chybí. U hronovského fondu se rovněž počítá s jeho postupným zpracováním v systému CLAVIUS. Polický fond není označen žádnými signaturami. Některé z knih jsou označeny zvláštními značkami, jejichž smysl a význam se dosud nepodařilo plně identifikovat, a jsou proto pro jakékoli řazení v podstatě nepoužitelné. Jelikož tento fond v podstatě čeká na své zpracování, do budoucna se uvažuje, že knihám bude přidělena značka P (P jako Police nad Metují). Protože tento knižní fond je také uzavřený a nebude dále doplňován, o podrobnějším rozčlenění se neuvažuje. K polickému fondu se také dochovaly některé muzejní evidenční karty. Tyto karty patří ke knihám označeným výše zmiňovanými těžko identifikovatelnými značkami, karty nejsou zdaleka kompletní a kvalita zpracování značně kolísá. Také u polického fondu se počítá s postupným počítačovým zpracováváním v systému CLAVIUS. Veškerý knižní fond musí být ještě než se přistoupí ke katalogizaci zapsán do přírůstkových knih. V minulosti bylo zvykem, že knihy byly zapisovány do jedné přírůstkové knihy společně s ostatními sbírkami. Tak tomu je i v případě knih hronovského a polického muzea. Přírůstkové knihy polického muzea jsou značně neúplné a pravděpodobně v nich nejsou zapsány všechny sbírky. Přírůstkové knihy hronovského muzea jsou vedeny podrobně, nicméně úskalí spočívá v tom, že původní přírůstkové knihy byly za druhé světové války zničeny, a tak knihy, které 60

61 dnes muzeum má, byly dopisovány zpětně. Z tohoto důvodu na ně také nelze stoprocentně spoléhat. Knihy z náchodského fondu byly dříve také zapisovány společně s ostatními sbírkami do jedné knihy. V roce 1980 bylo přistoupeno k tomu, že se začala vést samostatná knihovní evidence. Do zvláštní přírůstkové knihy byly zpětně zapsány všechny knížky se signaturou Mz, v další přírůstkové knize je pak zapsán fond Př. Tyto přírůstkové knihy jsou uzavřené a dále se nedoplňují. Od roku 1990 je vedena jedna přírůstková kniha, do níž se zapisují veškeré knihy s jakoukoli signaturou (tedy Mz, I, R a RKPS). Přírůstky do knižního fondu Přírůstky do knižního fondu probíhají formou darů, nákupů k nákupům se využívají jak místní náchodská knihkupectví, tak nákupy přes internet, buď z velkých knihkupectví, nebo přímo z vydavatelství. Některé knihy se získávají i z pozůstalostí po zemřelých lidech (tzv. odúmrtí), kteří neměli žádného dědice. Takový majetek propadne státu. Odpovědný pracovník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových navštíví dům či byt zemřelého v doprovodu notáře, sepíše nejhodnotnější majetek a poté vyzve Okresní archiv, Galerii výtvarného umění a příslušné muzeum k návštěvě tohoto bytu nebo domu. V přítomnosti pracovníka ÚZSVM si pak pracovníci muzea můžou vybrat jednotlivé věci a knihy, které jsou pro jejich činnost zajímavé. Vše se sepíše a následně je podepsána smlouva o bezúplatném převodu majetku. Počítač v knihovně Jak již asi vyplynulo z předchozího textu, pracovník knihovny má k dispozici počítač pro svou potřebu, v němž vede a zpracovává knižní evidenci. Tento počítač je rovněž k dispozici v případě potřeby pro uživatele z řad veřejnosti, protože tak ukládá zákon 257/2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. V brzké době (snad již počátkem příštího roku) by knihovna měla mít pro badatele k dispozici samostatný počítač. Personální zabezpečení V knihovně pracuje pouze jeden zaměstnanec, a to na plný úvazek. I v tomto muzeu jak to bývá běžné v menších muzeích kromě knihovny má na starosti i 61

62 spoustu jiných věcí. Např. vypomáhá kolegům na sbírkovém oddělení se zpracováváním sbírek, s přípravou a vlastní realizací výstav apod. Služby - Badatelé v knihovně Knihovna není dosud příliš badateli využívána. Ročně ji navštíví kolem 10 badatelů, valná většina výpůjček je realizována pro zaměstnance muzea okolo stovky ročně. Některé knihy jsou pak půjčovány na muzejní výstavy, a to buď na výstavy pořádané náchodským muzeem, nebo i na výstavy jiných muzeí. Knihovna je knihovnou prezenční knihy se půjčují pouze ke studiu v badatelně. Každý badatel po příchodu vyplní badatelský list, jehož součástí je i formulář, do něhož se zapíší názvy a signatury vypůjčených dokumentů. Vše pak čtenář stvrdí svým podpisem. Knihy mimo badatelnu se půjčují zaměstnancům muzea oproti podpisu na zvláštním formuláři, dále jiným muzeím či institucím (např. archiv) opět oproti podpisu na Smlouvě o výpůjčce. Badatelům lze půjčit knihy domů jen ve zvláštních případech se souhlasem ředitele muzea; v takovém případě se rovněž sepíše Smlouva o výpůjčce, kde je mimo jiné stanoveno, na jak dlouho je kniha zapůjčena, z jakého důvodu (např. psaní diplomové práce) a je podána informace, jak se s knihou má zacházet. Bezpečnostní systém Ve všech prostorách náchodského muzea v administrativní budově na Masarykově náměstí v Náchodě, v budově stálé expozice na Masarykově náměstí v Náchodě, v budově benediktinského kláštera v Polici nad Metují, kde jsou uloženy sbírky polického muzea, v Jiráskově rodném domku v Hronově i v Jiráskově muzeu v Hronově, je nainstalována elektronická zabezpečovací (EZS) a požární (EPS) signalizace. Muzeum je napojeno na pult centralizované ochrany Policie České republiky. Adresa: Masarykovo náměstí 1, Náchod, Tel.: Mail: muzeumna.knihovna@seznam.cz Kontaktní osoba: Mgr. Pavlína Nývltová Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština 62

63 4.3.6 Městské muzeum Nové Město nad Metují Městské muzeum v Novém Městě nad Metují je jedním z nejmladších muzeí v kraji. Bylo založeno v roce 1996 a od té doby sídlí ve třech historických objektech v centru Nového Města na Metují. Muzeum nabízí pro badatele tři studovny přímo u depozitáře s uloženými předměty a archiváliemi. Jsou jimi: - studovna na Husově náměstí (kde je umístěna i knihovna) kam může přijít studovat každý bez omezení, je potřebné kontaktovat pracovníky muzea, aby požadovaný materiál připravili - studovna přírodních věd, která je vybavena počítačem, mikroskopem, stereolupou a dalším potřebným zařízením. Je zde umístěna příruční knihovna, kterou badatelé občasně využívají a 1x týdně ji navštěvuje přírodovědný studijní kroužek. Tato příruční knihovna má přibližně 300 svazků - studovna archivu (galerie Zázvorka), nemá řazení jako muzejní knihovna Knihovna Vznik knihovny je datován do roku 1996, zakládání knihovny bylo postupné, v roce 1998 lze hovořit o existenci knihovny. Knihovna muzea k dnešnímu dni obsahuje titulů (v roce 2008 to bylo titulů). Prostory knihovny Knihovna se nachází v jedné rohové místnosti v budově bývalé radnice na Husově náměstí. Celý fond je umístěn ve čtyřech regálech. Uprostřed místnosti je dřevěný stůl sžidlemi pro badatele. V rohu místnosti je umístěn pracovní stůl pracovníka knihovny s počítačem. Místnost působí příjemným dojmem, dvě okna dotváří dostatečné osvětlení prostoru. Členění knihovny Knihovna je členěna předmětově do patnácti oddílu (A P): A - historie regionální, v roce 2008 to bylo celkem 146 titulů, (v roce 2007: 131 titulů) ; B - historie ostatní, v roce 2008 to bylo celkem 177 titulů, (v roce 2007: 165 titulů); 63

64 C - teologie, filozofie, v roce 2008 to bylo celkem 69 titulů, (v roce 2007: 67 titulů); D - přírodověda, v roce 2008 to bylo celkem 328 titulů, (v roce 2007: 297 titulů); E - právo, v roce 2008 to bylo celkem 14 titulů, (v roce 2007: 14 titulů); F - umění, v roce 2008 to bylo celkem 37 titulů, (v roce 2007: 35 titulů); G - ekonomika/průmysl, v roce 2008 to bylo celkem 15 titulů, (v roce 2007: 14 titulů) ; H - životopisy, v roce 2008 to bylo celkem 21 titulů, (v roce 2007: 19 titulů) ; I - beletrie, v roce 2008 to bylo celkem 230 titulů, (v roce 2007: 194 titulů) ; J - turistický průvodce, v roce 2008 to bylo celkem 151 titulů, (v roce 2007: 148 titulů); K - časopisy, v roce 2008 to bylo celkem 253 titulů, (v roce 2007: 230 titulů); L - plány a mapy, v roce 2008 to bylo celkem 305 titulů, (v roce 2007: 305 titulů); N - kalendáře, v roce 2008 to bylo celkem 40 titulů, (v roce 2007: 40 titulů); O - jazykověda, v roce 2008 to bylo celkem 6 titulů, (v roce 2007: 6 titulů); P - přírodovědné separáty, vroce 2008 to bylo celkem 63 titulů, (v roce 2007: 59 titulů). Katalog je veden v papírové podobě (lístkový katalog) a dále v počítačové podobě pouze pro potřebu knihovnice (záznamy jsou zpracovány v přehledných tabulkách Excelu). Přírůstky do knihovního fondu Přírůstky do knihovny jsou z větší části získány z darů občanů, některé regionální knihy a časopisy týká se to hlavně odborných publikací - jsou nakupovány. Knihovní fond Knihovní fond je zaměřen na regionální literaturu, časopisy (zajímavý je kompletní soubor časopisů Od Kladského pomezí - regionální sborníky pokrývající cca 20. století). Služby, badatelé Knihovnu měsíčně navštíví 2-3 badatelé, což je přibližně 30 badatelů ročně. Je otevřena v úterý až pátek hodin, jiný den na základě domluvy. 64

65 Počítač a internetizace Počítač je vknihovně k dispozici pouze pro potřeby knihovnice, pro uživatele počítač k dispozici není. V knihovně lze kromě prezenčních výpůjčních služeb využít i kopírovací služby. Personální zabezpečení V knihovně pracuje paní Mrázková na plný úvazek. Služby, badatelé Knihovnu měsíčně navštíví 2-3 badatelé, což je přibližně 30 badatelů ročně. Knihovna je otevřena v od úterý do pátku v době od 9.00 do hodin, jiný den na základě domluvy. Adresa: Husovo náměstí 1225, Nové Město nad Metují, Tel.: Mail: muzeum@muzeum-nmnm.cz Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština Police nad Metují V prostorách benediktýnského kláštera, který se honosí jedním z nejstarších a nejzachovalejších kostelních portálů, najdeme expozici dějin města, jež byla slavnostně otevřena v roce 1993, u příležitosti 740. výročí první písemné zprávy o lokalitě. Muzeum spadá pod Regionální muzeum v Náchodě. Tel.: V okrese Náchod vlastní muzejní knihovnu nemá město Hronov, město Police nad Metují, město Broumov a pevnost Dobrošov. Dále není do seznamu zahrnuto muzeum Železniční výtopna Jaroměř, které působí od roku 1998 a jehož zřizovatelem je občanské sdružení Společnost výtopní Jaroměř. Toto muzeum knihovnu vytváří, ale slouží pouze pro interní potřebu, velikost fondu není známa. 65

66 4.4 Okres Rychnov nad Kněžnou V okresu Rychnov nad Kněžnou najdeme tři muzejní knihovny. První a nejmenší knihovna, zaměřená na regionální literaturu, se nachází v Muzeu turistiky, sportu a řemesel v Deštném v Orlických horách. Dobrušské muzeum se ve svých sbírkách pyšní unikátní sbírkou kronik, které jsou postupně digitalizovány (knihovna spolupracuje se Státním okresním archivem v Rychnově nad Kněžnou). Posledním místem je rozsáhlá knihovna v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, kde najdeme staré tisky, regionální literaturu nebo třeba hudební fond Muzeum turistiky, sportů a řemesel Deštné v Orlických horách Muzeum v Deštném je jedním z nejmladších v kraji. Jeho vznik byl podnícen Vlastivědným spolkem, který zde od počátku 70. let minulého století působil. K slavnostnímu otevření došlo v prosince Všechny muzejní exponáty pocházejí z darů místních obyvatel a občanů žijících v Orlických horách i těsném podhůří. Expozice je rozdělena na část o historii Deštého a okolí, dalším tématem je expozice řemesel (sklářství, textilní výroba) a poslední částí je oddělení věnující se historii zimních sportů. Zřizovatelem je občanské sdružení a obec Deštné v Orlických horách. Knihovna - součástí muzea je knihovna, v které se nachází přibližně 800 svazků. Prostory knihovny - veškeré dokumenty se nacházejí v jedné místnosti a jsou umístěny ve čtyřech regálech. Členění knihovny - knihovna má dobře zpracovaný místopisný a předmětový katalog Knihovní fond v knihovně převažuje regionální literatura, zajímavostí jsou krajanské časopisy. Přírůstky do knihovního fondu - přírůstky do knihovny byly od počátku formou darů, v posledních letech se příležitostně využívají nákupy. Počítač a internetizace - uživatelům není k dispozici počítač, muzeum má pouze jeden počítač, který slouží pro potřebu pracovníků muzea. 66

67 Personální zabezpečení v knihovně pracuje jeden pracovník na plný úvazek (zastává více funkcí najednou). Služby, badatelé - výpůjčky se provádí prezenčně ve stejné době, jako je otevírací doba muzea (úterý neděle ), lépe je se předem domluvit je možné knihy připravit podle tématu. V roce 2008 knihovnu navštívilo 138 badatelů. Adresa: Deštné v Orlických horách 133, Tel.: pan Dragoun Webová prezentace: není Dobruška - Vlastivědné muzeum Dobruška Dobrušské muzeum vzniklo ve 20. letech minulého století z iniciativy místních spolků a organizací, např. Klubu českých turistů, Sokola, Městské spořitelny a dalších. Datum vzniku se váže k roku 1924, otevřeno bylo až v roce 1931 a neslo název Vlastivědné muzeum pro Dobrušsko a Opočensko. Muzeum má v současnosti tři stálé expozice. Hlavní budova současného muzea, v které je umístěna expozice od roku 1984, se nachází na Šubertově náměstí čp. 45. Jedná se o dům z 16. století, ve kterém do roku 1765 sídlil hrdelní soud, později městská samospráva. V této části muzea se nachází expozice Židé v dějinách Dobrušky (její součástí je rituální očistná lázeň mikve). Součástí stavby je 45 m vysoká věž, která z ochozu nabízí výhled na Orlické hory a Podorlicko, za příznivého počasí lze dohlédnout i na Krkonoše. Ve věži se nachází expozice Mládí Františka Kupky a Hrdelní právo města Dobrušky. Dalším muzejním objektem je rodný dům Vladislava Heka, kde se návštěvníci setkají s expozicí věnovanou osobnosti V. Heka a době národního obrození). Ve výstavní síni, v budově na Šubertově náměstí, jsou každoročně instalovány tři až čtyři výstavy, zaměřené na regionální dějiny a výtvarné umění. Muzeum má vlastní výzkumné programy soustředěné na regionální dějiny. Vydává také vlastní publikace (např. práce Václava Matouše Historky zdobrušských právních manuálů, nebo třísvazková publikace Osobnosti dobrušské historie od Jiřího Macha a Václava Matouše), natáčí videofilmy a připravuje CD-ROM s tématikou dějin města a regionu. Zřizovatelem muzea je město Dobruška. 67

68 Součástí muzea je Archivní sbírka, která je muzejním fondem s nejdynamičtějším rozvojem. Díky moderní počítačové technice se dnes kopírují a ukládají archiválie, které si dříve každý uchovával jen jako rodinnou památku. Archivní fond muzea je rovněž postupně zpřístupňován veřejnosti, ať již formou článků a publikací, videofilmů, nebo CD ROMů. Přáním knihovny do budoucna je, aby se spolupráce s veřejností ještě více rozšířila, a tím se obohatily a rozšířily poznatky o blízké i vzdálenější historii města a regionu. Knihovna Muzejní knihovna má v současné době svazků, kompletní seznam dokumentů je možné prohlédnout přes webové stránky knihovny. Umístění knihovny Knihovna je situována v jedné místnosti, dokumenty jsou uloženy ve dvaceti dřevěných regálech. Knihovní fond Knihovna soustřeďuje zejména regionální literaturu. Zajímavostí je seznam regionálních kronik (pamětních knih), který se neustále rozšiřuje. Příkladem uvedu dvanáct kronik Antonína Boše, které mají mimořádnou kronikářskou hodnotu, neboť se v ní autor zabývá historií celých Orlických hor. Tyto kroniky se díky postupné digitalizaci mohou kopírovat, dokonce jsou k dispozici na CD ROMu. Muzejní knihovna ve spolupráci se Státním okresním archivem v Rychnově nad Kněžnou již řadu let vyhledává a digitalizuje originály vzácných kronik, jež jsou často i v soukromém držení. Skutečnými perlami mezi nimi jsou kroniky vytvořené v minulém století dvěma zkušenými regionálními letopisci : Josefem Hejzlarem a Jaromírem Maisnerem. Kroniky těchto autorů nás zavádějí hluboko do mlynářské minulosti dobrušského kraje a sledují vývoj jednotlivých mlýnů až po jejich zánik. Velmi zdařilé jsou ilustrační obrázky, které věrně přibližují již dávno zaniklé lidové technické stavby. Tato digitalizace je součástí programu Paměť písma, který je jedním z pěti programů dobrušského výzkumu Paměť města. V roce 2007 se podařilo zapůjčit a digitalizovat například soukromé kroniky z Pohoří a Pulic, či kroniku pěveckého sboru Kocourkovských učitelů. A v roce 2008 se totéž uskutečnilo se soukromou kronikou Škodových z Rovného. Celkem již bylo 68

69 digitalizováno více než stran kronik, ať již obecních, církevních nebo soukromých. Členění knihovny, katalogizace Muzejní knihovna je řazena podle přírůstkových čísel a je vedena elektronicky v programu Clavius. Seznam je řazen abecedně a ve většině případů obsahuje název i rok vydání. Přírůstky do knihovního fondu Přírůstky jsou realizovány vlastním sběrem, dary a nákupy. V roce 2007 se knihovní fond rozrostl o celkem 135 titulů. Z toho muzeum 27 knih koupilo, 87 knih bylo získáno vlastním sběrem a 21 přírůstků vytvořily kopie kronik. V roce 2008 stoupl počet přírůstků o celkem 105 titulů, z toho 7 přírůstků tvoří kopie kronik. Počítač a internetizace vlastní potřebu. Uživatelé nemají k dispozici počítač, pracovník muzea má počítač pouze pro Personální zabezpečení V knihovně pracuje na poloviční úvazek paní Lenka Pecenová. Služby, badatelé Knihovna je přístupná badatelům po předchozí domluvě. Výpůjčky jsou prezenční, půjčování domů je se souhlasem vedoucího muzea. Měsíčně knihovnu navštíví přibližně 15 badatelů. V roce 2007 bylo v muzejní knihovně registrováno 82 čtenářů a bylo půjčeno 209 knih. V roce 2008 bylo v muzejní knihovně registrováno 101 čtenářů a půjčeno 162 knih. Během těchto dvou let došlo k mírnému nárůstu uživatelů, ale nižším výpůjčkám. Velký zájem je zejména o kopie kronik, protože jde o kroniky z Dobrušky a nejbližšího regionu. Kromě tištěné formy jsou k dispozici i v podobě digitální na CD ROMu. Spolupráce V letošním roce bylo v rámci projektu RETROCON (retrospektivní konverze katalogů knihoven ČR) zpracováno 55 bibliografických záznamů, které budou 69

70 k dispozici ostatním knihovnám. Tento projekt probíhá ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové již druhým rokem. Důležité je podchycení unikátních publikací, které jsou mnohdy k dispozici jenom v regionálních muzejních knihovnách. Adresa: Šubertovo náměstí 45, Dobruška, Tel.: Mail: muzeum@mestodobruska.cz, l.pecenova@mestodobruska.cz Webová prezentace: stránky města Jazykové variace: čeština Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Historie muzea sahá do konce 19. století, kdy vznikl musejní spolek Pelcl, který začal se sběrem prvních starožitných předmětů již na konci 19. století (1892). Zajímavostí je ucelená ornitologická sbírka, kterou roku 1939 muzeu věnoval Karel Plachetka, jeden ze zakládajících členů Československé ornitologické společnosti, osobní přítel řady vynikajících ornitologů své generace a rodák z Bedřichovky v Orlických horách (celkem je dnes v muzeu vystaveno zhruba 700 exemplářů). V roce 1954 bylo Pelclovo městské muzeum vyhlášeno muzeem okresním a od roku 1964 je Okresním muzeem Orlických hor. Postupně se tak stávalo střediskem muzejní práce regionu. Ve druhé polovině 20. století byly do sbírek rychnovského muzea převedeny sbírky ze zrušených městských muzeí (Kostelec nad Orlicí -1963, Vamberk , Týniště nad Orlicí , Solnice 1985). Muzeum krajky ve Vamberku, které shromažďuje doklady ke krajkářství a krajkářské výrobě z celé ČR je dnes specializovaným pobočným pracovištěm rychnovského muzea. Zřizovatelem muzea je Krajský úřad v Hradci Králové. Knihovna Knihovna regionálního muzea v Rychnově na Kněžnou vlastní přibližně svazků, jedná se o knihovnu sbírkovou. 70

71 Prostory knihovny Knihovna je členěna do tří místností v první z nich jsou umístěny staré tisky, ve druhé je pracovna (badatelna) a ve třetí je sklad (depozitář). Dokumenty jsou umístěny převážně v dřevěných regálech. Knihovní fond V knihovně je soustředěn zejména regionální fond z 20. století, který zahrnuje díla regionálních autorů či ilustrátorů, nebo nakladatelů. Další částí je fond starých tisků z století, získaných na začátku působení muzea jednak dary, jednak převody ze zrušených městských muzeí. Fond rukopisů zahrnuje období od konce 15. století do poloviny 19. století. Byl získán jednak dary a sběrem, jednak převodem ze zrušených muzeí v Kostelci nad Orlicí, ve Vamberku, Solnici a Týništi nad Orlicí. Sbírka byla zpracována v roce 2001 dr. Petrem z AV ČR. Hudební fond, který vznikl dary a převody, byl zpracován v 80. letech 20. století dr. Jitřenkou Peškovou z NK ČR. Kromě těchto fondů se zde nachází sbírky štočků, pečetidel a pohlednic, materiál převážně o dějinách a současnosti muzea a písemnosti věnované regionálním osobnostem. Členění knihovny, katalogizace Knihovna je členěna podle signatur, dříve byla členěna podle formátu a speciálních značek. Vyhledávání v nich bylo velmi složité, proto knihovna přešla k zavedení signatur. Knihovnice zpracovává dokumenty v knihovním systému CLAVIUS. Přírůstky knihovního fondu Knihovna získává dokumenty převážně formou darů, nákupy jsou realizovány minimálně z důvodu nízkých finančních prostředků. Potřeby odborných pracovníků muzea jsou řešeny i prostřednictvím MVS (meziknihovní výpůjční služby). Bohužel nákup literatury je značně omezen nedostatkem finančních prostředků, takže nejsou plně pokryty požadavky na zakoupení potřebné literatury. Počítač a internetizace V knihovně je umístěn jeden počítač s připojením na internet, který slouží zejména pro potřebu knihovnice. V případě potřeby ho mohou využít i badatelé. 71

72 Personální zabezpečení Vedoucí knihovny je paní Mgr. Irena Krejčí, která je zároveň Ředitelkou muzea. Služby, badatelé Knihovna prezenčně půjčuje odbornou a regionální literaturu, zpracovává rešerše vybraných regionálních témat, na vyžádání zhotoví xerokopie pro badatele. Odborní pracovníci poskytují odbornou konzultační činnost badatelům převážně z řad studentů k jejich bakalářským, seminárním a diplomovým prací např. studentům archeologie byla poskytnuta pomoc při zpracovávání jejich seminárních prací, další student archeologie zpracoval pod vedením archeologů muzea svou bakalářskou práci. Rovněž knihovnice a pracovník, který se zabývá zpracováním starých tisků, poskytují studentům konzultace ke zpracování jejich diplomových prací. Badatelé rovněž využívají databází přírodovědného oddělení. Služby pro veřejnost poskytují všechna oddělení muzea. Knihovna je otevřena dvakrát v týdnu v úterý a ve středu od , V roce 2008 bylo v knihovně zapsáno 158 přírůstků, počet výpůjček byl 1481 KJ. Rekatalogizováno a nově zpracováno bylo cca 950 záznamů v bázi analytického rozpisu články ze sborníků a periodik. V roce 2008 také pokračovalo zpracování starých tisků a kramářských tisků 1680 sv. drobných tisků a kramářských písní. Byla zahájena revize fondu starých tisků a fondu drobných tisků a kramářských písní. Knihovna své služby poskytuje nejen pracovníkům vlastní organizace, ale je přístupná i pro badatele z řad studentů a ostatních zájemců a poskytuje služby dle platného knihovního zákona v rozsahu knihovního řádu a za podmínek jím stanovených. V roce 2008 byly na vyžádání zpracovány rešerše na dané téma (především k regionálním osobnostem a událostem - cechy Kostelec nad Orlicí, sklářství v Orlických horách, Dějiny RK, Dějiny Kostelce nad Orlicí, aj.). Služeb knihovny každoročně využívá i několik studentů pro své bakalářské a magisterské práce. Muzejní knihovna spolupracuje s Městskou knihovnou v Rychnově nad Kněžnou, hlavně v oblasti poskytování služeb uživatelům v souvislosti s regionální literaturou a daty. Informace uživatelům jsou poskytovány i s využitím jiných muzejních fondů (archiv, sbírky). 72

73 Spolupráce s ostatními vzdělávacími institucemi Dlouholetá je spolupráce s Městskou knihovnou v Rychnově nad Kněžnou i Městskou knihovnou v Kostelci nad Orlicí v oblasti práce s regionální literaturou. Ve spolupráci s Městskou knihovnou v Rychnově nad Kněžnou proběhl cyklus přednášek, jejichž tématem byl Rychnov nad Kněžnou. Muzeum zajistilo přednášející a v prostorách knihovny se tyto akce uskutečnily. Tyto přednášky se setkaly s příznivým ohlasem veřejnosti. Velmi úzká je spolupráce nejen s regionálními muzei Muzeum turistiky a zimních sportů v Deštném v Orlických horách ( výměna putovních výstav, zapůjčování předmětů), Městským muzeem Dobruška (projekt židovských památek)., ale i s muzei jiných regionů (Muzeum Mladoboleslavska, Technické muzeum v Brně, Městské muzeum Žamberk, Městské muzeum Jaroměř). Rovněž na dobré úrovni funguje spolupráce s ostatními regionálními muzei Královéhradeckého kraje pracovníci si vyměňují zkušenosti a informace z jednotlivých oborů. Muzea si zapůjčují sbírkové předměty na výstavy. Adresa: Jiráskova 2, Rychnov nad Kněžnou, Tel.: , Mail: moh@moh.cz Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština V okrese Rychnov nad Kněžnou muzejní knihovnu nemají tato místa: Pevnost Hanička v Rokytnici v Orlických horách, Vamberk a Doudleby nad Orlicí. Muzeum z Doudleb bylo před třemi lety přestěhováno do nových prostor v Josefově u Jaroměře (dnes pojmenováno První vojenskohistorické muzeum M. Frosta). 4.5 Okres Trutnov V okresu Trutnov najdeme 6 muzejních knihoven. Muzejní knihovna v Městském muzeu Žacléř se zatím zpracovává, nicméně již lze nahlédnout do jejího fondu. V Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu najdeme největší knihovní sbírku farmaceutické literatury v Čechách. Knihovna Městského muzea ve Dvoře Králové 73

74 nás upoutá řadou starých tisků a sbírkou regionální literatury. Speciální knihovní sbírkou v Podkrkonošském muzeu v Trutnově jsou tzv. sudetika německá regionální literatura. V knihovně Městského muzea v Úpici najdeme staré tisky, regionální literaturu a městské kroniky. A knihovna Krkonošského muzea ve Vrchlabí je třetí největší knihovnou ve východních Čechách. Její fond je tvořen převážně německou literaturou. Malé Svatoňovice Muzeum bratří Čapků Knihovna je v muzeu umístěna, ale není přístupná, slouží pouze pro interní potřeby, má přibližně 500 svazků, zřizovatelem je obecní úřad. Muzeum nezamýšlí v budoucnu zpřístupnění knihovny. Adresa: Náměstí K. Čapka 147, Malé Svatoňovice, Tel.: Webová prezentace: není Městské muzeum Žacléř Dějiny městského muzea spadají do 30. let 20. století. Po druhé světové válce bylo však rozvráceno, pouze část sbírek zůstala ve fondech muzeí ve Vrchlabí a Trutnově. Teprve po roce 1989 došlo díky iniciativě skupiny milovníků historie Žacléřska k obnově muzea. K slavnostnímu otevření muzea došlo v květnu 1999 v budově čp. 10 na Rýchorském náměstí. Stálá expozice je rozdělena do čtyř oddělení: historie města a regionu, expozice osobností Žacléřska, expozice hornická a národopisná. Pracovníci muzea připravují interaktivní programy pro děti a žáky škol, které si kladou za cíl vzbudit u dětí zájem o dějiny místa, kde se narodily, kde vyrůstají. Pracovníci muzea vytváří program výuky podle přání, na dané téma. Studenti mohou při vypracovávání seminárních a jiných prací využít badatelnu. Zřizovatelem muzea je město Žacléř. Knihovna Knihovna se v současnosti zpracovává (má kolem 1000 svazků). Je prozatím umístěna v jedné místnosti. Knihovní fond obsahuje odbornou literaturu (např. 74

75 sborníky), zajímavostí jsou staré tisky v němčině. Je členěna předmětově a abecedně. Přírůstky byly a jsou prováděny formou darů. V budoucnosti bude přístupná, nyní lze nahlédnout do seznamu (bude otevřena ve stejné době jako je otevřeno muzeum). Adresa: Rýchorské náměstí 10, Žacléř, Tel.: Mail: muzeum@zacler.cz Webová prezentace: stránky města Jazykové variace: čeština, polština, angličtina, němčina České farmaceutické muzeum v Kuksu Muzeum vzniklo v roce 1994 jako středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Převzalo historickou sbírku muzeálií, knihovnu a archiv z Oddělení dějin farmacie Katedry sociální a klinické farmacie s úkolem vybudovat ve státním zámku (původně hospitálu) v Kuksu muzejní expozici farmaceutické profese a farmaceutické muzeologické pracoviště. Bylo tak navázána na dlouholetou lékárenskou tradici tohoto místa, která se ke Kuksu váže od roku Muzejní sbírka má pestrý a letitý původ, nejstarší předměty pocházejí ze sbírky založené roku 1883 Farmaceutickou společností v Praze. Další předměty jsou z různých sbírkových fondů, z darů lékárnických rodin. Slavnostní otevření expozice se konalo v květnu Sbírky jsou členěny do čtyř částí věcné, obrazové a zvukové, archivní a knižní. Knihovna Je to největší farmaceutická historická knihovna v ČR. Kromě výstavních úkolů, zdravotně farmaceutické osvěty, má ČFM jako vědecké pracoviště v oblasti dějin farmacie a farmaceutické muzeologie sloužit i pedagogickým potřebám farmaceutických škol. Sbírka s archivem a knihovnou se proto stala badatelskou základnou farmaceutické muzeologie i historie farmacie. Zpracovávají se zde již od r studentské diplomové práce i doktorské studie rigorózní. Knihovna 75

76 spolupracuje s podobnými institucemi doma i v zahraničí. Zřizovatelem knihovny je Univerzita Karlova v Praze a Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové. Umístění knihovny Knihovna je uložena celkem v devíti místnostech v Kuksu + v jedné místnosti na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Knihovní fond V knihovně farmaceutického muzea se nachází svazů multioborového zaměření, toho je již přes digitalizováno. Ve fondu převažuje tématika farmacie, medicíny a chemie. Jazykové zaměření fondu je různorodé. Knihovna má 503 druhů časopisů. Knižní fond muzea vedle knih z dějin medicíny, nutných k odborné práci muzea samotného - zahrnuje 300 nejvzácnějších lékařských knih ze Století: nejstarší je Kompendium téměř vší medicíny od francouzského lékaře Niccoly Bertrucciho, vydané v Lyonu r Knihovna také vlastní 800 knih tzv. Fritzovy knihovny, založené (1809) a budované paralelně s ekologickým kabinetem prof. Ignáce Františka Fritzeho pro studenty medicíny na pražské chirurgické klinice. Knihovna dále obsahuje přibližně knih z různých lékařských oborů, které dokládají vývoj medicíny. Členění knihovny, katalogizace Knihovna je členěna do dvou oddílů podle lokalizace a původního vlastnictví: a) knihovna Ústavu dějin farmacie b) historická knihovna. Z provozních a badatelských účelů jsou pak vyčleněny některé časopisy a základní literatura k hlavní náplni muzea - dějinám farmacie. Přístup do fondu je možný přes centrální katalog Univerzity Karlovy (ALEPH) mají do něj přístup studenti medicínského zaměření studující na univerzitě, popř. je možná návštěva muzejní knihovny po předchozí domluvě. Přírůstky do fondů Karlovy. Fond je rozšiřován dary, nákupy a převody z Farmaceutické fakulty Univerzity 76

77 Počítač a internetizace Badatelům není k dispozici počítač, jejich požadavky jsou vyřizovány přes počítač knihovníka (ten je napojen na internet). Personální zabezpečení V knihovně pracuje na plný úvazek pan Mgr. Ladislav Svatoš. Služby, badatelé Muzejní knihovna může napomáhat vědecké práci, může sloužit též potřebám diplomantů a doktorantů. Na uspořádání a evidenci knih a časopisů se podíleli a dále podílejí diplomanti, doktoranti i studenti magisterského i postgraduálního studia Farmaceutické fakulty hradecké i brněnské květen (Brno), i vyšší odborné zdravotnické školy. Studovna je vybavena reprografickým zařízením, wifi-připojení je k dispozice v celé budově. Lze zde pořádat semináře a přednášky (k dispozici je i dataprojektor). Ročně knihovnu navštíví desítky badatelů (přesný počet nebyl uveden). Bezpečnostní systém Knihovna má protipožární systém ochrany (čidla). Adresa: Státní zámek Kuks 81, Tel.: Mail: valaskova@faf.cuni.cz Webová prezentace: vlastní Jazyková variace: čeština, angličtina Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem Městské muzeum ve Dvoře Králové bylo založeno v roce 1891, pro veřejnost bylo otevřeno až v roce Po několika přesunech z budovy gymnázia do Staré radnice a dále do Neumannovy vily, muzeum nakonec zakotvilo v budově špícharu, kde byla roku 1998 ukončena rekonstrukce. Je zde umístěna stálá expozice, která dokumentuje dějiny města od jeho založení do roku Velmi oblíbený je model, který představuje město v 17.století. Za zmínku stojí stříbrná městská pečetidla z

78 a 17.století, stylové vybavení podkrkonošské chalupy, sálek věnovaný Rukopisu královédvorskému nebo exponáty z prusko-rakouské války. Zřizovatelem muzea je město Dvůr Králové nad Labem. Knihovna Knihovna Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem má v současnosti svazků, z toho 360 sbírkových (kroniky). Základ sbírky tvoří tzv. starý fond, který se začal vytvářet počátkem 20.století. Sbírka převážně dokumentuje 19. a 20.století. Umístění knihovny Knihovna se nachází ve dvou místnostech budovy bývalého špícharu. Většina dokumentů je uložena v dřevěných regálech a nově přibyly dřevěné skříně. Badatelé mají k dispozici studijní stůl s židlemi, stůl s počítačem, který je napojen na internet a na kterém mohou vyhledávat dokumenty před online katalog. Knihovní fond Knihovní fond je zaměřen na historický, přírodopisný, umělecký a sociální vývoj regionu. Jak již bylo zmíněno výše, fond dokumentuje 19. a 20. století. Významnou součást sbírky tvoří staré tisky, z nichž nejzajímavější jsou tisky ze Šporkovy knižnice v Kuksu, Kancionál litoměřický z roku 1577 a Latinský žaltář Dvora Králové z roku Ve sbírce jsou zastoupeny staré tisky, kalendáře, noviny, modlitební knížky, drobné tisky, plakáty, letáky, pozůstalosti, doklady, dokumentace, korespondence, rukopisy, kroniky. Členění knihovny, katalogizace Knihovna je členěna jednak předmětově (podle témat např. regionální literatura, historie, nábytek 19. a 20. století aj.) a dále podle velikosti formátu. Lístkový katalog již knihovna nepoužívá, pracovníkům muzea i uživatelům je k dispozici on-line katalogu Clavius. Služby, badatelé Knihovna poskytuje převážně prezenční výpůjční služby. Služeb knihovny využívá ročně přibližně 50 badatelů (někteří z nich se do knihovny opakovaně vrací). 78

79 Knihovna je přístupná v pracovních dnech ( ), nejlépe po předchozí domluvě. Personální zabezpečení V knihovně pracuje na plný úvazek paní Petra Hemečková, která nedávno převzala místo po paní Daniele Netolické (která nyní pracuje pro Muzeum Podkrkonoší v Trutnově), je zároveň průvodkyní, připravuje veškeré výstavy a věnuje se propagaci muzea. Adresa: Kohoutův Dvůr Sladkovského 530, Dvůr Králové nad Labem, Tel.: Mail: info@muzeumdk.cz, hemeckova@muzeumdk.cz Webová prezentace: vlastní stránky Jazykové variace: čeština Muzeum Podkrkonoší v Trutnově Muzeum bylo založeno v roce 1890 tehdejším starostou dr. Josefem Flöglem. Původní fond, tvořený převážně dary, byl umístěn do budovy školy ve Školní ulici. Od roku 1927 muzeum získalo několik místností v budově bývalého hradu a od roku 1950 mu připadl celý objekt. V letech 1991 a 1998 se rekonstruovaly interiéry expozic ( Bitva u Trutnova 1866 v roce 1991 a Poklady minulosti v roce 1998). Zřizovatelem muzea je město Trutnov. Knihovna Muzejní knihovna patří do sítě veřejných knihoven se specializovaným fondem a je přístupná pouze k prezenčnímu studiu po předchozí domluvě.ve fondu knihovny je přes svazků knih s regionální historickou, přírodovědnou a uměleckou literaturou a asi 3 tisíce svazků periodik. Prostory knihovny Knihovna se nachází v jedné místnosti, která je zařízena stylovým nábytkem. Knihy jsou zde řazeny podle formátu (jedná se o řazení, které je aplikováno od doby vzniku knihovny), podle slov paní Čapkové, je to výhodné, protože se tím ušetří dost 79

80 místa. Dokumenty jsou řazeny podle pěti různých formátů velikostí, od nejmenšího (označení I) až po největší (označení V). Obr. 8 Umístění knih v dobové skříni Knihovní fond Většina fondu je zaměřena na regionální, historickou, přírodovědnou a uměleckou literaturu. Speciální sbírka je tvořena německou regionální literaturou, tzv. sudetika a další zajímavostí je literatura k prusko-rakouské válce Členění katalogu, katalogizace Jak bylo zmíněno výše, knihy jsou ve fondu řazeny podle velikosti formátu. Knižní fond je zpracován počítačovým systémem Clavius a je přístupný badatelům, studentům a jiným zájemcům o historii. Od konce července roku 2007 je zájemcům nově zpřístupněná možnost vyhledávání ve virtuálním katalogu na internetových stránkách knihovny. Příručky do knihovního fondu Knihovna získává literaturu do fondu následujícími způsoby: nákupem, výměnou, dary, odkazy. 80